Městský úřad Svitavy odbor výstavby, T. G. Masaryka 35, Svitavy tel.: , fax.: , mail:

Městský úřad Svitavy odbor výstavby, T. G. Masaryka 35, Svitavy tel.: 461 550 211, fax.: 461 532 141, mail: [email protected], www.svitavy.cz

ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU BRNĚNEC za období 09/2009 – 05/2013

upravený návrh určený ke schválení zastupitelstvem obce dle ustanovení § 55 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů

Zpráva o uplatňování ÚP Brněnec - upravená

Stránka 1 z 7

Obsah zprávy o uplatňování Územního plánu Brněnec:

a)

úvod

b)

vyhodnocení uplatňování územního plánu včetně vyhodnocení změn podmínek, na základě kterých byl územní plán vydán (§ 5 odst. 6 stavebního zákona), a vyhodnocení případných nepředpokládaných negativních dopadů na udržitelný rozvoj území

c)

problémy k řešení v územním plánu vyplývající z územně analytických podkladů,

d)

vyhodnocení souladu územního plánu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem,

e)

prokázání nemožnosti využít vymezené zastavitelné plochy a vyhodnocení potřeby vymezení nových zastavitelných ploch podle § 55 odst. 3 stavebního zákona,

f)

pokyny pro zpracování návrhu změny územního plánu v rozsahu zadání změny

g)

požadavky a podmínky pro vyhodnocení vlivů návrhu změny územního plánu na udržitelný rozvoj území (§ 19 odst. 2 stavebního zákona), pokud je požadováno vyhodnocení vlivů na životní prostředí nebo nelze vyloučit významný negativní vliv na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast

h)

požadavky na zpracování variant řešení návrhu změny územního plánu, je-li zpracování variant vyžadováno

i)

návrh na pořízení nového územního plánu, pokud ze skutečností uvedených pod písmeny a) až d) vyplyne potřeba změny, která podstatně ovlivňuje koncepci územního plánu

j)

požadavky na eliminaci, minimalizaci nebo kompenzaci negativních dopadů na udržitelný rozvoj území, pokud byly ve vyhodnocení uplatňování územního plánu zjištěny

k)

návrhy na aktualizaci zásad územního rozvoje.

l)

závěr


Stránka 2 z 7

a) Úvod V návrhu této zprávy vycházel pořizovatel z Územně analytických podkladů ORP Svitavy, které byly pořízeny v roce 2008 a jejich poslední aktualizace v roce 2012 a z platného Územního plánu Brněnec, který nabyl účinnosti 16. 9. 2009. Na území obce Brněnec je vymezeno několik zastavěných území - zastavěná území částí Brněnec, Moravská Chrastová a Chrastová Lhota a zastavěné stavební pozemky rekreačních objektů. Hranice zastavěného území v zásadě kopíruje hranici intravilánu (zastavěná část obce k 1. 9. 1966), rozšířenou o zastavěné stavební pozemky, stavební proluky, části pozemních komunikací, ze kterých jsou vjezdy na ostatní pozemky zastavěného území, dále o ostatní veřejná prostranství a o další pozemky, které jsou obklopeny ostatními pozemky zastavěného území (v souladu s § 58 zák. č. 183/2006 Sb.). Vlastní řešené území je vymezeno katastrálními územími Brněnec, Moravská Chrastová a Chrastová Lhota. Územní plán vymezil prostorové a funkční uspořádáním území a stanovil urbanistické zásady pro rozvoj a ochranu hodnot území. Graficky zobrazitelné zásady vztažené k určitým vymezeným plochám jsou zobrazeny v hlavním výkrese územního plánu. Nejdůležitějším hlediskem při návrhu urbanistické koncepce bylo zajištění optimálního životního prostředí pro obyvatele a zajištění územních možností rozvoje obce, při současném zachování kulturních hodnot a přírodního prostředí. Urbanistická koncepce ÚP Brněnec vychází jednak z přírodních podmínek (morfologie terénu, vodoteče…), jednak ze stávajícího členění ploch s rozdílným způsobem využití. Rozvoj sídla o plochy vhodné zejména pro bydlení je navržen převážně v návaznosti na zastavěné území. Jedná se v prvé řadě o dostavbu proluk (Z1, Z3, Z5). Dále se jedná o navázání na zahájenou výstavbu pro bydlení v Moravské Chrastové - Vyhlídka (Z8, Z9, Z10, Z11, Z12, Z13, Z14, Z15, Z53). Nové plochy pro bydlení jsou navrženy v Brněnci Padělky (Z2), v Moravské Chrastové - Mariánské údolí východ (Z4), U Mariánského pramene (Z6), Za vodojemem (Z7), plocha pro bydlení na západě Brněnce (Z47) a severu Brněnce (Z54). Plochy občanského vybavení jsou soustředěny v Moravské Chrastové a záměrem je vytvořit chybějící centrum obce. V lokalitě jsou navrženy plochy pro základní školu (16), domov pro seniory (17), polyfunkční dům s obchody a bydlením (18) a plocha pro nespecifikovaná zařízení občanského vybavení dle potřeb obce (19). Pro rozvoj občanského vybavení – sport je navržena plocha hřiště pro kopanou v Chrastové Lhotě (Z52). Pro rozvoj technické infrastruktury je navržena plocha pro rozvodnu el. energie (Z41) a jsou navrženy plochy pro obnovitelné zdroje energie větrné elektrárny v Moravské Chrastové (Z44) a v Chrastové Lhotě (Z46) (pravděpodobně nedojde k jejich realizaci) a fotovoltaickou elektrárnu v Chrastové Lhotě (Z45) (je realizována). Navržené koridory veřejných prostranství zajišťují dopravní obsluhu území a prostor pro umístění technické infrastruktury. ÚP Brněnec navrhuje plochy pro opatření ke snižování ohrožení v území povodněmi a jinými přírodními katastrofami výstavbu - hráz rozdělovací a sedimentační nádrže (opatření č. 19) na řece Svitavě včetně souvisejících zařízení (23). Jako plochy přestavby jsou územním plánem vymezeny v Moravské Chrastové plocha pro bydlení Pod kaplí (P48), plochy pro domov pro seniory (P17), plocha pro polyfunkční dům (obchody a bydlení) (P18), plocha pro nespecifikovaná zařízení občanského vybavení (P19) a veřejná zeleň na části plochy ČOV Vitka (P22). Je navržen koridor pro východní obchvat silnice I/43 (29 a 40). Trasa koridoru vychází z ÚP VÚC Pardubického kraje, a není zcela v souladu s koridorem, vymezeným v ZÚR Pk. V případě zahájení přípravných prací na tomto obchvatu by bylo nutné prověřit trasu obchvatu územní studií. Ostatní silnice zůstávají bez zásadních změn. Územní plán řeší napojení návrhových zastavitelných ploch plochami veřejných prostranství pro umístění veřejné infrastruktury včetně dopravní (21, 31, 32, 33, 35, 36, 37, 38, 42). Odstavování a parkování vozidel u nové zástavby musí být řešeno výstavbou garáží či odstavných stání v rámci vlastních objektů či pozemků. Samostatná pěší cesta propojuje sever Brněnce s Březovou nad Svitavou, další propojují místní komunikace. Podél silnice I/43 v obci je částečně vybudován oboustranný chodník, v jižní části řešeného území není žádný. V centru obce jsou chodníky vybudované. Je navržena cyklotrasa po silnici II/363 z Brněnce do Bělé nad Svitavou v návaznosti na navrženou cyklotrasu v ÚPO Bělá nad Svitavou. Silnice je vhodná vzhledem k nízké dopravní zátěži pro místní cyklistickou dopravu.


Stránka 3 z 7

Cyklotrasa č. 104 vede v obci po dopravně zatížené silnici I.třídy. Je navrženo přesměrování cyklotrasy kolem železnice, podjezdem pod ní (nutno sesednout z kola) a po místní komunikaci k silnici I/43, dál po místní a účelové komunikaci kolem zahrad na silnici III/366 7. Zásobování vodou je stabilizováno. Stávající využívané zdroje zůstanou zachovány. Vydatnost zdroje je vyhovující i pro uvažovaný rozvoj. Podle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje se předpokládá rekonstrukce vodního zdroje – Studna Moravská Chrastová - a to její vyčištění. Na řešeném území je vybudovaná obecní čistírna odpadních vod. Provozovatelem systému odkanalizování je VHOS Moravská Třebová. Odpadní vody z řešeného území jsou odvedeny gravitačně a pomocí výtlačných řadů na mechanicko – biologickou čistírnu odpadních vod na levém břehu Svitavy v Brněnci. V Chrastové Lhotě je uvažováno s vybudováním veřejné kanalizační sítě s následným čištěním odpadních vod – je navržena splašková kanalizace zakončená malou kanalizační čerpací stanicí. Splaškové vody budou přečerpávány na čistírnu odpadních vod v Brněnci. Zásobování plynem je stabilizováno. Do řešeného území přiveden VTL plynovod DN 150 od západu, od obce Chrastavec Je ukončen VTL regulační stanicí. Odtud je STL plynovod veden do obce a místních částí. Průběh STL rozvodů je patrný z grafické přílohy. Vlastní rozvodná síť obce je provedena v systému středotlak. Zásobování el. energií je stabilizované. Na řešeném území je v provozu cca 13 trafostanic 22/0,4 kV zásobující el. energií distribuci s celkovým instalovaným výkonem 3360 kVA. V obci se provádí shromažďování odpadu do určených nádob s odvozem směsného odpadu na skládku a dále separovaný sběr odpadu. V provozu je sběrný dvůr odpadů v Mor. Chrastové. V rámci opatření ke snižování ohrožení v území povodněmi a jinými přírodními katastrofami jsou ve smyslu „Projektu na protipovodňová a protierozní opatření ve správním obvodu ORP města Svitavy“ navrženy: rozdělovací a sedimentační nádrž včetně odlehčovacího koryta se zaústěním do řeky Svitavy před Vitkou (i.č. 23). Severozápadně od obce se nachází regionální biocentrum RBC 403 Rudenské lesy a je vymezeno 5 místních biocenter. Rozsah ploch zemědělských je dlouhodobě stabilizován a je minimální. Plochy lesní jsou v území stabilizované. Plochy krajinné zeleně, extenzivně využívané již částečně zarostly náletovou vegetací, případně v nedávné minulosti hospodářsky obhospodařované, v současné době vykazují stav druhově pestrých remízů a dřevin rostoucích mimo les. Územní plán navrhuje pro rozšíření smíšených ploch nezastavěného území – krajinné zeleně (SX) lokality i.č. 27 a 28 na hasičském hřišti a na části areálu Vitka v Brněnci. V rámci uspořádání krajiny jsou navrženy plochy, přispívající ke stabilizaci ekologické rovnováhy v území. Plochy určené k zemědělskému využití jsou v území stabilizované. Ve volné krajině jsou navrženy na úkor ploch produkčních dále plochy pro smíšené plochy nezastavěného území – zemědělské (SM) v lokalitách i.č. 23, pro hráze vymezující rozdělovací a sedimentační nádrž na řece Svitavě. Plochy smíšené nezastavěného území rekreační jsou tvořeny plochou sjezdovky v Brněnci. V řešeném území jsou vymezeny dva biokoridory regionálního významu, v severozápadní části je vymezena jižní část regionálního biocentra RBC 304 Rudenské lesy. Na regionální biocentrum navazuje od jihozápadu trasa regionálního biokoridoru RK 1390, v rámci jehož trasy jsou vymezena tři vložená lokální biocentra (LBC Balkán, LBC Na Zlámanici, LBC Na kopaninách). Na východě je vymezen v několika úsecích protínajících území obce regionální biokoridor RK 1382.

b) vyhodnocení uplatňování územního plánu včetně vyhodnocení změn podmínek, na základě kterých byl územní plán vydán (§ 5 odst. 6 stavebního zákona), a vyhodnocení případných nepředpokládaných negativních dopadů na udržitelný rozvoj území Územní plán Brněnec vydalo zastupitelstvo obce Brněnec na svém zasedání dne 31. 8. 2009 pod číslem usnesení 1/3/2009 a nabyl účinnosti 16. 9. 2009. Brněnec je historicky industriální obcí, v níž změnou společenských a hospodářských podmínek došlo k útlumu tradičních průmyslových podniků a tím k výraznému úbytku pracovních příležitostí. Z toho vyplývá i pokles počtu obyvatel. V období od r.1991 do roku 2008, kdy byly zahájeny práce na územním plánu došlo k poklesu počtu obyvatel o 175 obyvatel (11,2 %). Od doby pořízení územního plánu do současnosti je počet obyvatel setrvalý. Od roku 2000 byly v obci postaveny 44 byty. Je prioritním zájmem obce stabilizovat, případně zvýšit počet obyvatel v obci a zajistit nová pracovní místa pro snížení vysoké nezaměstnanosti. Z důvodu vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje a stabilizace počtu obyvatel v roce 2011 rozhodlo zastupitelstvo obce na základě žádosti několika občanů o pořízení Změny č. 1 územního plánu. Změna č. 1 nebyla dosud vydána.


Stránka 4 z 7

Využití lokalit, které jsou ve schváleném územním plánu určeny k bydlení, je podmíněno vybudováním technické a dopravní infrastruktury a není zde prozatím možná individuální výstavba. Pozemků vhodných pro individuální výstavbu má obec k dispozici jen omezené množství. Vzhledem k hospodářským podmínkám, kdy chybějí prostředky na investiční akce, a zvyšuje se nezaměstnanost, není předpoklad pro intenzivní výstavbu v obci. Bez velké poptávky po bydlení není pravděpodobné, že soukromí investoři zainvestují pro bydlení vymezené lokality v blízké budoucnosti a umožní tak v obci novou výstavbu. Současný platný územní plán postrádá vhodné lokality, které nevyžadují výrazné investice do technické a dopravní infrastruktury. V územním plánu nejsou rovněž vymezené plochy, které by umožňovaly vybudovat stavbu pro bydlení spojenou s hospodářskými budovami, potřebnými pro zemědělskou výrobu. S ohledem na možné negativní dopady živočišné výroby na plochy bydlení nelze využít plochy bydlení v bezprostřední blízkosti obytné zástavby. Oba tyto problémy částečně řeší Změna č. 1. V rámci Změny č. 1 dojde také k aktualizaci zastavěného území, kdy do něj budou zahrnuty plochy pro individuální rekreaci. V platném územním plánu byly všechny plochy pro rekreaci (zastavěné stavbou pro rekreaci, nebo drobnou stavbou, případně pouze oplocené, sloužící jen jako zahrada) vedeny jako nezastavěné území a nezastavitelná plocha. Jedná se o dlouhodobý stav způsobu využití a z hlediska budoucího vývoje a platných legislativních prostředků je vhodnější zařadit tyto plochy do současně zastavěného území s využitím pro individuální rekreaci. S výjimkou uvedených zkušeností nebyly zjištěny negativní vlivy územního plánu na udržitelný rozvoj území. Obec má dlouhodobě nevyhovující hospodářský pilíř – v obci je vysoká nezaměstnanost. Stávající územní plán vymezil dostatečné plochy pro výrobu, které ale nejsou dosud naplněny a dostatečně využívány. Obec je velmi dobře napojena na dopravní infrastrukturu – prochází jí silnice I. třídy i celostátně důležitá železniční trať. I přes tyto podmínky se nedaří přilákat do obce investora, který by vytvořil dostatečný počet nových pracovních míst. Od doby nabytí účinnosti Územního plánu Brněnec, tj. od 16. 9. 2009 nedošlo v území ke změnám podmínek, za kterých byl územní plán vydán. Po dobu účinnosti Územního plánu Brněnec nebyl zjištěný negativní dopad ÚP na udržitelný rozvoj území. Za nedostatek územního plánu lze považovat jen malé množství zastavitelných pozemků pro bydlení, které by nevyžadovaly předchozí investice do technické a dopravní infrastruktury. V územním plánu je vymezená relativně dostatečná zastavitelná plocha pro bydlení (cca 10ha), ale většina těchto ploch jsou rozsáhlé lokality v držení soukromých vlastníků, které jsou využitelné až po vybudování inženýrských sítí a nových komunikací. Vzhledem k hospodářské situaci není však pravděpodobné, že by v blízké budoucnosti došlo k jejich výstavbě.

c) problémy k řešení v územním plánu vyplývající z územně analytických podkladů V době vzniku Územního plánu Brněnec byly zpracovávány první územně analytické podklady, které byly dokončeny v prosinci 2008. Pro tvorbu návrhu Územního plánu Brněnec byly použity pouze okrajově. Od doby účinnosti ÚAP byla provedena dvakrát jejich aktualizace. Z aktualizace ÚAP v roce 2012 vyplývají tyto problémy a střety: -

zaplavování území přívalovými vodami v k.ú. Moravská Chrastová problém likvidace odpadních vod v k.ú. Chrastová Lhota zvýšený hluk a emise ze silnice I/43 v k.ú. Moravská Chrastová, zvýšený hluk ze železniční dopravy v k.ú. Moravská Chrastová, Brněnec nevyhovující technický stav bývalého výrobního areálu Vitka v k.ú. Brněnec zastavěným územím prochází záplavové území řeky Svitavy v k.ú. Brněnec, Chrastová Lhota Moravská Chrastová chybějící obchvat – silnice I. třídy prochází zastavěným územím v k.ú. Moravská Chrastová Chrastová Lhota lokální biokoridor nenavazuje na hranici území na biokoridor sousední obce Želivsko – vymezit a upravit v ÚPD v k.ú. Moravská Chrastová nesoulad trasy (koridoru) v ÚPD a koridoru v ZÚR v k.ú. Chrastová Lhota návrhové plochy pro bydlení jsou vymezeny v koridoru pro přeložku silnice I/43 vymezeném v ZÚR v k.ú. Moravská Chrastová


Stránka 5 z 7

Vzhledem k omezenému rozsahu Změny č. 1 ÚP Brněnec nebyly tyto problémy a střety v rámci Změny řešeny.

d) vyhodnocení souladu územního plánu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem

Politika zemního rozvoje 2008 ČR byla schválena vládou 20. 7. 2009, Zásady územního rozvoje Pardubického kraje nabyly účinnosti 15. 6. 2010, Územní plán Brněnec nabyl účinnosti 16. 9. 2009. Z těchto údajů vyplývá, že oba tyto dokumenty (PÚR i ZÚR) neměly na návrh ÚP vliv. V konceptu Územního plánu byla ve variantách řešena trasa přeložky silnice I/43. Byla vybrána varianta A, která je dle představitelů obce nejvhodnější trasou pro řešené území. Optimálně respektuje záměry rozvoje obce v oblasti bydlení a stávající vodní zdroj pro zásobování obce. V ÚP vymezená trasa se však mírně liší od koridoru vymezeného v ZÚR Pk. Tento koridor (D19) byl v ZÚR Pk vymezen na základě územní studie vypracované Ředitelstvím silnic a dálnic ČR. V případě, že by v budoucnu došlo k budování této přeložky, bude nutné trasu vymezenou v ÚP Brněnec prověřit studií proveditelnosti a případně provést změnu ÚP. V ZÚR byl dále vymezen koridor pro energetickou stavbu E08 vedení 2x110 kV Svitavy – Brněnec. Vzhledem k tomu, že tento koridor zasahuje pouze malou část území, byl koridor zahrnutý do Změny č. 1 a vymezen v šíři 50m.

e) prokázání nemožnosti využít vymezené zastavitelné plochy a vyhodnocení potřeby vymezení nových zastavitelných ploch podle § 55 odst. 4 stavebního zákona V Územním plánu je vymezen dostatek rozvojových ploch, které nebyly dosud využity. Není potřeba vymezit další zastavitelné plochy.

f) pokyny pro zpracování návrhu změny územního plánu v rozsahu zadání změny Není potřeba změny územního plánu.

g) požadavky a podmínky pro vyhodnocení vlivů návrhu změny územního plánu na udržitelný rozvoj území (§ 19 odst. 2 stavebního zákona), pokud je požadováno vyhodnocení vlivů na životní prostředí nebo nelze vyloučit významný negativní vliv na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast Není potřeba změny územního plánu.

h) požadavky na zpracování variant řešení návrhu změny územního plánu, je-li zpracování variant vyžadováno Není potřeba změny územního plánu.

i) návrh na pořízení nového územního plánu, pokud ze skutečností uvedených pod písmeny a) až d) vyplyne potřeba změny, která podstatně ovlivňuje koncepci územního plánu Není potřeba změny územního plánu.


Stránka 6 z 7

j) požadavky na eliminaci, minimalizaci nebo kompenzaci negativních dopadů na udržitelný rozvoj území, pokud byly ve vyhodnocení uplatňování územního plánu zjištěny

V současné době nejsou požadavky na eliminaci, minimalizaci nebo kompenzaci negativních dopadů na udržitelný rozvoj území. V případě, že budou v budoucnu vyčerpány možnosti pro bydlení mimo velké lokality pro bydlení, jejichž využití je podmíněno vybudováním technické a dopravní infrastruktury, bude nutné přistoupit k přehodnocení takto vymezených ploch a v rámci změny vymezit místo těchto ploch plochy lépe využitelné.

k) návrhy na aktualizaci zásad územního rozvoje Nejsou žádné návrhy na aktualizaci ZÚR Pk.

m) Závěr po projednání V budoucnu se doporučuje přednostně využívat pozemky mimo ochranné pásmo navrhované přeložky I/43, které nebudou zasaženy nadměrným hlukem a emisemi z budoucí dopravy. Vhodnost využití rozvojových pozemků, které leží v blízkosti koridoru pro přeložku I/43, případně v koridoru vymezeném ZÚR Pk před využitím prověřit z hlediska splnění hygienických limitů od účinků silniční dopravy. V příštích čtyřech letech není potřeba změny územního plánu.

Zpracovatel zprávy: Dagmar Korcová, odbor výstavby MěÚ Svitavy.

Datum zpracování zprávy: květen 2013


Stránka 7 z 7

Městský úřad Svitavy odbor výstavby, T. G. Masaryka 35, Svitavy tel.: , fax.: , mail:

Recommend Documents