Muslimská minorita v lokalitě Brno: vztah majority k minoritě

Mendelova univerzita v Brně Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

Muslimská minorita v lokalitě Brno: vztah majority k minoritě Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracoval:

Ing. Mgr. Jiří Čeněk

Artur Demartini

Brno 2014

Poděkování Děkuji vedoucímu práce panu Ing. Mgr. Jiřímu Čeňkovi za jeho čas, cenné rady, připomínky a výbornou spolupráci při vedení mé práce. Také bych chtěl poděkovat za konzultace paní PhDr. Daně Hübelové, Ph.D. a panu Ing. Milanovi Palátovi, Ph.D. Dále děkuji všem respondentům, kamarádům, rodině a všem, kteří se nějakým způsobem podíleli na vypracování této práce nebo mě při jejím vypracování podporovali.

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci: Muslimská minorita v lokalitě Brno: vztah majority k minoritě vypracoval samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 Autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne 26. května 2014

_______________________

Abstrakt Demartini A. - Muslimská minorita v lokalitě Brno: vztah majority k minoritě. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně. Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií, 2014. Vedoucí bakalářské práce Ing. Mgr. Jiří Čeněk. Práce se zabývá analýzou vztahu brněnského obyvatelstva s muslimskou komunitou v Brně. Teoretická část vysvětluje základní pojmy, stručně popisuje islám a přináší pohled na islám na území České republiky. Praktická část je potom založena na kvantitativním výzkumu s použitím elektronického dotazníku, který má zjistit postoje, předsudky a informovanost obyvatel Brna o muslimské minoritě. Klíčová slova Česká republika, Brno, islám, majorita, minorita, muslim, vztahy, postoje.

Abstract Demartini A. - The muslim minority in Brno: majority relationships with minority. Bachelor thesis. Brno: Mendel university in Brno. Faculty of regional development and international studies, 2014. Thesis supervisor Ing. Mgr. Jiří Čeněk. The thesis analyses the relationship of Brno citizens with the muslim community in Brno. The theoretical part explains the basic terms, briefly describes islam and brings the view of islam in the Czech Republic. The practical part is based on a quantitative research with use of an electronic questionnaire to determine attitudes, prejudices and knowledge of Brno citizens about muslim minority. Keywords Czech Republic, Brno, islam, majority, minority, muslim, relationships, attitudes.

Obsah a tabulek

5

Obsah 1

2

Úvod, cíl a metodika práce 1.1

Úvod ................................................................................................................... 9

1.2

Cíl práce ............................................................................................................ 10

1.3

Metodika práce ................................................................................................. 10

Vymezení hlavních pojmů

11

2.1

Minorita a majorita ........................................................................................... 11

2.2

Postoje .............................................................................................................. 12

2.2.1

Základní složky postojů ........................................................................... 13

2.2.2

Funkce postojů ......................................................................................... 14

2.3

3

9

Stereotypy versus předsudky ............................................................................ 14

2.3.1

Stereotypy ................................................................................................ 15

2.3.2

Předsudky ................................................................................................. 15

Islám 3.1

17

Historie a vznik ................................................................................................. 18

3.1.1

Šíité a sunnité ........................................................................................... 19

3.2

Prorok Muhammad ........................................................................................... 19

3.3

Korán ................................................................................................................ 20

3.3.1

Sunna ........................................................................................................ 21

3.4

Šarí’a ................................................................................................................. 21

3.5

Pět sloupů islámské víry ................................................................................... 22

3.5.1

Šaháda ...................................................................................................... 22

3.5.2

Salát .......................................................................................................... 22

3.5.3

Saum ......................................................................................................... 23

3.5.4

Zakát ......................................................................................................... 23

3.5.5

Hadždž...................................................................................................... 24

3.6

Džihád ............................................................................................................... 24

3.7

Postavení žen v islámu ..................................................................................... 25

Obsah a tabulek

6

Muslimové a islám v ČR

4

26

4.1

Vznik a vývoj muslimské obce v ČR (1934-1989) .......................................... 26

4.2

Muslimská obec v ČR od roku 1989 ................................................................ 27

4.3

Mapování islámu v ČR ..................................................................................... 28

4.4

Islám v Brně...................................................................................................... 30

4.4.1 4.5

Brněnská mešita ....................................................................................... 30

Islám českýma očima ........................................................................................ 30

Představení vlastního výzkumu

5

32

5.1

Cíle výzkumu .................................................................................................... 32

5.2

Stanovení výzkumných otázek ......................................................................... 32

5.3

Metodologie výzkumu ...................................................................................... 33

5.4

Výzkumný soubor............................................................................................. 34

5.5

Analýza a interpretace výsledků výzkumu ....................................................... 35

5.5.1

Vědomosti obyvatel Brna o islámu .......................................................... 36

5.5.2

Předsudky obyvatel Brna k muslimům a islámu ...................................... 38

5.5.3

Postoje obyvatel Brna k muslimské minoritě........................................... 41

5.5.4

Zájem obyvatel získat informace o islámu............................................... 45

5.6

Shrnutí výsledků a zodpovězení výzkumných otázek ...................................... 46

6

Diskuze

48

7

Závěr

49

8

Seznam použité literatury

50

Přílohy

55

A

Projekce počtu muslimů v ČR .......................................................................... 56

B

Fotografie brněnské mešity .............................................................................. 58

C

Vzorový dotazník ............................................................................................. 60

Seznam obrázků a tabulek

7

Seznam obrázků Obr. 1

Postojové kontinuum (intenzita postoje)

13

Obr. 2

Přehled mešit a modliteben v České republice v roce 2014

29

Obr. 3

Graf struktury výzkumného souboru z pohledu náboženství

35

Obr. 4 Graf výsledků otázky č. 4: Považujete své vědomosti o islámu za dostatečné? Obr. 5

Grafy úspěšnosti odpovědí na vědomostní otázky

Obr. 6 Graf výsledků otázky č. 5: Potkal(a) jste nějakého muslima / muslimku? Obr. 7

Graf výsledků otázky č. 12: Jaký je Váš názor na islám?

36 37 38 40

Obr. 8 Graf výsledků otázky č. 7: Vadilo by Vám, kdyby byl(a) Vaším spolupracovníkem muslim(ka)?

41

Obr. 9 Graf výsledků otázky č. 9: Kdyby se měla znovu stavět mešita v Brně, byli byste proti?

42

Obr. 10 Graf výsledků otázky č. 11: Byl(a) byste proti sňatku Vašich dětí s muslimem / muslimkou?

43

Obr. 11 Graf výsledků otázky č. 14: Pokud byste viděl(a) zahalenou ženu např. na nádraží nebo v bance, cítil(a) byste se ohroženě?

43

Obr. 12 Graf výsledků otázky č. 16: Měli by podle Vás muslimové v ČR přijmout naše tradice a zvyky?

44

Obr. 13

Graf průměrných hodnot postojů v jednotlivých otázkách:

45

Obr. 14

Graf výsledků otázky č. 15: Věděl(a) jste, že je v Brně mešita?

45

Obr. 15 Graf výsledků na otázku č. 17: Byl(a) jste za dobu Vašeho pobytu v Brně navštívit brněnskou mešitu nebo jste se jiným způsobem zajímal(a) o islám, abyste se dozvěděl(a) něco o muslimech?

46

Obr. 16

Pohled na brněnskou mešitu z venku

58

Obr. 17

Pohled z vchodové chodby dovnitř brněnské mešity

58

Seznam obrázků a tabulek

8

Obr. 18

Další pohled z chodby brněnské mešity

59

Obr. 19

Kaligrafie a minbár brněnské mešity

59

Seznam tabulek Tab. 1

Členění výzkumného souboru podle věku

34

Tab. 2

Členění výzkumného souboru podle vzdělání

34

Tab. 3

Struktura odpovědí podotázky č. 5.1: Jaké byly Vaše první dojmy?

39

Tab. 4 Projekce počtu muslimů v ČR podle geografického členění světa islámu k 31. 12. 2005

56

Úvod, cíl a metodika práce

9

1 Úvod, cíl a metodika práce 1.1 Úvod V dnešním globalizovaném světě je setkávání se mnohých rozdílných kultur1 téměř nevyhnutelné. Populace ve světě narůstá a jednotlivé země se potýkají s přílivem migrantů, a to především ze zemí třetího světa. Je zřejmé, že jednotlivé kultury mohou vyznávat různá náboženství, která se skrze migraci a volný pohyb ve světě šíří do všech koutů světa. Víra a vyznávání určitého druhu náboženství na jednu stranu různá etnika a národy spojuje, ale na druhou stranu je od sebe i odlišuje. V některých případech dokonce volává i konflikty. Právě náboženství je jedním z dnes často diskutovaných témat – z monoteistických2 především křesťanství a islám, které převládají. Islám je však momentálně oproti křesťanství rychleji rostoucím náboženstvím. Často je lidmi označován za nebezpečný. V mnoha případech je dokonce spojován s teroristickými skupinami (např. Tálibán nebo Al-Káida). Vyznavače islámu nazýváme „muslim“. Tak jako i jinde ve světě, tak i v České republice se nachází muslimská komunita, i když ne tak početná, jako v jiných státech EU. Islám je náboženství jako každé jiné. Myslím tím, že má stejnou podstatu. Touto podstatou je víra v Boha. Výjimkou mohou být náboženství, které vyznávají více Bohů. Přesto jsou mnohdy muslimové v očích lidí ze západních zemí, či ze zemí s převládající vírou v křesťanství, viděni jako ti, kteří představují nebezpečí. Když se řekne 11. září, válka v Iráku, Afghánistánu nebo Saudská Arábie, lidé si mohou tyto události automaticky spojovat s muslimy negativně. Muslimové se sice těchto událostí účastnili, protože se děly v jejich zemi, protože víra v islám je zde naprosto převažující. Ale kdo za tím vidí tu podstatnou část, kdy lidé bojují proti špatnému režimu v zemi? Kdo by se nechal dlouhodobě utlačovat na místo toho, aby se snažil něco změnit, i když za cenu ztrát životů? Muslimové jsou jen lidé, jako všichni ostatní, ale s tím rozdílem, že vyznávají jiný druh víry, než je např. v Evropě zvykem. Muslimové bývají také často terčem médií v zemích, kde jsou minoritou. Média ne zřídkakdy označují muslimy za ty špatné, ať už v jakémkoliv kontextu. To potom může vést k zaujatému postoji veřejnosti, protože média ovlivňují uvažování a myšlení většiny lidí. Otázka muslimů v Evropě, ale i jiných částech světa, do kterých se islám šíří, je celosvětově velmi choulostivá. Osobně se domnívám, že negativní postoje vůči muslimům jsou nejčastěji způsobeny tím, že lidé nemají dostatečné znalosti o islámu, a proto se ho 1

Kultura = souhrn informací, zahrnující vzájemné působení různých principů, pravidel, mravů a způsobů uvnitř určité skupiny, společnosti, či lidských výtvorů. Předává se učením, tedy negeneticky. (Hartl a Hartlová, 2010, s. 275) 2 Monoteismus znamená v náboženství víru v jednoho Boha, který nemá sobě rovného. Jedinec vyznávající tohoto Boha nesmí ani náznakem připustit, že existují i jiní Bohové. Monoteismus se tak vztahuje k představě jedinosti a popírání odlišnosti a rozmanitosti. (H. Pavlincová a kol., 2003, s. 11)

Úvod, cíl a metodika práce

10

bojí. Bojí se něčeho nového a neznámého, byť s tímto náboženstvím nemají osobně špatné zkušenosti. Domnívám se, že najít odpověď na otázku, zda tomu tak je či není, nebude jednoduché. A právě proto se tato práce věnuje studii vztahů obyvatel ČR (konkrétně obyvatel Brna) s muslimskou minoritou. Volbou pro zaměření práce na území města Brna mi bylo jednak to, že v tomto městě studuji a zajímá mě, jak tuto komunitu vnímají ostatní. Druhým faktorem je skutečnost, že se zde nachází historicky první mešita na území ČR a muslimská komunita je zde vzhledem k jejímu celkovému malému počtu relativně vysoká.

1.2 Cíl práce Cílem této práce je analýza vztahu obyvatel města Brna s muslimskou minoritou v lokalitě Brno. Dílčími cíli jsou potvrzení či vyvrácení předpokladů o slabé informovanosti respondentů o islámu a jejich negativních postojů k němu.

1.3 Metodika práce Tato bakalářská práce se rozděluje na dvě části, a to na část teoretickou a empirickou. Teoretická část je věnována obecné charakteristice problematiky a snaží se čtenáři přinést takové informace, aby nedocházelo k předsudečnému vnímání této problematiky. Jednotlivé kapitoly se zprvu zaměřují na vymezení hlavních pojmů práce, islám jako takový a islám v České republice. Kapitola vymezení hlavních pojmů představuje a definuje čtenáři základní psychologické a sociologické pojmy, potřebné k dalšímu textu. Následující kapitolou je islám. Čtenář je zde seznámen se základními charakteristikami tohoto náboženství a slouží jako stručné nahlédnutí na problematiku islámu. Uváděna je historie, ale i kontroverznější témata, ke kterým patří džihád a postavení žen v islámu. Navazující kapitola se věnuje islámu v České republice. Je zde popsána historie islámu na našem území, vnik a vývoj muslimské komunity u nás, islám na území Brna a pohled na islám českýma očima. V empirické části se zaměřuji na výzkum, jehož důležitým prvkem pro splnění cílů je elektronická forma dotazníku. Dotazník byl určen osobám žijícím nebo pohybujícím se v Brně minimálně po dobu dvou let. Toto šetření má zjistit jaké vztahy mají brněnští obyvatelé se zdejší muslimskou minoritou. Jsou stanoveny dílčí výzkumné otázky, které jsou posléze zodpovídány.


11

2 Vymezení hlavních pojmů Jelikož muslimská komunita v Brně patří do zdejší minoritní skupiny a jistou mírou se odlišuje od té majoritní, obyvatelé Brna mohou mít zažité stereotypy k této minoritě. Ty mohou být různé, ať už pozitivní, neutrální nebo negativní. Na základě stereotypů velmi často vznikají předsudky, které se později odráží na postoji k této komunitě například v podobě vyjádření souhlasu nebo nesouhlasu s výstavbou mešity. Protože se tato práce věnuje převážně těmito pojmy, považuji za důležité si je přiblížit a dále specifikovat.

2.1 Minorita a majorita Minorita a majorita, jinými slovy menšina a většina, jsou pojmy, jejichž význam je na první pohled jasný, přesto na ně můžeme nahlížet různě. Autoři popisují tyto pojmy nejen z pohledu počtu, ale i jiných pohledů. Jednotlivé skupiny (majoritní, minoritní) mohou být různé. Například národnostní, etnické, ekonomické, náboženské, nebo jen „lidé s handicapem“. Majorita je zpravidla větší, nadpoloviční část společnosti. Tato část vytváří početní převahu a z hlediska sociálních pozic zaujímá místa ve všech vrstvách společnosti, nejvíce však ve střední vrstvě. Ne vždy se musí nutně jednat o početní převahu. V některých případech může být většinová skupina pouze dominantnější (ať už kulturně, politicky, ekonomicky, atd.). (B. Geist, 1992, s. 210) Minorita neboli menšina může být označením skupiny, která má menší počet členů, než má z určitého hlediska ve stejné společnosti skupina většinová (tzn. majorita). V některých případech příslušníci většiny považují znaky, které menšiny vyznačují, za méně hodnotné (např. národnost, barva pleti, náboženské vyznání, atd.). Ochrana práv menšiny je v dnešní době samozřejmostí a je také považována za jeden ze znaků vyspělé demokratické společnosti. (J. Jandourek, 2012, s. 155) V porovnání s dominantní skupinou, která disponuje větším bohatstvím, mocí a prestiží, jsou příslušníci menšin určitým způsobem znevýhodněni. Proto se snaží o projevy skupinové solidarity a budování vzájemné sounáležitosti. Toto snažení je posilováno zkušeností a faktem, že příslušníci menšiny čelí předsudkům a jsou často cílem diskriminace3. Termín „menšina“ však nemusí vždy odpovídat početnímu znevýhodnění, kdy například v chudinských čtvrtích některých velkých měst tvoří etnické menšiny většinu obyvatelstva města. Pojem „menšina“ tak spíše vystihuje znevýhodněné postavení a často podle odborné veřejnosti také označuje skupinu osob, která má osobní zkušenost s předsudečným jednáním ze strany většiny. (A. Giddens, 2013, s. 584-585) Geist (1992, s. 210) také cituje P. R. Hostättera (1957), který tvrdí, že „ve vztahu k minoritám si majorita vytváří heterostereotyp, jenž v sobě často nese znaky nepřátel3

Diskriminace – schopnost rozlišovat různé podměty s rozdílnou reakcí na ně. Sociální diskriminace potom označuje nerovné, či předpojaté zacházení s jedincem nebo skupinou na základě odlišnosti pohlaví, rasy, atd. (Hartl a Hartlová, 2010, s. 103)


12

ství a agresivity k minoritě, zatímco autostereotyp vykazuje znaky nadřazenosti.“ Jinými slovy majorita si sama subjektivně vytváří negativní vnímání minority a zároveň sebe vnímá velmi pozitivně. Podle zprávy o situaci národnostních menšin v ČR (2012) mezi národnostní menšinové skupiny v České republice patří menšiny bulharská, chorvatská, maďarská, německá, polská, romská, rusínská, ruská, řecká, slovenská srbská, ukrajinská. Převládající národnostní menšinou je slovenská menšina, která ovšem není za menšinu osobně považována všemi Čechy, protože ke Slovákům mají obecně bližší vztah, a tak jsou vnímáni z „bratrského pohledu“.4 Co se týče muslimské komunity (menšiny) v České republice, spadá do ní velmi malá skupina obyvatel. Na území ČR se nachází neoficiálně několik desítek tisíc muslimů, kteří jsou z velké části cizinci.5 Podle výsledků sčítání lidu českého statistického úřadu bylo v roce 2001 zaznamenáno 3699 lidí vyznávajících islám a k roku 2011 došlo k poklesu na 1921 věřících.6 Tento pokles ovšem neodpovídá realitě, jelikož počet muslimů v ČR má spíše stoupající tendenci v návaznosti na dynamiku rozvíjení se islámu ve světě. Lidé vyznávající islám na území ČR tedy buď nechtěli uvést své vyznání, nebo nemají české občanství.

2.2 Postoje Jedním z klíčových termínů věd, ke kterým patří psychologie osobnosti, sociální psychologie, sociologie, také i sociální či kulturní antropologie, jak uvádí Nakonečný (2011) jsou „postoje“. Důležitý je především proto, že vyjadřuje bytostný vztah člověka k hodnotám, které buď přijímá, nebo odmítá. Pojem „postoje“ tedy vyjadřuje hodnotící vztah, jehož předmětem může být cokoliv. Hodnotícím vztahem lze označit každý vztah, který představuje nějaké kvality, hodnoty a může být pozitivní, neutrální i negativní. Každý postoj má určitou intenzitu a lze ho vyjádřit na pomyslné stupnici. Příkladem může být obrázek 1 uvedený níže. Intenzita je vyznačena na stupnici, kde nula označuje neutrální postoj nebo postoj, kdy neumíme zcela určit, jaký vztah máme vyjádřit. Čím více je jednotlivec na pomyslné stupnici vzdálenější od nuly, tím silnější je jeho postoj (např. souhlas nebo nesouhlas) k danému objektu, či události. Krajní hodnoty nám představují silné postoje, které mohou být až extrémistické. To znamená, že například lidé, kteří jsou schopni přidat se k protestu o výstavbě mešity, zaujímají jasně vymezený (v tomto případě negativní) postoj k islámu nebo stylu této stavby. „Tento souhlas či nesouhlas vyjadřuje ovšem složitější psychický obsah, jako např. příchylnost nebo odpor, rozhořčení nebo nadšení, sympatie nebo antipatie, ale i obsah smýšlení apod.“ (M. Nakonečný, 2011, s. 567) 4

TRACHTOVÁ, Zdeňka. Nejhorší vztahy máme s Íránem, nejlepší se Slováky, myslí si Češi. IDnes.cz [online]. 2014 5 KŘÍŽKOVÁ, Martina. Neviditelná menšina: analýza mediálního obrazu českých muslimů. Migrace online [online]. 2006 6 Obyvatelstvo podle náboženské víry v letech 2001 a 2011. In: Český statistický úřad [online]. 2014


13

0

zcela negativní

středně negativní

mírně negativní

mírně pozitivní

středně pozitivní

zcela pozitivní

neutrální

Obr. 1 Postojové kontinuum (intenzita postoje) Zdroj: Sociální psychologie, M. Nakonečný, 2009

Podle Vágnerové (2004) postoj vyjadřuje vztah k určité oblasti reality, která ovlivňuje způsob, jakým s ní člověk jedná, vnímá a hodnotí ji. Tento vztah chápe jako odvozenou motivaci k určitému způsobu chování a předpokládá, že postoje obvykle vycházejí ze základní hodnotové hierarchie jedince. Dále píše, že postoj se vyznačuje různým stupněm intenzity a je možné ho zaujmout k čemukoliv, i k sobě samému. Nakonečný (2011) vysvětluje, že vztah postoje s chováním je velmi složitý. Lidé se totiž často nechovají tak, jak se cítí a smýšlí. Ne vždy tedy postoj koresponduje s jejich názorem. Příkladem může být situace, kdy se jedinec cítí ohrožen. Hierarchická organizace postoje k hodnotám nám v případě ohrožení říká, že bychom možná neměli říkat to, co si ve skutečnosti myslíme, abychom se neohrozili. V souvislosti s tímto faktem rozlišuje postoje na centrální a periferní:  Centrální postoje jsou vztahem, který je pro člověka významný (např. rodiče, partner, zdraví, životní úroveň, přátelství, láska, atd.)  Periferní postoje nám naopak určují vztah, kdy je pro nás subjekt, či událost méně významná (např. hospodářské situace okolních zemí, výstavba nové budovy ve městě, zemědělská reforma, atd.)

2.2.1

Základní složky postojů

Vágnerová (2004) uvádí tři základní složky, kterými je postoj tvořen:  Složka kognitivní obsahuje souhrn informací, z kterých vyplývá názor na konkrétní situaci nebo objekt, ke kterému člověk zaujímá nějaký postoj. Obecně se týká myšlenkového pochodu jedince a jeho názorů.  Složka citová má význam emocionálního hodnocení a prožitku dané situace, či objektu. Prožitek může být příjemný nebo nepříjemný a v závislosti na tom můžeme rozpoznat postoj pozitivní, či negativní. Citová složka nám taktéž určuje motivační charakter postoje a chování z toho vyplývající.  Složka konativní je projevem postoje na venek. „Je to tendence reagovat, resp. Jednat určitým způsobem.“ Naše chování je ovlivňováno rozumem i emocemi. Jsme schopni odhadnout svůj postoj na základě vlastního chování.


14

Podle Nakonečného (2011) mohou mít postoje různé vnitřní složení. To znamená, že jednotlivé složky mohou být zastoupeny v různé míře. Vysoké vnitřní konzistence podle něho mívají extrémní postoje, v kterých se jeví jednota cítění, snah a myšlení. „Dílčí složky postoje mohou být v různých vzájemných vztazích, ale člověk má přirozenou tendenci udržet, resp. dosáhnout přijatelné vnitřní konzistence svých postojů“ (M. Vágnerová, 2004, s. 293)

2.2.2

Funkce postojů

Mezi funkce postojů Vágnerová (2004) uvádí snadnější orientaci ve světě. Člověk je na základě postoje schopen lépe chápat okolní realitu. Svět je plný informací a díky postojům lze tyto informace třídit, zjednodušit a vytvářet si názory, podle kterých hodnotíme situace a objekty. Můžeme se rozhodovat, co je vhodné a co nikoliv. Dále nám postoje přinášejí jistoty při řešení problémů. Na základě postoje víme, jak se máme chovat, i když společnost nás určitým způsobem usměrňuje. Ve shodě s hodnotami a normami se společností je naše chování nějakým způsobem regulováno. V postoji lze spatřovat i ochranné funkce, kdy v případě ohrožení si potřebujeme zachovat sebeúctu a vnitřní vyrovnanost (např. vyhodnotíme objekt nebo situaci jako negativní, nebezpečnou a podle toho se zachováme). Další funkcí je porovnávání postojů s jinými lidmi, které slouží jako potvrzení nebo vyvrácení správnosti. Tím, že srovnáváme naše postoje s jinými, se dokážeme ve společnosti někam zařadit. Jak zmiňuje Hayesová (2013), při hodnocení objektů má postoj funkci směřovaní naší reakce vůči danému objektu, či situaci. Tudíž pokaždé při kontaktu s touto věcí, či situací nemusíme vyhledávat nový způsob reagování. Pokud se nám nějaká událost líbila, budeme ji vyhledávat. Naopak pokud nám nějaká věc ublížila, příště se jí vyhneme, protože už k ní máme negativní postoj. Nakonečný (2011) považuje udržování vnitřní psychické rovnováhy za nejdůležitější funkci postoje. Vnitřní psychická rovnováha je podle něho dána významným postojem (viz centrální postoje popsané výše) k něčemu a redukuje úzkost. Uvádí i příklad, kdy silný a pozitivní postoj k náboženství spojený s vírou v posmrtný život, může snižovat strach ze smrti. Pokud se na funkce postojů podíváme z jiné strany, postoje, které obviňují, zavrhují nebo odsuzují určité menšiny, mohou mít účinky, které jedinec pociťuje v různých podobách. Takové postoje mohou jedince chránit například před pocitem méně cennosti, dodávat mu sebevědomí nebo ho zbavovat pocitu viny.

2.3 Stereotypy versus předsudky Průcha (2010) uvádí, že předsudky a stereotypy mají stejnou psychologickou podstatu a mají k sobě velmi blízko. Jaký je ale rozdíl mezi nimi? Někteří odborníci mezi těmito pojmy nedělají rozdíl, jiní naopak odlišují předsudky jako názory a postoje, které většinou vyjadřují negativní či nepřátelský vztah vůči určitým skupinám. Naproti tomu stereotypy často označují za neutrální nebo i pozitivní vztahy. Je uváděn i příklad postojů Čechů s Němci, kde Češi mají předsudky o německé výbušnosti, agresivitě, chuti


15

k válčení a zároveň si udržují stereotyp o Němcích jako nositelích technického pokroku a důmyslných organizátorů.

2.3.1

Stereotypy

Definicí stereotypu (ať už negativní, či pozitivní) podle Allporta (2004, s. 215) je „příliš silné přesvědčení spojené s nějakou kategorií. Jeho funkce spočívá v tom, že má ospravedlnit (racionálně vysvětlit) naše chování a postoj vůči této kategorii.“ Vágnerová (2004) označuje stereotypy jako zakořeněné zjednodušené stanovisko zaměřené na specifickou skupinu lidí. Dále tvrdí, že stereotypy jsou součástí předsudků. Velmi příhodně interpretoval stereotypy Giddens (2013), který je označuje je za neměnné charakteristiky spojené s konkrétními skupinami lidí. Obvykle jsou spojovány s národnostními menšinami. Příkladem může být stereotyp, kdy černochům jsou většinou připisovány sportovní vlohy, apod. Zatímco některé stereotypy mohou obsahovat kus pravdy, v mnoha případech se jedná spíše o projev vytěsnění založený na smyšlené představě. Cílem nepřátelských projevů a pocitů se tak stávají skupiny, které reálně netvoří jejich zdroj. Stereotypy se snadno ve společnosti usazují a jen stěží se dají odstranit. Jak zmiňuje Allport (2004), stereotypy jako takové nejsou plným výkladem odmítnutí. Avšak představují hlavně různé druhy představ, na které se člověk odkazuje z důvodu ospravedlnění svého negativního či pozitivního předsudku. Jako příklady stereotypů jsou uváděni např. židé a černoši. Autor představuje různé studie na stereotypy s tím, že židé bývají často označováni jako lidé mazaní, chamtiví, inteligentní a tajnůstkářští. Naproti tomu černoši jsou často stereotypně považováni za lidi líné, muzikálně nadané, nevzdělané a lehkovážné. Tyto dva příklady jsou podobné, ale spíše opačné povahy. Je uváděno, že podle výzkumu na Princenton Collage se stereotypy během doby mění. V roce 1932 a 1950 byli výsledky naměřených stereotypů rozdílné, s tím, že v roce 1950 byli stereotypy respondentů slabší. Stereotyp je tedy jiný než předsudek. Je to ve větší míře rozumový nástroj, který se přizpůsobuje převažujícímu trendu a je často ovlivňován masmédii. Zdrojem konfliktů, kolizí a poruch mezi sociálními skupinami i uvnitř nich jsou právě stereotypy. Při velké intenzitě mohou vést k roztříštění celých útvarů, agresi nebo ozbrojeným konfliktům (např. 2 sv. válka a negativní německý stereotyp vůči židům). (B. Geist, 1992, s. 454)

2.3.2

Předsudky

Jak už zmínil Allport (2004), lidé ve svém životě dělají mnoho chyb, včetně předčasných ukvapených soudů. Předsudek je velmi složité popsat a na celý problém lze pohlížet z různých směrů a má mnoho aspektů. Proto byly vybrány pouze některé popisy předsudku, které tento pojem podle mého názoru vystihují. Jandourek (2012) popisuje předsudek jako silné emocionálně zabarvené mínění o druhých osobách, skupinách nebo věcech, které je možné jen stěží odstranit na základě


16

nově získaných informací a zkušeností. Uvádí, že předsudek se může zakládat na nepravdivých nebo neověřených informacích. Předsudky lze chápat jako „kriticky nepřezkoumaný, citově zdůrazněný, často racionálně nezdůvodněný nebo nezdůvodnitelný úsudek (názor, soud) vytvořený nebo hotově přejatý jedincem nebo sociálním útvarem (skupinou atp.)“ (B. Geist, 1992, s. 318319) Hayesová (2013) považuje předsudky za určitou společenskou formu agrese. Ta by měla být zaměřená na členy nějaké kulturní nebo etnické skupiny. Podle jejího mínění člověk s předsudky neuvažuje o alternativních hlediskách. Předsudky dělí na pozitivní a negativní s tím, že psychologické výzkumy jsou většinou zaměřeny na negativní předsudky. Podle Geista (1992) má předsudek povahu stereotypu, který na jeho základě vede k vytvoření postoje. Vniká tedy v pořadí předsudek → stereotyp → postoj. Dále zmiňuje, že předsudek předchází logické uvažování. Předsudek rozděluje na kognitivní (předsudek v širším slova smyslu, který při dalším poznání může jedinec přehodnotit) a nekognitivní (v užším slova smyslu, kdy je jedinec zaslepen silnou emoční vazbou a bývá odolný vůči přehodnocení). Giddens (2013) oproti Geistovi (1992) nebo Vágnerové (2004) tvrdí, že předsudky často vycházejí ze stereotypů, které dále popisuje jako nějaké postoje a názory jednoho jedince nebo skupiny vůči jinému jedinci či skupině. Předsudečné názory jsou jakousi zaujatostí vycházející z informací, které jedinec získal z „doslechu“ a ne na základě vlastních zkušeností. Předsudky mohou být pozitivní i negativní a většinou je nově získané informace mohou jen stěží změnit. Od člověka chovajícího předsudky vůči nějaké skupině nemůžeme očekávat, že se bude chovat nezúčastněně k jejím příslušníkům. Jak uvádí Vágnerová (2004), předsudek je spojen s určitým zaujetím a odolností vůči logickému vysvětlení. Přejímání předsudků od jiných lidí není výjimečné. Je to totiž jednodušší, než si vytvořit vlastní názor na základě informací, které musí jedinec nejprve zjistit. Předsudky mají spíše negativní vliv na chování lidí a vytvářejí diskriminační prostředí. Je ale možné předsudky změnit? Touto otázkou se zabývala ve své knize Hayesová (2004) a popisuje body, které by této změně měly napomoci. Za první důležitou věc považuje, aby skupiny, kterých se předsudky týkají (např. majorita má předsudek vůči nějaké minoritě ve společnosti) si byly rovné. To znamená, že minoritní skupina by měla mít stejné práva jako ta majoritní. Dalším požadavkem je příležitost osobního kontaktu. Lidé se tak mají šanci navzájem poznat a redukuje to šanci na vytváření předsudků. Ve skupině by měla být možnost setkávat se také s „nestereotypními“ jedinci a jedinci z jiných skupin. Spolupráce jedinců z různých sociálních uskupení je další podmínkou. V podstatě lze konstatovat, že předsudkům můžeme předcházet dostatečnou informovaností, sociálním zapojením a kontaktem s ostatními skupinami.

Islám

17

3 Islám Lidé mívají tendenci přiřazovat náboženství ke kontinentům a islám je často v Evropě považován za cosi cizího v porovnání s křesťanstvím. Pravda je ale taková, že islám je spolu s křesťanstvím a judaismem existuje v Evropě již od dob svého vzniku. Tato tři jmenovaná náboženství totiž patří do tzv. abrahámovských náboženství, vyznávají jednoho Boha (monoteistické), dokonce vznikala ve stejných zeměpisných délkách. Islám je nám tedy bližší, než se nám může na první pohled zdát. (I. Štampach, 2006, s. 13) Křikavová a kol. (2002) považují islám za pokojné a demokratické náboženství, které představuje ryze duchovní záležitosti. Víra v islám slouží jako prostředek proti strachu nejistoty lidské existence a poskytuje odpovědi na nelehkou otázku života a smrti. Islám hlásá, že stvořitelem tohoto světa je Alláh7. Ten si vybral jednoho člověka, aby zvěstoval mír, rovnost a bratrství – tím člověkem je Mohammed. Muslimové jsou rozdílní, protože ne všichni z nich chápou islám jako náboženství, ale někteří spíše jako určitou historii minulosti. Islám tak není příčinou těchto rozdílů, jde o samotné uchopení islámu. Další skutečností je, že islám vznikal na území několika států, a proto se výklad islámu může v jednotlivých zemích trochu lišit. Islám nelze zařadit mezi náboženství, která se dají vtěsnat do hranic určitého státu nebo států. Je to spíše univerzalistické náboženství se stoupenci po celém světě, včetně států, z kterých historicky vzešel. Islámské náboženství je ve vysoké míře vyznáváno na území od pobřeží atlantského oceánu v subsaharské Africe podél středozemního moře směrem na Blízký, Střední východ až k nejsevernější muslimské zemi Kazachstánu. (P. Lunde, 2004, s. 7-8) Lovegrove (1926) popisuje islám jako něco unikátního. Říká, že je to osobnost, učitel a náboženství historie. Islám je název náboženství, které přinesl prorok Mohammed na základě zjevení Bohem. Název „islám“ jako takový není vytvořen těmi, kdo toto náboženství vyznávají, ale je přímo určen v koránu (svaté knize islámu). Slovo „islám“ znamená mír, poddajnost, ale také šíření míru. Ti, kdo vyznávají islám, se nazývají muslimové. Muslim musí být v míru s Bohem (ale také s ostatními), podřídit se mu a poslouchat jeho přikázání. Pojem islám můžeme kromě náboženství také chápat jako určitý životní styl. Mezi jednotlivými náboženstvími je islám v současnosti nejrychleji rostoucí s více než 1,2 miliardami věřícími.8 Muslimové tvoří zhruba 23 až 24 procent světové populace.9 V následujících odstavcích budou stručně popsány jednotlivé důležité součásti islámu, které slouží pouze jako úvod a základní přehled do tohoto náboženství. 7

Alláh znamená arabsky slovo Bůh. Je označován za stvořitele všeho a islám ho vyznává jako jediného, jedinečného pána, kterému není nikdo roven. Je východiskem i smyslem učení islámu. (B. Ostřanský, 2009, s. 16) 8 Islam Explained. Whyislam.org [online]. 2011 9 The Future of the Global Muslim Population. PewResearch [online]. 2011

Islám

18

3.1 Historie a vznik Haeri (2001) označuje za tzv. kolébku života oblast zvanou „úrodný půlměsíc“ 10 (anglicky „the fertile crescent“). Oblast je uváděna jako místo, kde původně vznikla civilizace, protože je úrodná pro zemědělství. V předislámské Arábii (cca do 6. Století) žila velká část obyvatel kočovným způsobem života. Společnost se skládala z různých klanů, rodů, kmenů, atd. Velkého významu nabývaly městské státy, jedním z nich byla Mekka v Hidžázu. Ta představovala významný obchodní spoj mezi dnešním Jemenem, Indií, Etiopií, Palestinou a Sýrií. Náboženství se v té době vyznávalo v podobě uctívání přírodních a nadpozemských sil, ovšem jen z malé části monoteistické. Vyznavači takovýchto náboženství se nazývali „hanífové“. Ve střední a západní Arábii ale převládalo spíše pohanství. Hanífové se snažili náboženství šířit. Při vznikání a rozšiřování judaismu a křesťanství vlivem bojů v Arábii, začal vznikající islám přijímat i část z židovského a křesťanského učení ze severu. (L. Kropáček, 2011, s. 9-11) To, že někteří lidé věřili už v předislámské Arábii v jednoho Boha, se dá považovat svým způsobem za počátek islámu. Někteří tvrdí, že Bůh posílal za arabskými kmeny proroky již před Muhammadem.11 Ti však nebyli úspěšní. Jiný pohled říká, že islám vznikl o něco déle. Začněme tedy od Mekky. Jak píše Lunde (2004), Mekka spadala pod oligarchii Kurajšovců a představovala posvátné místo, kde nesměla být prolita krev. Tradice vypráví, že v Mekce působila skupina hanífů, kteří se z důvodu jejich nespokojeností s převažujícím pohanstvím ukrývali v horských jeskyních v okolí města. Mezi nimi se nacházel i prorok Muhammad. Ten na základě božího zjevení začal v Mekce napadat pohanská božstva a hlásat monoteismus. To se ovšem nelíbilo Kurajšovcům a Muhammad spolu se svými stoupenci byl nucen r. 622 odejít z Mekky do Medíny. Tento odchod je znám jako „hidžra“ neboli přesídlení. V Medíně dále šířil slovo boží a postupně si získával přízeň lidí, kteří mu pomáhali bojovat proti Kurajským nepřátelům. V roce 627 ubránil Muhammad a jeho lidi (muslimové) Medínu od obléhání Kurajšovci a následně vytáhli proti Mekce. Byla uzavřena smlouva s Kurajšovci, kdy muslimové mohli do Mekky vstoupit příští rok na tři dny. Muslimové nabyli dostatečné síly pro převzetí moci nad Mekkou r. 629. Od té doby se postupně k muslimům přidaly kmeny, které byly dříve spojenci Kurajšovců. Když r. 632 Muhammad zemřel, stal se „chalífou“12 jeho přítel Abú Bakr. Ostřanský (2009) uvádí následující chronologii jednotlivých chalífů: Abú Bakr asSiddíq (632-634), Umar ibn al-Chattáb (634-644), Uthmán ibn Affán (644-656) a Alí ibn Abí Tálib (656-661). Alího smrtí se uzavřelo období zvané „zlatý věk“.

10

Úrodný půlměsíc – oblast ve tvaru půlměsíce od perského zálivu přes dnešní Irák, Sýrii, Libanon, Jordán, Izrael a severní Egypt. (J. Mark, 2009, online) 11 HOLCÁTOVÁ, Barbara K. Oudová. Předislámská Arábie. Muslimové očima českých školáků: Výzkumný a vzdělávací projekt [online]. 2014 12 Chalífa – Označení pro nejvyššího zástupce obce věřících. (B. Ostřanský, 2009, s. 77)

Islám

3.1.1

19

Šíité a sunnité

Tureček (2007) uvádí rozdíl mezi větvemi věřících muslimů. Určitá část věřících totiž prosazovala názor, aby po Muhammadově smrti nastoupil zástupce. Jiná část zase zastupování proroka odmítala. Ti, kteří byli pro nástup chalífy, připadají k šíitské větvi islámu. Šíité tvoří asi 15 % z celkového počtu muslimů. Zatímco druhá větev, která tvoří převažující většinu (tedy 85 %) jsou nazýváni sunnité. Sunnité jsou označování jako ortodoxní13 muslimové.

3.2 Prorok Muhammad Prorok Muhammad je klíčovou postavou v islámu a proto je dobré si o něm alespoň něco málo povědět. Je dost pozoruhodné, kolik přesných informací se o něm do dnes dochovalo. Islámská víra představuje Muhammada jako jednoho z mnoha poslů božích. Zároveň je ale posledním z nich a dosahuje tak završení období poslů. Byl „nabí“ (prorok národu) i „rasúl“ (posel se zprávou světu). Slovo „Muhammad“ znamená „ten, který je oslovován“ a islám mu přiděluje vlastnosti jako upřímnost, prozíravost, věrnost, schopnost šířit boží slovo. (M. Reeber, 2008, s. 8-9) Haeri (2001) označuje Muhammada za nejvýše postaveného proroka islámu. Podle něho potvrzuje vše, co se stalo před tím a upozorňuje na chyby a nedorozumění. Zároveň Muhammadova zvěst nahrazuje všechny předtím, protože se v ní nenajde místo pro nedorozumění nebo pochybnosti. Muhammad se narodil v roce 570 v Mekce. Byl vychováván svým strýcem, protože jeho otec zemřel před jeho narozením a matka při porodu. Muhammad byl označován za negramotného („ummí“14 - neuměl ani číst, ani psát) až do jeho smrti. Jelikož byl velmi nábožensky založený a lidé ho postupem času poznali jako spolehlivého a důvěryhodného, ve věku 40 let seslal Bůh Muhammadovi první zjevení prostřednictvím anděla nazývaného Gabriel. Jednotlivá zjevení se mu nepravidelně objevovala během následujících let života. Tyto zjevení od Boha Muhammad hlásal a přednášel věřícím jako svatou pravdu. (I. Ibrahim, 2009, s. 43-44) Každodenní prorokovi proslovy a projevy od prvního zjevení do konce jeho života a jsou známy pod výrazem „hadíth“. Hadíth přesně znamená „výrok“. Jedním z takových výroků je např. „Chudoba může někdy vést k neochotě uvěřit“. (Z. Sardar, 2004, s. 31-35) Muhammad se při svém působení v Mekce zamiloval do ženy jménem Chadídža. Ta mu porodila čtyři dcery (Zajnab, Fátimu, Umm Kulthúm a Ruqajju) a také dva syny, kteří však zemřeli již v dětství. Do doby, než mu Chádídža zemřela (r. 619) byl Muha13

Ortodoxní = pravověrní - pojímají správně a pravdivě víru svého náboženství (H. Pavlincová a kol., 2003, s. 398) 14 L. Kropáček, 2011, s. 13

Islám

20

mmad monogamní (měl jednu manželku). Později měl naopak rozsáhlou polygamní (více manželek) rodinu, která byla chápana za důkaz jeho mužnosti, schopnosti a postavení. (L. Kropáček, 2011, s. 11-22) Při svém odchodu z Mekky do Medíny dál šířil islám. Několik let poté se vrátil zpět do Medíny spolu s jeho stoupenci a společně odpustili svým tehdejším nepřátelům. Od té doby se islám dále šířil. Muhammad zemřel ve věku 63 let (roku 632) na neznámou nemoc během tří dnů. Jeho smrt byla nenadálá a bez jakéhokoliv odkazu. Po jeho smrti se začalo sepisovat jeho hlásání do dnešní psané podoby známé jako korán. (I. Ibrahim, 2009, s. 43-44)

3.3 Korán Svatá kniha islámu „korán“ je poslední zjevené slovo Boží. Pro každého muslima je to první zdroj víry a praxe. Je to jakýsi detailní návod pro chod spravedlivé společnosti a dobého života. Korán je psaný arabským jazykem a jeho překlad do jiných jazyků není možný (existují překlady, ale nemohou být uznány jako korán). Pro muslimy tedy existuje pouze v arabštině, ve které byl původně zjeven Muhammadovi. (I. Ibrahim, 2009, s. 43) Slovo korán (originálně qur’án) znamená v překladu „recitovat a přednášet z paměti to, co bylo zjeveno Bohem“. Přednášení textu z koránu má své přesně dané pravidla a vyžaduje správnou výslovnost a intonaci. Posláním koránu je jednak se „odevzdat do vůle Boží“, ale také přispět ke změně kulturní normy podle zásad islámské morálky. V koránu je obsažené poselství s nadčasovou platností. Vysvětluje, že lidé nejsou tvůrcem světa a proto si nemohou vytvářet vlastní zákony, ale musí se řídit těmi, které stvořil Alláh. (A. Křikavová a kol., 2002, s. 28-32) Sardar (2004) popisuje jedinečnosti koránu v tom, že změnit nebo zkazit korán je skoro nemožné. Vytvoření jediného verše stejné literární hodnoty je nad lidské schopnosti (viz ukázky z koránu níže). Díky jeho zvláštní struktuře, přesnosti, úspornosti a jemnosti stylu je nenapodobitelný a relativně snadno zapamatovatelný. Samotný text na sebe navazuje rytmicky, rýmem i významem a dal by se označit za rytmickou prózu, epickou báseň, či symfonii. Korán se nedá srovnávat s jinými svatými knihami jako je např. Tóra, Bible, Ramájána nebo Mahábhárata, protože na rozdíl od nich nevypráví jen o dávných lidech. Celý text koránu je rozdělen do 114 súr15 o obsahu 6236 veršů. Každá súra začíná větou „Ve jménu Boha milosrdného, slitovného“. „Rci: I kdyby se lidé a džinové spojili, aby něco podobného Koránu tomuto vytvořili, nebyli by schopni přijít s něčím podobným, byť by si vzájemně byli pomocníky.“ (korán, 17:90/88) „Jste-li na pochybách o tom, co jsme seslali služebníku Svému, tedy přineste súru podobnou této a předvolejte si svědky své kromě Boha, jste-li pravdomluvní! Však neučiníte-li to – a vám se to věru nepodaří – pak střeste se ohně,…“ (korán, 2:21/23-22/24) 15

Súry – jednotlivé kapitoly v koránu (H. Pavlincová a kol., 2003, s. 629)

Islám

3.3.1

21

Sunna

Sunna je označení pro jakýsi soubor výroků, postojů a činů proroka Muhammada (také často označována jako tradice). Je to tedy příběh Muhammada, který je pro muslimy vzorovým modelem chování. Vztah sunny a koránu je blízký a vzájemně vyrovnaný, i když korán je postaven o něco výše než sunna. Oba jsou zdrojem informací a určitým smyslem pro muslimy. Sunna korán může buď vysvětlovat, doplňovat, potvrzovat, ale nikdy se nemůže protiřečit. Často bývá korán spojován s verši a sunna s moudrostí. V současnosti některé z radikálnějších muslimských skupin mají snahu od sunny upouštět. Bez sunny by ale teoreticky nemohli korán interpretovat a proto jsou spíše neuvědoměle ovlivněni právě sunnou než koránem. (P. Pelikán, 1997, s. 5-88) Jak zmiňuje Sardar (2004), sunna obsahuje části, které lze pominout a také části, které naopak nelze opomíjet. Příkladem je turban a velbloud, na kterém jezdil Muhammad. Nemůžeme po všech muslimech chtít, aby jezdili na velbloudovi a nosili turban. Zato nošení čistých šatů, které musí zahalovat určité partie těla lze dodržovat bez výjimek. Povaha sunny a koránu by se dala přirovnat k praktické a teoretické části islámu.

3.4 Šarí’a Pojem šarí’a je běžně znám jako „islámské právo“. Je to jistý soubor nařízení, společenských hodnot a zásad, podle kterých se odvozují zákony a legislativa. Hlavními zdroji šarí’y jsou korán a sunna. Jako i v nemuslimských zemích se právo vyvíjí a mění podle situace v zemi, ale šarí’a je pořád stejná. Cílem šarí’y je vytvoření morálně odpovědné společnosti se sociální, ekonomickou a politickou spravedlností. (Z. Sardar, 2004, s. 6263) Reeber (2007) uvádí, že původní význam slova šarí’a je „cesta“. Označuje cestu, kterou musí věřící následovat, aby respektoval Boží normy islámu. Je to islámská zákonodárná moc označována za Božskou, protože její základy vznikly zjevením. Šarí’a „sahá od rodinného práva přes trestní kodex až po ekonomické směrnice, nemá ale zcela jednotnou podobu a výklad šarí‘y se někdy liší podle jednotlivých právních škol (mazhabů) i regionálních vlivů.“ (B. Tureček, 2007, s. 200) Islámské právo šarí’a je rozsáhlejší, než si lidé mnohdy myslí. Pelikán (1997) píše, že určuje pravidla chování člověka k bohu, k ostatním lidem a společnosti jako celku, dále k přírodě i státu. Člověk si na základě šarí’y vytváří morální hodnoty i způsob myšlení. Pokud shrneme definici šarí’y, dá se říci, že je to systém nařízení a předpisů, které doprovázejí věřící po všech stránkách života. Je příkladem jak se chovat při modlitbě, ale i méně vznešených činů jako např. vykonávání potřeby. Právo, které řeší jen důležité a základní otázky lze považovat za ideál. Šarí’a směřuje spíše k úpravě až do nejmenších podrobností, které mohou člověka až obtěžovat v jeho soukromí. Snaží se tím sladit každý lidský čin s vůlí Boží. Na druhou stranu nebyla šarí’a nikdy uplatňována v celé své šíři, protože to ani není v praxi možné. (J. Potměšil, 2012, s. 18-31)

Islám

22

3.5 Pět sloupů islámské víry Islámská víra zahrnuje pět pilířů, které by měl každý muslim během svého života dodržovat. Jsou jimi šaháda (vyznání víry), salát (modlitba), saum (půst), zakát (almužna) a hadždž (pouť do Mekky).

3.5.1

Šaháda

Vyznání víry neboli šaháda je mluvené vyjádření o příslušnosti k islámu a oddání se do vůle boží. Šaháda doprovází muslimy po celý život a je součástí každodenní modlitby. Každý muslim, kdo před smrtí vysloví šahádu, se nazývá „šahíd“ (vyznavač) a je připraven nastoupit na cestu do ráje. (A. Křikavová a kol., 2002, s. 71) Výraz šaháda se překládá jako „svědectví“ nebo „dosvědčení“. Islámská šaháda zní následovně: „Ašhadu an lá illáha illá ‘illáh wa Muhammadan rasúlu ‘lláh“ – „Vyznávám, že není božstva kromě Boha a Muhammad je posel Boží“. Pokud se člověk chce stát muslimem, musí pronést šahádu buď před islámským představitelem, nebo před alespoň dvěma svědky a udělat úřední zápis. Upřímnost a poctivost záměru vyznání víry je však pro muslimy důležitá. (L. Kropáček, 2011, s. 92)

3.5.2

Salát

Salát označuje hlavní muslimskou povinnost – modlitbu. Muslimové se kultovně modlí každý den hned několikrát, a to v přesně stanovený čas. Dospělý a zdravý muslim má povinnost se modlit. Existuje prominutí modlitby v případě nemoci, s přihlédnutím na to, jak je člověk schopný se hýbat. Po uzdravení však musí svoji absenci nahradit. Modlitby jsou platné pouze v případě, pokud jsou splněny podmínky:  Čistota – věřící nesmí přijít do styku s něčím poskvrňujícím, musí být bez obuvi. K účelům sloužícím čistotě se v mešitách16 nacházejí speciální umývárny.  Adekvátní oděv – muslimové musí být zahaleni. Muži vše mezi pupkem a koleny, ženy musí být zahalené celé, kromě obličeje a rukou od zápěstí.  Správný směr modlitby – podmínka, která požaduje, aby věřící při modlení směřoval směrem k Mekce.  Znalost modlitebních časů – každý den jsou určeny přesné časy (podle místa výskytu), kdy se věřící musí modlit. Podle převládajících sunitů je muslim povinen se modlit pětkrát denně (při úsvitu „salát al-fadžr“, v poledne „salát az-zuhr“, odpoledne mezi polednem a západem slunce „salát al-casr“, při západu slunce „salát almaghrib“ a nakonec v noci „salát alcišá“)  Modlitba nesmí být přerušena – jinak ztratí platnost (L. Kropáček, 2011, s. 96-103) 16

Mešita – budova, do které se muslimové chodí modlit, či učit náboženským otázkám, kultuře, ekonomice a jiným společensky prospěšným věcem. (Co je to mešita?. Islámská nadace v Brně [online]. 2008)

Islám

23

3.5.3

Saum

Půst (saum) je zvyk založený spíše na základě lékařské praxe, než na důkazu pravověrnosti. V určitých případech se Arabové zdrželi vína a jídla. V bohatších oázách hlavně ze zdravotních důvodů a v chudých naopak z důvodů úspor. Půst bývá jedním z nejnáročnějších a nejpřísnějších obřadů islámu, ale do dnes ho dodržují všichni muslimové. Saum je půst během celého měsíce ramadánu (devátý měsíc islámského kalendáře) – tedy měsíci, kdy Muhammad poprvé viděl Boží zjevení. Půst začíná za úsvitu a končí při západu slunce. V době půstu mají věřící kromě jídla a pití zakázáno kouřit, zákaz sexu a musí se k sobě chovat slušně. Protože tento půst v průběhu měsíce muslimy značně vyčerpává, byly z důvodu zatěžování národního hospodářství vytvořeny speciální skupiny lidí, kteří půst dodržovat nemusí. (A. Křikavová, 2002, s. 79-81) V některých případech islám předepisuje půst jako trest – např. při neúmyslném zabití, či porušení přísahy. Cizinci, kteří pobývají v islámské zemi v průběhu ramadánu, by měli brát ohledy na muslimské zvyky. Měli by tedy jíst a pít v ústraní, aby předešli případným nepřátelským projevům. Po ramadánu následuje „Cíd al-fitr“ („svátek ukončení půstu“), kterým muslimové oslavují ukončení ramadánu. (L. Kropáček, 2011, s. 107-110)

3.5.4

Zakát

V chudých muslimských zemích se lze často setkat s žebráním. Důvodem je jeden z pilířů víry (zakát) – povinnost pomoci potřebným almužnou, či přispěním daru různým náboženským nebo humanitárním institucím. Aby se předešlo zneužívání žebrání, vláda varuje před náhodným rozdáváním peněz na ulici. Pro tento účel byly zhotoveny kasičky. Podle Abdalatiho (2010) jsou vhodnými příjemci zakátu následující skupiny lidí:  Chudí muslimové, aby se mohli zbavit bídy  Potřební muslimové, kteří nemají dostatek prostředků na dobré živobytí  Noví muslimové, aby měli možnost usadit se  Muslimští váleční zajatci, aby bylo možno je vykoupit  Zadlužení muslimové, pro osvobození svých závazků  Muslimští zaměstnanci, kteří vybírají zakát  Muslimští vědci a studenti, aby mohli pokračovat v činnosti  Muslimští poutníci, kteří se ztratili Kropáček (2011) uvádí, že zakát v dnešní době je spíše daní, než dobrovolným příspěvkem pro chudé. Almužna se přeměnila v daň po smrti Muhammada s příchodem moci chalífů. Zakát může být přímo přidělován těm, kteří ho potřebují, ale svěřit ho úřadům k rozdělení je správnější. Splývá tak s ostatními daněmi a ztrácí svůj charitativ-

Islám

24

ní smysl. I přes to, je zakát jedním z pilířů islámu a zvláštní forma zakátu je tzv. „zakát al-fitr“, který dávají muslimové dobrovolně při ramadánu.

3.5.5

Hadždž

Hadždž je posledním z pěti pilířů islámu. Toto označení znamená pouť do Mekky. Každý dospělý muslim, který je zdravý fyzicky i finančně, musí alespoň jednou za svůj život vykonat pouť do Mekky. Hadždž je největším výročním shromážděním muslimů (v milionech osob). Setkávají se, aby poznali nové lidi a celá událost je jednou velkou konferencí míru. Narušit mír čehokoliv je přísně zakázáno. Jde o setkání se muslimů všech věkových, profesních a třídních kategorií. Všichni jsou stejně odívání, stejně a ve stejný čas recitují stejné texty a uctívají jediného Boha Alláha. Jelikož je Mekka historickým zázemím proroka Muhammada, muslimové to vnímají jako inspiraci k upevňování svojí víry. V hadždži můžeme spatřovat náboženskou ukázněnost, jednotnost a oddání se Bohu, za kterým jsou muslimové schopni cestovat přes celý svět. (H. Abdalati, 2010, s. 111-115)

3.6 Džihád Jak zmiňuje Hemaya (2012), džihád je jedním z velmi kontroverzních arabských slov. Je často spojovaný s událostmi 11. září 2001. Pravý význam slova nespočívá v teroru nebo války ve jménu Boha, jak je často uváděno médii, ale znamená „o něco usilovat“. Džihád má ovšem i další význam a to např. „přemáhání vlastní slabosti“, „bojovat“ ve smyslu spravedlnosti a obrany sebe nebo druhých. Při sledování dějin si můžeme povšimnout, že spravedlnost a mír bez ochrany nepřežije. Mnoho jedinců usiluje o naplnění svých cílů nepoctivou cestou. Proto korán vyzývá muslimy, aby se bránili, když se k nim někdo chová nespravedlivě, ale nesmí tím způsobit nějaké neštěstí. V islámu je velmi usilováno o mír a klid, válka bývá tím nejkrajnějším řešením (viz úryvek z koránu níže). „A budou-li ochotni k míru, buď k němu ochoten i ty a spoléhej na Boha, vždyť On slyšící je i vševědoucí“ (korán, 8:61/63) Podle Turečka (2007) je džihád úsilí o upevnění islámské víry, které jednotlivé skupiny (především teroristické a militantní) využívají při ospravedlňování vlastních činů. Vlivem těchto skupin široká veřejnost bohužel zapomíná na ty původní podoby džihádu, kdy každý muslim měl snahu se sebezdokonalovat. Příkladem může být Ministerstvo džihádu v Íránu, které se participuje na rozvoji venkova nebo odstraňování škod při živelných katastrofách. Mendel (2010) ovšem zmiňuje, že přestože se džihád nepřekládá jako svatá válka, nelze přeskočit fakt o prvních sto letech dějin islámu. V té době se přes proroka Muhammada, skrz boží zjevení, uchytil džihád jako boj za šíření víry. Skutečnost kladného pojetí útočné války v islámu se dost často odráží na nedůvěře, či nenávisti západních států vůči islámu. Džihádu se věřící může účastnit srdcem (prohlubováním zbožnosti), jazykem (šířením pravdy), rukou (charitativní činností) a mečem (formou násilí).

Islám

25

3.7 Postavení žen v islámu Jak zmiňuje Hemaya (2012), postavení ženy v islámu můžeme docenit při porovnání s jinými kulturami. Např. v antickém Řecku byly ženy považovány za tělesně, morálně, sociálně a intelektuálně slabší. Ve středověku bylo ženám odpíráno vzdělání a byly považovány za neschopné bytosti. S příchodem islámu se však ustanovila práva žen a postupně se vylepšovala a upravovala, zatímco jinde byly ženy stále utlačovány. V islámu mají ženy a muži stejné právo na vzdělání, je zakázáno nutit ženu ke sňatku, ženy mají dědické právo, matky mají mimořádné postavení a rodina je ctí, atd. Lunde (2002) píše, že muži a ženy v islámu jsou si rovní jen před Bohem, právně mají větší možnosti v určitých případech muži. Příkladem může být výpověď u soudu, kdy svědectví ženy má poloviční hodnotu než svědectví muže. Dále se muslimka nikdy nesmí provdat za nemuslima, ale muslim si nemuslimku vzít může. Pokud dojde k rozvodu, opět je zde žena určitým způsobem znevýhodněna. Ženy mohou sice požadovat rozvod, ale musí být schválen manželem a navíc ztrácí věno (mahr) dohodnuté při uzavírání sňatku. Co se mužů týče, ti se se ženou rozvést mohou po třech vyřčeních taláq („rozvádím se s tebou“). Třetí vyslovení by mělo být po časovém odstupu od předchozích dvou, aby se zjistilo, že žena není těhotná. Podle koránu je také dovoleno vzdorovité ženě nabít. Tento text byl zmírněn právníky, kteří povolili bít ženy pouze krátkým klacíkem, resp. kartáčkem na zuby. Abdalati (2010) naopak vypichuje, že je rozdíl mezi rovností a totožností. Islám totiž poskytuje ženě práva, která jsou stejně široká, ale ne stejná. Muž a žena nebyli stvořeni jako stejné bytosti, a proto nemají stejná práva. To ovšem neznamená, že by jedni nebo druzí měli být méněcenní. Když se podíváme na západní demokratické či komunistické země, můžeme si všimnout, že ženy zde nutně nežijí šťastně. Musí pracovat stejně jako muž a kolikrát i za nižší mzdu. Žena v islámu má práva, která odpovídají její přirozenosti, mají úkol ji chránit před nepříznivými a nejasnými životními faktory. Islám jako takový neomezuje postavení ženy ve společnosti, ale bývají to tradice některých zemí s převahou muslimského obyvatelstva. Je důležité nezaměňovat náboženství za tradice určitých kultur. Dnes je diskriminace a práva žen celosvětovým tématem, a to nejen v muslimských zemích. Pokrývka hlavy žen v islámu je sama o sobě dalším tématem, které lidé západních zemí často označují jako symbol utlačování. Kdo ale ví, že právě šátek nebo burka, kterou se muslimky zahalují, slouží jako jejich ochrana? V islámu jsou právě vlasy jedním z nejatraktivnějších činitelů ženské krásy. Proto si je ženy před cizími lidmi skrývají, aby působily neutrálně, a svoji atraktivitu si nechávají pro manžela a rodinu. (A. Hemaya, 2012, s. 281-285) Poněkud kritičtěji se na postavení žen v islámu dívá třeba Spencer (2006), který tvrdí, že islám bývá často velmi náchylný k tomu, aby byl zneužit. Například v otázce bití žen se podle něho překladatelé koránu často nespokojují pouze s „potrestejte je“, ale zmiňují se o fyzickém trestu. Dále uvádí (stejně jako Hemaya), že zdrojem různorodosti výkladů je právě sunna. Věnuje se také rozdílnému pohledu na znásilnění, ke kterému dochází, ale na základě šarí’y je téměř nemožné násilníka obvinit. Přitom ženy, které se staly obětí, často končí ve vězení místo viníka (v Pákistánu až 75 % vězněných žen).


26

4 Muslimové a islám v ČR Jak píše Bečka a Mendel (1998), Češi často vůbec netuší, i když v ČR nikdy nebyl přímý kontakt s islámskou civilizací, že měli možnost se s islámem setkat, poznávat ho a srovnávat ho různými cestami. První zmínka o islámu se na našem území objevuje v staroslověnském textu „Život vs. Cyrila“. Cyril (nebo Konstantin) byl znám tím, že debatoval s moudrými lidmi a také muslimy. Ve svém spise se zmiňuje i o Muhammadovi a obsahuje i část Koránu. Nálezy islámských mincí (íránské dirhamy) v Kelči na Moravě jsou dalším příkladem přítomnosti islámu, ale jsou i další. Co se týče nějakého „většího“ kontaktu s islámem, tak k velké migrační vlně muslimů v Evropě došlo po 2. sv. válce. Zdevastované evropské státy potřebovaly nové síly na zotavení. Muslimští muži se tak měli možnost dostat do Evropy. O několik let později potom i jejich manželky. Dnes žije v Evropě několik milionů muslimů, z toho nejpočetnější skupina v Anglii, Francii a Německu. Naopak v ČR se nachází jen několik desítek tisíc muslimů. Ti se po válce do ČSSR neměli možnost dostat kvůli tehdejšímu komunistickému režimu v zemi, proto se objevují na našem území více až po pádu komunismu. Z větší části jsou to migranti, ale z malé také čeští konvertité (lidé, kteří změnili víru) k islámu. Vyznávat islámské náboženství v ČR nebo jiných státech Evropy není vůbec složité, stačí dodržovat muslimské povinnosti.17 Jak píše Červenková a Rethmann (2009), jelikož je ČR jednou ze silně ateistických zemí, objevují se určité problémy. Například Češi jsou automaticky muslimskými zeměmi považováni za křesťany a posléze mají problém s doložením jejich křtu (pokud jsou bez vyznání) a jiné. Co se týče veřejnosti, Čeští muslimové jsou otevření všem a vlídně přijímají návštěvy v mešitách, kde ochotně odpovídají na otázky hostů. Některá jejich nařízení a zákazy sice nemuslimům ve „svobodné“ Evropě mohou připadat nevhodná, či nedůvěrná, ale klíčová je zde otázka odmítnutí terorismu. Čeští muslimové uznávají úctu k životu, rodině a negativní postoj k terorismu. Příkladem může být pokojné odmítnutí urážlivých karikatur proroka Muhammada v Brně roku 2008. Podle průzkumu Šlechty a kol. (2009) jsou čeští muslimové spokojeni se životem a demokratickými podmínkami v ČR.

4.1 Vznik a vývoj muslimské obce v ČR (1934-1989) Při vzniku Československa na našem území zůstali balkánští muslimové, kteří se zde usídlili už za Rakouska-Uherska. Zůstali zde hlavně kvůli lepší hospodářské situaci a postupem času se k nim připojovali další muslimští migranti. Během třicátých let se muslimové žijící především na území Prahy, Brna a Zlína začali sdružovat a přemýšlet o vytvoření muslimské obce. Roku 1934 se sešla skupina muslimů v Praze, kteří založili r. 1935 „Muslimskou náboženskou obec pro Československo s ústředím v Praze“ (dále MNO). Jednalo se především o skupinu zahraničních muslimů, kteří viděli příležitost pro upevnění duchovní identity a soudržnosti v cizím prostředí. MNO si při svém vzni17

Muslimové v České republice. Člověk v tísni: projekt varianty [online]. 2002


27

ku vytyčila první úkol – postavit mešitu. Právě výstavba mešity, nejasnost názvu18 MNO a xenofobní19 chování úřadů vedlo k různým problémům – např. s vymezováním legislativního statutu MNO. (J. Bečka, M. Mendel, 1998, s. 131-153) Od svého vzniku měla MNO cca 700 členů v Praze. Tento počet zůstal stejný i v době protektorátu. Do čela MNO se volila Rada se strukturou – předseda, místopředseda, jednatel, pokladník, duchovní a dva přísedící. Prvním předsedou MNO se stal M. A. Brikcius, který byl několikrát z funkce odvolán a znovu zvolen na základě stížností členů obce. MNO v průběhu své funkce vykazovala činnosti posilování náboženské příslušnosti (udržování kontaktu se členy), misijní činnost (nákup literatury, vydávání bulletinu „Hlas Moslimské obce“) a organizaci (do roku 1945 sjednotila všechny muslimy v ČR). Bulletin Hlas začal vycházet od r. 1937, ve kterém se objevovaly propagační články islámu psané zahraničními muslimy. Během 2. sv. války se členská základna MNO nezměnila. Po osvobození ČSR od německé okupace r. 1945 se činnost MNO v důsledku komunistického prostředí zastavila. Dalším důvodem bylo, že Brikcius byl zatčen za spolupracování s nacisty v průběhu války a MNO ztratila hlavního organizátora. Do roku 1968 je o činnosti obce málo informací. V roce 1968 se čeští muslimové rozhodli požádat o registraci „Svaz muslimských obcí“ (dále SMO). Odpovědi od úřadů se jim ale nedostalo, proto prohlásili SMO jako de facto založený s vedením Arífa Omara Třebíčského. Další roky bylo vedení SMO řízeno ze zahraničí vzhledem k emigraci některých předních členů. (Mendel, Ostřanský, Rataj, 2007, s. 359-372)

4.2 Muslimská obec v ČR od roku 1989 Po sametové revoluci r. 1989 a nástupu demokracie do země se k islámské identitě hned přihlásili lidé, kteří o ní za komunistického režimu spíše mlčeli. S příchodem demokracie začali do českých zemí přijíždět cizinci (uprchlíci z Bosny, dobrodruzi ze severní Afriky, atd.) Ti měli mnohdy zájem si vydělávat směnou valut nebo prodejem ilegálního zboží. Tato činnost pomáhala Čechům ve vytváření předsudků. Přesto muslimové v Česku nevyvolávali velké xenofobní vlny (např. oproti Francii), protože různé české rasistické skupiny (skinheadi, atd.) již spatřovali cíle své agresivity v mnohem početnější menšině Romů. (Červenková a Rethmann, 2009, s. 21-24) Od roku 1989 se čeští muslimové snažili znovu o registraci islámu (registrace z dob protektorátu během komunistického režimu přestala existovat) jako státem uznané náboženství. Podle zákonů však bylo pro vznik nové náboženské obce potřeba 10 000 podpisů, což bylo pro muslimy příliš velké číslo. V roce 1991 se v Praze konala schůze „Ústředí muslimských náboženských obcí“ (dále UMNO), na níž byly akceptovány staronové stanovy a byl zvolen předseda UMNO prof. Mohamed Ali Šilhavý. Otázka 18

Nejasnost názvu MNO v tom smyslu, že dovětek „s ústředím v Praze“ způsoboval nedorozumění při vytyčení oblasti působnosti. Nevědělo se, zda platí pro celé ČSR nebo jen pro Prahu. 19 Xenofobie – pojem označující přehnaný strach z něčeho nového. Např. z cizinců, neznámých lidí, míst, atd. Bývá např. součástí rasismu, fašismu, nacionalismu a jiných extrémních postojů. (Hartl a Hartlová, 2010, s. 682)


28

výstavby mešity se opět dostala do popředí. Tentokrát byl záměr vybudovat mešitu v Brně. (Mendel, Ostřanský, Rataj, 2007, s. 378-383) Nová právní ústava pro větší „volnost“ náboženství přinesla „Zákon o církvích a náboženských společnostech“ roku 2002. Podle něho je možná registrace náboženské společnosti s 300 podpisy a poté je uznána jako právnická osoba. (Červenková a Rethmann, 2009, s. 25-27) První mešita v ČR byla postavena r. 1998 v Brně a následující rok druhá mešita v Praze. Postupem času se hlavně ve studentských městech (jako je Hradec Králové, Plzeň, České Budějovice, Ostrava, Olomouc) začaly zřizovat modlitebny a další mešity. Jejich zřízení se však potýkalo s různými problémy na úřadech a s protesty obyvatel cílových měst, které ale postupně pominuly. Od roku 2004 je už jen „Ústředí muslimských obcí“ (UMO) uznáno vládou ČR a získává první stupeň registrace20 v čele s prof. Šilhavým. První stupeň registrace podle zákona o církvích a náboženských společnostech znamená, že obec nemůže využívat práva při účasti ve výuce na státních školách, uzavírání sňatků, přijímání dotací od státu, apod. Těchto práv by mohla obec nabýt po předložení 10 000 podpisů, ale tato představa je zatím pro české muslimy nereálná. (Červenková a Rethmann, 2009, s. 26-29) UMO se nechtěla spokojit jen s prvním stupněm registrace, a tak r. 2006 požádala o výjimku, která byla vládou zamítnuta. Další možnost podání žádosti mají muslimové až letos roku 2014. Roku 2007 v Praze a Brně vznikají regionální muslimské obce (dále MO). V březnu 2008 zemřel prof. Šilhavý a do vedení UMO se dostávají dva místopředsedové. Do čela MO Brno pan Muneeb Hassan Alrawi a za MO Praha pan Vladimír Sáňka. Volení nového předsednictva proběhlo následujícím rokem a bylo jakýmsi řešením pro zvolení jedné vedoucí osoby. Od té doby je struktura vedoucích osob následující – předseda Muneeb Hassan Alrawi, místopředsedové Vladimír Sáňka (MO Praha) a Ahmed Hamdi (nově vzniklé MO Teplice).21 A v této podobě pracuje UMO dodnes. Má jedny obecné stanovy, každá MO (Praha, Brno, Teplice) má své vlastní.22

4.3 Mapování islámu v ČR Na otázku, kolik je muslimů v České republice, není jednoduchá odpověď. Podle Červenkové a Rethmanna (2009) se v ČR nachází kolem tří tisíc praktikujících muslimů, kteří pravidelně chodí do mešit. Muslimů se na území ČR ovšem nachází mnohem více, ale ne pro všechny z nich je islám na prvním místě v žebříčku hodnot. Mendel, Ostřanský a Rataj (2007) tvrdí, že oficiální statistiky o počtech muslimů v ČR neexistují. Nejčastěji jsou uváděny odhady v desítkách tisíc – v rozmezí mezi 10 000 až 20 000 osob. Sám místopředseda UMO RNDr. Vladimír Sáňka říká, že nejsou možnosti, jak tyto údaje ověřit. Uváděné počty v desítkách tisíc zahrnují české kon20

Ústředí muslimských obcí: Historie a současnost. In: Ústředí muslimských obcí v ČR [online]. 2009 Taktéž 22 Ústředí Muslimských Obcí v ČR [online]. 2014 21


29

vertity, cizince s českým občanstvím a nejpočetnější jsou potom cizinci, kteří nemají české občanství. Původním záměrem zde bylo vytvořit kartogram ze statistických dat mapující počet muslimů v jednotlivých regionech ČR. Bohužel nejsou dostupná potřebná data k jeho sestavení. Bylo by možné sestavit dlouhou tabulku na základě trvalého pobytu, přechodného dlouhodobého pobytu, azylu a nabytí státního občanství cizinci, kteří měli nebo mají původní občanství ze zemí, kde je islám většinovým náboženstvím (obdobně ji už zpracoval r. 2007 Daniel Topinka ve svém Pilotním projektu „Integrační proces muslimů v ČR“). Její aktualizaci považuji s přihlédnutím k její relativní aktuálnosti za zbytečnou. Podle projekce počtu muslimů v ČR od Daniela Topinky (viz příloha A) se k početně větším (nad 300 osob) muslimským skupinám v ČR řadí muslimové z Afghánistánu, Turecka, Srbska a Černé Hory, Ruska, Makedonie, Kazachstánu, Bulharska, Bosny a Hercegoviny, Libye, Alžírska a Sýrie. Celkový počet potom odhaduje ke konci r. 2005 na 11 235 muslimů. Šlechta a kol. (2009) odhadují počet muslimů na území ČR mezi patnácti až dvaceti tisíci. Vzhledem k tomu, že informace o muslimech v jednotlivých regionech neexistují, můžeme si nastínit výskyt větších muslimských komunit ve městech, které skýtají islámské kulturní zázemí (mešity a modlitebny), viz obrázek 2 níže. Podle různých zdrojů se největší muslimská komunita ČR nachází v Praze, druhá největší v Brně a následována třetí největší v Teplicích.

Obr. 2 Přehled mešit a modliteben v České republice v roce 2014 Zdroj: upraveno ze serveru www.czdl.cz


30

4.4 Islám v Brně Počátky působení muslimské komunity v Brně se datují do roku 1992. Toho roku byla zhotovena modlitebna v ulici Dobrovského v Králově poli pod vedením organizace „Islámské centrum“. Modlitebna však časem přestala být kapacitně vyhovující. Brněnští muslimové proto navázali kontakt s Vídeňskou agenturou TWRA (Third World Relief Agency – Agentura pro záchranu třetího světa), která je začala podporovat. Hlavním cílem Islámského centra bylo vybudování prostorů s dostatečnou kapacitou pro věřící. Tento cíl převzala „Nadace pro zřízení a provoz islámského centra v Brně“, která roku 2001 změnila název na „Islámská nadace v Brně“. (T. Melichárek, 2011, s. 26-27) První mešita na našem území byla vybudována a zprovozněna r. 1998, a to právě v Brně (foto mešity viz příloha B). I přes značný rozruch a odpor obyvatel byla její stavba, s výjimkou minaretu (věže) z důvodu architektonické výraznosti, nakonec povolena. V Brně se nachází druhá největší muslimská komunita v ČR. Proto bylo místem stavby mešity zvoleno právě Brno vzhledem k původnímu neúspěchu postavení mešity v Praze. (Červenková a Rethmann, 2009, s. 26)

4.4.1

Brněnská mešita

Jak bylo výše zmíněno, brněnská mešita se při své vzniku setkávala s mnoha překážkami. Nejprve s překážkami ze stran úřadů, které proces zdržovaly. Další překážku představovala veřejnost, která konala demonstrace proti výstavbě mešity, vypisovaly se petice. Přesto se podařilo nakonec mešitu postavit. Během její výstavby se muslimové snažili maximálně vycházet vstříc sousedům. Mešita se nachází v ulici Vídeňská a v minulosti se stala terčem několika útoků extremistů. Alrawi řekl, že chápe negativní postoje obyvatel vůči mešitě. Je přirozené, že se lidé bojí něčeho neznámého a neobvyklého, ale to lze překonat poznáním. Mnoho lidí po návštěvě mešity prý změnilo názor.23 Mešita v Brně neslouží pouze samotným muslimům, ale také široké veřejnosti. Lidé mohou do mešity chodit čerpat informace, ať už pro studium či seznámení s islámem. Pro muslimy představuje především kulturní prostory, kam chodí např. na přednášky správné recitace koránu a výklad islámského práva, apod. Pro veřejnost se v mešitě pořádají různé vzdělávací akce jako promítání filmů nebo různé diskuze. Návštěvníci mají možnost si koupit či zdarma obdržet knihy s islámskou tématikou. Malé problémy se začaly objevovat od roku 2009, kdy se veřejnost začala dozvídat, že současná mešita kapacitně nepostačuje a muslimové chtějí postavit druhou v centru města. (T. Melichárek, 2011, s. 27-28)

4.5 Islám českýma očima S postupem času se zvyšuje počet obyvatel, kteří mají o islámu základní a nezkreslené informace, čímž dochází k vymezování výraznějších postojů k němu. Při vytváření postojů k islámu však větší část české populace nečerpá z činností různých občanských 23

Historie brněnské mešity. Islámská nadace v Brně [online]. 2008


31

iniciativ či výzkumů různých vědců nebo odborníků, ale zdrojem jsou média. Právě k problému islamofóbie (xenofobie k islámu), která vychází především ze strachu a nevědomosti, hrají velkou roli média i internet. Islám je v českých médiích často spojován s něčím negativním. Autoři se snaží pro své články hledat spíš nějaké „senzace“ a často tak píší polopravdy i nesmysly. Dnes se do diskuze o islámu a jeho šíření do Evropy zabývají různé instituce v podobě rozmanitých projektů. Například nezisková organizace „Člověk v tísni“ se svým multimediálním vzdělávacím projektem „Varianty“. (Mendel, Ostřanský a Rataj, 2007, s. 464-466) Konkrétních analýz a příkladů českých médií lze nalézt nespočet. Jednou z analýz se zabývá Křížková (2007), která ve své publikaci např. zmiňuje mediální boj o mešitu v Teplicích. Ze začátku byl projekt na výstavbu mešity podporován, ale poté, co se zprávy o výstavbě zhostila média, začala veřejnost projekt kritizovat a spatřovat v něm nebezpečí. Média spojovala místní události v kontextu s mezinárodním děním v arabském světě a terorismu. Vnikaly tak zprávy, které neodrážely realitu, ale přinášely lidem stereotypní a falešné informace. Dále uvádí, že stereotypy jsou posíleny tím, že je islámu věnován malý prostor. Jakmile se objeví nějaký článek s tématikou islámu, velmi často v něm nechybí zmínka konfliktu nebo nezapomíná muslimy představovat jako odlišné cizince s potenciálem hrozby. Konkrétním případem může být také třeba zpráva z 19. prosince 2013 „Před mešitu v Brně někdo vysypal kosti, na kliku pověsil vepřové“. Muslimové totiž stejně jako např. židé považují vepřové za nečisté – mají zákaz jeho konzumace. Při nahlédnutí na diskuzi tohoto článku (i jiných s islámem spojených) zjistíme, že postoje účastníků diskuze nabývají vůči muslimům převážně negativního spádu i přes to, že oni jsou v článku ti poškození.24 Pohled Čechů na cizince může být podle Gabala (2004) různý. Předem daný stereotyp jedince rozlišuje cizince na „bezproblémové“ a „problémové“. Bezproblémové jsou takoví cizinci, kteří z hlediska integrace dobře zapadnou (např. Američani, Slováci, atd.). Mezi problémové patří málo pochopení cizinci, pocházející ze vzdálených kultur a chudých zemí. A muslimové spadají do této kategorie. Jak píše Šlechta a kol. (2009), česká společnost je i přes své spíše negativní vnímání islámu k muslimům tolerantní. Ke střetům dochází jen výjimečně a islám nepředstavuje v ČR závažné téma oproti jiným zemím (např. Francie, Německo, Anglie). Problémem negativního vnímání muslimské komunity je kromě médií také tendence spojovat islám s teroristickými útoky (velmi často diskutované téma je např. 11. září 2001). Na základě rozhovorů s muslimy jsou uváděny postřehy, že Češi nemají potřebu o této problematice diskutovat a dostatečně se informovat. To může odrážet skutečnost, že se muslimové raději scházejí v uzavřených společnostech, a proto se na venek jeví jako taková „neviditelná“ menšina.

24

KOLISCHOVÁ, Lucie. Před mešitu v Brně někdo vysypal kosti, na kliku pověsil vepřové. IDnes: Brno a jižní Morava [online]. 2013


32

5 Představení vlastního výzkumu V rámci vlastního výzkumu jsem se zaměřil na problematiku vztahů obyvatel města Brna s muslimskou minoritou. Otázky šířícího se islámu jsou v dnešní době velmi aktuální a ožehavé téma. Z odborné literatury vyplývá, že Češi celkově nemají moc velké pochopení pro muslimy, i když se neobjevují žádné výrazné střety s touto minoritou. A proto mě zajímalo, jak se k tomu staví obyvatelé města Brna. Výzkum byl zaměřen na město Brno jednak proto, že se zde nachází historicky první mešita na území České republiky a muslimská komunita v Brně se řadí mezi druhou největší u nás, ale také proto, že v tomto městě studuji a po osobní návštěvě mešity mě zajímají postoje ostatních lidí k islámu, především zdejších brněnských obyvatel.

5.1 Cíle výzkumu Cílem empirické části je analýza vztahu obyvatel města Brna s muslimskou minoritou v lokalitě Brno. Dílčím cílem je potvrzení či vyvrácení předpokladů o slabé informovanosti respondentů o islámu. Dalšími dílčími cíli jsou potvrzení či vyvrácení negativních postojů respondentů, jejich předsudků k němu a zjistit ochotu obyvatel se informovat.

5.2 Stanovení výzkumných otázek Základní výzkumnou otázkou této práce je: Jaké jsou vztahy obyvatel města Brna k muslimské minoritě? Na základě jednotlivých cílů jsem si stanovil výzkumné otázky (uvedené níže), na které se budu v rámci svého výzkumu snažit najít odpověď. Jednotlivé výzkumné otázky jsou zodpovídány na základě dotazníkového šetření. Výzkumná otázka 1: 

Jak jsou obyvatelé Brna informovaní o islámu?

Výzkumná otázka 2: 

Mají obyvatelé Brna předsudky vůči muslimům a islámu?


Jaké postoje zaujímají obyvatelé Brna vůči muslimům?


Zajímali se obyvatelé Brna o islám během svého pobytu v Brně vzhledem k tomu, že je ve městě mešita?


33

5.3 Metodologie výzkumu Jelikož má tento výzkum za cíl analyzovat vztahy obyvatel města Brna s muslimskou minoritou, považuji metodu kvantitativního výzkumu pro moji práci za nejvýhodnější. Jak píše Pelikán (2011), výhodou je větší vzorek zkoumaných subjektů, které mají v případě dotazníku stejně zadané otázky, a proto jsem si vybral právě tuto metodu. Pro svoje šetření jsem si zvolil přehledný dotazník, který respondenti vyplňovali elektronickou formou. Elektronická forma dotazníku byla zvolena především z důvodů finanční úspory a časové nenáročnosti. Myslím si, že metoda dotazníků online je velmi efektivní. Na internetu se člověk nebojí díky jeho anonymitě vyjádřit svůj názor, který by za jiných okolností nesdělil. Před oficiálním „zveřejněním“ dotazníku, byla zhotovena testovací verze, která na 10 respondentech ověřila jeho funkčnost. Elektronické verze dotazníku jsem využil na stránkách www.vyplnto.cz. Vzhledem k tomu, že dotazník obsahuje i znalostní otázky, mohli by mít respondenti sklon k vyhledávání správných odpovědí v případě, že nevědí správnou odpověď. Pro zajištění upřímnosti při odpovídání respondentů na otázky je dotazník uveden jako zcela anonymní. Respondenti byli o této skutečnosti hned v úvodu dotazníku informováni. Samotný dotazník se skládá z osmnácti otázek s tím, že je uvedena pouze jedna podotázka. V dotazníku jsou zahrnuty otázky uzavřené, polozavřené, otevřené, ale také otázky se škálou od jedné do pěti. Otázky s hodnotící škálou od jedné do pěti mají za úkol mapovat postoje obyvatel Brna k muslimské minoritě. Tento typ otázek má výhodu v tom (jak již bylo mimo jiné zmíněno v teoretické části), že jde sledovat intenzita postoje respondenta. Dále jsou uvedeny otevřené otázky prověřující základní znalosti o islámu, otázka s podotázkou prověřující předsudky a otázky zjišťující názory obyvatel města Brna k muslimské komunitě i islámskému náboženství. I přes to, že otázky by se daly shrnout do kategorií (např. otázky zjišťující názory nebo otázky zjišťující znalosti, atp.), tak jsou jednotlivé otázky záměrně proházeny. Je zde snaha o to, aby byl respondent při vyplňování dotazníku co nejméně ovlivněn jinými odpověďmi. Sběr dat probíhal necelý měsíc v době od 24.3.2014 do 18.4.2014. Návratnost dotazníkového šetření je 83,5 %. U elektronického dotazníku je návratnost dána poměrem vyplněných a zobrazených dotazníků.25 To znamená, že nejsou bráni v potaz lidé, kteří byli osloveni, ale neotevřeli odkaz s dotazníkem. V rámci návratnosti je tedy počítáno s respondenty, kteří dotazník vyplnili celý (83,5 % respondentů) a s respondenty, kteří dotazník v průběhu vyplňování z různých důvodů ukončili (16,5 % respondentů). Vyhodnocení dotazníku je provedeno pomocí přehledných tabulek a grafů s doplňujícím textem. Pro lepší přehled grafů jsou výsledky uváděny procentuálně. Vzorový dotazník naleznete v přílohách jako přílohu C.

25

Vyplňto.cz [online]. 2014


34

5.4 Výzkumný soubor V rámci mého šetření je výzkumný soubor poměrně široký. Celkem bylo získáno 207 respondentů. Dotazník byl šířen hlavně skrze sociální sítě (www.facebook.com), dále emailem a na diskuzních fórech (po uplynutí doby sběru dat byl příspěvek odstraněn). Dotazník byl veřejně přístupný, takže respondenti byli nepřímo osloveni (vyjma emailu). Vzhledem k tomu, že byl dotazník zhotoven na internetových stránkách www.vyplnto.cz, návštěvníci těchto stránek také tvoří určitou část respondentů. Vzorek respondentů nebyl úmyslně selektován podle věku, vzdělání či jinými způsoby z důvodu zajištění co nejvíce různorodých dat. Bohužel v rámci elektronické verze dotazníku došlo k nepřímé selekci hlavně z hlediska věkové kategorie, protože ekonomicky aktivní obyvatelstvo (v mém dotazníku skupina 31 až 46 let) většinou na sociálních sítích netráví tolik času v porovnání s mladými lidmi a myslím si, že při nepřímém oslovení je šance u této skupiny lidí na vyplnění dotazníku malá. U věkové kategorie 47 let a výše je skoro nereálné očekávat plnohodnotné zastoupení v rámci elektronického vyplňování. Nicméně na tyto okolnosti bylo při volbě „pouhé“ elektronické formy dotazníku poněkud zapomenuto. Drtivá většina respondentů se tím pádem pohybuje ve věkové kategorii 15 až 30 let (nejnižší věkové kategorii mého dotazníku). Tab. 1

Členění výzkumného souboru podle věku

Věk

Ženy

15 - 30 let 31 - 46 let 47 let a více Celkem

126 2 2 130

Muži

Celkem

76 1 0 77

202 3 2 207

Tabulka 1 výše představuje strukturu výzkumného souboru z hlediska věku. Z tabulky je zřejmé, že internetová forma dotazníku zdaleka neobsáhne všechny věkové kategorie. Tento výzkum tedy bude pracovat hlavně s věkovou skupinou od 15 do 30 let. Pro samostatnou práci s jednotlivými věkovými skupinami není v rámci této práce dostatečné zastoupení jednotlivých věkových kategorií. Respondenty tvořilo celkem 130 žen (63 %) a 77 mužů (37 %). Z toho lze vyvodit, že ženy buď ochotněji sdílejí své názory, nebo je toto téma více zajímá. To ovšem nemusí být nutně pravdou. Informace ohledně pohlaví, věku a vzdělání respondentů zjišťovaly v dotazníku otázky č. 1,2,3. Tab. 2

Členění výzkumného souboru podle vzdělání

Vzdělání ZŠ SŠ bez maturity SŠ s maturitou VŠ Celkem

Ženy 0 2 93 35 130

Muži

Celkem 0 1 48 28 77

0 3 141 63 207


35

Z tabulky 2 uvedené výše můžeme vidět strukturu výzkumného souboru podle vzdělání. Dominantní skupinou respondentů je podle vzdělání skupina se středoškolským vzděláním s maturitou se zastoupením 141 respondentů. Avšak středoškolské vzdělání bez maturity zastupují pouze zanedbatelné 3 osoby. Respondenti s vysokoškolským vzděláním tvoří druhou obsáhlou skupinu s počtem 63 respondentů. Skupina respondentů s pouhým základním vzděláním zůstala k mému podivu bez ohlasu. To může být podle mého názoru způsobeno nezájmem o toto téma či nedostatečným oslovením těchto lidí (tzn. mladých lidí se zatím nedostudovanou střední školou). Naprostá většina dotazovaných má tedy středoškolské či vysokoškolské vzdělání. Dále lze na výzkumný soubor pohlížet z hlediska náboženství. Jelikož je Česká republika jednou ze silně ateistických zemí, není divu, že většina respondentů se nehlásí k žádnému náboženství. Otázka v dotazníku č. 6 prověřovala, zda tázaní vyznávají nějaké náboženství či nikoliv.

Obr. 3

Graf struktury výzkumného souboru z pohledu náboženství

Z obrázku 3 výše je jasně vidět, že většina tázaných jsou ateisté (nevěřící). Tuto většinu tvoří 142 respondentů (69 %). Zbylých 65 dotazovaných (31 %) uvedlo náboženství, které vyznávají. Z toho 54 respondentů (26 %) se přiznalo ke křesťanství (katolickému nebo protestantskému) a zbylých 11 respondentů (5 %) vyplnilo jiné náboženství. Mezi jinými náboženstvími je například uváděn budhismus, jedi, ale i islám a jiné.

5.5 Analýza a interpretace výsledků výzkumu V této kapitole jsou představeny výsledky z dotazníkového šetření a jsou seřazeny do jednotlivých tematických skupin – vědomosti, předsudky, postoje, zájem zjišťovat informace. Každá tematická skupina zahrnuje jednu výzkumnou otázku.


5.5.1

36

Vědomosti obyvatel Brna o islámu

Jak již z odborné literatury vyplývá, informovanost a vědomosti o určitém subjektu napomáhá k odstraňování předsudků a stereotypů k němu. V případě tohoto výzkumu nás zajímá, zda mají dotazovaní obyvatelé města Brna alespoň základní informace o islámském náboženství. V dotazníku jsou uvedené otázky, které zjišťují tyto vědomosti. Konkrétně jimi jsou otázky č. 4, 8, 10, 13, 18. Otázka č. 4 je uzavřená a zjišťuje vlastní pohled respondenta na své vědomosti o islámu. Další čtyři otázky jsou otevřené a přímo prověřují vědomosti dotazovaných. Výzkumnou otázkou je zde „Jak jsou obyvatelé Brna informovaní o islámu?“.

Obr. 4

Graf výsledků otázky č. 4: Považujete své vědomosti o islámu za dostatečné?

Výsledky odpovědí na otázku č. 4 „Považujete své vědomosti o islámu za dostatečné?“ jsou znázorněny na obrázku 4 výše. Odpovědi „ano“ a „ne“ jsou poměrně vyvážené s lehkou převahou odpovědi „ne“. Výrazně tedy nepřevažuje žádná odpověď. Osmdesát dva respondentů (40 %) si myslí, že jsou jejich vědomosti o islámu dostatečné. Naopak 91 dotazovaných (44 %), což je jen zanedbatelně více, si to o svých vědomostech nemyslí. Odpověď „nevím“ zvolilo nejméně respondentů, kterých bylo 34 (16 %). Z těchto dat tedy nemůžeme jednoznačně říci, že by dotazovaní obyvatelé města Brna považovali své vlastní vědomosti za dostatečné či nedostatečné. V otázkách č. 8, 10, 13 a 18 měli dotazovaní otevřenou možnost napsat správnou odpověď. Jednotlivé otázky zněly následovně: otázka č. 8 „Víte, jak se nazývá svatá kniha islámu?“, otázka č. 10 „Znáte posledního proroka islámu?“, otázka č. 13 „Jak se nazývá islámský zákon, kterým se řídí muslimové?“, otázka č. 18 „Kam jdou muslimové při své každoroční pouti?“. Na následujícím obrázku 5 je znázorněna úspěšnost odpovědí na tyto otázky. Za správné byly vyhodnoceny všechny odpovědi, které obsahovaly jakékoliv tvary či přepisy požadovaného slova. Například při dotazování se na svatou knihu islámu byla uznána odpověď korán, al quran, atp.


Obr. 5

37

Grafy úspěšnosti odpovědí na vědomostní otázky

Otázka č. 8: Víte, jak se nazývá svatá kniha islámu? Otázka č. 10: Znáte posledního proroka islámu? Otázka č. 13: Jak se nazývá islámský zákon, kterým se řídí muslimové? Otázka č. 18: Kam jdou muslimové při své každoroční pouti?

Z obrázku 5 uvedeného výše můžeme vidět, že správnost odpovědí na jednotlivé otázky se vcelku liší. Nejvíce respondentů odpovědělo správně na otázku č. 8, kde správnou odpověď uvedlo 199 z nich (96 %). Nejspíše je to způsobeno tím, že výklad koránu je často v médiích spojován s teroristickými akcemi. Tím pádem má hodně respondentů povědomí o tomto slovu. Tři z dotazovaných dokonce do odpovědi napsali „džihád“. Otázky č. 10 a 13 na tom jsou v poměru správných a špatných odpovědí skoro stejně. Počet správných odpovědí je u těch to otázek 58 % a 57 %. Tyto dvě otázky byly pro respondenty náročnější, než otázky č. 8 a 18. Na otázku č. 18 odpovědělo správně 144 dotazovaných (70 %). V rámci otázky č. 18 byly uznány jak odpovědi Mekka (Meca, Meka, atp.), tak odpovědi Medina - obě varianty byly správně. Při pohledu na celkový výsledek zjistíme, že počet správných odpovědí převažuje nad těmi špatnými. Z celkových 828 odpovědí bylo 582 správných odpovědí (70 %) a 246 špatných odpovědí (30 %). Z toho lze usuzovat, že převažují základní vědomosti nad nevěděním.


5.5.2

38

Předsudky obyvatel Brna k muslimům a islámu

Zda tázaní obyvatelé mají či nemají předsudky, prověřovaly dvě otázky. Jedna byla otevřená a respondenti měli možnost napsat své první dojmy ze setkání s muslimem, pokud nějakého potkali. První dojmy z nově poznaného jsou totiž úzce spojeny s předsudky. Jak vyplývá z odborné literatury, předsudků se člověk nezbaví ihned. Druhá otázka byla polozavřená, ve které dotazovaní mohli zvolit z nabídky nebo napsat vlastní názor na islám. V dotazníku se konkrétně jedná o otázku č. 5 s podotázkou a otázku č. 12. Výzkumnou otázkou je „Mají obyvatelé Brna předsudky vůči muslimům a islámu“ Obrázek 6 níže ukazuje odpovědi na otázku č. 5 „Potkal(a) jste nějakého muslima / muslimku?“. Z celkového počtu respondentů si 160 tázaných (77 %) myslí, že už někdy nějakého muslima nebo muslimku potkali. Zde se dotazník větvil. Těm, kteří odpověděli „ano“ se zobrazila podotázka „Jaké byly Vaše první dojmy?“. Ve druhém případě bylo 23 % odpovědí „ne“ a respondenti pokračovali otázkou č. 6.

Obr. 6

Graf výsledků otázky č. 5: Potkal(a) jste nějakého muslima / muslimku?

Jelikož respondenti měli možnost se u otevřené podotázky rozepsat, data jsem uspořádal do kategorií a zpracoval do přehledné tabulky. Z tabulky 3 uvedené níže vyplývá, že z celkových 160 odpovědí je 35 % odpovědí neutrálního charakteru, 23 % negativních postřehů, 21 % pozitivních dojmů, 8% dotazovaných se soustředilo na odlišnosti, 6% respondentů uvedlo rozpolcené a smíšené pocity, 4 % vyjádřili lítost a nepochopení a další 4 % tázaných uvedlo jinou odpověď. Respondenty s předsudky (za předpokladu, že předsudek je negativní) bych zahrnul do skupin s odpověďmi negativními, rozpolcenými a smíšenými, odpověďmi lítosti a nepochopení. Nejprve si však pojďme rozebrat odpovědi pozitivního, neutrálního charakteru a odpovědi nezařazené. Tyto kategorie celkem tvoří 58 % všech odpovědí v této podotázce. „Předsudečné“ kategorie jsou tedy složené ze 42 % odpovědí.

Představení vlastního výzkumu Tab. 3

39

Struktura odpovědí podotázky č. 5.1: Jaké byly Vaše první dojmy?

Kategorie odpovědí

Počet odpovědí

Procentuálně

Neutrální

56

35%

Negativní

36

23%

Pozitivní

33

21%

Zaznamenání odlišnosti

13

8%

Rozporuplné, smíšené

9

6%

Vyjádření lítosti a nepochopení

7

4%

Jiné odpovědi

6

4%

160

100%

Celkem

V kategorii „neutrální“ s největším zastoupením odpovědí (35 %) dotazovaní nejčastěji vyzdvihovali fakt, že muslimové jsou lidé stejní jako všichni ostatní a neshledávají u nich žádné rozdíly. Jeden z respondentů uvedl „Je to člověk jako každý jiný, jen žije v odlišné kultuře“. Další respondenti uváděli, že se nesetkali s žádnými problémy a neměli nijak zvláštní pocity při setkání se s muslimy. Pozitivně odpovědělo celkem 33 (21 %) tázaných. Muslimové byli často dotazovanými označováni jako mírumilovní, pohostinní, slušní a vstřícní lidé. Příkladem může být odpověď respondentky, která uvedla „Velmi pozitivní!! Zkušenosti mám s touto menšinou v naší zemi bohaté a nesetkala jsem se ani s jednou negativní skutečností. Jsou to lidé strašně milý a mírumilovní.“ Do kategorie „jiné odpovědi“ tvořících 4 % odpovědí, byli zařazeni respondenti, kteří například napsali, že na první pohled muslima nepoznají, nepomatují si první dojmy nebo prostě neví. Někteří uvedli, že závisí na kontextu jejich setkání. Odpovědi spadající do kategorie „negativní“ jsou tvořeny z 23 % odpovědí. Tázaní nejčastěji uvádí, že měli při setkání s muslimy nepříjemné pocity spojené s nedůvěrou, nebezpečím, odstupem. Další uvádějí obavy z terorismu. Jeden respondent uvedl „Nechtěl bych se s nima dál potkávat. Viděl jsem až moc videí, které mě od nich odrazují“. Svou odpověď navíc doplnil odkazem na video, kde islamisté podřezávají lidem krky. Zajímavý byl také následující příspěvek jedné z dotazovaných. „Potkala jsem muslima v Německu, nyní je to můj přítel a mám mnoho známých muslimů z Česka jsem si přivezla předsudky, které jsem na začátku samozřejmě měla a považovala je všechny za potenciálně nebezpečné, rozhodně víc než např. evropské kluky... což je strašný, jsem ráda, že se mi v tomto otevřely obzory“. Toto vypovídá o tom, že se zde předsudky k mus-


40

limům objevují, ale dají se změnit. Další kategorií tvoří lidé, kteří psali hlavně o odlišnosti muslimů. Celkem tvoří 8 % z odpovědí. Příkladem může být tato odpověď „Odlišné chování, názory, zvyky, stravování, pohled na svět, jiný žebříček hodnot“. Někteří respondenti vyjadřovali svou lítost a nepochopení k muslimům. Takových odpovědí bylo celkem 7, a proto jsem je zařadil do vlastní kategorie. Názornou ukázkou nám může být odpověď respondentky „Nepochopení, jak se může někdo přidat k tak nesmyslnému náboženství, je mi jich líto.“. Na základě získaných informací si myslím, že předsudky vyplývají ze 42 % odpovědí respondentů.

Obr. 7

Graf výsledků otázky č. 12: Jaký je Váš názor na islám?

Výše uvedený obrázek 7 graficky znázorňuje strukturu odpovědí na otázku č. 12 „Jaký je Váš názor na islám?“. Tato otázka byla polozavřená. Respondenti měli možnost volby z předvolené nabídky odpovědí či svého vlastního názoru („jiné názory“ v grafu). Z dostupných informací považuje 39 % respondentů islám za nebezpečnější náboženství, než jiné a má na něj negativní pohled. Neutrálně na islám nahlíží 33 % dotazovaných. Pozitivně se k islámu staví pouze 2 % respondentů. Dotazovaných, kteří zatím nemají na islám názor je 11 %. Jiné názory uvedlo 31respondentů (15 %), které budou rozebrány v dalším odstavci. Názory respondentů na islám v otevřené možnosti jsou vcelku jednotné. Zhruba 87% dotazovaných považuje islám za náboženství, jako každé jiné. Avšak za podmínky, kdy není hroceno do extrému. Znamená to tedy, že spíše záleží hlavně na lidech, jak se k islámu staví, než na samotném islámském náboženství. Zbylých 13 % respondentů zastává různé názory. Někteří uvádějí, že islám obsahuje určité věci, se kterými nesouhlasí (např. zasahování do politiky), a proto v tom vidí problém. Jiní zase uvádějí obavy ze šíření islámu ve světě. „Islám je rozšířené náboženství, procházející stejnou érou evoluce jako křesťanství v 14 až 17. stol., tedy érou absolutního přesvědčení o


41

vlastní pravdě a její násilné implementace do ostatních zemí. Představuje reálnou hrozbu.“. Při pohledu na výsledky otázky č. 12 (se zakomponováním 28 odpovědí z otevřené možnosti k neutrální kategorii a 3 odpovědí k negativní kategorii) obsahuje kategorie s neutrálními názory převahu s cca 46 % odpověďmi a negativní kategorie asi s 41 % odpovědí. V porovnání s předchozí otázkou č. 5 zde negativní „předsudečná“ kategorie obsahuje počet odpovědí jen o 1 % nižší. Na základě těchto informací můžeme tvrdit, že předsudky k muslimům a islámu mají respondenti přibližně ve stejném zastoupení.

5.5.3

Postoje obyvatel Brna k muslimské minoritě

Pro určení vztahů tázaných obyvatel Brna s muslimskou komunitou je důležité si vymezit jejich postoje k této komunitě. V dotazníku se nachází celkem pět otázek, které zjišťují postoje respondentů. Jsou jimi otázky č. 7, 9, 11, 14 a 16. Každá z těchto otázek obsahovala pěti stupňovou škálu. Respondent měl za úkol vybrat hodnotu, která mu nejvíce vyhovuje. Hodnoty určují intenzitu postoje od úplného souhlasu dotazovaných až po jejich úplný nesouhlas. Popis hodnot je následující: 1 = určitě ano; 2 = spíše ano; 3 = ani ano, ani ne; 4 = spíše ne; 5 = určitě ne. Výzkumnou otázkou pro tuto kategorii nám je „Jaké postoje zaujímají obyvatelé Brna vůči muslimům?“. Odpovědi na otázku č. 7 „Vadilo by Vám, kdyby byl(a) Vaším spolupracovníkem muslim(ka)?“ jsou znázorněny na obrázku 8 uvedeném níže. Nejvíce respondentů (37,2 %) se přiklání spíše k tomu, že by jim muslim nebo muslimka jako spolupracovník nevadili a 30,4 % dotazovaných uvedlo, že by jim vůbec nevadili. Neutrálně odpovědělo 17,4% respondentů.

Obr. 8 lim(ka)?

Graf výsledků otázky č. 7: Vadilo by Vám, kdyby byl(a) Vaším spolupracovníkem mus-


42

V 11,6 % by dotazovaní spíše nechtěli, aby se muslim či muslimka stali jejich kolegou v práci a 3,4 % odpovědí je jasně proti. Z celkového pohledu na otázku č. 7 lze usoudit, že lidé s pozitivním postojem (67,6 %) převažují nad lidmi s negativním a neutrálním postojem (15 % a 17,4 %). Výsledné odpovědi na otázku č. 9 „Kdyby se měla znovu stavět mešita v Brně, byli byste proti?“ jsou ze všech otázek mapující postoje nejplošší (viz obrázek 9). Nejvíce respondentů (25,1 %) se přiklání k tomu, že by jim spíše nevadilo, kdyby se v Brně znovu stavěla mešita. Nejmenší zastoupení 10,6 % mají ti respondenti, kteří by určitě nebyli proti výstavbě. Neutrální postoj zaujímá 18,8 % dotazovaných obyvatel. Obyvatelé, kteří by stavbu mešity znovu nechtěli je 20,8 % a 24,6% z nich by definitivně bylo proti výstavbě. Celkem 45,4 % tázaných obyvatel by se k výstavbě mešity stavělo negativně a 35,7 % obyvatel pozitivně. U této otázky tedy lehce převládají negativní postoje.

Obr. 9

Graf výsledků otázky č. 9: Kdyby se měla znovu stavět mešita v Brně, byli byste proti?

Otázka č. 11 „Byl(a) byste proti sňatku Vašich dětí s muslimem / muslimkou?“ má oproti předchozí otázce poněkud jasnější rozpoložení odpovědí. Z obrázku 10 uvedeného níže je vidět, že 27,5 % tázaných obyvatel by si určitě nepřálo sňatek svých dětí s muslimem či muslimkou a 37,2 % dotazovaných by bylo spíše proti tomuto sňatku. Neutrální postoj má 18,4 % respondentů. Poměrně menší zastoupení mají dotazovaní obyvatelé, kterým by sňatek jejich dětí s muslimem či muslimkou spíše nevadil (12,1 % případů). Proti tomuto sňatku by nic nenamítlo 4,8 % tázaných. Postoje respondentů u této otázky jsou celkem z 64,7 % negativního charakteru, z 16,9 % pozitivního charakteru a ze zbylých 18,4 % neutrálního charakteru.


Obr. 10

43

Graf výsledků otázky č. 11: Byl(a) byste proti sňatku Vašich dětí s muslimem / muslimkou?

Z obrázku 11 uvedeného níže vidíme, že respondenti na otázku „Pokud byste viděl(a) zahalenou ženu např. na nádraží nebo v bance, cítil(a) byste se ohroženě?“ odpovídali převážně pozitivně.

Obr. 11 Graf výsledků otázky č. 14: Pokud byste viděl(a) zahalenou ženu např. na nádraží nebo v bance, cítil(a) byste se ohroženě?

To znamená z 38,7 % „určitě ne“ a z 36,7 % „spíše ne“. Neutrálně odpovědělo 11,1 % tázaných obyvatel, což je v porovnání s předchozími třemi otázkami zhruba o 6 až 7 procent méně. Na otázku jejich pocitů bezpečnosti se tedy více respondentů klaní k jedné nebo druhé straně. Dotazovaných obyvatel, kteří by se spíše cítili v ohrožení v přítomnosti zahalené ženy je 11,1 % a pouze 5 respondentů (2,4 %) by se vyloženě


44

necítilo bezpečně. Z celkového pohledu jsou odpovědi na otázku č. 14 tvořeny ze 75,4 % pozitivních postojů a 13,5 % negativních postojů. Poslední otázkou zjištující postoje obyvatel Brna k muslimům byla otázka č. 16 „Měli by podle Vás muslimové v ČR přijmout naše tradice a zvyky?“ (viz obrázek 12 níže). Zajímavé je, že u této otázky 23,7 % respondentů uvedlo neutrální odpověď, což je v porovnání s předchozími čtyřmi otázkami nejvíce v této kategorii. V rámci této otázky nejvíce tázaných obyvatel (35,8 %) zastává názor, že by muslimové spíše měli přijmout naše tradice a zvyky. „Určitě ano“ odpovědělo 25,6 % respondentů. Názory dotazovaných obyvatel „spíše ne“ tvoří 9,2 % odpovědí a „určitě ne“ si myslí 5,8 % dotazovaných. Vzhledem k tomu, že se jedná o postoje obyvatel Brna k muslimské komunitě, budeme předpokládat, že názory pro přijetí našich tradicí a zvyků jsou spíše negativního charakteru (chtějí změnit ty jejich). Při tomto pohledu na otázku zjistíme, že 61,4 % odpovědí je negativního charakteru, oproti tomu 15 % pozitivního charakteru.

Obr. 12 ky?

Graf výsledků otázky č. 16: Měli by podle Vás muslimové v ČR přijmout naše tradice a zvy-

Pro celkový náhled na výsledky otázek zjišťujících postoje dotazovaných obyvatel Brna jsou dále uvedeny průměrné hodnoty postojů v jednotlivých otázkách. Ještě jednou připomínám, že hodnota 1 znamená „určitě“ ano a hodnota 5 „určitě ne“. Z obrázku 13 uvedeného níže vidíme průměrné intenzity postojů na jednotlivé otázky, které v případě hodnot 1 až 3 označují postoje negativního až neutrálního charakteru. Hodnoty 3 až 5 určují postoje neutrálního až negativního charakteru.


45

Pozitivní

Negativní

Obr. 13

Graf průměrných hodnot postojů v jednotlivých otázkách:

Otázka č. 7: Vadilo by Vám, kdyby byl(a) Vaším spolupracovníkem muslim(ka)? Otázka č. 9: Kdyby se měla znovu stavět mešita v Brně, byli byste proti? Otázka č. 11: Byl(a) byste proti sňatku Vašich dětí s muslimem / muslimkou? Otázka č. 14: Pokud byste viděl(a) zahalenou ženu např. na nádraží nebo v bance, cítil(a) byste se ohroženě? Otázka č. 16: Měli by podle Vás muslimové v ČR přijmout naše tradice a zvyky?

5.5.4

Zájem obyvatel získat informace o islámu

V návaznosti na to, že se v Brně nachází historicky první mešita na našem území, zajímalo mě, zda tázaní obyvatelé města Brna mají vůbec tušení o výskytu mešity ve městě a zdali ji navštívili pro získání informací o muslimské komunitě nebo se jiným způsobem informovali. Zvolil jsem dvě otázky, které to zjišťují – v dotazníku jsou to otázka č. 15 a otázka č. 17. Výzkumnou otázkou je zde „Zajímali se obyvatelé Brna o islám během svého pobytu v Brně vzhledem k tomu, že je ve městě mešita?“.

Obr. 14

Graf výsledků otázky č. 15: Věděl(a) jste, že je v Brně mešita?


46

Na obrázku 14 uvedeného výše vidíme odpovědi na otázku „Věděl(a) jste, že je v Brně mešita?“. Nejvíce respondentů (65 %) o brněnské mešitě vědělo. Zbylých 35 % tázaných o mešitě v Brně nemělo tušení. Odpovědi na otázku č. 17 „Byl(a) jste za dobu Vašeho pobytu v Brně navštívit brněnskou mešitu nebo jste se jiným způsobem zajímal(a) o islám, abyste se dozvěděl(a) něco o muslimech?“ jsou graficky znázorněny na obrázku 15 níže.

Obr. 15 Graf výsledků na otázku č. 17: Byl(a) jste za dobu Vašeho pobytu v Brně navštívit brněnskou mešitu nebo jste se jiným způsobem zajímal(a) o islám, abyste se dozvěděl(a) něco o muslimech?

Jak můžeme na obrázku 15 vidět, 77 % respondentů nenavštívilo brněnskou mešitu, ani se jiným způsobem nezajímalo o islám za účelem získání informací o muslimské komunitě. Pouhých 23 % respondentů navštívilo brněnskou mešitu či se jiným způsobem zajímalo o islám. Z výsledků vyplývá, že většina respondentů spíše nemá zájem dozvědět se informace o muslimské komunitě.

5.6 Shrnutí výsledků a zodpovězení výzkumných otázek Tento výzkum měl za cíl zjistit, jaké vztahy má brněnské obyvatelstvo k muslimské minoritě. Vzhledem k tomu, že výzkum byl prováděn pomocí dotazníkového šetření v elektronické podobě, naprostá většina respondentů (98 %) se nachází ve věkové kategorii 15 až 30 let. Skupiny podle vzdělání jsou taktéž nerovnoměrně zastoupeny. V případě tohoto výzkumu zde převládají respondenti se středoškolským vzděláním s maturitou a vysokoškolským vzděláním. Při pohledu na vyznání náboženství respondentů převažuje z 69 % skupina ateistů. Výsledky výzkumu se tedy týkají převážně obyvatel města Brna se Středoškolským vzděláním s maturitou nebo Vysokoškolským vzděláním, ve věkové skupině 15 až 30 let. Protože byly stanoveny dílčí výzkumné otázky, v následujících odstavcích se budu věnovat jejich zodpovězení. Musím zmínit, že výsledky ve vztahu k brněnskému obyvatelstvu jako takovému nejsou přesné vzhledem k nevyváženosti zastoupení jednotlivých skupin ve výzkumném souboru.


47

Výzkumná otázka 1: Jak jsou obyvatelé Brna informovaní o islámu? Na základě získaných dat můžeme říci, že 44 % respondentů (odpověď s největším zastoupením) nepovažuje své vědomosti o islámu za dostatečné. Při pohledu na celkové zastoupení správných a špatných odpovědí na vědomostní otázky vidíme, že 70 % otázek bylo zodpovězeno správně a poměrně menší část 30 % špatně. Z těchto dat můžeme usoudit, že skupina dotazovaných si ve většině případů o svých vědomostech nemyslí, že jsou dostatečné (to je relativní pojem, protože pro každého je „dostatečné“ něco jiného). Z vědomostních otázek naopak vyplývá, že dotazovaní obyvatelé města Brna ve většině případů mají základní informace o islámu. Výzkumná otázka 2: Mají obyvatelé Brna předsudky vůči muslimům a islámu? Ze získaných informací z otázek č. 5 a 12 bych označil 42 % odpovědí s předsudkem ve vztahu k muslimům a 41 % odpovědí s předsudkem ve vztahu k islámu. Celkově tedy můžeme tvrdit, že předsudky dotazovaných obyvatel města Brna se zde vyskytují. Výzkumná otázka 3: Jaké postoje zaujímají obyvatelé Brna vůči muslimům? Otázek zjišťující intenzitu postojů bylo celkem 5. Objevují se zde výkyvy k pozitivním i negativním postojům v závislosti na tom, na co se otázka dotazovaných ptá. Obecně můžeme tvrdit, že dotazovaní obyvatelé města Brna mají spíše pozitivní postoje v případě muslima jako kolegy v práci s průměrnou hodnotou 3,8 (nejblíže k hodnotě 4 „spíše nevadí). Na otázku ohledně opětovné stavby mešity mají tázaní obyvatelé města Brna spíše neutrální postoje s lehkým výkyvem k negativnímu postoji s průměrnou hodnotou 2,8 (nejblíže k hodnotě 3 „ani vadí, ani nevadí). V případě otázky, zda by respondentům vadil sňatek jejich dětí s muslimem, byla průměrná hodnota postoje 2,3 (nejblíže k hodnotě 2 „spíše vadilo“), tudíž spíše zaujetí negativního postoje. Zajímavé je, že v případě otázky na pocit bezpečí při spatření zahalené ženy mají respondenti spíše pozitivní postoj (necítili by se ohroženi) s průměrnou hodnotou postoje 4 („spíše bych se necítil/a ohroženě“). Na poslední otázku, zda by podle respondentů měli muslimové přijmout naše tradice a zvyky, byla průměrná hodnota postoje 2,3 (nejblíže k hodnotě 2 „spíše by měli přijmout naše tradice a zvyky“). Vzhledem k tomu, že by respondenti chtěli změnit tradice a zvyky muslimů, považuji tento postoj za negativní. Na základě těchto informací můžeme obecně tvrdit, že skupina dotazovaných zaujímá spíše pozitivní postoje k otázkám bezpečnosti a spolupráce. Vesměs spíše negativní postoje zaujímají dotazovaní k narušování naší kultury muslimskou v podobě výstavby mešit, nepřijímání našich tradic a zvyků, sňatků vlastních dětí s muslimy. Výzkumná otázka 4: Zajímali se obyvatelé Brna o islám během svého pobytu v Brně vzhledem k tomu, že je ve městě mešita? Ze získaných informací ohledně zájmu na získávání informací ohledně islámu můžeme říci, že převážná většina dotazovaných obyvatel města Brna (77 %) nemá zájem dozvědět se informace o muslimské komunitě, ať už v podobě osobní návštěvy brněnské mešity či jiným způsobem. Dokonce 35 % z dotazovaných ani nevědělo, že se v Brně nějaká mešita nachází.

Diskuze

48

6 Diskuze V této práci jsem měl zjistit vztahy obyvatel města Brna k muslimské minoritě v lokalitě Brno. Jak již z výsledků výzkumu vyplývá, nepodařilo se komplexně pojmout všechny zastupující kategorie obyvatel města Brna. Výzkum se potýká hned s několika problémy. Za jeden z problémů mého výzkumu považuji velikost výzkumného vzorku, vzhledem k použití kvantitativní metody výzkumu. Výzkumný vzorek zahrnuje 207 obyvatel. Pro dostatečné zastoupení všech kategorií výzkumného souboru je (z hlediska věku, vzdělání, atd.) relativně malý. Osobně bych si jako dostatečně reprezentující soubor představoval cca 600 respondentů. To znamená, že by jednotlivé věkové kategorie zahrnovaly kolem 200 respondentů. Jelikož se v tomto výzkumu nachází 202 respondentů v jedné věkové kategorii (konkrétně 15 až 30 let), můžeme tento vzorek ve vztahu k zastoupení právě jedné kategorie považovat podle mého názoru za dostatečně velký. Důvodem nevyváženého zastoupení z hlediska věku je především špatně zvolená metoda získávání informací. Pro tento výzkum jsem si zvolil pouze metodu sběru dat pomocí elektronického dotazníku, která je z hlediska časového a finančního velice efektivní. Její nevýhodou ovšem je, že neosloví respondenty ze starších věkových kategorií, jak můžeme z mého výzkumu vidět. U střední věkové kategorie (v dotazníku 31 až 46 let) není nejspíše brouzdání na sociálních sítích a čtení diskuzních fór s porovnáním mladších lidí tolik obvyklé. Oslovení věkové skupiny starší než 47 let je skrze internet velmi obtížné, skoro nemožné. Určité zastoupení starších věkových kategorií je možno získat při přímé adresaci dotazníku (třeba pomocí emailu). Podmínkou jsou ovšem kontakty na tyto lidi. V mém případě nikoho takové z Brna neznám. Z těchto důvodů bych v případě dalšího výzkumu použil pro zastoupení všech věkových kategorií formu dotazníku jak elektronickou, tak i tištěnou verzi. Tištěná verze dotazníku by měla pomoci získat respondenty věkových kategorií, kteří nejsou skrze internet oslovení. Například rozdat dotazníky na ulici, atp. Tato verze je ovšem časově i finančně náročnější. I přes zřejmé nedostatky tohoto výzkumu si myslím, že získaná data a informace mohou být použity pro další zkoumání vztahů obyvatel města Brna s muslimskou minoritou. Zajímavé by v rámci jednotlivých kategorií bylo zjistit jednotlivé vztahy mezi nimi. Například zda věk, vzdělání či náboženské vyznání obyvatel města Brna ovlivňuje jejich postoje k muslimské minoritě. Tyto vztahy by mohly být zkoumány v rámci diplomové práce. Co se týče samotných zjištění mého výzkumu, tak v porovnání s americkým výzkumem zjišťujícím postoje americké společnosti k muslimské minoritě od Kalkana, Laymana, Uslanera (2008), jsou velmi podobné. Autoři zmiňují, že americká společnost muslimy vnímá jako „bands of others“, tzn. něco ve smyslu „omezující ostatní“. K negativnímu vnímání muslimské minority vede autoritářství, vlastenectví a náboženský tradicionalismus, naopak vnímání hrozby, politická identifikace či ideologie už mají na vnímání muslimů značně menší vliv. V mém výzkumu podobné závěry můžeme spatřovat u výsledků na otázky postojů dotazovaných obyvatel Brna.

Závěr

49

7 Závěr Islámské náboženství a jeho dynamické šíření ve světě je dnes pro mnohé státy ožehavou otázkou. Jednotlivé země se musí vypořádat s přílivem muslimů, kteří chtějí žít v demokratické Evropě, ale také s sebou přinášejí své náboženství, kterého se demokratické země převážně obávají. Jak z odborné literatury vyplývá, Česká republika se zatím se žádným významným přílivem muslimů nesetkala a muslimská komunita je na našem území v porovnání s jinými státy (například Francie, Německa či Anglie) velmi malá, přesto se v ČR nachází už několik muslimských staveb (mešit). První mešita byla postavena v Brně, kde se nachází druhá největší muslimská komunita v ČR. Jaké vztahy mají obyvatelé Brna k této minoritě? Objevují se předsudky vůči této minoritě ze strany brněnských obyvatel? Vědí alespoň základní informace o islámu? Takovými otázkami se zabývala tato bakalářská práce. Teoretická část této práce vychází z odborné literatury, různých internetových zdrojů a článků. Pro lepší pochopení problematiky popisuje základní sociologické a psychologické pojmy, jakými jsou minorita a majorita, postoje, stereotypy, předsudky. Dále čtenáři přináší náhled do islámského náboženství, kde je stručně popsána historie islámu, jeho základní struktura a jsou představeny kontroverzní témata, ke kterým patří postavení ženy v islámu nebo džihád. Nechybí ani zmínky o vývoji muslimské komunity v ČR s představením českého pohledu na ni a snahy o geografické zachycení islámu na území ČR. Empirický úsek mé práce se potom zaměřuje na analýzu a interpretaci získaných dat z provedeného výzkumu. Pro získání potřebných dat byla zvolena kvantitativní metoda pomocí dotazníkového šetření v elektronické formě. Celkem se výzkumu zúčastnilo 207 respondentů s převažující věkovou skupinou 15 až 30 let, z čehož bylo 130 žen a zbytek 77 mužů. Získaná data mi poskytnula informace o vědomostech, názorech a postojích dotazovaných obyvatel města Brna k muslimům a islámu. Jednotlivé získané informace jsou interpretovány v tematických celcích určených dílčími výzkumnými otázkami. Na základě analýzy získaných dat jsem dospěl k závěru, že dotazovaní obyvatelé města Brna k muslimské komunitě nemají žádné silné vztahy. Jejich postoje jsou více méně neutrální s lehkými negativními či pozitivními výkyvy. Obecně respondenti negativněji staví k tomu, že muslimové šíří svoji kulturu v zemi, do které se nastěhovali a tudíž by měli přijmout zdejší tradice a zvyky, atp. Dále bylo zjištěno, že tázaní brněnští obyvatelé z většiny případů mají základní informace o islámu, ale jejich snaha osobně navštívit mešitu či jiným způsobem získat informace je naopak ve většině případů mizivá. Z otevřených otázek bylo zjištěno, že u větší části dotazovaných obyvatel Brna se vyskytují předsudky vůči muslimům a islámu. Objevují se názory, že islám je v umírněné podobě naprosto neškodný, ale i názory, že je to nebezpečnější náboženství v porovnání s jinými náboženstvími. Zde je důležité si uvědomit, že islám je náboženství jako každé jiné a jeho výklad může být mírumilovný či stejně tak nebezpečný, jako výklad kteréhokoliv jiného náboženství.


50

8 Seznam použité literatury Knižní zdroje: ABDALATI, Hammudah. Zaostřeno na islám. Nové, přeprac. a opr. vyd. Překlad Bob Hýsek. V Praze: Ústředí muslimských obcí, 2010, 203 s. ISBN 978-80-904373-64. ALLPORT, Gordon Willard. O povaze předsudků. V českém jazyce vyd. 1. Překlad Eduard Geissler. Praha: Prostor, 2004, 574 s. ISBN 80-726-0125-3. BEČKA, Jiří a Miloš MENDEL. Islám a české země. V Olomouci: Votobia, 1998, 231 s. ISBN 80-722-0034-8. ČERVENKOVÁ, Denisa a Albert-Peter RETHMANN. Islám v českých zemích. Vyd. 1. Praha: Centr for migration studies, 2009, 153 s. ISBN 978-807-0218-525. GEIST, Bohumil. Sociologický slovník. Praha: Victoria Publishing, 1992, 647 s. ISBN 80-856-0528-7. GIDDENS, Anthony. Sociologie. Vyd. 1., aktualiz. a rozš. /. Editor Philip W Sutton. Překlad Tereza Jiroutová Kynčlová. Praha: Argo, 2013, 1049 s. ISBN 978-8025708-071. HAERI, Fadhlalla. Islám. Vyd. 1. Překlad Vladimír Petkevič. V Praze: Ikar, 2001, 254 s. ISBN 80-720-2922-3. HARTL, Pavel a Helena HARTLOVÁ. Velký psychologický slovník. Vyd. 4., V Portálu 1. Ilustrace Karel Nepraš. Praha: Portál, 2010, 797 s. ISBN 978-80-7367-686-5. HAYESOVÁ, Nicky. Základy sociální psychologie. Praha: Portál, 2013. ISBN 978-802620-534-0. HEMAYA, Ahmad M. Islám: hluboké nahlédnutí. V Praze: Ústředí muslimských obcí, 2012, 363 s. ISBN 978-80-904373-2-6. IBRAHIM, I. Stručný průvodce k porozumění islámu. 2. vyd. Překlad Sylvia Reitmanová, Zuzana Masáková, Helena Trojanová. V Praze: Islámská nadace, 2009, 54 s. ISBN 978-80-904373-4-0. JANDOUREK, Jan. Slovník sociologických pojmů: 610 hesel. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 258 s. ISBN 978-802-4736-792. Korán. Vyd. celkem 6., v tomto překladu a v Odeonu 2. (fotoreprint). Editor Ivan Hrbek. Praha: Odeon, 1991, 794 s. Živá díla minulosti (Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění; Odeon), sv. 63. ISBN 80-207-0444-2. KROPÁČEK, Luboš. Duchovní cesty islámu. 5. vyd. Praha: Vyšehrad, 2011, 292 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-807-0219-256.


51

KŘIKAVOVÁ, Adéla, Miloš MENDEL, Zdeněk MÜLLER a Vladislav DUDÁK. Islám: ideál a skutečnost. 2., rozš. a aktualizované vyd., (v nakl. Baset 1.). Praha: Baset, 2002, 311 s. ISBN 80-862-2371-X. KŘÍŽKOVÁ, Martina. Cizinci, našinci a média: mediální analýzy. Praha: Multikulturní centrum ve spolupráci s UNHCR, 2007, 106 s. ISBN 978-80-239-8475-0. LUNDE, Paul. Islám: [víra, kultura, dějiny]. Vyd. 1. Překlad Luboš Kropáček. Praha: Knižní klub, 2004, 192 s. ISBN 80-242-1093-2. MELICHÁREK, Tomáš. Islám v Brně: muslimská komunita očima médií a Brňanů. 1. vyd. brož. Pstruží: Lukáš Lhoťan, 2011, 130 s. ISBN 978-809-0493-209. MENDEL, Miloš, Bronislav OSTŘANSK a Tomáš RATAJ. Islám v srdci vropy: vlivy islámské civilizace na dějiny a současnost českých zemí. Vyd. 1. Praha: Academia, 2007, 499 p. ISBN 80-200-1554-X. MENDEL, Miloš. Džihád: islámské koncepce šíření víry. Vyd. 2., rozš. Brno: Atlantis, 2010, 354 s. ISBN 978-807-1083-160. NAKONEČN , Milan. Psychologie: přehled základních oborů. Vyd. 1. Praha: Triton, 2011, 863 s. ISBN 978-807-3874-438. NAKONEČN , Milan. Sociální psychologie. Vyd. 2., rozš. a přeprac. Praha: Academia, 2009, 498 s. ISBN 978-80-200-1679-9. OSTŘANSK , Bronislav. Malá encyklopedie islámu a muslimské společnosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2009. ISBN 978-807-2774-043. PAVLINCOVÁ, Helena, Břetislav HORYNA a kol. Judaismus, křesťanství, islám. Vyd. 2., podstatně přeprac. a rozš., (v nakl. Olomouc vyd. 1.). Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2003, 661 s. ISBN 80-718-2165-9. PELIKÁN, Jiří. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. 2., nezměn. vyd. Praha: Karolinum, 2011, 270 s. ISBN 978-80-246-1916-3. PELIKÁN, Petr. Sunna: pramen islámského práva. 1. vyd. Praha: Ediční středisko Právnické fakulty Univerzity Karlovy, 1997, 163 s. Prameny a nové proudy právní vědy, č. 23. ISBN 80-858-8913-7. POTMĚŠIL, Jan. Šarīca: úvod do islámského práva. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 219 s. ISBN 978-802-4743-790. PRŮCHA, Jan. Interkulturní psychologie: [sociopsychologické zkoumání kultur, etnik, ras a národů]. 3. vyd. Praha: Portál, 2010, 220 s. Psychologie (Portál). ISBN 978807-3677-091. REEBER, Michel. Islám. Vyd. 1. Překlad Lucie Černá, Barbora Dvořáková. Praha: Levné knihy, 2008, 65 s. Malá moderní encyklopedie (Levné knihy KMa). ISBN 978-807-3094-997.


52

SARDAR, Ziauddin. Islám: seznamte se... Vyd. 1. Překlad Hana Antonínová. Ilustrace Zafar Abbas Malik. Praha: Portál, 2004, 175 s. ISBN 80-717-8882-1. SPENCER, Robert. Islám bez závoje. Vyd. 1. Překlad Petr Buksa. V Praze: Triton, 2006, 236 s. ISBN 80-725-4761-5. TUREČEK, Břetislav. Světla a stíny islámu: drama Blízkého východu a sonda do duší jeho obyvatel. Vyd. 1. V Praze: Knižní klub, 2007, 214 s., [48] s. barev. obr. příl. ISBN 978-802-4219-097. VÁGNEROVÁ, Marie. Základy psychologie. Vyd. 1. V Praze: Karolinum, 2004, 356 s. ISBN 80-246-0841-3.

Internetové zdroje: Co je to mešita?. Islámská nadace v Brně [online]. 2008 [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http://mesita.cz/node/1 GABAL, Ivan. Analýza postavení cizinců dlouhodobě žijících v ČR a návrh optimalizačních kroků. In: Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2004 [cit. 201404-01]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/511/postaveni_cizincu.pdf Historie brněnské mešity. Islámská nadace v Brně [online]. 2008 [cit. 2014-04-09]. Dostupné z: http://mesita.cz/node/3 HOLCÁTOVÁ, Barbara K. Oudová. Předislámská Arábie. Muslimové očima českých školáků: Výzkumný a vzdělávací projekt [online]. 2014 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://muslimove.cz/multimedia-archive/predislamska-arabie/ Islam Explained. Whyislam.org [online]. 2011 [cit. z: http://www.whyislam.org/islam/islam-explained/

2014-04-08].

Dostupné

KALKAN, Kerem Ozan, LAYMAN, Geoffrey C. a USLANER, Eric M. ‘‘Bands of Others’’? Attitudes toward Muslims in Contemporary American Society [online]. 2008 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.gvpt.umd.edu/uslaner/kalkanlaymanuslanerjop.pdf. University of Maryland. KOLISCHOVÁ, Lucie. Před mešitu v Brně někdo vysypal kosti, na kliku pověsil vepřové. IDnes: Brno a jižní Morava [online]. 2013 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://brno.idnes.cz/veprove-kosti-pred-brnenskou-mesitou-d8w-/brnozpravy.aspx?c=A131219_163846_brno-sport_kol KŘÍŽKOVÁ, Martina. Neviditelná menšina: analýza mediálního obrazu českých muslimů. Migrace online [online]. 2006, květen [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://aa.ecn.cz/img_upload/79a33131c9c4293e0fcefb50bfa263ef/Krizkova_isla m_final_1.pdf LOVEGROVE, J. W. What is Islam?: Trust for the Encouragement and Circulation of Muslim Religious Literature. [online]. 1926, s. 64 [cit. 2014-04-24]. Dostupné


53

z: http://aaiil.org/text/books/others/jameswilliamlovegrove/whatisislam/whatisisla m.pdf MARK, Joshua J. Fertile Crescent. Ancient History Encyclopedia [online]. 2009 [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.ancient.eu.com/Fertile_Crescent/ MEŠITA-MOSQUE-MOSQUÉE-MOSCHEE. Mesita.cz [online]. 2014 [cit. 2014-0426]. Dostupné z: http://mesita.cz/galerie/mesita_dnes.html Muslimové v České republice. Člověk v tísni: projekt varianty [online]. 2002 [cit. 201404-27]. Dostupné z: http://www.varianty.cz/cdrom/podkapitoly/b05cizinci/04/12.pdf O. ŠTAMPACH, Ivan. Islám a evropská kultura: Islám je součástí evropského kulturního dědictví. [online]. 2006, č. 1 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.dingir.cz/archiv/Dingir106.pdf Obyvatelstvo podle náboženské víry v letech 2001 a 2011. In: Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/t/820032AC96/$File/1702201402.pdf Přehled mešit a modliteben v ČR. Czech Defence League [online]. 2012 [cit. 2014-0508]. Dostupné z: http://www.czdl.cz/prehled-mesit-a-modliteben-v-cr/ ŠLECHTA, Radomír, VONŠOVSKÁ, ŠIMÁČKOVÁ a Lenka TRTÍKOVÁ: Život muslimů v ČR. Hospodářská a kulturní studia, Provozně ekonomická fakulta ČZU v Praze [online]. 2009 [cit. 2014-04-08] Dostupné z: http://www.hks.re/wiki/zivot_muslimu_v_cr The Future of the Global Muslim Population. PewResearch: Religion & Public Life Project [online]. 2011 [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http://www.pewforum.org/2011/01/27/the-future-of-the-global-muslim-population/ TOPINKA, Daniel. INTEGRAČNÍ PROCES MUSLIMŮ V ČESKÉ REPUBLICE: Pilotní projekt. In: Eurabia [online]. 2006/2007 [cit. 2014-03-06]. Dostupné z: http://eurabia.parlamentnilisty.cz/UserFiles/Document/integrace_muslimu.pdf TRACHTOVÁ, Zdeňka. Nejhorší vztahy máme s Íránem, nejlepší se Slováky, myslí si Češi. IDnes.cz [online]. 2014 [cit. 2014-01-26]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/hodnoceni-vztahu-mezi-ceskem-a-jinymi-zememi-f3o/domaci.aspx?c=A140124_172334_domaci_zt ÚŘAD VLÁDY ČR. Zpráva o situaci národnostních menšin v České republice za rok 2012 [online]. 2013 [cit. 2014-02-14]. ISBN 978-80-7440-079-7. Dostupné z: http://www.vlada.cz/assets/ppov/rnm/dokumenty/dokumentyrady/zprava_2012_tiskarna.pdf Ústředí Muslimských Obcí v ČR [online]. 2014 [cit. 2014-03-04]. Dostupné z: http://www.umocr.cz/


54

Ústředí muslimských obcí: Historie a současnost. In: Ústředí muslimských obcí v ČR [online]. V Brně, 2009 [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://www.umocr.cz/historiecz.pdf Vyplňto.cz [online]. 2014 [cit. 2014-05-01]. Dostupné z: http://www.vyplnto.cz/

Přílohy

55

Přílohy

Projekce počtu muslimů v ČR

56

A Projekce počtu muslimů v ČR Tab. 4

Projekce počtu muslimů v ČR podle geografického členění světa islámu k 31. 12. 2005

Projekce počtu muslimů v ČR

57

Zdroj: převzato z http://eurabia.parlamentnilisty.cz/UserFiles/Document/integrace_muslimu.pdf (strany 47 – 48)

Fotografie brněnské mešity

B Fotografie brněnské mešity

Obr. 16 Pohled na brněnskou mešitu z venku Zdroj: převzato z http://mesita.cz/galerie/mesita_dnes.html

Obr. 17 Pohled z vchodové chodby dovnitř brněnské mešity Zdroj: převzato z http://mesita.cz/galerie/mesita_dnes.html

58

Fotografie brněnské mešity

Obr. 18 Další pohled z chodby brněnské mešity Zdroj: převzato z http://mesita.cz/galerie/mesita_dnes.html

Obr. 19 Kaligrafie a minbár brněnské mešity Zdroj: převzato z http://mesita.cz/galerie/mesita_dnes.html

59

Vzorový dotazník

60

C Vzorový dotazník Tento dotazník je určen lidem, kteří se pohybují v Brně alespoň 2 - 3 roky. Dobrý den, jsem studentem Mendelovy univerzity v Brně na fakultě regionálního rozvoje a mezinárodních studií. Tento dotazník je podkladem pro moji praktickou část bakalářské práce na téma „Vztahy brněnských obyvatel s muslimskou minoritou“. Dotazník je zcela anonymní a po vyhodnocení dat budete mít možnost na výsledky nahlédnout, pokud si budete přát. Chtěl bych upozornit, že nejsou žádné správné a špatné odpovědi, důležitý je v tomto šetření Váš názor. Pokud nebudete vědět odpověď na typy otázek zjišťující znalosti ohledně daného tématu, není to špatně. Velice Vám děkuji za Váš čas při vyplňování dotazníku. Artur Demartini Doplňující informace k otázkám: Vysvětlení pro otázky se škálou 1 – 5: 1 = Určitě ano 2 = Spíše ano 3 = Ani ano, ani ne 4 = Spíše ne 5 = Určitě ne Vysvětlení pro znalostní otázky: Pokud nevíte odpověď, zadejte „X“.

Jednotlivé otázky dotazníku: 1. Jaké je Vaše pohlaví?  Muž  Žena 2. Kolik Vám je let?  15 – 30  31 – 46  47 a více 3. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?  Základní škola  Střední škola bez maturity  Střední škola s maturitou  Vysoká škola

Vzorový dotazník

61

4. Považujete své vědomosti o islámu za dostatečné?  Ano  Ne  Nevím 5. Potkal(a) jste nějakého muslima / muslimku?  Ano  Ne 5.1. Pokud ano, jaké byly Vaše první dojmy?  _______________ 6. Jste věřící? Pokud ano, jaké náboženství vyznáváte?  Ano: _______________  Ne 7. Vadilo by Vám, kdyby byl(a) Vaším spolupracovníkem muslim(ka)? 1 2 3 4 5 • • • • • 8. Víte, jak se nazývá svatá kniha islámu?  _______________ 9. Kdyby se měla znovu stavět mešita v Brně, byli byste proti? 1 2 3 4 5 • • • • • 10. Znáte posledního proroka islámu?  _______________ 11. Byl(a) byste proti sňatku Vašich dětí s muslimem / muslimkou? 1 2 3 4 5 • • • • • 12. Jaký je Váš názor na islám?  Je to náboženství jako každé jiné (Neutrální)  Islám je nebezpečnější než jiné náboženství a představuje hrozbu (Negativní)  Toto náboženství se mi líbí a nic proti tomu nemám (Pozitivní)  Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom  Jiný názor: _______________

Vzorový dotazník

62

13. Jak se nazývá islámský zákon, kterým se řídí muslimové?  _______________ 14. Pokud byste viděl(a) zahalenou ženu např. na nádraží nebo v bance, cítil(a) byste se ohroženě? 1 2 3 4 5 • • • • •

15. Věděl(a) jste, že je v Brně mešita?  Ano  Ne 16. Měli by podle Vás muslimové v ČR přijmout naše tradice a zvyky? 1 2 3 4 5 • • • • • 17. Byl(a) jste za dobu Vašeho pobytu v Brně navštívit brněnskou mešitu nebo jste se jiným způsobem zajímal(a) o islám, abyste se dozvěděl(a) něco o muslimech?  Ano  Ne 18. Kam jdou muslimové při své každoroční pouti (tzv. „Hadždž“)?  _______________

Muslimská minorita v lokalitě Brno: vztah majority k minoritě

Recommend Documents