MUF
Podle předlohy nakreslila: L. Jakubičková. Zdroj Muf [online]. [cit.2012-09-01] Dostupné z WWW: http:
Moravany University Focus
e-mail:
[email protected] | číslo 18 | ročník V | vychází nepravidelně | 1. října 2014 | ZDARMA
Ahoj kamarádi, přichází k vám první číslo „Mufíka“ školního roku 2014/15. Redakční rada složená z žáků deváté třídy je nová, ale všechny z ní jistě dobře znáte. Bude vám v rámci projektu Mediální výchovy přinášet informace o dění ve škole, ale také mimoškolních aktivitách. V tomto roce také hledáme kresliče komiksů, protože náš nejlepší kreslič Šimon odešel na víceleté gymnázium. Možná to tak nevypadá, ale je to pro nás velká ztráta. V tomto díle najdete ohlédnutí za školními výlety, foto seriál ze školní akademie a také to, jak jsme odstartovali nový školní rok. Například co se dělo při vítání prvňáčků a nebo jak nás příznivý stav vody v Loučné vytáhl na lodě. A taky něco navíc (např. ze školní družiny). Od vás čekáme náměty, kresby, texty…, které si myslíte, že budou zajímat i ostatní spolužáky. My je rádi otiskneme. Pište na e-mailovou adresu vašeho časopisu. redakce
Foto: redakce Muf
Úv dníček
E-mail:
[email protected]
Třída byla zaplněna do posledního místečka. Zvědavé byly nejen děti, ale i jejich rodiče, babičky...
Foto: Muf
Prvňáčky přivítal p. ředitel Januš
Děti se pomocí plyšáčků seznamovaly s p. uč. Flídrovou.
Nejhorší tábor! Jednou mi rodiče řekli, že pojedu na tábor. Řekl jsem si proč ne? Tak v neděli jsem se balil a v pondělí odjel. Moc jsem se těšil, ale to jsem nevěděl, že to bude moje noční můra! Hned druhý den jsem měl hlídku s kámošem Vojtou. Měli jsme se rozdělit. On šel k jídelně a já k lesu. A tam jsem to zahlédl. Oči velké jak tenisáky, zuby špičaté a ostré jako nůž, a tělo kostnaté jako po smrti. Já zařval a utíkal do stanu. Kluci se ptali co se stalo, já jen mrmlal tam, tam v lese. A druhý den Vojta zmizel a já jsem se o něj bál. Všichni museli odjet domů, tábor zrušili a Vojtu nenašli. Nikdy na něj nezapomenu a na tu obludu taky. Pozn. redakce: obsah je smyšlený!
Hodně času jsem trávila s Marky J. a Sandrou F. Mojí ségře umřel křeček Ben a tak jí taťka koupil nového (Sáru) a já jsem taky chtěla, tak mám taky (Gilberta). Ale zapomněli jsme koupit domeček a mističku a tak má místo toho ruličku od toaletního papíru a mističku na tempery. Ale koupíme to pravé. Mám ještě venkovní morče a někdy ho vezmu domů a vždy mi počůrá zeď u postele a jednou o prázdninách jsem si toho nevšimla a pak se mi tam udělala plíseň. O prázdninách jsem asi 3x přečetla učebnici Občanské výchovy. Byla jsem u babičky a pořád jsem byla ve sklepě a čekala až se vylíhnou vajíčka strašilek. Ale nevylíhly se. Těším se na 16.9. protože bude burza a tam si je koupím. Ty od babičky se asi nevylíhnou.
Byla jsem v Lego Landu. Sice pršelo, ale neodradilo nás to a šli jsme na atrakce. Ale nejvíce jsme se vraceli na takovou dřevěnou loď, která nás zavezla do jeskyně, kde byli pavouci z lega. A pak pustili vodopád a po vodě jsme jeli zpátky. Vraceli jsme se do menšího dyno parku a potom jsme viděli obří kytku Adélu a pak jsme spadli z vodopádu.
O prázdninách se děje spousta zajímavých věcí. Hned na začátku jsme byli v Mariánských Lázních, kde jsme viděli nádhernou zpívající fontánu a spoustu jiných zajímavých věcí. Pak jsme byli v ZOO Praha, která je obrovská a navštívili jsme taky aquapark.
Já jsem byla o prázdninách v Jeseníkách. Tam jsem byla v jediné ruční papírně ve Velkých Losinách. Tam jsem si vyrobila svůj vlastní papír. Pak jsme jeli do Karlových Varů, kde jsme pili z minerálních pramenů. Aneta K.
Prázdninový příběh, který se ale nestal.
Napsala a nakreslila: Žaneta K.,6.tř.
Jednou mi rodiče řekli, že pojedu na tábor. Řekl jsem si: „Proč ne?“ Tak v neděli jsem se balil a v pondělí odjel. Moc jsem se těšil, ale to jsem nevěděl, že to bude moje noční můra! Hned druhý den jsem měl hlídku s kámošem Vojtou. Měli jsme se rozdělit. On šel k jídelně a já k lesu. A tam jsem to zahlédl. Oči velké jak tenisáky, zuby špičaté a ostré jako nůž, a tělo kostnaté jako po smrti. Já zařval a utíkal do stanu. Kluci se ptali co se stalo a já jen mrmlal: „Tam, tam v lese“. A druhý den Vojta zmizel a já jsem se o něj bál. Všichni museli odjet domů, tábor zrušili a Vojtu nenašli. Nikdy na něj nezapomenu a na tu obludu taky ne.
A to jsme MY.
Po deštích předchozích dnů byly podmínky ideální!
Důkladná příprava před vyplutím.
Foto: Petra K.
Byli jsme v divadle… Moravany |8.září 2014 jsme byli v Pardubickém divadle na besedě. Na besedě byl celý druhý stupeň. Ukázali nám , jak se herci připravují na vystoupení. Také jsme viděli herečku Martinu Sikorovou a herce Alexandra Postlera, kteří nám vyprávěli o tom , že není lehké se naučit celý scénář (text). Také jsme viděli kostymérku a vizážistku , které nám ukázali na Martinovi Blažkovi, Kateřině Svatoňové, Lucii Lechmanové a Tondovi Hronovi , jak herce líčí a oblékají na představení. Martina a Káťu převlékli a nalíčili jako klauny. Tonda byl oblečen za mnicha a Lucie za tanečnici. Dále nám ukázali jak zvukař upravuje zvuky a osvětlení. Také se spolužáci zúčastnili hry, která se týkala otázek na divadlo. Vyhráli malý balíček s různými věcmi Matyáš Slavíček, Andrea Chybová a Lucie Lechmanová. Veronika J. a Lada K.
Foto na dolním okraji: Vendy S.
Foto: Lucie R.
Chcete se něco dovědět o loveckých psech, jejich výcviku, účasti na soutěžích? Tak právě vám jsou určeny následující řádky.
Foto: Petra K.
Poslední víkend prázdnin jsme s mojí fenkou Orkou vyrazili na Memoriál Richarda Knolla. Jelikož mi ještě nebylo 15 let, vedl Orku taťka. A jak to začalo? V pátek 29.8.2014 jsme vyjeli do vesnice kousek za Borohrádkem. To se v sále provedla kontrola zbrojního průkazu, průkazu původu, tetovací čísla a veterina. Potom si vůdci vylosovali čísla, která potom využívali celý víkend. Náš taťka si vytáhl číslo 15. Takže jsme šli v sobotu do lesa a v neděli na pole. Já jsem měla v sobotu hasičské závody, takže sobotu jsem neabsolvovala, ale to nevadí. Jako první šel na barvu. To je určitá trasa nakapaná krví a na konci leží srnec. Pes musí srnce dohledat. Na začátku je nástřel a uprostřed lože. My, jelikož jsme šli jako první, tak šla všechna korona (diváci) za námi. Na barvu můžete jít 3 způsoby. Buď jako vodič na barvu se psem, nebo hlásič – přijde ke zvěři, vrátí se k vůdci a celou dobu hlásí (štěká), nebo jako oznamovač – pes, který neumí hlásit, může převzít třeba paspárek od vůdce nebo tak…. My jsme šli jako vodič. Orka je taková mírně nervózní a na začátku se nechce rozejít. Ale to jsme celkem zvládli, ale cestou mírně sešla z barvy a to je považováno jako chyba. Nejlepší známka v myslivosti je 4. Každou chybou jde známka dolů a s nulou jedete tzv. domů. My jsme dostali známku 3. Pak nás čekala šoulačka, vlečky s pernatou a srstnatou, klid na stanovišti, ohrádka, drobné disciplíny a dohledávky pernaté a srstnaté zvěře. Abych tu vše vypisovala, byla bych tu do zítra. V neděli nás čekalo pole a voda. Pole se rozděluje na velké pole a malé. Na malém poli se dělá vlečka s pernatou, odhozená pernatá zvěř. Pak jsme se přesunuli na vodu. Na vodě se dělá nahánění kachny z rákosí, přinášení kachny z rákosí. Šli jsme ve čtyřkách kromě vlečky s pernatou, kterou nám ohodnotili jako volné hledání se známkou 2.Vlečká znamená, že se vezme řež, zase se udělá nástřel a nakrokuje se cca 300 kroků, rozhodčí odloží zvěř, odejde 50 kroků a zalehne. Pes se vypustí a musí jít po stopě až ke zvěři, zvěř vzít do plné mordy a přinést k vůdci tím způsobem, že si musí sednout. Orka ale šla mimo vlečku, ale pak se stáhla, vzala zvěř, přinesla a předala. Dále nás čekalo Velké pole. Na velkém poli se dělá pohozená se zajícem, společný hon a zase hledání. Jen na společném honu dostanete známky z vystavování, postupování, klidu před zvěří, klidu po výstřelu. Hodnotí se způsob hledání psa a poslušnost. Takže tady se dá spadnout hodně dolů, ale my jsme to zvládli ve 4-kách. Ale měli jsme hrozné podmínky. Společný hon jsme absolvovali v největším dešti a ještě bouřce. Nakonec jsme memoriál prošli v I. ceně, což je vynikající a dostali jsme se mezi prvních 10, takže jsme postoupili na Memoriál Karla Podhájského, což už je mezinárodní soutěž a to je úžasné. Petra K.
Moravany | 25.června 2014 Divadelní formou výuky se u nás opět úspěšně představila skupina historického šermu „Pernštejni" z Pardubic. Letos s programem „Přemyslovci na českém trůnu“. Ten shlédli žáci 1. a 2. stupně. Na našich fotografiích najdete i snímky odvážlivců, kteří se netradičního vyučování zúčastnili opravdu aktivně a na všechny se ani nedostalo.
Také jsme se mohli zahrát historické postavy.
O vtipné situace nebyla nouze.
Foto: Muf
A bude o hlavičku kratší…
Ani tentokrát nechyběly šermířské scény.
Také jsme mohli prokázat naše znalosti z dějepisu.
Foto: Muf
Moravany | 9. -11. června 2014 jsme pobývali v kempu u Jinolických rybníků. Rozhodli jsme se jet na výlet právě sem, neboť se nabízelo koupání v případě vedra a nebo putování po Prachovských skalách. První varianta byla pravdivá, neboť v této době panovala 30° vedra. Nebyli jsme sami s tímto nápadem, tudíž cestování vlakem bylo opravdovou „lahůdkou“. A nejen tam. Odměnou nám bylo solidní ubytování, pěkný areál kempu Eden, no a hlavně ta panoramata, která jste mohli spatřit z vyhlídek Prachovských skal. Žáci 9. tř.
.
Vyčerpaní po výšlapu shlížíme na náš kemp a všichni by si dali vychlazenou kofolu!
Prachovské skály
Na jedné z vyhlídek.
Tak tady jsme bydleli.
Foto: L. Januš
Moravany |červen 2014 Byli jsme s p. ředitelem Janušem. Měli tam velké koupaliště, hodně malých Někdy jsme museli do fronty. chatek a dvě velké budovy. Také na kolotoči jsme strávili hodně času. Byl tam s námi ještě jeden výlet z Prahy. Byli to osmáci, se kterýma jsme se hodně bavili, také nám dělali stezku odvahy a hráli s námi přehazku. Jídlo tam měli dobré a každé ráno švédský stůl. Dále jsme měli postřehový závod ve kterém vyhrál Vojta Felcman a u holek Verča Hynková. Další Někteří z nás se vybičovali i ke sportovním výkonům. soutěž byla o IRON MAN a IRON WOMAN. Vyhrál Dan Teplý, který udělal neuvěřitelných 350 lehůsedů a Sandra Filípková, která udělala 200 dřepů. Házeli jsme granátem a soutěžili jsme v mini azimutu, ale ten jsme nedokončili, protože nám to moc nešlo. Byl to hezký výlet a děkujeme za něj panu ředili Janušovi. Marek P.
Foto: Muf
Slepotice |19. června 2014 se uskutečnila v Kulturním domě ve Slepoticích školní akademie. Již tradičně nejdůležitějším bodem programu bylo rozloučení se s žáky 9. třídy. Na pódium je uvedla paní třídní učitelka Šmahová. Všichni deváťáci byli dekorováni šerpami a poté se ujal slova pan ředitel Januš. Popřál žákům spoustu dalších úspěchů v životě. Slova na rozloučenou zazněla také z úst pana starosty Ročka. Deváťáci se na rozloučení se svými spolužáky připravili písničku, kterou za doprovodu kytar Aničky a Petry společně zazpívali.
Foto: Muf
Akademii pozorně sledovali i vzácní hosté.
Zahájení patřilo žákům 9. třídy, o doprovod se postaraly Anička s Petrou.
Celým programem nás provázeli žáci 9. třídy.
Flétničky z kroužku p. uč. Flídrové.
Do světa indiánů nás převedli žáci 1. třídy.
Foto: Muf
Indiáni…
Foto: Muf
Naši „labuťáci“ sklidili obrovský potlesk.
Berušky Labutí jezero v choreografii žáků 4. třídy.
Šimon a jeho harmonika
Taneční kroužek sester Kaplanových.
Poutavý nástup „sester“ na scénu na hudbu Vangelise.
„Sestry v akci…“
Páťáci a jejich „Pecka“ aneb těšíme se na prázdniny!
Foto: Muf
Stavíme papírové modely Náš nový kroužek „ Modelaření z papíru “
Snad každý zná časopis ABC, který už přes 50let otiskuje nejrůznější papírové modely – vystřihovánky s nejrůznějšími náměty. Některé byly a jsou velmi složité. A právě tyto papírové modely se nám pokusí v našem kroužku rozvinout prostorovou představivost, motoriku prstů, práci s nůžkami, lepidlem. Budeme si trénovat svou zručnost a hlavně trpělivost. Ta je v dětském věku poměrně malá. V našem kroužku jsou děti od 1. do 4.třídy. Začínali jsme vytvořením krychle a jehlanu. Pak jsme si vyzkoušeli jednoduché, ale pěkné rodinné domky se zahrádkou, vyrobili jsme si 3D stromky, keře i bazén. Někteří z žáčků si troufli i na složitější modely staveb a strojů. Na Vánoce jsme připravili krásný papírový betlém. Jeho zvláštností je, že děj narození Ježíška je zasazen do zimního období. Náš vystříhaný betlém byl vystaven ve školní jídelně naší školy. Pustili jsme se i do vánočních ozdob, stromků a hvězd z papíru. Rozhodně je práce s papírem aktivita, která děti baví a zajímá. Přeci jen, vytvořit si něco sám, něco hmatatelného, vizuálně skutečného, je pro děti povzbuzující, dodává jim radost z dobře odvedené práce a hlavně jim dává určitou sebedůvěru ve vlastní schopnosti a dovednosti. V rámci kroužku jsme také navštívili Hradec Králové, kde pod záštitou Přírodovědecké univerzity probíhala akce „Hrajme si i hlavou“! Letošní školní kroužek bude určitě pro děti zábavný a inspirativní. Chystáme se také nakousnout železniční modelářství. Ostatně už jsme si to vyzkoušeli na konci školního roku. Tak uvidíme, jak si naši žáčci povedou. Jen tak dál! Krausová Daniela ved.kroužku
Foto: Daniela K.
Někdy to není opravdu jednoduché.
Rok ve školní družině Minulý školní rok utekl jako voda (tak jako vždy) a my bychom Vás chtěly krátce seznámit s děním ve školní družině. Naše škola má dvě oddělení. V prvním oddělení jsou naši nejmladší žáčci a ve druhém oddělení děti ze druhé a třetí třídy. Nutno poznamenat, že poslední dva roky máme nabito! Obě oddělení mají dohromady 50 dětí a to se na některé ani nedostalo. Činnost školní družiny je realizovaná také formou zájmových kroužků. Každý den se střídají děti v činnostech, které jsou jim nejbližší. Ale i přesto, že celý týden probíhají kroužky a školní družina je v časové tísni se nám docela daří najít si čas i pro vlastní tvorbu. Na podzim jsme rozvinuli svoji fantazii a vyrobili panáčky a zvířátka z kaštanů. Pravda, neobešlo se to bez menších zranění. Ale byli krásní a měli jsme z nich radost. Nechyběly ani halloweenské veledýně, které dětičky vlastnoručně vydlabaly. Na Vánoce jsme si připravili malinké vystoupení a většinu času pak věnovali děti se svými rodiči „vánoční dílničce“. Předvánoční setkání se nám vydařilo a proto směle můžeme založit školní tradici. Provětrali jsme také maškarní kostýmy a vyřádili jsme se na školním karnevalu. Na velikonoce jsme realizovali výstavku- poměrně obsáhlou. Byla perfektní a výtvory byly vkusné a vskutku jarní. Navštívili jsme také železniční stanici v Moravanech a nakoukli pod pokličku výpravčím. Bylo to velmi zajímavé a práce je to velmi zodpovědná. Na konci školního roku jsme zavítali do Holic a navštívili jsme Muzeum Emila Holuba! Během celého školního roku jsme něco tvořili. Kluci stavějí jak o závod všechno možné z lega a kostek. Nedostatek součástek někdy vyvolává rozmíšku, ale nakonec svá díla úspěšně dokončí. Rozvíjíme tím vzájemnou spolupráci a svoji fantazii. Děvčata malují, hrají hry a mají také spoustu nápadů pro vlastní tvorbu. Tak vzhůru do nového školního roku a těšíme se, co nového přinese! Daniela Krausová a Táňa Chmelíková – vychovatelky ŠD A kdo z vás by chtěl být jednou výpravčím?
Na návštěvě nejen v zákulisí nádraží v Moravanech
Vyrábíme loď
Foto na této straně: archiv družiny
Moravany | Závěr školního roku ve výtvarné výchově patřil módě, konkrétně výrobě klobouků. Na chvíli jsme se stali módními návrháři a takhle to dopadlo. Modelkami a modelem nebyli nikdo jiný než samotní žáci 9. třídy.
Foto: D. Nosilová
Obrázky na této straně podle předlohy nakreslila Veronika H.
