N avíjecí kn oflík, k terý odvine film O délku snímku* 2. O djišf^vací kn oflík b lo k o v a cíh o mechanismu,

— Slyšel to už omoho&iát. . . Vl= te. Jako by kdosi nevtcKfelný cbodtt po {»odlazç, a ona fiSe povrzávaďa. . . T;^o° vý divný šraiBott Důlni ředitel pokrčil rameny. — Hiot^ostil — řekl. Tó Jsoo nervy. Jen Imďte klidný! A v dudiu si pomyslil: Kdo byl to byl řekl? Takový zd iw ý člověk, a -tu máS — psychosa! Slyäl šra» m o': pod zánil Petrenko, zavalitý, Sitokopleci člověk E osmablou tváři, se nervosně zdvflil a začal chodit po pra<x>vnè sem a tam. — Vždycky v touž dobu. . . — řekl a r. upřeným pohledem se zastavil před ře­ ditelem. — A pohybuje se to. T tíí tiäe to z a lr á ^ t f a potom se to ztrácí někam daleko. . . — To Je hloupost, — qpateoval ředitel. — Podzemní duchové, |«dc Je zn&i«í, se nevyskytují, a kdo není zvyklý na Šachtu, mívá lecjaké zdáni. J á sám pamatuju, Jak před dvaceti lety, když jsem siárai po prvé, Jsem vytomtt tak obrovský bal° van kamalitu, že když bouchl na zem, způsobil takový rámus. Jako by několik Udí běželo k východu. &fkám si: někde to zavalilo Stolu. Napjal jsem ušt; tlclto> To můj kousek nadělal toUk h lu k u ... A vy si pěkně d ^ dva oid|po£üite a zase s no­ vou silou do prácel A Šramoty vezmi čerti Pod zemí jsou všelijaké zví&y. — Ale Bét — netrpělivě nasnítl Pelren» ko. — Nemyslete si nic takoiv^o. Já ÍSSm u4 za svůj život slyfeí vieíi* jaké ïVBky. Nevymýšlím přece sd ^ ečaé zvakevoB aparaturo. Sám víte^ i e citli­ vost {^ stro je , s kterým teď ^ a e n jt,. Je opravdu veUká. Slyšíme, Jak se pobybují elektrické vozíky, j ^ pracuji automatic: ké vrtačky — a to na dálku mnoha kllo> metr&. Jednou jM ie, představte si, docela jasně slyšeli šum podzemní řeky, kterou lidské oko Ještě nespatřilo. To však, co Je slyšet te d . . . Promiňte, ale Je tor moc podivné. Prostě si s tim nevím rady. Keditel draselného dolu N ikolaj Ivanovlč Gubanov se zatvářil soudtně, ale vzrušená řeč vědcova ho nijak zvlášf nezajímala. Nu, je prý slyšet nějaké pod° zemní zvuky. Ale, upřímně řečeno, co to má společného s jeho vlastní prací? fteditele znepokojovala Jiná věc. Už čtrnáct to i se zkouší n a dole nový přistroj, určený pro místní geologický výzkum. Stát potřebuje chrominé spousty draselné soli, která zvyšuje úrodnost pů’ dy. Těžba draselného hnojivá musí proti předválečnému stavu prudce stoupnout. A tuhle vážný člověk, vědec, od kterého čekáš nové objevy, se chytil nějakých vedlejších v ě c i. . . Petrenko přivezl u » dolu rozpracovaný nový zvukový přístroj. Jehož činnost zá‘ ležela v tom, že moa>^ ’ukový signál,-, vyslaný do země, se měl odrazu vrá> tlt do speciálního přijímače a dát tak zprávu o struktuře vrstev, na které nara= zil. Tak vypadala věc v theorii. V praxi však zvuk vnikl pod zem a ztrácel se v masách hornin. Odrážel se sice přitom a lámal se Jako sluneční paprsek ve vodě,

42 **^i:hhik

lentagradec se kose podíval na řet* resika. — A nemýUte se?---- z ^ a l se, A toed začal vyprávět » pi^iadé, který se stal Jednou irfl se is m ic k á sondování*) rad= Býc^ ložisek. S^sm o^af, umístěný na po> vrchu země, zazaamenal silné zemětfese> ni, ttóů byla zcela nebybná. Při přezkoumá» vání se zjistilo, že nedaleko seismogralu äEoäla do Jamky žába. Chtěla se dostat ven a způsobila tím leUké zachvění půdy. CHlivost přísitroje byla tak veliká, že za* znamenal silné nárazy. — A u vás taky, — dodal, ^ — leze asi ale do přijímače se vracela tak nepatrná nějaká myš . . . Zesüeai zvuků je ve va> čási, že z toho, co přístroj ukazoval, ne° Sem aparátě tak mocné, že vám v uchu bylo možno st ačÉoit Jasnou představu moucha bude hlomozit jako slon a myš podzemního boliatstvi. Bylo třeba aparát rámusit jako v l a k ... jcStě nějak zdokonalit. — Ale to ne! — rozčilil se Petrenko. — Ty šramoty mu daly co proto, myslil si Zvuk přece vychází z hlubin země. . . Což Gubanov, mrzutě pohlížeje na zneklidněl tam může být m y š í ... Vy se ml prostě lý obličej sv âio apolečnika. — Už se ne­ posmíváte. . . Ovšem, vy nevěříte, že dá nic dělat, sondovat se bude obyčejnou existuje zvukový v ý ^ u m . . . methodou. Skoda. Petrenkův přístroj No tak, a už Jsou, se ml adá, v sobě, — mohl práci velmt nryd ílit. . . povzdechl si Gubanov. — Ta prokletá je­ Zaklepání na dveře přetrhlo ředitelovy šitnosti Ne aby klidně pHšU věci na úvahy. Do m írnosti vešel vysoký, vy° kloubí Kdyby tak d ttä i společně. . . Ale záblý člověk s kulatými kostěnými brýle» to ne, každý si myslí, že jeho methoda Je mL Byl to kandidát fysikálně^matematicnejlepši, a dal by si za to hlavu srazit. kých věd, KoiHtaatin Sergejevič Sabalin, Ředitel se zamyslil a skoro nevnímal pracovník Jedaolio z výzkumných lenin° spor. gradských ůstavů. Zkouše] zde na dole — Nechte to už být, — bylo slyšet hlas SVŮJ přístroj, také určený k sondování Šabalinúv. solnýd» vrsíe». — Pronikání radiových vln do hloubi — Jak se vám to dařit — zeptal se ře= země Je už ověřeno dostatečně. Ale vaše svukové nepravidelnosti — nezlobte se, dl tel, tiskna mu suchou, kostnatou ruku. prosím vás, na mne — ty Ještě potřebují mnoho a mnoho zkoumání. Pak se v místnosti rozhostilo Ucho. — Kampak, Petře TinMfeJevlčl? — ob*^ rátil se ředitel na Petrenka, když zpozo’ roval, že vstává. — Ale odcházím, — zachmuřeně odpos věděl Petrenko. — Připravit přístroje. Asi za hodinu se zase ozve ten zvuk. — Divný člověk. . . — zabručel Saba= lín a šel si sednout blíž k ředitelovu sto­ lu. — S ním se nedá vědecky debatovat. Hned vzplane. Slyšel Jste násí Rediteii ^ H6Ä*äo_ říci, že skoro poslouchal. — Ano, ovšem. Ale vy si také zřejmě nepočináte správně, Konstantine Sergě: Jeviči. Takhle se přece nemá Jednat, — řekl s výčitkou Gubanov. — Musíme si vzájemně pomáhat. A vy se ustavičně Jen přete. Vidíte, člověk tuhle ztrácí ner« vy z neúspěchů. Musite k němu být še­ trnější. —^Ve vědě se sporům neubráníš. Bez Vědec si narovnal brýle a roztrpčeně nich se-k pravdě nedojde. Jen si to po‘ mávl rukou. Sabalinovou methodou se do masy hor­ važte, on tvíidi, že se zvuk pod zemí šiří zrovna jak o . . . niny vysílala radiová vlna určité délky. — Nechci už nic slyšet o zvucích, — Radiové vlny se různě odrážejí od růz= ných druhů hornin, a t ^ se na projekční mávl rukou řediteL — Nejsem v akustice desce přijímače Sabalinova přístroje ob< odborník a nevyznám se v tom. Raději mi dejte pdFádný výzkumný přistroj, ať jevil vždy příslušný obrazec, z kterého bylo patrno složeni ženských hlubin. Při° už Je konstndice vaší nebo Petienkovy, jen aby dobře fungoval. To je teď potře* stroj se osvědčoval nejen v theorli, ale i ba. Musíme přece stupňovat výrob» na v laboratomídli pokusech. V dole to však nevycházelo; jakýsi lehký dým vždy za­ nejvyšší míru. Vite, co znamená draslikl Sabalin byl znovu nucen vyslechnout střel projekční desku pár minut nato, kdy se začalo s přístrojem pracovat. V této vzrušenou řeč Gubanovovu o významu mlze se všechno ztrácelo. Sabalin ^e sna= draselnáho průmyslu pro národní hospo= žil ze všech dl, měnil vlnu, předěl4vi»l dářstvi. — Já Jsem přece starý draslař. Jen si SVŮJ přistroj, ale zatím bezvýsledně. Petrenko, který se na minutu odmlčel, vzpomràte, — s přesvědčen&n hovořil Gubanov, — v carském R u^ u se draslík znova oživl. — Já tuhlei zrovna vyprávím Nikolaji vůbec nedobývalt Amerika dodnes nemá Ivanovlči o zvláštních úkazech v dole, -r- draselné doly. A my? M y t«ď máme, pa= ne, největší zásoby draslíku na swětěl Jen řekl, obraceje se ke kolegovi. — Je slyšet se do toho pustit! Vždyť Jenom v našich Jakési nepochopitelné zvuky, i když Je ložiskách na horní Kamě Je zásoba dra^ generátor vypjat, — Zvuky? — roztržitě se zeptal Saba^ P okračován í na str. 59 Un. — A jaké? •) řlrftzlbaíu hoinnm pai»o«í seisanogirařu, .při— Takový lehký šram ot. . . a pomalu s tr o je zaznamenáivagícího pohyby ipůdy. se přesunuje s místa na místo. . .

Semafor UKAZUJE

„V O L N 0 “ Řídit loko n toth n i j e krásn á p rá­ c e . Dva le s k lé p á ry k o le jn ic , mohuU ný stroj p ln ý síly , za ním v agon y s lidm i jed o u cím i d o p ráce n ebo za odpočinkem ^ v a g o n y s uhlím, obilím , prů m y slov ý m i v ý ro b k y , z k rá tk a vším , c o íld é p otřebu jí k životu.^

/. N av íjecí k n o flík , k te r ý od v in e film O délku snímku* 2. O djišf^vací k n o flík b lo k o v a c íh o mechanismu, 3. O ptický h le d á č e k . 4. P očitadlo p ro v e d en ý ch sn ím ků . 5. Knoflík k převin u tí fiJmu z p ět d o kasety. 6 . Zámek v ík a ko m o ry , ?. Spouštěcí p á č k a z á v ěr k y .

E

T

A

R

8. P áčka k nat
E

T

A

I.

Mnohé c výrobků- našeho průmyslu Jemné mechaniky a optiky jsou j l i dlouho známé svou dobrou kvalitou daleko za hranicemi. Jso u to zvláště mikroskopy, geodetické přístroje, triedry a jin é speciální zaměřovači přístroje, k teré Ěestné obstojí v silné zahraniční konkurenci. V této řadě dobrých, osvědčených výrobků postrádali jsm e dříve nejrozšířenější — fotografické přístroje. Ať už příčiny byly jakékoliVr zde jsm e byli v době před druhou světovou válkou odkázáni je n na dovoz ze zahraničí. Proto po ukončení války postaral se náš národní podnik Meopta, aby se i u nás vyráběly fotografické přístroje. N ejvářnějším problémem byla otázka, zda se podaří konstruktérům a výpoctářům vytvořit skutečně dobrý objektiv a stejn ě dobrou závěrku. Dnes už můžeme říci, že počáteční obtíže byly překonány a jak o výsledek je tu přístroj Etareta L Etareta patří do skupiny přístrojů na kinofilm. Má pevně vm ontovaný objektiv, jehož ohnisková vzdálenost je 5 cm a světelnost 1:3,5 (světelnost je poměr plného otvoru objektivu vyjádřeného zde číslem t k jeho ohniskové vzdálenosti, y y já črené zde. číslem 3,5). O bjektiv má frontální ostření, to znamená, že jenom přední čc^ka se otáčením vysouvá, na rozdíl od ostření centrálního, kde se posouvá celý sýstém. Závěrka objektivu je dvoupáčková, z nichž jedna je k natažení závěrky a druhá spouštěcí. Mechanismus Etarety je patrný z obrázku. Celkem možno říci, že Etareta je pěkný přístroj, nahrazující dřívější Retiny. Konstruktéři Meopty pak pracují na jejím dalším zdokonalení a jistě nebude dlouho trvat, kdy se zařadíme mezi „fotografické velmoci okyfér hlêOaà

blokOŸQçf měchOňismus >

komory rom a filmu

v o h f, kaserů s fUrríem

Potúed d o o t e v ie n é kom ory»

transportní ^lečok

çlyko pro expono¥onj fUm

Jez d ím na lo k o m o tiv ě už d v a cet let. Č asto si říkám , ž e lid sk ý život j e p o d o b en c e s tě v laku . Z apíská a v y je d e ze stan ice, rozjíždí s e pln en erg ie, p řem á h á stoupáni, zry ch lu je s e sv ah u , p ro stě tak, ja k o č lo v ě k na s v é životn í dráze. A le n ajedn ou s e stane, lidyž by s e c h tě l n e jlé p e rozjet, n ejlép e slou žit lidem , že k d o si n eviditeln ý z a tá h n e za p áku , sem afor s e posta v i n a „Stůj'" — a j e p o jízdě. L o ko m o tiv a nespo/co/ené odřu ku je na m ístě, plna en erg ie, kterou by ch těla v y d at, a le n e jd e to. K dosi n ezn ám ý spustil sem afo r. T a k h le to b ý v á ta k é v životě. K o lik z n ás s e ch tělo v m ládí toz~ jet, jít s celo u en erg ií m ládí stav ět m o sty n eb o lé čit lidi n eb o jin ak slou žit lidstvu. A le tu k d o si nezná­ m ý stáh l sem afor. Stůj! J s i chudý, n ebu d eš in žen ýrem , lék a řem , stavi­ telem . J s i chu dý, b ěž k lo p a tě, běž slou žit — Tie vácřfe lidem , a le člo~ v ě k u — k ap ita listo v i. N ech těli jsm e, a le kap italism u s nám p o sta v il se~ m a for na „Stůj". Jez d ím n a lo k o m o tiv ě už d v acet let. D vacet le t si říkám , ž e lid ský ž iv o t se p o d o b á c e s tě v laku . A le p ř e c e s e Uší. V la k y se stá le zasta­ v u jí, k d y ž sem a for k le sn e. Musí, v ždyť b y s e m oh lo stát n eštěstí. A le v lid sk ém živ o tě už sem a fo r n eu k a z u je „Stůj". V e sele vztyčen, u kaz u je v šem těm, k teří d řív e ne­ m oh li dál, těm, k te ří nem ohli stu­ dov at, p rotože b y li chudí, k te ř í s e n em oh li stát in žen ýry, lé k a ři, sta­ v iteli, těm v šem n yn í semafor u ka­ zu je „V olno!". P táte se, jestli m ám syn a na stu­ d iích? A no. P ráv ě u d ělal zko u šk y d o p říp rav n éh o kursu^ a za ro k p ů jd e nu tecřm iku. C h ce b ý t stroj­ ním inženýrem . Ba, řeď m ladí Udě m a jí p řed seb o u jin ou budoucnost* Oni rostou pro socialism u s. Sem a­ fo r jim u k a z u je „VOLNO". (Podle vypráTSaiI zachytil K. Z.)

ip k d ^ k v it e ll n ^ § ík d y y k c f Denním proběhly zprávy o s o ú t^ i, kïerou- pořádají PVV. Obrátili jsm e se na r e d a k t o r a J e z d i n s Ít éfa o, tiskového referenta P W , aby nám něco napsal

o

„SOUTĚŽI

„Soatěž nO'viïtak:" j© pořádána za spoluipráce ministeirstva oibohodu, mánáístersitvia prémyslfu, Ústřediního sva®u pTÛmysH'u a řady odboT^iýab kotrporajcí. Hlavní účel této soutěže, dopl­ něné výs-tavou zai^anýcii . íiovinek v ráir»ci PV V , je dvojí. Těm, kteří vytvofiM novinky, vhodné pro výrobu a export, chce tato souitěž umožnit, aby zisikali spojení s výrobci, ev. se zájem ci o licence. Nàrod'aiim podni­ kům a výrobcům dá tato ^uitěž pří­ ležitost, a:bY si zde vybrali vhodné myšlenJcy a předměty pro obohacení sivojí budoucí/výroby. Pribiášký byly zasiány do 31. ledna, do 7. února odpoví porota, zda přihlášku přijala, neboť budo-u vystavovany je n novin­ ky Stkoitečně ceny hospodářséíé, prak­ ticky využitelné. Do ló. únotra, ps#j '6 nutno p íija té novinky ztaslati. Je jid i iïïsttail-ace za-ujane ceJý dřevěný pavilon E o ploše 800 m®, sto jící ve­ dle ťomtány na Starším výstavišítá a též v jéh o oikolí, kde budou pŤedtm:ěty odolné proti pověřtrnostá. Jednotnou áopravu pr-ovede arch. Hesoun. Bude to tetcty- velmi obsáhiá výstava asi o 500— 1000 vystavovateli'ài, zajiimav á pro každého, zvl4ři.ě technika. Bo-ro-ta výhlásí rozdělení c&u v hod­ notě přes 250.000 Kčs na začátkna velötrhu, 13. břeizna. Jednotlivým i spe­ ciálními cenami bude pamatováno na odměněiní novinek, které jsou zvláště žádoucí. T ak na př. náí^odothosipodářský s4>o«r pid České akademii věd a u m ^ i věnuje 10— 20 tiisíc Kčs pra ■odanémy přísí:rojú, nástrojů, nebo pomuceřk pro domácnost, kt«ré ušetří práci žeffiám při domácí-cti pracich. Peodmín^ou je , aŘy j'ejich prodejní ce- ; na byla příatupna všem vrstvám spo­ třebitelů. J e smutnou pravdou, že tedhtnáioký polcro-k doisud poměrně má­ lo vsitoupíl do kuchyni, kde dobrá třetina našich obyvatel je trvale zaměsítnáaia. Po id^bu veletrhu bude v ý b a v a přiMáéených a p řijatý ch siQviaek pří­ stupna všem návštěvníkům PVV , čímž splní 1 významné posdání vý­ chovné, neiboť chcem e zvyšovat zá­ jem pracují cích o s t^ é zieps ování aasí výroby. SooiitěK j e pro účastníky TBcel^ beaplatná, vešikerou režii hradí veiebrhy. Soutěž, k teiá je úfvlnou !>©fvinkou M nás i p-po oi^Einu, může dobrým myšleaikám, zlepšením a no- ' váiBácám přimést za^oužeaiou odměnu a uznání. V elký zájem né je také mezi zahraničními návštěvníky v ele­ trhu. Musíme vyvážet mkolá je n sairo-^ viny, případně s nepatrným procen­ tem práce, nýbrž výrobky, v je jich ž prodejní cené bude tvořit veikou složku důvtip a odborná nebo umě­ leck á práce. Cizina velm i ochotné

NOVINEK" ikíuipuje 'takové V'tipné novm ky a ráda za a é platí mnohem vyšší ceny než xa běžné tiictové zboží. A je třeba, aby naši výrobci takové novinky píinášetli každoročně. 2^ra,zení této výstavy do programiu TeJetrhů je veJmi prospěšné, neboť tím dostane nejširší možnou publicitu

— proMédiae sa ji p íe s milion diváků psáit o ní budoTi n ejen naše, ale i »ahranični časopiisy. V ýrobci budou upo^orněiiii, ab y na taito výstavu vysáaM své odfoorniky, kteří by ocetnili, hodffiotíi vystavených novinek pro výrobu a oavâzali jedn-ání s vystavovatelá. ^edm ětty budou uanístěny tak, aby pofcad mioéaio byly vytvořeny s^kupimy podíle oboíTŮ. Na př.: kovoobrábécí stroje a nâ'stroje, chemie, sklo, iDfottoiriSřm^, textil, radio atd. Ka.ždá aovinika bu.de o*značena čísáem, pod nímá bude uvedesi^a i v katalogu PVV, spotu se jm énem a adresou hlá­ sícího. Na výstavě bude vedle novánky utnistěa; 1. zaslaný popi^; 2 . ta ­ bulka s cizpjazyčným i stručnými po­ pisy, větším jm énem a adresou při­ hlašovatele; 3. s přehledným označe­ ním, co vystavovatel naMzí nebo ja ­ ké obchodní spojení hledá. Oředník bude rozdávat! prospekty-, pokud bu­ dou k disposici, a to podüe čísla no­ vinek vážným zájemcům. V průmyslovýcii podnicích stalo se jáž ddbroin zvykloístí, že pilní zaméstnanci, zvlášíté pak učňové, jsou vy­ sílání k .prohlídce veletrhů. J e to pro ně ceniné poučení a zíísfká tím i pod­ nik, neboť nmohých zde viděných no­ vých nástrojů, konstrukcí a pod. m o­ hou pak použít ke zlepšení práce ve rlaistním podoíku. A díky „Soutěži novin ek" a opet pofádamě přehlídce našich i cizioh obráběcích ^ ro jů bu­ de pro tyto odborné návštěvníky jairní y^etilh opravdu „pokracovací

a

D R OBNÉ BUDEME Í^IT BÊLN!KY-MïLIONÂft£. Socialis»mus n eznamesiá, že každý má stejně, ať pracuje dobře .nebo šipatne. Naopak. Snaha odíměňovat pracující sç>ravedlivè podie zá­ sluh bude nyní znovu j>osílen.a. Ministr průmyslu A. Kliment prohlásil, že odměny za zlepšovací 'ná­ vrhy budou zvýšeny aiž na 100.000 Kčs, v mimořádných případech až na 2 00.000 Kčs. Protože je známo mnoho přÉpadů, Itdy snaživý déilník podal za rok i něko­ lik zlepšovacích návrhů, dočkáime se možná brzy, že dělník bude mít jmémí, ja k é dři^e mo-hli získat jenom kapitális- , té. V souvislosti s volným trhem to zíiamená možnost zvýšení životoi úrovně pro 'každého — neiií právě totóe skuteč­ ná demokracie? V SSSR V YU Č U JÍ INŽENÝŘI DĚLNÍ­ KY. V závodě ,,Krasaíoje Sormo" se roz­ hodli dva inženýři převzít patronát nad skupinou dělníků, scházet se s nimi popracovní době, rozšiřovat odborné zna­ losti kvalifikovaných dělníků a být ná­ pomocni nováčkům. Po je jich výzvě a příkladu se ihned přihlásilo 250 jiných inženýrů-specialiistů, kteří si vzali za úkol odborné vyškolit 500 dělníků z růz­ ných oborů. Zejména pracující mládež přijala toto rozhodnutí nadšené. Tak vznikla jedinečná technicité škola, v níž dělníci závodu, bez odloučení od výro­ by, zdokonalují své odborné vědomosti, studuji s inženýry probléímy výroby, zkoum ají a zdokonalují s-troje, seznamují se s tedinickým i noviníkami. T ato aitce sov ětsk ý ch inženýrů je dalším důkazem spoleènéiho zájmu sovětských lidi o bla­ ho své vlasiti a ohoti — pomáhat jeden díruhému TR V A N U V O ST SYNTETICKÝCH BA= REV A LAKÜ lze nyní vyzkoušet »ovým ípřístrojem, při němž se používá «ídy ultrazvuku. Podle této nové methody na­ nese se barva nebo lak na kovovou če* íttčku, namontovanou na vrcátolek válce z dwalumia, který je ^>ojen s elektronic­ kým přístrojem , vyrábějícím zvukové vín y o vysoké frekvenci. Podle toho, ja k silné vibrace je zapotřebí, aby se Ja t slou^pl, ee vypočítá, jak -dlouho za nor­ málních okolností barva nebo lak vydrží. VEDENI VÁLKY S T IS K N U T Á KNOF­ LÍKU je hypO‘thesa, která nemůže být usku­ tečněna v naší době, prohlásil ministr ná­ m ořnictva USA Sulli­ van ve své zprávě minésřtfru národní obrany. N icméně vědecké ob jevy a zdokonalová­ ní zbraaií a výstroje pokračují velkými krotky — pravil dále Sullivan — a není pochyby, že v j^akékoliv příští válce se t r ^ i č ní způs o by námořníh o v ál eč>ná'Ctví a taktická pojetí radikálně změní. Zejmé­ na velkou pozornost věnoval Sullivaa vý-voji ponorek, p íi čemž řekl, že je mošné, že v budoucí válce bude vyboj'ovânô zrovna tolik bitev pod vO'dO'U jaiko n a povrchu. — Tolik mr. Sullivan. My za&e říkám e: Zvýšení produMivity práce, vý­ chova nových kádrů at-d. Budoucnost ukáže, kdo mluví rozumněji.

SiasHScisasHSHSHsasHSHsasiSEsasasssaszsissHSHSss?

ZPRAVY

■r?s? 'TaszszsHSzszsasiaszsssH^

J

„SV ÊTO V A LETECKÄ ROCENKA", publika­ ce vydávaná mezináro -dním ústavem pro dopravní letectví (ICAO), přináší z a jí­ mavá čísla o leteckém provozu na svètè. Tak za posledních 10 leít se počet letadel zvýšil o 83% , ale nalétáno bylo více o 1000% . Z celkového poótu 3646 strojů, které jsou v provozu na pra­ videlných linkách, je 7% jednomotOTOvýoh, 67% dvouimotorovýo h, 3% trímotorových a 23% čtyfmotoTových. Celkový počet sediadel v těchto strojích je 87.200, t. j. průměrné na jed en stroj skoro 24 se­ dadel. VTIPNÝ FILM O LIDECH A TELEFO­ NU. „Nenáročný služebník" je název no­ vého česíkého krátkého filmu, je jž natočil režisér Ivo Toman pro m inisterstvo pošt. V líčení historie jedné telefonní budky a i po je jí zničení pojednává novým vtip­ ným způsobem o tom, ja k m ají lidé po­ užívat dobrodiní telefonu. Snímek bude vydán v dohledné době. ÜCINNÊ A ÜSPORNÉ H N OJENI PÜDNlMI INJEKTORY se hojné zavádí a do­ sažené výsledky jsou zvláště v ovocnictví velmi dobré. Práce s tímto přístrojem je zcela jednoduchá. O celová trubka se zarazí do potřebné hloubky a pumpou se vstrikne pod tlakem do zemé vhodný hnojivý roztok, podle druhu stromu a slo­ žení půdy. Hnojivo' nezůstává na po­ vrchu, kde je spotřebuje tráva a plevel, nýbrž dostane se ihned k hlavním koře­ nům, kde zvlášté u starších stromů bývá půda vypotřebovaná a je téžké ji jak k o li jinak obnoviti. Injekčním hnojením je možno případné nahradit i obvyklé ko­ pání velkých jam pro stromy. Zařízení se hodí i pro desinfekci půdy, pro boj proti žloutence révy, proti nemocem me­ runěk a jiných citlivých stromů, pdro levné osazování stromů na neúrodných stráních a pod.

Č S A &

m a j í

l l j u s i n y

Pětiletý plán předepisuje našemu národnímu leteckém u dopravnímu podniku. Československým aeroliniím, rozsáhlé úkoly, je jich ž splněni mimo jin é před­ pokládá také rozšířeni a m odem isaci leteckého parku. Tolikrát již prokázaný bratrský postoj našeho mocného spojence a ochránce, velkého Sovětského svazu, se osvM čil znovu nyní, kdy byly v rámci československo-sovětské obchodní dohody dodány pro naše o p r a v n í letectvo letadla Iljušin, 11-12. Přílet Iljušinů na letiště v Ruzyni byl přivítán nebývalým zájmem osazen­ stva CSA i ostatní odborné veřejnosti. Elegantně a moderně řešená konstrukce letadla, které na rozdíl od jiných strojů má duralový kryt eloxovaný do zlatova, upoutala Již zdálky všechny přitomné. J e to rychlý stroj pro 32 cestu jícíd i a náklad, řízený pětičlennou posádkou a řešený na podkladě bohatých zkuše­ nosti sovětských leteckých odborníků. V. současné době je to néjm odernější dvoumotorové dopravní letadlo. Je ■stavěno jak o celokovový dolnokřidlý jednoplošník, vybavený dvěma motory po 1860 HP, se čtyřlistým i vrtulemi. Rozpětí je zhruba 31,70 m, délka 21 m, výška 8 m. Odmrazováni náběžných hran prování se teplým vzduchem a po­ sádka letadla má k disposici při řízení je ště t zv. robota. Proti dosud používaným letadlům CSA, která byla teprve dodatečnou konversi upravena z vojenského typu na dopravní letadlo, jsou Iljušiny již přímo konstruované pro civilní potřebu. M ají větší dolet a cestoATií rychlost a neoby­ čejnou stouj>avost. Hospodárně řešený prostor je výhodný zejm éna po stránce obchodní, proto­ že vyšší nosnost t. zv. užitečného zatížení dává možnost většího obchodního využití stroje. To jsou vesměs vlastnosti, které plně vyhovují potřebám do* právních tratí a nemalou měrou přispěji k rozšíření a zvýšení dopravní kapa­ city CSA.

ŽIVNOSTENŠTÍ STUDENTI V MAĎARSKU. Maďarská vláda vydala v minu­ lých dnech zvláštní zákon, jimž se ruší pojem „učeň" a nahrazuje se názvem „živnositenský student". Živnostenský situdující bude tedy zaměstnán pouze prace­ mi, které souvisí s jeho studiem. Jeh o práva jso'U chráněna kolektivní smlouvou, stejně jako u odborného dělníka. Zákon rovněž zajišťuje živnostenským studen­ tům možnost dalšího vzdělání po tova­ ryšské zkoušce na účet státu a veškerou pomoc a podporu. Tento nový zákon se týká asi 60.000 učňů. ÜPORNŸ B O J vede v ze­ mědělství člověk proti hmyzu. Tak v Americe vypočítali, že škody na úrodě. které působi hmyz, dosahují ročně vý­ še 2 miliard dolarů. Při ministerstvu zemědělství byl proto zří» zen výzkumný ústav, který dosud pro* zkoumal na 10.000 látek, hubících hmyz. Výsledkem je osm nových sloučenin, které podle odhadu sníží ztráty až o 75%l

®^ECH10K 45

U D Ě L e JT E S !

R ýsováni ixa plech je pro n orm ální kružidJo ce stou k je h o zničení. Pevné stro ja ř­ sk é k ru iid lo je však jen om snem každého mladého te ch ­ n ik a — je příliš drahé. Piro* to jsem pro čtenáiře navrihl kružidlo zhotoven é po dom ácku, k te ré však plné v y ­ h o v u je ja k o kružidlo strojapské. Budete-]i pracovat p íesn é, budete m ít pomùckü, k terá vám vyd atn é pomůže. Popis à se stav en i K ružidlové ram eno (1). Ocel. Po n arýsov ání vyřízne­ me jeh o tvaT přesné podie ry sek . O pilujem e n a hirubo a jem ným pilníkem na čisito.

P até vy vrtám e 2 otvory J^í 2 mm pro u chycení o to č­ né části 3. K ružidlové ram eno (2). O cel. Postup práce je s^tejný ja k o u det , 1. Do otvoru 3.2 mm vyříznem e závit M 4. Když m áme ram ena h o ­ tová, vyvrtám e do obou spo­ le čn é otvoir J2 í 4 mm pro hlav n í čep. O to čn á část (3). 2©1. pleoh. N arý su jem e podle v ý kresu , vyříznem e pilkou na žeJezo a na čisto opilujem e. S třed­ ní vodicí výřez odvrtáHie vrtákem 4 mm a je h lo ­ vým pilníčkem na čisto o p racu jem e do šířky 4.2— 5 mm. " Šroub u tah ovací (4). Ö cel. N e jlé p e bude, dáme=ii si tu­ to součás'tku o to čit u sous-tružníka. Chcem e-U však dělat v še sam i a nemáane-ll eoustruh, stačí m ísto o to če­ ného šroubu křídlová m atka 60 závitem M 4. Podložky (5). Zel plecái. V yříznem e pilkou na žele­ zo, opilujem e piře-sné do k n i­ hu, ve středu vy v rtám e o* tvor J&- 4 mm a vrtákem 6 mm srazím e Kráim. Ja s n é vyzn ačen o na .v ý k re­ se S e sta v e n í: H roty obou ra ­ men n ah řejem e ve v ý h n i (istačí v kam nech na žhavém uhlí) do červ ena a pooioře4 6

tm Ě L m E S l PŘENOSNOU s k ř í n k u N A MODEL ÁŘSKÉ NÁŘADÍ

v. p

R O C

H Á

Z K

A

PCaždý modeláí jistě uvítá nèvrii této přeraosné skriinky na nářadí a zá­ roveň všech důležitÝch potřeb, které nesměji scházet, když jde se svým. modelem létat na letiště, kjd© je často nutno proiváděti opravy. Rozměry této skřínky jsooi voleny taik, aby se vešla do aktovky a při­ tom se do ní vešlo vše nejpotřehnější. K ziiotwení sikřínky si opatřime prkénko silné asi 1 cm, široké 5 cm a diloiihé 60 cm. Dále 2 prkénikia sitoiá % cm, 5 cm široká a i m dlouhá. Na dno a víko použijeme 2 kusy pře^ kližky 2 aiž 3 mm sHné, rozměrů 34X 23 cm. Ještě několik šroíibečků d)0 dřeva a hřebíčků a tím jsme si za­ opatřili vše potřebné k sestaveni pře­ nosné skřinky. Skříňku zhotovujeme podle uda­ ných čísel, a to nejdříve 2 kraitši po­ stranice (č. 1) síly 1 cm, šířky 5 cm a délky 22 cm; k témto přišroubuje­ me 2 další positranice (č. 2 ) síly % cm, šíře ,5 cm, délky 34 cm, takže zhoto­ víme jakýsi rámeček. Na tento rá­ meček. přibijeme pčekiižbu, které

tvoři dao (č. 3). Vnitrní roízdělemí skříiiky tvoři '2 dâouhé přepážky (é. 4), také ze sSa-bého prkéoka, délky 32 cm, síly 5 mm, arráaik jem 47 naa širo­ kého; to proto, aby při zavírání «kiřinky víko správně zapadlo. Ve skříňce jsiou ještě 2 mialé přepážky (č. 5) ze silného pilkénika šířky 47 mim a délky 6 cm, které jsou naArzájem spojeny, jak vediejší obrázek uikazuje, a dodatečně do skřínky vmontovány. Nyní ještě ke každé delší postiranici

připevníme slabé prkénko (č, 6 ) ši­ roké jen 47 «ran a dlouhé 20 cm, kiteré slouiží k tomu, aby se víko o tato prkénika opíralo. Na dva roíiy naši skřínky připevníme 2 překližko­ vé trojúhelníky (č. 7), pod které s« zasouvá překližkové víko fč. 9); to je zhotoveno tak, aby zapadlo a je za­ jištěno uzàvèrko'u fč. 8 ). Uzávěilkia j» plechový pásek, připevněnÝ šroubkem do direva, který se otáčí. Nářa
í L

A C

§1

o 5

E 3U 0

œOOOOOOOGOOOOOOO€X3OOOOOOO©OO©O€KDGeœoœOO«OGK3©eQœO©O0Oe©O©OQœOO0©O®3©GOOOOOO0Q0(> namažeme olejran, ttarý ním do staréSio stroj, olej« rozevřít. Rozklepaný nýt zažíma k sobě e^ě ramena chrání proti rzi. zakalíme. Po zakalení oba pilujeme pilníkem. Do rame­ (1—^ 2 ), prostrčíme otvorem Přeji vám všem přeseou Jiroty očistíme smirkovým na (2 ) zašroubujeme akrze ß f 4 mm železný nýt, nasa­ práci a cenný nástroj dio plátnem. K ramenu (:1) přiotočnou část (3) utahovaci díme na obě strany podlož= vašeho nářadí. nýtajeme nýtky JSr 2 mm šroub C4). Hroty obou ramen ky (5) a roznýtUj,eme tak, Olda^ nabroQSÍma a celé kružidlo otočnou část (3). Pak přiloaby oljě ramena šla od sebe

47

^ H lin íkov ou „kolo běžku ' ia p ro d á v a jí v L on d ý n ě.

^ V N ew Y orku b y la pořád án a výsřav a čs, prům yslu* J a k v š a k o b r á z e k ukazu je, musili jsm e s e přizp ů sobit am eric» k ém u vkusu — v v s le d e k Dosuďte sami*

'A čkoliv m a)i N ěm ci v B izonii M ař, th a Jlů v plán (n eb o p r á v ě p ro to h axají v e lk ý n ed o s ta tek a ta k m usí p o k r a č o v a t v e sv ém Ersatz^hospodaření, Na obrá z k u [sou b o ty z u m ělé ttmoty, k te r é s e nyní Aosj V záp ad n ích p ásm ech N ěm eck a. ►

^ V A m erice v y n a le tli nový druh gram o fo n o v fc h d e s e k s m ikro z ářezy , ta k že mtají m n ohem d e lš í h ra c í d o b u p ři poJo« ráčili v elikosti* ^

48

,J^ řívěsný m otor" p ro c y k lis ty seBtTojil ita isk ý ko n stru k tér Piatto* Mo/or e k o 49 ccm d á v á % íc. s., ta k ž e je jim m ožn o d osáh n o u t ry ch lo sti 32 km /hod* N a z a tě ž k á v a c í zk o u šk u s e v y p ra v il iconatru ktér s e d v ěm a p řáteli a za 7 dní do/eii z M ilán a d o Londýna*

uz JE NÄS CTVRT MILIONU. V prvních divou čísledh Miladéïio tecîinika jsm e vám oznáimiili, koliik účast­ n íků se již přilhlásiiO' do SO'U:téže tvořivosti,, mládeže 1949. /Dnes vám již můžeme sdě­ lit, že počet -přihl ášených již přesahuje dvě&tépadesát tisíc. Stále se hlásí _noví účastníci —. íedinotlivci, recitační, pěvec­ ké, hudební soubory i celé praoavm ko­ lektivy. Uzávěrka přihlášek byla 30. led­ na 1&49 O konečné číslici vás btideme óiífoTmovat v příštím čisle Ml^ádéíio tech­ nika. UČŇOVÉ CKD V Y ­ ST A V U JI. V ledtruu by­ la otevřena ve dvora­ ně Praž«,kě sípořitelny zajímaivá výstavka, r^a níž jsou vystaveny vý­ robky učňů ze všech zàvo'dù nàro'dnihio pod­ niku Cöskomoravska Koilben — Daněk. V ý stava je doplněna plánky, diagramy a fotografiemi podie jednotlivých oborů. Dokazuje, že mjláidež odhodlané vykro-čila po Stprávné cestě, ikterá je zárukou šťastné b u d ou cn o^ ä úspěšného sípl né-ní pětiletky.

Závodní ČASOPISY Významnou síožiíou n a še h o tisku jsou zdvodrti ča so p isy . Js o u v n ich z a jím a v é člá n k y o p r o b lé m e c h v ý ro b y , náméřy k odstran ěn í záv ad , z v ý šen í p ro d u k tiv it ty p rá ce ; časopisy m ají ta k é s v é ku ltu rn í zp rav od ajstv í a pod. Je d n o v ša k v n ich v ětšin o u p o strá d ám e. Totiž stálou ru briku m lá d ež e. J e n m álo­ k d y drobn á z p rá v ič k a a dost. D ělá to s k u teč n ě d o je m , ja k o b y v e v ětšin ě závo» dů, k te r é si v y d á v a jí v lastn í p o d n ik o v ý ča sop is ani m ladí lid é v ů b ec n ep r a c o v a li — a to jis tě n en í p rav da. P rav d ou v š a k bu d e, že s e tady asi n ě k d e spí. N e sn ad v ^práci ~ Ole c o d ě lá tisk o v ý r e fe r e n t záv od n í sku p in y s CM? Z tejm ě hepO vor iu/e za nutné, z v eř ejň o v a t v ý s le d k y prú* c e s v é sku pin y, v ý s le d k y s o u t ^ e n í úde= le k , n eb o zp ráv y o torň, J a k Se sku p in a z a p ojila d o S o u těž e tv o řiv o sti m lá d ež e. N eb o se sn ad m á m e dornnívat, ž e j e v šech n o tuk d o k o n a lé a sa m o z řejn íé, ž e by n eb y lo třeb a n a př. d á { p řík la d asřaí» ním zveřejn ěriím v y n ik a jíc íh o p ra co v n íh o v ý kon u je d n o tliv c e n é b o k o lek tiv u ^ N eb o ž e b y snad r e d a k c e z á v o d n íh o ča so p isu h á z ela p řísp ěv k y m la d ý ch so u sta v n ě d o k o š e ? ^ i ne, soudruzi, v y p r o s tě d o své® h o záv od n íh o ča so p isu v ů b ec n ep íšete. To o v šem nen í správn é. Z de js t e p ozad u . V ěřím e, ž e to n e b u d e d lo u h o trvat a do~ čte m e s e v záv od n ích č a s o p is e c h n ašich n árod n ích p o d n ik ů v íc e a m lád eži.

V. CHVALOVSKŸ:

úko l y úderek LMH

Úderiiy libčického hnutí mlá4eže ▼ pražském k ra ji SCM vykro čily zvesela do prvního údobí naší pětiletky. Již prv* ní měsíc v pětiletce se schází dělnická mládež z pražského k ra je, na své konfe­ renci, která se koná 29. až 30 I. 1949 v Praze, ve Slovanském domě. Před konfe­ rencí probíhají „týdny darů úderek LMH k e konferenci". Üderky již m ají za sebou dva týdny darů, které byly dány kOnf^ renci. Hlavní úkol úderek je zvýšení produktivity práce, to znamená, že úderky se hlavně zaměří na překročení sta­ novených norem, sníží úkolové časy, spotřebu surovin a pomocnýc3i látek, sní“ ž í obvyklé přípustné procento zmepců, budou podávat zlepšovací námětý, zdo­ konalovat organisaci práce, snižovat udržovací náklady strojů a nátstrojů, a nakonec — a to je již samozřejmá v ěc — řádně docházet do zaměstnání a využfl pracovního času. Úderníci vědí dobře, že m a jí-li zdolat všechny předsevzaté úkoly, je nutné, aby se ob ^ n ám ili s úko ­ ly celého závodu, oddělení, v e kterém pracují, a nakonec každého člena úderky. Proto musí každý člen úderky znát organisaci podniku. Potřebuje ji znát p^oto, aby mohl sledovat pracovní postup a odhalovat jeho slabiny. Úderky musí být v neustálém spojení s dílovedoucím,^ kte­ rý jim musí být rádcem a pomocníkem pfí vypracování pracovních plánů, i při zachycování výsledků. Úderky jsou také spojeny s výroltmím výborem prostřednîctvfiîï zástupce mládeže. Pro zvýšení odborných znalostí začínají organisovat závodní skupiny SCM v Ï. k raji pro úd em íky instrukt ážní schůzky, na kterých soudruzi techničtí vedoucí závodu in­ struují úderky o úkolech závodu a po* m áhají jim , ja k oni své dílčí úkoly m ají nejlép e zvládnout. Také při závodních skupinách jsou zakládány diskusní krouž­ ky, kde si úderníci prohlubují své poli­ tické i Odborné znalosti. Ústřední sekre­ tariát SCM vydal pro tylo kroužky ma­ teriál, který slouží jak o podklad k čin­ nosti kroužků. Diskusní kroužky, ch tě jíli dosáhnouti dostatečné úrovně, m ají spolupracovat s organisacemf KSČ na _závodech à u náš v Praze m ají možnost přímo požádat některé soudruhy z vyso­ ké školy politické o spolupráci. Velm i pěkně si vedou kroužky v n. podn. Ja« wa v Praze X IV . Pro další a důkladnější prohloubení politických znalosti úderní­ ků jsou organisovány politické školy, jednak uvnitř závodů, jednak okresní Ö oblastní a k ra jsk é internátní. Prvý způ­ sob školení je ponejvíce prováděn ve v elkých závodech, které je rozvrženo na osm základních přednášek; učení o spo­ lečnosti, v čem je podstata kapitalistic­ kého vykořisťování, imperialismus a ne«

MLADl SE H á j í — tak zní nadpis zameškala, že v je jíc h vlastních řadách článku v závodním časopise národního podniku Spolek pro chem ickou a hutní, toho dost neklape. Nám se na tom člán­ ku ' mladých líbí, že svoji chybu ob jek ­ výrobu. Z řejm é mu předcházela kritika tivně přiznávají. Správné v&ík odmítají činnosti závodní skupiny mládeže hru­ výtky, tam,, kde se starší soudruzi neza­ šovského podniku, v němž bylá mládeži chovali správné. Řešit různé nedostatky v y týkána neukázněnoet, lajd áctv í a na­ pouze kons-tatováním, že „inládež je prostý nezájem o práci. Hrušovská mlá­ špatná'* — tím se, m c nespraví. N avíc dež ve své obhajobě poukazuje’ p řed ^ tu hrozí nebezpečí, ie mlcÄi ztratí důvším na svou dosavadní činnost i há vš-echny obtíže, s nimiž se ve práci .,věru ke zkušenějším ’ staršíní. Člověk setkávala, a na nepochopeni starších spo* nadělá v životě spoustu chyb. A o mla* dém čiověku to platí dvojnásob. Kdo lupr^ovníků, kteří nedovedli k mládeži však nikdy* nezakopl, také y životě n ic n a jít jinou ceetu než nadávání, že ralé^nedokázal. Podat "pomocnou ruku — po­ dez za Tiic nestojí. Staré přísloví Â à , radit^ když to někde neklape, to je to že ,^neai šprochu,, aby na nem nebylo pravé;>; Mladí z Hrušová se S kritikou .pravdy trocáiu''.^ 'Tecíy ,pravdy, na tom doçela'"chlapsky, vypořádaU na síraínkácíi troái^J>ylp, že bnišpyská mládež leccos

zinárodní situace, SSSR a jelio světový význam« d ějiny českého d ěin ickáio Imii* tí a jeh o vztah k mezinárodníma, vznik a zásady lidové demokracie, hosipodáfská výstavba republiky (dvoul«tka, pěti­ letka), SCM na závodě a Ubčlcké hnutí. A skutečně, v tomto bodu plní úderky pražského k ra je své povinnosti, a tak jak si řekly, že do konference a 1 po ní bu­ dou pracovat po údemicku, vidíme z to­ ho, že denně docházejí radostné výsledky Je jich práce. I úderky, k teré pracifrji t k anceJáříd i, Se zapojují do soutěžení, V Ústřední národní pojišťovně na Z iikově je celkem 6 úderek, které svou prací získaly autoritu v závodě a 17 no­ vých členů do z á v o d í skupiny. V Te»le se zapracoval pás mládeže za 11 dní a nyní jeh o výkon je již stoprocent­ ní, ačkoliv odborníci v závodě počítali na zapracováni mladých soudruhů a sou­ družek na pásu nejm éně tři měsíce. Tesláci z podniku 84 nezůstali pozadu a v minulých dnech postavili další dvě úderky a m ají celkem na závodě 21 úderek, z toho je 15 úderek složeno vý­ hradně z mladých soudruhů a d a íšíd šest ze starších soudruhů a soudružek* Svazá-ci z Tesly 84 mají tedy navíc o z isluhu v tom, že svým elánem strhli pro soutěžení v úderkách ostatní zaměstnan­ ce, k teří ne tiv, ale dosud s e neprojevil vlastní ini­ ciativou a zlepšením pracovních method. Příklady, ja k uspořádat školení a debaty na závodech, budou jistě všem mladým zájemcům o techniku také dobré, neboť je třeba, aby své znalosti, které jsou po strán ce odborné dobré, také zlepšlU i po stránce politické. A nyní je to zvláště třeba, neboť sám president re ­ publiky, hovoře na zasedání ústředního výboru KSC, se zmínil o tom, že všichni odborníci m usejí své odborné znalosti prohloubit o znalosti politické, nč^tin^ všech učení, marxismem a leninisraem. svého čaeopisiu. T ed jenom zádefži aa nich, a píedevším n a záv. skup. SCM, ab y odstraněním dosavadních ohyb a zlepšením své práce dokázali starším soudruhům, že je nelze jen tak šmaheiu odsoudit. To bude ten ne|pádnější argi^ ment. A jistě se jim to podaří — sami to slibu jí v závěru sy-é obhajoby. My jian k tomu držíme palce.

49

í

a

w

a

2

Motocykl Jawa 250 je jedn'm i prv­ ních československých výrobků, které Se po válce ve velkých sériích roz­ běhly do světa, aby dokázaly, íe čs. průmysl válečná léta nezaspal a že náš pracující člověk si chce ve svě­ tě udržet pověst pracovníka s vtip­ ným mozkem a šikovnýma rukama. Národní podnik Zbrojovka Brno vy­ expedoval již mnoho dodávek do všech konců světa, dokonce i do USA, které jsou přece zemí nejvyspělejšího automobilového průmyslu. Třebaže je Jawa konstruována jako stroj cestovBí, docházejí stále z různých konců •věta zprávy, že stroj m ačky Jawa se ■místu na prvních místedb sportovnícíj ■outěží v Brazílii, Argentině, TransTaalu, ve Velké ceně Casablancy, pemánské Tourist Trophy a naposledy T Johannesburgu. To vše je tedy dů­ kazem, že Jawa je postavena podle ■ejmodemějších zásad, že se konftrukční zlepšení proti předválečnému provedení osvědčují, že Je je jí výrobě věnována ta největSi péče a že Je po■žito dobrého materiálu, že se Jak provedením, i tvarově zahraničním zákazníkům líbí a že Jim vyhovuje 1 cenově. Z toho pro nás vyplývá ně­ kolikerý důsleidek. Především: toto •dvětví našeho průmyslu nezaspalo technický vývoj v ostatním světě, kde po mnoho let byly mnohem přízniTější podmínky. Za druhé: Naší pro­ dejní organisaci se podařilo umístit T zahraničí převážnou část výroby. Je tedy 1 <Mia zdatná. Za třetí: může­ me si být jisti, že každá prodaná Ja ­ wa je dobrým diplomatem, neboť pro­ paguje dobrý zvuk označeni „made In Czechoslovakia". Za čtvrté: touto propagací zvýšený odbyt ostatních És. výrobků umožní vyšší nákup suro­ vin, větší výrobní série, a za páté: T důsledku většího dovozu surovin a větších výrobních sérií zbude větší podíl výroby za nižší cenu pro do­ mácí trh. A to je přece účelem, ne? První krok k tomuto cíU byl učiněn i. ledna, kdy byla mezi jiným zbožím tána na volný trh 1 Jaw a 250. Je latím trochu drahá, stojí volně Kčs 43.865.—. Ne, že by byly výrobní ná­ klady tak vysoké, ale proto,» že nám ' těch Jawiček nezbývá ještě tolik, aby li je molil koupit ; každý, kdo by chtä. Tolik nám jich po vývozu do dziny ještě nezbývá. A chceme-ll si dopřát takový motocykl každý za ce■n co nejnižší, je k tomu, věřte, jen Jedna cesta: vyrobit hodně, dobře a levně, vyvézt, dovézt suroviny, j vy­ robit hodně, dobře a levně, část vy­ vézt a část si ponechat — a tak do­ kola.

60

5

0

t

^

m

......................

i

í

J:

M o t o r : dvooidobý jedíioválec, vzdiachem chla­ zeny, s plochým plstem (vratné vyplachovám i, öbsdh 248,5 ccm, vrtání válce 65 mm, zdvih pístu 75 mm, kliková ložiska kuličková, ojniční ložisko válečkové, výkon 8 HP při 4000 obr./min. Z a p a l o v á n í : dymamobateriové se sttejnosmérným dynamem Jaw a 45 W /6 V, svíčka závit M 14, CIL 143. M a z á n í : směsí oileje a benzinu v poméru 1:25, K a r b u r á ­ t o r : Jik o v J2r 24 mm jednošoupátkový s čističem vzdaidhu. N á d r ž : obsah 13 1, reserva 1 1. O s v ě t ­ l e n í : Dynamo Ja w a 45 W /6 V, baterie 6 V - 14 Ah, reflektoir -0" 150 mm, o^světle^ní 25/25 W dálkové, klo­ pené. městsiké, parkovací a ko^ncové. S p o j k a : vícelam elová s koiík-ovým obložením v o lejo v é láznd se

samočinným fnožním) i ručnÍTn vypínáním. P ř e v o d a y : lazení nožní spojené ä automaticlco-a spojkou, Siíríň č tyxpřevodová s bloku s motorem. Převody: I. 1:3,14, II. 1:1,75, III. 1:1,26, IV. M . Zařazený pře­ vod je indikován návéstnimi žárovkami na spínací skříňce. Přenos síly primárním řetězem 3/8'’X3/8", 60 článků, úplně zakrytý v o-Iejové lázni. Náhon na zadní kolo řetězem 1/2”X 5/Í6", 110 článků. B r z H y : čelisťové JSr 150 mm, šířka 25 mm. Zadní ovládana pedálem, přední pákou se řidítek. R á m : uzavřený, svářený z ocelových čtyřhranných trubek. O b u t í : rozměr ráfků 2 1/ 4"X l9", pneu 3 ,0 0 ''X l9 ". Zadní kolo lze vyjinout bez demontáže brzdy a řetězu. H u š t ě ­ n í : vpředu 1,25 at. př., zadní 1,5— 2 at. př., podle zatížení. S e d l o : gumou pružené, koží poíažené, od­ pérováno spirálovou zpružinou na tah. Pérování lze seřídit podle váhy jezdce. Tlumení výkyvů třecím tlumičem. S t u p a č k y ; sportovní, přestavitelné. Z a d n í p é r o v á n í : kluzné po přímce, se goralo­ vými zpružánami. P ř e d n í v i d l i c e : telesikopická se spiir. zpnm nam i. Ř i d í t k a : ^ 2 2 mm, šířka 700 mm, děsleoiá, stavitelná, s tlumičem výkyvů. R o i m é r y : nejv ětší délka 2CW0 mm, výška 950 man, áířk a 700 mm. V á h a : 115 kg, s plnooi nádrží 125 kg. P ř í p u s t n é z a t í ž e n í : 160 kg. M a i i m á l a i r y c h l o s t : 100 km/hod. S p o t ř e b a : 3 1/lOOkfli při průmémé rychlosti 50 km. Z. S.

Umístnění elektrických zařízení, přepínač svétel Svét^r)met

sviçtco^

houkačka

^d/nQmoj|:r€Sulóu>rem’ k o n ta k tn ic e

k o n co '"i «vitilna

tM ie rie

pojistka

®^£CHHIK 51

UDĚLEJTESÍ

vrtulník

52

ROTOR

stavba modelů vrtulníků (helikopter) je věc velmi ob­ tížná^ ale i vrcholně zajímavá. A tak otiskujeme pláněk a návod ke stavbě modelu „ROTOR"; i když víme, že nejde o žádný „zázrak techniky". Rotor vám má být vý­ chozím bodem prO stavbu modelů lepších a těšíme se, že nám napíšete o svých výsledcích.

V. PROCHÁZKA:

který je přehozena guma, vedená od horeního háčku (č. 3) nazpět. S tímto po­ kusným vrtulníčkem jsem docílil dobrých letů kolem 40 vteřin a do výšky až tří­ patrového domu. Další konstrukcí byl vrttilník se dvěma rotory vedle sebe (viz obrázek na obál­ ce). Bohužel, stabilnost tohoto modelu je malá a proto ani neotiskujem e návod ke

stavbé. Abych co neilépe vyzkoumal zá­ kony stability a vrtu,niku. postavil tsemi pokusný model ROTOR, který létá po­ měrné dobře (poznamenávám že pokus­ né lety jsem prováděl dosud ien v míst­ nosti). ROTOR je celobalsový, aby bylo do­ saženo CO možná neimenší váhy Komplet-» ní vrtulniček, iak je vidéti na fotografii a plánku, váží pouhých 7 gramů. Při stav­ bě tohoto modelu si počínáme podobné ja k o při předešlém vrtulníčku, avšak úzkostlivé dbáme na váhu. C. 1 je čtyř­ hranný balsový trup 41 cm dlouhý, 6 cm vysoký a 3 cm široký, který ie celý se­ staven z 1 mm silných balsových podélníčků C. 2 jsou dva postranní nosníky ROTOR a . také balsové, síly 2 X 3 mm. C. 3 je hořeni rotor, č. 4 dolení rotor, č. 5 je přední podvozek, č. 6 jsou vyrovná­ vací plochy, č. 7 ie zadní kolečko a č. 8 je zadní vyrovnávací plocha, která je připevněna ke trupu hliníkovým drát, kem, takže je s ní možno pohybovati. Ja k o další vý v ojový typ jsem postavil mo torový vrtulník, na de-tonační motorek Super-Atom, s nímž teprve dělám pokusy a bližší popis, jakož i plánek otiskntf v některém příštím čísle časopisu. Zatím Otiskuji aspoň fotografie. Nakonec vás chci všechny vyzvat, abyste nám napsali, jaké výsledky máte v e stavbé vrtulníku vy. Nepochybuji, že ^ je vás hodné, kteří se tímto zajím avým * druhem modelů zabýváte, a bylo by ne­ správné nechávat si poznajtky je n pf« sebe.

Jak jsem stavěl vrtulník Po mnoha potkmech jsem nejprve zikon«truoval zcela jednoduchý vrtuikiíček, skládající se ze dvou protibéznýcih vrtulí cca 30 cm vedkýcih, připevnéoýoh na tru­ pu ze 2 podélníků, ja k znázorňuje připo­ jen ý obrázek. Tento vrtulniček si může ihotovlti každý modelář i začátečník veimi jednoducbýin způsobem: 3!a4>ou àtèpiiniu bambusu nebo pedik íč. 1 ) ohneme nad plamenem do žádané­ ho tvaiTU a přivážeme na sitxed (í. 2), t. Jhranolek 3 cm dlouhý, 5 X 3 mm silnýi zhotovíme si 2 takové stejn é VTtu'lfky, aie nyní pozoTi u jedné nakroutím e listy vrtude tak^, aby byla pravotočivá a u dru­ hé vrtulky naikroutíme listy zcela opač­ né, takže buide levotočivá. Potom obé vrtulky polepíane slabým hedvábným pa­ pírem. Dále k jedné vrtulce přivážeme háček (č 3) ze »labého ocelového drátu, který procháizí dírkou v d ííd (č. 4), t. j. p o d n ič e k 3 cm dlouhý, 5 X 3 mm silný, dírka je provrtána v užší straně hranol­ ku. Nyní si připravíme 2 stejn é podélníčky íč. 5) asi 25— 30 cm dlouhé, síla 3 X 3 mm a zhotovíme z téchto trup vrtulničku, dle znázoméoiého obrázku. Spodní vrtule je mezi podélníčky vevázána pev­ né a hoření se otáčí na ocelovém drátě­ ném háčku, kam ještě přidáme korálek. Ve spodní čá»ti trapu prorazíme sikize oba podélníčky (í. 5) Špendlík (č. 6). přes

..

53

o elek trick ém vozilku nám začíná dělat těžkou hlavu. Aha -— jfeknete si asi :— talç přece j e to nesmysl. Nuže, tó ňe — elektrické vozítko bude. Nesnáz je jin á. Jsm e v redalEci MT dva (redaktoři). Práce m éme i jin ak dost a teď si představte, že jeden musi mít celodenně službu u telefomi a zod­ povídat dotahy, jako.: f,Kolik vozítko s to jí? " ,4Cde je prodávají?" „Kolik váží motor?" „Kdo dostanu koupit b aterie?" a tisíce jiných, je š tě mnohem všetečnějších atázek. Aby neštěstí bylo dovršen», přinesla článek o elektr. vozítku také Mladá fronta a pěkaě to všechno po­ pletla. Dotazů tím ovsem neubylo, protože i čtenáři, k te ří očekávali „vývoj událostí", byli spletení a chtěli se zeptat „ ja k to vlastně je ‘. A tak vás prosimer neteleíonuite nám zbyteč­ ně, anketa postupně odpoví na všechny otázky, a pokud máte ^nějaký námět, napište nám je jí N edejte se zmýlit různými sensacenti denního tisku a sledujte naši anketu. Tak n ej­ ím e pomůžete, aby vozítko co n e p řív e spatřilo světlo světa. Dnes otiskujem e ďva příspěvky. Jso u oba „pro", protože dopisů, které by niluvily o nemož­ ností vozítka jsm e dosud nedostali. P rviú odískujem is p ř ís p ě v e k dr. ing, ia n sy , ú cn ěm z jsm e mlu~ inžii v m in u lém č ís le . Příspěvek má, b o h u ž el, jin é zam ěřen í, n ež \fsme d ou íalíf ta k ž e k ř e š e n í n a š e h o probíém u. p říliš n ep řia p èfe. V íiásledifliÍGÍm podáváme zprávu o sotóasném stavu č e s k o slovenské výroby elektrických vozidel s pohonem bateriovým a stm-čný popis konstrukce osG-bmho elektromobilu, kterou připravil náš průmysl pro pozdější doba, až to poměry dovolí a suroviny, dnes ďůlefité pro naíéhavé úkoly v.pětiletém plánu, budou uvolněny pro výrobu elektromobilů. N aše veřejnost i náš znárodněny průmysl m ěly hned po osvobození v roce 1945 velký zájem o elek trick á silniční voziidla, zejm éna osobni ailtomobily^ a ukázalo se, že ani za války a v době nesvobody vynalézavý duch našich techniků se nedal odsoudit k nečinnosti. V ynořilo se mnoho vtipných návrhů na automobily i vozítka s elektrickým pohonem z akumulátorové b a t^ ie , a orgány, m ající na starosti průmyslové plánováni, m ely hodně práce, aby zajistili jednotnost je jic h typů a racio­ nální výrobu. V bateriové vozbě má náš. znáxodnéný průmysl již, slušnou tradici. Jso u to plošiníové akum ulátorové vozíky,, které vyrábí Křižík a CKD, dáile pak bateriové nákíiadrtí vozy S X Poíčátkem roku 1946 se rozhodla Ja ira , že bude vyrábět! ■osob®i a aáMa;diii elektromobily silnáčni, kterýma by rtahradila výrobu osotinich automobilů, jež bylia přenesena do automob ilavýcít závodů. Technicky zam ýšlela Jacwa použiti vynále^su inžesrýra. Dédka k pohonu: elek.tromobiiu,. vyznačujícího se tím,, že traikčního m-otoru lz e použiti jak o měniče proudu k napájení akuffluáátarové baterie ze' st říd avé sáté. O konstrukci, a výrobu profrotypíi s e rozdéMla CKI> a Jaw a, takže elektrická výzb-roj p r o to ty p je spolem ym dílem m o ztó a dsovedíných rukou kolf beňákůi. N ejtÄie^it^isim úkolem bylo navrh®Quti, a vyrobíti lehký elektr. p
240 A h .

m á ts s m v

přibližné Î0 kW h nahromaděné elektrické energie, která po­ stačí na jíízdu asi 50 km daleko. Maximální rychlost elektro­ mobilu je asi 35 km/kod. Zvláštní výhodou použitého kompoudního. motoru je , že dovoluje plynulé urychlení, až do maximální rychlosti a při brzdění vrací proud do baterie. Též lze při jízdách po svahu brzditi proudem do baterie. Tím se rozšiřuje dojezd asi o 20% proti normálně používanému motoru silovém u. Spouštění se d ěje jediným pedálem, 2 stupni odporo­ vým i a 8 stupni budicími. Tyto bu(ficí stupné jsou,hospodárné, neboť energie se nemaří v předražených odporech. Jednoduche autom atické zařízení chrání motor při rozjezdu před přílišným zatížením a při brzdění zpětným proudem do baterie dává pra­ videlnou brzdnou sílu. Úplné karosovaný elektromobil může vážiti asi 12-00 kg, z čehož 450—500 kg připadá na baterii. Po­ kusy s typovým chassis potvrdily očekávané vlastnosti elektro­ mobilu, takže* možno říci, že toto vozidlo je techniky připrave­ né,, až výrobní možnosti a průmyslové plánováni dovolí seriovu výrobu elektromobilu. Jis té budou každého zajím ati provozní náklady a cena elek­ tromobilu. Výhodu elektromobilu je s t nutno spatřovati hlavaé v e velké trvanlivasti a jednoduchosti elektrického poho-nu. Konečné každý automobilista ví, ja k málo péče vyžaduje elek­ trická výzbroj automobilu^ jako startér, osvětlovací dynamo a pod.,, tak je tomu také u elektromobilu. Naproti tomu je pod­ statnou přítéžl n ejen váhovou, nýbrž i cenovou akumulátorová baterie. Je -li olověná, vydrží asi 100— 200 nabití, takže se je jí cena musí ro.2 počítati na 5— 10.000 km, počítáme-li, že s jedním nabitím ujedem e právě asi 50 km. Elektrická energie, použitá k pohonu elektromobilu, tvoří podstatné menši nákladovou položku. K u je tí Î km spotřebuje elektromobil na pneumati­ kách, uvažované velikosti, asi 200 Wh na svorkách baterie. K tomu potřebujem e přibližně dvoimásobek ze střída^^é šité p ři laabíjenL Spotřebujem e tudíž 0.4 kW h n a 1 -km jízdy sa zap ^ těn ím všech ztrát. O ceně nelze dnes ještě dobře hovpřiti, nebo f n ejsou zde předpoklady výrobních náklaďó ze sériové, výroby a dále pak případné výhody daňové, ja k se poskytnu elektromobilům v nékterýcík zemích v cizině, mohou příznivé ovlivniti nákladovou stránku pořizovací. Z reprodukce typového v ý k r e s projektovanéiio erektromobřlu je patrno uspořádám elektram otoru v chassis a tvar karo­ serie* T rak čn í niotor s pohonem asynchroimíra moto rem, ozube­ ným převodem a spojkou — které s e však při jizde nepoužívá, sloTím pousse k odpojeni m otora při nabíjeni baterie — tvoří část stř e f c í p áteře spodku vozu. Přední 1 zadní poloosy |soa výkyvné. V karoserM ^ œ s to 4 o sÄ ^ .

E ieá šm a m b él CKB^J^o^m

O EI^ESTRICKIM VOZÍTKU JSM E D O S ^ v čí«l« 9 a la . (raia. roČB^ail zásadaá » krnistr. & m^žíiíóstecli e le te ic k é fe a VD^Ítka. V eis. Iv a á « e k la§^ Ham aty a problému é o jezd a yoapílka a vzorcem pro jehi» vypootáw í. V témže čfsíe jsm «

54 *^ EISIK

otiskli oj^áxky ďvoa anglických eleklxomofarďů. V H^e 2* přelUedný ftóaek o kt«ré musfjae, vyřeiit, toto^rafi« a popis elektro­ mobilu CK® Jawa, podrobné] S popi» « fotografie ^glických mobilů a koireÔnë návrh karosáře ita naSe vozítko.

»E L E K T R IC K É VEJCE« fi>e jm enuje konstrukce Francouze Paula Arzena. Ne­ víme, zda je p>an i^rzen snesl najednou jako slepice, «'le nèoo v tom rozhodně byki. S velkorysostí pravého Francouze naviiil totiž konstrukci z duralu a fikla P iexí a ovšem lisov-anou; to je přece způsob výroby, který j« n e jlaciné-jší -íkonstruiktér zřejm é nepochybu­

je , že se je-ho „ v ejce" bude vyrábět v desetitisícových seriicii). Jin ak „elektrické v e jc e " není řešeno špatné. Před­ pokládá však provcNZ p o dobrém pařížském asfaltu, na němž dosahuje rychlosti 70 kmÆod. a doj,ezdu Î00 km. Váha vozidla je 350 kg, bez motoru a baterii 60 kg. iPí)zn. red.: Arzenovo vozítko je postaveno, bohužCi fo-tografie j&ou ía^k špatné, že jsm e je raději přakreslili.)

A n-akonec ío nej/epší: p f h p ě v e k m g. O. Jcm ička, k te r ý na p rob íém u eJek tr. v o z ít k a už p r a c o v a l a m á p h p i a v e n f P r o je k t: K vaší akci lidového vozítka připojuji se několika řádky. Osobně považuji za velím vhodný a nejlépe splnitelný nátmét použiti pro poho-n vozítka elektřiny. A to proto, že i velmi vhodný pohonný agregál máme po ruce a snadno ziskatelný ve formě automobilového spouštěče fy PAL. Rád bych uvedl pro začátek, ja k si představuji celkovou koncepci vozítka a na konec několik dat o pohonné jednotce a zdroji elektrické energie. Podvoiek vOTitka určité z manesmannek, v elká pevnost a odolnost proti kroucení a m alá válaa, přední kola nezávisle pérovaná, řízení ozubenou tyčí. NáihoH zadních kol výkyvným i poloosami, odpérování všech kol vinutými zpružinami, disky odlité ^ hliníku i s brzdovými bubny a pneu Baťa Bantam 4X 16 . Poněvadž jak o zdroj použijeme poměrně těžkých olověnýcíi baterií, dávátm p>řednost podvozku před samonosnou karoserií. Karoserie co r>ejjediioduššá, z hliníkového nebo duralového plechu. Při vhodné voleném tvaru karoserie — asi náš v ojenský Skoda Populár, lze s výhodou použiti pTo stavbu i překližky a plá^tna nebo koženky. Karoserie dostatečné široká pro dvé dos'pě>é osoby. Půdorys karoserie, kterou jsem sám zvolil, byl v rozměrech 270X 125 cm., výška asi 85 cm a svět­ lost nad zemí 15 cm. Zadní kola postavena poměrně značné šikmo a tím získána větší světlost a zlepšeno pérování. A nyní pohonná jednotka, resp. jednotky. Zvoleny dva spouš­ těče fy PAL o výkonu 2 X 1 .8 HP. Spouštěče bude ovšem nutno upravit i, a to tím, že budou z nich odstraněny některé zbytečnosti pro nás účel a vym ěněna samomazná ložiska jed ­ nak za ložiska kuličková nebo válečková a za bronzová. Pro­ vedena úprava na vývodech budicích cív ek a uhlíků, aby bylo dosaženo zpětného chodu. Spouštěče budou zamontovány přímo nad zadní osou čelem k sobě, takže každý bude přes převod nahánět! jednu poloosu. Tím bude dosaženo i rozdílné obvodo­ vé rychlosti zadních kol v zatáčce využitím vlastnosti sériových motorů, jejich ž otáčky se mění zatížením. Tím lehce nahra­ díme drahý m echanický diferenciáil, diferenciálem elektrickým. Další výhodou dvou motorů }e možnost je jich razení vedle sebe (v rozjezdu a stoupání) a za sebou (plná jízda). Tyto dva stupně rychlostní by nám však nestačily pro běžnou jízdu a musíme proto počítati se dvěma odpory pró Bozjíždění, pří­ padně přepínáni na 6 a 12 V o lt Spouštěče jsou dvanáctivoltové. Tímto zařízením dostaďueme osm, příp. šestnáct rychlostních stupňů. V ěc již poněkud kom plikovaná a proto pro amatérskou stavbu elektrovozítk-a výjdem e dobře se způsobem prvním, t. j. se dvěma odpory a razením serioparalelním . S rekuperací, t nabíjením baterie při jízdě s kopce, nelze počítati, spouštěče by vyžadovaly značnejši úp^ravy. (O tom vám snad také jednou napíŠL Byla by nutná kom binace dvou různých spouštěčů a dodatečného vinutí pro nabíjení.) Ja k o zdroje elektrické energie použijeme olověných baterií, a to 4 kusů, každou o 75 Ah. V n ější rozměry této baterie jsou 4 2 5 X 180X 240 mm, váha asi 35 kg a cena asi 3000 Kčs. Tedy celkem 300 Ah elek trick é energie, která nás poveze, a 140 kg mrtvé váhy, kterou bohužel musíme také vézti. Ja k se nám tato elektrárna projeví v provozu s našimi dvéma spooištěči po 1,8 HP, při rychlosti 45 km/hod, a jízdě asi 60 km? Při rozjezdu

a značných stoupánídi, odeberou spouštěče z baterie až 500 A — o v ^ m je n krátkodobé — zatím co při plné jízdě je jid i ^x>treba se bude pohybovali kol 120— 150 A. To by znamenalo dvé hodiny jízdy, a vzhledem k tomu, že se průměrná rychto*t elektrom obilu velmi blíží jeh o max. rychlosti, ujeti asi 80 km. Tím by náš dálkový požadavek byl splněn, nutno ovšem uva­ žovat!, že se ve vozítku vyskytnou jin é spotřebiče, ač »e budenae snažiti elektrickou energií šetřiti co nejv íce. Elektrkfcé sm ěrníky nahradíme vehni prakticky rukama, které má nor­ mální smrtelník obvykle s sebou, elektrickou houkačku trub­ kou s gumovým míčkem (hvízdání se nepovažuje za výstražný signál)^ světla ovšem musíme mít, ale budeme jezditi v nocí co nejméDě. Tak můžeme počítati, že nám naše baterie s malič­ kou reservou vystačí na žádaných 60 km. Pro získání vétšl bezpečnosti, ev. delší jízdy, budeme nuceni obtížit naše vozáťko dalšími 35 kg. Raterie budeme n abíjeti levným nočním proudem bud v na­ b íjecích stanicích, nebo zamontujeme do vozítka dostatečné mohutný usměrňovač, se kterým sám počítám, a večer vytáh­ neme prostě přívodní kabel z vozítka a zasuneme zástrčku do zásuvky a baterie se nám do rána znovu naplní. Občasná pro­ hlídka baterií, namazání kontaktů tukem, přeměření hustoty kyseliny a ev. odstranění oxydu a doliti deštil, vody včetné několika kapek o le je nebo tuku na různá místa per a zařízeni — to by byla tak asi celková obsluha elektrovozítka. A řízeníí Pod volantem páka přepínače, případně pedál, pedál nožní brzdy spojený s ručním táhlem pro zabezpečeni stojícího vo­ zítka, a tím veškerá řízení končí s výjim kou mávání volantem podle schopnosti jezdce. Redakce Mladého technika má jisté velmi dobrý náipad. N ěkolik schopných spolupracovníků dohromady a dílo by se v krátké době podařilo. REDAKCE K TOMU ŘÍKÁ: P řísp ěv k em p. ing. Ja n íč k a a in íorm acem i, k te r é jsn ie é o s ta lí v p o d n ik o v é m řed itelstv í PALu, p o v a ž u je m e otázku p o h o n n é je d n o tk y zatím d o s ta te č n ě lo z ř e š e n u ; d o m n ív ám e se, ž e ja o a tu p ře d p o k ía d y , a b y c h o m k p op on u úspěšně pou žili autom obi" lo v ý c h startérů* Při tom číslu., u d áv an á ing* Ja n íč k e m povážu^ je m e za n izká. P r a v d ě p o d o b n ě b u d e prů m ěrn á ry ch lo st v y šší o 10— Í5 k m a ú m ěrn ě ic tom u ta k é d o jezd. Poívrzení/n k a ž d é theorie je o v šem tep rv e p rax e. A p roto se p o u štím e d o sta v b y p rototy p u p o d le p ro jek tu ing, Ja n íč k a . Vě^ rim e, ž e při tom z ísk á m e zku šen o sti, k te r é p o v e d o u k e k o o e č * ném u typu, k te r ý b y ch o m si p ř e d sta v o v a li v e dv ou var^/íťócft — d ř e v ě n é a k o v o v é . O postu pu p r á c e v ás b u d em e in form ovat v ka ž d ém čís le MT, Tím n e p o v a ž u jem e a n ketu za sk&nčenu — n a o p a k — a těším e se , ž e p řin ese d alší c en n é p od n ěty . O /ed* - n om z n ich v ám p o v ím e hryed: Pan E. Jo r d á n z Praíiy XII n a v rh u je o p atřit elek tr o m o b il m a­ lý m v ý bu šn ý m m o to rk em , k te r ý b y b y l u v ád ěn v ch o d &a del* sic h ro v n ý ch ú secích' silníce a um ožn il ta k p od sta tn é zv ý šen í d o je z d u vozidla* M o to r ek b y b y l u p rav en na konst-antaí o tá č k y , s e stálý m p ř e v o d e m a „kou zly" s e v střik ov án ím v ody, m íšen ím p a liv a z p e t r o le je , lihu a p o d . — N áp ad f€ poixiěrRě sn ad n o u sk u tečn iteln ý , zatím je j o v še m n eb u d em e řešit, protože p řed ev ším m u sím e v y z k o u še t ja k b u d e v o z ítk o je z d it na „vJc»řní p oh on " , U j* n a e le k tr ik u .

TROCHU HRANÍ S KÁČOU I m- I ío,

Obr. 1. 1.

Znáte přece káču? Dřevěný vysoai®truhovamý kužílek, na špičce má připícihinutý cvoček, aby se hrot taik brzy neotupill, do žlábku na obvodu navineme pro­ vázek biče, trhneme a už se točí. Zbývá je n káču pořádně švihat, aby se v otá­ čení nezastavila a už vesele skáče po dldžfbé. Jenže — člm to, že se na tom cvočku udrží vzpřímená? Každý jin ý předmět by přece upadl. Každý jiný předniět, pokud se neotáčí kolem svého těžiště. R oztočíte4i každý jiiný setrvačník — neboť káča j e ‘vlas>toe setrvačníkem — zachová se stejné. Krou­ žením hmoty totiž vznikají síly, které brání zmáně polohy osy, kolem které se otáčeni děje. Protože jsme posadili roz­ točenou káču svisle na podložku, brání tyto síly změně polohy osy otáčení a káča se neprekotí. Lépe lze tento zjeir pozorovait na vlku čili gyroskopu, jak é se prodávaly v hrač­ kářských obchodech s rmalou kovovou

Obr. 2. Eiffeilikou. Takový vlk se udirží dokonce ve vodorovné poloze, podepřen pouze jedním šroubkem. Na roztočeného vlka působí pak síly ve směru šipek na obráz­ ku (1). Síla, potřebná k pohybu kolem osy 2 je mnohem větší než v případě, kdy ]e rotor v klidu. Působením síly ko­ lem osy 2 vzniká otáčení celého vlka kolem osy 3, což si můžeme ověřit též jinak: Vym ontujte z bicyklu přední kolo , uchopte je za konec osičky oběma ruka­ ma tak, aby bylo svislé a roztočte je. Zkuste ted kolo natočit doprava nebo doleva — ]de to hodné ztěžka a kolo se při tom velkou silou stáčí současné šik­ mo, takžř je v rukou přesné svisle ne­ udržíte. Pustíte-Ii oak leden konec, kolo nespadne, a’.e bude se pomalu otáčet, ko­ lem podepřeného konce osičky. Tento pohyb, t, zv. p r e c e s e vzniká půso­ bením svislé síly gravitační, čili česky a srozumitelné řečeno, váhy celého kola, které se snaží změnit rovinu otáčení- ^kolo chce vlastní vahou spadnout, sklouz­ nout s opěrného bodui. O tá čející se setr­ vačník se však změně brání a tímto ořetaihovánim sil vzniká je jich složka —

56

síla třetí, která působí precesni pohyb (viz obr. 2 ). Precesjíí pohyb koná fcaké osa zemiská, neboť i Země je velkým setrvačníkem. Má na rovníku poloměr 6377 km a váží 6.1027 gramů, ot áčí se ryahlostí jedné Otáčky za 24 hodin, při čemž rychlost kteréhokoliv bodu na rovníku je aisí 500 m/sec. ,,V lčí" vlastnosti setrvačníků se ne­ využívá pouze pro zábavu, ale zapřahueme ji k docela vážným úkolům. Od rocu 1852, kdy francouzský fysik Jea n Ber­ nard Léon Foucauld vysvětlil, jak rotu­ jíc í hmota lidržuje sv o ji poloh'U v prosto­ ru nezávisle na otáčení Země, došlo v technické praxi k rozsáhlému využití gyroskopickélio zjevu. Nově zkonstruo­ vaná zařízení spočívají na tomtéž základ­ ním principu, ja k je j Foucauld před bez­ mála jedním stoletím definoval, jen způ­ sob použití se rozšířil netušenou měrou. Vezměme si jen jízdu na kole či moto­ cyklu. Stabiilita jednostopých vozidel je udržována (mimo jiné) také gyroskopickým účinkem otáčejících se kol. Zkuše­ ný jezdec může pustit řidítka a přece se nepřevrhne. To proto, že nakloněním na stranu začne působit souhra a přetahová­ ní siil a ste jn ě jako se kolo vzpo'uzelo v rukou, natočí celá řidítka do tě strany, kam se kolo naklonilo. Celý stroj si do směru pádu nadjede a automatické vy­ rovnávání začne opět působit na druhou stranu, takže jízda jednostopého vozidla se děje vlastně po vlnovce. Kdo někdy s kolem zajel do kolej'e tram vaje, pocítil ošklivé, CO to znamená nemoci jet po vlnovce. Pres tu'to zkušenost s kolem je možno jezdit na jedné koleji. Před válkou do­ šlo k několika pokusům s jednokolejnou dráhou. Vůz byl udržován v rovnováze těžkým setrvačníkem. Podobně je tohoto zjevu využíváno k stabilis^aci luxusní-fch jach et a osobních parníiků ma rozbouře­ ném moři. Tyto obrovské gyroskopy staví ame­ rická společnost W estinghouse, která vy­ rábí různá elektrioká zařízení. Setrvač­ ník má v průměru 1 1 stop (3 ,3 5 m) a váží 100 angl. tun (90 .720 kg). Postačí k stabilisaci SOOOtoinové, yaóhty, takže je jí podélné i příčné výkyvy se omezí jen na několik úhlových stupňů. Rotor koná 930 obrátek/min. a je poháněn třífázovým elektromotorem o 275 k. s. s klečovou kotvou, vestavěnou přímo na hřídel setr­ vačníku (Obr. 3). ZDENĚK SKODA (Pokračování)

Obr. 3.

[p v r / K w ï H Ÿ I T. A. Pánek: MOŘEPLAVBA. Známý spisovatel knih pro mJáidež a milovník větru a vln píše sice zase o themafcu, kte­ rý je j nadevše zajím á, ale^ tentokrát si nevybral formu napínavé povídky. Jeho kniha provádí- čtenáře všemi taji i histo­ rií moreplavby formou reportážní, která však není o nic méně zajímavá. Poplavite se s autorem na přepycshovém osobním parníku stejn é Jako na staré nákladní kocábce, na plachetním trojstěžníku, ja ­ ko na římské galéře, abyste v poslední kapitole letěli v n ejn o vější odrůdě lodá — létajícím člunu. Pánkovu knih-u vydalo nakl. Orbis za 135 Kčs. ♦

M. Zuravlev: HODINOVÝ PLÄN V Ý­ ROBY. Pracovníkům znárodněného prů­ myslu velmi pomohou na cesté za zhospodárněním výroby zkušenosti SSSR. Význačný sovětský odborník radí v tom­ to spisku, ja k zavést a používat hodino­ vý plán výroby, důležitý to prostředek k intensivnímu zvýšení množství i jakos­ ti průmyslové výroby, a jak přitom všemožně šetřit strojní zařízení; ná­ stroje i materiál. Hodinový plán výroby umožňuje stálé rovnoměrné plnění plá­ nu, upravuje podle přesných pravidel vý­ robní postup a zabezpečuje jeho nepře­ tržitou kontrolu. Knížku vydalo naklada­ telství Práce za 24 Kčs. Karel Plrner: MOTOCYKL Z PODZE­ MÍ. Jedním z největších úspěchů naší techniky je „dvěstěpadesátka Jaw a". Ti­ síce a desetitisíce jich posíláme do za­ hraničí, odkud za ně dostáváme cenné suroviny, a tisíce jich běhá po našich sil­ nicích a vozí lidi do práce 1 za rekreací. O tom, ja k tento populární stroj vznikl, vypráví Pirnerova knížka. Zavádí nás zpět do dob okupace, kdy skupinka obě­ tavých techniků a "dělníků pracovala na nové konstrukci, aby, až zase přijde svo­ boda, mělo Československo dokonalý mo­ derní stroj, s nímž by mohlo soutěžit na mezinárodních závodech 1 trzích. Je jic h práce nebyla bez risika a bylo třeba mnoho bystrosti, aby byli přelstěna Něm­ ci, ,kteří se snažili všechny naše síly a zdroje použít pro výrobu zbraní proti SSSR. Ale našim technikům se dílo poda­ řilo. Podařilo se jim konstrukci dokončit, a co více, vytvořili stroj, jaký nem ají na celém světě. Podařila se také knížka, která o tom všem vypráví. Vydalo ji na­ kladatelství Jo s. R. Vilímek za 73 Kčs.

«

Jarom ír Jo h n : UTRŽENÝ KNOFLiK. Autor V ečerů na slamníku napsal pro děti tri svěží a prosté .příběhy z první světové války. Povídky Utržený knoflík, Filípek a O ubohém koníku jsou mistrov­ ská dílka vynikaiícího vyprávěče. Knihu vydalo N akladatelské družstvo M áje v edici M áj dětem s obálkou a ilustracemi Květoslava Bubeníka za 84 Kčs. ♦ V áclav Černý: PODPORA STAVEBNÍ­ HO RUCHU, je spisek o nové úpravě státní podpory stavební obnovy rodiTiných domků a zemědělských usédlnstí těžce poškozených válečnými událostmi se vzory žádostí o udělení státní podpo­ ry, návody, kde a jak žádat o urychlené vyplácení záloh-V ydalo a rozesílá Nakla­ datelství českých zemědělců Brázda za 15 Kčs.

J A R .

M R Á Z E K

A

E B A

B U R E S

S7oučí®ii s e k y s e lin a s e zá sad ou , vzniks n e sů l a v od a. To j e ta k o v še m jen v an* o rg a n ic k é (n e ú stio jn é) ch em ii, V organic^ k é ch em ii (c h e m ie lá t e k , o b sa ž e n ý c h v živ y ch org an ism ech ) v z n ik a jí p o d o b n ý m i re a k c e m i z k y s e lin a a lk o h o lů t. zv. es/ery. A m ezi tyto es tery p atři též v še c h n y b ěž n é tuky (m áslo, sá d lo , o l e j e a p o d .) To jsou slou čen in y n ě k te r ý c h /. zv. m ast­ n ých k y se lin na př. p a lm ito v é, s t e a r o v é n e b o o le jo v é s g ly cerin em , čili uče; 7é re« čen o , trih y d rox y p rop a n em — Púsobime^U na tu ky siln ějším i zása d a m i n ež je g ly cerin , na př. lo u h em sod n ý m (N'a OH) n e b o d raseln ý m (K O řJ), vyp u d í ten to g ly cerin z tuků a d o sta n em e tak a l­ k a lic k é soli m astn ý ch k y s e lin — m ý d lo. Tak tedy vypadá výroba mýdla po stránce theoretické. A nyní se obrátíme k praxi: je samozřejmé, že nepoužijeme čerst výcíh tuků, ale rů^nýcii odpadků, jako zbytků oleje , žluklého omas-tku a pod., protože ty jsou stejn é hodnotnou euxovinou. Na to si přiipravíme potřebné množství 2 0 % roztoiku hydíroxydu sodné­ ho iNaOH). Udè’âme ho tíoliik, aby na 1 kg tuku připadlo přibližné 150 g tuhé­ ho louhu. fTo znamená na Î kg tukových odpadků 150 g louibu a 600 ccm vody.)

Do horkého louhu paik vnášíme po ma­ lých částech tuk a důkladně mícháme (tíeba kusem dřeva). Když j&me rozpustíli již všechen tuk, vaíím e vzniklou směs {za stálého doplňo^vání odpařené vody) aiž do úplného zmýdeikieaií, což trvá asi 3— 4 hodiny. Konec procesu poznáme tak, že chvílemi odebíráme mailé vzorky a tenito t. zv. mýdlový klih kapeme na sklo. Správný mýdlový kiidi zůstává až do ztuihnutí průhledný a teprve poíx)m zbéií. Mydlením dává stále přibývající péňu, obsahuje-li je š tě tuk, pěna se sráží. Když jsane se takto přesvědčili o ukončeném zmýdelněni, máme na vybranou. Buď na­ lijem e mýdiový klih do formy, necháme ztííhnout a obdržíme mýdlo klíhové, ne­ bo tavením zpracujem e je ště dáie na mýdáo jádrové. Ja k o formy můžeme po­ užít jakék oliv nádoby, ze které by mýdlo po ztuhnutí šlo lehce vyklopit. Pouze hli­ ník musíme před mýdílem ohrániit, proto­ že mýdl o reaguje silně alkalicky — zása­ dité a hlinílk se v louzích velmi dobře rozpouští. Po vyndání z formy nařežeme mýd*o na kostky a necháme je š tě asá tři dny vyschnout. Řezání provádíme režnou nití, jak ukazuje obrázek. Při výro‘b é mýdla jádrového přidáme do klihu ku­ chyňskou sůl íNaCI) nebo slanou vodu a vaříme je ště asi půl hodiny. Před na­ litím do formy můžeroe přidat do mýdlo­ vé tayenány nějaikou ^ om atick o u látku (voňavku) a dostaneme pak mýdlo vo­ ňavé. Velmi často se id e používá nitrobeözenu (CgHsNOa), o jeáioB výrobě si povíane nékdy jindy.

ItmUemit MÝDLO? Podíiváme-lí se na mýdlo podíe slo­ žení, rozeznáváme mýdla sodřiá, drasel­ ná a vápenatá. N ejlepší jsou sodná — t zv. jádrová — kťerá jsou tuhá a velmi dobře rozpustná ve yodé. Mýdila diraselná jsou též hodnot ná, m ají však pro svoji mazlavost omezené použití. Vápenaté mýdlo samo o sobé neni rozpustné ve vodě, musí b ý t proto vždy smíšeno s ně­ kterým z předcházejících. Hydroxydu vá­ penatého {Ca[OH]2, hašené vápno) se používalo jen při nedostatku lepších su­ rovin. H olicí mýdtla obsahují zvláštní pě­ nící přísady, mýdla pro lékaře různé de­ sinfekční prostřediky, toaletní mýdla von­ né látky a pod. Ted se pravděpodobné zeptáte; „A proč vůbec mýdlo m yje a čistí?" To si můžete vyzkoušet jednoduchým pokusem: zamašténiou zkumavku zkuste vymýt třepáním studenou vodou. Zůstane i po sebed^ším mytí mastná. Nallje<e-li do ní všaik roz­ tok mýdla, bude za chvíli čistá. Tuk se do mýdla rozptýlil v podobě nepatrných kapiček — emulse a tyto kapičky jsou obail-eny mýdlovým roztokem a isolovány

tak oď stěn zkumavky. Stejn é špína jm rukou. J e též mastná a odstraňuje se týmž pochodem Účinkem silných kyselin (na př.: solnéi HCl nebo sírové H 2CO 4) vytěsní se z mýd­ la mastné kvseliny a mýdlo se tím srážíí 2 CisHaiCOONa + H 2SO 4 = N ajSO * mýdlo kys. síran I sírová sodný 4- 2 C 15H 31COOH. kys. palmitová Proto, m yjete-li si ruce umazané od kyselin, mýdilo sice péní, ale pěna se ihned sráží Podíváme-li se do historie mýdla, po­ známe, že bylo, podobné jako mnoho Ji­ ných věci, objeveno náhodou. Dříve se pral o a mylo čistým louhem. A tehdy p r f jed na pradlena přišla na to, že šaty, na­ sáklé olejem , cl jinými tuky, se pero« lépe než ostatní špína. Začala proto špi­ navé prádlo mastit, a vyráběla si tak při praní mýdlo sama. A pak byl již je a krůček k tomu, aby mýdlo bylo vyrábě­ no v továm ě ve velkém i po domáck« v malém.

NAŠE KŘÍŽOVKA • NAŠE KŘÍŽOVKA • NAŠE KŘÍŽOVKA Vodorovně: 1. Citoslovce ticha; staročeská police na talíře; šalba. — 2. První část tajenk y . — 3. V ojen sk ý útvar; podšívková láitka; Verdiho opera; horstvo na rozhraní Evropy a A sie. — 4. Knižní zkratka „a pod."; poznávací autoznačka okresu Dvůir Králové nad Labem; pevnost v Belgii; plošná mí-ra; ukazovací zájmeno. — 5. Brašna» dusíkové hnojivo. — 6 . Hornoitalská řeka; obyvatel Irska. — 7. Horské jezero; stoka. — 8 . Poznávací autoznačka okresu Kadaň; chemická značka aktinia; zaměstnanec sklárny; slovenské přirovnání; podmiňovací příklonka. — 9. Zevní ochrana zbožíi dířevorubcův nástroj; označení rozměrů; výzva. — 10. Druhá část tajenky. — 11. Je d ­ nání; vědecké poznatky; listnatý strom lesní. Svisle: A. Zbytek ztros'kotané lodi; nádoba u studné na čerpáni vody. — B. Pravo­ slavný kněz; spojka způsobová. — C. Zak:ladnl číslovka; imperativ sloveea topitij souhvězdí oltáře na jižním nebi. — D. V ětší počet dobytka; převislá kůže. — E. V a­ lašská obuv 2 jednoho kusu; poznávací autoznačka okresu Blatná. — F. LK; dabei* PU. — G. Písmeno L foneticky; správný tvar místo „a s ic e "; italská zkratka. — H. Zaúpěni; jilo v itá hornina. — I. V ážnost; ruská řeka. — J . Písmeno D foneticky* část Prahy X V I; -poznávací autoznačka okresoi Rumburk. — K. Biblický muž; tropické silenstvi. — L. Francouzsky černý; dlouihý háv, — M. Clen spolku; rybářská eífkaj zkratka říšské marky. — N. Ukazovací zájm eno; \eyý pritok Amazonky; staročeské vztažné zájm eno. — O. F^isvojovací zájm eno; zápasiště; sibiřský veletok. — P. Druii vyšívání; strom z jehož kmene se dobývá guiça akažuová. — R. Klid zbraní; egyptský v eleto k ; bavlněná látka. — S. Konec šachové hry; ok raj šatu. — T. Nadšení; sna­ žení. Co nevíš?: C. A ra. — L. Noix. P- Utleff

A B C Ů É r C H

/ J K L M N O F R i

T

*^ECHH1K 57

o rad

TI^ m

k

a

p

e

s

n

í

•

atér

v roce 1945 se na nás se skončením války vyhrnula taková spousta, pro nás zbrusu wnrých technických vym ožeností, že jsm e zůstávali ohromeni asi tak, ja k o student Josef Božek, když se mu dostaly do rukou v roce 1805 pravé francouzské tříplášťové kapesní „cibule". Snad n e jv íce nás překvapil úžasný rozvoj na poli radiotechniky — nás, ÉSrfí Jsme se po celou válku skláněli nad posledním divém protektorátni techniky — itvojkam i s vykuchanými krátkým i vlnami. S rozšířeným použitím ultrakrátkých vln — m etrových a centim etrových — se vy vis m y též nové výrobní způsoby — výroba subminiatumích elektronek, miniaturních ba­ terii a obvodů tištěných na keram ice. Zkušeností z vojenských radarů, w alkie-talkie a proximity fuse (střel, vybuchujících v blízkosti letadla, jejich ž zapalovač byl řízen ra­ dlem, vestavěným do špičky), využívají nyni výrobci radiotechnických součástí v mí­ rové výrobě. Společnost Citizens Radio Corporation v Clevelandu nabízí dnes policii, hasičům, hlídacím společnostem, rolníkům, průmyslu, rybářům a všem, kdo potřebují bezdrátové ■pojeni na vzdálenost několika km na souši i na vodě, tak zvané „občanské transceiv ery" (citizens transceiver). Strojvůdce posunovací lokomotivy může přejím at poky* my od hradlaře za jízdy, faktorie obchodních společností na severních jezerech mohou

Z a ) f m a v o s t i_

I

Ja k veliká je nejmenší elektronka na světě? Nebudete tomu snad věřit, a le není véLší než zrnko rýže. Ne, ne­ mýlíme se. Vezměte si zrnko rýže pro srovnání se starou bateriovou elektronko'U, která byla ajsi 10 cm vysoká při úctyhodném průměru 4 cm, a za­ m yslete se chvíli nad technickým po­ krokem. — Tyto eletktronky se použí­ v a jí je n ve velkých počítacích stro­ jích , ale snad se brzo dočkáme superhetu v peněžence nebo plnicím peni.

•

V pražských radioobchodecli jaou k dostání Sirutory, vysokofrekvenční usmérňo-vače. Jsou to levné a pro amatéra zajím avé součástky k expe­ rimentování. Sirutor není větší než • běžný půíwattový odpor. Když je j opatrně rozebereme, najdeme uvnitř malé kotoučky médi, které jsou po­ kryté na jedné straně kysličníkem. Kotoučky jsou k sobě tlačeny slabou pružnou spirálou. Sirutor může nahradit krystalový detektor v krystalce (čímž odpadne pracné hl edání usiměrňující plošky n^ krystalu) nebo i některé přechodné nedostupné elektronky íAB 1, případné diodový systém u EBL 1. EBF 11 atd.).

Dotazy a odpovědi___ K. P., KRALUPY: C hd si postavit do chaty dvoulampovku na b^teria. Mám ^ ek tron k y ECH 11, RV 12 P 2000 a R V 2 ,4 P 7 0 0 . O d p o v ě ď ; Elektronky, m ající na začátku značky písmejio E, mají žha­ vení 6,3 Voltu a značnou spotřebu enegie; podobně elektronky RV 12 sa žhavením 12,6 Voltu. Ze jm enova­ ných elektronek je pro tebe vhodná pouze RV 2,4 P 700 vysokofrekvenční pentoda se žhavením 2,4 V a 60 mA. Můžeš sehnat ještě jednu stejnou elektronku nebo koncovou RL 2,4 P 2 a postavit dvoulampovku, při černá žha vení bude 2,4 V z NiFe akumulá­ toru nebo několika bakterií po přísluš­ né úpravě. Návod naj-deš v odborné literatuře; ph větším zájmu pc^íšema stavbu podobného přístroje v M. T.

LADĚNI

HLASíTOST mikrofon

hovořit s posádkami svycn rybářských člunů, rolník na traktoru může hovořit se svou manželkou doma, velitel hasičů s mužem na konci požárního žebříku, vedoucí kolony nákladních vozů s řidičem na konci kolony pomocí transceiveru, jenž je již menší než byly vojenské w alkie-talkie. Citizens transceiver je také poněkud jinak upraven. Proti vojenském u předchůdci Je užito páru oddělených náhlavních sluchátek, připojených šňůrou a zástrčkou, a dvoupólové antény. V e skříňce vylisované z plechu je umístěn přístroj, jehož spoje, konden­ sátory a odpory jsou vytištěny na keram ické podložce, osazený dvěma subminiaturními lamppmi Sylvania, ne většími než 4 cm délky a 1 cm v průměru. Nad přístrojem Jsou upevněny zdroje a průchodkou z plastického polymeru vyčnívá čtvrtvlnný dipól, vytvořený dvěma tyčkam i, jež lze snadno sejm out. Přístroj pracuje na frekvenci 465. M c, t. J. délka vlny 64,5 cm, Jež je v USA uvolněna pro provozování radiokomunikace bez vysílací koncese. Na dolefši části skříňky rozměrů 1 5 X 8 X 3 cm je pod „proudnicovým" krytem umís•těn uhlový mikrofon a řidiči knoflíky pro hlasitost a doladění. Celý přístroj váží 310 g. Společnost Citizens Radio nabízí stanice v souboru po dvou kusech. Co je pro nás jistě velmi důležité, to je s t cena, ta zatím není nikde uvedena, avšak jistě nebude •mět být vyšší než 38,50 dol. za pár — za tolik jsou totiž nabízeny vojen ské výprodejní w alkie-talkie — aby byla schopná konkurence. Zdeněk Škoda Mlad$ t echnik Čtrnáctideník pro tech n kk o u výchovu vydává Svaz íesK é m ládeže v Mladé red Kami' Zouřalv Redakce* p^ana II. Legerova 22 tel . 5 5 9 -8 2 . 5 49*96 A d m inistrace: Praha II středu Cena ’ednoho výtisku Kčs 5 .— , předplatné tia rok 'Kčs 120 — , na Mř roku Kčs 60 — . Rediíelsívím nošt č I. A Gre-O-B-46 C 94 283 Dohíédací úřad Praha 25. Za původnost a právo

•

I. N., PRAHA: Mám v přijím ači vadnou elektroniku AD 1 a nemohu sehnat náhradu. Odpověď; Před časem byly k dostáni nožičkové elektronky síhodné s AD 1. Doporučujeme vsak ná­ hradu elektronkou AL 4, při čemž nut­ no přepojit sO'kJ a sapojiit přísJušný katodový odpor a kondensátor. V ýstuipní trafo může zůstait bez újmy hlasitosti a jakosti přednesu.

•

J . S., HOR POČERNICE; Pofitavil jsem si dvoulampovku s el. RV 12 P 2000. Poslouchám-li slabší stanici, zač­ ne mi houpavé nasazovat zpětná vaz­ ba. Někdy též nasadí naráz. J e to va­ da přístroje? Odpověď: U Vašeho přístroje, který je zřejmě napájen přímo ze sí"é, způsobuje nasazování zpětné vazbv houpání síťového napětí, které se mění v mezích 200— 220 V. Může to být způ­ sobeno též zapnutím silnějšího elektr. spotřebiče fkamna) v okolí. U malých přístrojů se neodstraftuje, u větších pří­ strojů si pomáháme stabilisací.

frontě S redakční m kolektivem řídí a z» redakci o4i>ottdá Panská 8, tel. 2 4 1 *4 1 . Mladý techriik vychází každoti drunoi Očet poštovní spořitelny 7 5 2 0 *8 . Novinová sazba povolen« čláaků a obrázků ručí autor. Toto číslo vySlo 9. února 19 4 9 .

Pokračování ze sir. 42. l&n pětkrát vM£f než v ctíém ostatním světě. . . A soH, kferé dobýváme^ obsahu^ Jí nejen drasl&, ale 1 hofčfik. A copak dnes vyroMi letadlo bez hořčiknT Chá­ pete, co to znamená? Cekáme na vaíi po> raoc. Dejte nám d dávno nedotovalo^ musela být dcupina A tu se na zeleném poli objevily ja­ dátský rozvoj mně leží právě tak na Petrenkova. Gabasov to místo podle map* kési nejasné obrysy, které však íiyly čím srdci jako Petrenkovi i vám. Vědecké ro» dál tím zřetelnější. ky snadno našel. zepře neznají ještě osobní necbuf. Mně Ale Petrenka tam nenalezl. Laboranti — Podívejte! — s radostí vykřikl Sa= se Petrenko líbí, I způsob jeho práce — mu řekli, že jejldi vedoucí sem několi«^ Jde do toho s elánem a svědomitě zkou­ baltn. — Čára kamalitu! Koukejte — jed° krát zašel, po každé však zmizd neznámo má každý fakt. A pokud jde o Jeho. theo' na, dvě, t ř i . . . Tady je ho spoustal A doc^a blízko I — poznamenal la= kam. rle, některé mi zkrátka připadají. . . — Cosi ho velmi rozrušilo, — sdělil borant, dívaje se upfeně na postranní — Nu dobře, dobře, — řekl spěšně ře» Gubanovovi jeden z Petrenkových spo* stupnici. — J e od nás oddělen jen asi třídltel. — Abyste se snad dal do pokusů, liq>racovnfků. metrovou vrstvou kamenná solí. Skoda, ne? — Nikdy jsme ho ještě neviděli tak ~ Mimochodem, — poznamenal již Sa= že tady přestali dolovat. Taková nádher» rozčileného,— dodal druhý. balin na oddiodu. — Petrenkovo chování ná s lo j i... Ale co to? Kresba na projekční desce Gubanov pokrčil rameny. Požádal Je, Je od včerejška jaksi podivné. . . Nemysse rozplynula. Známé čáry kamiilitu zmi> aby Petrenkovi vyřídUI, že teď Jde k Salíle? Nebo se mi to jen tak zdá? ?ely, světélkující povrch se potáhl mat­ balinovi a že se tu staví, až půjde nazpět. — Musím si ï a lně pořádně posvítit, nou clonou. Zase ta nazelenalá mlha. za* U vdiodu do jeskyně, kde pracovala pomyslil si Gubanov, když Sabalin ode* se nezdar! skupina Šabalinova, spatřil Gubanov ja* šeL — Něco s nimi není v pohádku. — Vypněte přístroji — .mrzutě zavelel kousl temnou dcvmu. Ředitel zdvihl lu* i centu; v kontě se krčil člověk. Klečel V hlubinách kamalitové šachty*) to . Sabalin. — Dost s thn. . . schoulen u stěny, k níž přikládal Jakýsi Přistroj byl zapjat ještě několikrát, ale vypadá jako v pohádcel Úžasné jsou pře= předmět, který vypadal jako skřínka. po každé se stejným výsleAem . devším jasné barvy, jaké by člověk pod Lampa ozářila známou zavalitou postavu. zemi naprosto nečekal. Mosaiku stěn l'y* Náhle zaujal vědcovu pozornost svítící — Petře Tlmofejevlčil — zvolal udi* tvořUa příroda z kosočtverečných krysta­ bod, který se objevil u vchodu do jesky= lů různé velikosti a různých barev. Záři: ně. (Xdosl se pomalu blížil s hornickým veně ředitel. — Co tu děláte? Petrenko se zachvěl a napřímil záda, vé hrany tvoří čarovné mléčně bílé, zele> kahanem v ruce, pak se jakoby neroz­ aniž vstal, fieditell se zdálo, že zakrývá né a červené vzwy, jejichž obrysy se hodně zastavil. mění, jak jen se pohne hornickou lam^ Svítící bod znehybněl na několik mi» tělem skřínku. Kahan, který držel v ruce, ptčkou. nut. Poté náhle poskočiL Člověk se dal zhasl. Konstantin Sergějevič se zvědavě roz­ dc běhu, ale ne k houfu, kupícímu se ko* — T iše. . . — zašeptal ve tmě. — Chvi­ lem přístroje, nýbrž k výdtiodu. Ve tmě linku . . . hlížel po rozlehlém podzemním prostoru. Př^vapila ho neobyčejně silná oživěna, bylo těžko poznat, kdo to Je. Ale v zákru­ Gubanov si posvítil na Petrenka. Ten tu zableskl zákmit světla a Sabalin po° odpojoval odÿi^louhlé skřínky elektric* jaká bývá jen v prázdných kamenných Jeskyních. znal zaivalitou postavu Petrenkovu. ké dráty. Keditel hledal Petrenka. V této umělé jeskyni, která vznikla vy* — Odpus, pracovního obleku, který si před d*vOt podářstvt \ svlékl. — Já hned. . . — zaznělo z hloubky jeskyně. Vzal skřínku do podpaží a běžel těžní Všude zářilo elektrické světlo. Vozíky Sabalin, který stál u vciiodu, se ozval chodbou, ohýbaje se jako pod. velkou naložené růzaobareyným kamením jezdi* a zamířil k svítícím bodům. tíhou. Těsně u stěny se obíralo několik labo> ly sem a tam. V předcích drnčely šrafiedltel se za ním nechápavé díval. Pak rantů podivným elektrickým přístrojem. mačky*), zařezávajíce se do kamene ostrými zuby, umíněnými na nekoneč» rychle z a m ^ do jeskyně. Jeho veliký trup doutníkového tvaru, — Tak co, jak to jde? — zeptal se lidi spočívající na masivní trojnožce, vrhal ném řetězu. Sbijecí kladiva štěkala jako kulomety. Dlouhými vrtáky se zstíkusovai - ze Sabalinovy skupiny. na stěnu protáhlý stín, fantastidcý jako ly do blýskající horniny elektrické vrtáč» sám přístroj. Několik drátů spojovalo Z počátku to šlo dobře, — odpověděl ky. Do navrtaných otvorů se pak vkriSÍ Sabalin, utíraje- si kapesníkem ruce, — přístroj s přenosným akumulátorem. amonit, který odstřelí masy kamalitu a T- Hotovo, Konstantine Sergějeviči! A pak se to zase zamlžilo. Jako by v tom kamenné soli, proměněné v zářící Může se z a č ít ... vězely nějaké radiové poruchy. Ale kde střípky. by se tu pod zemí vzaly? ♦) KaimaiUt je nerost,
Znáte naše L ETAD L A 7 A

E R

O

4 5

Je komfortní, cestovní, čtyřse­ dadlový dolnoplošník celokovové k onstrukce se zatahovacím podvozkem a dvěma mo­ tory W alter Minor (řadové invertní čtyřválce) po 105 k. s. D a t a a v Ý k o n y: rozpětí . • . délka , . . výška . . . prázdná váha váha v letu max. rychlost cest. rychlost miitím. rychlost dostup . . . . dolet . . . . .

12,3 m 7.5 m 2,3 m 820 kg 1400 kg 280 km/hod. 245 km/hod. 80 km/hod. 4700 m tOOO km