Natura Plus 28. u ´nora 2005
M´ yty skepticismu zpracoval: Jiˇr´ı Svrˇsek
1
podle ˇcl´ anku neuveden´eho autora
Abstract Kdo je skeptik? Pokud se zept´ ate skeptika, zˇrejmˇe v´ am odpov´ı, ˇze se zaj´ım´ a o vˇedu, o rostouc´ı z´ aplavu nesmysl˚ u a odhaluje podstatu paranorm´ aln´ıch jev˚ u. Pokud se vˇsak zept´ ate nˇejak´eho UFOloga, parapsychologa nebo astrologa, zˇrejmˇe uslyˇs´ıte nˇeco neuctiv´eho o odm´ıtav´ ych hlasech a zabednˇen´ ych kritic´ıch. Autor ˇcl´ anku [1] se mimo jin´e zab´ yval ot´ azkou, jak skeptici sami sebe definuj´ı a jak tato definice je pˇresn´ a. Skeptici v z´ apadn´ı spoleˇcnosti vytv´ aˇrej´ı urˇcitou subkulturu a podobnˇe jako vˇsechny kultury maj´ı sv´e z´ akladn´ı pravdy, v´ıru a m´ yty. Autor ˇcl´ anku [1] se jako skeptik o tyto m´ yty zaˇcal bl´ıˇze zaj´ımat.
1 e-mail:
[email protected], WWW: http://natura.baf.cz
References [1] Michael D. Sofka: Myths of Skepticism. March 20, 2002. mailto:
[email protected] [2] Za hranicemi prostoru a ˇ casu Podle ˇcl´anku R¨ udigera Vaase. Natura 6/2004. /natura/2004/6/20040604.html [3] Mukul Patel: Principia Physica. 16389 Saratoga Street, San Leandro, CA 94578, USA. http://principia.webjump.com 2 Feb 2000, gr-qc/0002012 e-Print archive. Los Alamos National Laboratory. US National Science Foundation. http://xxx.lanl.gov/abs/gr-qc/0002012
1
0
´ Uvodem
Kdo je skeptik? Pokud se zept´ate skeptika, zˇrejmˇe v´am odpov´ı, ˇze se zaj´ım´a o vˇedu, o rostouc´ı z´aplavu nesmysl˚ u a odhaluje podstatu paranorm´aln´ıch jev˚ u. Pokud se vˇsak zept´ate nˇejak´eho UFOloga, parapsychologa nebo astrologa, zˇrejmˇe uslyˇs´ıte nˇeco neuctiv´eho o odm´ıtav´ ych hlasech a zabednˇen´ ych kritic´ıch. Autor ˇcl´anku [1] se mimo jin´e zab´ yval ot´azkou, jak skeptici sami sebe definuj´ı a jak tato definice je pˇresn´a. Skeptici v z´apadn´ı spoleˇcnosti vytv´aˇrej´ı urˇcitou subkulturu a podobnˇe jako vˇsechny kultury maj´ı sv´e z´akladn´ı pravdy, v´ıru a m´ yty. Autor ˇcl´anku [1] se jako skeptik o tyto m´ yty zaˇcal bl´ıˇze zaj´ımat. Subkultura skeptik˚ u zcela neopustila akademickou p˚ udu. David Hess po sv´em n´avratu z Braz´ılie, kde studoval spiritu´aln´ı m´edia, napsal ˇcl´ anek ”Science in the New Age” 2 . V Braz´ılii byl tento parapsycholog skeptikem a pouˇz´ıval vˇedeck´e a zcela racion´aln´ı n´astroje pro studium paranorm´aln´ıch jev˚ u. Po sv´em n´avratu do Spojen´ ych st´at˚ u americk´ ych vˇsak byl pˇrekvapen, kdyˇz byl jako parapsycholog V´ yborem pro vˇedeck´ y v´ yzkum tvrzen´ı o paranorm´aln´ıch jevech (CSICOP, the Commitee for the Scientific Investigation of Claims of the Paranormal) oznaˇcen za pˇresvˇedˇcen´eho vˇeˇr´ıc´ıho. Pˇritom Hess˚ uv ˇcl´anek ”Science in the New Age” se zab´ yval pouze publikovan´ ymi zpr´avami n´arodnˇe organizovan´ ych skeptik˚ u, vˇcetnˇe CSICOP. Stephanie Hall studovala skeptiky v nˇekolika m´ıstn´ıch skupin´ach. Napsala o tom ˇcl´anek ”Folklore and the Rise of Moderation Among Organized Sceptics” 3 . Nebylo ˇz´adn´ ym pˇrekvapen´ım, ˇze zjistila jist´e podstatn´e rozd´ıly v pˇresvˇedˇcen´ı lid´ı v m´ıstn´ıch skupin´ach a tˇech, kteˇr´ı p´ıˇsou pro americk´ y ˇcasopis ”Skeptical Inquirer”. Skeptici sami o sobˇe v r˚ uzn´ ych ˇcl´anc´ıch obvykle uv´adˇej´ı, ˇze br´an´ı racionalitu a pouˇzit´ı vˇedy. Skeptiky tedy lze definovat n´asledovnˇe: Br´an´ı vˇedu a rozum proti vzestupu iracionality. Chr´an´ı neinformovanou veˇrejnost, kter´a je uv´adˇena v omyl, okr´ad´ana o pen´ıze a ohroˇzov´ana na sv´em zdrav´ı sprost´ ymi ˇsarlat´any a podvodn´ ymi kejkl´ıˇri. Pouˇz´ıvaj´ı vˇedeckou metodu pro ”odhalen´ı” pseudovˇedeck´ ych tvrzen´ı a tvrzen´ı o paranorm´aln´ıch jevech. Br´an´ı veˇrejnost pˇred primitivn´ımi povˇerami a nesmysly. Modern´ı pˇr´ırodn´ı vˇedy tvoˇr´ı podstatn´e j´adro pˇresvˇedˇcen´ı skeptik˚ u. Avˇsak samotn´ı skeptici pouˇz´ıvaj´ı pro vˇedu r˚ uzn´e definice. Napˇr´ıklad vˇedu povaˇzuj´ı za nejlepˇs´ı n´astroj pro z´ısk´av´an´ı objektivn´ıho pozn´an´ı nebo za sebeopravn´ y syst´em, kter´ y pouˇz´ıv´a logiku a empirick´e metody pro testov´an´ı teori´ı o pˇr´ırodˇe pomoc´ı pokus˚ u, pozorov´an´ı a mˇeˇren´ı. Skeptik m˚ uˇze diskutovat o vˇedeck´e metodˇe a zˇrejmˇe bude trvat na tom, ˇze ”vˇedeckou teori´ı” je pouze teorie, j´ıˇz lze pozorovan´ ymi fakty vyvr´atit. Teorie, kter´e nelze vyvr´atit, jsou nevˇedeck´e nebo pseudovˇedeck´e, pˇr´ıpadnˇe pˇredstavuj´ı pouze urˇcitou v´ıru. Tyto definice vˇsak podle ˇcl´anku [1] v sobˇe obsahuj´ı ˇradu pˇredpoklad˚ u a m´ yt˚ u o skepticismu: m´ yt˚ u o epistemologii, filozofii vˇedy, podstatˇe reality a sociologii a psychologii lid´ı, kteˇr´ı vˇeˇr´ı v paranorm´aln´ı jevy nebo v tvrzen´ı odporuj´ıc´ı pˇr´ırodn´ım vˇed´am. M´ ytus je lidov´a v´ıra nebo tradice, kter´a vyr˚ ust´ a kolem nˇeˇceho nebo nˇekoho, a obsahuje myˇslenky a pˇredstavy urˇcit´e ˇc´asti spoleˇcnosti. M´ yty mohou b´ yt zaloˇzeny na uzn´avan´ ych principech nebo mohou obsahovat j´adro pravdy, avˇsak rozv´ıjej´ı se v tradici nebo v´ıru. 2 Hess David: Science in the New Age: The Paranormal, Its Defenders and Debunkers, and American Culture. University of Wisconsin, 1993 3 Stephanie Hall: Folklore and the Rise of Moderation Among Organized Sceptics. New Directionsin Folklore, January 2000
2
´ celem ˇcl´anku [1] je ”odhalit” podstatu nˇekter´ Uˇ ych tˇechto m´ yt˚ u a slabiny jednoduch´ ych verz´ı reality, kter´e popisuj´ı. C´ılem je poskytnout vod´ıtka pro silnˇejˇs´ı, pevnˇejˇs´ı a pouˇziteln´e verze stejn´ ych myˇslenek a pˇredstav, kter´e p˚ uvodn´ı m´ yty obsahuj´ı. Sebekritika je vˇzdy dobr´a. Tento ˇcl´anek je pokusem o sebekritiku skepticismu.
1
M´ yty o vˇ edˇ e a vˇ edeck´ e metodˇ e
´ redn´ı ot´azky vˇedy jsou jak´ Ustˇ ym zp˚ usobem v´ıme, co v´ıme a co nev´ıme. Pokud skeptik m´a pouˇz´ıvat vˇedu pro pochopen´ı pˇr´ırody, mˇel by tak´e zn´at siln´e a slab´e str´anky vˇedy. • M´ ytus 1.: Teorie nelze dok´azat, ale pouze vyvr´atit. ˇ Pokud data nejsou v souladu s pˇredpovˇedmi, teorie mus´ı b´yt odm´ıtnuta. pˇribliˇzujeme k pravdˇe.
T´ımto zp˚ usobem se
Tento m´ ytus lze oznaˇcit za ”naivn´ı falsifikaci”. Spoleˇcnˇe s uveden´ ymi tvrzen´ımi je mezi skeptiky rozˇs´ıˇren´ ym m´ ytem. Falsifikace je obvykle pˇrisuzov´ana filozofovi Karlu Popperovi. 4 Popper skuteˇcnˇe kladl siln´ y d˚ uraz na falsifikaci ve vˇedˇe, avˇsak souˇcasnˇe nebyl pˇresvˇedˇcen, ˇze t´ımto zp˚ usobem mohou vˇedci skuteˇcnˇe pracovat. Falsifikaci povaˇzoval za metodu odstraˇ nov´an´ı moˇzn´ ych chyb. Nˇekter´e teorie toho pˇr´ıliˇs neˇr´ıkaj´ı a jejich zranitelnost je pˇrednost´ı vˇedy. Falsifikace vˇsak nen´ı posledn´ı (a dokonce ani prvn´ı) slovo, kter´e vytv´aˇr´ı dobrou vˇedeckou teorii. Logick´ ym z´akladem falsifikace je pˇredpoklad, ˇze teorie maj´ı pozorovateln´e d˚ usledky, tedy ˇze pˇredpov´ıdaj´ı urˇcit´a data z´ıskan´a pozorov´an´ım a mˇeˇren´ım. Pokud je teorie T pravdiv´a a pˇredpov´ıd´a data D, pak bychom mˇeli data D tak´e pozorovat. V opaˇcn´em pˇr´ıpadˇe je teorie T nepravdiv´a. Avˇsak klamn´ ym logick´ ym z´avˇerem je pˇredpokl´adat pravdivost teorie T na z´akladˇe dat D, protoˇze v´ıce r˚ uzn´ ych teori´ı m˚ uˇze pˇredpov´ıdat stejn´a data. Probl´em tohoto modelu spoˇc´ıv´a v tom, ˇze ˇz´adn´e teorie nejsou testov´any izolovanˇe. Teorie jsou testov´any ve skupin´ach, kter´e obsahuj´ı ovˇeˇrovan´e hypot´ezy, teorie, jak tyto hypot´ezy popisuj´ı re´aln´ y svˇet, a dodateˇcn´e pˇredpoklady (jin´e teorie). Pokud data D nejsou pozorov´ana, v´ yzkumn´ık m˚ uˇze nad´ale b´ yt pˇresvˇedˇcen o platnosti teorie s t´ım, ˇze nespr´avn´a je hypot´eza nebo dodateˇcn´e pˇredpoklady. Historie vˇedy je pln´a nyn´ı pˇrijat´ ych teori´ı, kter´e nevyhovˇely nebo jen ˇc´asteˇcnˇe splnily poˇc´ateˇcn´ı testy. Newtonova fyzika napˇr´ıklad nedok´azala pˇresnˇe pˇredpovˇedˇet dr´ahu planety Saturn. Stoupenci Isaaca Newtona nejprve pˇredpokl´adali, ˇze mˇeˇren´ı jsou nepˇresn´a (skuteˇcnˇe byla). Pozdˇeji, kdyˇz se pˇresnost mˇeˇren´ı zv´ yˇsila, byla navrˇzena dodateˇcn´a hypot´eza o nov´e planetˇe. Tato dodateˇcn´ a hypot´eza byla pozdˇeji testov´ana a potvrzena. Tento v´ ysledek byl jedn´ım z nejvˇetˇs´ıch u ´spˇech˚ u vˇedeck´e teorie. Newtonova fyzika vˇsak v p˚ uvodn´ıch pˇredpovˇed´ıch neobst´ala. Pˇredpov´ıdala jasn´e a jednoznaˇcn´e d˚ usledky, kter´e vˇsak pozorov´an´ım nebyly potvrzeny. Podle naivn´ı falsifikace vˇsak mˇela b´ yt tato teorie odm´ıtnuta. Pˇrijata vˇsak nebyla nikoliv proto, ˇze u ´spˇeˇsnˇe splnila vˇsechny testy nebo ˇze ˇreˇsila nˇejak´e v´ yjimeˇcn´e probl´emy. Ve skuteˇcnosti, jak zd˚ urazˇ nuje Thomas Kuhn 5 a dalˇs´ı, Newtonova teorie pˇredpov´ıdala m´enˇe, neˇz nˇekter´e konkurenˇcn´ı teorie tehdejˇs´ı doby. Kromˇe odm´ıt´an´ı teori´ı, kter´e jsou vˇedecky pˇrijateln´e, naivn´ı falsifikace by vedla k pˇrij´ım´an´ı teori´ı, kter´e vˇedeck´e nejsou. Napˇr´ıklad mystik m˚ uˇze m´ıt teorii vyj´adˇrenou n´asleduj´ıc´ım tvrzen´ım: ”Klid 4 Karl
Popper: The logic of scientific discovery. 1959 Kuhn: Structure of Scientific Revolution. University of Chigaco Press, 1976
5 Thomas
3
je u ´plnost´ı uprostˇred ticha”. Tato teorie m˚ uˇze b´ yt j´adrem jeho pohledu na svˇet. Lze nam´ıtnout, ˇze tato teorie nem´a pozorovateln´e d˚ usledky. Nelze ji vyvr´atit a proto nen´ı vˇedeckou teori´ı. Mystik vˇsak m˚ uˇze nam´ıtnout, ˇze naˇse tvrzen´ı je nesmysl. Existuje cel´a ˇrada pozorovateln´ ych d˚ usledk˚ u jeho teorie. Jestliˇze klid je u ´plnost uprostˇred ticha, pak kvˇetiny kvetou na jaˇre, vˇcely sb´ıraj´ı pyl a lid´e s omezen´ ym myˇslen´ım odm´ıtaj´ı jeho teorii. Jak lze vidˇet, vˇsechna tato pozorov´an´ı jsou pravdiv´a a proto jeho teorii nelze odm´ıtnout. Co s takov´ ym tvrzen´ım? Protoˇze libovoln´e tvrzen´ı lze povaˇzovat za pozorovateln´ y d˚ usledek jin´eho tvrzen´ı, mus´ı b´ yt mystikova teorie spr´avn´a, protoˇze m´a pozorovateln´e d˚ usledky. Lze nam´ıtnout, ˇze teorie mus´ı m´ıt ”siln´e” pozorovateln´e d˚ usledky. Ovˇsem mystikova teorie m´a pouze siln´e pozorovateln´e d˚ usledky. Avˇsak souˇcasnˇe tato teorie pˇredpokl´ad´a, ˇze naˇse ch´ap´an´ı pˇr´ıˇcinnosti a v´ yvoje je spr´avn´e. Kr´atce ˇreˇceno, na mystikovu teorii pouˇz´ıv´ame naˇse vlastn´ı doplˇ nuj´ıc´ı hypot´ezy. Podobnˇe mystik m˚ uˇze pouˇz´ıvat sv´e vlastn´ı doplˇ nuj´ıc´ı hypot´ezy na naˇse teorie. Nakonec tedy m˚ uˇzeme pouze pokrˇcit rameny a prohl´asit, ˇze mystikova teorie nen´ı ˇz´adnou teori´ı. Ano, je tomu tak, avˇsak nikoliv proto, ˇze tuto teorii nelze falsifikovat. Problematick´e je tak´e tvrzen´ı o pˇribliˇzov´an´ı k pravdˇe postupn´ ym vyluˇcov´an´ım nespr´avn´ ych teori´ı. Na podporu urˇcit´e teorie m´ame pouze koneˇcn´ y poˇcet pozorov´an´ı. Newtonova mechanika m˚ uˇze m´ıt potenci´alnˇe nekoneˇcn´ y poˇcet pozorovateln´ ych d˚ usledk˚ u, avˇsak lze otestovat pouze jejich koneˇcn´ y poˇcet. M˚ uˇze existovat nekoneˇcn´ y poˇcet teori´ı, kter´e pˇredpov´ıdaj´ı stejn´e pozorovateln´e d˚ usledky. Nejsme schopni vylouˇcit vˇsechny takov´e teorie v koneˇcn´em ˇcase. Je tˇreba uv´est, ˇze dobr´a teorie by mˇela velk´ y poˇcet pozorovateln´ ych d˚ usledk˚ u. Opakovanˇe u ´spˇeˇsn´a pozorov´an´ı tˇechto d˚ usledk˚ u posiluj´ı d˚ uvˇeru v takovou teorii, zat´ımco opakovanˇe ne´ uspˇeˇsn´a pozorov´an´ı vyvol´avaj´ı ned˚ uvˇeru. V historii vˇedy se objevilo pouze nˇekolik ”kritick´ ych test˚ u” nˇekter´ ych teori´ı. Nejlepˇs´ı testy teori´ı jsou uv´adˇeny v uˇcebnic´ıch a jsou studov´any budouc´ımi v´ yzkumn´ıky. Pˇr´ıkladem je speci´aln´ı teorie relativity, jej´ıˇz kritick´e testy jsou d´ıky technologick´emu pokroku prov´adˇeny st´ale s vˇetˇs´ı pˇresnost´ı. Podle autora ˇcl´anku [1] vˇsak kritick´e testy a vyluˇcov´an´ı konkurenˇcn´ıch teori´ı vyvol´ av´a faleˇsn´ y pocit pokroku. Ve skuteˇcnosti v okamˇziku objevu m´a nov´a teorie vˇetˇs´ı ˇci menˇs´ı podporu a tehdejˇs´ı v´ ysledky jsou pro souˇcasn´e kritiky m´enˇe pˇresvˇedˇciv´e. • M´ ytus 2.: Vˇeda je samoopravn´ ym syst´emem. Ned´ılnou souˇc´ ast´ı tohoto samoopravn´eho syst´emu je revize a recenze teori´ı odborn´ymi kolegy. D˚ uleˇzitou souˇc´ast´ı vˇedy je otevˇren´e kritick´e pˇrezkoum´an´ı a posouzen´ı kaˇzd´e vˇedeck´e teorie. Revize a recenze teori´ı odborn´ ymi kolegy je ˇzivou souˇc´ast´ı tohoto procesu. Podle autora ˇcl´anku [1] nejde pouze o m´ ytus, ale dokonce o slepou v´ıru v kolegi´aln´ı revizi vˇedy. Michael Mahoney uˇcinil n´asleduj´ıc´ı experiment. Vypracoval dva odborn´e ˇcl´anky, kter´e svoj´ı metodologi´ı byly zcela identick´e, avˇsak liˇsily se v tom, kter´e teorie sv´ ymi v´ ysledky podporovaly. 6 Mahoney zaslal sv´e dva ˇcl´anky odborn´ ym recenzent˚ um, kteˇr´ı jiˇz dˇr´ıve vyj´adˇrili podporu nebo naopak odm´ıtli teorii, j´ıˇz jeho v´ ysledky podporovaly. Michael Mahoney zjistil dvˇe vˇeci. Za prv´e, recenzenti ˇcastˇeji odm´ıtaly ˇcl´anky, kter´e nepodporovaly jejich obl´ıbenou teorii. Za druh´e, recenzenti byli v pr˚ umˇeru kritiˇctˇejˇs´ı k metodologii, jej´ıˇz 6 Michael J. Mahoney: Publication Prejudices: An experimental study of confirmatory bias in the peer review system. Cognitive Therapy and Research, 1, 1977, pp. 161 - 175.
4
v´ ysledky nebyly v souladu s jejich odborn´ ym n´azorem. Naopak nebyli kritiˇct´ı k metodologii, jej´ıˇz v´ ysledky jejich odborn´ y n´azor podporovaly. A to dokonce v pˇr´ıpadˇe, kdy obˇe metodologie byly naprosto shodn´e. Naˇstˇest´ı recenzovan´e odborn´e ˇcasopisy nejsou jedinou moˇznost´ı pro publikov´an´ı vˇedeck´ ych v´ ysledk˚ u. Obvyklou reakc´ı na odm´ıtnut´ı ˇcl´anku recenzenty odborn´eho ˇcasopisu je jeho doplnˇen´ı o dalˇs´ı experiment´aln´ı v´ ysledky a nov´e zasl´an´ı ˇcl´anku k recenzi. Pokud autor ˇcl´anku opakovanˇe neuspˇeje, m˚ uˇze sv˚ uj ˇcl´anek zaslat do jin´eho odborn´eho ˇcasopisu, publikovat sv´e v´ ysledky na odborn´e konferenci, zaˇradit sv´e v´ ysledky do odborn´e knihy nebo koneˇcnˇe publikovat na webov´ ych str´ank´ach v s´ıti Internet. Nˇekter´e dnes v´ yznamn´e odborn´e ˇcl´anky byly nˇekolikr´at odborn´ ymi recenzenty odm´ıtnuty, neˇz byly publikov´any a z´ıskaly ohlas. Velmi u ´ˇcinn´ ym n´astrojem pro publikov´an´ı odborn´ ych matematick´ ych a fyzik´aln´ıch ˇcl´ank˚ u je archiv elektronick´ ych ˇcl´ank˚ u na serverech N´arodn´ı laboratoˇre v Los Alamos, http://xxx.lanl.gov. Revize teori´ı odborn´ ymi kolegy vyvol´av´a ot´azku, kdo jsou tito kolegov´e? Mˇel by ˇcasopis o studi´ıch UFO b´ yt recenzov´an pouze kolegy UFOlogy? A ˇcasopis pro parapsychologii pouze kolegy parapsychology? Na z´akladˇe Manoheyho v´ ysledk˚ u lze tvrdit, ˇze nejlepˇs´ımi recenzenty by byli siln´ı kritici podporovan´e teorie. Avˇsak takov´ y syst´em by nemohl dobˇre fungovat. Neumoˇzn ˇoval by totiˇz publikovat ˇcl´anek, dokud by nebylo dosaˇzeno nˇejak´e shody mezi autorem a recenzentem. ´ celem kolegi´aln´ı recenze je zajistit alespoˇ Uˇ n minim´aln´ı kontrolu kvality odborn´ ych ˇcl´ank˚ u a zabr´anit publikov´an´ı chybn´ ych nebo myln´ ych argument˚ u. Nej´ uˇcinnˇejˇs´ı vˇsak takov´a recenze je jeˇstˇe pˇred publikov´an´ım ˇcl´anku. Vˇedci mus´ı oˇcek´avat n´amitky a argumenty proti sv´ ym v´ ysledk˚ um, kter´e jejich odborn´ı kolegov´e pˇrezkoumaj´ı a form´alnˇe nebo neform´alnˇe se k nim vyj´adˇr´ı. Avˇsak tento syst´em nelze povaˇzovat za jedin´ y opr´avnˇen´ y n´astroj kritiky vˇedeck´ ych v´ ysledk˚ u. M˚ uˇze nastat situace, kter´a znesnadn´ı nebo dokonce znemoˇzn´ı pˇrijet´ı alternativn´ıch teori´ı. Napˇr´ıklad ve fyzice vysok´ ych energi´ı dnes m˚ uˇze obt´ıˇznˇe uspˇet teorie, kter´a je v rozporu s teori´ı superstrun, pˇrestoˇze tato teorie nem´a ˇz´adnou skuteˇcnou oporu v experiment´aln´ıch v´ ysledc´ıch nebo pozorov´an´ıch. Odborn´ı recenzenti vˇetˇsinou teorii superstrun z r˚ uzn´ ych d˚ uvod˚ u podporuj´ı. Jak´akoliv jin´a teorie proto m´a jen malou nadˇeji na u ´spˇech. Pˇr´ıkladem je teorie ”smyˇckov´e kvantov´e gravitace” (loop quantum theory) [2] Abbaye Ashtekara nebo prakticky nezn´am´a teorie Mukula Patela z Southwestern College, kter´a vych´az´ı principu nelokality a vede k nelok´aln´ı anal´ yze a nelok´aln´ı geometrii. [3] • M´ ytus 3.: Data hovoˇr´ı sama za sebe. Podle autora ˇcl´anku [1] tento m´ ytus je v´ırou, ˇze vˇedci nezaujatˇe hledaj´ı objektivn´ı data bez ohledu na sv´e osobn´ı postoje a n´azory. Ve skuteˇcnosti se vˇsak ve vˇedˇe ˇcas od ˇcasu objevuj´ı v´ ystˇredn´ı kritici, kteˇr´ı nejsou pˇresvˇedˇceni postojem ”pod´ıvejte se na moje data”. Probl´em spoˇc´ıv´a v tom, ˇze data sama za sebe nehovoˇr´ı a odm´ıtnut´ı tohoto tvrzen´ı je dokonce z´akladem filozofick´e ˇskoly zn´am´e jako kognitivn´ı relativismus, kter´ y by vˇsak nemˇel b´ yt zamˇen ˇov´an s postmodernismem. Vˇedec s´am rozhoduje, kter´a data bude hledat na podporu sv´e teorie, urˇcuje na z´akladˇe sv´e teorie metodu mˇeˇren´ı a pouˇz´ıv´a svoji teorii pro uspoˇr´ad´an´ı a prezentaci z´ıskan´ ych dat. ˇ Casto se tvrd´ı, ˇze hled´an´ı je v´ıra. V´ıra vˇsak je tak´e hled´an´ı. Je snazˇs´ı nˇeco naj´ıt, kdyˇz v´ıme, kde to m´ame hledat nebo co hled´ame. Dobr´e teorie n´am mohou pomoci hledat na spr´avn´ ych m´ıstech. Pˇripom´ın´ a to trochu opilce, kter´ y sice ztratil kl´ıˇce na schodech, avˇsak hled´a je pouze pod lampou, protoˇze je tam v´ıce svˇetla. Fyzikov´e vysok´ ych energi´ı nehledali kvarky, pokud by teorie siln´e jadern´e
5
interakce netvrdila, ˇze by mˇely existovat. Na rozd´ıl od nˇekter´ ych kognitivn´ıch relativist˚ u autor ˇcl´anku [1] tvrd´ı, ˇze existuj´ı dostateˇcnˇe spolehliv´e testy vˇedeck´ ych teori´ı. Nˇekter´a pozorov´an´ı jsou jistˇe solidnˇejˇs´ı nebo obsahuj´ı v´ıce fakt neˇz jin´a. Nˇekter´a pozorov´an´ı souvisej´ı s uzn´avan´ ymi a dobˇre funguj´ıc´ımi teoriemi (jako je optika). Jin´a z´avisej´ı na slabˇs´ıch teori´ıch (jako je mˇeˇren´ı agrese). Je d˚ uleˇzit´e nevyl´ıt s vaniˇckou tak´e d´ıtˇe. Relativismus je tˇreba ch´apat jako varov´an´ı pˇred chybami a jako doporuˇcen´ı, abychom pouˇz´ıvali nejlepˇs´ı objektivn´ı metody a vyvarovali se subjektivn´ı interpretaci dat. • M´ ytus 4.: Neobyˇcejn´e hypot´ezy vyˇzaduj´ı neobyˇcejn´e d˚ ukazy. Tento m´ ytus, jak uˇz to u nˇekter´ ych m´ yt˚ u chod´ı, nen´ı zcela chybn´ y. Neobyˇcejn´a tvrzen´ı, kter´a jsou v rozporu s uzn´avan´ ymi teoriemi, mohou vyˇzadovat lepˇs´ı d˚ ukazy. Vˇsechny vˇeci obvykle nejsou stejn´e. Skeptici by mˇeli dobˇre ch´apat pˇredpoklady, kter´e stoj´ı za t´ımto tvrzen´ım. Theodor Schick o tom napsal pro ˇcasopis Skeptic dobr´ y ˇcl´anek. 7 Nejvˇetˇs´ım probl´emem tohoto m´ ytu je konservatismus vˇedy nebo udrˇzov´an´ı uzn´avan´ ych teori´ı. Teorie jsou uzn´av´any, pokud proti nim nesvˇedˇc´ı ˇz´adn´e nov´e d˚ ukazy. Avˇsak nov´e teorie vyˇzaduj´ı pro sv˚ uj v´ yvoj urˇcit´ y ˇcas pro otestov´an´ı proti starˇs´ım teori´ım. Pokud by vˇedci nestudovali nov´e teorie a pokud by financov´an´ı vˇedy neumoˇzn ˇovalo prov´adˇet nov´e experimenty, nov´e teorie by nemohly ˇ shromaˇzdovat neobyˇcejn´e d˚ ukazy. Pokud by k tomu doˇslo, vˇeda by nedosahovala dalˇs´ıho pokroku. Proto existuj´ı urˇcit´a vod´ıtka, kter´a umoˇzn ˇuj´ı v´ yvoj r˚ uzn´ ych konkurenˇcn´ıch teori´ı. Tento v´ yvoj zaruˇcuje pokrok vˇedy, aniˇz je nutn´e ˇcekat na neobyˇcejn´e d˚ ukazy. Takov´ ymi vod´ıtky jsou dosah a moˇznosti nov´e teorie, kolik dat v porovn´an´ı s p˚ uvodn´ı teori´ı nov´a teorie vysvˇetluje, jak je nov´a teorie plodn´a nebo jak´e nov´e myˇslenky nab´ız´ı, jak´ y je poˇcet pˇredpoklad˚ u vzhledem k p˚ uvodn´ı teorii. Ve prospˇech nov´ ych teori´ı hovoˇr´ı nov´e pˇrekvapiv´e v´ ysledky, pˇr´ıpadnˇe nov´e trendy, kter´e pˇritahuj´ı z´ajem a pozornost mladˇs´ıch vˇedc˚ u na rozd´ıl od jiˇz uzn´avan´ ych teori´ı. Jakou cenu zaplat´ıme, kdyˇz se zm´ yl´ıme? Pokud je uzn´avan´a teorie pˇrijata m´enˇe neˇz neobyˇcejn´ ymi d˚ ukazy, pak ˇskody mohou b´ yt zp˚ usobeny zamˇeˇren´ım vˇedeck´eho v´ yzkumu nebo dopadem na spoleˇcnost. Pokud jsou vˇsak moˇzn´e ˇskody mal´e, nov´e konkurenˇcn´ı teorie jsou pravdˇepodobnˇejˇs´ı. Theodor Schick doch´az´ı k z´avˇeru, ˇze tento m´ ytus nezajiˇsˇtuje dostateˇcn´e podm´ınky pro dostateˇcn´e d˚ ukazy. V praxi je obvykle lepˇs´ı se vyhnout tvrzen´ı, ˇze ”neobvykl´a tvrzen´ı vyˇzaduj´ı neobvykl´e d˚ ukazy”. M´ısto toho je tˇreba se pt´at, jak´e d˚ ukazy pro sv´a tvrzen´ı v´ yzkumn´ık jiˇz z´ıskal, pˇr´ıpadnˇe mu doporuˇcit, jak´e d˚ ukazy by jeˇstˇe mˇel hledat. Mˇel by b´ yt vˇenov´an ˇcas tak´e anal´ yze, v ˇcem jsou uzn´avan´e teorie v rozporu s nov´ ymi d˚ ukazy. Tento postup nemus´ı vˇzdy v´est k u ´spˇechu, ale na druh´e stranˇe neˇskod´ı rozvoji vˇedy. • M´ ytus 5.: Existuje jedin´a univerz´aln´ı vˇedeck´a metoda. ”Vˇedeck´a metoda” se obvykle povaˇzuje za vˇseobecnˇe uzn´avan´ y a univers´aln´ı n´astroj na ˇreˇsen´ı vˇedeck´ ych probl´em˚ u. Pravdou vˇsak je, ˇze nejsme schopni dobˇre popsat, co vˇedec ve skuteˇcnosti dˇel´a, ani nejsme schopni vˇseobecnˇe popsat, co by vˇedec mˇel dˇelat. M´ısto nˇejak´e univerz´aln´ı metody m´ame soubor technik, pravidel a metodologi´ı vˇedeck´e pr´ace. R˚ uzn´e vˇedeck´e obory kladou vˇetˇs´ı ˇci menˇs´ı d˚ uraz na teorii neˇz na data, na kontrolovan´e experimenty neˇz na pozorov´an´ı, na pˇredpovˇedi 7 Theodor
Schick: Do extraordinary Claims Require Extraordinary Evidence? Skeptic, 3(2), 1995, pp. 30 - 33
6
neˇz na popisy, atd. Nˇekter´e vˇedeck´e obory maj´ı natolik uzn´avan´e teorie, ˇze v´ yzkumn´ık na jejich z´akladˇe m˚ uˇze odm´ıtnout experiment´aln´ı data. Dalˇs´ı teorie zase vych´azej´ı ze statistick´ ych vzork˚ ua obecn´ ych trend˚ u. Henry Bauer studoval r˚ uzn´e metody vˇedy, jak se jednotliv´e vˇedeck´e obory liˇs´ı kvalitou sv´ ych dat, oborem studia, u ´rovn´ı sv´e vyspˇelosti a podobnˇe. Pouˇzil metodu otevˇren´e kritiky, zobecnˇen´ı vˇedeck´ ych v´ ysledk˚ u a filtrov´an´ı teori´ı, aby dospˇel k obecnˇejˇs´ımu modelu toho, co je vˇsem vˇedn´ım obor˚ um spoleˇcn´e. 8 Jin´ı autoˇri doporuˇcili urˇcit´e soubory pravidel pro rozliˇsov´an´ı dobr´ ych a ˇspatn´ ych vˇedeck´ ych teori´ı. Avˇsak takov´a pravidla nebo otevˇren´a kritika jeˇstˇe neurˇcuj´ı nˇejak´ y algoritmus, kter´ y by vedl k vˇedeck´emu u ´spˇechu. Vˇedci v r˚ uzn´ ych vˇedeck´ ych oborech pouˇz´ıvaj´ı r˚ uzn´e metody pro hodnocen´ı sv´ ych teori´ı, kter´e vych´azej´ı obvykle z krit´eri´ı samotn´ ych vˇedeck´ ych obor˚ u a z obt´ıˇz´ı, s nimiˇz se tento vˇedn´ı obor setk´av´a. Napˇr´ıklad znaˇcnˇe odliˇsn´e metody od jin´ ych obor˚ u fyziky pouˇz´ıvaj´ı napˇr´ıklad kosmologie nebo fyzika klimatu. Kosmologie nem´a ˇz´adn´e experiment´aln´ı metody a nem˚ uˇze pouˇz´ıvat statistick´e hodnocen´ı vzork˚ u, protoˇze zkouman´ y vesm´ır je jedin´ y. Fyzika klimatu kv˚ uli sloˇzitosti klimatick´ ych syst´em˚ u zase nem˚ uˇze pouˇz´ıvat metody anal´ yzy dat, kter´e jsou bˇeˇzn´e ve fyzice vysok´ ych energi´ı, tedy opakov´an´ı stejn´eho experimentu mnohokr´at. • M´ ytus 6.: Vˇeda je nejlepˇs´ı metodou pozn´an´ı svˇeta. Je vˇeda skuteˇcnˇe nejlepˇs´ı metodou pro pozn´av´an´ı svˇeta? To z´avis´ı na druhu pozn´an´ı, kter´e se pokouˇs´ıme z´ıskat. Pokud skeptici pouˇz´ıvaj´ı tento m´ ytus, obvykle maj´ı na mysli urˇcit´e vˇedeck´e nebo kvazivˇedeck´e pozn´an´ı. Napˇr´ıklad vˇedu lze pouˇz´ıt na zkoum´an´ı, zda myˇslenky lze pˇren´aˇset paranorm´ aln´ımi prostˇredky. Pokud hovoˇr´ıme o vˇedeck´em v´ yzkumu, je tento m´ ytus bezpochyby v poˇr´adku. Avˇsak skeptici se ˇcasto zab´ yvaj´ı tak´e scientismem, pov´ yˇsen´ım vˇedy na urˇcit´e n´aboˇzenstv´ı, kdy vˇeda je povaˇzov´ana za jedin´ y n´astroj pozn´an´ı svˇeta a ˇclovˇeka, nebo ch´ap´an´ım vˇedy jako jedin´eho mˇeˇr´ıtka svˇeta a odm´ıtnut´ım umˇen´ı, politiku, kulturu nebo n´aboˇzenstv´ı, pˇr´ıpadnˇe redukc´ı vˇsech probl´em˚ u na vˇedeck´e probl´emy. Skeptici ˇcasto odm´ıtaj´ı tvrzen´ı zaloˇzen´a na osobn´ı zkuˇsenosti, na norm´ach spoleˇcnosti nebo na n´aboˇzensk´e v´ıˇre. Tento postoj je v poˇr´adku, pokud hovoˇr´ıme o vˇedˇe nebo pouze o vˇedeck´em pozn´an´ı svˇeta. Avˇsak skeptici tak´e hovoˇr´ı s lidmi, kteˇr´ı odm´ıtaj´ı vˇedeckou ar´enu, a pak obˇe strany hovoˇr´ı o nˇeˇcem naprosto jin´em. Pro mnoh´e lidi vˇsak osobn´ı zkuˇsenost pˇredstavuje hlubok´e pˇresvˇedˇcen´ı a slouˇz´ı jako empirick´ y d˚ ukaz jejich v´ıry. Mnoho d˚ uleˇzit´ ych a praktick´ ych probl´em˚ u, s nimiˇz se kaˇzdodennˇe setk´av´ame, nelze ˇreˇsit pomoc´ı vˇedy. Vˇeda m˚ uˇze pˇredstavovat urˇcit´ y r´amec, m˚ uˇze odpovˇedˇet na ot´azku u ´ˇcinnosti urˇcit´eho postupu. Jenˇze lid´e jsou nuceni se rozhodovat vˇetˇsinou bez u ´pln´ ych znalost´ı. Ukazuje se, ˇze emocion´aln´ı rozhodov´an´ı, tedy na z´akladˇe sv´ ych okamˇzit´ ych pocit˚ u, je v mezilidsk´ ych vztaz´ıch mnohem u ´ˇcinnˇejˇs´ı neˇz racion´aln´ı pˇr´ıstup, protoˇze lid´e se obvykle rozhoduj´ı na z´akladˇe sv´ ych pocit˚ u. Skeptici obvykle argumentuj´ı ”racion´aln´ım zkoum´an´ım”, pouˇzit´ım norm´alnˇe pochopiteln´ ych pravidel pˇr´ıˇciny a d˚ usledku, logikou, zn´am´ ymi principy uvaˇzov´an´ı a myˇslen´ı, zkuˇsenostmi s ˇreˇsen´ım probl´em˚ u a podobnˇe. Avˇsak jak ˇcasto oponenti skeptik˚ u odm´ıtaj´ı jak´ekoliv racion´aln´ı zkoum´an´ı? Skeptici mohou nesouhlasit s pˇredpoklady a s pouˇzit´ ymi teoriemi poukazem na to, ˇze nejsou racion´aln´ı. Avˇsak v bˇeˇzn´em ˇzivotˇe se obvykle pouˇz´ıv´a uvaˇzov´an´ı a rozhodov´an´ı, kter´e je mnohem nepˇresnˇejˇs´ı, neˇz ve vˇedˇe. 8 Henry
Bauer: Scientific Literacy and the Myth of Scientific Method. University of Illinois Press, 1994
7
2
M´ yty o ˇ reˇ sen´ı probl´ em˚ u a rozhodov´ an´ı
Skeptici obvykle vˇenuj´ı vˇetˇs´ı pozornost studi´ım, kter´e dokazuj´ı selh´an´ı lidsk´eho uvaˇzov´an´ı, ˇreˇsen´ı probl´em˚ u a pamˇeti, neˇz bˇeˇzn´a veˇrejnost. Obvykle menˇs´ı pozornost vˇsak skeptici vˇenuj´ı stejn´ ym probl´em˚ um uvaˇzov´an´ı vˇedc˚ u. Nˇekteˇr´ı skeptici se chovaj´ı tak, jako by takov´a omezen´ı a probl´emy ve vˇedˇe v˚ ubec neexistovaly. • M´ ytus 7.: Vˇedci jsou inteligentnˇejˇs´ı neˇz pr˚ umˇern´a populace a jsou lepˇs´ı neˇz pr˚ umˇern´ı ˇreˇsitel´e probl´em˚ u. Vˇedci v tzv. ”tvrd´ych” vˇed´ ach, jako je fyzika a molekul´ arn´ı biologie, jsou chytˇrejˇs´ı a inteligentnˇejˇs´ı neˇz vˇedci v ”mˇekk´ych” spoleˇcensk´ych vˇed´ ach. Skuteˇcnost je ponˇekud jin´a. Vˇedci jsou pˇredevˇs´ım lidsk´e bytosti a jako vˇsechny lidsk´e bytosti se nepˇr´ıliˇs dobˇre rozhoduj´ı pˇri ˇreˇsen´ı sloˇzit´ ych probl´em˚ u, dokonce i po pˇr´ısluˇsn´em v´ ycviku. Vˇetˇsina vˇedeck´ ych metod proto funguje tak, aby se co nejv´ıce omezilo nebo zcela vylouˇcilo rozhodov´an´ı lid´ı. Vˇedeck´e metody proto pouˇz´ıvaj´ı objektivn´ı, obvykle omezen´e, mechanick´e postupy rozhodov´an´ı. Studie inteligence a schopnost´ı ˇreˇsen´ı probl´em˚ u ukazuj´ı, ˇze vˇedci dosahuj´ı zhruba stejn´ ych v´ ysledk˚ u jako ostatn´ı populace. Inteligence vˇedc˚ u nen´ı o nic vyˇsˇs´ı neˇz inteligence odborn´ık˚ u v jin´ ych oblastech, jako jsou napˇr´ıklad bank´eˇri, l´ekaˇri, politici, podnikatelˇst´ı manaˇz´eˇri, umˇelci, inˇzen´ yˇri a podobnˇe. Nav´ıc ve vˇedˇe platy obvykle nedosahuj´ı v´ yˇse ostatn´ıch povol´an´ı, proto do vˇedy jistˇe neodch´azej´ı ti nejchytˇrejˇs´ı lid´e. Michael Mahoney a T. P. Kimper zjistili, ˇze mnoho vˇedc˚ u nerozum´ı ani z´akladn´ım princip˚ um logiky stoj´ıc´ı za vˇedeckou metodou. 9 M. J. Mahoney a B. G. DeMonbreum zjistili, ˇze vˇedci pˇredevˇs´ım pouˇz´ıvaj´ı strategie potvrzov´an´ı. 10 Podle jejich studie knˇeˇz´ı pouˇz´ıvaj´ı vyluˇcovac´ı strategie ˇcastˇeji neˇz vˇedci. Podle Popperova n´azoru by vˇedci mˇeli pouˇz´ıvat pˇredevˇs´ım strategie vyluˇcov´an´ı variant. Podle pravidel myˇslen´ı a ch´ap´an´ı strategie vyluˇcov´an´ı je mocn´ ym n´astrojem pro zam´ıt´ an´ı nespr´avn´ ych hypot´ez. Proˇc vˇsak vˇedci tuto strategii nepouˇz´ıvaj´ı na logick´e probl´emy vˇedy? V´ ysledky porovn´an´ı vˇedc˚ u tzv. ”tvrd´ ych” vˇed a ”mˇekk´ ych” vˇed z´avis´ı na tom, co zkoum´ame. D. R. Lehman, R.O. Lempert a R. E. Nisbett uk´azali, ˇze vysokoˇskolˇst´ı absolventi psychologie a medic´ıny dosahuj´ı lepˇs´ıch v´ ysledk˚ u neˇz absolventi chemie a pr´av pˇri ˇreˇsen´ı probl´em˚ u, kter´e vyˇzaduj´ı statistick´e a metodologick´e uvaˇzov´an´ı. Tento v´ ysledek nen´ı pˇrekvapen´ım. Odborn´ık m´a obecnˇe z´ uˇzen´ y pohled na svˇet, protoˇze m´a hlubok´e znalosti o u ´zk´em oboru sv´eho z´ajmu. Mimo sv˚ uj obor se takov´ y odborn´ık obvykle chov´a jako zcela pr˚ umˇern´ y ˇclovˇek. Psychologov´e se bˇehem sv´e pr´ace obvykle vyuˇz´ıvaj´ı statistickou anal´ yzu v´ıce promˇenn´ ych. Tato zjiˇstˇen´ı tak´e umoˇzn ˇuj´ı vysvˇetlit, proˇc psychologov´e mnohem m´enˇe vˇeˇr´ı v extrasensorick´e vn´ım´an´ı neˇz jejich kolegov´e z jin´ ych vˇedn´ıch obor˚ u. • M´ ytus 8.: Lid´e uvaˇzuj´ı nedokonal´ ym zp˚ usobem, avˇsak v´ ycvikem pouˇz´ıv´an´ı form´aln´ıch metod pˇrem´ yˇslen´ı a znalost´ı vˇedy se jejich uvaˇzov´an´ı zlepˇsuje a zdokonaluje. Existuje ˇrada d˚ ukaz˚ u, ˇze kdyˇz se odborn´ık dostane mimo obor sv´e p˚ usobnosti a z´ajmu, nen´ı schopen sv´e metody uvaˇzov´an´ı v bˇeˇzn´em ˇzivotˇe pouˇz´ıt. Napˇr´ıklad kliniˇct´ı l´ekaˇri obvykle nejsou schopni sami sobˇe stanovit spr´avnou diagn´ozu. To ovˇsem nen´ı pˇrekvapen´ım, protoˇze vˇetˇsina lid´ı to 9 Michael J. Mahoney, T. P. Kimper: From ethics to logic: A survey of scientists. In: Scientist as Subject by M. J. Mahoney, Ballinger, Cambridge, MA, 1976. 10 Michael J. Mahoney, B. G. DeMonbreum: Psychology of scientist: An analysis of problem-solving bias. Cognitive Therapy and Research, 1, 1977, pp. 229 - 239
8
tak´e nedok´aˇze. L´ekaˇri, psychologov´e a psychiatˇri ˇcasto pˇreceˇ nuj´ı jednoduch´e statistick´e diagnostick´e metody, kter´e pouˇz´ıvaj´ı. Statistici zase nadhodnocuj´ı pravdˇepodobnosti v´ ysledk˚ u zaloˇzen´ ych na mal´em vzorku tak, jako by ˇslo o velk´ y vzorek. Nˇekteˇr´ı z nich tak´e objevuj´ı korelace tam, kde ˇz´adn´e nejsou. A tak podobnˇe. Kr´atce ˇreˇceno, vˇeda funguje navzdory lidem a nikoliv kv˚ uli nim. Funguje d´ıky tomu, ˇze pouˇz´ıv´a otevˇrenou revizi pro zachycov´an´ı chyb a klade d˚ uraz na jednoduch´e form´aln´ı metody jako doplnˇek neform´aln´ıch metod. Vˇeda studuje sloˇzit´e probl´emy a nar´aˇz´ı na meze pozn´an´ı, jehoˇz lid´e (a tak´e vˇedci) mohou dos´ahnout. • M´ ytus 9.: Skeptici jsou odolnˇejˇs´ı v˚ uˇci chyb´am uvaˇzov´an´ı a nelogick´emu uvaˇzov´an´ı. Kdokoliv ˇcte on-line f´orum sci.skeptic nebo jin´a podobn´a f´ora na Internetu, velmi rychle se pˇresvˇedˇc´ı o nepravdivosti uveden´eho m´ ytu. Existuje ˇrada ”hork´ ych t´emat”, jako je glob´aln´ı oteplov´an´ı, r˚ ust populace, ekonomick´e syst´emy, atheismus versus agnosticismus a podobnˇe, kter´a vedou ke zd´anlivˇe bezc´ıln´ ym debat´am daleko od skuteˇcn´ ych informac´ı. Mnoho t´emat je sloˇzit´ ych a z´ıskan´a data jsou pˇredmˇetem interpretace. Podle autora ˇcl´anku [1] vˇsak debata mezi skeptiky navz´ajem je obecnˇe racion´alnˇejˇs´ı neˇz debata bˇeˇzn´ ych lid´ı. Mnoz´ı skeptici (zejm´ena ti na Internetu) jsou vˇedci a experti v urˇcit´em oboru. Jejich znalosti a zp˚ usob uvaˇzov´an´ı vˇsak nejsou lepˇs´ı neˇz zp˚ usob uvaˇzov´an´ı jin´ ych odborn´ık˚ u z jin´ ych obor˚ u. Skeptici jsou vˇetˇsinou amat´erˇst´ı odborn´ıci v r˚ uzn´ ych t´ematech a jejich znalosti k tˇemto t´emat˚ um pˇrisp´ıvaj´ı. Obˇcas se objev´ı lid´e, kteˇr´ı tvrd´ı, ˇze jsou racion´alnˇejˇs´ı, jasnˇejˇs´ı a jednoduˇsˇs´ı neˇz skeptici. Autor ˇcl´anku [1] uv´ad´ı pˇr´ıpad jednoho ˇclena ISUNY (The Inquiring Skeptics of Upper New York), kter´ y tvrdil, ˇze skuteˇcn´ y skeptik mus´ı b´ yt atheista. S´am sebe a svoji manˇzelku povaˇzoval za ”skeptika ˇc´ıslo jedna” a ”skeptika ˇc´ıslo dvˇe”. Byl vˇsak tak´e pˇresvˇedˇcen, ˇze holocaust je pouh´ y m´ ytus vytvoˇren´ y sionistickou konspirac´ı, kter´a je podporov´ana ˇzidovsk´ ym st´atem Izrael.
3
M´ yty o syst´ emech v´ıry
Skeptici se ˇcasto vyjadˇruj´ı n´azory o tˇech, kteˇr´ı ”vˇeˇr´ı”. Jak pˇresn´e a jak vˇedeck´e jsou tyto n´azory? • M´ ytus 10.: Lid´e, kteˇr´ı vˇeˇr´ı v paranorm´aln´ı jevy, pˇrem´ yˇslej´ı primitivn´ım, dˇetinsk´ ym, zmaten´ ym a nespr´avn´ ym zp˚ usobem. Lid´e, kteˇr´ı vˇeˇr´ı v paranorm´aln´ı jevy nebo v jin´e neempirick´e zkuˇsenosti, mohou vyjadˇrovat kulturn´ı, osobn´ı nebo duchovn´ı n´azor a nic v´ıce. To vˇsak neznamen´a, ˇze by byli m´enˇe inteligentn´ı, primitivn´ı, dˇetinˇst´ı nebo iracion´aln´ı. Tito lid´e pouˇz´ıvaj´ı racion´aln´ı a inteligentn´ı myˇslen´ı v cel´e ˇradˇe kaˇzdodenn´ıch situac´ı a nepochybnˇe nepotˇrebuj´ı, aby jim v tom nˇekdo radil. Osobn´ı, nevˇedeck´a v´ıra a pˇresvˇedˇcen´ı m˚ uˇze b´ yt bl´ıˇze k lidov´ ym teori´ım, kter´e mohou vych´azet ze soucitn´eho, magick´eho a naivn´ıho empirismu a lidov´e psychologie, avˇsak postoje vyj´adˇren´e tˇemito m´ yty mohou b´ yt zjednoduˇsen´e, rozporn´e a blahosklonn´e. V nejlepˇs´ım pˇr´ıpadˇe jde o ˇspatn´e vˇedy, v nejhorˇs´ım pˇr´ıpadˇe jde o sebeobranu proti tomu, o co usiluj´ı skeptici - proti vzdˇel´an´ı a znalostem. Syst´emy v´ıry, kdo vˇeˇr´ı, v co vˇeˇr´ı a jak´ ym zp˚ usobem vˇeˇr´ı a jak v´ıra souvis´ı s inteligenc´ı, lze studovat empiricky. V´ ysledky jsou vˇsak nejednoznaˇcn´e. Existuje ˇrada inteligentn´ıch a vzdˇelan´ ych vˇeˇr´ıc´ıch a na druh´e stranˇe ˇrada m´enˇe inteligentn´ıch a m´enˇe vzdˇelan´ ych atheist˚ u. Ve Spojen´ ych
9
st´atech americk´ ych napˇr´ıklad doch´az´ı k velk´emu r˚ ustu dobˇre vzdˇelan´ ych lid´ı stˇredn´ı tˇr´ıdy, kteˇr´ı pevnˇe vˇeˇr´ı v r˚ uzn´e metody alternativn´ı medic´ıny. • M´ ytus 11.: Lid´e, kteˇr´ı vˇeˇr´ı v paranorm´aln´ı jevy, se nechtˇej´ı vzd´at pohodl´ı sv´eho syst´emu v´ıry. Ob´avaj´ı se myslet nez´avisle a potˇrebuj´ı bezpeˇcn´ y n´avod, kter´ y jim jejich v´ıra poskytuje. Pˇr´ıznivci paranorm´ aln´ıch jev˚ u jsou manipul´ atoˇri s lidskou d˚ uvˇerou a neetiˇct´ı ˇsarlat´ ani. Tito podvodn´ı kejkl´ıˇri zneuˇz´ıvaj´ı lidskou potˇrebu v nˇeco vˇeˇrit a tahaj´ı z lid´ı pen´ıze a ohroˇzuj´ı jejich zdrav´ı. Tyto m´ yty jsou podezˇrel´e. Jak´ y prospˇech maj´ı lid´e, kteˇr´ı vˇeˇr´ı ve vˇeˇcn´e zatracen´ı za neetick´e chov´an´ı? Jak´ y prospˇech maj´ı lid´e, jejichˇz n´aboˇzenstv´ı jim umoˇzn ˇuje, aby zasvˇetili sv˚ uj ˇzivot p´eˇci o jin´e? Jak´ y bezpeˇcn´ y n´avod nab´ız´ı ekologick´a v´ıra hnut´ı ”New Age” sv´ ym stoupenc˚ um? Naopak slep´a v´ıra ve schopnosti vˇedy a technologie vyˇreˇsit vˇsechny probl´emy naˇs´ı civilizace pˇrin´aˇs´ı znaˇcn´ y ekonomick´ y prospˇech v´ yrobc˚ um a prodejc˚ um modern´ıch technologi´ı a zcela faleˇsn´ y pocit bezpeˇc´ı ˇsirok´e veˇrejnosti. Jistˇe nˇekteˇr´ı astrologov´e, vˇeˇstci a parapsychologov´e svoji praxi provozuj´ı za u ´ˇcelem prospˇechu. Avˇsak na druh´e stranˇe mnoho pˇr´ırodn´ıch a alternativn´ıch l´eˇcitel˚ u nebo duchovn´ıch uˇcitel˚ u nem´a z´ajem na ˇz´adn´em ekonomick´em nebo osobn´ım prospˇechu. • M´ ytus 12.: Neschopnost pˇrijmout objevy vˇedy nebo obecn´e tendence v´ıry v paranorm´aln´ı jevy a nevˇedeck´a tvrzen´ı jsou zn´amkou intelektu´aln´ı slabosti, duˇsevn´ıho onemocnˇen´ı nebo zcestn´eho myˇslen´ı. Pokud chceme, aby lid´e pouˇz´ıvali vˇedeckou metodu pro hodnocen´ı r˚ uzn´ ych tvrzen´ı, mus´ıme nejprve vˇedˇet, proˇc na prvn´ı m´ısto kladou svoji v´ıru. Napˇr´ıklad J. H. Taylor, R. A. Eve a F. B. Harold nalezli dva odliˇsn´e d˚ uvody pro v´ıru mezi kreacionisty a stoupenci hnut´ı New Age. Stoupenci New Age odm´ıtaj´ı tradiˇcn´ı n´aboˇzenstv´ı a vˇedu, tedy odm´ıtaj´ı autority. Jako vˇedci, skeptici, humanist´e a agnostici bychom se mˇeli na okamˇzik zastavit a pt´at se sami sebe, ve kter´em okamˇziku se odm´ıt´ an´ı autorit st´av´a patologick´ ym jevem. Co se t´ yk´a duˇsevn´ıho zdrav´ı vˇeˇr´ıc´ıch, objevily se r˚ uzn´e pokusy jejich v´ıru vysvˇetlit pomoc´ı ”osobnosti n´achyln´e k fantazii” (FPP, Fantasy Prone Personality). Probl´emem tohoto v´ yzkumu je nejednoznaˇcnost z´ıskan´ ych dat a zav´adˇej´ıc´ı interpretace. Probl´em FPP zˇrejmˇe nebude moˇzno snadno vysvˇetlit, protoˇze se jedn´a o sloˇzit´ y psychologick´ y a sociologick´ y jev.
4
M´ yty o skeptic´ıch
Posledn´ı kapitolou jsou m´ yty o skeptic´ıch, tedy o tom, v co vˇeˇr´ı, jak´e maj´ı pˇresvˇedˇcen´ı, o tom, co skeptici dˇelaj´ı nebo by mˇeli dˇelat. • M´ ytus 13.: Pouze mi ukaˇzte sv´a data a j´a v´am budu vˇeˇrit. Probl´em spoˇc´ıv´a v tom, ˇze velmi ˇcasto jsou skeptik˚ um pˇredloˇzena nˇejak´a data a velmi ˇcasto jim skeptici nevˇeˇr´ı. M´ısto toho zkoumaj´ı pˇr´ısluˇsn´e studie a hledaj´ı v nich moˇzn´e chyby. T´ımto zp˚ usobem se dˇel´a dobr´a vˇeda. Kdyˇz v´ ysledky jsou v rozporu s pˇrijatou teori´ı nebo s fundament´aln´ımi pˇredpoklady pˇr´ırodn´ıch vˇed, dobr´ y v´ yzkumn´ık a dobr´ y skeptik jim bude vˇenovat v´ yjimeˇcnou pozornost, aby tento rozpor vysvˇetlil. Napˇr´ıklad v´ ysledky test˚ u PEAR by mˇely pod´avat neobyˇcejn´ y d˚ ukaz. Pˇredstavuj´ı rozs´ahlou metastudii obsahuj´ıc´ı stovky samostatn´ ych experiment˚ u. V´ ysledky by mˇely b´ yt pˇresvˇedˇciv´ ym d˚ ukazem
10
”ps´ı” (paranorm´aln´ıch) jev˚ u pro vˇsechny skeptiky. Autor ˇcl´anku [1] si tyto v´ ysledky peˇclivˇe prostudoval, avˇsak nebyl jimi pˇresvˇedˇcen. Byl by zˇrejmˇe pˇresvˇedˇcen, pokud by ˇslo o data ˇrady jin´ ych jev˚ u. V pˇr´ıpadˇe paranorm´aln´ıch jev˚ u vˇsak oˇcek´aval jin´e d˚ ukazy. Dospˇel k z´avˇeru, ˇze studie obsahuje procedur´aln´ı a statistick´e probl´emy souvisej´ıc´ı s meta-studi´ı. Nav´ıc, jak´e pˇresvˇedˇcen´ı tyto v´ ysledky pˇrin´aˇsej´ı? Jakou teori´ı se ˇr´ıd´ı jevy ps´ı, j´ıˇz zm´ınˇen´e v´ ysledky dokazuj´ı? Jak na jejich z´akladˇe lze shrom´aˇzdit dalˇs´ı data a vytv´aˇret nov´e v´ ysledky nebo vytv´aˇret nov´e hypot´ezy a myˇslenky? Jak´e dalˇs´ı jevy (kromˇe t´eto meta-studie) by bylo moˇzno vysvˇetlit hypot´ezou paranorm´aln´ıch ”ps´ı” jev˚ u? Pˇredbˇeˇzn´e pˇresvˇedˇcen´ı nebo v´ıra ovlivˇ nuj´ı pˇrijatelnost dat a v´ ysledk˚ u. Nˇekteˇr´ı skeptici tvrd´ı, ˇze jsou dobr´ ymi skeptiky pr´avˇe proto, ˇze maj´ı nˇejak´e pˇredchoz´ı pˇresvˇedˇcen´ı. Takov´ y postup m˚ uˇze b´ yt u ´ˇcinn´ y v pˇr´ıpadˇe, ˇze jde o nˇejak´e jednoduch´e vysvˇetlen´ı, kter´e pro nˇejakou pˇredkl´adanou hypot´ezu nebo teorii hled´ame. Na druh´e stranˇe m˚ uˇzeme dospˇet k myln´ ym z´avˇer˚ um a odm´ıtnout nˇejakou hypot´ezu, k n´ıˇz se nem˚ uˇzeme kvalifikovanˇe vyj´adˇrit a kter´a nen´ı v rozporu s ˇz´adn´ ymi zn´am´ ymi vˇedeck´ ymi poznatky. Reputace skeptika nijak neutrp´ı, pokud se k pˇredkl´adan´e hypot´eze vyj´adˇr´ı neutr´ alnˇe: ”Hypot´eze nevˇeˇr´ım. Je moˇzn´e, ˇze by mˇe mohla pˇresvˇedˇcit, avˇsak nedomn´ıv´am se, ˇze se tak stane, protoˇze podle m´ ych zkuˇsenost´ı svˇet t´ımto zp˚ usobem nem˚ uˇze fungovat”. • M´ ytus 14.: Skeptik by mˇel b´ yt tak´e atheistou nebo pˇrinejmenˇs´ım agnostikem, protoˇze v´ıra v Boha je nesluˇciteln´a se skuteˇcnˇe skeptickou mysl´ı. ˇ Rada skeptik˚ u oznaˇcuje samo sebe za agnostiky. Avˇsak podle autora ˇcl´anku [1] v americk´ ych m´ıstn´ıch skupin´ach skeptik˚ u nejsou vˇsichni, dokonce ani vˇetˇsina, agnostiky. Je pˇresvˇedˇcen, ˇze m´ıstn´ı skupiny nevyluˇcuj´ı ani neprojevuj´ı nepˇr´ atelstv´ı v˚ uˇci vˇeˇr´ıc´ım lidem. To, ˇze nˇekdo je atheistou, jeˇstˇe zdaleka neznamen´a, ˇze je dobr´ ym skeptikem. Autor ˇcl´anku [1] jiˇz uvedl jeden protipˇr´ıklad (atheista, kter´ y souˇcasnˇe byl revizionistou holocaustu). Pokud vˇsak atheista nemus´ı b´ yt dobr´ ym skeptikem, proˇc by dobr´ y skeptik mˇel b´ yt atheistou? Existuje cel´a ˇrada postoj˚ u a n´azor˚ u, kter´e se t´ ykaj´ı vˇec´ı osobn´ı v´ıry skeptik˚ u. Existuje tak´e ˇrada lid´ı, jimˇz se podaˇrilo sm´ıˇrit jejich v´ıru s vˇedou, spoleˇcnost´ı a politikou. Nem´a ˇz´adn´ y smysl oˇcek´avat, ˇze skeptik bude sp´ıˇse atheistou neˇz republik´anem, nebo ˇze bude zast´avat nˇejak´ y ”racion´aln´ı” politick´ y n´azor. Nelze tak´e podceˇ novat theismus jako motivaci pro skeptick´e postoje. W. S. Bainbridge a R. Stark napˇr´ıklad objevili siln´e tendence fundament´aln´ıch vˇeˇr´ıc´ıch ostˇre odm´ıtat okultn´ı a pseudovˇedeckou v´ıru. Hlavn´ı proud n´aboˇzenstv´ı chov´a pˇrirozen´e nepˇr´atelstv´ı v˚ uˇci skeptik˚ um, kteˇr´ı kritizuj´ı kreacionisty za jejich pokusy prosazovat jejich n´aboˇzensk´e pˇredstavy do vˇedy. • M´ ytus 15.: Dobr´ y skeptik by mˇel odhalovat pseudovˇedce a ˇsarlat´any. Nˇekteˇr´ı lid´e jsou nemilosrdn´ ymi pron´asledovateli pseudovˇedy. Lze jistˇe pochopit, ˇze se snaˇz´ı ”ochr´ anit” veˇrejnost pˇred ˇsarlat´any. Avˇsak oznaˇcen´ı vˇeˇr´ıc´ıch a stoupenc˚ u paranorm´aln´ıch jev˚ u za ˇsarlat´any je podle autora ˇcl´anku [1] pˇrinejmenˇs´ım podezˇrel´e. Nav´ıc takov´e nemilosrdn´e pron´ asledov´an´ı je velmi agresivn´ım pˇr´ıstupem ke skepticismu, kter´ y m˚ uˇze mnoho lid´ı znepokojovat. Podle autora ˇcl´anku [1] to m˚ uˇze b´ yt tak´e jeden z d˚ uvod˚ u, proˇc v m´ıstn´ıch organizac´ıch skeptik˚ u je tak m´alo ˇzen. Organizace skeptik˚ u by mˇely prosazovat vˇedu a racionalitu, avˇsak nemˇely by se sn´ıˇzit k osobn´ım u ´tok˚ um a k pron´asledov´an´ı lid´ı, k novodob´ ym ”hon˚ um na ˇcarodˇejnice”. • M´ ytus 16.: Skeptici br´an´ı vˇedu a rozum pˇred rostouc´ı vlnou iracionality. Vlna iracionality skuteˇcnˇe vzr˚ ust´ a. Tento m´ ytus je ˇcasto opakov´an pˇri ˇz´adostech organizac´ı skeptik˚ u o finanˇcn´ı podporu a v ot´azk´ach v´ıry. Podle autora ˇcl´anku [1] jde o pouhou v´ıru, protoˇze neexistuj´ı ˇz´adn´e d˚ ukazy o vzr˚ ustu iracional-
11
ity a povˇer ve Spojen´ ych st´atech americk´ ych. Pokud nˇekdo hovoˇr´ı o ”rostouc´ı vlnˇe”, zeptejte se ho nebo j´ı, zda lid´e pˇred lety skuteˇcnˇe byli m´enˇe iracion´aln´ı a povˇerˇciv´ı. Lze pozorovat pouze zmˇeny z´ajmu o r˚ uzn´e iracion´aln´ı pavˇedy a povˇery. Celkovˇe vˇsak iracionalita, v´ıra, povˇerˇcivost a slep´a d˚ uvˇera jsou ve spoleˇcnosti zhruba na stejn´e u ´rovni. Vˇzdy budou existovat skupiny lid´ı, kter´e budou snadnˇeji podl´ehat slep´e v´ıˇre a r˚ uzn´ ym povˇer´am. Iracionalita a povˇery se vˇsak dnes ˇs´ıˇr´ı nov´ ymi zp˚ usoby, vˇcetnˇe sdˇelovac´ıch prostˇredk˚ ua Internetu. Lid´e mohou snadnˇeji podlehnout r˚ uzn´ ym nesmysl˚ um nab´ızen´ ym v televizi nebo na webov´ ych str´ank´ach, zejm´ena podezˇrel´ ym v´ yrobk˚ um, jako jsou r˚ uzn´e z´azraˇcn´e prostˇredky na hubnut´ı a proti vypad´av´an´ı vlas˚ u. Vyuˇz´ıv´a se lidsk´e naivity, hlouposti, omezenosti a touhy nˇeco na sobˇe ”vylepˇsit”. Avˇsak takov´e n´azory a postoje do n´as dennˇe pumpuj´ı reklamy, kter´e ˇcasto zneuˇz´ıvaj´ı v´ıceznaˇcnost´ı jazyka a r˚ uzn´ ych interpretac´ı dan´ ych tvrzen´ı tak, aby si z´akazn´ık myslel nˇeco jin´eho, neˇz bylo skuteˇcnˇe v reklamˇe uvedeno. Pˇr´ıkladem mohou b´ yt reklamn´ı tvrzen´ı: ”V´ yrobek zajiˇsˇtuje r˚ ust zcela nov´ ych vlas˚ u. V´ yrobek byl testov´an l´ekaˇrskou fakultou Univerzity Karlovy.” Prvn´ı tvrzen´ı je zˇrejmˇe sprostou lˇz´ı, ale d˚ uvˇeryhodnost mu dod´av´a druh´e tvrzen´ı, podle nˇehoˇz byl v´ yrobek testov´an v´ yznmn´ ym vˇedeck´ ym pravoviˇstem. Avˇsak testov´ana byla pouze zdravotn´ı nez´avadnost, coˇz jiˇz v reklamˇe pochopitelnˇe uvedeno nen´ı. ´ Ukolem skeptik˚ u je upozorˇ novat na iracionalitu, nesmysly a slep´e povˇery a snaˇzit se veˇrejnost pˇresvˇedˇcit, ˇze je tomu jinak. Nˇekdo nab´ız´ı testovateln´e tvrzen´ı? Ano, otestujme ho. Nˇekdo vˇsak hl´as´a v´ıru v jedineˇcnost ˇzivota na Zemi? Dobˇre, ponechejme mu jeho v´ıru a najdˇeme si jinou z´abavu.
5
Kdo jsou skeptici?
Kdo jsou skeptici? Co je skepticismus a co je vˇeda? Autor ˇcl´anku [1] popisuje skeptiky n´asledovnˇe: Skeptici se pokouˇsej´ı porozumˇet z´ amˇer˚ um, metod´ am, hodnot´ am a tvrzen´ım r˚ uzn´ ych syst´em˚ u v´ıry. Pouˇz´ıvaj´ı metody kritick´eho myˇslen´ı vˇcetnˇe metod vˇedy na paranorm´ aln´ı jevy, r˚ uzn´e pavˇedy a m´ odn´ı vlny ve spoleˇcnosti. D´ ale zkoumaj´ı takov´ a tvrzen´ı z hlavn´ıho proudu vˇedy, kter´ a nejv´ıce souvisej´ı s odchyln´ ymi postoji a n´ azory v´ yzkumn´ık˚ u, a kter´ a ovlivˇ nuj´ı nebo jsou ovlivnˇena n´ azory spoleˇcnosti jako celku. Skeptici usiluj´ı o ch´ ap´ an´ı vˇedy veˇrejnost´ı, jak jej´ıch metod tak jej´ıch z´ avˇer˚ u. Coˇz je vˇsak d˚ uleˇzitˇejˇs´ı, prosazuj´ı myˇslenku, ˇze form´ aln´ı a kritick´e metody myˇslen´ı lze plodnˇe pouˇz´ıt na celou ˇradu jev˚ u a mohou pˇr´ızniv´ ym zp˚ usobem pˇrispˇet k veˇrejn´e debatˇe o r˚ uzn´ ych z´ avaˇzn´ ych ot´ azk´ ach. Z hlediska skeptik˚ u je d˚ uleˇzitˇejˇs´ı, ˇze nˇejak´ y argument byl dobˇre promyˇslen a tvrzen´ı bylo kriticky zhodnoceno, neˇz aby byly n´ azory a pˇresvˇedˇcen´ı lid´ı v souladu s n´ azory skeptik˚ u, vˇedy a spoleˇcnosti.
Autor ˇcl´anku [1] se d´ale pokusil definovat vˇedu na z´akladˇe sv´eho pragmatick´eho filozofick´eho n´azoru: Vˇeda je aplikace form´ aln´ıch a neform´ aln´ıch metod myˇslen´ı na pozn´ av´ an´ı a pˇredpov´ıd´ an´ı pˇr´ırodn´ıho a ´ redn´ı myˇslenkou vˇedy je pˇresvˇedˇcen´ı, ˇze svˇet je urˇcit´ umˇel´eho svˇeta, v nˇemˇz lidstvo ˇzije. Ustˇ ym zp˚ usobem uspoˇra ´dan´ y, ˇze mu lze porozumˇet a ˇze jej lze vysvˇetlit pomoc´ı pˇr´ırodn´ıch proces˚ u bez nutnosti uvaˇzovat zvl´ aˇstn´ı pˇr´ıpady nebo nˇejak´e nadpˇrirozen´e s´ıly. Vˇeda klade nejvˇetˇs´ı d˚ uraz na to, co lze pozorovat a zmˇeˇrit. Teorie vˇedy by mˇely b´ yt plodn´e, obsaˇzn´e a jednoduch´e, a pokud to je moˇzn´e, tak´e nez´ avisle testovateln´e. Vˇeda je velmi v´ yznamnou a d˚ uleˇzitou, avˇsak lidskou ˇcinnost´ı. Proto jsou jej´ı metody a z´ avˇery ovlivˇ nov´ any psychologick´ ymi, sociologick´ ymi, historick´ ymi, kulturn´ımi, n´ aboˇzensk´ ymi a politick´ ymi pˇredpoklady a postoji jednotliv´ ych vˇedc˚ u a jejich spoleˇcenstv´ı. Tyto pˇredpoklady a postoje vˇedu a jej´ı
12
z´ avˇery neznevaˇzuj´ı. Vˇedci vˇsak proto mus´ı pouˇz´ıvat stejn´e form´ aln´ı metody na sv´e vlastn´ı uvaˇzov´ an´ı, kter´e pouˇz´ıvaj´ı na pˇredmˇet sv´eho studia. Z´ aleˇz´ı pouze na etice samotn´ ych vˇedc˚ u, jak´ ym zp˚ usobem prezentuj´ı na veˇrejnosti v´ ysledky sv´eho v´ yzkumu, kdyˇz ˇza ´daj´ı o finanˇcn´ı a materi´ aln´ı podporu.
Autor ˇcl´anku [1] neoˇcek´av´a, ˇze vˇsichni filozofov´e nebo historici vˇedy budou s v´ yˇse uvedenou definic´ı vˇedy souhlasit. Kaˇzd´ y ˇcten´aˇr tohoto ˇcl´anku se m˚ uˇze pˇriklonit ke skupinˇe lid´ı, kteˇr´ı s takovou definic´ı souhlas´ı, jako je skupinˇe, kteˇr´ı s touto definic´ı nesouhlas´ı a maj´ı sv˚ uj vlastn´ı n´azor. Podle autora ˇcl´ anku [1] vˇsak skeptici i vˇedci ve sv´em svˇetov´em n´azoru hledaj´ı urˇcitou jistotu. Hledaj´ı nˇejakou oblast lidsk´e ˇcinnosti, kter´a m´a pro nˇe hlubˇs´ı smysl a kter´a je vnitˇrnˇe uspokojuje. Podle autora ˇcl´anku [1] je z hlediska v´ yvoje vˇedy uveden´a definice lepˇs´ı, neˇz n´azor kognitivn´ıch relativist˚ u. Vˇeda a spoleˇcnost nejsou tak jednoduch´e, jak se pokouˇs´ı tvrdit jejich kritika. Neexistuje ˇz´adn´ a jednoduch´a a u ´ˇcinn´ a metoda, kter´a by urˇcovala, zda nˇejak´e tvrzen´ı bude plodn´e. M´ısto toho m´ame ˇradu r˚ uzn´ ych krit´eri´ı a soubor jednoduˇsˇs´ıch i sloˇzitˇejˇs´ıch n´astroj˚ u, kter´e n´am pom´ahaj´ı r˚ uzn´a tvrzen´ı vyhodnocovat. Mˇeli bychom tyto n´astroje pouˇz´ıvat jako n´astroje sv´eho kritick´eho myˇslen´ı.
13
