Na fóru bude méně teorie

ČÍSLO 9 • ROČNÍK 2 • ZÁŘÍ 2004 • VYCHÁZÍ MĚSÍČNĚ • NÁKLAD 475 000 VÝTISKŮ OVĚŘEN AUDITORSKOU FIRMOU

Téma – školství Jak si za čtyři roky stojí školství v našem kraji?

Na akci se sjedou také zahraniční investoři s praktickými zkušenostmi z podnikání u nás

Na fóru bude méně teorie Ostrava – Už popáté se na začátku října sjedou do Ostravy investoři, podnikatelé a experti, aby si vyměnili zkušenosti a navázali kontakty, jejichž výsledky pomohou rozvoji podnikání a zaměstnanosti v regionu.

strany 1 a 2

Dotace Evropské peníze podpoří nejen cestovní ruch

strany 1 a 3

Úspěch Vzorná studentka reprezentuje na paralympiádě

strana 6

Bába na úřadě Jaroslav Bába přivezl hejtmanovi bronzovou medaili

strany 7 a 8

Fórum tradičně pořádá a přednášející i investory zve Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje. „Letos jsme naprosto změnili koncepci, fórum má nový název – Investment & Business Forum – a také zcela nový charakter. Bude mít záběr širší o konkrétní zkušenosti v podnikatelských aktivitách, jednoduše o konkrétní byznys,“ upřesnila Pavla Břusková z pořádající agentury. „Bude tedy více času pro výměnu konkrétních zkušeností a méně prostoru pro teorie a politické proklamace,“ potěšila nová koncepce akce hejtmana kraje Evžena Tošenovského (ODS). Kraj přitom fórum tradičně podporuje, letos mimo jiné zastupitelstvo poskytlo čtvrt miliónu korun. Zajímavé výsledky přinesly už minulé ročníky akce a pořádání takových setkání se tedy vyplácí. ,,Například si tady udělala rakouská firma Mayr-Melnhof jakési výběrové řízení dodavatelů pro pilu v Paskově, což byla zajímavá příležitost pro zdejší firmy. Pila je největší zahraniční investicí v regionu za poslední dobu, zaměstnává už nyní stovky lidí,“ pochvalovala si Břusková. Na fórum se 6. a 7. října sjedou ekonomové, developeři, bankéři i podnikatelé

Moravskoslezský kraj – Kraj začne nejspíše v prosinci přijímat další projekty podnikatelů, firem, obcí, neziskových organizací, ale také státních institucí, které se ucházejí o dotace ze strukturálních fondů. Po vyhodnocení pak bude v příštích čtyřech letech mezi úspěšné žadatele rozdělena více než miliarda korun. Peníze budou zčásti z fondů Evropské unie, státního rozpočtu a zčásti z pokladny kraje. „Kraj by měl projekty podpořit necelými 275 miliony korun, od unie a státu by pak měly přijít 844 miliony,“ upřesnila tisková mluvčí krajského úřadu Katherini Koláčková. Příspěvek se může pohybovat od 50 až

jen na části území. Pozemky přitom patří státu a stavět by se tedy mohlo okamžitě. „Už se to táhne dlouho, přivítali bychom jednoznačné stanovisko vlády. Jsem přesvědčen, že ekonomický rozvoj s příslibem několika tisíc pracovních míst je pro náš kraj důležitější než loviště 12 dravých ptáků. A když si nepospíšíme, přijdeme o tu šanci,“ uzavřel Tošenovský. Předseda sněmovny Lubomír Zaorálek přislíbil intervenci u ministra životního prostředí.

V domově více míst pro seniory Hlučín – Rada kraje podpořila navýšení míst v Domově důchodců v Hlučíně. Dnes tam žije 60 seniorů, od ledna jich tam bude moci bydlet 90. Domov funguje od března a o jeho služby je obrovský zájem. „Jsou tam nevyužité prostory, které měly původně sloužit jako sklady. Hlavně s ohledem na velký zájem o umístění v tomto zařízení a na celkový nedostatek ubytovacích kapacit pro seniory v Moravskoslezském

a bude řeč mimo jiné o přílivu investic jako stimulaci růstu ekonomiky, o přínosu rozvoje průmyslových nemovitostí, ale také

například o rozvojovém kapitálu. „Obohacením programu a příležitostí i pro nás budou diskuse se zahraničními investory,

(FOTO ARCHIV)

kteří už v kraji podnikají a mohou tedy své zkušenosti předat dál,“ doplnil hejtman Tošenovský. (POKRAČOVÁNÍ NA STRANĚ 3)

Miliarda půjde nejen na rozvoj podnikání

Hejtman Tošenovský: Zónu v Dolní Lutyni potřebujeme Ostrava – Problémy kolem vzniku průmyslové zóny v Dolní Lutyni a signály o možné polské a slovenské konkurenci přiměly hejtmana Evžena Tošenovského (ODS) k apelu na premiéra Stanislava Grosse. Hejtman chce, aby vláda konečně stanovila, zda tam bude průmyslová zóna nebo ne. Vláda totiž musí rozhodnout, zda v lokalitě zachovat rezer vaci vzácných ptáků, nebo zda tam mohou povolit budování průmyslové zóny. Kompromisem může být zachování části rezervace

® Pila rakouských investorů v Paskově je jedním z největších nových zaměstnavatelů v kraji.

kraji rozhodla rada kraje navýšit kapacitu o dalších 30 míst. Ze skladovacích prostor vznikne pět třílůžkových a dva dvoulůžkové pokoje, zbývajících 11 lůžek bude umístěno do současných jednolůžkových pokojů,“ upřesnil náměstek hejtmana Jiří Carbol (KDU–ČSL). Obyvatelé domova důchodců se o možnosti změny kapacity pokojů dozvěděli už při nástupu do zařízení a s touto změnou souhlasili.

do 100 procent nákladů, přičemž kraj má už nyní signály o tom, že projekty budou vyžadovat minimálně 400.000 až dva miliony korun. Jaké projekty dostanou přednost? „Chceme zviditelnit region, to znamená, že určitě podpoříme rozvoj cestovního ruchu, kde lze zaměstnat mnohem více lidí, než je tomu dnes. Tam by projekty splnily hned několik kritérií: pomohly by rozvoji turistiky a daly práci dalším lidem,“ řekl náměstek hejtmana Josef Jalůvka (ODS). Komise podpoří také projekty ze sociální oblasti – protidrogové programy a programy pro lidi vracející se z výkonu trestu. Velkou šanci mají plány na zlep-

šení životních podmínek lidí ve městech, programy vzdělávací a kulturní. Náměstek Jalůvka po zkušenostech z prvního kola výzvy pro předkládání projektů ve Společném regionálním operačním programu předpokládá i nyní velký zájem žadatelů o peníze. Ne každý přitom uspěje, a to platí i pro dobře zpracované projekty. „V některých oblastech je a jistě i bude přetlak žádostí a nebude je možné uspokojit. Například je už teď obrovský zájem o podporu cestovního ruchu, ale příspěvek bude možné dát jen části žadatelů. Naopak už víme, že některé prostředky z jiných oblastí se budou pro menší zájem v pr vní výzvě přesouvat

do budoucna,“ potvrdila Petra Chovanioková, vedoucí Sekretariátu Regionální rady, jejíž tým žádosti posuzuje. Peníze přitom mohou úspěšní žadatelé očekávat nejdříve v prvním čtvrtletí příštího roku. Příslušná ministerstva už dříve přiznala skluzy ve stanovení jasných pravidel pro přidělování dotací, na něž kraje čekaly. Těm, kdož si nevědí při sestavování žádosti rady, pomohou pracovníci krajského úřadu. „Semináře, které jsme pro žadatele už pořádali, měly velký ohlas, a proto jsou další v plánu v nejbližších týdnech, samozřejmě bezplatné,“ řekla Chovanioková. (INFORMACE O PRVNÍM KOLE VÝZVY A ÚDAJE O SEMINÁŘÍCH NA STR. 3)

Téma – školství

Změny ve školství: výrazně přibylo maturantů Moravskoslezský kraj – Výrazný nárůst obyvatel s úplným středoškolským vzděláním, změna zaměření od převahy speciálních hutních nebo hornických oborů ke všeobecnému školství, důraz na jazykovou vybavenost a nutnost celoživotního vzdělávání – to jsou podle náměstkyně hejtmana Jaroslavy Wenigerové (ODS) hlavní úspěchy změn ve středním školství v kraji za poslední čtyři roky. Kraj přitom pečuje nejen o střední a speciální základní školy, ale také o základní umělecké školy, o domy dětí a mládeže a další školská zařízení. S potřebami trhu práce – ubývá hutních a strojírenských oborů, roste podíl služeb – se mění struktura vzdělávání. Cílem kraje je další zlepšování kvality výuky i při omezených zdrojích. Do středních škol v kraji nastoupilo na začátku září více než 18.000 studentů. „Ne každý se dostal tam, kam chtěl, ale díky širší nabídce maturitních oborů a lyceí se zaměřením má velká většina dětí nakonec šanci získat maturitu,“ řekla Wenigerová. „Rozhodně v tomto směru za největší úspěch považuji převahu studentů s maturitním vzděláním nad vyučenci, dnes je maturantů až 63 procent ku 37 s výučním listem, před čtyřmi lety byl ten poměr přesně opačný,“ připomněla náměstkyně s tím, že v kraji v prvních letech existence regionální samosprávy přibylo středních škol a je více možností studií především na gymnáziích. „Ne každý se ale na gymnázium dostane

www.kr-moravskoslezsky.cz

a je pro něho vhodnou formou studia. Nabídku mohou vhodně doplnit lycea s ekonomickým, technickým nebo pedagogickým zaměřením, v příštích letech chceme otevřít i lycea se zaměřením na zdravotnictví nebo přírodní vědy,“ vypočítává vedoucí odboru školství krajského úřadu Tomáš Bouda. „Zájem chceme vzbudit zejména o technická lycea tak, aby například na VŠB–TU odcházeli studenti lépe vybavení než dnes,“ doplnil. Na všeobecné středoškolské vzdělání pak navazuje stále širší nabídka nadstavbových oborů. A také vysoké školy zřizují své pobočky v regionech tak, aby si vzdělání mohli doplnit i lidé z praxe. Mění se i charakter učňovského školství v kraji. „Nabídka hutních a strojírenských oborů tu stále je, byť už ne tak velká, jen je třeba vzbudit o takové profese zájem, protože přes zásadní změny ekonomiky jde stále o perspektivní obory. Snažíme se proto podpořit spíše šířeji koncipované obory tak, aby absolventi měli větší možnosti uplatnění,“ řekl Bouda. „Rozhodně si ale musíme uvědomit, že škola žáky a studenty nepřipraví na práci jednou provždy. V našem kraji je ale stále nízká průměrná délka vzdělávání na obyvatele, to znamená, že děti opouštějí vzdělávací systém příliš brzy. V posledních letech se sice zvýšil počet studentů v nadstavbových oborech z 10 na 26 procent a roste počet vysokoškoláků, ale to je stále málo a snažíme se i tady pomoci,“ uzavřela Wenigerová.

2 | Z kraje, rady a zastupitelstva

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ

září |2004

Představujeme vám práci výborů zastupitelstva Pokračujeme v představování práce jednotlivých výborů krajského zastupitelstva. Je jich celkem deset: finanční, kontrolní, pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost, pro dopravu, sociální a zdravotní, regionálního rozvoje, zahraniční, pro územní plán, pro životní prostředí a pro národnostní menšiny. Každá politická strana má dva až tři zástupce v každém z výborů. Předseda výboru musí být členem zastupitelstva kraje, mezi členy mohou být také odborníci z příslušných oblastí nominovaní svými stranami. Kontrolní výbor Kontrolní výbor je jedním ze tří výborů zastupitelstva kraje, který musí fungovat ze zákona a jehož pracovní náplň je také zákonem stanovená. „Další úkoly nám pak může přidělovat zastupitelstvo, ale jen ono je naším nadřízeným orgánem, nepodléháme ani radě ani například hejtmanovi nebo komukoli z úřadu,“ upřesňuje předseda kontrolního výboru Zastupitelstva Moravskoslezského kraje Jan Voráček.

Jak už jeho název napovídá, výbor kontroluje například plnění usnesení rady a zastupitelstva kraje, u zastupitelstva to musí udělat nejméně jednou za půl roku. Kontroluje dodržování předpisů pro činnost všech ostatních výborů zřízených při zastupitelstvu kraje včetně těch, které si zastupitelé vytvořili nad rámec zákonných předpisů. A pomáhá také při řešení stížností občanů. „Za uplynulé čtyři roky jsme prověřili práci všech výborů a jsme tu také od toho,

abychom upozornili na nedostatky a následně prověřili jejich nápravu. Vždy šlo ale o formální, spíše odpustitelné lidské chyby, a řešení tedy nebyla nijak dramatická,“ říká předseda Voráček. „Snažíme se i poradit kolegům v ostatních výborech, jak věci formálně správně dělat, a musím říct, že s námi spolupracují a chyby napravují bez problémů. A vstříc nám ochotně vycházejí i příslušné odbory úřadu,“ pochvaluje si šéf kontrolního výboru. „Spolupracujeme i při kontrole vyřizo-

vání stížností občanů. Tady musíme prověřit každý podnět, i opakovaný, a to velmi pečlivě. Vloni a předloni nás například zaměstnával jediný stálý stěžovatel z Hlučínska, kterému vadil způsob, jak jeho stížnosti vyřizovaly místní orgány, a stěžoval si na ně u nás. To byly desítky podání – a všechna jsme museli prověřit. Nakonec se ukázalo, že všechny jeho stížnosti byly neoprávněné,“ vzpomíná Voráček. Kontrolní výbor se jednou za půl roku také zpovídá krajskému zastupitelstvu –

právě na konec září má předseda Voráček připravenou zprávu o práci, kterou samosprávě přednese. „Řešili jsme například čtyři povinné kontroly usnesení zastupitelstva a rady, prověřili jsme dodržování právních předpisů ve výborech pro životní prostředí a pro národnostní menšiny a nenašli jsme tam žádné závažné chyby. Většinou jde opravdu o drobné a rychle odstranitelné formality,“ uzavírá předseda kontrolního výboru zastupitelstva Jan Voráček.

Školství v kraji: vzdělání musí být dostupné všem ejdůležitější aktuální změnou ve školském systému kraje je poměr maturitního a nematuritního vzdělávání. Do maturitních obor ů nyní v kraji nastupuje skoro 63 procent dětí. Když jsme krajské školství přebírali, byla to sotva třetina. Přitom pro děti, které nastupují na tříleté učňovské obory a rozhodnou se pro maturitu později, vytváříme výhodné podmínky pro nadstavbové studium. Je také dobré, že se nám podařilo posílit kapacity gymnázií a lyceí a rozšiřují se i možnosti kvalitní jazykové výuky. Kraj mimo jiné financuje a spolufinancuje čtyři rozvojové programy v oblasti školství: RISA – Projekt Regionální informační systém o uplatnění absolventů na trhu práce, Program odborného vzdělávání,Vyrovnávání disproporcí ve vzdělávací nabídce krajů a Kvalitu 2004. Všechny přispívají k informovanosti zájemců o studium, zlepšují kvalitu vzdělávacího systému a směrují nabídku ještě blíže ke skutečné poptávce tak, aby absolventi škol skutečně našli práci. Zásadní věci se nám daří. To je zásluha velmi dobré spolupráce samosprávných orgánů s odborem školství, mládeže a sportu krajského úřadu i s řediteli našich škol a školských zařízení.

N

JAROSLAVA WENIGEROVÁ, NÁMĚSTKYNĚ HEJTMANA KRAJE, ČLENKA ODS

obavami sledujeme trend posledních let – rodí se stále méně dětí. Obce jako zřizovatelé základních škol se dostaly do nezáviděníhodné role. Udržet školu s malým počtem žáků za každou cenu? A nebo obhájit před občany její uzavření a dojíždění dětí do větší sousední obce? Tato situace již začíná prostupovat i do středního školství a za pár let se budou střední školy a jejich zřizovatelé potýkat s nedostatkem žáků a tím i s nedostatkem finančních prostředků, které z ministerstva školství přicházejí na jednotlivé kraje. Moravskoslezský kraj, zřizovatel středních škol, se snaží vznikající problém řešit v předstihu. Proto neustále vyvíjíme citlivý tlak na to, aby se zaměření středních škol přizpůsobilo potřebám praxe a požadavkům vysokých škol. Školství musíme neustále vracet jeho původní poslání, tedy přípravu na budoucí povolání a na život, nemůže vzdělávat frekventanty exoticky znějících oborů, jejichž absolventi končí na úřadech práce. Proto dáváme přednost těm, jejichž absolventi najdou pracovní uplatnění. Do budoucna je zapotřebí si uvědomit, že s klesajícím počtem rodících se dětí se musí snížit i počet žáků a studentů na školách. Pokles vzdělávané populace musí zákonitě také kopírovat počet škol a zařízení, které se vzděláním zabývají.

S

Školy přece máme pro vzdělávání dětí, ne že děti přišly na svět proto, aby mohly existovat školy!

ke zvyšování konkurenceschopnosti firem i zvyšování zaměstnanosti. VĚRA PALKOVSKÁ, ZASTUPITELKA KRAJE, ČLENKA SNK

JOSEF FIGURA, RADNÍ KRAJE, ČLEN KDU–ČSL

raji se povedlo bez obtíží převzít řízení středního školství od zrušených školských úřadů. Velmi dobře se rozvíjí spolupráce s vysokými školami, kraj průběžně pracuje na zvyšování počtu studijních míst na gymnáziích stejně jako na zvyšování rozmanitosti nabídky středních škol. Je třeba i nadále pokračovat ve spolupráci s obcemi v optimalizaci sítě škol a zároveň pečlivě posuzovat rušení škol v návaznosti na ekonomickou výhodnost i dopravní obslužnost, a také vytvářet podmínky pro specializované školství pro talentovanou mládež. V současnosti chybí těsnější propojení vzdělávací a podnikatelské sféry, a proto bude nutné účinně posilovat pozici vysokého a středního školství při realizaci rozvojových záměrů kraje i v aplikovaném výzkumu. Do budoucna musíme pracovat na otevření základní a střední školy s anglickým vyučovacím jazykem a na systému celoživotního vzdělávání. Česká republika nemá ucelený systém celoživotního vzdělávání a pro kraj je to velká výzva a příležitost, jak účinně napomoci dalšímu rozvoji. Celoživotní vzdělávání je totiž cesta

K

oblasti školství za uplynulé čtyři roky prošel kraj velmi dynamickým vývojem. V programu rozvoje kraje je chápána tato problematika jako prioritní a náš klub podpořil i Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy MSK. V budoucnu bude třeba udržet trend navýšení účasti na vzdělávání všech věkových skupin obyvatel, včetně zvýšení kvality a řízení školství a v neposlední řadě i zvýšení efektivity vzdělávání. Problém způsobí chystaná novela zákona – při vzniku nových povinností obcí a krajů nebudou státní prostředky převedené na kraje odpovídat ani nynějšímu množství peněz určených pro regiony. Toto opatření bude mít negativní dopad především na školství a sociální oblast. V nejbližším období budeme usilovat o vznik či přeměnu školských zařízení reagujících na rozvoj nosných oborů, o poskytování stipendií z prostředků MSK vynikajícím studentům středních a vysokých škol, další podporu vysokých škol v oblasti investic. Současně chceme podporovat zvýšení finanční účasti kraje na grantech a dotacích podporujících vzdělávání a využití volného času dětí a mládeže.

V

NADĚŽDA ANTALOVÁ, ZASTUPITELKA KRAJE, ČLENKA KSČM

kolství představuje stále největší díl rozpočtu kraje a po ustavení krajů představovalo největší převod kompetencí ze státu na region. Náš klub podpořil koncepci vzdělávání v kraji. Výbor pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost při zastupitelstvu kraje, jehož jsem členem, se na ustavování nových pravidel řízení středního školství také podílel. Značné rozdíly jsou stále mezi jednotlivými oblastmi kraje – problematická je hlavně s ohledem na geografický a demografický charakter regionu například dostupnost vzdělání všem bez rozdílu. Alespoň určitý pokrok v této oblasti vidím v realizaci záměrů optimalizace sítě středních škol, kterou přijalo zastupitelstvo kraje. Není totiž možné pohlížet například na malé střední školy na Vítkovsku, Bruntálsku nebo Osoblažsku stejně, jako na možnosti vzdělávání v Ostravě či Karviné. A doufám, že tento trend bude pokračovat i v budoucnu.

Š

OLDŘICH VÍCHA, ZASTUPITEL KRAJE, ČLEN ČSSD

III

Omluva: V minulém čísle měsíčníku jsme na tomto místě v anketě o cestovním ruchu omylem zveřejnili fotografii člena zastupitelstva za ČSSD Pavola Kubuše namísto snímku člena KSČM Karla Kuboše, který byl autorem příspěvku do ankety.

Obce s rozšířenou působností V této rubrice vám postupně představíme všechny obce kraje s rozšířenou působností, tj. obce, které mají od loňska pověření pro výkon státní správy – v Moravskoslezském kraji je jich celkem 22.

Havířov Počet obyvatel K 31. 8. 2004 žilo v Havířově 83.746 obyvatel.

Části města a působnost úřadu Havířov má osm městských částí – Město, Šumbark, Podlesí, Bludovice, Životice, Dolní Suchou, Prostřední Suchou a Dolní Datyni. Rozšířenou působnost vykonává pro obce Horní Suchou (4331), Těrlicko (4114), Albrechtice (4065), Horní Bludovice (1577).

Samospráva města V současném 43 členném zastupitelstvu města mají své zastoupení KSČM (13), ČSSD(11), ODS (9), HPH (pět členů), KDU–ČSL (tři členy), Strana zdravého rozumu (dva zastupitele). Rada města je jedenáctičlenná.

Primátorka města PaedDr. Milada Halíková, bez politické příslušnosti, na kandidátce KSČM. Motto starostky: „Smyslem veškeré

práce je, aby se lidem v Havířově dobře bydlelo, bezpečně a spokojeně žilo. Aby měli práci a aby nacházeli dostatek příležitostí ke vzdělávání a k aktivnímu odpočinku pro sebe i své děti.“

Cíle současného vedení města Mezi priority vedení města pro další období patří opravy a modernizace bytového fondu včetně meziblokových prostranství, vytvoření podmínek pro výstavbu malometrážních bytů, výstavba a rekonstrukce školních i veřejně přístupných hřišť a sportovišť. Zachování optimální sítě školních a předškolních zařízení, údržba a revitalizace zeleně, parků, mobiliáře, údržba místních komunikací. Rozvoj sociálních služeb včetně vybudování Domova důchodců. Havířov se od historicky vzniklých a pomalu rostoucích měst odlišil především svým dynamickým růstem a rozvojem, který město zařadil mezi velkoměsta České republiky. V rámci ČR si udržuje pověst města s nejkvalitnějším bydlením a ve srovnání s jinými městy v regionu rovněž s čistým životním prostředím a velmi dobrým rekreačním zázemím.

Exkurs do historie Historické prameny o území dnešního Havířova se zmiňují už v roce 1305 o Šenovu (Šonov, Schönhof, Szonów) a Horní a Dolní Suché, pr vní spolehlivý doklad o existenci Bludovic pochází z roku 1335. V roce 1438 se poprvé při-

pomíná Šumbark, který však byl zřejmě založen také ve 14. století. V polovině 16. století se o Šumbarku píše jako o městě, není však doloženo, že by Šumbark skutečně mohl užívat městských práv. S Životicemi se v pramenech popr vé setkáváme roku 1533 a o Dolní Datyni pochází první zmínky ze 16. století. Počátky města Havířova souvisejí s výstavbou hornických sídlišť na katastrech obcí Šumbark, Dolní Bludovice, Prostřední Suchá a části Šenova. Administrativně se Havířov stal městem na základě příslušného usnesení vlády ČSR z roku 1955 a dne 4. 12. 1955 mu byla udělena městská práva.

Kuriozní název

v Havířově–Šumbarku, která je rozdělena na deset etap. Ve městě je nový dětský park, dům s pečovatelskou službou, opravený je bazén na letním koupališti. Rekostrukcí prošel Kulturní dům Petra Bezruče, opraveno bude kino Centrum.

Významní rodáci Především sportovci: vzpěrači Oto Zaremba, Pavel Khek a Tomáš Matykiewicz, z Havířova pochází skokan do výšky Jaroslav Bába a trojskokanka Šárka Kašpárková, sportovní gymnasta Jiří Tabák, vodní lyžaři Petr Chadima, Petra a Martin Kocourovi. Dále tu žili a žijí fotograf František Sikora, malíř a grafik Pavel Hlavatý, herec a zpěvák Richard Krajčo, herci Alexej Pyško, Julie Jurištová a Eva Vejmělková, která

v havířovské porodnici přivedla na začátku září na svět druhou dceru.

Turistické zajímavosti Na území města se nachází několik nemovitých kulturních památek, ke kter ým patří farní kostel sv. Markéty v Bludovicích, evangelický kostel, filiální kostel sv. Anny, Kotulova dřevěnka – to je skvost roubené lidové architektury z roku 1781. Pozoruhodný je rovněž zámek z přelomu 18. a 19. století a památník obětí protifašistického odboje v Životicích. Ze staveb takzvaného socialistického stylu zasluhují pozornost Kulturní dům Petra Bezruče nebo bývalé kino Radost, později vyrostl Kulturní dům Leoše Janáčka s výstavní síní Viléma Wünscheho.

Na název města byla vypsána veřejná soutěž. Komise vybrala jméno Šachtín, nejvíce lidí chtělo Bezručov, na druhém místě Havířov, na třetím Cingrov. Ministr vnitra ale nakonec vybral Havířov. Podle následného nového usnesení rady KNV z 27. září 1955 se tedy vítězem soutěže stal vylosovaný autor názvu Havířov Alois Macura z Ropice u Českého Těšína.

Největší investice Jednou z nejvýznamnějších investičních akcí posledních let v Havířově je revitalizace centra města rozdělená do tří etap, ukončena bude v roce 2004 a celkové náklady půjdou do výše asi 125 milionů korun. Od roku 2001 realizuje město regeneraci panelového sídliště


® Budova bývalého kina Radost v centru Havířova.

(FOTO ARCHIV)

Z kraje, rady a zastupitelstva| 3


září |2004

Peníze z EU

Rozdělí se prvních 300 milionů z peněz unie Moravskoslezský kraj – Na konci července se uzavřelo první kolo předkládání projektů, které se ucházejí o příspěvek z fondů Evropské unie, konkrétně z balíku Společného regionálního operačního programu (SROP). „Do prvního kola přišlo celkem 31 projektů,“ vypočítává Petra Chovanioková, vedoucí Sekretariátu Regionální rady. Její tým projekty v srpnu a v září posuzoval a ještě posuzuje, na konci měsíce dostane ty nejlepší ke schválení zastupitelstvo kraje.

„Vyřazeno muselo přitom být jen šest projektů, což svědčí o dobře odvedené práci žadatelů o evropské peníze,“ řekla Chovanioková. Už teď je jasné, že nebude možné vyhovět všem žadatelům o peníze pro oblast cestovního ruchu – tam poptávka převyšuje nabídku pětinásobně, naopak bylo méně žádostí o financování velkých projektů dopravní obslužnosti, jako jsou například dopravní terminály nebo rozšíření sítě hromadné dopravy ve městech. Podle Petry Chovaniokové se tak zbylé prostředky převe-

Pracovníci krajského úřadu pořádali a ještě budou pořádat semináře pro žadatele o evropské peníze. Jaké dostávají nejčastěji otázky? „Především na co a z jakých fondů mohou žadatelé dostat peníze,“ odpovídá Petra Chovanioková. Co to jsou strukturální fondy a operační programy? Evropská unie se snaží o to, aby co nejvíce obyvatel mělo přístup k výhodám sjednocené Evropy. Z tohoto důvodu usiluje o společný hospodářský růst všech regionů. Na podporu této politiky vznikly čtyři strukturální fondy, zaměřené na financování projektů v nejchudších oblastech EU a v regionech procházejících konverzí průmyslu. Tyto prostředky se nerozdělují plošně ani nárokově (jako

například zemědělské dotace), ale jen do regionů, které komisi předloží vlastní strategii, tedy operační program. Peníze pak dostanou žadatelé, kteří dodají projekt, který pomáhá naplňovat cíle daného operačního programu. Česká republika předložila čtyři sektorové a jeden (společný) regionální operační program. Co je to SROP? Společný regionální operační program (SROP) je program řízený ministerstvem pro místní rozvoj, který je výrazně decentralizován ve prospěch regionů. Prioritami programu jsou podpora podnikání v regionu, podpora regionální infrastruktury (silnice, zavádění „rychlého“ internetu), podpora projektů v sociální oblasti – umisťování ohrožených skupin obyvatelstva na trhu práce a jejich sociální inte-

Špinavá bomba ohrozila kupující Frýdek-Místek – Několik ohlušujících výbuchů, plameny šlehající z auta na parkovišti u obchodního domu, zranění, snad i mrtví, křik a panika na místě i v okolí. Tak začalo společné cvičení záchranářů, při němž zkoušeli zásah po teroristickém útoku na obchodní středisko. Na cvičení přijeli i hasiči z Polska a Slovenska. Obchodním domem se na pár hodin stala opuštěná budova frýdecko-místeckých kasáren, postiženými civilisty studenti požární školy a budoucí zdravotní sestřičky (foto). „Nasimulovali jsme výbuch nastražené bomby, která může obsahovat i radioaktivní materiál. Tomu se pak musejí přizpůsobit záchranné práce,“ upřesnil plán cvičení velitel krajských hasičů Zdeněk Nytra.

dou do dalšího kola. „Počítá se s tím, že druhé kolo výzvy k předkládání projektů vyhlásí krajští zastupitelé na začátku října,“ doplnila. Kromě 31 projektů s uzávěrkou 30. července posuzuje komise také čtyři projekty z oblasti regenerace a revitalizace měst, které měly prodloužený termín odevzdání do konce srpna. Soutěž o evropské peníze tady ale na krajské úrovni nekončí. „Po pr vním předběžném vyhodnocení kraj navrhne postup tří žadatelů do národního kola. V národ-

Na místě výbuchu byli jako první hasiči. Část týmu zlikvidovala požár vozu, část pomáhala civilistům, další zjistili, že bomba v sobě měla radioaktivní složky. Zjistili, že šlo o takzvanou špinavou bombu a že místo je zasaženo radioaktivitou. Operativně nainstalovali dekontaminační sprchy. Přijely první sanitky, dorazila policie. Teprve po sprše směli postižené ošetřit zdravotníci a odvézt sanitky. Vrtulník letecké záchranky pak musel kvůli zasažení území radioaktivitou přistát desítky metrů od místa výbuchu. Hejtman Evžen Tošenovský (ODS) i velitel hasičů Nytra si pochvalovali práci řídících složek. Právě hejtman se stává při katastrofách velkého rozsahu člověkem, který řídí koordinaci záchranných prací.

(FOTO ARCHIV)

Na fóru bude méně teorie (POKRAČOVÁNÍ ZE STRANY1)

Podle Pavly Břuskové z pořádajícího Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje bude na ostravském investičním fóru tradičně prostor pro navazování nových obchodních kontaktů. Možní investoři a podnikatelé z různých oborů se chtějí seznámit s podmínkami v kraji. „Firmy u nás ale hledají nejen pozemky pro stavbu výrobních kapacit, vyhledávají stále častěji také partnery pro podnikání s už zavedeným byznysem a zapracovanými zaměstnanci pro rozšíření vlastních odbytišť. Takové kontakty tu například hledali španělská firma na zpracování plastů nebo německý zpracovatel kovů. Už vloni u nás Španělé jednali s devíti firmami,“ vzpomíná Břusková. Naše firmy si podle ní také stále ještě nezvykly na dynamický rozvoj podnikání za pomoci takzvaného rizikového kapitálu. I v tom může fórum pomoci. ,,Toho se totiž stále naši podnikatelé bojí a raději stagnují v rozvoji podnikání, než by dovolili investorovi vstup do firmy. Bojí se snížení svého vlivu na chod firmy, to je ale mylný předpoklad,“ upozorňuje Břusková. Vstupu rizikového kapitálu do

podnikání bude na fóru věnován nemalý prostor. „Na konkrétním příkladě předvedeme, k jak převratným změnám k lepšímu může takový vstup vést. A můžeme také naučit naše podnikatele, jak takový kapitál hledat, jak se před investory prodat,“ uzavřela Břusková. Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje v těchto dnech spouští také internetový regionální portál v angličtině, němčině i češtině www.dynamicregion.cz, který pomůže investorům k informacím o regionu ještě rychleji. I tento projekt podporuje Moravskoslezský kraj. Investment & Business Forum pořádá Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje, ne kraj nebo krajský úřad, a tedy jen ono je oprávněno na akci zvát hosty i přednášející. Nikoli tedy představitelé kraje, jak to tvrdil v minulých dnech bulvární tisk. Město i kraj jsou zastoupeny v přípravném výboru, samo město Ostrava plánuje tři prezentace. Jak potvrdili organizátoři fóra, primátor Ostravy není do programu zařazen jako řečník, protože měl být v termínu fóra na zahraniční cestě. Představitelé kraje se distancují od osočení, že zasahují do výběru hostí fóra.

grace, patří sem také podpora cestovního ruchu v regionu. Druhé kolo pro předkládání projektů bude vyhlášeno pravděpodobně v říjnu tohoto roku. Kde se dozvíme více o podmínkách SROP? Na seminářích, které pořádá Sekretariát Regionální rady Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. Ty nejbližší máme 12. října v Odrách, 14. října v Českém Těšíně, 2. listopadu v Kopřivnici a 4. listopadu v Krnově. Termíny a místa se ale mohou ještě změnit, zájemci by tedy měli určitě sledovat krajské webové stránky www.kr-moravskoslezsky.cz a také web www.strukturalni-fondy.cz. Informace dostanou také přímo u nás na telefonním čísle 595 622 318, 544 a na adrese [email protected].

Krajské a senátní volby K volbám do krajských zastupitelstev půjdeme letos 5. a 6. listopadu. V Moravskoslezském kraji se o přízeň voličů uchází 922 kandidátů a 21 stran, hnutí a koalic (viz seznam včetně volebních čísel – vpravo). V jedné třetině kraje, tj. ve čtyřech volebních obvodech, budeme ve stejném termínu moci zvolit i nové senátory. Pro voliče není jednoduché se zorientovat v pravidlech, jak volit – letos už zažili volby do Evropského parlamentu, pamatují si jistě i poslední volby komunální a parlamentní. Každé volby mají své zákonitosti, a právě metodika, kontrola a poskytování informací, to je práce pro Vladěnu Klukavou z odboru vnitřních věcí krajského úřadu. Kdy budeme volit do zastupitelstev krajů, respektive ve třetině okrsků i do senátu? V pátek 5. listopadu to bude od 14:00 do 22:00 hodin, v sobotu 6. listopadu pak od 8:00 do 14:00 hodin. Tady doplním, že pokud senátoři nebudou zvoleni v prvním kole, bude se v příslušných okrscích o týden později konat druhé kolo senátních voleb. Kdo a kde může volit v krajských volbách? Volit může plnoletý občan České republiky a jen tam, kde má trvalý pobyt – ve svém okrsku. Volíme jen své krajské zastupitele, nemůžeme tedy hlasovat ni-

® Figuranti se v panice snaží utéct z místa výbuchu.

ním kole se pak budou muset vybrané projekty z našeho kraje utkat s konkurencí z celé České republiky, podporu z EU by mělo získat nejméně sedm českých měst. Projekty se podávaly v opatření 2.3 Regenerace a revitalizace vybraných měst, které má za cíl zlepšení celkového stavu historických jader a upadajících center měst, hospodářské oživení měst novými aktivitami a vytvoření nových pracovních příležitostí,“ řekla Petra Chovanioková.

Krátce Místo nádraží obchody Ostrava – Supermarket s velkým parkovištěm bude už v polovině příštího roku stát na místě dnešního Ústředního autobusového nádraží v Ostravě. Autodopravce totiž prodal pozemky pod nádražím a chce vystavět nový terminál pro cestující, kteří by tak měli mít blíže například do centra města, k tramvajím nebo na vlakové nádraží Ostrava–Střed. ÚAN zatím ale stále funguje a i během stavby fungovat bude – cestující budou vždy nasměrováni k příslušným stanovištím.

Do Bruselu je blízko Praha – Na 400 evropských politiků rokovalo ve dnech 20. a 21. září v Praze na historicky prvním výjezdním společném zasedání Komise pro ústavní záležitosti a evropskou správu Výboru regionů a Institucionálního výboru Kongresu místních a regionálních orgánů Rady Evropy. Jednání se zúčastnil i hejtman Evžen Tošenovský, který je členem Výboru regionů (na snímku uprostřed). Místní a regionální orgány Rady Evropy se snaží zprostředkovat vztahy mezi nejnižšími složkami samosprávy


kde jinde v republice. Pro krajské volby se nebudou vystavovat voličské průkazy, ve volební místnosti se budeme prokazovat dokladem totožnosti. Volič přitom nemusí být zapsán přímo v seznamu ve volební místnosti, důležité ale je, aby prokázal, že má v příslušném okrsku trvalý pobyt. Kolik zastupitelů a jak budeme z hlasovacích lístků vybírat? Moravskoslezský kraj bude mít opět 65 zastupitelů, vybírat mohou voliči z 21 stran, hnutí a koalic. Hlasovací lístky bychom měli dostat do schránek nejpozději tři dny před volbami, pokud ne, dostaneme je na požádání přímo ve volební místnosti. Volíme strany, ne jednotlivce. Každá strana bude mít, podobně jako v parlamentních volbách, jeden hlasovací lístek. Lze volit stranu jako celek – pak odevzdáme do schránky v obálce hlasovací lístek vybrané strany a zvolíme tak kandidáty v pořadí, jak je navrhla příslušná strana. Máme však právo dát několika kandidátům preferenční hlasy, v tomto případě označíme maximálně čtyři vybrané kandidáty na hlasovacím lístku jedné strany. Kdy a jak se dozvíme výsledky krajských voleb? Hlasy ze všech okrsků sečtou statistikové a my pak výsledky zveřejníme na úřední desce krajského úřadu, tímto okamžikem tedy budou výsledky voleb v našem kraji oficiální. Celkové výsledky voleb v republice vyhlášené

a Evropskou komisí. Výbor regionů si klade za cíl zkrátit vzdálenost mezi obyčejnými lidmi a Bruselem – tak , aby byrokracie bylo co nejméně, proto jsou jeho členy také naši komunální politici.

Státní volební komisí pak vyjdou v Hospodářských novinách. Ustavující zasedání nového zastupitelstva kraje svolá současný hejtman nejpozději do 40 dnů po vyhlášení oficiálních výsledků voleb.

O hlasy voličů v kraji se ucházejí: • Strana pro otevřenou společnost ..... 4 • Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová.......... 8 • Unie svobody – Demokratická unie ................................................... 14 • Republikáni Miroslava Sládka ....... 15 • NEZÁVISLÍ ...................................... 19 • Strana zelených ............................... 21 • Strana práce ..................................... 23 • České hnutí za národní jednotu..... 25 • Občanská demokratická strana ..... 26 • SVOBODNÍ ..................................... 30 • Helax – Ostrava se baví .................. 32 • Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska) .... 33 • Pravý Blok – strana za ODVOLATELNOST politiků, REFERENDA a PŘÍMOU demokracii WWW.CIBULKA.NET ............................................ 34 • Česká strana sociálně demokratická .................................................. 36 • Evropští demokraté ........................ 39 • SNK sdružení nezávislých ............. 41 • Strana zdravého rozumu ................ 45 • Morava ............................................. 51 • Národní sjednocení ......................... 52 • Občanská demokratická aliance.... 53 • Komunistická strana Čech a Moravy .......................................... 54

spíše to bude k 30. listopadu. Žádosti by pak mělo vyhodnotit už nové zastupitelstvo, maximální výše příspěvku bude 70 procent nákladů. Neziskové organizace by měly žádat už jen na jednom místě, tedy u nás na kraji, my budeme prostředníkem státu, ale poskytneme jako každý rok peníze také z vlastního rozpočtu,“ vysvětlil náměstek hejtmana Jiří Carbol (KDU–ČSL).

Letištní halu čeká oprava

Nebudou už čekat na peníze Moravskoslezský kraj – Instituce poskytující sociální služby a neziskové organizace s tímto zaměřením si nejspíše oddechnou – napříště už nebudou muset čekat na peníze od státu tak dlouho. Letos je většina z nich dostala až v půlce roku. „Ten proces bude rychlejší. Ministerstvo práce a sociálních věcí podle nových pravidel převede rychleji peníze na kraje. My potom vyhlásíme termín pro podávání žádostí o příspěvky na poskytování těchto služeb v příštím roce, nej-

Mošnov – Odletová hala mošnovského letiště se začne v listopadu opravovat. „Vypsali jsme na zakázku za 20 milionů soutěž, nabídky očekáváme nejpozději do 1. října. Hala bude sloužit už v příští sezóně. Souběžně chceme získat prostředky z evropských fondů na další úpravy letiště,“ upřesnil náměstek hejtmana Zdislav Wantula (US–DEU). Informace o soutěži na dostavbu haly dostanou zájemci na krajském úřadě u Jany Mojžíšové, telefon 595 622 966. Kraj převzal mošnovské letiště v červenci, nevlastní ale celou bývalou vojenskou část a v současnosti se snaží dohodnout s městem Ostravou na pravidlech správy.

6 |Školství, Volný čas


září |2004

Kraj je vlastníkem vzácné památky a financuje její opravy, peníze chce získat také z fondů Evropské unie

Klášter ve Fulneku viděli první návštěvníci Fulnek – Bývalý kapucínský klášter a kostel sv. Josefa by se brzy měl dočkat oprav. V minulých dnech tam směli po letech první návštěvníci v rámci Dnů evropského dědictví. Objekt byl veřejnosti přístupný jen výjimečně, tato 330 let stará památka je přitom jedinou stavbou řádové architektury na rozhraní Moravy a Slezska. V roce 2001 byl zařazen do seznamu nejohroženějších a nevyužívaných památek České republiky. Budovy jsou velmi zchátralé. Je to hlavně kvůli dlouhodobému nevyužívání a nedostatečné péči předchozích majitelů, kterých byla v posledních desetiletích řada. Moravskoslezský kraj získal

objekt bývalého kapucínského kláštera s kostelem svatého Josefa převodem ze zákona v souvislosti se zrušením okresních úřadů. „Dnes o něj pečuje Muzeum Novojičínska. Chceme tam pomoci vytvořit muzeum církevního umění, v kostele chceme zřídit výstavní a koncertní sál a v klášteře takové zvláštní ubytovací zařízení ve stylu života menších bratří – kapucínů,“ upřesnil plány majitele vedoucí odboru kultury a památkové péče krajského úřadu Miroslav Přikryl. Kraj chce s projektem obnovy památky uspět i v Bruselu. „V případě, že bude přijata naše žádost o finanční příspěvek z fondů Evropské unie předložená do Společného operačního regionálního pr ogramu, předpokládáme začátek prací v polovině příštího roku. Opravy kostela by pak měly skončit o rok později, kláštera v roce 2008,“ řekl Přikryl. Žádosti budou posuzovat zastupitelé kraje a pak i výbor ministerstva pro místní rozvoj. Unie by mohla přispět 93 miliony na klášter, celkově vyjdou opravy na 125 milionů korun.

Vesnicí roku je Štítina Moravskoslezský kraj – Region zná vítěze krajského kola jubilejního 10. ročníku soutěže Vesnice roku 2004. Mezi devíti přihlášenými obcemi uspěla nejlépe Štítina na Opavsku. Ocenění předal hejtman kraje Evžen Tošenovský. Soutěž Vesnice roku vyhlašuje ministerstvo pro místní rozvoj, Spolek pro obnovu venkova a Svaz měst a obcí ČR. Vítězná Štítina se bude ucházet o titul Vesnice roku i v celorepublikovém kole. „Celorepublikové kolo je velice náročné, přesto myslím, že Štítina má naději na úspěch. Lidé tady umějí žít, umějí se bavit, místní život je velice aktivní,“ řekl hejtman Evžen Tošenovský na slavnostním vyhlášení výsledků. Kromě Štítiny si ceny odvezly i další obce. Bílou stuhu za činnost mládeže předal hejtman obci Závišice na Novojičínsku, Modrou stuhu za společenský život obci Metylovice na Frýdecko-Místecku, ta si vysloužila i ocenění za vzorné vedení kroniky a za kvalitní květinovou výzdobu v obci. Na rozvíjení lidových tradic dbají nejlépe v Těškovicích na Opavsku. Pro Štítinu to není první ocenění. V roce 2002 jí byla udělena Modrá stuha. Ve Štítině žije 1172 obyvatel, v čele obce stojí starosta Štěpán Koník. Internetové stránky obce naleznete na adrese www.stitina.cz.

Ojedinělá výstava měla úspěch Ostrava – Téměř 6000 návštěvníků si od června do srpna prohlédlo výstavu Poklady Moravskoslezského kraje v ostravském Domě umění. Sedm muzeí vybralo 2000 exponátů, na expozicích pracovaly desítky expertů, výstava byla největší vlastivědnou akcí u nás v letošním roce. Nejčastěji chodily do domu umění rodiny s dětmi, děti se zapojily do soutěže o ceny. „Úspěch výstavy je prvním výsledkem nového řízení muzejnictví v kraji, zastupitelstvo akci podpořilo dvěma miliony korun,“ řekl náměstek hejtmana Jiří Carbol (KDU–ČSL). „Výstavu jsme přihlásili do národní soutěže muzeí v České republice Gloria musealis 2004 vyhlašované ministerstvem kultury a Asociací muzeí a galerií České republiky. Výsledky soutěže budou známy v květnu příštího roku,“ informoval Carbol.

® Oprav se dočkají v brzké době klášter (foto vlevo) i kostel sv. Josefa.

Krátce Příspěvek na sport Moravskoslezský kraj – Rada kraje schválila uspořádání soutěže základních škol v přehazované a na organizaci této akce dostane Krajské vzdělávací a informační centrum v Novém Jičíně dalších 50.000 korun. Soutěž v přehazované smíšených dr užstev 4.–6. tříd základních škol v České republice vyhlásila Volejbalová škola Praha pod patronací Národní protidrogové centrály Policie ČR a občanského sdružení Rodiče proti drogám. Cílem akce je zapojit do zájmové pohybové aktivity děti, které dosud neměly možnost, odvahu a chuť k pohybovému vyžití. Informace o konání a pravidlech soutěže obdržely všechny základní školy v kraji, k účasti se přihlásilo 39 škol, které už mají za sebou školní kola. V průběhu října čekají žáky okrskové soutěže a v listopadu kolo krajské. Soutěž vyvrcholí celostátním finále vítězů všech krajů, na které pojedou v polovině prosince do Prahy.

Česko-francouzské dny Ostrava – Už dvanácté Česko-francouzské dny věnované postiženým bude hostit Ostrava od pondělí 11. do čtvrtka 14. října. V pondělí se naši odborníci sejdou v muglinovském ústavu sociální péče na semináři, odpoledne začne výstava fotografií ve foyer ostravské Nové radnice. V úterý se bude moci široká veřejnost seznámit s prací ostravských za-

řízení pro občany s handicapem. ,,Nejdůležitějším programem bude konference o pracovním uplatnění lidí s postižením, koná se za účasti francouzských expertů v úterý a ve středu,“ upřesnila Olga Kováriková z ostravského magistrátu (telefon 596 283 415). Středeční večer bude patřit na Janáčkově konzervatoři koncertu francouzské skupiny Arcane a žáků múzické školy.

Opava měla 780. výročí Opava – Celkem devět dní tr valy v Opavě oslavy, které měly připomenout 780 let od udělení městských práv. V rámci oslav ocenilo vedení města ty občany, kteří se výrazně zapsali do jeho historie. Medaili si ze Slezského divadla odnesli například syn generála Heliodory Píky Milan nebo první rektor Slezské univerzity Martin Černohorský. Opava pozvala na oslavy také partnerská města ze zahraničí, pamatovala i na místní podnikatele, všechny kulturní, sportovní a školské instituce. Vyvrcholením oslav byl devátý den velkolepý noční ohňostroj.

Dokumenty z ostravské ČT soutěží v Olomouci na AFO Ostrava/Olomouc – Ostravské studio České televize bude v soutěžní části letošního ročníku Mezinárodního filmového festivalu Academiafilm Olomouc zastoupeno šesti pořady. V dokumentu Evropská hvězda Edvarda Beneše se režisér Petr Lokaj za-

Úspěšná studentka reprezentuje na olympiádě Ostrava – Sedmnáctiletá studentka slezskoostravského gymnázia Markéta Sidková v těchto dnech jako jedna ze dvou postižených lukostřelkyň z regionu reprezentuje republiku na paralympiádě v řeckých Aténách. Na konci června dostala od představitelů kraje ocenění za studia, ale také za své výrazné sportovní úspěchy – je několikanásobnou mistryní republiky. K výběru sportu ji přitom před časem inspiroval film. Markéta se musí už čtvrtým rokem pohybovat na vozíčku. „Jednou ráno jsem

prostě nevstala z postele. Mám vzácnou nemoc, moje tělo na něco zareagovalo ochrnutím,“ popisuje své postižení usměvavá půvabná dívka. Přes své postižení se ale Markéta chtěla aktivně věnovat nějakému sportu, nejen proto, že jí to lékaři doporučovali. „Inspiroval mě film Pán prstenů, zalíbil se mi elf Legolas a já jsem chtěla zkusit lukostřelbu. Rodiče mě podpořili a já jsem začala chodit do oddílu v Ostravě – Mariánských Horách,“ vzpomíná. V Ostravě ale nejsou optimální podmínky pro postižené lukostřelce, proto Markéta velmi brzy zakotvila v oddíle Spas-

tic handicap v Teplicích. Střídá tréninky v Ostravě a Teplicích, občas trenéři přijíždějí za ní. „K tomu samozřejmě patří i fyzička. Plavu, posiluji, trénuji normálně tak třikrát čtyřikrát týdně, před olympiádou je to ještě náročnější,“ říká. Lukostřelba přitom není stejně jako jiné sporty právě levnou záležitostí. „Tak na sto tisíc přijde výbava, přirozeně nám přispěl sponzor,“ upřesňuje Markéta Sidková. Poctivě trénovala hned od začátku a brzy měla velké úspěchy. Za dva roky si přivezla z republikových mistrovství několik titulů. Je členkou reprezentač-


ního týmu a uspěla také na světovém mistrovství v terčové lukostřelbě, i když zlato to zatím nebylo. Loni skončila na světovém šampionátu v Madridu devátá, spolu s českým družstvem si přivezla místo čtvrté. Prakticky celé prázdniny jí zabrala příprava na Řecko. Byla na několika soustředěních, trénovala v Teplicích nebo Nymburce. Před odjezdem na paralympiádu na konci srpna ale rozhodně nechtěla předvídat, jak dopadne ona sama nebo družstvo tam. (Do uzávěrky našeho měsíčníku nebylo známo umístění Markéty Sidkové na paralympiádě.)

(FOTO ARCHIV)

bývá osobností prvorepublikového státníka. Dokument Vznik a pád království ševců, jehož režisérem je Pavel Jandourek, je věnován J. A. Baťovi. Vznikl podle knihy Miroslava Ivanova. K historii konce války a poválečnému odsunu Němců se vrací dokument Habermannův mlýn. Přibližuje osud německého mlynáře Habermanna, kter ý byl na konci války zavražděn. Jeho režisérem je Petr Jančárek. V soutěžní části festivalu budou uvedeny i pořady z cyklu Náš venkov: S koněm do lesa režiséra Ivo Macharáčka o kočím a dřevorubci z Hošťálkové na Valašsku, a Hořká voda téhož režiséra o lidech, jejichž život změnila přehrada. Z cyklu Na větvi bude soutěžit pořad režiséra Jaroslava Večeři Velké šelmy v Beskydech.

Cena hejtmana za popularizaci života lidí s handicapem Moravskoslezský kraj – Do konce září mohou autoři posílat do krajské soutěže literární, publicistické a zpravodajské příspěvky, které už byly publikovány v tisku, časopisech nebo elektronických médiích a týkají se problémů lidí se zdravotním postižením. „Příspěvky by měly přispět k popularizaci problémů handicapovaných na území našeho kraje a měly by podpořit jejich společenskou integraci,“ upřesnila Táňa Slavíková z odbor u kultur y krajského úřadu ([email protected]). Komise pak z prací vybere ty nejlepší a vítězové si odnesou ceny hejtmana.

září |2004

Sport, Listárna| 7


Bába se raduje z olympijského bronzu Ostrava – Do soutěže výškařů na olympijských hrách v Aténách vstupoval dvacetiletý vítkovický atlet Jaroslav Bába s pátým nejlepším výkonem roku. Patřil do širšího okruhu favoritů, byl však jednoznačně nejmladší. Bronzový medailista letošního halového mistrovství světa překonal laťku ve výšce 234 centimetry a za vítězným Švédem Holmem a Američanem Hamingwayem se zařadil na třetí místo. Z medaile se ještě nepřestal radovat, i když už má spoustu nových povinností včetně školních. V uplynulých dnech se setkal s prezidentem Klausem a předtím si také popovídal s hejtmanem našeho kraje Evženem Tošenovským. Jak se vám líbí vaše medaile? Je krásná. Symbolizuje první olympiádu v Aténách před sto osmi lety. Nebylo vůbec snadné ji získat, takže bude ještě dlouho trvat, než se pohledem na ni dostatečně nasytím. Věřil jste před olympiádou, že na ni dosáhnete? Určitě jsem v to tajně doufal. Do Řecka jsem odlétal v dobré formě, na 230 centimetrech jsem se cítil jako doma. Ří-

kal jsem si, že pokud tahle výška bude na stupně vítězů stačit, budu tam. Dopadlo to trochu jinak, ale naštěstí pro mne dobře. Přesně tak, překvapilo vás, že ani 232 centimetry na medaili nestačily? Určité překvapení to je, na druhou stranu olympiáda je vrcholem čtyřletého cyklu a sportovci se na ni tvrdě připravují. Jak je vidět, výškaři byli ve skvělé formě. Včetně vás. Bylo složité dostat se do optimální pohody? Společně s trenérem Dudou a mou přítelkyní Denisou Ščerbovou jsme absolvovali přípravu bez větších problémů. Nebyl důvod si nevěřit. Byla vám Denisa Ščerbová v Aténách oporou? Jednoznačně ano, je to báječná holka. Před závodem jsme si toho moc neužili, byl jsem hodně nervózní. Pak zase čekala soutěž ji, ale celkově si myslím, že nám to klapalo. Nevadilo vám to obrovské množství atletů v olympijské vesnici? Samozřejmě to bylo hodně nezvyklé. Kdo to nezažil, ani neví, co všechno bylo potřeba udělat pro hladký průběh her. Mimořádná bezpečností opatření byla vi-

dět na každém kroku. Zpočátku jsem byl lehce nesvůj, ale pak jsem si zvykl. Probíhal váš velký závod podle plánu? Já myslím, že ano. Měl jsem sice drobné zdravotní problémy, ale nebylo to nic vážného. Cítil jsem se silný, v dobré formě, a co bylo nejdůležitější, byl jsem psychicky absolutně v pohodě. Měla to na svědomí kartářka, kterou jste před odletem do Atén navštívil? Možná ano, bylo to při zpáteční cestě ze soustředění v Tatrách. Kartářka mi řekla, že sice nevyhraji, ale že odjedu jako vítěz. Nevím, možná jsem to někde v podvědomí cítil i při závodě. Byl jsem naladěný jako snad ještě nikdy. Proto jste také při dvou nezdarech na 232 centimetrech zdravě riskoval a nechal si třetí a poslední pokus na další postupnou výšku? Vlastně jsem jinou možnost neměl. Úspěšný třetí pokus na 232 centimetrech by nic neřešil. V závodě je běžné, že výškař takto riskuje. Ani já jsem tohle nedělal poprvé. Jak jste si svůj bronzový skok vychutnal?

Prakticky vůbec. Byl jsem v jakémsi tranzu. Nevím, jestli jsem se správně rozběhl a odrazil, nevím, jak jsem zvládl tu letovou fázi. Až když jsem dopadl a laťka stále držela na stojanech, tak jsem si uvědomil, že je všechno v pořádku. Začal jsem se radovat, skákal radostí a teprve tohle si opravdu pamatuji. Naštěstí mám ten skok natočený na videu a můžu se něj kdykoli podívat. Co jste cítil na stupních vítězů? Bylo to krásné. Samozřejmě mě mrzelo, že na ten nejvyšší vrchol nestoupala česká vlajka a nehrála naše hymna. Pokusím se to za čtyři roky v Pekingu napravit. Už jste na někter ých jiných závodech zažil něco podobně dojemného? Ne, olympijský ceremoniál má v sobě něco výjimečného. Já osobně jsem opravdu podobný pocit štěstí ještě nezažil. Byly oslavy olympijského bronzu velké? Těžko říct, možná jsem si vytvořil osobní rekord v počtu vypitých piv. Mně se to osobně moc líbilo. Spousta gratulantů, děkovných dopisů a e–mailů. Byl jsem neskutečně unavený, ale stejně tak šťastný. Pak to všechno odpadlo. Zbytek olympiády jsem jen odpočíval a jedl hamburgery.

® Bába se zapsal i do krajské pamětní knihy. (FOTO ARCHIV) To je nějaká vaše specialita? Já hamburgery miluju. V přípravě jich moc nesním, takže po vrcholných závodech to doháním. No, a v olympijské vesnici byl Mc´Donalds zdarma. K tomu snad nemusím nic dodávat. Jak zvládáte zájem médií po olympiádě? Myslím, že v pohodě. Já toho moc nenamluvím. Moje práce je skákání do výšky. Mnohem raději než v zajetí novinářů se cítím ve výškařském sektoru a samozřejmě na stupních vítězů.

Plavec ve vlnách

Baník mezi smetánku nepostoupil nezabloudil Ostrava – Necelých devadesát minut tězství máme určitě radost, ale vyvážit

® Hasiči kraje zabodovali. Šest zlatých, sedm stříbrných a šest bronzových medailí vybojoval dvanáctičlenný tým Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje na 8. světových sportovních hrách hasičů. Nejvíce si cení druhého místa v královské disciplíně – hasičské všestrannosti družstev, nejnáročnější a nejprestižnější disciplíně. Za vynikající výsledky hasičům poděkoval i hejtman Evžen Tošenovský. „Jsou to výsledky, které se jen tak nevidí. Získat ve 12 lidech 19 medailí mezi šesti tisíci účastníky ze 40 zemí světa je skutečně výborné,“ řekl hejtman. Osmé světové sportovní hry hasičů se konaly v Sheffieldu ve Velké Británii na přelomu srpna a září. Účastnilo se jich 6000 hasičů ze 40 zemí světa. Hejtman (na fotografii vlevo) poděkoval Bohdanu Ptáčkovi (na fotografii zleva, získal zlato v lukostřelbě), Oldřichu Minářovi (uprostřed, zlato v TFA – hasičská všestrannost, zlato za orientační běh dvojic), Tomáši Melčákovi (vpravo, zlato za orientační běh dvojic – společně s Minářem), dále Vladimíru Vysockému (zlato za military – vojenská všestrannost, zlato za 4x400 metrů) a Petru Teslíkovi (zlato za lezení na horolezecké stěně). (FOTO ARCHIV)

úvodního utkání třetího předkola Ligy mistrů žila naděje, že se fotbalisté ostravského Baníku probojují do prestižní soutěže, štědře dotované Evropskou fotbalovou asociací. Baník prohrál v německém Leverkusenu 0:5 a jeho šance v odvetě byla nulová. Nepomohli mu fanoušci, kteří se v hojném počtu do Německa vydali, ani nové posily, nakoupené právě kvůli Lize mistrů. „Byla to pro nás velká škola. Sehráli jsme naprosto vyrovnaný zápas, ovšem výsledek byl katastrofální,“ prohlásil jeden z nejzkušenějších hráčů Baníku Martin Čížek. Ostravané vyrobili v poslední čtvrthodině utkání v Leverkusenu za stavu 0:2 několik hrubých chyb, které zkušený domácí tým dalšími třemi góly potrestal. „Je pravda, že jsme si na německého soupeře věřili, ovšem způsob, jakým jsme se po dvanácti letech vrátili do evropských pohárů, byl ostudný,“ konstatoval trenér František Komňacký. Fanoušci byli rozčarovaní, o odvetu na Bazalech nebyl zájem a do hlediště přišlo jen něco málo přes pět tisíc fanoušků. Ti nakonec viděli bojovný zápas, ve kterém český mistr porazil Leverkusen 2:1. „Z ví-

Křížovka

zklamání z vyřazení rozhodně nemůže,“ řekl autor druhého gólu Libor Žůrek. Baník tedy nepostoupil do hlavní soutěže Ligy mistrů a musí se spokojit s účastí v první kole Poháru UEFA. Los mu určil velmi těžkého soupeře – anglický Middlesbrough. „V osudí bylo několik slabších, ale i silnějších týmů, takže los bereme takový, jaký je. Pokusíme se postoupit do jedné ze skupin a udobřit si tak naše fanoušky,“ komentoval další pouť ostravského klubu pohárovou Evropou trenér František Komňacký.

® Fanoušky nástup Baníku do sezóny nenadchnul. (FOTO ARCHIV)

Opava – Zkoušku dospělosti ještě nesložil, má však už za sebou výkon, o kterém se drtivé většině mužů ani nesní. Osmnáctiletý David Čech z Opavy přeplaval začátkem srpna legendární kanál La Manche a do historie se zapsal jako nejrychlejší a nejmladší český plavec. Vzdálenost z Doveru na francouzské pobřeží zvládl za devět hodin a 45 minut. Původní vzdálenost 33 kilometrů narostla kvůli vlnám a proudům o jednu třetinu, ale s tím mladý plavec počítal. „Šlo to dobře, i když počasí nebylo úplně ideální. Vlny mi zpočátku dělaly problémy. Na druhé straně jsem to čekal horší,“ řekl po výstupu z vody. Na nejlepší světový čas vůbec nemyslel. Byl rád, že svůj cíl splnil a mezi vlnami se neztratil. „Měl jsem výborný tým, takže jsem se vůbec nebál,“ prohlásil. Únavu se podařilo Čechovi překonat, už večer si se svými kamarády zahrál v Doveru fotbálek a plánoval další akci. Až zakončí studium na opavském gymnáziu, rád by se do Anglie vypravil znova. „Uvažuji, že zkusím přeplavat La Manche tam a zpátky,“ prohlašuje sebevědomě. V přípravě dokáže naplavat 150 kilometrů za měsíc, proč by si tedy nemohl troufnout na tak náročný výkon?

Listárna Toto je nové místo pro vás, naše čtenáře. Uvítáme tipy a připomínky k našim novinám, ale také názory na problémy, které kraj řeší. Pomůžeme také zodpovědět nejčastější dotazy, které adresují občané kraji. Pište nám na adresu – měsíčník Moravskoslezský kraj, Vítkovická 1, 702 00 Ostrava. Občané se často obracejí na krajskou samosprávu i úřad se stížnostmi na své vlastní zastupitele a orgány obce. Co s takovými stížnostmi může kraj dělat? Odpovídá Martin Vlček z odboru kontroly krajského úřadu. Krajský úřad v určitých zákonem jasně daných případech sice vykonává dozor nad výkonem státní správy a samosprávy obcí, ale do této oblasti rozhodně nepatří stížnosti nebo podání na práci orgánů obcí. A to občané a mnohdy ani právnické osoby (firmy, organizace) nevědí. Takže krajskému úřadu vůbec nepřísluší řešit podání například na činnost a chování starosty, přitom takové stížnosti dostáváme velmi často. Starosta za výkon své funkce ze zákona odpovídá zastupitelstvu obce a pouze tento orgán se stížností může zabývat. Rovněž šetření stížností na chování zaměstnanců jednotlivých obcí zařazených do obecních úřadů přísluší pouze tajemníkovi úřadu, který plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele. Pokud funkce tajemníka obecního úřadu není zřízena nebo není-li tajemník obecního úřadu ustanoven, plní tuto funkci starosta. Další skupinou jsou stížnosti směřující do oblasti bytové politiky – lidem se nelíbí, jak se u nich v obci přidělují nebo prodávají byty.

® V dnešní tajence se dozvíte zajímavost o vodní nádrži v Moravskoslezském kraji. Tajenka letní křížovky: Pradědská, Keprnická a Medvědská hornatina. Propagační materiály Moravskolezského kraje od nás dostanou: Jiřina Mutinová z Ostravy-Zábřehu, Eva Novotná z Bruntálu a Eliška Semančíková z Krnova. Řešení zářijové křížovky posílejte do 15. října.


Zde je nutno konstatovat, že byty jsou majetkem obce a obec je oprávněna spravovat svůj majetek samostatně. V případě prodeje bytu je rozhodování o převodu bytu z majetku obce vyhrazeno pouze obecnímu zastupitelstvu. Krajský úřad ani zastupitelstvo kraje tedy v takových věcech rozhodovat nemůže.

8 |Rozhovor, Fotostrana


září |2004

Vážení čtenáři, na tomto místě vás seznamujeme s výraznými osobnostmi našeho kraje – s umělci, sportovci, ale i obyčejnými lidmi, kteří se pozitivně zasloužili o to, aby se o severní Moravě a Slezsku mluvilo. Dnes s Jaromírem Javůrkem, který je duší ostravského jarního mezinárodního hudebního festivalu Janáčkův máj, je jeho dlouholetým dramaturgem a ředitelem. Přiváží do regionu slavné interprety, ale je také velkým propagátorem klasické hudby z pera skladatelů severní Moravy a Slezska a muzikantů, kteří tu působí. V současnosti připravuje ve spolupráci s Moravskoslezským krajem publikaci o skladatelích a hudebnících, rodácích z našeho kraje.

Jaromír Javůrek se upsal Janáčkovu máji Jako dítě jsem žádnou touhu po hudbě neprojevoval, ale moji rodiče měli hudbu rádi, hlavně operu – patřili mezi stálé návštěvníky ostravského divadla. Pamatuji si, že mě poprvé vzali na Rusalku, když mi bylo pět. Můj dědeček hrával amatérsky na kontrabas v dechovce, maminka chvíli koketovala s houslemi a tatínek hrál ve slavné dechové kapele táty Malíka na klarinet. Takže vzory tu byly. Pak mě rodiče přihlásili do tehdejší lidové školy umění, hrál jsem na housle – ty jsem si prosadil sám, ačkoli mamince říkali, že bych měl hrát spíše na klavír. A poctivě jsem cvičil i to, co mě nebavilo, docela mi to šlo. V lidušce byl orchestr, neměli kontrabasistu a přišli za mnou, jestli to nechci zkusit. Po tříměsíčním rychlokurzu jsem se to jakžtakž naučil a díky tomu jsem se dostal až do televize! Ostravské studio tehdy vysílalo pořad o talentovaných dětech, tam jsem si přičichnul poprvé k šoubyznysu a k velkému zděšení maminky jsem pak

® Ředitel Janáčkova máje s jednou ze sólistek – violoncellistkou Michaelou Fukačovou. (FOTO ARCHIV) doma prohlásil, že budu televizním režisérem. Trval jsem na svém a začal jsem chodit soukromě na lekce k herečce Zoře Rozsypalové, protože režisér přece musí umět divadlo. To bylo v 70. letech. Jenomže jste se divadelníkem nestal… Na ostravské konzervatoři neměli dramatické oddělení, takže můj tehdejší profesor mě přiměl ke zkouškám do třídy kontrabasů s tím, že bych mohl později přestoupit. Ale – měl jsem tam štěstí na kantor y, na škole byl dobr ý orchestr, a každodenní styk s hudbou měl za následek, že jsem přestal o divadle přemýšlet. Pokračoval jste na akademii v Brně, ale to už ve studiu dirigování...

Dirigování a skladbě jsem se začal věnovat už na konzervatoři a pak jsem dirigování orchestru a sboru vystudoval. Samozřejmě s představou, že ze mě bude slavný dirigent. A byl? Šéfdirigent České filharmonie se ze mne nestal, to je fakt. Dirigentem jsem ale byl. Sborovým – 15 let jsem vedl ženský sbor Bohuslava Martinů v Místku, to byla nádherná léta. Pak jsem byl hlavním sbormistrem ostravského filharmonického sboru, provedli jsme spolu téměř všechny kantáty Bohuslava Martinů nebo Dvořákovu Stabat mater. Dirigoval jsem i koncerty zlínské nebo teplické filharmonie. V říjnu 1982 jsem po vojně nastoupil do Janáčkovy filharmonie Ostrava jako sbormistr, od roku 1984 jsem tam působil jako dramaturg. A tam jsem se snažil navázat na Ilju Hurníka. Upravil jsem některé programy pro žáky a studenty, některé jsem vytvořil sám a koncerty pro školní mládež jsem léta uváděl i dirigoval moc rád. A od roku 1984 se věnujete Janáčkovu máji? Ano, stal jsem se členem programové rady hudebního festivalu, od roku 1990 jsem byl jeho ředitelem. Po třech letech začala festival pro filharmonii zajišťovat agentura Ars koncert a po dalších deseti letech se organizace zcela změnila – festival je od roku 2003 samostatný, nefunguje pod Janáčkovou filharmonií. Takže to je trochu paradox: festivalu se věnuji od roku 1984, ale samostatně vlastně krátce. Dramaturgii ale děláte léta, podařilo se vám ještě do listopadu 89 dostat na festival nějakou skutečnou hvězdu? Je třeba si uvědomit, že do té doby to byl festival socialistických zemí, ale budiž řečeno, že se nám podařilo dostat do Ostravy opravdu špičkové soubory a sólisty z takzvaného východního bloku. Byla tady filharmonie z tehdejšího Leningradu, Moskvy, Drážďan... Ze západu si ale vzpomínám jen na dva sólisty, a to byla vystoupení v návaznosti na Pražské jaro. Dnes máte spíše problém jiný – peníze… Těsně po roce 1990 tu byla velká snaha západního světa nám pomoci, takže se na finančních podmínkách vystupujících dalo lépe dohodnout, ceny bývaly mnohdy i symbolické. Ale tak od roku 1996, 98 je to naprosto vyrovnané a nemáme žádné úlevy. Navíc mnozí umělci

chtějí vystupovat jen v metropolích a Ostrava takovým velkým městem není, není to ani slavné kulturní centrum. Musíme tedy překonat dvě bariéry: finanční a problém ochoty dotyčného kumštýře vůbec do Ostravy přijet. Ale daří se nám to také díky tomu, že mezi válkami i po druhé světové válce v Ostravě pobývali slavní skladatelé, že tu žil Janáček. Výborné jméno má zdejší filharmonie. I mimo festival se vám tak daří přitáhnout sem pěvecká esa… Zpívala tady Montserrat Caballé, a i na Janáčkově máji pak zpívali Simon Estes nebo Barbara Hendricks. A samozřejmě na rozhodování umělců má vliv i to, že k nám do Ostravy už třeba přijeli zpívat a hrát jiní slavní. To si třeba řeknou – když už tady hrál Misha Maisky (violloncelista, pozn. red.), tak na tom festivalu asi něco je. A pak už je to otázka dohodnutí termínu, honoráře a dalších detailů – ubytování, letenek… Hvězdy mají hvězdné manýry? Nadstandardní podmínky si samozřejmě přejí manažeři všech hvězd, ale umělci sami se chovají skvěle a naše zkušenost je, že čím větší kumštýř, tím obyčejnější a skromnější je to člověk. Všichni bývají nadšeni službami, srdečností přijetí a ostravským publikem. Prozradím třeba, že letos přijela do Ostravy poprvé zpívat sólistka Metropolitní opery v New Yorku Gabriela Beňačková a když jsme domlouvali podmínky, byla překvapena tím, že se do Ostravy dá také létat. A když jsme se pak v Mošnově loučili, řekla, že se musí určitě vrátit. Misha Maisky byl ohromně spokojený s bydlením, chutnalo mu pivo Radegast. Nebo – trochu jinak – veselé bývá do-

® V pilné práci s dirigentem JFO Petrem Vronským.

hadování o repertoáru, třeba pro vystoupení Evy Urbanové. My jsme napsali, co bychom si s ohledem na program festivalu přáli, tedy Smetanu a Wagnera, její impresário odepsal, že paní Urbanová bude zpívat Dvořákovu Rusalku. A tak to šlo párkrát dokola. Ale nakonec jsme se domluvili a jsme rádi, že bylo po našem. Jak dlouho dopředu musíte chystat program festivalu tak, abyste tam slavná jména dostal? U těch velkých jmen je to otázka dvou až tří let a pak je to dílem otázka štěstí a náhody – buď má ten který umělec v té době už naplánovánu cestu třeba na Pražské jaro, ale tam se snažíme, aby společných projektů bylo co nejméně. Nebo jede sólista někam do okolních evropských států, nebo se mu termín uvolní a on přijede... T ř eba Maisky přijel do Česka jen na ostravský koncert, stáváme se už i exkluzivitou. Ale máme také na čekačce několik světových jmen a stále věřím, že je do Ostravy dostaneme. Máte vysněnou a zatím nedostižnou hvězdu? ® Jaromír Javůrek (uprostřed) na letošním Janáčkově máji s diriTo myslím klidně gentem Martinem Turnovským (vlevo) a houslistou Ivanem Žena- můžu říct – z hletým (vpravo). (FOTO ARCHIV) diska financí je asi

(FOTO ARCHIV)

nesplnitelným snem dostat k nám houslistku Anne Sophii Mutter. Tam jsem zatím zůstal stát za dveřmi, honorář je tak enormně vysoký, že za ty peníze dnes uděláme půlku festivalu. A chtěl bych přivézt třeba sopranistku Cecilii Bartolli, to je taky zatím bohužel jen plán. Ale vždycky se snažím vyvážit slavná jména světová těmi českými, rovněž světového věhlasu! Třeba klavírista Ivan Moravec je dnes ve světě známější a slavnější než u nás, jak to tak bývá… Ale snažíte se představovat i r yze domácí umělce... I u nás na Ostravsku jsou skvělé soubory i sólisté. Na Janáčkově máji třeba bude vystupovat violloncelista Jiří Hanousek, šéfdirigent Petr Vronský mi pomáhá s festivalovým programem pro Janáčkovu filharmonii a podobně. Festival Janáčkův máj 2005 je už tedy plný? Tak z 96 procent. A rok 2006 už máme dramaturgicky hotový tak z 55 procent. Prozradím jen to, že se nám pro příští ročník podařilo zajistit světového houslistu a bude tady více orchestrů ze světa. Orchestry jsou velmi nákladná záležitost. Takže vlastně musíme sehnat více peněz. A to není jednoduché i přes skvělé renomé festivalu. V marketingu velkých firem dnes většinou sedí mladí lidé a ti mají většinou blíže ke sportu. Byl bych moc rád, kdyby se nepoměr mezi financemi jdoucími do sportu a kultury stal poměrem. I když se jistě na fotbal bude dívat vždycky mnohem více lidí než na přenos koncertu klasické hudby.

Bronzový olympionik Bába si povídal s hejtmanem Nadějný výškař Jaroslav Bába přijal pozvání hejtmana Evžena Tošenovského a povídal si s ním o olympiádě i svých plánech. Hejtman daroval skokanovi (podobně jako fotbalistovi Barošovi) hodinky. ,,Je úžasné v tomto věku dosáhnout takového úspěchu. Jistě je to pro vás výzva do budoucnosti,“ gratuloval hejtman Tošenovský k bronzu z olympiády a přál do další kariéry mnoho zdaru. Vedle Jaroslava Báby reprezentovala nejen Českou republiku, ale i Moravskoslezský kraj a jím zřizované Sportovní gymnázium Dany a Emila Zátopkových v Ostravě-Zábřehu také Bábova přítelkyně Denisa Ščerbová. Ta na setkání s hejtmanem kvůli účasti na mítinku v Berlíně nemohla přijet. Ostravské sportovní gymnázium se může chlubit i dalšími pěti absolventy, kteří se kdy zúčastnili olympijských her – tři jako sportovci, dva jako trenéři.

® Výškou si skokan Bába a dnešní hejtman Tošenovský (sám býval aktivním volejbalistou) nezadají. (FOTO HANA KUNZOVÁ)

® Jaroslav Bába se svým trenérem Alešem Dudou.

(FOTO HANA KUNZOVÁ)

Měsíčník Moravskoslezský kraj • Vydává Moravskoslezský kraj ve spolupráci se Strategic Consulting, s.r.o. • Šéfredaktorka: Mgr. Šárka Swiderová, tel./fax: 596 638 510, e-mail: [email protected] • Redakční rada: PhDr. Jaroslava Wenigerová, Ing. Jiří Carbol, Ing. Pavel Zelek, Ing. Radim Nováček, RNDr. Věra Palkovská, Ing.Pavol Kubuš, Dr. Karel Klimša, Kateřina Churá, DiS, Mgr. Katherini Koláčková • Inzerce: Alena Bohatová, Janáčkova 1452, 739 11 Frýdlant nad Ostravicí, telefon/fax: 558 676 782, mobil: 775 181 924, e-mail: [email protected] • DTP: Tomáš Coufal • Adresa redakce: Strategic Consulting, s.r.o., Vítkovická 1, 702 00 Ostrava • Internet: www.kr-moravskoslezsky.cz • Distribuci zajištuje společnost Riox, www.riox.cz • Nevyžádané příspěvky nevracíme • Registrováno pod číslem: MK ČR E14474

Na fóru bude méně teorie

Recommend Documents