Krajský úřad, odbor životního prostředí a zemědělství
MYSLIVECKÁ KONFERENCE 2006 konaná v pondělí 27. 11. 2006 v 9:30 hodin v konferenčním sále Club Harmony Hotel v Ostravě. Pod záštitou 1. náměstka hejtmana kraje Pavola Lukši
SBORNÍK REFERÁTŮ
Ve spolupráci s Krajskou veterinární správou pro Moravskoslezský kraj, Lesy České republiky, s.p., Ústavem pro hospodářskou úpravu lesa Brandýs nad Labem a Správou CHKO Jeseníky
Obsah: 1. Myslivost v Moravskoslezském kraji – Ing. Jan Filgas, Krajský úřad Moravskoslezského kraje 2. Veterinární dozor v myslivosti a veterinární podmínky zacházení se zvěřinou – MVDr. Jaromír Polášek, Krajská veterinární správa pro Moravskoslezský kraj 3. Myslivost a vliv zvěře na stav a vývoj biotopů v CHKO Jeseníky – Jindřich Chlápek, Správa CHKO Jeseníky 4. Informační systém v myslivosti – Ing. Marek Mlčoušek, Ústav pro hospodářskou úpravu lesa Brandýs nad Labem 5. Dotace v myslivosti – Ing. Miroslav Aujeský, Krajský úřad Moravskoslezského kraje 6. Problematika udělování výjimek ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny – Ing. Jaroslava Macurová, Krajský úřad Moravskoslezského kraje 7. Oblasti chovu zvěře – Ing. Jaroslav Zátopek, Lesy České republiky, s.p., krajský inspektorát Frýdek – Místek 8. Oblast chovu kamzičí zvěře v Jeseníkách - Ing. Jiří Mlčoušek 9. Oborní chovy u LČR s.p. v Moravskoslezském kraji - Ing. Lubomír Labaj, Milan Koutný, Lesy České republiky, s.p.
2
Myslivost v Moravskoslezském kraji Ing. Jan Filgas, Krajský úřad Moravskoslezského kraje Na území Moravskoslezského kraje bylo k 31. 12. 2005 evidováno 387 honiteb. Celková výměra honební plochy činila 450 228 ha (4 502 km2), což činí přibližně 83% z rozlohy kraje (5 445 km2). Zbývající výměra připadá na nehonební pozemky anebo pozemky, které nebyly zařazeny do žádné honitby např. proto, že se jedná o uzavřené enklávy s omezenou migrací zvěře (viz obr. č. 1). Rozdíl mezi výměrou kraje a honebními plochami lze také přičítat nepřesnostem při zpracovávání podkladů pro uznávání honiteb. Obr. č. 1
Nejvýznamnější podíl honebních ploch tvoří zemědělská půda následovaná lesní půdou, ostatními pozemky a vodní plochou (viz obr. č. 2). Pokud se týká lesnatosti, řadí se Moravskoslezský kraj k republikovému průměru. Převážná část lesních pozemků je pak ve vlastnictví státu (zejména v oblasti Beskyd a Jeseníků), z čehož vyplývá, že většina tzv. lesních honiteb je v držení LČR, s.p. Obr. č. 2
Pokud se týká vyskytujících se druhů lovné zvěře, Moravskoslezský kraj se příliš od ostatních částí státu neodlišuje. Za pozornost však jistě stojí populace kamzíka horského v Jeseníkách, o níž budou pojednávat následující odborné referáty. Zajímavostí je výskyt velkých šelem v Beskydech a také zbytky populací lesních kurů (tetřev a tetřívek) v obou nejvyšších pohořích. 3
Možnosti provádění práva myslivosti upravuje v současnosti zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon ukládá povinnost orgánům obcí a krajů a Ministerstvu zemědělství vykonávat státní správu myslivosti. Působnost krajského úřadu na úseku státní správy myslivosti je dána přímo zákonem o myslivosti, ale také např. zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů a zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád. Z obou posledně jmenovaných právních předpisů vyplývá působnost krajského úřadu v oblasti metodiky a kontroly přenesené působnosti ve vztahu k obecním úřadům obcí s rozšířenou působností, a postavení nadřízeného (odvolacího) orgánu, jež přezkoumává rozhodnutí vydaná podle zákona o myslivosti právě obecními úřady obcí s rozšířenou působností. Další oblastí je pak poskytování stanovisek a vyřizování podnětů, stížností a jiných podání. Zákon o myslivosti pak krajskému úřadu přiznává následující působnost: 1. Rozhodování ve správním řízení ve věcech: - souhlasu s chovem věře v zajetí - omezení obvyklého způsobu hospodaření v některých honitbách - vymezení oblastí chovu zvěře - konání chovatelské přehlídky trofejí pro oblast chovu zvěře - prohlášení dalších pozemků za nehonební - povolení použití dravců jako loveckých - uložení opatření k odstranění nedostatků zjištěných při provádění dozoru 2. Další kompetence: - vedení agendy týkající se oblastí pro chov zvěře - organizování chovatelských přehlídek v oblastech pro chov zvěře - určení termínů sčítání zvěře - zpracovávání statistických hlášení o myslivosti - podílení se na vzdělávání v myslivosti a mysliveckém výzkumu - spolupráce s občanskými sdruženími, které působí v myslivosti, a ostatní veřejností - dozorová činnost V uplynulých letech byla, podle mého názoru úspěšně, dokončena transformace honiteb v souvislosti s přijetím nové právní úpravy. Samozřejmě existuje několik málo výjimek spojených zejména s podanými žalobami proti správním rozhodnutím. Jednotlivé kauzy obecní úřady obcí s rozšířenou působností a krajský úřad postupně řeší. Mnohdy se však jedná a dosti složité případy, jejichž dokončení může být často podmíněno provedením dílčích rozhodnutí orgánů státní správy myslivosti jednotlivých stupňů. V současné době činí problémy státní správě zejména spory uvnitř honebních společenstev a mysliveckých sdružení v souvislosti se soudními spory vztahujícími se k vyslovení neplatnosti rozhodnutí vrcholných orgánů těchto subjektů. Často totiž dochází k zablokování provádění práva myslivosti až do doby pravomocného rozhodnutí soudu. Důležitou, avšak troufám si tvrdit problematickou, působností krajského úřadu je otázka vymezování a zejména fungování oblastí chovu zvěře. Krajský úřad vymezil celkem 4 oblasti chovu zvěře. Jedná se o: 1. Oblast chovu jeřábka lesního nacházející se ve východní části Beskyd (Třinecko a Jablunkovsko), zahrnující celkem13 honiteb. 2. Oblast chovu jelena evropského „Jeseníky – Východ“ zahrnující prostory na východ od hlavního hřebene Hrubého Jeseníku, zahrnující 32 honiteb s normovaným stavem 346 kusů. Tato oblast zasahuje také na území Olomouckého kraje. 4
3. Oblast chovu jelena evropského „Beskydy“ zahrnující 33 honiteb v Moravskoslezských Beskydech s normovaným stavem 509 kusů. 4. Oblast chovu koroptve polní tvořené jedinou honitbou v blízkosti Frenštátu pod Radhoštěm. Na území Moravskoslezského kraje dále zasahuje oblast chovu kamzíka horského „Hrubý Jeseník“ rozkládající se ve vrcholových partiích pohoří, kterou vymezil svým rozhodnutím Krajský úřad Olomouckého kraje. Oblasti chovu pro vzácné druhy zvěře (jeřábek lesní a koroptev polní) nejsou pochopitelně vymezeny za účelem loveckého obhospodařování těchto druhů zvěře. Jejich účelem je spíše vytvoření podmínek pro zlepšení péče o tyto druhy zvěře, zvýšení informovanosti uživatelů honiteb a jejich koordinovaný přístup k jejich chovu. Je třeba také připomenout, že v honitbách vymezených jako oblast chovu vzácných druhů zvěře lze účinněji tlumit některé druhy predátorů, konkrétně prase divoké, kunu lesní, kunu skalní a jezevce lesního (§ 2 odst. 2 vyhlášky č. 245/2002 Sb.). V souvislosti s těmito již vymezenými oblastmi chovu je ochoten krajský úřad organizovat setkání držitelů a uživatelů honiteb a jiných dotčených subjektů. Zcela odlišnou problematiku představují oblasti chovu spárkaté zvěře. Tyto mají být nástrojem určeným k chovu tlupní, sezónně migrující, spárkaté zvěře, umožňující držitelům a uživatelům dotčených honiteb společně obhospodařovat tuto zvěř, sledovat společně chovatelské postupy, společně ji sčítat a plánovat, případně krmit nebo organizovat odlov při snižování negativních vlivů zvěře především na les. Krajský úřad je za účelem sjednocení chovatelských postupů oprávněn vydat závěry a doporučení, ze kterých pak vychází plán mysliveckého hospodaření. Uživatel honitby je tedy povinen při vypracovávání plánu k těmto závěrům a doporučením přihlédnout. To však pouze do té míry, jakou lze uplatnit v souvislosti aplikaci vyhlášky č. 553/2004 Sb., o podmínkách, vzoru a bližších pokynech vypracování plánu mysliveckého hospodaření v honitbě. Proto nelze zohledňovat v plánu mysliveckého např. tvar paroží, zdravotní kondici zvěře apod. Tyto ukazatele jsou ze strany krajského úřadu doporučeními, jakými způsoby lze směřovat ke zvyšování kvality genofondu chované zvěře. Je tedy v zájmu uživatelů a držitelů honiteb, aby dbali na dodržování těchto chovatelských zásad. Vzhledem ke skutečnosti, že se chovaná zvěř pravidelně vyskytuje i v honitbách nacházejících se mimo oblast chovu zvěře, považuji za potřebné, aby závěrům a doporučením vydaným krajským úřadem přihlédli při lovu i uživatelé těchto honiteb. V současnosti se v obou vymezených oblastech chovu jelení zvěře projevuje nedostatek jelenů III. věkové třídy. S tím souvisí nejen přímo odlov jelenů této věkové třídy, ale i celková úroveň mysliveckého hospodaření v uplynulých obdobích. Já jsem přesvědčen, že v souvislosti s nově vymezenými oblastmi chovu spárkaté zvěře dojde ke zlepšení situace.
5
Veterinární dozor v myslivosti a veterinární podmínky zacházení se zvěřinou MVDr. Jaromír Polášek, Krajská veterinární správa pro Moravskoslezský kraj Veterinární dozor v myslivosti. Krajská veterinární správa pro Moravskoslezský kraj má v okresech inspektoráty (bývalé okresní veterinární správy), kde jsou pracovníci zařazeni do oddělení ochrany zdraví zvířat (nákazy), oddělení ochrany pohody zvířat (welfare) a oddělení hygieny potravin. Pracovníci inspektorátů jsou pověřeni jednáním se zástupci uživatelů honiteb. Méně obvyklé případy je možno konzultovat s pracovníky Ústředního pracoviště Krajské veterinární správě pro Moravskoslezský kraj v Ostravě-Vítkovicích. Ve vztahu k myslivosti vykonává Krajská veterinární správa pro Moravskoslezský kraj státní veterinární dozor nad dodržováním zákona č. 166/1999 Sb. o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), zákona č. 246/1992 Sb. o ochraně zvířat proti týrání, zák.č. 110/1997 Sb., případně jiných souvisejících předpisů a předpisů EU. Ve veterinárním zákoně se jedná mimo jiné o péči o zdraví zvířat a jeho ochranu, zejména předcházení vzniku a šíření nákaz a jiných onemocnění zvířat a jejich zdolávání, ochranu zdraví lidí před nemocemi přenosnými ze zvířat na člověka a péči o zdravotní nezávadnost živočišných produktů a krmiv a ochranu zdraví lidí před jeho poškozením nebo ohrožením živočišnými produkty. Povinná ochrana zvířat před nákazami je pro každý rok stanovena Metodikou kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace, která je zveřejněna ve Věstníku Ministerstva zemědělství. Jedná se zejména o následující nákazy: 1. Vzteklina. Orální vakcinace lišek kladením návnad. Orální vakcinace se provádí na území Moravskoslezského kraje od roku 1993 na jaře a na podzim. V současné době se provádí aplikace návnad s vakcínou letecky kromě území Města Ostravy, kde se provádí ruční aplikace. U obou způsobů aplikace zajišťují uživatelé honiteb rozmístění výstražných plakátů na místech vhodných z hlediska varování veřejnosti. Za 3 týdny po aplikaci se provádí kontrola účinnosti provedené vakcinace vyšetřením lišek. Uživatelé honiteb odevzdají ulovené lišky na příslušný veterinární inspektorát, počet lišek je stanoven na 20 na 100 km2. Za jednu odevzdanou celou lišku se vyplácí zástřelné – vzorkovné ve výši 350,- Kč/ks. Smyslem orální vakcinace je utlumení vztekliny v populaci divokých zvířat, zejména lišek a snížení rizika přenosu vztekliny na domácí zvířata a člověka. Z tohoto hlediska je smysl orální vakcinace splněn. Před zahájením orální vakcinace byla vzteklina zjišťována nejen u divokých zvířat (liška, kuna, srna, jezevec, jelen), ale v návaznosti na přírodní ohniska i u zvířat domácích, kde je bezprostřední ohrožení člověka kontaktem (kočka) nebo při získávání živočišných produktů (ovce, skot). Od zahájení orální vakcinace nebyl zjištěn případ vztekliny u hospodářských zvířat, jen ojediněle byla zjištěna vzteklina u koček, v současné době se na území Moravskoslezského kraje vzteklina nevyskytuje, ani nebyla v posledních letech zjištěna. Hlavní zásluhu na této příznivé nákazové situaci mají uživatelé honiteb, kteří provádějí úkoly nutné k zajištění orální vakcinace. Nadále zůstává povinnost uživatelů honiteb každé podezření na vzteklinu hlásit na příslušný veterinární inspektorát a ve spolupráci s pracovníky inspektorátu zajistit vyšetření podezřelého zvířete. 6
2. Klasický mor prasat. Vzhledem k nálezu specifických protilátek proti klasickému moru prasat u prasete divokého uloveného v honitbě MS Stará Ves u Bílovce, jsou uživatelé honiteb v okrese Nový Jičín a v honitbě Skřípov (uživatel město Opava) v okrese Opava, povinni zajistit vyšetření 50% ulovených divokých prasat virologicky a serologicky. Ostatní uživatelé honiteb v Moravskoslezském kraji jsou povinni zajistit vyšetření 10% ulovené černé zvěře na klasický mor prasat virologicky a serologicky. Vzorky k vyšetření na klasický mor prasat jsou mandle, slezina, mízní uzlina a krev. Uživatelé honiteb doručí vzorky k vyšetření na klasický mor prasat současně se vzorky k vyšetření na trichinelózu na příslušný veterinární inspektorát. Pro všechny uživatelé honiteb platí povinnost vyšetření 100% uhynulých divokých prasat. Uživatel honitby oznámí nález uhynulého prasete divokého na příslušný veterinární inspektorát, který rozhodne o dalším postupu. Pokud uživatel honitby podle pokynů veterinárního inspektorátu zajistí odeslání uhynulého prasete divokého k vyšetření na klasický mor prasat, bude mu vyplaceno nálezné ve výši 1000,- Kč/ks. V posledních letech stavy černé zvěře i přes zvýšený odlov stoupají a je tedy nutno, aby uživatelé honiteb zajišťovali povinná vyšetření a neprodleně hlásili každé podezření z klasického moru prasat, aby se minimalizovalo riziko přenosu do chovů domácích prasat, což má kromě velkých ekonomických ztrát spojených s likvidací ohniska i důsledky na obchodování s prasaty a vepřovým masem s jinými zeměmi. 3. Brucelóza zajíců V Moravskoslezském kraji není v současné době evidováno žádné ohnisko ani ochranné pásmo brucelózy zajíců. Původce nákazy Brucella suis var. leporis je přenosná na prasata a člověka a proto je nutno řešit ve spolupráci s příslušným veterinárním inspektorátem každé podezření z nákazy a zajistit vyšetření všech uhynulých zajíců a ulovených zajíců s podezřením z nákazy zejména v honitbách, které souvisejí s velkochovy prasat a v honitbách, kde byla brucelóza zajíců zjištěna v minulých letech. 4. Tularémie zajíců V Moravskoslezském kraji je evidováno ohnisko tularémie zajíců v katastru Karviná Doly. Uživatel honitby zajistí vyšetření zajíců podle pokynů příslušného veterinárního inspektorátu 5. Salmonelózy bažantů Je nařízeno preventivní vyšetření trusu z chovného hejna před snáškou (březen) Při zjištění nákazy přenosné na zvířata, která je podle veterinárního zákona považována za nebezpečnou vydá Krajská veterinární správa pro Moravskoslezský kraj mimořádná veterinární opatření buď ve správním řízení, které je vedeno s uživatelem honitby nebo formou Nařízení krajské veterinární správy (dříve obecně závazná vyhláška), které je vyvěšeno na úřední desce příslušného obecního úřadu. Toto Nařízení, ze kterého mohou vyplývat povinnosti, případně omezení činnosti může být vydáno i v případě jiných nákaz, než jsou výše uvedené, na které jsou vnímavá divoce žijící zvířata (např. slintavka a kulhavka, klasický mor prasat, aviární influenza apod). Ve veterinárním zákoně je stanovena i povinnost požádání o vystavení veterinárního osvědčení pro přemístění volně žijícího zvířete určeného k dalšímu chovu mimo územní obvod kraje. 7
V případě pořádání svodu zvířat (loveckých psů) je třeba požádat Krajskou veterinární správu pro Moravskoslezský kraj o stanovení veterinárních podmínek svodu a po stanovení veterinárních podmínek požádat příslušný obecní úřad o povolení svodu. Pro farmové chovy zvěře platí ve většině případů předpisy, které jsou stanoveny pro chov hospodářských zvířat Veterinární podmínky zacházení se zvěřinou. Zvěřina musí pocházet ze zvěře ulovené a usmrcené v souladu se zákonem o myslivosti označené způsobem umožňujícím její identifikaci. Osoba, která vykonává právo myslivosti v honitbě , provede v místě ulovení zvěře její předběžnou prohlídku. Při této prohlídce se posuzuje výživný stav,povrch těla, zejména se zřetelem na výskyt ektoparazitů, zánětlivých změn na kůži a poranění pokousáním a dále se posuzuje, jde-li o srstnatou zvěř spárkatou , podkoží, tělní otvory a jejich okolí, výstelka tělních dutin, svalovina, sliznice dutiny ústní, jazyk a vnitřní orgány. Jde-li o zajíce a divoké králíky prohlédnou se oči, tělní otvory a jejich okolí, břišní krajina a pohlavní orgány, u zvěře pernaté se prohlédnou oči a tělní otvory. Srstnatá zvěř spárkatá se ihned po ulovení otevře a vyvrhne. Má-li být zvěř veterinárně vyšetřena a neprovádí-li se toto vyšetření na místě jejího ulovení, musí být orgány dutiny hrudní, játra, slezina a ledviny pokud byly vyňaty z těla, označeny a předloženy k veterinárnímu vyšetření spolu s tělem. Zjistí-li se při předběžné prohlídce , že jde o zvěř nemocnou nebo podezřelou z onemocnění nákazou zvířat, nesmí být odstraněny žádné její části a tato zvěř musí být veterinárně vyšetřena. Není-li ulovená zvěř nemocná nebo podezřelá z onemocnění nákazou zvířat lze oddělit hlavu jde-li o tzv. trofejovou zvěř, jazyk, plíce, srdce , játra, slezinu a ledviny pokud mají být ponechány lovci. Uvolnit zvěřinu ke spotřebě v domácnostech účastníků lovu, nebo podle výsledku veterinárního vyšetření do oběhu, v obou případech jde-li o zvěřinu ze zvěře vnímavé na trichinelózu (zejména divokých prasat a medvědů), až po negativním výsledku vyšetření na přítomnost svalovce (trichinel).Vzorky za účelem vyšetření na trichinely se odebírají z jazyka nebo bránice u divokých prasat o váze nejméně 10 g u medvěda se odebírají vzorky o hmotnosti nejméně 10 g z bránice, žvýkacího svalu a jazyka.Pokud je výsledek pozitivní, odebere se další vzorek o hmotnosti 50 g k dalšímu nezávislému vyšetření. Vzorky jsou vyšetřovány trávicí metodou v akreditovaných laboratořích státních veterinárních ústavů, nebo ve schválených laboratořích krajské veterinární správy. Nepoživatelné části vývrhu ulovené srstnaté zvěře spárkaté, zejména předžaludek, žaludek, střeva, močový měchýř a pohlavní orgány, jakož i vyháčkované části ulovené zvěře pernaté se neškodně odstraní zahrabáním. Ulovená zvěř může být uvolněna ke spotřebě v domácnostech účastníků lovu, musí se jednat o zvěř, u které bylo při předběžné prohlídce zjištěno, že jde o zvěř, která není nemocná nebo podezřelá z onemocnění nákazou zvířat. Zvěřina může být zpracována v podniku na zpracování zvěřiny za účelem jejího uvedení do oběhu, jestliže pochází z volně žijící zvěře , která byla ulovena dovoleným způsobem v honitbě , jež je podrobena pravidelnému šetření ohledně zdravotního stavu zejména z hlediska nemocí přenosných na zvířata a lidi a nepodléhá omezujícím veterinárním opatřením přijatým na základě výsledků tohoto šetření, a dále jestliže se nenachází v oblasti jež podléhá omezením pro uvádění zvěřiny do oběhu. Zvěřina musí pocházet z volně žijící zvěře , která byla ihned po ulovení otevřena, vyvrhnuta při zachování identity těla a orgánů dutiny hrudní, jater, sleziny a ledvin a zchlazena na nejvýše 7°C (spárkatá zvěř) nebo zcela nebo částečně vyvržena nebo nevyvržena na místě a ihned zchlazena 8
na nejvýše 4 °C ( drobná srstnatá a pernatá zvěř). Ulovená zvěř musí být přepravována do sběrného a prohlížecího místa nebo do podniku na zpracování zvěřiny. Sběrné a prohlížecí místo musí mít chladírnu pro příjem celých těl zvěře s registrací teploty, odpovídajícím způsobem vybavený prostor pro jejich veterinární vyšetření, vhodné podmínky pro oddělené uchování již vyšetřených a dosud nevyšetřených těl zvěře, odpovídající vybavení pro bezpečné ukládání nepoživatelných těl a orgánů, zařízení pro mytí a dezinfekci rukou neovládané ručně a zařízení k čištění a dezinfekci nástrojů, nářadí nádob a pracovních pomůcek, jakož i vhodný prostor pro bezpečné ukládání čistících a dezinfekčních prostředků. Velká volně žijící zvěř musí být po přepravení do zařízení zpracovávajícího zvěřinu předložena k prohlídce příslušnému orgánu. Vedle toho smí být nestažená velká volně žijící zvěř stažena a uvedena na trh pouze tehdy,pokud je po stažení skladována odděleně od jiných potravin a je s ní odděleně manipulováno a není zmrazena. Po stažení je u ní provedena konečná prohlídka v souladu s nařízením (ES) č. 854/2004. K přepravě zvěřiny ze sběrného a prohlížecího místa, na němž se těla ulovené volně žijící zvěře prohlížejí a skladují před její další přepravou se vyžaduje veterinární osvědčení. Ve smyslu Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 853/2004 se budou osoby vykonávající právo myslivosti proškolovat za účelem možnosti provedení prvotního vyšetření zvěře na místě s cílem uvádět ji na trh k lidské spotřebě. Tyto znalosti se týkají patologie volně žijící zvěře, zpracování voně žijící zvěře , masa po lovu a z manipulace s ním. Proškolenou osobou by mohl být také ošetřovatel, nebo správce zvěře, pokud je členem myslivecké skupiny nebo pokud se nachází v bezprostřední blízkosti místa, kde se lov koná. Příslušný orgán se musí přesvědčit o tom, že jsou myslivci (lovci) dostatečně proškoleni, aby mohli působit jako proškolené osoby.Školení musí zahrnovat alespoň tyto oblasti: běžná anatomie, fyziologie a chování volně žijící zvěře, neobvyklé chování, patologické změny volně žijící zvěře v důsledku choroby, znečištění životního prostředí nebo jiných faktorů, které mohou mít vliv na lidské zdraví po konzumaci, hygienická pravidla a řádné techniky manipulace s volně žijící zvěří, její přepravu, vykolení po usmrcení, právní a správní předpisy týkající se zvířat a veřejného zdraví a hygienických podmínek upravujících uvádění volně žijící zvěře na trh.
9
Myslivost a vliv zvěře na stav a vývoj biotopů v CHKO Jeseníky Jindřich Chlápek, Správa CHKO Jeseníky Úvod Myslivost, respektive péče o zvěř ve volné přírodě a její lov, se může pochlubit nepochybně mnohem delší tradicí než ochrana přírody. V současnosti se ovšem společenská objednávka, promítnutá mj. do legislativy, stále více obrací ke kvalitě životního prostředí, jehož je přírodní prostředí v úzkém slova smyslu nedílnou součástí. Situace se mění, z člověka – lovce se stal člověk, který přijíždí do přírody především relaxovat a vzdělávat se. Pro obojí potřebuje návštěvník – turista, fotograf, milovník přírody – alespoň v malých fragmentech zachovalou „opravdovou přírodu“, tedy zajímavé tajuplné prostředí, jež nám umožňuje nahlédnout alespoň do kousku divočiny a procesů, které v ní probíhají (např. velmi populární „pralesy“ Boubín, Mionší, v Jeseníkách např. údolí Bílé Opavy). Úrovní aktivní ochrany přírody a schopností zachovat to nejcennější z přírodního dědictví se obdobně jako péčí o dědictví kulturní a historické měří rovněž etická a ekonomická vyspělost národa. Snad nikdo dnes nezpochybní potřebu vytvoření a zajištění posledních útočišť pro alespoň některé rostlinné a živočišné druhy ve volné přírodě. A to nelze jinak než uchováním či obnovou přírodních biotopů v celé jejich rozmanitosti. Zachování reprezentativní škály přirozených i antropogenních biotopů hostících ohrožené druhy charakteristické pro naše území je podstatnou složkou práce státní ochrany přírody. V současnosti jde o mimořádně nelehký úkol, který je ztěžován dynamickým rozvojem české ekonomiky a stoupajícími nároky na nabídku a komfort pobytu mimo města. Jinou komplikací je nepochopení základních zákonitostí přírodních dějů a dynamiky jednotlivých typů biotopů v krajině hospodařícími subjekty, tedy lesníky a zemědělci. Jedním z významných problémů péče o zejména přírodní lesní biotopy je rovněž dopad historického i současného mysliveckého managementu zvěře. Vliv zvěře na biotopy Lesy Jistě není nikterak objevné, že základním problémem péče o zvěř ve vztahu k péči přírodu jsou stále její početní stavy, které neodpovídají úživnosti (potravní nabídce) především lesního prostředí. Zvěř se po většinu roku s oblibou stahuje do míst, kde má dostatek potravy a úkryty. Právě takové prostředí nabízejí svou zachovalostí a prostorovou strukturou lesy zahrnuté do maloplošných zvláště chráněných území. Působení zvěře na les, jeho obnovu a dynamiku je tak stále i přes určitá zlepšení v 90. letech velice významný. Potravní preference zvěře ať už způsobená pouhou zvědavostí, vybíravostí či potřebností určitých druhů dřevin obvykle málo zastoupených vede ke zcela zásadní dlouhodobé změně druhové skladby lesa. Tímto potravním tlakem trpí ve vegetačních stupních s převahou buku zejména javory klen a mléč, jedle a jilm. Ve vyšších polohách ve smrkových vegetačních stupních z téhož důvodu zcela chybí opět javor klen, buk a jeřáb, zejména v mladších a středních věkových stupních. Tyto druhy zde zcela ustoupily a s velmi vysokými náklady je lesníci a ochrana přírody do přírody se střídavými úspěchy vrací. Touto snahou je tak myslivost ze státního rozpočtu nepřímo dotována. Ročně vydá Správa CHKO Jeseníky na opatření spojená s ochranou výsadeb či přirozeného zmlazení z programu péče o krajinu několik set tisíc korun. Z toho vyplývá, že lesy, jak je známe, a to i v rezervacích, zdaleka neodpovídají přírodnímu stavu, chybí zde vyvinutá vertikální struktura, chybí zde celá řada druhů dřevin, na které je dále vázána celá řada zejména živočišných druhů. Zvěř tak nepřímo negativně 10
a navíc dlouhodobě ovlivňuje celý lesní ekosystém, jeho dynamiku a druhovou rozmanitost. Vhodnou ukázkou tohoto stavu je situace v Jelení bučině, kde je předmětem ochrany snad nejzachovalejší lesní porost s převahou buku v Jeseníkách na přechodu mezi 5. a 6. lesním vegetačním stupněm. Lesní porost se zde svou vertikální i horizontální strukturou velice podobá a blíží přírodnímu stavu, avšak druhová struktura spodní etáže se zásadně liší od hlavního patra. V něm tvoří téměř polovinu kleny, jilmy a mléče, v obnově však zcela dominuje okus snášející buk i přesto, že mezi semenáčky jsou javory i jilm poměrně hojně zastoupeny. Jedle již bez náhrady vymizela zcela. Jedinou možností, jak obnovit les v jeho přirozené skladbě je vytváření oplocenek nebo individuální ochrany jednotlivých zmlazujících stromků, případně dosadba jedle opět včetně individuální ochrany. Budování oplocení a zejména jeho údržba je poměrně náročná technicky, finančně i časově. V tomto konkrétním případě jde však částečně i o nedůslednost ochrany přírody, neboť v ochranném pásmu bezprostředně pod rezervací se nachází loučka přirozeně lákající zvěř a občas je nájemcem honitby toto místo využito i jako slanisko, což je ovšem zcela nepřípustné. V přírodní rezervaci Bučina pod Františkovou myslivnou (6/7. lvs) zase díky tlaku zvěře ustupuje buk s klenem a postupně přibývá smrku. Na listnaté dřeviny je zde vázána celá řada rostlinných druhů, které se změnou světelných podmínek s nástupem smrku zcela jistě vymizí nebo výrazně ustoupí. Typickým příkladem je havéz česnáčková, která zde vytváří velice charakteristický letní aspekt a spolu s dřevinami vytváří velice vzácný typ horské klenové bučiny, fytocenology popsaný jako subasociace Aceri-Fagetum adenostyletosum. Návrhy zásahů směřující k částečnému odstranění smrkového nárostu, který je selektivním působením zvěře na listnaté dřeviny konkurenčně velmi zvýhodněný, se u LČR setkávají s naprostým nepochopením. Zachování posledních fragmentů lesa odpovídajících složením druhů dřevin, bylin a tím i živočichů přirozenému stavu je zcela zásadní a klíčové pro pochopení některých ekosystémových vazeb i pro lesní hospodářství, které se pozvolna přiklání k přírodě blízkým postupům hospodaření. O absenci jeřábu v horských klimaxových smrčinách a tím snížené potravní nabídce například pro ptáky již v souvislostí s myslivostí není třeba obsáhleji hovořit. To vše úzce souvisí s nedostatkem okusem nejvíce trpících dřevin i v běžných hospodářských lesích mimo rezervace a celkovou úživností lesních komplexů. Reflexe nepříznivého vlivu zvěře na stav a vývoj lesních biotopů se promítl i do materiálu, který vznikl ve spolupráci ochrany přírody a zástupců vlastníků lesů, stanovujícího zásady hospodaření v lesích, které jsou součástí evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000. Zde se jako jeden z klíčových a prioritních úkolů požaduje a doporučuje v bodě 1.1.f „Mimo stávající obory usilovat o dosažení stavů zvěře, které při rozsahu následné ochrany porostů podle § 5 odst. 1 vyhlášky č. 101/1996 Sb. umožní bezproblémové odrůstání přirozeného zmlazení všech zastoupených dřevin přirozené druhové skladby. V případě nezajištění této podmínky reálně hrozí zhoršení stavu biotopu, což může mít důsledky i v penalizaci České republiky za nedodržení ustanovení směrnice č. 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Rašeliniště Jiným důsledkem nepřiměřených stavů zvěře je devastace horských rašelinišť, respektive tůní čili šlenků a jejich bezprostředního okolí. Do jisté míry může využívání rašelinišť jako kališť zvěře udržovat otevřené vodní plochy, opakované a časté návštěvy však vedou k eutrofizaci a úplné likvidaci specifické vegetace s několika chráněnými druhy rostlin omezené na nevelké plochy rašelinných šlenků. 11
Východiska To vše je uváděno proto, abychom si všichni, kteří do vývoje přírody v Jeseníkách nějakým způsobem zasahujeme, uvědomili všechny důsledky své činnosti. Přírodní rezervace zahrnují pouhých 5% rozlohy CHKO Jeseníky a představují to nejcennější, co se zde vůbec dochovalo, umožněme jejich nerušený vývoj. Řešení této situace je jistě několik, všechna jsou nákladná a některá jsou nepopulární. Většina z nich je bohužel nereálná, takže pozitivní změny se pravděpodobně v relativně krátkém časovém období nedočkáme. Prvním pokusem mohou být přezimovací obůrky, se kterými jsou v národních parcích (KRNAP, ŠUNAP) dobré zkušenosti. Poněkud drastičtějším způsobem může být prokazatelné výrazné snížení stavů zvěře na úroveň minimálních stavů alespoň na dobu pěti let. Za tuto dobu lze očekávat výrazné zlepšení přirozené obnovy a při postupném nárůstu stavů zvěře na únosnou úroveň její udržení a odrostení. Velmi často se totiž v současnosti stává, že se daří držet například kotlík s jedlí pět až deset let, pak se oplocenka třeba vlivem sněhu nebo padlým stromem naruší a než se opraví, zvěř mnohaleté úsilí zcela zhatí. Rys, kamzík Jinou kapitolou myslivosti v Jeseníkách je situace kolem rysa ostrovida. Tento druh tvoří v Jeseníkách spolu s Beskydami jako jedinými oblastmi u nás původní populace. Zatímco v celém tzv. vyspělém světě se snaží všechny orgány a organizace zabývající se hospodařením a péčí o lesní ekosystémy vracet ohrožené druhy zpět do přírody, v Jeseníkách bohužel stále při komunikaci s lesnickou a mysliveckou veřejností šokováni zjišťujeme, že rys je považován za škodnou. Názory, že pokud se v honitbě vyskytuje rys, výnosy z lovu jsou podstatně nižší, což při současné výši nájemného znamená zásadní problém v hospodářské bilanci nájemce honitby a proto rys musí pryč, pořád patří mezi lesnickou veřejností mezi většinové. Evidentním důsledkem těchto úvah je pronásledování rysa a jeho nelegální lov, což vede ke snížení jeho počtu na několik jednotlivců, kteří již pravděpodobně nebudou schopni obnovit životaschopnou (dostatečně početnou, věkově strukturovanou a kvalitní) populaci. Biologové dnes berou již jako zcela samozřejmý fakt, že přítomnost rysa v lesních komplexech je velice pozitivní, mimo jiné i ve vztahu ke kvalitě populace srnčí zvěře. Hubení rysa v Jeseníkách je veliká ostuda všech, kteří se k myslivosti hlásí a nedokáží potlačit touhu po rysí trofeji či potřebu tento druh z přírody eliminovat jako konkurenta. Jistě se očekává, že v tomto referátu bude pokračovat obvyklá rétorika ochrany přírody o nepůvodnosti a škodlivosti kamzíka horského. Na jeho nepůvodnosti se samosebou nic nemění, teorie o tom, že po desíti patnácti generacích druhu v novém místě jej zde můžeme považovat za původního je zcela nelogická a účelová. Nemění totiž nic na faktu, že kamzík byl do Jeseníků introdukován uměle, obsadil zde prostředí, které do té doby žádným býložravcem obsazené nebylo a při početních stavech převyšujících 800 ks působil výrazná poškození specifické vysokohorské vegetace s přímým rizikem vymizení některých vzácných druhů např. jestřábníků. Avšak za předpokladu udržení stavů na cca 150 kusech a současném znatelném snížení početnosti jelena, (při znalosti synergického působení těchto druhů tím, že kamzík je právě jelenem vytěsňován do míst, kde může působit škody na travinobylinné subalpínské vegetaci či na přirozené obnově listnáčů bříza karpatská, jeřáb, vrby - v subalpínském a supramontánním vegetačním stupni je možné v Jeseníkách kamzíka tolerovat. Ovšem fakt, že v Jeseníkách byla evidentně v rozporu s zákonem o myslivosti zřízena oblast chovu kamzíka i v honitbách, kde tento druh není normován, ukazuje na neochotu státní správy myslivosti s ochranou přírody konstruktivně komunikovat. Obora na LHC Loučná nad Desnou Nepřehlédnutelným fenoménem v Jeseníkách je obora určená k chovu jelení zvěře nacházející se v LHC Loučná nad Desnou. Před několika lety byla její existence ohrožena, 12
nakonec se podniku LČR, s.p. ji podařilo udržet. V těchto přírodních podmínkách je obora v rámci naší republiky unikátní. Cílem je na části plochy dosáhnout pastevně-oborní podoby lesa a postupně zvyšovat početní stavy zvěře i kvalitu trofejí. Takové hospodaření může vést k lesům, které budou rozmanitější a pestřejší než standardní hospodářské lesy s vyšší nabídkou nejrůznějších biotopů, což může vést k zajímavé podpoře druhové rozmanitosti. Přinejmenším budou lesy v oboře, jejíž výměra činí nezanedbatelných 950 ha, zřetelně odlišné a Správa CHKO Jeseníky k tomuto záměru zaujala spíše zvědavý a tolerantní postoj. Předpokladem je dodržování zákona o ochraně přírody a krajiny, zejména nevysazování geograficky nepůvodních dřevin jako je myslivci a zvěří oblíbený jírovec maďal. Závěr Problematika působení zvěře na ekosystémy je jistě mnohem složitější, než je v náznacích a na několika konkrétních případech uvedeno v tomto příspěvku. Ani řešení nejsou tak jednoduchá, jak jsou zde v obecných rysech navržena, avšak již pouhá ochota diskutovat nad těmito tématy, změna způsobu nakládání s honitbami nebo zatažení aktivních myslivců do skutečné péče o přírodní prostředí a snaha a ochota pochopit přírodní zákonitosti a ekologické souvislosti může vést k dílčímu zlepšení situace, která v horských lesích stále není vůbec dobrá.
13
Informační systém v myslivosti Ing. Marek Mlčoušek, Ústav pro hospodářskou úpravu lesa Brandýs nad Labem Klient myslivosti A) WEBOVÝ PORTÁL MYSLIVOSTI Umístění portálu myslivosti: Webové stránky Ústavu pro WWW.UHUL.CZ/MYSLIVOST
hospodářskou
úpravu
lesů Brandýs nad Labem
Tyto stránky obsahují dva druhy možných přístupů: -
volně přístupné stránky – pro širokou veřejnost stránky s chráněným obsahem – pro státní správu myslivosti a spolupracující organizace
1) VOLNĚ PŘÍSTUPNÉ STRÁNKY OBSAHUJÍ : Legislativu, upravující myslivost – obsahuje soubor veškeré legislativy týkající se myslivosti Vzory některých průkazů,odznaků a tiskopisů - (odkaz na stránky MZe) Plomby-úvod: všeobecné informace o užívání plomb Zkoušky - úvod - vývoj mysliveckého vzdělávání v českých zemích - zákonné požadavky na jednotlivé zkoušky: informace o legislativě k provádění zkoušek a seznam pověřených subjektů - hledání v databázi zkoušek umožňuje vyhledávat konání zkoušky dle parametrů jako je druh - zkoušky, termín, kraj Myslivecká statistika - úvod: stanovení povinnosti podávat informace o honitbě a mysliveckém hospodaření - popis dostupných informací: význam myslivecké statistiky a mysliveckých evidencí program statistických zjišťování úloha orgánů státní správy myslivosti charakteristiky statistického zjišťování na úseku myslivosti uvedeného v Programu legislativa upravující problematiku myslivecké statistiky vývoj zpracování dat myslivecké statistiky výsledky a jejich zveřejňování myslivecké evidence statistiky ke stažení: sumárně za celou ČR od roku 1966 až po současnost [ve formátu PDF] Dotace v myslivosti (odkaz na stránky MZe) Další informace - myslivecký rozcestník - odkazy na ministerstva, organizace a časopisy související s myslivostí
14
2) PŘÍSTUP NA STRÁNKY S CHRÁNĚNÝM OBSAHEM MAJÍ:
MZe - myslivecká statistika, plomby, výsledky zkoušek Krajský úřad – myslivecká statistika ORP – myslivecká statistika, plomby (jen ve své působnosti) Firma Rembrandt - kompletní plomby Policie ČR - kompletní plomby
B) HONITBY NA MAPOVÉM SERVERU ÚHÚL Zahájení digitalizace - leden 2005, v prosinci 2005 spuštěn zkušební provoz internetové aplikace přehled honiteb. V roce 2007 proběhne první etapa zpřesňování hranic. Honitby se nachází na stránce http://www.uhul.cz v menu položka Mapy a v nabídce map odkaz Honitby, nebo lze na ně přejít přímo ze záložky Myslivost/MapServer Skládají se z - hlavního prohlížecího okna s tlačítky, - přehledové orientační mapky a ze - sloupce s nabídkou vrstev. V hlavním prohlížecím okně je možno pomocí kurzoru přibližovat nebo oddalovat mapu, zjišťovat informace o dané honitbě, případně o více honitbách výběrem bodu, či do obdélníku. Dále je možnost použití nástrojů pro posun mapy tahem kurzoru, pro měření vzdáleností a měření plochy, vyhledávání podle katastrálního území nebo sídla a nástroje pro tisk. Je zde rovněž možnost zobrazení legendy k mapám a nápovědy. MapServer honiteb obsahuje v pravém sloupci tyto vrstvy: HONITBY (vrstvy) - Plochy honiteb - Hranice honiteb OCHRANA PŘÍRODY (zdroj AOPK) - Maloplošná chráněná území - Velkoplošná chráněná území - Ptačí oblasti - Evropsky významné lokality PODKLADOVÉ VRSTVY - Základní vrstvy ČR - Správní rozdělení - Ortofoto - Rastr SMO Zobrazení těchto vrstev se volí pomocí zatrhávání.
15
Dotace v myslivosti Ing. Miroslav Aujeský, Krajský úřad Moravskoslezského kraje Ministerstvo zemědělství podle § 58 odst. 2 písm. m) zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, podporuje vybrané činnosti myslivosti poskytováním služeb a finančních příspěvků. Pravidla poskytování finančních příspěvků a způsobu jejich kontroly jsou každoročně přílohou zákona o státním rozpočtu České republiky. Vzhledem ke skutečnosti, že krajský úřad je podacím místem k podání žádosti o finanční příspěvek, chtěl bych vás seznámit s dotačními tituly pro rok 2007. G. Příspěvek na vybrané činnosti mysliveckého hospodaření Předmět příspěvku: Odstavec 1 a) zlepšování životního prostředí zvěře - založení zvěřních políček pro spárkatou zvěř nebo biopásů pro drobnou zvěř, včetně osetí, údržby a obnovy kultury v dalších letech, - zřizování napajedel pro zvěř v maximálním počtu 1 ks na každých 250 ha honitby. b) podpora ohrožených druhů zvěře - vypuštění nakoupených nebo odchovaných jedinců ohrožených druhů zvěře (tetřeva hlušce, tetřívka obecného, koroptve polní) v lokalitách jejich přirozeného výskytu, - pořízení a instalace nebo výroba a instalace nových betonových nor na odchyt lišek v počtu maximálně 1 ks na 250 ha honitby, - pořízení a instalace nebo výroba a instalace nových lapacích zařízení splňujících podmínky zvláštních právních předpisů25), na nepůvodní druhy zvěře v přírodě nežádoucí, v blízkosti vodního zdroje v počtu maximálně 1 ks na 250 ha honitby, - pořízení nebo výroba a umístění nových přenosných přístřešků pro koroptve v počtu maximálně 1 ks na 100 ha honitby, - komorování koroptví přes zimu, - pořízení nebo výroba a instalace nových hnízdních budek pro vodní ptáky, kteří jsou zvěří, v maximálním počtu 5 kusů na 1 ha vodní plochy. c) oborní chovy zvěře se vzácnými druhy nebo poddruhy (koza bezoárová a bílý jelen), d) použití dravců v ochraně rostlin - ochrana zemědělských kultur proti hlodavcům - výroba a instalace hnízdních podložek a budek pro ptáky, kteří jsou zvěří, - výroba a rozmístění loveckých stanovišť pro dravce (berličky) v maximálním počtu 5 berliček na 1 ha zemědělské půdy v honitbě. e) preventivní veterinárně léčebné akce a zdolávání nákaz v chovech zvěře - medikované premixy pro přidávání do krmiv pro léčbu a prevenci parazitóz u spárkaté zvěře; příspěvek se poskytuje na základě nálezu parazitóz, provedeného laboratoří s povolenou činností pro laboratorní diagnostiku. Odstavec 2 - veterinární vyšetření směřující ke zdolávání nákaz v chovech zvěře mimo vyšetření nákaz hrazených státní veterinární správou (serologické, virologické vyšetření nákazy a parazitologické vyšetření), vyšetření bude provedeno pouze laboratoří s povolenou činností pro laboratorní diagnostiku. 25)
§ 45 zákona č. 449/2001 Sb. § 14 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání.
16
Výše příspěvku a způsob výpočtu: Podle odstavce 1: Čís. Technické Předmět příspěvku řád. jednotky 1. Zakládání zvěřních políček pro spárkatou zvěř nebo pro drobnou zvěř Kč/ha - první založení Kč/ha - udržování a obnova zvěřních políček v dalších letech Kč/ks Zřizování napajedel pro zvěř 2. Vypuštění nakoupených nebo odchovaných jedinců ohrožených druhů zvěře v lokalitách jejich přirozeného výskytu - tetřev hlušec Kč/ks - tetřívek obecný Kč/ks - koroptev polní Kč/ks Pořízení a instalace nebo výroba a instalace nové betonové nory Kč/ks Pořízení a instalace nebo výroba a instalace nových lapacích zařízení Kč/ks Pořízení nebo výroba a umístění přenosných přístřešků pro Kč/ks koroptve Kč/ks Komorování koroptví Pořízení nebo výroba a instalace nových hnízdních budek pro Kč/ks vodní ptáky 3. Oborní chovy zvěře se vzácnými druhy nebo poddruhy - kozy bezoárové Kč/ks - bílého jelena Kč/ks 4. Použití dravců v ochraně rostlin – ochrana zemědělských kultur proti hlodavcům Kč/ks - výroba a instalace hnízdních podložek a budek Kč/ks - výroba a rozmístění loveckých stanovišť pro dravce (berličky) na zemědělské půdě 5. Medikované premixy pro přidávání do krmiv pro léčbu a prevenci parazitóz u spárkaté zvěře Kč/kg
Indikace
Sazba
G G G
a a a
1 2 3
4000 2000 1 000
G G G G
b b b b
1 2 3 4
14 000 11 000 200 2 500
G G G
b b b
5 6 7
1 000 500 200
G
b
8
1 000
G G
c c
1 2
1 500 2 500
G G
d d
1 2
500 40
G
e
1
100
- výše příspěvku se stanoví součinem sazby a počtu technických jednotek; u příspěvku podle písm. c) a e) je rozhodující počet kusů k 31. březnu běžného roku maximálně však do výše normovaného stavu stanoveného orgánem státní správy myslivosti. Podle odstavce 2: - do 80% skutečně vynaložených nákladů na laboratorní vyšetření, - výši příspěvku v procentech na předmět příspěvku stanoví podací místo na začátku běžného roku, - žadatel, který je plátcem daně z přidané hodnoty, uvádí výši příspěvku bez daně z přidané hodnoty, - příspěvek může být poskytnut pouze na laboratorní vyšetření provedené a vyúčtované v běžném roce. Podmínky přiznání příspěvku: - hospodárné využití prostředků. Podle odstavce 1 písm. a) - kultura, na kterou je poskytnut příspěvek, nesmí být předmětem zemědělské komerční činnosti a musí sloužit svému účelu, - pro přiznání příspěvku je rozhodující období, ve kterém začne zvěřní políčko nebo biopás sloužit svému účelu, 17
- minimální výměra zakládaného zvěřního políčka nebo biopásu je 0,1 ha, maximální výměra je 1ha, - počet zvěřních políček nebo biopásů je maximálně 0,5 ha na 100 ha honitby, - popis a rozmístění napajedel pro zvěř, včetně zakreslení do mapy v měřítku 1:25 000. písm. b) zvěř, na kterou je poskytnut příspěvek, nesmí být předmětem komerční činnosti (např. prodej, poplatkový odstřel), chov a vypuštění zvěře musí splňovat podmínky zvláštního právního předpisu26), - všichni jedinci budou trvale označeni značkami a bude o nich vedena evidence stavu, - vypuštění jedinců do honitby bude provedeno za účasti zástupce podacího místa a o provedeném vypuštění bude vypracován zápis, - minimální počet jedinců vypouštěných do honitby je 30 ks koroptve polní, - při vypouštění tetřeva hlušce dodržet minimální poměr pohlaví 1:1 a při vypouštění tetřívka obecného dodržet minimální poměr 1:4 ve prospěch slepic, - příspěvek na umělou noru, lapací zařízení, nebo hnízdní budku pro vodní ptáky lze poskytnout jednou za 10 let a o instalaci bude zástupcem podacího místa vypracován zápis, - příspěvek na přenosný přístřešek pro koroptve lze poskytnout jednou za 10 let, - příspěvek se poskytne na každý živý kus koroptve polní znovu vypuštěný do volné přírody, - žadatel musí doložit povolení k odchytu koroptve polní za účelem komorování vydané podle zvláštního právního předpisu27), - vypuštění komorovaných jedinců koroptve polní do honitby bude provedeno za účasti zástupce podacího místa a o provedeném vypuštění bude vypracován zápis. písm. c) - žadatel hospodaří podle plánu mysliveckého hospodaření na rok 200728), - žadatel vede evidenci chovaných jedinců. písm. e) - žadatel hospodaří podle plánu mysliveckého hospodaření na rok 200728). Podle odstavce 2 - žadatel hospodaří podle plánu mysliveckého hospodaření na rok 200728). Žadatel: - uživatel honitby Základní náležitosti žádosti: - formulář žádosti podle vzoru v části 3., - formulář přílohy k žádosti podle vzoru v části 3., Podle odstavce 1 písm. a) - písemný souhlas vlastníka nebo nájemce pozemku, pokud uživatel honitby není vlastníkem pozemku, - zákres do mapy v měřítku 1:25 000 26)
§ 56 zákona č. 114/1992 Sb. § 5 zákona č. 449/2001 Sb. 27) § 40 zákona č. 449/2001 Sb. § 56 zákona č. 114/1992 Sb. 28) § 36 zákona č. 449/2001 Sb.
18
písm. b) - koncepce podpory ohroženého druhu, - zpracovaný plán opatření a způsobu vypouštění na běžný rok, - v případě instalace nových betonových nor, technická dokumentace k výrobě a zabudování nor včetně zakreslení do mapy 1:25 000, - v případě vypouštění nakoupených nebo odchovaných jedinců ohrožených druhů zvěře a komorování koroptví pravomocný souhlas či výjimku dle § 54 odst. 3 či § 56 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, písm. c) - koncepce podpory ohroženého druhu a v souladu s ní schválený plán mysliveckého hospodaření na rok 200728), písm. d) - projekt ochrany konkrétních ploch dravci, včetně zakreslení rozmístnění hnízdních podložek, budek nebo berliček do mapy 1:25 000 se zřetelným označením budek nebo berliček rozmístěných v minulých letech, na které byl poskytnut příspěvek a nově instalovaných, na které je žádán příspěvek, písm. e) - protokol o laboratorním vyšetření, - schválený plán mysliveckého hospodaření na rok 200728). Termín podání žádosti o příspěvek: -
žadatel podává jednu žádost do 31. května 2007.
Termín předložení vyúčtování skutečně vynaložených přímých nákladů s výpočtem výše příspěvku u předmětu příspěvku podle odstavce 2 a termín předložení zápisu o vypouštění podle odst. 1 b): - do 15. listopadu 2007. K. Chov a výcvik národních plemen loveckých psů a loveckých dravců Předmět příspěvku: a) úspěšně vykonaná zkouška psa z výkonu v roce podání žádosti o příspěvek u plemen psů český teriér a český fousek, b) úspěšný odchov loveckého dravce29) vyvedeného z umělého chovu (jestřáb lesní, sokol stěhovavý, raroh velký, orel skalní).
29)
§ 44 zákona č. 449/2001 Sb.
19
Sazba příspěvku: Čís. Předmět příspěvku řád. 1. Úspěšně vykonaná zkouška psa z výkonu u plemen psů - český teriér - český fousek 2.
Úspěšný odchov dravce vyvedeného z umělého chovu - jestřáb lesní - sokol stěhovavý - raroh velký - orel skalní
Technické jednotky
Indikace
Sazba
Kč/zkoušk a Kč/zkoušk a
K K
a a
1 2
2 000 2 000
Kč/ks Kč/ks Kč/ks Kč/ks
K K K K
b b b b
1 2 3 4
7 000 5 000 5 000 5 000
Způsob výpočtu příspěvku: - výše příspěvku se stanoví součinem sazby a počtu technických jednotek. Podmínky přiznání příspěvku: - lovečtí dravci budou trvale nezaměnitelně označeni, - příspěvek se poskytuje na plně opeřeného loveckého dravce v dobrém zdravotním stavu a dobré fyzické kondici ve věku od 3 do 7 měsíců. Žadatel: - majitel loveckého psa nebo majitel umělého chovu loveckého dravce. Základní náležitosti žádosti: - formulář žádosti podle vzoru v části 3. U příspěvků podle písm. a) - potvrzení o úspěšně vykonaných zkouškách psa z výkonu, U příspěvků podle písm. b) - osvědčení nebo výjimka ze základních podmínek zvláště chráněných živočichů30), - potvrzení o složení sokolnické zkoušky, - potvrzení o členství v sokolnické organizaci. Termín podání žádosti o příspěvek: do 29. října 2007
30)
§ 54 nebo § 56 zákona č. 114/1992 Sb.
20
Problematika udělování výjimek ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Ing. Jaroslava Macurová, Krajský úřad Moravskoslezského kraje Zákon o ochraně přírody a krajiny vstoupil v účinnost v polovině roku 1992. Hlavním důvodem pro novelizaci zákona o ochraně přírody a krajiny v r. 2004 bylo sblížení práva České republiky na úseku ochrany přírody s právem Evropských společenství, konkrétně se směrnicí Rady č. 92/43/EEC, o ochraně přírodních stanovišť volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a směrnicí Rady č. 79/409/EEC, o ochraně volně žijících ptáků. Do zákona byla zapracována ustanovení, na jejichž základě lze budovat souvislou soustavu ekologických území NATURA 2000. § 5a Ochrana volně žijících ptáků Toto ustanovení je transpozicí čl. 5 směrnice o ptácích. Uvádí základní zákazy týkající se obecně všech druhů ptáků, kteří volně žijí kdekoliv na území členských států EU. Logicky z toho vyplývá, že se nevztahuje na druhy odchované v zajetí ( viz definice § 3 odst. 1 písm. d) zákona). Dále se nevztahuje na druhy uvedené v příloze 5 vyhlášky č. 166/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona, v souvislosti s vytvářením soustavy NATURA 2000 a na případy naléhavé v zájmu veřejného zdraví, bezpečnosti a bezpečnosti leteckého provozu. V zájmu ochrany druhů ptáků je zakázáno zejména jejich úmyslné usmrcování, odchyt, úmyslné poškozování hnízd, sběr vajec a jejich držení, a to i prázdných, úmyslné vyrušování ptáků apod. Za úmyslnou činnost (usmrcování, odchyt, poškozování a ničení hnízd, vyrušování) se považuje činnost s přímým úmyslem dosáhnout uvedeného účelu (usmrcení, rušení apod.), ale rovněž další aktivity, které nepochybně mohou mít uvedené důsledky, i když jejich primárním záměrem není způsobení škod ptákům. Odstraňováním hnízd se rozumí aktivní odstraňování funkčních či obsazených hnízd. Na preventivní opatření, které mají zabránit výstavbě hnízd, se toto ustanovení nevztahuje. Zákaz činnosti související s komerčním využitím ptáků je přímou transpozicí čl. 6 odst. 1 směrnice o ptácích. § 5b Postup pro odchylný postup při ochraně ptáků Odst. 1 a 2 výše uvedeného paragrafu taxativně vyjmenovávají situace, při kterých je možno stanovit při ochraně ptáků odchylný postup ve smyslu čl. 9 směrnice o ptácích, tj. umožnit činnosti zakázané v § 5a. Nehodí-li se na konkrétní případ žádný důvod uvedený v zákoně, odchylný postup nelze povolit. Klíčovou podmínkou je pro umožnění odchylného postupu je zjištění, že neexistuje jiné uspokojivé řešení, což musí být z odůvodnění rozhodnutí zcela zřejmé. Odchylný postup lze dále stanovit i pro individuální odchyt, držení či jiné využívání ptáků, což je možné pouze za předpokladu, že jde o malé množství (v zásadě o jednotlivé kusy) a současně byl vyhodnocen stav místní populace. Populací se přitom obecně rozumí soubor všech jedinců téhož druhu vyskytující se v určitém prostoru (§ 5 odst. 1 zákona) – např. rybniční soustava, les nebo jinak logicky vymezený krajinný prostor. Odstraňováním hnízd se rozumí aktivní odstraňování funkčních či obsazených hnízd. Na preventivní opatření, které mají zabránit výstavbě hnízd, se toto ustanovení nevztahuje. Pokud se jedná o žádosti podané sokolníky na mláďata odchovaná v zajetí, je nutné postoupit je krajskému úřadu k evidenci podle § 54 odst. 5 zákona, a to i pro druhy, které nejsou zařazené mezi zvláště chráněné (do doby novely zákona).
21
§ 50 Základní podmínky ochrany zvláště chráněných živočichů Podle § 48 odst. 2 zákona, se zvláště chráněné druhy řadí do tří kategorií - kriticky ohrožené, silně ohrožené a ohrožené. Zda je druh určitého živočicha chráněn a v jaké kategorii je zařazen, je uvedeno v příloze III. vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona (vyhláška). Základní podmínky ochrany zvláště chráněných živočichů jsou uvedeny v § 50 odst. 1 zákona, bližší podmínky potom v § 16 vyhlášky. V odst. 2 výše uvedeného paragrafu je uveden výčet zákazů, které se vztahují na všechna vývojová stádia živočichů. Jedná se o zákazy relativní, výjimku lze povolit při splnění podmínek uvedených v § 56 odst. 3 zákona. Výjimku ze zákazů podle ust. § 56 odst. 3 zákona, může ve vyjmenovaných případech, kdy jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad zájmem ochrany přírody, povolit orgán ochrany přírody. Pro povolení výjimky je dále důležité, aby mimo prokázání veřejného zájmu a existence důvodů vyjmenovaných taxativně v ust. § 56 odst. 3 zákona, byly zohledněny i další obecné podmínky, jako je neexistence jiného uspokojivého řešení a požadavek na udržení populace daného druhu. Nejsou-li všechny čtyři podmínky splněny, nelze výjimku povolit. § 54 Prokázání původu Ustanovení nově upravuje povinnosti prokázat původ jedinců rostlin a živočichů, se kterými se nakládá způsoby uvedenými v odst.1 předmětného paragrafu, nezávisle na tom, zda s nimi nakládá vlastník nebo jakákoliv jiná osoba. Ustanovení se vztahuje na všechny zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů chráněné podle tohoto zákona a dále na všechny druhy chráněné podle zákona č. 100/2000 Sb., o ochraně volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatření k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s chráněnými druhy). Ustanovení odst. 3 omezuje vypouštění uměle odchovaných jedinců zvláště chráněných živočichů do volné přírody, a to především z důvodu rizika ohrožení přirozených populací druhů vyskytujících se ve volné přírodě. Vypouštěním se rozumí úmyslná činnost vedoucí k volnému výskytu exemplářů v přírodě, zpravidla bez možnosti další účinné kontroly člověkem. Před vydáním souhlasu podle výše uvedeného ustanovení je nutné doložit doklad o původu vypouštěných jedinců. Postup podle § 54 odst. 3 zákona, se uplatňuje při vypouštění tetřeva hlušce (Tetrao urogallus) – kriticky ohrožený druh, tetřívka obecného (Tetrao tetrix) – silně ohrožený druh a koroptve polní (Perdix perdix) – ohrožený druh. Provádění evidence živočichů je upraveno v odst, 4 a 5 výše uvedeného paragrafu. Evidují se pouze živočichové pocházející z odchovu v zajetí, kteří jsou nezaměnitelně značeni nebo identifikováni v souladu s § 3 odst. 1 písm. d) zákona, což vyplývá s dikce poslední věty tohoto ustanovení. Aby byl prokázán odchov v zajetí, musí být nepochybný jednak původ rodičů a jednak příslušnost potomstva k těmto rodičům.
22
Myslivost u LČR v Moravskoslezském kraji, oblasti chovu zvěře Ing. Jaroslav Zátopek, Lesy České republiky, s.p., krajský inspektorát Frýdek - Místek Myslivost je obecně chápána jako tradiční obor lidské činnosti lidí zabývající se hospodařením se zvěří a aktivní péčí o živočichy v krajině. Je známo, že myslivost má hluboké kořeny v naší historii a nelze ji oddělit ani nyní od ostatních oborů a zejména od lesnictví. Postavení Lesů České republiky jako státního podniku je samozřejmě ovlivňováno hledisky veřejného zájmu v lesích, které jsou definovány jako trvalé a vyrovnané využívání lesa jako obnovitelného přírodního zdroje a využívání veřejně prospěšných funkcí lesa ve veřejném zájmu v Základních principech státní lesnické politiky. Hlediska veřejného zájmu při hospodaření státního podniku LČR, ve vazbě na myslivost lze uvést takto : pěstování lesa a zvěře ve vzájemném souladu a vyváženosti, podporu zachování genofondu vzácných a ohrožených druhů zvěře, ale i volně žijících živočichů, umožnění výkonu práva myslivosti myslivecké veřejnosti v samostatných honitbách, seznámení laické veřejnosti se způsoby chovu zvěře, tradicemi a současností českého obornictví a bažantnictví. K pěstování lesa a zvěře ve vzájemném souladu a vyváženosti U státního podniku Lesy České republiky, se myslivost podřizuje základní orientaci podniku na přírodě blízkém hospodaření s aktivní ochranou a péčí o životní prostředí. Za odpovídající považují LČR takové stavy zvěře, které umožňují současně odrůstání listnatých dřevin a jedle z přirozené i umělé obnovy při minimalizaci nákladů na ochranu lesa proti zvěři. LČR usilují o druhově, věkově i prostorově pestrý les, který umožňuje chovat zvěř bez nebezpečí výrazných škod na lesních porostech. Tyto základní teze se promítají do činnosti jednotlivých lesních správ a vycházejí vždy z přírodních podmínek, které hospodaření lesních správ ovlivňují. V tomto směru je nutno zdůraznit, že přirozená obnova je v lesích v majetku státu v Moravskoslezském kraji v roce 2004 a 2005 ve výši 32 % z první obnovy lesa celkem( 27% je celostátní průměr přirozené obnovy lesa u LČR a cca 24 % ve všech lesích v ČR). Do roku 2005 se zvyšuje také podíl listnatých dřevin a jedle při umělé obnově lesa na všech zalesňovaných dřevinách při umělé obnově lesa.Tento podíl se do roku 2004 zvýšil u LČR na 42 % (celostátní průměr ve všech lesích činí 37%).*) Je zřejmé, že údaje dokumentují snahu lesníků o zvýšení druhové rozrůzněnosti lesa (zvýšení biodiverzity lesních porostů), zlepšení stavu lesních porostů a jejich odolnosti vůči nepříznivým vlivům. Uvedené hledisko stavu lesních porostů zakládaných v minulosti převážně jehličnany a proto kritizované také myslivci při hodnocení výše škod působených zvěří, je jedním ze základních při hledání stavu souladu a vyváženosti. Toto hledisko však vždy musí mít oporu v rozvážnosti také mysliveckých hospodářů, uživatelů v honitbách, při jejich nezastupitelné funkci ovlivňování stavů zvěře. V současné době jsou v našich honitbách, kde převažuje majetek státu, rozhodujícími při posuzování škod působených zvěří na lesních porostech, druhy spárkaté zvěře, tedy srnčí a jelení a u škod na zemědělských plodinách černá zvěř. Při uvedení záležitostí spojenými se škodami působenými zvěří je nutno předem zdůraznit některá hlediska : - Škody působené zvěří jsou v důsledku životních potřeb a projevů zvěře a vždy budou, pokud bude zvěř existovat a pokud ze strany člověka nebudou hlediska hodnocení škod změněny. *) údaje podle Výroční zprávy LČR za rok 2004 a Zprávy o životním prostředí ČR v roce 2004 MŽP ČR ( zdroj ČSÚ ) 23
-
Je známo, že významný je rovněž faktor, který přinášejí lidé sami v tom, jak jsou škody chápány. Názor na škody zvěří není často ani zdaleka jednotný u různých vlastníků půdy nebo lesa. Jednotnost není ani u těch, kteří se škodami působenými zvěří zabývají jako odborníci v oblasti teorie nebo výzkumu a různé pohledy lze zaznamenat i u těch, kteří jsou na postech praxe výkonných hospodářů v lesích nebo v zemědělství. - Dále je třeba uvést, že hodnocení škod působených zvěří probíhá podle zásad, které jsou součástí platné legislativy, ale i tyto zásady se vcelku často mění. Znamená to, že i výše škod je v porovnání v čase závislá nejen na stavech zvěře, ale i na metodice jejich zjišťování (příklad bočního okusu). Je možno uvést i další hlediska, která jsou pro škody působené zvěří závažná. Jsou to jistě skutečné stavy zvěře, její množství v podmínkách a prostředí honiteb, úroveň péče o zvěř i podmínky dané přírodou samotnou ( délka a náročnost období, kdy zvěř nemá dostatek potravy nebo k ní má ztížený přístup). Závažné jsou podmínky, které jsou v honitbách dány jejich návštěvností lidí obecně. Uvedu jen zběžně rekreaci a turistiku ve všech druzích živelných projevů ať už se jedná o auto i cykloturistiku, sběr lesních plodů a houbaření i rozšiřující se zástavbu rodinných domků i rekreačních zařízení a sportovišť a také, a to v neposlední řadě, obrovský rozvoj výstavby silnic a dálniční sítě, které jsou téměř vždy na úkor životního prostředí a nároků zvěře, na úkor klidu v honitbách. Všechny tyto vlivy se jistě projevují na výši škod působených zvěří a přiznejme, že za ně samotnou zvěř vinit nelze. Pokud mám uvést některá čísla , která vyplývají z každoročního zjišťování škod na lesních porostech s právem hospodaření LČR s.p. , mohu shrnout , že škody působené zvěří v době vzniku LČR , tedy v roce 1992 – 1993 byly u všech lesních správ tehdy Oblastních inspektorátů Krnov a Frýdek – Místek vyčísleny ve výši 1629877 Kč, z toho u OI Frýdek – Místek 944304 a 685573 Kč u lesních správ OI Krnov . V roce 2006, tedy k 30.6.2006 byly u všech lesních správ KI Frýdek – Místek zjištěny škody zvěří v celkové výši 1828402 Kč , z toho u lesních správ na krnovské části 985704 Kč a 842698 Kč na části frýdecké. Tato čísla však lze srovnávat jen s omezeným využitím, jak bylo předem řečeno. K umožnění výkonu práva myslivosti myslivecké veřejnosti v samostatných honitbách Umožnění výkonu práva myslivosti myslivecké veřejnosti v samostatných honitbách je v postavení našeho podniku nutno chápat jako požadavek , který se naplňuje pronájmem většiny honiteb v držení LČR s.p. nebo umožněním poplatkového odstřelu v režijních honitbách jednotlivých lesních správ. Údaje o honitbách , jejich pronájmech i o režijních honitbách u 11 lesních správ našeho Krajského inspektorátu LČR s.p. jsou v následujícím přehledu:
Počet honiteb celkem v držení LČR ……………128 Celková výměra honební plochy ..………145274 ha Pronajato honiteb celkem…………………….114 Z toho volných………….……...112 obor………………………...2 Současný nájem bez DPH……………15 504788 Kč Nájem na jednu honitbu v průměru……127228 Kč (tj. 124,50 Kč /1ha)
V režii obhospodařováno ……………………..14 Z toho obor…………………..… 1 Výměra režijních honiteb ……………… 20734 ha Tržby v režijních honitbách………… 2 195 000 Kč Náklady v rež. honitbách…………… 1 637 000 Kč Hospodářský výsledek……………… + 558 000 Kč (včetně škod zvěří) 24
Stavy zvěře : Normovány jsou všechny běžné druhy spárkaté zvěře (jelení, daňčí, mufloní, srnčí, divočáci, kamzičí) a dále ze zvěře drobné zajíc a bažant. Honitby v držení LČR jsou převážně zařazeny pro jelení zvěř ve III. jakostní třídě (v Beskydské části) a IV. jakostní třídě (v Jesenické části). Horské honitby se srnčí zvěří jsou ve IV. jakostní třídě. Normované stavy podle LS jsou v Beskydské části následující : Lesní správa jelení srnčí Šenov 0 70 Frýdek - Místek 107 333 Jablunkov 88 461 Ostravice 186 568 Frenštát 46 298 Celkem beskydská část 427 1730
Ročně se loví v beskydské části: (údaje z roku 2002): Lesní správa jelení srnčí Frýdek - Místek 135 78 Jablunkov 110 180 Ostravice 158 147 Frenštát 77 250 ___ Celkem beskydská část 480 655
K podpoře zachování genofondu vzácných a ohrožených druhů zvěře, ale i volně žijících živočichů Je známo, že v honitbách našeho regionu zaznamenáváme vedle výskytu běžných druhů zvěře ať už pernaté nebo srstnaté stálý výskyt před léty hojnějších, dnes vzácných kurů, především tetřeva hlušce a jeřábka lesního a tetřívka obecného (jen v Hrubém Jeseníku) a dále některých šelem ze kterých nutno jmenovat rysa ostrovida, vlka evropského, medvěda brtníka, přičemž dva poslední jmenované druhy zaznamenáváme po mnoha desetiletích častěji v posledních 10 až 20 letech. Zachování jejich genofondu souvisí se zvýšením jejich početnosti v honitbách, která není stálá, vykazuje proměny v průběhu roku i víceletém období a je u většiny jmenovaných druhů na hranici možností úspěšné reprodukce. Početnost populace je podmíněna rovněž nízkým počtem narozených mláďat, vcelku dlouhou dobou jejich odrůstání a dlouhověkostí. Nutno dodat, že zvýšení početnosti populace souvisí i se změnami v honitbách, ve změnách spojených s potravní nabídkou v prostředí honiteb i se schopností všem změnám se přizpůsobit. Navíc vlastnost přizpůsobit se není dána všem jmenovaným druhům zvěře stejně. Jde tedy o složitý problém, který v mnoha případech nutí klást otázky, zda se návrat některým druhům podaří vůbec i přesto, že jsou změny v hospodaření ve vytypovaných vhodných oblastech intenzivně prosazovány, jsou respektovány režimy hospodaření ve zvlášť chráněných územích a nově také v Ptačích oblastech. Nezbývá než zůstat optimisty přesto, že některé poznatky dokonce popírají důslednou ochranu života uvedených druhů zvěře proto, že k úhynu v důsledku postřelení došlo. Jsou rovněž otázky kladené především myslivci, zda je bezmezná ochrana některých druhů namístě, zda by již v současnosti nemělo dojít k regulaci počtu některých druhů. Je našim poznatkem, že v našich honitbách je problém s početností populace krkavců v rozporu se snahou zachovat uvedené druhy vzácných kurů, rovněž tak lze v posledních létech zaznamenat působení kormoránů černých a volavek popelavých na zarybnění řek a potoků. Domnívám se však, že síla populace rysů jak v Beskydech, tak v Jeseníkách stavy ani jelení ani srnčí zvěře neohrožuje. U vlků a medvědů se snad o stálé populaci ani hovořit nedá. Jedním ze způsobů, jak zvýšit početnost vzácného nebo ohroženého druhu je jeho navrácení do volné přírody ( reintrodukce ). V podmínkách našich honiteb se soustřeďujeme na tetřevy.Vypouštěním odchovaných tetřevích kuřat na LS Karlovice se snažíme zvýšit populaci tetřevů v Hrubém Jeseníku. Podobný program je připraven 25
v beskydské části ve spolupráci s kolegy u Nadleśnictva Wisla Polskich Lasów Państwowych , tedy u sousedů LS Jablunkov . (viz příspěvek Ing. Pavla Vetešníka). Podpora zachování genofondu vzácných a ohrožených druhů zvěře i volně žijících živočichů je předmětem přímé ochrany těchto druhů zvěře a živočichů a zároveň je proto i ochranou jejich životních podmínek, prostředí ve kterém žijí , tedy ochranou biotopů, na něž jsou vázáni. Je tedy záležitostí jak myslivců samotných a to nejen v honitbách LČR, ale také lesních hospodářů, zemědělsky hospodařících osob a subjektů a v neposlední řadě i ostatních návštěvníků honiteb. Oblasti chovu zvěře u LČR V předchozích létech diskutovaná otázka jak zařídit úspěšný chov jelení zvěře ve volných honitbách, jak jej zlepšit, našla odpověď v předchozích dvou letech tím, že Lesy české republiky, s.p. zastoupené jejich Krajským inspektorátem ve Frýdku -. Místku požádal o vyhlášení oblasti chovu nejprve kamzičí zvěře v Jeseníkách a téměř zároveň o vyhlášení oblasti chovu jelení zvěře v honitbách ve své působnosti ve východní části Jeseníků a Beskyd. Byly tak vyhlášeny postupně tři oblasti chovu spárkaté zvěře, které zahrnují řadu honiteb vlastních LČR sp. ať již pronajatých nebo režijních a dále honitby jiných vlastníků, kterých se chov uvedených druhů zvěře týká. Záměr založit oblasti chovu byl samozřejmě projednán se všemi držiteli i vlastníky honiteb na základě dobrovolnosti a dále s příslušnými orgány státní správy myslivosti a orgány ochrany přírody v působnosti honiteb. Je třeba říci, že záměr požádat o vymezení oblasti chovu našel i u příslušných mysliveckých spolků ČMMJ. Záměr založit oblasti chovu vycházel i ze situace, která nastala při vytvoření volných honiteb rozlohy do 2 tisíc ha , které nejsou pro úspěšný chov uvedených druhů spárkaté zvěře ideální a vycházel i z praktických zkušeností těch, kteří Oblasti chovu již zažili.Byly tedy zváženy podmínky pro zajištění funkčnosti oblastí chovu, které již v přípravě byly chápány jako ztížené, přesto však realizovatelné. K předpokladům zlepšení kvality zvěře v honitbách patří také další, které mají víceméně obecnou platnost a jsou uváděny ing. Janem Jenišem ( VLS Lipník n.B.) naposledy v časopisu Svět myslivosti (10/2006, str.14), s nimiž se plně ztotožňuji přesto, že podmínky jelení oblasti tvořené 1 honitbou o výměře 33636 ha jsou jen z tohoto pohledu naprosto odlišné. Dobrý genetický základ zvěře, její dobrý zdravotní stav lze uvést u jelení zvěře v honitbách Jeseníků a Beskyd s dobrou členitostí paroží jelenů, ale jejich kratší délkou u beskydské populace a dobrou hmotností u průměrných a nadprůměrných kusů. Stanovený cíl chovu je dosažení trofejí u jelenů nad 170 bodů CIC, přičemž jelen s touto trofejí by měl připadat na 50 ks ulovené samčí zvěře a dosažení průměrné hmotnosti nad 80 kg u dospělé zvěře. Tento cíl není v současnosti dosahován ve většině honiteb. V současné době je zřejmé ,že o dobrý zdravotní stav a kondici zvěře lze intenzivněji pečovat v přezimovacích obůrkách, kterých bylo v minulosti více a z nichž jsou v provozu 2 v režijních honitbách LS Frýdek a Ostravice v Beskydech a podobně je tomu i v jesenické oblasti chovu, kde zůstaly rovněž v provozu 2 zařízení. Výstavba a provoz těchto zařízení je sice finančně náročný, snižuje však náklady na ochranu lesa proti zvěři a zvěři skýtá všestrannou péči v zimním období. Přináší i další možnosti a informace důležité pro chov jelení zvěře npř. v tom, že jsou snadno k dispozici shozy, které jsou dokladem o stavu jelenů v honitbách. Doklady o tom, že důsledná péče o zvěř , její zdravotní stav přináší kvalitu, sílu trofejí, zlepšení kondice a hmotnosti zvěře jsou jasné npř. na LS Frýdek a Ostravice, kde jsou v posledních letech téměř každoročně uloveni 1 až 2 jeleni medailových hodnot. Nutno pouze dodat, že provozované přezimovací obůrky jsou zbylým zůstatkem koncepčního pojetí tohoto způsobu péče o jelení zvěř z období před 20lety. 26
Cíl chovu jelení zvěře dosáhnout dobrých stavů zvěře, které jsou z pohledu lesního hospodářství a zemědělství únosné není ani zdaleka v obou oblastech chovu jelení zvěře dosažen.V současné době odpovídá stavu populace jelení zvěře v honitbách, který možno charakterizovat: zvýšenými stavy skutečnými oproti normovaným vcelku ( ze sčítání v roce 2005 v OCHJZ Beskydy jsou normované stavy překročeny o 27% v OCHJZ Jeseníky východ o 37%), nedostatkem jelenů oproti počtu laní a tím nedodržením stanoveného poměru pohlaví ve většině honiteb, výrazným nedostatkem jelenů stáří 3. věkové třídy, což se až dosud projevuje zejména při sčítání stejných jelenů ve více honitbách a zároveň v neplnění výše odstřelu těchto jelenů. Jsou však zaznamenávány další vlivy, které se na nepříznivém stavu jelení zvěře projevují. Přirozenými jsou velké šelmy, které však především plní funkci sanitáře při odstraňování slabých nebo chorých jedinců. Závažné jsou projevy nekázně v honitbách při dodržování zásad průběrného odstřelu, nebo samotné pytláctví, o němž své poznatky rovněž máme. Velký vliv má i odstřel jelenů při přecházení do honiteb nezařazených do oblasti chovu, tedy honiteb, kde nebyl chov jelení zvěře stanoven. Kriteria chovu a průběrného odstřelu byla jasně stanovena v obou oblastech chovu jelení zvěře, jsou zaměřena na dosažení stanoveného cíle a pro příklad jsou v příloze sborníku uvedena kriteria pro Oblast chovu jelení zvěře Beskydy. Nezbývá, než je dodržovat ve všech honitbách především ze strany uživatelů honiteb a těch, kteří se na výkonu práva myslivosti při chovu jelení zvěře podílejí. Kázeň a disciplína myslivců je pro dosažení stanovených cílů zásadní. Nic nepřichází bez úsilí, osobního nasazení a mnohdy i odříkání při dodržování stanovených zásad a při péči o zvěř. Ing. Jeniš hovoří v tomto směru o disciplině personálu a zaměstnanců o jejich ztotožnění se s danými cíli. Oč jednodušší situace je to v porovnání s našimi oblastmi chovu, kde se na výkonu práva myslivosti podílí řada myslivců, a mnozí z nich znají z myslivosti pouze lov samotný. V tomto ohledu je široké pole působnosti otevřené pro osvětu myslivců samotných při všech příležitostech od kurzů uchazečů o první lovecký lístek až po jednotlivé situace, které život v honitbách přináší. Mám namysli zejména odpovědnost těch, kteří si již ověřili, že výsledky práce v myslivosti není možno uchopit druhý den od chvíle přijetí nějakého požadavku nebo cíle proto, že jde o „běh na dlouhou trať“ vyžadující vůli, nasazení a vytrvalost. Právě na tyto myslivce a uživatele honiteb spoléháme v tom, že svou zkušenost předají příkladně svým mladším kolegům. Poradní sbory stanovené pro oblasti dosud svou organizační činnost pouze zahájily. Čeká je, stejně jako ostatní myslivce v honitbách spousta práce. Při komunikaci se zástupci uživatelů honiteb a mysliveckými hospodáři sledovat dosažitelnost stanovených cílů, přenášet podněty k příslušným orgánům státní správy, aby se věci řešily také s ohledem na zásady dané platnou legislativou. V současné době jsou některé údaje, které oblasti chovu charakterizují, jsou v příloze: 1. Některé údaje o vymezených oblastech chovu spárkaté zvěře Název Druh Působnost Datum Počet oblasti zvěře v krajích vymezení honiteb chovu Hrubý kamzičí Moravskoslezský, 21.12.2004 18 Jeseník Olomoucký Beskydy jelení Moravskoslezský 25.4.2005 33 Jeseníky- jelení Moravskoslezský 22.4.2005 32 východ 27
Výměra Minimální Normovaný ha stav stav ks ks 30617 101 145 49959 45801
435 317
509 346
2. Kriteria posuzování chovnosti v OCHJZ Beskydy Zvěř holá : Kolouši průběrní Prvořadý odlov osamocených kolouchů Tělesně slabý, nemocný nebo jinak postižený kus Naježená srst, přetrvávající skvrnitost srsti u tělesně slabých Slabší kolouch u laní vodících 2 kolouchy Při rozhodnutí odlovit laň i koloucha, ulovit jako první kus koloucha Vyloučit odlov silných kolouchů od dobře založených laní. Odlovem usilovat o přibližně stejný podíl jelínků i laněk v populaci. Laňky průběrné Vyloučit z chovu laňky zřetelně slabé, zdravotně nebo vývojově postižené Tělesnou konstrukci a založení laňky posuzovat podle ostatní zvěře nebo vedoucí laně Hmotnost průběrné laňky by neměla přesáhnout 60 kg (pozn. vyvržený kus). Laně průběrné Laně slabé s podprůměrnou tělesnou stavbou, nemocné, poraněné Laně kladoucí slabé kolouchy Laně přestárlé, nevodící kolouchy Z odlovu vyloučit zásadně vedoucí laň, jedná se obecně o nejvyspělejší a nejzkušenější kus s nejlepší orientací v honitbě a s vůdčím postavením v tlupě. Početnější tlupy holé zvěře je nutno odstřelem redukovat. Vhodné složení tlupy je laň, loňský kolouch ( laňka nebo špičák ) a letošní kolouch. Hmotnost lovených laní ( pozn. hmotnostní údaje u vyvržených kusů ) by neměla přesáhnout : do 5 let věku 70 kg do 7 let věku 75 kg do 9 let věku 80 kg Popis průběrných jelenů podle věkových tříd a stáří : Věk Rok Popis tř. stáří I 2 Špičák s lodyhami dlouhými do 25 cm, konce lodyh vyzrálé 3 Špičák a vidlák 2. paroží, nerovný šesterák. Šesterák s ostře ukončenými lodyhami nebo s náznakem dalšího členění pouze na jedné lodyze a s délkou paroží do 50 cm s délkou opěráku kratší než očník. Nerovný osmerák a osmerák se slabými lodyhami a se slabě vyvinutými vidlicemi s ostrými hroty výsad, s opěráky slabšími než očníky. 4 Vidlák, šesterák, nerovný osmerák, osmerák a dále výsadcový desaterák se slabými lodyhami a se slabě vyvinutými vidlicemi s ostrými hroty výsad s opěráky výrazně kratšími než očníky a s délkou paroží do 55 cm. II 5a6 Jednostranně korunoví desateráci a všechny formy méně členitého paroží. 7a8 Oboustranně korunoví desateráci a všechny formy méně členitého paroží. Jednostranně korunoví dvanácteráci se slabými a krátkými lodyhami délky do 70 cm. III 9 Oboustranně korunové formy dvanácteráka s délkou paroží kratší než 80 cm. 10 Jednostranně korunoví jeleni , oboustranně korunový desaterák nebo dvanácterák s převážně kratšími výsadami v koruně než 12 cm. 11 Jednostranně korunoví jeleni, oboustranně korunový dvanácterák 12 Všichni jeleni dvanáctiletí a starší jsou považováni za lovné jeleny. 28
Oblast chovu kamzičí zvěře v Jeseníkách Ing. Jiří Mlčoušek Kamzičí zvěř v Jeseníkách žije na území dvou krajů a to Moravskoslezského a Olomouckého kraje.Větší rozloha jejího výskytu je ale v Olomouckém kraji, takže obnovení oblasti chovu kamzičí zvěře příslušelo právě tomuto kraji.Krajský úřad Olomouckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, jako příslušný orgán státní správy myslivosti, vymezil pro kamzíka horského (Rupicapra rupicapra) oblast chovu s názvem HRUBÝ JESENÍK. Stalo se tak rozhodnutím ze dne 21. prosince 2004, pod č.j KUOK/12531/04/OŽPZ/486. Podnět k vymezení oblasti chovu daly Lesy České republiky s.p., Krajský inspektorát Frýdek – Místek, který po dohodě s Krajským inspektorátem Šumperk příslušnému orgánu státní správy myslivosti podal žádost. Žádost zdůvodnil tím, že cílem oblasti chovu je dosažení ekologického pojetí myslivosti s pozitivním dopadem jak na chov kamzičí zvěře, tak biocenóz v krajině a lesní hospodářství. To, že areál výskytu kamzičí zvěře přesahuje rozsah jedné honitby a že je migrace této zvěře během jednotlivých ročních období, je všeobecně známo. Plánování chovu a lovu v jedné honitbě je zavádějící, neobjektivní a z chovatelského hlediska nereálné. Proto je optimální řídit chov kamzičí zvěře v rámci oblasti chovu zahrnující areál jejího žádoucího výskytu, při respektování spádových oblastí.K žádosti byl přiložen návrh Statutu oblasti, seznam honiteb a situační nákres oblasti v mapě krajů v měřítku 1:200000. Dnem podání návrhu na vymezení oblasti chovu pro kamzíka horského Krajským inspektorátem Lesů České republiky Frýdek – Místek, zahájil Krajský úřad Olomouckého kraje v předmětné věci správní řízení. Na den 7. prosince 2004 svolal v rámci správního řízení ústní jednání, které se konalo ve Velkých Losinách.Tohoto jednání se zúčastnili zástupci obou krajských úřadů Moravskoslezského a Olomouckého kraje, Krajských inspektorátů Frýdek – Místek i KI Šumperk, zástupci všech 5 dotčených lesních správ LČR (Loučná n/ Des., Jeseník, Janovice, Karlovice a Hanušovice), pověření pracovníci státní správy myslivosti bcí s rozšířenými pravomocemi ( Městské úřady Šumperk, Jeseník, Bruntál a Rýmařov), pracovníci Krajských veterinárních správ pro Olomoucký i Moravskoslezský kraj, zástupci OMS ČMMJ Bruntál a Šumperk, většina uživatelů – nájemců honiteb v oblasti (někteří se omluvili) a také instituce jejíž vystoupení bylo očekáváno s s velkým zájmem, SCHKO Jeseníky. Všichni pozvaní, současně s pozvánkou, obdrželi kopii žádosti KI Frýdek – Místek na vymezení oblasti chovu pro kamzíka horského s názvem Hrubý Jeseník a v průběhu jednání se k ní měli vyjádřit. Všichni pozvaní se k ní vyjádřili pozitivně s tím, že konečně se opět začíná o chovu této vzácné zvěře odborně hovořit. Až na účastníka jednoho, na Správu CHKO Jeseníky. Ta s vymezením oblasti chovu nesouhlasila s odůvodněním, že v delším časovém horizontu, za více než 10 let, nepředpokládají další souhlas s chovem kamzičí zvěře v Jeseníkách a že dlouhodobým cílem ochrany přírody v Jeseníkách vždy bylo a nadále zůstává, úplné vyloučení chovu kamzíka horského z chráněné krajinné oblasti jako prokazatelně nepůvodního druhu fauny v jesenické přírodě. Krajský úřad Olomouckého kraje, odbor ŽP a Z dospěl k právnímu názoru, že v dané věci jsou účastníky řízení navrhovatel a uživatelé honiteb navržené oblasti chovu kamzičí zvěře a za dotčené orgány státní správy považoval krajské úřady, orgány státní správy myslivosti v příslušných obcích s rozšířenou pravomocí a Správu Chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Dále dospěl k závěru, že k vymezení oblasti chovu není nutná dohoda s orgány ochrany přírody. Rozhodování , na které se tato povinnost vztahuje taxativně určuje ustanovení § 66 zákona o myslivosti a jak již je v úvodu uvedeno, vymezil oblast pro chov kamzíka rozhodnutím ze dne 21.prosince 2004.
29
Slova o původnosti něčeho, mi jedenadvacátém století připadají poněkud podivná. Vše prošlo určitým vývojem a je jen otázkou nějaké tlusté čáry od kdy původnost, či nepůvodnost začíná. Z dlouhodobého pohledu je nepůvodní téměř vše. Daňky, muflony, bažanty a divokým králíkem počínaje a okopaninami a obilovinami konče. Původní by snad mohlo být jen jánské žito, jako rarita pěstované v rožnovském skanzenu. Původní nejsou ani Valaši, kteří na území severní Moravy přišli při stěhování národů někde z oblasti Transylvánie v Rumunsku při stěhování národů. Co by asi řekl Valach Topolánek, kdyby mu Pražan Bursík řekl, že je v naši zemi nepůvodní, tak ať si sbalí kufry a odjede do Rumunska, kde jsou kořeny jeho předků. Politik Topolánek by radu přešel jistě s úsměvem, nadhledem a mávnutím ruky, Zato ale valašský král, herec a komik Bolek Polívka by ho asi poslal někam a kam, to si dokážeme každý domyslet. Nyní ale vážně. Ochrana přírody nemá na živočichy žijící v naší krajině stejný metr. Nahlédneme – li do zákona číslo99/2004 Sb. o rybářství, tak v § 2 pod písmenem s) najdeme : „Nepůvodní rybou a nepůvodním vodním organismem je geograficky nepůvodní nebo geneticky nevhodná anebo neprověřená populace ryb a vodních organismů, vyskytující se na území jednotlivého rybářského revíru v České republice méně než 3 po sobě jdoucí generace populace.“ Obdobná definice platí v Evropské unii i pro savce. Jak vidno, v naší republice ale ne. Kamzíci žijí v Jeseníkách od roku 1913, , kdy byli dovezeni z Rakouských Alp, z císařské dvorní honitby v Mürstegu a povolení k jejich odchytu a odvozu do Sudet – Jeseníků dal samotný císař František Josef I.V roce 2013 tomu bude 100 let, co v našem malebném masivu Hrubého Jeseníku Při pohlavní dospělosti kamzic ve 3 až 4 roce to znamená, že kamzičí zvěř v Jeseníkách vyvedla 25 až 33 generací, které jsou schopny se dále rozmnožovat, ale tato zvěř je stále brána jako nepůvodní. To je znevážení práce lesníků a myslivců, kteří se na vysazení a dalším životě kamzíků podíleli. V zákoně číslo 449/2001 Sb.o myslivosti nic podobného jako v zákoně o rybářství nenajdete. Bude to asi tím, že ptáci a savci nemají žábra a myslivci a jejich orgány neumí plavat v kalných vodách. Oblast chovu kamzíka horského v dnešní podobě má výměru 30617 ha s normovaným stavem 145 kusů a minimálním stavem 101 kusů kamzičí zvěře. Zahrnuje 18 honiteb, které jsou honitbami vlastními Lesů České republiky s.p. Z tohoto počtu je 13 honiteb pronajatých a 5 honiteb je v režii vlastníka. Poradní sbor se schází 1x ročně, vždy po letním sčítání kamzičí zvěře, při kterém je zaznamenán i přírůst. Svolává ho a řídí zástupce Krajského úřadu Olomouckého kraje, odboru ŽP a Z. Tato činnost krajského úřadu je věci velmi prospěšná, protože přidává poradnímu sboru na vážnosti. Na jednání poradního sboru jsou zváni všichni držitelé a uživatelé honiteb. Poslední jednání proběhlo 31.8.2006 na Městském úřadu v Šumperku a bylo konstatováno, že stavy kamzičí zvěře v oblasti nadále klesají. Za posledních 15 let stavy kamzíků klesly na 1 desetinu. Proto Krajský úřad doporučil uživatelům honiteb a většina účastníků jednání s tím souhlasila, kamzičí zvěř v roce 2006 plánovitě nelovit. Za přípustnou výjimku je považován pouze sanitární lov zvěře, jejíž poranění vylučuje další chov nebo tělesná kondice kamzíčete nepostačuje k přečkání zimy. Dále bylo konstatováno, že kamzičí zvěř se v posledních 4 letech pravidelně loví pouze ve čtyřech honitbách spadajících pod obec s rozšířenými pravomocemi Šumperk. V honitbách spadajících pod obce s rozšířenými pravomocemi Jeseník, Bruntál a Rýmařov se kamzičí zvěř již delší dobu neloví vůbec a její lov by s největší pravděpodobností znamenal definitivní konec chovu. Závěrem bylo konstatováno, že ani úplné zastavení lovu kamzičí zvěře v Jeseníkách nezaručuje záchranu této populace do budoucna. Může však být v současné situaci vyjádřením mysliveckého postoje všech zúčastněných k tradici chovu kamzičí zvěře v Jeseníkách. Jak je vidět, tak žádný velký optimismus na poradním sboru nepanoval. Rozbor příčin poklesu kamzičí zvěře by bylo na celý referát. Článek na toto téma jsem zpracoval pro 30
časopis Svět myslivosti a měl by vyjít v některém z příštích čísel. Já osobně věřím, že kamzíci i do budoucna zůstanou ozdobou a kulturním bohatstvím překrásné části přírody, masivu Hrubého Jeseníku a že co se týče jejich nepůvodnosti, zvítězí rozum nad záští a nenávistí.
31
Oborní chovy u LČR s.p. v Moravskoslezském kraji. Ing. Lubomír Labaj, Milan Koutný, Lesy České republiky, s.p., V obvodu působnosti KI Frýdek – Místek jsou tři oborní chovy vlastní LČR. Jedná se o Oboru Hukvaldy u LS Frenštát p. Radh., Oboru Slezské Rudoltice – Víno u LS Město Albrechtice a Oboru Jelenice u LS Opava. Historickou oborou je obora Hukvaldy, nachází se v Podbeskydské pahorkatině v okolí zříceniny hradu Hukvaldy, který tvoří její dominantu. Přímo navazuje na obec Hukvaldy, rodiště hudebního skladatele Leoše Janáčka, který se nechával inspirovat krásnou přírodou starobylé obory. Tento chov má dlouholetou tradici a patří k nejstarším oborním chovům v českých zemích, neboť první zmínky se datují k roku 1567. Hlavní oborní zvěří byla od počátku existence obory zvěř daňčí. Koncem 19.stol. byla do obory vypuštěna zvěř mufloní, která nedoznala většího chovatelského významu. Po 2. světové válce, která přerušila zničením oborního plotu chov zvěře, byla obora v roce 1960 znovu uzavřena o rozloze 240 ha a započal import nové mufloní zvěře. Tak jak zvěř mufloní do 60. let minulého století nedoznala většího významu, tak většího významu nedoznaly ostatní druhy spárkaté zvěře, které se zde v menších počtech chovaly pravděpodobně pro zpestření lovu. Z historického pohledu oborní chov Hukvaldy dělíme na tři období: První období zahrnuje počátek obornictví na Hukvaldech po druhou světovou válku. Druhé období trvalo od poválečných let do 70. let minulého století, kdy obora procházela podstatnými změnami, co se týká chovu zvěře, rozšiřování obory, s budováním zázemí pro chov zvěře. To znamená, že obora byla rozšířena na součastných 440 ha. Rekultivací nevhodných ploch s náletem olše vznikly nové pastviny, zakládala se nová zvěřní políčka. Výsadba nových plodonosných dřevin (DB, KS, JŘ, ovocné stromy) byla orientována kolem vznikajících luk a pastvin, zvěřních políček a na plochách bezlesí. Všemi těmito změnami s importem nové zvěře, obětavou a cílevědomou prací tehdejšího lesnického personálu, důslednou péčí o zvěř (přikrmování, proléčování), zvyšování úživností obory a v neposlední řadě prováděním důsledného průběrného odlovu samčí a samičí zvěře, bylo dosaženo podstatného zlepšení kvality trofejové zvěře. Třetím obdobím můžeme považovat 80. a 90. léta minulého století po současnost. Po vzniku státního podniku LČR přešla obora pod řízení LČR s.p., lesní správy Frenštát p. R. a byla do 31.3.1994 pronajata Frenštátské lesní a.s. Od 1.4. 1994 je obora v režii LČR LS Frenštát p. R . Pro dokreslení situace konce minulého století je nutno dodat, že v 80. a 90.letech pokračoval import nové zvěře, důsledná péče o zvěř, veterinární opatření, průběrný odlov a další zvyšování úživností obory. Výsledkem tohoto úsilí, tj. úsilí našich předchůdců a úsilí současného personálu je produkce kvalitních trofejí zvěře daňčí a zvěře mufloní. Na mezinárodní výstavu NATURA VIVA 2000 bylo z naší obory předloženo 29 medailových trofejí daňků, z nichž 17 trofejí bylo oceněno zlatou medailí z nejvyšší bodovou hodnotou 205,63 CIC. Medailových trofejí muflonů bylo předloženo 30 s nejsilnějšími toulci 225,70 CIC. Na mezinárodní výstavu NATURA VIVA 2005 jsme předložili 31 medailových trofejí daňků a 26 medailových trofejí muflonů. K těmto výsledkům není co dodávat, hovoří samy za sebe. Nové století, nové tisíciletí, nová historie a zároveň současnost přináší do hukvaldské obory nové skutečnosti. Pro zpestření mysliveckého vyžití jsme v části obory započali v roce 2000 s chovem černé zvěře se zaměřením na chov kvalitních kňourů. Oborní plot prochází rekonstrukcí a historická kamenná zeď, jako součást kulturní památky hradu Hukvaldy by měla být rekonstruována. V letošním roce jsme dokončili rekonstrukci lovecké chaty, před dokončením je sběrné místo zvěřiny odpovídající veterinárním předpisům EU, které bude sloužit i pro širokou mysliveckou veřejnost. Za zmínku stojí pstruhové hospodářství, které je historicky nedílnou součástí hukvaldské obory a prochází také přestavbou, která je těsně před dokončením. 32
Staré přísloví říká, kdo nemá minulost nemá ani budoucnost. Proto starobylá hukvaldská obora by budoucnost měla mít a pevně věříme, že mít bude. Je zpřístupněna široké veřejnosti. Tento jedinečný přírodní skvost, který nám zanechali naší předkové, kdy se v současnosti v hukvaldské oboře prolíná a vzájemně doplňuje lesnictví, myslivost, rybářství, entomologie, mykologie, ornitologie, ochrana přírody, turistický ruch, kultura, historie se současností by měl být jako krajinotvorný prvek v průmyslové aglomeraci zachován a zároveň ponechán dalším generacím. Mladší z těchto dvou obor spravovaných LČR v regionu moravskoslezského kraje je obora Slezské Rudoltice – Víno. Leží asi 3 km severovýchodně od Města Albrechtic. Název Slezské Rudoltice je odvozen od názvu dřívějšího polesí lesního závodu Město Albrechtice do jehož správy obora patřila, součást názvu Víno spočívá v tom, že její převážná část leží v katastru obce Víno. Obora byla zřízena z podnětu tehdejšího podnikového ředitelství Severomoravských státních lesů v Krnově v roce 1975 původně pro černou zvěř. Celková délka vnějšího oplocení je 10,5 km, plocha 438 ha. Oplocení je tvořeno betonovými sloupky, drátěným pletivem s oky 14 x 14 cm, síla drátu 3,85 mm. Síla napínacího drátu je 4 mm. Spodní část oplocení je opatřena do výše 50-70 cm tyčovým pažením. V roce 1981 se do obory dovezlo asi 20 ks nekvalitní daňčí zvěře z lesního závodu Nymburk. K legalizaci tohoto stavu došlo v roce 1982 rozhodnutím tehdejšího Okresního národního výboru v Bruntále V roce 1982 pak byla obora rozplocena na část daňčí a část pro černou zvěř. Pro zvěř daňčí byla vyčleněna plocha 80 ha s normovaným stavem 50 kusů. Pro černou zvěř byla stanovena výměra zbývajících 358 ha s normovaným stavem 100 kusů černé zvěře. V roce 1985 byl dohodnut a následně realizován nákup 30. kusů kvalitní daňčí zvěře z honitby Gulaj v Maďarsku. Tím bylo zazvěřování obory daňčí zvěři v její historii ukončeno. Do roku 1993 byla obora v určité vývojové stagnaci. Nebyl naplněn poměr pohlaví, ani potřebná věková struktura. Po restrukturalizaci Státních lesů zůstala obora ve správě nově vzniklých LČR, s.p. Hradec Králové, následně byla pronajata lesní akciové společnosti Tilia Město Albrechtice, její nástupnická organizace CEWOOD, a.s. je nájemcem obory do dnešní doby. Po pronájmu byla vytvořena základní linie chovu daňčí zvěře s cílem vyrovnané produkce silných až kapitálních trofejí a ekonomické rovnováhy celého provozu. Součástí celého projektu bylo v rámci stávající obory zvětšení daňčí části obory na plochu 160 ha, pro černou zvěř zůstalo 278 ha. Stanovené kroky ke zkvalitnění chovu daňčí zvěře spočívaly: - docílení potřebného poměru pohlaví a věkové struktury chované populace daňčí zvěře - snížení nákladů v oblasti péče o zvěř - zvýšení přirozené úživnosti obory založením nových a rekultivaci stávajících travních porostů se snahou docílit maximální zastoupení jetelovin -založení zvěřních políček s atraktivními plodinami volenými tak, aby nabízely luxusní nabídku po celé vegetační období, nebo poskytovaly potravní nabídku v mimovegetačním období. - ve změně techniky přikrmování, strukturovaná přikrmovací dávka v čase a kvalitě, byla stanovena v duchu nových poznatků v oblasti fyziologických potřeb a dietetiky zvěře - v důsledném dodržení všech chovatelských zásad při průběrném odlovu. Důsledná aplikace všech těchto zásad potvrzuje správnost této linie, o čemž svědčí i nejsilnější daňčí trofej ulovena v r. 2002 ohodnocena 217.28 b. CIC. Populace černé zvěře vznikla zaplocením a následným rozchovem převážně původní volně žijící populace, menší množství černé zvěře bylo zakoupeno a dovezeno. Přes následnou selekci a veškerou chovatelskou snahu, populace černé zvěře v oboře 33
dosahovala kvalitativně průměru, délka zbraní byla dobrá, síla byla průměrná, což na dosažení vysokých bodových hodnot nestačilo. Chov černé zvěře provázel velký výskyt bílých znaků. Jak již bylo konstatováno, stagnace v chovu, do roku 1993 postihla i populaci černé zvěře, dlouhodobě se projevovalo kolísání a nenaplňování přírůstku černé zvěře. Důsledným průzkumem a podrobným vyhodnocením byly zjištěny silné invaze plicnivek rodu Metastrongylus sp., což mělo za následek úhyn každoročně přibližně 70 % selat ve věku jednoho až tří měsíců. Pojmenováním tohoto stavu byl navržen soubor veterinárních opatření a stanoveno optimální léčebné schéma, jehož realizací je v současné době reprodukční oblast plně stabilizována. Poměr pohlaví a věková struktura je naplněna. Průměrná kvalita trofejí, byla hlavním důvodem k nákupu geneticky kvalitní černé zvěře karpatského původu s dobrou dispozicí pro tvorbu především silných trofejí. Nakoupeno bylo 10 ks bachyní a jeden kňour ve stáří 3 let. Tato nakoupená chovná zvěř byla umístěna v nově zřízené dvoukomorové generační obůrce s divokým řízeným odchovem této zvěře. Zaměřením selekčního tlaku do stávající populace černé zvěře a každoročním vypuštěním generace označených selat bylo docíleno zkvalitnění celé populace bez výkyvu početních stavů a výše odlovu. Realizace výstavby generační obůrky a nákupu chovné zvěře proběhla v letech 1995 - 1996. Chovatelský cíl s pravidelným výskytem zlatých trofejí černé zvěře byl naplněn. Obora se ve své krátkodobé historii kvalitou obou chovaných druhů zvěře zařadila mezi nejlepší chovy v rámci ČR. Obě chované populace jsou svou kvalitou vhodné na zazvěřování, případně na zlepšení kvality stávajících chovů. Ověřený model péče v oblasti přikrmování daňčí zvěře, je velmi dobře použitelný pro volné chovy především jelení zvěře. Ten můžeme posuzovat i z pohledu následných škod na lesních porostech (loupání, ohryz), ty jsou při dané koncentraci zvěře oboře minimální až zanedbatelné, V současné době probíhá oprava oplocení celé obory, ukončení opravy by mělo být v příštím roce. Tato skutečnost dokresluje kladný postoj správce a pronajímatele obory LČR s.p. k dobře vedeným pronajatým oborním chovům. Nejmladší oborou ve správě Krajského inspektorátu LČR Frýdek Místek je obora Jelenice o výměře 265 ha, byla uznána v roce 2003, pro zvěř daňčí s normovaným stavem 35 ks a zvěř mufloní s normovaným stavem 44 ks. Obora je pronajatá Opavské lesní a.s. Je to obora začínající, popřejme ji hodně zdaru na dlouhé trati. Oborní chovy obecně prošly svým historickým vývojem, jejich počty se v různých obdobích zvyšovaly i snižovaly, měnily se jejich výměry i druhy chované zvěře. Celou vývojovou éru obor, jejíž počátky se datují do druhé poloviny 13. století, provázela především potřeba vzniku těchto zařízení, ta se ale také postupně měnila a vyvíjela. Prvotním účelem jejich zřizování byl zdroj a zásobárna zvěřiny, postupně pak přešel v pohodlnější způsob lovu, který v dalším vývoji a rozmachu v 15. až 17 století přešel v okázalé lovecké akce, které byly daleko úspěšnější než lovy ve volné krajině. Těmto potřebám se začala přizpůsobovat i vnitřní prostorová úprava těchto zařízení, aby vyhovovala potřebám loveckých jízd a štvanic. V takto cíleně utvářených prostorách, kde porosty musely být chráněny, obnovovány a doplňovány, protože přirozenou obnovu znemožňovala zvěř, můžeme spatřovat první náznaky ochrany přírody a to daleko dříve, než se všeobecně datují počátky zakládání a ochrany lesů. Významným mezníkem ve vývoji obor byl rok 1848 kdy zánikem feudalismu, tím zrušení roboty přestává být myslivost záležitostí jediné společenské třídy, začal počet obor rychle narůstat a výrazně se měnil jejich význam. Vzhled k neúnosným škodám v kulturní krajině začala být především jelení a černá zvěř vytlačována do lesních komplexů a z důvodu zachování této zvěře i do obor. V krátkodobé historii oborní chovy, vzhledem ke značnému nárůstu jejích počtů nabývají na významu, spočívajícím v reprezentaci, zlepšování genofondu chované zvěře vhodné k dalšímu zazvěřování, k produkci špičkových trofejí, dále k chovu vzácných druhů zvěře, k výzkumným a výukovým účelům, v neposlední řadě naplňují oborní chovy společenskou 34
poptávku veřejnosti, spočívající v možnosti pozorování zvěře, výchovy veřejnosti ve vztahu k přírodě a zvěři, protože setkání a pozorování zvěře ve volné přírodě je pro veřejnost složité, až nemožné. LČR si jsou vědomy potřeby vychovávat veřejnost ke vztahu k lesu, přírodě a zvěři, proto považují obory za důležitý prostředek, který tomu může pomoci.
35
Základní údaje o honitbách v Moravskoslezském kraji 1. Výměra honiteb v ha (podle stavu k 1.4. 2005 – zaokrouhleno na celá čísla) Celková výměra honební plochy
Zemědělská půda Lesní půda
z toho připadá na obory
bažantnice (§ 69 odst. 1 zákona č.449 / 2001 Sb., o myslivosti ) dříve samostatné
bažantnice (§ 2 písm. k. zákona č.449 / 2001 Sb., o myslivosti) část honitby
239083
404
483
609
185771
1413
317
1139
Vodní plocha
6754
8
5
20
Ostatní pozemky
18620
36
4
8
Honební plocha celkem
450228
1861
809
1776
Druh honební plochy
2. Obhospodařování honiteb z toho připadá na Honitby
Vlastnický vztah k honitbám
bažantnice (§ 69 odst. 1 zákona č.449 / 2001 Sb., o myslivosti ) dříve samostatné
obory
bažantnice (§ 2 písm. k. zákona č.449 / 2001 Sb., o myslivosti) část honitby
počet
ha
počet
ha
počet
ha
počet
ha
1. vlastní
142
163562
7
1513
1
809
1
399
2. společenstevní
245
286666
2
348
0
0
3
1377
z toho připadá na Honitby
Způsob využívání honiteb
počet
bažantnice (§ 69 odst. 1 zákona č.449 / 2001 Sb., o myslivosti ) dříve samostatné
obory
ha
počet
ha
počet
bažantnice (§ 2 písm. k) zákona č.449 / 2001 Sb., o myslivosti) část honitby
ha
počet
ha
1. ve vlastní režii
30
34600
5
798
0
0
1
399
2. pronajaté
357
415628
4
1063
1
809
3
1377
3.Početní stavy psů s loveckou upotřebitelností Druh
Počet skutečn ý
Ohaři
616
Barváři
200
Norníci
653
Slídiči
146
Honiči
99
Ostatní
28
Celkem
1742
Psi se zkouškami z výkonu pro
Drobnou zvěř Spárkatou zvěř
Počet psů plánovaný
skutečný
416
595
565
4. Početní stavy zařízení pro přikrmování zvěře Druh zařízení
Počet
Měrná jednotk a
Počet jednote k
Slaniska
5773
X
X
Zásypy
2473
m
Krmelce
5001
m
Napajedl a
421
m
2
7017
3
14092
3
8249
608
Norování
423
539
Celkem
1404
1742
5. Počet osob (držitelů platných loveckých lístků) trvale vykonávajících v honitbě právo myslivosti Ukazatel Držitelé platných loveckých lístků
Počet osob 6046
36
Klasifikace honiteb – normované a minimální stavy zvěře a výměra honebních ploch podle jakostních tříd ZVĚŘ Jakostní třídy
Jelen evropský počet v ks
Daněk skvrnitý ha
normovan ý
minimální
I
0
0
II
35
III
počet v ks minimální
0
14
5
30
2975
197
647
553
57936
IV
180
168
Obory
22
Celkem
884
Jakostní třídy
normov aný
minimální
305
0
0
143
10252
8
212
125
9830
17321
18
10
20
357
597
771
78589
1038
počet v ks
ha
normovan ý
minimální
I
0
0
II
31
III
371
75
6966
8
577
7377
1830
134852
20
14
1361
9605
3977
221080
696
18
10
696
1168
701
40510
261
1712
279
105
1023
0
0
0
544
22795
325
137
3657
18521
6583
403408
Jelenec běloocasý počet v ks
ha
minimální
normovan ý
minimální
0
0
0
0
0
0
12
2368
0
0
0
80
336
251
38566
0
0
0
IV
40
36
6276
0
0
Obory
140
45
746
25
Celkem
547
344
47956
25
Kamzík horský počet v ks
ha
minimální
0
0
0
0
40
83
0
0
0
20
17
16
0
0
0
0
0
0
0
24
20
1800
10
276
80
40
83
0
0
0
10
276
180
97
182
24
20
1800
Bažant obecný v bažantnici
Bažant obecný mino bažantnici
počet v ks ha
minimální
I
0
0
II
3298
III
ha
normovaný
počet v ks normovan ý
ha
0
normov aný
Jakostní třídy
počet v ks
ha
minimální
počet v ks
Zajíc polní
Srnec obecný
normovaný
Sika Dybovského a sika japonský
Prase divoké
ZVĚŘ
počet v ks
ha
normov aný
ZVĚŘ
Muflon
počet v ks ha
normovan ý
minimální
0
11
8
988
20985
954
13851
5914
119813
IV
6791
3703
Celkem
23940
10605
ha
normovan ý
minimální
27
0
15
300
333
1203
4124
1076
22390
370
280
1000
8202
3221
62646
75714
100
0
350
3576
1987
40293
216512
1435
621
2580
15902
6299
125629
37
Výsledky mysliveckého hospodaření 1. Lov zvěře, zazvěřování a jarní kmenové stavy zvěře (k 31.3.2006) Druh zvěře
Jelen evropský Laň Kolouch Zvěř jelení celkem Daněk skvrnitý Danělka Daňče Zvěř daňčí celkem Muflon Muflonka Muflonče Zvěř mufloní celkem Srnec obecný Srna Srnče Zvěř srnčí celkem Kňour Bachyně Lončák Sele Zvěř černá celkem Sika Dybovského a sika japonský Laň Kolouch Zvěř siky celkem Jelenec běloocasý Laň Kolouch Zvěř jelence celkem Kamzík horský Kamzice Kamzíče Zvěř kamzičí celkem Koza bezoárová Zajíc polní Králík divoký Polák velký chocholačka Lyska černá
Skutečný lov zvěře bez ohledu na druh honitby z toho lov
Plán lovu zvěře (odstřel i odchyt)
odstřel
293 379 267
309 517 456
939
1282
242 364 305
odchyt
Úhyn celkem
v oboře
Provedené zazvěřování (výhradně dospělou zvěří)
4 3 2
10 26 50
2 2
0
9
86
4
211 314 334
14 34 22
51 108 117
19 28 18
911
859
70
276
65
37 91 62
43 62 58
5 7
28 44 49
2 4 6
190
163
12
121
12
3939 3520 2850
3606 2654 2355
5 2
652 1151 1258
10309
8615
0
7
3061
119 137 304 950
58 64 1422 2467
20
5 5 27 109
6 33 67
1510
4011
20
146
106
Vypuštěná mladá zvěř z krotkých a polodivokých chovů pro účely zazvěřování
Jarní kmenový stav zvěře k 31. 3. 2006 (sčítaný)
691 826 521 0
2038 580 676 365
0
0
1621 178 200 120
0
0
498 7720 7471 5077
0
0
1 1 4 6
20268 360 455 523 929
0
2267 2
0
0
0
13
9
2
13 7
1 1
1
1
33
11
3
1
0
0
0
0
0
6 1 9 40 40 29
0
0
1
0
109 7 14 9
0
0
0
3073
2931 1
6
124
251
229
78
277
320
38
1
0
0
30
604 33
28
62 19
14793 175
Druh zvěře
Bažant obecný kohout Bažant slepice Bažant královský Zvěř bažantí celkem Perlička obecná Orebice horská Krocan divoký Kachna divoká Husa polní, běločelá a velká
Vypuštěná mladá zvěř z krotkých a polodivokých chovů pro účely zazvěřování
Jarní kmenový stav zvěře k 31. 3. 2006 (sčítaný)
Druh zvěře
Číslo řádku
2000
202
165
712
3696
29117 3
6000
264
427
521
7916 38
61916
63400
8000
466
592
1233
11650
100
90
10 3410
5 7836
630
40 15 22 5810
30
28
Plán lovu zvěře (odstřel i odchyt)
Skutečný lov zvěře
Úhyn celkem
33776
34280
28130 10
Provedené zazvěřování (výhradně dospělou zvěří)
0
57
253
2. Výskyt dalších druhů zvěře a jejich lov Druh zvěře
Liška obecná celkem Liška s pomocí norníků Jezevec lesní Kuna lesní a skalní Ondatra pižmová Holub hřivnáč Straka obecná Vrána obecná Tchoř tmavý a stepní Hrdlička zahradní Špaček obecný
Početní stav v honitbě
Lov
3832
3976 547
1397
150
4601
1182
3271 9851 3016 1623
417 1952 583 113
585 4628 15694
200
65
39
Výskyt dalších druhů zvěře a jejich lov pokud byla udělena výjimka Druh zvěře
Bobr evropský Kočka divoká Los evropský Medvěd hnědý Rys ostrovid Vlk euroasijský Vydra říční Čírka modrá a obecná Havran polní Holub doupňák Jeřábek lesní Jestřáb lesní Káně lesní a rousná Kopřivka obecná Kormorán velký Koroptev polní Krahujec obecný Krkavec velký Křepelka polní Lžičák pestrý Moták pochop
Početní stav v honitbě
Druh zvěře
Početní stav v honitbě
Poštolka obecná
1765
Racek chechtavý Raroh velký
6549 9
2
Sluka lesní
1818
34
Sojka obecná
8405
11
Sokol stěhovavý
3
99
Tetřev hlušec
18
392
Tetřívek obecný
21
3670
Volavka popelavá
2078
651
Výr velký
246
Lov
31
496 1121
Lov
25
Lov dalších druhů živočichů
4395 363
Druh živočicha
Lov
1840
Mýval severní
2
1033
Psík mývalovitý
137
3085
Norek americký
1109
Nutrie říční
3
196
Toulavý pes
319
325
Toulavá kočka
1750
3441
157
40
