MĚSTO TŘEBOŇ. Strategický plán rozvoje města Třeboň. Příloha č. 2 Socioekonomický profil města

MĚSTO TŘEBOŇ

Strategický plán rozvoje města Třeboň Příloha č. 2 Socioekonomický profil města Verze 31.5.2008

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA TŘEBOŇ – PŘÍLOHA 2 SOCIOEKONOMICKÝ PROFIL

1. OBSAH PŘÍLOHY 1.

OBSAH PŘÍLOHY ...................................................................................................................................... 2

2.

ÚVODNÍ INFORMACE A METODIKA ZPRACOVÁNÍ PROFILU ..................................................................... 4 METODIKA ZPRACOVÁNÍ ..................................................................................................................................... 4 ZÁKLADNÍ INFORMACE O ŘÍZENÍ ROZVOJE ................................................................................................................ 5

3.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE O MĚSTĚ A JEHO POLOHA ............................................................................................ 8 ADMINISTRATIVNÍ ZAŘAZENÍ A POLOHA MĚSTA ......................................................................................................... 8 VNITŘNÍ ČLENĚNÍ MĚSTA ..................................................................................................................................... 9 POSTAVENÍ MĚSTA V RÁMCI REGIONU .................................................................................................................. 10

4.

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ A BYDLENÍ ........................................................................................................ 12 VÝVOJ POČTU OBYVATEL ................................................................................................................................... 12 STRUKTURA OBYVATEL MĚSTA ............................................................................................................................ 14 BYDLENÍ ........................................................................................................................................................ 15

5.

EKONOMIKA A TRH PRÁCE .................................................................................................................... 19 STRUKTURA EKONOMICKÉ ZÁKLADNY .................................................................................................................... 19 PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ ............................................................................................................................... 23 Uspořádání podnikatelských aktivit a rozvojové plochy ........................................................................... 23

6.

INFRASTRUKTURA ................................................................................................................................. 27 DOPRAVNÍ VZTAHY MĚSTA ................................................................................................................................. 27 Vnější dopravní vztahy............................................................................................................................ 27 Silniční doprava ...................................................................................................................................... 28 Místní komunikace ................................................................................................................................. 30 Dopravní obslužnost ............................................................................................................................... 30 Doprava v klidu ...................................................................................................................................... 31 Železniční doprava.................................................................................................................................. 32 Pěší a cyklistická doprava ....................................................................................................................... 32 Intenzita dopravy, nehodovost................................................................................................................ 33 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ............................................................................................................................. 34 Zásobování vodou .................................................................................................................................. 34 Čištění odpadních vod a odkanalizování .................................................................................................. 35 Zásobování plynem a teplem .................................................................................................................. 35 Zásobování elektrickou energií, internetizace .......................................................................................... 36

7.

CESTOVNÍ RUCH A LÁZEŇSTVÍ................................................................................................................ 37 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA DESTINACE ................................................................................................................ 37 NÁVŠTĚVNÍK MĚSTA TŘEBOŇ ............................................................................................................................. 37 UBYTOVACÍ A STRAVOVACÍ ZAŘÍZENÍ ..................................................................................................................... 38 LÁZEŇSTVÍ ..................................................................................................................................................... 40 PĚŠÍ TURISTIKA A CYKLOSTURISTIKA ...................................................................................................................... 41 KULTURNĚ POZNÁVACÍ TURISTIKA ........................................................................................................................ 42

8.

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, OCHRANA PŘÍRODNÍHO, KULTURNÍHO A HISTORICKÉHO DĚDICTVÍ ..................... 44 CHARAKTERISTIKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ............................................................................................................... 44

Strana 2

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA TŘEBOŇ – PŘÍLOHA 2 SOCIOEKONOMICKÝ PROFIL ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ ............................................................................................................................... 48 HISTORICKÉ DĚDICTVÍ MĚSTA .............................................................................................................................. 50

9.

KULTURA, SPORT, ZÁJMOVÁ A SPOLKOVÁ ČINNOST ............................................................................. 52 KULTURA, SPOLEČENSKÝ ŽIVOT ........................................................................................................................... 52 SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ A AKCE .............................................................................................................................. 54

10.

VZDĚLÁVÁNÍ, VĚDA A VÝZKUM ......................................................................................................... 57

PŘEDŠKOLNÍ PÉČE ............................................................................................................................................ 57 ZÁKLADNÍ ŠKOLY ............................................................................................................................................. 58 STŘEDNÍ ŠKOLY ............................................................................................................................................... 58 VĚDA A VÝZKUM ............................................................................................................................................. 59 11.

SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ OBLAST ....................................................................................................... 61

SOCIÁLNÍ PROBLEMATIKA .................................................................................................................................. 61 ZDRAVOTNÍ PÉČE............................................................................................................................................. 62 BEZPEČNOST VE MĚSTĚ ..................................................................................................................................... 63

Strana 3


2. ÚVODNÍ INFORMACE A METODIKA ZPRACOVÁNÍ PROFILU METODIKA ZPRACOVÁNÍ Socioekonomický profil města Třeboň byl zpracován v první polovině roku 2008. Je první částí (přílohou) strategického plánu rozvoje města Třeboň. Socioekonomický profil (analytická část strategického plánu) je přehledem (poznatkovou základnou), jehož cílem je souhrnně charakterizovat ty složky života ve městě Třeboň, které jsou pro jeho další rozvoj významné a rozhodující. Cílem analýzy tedy není vyčerpávající přehled všech aspektů života ve městě, ale spíše jejich cílený výběr, provázání a generalizace. Klíčovým kritériem pro výběr informací o městě do analýzy je jejich využitelnost v navazující návrhové části strategického plánu, tedy při vlastní formulaci strategických cílů, priorit a opatření. Z tohoto důvodu jsou v analytickém profilu vynechány nadbytečné a z pohledu strategického plánu rozvoje nepodstatné údaje např. z oblasti historie města, dílčí záležitosti řešené územním plánem či jinými koncepčními materiály. Prvním krokem při zpracování socioekonomického profilu je vždy zajištění a rešerše informačních podkladů. Tyto podklady, které byly ke zpracování analytického profilu použity, lze rozdělit v zásadě do tří skupin: •

statistické údaje z běžně dostupných zdrojů (strategické materiály Jihočeského kraje, publikace ČSÚ, údaje ze sčítání lidu, domů a bytů, internetové zdroje apod.),

•

statistické údaje, poskytnuté městem, resp. z jednotlivých odborů městského úřadu či organizací zřizovaných městem,

•

ostatní materiály (např. územně plánovací podklady, rozpočet města, dílčí studie v oblasti sociálních věcí, podnikání apod.).

Druhým krokem je pak vyhodnocení a selekce identifikovaných klíčových problémů a potenciálů města v jednotlivých oblastech v rámci pracovních skupin ustavených pro přípravu strategického plánu. Vlastní socioekonomický profil je rozdělen do několika tematických kapitol s následujícím vymezením: •

Základní údaje o městě a jeho poloha – sledováno je administrativní členění, zařazení města a funkční specializace města, hodnocena je rovněž poloha města v rámci Jihočeského kraje a vzhledem k rozvojovým centrům a osám v regionu.

•

Demografický vývoj a bydlení – sledován je potenciál lidských zdrojů (vývoj počtu obyvatel, struktura obyvatelstva podle věku a vzdělání) a struktura a vývoj domovního a bytového fondu ve městě.

•

Ekonomika a trh práce – zaměřena na ekonomický potenciál města (struktura ekonomiky města, identifikace klíčových odvětví ve městě a vývoj na trhu práce, trendy a problémy podnikání ve městě).

Strana 4

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA TŘEBOŇ – PŘÍLOHA 2 SOCIOEKONOMICKÝ PROFIL •

Infrastruktura – zde je sledováno vybavení města dopravní a technickou infrastrukturou.

•

Cestovní ruch a lázeňství – předmětem je základní analýza potenciálu tohoto pro město rozhodujícího odvětví.

•

Kultura, sport, zájmová a spolková činnost – v této části je zkoumání podrobena nabídka v oblasti kultury, sportu a dalších volnočasových aktivit primárně pro obyvatele a sekundárně pro návštěvníky města.

•

Životní prostředí, ochrana přírodního, kulturního a historického dědictví – tato část se zabývá tématem životního prostředí a ochranou významných forem dědictví na území města.

•

Vzdělávání, věda a výzkum – zde je posuzována dostupnost vzdělání ve městě a potenciál rozvoje vědecko-výzkumných aktivit.

•

Sociální a zdravotní oblast – sledovány jsou aspekty související s poskytováním sociálních a zdravotních služeb ve městě.

•

Dotazníkové šetření – průzkum názorů obyvatel města Třeboň – vyhodnocuje závěry průzkumu provedeného mezi obyvateli, zjišťujícího názory na současný stav a budoucí rozvoj města. Výsledky dotazníkového šetření tvoří samostatnou přílohu.

ZÁKLADNÍ INFORMACE O ŘÍZENÍ ROZVOJE Za řízení rozvoje města nese hlavní zodpovědnost jeho vedení. Klíčovým orgánem je zastupitelstvo města, na řízení se dále významně podílí rada města a užší vedení (starosta, místostarostové, tajemník). Městský úřad a jeho více než 100 zaměstnanců pak vykonávají dílčí realizační rozvojové kroky. V současnosti probíhají přípravy přestěhování městského úřadu do objektu bývalých kasáren (využití chátrající kulturní památky, koncentrace veřejných služeb „pod jednu střechu“ na dobře dopravně dostupném místě). Velké investiční akce jsou připravovány odborem rozvoje a investic. Do realizace strategie jsou však významně zapojeny i další odbory. Od počátku roku 2008 byly učiněny některé organizační změny v chodu městského úřadu, např. byly zavedeny úřední hodiny pro veřejnost každý den. Působnost městského úřadu není jen na úrovni města a jeho místních částí. Protože Třeboň je obcí III. stupně, velká část „služeb“ městského úřadu je určena občanům obcí ze správního území obce s rozšířenou působností. To představuje cca 25 tis. obsluhovaných obyvatel. Na město jsou funkčně navázány i obce v bezprostředním okolí – např. Domanín či Lužnice. Město zřizuje Technické služby Třeboň s.r.o. a Třeboňské lesy a rybníky s.r.o. Město dále zřizuje příspěvkové organizace jako mateřské a základní školy nebo Informační a kulturní středisko města. Město má celkem 9 komisí, které byly zřízeny jako poradní orgán při radě města. Dále při zastupitelstvu působí výbory (finanční a kontrolní výbor). Pozitivem jistě je, že v místních částech fungují i nadále osadní výbory, jejichž snahou je zajistit rozvoj těchto menších obcí, i když nejvyšší pozornost je přirozeně a logicky soustředěna především na samotné město Třeboň. Do řešení problémů a tím i rozvoje města se tak má možnost aktivně zapojit prostřednictvím komisí rady a osadních výborů více spoluobčanů. To však v žádném Strana 5


případě neznamená, že by při realizaci strategie rozvoje města mělo zůstat pouze u těchto forem. Je nutné realizovat i další kroky. Jedním z příkladů je např. nová služba města zajišťovaná prostřednictvím rozesílání SMS. Cílem je zkvalitnění informovanosti o dění ve vybraných oblastech života v Třeboni (např. informace o termínech jednání zastupitelstva města, konání významných kulturních, sportovních a společenských akcí, změnách ve výši místních poplatků, o nových obecně závazných vyhláškách apod.). Význam má tato služba i z hlediska zajištění okamžitého informování při vzniku stále častěji se vyskytujících negativních jevů a mimořádných událostí (např. přerušení dodávek vody, plynu, elektrické energie, živelné pohromy apod.). Pro strategický rozvoj je jedním z důležitých kritérií schopnost města generovat prostředky určené pro investování do rozvojových projektů. Z tohoto pohledu je proto důležitý zejména ukazatel vývoje kapitálových výdajů. Rozpočtový výhled města do roku 2012 předpokládá, že město bude ročně disponovat částkou cca 60-70 mil. Kč na kapitálové (investiční) výdaje. Při pohledu na potřeby města (např. v oblasti vodohospodářství, dopravy apod.) je však zřejmé, že všechny projekty z vlastních zdrojů realizovány být nemohou. Dalšími prostředky pro realizaci rozvojové strategie jsou pak a) úvěrové prostředky a b) dotační prostředky (zejména prostředky EU). Schopnost města čerpat a administrovat dotační prostředky dokladuje např. fakt, že v předešlých letech realizovalo město rozsáhlý projekt „Třeboň – rozvoj lázeňské infrastruktury“. Tato akce je jedním z největších projektů, které se úspěšně podařilo realizovat s podporou prostředků EU v předešlém programovacím období 2004-2006. Aktiva města přesahují hodnotu 2 mld. Kč. Co se týče hodnoty ukazatele dluhové služby města, ten byl v roce 2006 roven 48 %, což bylo způsobeno především z důvodů probíhající realizace výše uvedeného projektu města podpořeného ze Společného regionálního operačního programu. V období, na které se vztahuje výpočet ukazatele, byly v hodnotách rovněž zahrnuty kumulované splátky kontokorentního úvěru (více než 94 mil. Kč), který sloužil k průběžnému financování uvedeného projektu. Výše hodnoty ukazatele byla výjimečná a odpovídala situaci. V následujícím roce se již hodnota vrátila do poloh, které jsou z pohledu postupu Ministerstva financí přijatelné. Tabulka 1 Ukazatel dluhové služby města Třeboň Název položky daňové příjmy (po konsolidaci) nedaňové příjmy (po konsolidaci) přijaté dotace – finanční vztah dluhová základna úroky splátky jistin a dluhopisů splátky leasingu dluhová služba UKAZATEL DLUHOVÉ SLUŽBY Zdroj: město Třeboň

Strana 6

Stav k 31. 12. 2006 104 601 90 688 41 052 236 321 4 703 108 315 281 113 299 0,48

Stav k 31. 12. 2007 105 542 93 089 21 055 219 686 6 163 38 994 175 45 332 0,21


Územní plán Základním nástrojem rozvoje území města je územní plán. Město Třeboň má platný územní plán z roku 1976, který byl přehodnocen změnou z roku 1987 a zejména pak zásadní změnou z roku 1994, která znamenala pro většinu správního území města Třeboň prakticky nový územní plán, reagující na novou politickou, společenskou a ekonomickou situaci po roce 1989. V letech 1998 až 2005 bylo postupně pořízeno 5 změn (v případě poslední změny č. 5 se jednalo o změnu vyvolanou potřebou protipovodňových opatření v reakci zejména na povodně ze srpna 2002). V současné době je připravována změna č. 6 a změna č. 7, reagující na relativně územně limitované rozvojové podněty. V roce 2006 rozhodlo zastupitelstvo města pořídit nový územní plán; současně od 1.1.2007 vstoupil v platnost nový stavební zákon, který novým způsobem upravuje legislativní rámec pořizování územně plánovací dokumentace.

Strana 7


3. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O MĚSTĚ A JEHO POLOHA ADMINISTRAT IVNÍ ZAŘAZENÍ A POLOHA MĚST A Třeboň je obcí s rozšířenou působností (ORP) nacházející se v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji. Správní území ORP zahrnuje celkem 25 obcí. Role města byla v minulosti posílena provedenou územně správní reformou. Vedle toho, že se Třeboň stala obcí s rozšířenou působností, zastává roli přirozeného centra celé spádové oblasti regionu Třeboňska. Ve správním obvodu ORP Třeboň jsou kromě města samotného dále 2 obce s pověřeným obecním úřadem (Suchdol nad Lužnicí a České Velenice). Třeboň leží zhruba v polovině cesty mezi krajským městem České Budějovice a dalším významným správním a hospodářským centrem kraje – městem Jindřichův Hradec. V rámci Jihočeského kraje i celé ČR se co do velikosti jedná o menší sídlo, přesto je Třeboň z hlediska počtu obyvatel na 9. místě v kraji. V okrese J. Hradec je Třeboň druhým největším městem. Okres Jindřichův Hradec (1 ze 7 okresů Jihočeského kraje) je z hlediska počtu obyvatel na třetím místě v celoregionálním srovnání. Obrázek 1

Správní území ORP na území Jihočeského kraje

Správní území ORP Třeboň

Zdroj: ESRI data

Strana 8


VNITŘNÍ ČLENĚNÍ MĚST A Město Třeboň se administrativně dělí na 7 místních částí (Třeboň, Branná, Břilice, Přeseka, Stará Hlína, Nová Hlína a Holičky) a 8 městských částí (Třeboň I, Třeboň II, Branná, Břilice, Přeseka, Stará Hlína, Nová Hlína a Holičky). Správní území města se skládá z katastrálního území Branná, katastrálního území Břilice, katastrálního území Holičky u Staré Hlíny, katastrálního území Přeseka, katastrálního území Stará Hlína a katastrálního území Třeboň. Pod městské části spadá celkem 25 základních sídelních jednotek (ZSJ) - Třeboň-střed (1. díl), Třeboň-střed (2. díl), Západní čtvrť, Svět, Daskabát, Lázeňský areál, U Nádraží, Mokrá luka-pod tratí, Na Kopečku, Zámecké polesí, Mokrá luka-nad tratí, Přeseka, Břilice, Gigant, Dvorce, Obora, Branná, Stará Hlína, Nová Hlína (2.díl), Nová Hlína (1.díl), Hvízdalka (2. díl), Hvízdalka (1. díl), Holičky, K Břilicům a Bičan. Jádrovou částí města je Třeboň, konkrétně ZSJ Západní čtvrť, která dominuje co do hustoty osídlení a celkového počtu obyvatel. Dalšími částmi města s vysokou koncentrací obyvatel jsou Daskabát, K Břilicům a Na Kopečku. Lze říci, že prakticky souvislou zástavbou je s městem propojená místní část Břilice. Přiměřeně lze říci, že v daném případě se jedná o projevy suburbanizace doprovázené navíc zvýšenou migrací do této místné části. Celková výměra katastrální plochy města činí 9 835 hektarů. Struktura využití půdy se v posledních desetiletích příliš neměnila. Zaznamenán byl mírný pokles podílu orné půdy a nárůst ploch s trvalým travním porostem a podíl lesních pozemků. Následující tabulka shrnuje informace o struktuře katastrální plochy města Třeboň. Tabulka 2

Vývoj struktury katastrální plochy města Výměra Struktura Výměra Struktura v ha v% v ha v% k 1. 1.1993 k 1.1.2000

Katastrální plocha celkem zemědělská půda orná půda zahrady ovocné sady trvalé travní porosty nezemědělská půda lesní pozemky vodní plochy zastavěné plochy a nádvoří ostatní plochy

9 835 3 023 2 032 89 854 6 812 3 825 2 076 123 788

100,0 30,7 20,7 0,9 8,7 69,3 38,9 21,1 1,3 8,0

9 832 3 038 2 004 87 907 6 794 3 821 2 071 125 778

100,0 30,9 20,4 0,9 9,2 69,1 38,9 21,1 1,3 7,9

Výměra Struktura v ha v% k 31.12.2007 9 834 3 029 1 996 86 946 6 804 3 912 2 070 124 699

100,0 30,8 20,3 0,9 9,6 69,2 39,8 21,0 1,3 7,1

Zdroj: ČSÚ

Největší katastrální plochu zaujímá místní část Holičky, jejíž území tvoří více než čtvrtinu celé rozlohy města. Převážná část území místní části Holičky je však tvořena lesními pozemky a vodními plochami. Co se týče zastavěných ploch, největší podíl má jednoznačně samotná Třeboň, kde zastavěné plochy a nádvoří pokrývají 74 hektarů plochy.

Strana 9


POSTAVENÍ MĚST A V RÁMCI REGIONU Správní území města Třeboň patří do Jihočeského kraje (NUTS III), který spolu s Plzeňským krajem tvoří územní organizační jednotku Jihozápad (NUTS II). Město Třeboň je přirozeným spádovým centrem pro celou správní oblast ORP. Tomu odpovídá i pozice a role městského úřadu v Třeboni, jehož odbory z velké části zajišťují agendu pro celé území ORP. Jedná se celkem o více než 25 tis. obsluhovaných obyvatel. V rámci ORP lze ze strany většiny menších sídel sledovat jak sociální a hospodářské, tak například kulturní a společenské vazby. Obyvatelům Třeboňska město poskytuje zázemí v podobě vzdělávacích, sociálních a zdravotnických služeb, pracovních příležitostí, kulturních a sportovních aktivit, státních úřadů a institucí. V rámci regionu pak lze hovořit rovněž o vazbách Třeboně na Jindřichův Hradec a České Budějovice. Jedná se zejména o hospodářské a sociální vazby (např. dojížďka studentů za studiem do českobudějovických a jindřichohradeckých škol). Město má i tranzitní význam, leží na důležité křižovatce historické císařské silnice I/24 (E49) spojující Prahu s Vídní a silnice I. třídy I/34 (E551) spojující krajské centrum České Budějovice s Jindřichovým Hradcem a dále s jihomoravským centrem Brno. Území obce s pověřeným úřadem Třeboň (nikoliv celé ORP) je v návrhu Programu rozvoje Jihočeského kraje 2007 - 2013 nově považováno za hospodářsky slabou oblast (viz Návrh Programu rozvoje Jihočeského kraje 2007-2013, příloha 9.5. Hospodářsky slabé regiony – vymezení). Míra nezaměstnanosti ve SO ORP Třeboň byla ke 31.12.2007 3,85% a nepřesahovala tedy míru nezaměstnanosti v NUTS II Jihozápad (Jihočeský kraj 4,5% a Plzeňský kraj 4,4%). Město Třeboň je členem Sdružení obcí regionu Třeboňska (SORT) a Dobrovolného svazku obcí Vodovod Hamr. Třeboň je dále členem: -

Svazu měst a obcí České republiky

-

Sdružení lázeňských míst České republiky

-

Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska

-

České inspirace - sdružení pro společnou propagaci v oblasti kultury a cestovního ruchu

-

Jihočeské centrály cestovního ruchu

Členství v uvedených svazcích a institucích přináší městu řadu výhod. Např. svazek Vodovod Hamr pro město spravuje vodohospodářský majetek (výroba a dodávka pitné vody, odvádění a čištění odpadních vod), na úrovni SORT je pak koordinována likvidace komunálního odpadu. Výhodná poloha, výlučná krajina, ochrana památek a přírody a tradice rybnikářství a lázeňství dávají Třeboni významné nadregionální postavení (myšleno v rámci regionu Třeboňska - SORT, správního území obce III. typu Třeboň a z pohledu cestovního ruchu a lázeňství i v krajském a celorepublikovém kontextu). Hlavními charakteristickými rysy Třeboně jsou její historické jádro s významnými středověkými památkami, kvalitní přírodní prostředí spojené s ochranou přírody a tradicí Strana 10


rybnikářství, cestovní ruch a lázeňství, v neposlední řadě i výhodná poloha a poměrně významné postavení samosprávy města vzhledem k okolnímu regionu. Historické jádro města Třeboň bylo vyhlášeno v roce 1976 městskou památkovou rezervací. Tím bylo z velké části, až na několik výjimek, uchráněno necitlivých přestaveb v období socialismu a zachovalo si původní středověký ráz. Město Třeboň a jeho okolí leží na území Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko. Pro město je charakteristická rovněž tradice lázeňství. Třeboňské lázně nabízejí pobyt a léčbu ve dvou lázeňských domech v majetku města – v Bertiných lázních a Lázních Aurora. Shrnutí – klíčové body a závěry •

Významné správní a socioekonomické centrum Třeboňska

•

Poloha výhodná pro rozvoj hospodářských vztahů

•

Členství v řadě významných sdružení a svazcích

•

Významné přírodní, kulturní a historické dědictví

Strana 11


4. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ A BYDLENÍ VÝVOJ POČTU OBYVATEL Na následujícím obrázku jsou zobrazeny urbanistické obvody správního území města Třeboň. Je z nich patrné, že nejhustěji zalidněnými částmi města jsou centrální historicky osídlené části města a místní část Břilice. Data na obrázku jsou z roku 2001, údaje v tabulkách pod ním však potvrzují, že obdobný demografický vývoj platí i v následujících letech. Obrázek 2

Počet obyvatel města v jednotlivých urbanech Třeboně

Zdroj: ČSÚ

Následující tabulka dokladuje dlouhodobý vývoj počtu obyvatel města Třeboň podle statistik Českého statistického úřadu. Z tabulky je patrné, že celkový počet obyvatel ve 20. století prakticky celou dobu rostl. Podobně jako v řadě dalších měst a celém Jihočeském kraji však zejména v poslední dekádě zaznamenala Třeboň pokles počtu obyvatel. Je to dáno jednak demografickým vývojem (stárnutí obyvatelstva, nižší porodnost na přelomu století) i migrací obyvatelstva. V posledních letech se celkový počet obyvatel města pohybuje kolem 8,8 tis. Převážná část obyvatel žije v samotném městě Třeboň, kde lze sledovat i postupný mírný nárůst počtu obyvatel. Podobný trend vykazuje i místní část Břilice, v ostatních místních částech historický vývoj přináší spíše mírný pokles celkového počtu obyvatel hlášených k trvalému pobytu. Strana 12

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA TŘEBOŇ – PŘÍLOHA 2 SOCIOEKONOMICKÝ PROFIL Vývoj počtu obyvatel města dle místních částí

Tabulka 3

Obec, část obce 1869 Třeboň celkem

1880

1890

1900

1910

1921

1930

1950

1961

1970

1980

1991

7 463 8 132 7 650 7 755 7 721 7 461 7 042 6 235 6 988 7 828 8 850 9 052

2001 9 016

Branná

527

513

493

506

531

529

486

432

419

383

376

347

325

Břilice

545

619

533

574

729

743

634

579

694

641

650

763

775

Holičky

204

224

206

236

239

227

219

138

136

128

120

116

116

Nová Hlína

270

289

298

333

319

319

266

211

235

170

179

136

110

Přeseka

294

247

241

229

244

244

227

166

149

161

152

117

125

Stará Hlína

506

421

458

410

381

383

372

261

273

254

239

234

248

5 117 2 335 5 421 2 228 2 020 5 016 1 531 4 448 5 082 6 091

784

701

627

. 6 350 6 638

6 690

Třeboň I Třeboň II

. 3 484

. 3 239 3 258

. 3 307

.

.

Zdroj: ČSÚ

Vývoj počtu obyvatel v posledních letech včetně zdůvodnění změn (migrace, přirozený přírůstek) je patrný z následující tabulky. Tabulka 4

rok

Demografický vývoj obce Třeboň

Živě narození

1971 1980 1985 1990 1995 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

104 136 98 135 81 86 82 72 68 89 79 87 110

Zemřelí 79 97 101 113 95 90 95 98 96 100 82 92 95

Přistěhovalí Vystěhovalí 566 266 196 211 155 155 143 149 124 165 188 152 162

170 214 204 193 153 174 177 174 173 177 153 152 203

Počet Přirozený Přírůstek Celkový obyvatel přírůstek stěhováním přírůstek k 31.12. 25 39 -3 22 -14 -4 -13 -26 -28 -11 -3 -5 15

396 52 -8 18 2 -19 -34 -25 -49 -12 35 0 -41

421 91 -11 40 -12 -23 -47 -51 -77 -23 32 -5 -26

6 541 9 145 9 431 9 716 9 155 9 185 8 990 8 939 8 862 8 839 8 871 8 866 8 840

Zdroj: ČSÚ

Pro vývoj počtu obyvatel města je v posledních 10ti letech charakteristický celkový záporný přírůstek. Ten je dán jak hodnotami rozdílů mezi počty zemřelých a narozených, tak rozdílem mezi počty přistěhovalých a vystěhovalých (ve srovnání let 2006 a 2007 byl přirozený přírůstek počtu obyvatel města kladný + 15 obyvatel). Z pohledu přirozeného přírůstku tak je demografický vývoj města Třeboň podobný demografickému vývoji Jihočeského kraje (celkový přírůstek obyvatel Jihočeského kraje je pozitivní).

Strana 13


Stěhování V následující tabulce je uveden přehled o vývoji stěhování z města do jiných obcí. Z tabulky je zřejmé, že nejvíce lidí se stěhuje tradičně do Českých Budějovic a do Prahy. Poměrně významná migrace z města Třeboň je však patrná i do dalších obcí v rámci okresu Jindřichův Hradec. Tabulka 5

Počet vystěhovalých z města Třeboň v letech 2001 - 2006

obec České Budějovice Praha Lomnice nad Lužnicí Suchdol nad Lužnicí Domanín Lužnice Lišov Jindřichův Hradec Chlum u Třeboně Novosedly nad Nežárkou Majdalena České Velenice Jílovice Stráž nad Nežárkou Veselí nad Lužnicí Borovany Stěhování do jiných obcí ČR Stěhování do zahraničí Vystěhováno celkem

2001 22 13 9 19 12 5 10 4 4 1 3 1 2 3 176 1 177

2002 24 13 11 5 4 2 6 8 5 4 3 4 3 169 5 174

2003 15 15 8 5 8 4 5 4 1 10 4 2 4 1 167 6 173

2004 17 10 17 19 8 14 3 2 3 1 1 1 1 4 1 169 8 177

2005 12 9 6 2 9 3 2 6 6 1 4 4 6 3 2 7 150 3 153

2006 19 8 10 5 8 9 5 1 1 5 8 1 1 4 6 145 7 152

Celkem 109 68 61 55 49 37 31 25 20 18 17 16 14 14 14 13 976 30 1 006

Zdroj: ČSÚ

STRUKTURA OBYVATEL MĚSTA Převážná většina informací o struktuře obyvatel města je k dispozici ze Sčítání lidí, domů a bytů z roku 2001. Lze však předpokládat, že trendy z období před 7 lety pokračují obdobným směrem i v letech následujících. Tam, kde vývoj vykazuje změny, jsou tyto skutečnosti popsány. Obyvatelstvo podle rodinného stavu, pohlaví Co se týká rodinného stavu, cca polovina obyvatel je ve stavu „vdaná/ženatý“. Téměř 40 % obyvatel jsou lidé svobodní. Více svobodných lidí je mezi ženami. Ovdovělých je cca 6 % (z toho jednoznačně více, žen což kopíruje i přirozenou delší střední délku života žen). Počet ovdovělých roste, což souvisí i s prodlužující se délkou života obyvatel regionu a ČR. Rozvedených občanů je pak cca 5 %. Struktura obyvatelstva podle věku Z hlediska věkových skupin obyvatel má nejvyšší zastoupení věková skupina 15 – 64 let (cca 70 % všech obyvatel). Mladších 14 let je cca 16 %, zbylou část tvoří občané starší 65ti let. Stejně jako v celém Jihočeském kraji stoupá počet obyvatel staršího věku, seniorů. Strana 14


Struktura obyvatelstva podle vzdělání Vzdělanostní struktura obyvatel města nad 15 let vykazuje obdobné hodnoty jako celokrajské průměry. Největší podíl zaujímají lidé s ukončeným středním odborným vzděláním (bez maturity i s maturitou dohromady téměř 40 %). Obyvatel se základním vzděláním a vyučených bez maturity je shodně cca 20 %. Vysokoškolsky vzdělaných obyvatel je v Třeboni kolem 9 % (oproti 9,05 % v celém Jihočeském kraji). Struktura obyvatel podle náboženského vyznání a národnosti Z hlediska náboženství (dle posledních informací – SLDB, 2001) tvoří 49,5 % lidé bez vyznání, více než 36 % tvoří lidé věřící1. Z věřících je naprostá většina římskokatolického vyznání. Zastoupení mají ještě Církev československá husitská a Českobratrská církev evangelická (obě shodně 0,4 %). Co se týče národnostního složení, více než 95 % obyvatel města se hlásí k české národnosti. Z menšin mají nejpočetnější zastoupení občané hlásící se ke slovenské národnosti (0,9 %). Národnostní struktura obyvatel města se historicky příliš nemění. BYDLENÍ Urbanistický vývoj města Již v raném středověku se začalo území dnešní Třeboně kultivovat v místě, kde se křižovaly staré obchodní stezky, mířící z rakouského jihu do nitra Čech i od západu na Moravu a Dolního Rakouska. Poloha na těchto trasách předurčila místo ústřednímu interiéru budoucího městečka a města, vymezeného dvojicí bran (Břilickou a Hradeckou) a oboustranně založenými domovními bloky. (Svinenská a následně i Novohradská brána zajišťovaly přístup do sídla od jihu). Do roku 1611 byl stavební vývoj historického jádra Třeboně v hlavních rysech dokončen. Urbanistický rozvoj sídla zvláště od 18. století probíhal vně původních hradeb Třeboně. Rozšiřovalo se zejména Budějovické předměstí. Na počátku 20. století pak byla severozápadně od třeboňských hradeb, za přechodovou zelenou zónou Komenského sadů, založena pravidelně regulovaná zahradní vilová čtvrť se školními ústavy, kostelem a další městskou vybaveností. Ulice Sokolská, Palackého náměstí, Svobody a Táboritská přebírají část městotvorných funkcí staré Třeboně. Liniová zástavba Táboritské ulice se v meziválečném období prodlužuje severním směrem až k dnešní kruhové křižovatce. Za ní byla po roce 1945 založena další enkláva obytných domů. Za urbanistickou závadu lze označit plošné demolice starších klasicistních domů Budějovického předměstí při Palackého náměstí a následné vybudování převýšených a hmotově i architektonicky nekontextuálních panelových domů sídlišť, poškozujících siluetu historického jádra města a postrádajících vyšší kvality stavební kultury (sídliště Svobody a Hliník). Šťastnější byl urbanistický vývoj při severovýchodním a východním okraji Třeboně. Obraz města z jižních pohledů negativně poznamenala chaotická struktura nevhodných poválečných hospodářských objektů, soustředěných v prostoru za Novohradskou branou a podél stejnojmenné silnice. 1

Zbylých cca 14 % obyvatel informace neuvedlo

Strana 15


Specifikem města je prolínání prvků rybničního systému, daného rozlehlými plochami rybníků a doplňující sítí kanálů a stok, až na hranice památkové rezervace. Domovní a bytový fond Domovní a bytový fond ve městě vznikal v dlouhodobém vývoji. Jeho součástí jsou jak domy postavené v minulém století (i starších obdobích), v řadě případů zrekonstruované, tak domy postavené v posledních letech a byty v panelových nebo bytových domech. Strukturu současného bytového fondu zobrazuje následující tabulka. Je z ní patrné, že jeho převážná část byla postavena ve druhé polovině 20. století. Tabulka 6

Trvale obydlené domy a byty podle typu a stáří domu k 1. 3. 2001 Domy celkem

Trvale obydlené domy Trvale obydlené byty

v tom bytové domy

rodinné domy

ostatní budovy

1 484 3 314

1 257 1 441

189 1 818

38 55

v tom byty v domech postavených v období: do roku 1919 388 1920 - 1945 271 1946 - 1970 964 1971 - 1990 1 261 1991 - 2001 369 nezjištěno 61 Průměrné stáří domů v letech 44,6

234 236 292 473 167 39 45,2

137 32 659 783 187 20 39,9

17 3 13 5 15 2 49,8

Zdroj: ČSÚ

V roce 1640 postihl město mor a vymřela velká část jeho obyvatel. Z toho důvodu bylo v Třeboni v letech 1637- 40 napočítáno 91 domů, z toho 7 bez majitele (Masarykovo nám. 25, Březanova 12, Husova 23, Rožmberská 19 a Žižkovo nám. 12 domů). V roce 1841 už to bylo (i přes řadu dalších katastrof – především požárů) 398 domů a 4 371 obyvatel (vnitřní město 108 d., 1 378 obyv., předměstí 165 d., 1 766 obyv.). Tabulka níže pak zobrazuje přehled o dlouhodobém vývoji počtu domů ve správním území města Třeboň. Počet domů neustále roste, což souvisí s pokračující výstavbou v jednotlivých částech města. Růst počtu domů v časové řadě platí prakticky pro všechny místní části města. Nepříznivým trendem v této souvislosti je fakt, že město sice stavebně roste, ale neroste počet obyvatel, což svědčí o tom, že novostavby nejsou určeny převážně k trvalému bydlení. Tabulka 7

Vývoj počtu domů ve městě

Obec, část obce 1869

1880

1890

1900

1910

637

717

716

728

788

Branná

61

67

67

67

70

74

82

93

85

92

92

112

116

Břilice

70

84

85

87

103

107

122

139

143

152

181

241

241

Holičky

17

18

21

22

20

22

27

31

34

34

30

35

38

Nová Hlína

25

34

29

32

35

43

53

57

49

49

51

56

61

Třeboň celkem

Strana 16

1921

1930

1950

1961

1970

1980

1991

854 1 064 1 220 1 257 1 387 1 464 1 654

2001 1 746

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA TŘEBOŇ – PŘÍLOHA 2 SOCIOEKONOMICKÝ PROFIL Přeseka

40

46

46

46

45

46

49

47

44

46

44

49

51

Stará Hlína

43

45

42

44

48

55

67

77

84

74

64

77

83

Třeboň I

381

131

426

135

135

136

145

776

818

940

118

127

122

Třeboň II

.

292

.

295

332

371

519

.

.

.

884

957

1 034

Zdroj: ČSÚ

Co se týče bytů, každoročně jsou dokončovány desítky nových bytů. Následující tabulka informuje o bytové výstavbě v posledních letech. Jedná se o byty dokončené jak v bytových, tak rodinných domech. Tabulka 8

Bytová výstavba ve městě v posledních letech

Počet dokončených bytů

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 64 67 32 21 84 30 16 80 126

2006 61

Zdroj: ČSÚ

Nový územní plán města počítá s vymezením dalších rozvojových ploch pro bydlení. Principem plánu je, že tyto lokality by měly být v co možná nejméně konfliktních lokalitách a současně nenarušovat jedinečnost přírodního prostředí, ve kterém se město Třeboň nachází. Bude se jednat o bydlení individuální, v rodinných domech (kapacita rozvojových lokalit činí cca 800 domů), lze však předpokládat, že část kapacity bude využívána i pro bydlení přechodné. S plochami pro bydlení se počítá zejména ve dvou hlavních prostorách: lokalita Třeboň – Břilice a lokalita Na Kopečku. V těchto lokalitách by měly být uspokojeny hlavní tlaky na novou výstavbu rodinných domů (spíše městského typu bydlení). Územní plán do budoucna počítá rovněž s menšími rozvojovými lokalitami, které budou doplňovat stávající strukturu zástavby (městského typu bydlení v případě Třeboně a venkovského typu bydlení v případě místních částí). Regenerace objektů a panelových sídlišť V druhé polovině 20. století zasáhla i Třeboň necitlivá výstavba panelových domů. Jejich vlastníci se tyto objekty snaží postupně zateplovat a rekonstruovat. Podobně jako v jiných městech regionu je však kromě samotných objektů bydlení potřeba věnovat pozornost i prostorám mezi domy (zeleň, plochy pro odpočinek, komunikace apod.). V roce 2007 byla realizována I. etapa regenerace panelového sídliště Hliník. V této etapě se jednalo o realizaci rekonstrukce chodníků, dětského hřiště a sadové úpravy. Následovat budou etapy další, celková regenerace si vyžádá nemalé množství finančních prostředků, v rámci cíle zlepšovat kvalitu bydlení ve městě je však žádoucí. S regenerací města souvisí rovněž problematika regenerace dnes neužívaných objektů, které potřebují zpravidla významné finanční prostředky pro rekonstrukci a opětovné využití (tzv. lokality a objekty typu brownfields). Jedná se například o objekt Besedy (je dlouhodobě diskutován např. záměr využití Besedy pro aktivity kolem festivalu Anifest) nebo areálu Nového Dvora, které jsou v majetku města. Domácnosti Domácnosti ve městě jsou nejčastěji tvořeny jedním nebo dvěma členy. Celkem je ve městě cca 3 600 domácností při průměrném počtu téměř 2,5 osoby na jednu domácnost. Strana 17


Vybavenost domácností (automobil, elektrospotřebiče, PC, telefony) nevybočuje nikterak zásadně z průměrných regionálních charakteristik.

Shrnutí – klíčové body a závěry •

Nejhustěji osídleny centrální části města a místní část Břilice

•

Pokles počtu obyvatel ve srovnání s koncem 20. století, v posledních letech spíše stagnace, resp. mírně záporný celkový přírůstek

•

Převážně záporné saldo migrace obyvatel (jak přirozenou formou, tak prostřednictvím stěhování)

•

Struktura obyvatelstva nevybočující zásadně z celokrajských charakteristik, stoupá počet starších lidí

•

Solidní bytový fond, rostoucí počet domů, probíhající výstavba

•

Území města disponuje rozvojovým potenciálem pro další individuální výstavbu (cca 800 RD), především v lokalitách Třeboň – Břilice a lokalita Na Kopečku

•

Regenerace prostorů na panelových sídlištích

•

Město stavebně roste, ale neroste počet obyvatel

•

Nutnost řešení a smysluplného využití zanedbaných objektů a areálů

Strana 18


5. EKONOMIKA A TRH PRÁCE STRUKTURA EKONOMICKÉ ZÁKLADNY Počet a velikostní struktura ekonomických subjektů V následující tabulce je uveden vývoj počtu zapsaných ekonomických subjektů ve městě. Je zřejmé, že tento počet neustále mírně roste. Na druhé straně je potřeba doplnit, že řada z evidovaných subjektů (především zařazených v kategorii „neuvedeno“, popř. „bez zaměstnanců“) může být z hlediska aktivity pouze statickými podniky nebo firmami jen s velmi malým vlivem na výkonnost místní ekonomiky. Tabulka 9

Vývoj počtu subjektů zapsaných v RES (Třeboň - stav vždy k 31. 12.) 2003

Město celkem v tom: 0 110 120 130 210 220 230 240 310 320 330 340 410

Neuvedeno Bez zaměstnanců 1 - 5 zaměstnanců 6 - 9 zaměstnanců 10 - 19 zaměstnanců 20 - 24 zaměstnanci 25 - 49 zaměstnanců 50 - 99 zaměstnanců 100 - 199 zaměstnanců 200 a více zaměstnanců 250 - 499 zaměstnanců 500 - 999 zaměstnanců 1 000 a více zaměstnanců

2004

2005

2006

2007

1 993

2 029

2 071

2 124

2 159

1 111 648 148 30 15 11 12 9 6 2 1 -

1 129 658 159 29 15 9 12 9 6 2 1 -

1 146 673 168 30 16 9 11 9 6 2 1 -

1 173 692 173 32 16 9 11 9 6 2 1 -

1 210 691 173 31 16 9 11 9 6 2 1 -

Zdroj: ČSÚ

Typizace firem v Třeboni Z hlediska velikosti převládají jednoznačně malé a střední podniky, tedy podniky do 250 zaměstnanců. Nejvíce ekonomických subjektů je dlouhodobě v kategorii bez zaměstnanců (podnikající fyzické osoby) a v kategorii do 5 zaměstnanců. Počet subjektů v ostatních kategoriích v zásadě zůstává v posledních letech neměnný. Jediným podnikem s počtem zaměstnanců nad 250 zaměstnanců, a tím i největším zaměstnavatelem ve městě, jsou Lázně Aurora a.s. S útlumem činnosti společnosti Otavan, která v dřívějších dobách představovala dominantního zaměstnavatele, není v současnosti (snad jen s výjimkou právě lázeňských zařízení) v Třeboni možné hovořit o přílišné závislosti na určitém zaměstnavateli. Naopak silné vazby na oblast lázeňství, cestovního ruchu nebo rybolovu jsou nepřehlédnutelné. V následujících tabulkách jsou uvedeny přehledy největších zaměstnavatelů ve městě.

Strana 19

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA TŘEBOŇ – PŘÍLOHA 2 SOCIOEKONOMICKÝ PROFIL Tabulka 10

Firmy s 50 – 99 zaměstnanci

FIRMA Střední odborná škola a Střední odborné učiliště,Třeboň, Vrchlického 567 Informační a kulturní středisko města Třeboně Střední odborné učiliště rybářské, Třeboň, Táboritská 941 Bohemia Regent a.s. SANTAL spol. s r. o. Ing.Jan Kačerovský,K+K Břilice-Gigant ENVI, s.r.o. Technické služby Třeboň, s.r.o. PTR Strojní závod Třeboň s.r.o.

OKEČ Vzdělávání na SOU Ost.zábavní čin.j.n. Vzdělávání na SOU Velkoobchod s nápoji Výr.nábytku pro kanc. Rostl.výr.komb. se živ. Výstavba vodních děl Sběr,zprac.ostat.odpadů Výr.kov.konstrukcí,dílů

Zdroj: ČSÚ

Tabulka 11

Firmy se 100 – 199 zaměstnanci FIRMA

Město Třeboň AGRICO s.r.o. R.A.B. spol. s r. o. Bertiny lázně Třeboň s.r.o. Rybářství Třeboň a.s. Česká republika - Státní oblastní archiv v Třeboni

OKEČ Všeob.čin.veř.správy Výr.,opr.ost.zem.strojů Chov prasat Ústavní zdravotní péče Chov ryb a souvis. č. Čin.knihoven, veř.arch.

Zdroj: ČSÚ

Tabulka 12

Firmy s 200 – 249 zaměstnanci

FIRMA

OKEČ

OTAVAN Třeboň a.s. Lesostavby Třeboň a.s.

Výr.jin.svrchních oděvů Výst.pozem.a inž.staveb

Zdroj: ČSÚ

Tabulka 13

Firmy se 200 – 499 zaměstnanci

FIRMA Lázně Aurora s.r.o.

OKEČ Ústavní zdravotní péče

Zdroj: ČSÚ

Z hlediska struktury podniků na území města převládá podnikání fyzických osob. Nejvíce je ve struktuře firem zastoupena forma „fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku“. Počet těchto subjektů v čase stále stoupá (z 630 v roce 1993 na současných cca 1 600). Více než 90 subjektů je dále registrováno jako „fyzická osoba podnikající dle jiných zákonů než živnostenského a zákona o zemědělství“. Samostatně hospodařících rolníků zapsaných v obchodním rejstříku sice v čase postupně ubývalo, v posledních letech se však jejich počet drží na 39. Zemědělských podnikatelů (fyzických osob nezapsaných v obchodním rejstříku) působí v Třeboni dlouhodobě téměř 30. To svědčí o pokračujícím významu zemědělství v oblasti. Co se týče právnických osob, jednoznačnou převahu má forma „společnost s ručením omezeným“. Těch je v Třeboni cca 150 a jejich počet stále každoročně mírně roste. Strana 20


Struktura místní ekonomiky dle odvětví Nejvíce ekonomicky aktivních obyvatel města působí v terciérní sféře. V Třeboni působí celkem více než 2 tis. podnikatelských subjektů. V priméru (zemědělství, lesnictví, rybářství) působí více než 6 % podnikatelských subjektů. Nejvíce subjektů působí v zemědělství (cca 100 subjektů), v lesnictví pak cca 25 a v oblasti rybolovu 6 subjektů). Je to sice méně než na úrovni celého regionu (cca 9 %), co do počtu zaměstnaných osob se však jedná o cca 10 % všech ekonomicky aktivních obyvatel (oproti cca 4-5 % za celý Jihočeský kraj). Význam zemědělství ve městě a prakticky i celé oblasti je tak stále vysoký. V průmyslu působí v Třeboni celkem 250 podnikatelských subjektů, přičemž počet subjektů v této sféře hospodářství stále mírně stoupá. V průmyslu je nejvíce zastoupen zpracovatelský průmysl, konkrétně pak především odvětví související se zpracováním dřeva, kovů a hutních výrobků a textilní průmysl. V Třeboni je v průmyslu zaměstnáno cca 20 % všech ekonomicky aktivních obyvatel. Stavebnictví zaměstnává v Třeboni cca 10 % práceschopného obyvatelstva. To zhruba odpovídá podílu podnikatelských subjektů v této oblasti ve městě – je jich více než 200 a jejich počet v posledních letech neustále roste. Téměř 40 % všech podnikatelských subjektů ve městě působí v kategorii „obchod pohostinství, ubytování“. V současnosti je počet subjektů v této kategorii větší než 800 a každoročně stoupá. Například v oblasti ubytování a stravování je na území města registrováno již více než 250 podnikatelských subjektů. Lze říci, že absolutně roste i počet maloobchodních provozoven a opraven pro osobní potřebu. Význam cestovního ruchu podtrhuje mimo jiné i fakt, že ve městě je registrováno 20 cestovních kanceláří. V posledních letech významně narostl rovněž počet subjektů působících v sektoru činnosti v oblasti nemovitostí. Solidní zázemí města lze sledovat rovněž z hlediska zastoupení institucí poskytujících vzdělávání, zdravotní a sociální služby a v dalších oblastech. V dopravě a spojích podniká dlouhodobě více než 50 podnikatelských subjektů, jejich absolutní počet spíše stagnuje. Následující tabulka pak shrnuje celkové rozdělení ekonomicky aktivních obyvatel města Třeboň z hlediska jejich zařazení do struktury místního hospodářství. Míra ekonomické aktivity obyvatel města Třeboň je podobná celokrajskému průměru. Údaje z tabulky potvrzují výše uvedenou skutečnost, že nejvíce osob pracuje ve službách (více než 50 %), zhruba 10 % lidí pracuje v zemědělství, lesnictví a rybolovu a průmysl a stavebnictví dává práci cca 30 % ekonomicky aktivních obyvatel města. Tabulka 14

Ekonomicky aktivní obyvatelé města, SLDB 2001

Obec, část obce zákl. síd. jednotka Třeboň celkem Branná Břilice

Strana 21

celkem

Ekonomicky aktivní Vyjíždějí- Hospodav cí žáci, řící v průmyslu vyjíždějící zemědělství, ve studenti domáca za prací službách lesnictví a učni nosti stavebnictví a rybolovu

4 612 154

1 106 41

462 32

1 359 58

2 468 51

411 16

3 601 112

418

88

91

127

183

51

259

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA TŘEBOŇ – PŘÍLOHA 2 SOCIOEKONOMICKÝ PROFIL Holičky

52

10

13

9

27

10

43

Nová Hlína Přeseka

50 49

10 11

8 14

23 16

13 16

1 4

49 47

Stará Hlína

114

24

28

29

45

6

92

Třeboň I

344

72

12

109

197

28

254

Třeboň II

3 431

850

264

988

1 936

295

2 745

Zdroj: ČSÚ

Vyjížďka a dojížďka za prací a do škol Údaje o dojížďce a vyjížďce do zaměstnání a do škol pocházejí ze SLDB z roku 2001. Podle něj nejvíce lidí v rámci okresu J. Hradec za prací dojíždí právě do Jindřichova Hradce, Suchdola nad Lužnicí, Chlumu do Třeboně a Českých Velenic. Je to dáno přítomností větších podnikatelských provozů v těchto lokalitách. Největší dojížďka je však do krajského města Č. Budějovice, kam v roce 2001 dojíždělo téměř 400 lidí (oproti cca 70 do J. Hradce). Téměř 90 lidí rovněž dojíždělo za prací do hlavního města Prahy. Celkem vyjíždělo z Třeboně za prací více než 1 100 obyvatel, z toho 34 % v rámci okresu J. Hradec, zbylé procento pak mimo okres. Co se týče dojížďky za prací do Třeboně, celkem do města v roce 2001 přijíždělo 1 368 lidí (celkové saldo dojížďky a vyjížďky je tedy z pohledu města kladné), z toho cca 70 % z obcí v okrese J. Hradec. Nejvíce lidí přijíždělo z Lomnice nad Lužnicí (187), Suchdola nad Lužnicí (115), J. Hradce a Chlumu u Třeboně (obě obce 72). Poměrně vysoký počet pracujících přijížděl i z Č. Budějovic (75). Určitou dojížďku za prací do Třeboně lze sledovat u většiny obcí v regionu Třeboňska. Podobné trendy jako u vyjížďky a dojížďky za prací lze sledovat i u vyjížďky a dojížďky za studiem. Do Třeboně dojíždělo v roce 2001 téměř 1 200 žáků a studentů, z toho cca 930 dětí do 14 let. Jak u dětí do 14 let, tak u starších měli nadpoloviční převahu dojíždějící z obcí v rámci okresu J. Hradec. Co se týče dojížďky z jiných okresů, jednoznačně nejvíce dojíždí žáci a studenti z Č. Budějovic. Z hlediska dojížďky za studiem obyvatel Třeboně mimo město, nejvyšší je tato dojížďka do Č. Budějovic a do Prahy. Následují J. Hradec a Lišov. Celkově vyjíždí z Třeboně více než 400 obyvatel za studiem, naprostá většina ve věku nad 14 let (především na střední školy, dále i za studiem na vysokých školách). V rámci okresu jasně dominuje u ukazatele vyjížďky za studiem město J. Hradec, u dalších míst ČR pak Č. Budějovice a hlavní město Praha. Počet vyjíždějících za prací je na Třeboňsku výrazně nižší než v kraji (27,5 % oproti 40 %), což dokazuje výraznou schopnost města generovat dostatek pracovních míst zejména v cestovním ruchu a lázeňství, ale i ve zpracovatelském průmyslu a zemědělství, rybářství apod.

Strana 22


PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ Analýza podnikatelského prostředí města Třeboň (zdroj: Studie proveditelnosti průmyslové zóny Třeboň, RERA a.s., 2005) přinesla, mimo jiné, následující základní charakteristiky podnikatelského prostředí města Třeboně: -

stávající podniky působící na území města mají zájem ve svém dalším podnikání v Třeboni i nadále setrvat,

-

především z hlediska průmyslového podnikání ve městě nepůsobí podnikatelské subjekty, které by zaměřením své činnosti stály významným způsobem ve vzájemném zásadním konkurenčním postavení,

-

naprostá většina subjektů sdílí myšlenku koncentrace průmyslového podnikání v severní části města a vytváření podmínek pro rozvoj lázeňství a cestovního ruchu v jeho jižní části (což je dáno i historickým vývojem),

-

především průmyslové podniky upozorňují na nedostatek pracovní síly pro dělnické profese (týká se především průmyslových podniků v severní průmyslové lokalitě města),

-

většina podnikatelů města by uvítala větší další zvyšování podpory rozvoje malého a středního podnikání ze strany města,

-

rozhodujícími faktory pro podnikatele v oblasti průmyslu jsou v rámci města především odpovídající dopravní napojení a zajištění potřebných prostorových kapacit pro podnikání,

-

za zásadní problematické okruhy související s dalším rozvojem podnikání na území města podnikatelé považují řešení přeložky komunikace II/154, oblast dopravního řešení ve městě obecně, oblast zajištění finančních prostředků potřebných pro rozsáhlejší investice, nabídku odpovídajících pracovních sil, celkovou a případně větší podporu ze strany města.

USPOŘÁDÁNÍ PODNIKATELSKÝCH AKT IVIT A ROZVOJOVÉ PLOCHY V roce 2005 byla zpracována Studie proveditelnosti průmyslové zóny Třeboň, která analyzovala problematiku uspořádání podnikatelských aktivit ve městě. Výsledkem byl návrh struktury, která by umožnila plné využití přirozených potenciálů města (lázeňství a cestovní ruch, atraktivní prostředí, služby), odpovídala by aktuálním potřebám zdejších podnikatelských subjektů a současně by nabídla i potenciál dalšího rozvoje. Podnikatelské aktivity průmyslového charakteru ve městě jsou v současnosti (a je to dáno historickým vývojem) koncentrovány především v severní části města podél silnice I/24 směrem na Prahu. Vyšší koncentrace podnikatelských aktivit průmyslového charakteru jsou dále v lokalitě pod hrází rybníka Svět. Výše uvedená studie tyto lokality pojmenovává jako Severní průmyslová lokalita a Lokalita Pod Světskou hrází“. Své provozy má v obou místech i nejvýznamnější místní podnikatelský subjekt působící v oblasti priméru – Rybářství Třeboň. Podnikání v oblasti služeb a obchodu je pak rozptýleno po celém území města s přirozenou koncentrací v jeho centrálních částech.

Strana 23


Severní průmyslová lokalita - jedná se o největší současnou průmyslovou koncentraci města, která je prostorově vymezena silnicí I/24 a vedením železniční tratě. Od jihu na sever zahrnuje poměrně rozlehlé areály firem PTR s.r.o., Santal s.r.o., Otavan Třeboň a.s., Stavcent a.s., Rybářství Třeboň a.s. (Hld.), Agrico s.r.o., Agraservis s.r.o. a řadu drobnějších provozoven. Severní průmyslová lokalita disponuje, vzhledem k útlumu činnosti Otavanu a přítomnosti několika dalších menších ploch v areálech zde působících firem, plochou o rozsahu cca 5-6 hektarů, která by mohla být v budoucnu využita i jinými podnikatelskými subjekty (např. případný přesun aktivit průmyslového charakteru z lokality pod Světskou hrází). Lokalita Pod Světskou hrází - jedná se o koncentraci průmyslového podnikání, která se nachází v lokalitě pod hrází rybníka Svět. Přítomnost stávajících provozoven Technických služeb města s.r.o., Lesostaveb Třeboň a.s. a dalších subjektů není zcela v souladu s přirozeným potenciálem této lokality, která svým charakterem směřuje především k rozvoji podnikání v oblasti cestovního ruchu a lázeňství. Osu území tvoří přetížená a z hlediska jejího technického stavu nevyhovující komunikace II/154. Územním plánem je v severní části města východně od stávající Severní průmyslové lokality vymezen prostor pro zřízení průmyslové zóny města Třeboň (městského průmyslového parku). Jedná se o prostor severně od Třeboně, mezi stávajícími výrobními plochami v severní části města a areálem Gigant; podél železniční tratě, v dostatečném odstupu od Zlaté stoky. Lokalita disponuje pozemky o výměře cca 4,2 ha, které jsou pro účely dalšího rozvoje podnikání vymezeny stávajícím územním plánem. Toto území není v současné době zainvestováno a je využíváno pro zemědělské účely. Co se týká dalšího rozvoje podnikatelských zón ve městě, z variant prověřovaných v uvedené studii vychází jako nejvýhodnější kombinované využití prostor v severní části města spočívající ve výstavbě podniků lehké zpracovatelské výroby a skladovací/ logistické zóny. Toto řešení má nejméně záporný vliv na okolní hodnotné přírodní prostředí a zároveň dostatečný přínos pro ekonomiku města a regionu a není v rozporu s přirozeným potenciálem a tradicemi města. Technické řešení projektu vybudování takové průmyslové zóny by spočívalo především v opravě a vybudování přístupové komunikace včetně železničních přejezdů, vybudování nové oddílné kanalizace (dešťové gravitační a splaškové výtlačné) a nového vodovodu přivedeného na hranu pozemku. Nové plochy pro komerční vybavenost – obchod a služby jsou pak předpokládány podél frekventovaných silnic I/24 (ve směru na Prahu a ve směru na Halámky) a I/34 (ve směru na České Budějovice). Nová zástavba v těchto plochách (lokality OS1, OS2, OS3) by měla rovněž sloužit jako bariéra, chránící novou výstavbu rodinných domů v přilehlých rozvojových plochách před hlukem z těchto frekventovaných silnic. Nezaměstnanost V dále uvedené tabulce jsou informace o nezaměstnanosti ve správním území města Třeboň. Je evidentní, že nezaměstnanost je ve městě dlouhodobě nízká. Byť prakticky kopíruje celkový vývoj ekonomiky ČR, zachovává si poměrně výrazně nízkou úroveň. Strana 24

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA TŘEBOŇ – PŘÍLOHA 2 SOCIOEKONOMICKÝ PROFIL Tabulka 15

Nezaměstnanost ve městě (údaje k 31. 12.) 2000

Míra nezaměstnanosti (z dosažitelných uchazečů) Muži Ženy

%

Míra nezaměstnanosti (z uchazečů celkem) Muži Ženy

%

Uchazeči o práci

% %

% % počet

2001

2002 2003

2004

2005

2006

2007

.

.

.

.

.

5,14

3,75

2,93

. .

. .

. .

. .

. .

3,56 6,95

2,47 5,23

3,36 2,43

3,79

4,36

5,10

4,64

4,71

5,53

4,12

2,71

. .

3,24 5,65

3,85 6,53

3,69 5,74

3,24 6,39

3,77 7,56

2,75 5,69

2,07 3,45

175

201

235

214

217

255

190

135

Zdroj: ČSÚ

Další tabulka pak shrnuje informace o vývoji nezaměstnanosti v celém správním obvodu obce s rozšířenou působností Třeboň. I zde je patrná její poměrně nízká míra (oproti cca 5% nezaměstnanosti v celém Jihočeském kraji v letech 2006 - 2007, resp. cca 4 – 4,5 % v roce 2008). Tabulka 16

Nezaměstnanost ve správním území ORP Třeboň (údaje k 31. 12.) 2000

2001

2002

2003

2004 2005 2006

2007

Míra nezaměstnanosti (z dosažitelných uchazečů) muži ženy

% % %

. . .

. . .

. . .

. . .

. 6,46 . 4,73 . 8,63

5,04 3,46 7,00

3,85 2,99 4,90

Míra nezaměstnanosti (z uchazečů celkem) muži ženy

% % %

4,23 . .

4,60 3,53 5,93

5,59 4,41 7,06

5,86 4,48 7,57

7,10 6,98 5,05 5,05 9,65 9,37

5,54 3,76 7,76

4,24 4,41 4,02

počet

538

585

711

745

903

705

539

Uchazeči o práci

887

Zdroj: ČSÚ


Poměrně vysoká míra i právnických osob

•

Převaha malých a středních podniků, zejména fyzických osob a společností s ručením omezeným

•

Dominance terciéru (nevýrobního sektoru - především pak cestovní ruch, lázeňství), přetrvávající významná role zemědělství, lesnictví a rybářství

•

Kladné saldo dojížďky a vyjížďky do zaměstnání a do škol

Strana 25

podnikatelských

aktivit

podle

počtu

fyzických


•

Nedostatek pracovní síly pro dělnické profese

•

Nevhodné vedení dopravy v trase silnice II/154 intravilánem města

•

Nízká míra nezaměstnanosti ve městě i celém ORP

•

Disponibilní rozvojové plochy jak pro podnikání průmyslového charakteru, tak pro obchod a služby (v severní části města)

Strana 26


6. INFRASTRUKTURA DOPRAVNÍ VZT AHY MĚST A VNĚJŠÍ DOPRAVNÍ VZT AHY Třeboň leží v centru Třeboňské pánve a Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko. Dopravní komunikační systém širšího spádového území se vyvíjel na postupně tvořeném radiálním komunikačním skeletu směřujícím do Třeboně jako přirozeného historického a správního regionálního centra. Rozsáhlé vodní plochy, těleso železnice založené v devatenáctém století a především pak stavba masivního silničního průtahu městem budovaná v osmdesátých letech minulého století přeťaly komunikační radiály a svými dopady představují jistá omezení s výraznými bariérovými účinky. V širším spádovém území města jsou situována důležitá sídelní centra regionálního a místního významu se silným hospodářským zázemím. V širším území se rovněž nachází řada významných atraktivit z hlediska rekreace a turistiky. Řešené správní území města Třeboň leží na křižovatce tras mezinárodních silničních koridorů E492 a E5513 (na území města koridory tvořeny komunikacemi I/34 a I/24) procházejících republikou zhruba ve směru západ - východ. Mezinárodní automobilová doprava je vedena v obou páteřních trasách silnic I/24 a I/34. Páteřními komunikačními osami širšího území okolí města Třeboň jsou trasy uvedených silnic I/24 a I/34. Na ně pak dále navazují silnice II. a III. třídy a navazující soustava místních a účelových komunikací zprostředkující propojení jednotlivých sektorů města, celého správního území a zajišťující základní komunikační obslužnost území regionu Třeboňska. Co se týče železniční dopravy, město Třeboň je napojeno na celostátní železniční trať č. 226 Veselí nad Lužnicí – České Velenice – Gmünd NÖ. Tato trať zajišťuje propojení mezi koridorovou tratí č. 220 (Praha) – Benešov – Tábor – České Budějovice a hraničním přechodem České Velenice – Gmünd NÖ s další vazbou železniční dopravy ve směru na Vídeň. Letecká doprava je lázeňským statutem ve správním území města i blízkém okolí vyloučena. Nejbližším letištěm tak je letiště v Českých Budějovicích (Planá) či sportovní letiště v Hosíně u Českých Budějovic. Vodní doprava je v řešeném území zastoupena pouze okrajově rekreačními vyhlídkovými plavbami po rybníku Svět, které jsou v současnosti provozovány společností Brisamm, s.r.o.,z Českých Budějovic (květen – říjen). Ostatní dopravní módy nejsou v řešeném území zastoupeny a ani nejsou v řešeném časovém horizontu předpoklady pro jejich využití a další rozvoj. 2

Trasa tahu E49 je na území ČR tvořena úseky: I/21 Vojtanov Německo – Cheb, I/6 Cheb - Jenišov u Karlových Varů, I/20 Jenišov – Plzeň, I/26 Plzeň – Plzeň, I/20 Plzeň - České Budějovice, I/3 ČB – ČB, I/34 ČB – Třeboň a I/24 Třeboň - Halámky Rakousko. 3

Trasa tahu E551 je na území ČR tvořena úseky: I/34 České Budějovice – Třeboň, I/24 Třeboň – Třeboň, I/34 Třeboň - Jindřichův Hradec, I/23 Jindřichův Hradec - Jarošov n/N, I/34 Jarošov n/N - Humpolec MÚK s D1.

Strana 27


SILNIČNÍ DOPRAVA Silniční automobilová doprava je hlavním dopravním módem města Třeboň. Zajišťuje ve správním území města rozhodující objemy všech přepravních vztahů, a to jak u dopravy individuální, tak u dopravy nákladní. Silnice I/24 Silnice I/24 představuje páteřní komunikační osu řešeného území vedenou ve směru sever - jih od budoucí dálniční křižovatky na D3 situované jižně od Veselí nad Lužnicí přes Lomnici nad Lužnicí do Třeboně a dále pak přes Suchdol k hraničnímu přechodu Halámky – Neunagelberg. Silnice I/24 je prakticky v celém průběhu řešeným územím vedena v dopravním koridoru se železniční tratí č. 226 Veselí nad Lužnicí – České Velenice – Gmünd. Silnice I/24 vstupuje do správního území města Třeboň za úrovňovým přejezdem železniční tratě č. 226 u zastávky Lužnice. V dlouhých přímých úsecích dříve rekonstruované trasy je vedena na jih, do zastavěného území města vstupuje Pražskou ulicí. V prostoru křižovatky s Nádražní ulicí se trasa lomí jihovýchodním směrem do Jiráskovy ulice a směřuje k připojení na peážní úsek se silnici I/34. Do křižovatky typu „trubka“ je od jihu zapojeno prodloužení místní komunikace vedené Jiráskovou ulicí procházející kolem plochy autobusového nádraží. Trasa průjezdního úseku I/24 pokračuje v peážním čtyřpruhovém směrově děleném úseku se silnicí I/34 ke křižovatce Na Kopečku, ve které se odpojuje a po severovýchodním obvodu zástavby pokračuje směrem na obec Majdalena a dále ke státní hranici. Trasu silnice I/24 je možno prakticky v celém průběhu řešeným územím, včetně peážního úseku s průjezdním úsekem silnice I/34, považovat územně za stabilizovanou. Pro návrhové období nového územního plánu města je potřeba, ve smyslu materiálu ŘSD ČR z 06.2000 Kategorizace silniční a dálniční sítě do roku 2030, v celém průběhu řešeným územím počítat s postupnou úpravou trasy pro vedení návrhové kategorie S 9,5/80, kromě peážního úseku s průjezdním úsekem silnice I/34, kde již v minulosti byla založena návrhová kategorie S 22,5/100. Pouze v souvislosti s případným návrhem východní obchvatové trasy silnice II/154 je třeba počítat s přestavbou křižovatky typu „trubky“ na připojení Jiráskovy ulice do tvaru čtyřramenné úplné křižovatky. Silnice I/34 Silnice I/34 představuje páteřní komunikační osu řešeného území vedenou ve směru západ - východ od budoucí dálniční křižovatky na D3 situované východně od Českých Budějovic, přes Lišov do Třeboně a dále pak přes Stráž nad Nežárkou do Jindřichova Hradce. Trasu silnice I/34 je možno prakticky v celém průběhu řešeným územím, včetně peážního úseku s průjezdním úsekem silnice I/24, považovat územně za stabilizovanou. Do budoucna je nutné, podobně jako u silnice I/24, v celém průběhu řešeným územím počítat s postupnou úpravou trasy pro vedení návrhové kategorie S 11,5/80, opět kromě peážního úseku s průjezdním úsekem silnice I/24, kde byla založena kategorie S 22,5/100. V souladu s dříve schváleným změnami územního plánu města je třeba respektovat návrh nové křižovatky situované před vjezdem do zastavěného území města od Českých Budějovic. Tato křižovatka v budoucnu přispěje ke zlepšení distribuce komunikačních vazeb do rozvojových ploch v severozápadní části města. Strana 28


Silnice II. třídy Silnice II/154 je v širších územních vazbách vedena z Třeboně přes Opatovický Mlýn a Brannou směrem na jih do Nových Hradů a dále až do Kaplice. V současné době začíná trasa silnice II/154 u malé okružní křižovatky s průjezdním úsekem silnice I/34 a dále pokračuje zastavěným územím města ulicemi Táboritskou, Svobody a Budovcovou až ke komunikaci vedoucí po koruně hráze rybníka Svět. Před Novohradskou branou trasa klesá do úrovně pod hrází a dále Novohradskou ulicí pokračuje na jih. V relativně solidních parametrech trasa pokračuje do Branné, za vjezdem do obce se trasa ostře lomí do prostoru návsi a dále pokračuje na jih. Silnice II/155 se odpojuje od trasy průjezdního úseku silnice I/154 v Novohradské ulici a prochází ulicí Sádeckou kolem areálu sádek. Trasa v širších vazbách zajišťuje regionální vazby města ve směru na jihozápad do Borovan. Trasy obou silnic II/154 a II/155 je třeba považovat územně za stabilizované, pro návrhové období je třeba, ve smyslu materiálu ŘSD ČR z 06.2000 Kategorizace silniční a dálniční sítě do roku 2030, v celém průběhu řešeným územím počítat s postupnou úpravou trasy pro vedení návrhové kategorie S 7,5/70. Zásadním problémem obou silničních tras jsou poměrně vysoké objemy těžké nákladové dopravy, které pak vstupují do města od jihu. Projíždějící těžká doprava se dostává do těsného kontaktu s historickým jádrem a centrální zónou města a svými dopady negativně ovlivňuje životní prostředí města. Tyto problémy v předchozí územně plánovací dokumentaci města vždy řešila obchvatová trasa silnice II/154 vedená po východním obvodu historického jádra. Výše popsané trasy průjezdních úseků silnic I/24, I/34, II/154 a II/155 vytvářejí nosný komunikační skelet nejen města samotného, ale celého řešeného správního území města Třeboň. Na tyto páteřní silniční trasy jsou připojeny další silnice III. třídy, které zajišťují komunikační vazby na jednotlivé sektory města a místní části. Silnice III. třídy Od trasy silnice I/24 se severně od města, v prostoru křižovatky k hrázi Rožmberka, opačným směrem odpojuje silnice III/15511, která připojuje místní část Přeseka a dále vede na jih do prostoru návsi Břilice, kde je připojena na průjezdní úsek silnice III/15512. Od průjezdního úseku silnice III/15511 se v prostoru návsi místní části Přeseka odpojuje trasa silnice III/15511a, která pokračuje směrem na západ na Dunajovice. Silnice III/15512 vytváří komunikační propojení vedené od malé okružní křižovatky na průjezdním úseku silnice I/34 Táboritskou ulicí směrem na sever, do místní části Břilice a dále pak na severozápad od města do Dunajovic. Od průjezdního úseku silnice I/34 se v prostoru místní části Stará Hlína odpojuje silnice III/1536, která je vedena směrem na východ přes Vitmanov a Leštinu do obce Stříbřec. Trasy silnic III. třídy, i přes místy nedostatečné trasové parametry, jsou dlouhodobě stabilizované. Zásadní úpravy na uvedených trasách silnic III. třídy je možné předpokládat pouze v návaznosti na případnou přestavbu výše popsaných páteřních komunikačních tras. Na všech trasách silnic III. třídy je třeba v dlouhodobém horizontu počítat s jejich postupnou úpravou pro vedení návrhové kategorie S 7,5/60, případně S 6,5/50. Strana 29


MÍSTNÍ KOMUNIKACE Město Třeboň spravuje celkem 24,649 km místních komunikací, 22,441 km chodníků a 29,975 m2 parkovacích ploch (prostranství). Jedná se o místní komunikace II. – IV. třídy. Nejvíce komunikací, chodníků i parkovacích ploch náleží do III. třídy. Místní komunikace I. třídy se ve správním území města nenacházejí. Údržbu místních komunikací zajišťují na základě smlouvy Technické služby Třeboň s.r.o., společnost ve 100% vlastnictví města Třeboně. Jedná se o běžnou údržbu vozovek, chodníků, odvodnění komunikací, dopravního značení. Plošné opravy krytu, větší opravy a rekonstrukce jsou realizovány externími firmami. I přes skutečnost, že každoročně probíhá celá řada rekonstrukcí, modernizací a oprav místních komunikací, jejich určitá část se nachází ve zhoršeném nebo špatném technickém stavu, který vyžaduje různé stupně zásahu od drobných oprav až po komplexní modernizaci. Z komunikací, kde je potřeba řešit technický stav, se jedná například o místní komunikaci na Žižkově náměstí nebo v Krčínově ulici, kde technický stav představuje limit i z hlediska rozvoje podmínek pro cestovní ruch, dále například o místní komunikaci v ulici Vodárenská včetně mostu přes silnici I/34, ale i další úseky. DOPRAVNÍ OBSLUŽNOST Základní dopravní obslužnost města z hlediska veřejné hromadné dopravy je zajištěna zejména prostřednictvím dopravců ČSAD Jindřichův Hradec a.s. a ČSAD Jihotrans a.s. Dopravní obslužnost je zajištěna následujícími linkami: 320010 České Budějovice-Lišov-Třeboň 320240 České Budějovice-Třeboň 320430 Trhové Sviny-Olešnice-Jílovice-Lipnice-Třeboň 340110 Chlum u Tř.-Suchdol n.Luž.-Třeboň-JH 340300 Třeboň, Stará Hlína, Třeboň, Břilice-Mladošovice 340310 Třeboň-Borovany-České Budějovice 340320 Třeboň-Zvíkov-České Budějovice 340330 Třeboň-Chlum u Třeboně-Majdalena, JčE 340340 Třeboň-Lomnice nad Lužnicí-Ševětín 340350 Třeboň-Dunajovice-Lišov-Zvíkov 340360 Třeboň-Suchdol nad Lužnicí-Č.Velenice 340380 Třeboň-Chlum u Třeboně-Staňkov 340390 Třeboň, ČD.Hrachoviště-Cep-Majdalena 340670 Dačice-Jindřichův Hradec-Třeboň-ČB Z hlediska městské hromadné dopravy je nutno připomenout, že v Třeboni byla do roku 2007 linka ČSAD Jindřichův Hradec na území města pro cestující zdarma. Na její provoz přispíval částečně Jihočeský kraj a zbytek hradil Městský úřad v Třeboni. Linka byla Strana 30


bezplatná jen na území města (kromě jedné z místních částí), za jeho hranicí platil běžný tarif dopravce. V roce 2007 byla bezplatná přeprava zrušena, důvodem byly zejména rostoucí náklady na její provoz. Integrovaný dopravní systém Jihočeského kraje (IDS JK) Systém IDS je připravován Jihočeským krajem a významně se dotkne i města Třeboň a regionu Třeboňska. V pilotní fázi se jedná o tzv. tarifní integraci (sladění tarifů), a to na území Trhosvinenska a právě Třeboňska (40 linek). Během roku 2008 by měl být tento systém spuštěn. Až v dalších fázích by se jednalo o optimalizaci spojů a další opatření včetně opatření investičního charakteru (např. záchytná parkoviště, vazby na dokončení stěžejních investic v oblasti silniční a železniční dopravy). Rozdělení do tarifních zón pro zavedení IDS je již připraveno pro celé území jihočeského regionu. Hlavním přínosem IDS by mělo být přilákání cestujících z IAD na veřejnou dopravu, a to zejména tarifní jednoduchostí s využitím elektronických platebních systémů, četností spojů, rychlými přestupy, v některých případech i možností volby dopravních prostředků atd. DOPRAVA V KLIDU Zvláštní kapitolu v oblasti silniční dopravy města představuje problematika parkování vozidel (doprava v klidu). Důležitým aspektem v této souvislosti jsou zejména zvýšené sezónní požadavky na odstavnou kapacitu ze strany přijíždějících turistů. V souvislosti s nárůstem počtu evidovaných vozidel (platí celoregionálně) se nutně zvyšují i nároky na jejich krátkodobé či dlouhodobé odstavení. Celkově je parkovacích ploch (zejména v průběhu turistické sezóny) ve městě nedostatečné množství. Nutno však dodat, že se jedná o problém většiny měst a současně jde o problém jen obtížně řešitelný k plné spokojenosti všech účastníků dopravy. Na problémy s parkováním upozorňovali i turisté, kteří byli dotazováni v průběhu zpracování Strategie rozvoje cestovního ruchu na Třeboňsku. Téma parkování ve městě bylo dokonce v této souvislosti hodnoceno nejhoršími známkami. Nedostatečné parkovací kapacity včetně jejich označení jsou i u turisticky vyhledávaných míst jako např. Schwarzenberská hrobka nebo rybník Rožmberk. Ve městě je rovněž nedostatek parkovacích ploch pro autobusy. Opět zejména v souvislosti s rozvojem návštěvnosti města je nutné konstatovat, že ve městě a jeho okolí nejsou potřebná kapacitní záchytná parkoviště. Ve městě ani širším regionu nejsou systémy pro navádění vozidel a orientaci řidičů ani nejsou využity prvky dopravní telematiky. Problémy s parkováním patří (opět zejména během turistické sezóny) mezi nejčastěji řešené záležitosti Městskou policií. Z hlediska řešení dopravy v klidu na území města je nutné zajistit preferenci takových staveb, jejichž návrhy již počítají s vyřešením otázky parkování. Dále je vhodné tam, kde je to možné, preferovat intenzívní parkování, tj. parkovací domy. Z pohledu občanů města lze za pozitivní považovat zavedení krátkodobé možnosti parkování na Masarykově náměstí zdarma od roku 2007. Parkování je zde povoleno pouze s použitím parkovacího kotouče, který je řidič povinen umístit za přední okno svého vozidla, a to po dobu max. 30 minut. V historickém centru jsou možnosti parkování jinak omezeny. Tento krok mimo jiné řeší situaci u parkoviště situovaného za Jindřichohradeckou Strana 31


bránou, které je omezenou kapacitou a polohou u centra předurčeno uspokojovat především požadavky na krátkodobé parkování. Dlouhodobě odstavená vozidla (na více hodin) způsobují blokování kapacity a pokles obratu na jedno stání. V letní sezóně pak dochází k tomu, že již v dopoledních hodinách je kapacita parkoviště plně obsazena a vozidla zde komplikují provoz na Dukelské ulici. ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA Provoz na železniční trati č. 220 nejprve v úseku Čerčany – Tábor - Veselí nad Lužnicí byl zahájen v roce 1871, následně 3. září 1871 byl zahájen provoz na železniční trati č. 226 Veselí nad Lužnicí – České Velenice – Gmünd NÖ, která prochází městem Třeboň. Od té doby trať a drážní zařízení dobře slouží potřebám území. Traťový úsek Veselí nad Lužnicí České Budějovice byl uveden do provozu až později v roce 1874. Už stavba tratě a následně pak vstup železniční dopravy do území představuje významný prvek, který přináší nové impulsy pro rozvoj ekonomiky a místního hospodářství. Správním územím města Třeboň v současné době prochází železniční trať č. 226 Veselí nad Lužnicí – České Velenice – Gmünd NÖ, která ve smyslu §3 zákona č. 266/94 Sb. a v souladu s usnesením vlády ČR č. 766 ze dne 20. 12. 1995 byla vyčleněna do kategorie dráhy celostátní. Železniční trať č. 226 je jednokolejná, provoz zatím není elektrizován, pouze s motorovým provozem. Trať je třeba územně považovat za dlouhodobě stabilizovanou, s předpokladem budoucí elektrizace a menších modernizačních úprav, která však nepřesáhnou hranice stávajících drážních pozemků. Pro potřeby osobní železniční dopravy se na trati č. 226 uplatňují zastávky Třeboň nádraží (vyžaduje řešení přednádražního prostoru a celkovou rekultivaci okolí) a Třeboň – lázně (rekonstruována kompletně před několika lety včetně bezbariérového řešení). PĚŠÍ A CYKLISTICKÁ DOPRAVA Cykloturistika Třeboňsko je díky převážně rovinnému charakteru krajiny, zachovalé přírodě, množství kulturních památek a husté síti komunikací doslova předurčeno pro cykloturistiku. Síť cyklotras je vhodná nejen pro sportovně založené cyklisty, ale vyhovuje i rodinám s dětmi a seniorům. Je možno konstatovat, že cykloturistika na Třeboňsku tvoří jednu velice důležitou součást cestovního ruchu. Více k tématu cykloturistika v kapitole o cestovním ruchu. Cyklodoprava Druhou významnou oblastí pro využití pěší a cyklistické dopravy jsou běžné denní vazby ve vztazích mezi bydlištěm a pracovištěm, školou či případně dalšími složkami městské vybavenosti a dále také cesty pro krátkodobou rekreaci. Rovinatý charakter území a kromě hlavních průjezdních tras silnic I/24 a I/34 i nižší intenzita silničního provozu představují vcelku ideální podmínky pro větší uplatnění cyklistické dopravy při uspokojování běžných denních přepravních potřeb obyvatel města. Využití kola jako dopravního prostředku je pro Třeboň dlouhodobě typické. Cyklostezek je však stále nedostatek, což je zřejmé jak z pohledu na cyklistiku jako prvek dopravních vztahů města, tak z pohledu cykloturistiky.

Strana 32


Za významný v tomto směru lze považovat např. projekt výstavby cyklostezky Třeboň – Břilice o délce cca 1,5 km, která by měla být vybudována v roce 2008. Z dalších úseků, které je vhodné propojit cyklostezkami, lze hovořit např. o propojení Třeboně s hrází rybníka Rožmberk (cca 4 km) nebo propojení Třeboně s místní částí Stará Hlína (cca 3 km). Po dokončení nové ČOV se jako vhodné jeví vystavět i cyklostezku kolem Zlaté stoky a Rožmberka. Komplikací při rozvoji sítě samostatných cyklostezek jsou v Třeboni, podobně jako na jiných místech republiky, zejména vlastnické vztahy a nedostatek finančních prostředků na jejich výstavbu. Problémem dalšího rozvoje cyklistické dopravy ve městě rovněž zůstává omezený prostor pro vedení samostatných cyklostezek v trasách městských komunikací. INTENZIT A DOPRAVY, NEHODOVOST Jak již naznačuje výše uvedený popis základní páteřní sítě, nejvyššímu zatížení dopravou jsou v Třeboni vystaveny páteřní komunikace I. třídy I/34 a I/24. Na těchto komunikacích průjezdní intenzity dle informací z celostátního sčítání dopravy přesahují 10 tis. vozidel denně. V porovnání s dalšími exponovanými místy v Jihočeském kraji (např. Č. Budějovice, Tábor nebo J. Hradec) se však nejedná o nadprůměrné nebo výjimečné hodnoty. Poměrně značné zatížení lze dále sledovat i v ulici Táboritská, která tvoří de facto spojnici mezi oběma páteřními komunikacemi I. třídy. Zde zatížení dosahuje téměř 6 tis. denních průjezdů. Nejvíce znepokojující je však intenzita dopravy na páteřních komunikacích vedoucích centrálními částmi města, kde intenzita přesahuje často i 4 tis. průjezdů denně. Jedná se zejména o ulice Sokolská, Husova nebo Budovcova. Dalším velmi exponovaným místem je i ulice Novohradská vedoucí po Světské hrázi (komunikace II/154). V zájmu zklidňování dopravních vztahů ve městě (i v souvislostech zvýšeného náporu turistů v sezóně) je dlouhodobě uvažováno o realizaci tzv. východního obchvatu města (komunikace II/154 a II/155). V roce 2007 byl zpracován Směrový a profilový dopravní průzkum města Třeboň“. Podle něj je jednou z nejvíce zatížených komunikací v Třeboni křižovatka silnice č. I/34 se silnicí č. II/154 (ul. Táboritská – kruhový objezd), po které denně projede cca 18 000 vozidel, z toho 2 300 nákladních a 190 autobusů. Dopolední špička je v Třeboni mezi 8 – 9 hod. a odpoledne mezi 15–16 hod. V denním čase (6–18 hod.) se odehrává 94 % veškerého provozu. V současné Třeboni se vykoná na území 38 636 cest motorových vozidel/den. Největší počet cest je směrován do/z dopravní oblasti 2 (Táboritská – Tyršova – Nový Dvůr – Na Sadech – Budovcova – Svobody) – 7 423 vozidel/den (nárůst oproti roku 1994 o 144 %) a do centra města (dopravní oblast 1) – 6 645 vozidel/den (nárůst oproti roku 1994 o 56 %). Za období 2002 – 2006 se na 40,2 km silnic I., II. a III. třídy v k.ú. Třeboň stalo celkem 467 nehod, z toho 138 osobních nehod (29,5 %), s následky 9 usmrcených, 29 těžce zraněných a 149 lehce zraněných, s hmotnou škodou 31,6 mil. Kč. Na 8,7 km silnice I/34 se stalo 231 nehod, na 9,2 km silnice I/24 141 nehod.

Strana 33



Poloha na významném dopravním tahu východ – západ

•

Dobrá základní dopravní dostupnost města i místních částí

•

Existence návrhů dopravních řešení pro nové rozvojové plochy

•

Poměrně vysoké objemy těžké nákladové dopravy vedené po komunikacích II. třídy v intravilánu města

•

Negativní vlivy dopravy na životní prostředí ve městě (hluk, emise)

•

Zhoršený technický stav některých místních komunikací

•

Vytváření předpokladů napojení města a regionu na integrovaný dopravní systém Jihočeského kraje

•

Nedostatečná nabídka parkovacích ploch zejména v období turistické sezóny

•

Potřeba řešení přednádražního prostoru u nádraží ČD

•

Absence navigačních systémů, prvků dopravní telematiky

•

Nedostatek záchytných parkovišť a parkovišť pro autobusy

•

Tradice cyklistické dopravy jak za účelem vnitroměstských dopravních vztahů, tak pro turistické účely

•

Nedostatečné množství samostatných cyklostezek

•

Poměrně vysoká intenzita tranzitní dopravy na silnicích I. třídy a vysoké zatížení komunikací II. třídy vedených intravilánem města

TECHNICKÁ INFRASTRUKTUR A Správcem vodohospodářské infrastruktury (systémy pro zásobování vodou a odkanalizování) města je Dobrovolný svazek obcí Vodovod Hamr. Ten se zabývá úpravou a rozvodem pitné a užitkové vody, odváděním a čištěním odpadních vod a dalšími odbornými činnostmi. Členskými obcemi jsou Frahelž, Hamr, Klec, Lásenice, Majdalena, Novosedly nad Nežárkou, Pístina, Příbraz, Staňkov, městys Chlum u Třeboně, město Stráž nad Nežárkou a město Třeboň. Svazek spravuje majetek vlastní a majetek členských obcí v hodnotě převyšující 440 mil. Kč. Svazek každoročně realizuje obnovy, opravy a rekonstrukce vodovodů a kanalizací ve spravovaném území. Z hlediska města Třeboň lze jmenovat například rekonstrukci vodovodu a kanalizace v Klofáčově ulici nebo rekonstrukci kanalizace a sítí v Seifertově ulici. Samotný provoz vodohospodářského majetku svazku zajišťuje nájemce Vodovody a kanalizace JČ, a.s. ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Město Třeboň je zásobováno vodou z veřejného vodovodu přivaděčem DN 350 z úpravny vody v Chlumu u Třeboně. Kapacita zdrojů pitné vody v Chlumu je v současnosti cca 120 l/s. Akumulace v Třeboni je zajištěna podzemním vodojemem 2 x 1 000 m3 „Na Kopečku“. Voda je do spotřebiště dopravována přes čerpací stanici. Provozní tlak je 0,65 MPa, min. 0,30 až 0,35 MPa. Součástí sítě je dále věžový vodojem 300 m3 „Na Kopečku“ s min. hladinou 460 m n.m., který je plněn výtlakem z čerpací stanice a následně napájí řadem DN Strana 34


150 objekty centra, okrajové části Na Kopečku a Sv. Petra a Pavla, což je území samostatného tlakového pásma. Hlavní přivaděč DN 300 - výtlak z čerpací stanice Na Kopečku, vedený Dukelskou ulicí, je hlavním napáječem spotřebiště. Výhledově by měl sloužit jako výtlak do plánovaného vyrovnávacího vodojemu 2 x 2 000 m3, s hladinami 494,0 až 498,0 m n.m., za městem na Dunajovické hoře. Záložní zdroj vody pro město tvoří úpravna vody "Na sadech" s vlastními jímacími studnami o kapacitě 8 až 10 l/s. Někteří velkoodběratelé, napojení na veřejný vodovod, mají i vlastní zdroje pitné nebo užitkové vody, které využívají převážně k technologickým účelům. ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD A ODKANALIZOVÁNÍ Město je odkanalizováno jednotnou stokovou sítí. Vzhledem k plochému terénu, ve kterém je město situováno, je větvená síť vybavena čerpacími stanicemi, které umožňují odpadní vody přečerpávat do městské mechanicko-biologické čistírny odpadních vod na severním okraji města u rybníka Rožmberk. ČOV je provozována soukromou firmou R.A.B. s.r.o. Před čerpacími stanicemi jsou na přívodních stokách osazeny odlehčovací komory. Původní zástavba a část historického centra je odvodňována kmenovou stokou "A", zaústěnou do čerpací stanice umístěné v prostoru jatek (ČS-A). Výtlakem DN 500 jsou pak odpadní vody vedeny podél železnice na severní okraj města do ČOV. Stoková síť byla v sedmdesátých letech doplněna sběračem "B", který odvodnil část historického centra a městský pivovar. Zaústěn je do čerpací stanice za železniční tratí (cca 300 m od původní přečerpací stanice) na východním okraji města ( ČS - B). Místní části Přeseka, Stará a Nová Hlína nejsou dosud vybaveny splaškovou kanalizační sítí. ČOV v Třeboni je stará přes čtyřicet let, nevyhovuje současným požadavkům a je zcela nezbytné ji modernizovat. Jedním z hlavních důvodů je splnění norem EU do roku 2010. Jako nejvhodnější řešení tohoto stavu se jeví vybudování nové čistírny odpadních vod v areálu současné čistírny odpadních vod. Hlavním problémem je nalezení finančních zdrojů na realizaci této důležité, ale finančně velmi náročné stavby. Z dalších potřeb lze jmenovat například nutnost vybudování nové ČOV v Branné včetně oddělené kanalizace (jedná se o potřebu vyvolanou rekonstrukcí komunikace II/154) nebo projekt vybudování ČOV a splaškové kanalizace v místní části Stará Hlína. ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM A TEPLEM Město je zásobováno zemním plynem z vysokotlakého plynovodu Obrataň - České Budějovice, z něhož je vedena VTL přípojka DN 150 ukončená na severním okraji místní části Břilice VTL/STL regulační stanicí (2,0/0,08 Mpa) o výkonu 5 000 m3/h. Rozvod zemního plynu je provozován středotlakou sítí do 0,1 MPa a v historické části původní zástavby částečně sítí nízkotlakou do 0,005 Mpa, prostřednictvím STL/NTL regulační stanice o výkonu 1 200 m3/h, umístěné v sousedství městského pivovaru. Stávající plynovodní síť byla budována podle Generelu zásobování města plynem z roku 1978 (STP Praha). Středotlaký plynovod z VTL-RS je veden jihozápadním a severovýchodním směrem k velkoodběratelům centralizovaných tepelných zdrojů průmyslových závodů a sídelních částí s bytovou zástavbou. Centralizované tepelné zdroje byly již většinou rekonstruovány z pevných Strana 35


a kapalných paliv na zemní plyn. To lze považovat za pozitivní příspěvek ke zlepšování kvality životního prostředí ve městě. Převážná část hlavních středotlakých rozvodů je provedena z profilů DN 300 a DN 150, u nízkotlakých rozvodů DN 80 až 100. Plynofikována nejsou dosud sídla Branná, Stará a Nová Hlína. Tepelná energie je v Třeboni získávána z větší části využitím plynu, dále pak pevných a kapalných paliv a elektrické energie. Převážná část rozptýlené bytové výstavby a část občanské vybavenosti využívá ve svých lokálních topidlech plyn a pevná paliva, zanedbatelná část elektrickou energii. Centralizované zdroje byly především budovány pro zásobení průmyslových objektů, objektů veřejné vybavenosti a bytových objektů komplexní bytové výstavby. Výkonově největší centralizované zdroje provozují objekty lázní, městský pivovar a textilní podnik OTAVAN. ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ, INTERNETIZACE Řešené území města Třeboně a okolních sídel je zásobováno elektrickou energií napájecí a distribuční soustavou VN 22 kV prostřednictvím nadzemních i kabelových vedení, ukončených přípojkami k odběratelským a distribučním trafostanicím 22/0,4 kV. Systém je součástí elektrizační soustavy jižních Čech a ČR a je provozován společností E.ON, Distribuce a.s. E.ON je tak prakticky výhradním distributorem elektrické energie pro spotřebitele v průmyslu, terciární sféře, v bydlení, zemědělství a dopravě na území města. Hlavním napájecím bodem je rozvodna 110/22 kV Lipnice, která napájí dvojitou linku nadzemního vedení 22 kV "Lázně" - pro západní část města a "Třeboň" - pro východní část. Obě linky jsou propojeny kabelovými trasami přes transformovny v centrální části města. Napájecí vedení má dosud jistou rezervu v kapacitě přenosu s tím, že tato rezerva je k dispozici pro celou napájenou oblast. Sekundární síť NN 0,4 kV kabelová i nadzemní zhruba odpovídá kapacitně současnému odběru - další zvyšování zátěže vyvolá požadavky na rekonstrukci a doplnění sítě. Město Třeboň prostřednictvím projektu „Blíže k internetu v Třeboni“ zajišťuje občanům připojení k internetu (prostřednictvím služby SkyNet). K dispozici je dále několik míst s bezplatným přístupem k internetu (např. v prostorách bývalého úřadu práce – zajišťuje Oblastní charita Třeboň, nebo v některých knihovnách – např. Břilice). Shrnutí – klíčové body a závěry •

Zajištěné zásobování města pitnou vodou s dostatečnými kapacitami a zajištěným náhradním zdrojem

•

Absence odkanalizování některých místních částí

•

Nevyhovující ČOV Třeboň, absence ČOV v místních částech

•

Většina větších centralizovaných zdrojů zásobování teplem plynofikována

•

Kapacitní rezervy z hlediska zásobení města elektrickou energií

Strana 36


7. CESTOVNÍ RUCH A LÁZEŇSTVÍ ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA DESTINACE Město Třeboň a jeho okolí je jednou z turisticky nejatraktivnějších a nejnavštěvovanějších oblastí Jihočeského kraje i celé ČR, přitom však stále naskýtá možnosti ještě většího využití pro cestovní ruch. Region Třeboňsko je pak atraktivním turistickým regionem zaměřeným na lázeňství, cykloturistiku a poznávací turistiku ve vazbě na kvalitu krajiny, památek a na využití příznivé polohy regionu. Ve spojení s nabídkou kulturních, sportovních a ostatních aktivit mohou lázeňské pobyty přispět k vytvoření turisticky velmi žádané oblasti. Vedle lázeňství jsou nejvýznamnějšími odvětvími cestovního ruchu na Třeboňsku cykloturistika a kulturně-poznávací turistika. Město Třeboň a jeho okolí patří po Českém Krumlově mezi místa s největším potenciálem pro cestovní ruch v Jihočeském kraji. Třeboňsko je atraktivní, ekologicky nezatížená, esteticky hodnotná turistická destinace, s unikátní, člověkem přetvořenou přírodou. Vyznačuje se těmito základními charakteristikami: -

rovinatá krajina, malebná příroda s dominací rybničních soustav, lesů, luk a polí

-

klidné prostředí, předurčené pro odpočinek, relaxaci a zlepšování zdravotního stavu; přítomnost lázeňských zařízení

-

příhodné podmínky pro pěší turistiku, cyklistiku a vodní sporty

-

přítomnost řady historických, architektonicky cenných, kulturních a unikátních technických památek a venkovské architektury (selské baroko)

-

široká nabídka kulturních, sportovních a společenských akcí

Cestovní ruch a jeho význam je u města Třeboň potřeba chápat v širších vztazích. Třeboňsko se nachází v jižních Čechách při hranicích s Rakouskem, v okrese Jindřichův Hradec, v náhorní rovině zvané Třeboňská pánev. Je zároveň územím Chráněné krajinné oblasti a biosférické rezervace Třeboňsko. Třeboňská pánev má plochý, jen při okrajích mírně zvlněný reliéf. Ten je spolu s malým spádem toků Lužnice a Nežárky příčinou vzniku rozsáhlých rašelinišť a významné rybníkářské oblasti. Rozsáhlé vodní plochy vybudovaných rybničních soustav jsou specifikem Třeboňska. NÁVŠTĚVNÍK MĚSTA TŘEBOŇ Typickými návštěvníky města Třeboň jsou lidé mající rádi přírodu, památky, kulturu a historii, aktivní dovolenou a pobyt a oceňují klid a kvalitní životní prostředí. Místem jejich bydliště bývá nejčastěji Praha, České Budějovice, Plzeň, Brno a obce a města v sousedních krajích. Návštěvnost má převážně jednosezónní charakter s výraznou letní sezónou. Výjimku z tohoto lze sledovat u lázeňských zařízení, která se pyšní celoroční vysokou návštěvností. Návštěvníci města zpravidla vyhledávají další cíle v okolí města. Mnoho návštěvníků rovněž přijíždí do Třeboně za aktivní dovolenou, která má na Třeboňsku různé podoby, od sjíždění řek na kanoích a dalších vodních sportů, přes pěší turistiku a stále populárnější cykloturistiku, jízdu na koni, sportovní rybaření, využívání víceúčelových sportovních zařízení až po sběr hub a jiných lesních plodin v rozsáhlých třeboňských lesích. Strana 37


Podle dotazníkového šetření provedeného v rámci zpracování Strategie rozvoje CR Třeboňska (2005) pocházejí domácí turisté většinou ze vzdálenějších oblastí. Ve struktuře návštěvníků podle vzdělání tvoří největší podíl lidé s maturitou (47 %), následují vysokoškolsky vzdělaní lidé (43 %) a nejmenší část zaujímají lidé bez maturity (10 %). Věkové složení návštěvníků vykazuje oblibu regionu u poměrně mladého obyvatelstva. Rozhodující část návštěvníků přijíždí do regionu osobním automobilem (58 %), veřejnou dopravu využívá 27 % a na kole přijíždí do regionu 6 % návštěvníků. Tradičně vysoká je ochota návštěvníků opakovaně se do regionu vracet. O tom, že se vrátí v brzké době, uvažuje 19 % dotázaných, někdy později se chce na Třeboňsko podívat 49 % návštěvníků a pouze 4 % o návratu do regionu neuvažují. Totéž potvrzují mnohočetně opakované pobyty lázeňských hostů. Zhruba třetina turistů (34 %) je ubytována v hotelu, penzionu či jiném hromadném ubytovacím zařízení, 16 % u známých či příbuzných, 15 % v pronajatém pokoji či apartmánu a 15 % v kempu či tábořišti. 20 % návštěvníků v regionu ubytováno vůbec není. Při hodnocení atraktivit třeboňského regionu uvádí 35 % návštěvníků jako nejlákavější atraktivitu cykloturistiku (35 %), 30 % pěší turistiku a 15 % poznávací turistiku. Dále jsou pro turisty lákavé kulturní akce, lázně a koupání v rybnících. Celá lokalita Třeboňska v čele s Třeboní je již zavedenou destinací vyhledávanou především domácími turisty díky lázeňství a nabídce možností pro trávení klidné dovolené v čistém přírodním prostředí. Počet návštěvníků se stále pozvolna zvyšuje. Přítomnost lázeňských hostů významně prodlužuje průměrnou délku pobytu návštěvníků regionu (průměrná délka pobytu lázeňského hosta je 19 dní) a přispívá k větší míře obsazenosti ubytovacích zařízení (Strategie rozvoje CR Třeboňska 2005). UBYTOVACÍ A STRAVOVACÍ ZAŘÍZENÍ Ubytovací zařízení Třeboňský region poskytuje poměrně velkou nabídku ubytovacích a stravovacích kapacit, a to co do počtu, tak do struktury. Následující tabulka shrnuje kapacity hromadných ubytovacích zařízení ve městě. Ve statistikách ČSÚ se však sledují pouze zařízení s více než 5 pokoji, nejsou tedy zahrnuta ubytování v soukromí a nejmenší ubytovací kapacity. Z toho důvodu je nutné počítat s tím, že celkové kapacity jsou vyšší – o cca 1/3 až 1/2. Tabulka 17

Počet hromadných ubytovacích zařízení a jejich kapacit ve městě

Celkem - počet zařízení v tom: hotely **** hotely *** hotely ** hotely * hotely garni penziony kempy turistické ubytovny

Strana 38

2000 24

2001 25

2002 28

2003 34

2004 35

2005 33

2006 34

3 1 13 1

3 1 14 1

3 1 15 1

3 1 19 2

1 2 1 20 2

1 2 1 19 2

1 4 19 1

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA TŘEBOŇ – PŘÍLOHA 2 SOCIOEKONOMICKÝ PROFIL ostatní zařízení (VŠ koleje, domovy mládeže, apod.) Kapacitní údaje - celkem Celkový počet pokojů Celkový počet lůžek Celkový počet míst na volné ploše Počet pracovníků

6

6

8

9

9

8

9

821 1 834 576

850 1 899 600

825 1 798 579

851 1 839 586

873 1 867 629

916 1 978 300 -

962 2 097 300 -

Zdroj: ČSÚ

Z tabulky je zřejmé, že počet ubytovacích kapacit v posledních letech je více méně konstantní. Existuje však celá řada větších či menších záměrů výstavby nových ubytovacích kapacit (jak novostavby, tak rekonstrukce stávajících objektů na ubytovací kapacity). To svědčí o rostoucím potenciálu cestovního ruchu ve městě daném zvyšující se kvalitou služeb (např. rozšíření a zkvalitnění nabídky lázní v oblasti wellness v posledních letech, zvyšování nabídky kulturních akcí atd., ale i rostoucí životní úrovní obyvatel ČR – nejčastějších návštěvníků města). Na druhé straně lze konstatovat, že existence těchto rozvojových záměrů potvrzuje dosud ne plně využitý potenciál města z hlediska cestovního ruchu. Z hlediska dalšího strategického rozvoje v oblasti ubytovacích kapacit je rovněž potřeba zmínit záměr současné radnice prodat areál třeboňského autokempu. Proběhlo již několik pokusů, prodej se však dosud nerealizoval. Z největších záměrů v této oblasti lze jmenovat například projekty vybudování 2 wellness hotelů (Hotel Residence a U Schwarzenberga) v klidové části západního okraje města o celkové kapacitě cca 450 – 500 lůžek nebo záměr vybudování třetího lázeňského zařízení Lavana v lokalitě u rybníka Svět. Stejně tak se rodí řada menších záměrů směřujících převážně do oblasti zvyšování rozsahu ubytovacích kapacit ve městě, popř. zvyšování množství a kvality obslužných a doprovodných služeb. Existují i záměry v oblasti rozšiřování kapacit pro kongresovou a incentivní turistiku. Přestože se ve statistikách ČSÚ již nesleduje, lze předpokládat, že jejich počet oproti datům v tabulce ještě více narostl. Ve spojení s realizací výše uvedených a dalších záměrů, kde lze hovořit o počtu nových pracovních míst v řádu stovek, lze proto očekávat další nárůst významu cestovního ruchu ve městě a na celém Třeboňsku. Jihočeský kraj zaujímá ve srovnání s ostatními kraji České republiky 4. místo v počtu lůžek v ubytovacích zařízeních a jejich počet se neustále mírně zvyšuje, ročně až o 2 %. Tento nárůst se týká i Třeboně, pozitivním faktem je, že se navyšuje především ubytovací kapacita vyššího standardu služeb. Kvalita poskytovaných služeb se sice neustále zlepšuje, celkově ale přetrvávají nedostatky jak ve vybavení ubytovacích zařízení patřičnou infrastrukturou, tak v kvalitě lidských zdrojů. Ve městě není dostatek ubytovacích zařízení vyššího standardu (čtyřa pětihvězdičkové hotely), vyžadované náročnější klientelou (na tuto skutečnost reagují i záměry výše). Výsledky dotazníkového šetření mezi návštěvníky Třeboňska ukazují, že rozsah a dostupnost ubytovacích kapacit hodnotí většina návštěvníků (41 %) jako spíše dobrou, 24 % dokonce jako velmi dobrou. Úroveň ubytovacích služeb hodnotí jako velmi dobrou Strana 39


29 % turistů, jako spíše dobrou 31 % a za špatnou nebo velmi špatnou ji pokládají 4 % dotázaných. Na vytíženosti ubytovacích zařízení třeboňského regionu se nepochybně pozitivně odráží přítomnost lázeňských zařízení. Oba třeboňské lázeňské domy zajišťují řadě hotelů a penzionů v Třeboni a okolí stálou klientelu z řad svých pacientů a tím výrazně navyšují průměrnou obsazenost ubytovacích zařízení v mimosezónním období. V zimě se tak obsazenost pohybuje okolo 35 %, což je vysoko nad průměrem Jihočeského kraje. Naopak v letním období zaznamenávají ubytovatelé výrazný převis poptávky a obsazenost je cca 90 % i vyšší. Charakteristická je rovněž vyšší vytíženost ubytovacích zařízení v Třeboni než v ostatních částech regionu. Stravovací zařízení Kapacita stravovacích zařízení je prozatím vyhovující – ve městě je kolem 50 stravovacích míst, v celém regionu Třeboňska pak cca 70 - 80 restaurací, kaváren, občerstvení a jiných možností stravování. Rovněž v této oblasti dochází k postupnému nárůstu počtu zařízení i ke zvyšování jejich kvality. Zastoupeny jsou všechny druhy zařízení, největší podíl mají restaurace, hostince a podobná zařízení, a to včetně i bez možnosti ubytování. Obsazenost stravovacích podniků je, zejména v hlavní turistické sezóně, tradičně vysoká. Z šetření prováděných při tvorbě Strategie rozvoje CR na Třeboňsku je zřejmé, že poněkud nižší hodnocení získaly podniky veřejného stravování za svoji úroveň: 31 % návštěvníků ji posuzuje velmi dobře, 51 % spíše dobře a 5 % spíše nebo velmi špatně. Negativně je rovněž posuzována kvalita personálu některých zařízení a obecně vysoké ceny ve stravovacích podnicích Třeboňska. V nabídce není dostatek zařízení s provozní dobou v dopoledních hodinách, občerstvení pro rodiny s dětmi typu mléčný bar a podniky nižších cenových úrovní. Nabídka podporující rozvoj a výtěžnost cestovního ruchu ve městě Co se týče doprovodných akcí a služeb, které mají potenciál dále zvyšovat celkovou výtěžnost cestovního ruchu, velkou část nabídky obstarává třeboňské Informační a kulturní centrum (tematické slavnosti, kulturní akce). Nabídka koncertů a festivalů je zajištěna soukromými subjkety (např. agentura Bárny, Corona, Zlatá hvězda, Třeboňská rozvojová ad.), několik akcí pořádají podnikatelské subjekty Třeboňska (Pivní slavnosti pivovaru Regent, ve spolupráci s Rybářstvím Třeboň organizace Rybářských slavností atd.). Tyto aktivity mají stále velký potenciál rozvoje a mohou mj. pomoci k prodloužení sezónnosti cestovního ruchu ve městě i v celém Třeboňsku. Je však třeba zvýšit míru spolupráce mezi subjekty v cestovním ruchu a městem a dospět k větší koordinaci činností. LÁZEŇSTVÍ Město Třeboň je významným členem Sdružení lázeňských míst ČR, které sdružuje 37 měst a obcí České republiky s lázeňským statutem. Původ lázeňství na Třeboňsku se zakládá na existenci přírodního léčivého zdroje - slatinné rašeliny, která se využívá pro léčení poruch pohybového aparátu, revmatických chorob, poúrazových a pooperačních stavů a celkovou rekondici těla. Zásoby slatiny z rašelinišť vedly v 80. letech 19. stol. k založení třeboňské lázeňské tradice. Léčebné účinky pobytu v lázních jsou také podpořeny kvalitou okolního přírodního prostředí. Třeboňské lázně nyní nabízejí pobyt a léčbu ve dvou lázeňských Strana 40


domech – v Bertiných lázních a v Lázních Aurora. Oba lázeňské domy jsou v majetku města, což je v rámci ČR (společně s Hodonínem) unikát. Otázkou zůstává efektivita takového vlastnictví z pohledu ekonomické výtěžnosti a souvislostech předpokládaného rozvoje především nehrazené péče v lázních. Obě lázeňská zařízení platí městu nájmy (až 70 mil. ročně), ale město je investorem veškeré infrastruktury. Nabídka je dále doplněna dalšími zařízeními, která nabízejí wellness služby či ubytování v depandantech. Kapacita rašelinných zdrojů zaručuje další rozvoj nabídky v oblasti lázeňských a wellness služeb. V posledních letech došlo k poměrně výrazné proměně lázeňské klientely. Péče se sice nadále soustředí na seniory, ale lázně v posledních letech registrují poptávku i ze strany mladších klientů. Lázeňství reaguje na změnu poptávky trhu, která se projevuje ve stále sílícím zájmu o pobyty rekondiční regeneračně-relaxační (wellness), které jsou kratší (týdenní, ale i víkendové). Tyto pobyty si klienti hradí z vlastních zdrojů, případně jsou hrazeny zaměstnavatelem. Město Třeboň má dlouholetou lázeňskou tradici, ale i sem pronikají kromě klasických léčebných postupů stále nové a moderní trendy s alternativním charakterem. Bertiny lázně s.r.o. a Lázně Aurora s.r.o. na tento trend reagují nabídkou relaxačních a rekondičních pobytů, wellness a relaxačních prodloužených víkendů, programů pro ženy, pobytů pro manažery, pobytů pro sportovce apod. Zařízení pro wellness v Třeboni kromě lázní nabízí dále například hotel Zlatá Hvězda. Obsazenost obou lázeňských komplexů je celoročně téměř 100 % (plně obsazeno není pouze během ledna a února, kdy postupně najíždějí noví hosté po provozní přestávce). Poptávka po pobytu v třeboňských lázních stále převyšuje kapacitní možnosti obou lázeňských domů. Z kapacitních důvodů bylo v posledních letech odmítáno cca 4 tisíce klientů ročně. V budoucnu lze navíc předpokládat další dynamický rozvoj lázeňského cestovního ruchu v Evropě v souvislosti s rozšiřováním členských států EU. PĚŠÍ TURISTIKA A CYKLOSTURISTIKA Specifikem Třeboňska je cestovní ruch založený na poznávání přírodních krás, zejména rybníků formou pěší a cykloturistiky. Třeboňská pánev disponuje komplexem přírodních atraktivit spojených s vodními plochami a vodními toky a ekologicky hodnotnou flórou a faunou. Třeboňsko láká také k vodním sportům na řadu pískoven a rekreačních rybníků, z nichž největší a nejznámější jsou Rožmberk a Svět u Třeboně. Dnes rybníky vedle chovu ryb slouží i k rekreačním turistickým účelům, závažným problémem je však eutrofizace vodních ploch a vysoké zabahnění, které ohrožují jejich využití pro cestovní ruch. Za současnou úroveň pěší turistiky a zejména cykloturistiky vděčí region husté síti polních a lesních cest, které již po staletí slouží k obhospodařování lesů a rybníků. Třeboňsko je díky převážně rovinnému charakteru krajiny, zachovalé přírodě, množství kulturních památek a husté síti komunikací doslova předurčeno pro cykloturistiku. Síť cyklotras je vhodná nejen pro sportovně založené turisty, ale vyhovuje i rodinám s dětmi a seniorům. Je možno konstatovat, že cykloturistika na Třeboňsku tvoří jednu velice důležitou součást cestovního ruchu. Přes nesporně vysoký potenciál možného rozvoje cykloturistiky na Třeboňsku je však nutno konstatovat, že doposud nebyly využity všechny možnosti cykloturistiky a že nebylo dosaženo potřebné spolupráce s ostatními oblastmi cestovního ruchu (služby pro cykloturisty, ubytování, síť stravovacích zařízení atd.). Na trhu neexistuje dostatek Strana 41


rozvinutých produktů cestovního ruchu a nabídka služeb souvisejících s cykloturistikou je spíše na nižší úrovni. Současný stav tak není schopný konkurovat nabídce cyklistických regionů ve vyspělých evropských zemích. Hlavní nedostatky současné cykloturistiky na Třeboňsku lze shrnout následovně: -

Nedostatečná síť dobře značených cyklotras a cyklostezek - chybí např. cyklotrasy spojující větší střediskové obce (Třeboň – Chlum u Třeboně, Třeboň – Stráž nad Nežárkou), obecně nedostatek samostatně vedených stezek pro cyklisty (cyklostezek)

-

Soustředění turistů do několika málo turistických center a hlavních tras (Třeboň, Chlum, Staňkov), kde je lokalizována většina ubytovacích a stravovacích zařízení a doprovodných služeb (opravny, půjčovny kol), která jsou však v letních měsících přeplněna

-

Nedostatečná nabídka stravování a ubytování vhodná pro cykloturisty v menších obcích v okolí města

-

Nedostatečně rozvinutý produktově orientovaný marketing cestovního ruchu zaměřený na cykloturisty jako cílovou skupinu

-

Nedostatečná propagace Třeboňska jako cykloturistické destinace v tuzemsku i v zahraničí

-

Nedostatečné využití lesních cest a z toho plynoucí vysoká koncentrace cykloturistů na některých úsecích státních silnic I. a II. třídy

-

Malé využití vodních ploch a vodotečí pro zatraktivnění cyklotras - pouze malá část cyklotras vede okolo rybníků nebo podél Zlaté stoky, Lužnice apod.

-

Informační systémy a orientační tabule v některých lokalitách zcela chybí

-

Absence organizační struktury, zabývající se organizací cykloturistiky v regionu

KULTURNĚ POZNÁVACÍ TURISTIKA Historické, technické a kulturní památky Třeboňska jsou významnou složkou třeboňského potenciálu cestovního ruchu a základem pro rozvoj dalších forem cestovního ruchu. Jsou rovněž podkladem, na němž se dá stavět nabídka různorodých turistických produktů, využívajících historickou a kulturní tradici regionu. Vedle Českého Krumlova mělo v průběhu historie město Třeboň vždy důležité postavení jako správní středisko Rožmberského a Schwarzenberského dominia. Díky čilé stavební aktivitě šlechtických rodů je Třeboň městem bohatým na historické památky značné kulturní hodnoty. Od roku 1976 je vyhlášeno městskou památkovou rezervací a obsahuje typickou historickou měšťanskou zástavbu s množstvím památkových prvků a rozsáhlý areál zámku s přilehlým parkem. V samotné Třeboni je více než 100 památkově chráněných objektů. Známé je třeboňské náměstí lemované měšťanskými domy s podloubími a památkově hodnotnými štíty, čtyři dochované městské brány (Budějovická, Hradecká, Svinenská, Novohradská), zámek a Schwarzenberská hrobka u rybníka Svět. Ke skutečnému rozvoji Třeboně došlo v druhé polovině 14. století, kdy se majiteli panství stali páni z Rožmberka. Z tohoto období pochází

Strana 42


kostel sv. Jiljí a panny Marie Královny ve středu města s přilehlým areálem bývalého augustiniánského kláštera (národní kulturní památka). Další významný prvek v poznávací turistice Třeboňska představuje rybniční soustava založená počátkem 16. století rožmberským rybníkářem Štěpánkem Netolickým, kterou dále zdokonalil Jakub Krčín a další rybníkáři. Její prvky, jako například tok Zlaté stoky, Nové řeky, a rybníky Svět a Rožmberk, jsou dodnes považovány za unikátní technické památky a jsou chráněny jako kulturní nemovité památky podle příslušného zákona. Z tohoto rybníkářského dědictví jsou nejvýznamnější a stavebně nejobdivuhodnější části vybrány pro nominaci na Seznam světového dědictví UNESCO. Shrnutí – klíčové body a závěry •

Jedna z turisticky nejatraktivnějších Jihočeského kraje i celé ČR

•

Stěžejní význam lázeňství (nejvýznamnější a kapacitně největší lázeňské místo v Jihočeském kraji)

•

Vedle lázeňství jsou nejvýznamnějšími odvětvími cestovního ruchu cykloturistika a kulturně-poznávací turistika (historické, technické a kulturní památky)

•

Nejčastější důvody návštěvy - příroda, památky, kultura a historie, aktivní dovolená a pobyt, klid v lázeňském prostředí (zdravotní dovolená) a kvalitní životní prostředí

•

Výrazná letní sezónnost cestovního ruchu

•

Přítomnost lázeňských hostů významně prodlužuje průměrnou délku pobytu návštěvníků

•

Existence řady záměrů v oblasti rozvoje ubytovacích, wellness a lázeňských kapacit – dosud ne plně využitý potenciál v oblasti cestovního ruchu a lázeňství

•

Přetrvávající nedostatečná kvalita lidských zdrojů, vyšší ceny v zařízeních CR a obchodech

•

Vysoká eutrofizace a zabahnění rybníků

•

Nedostatečně využitý potenciál cykloturistiky, nedostatek cyklostezek

Strana 43

a

nejnavštěvovanějších

oblastí


8. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, OCHRANA KULTURNÍHO A HISTORICKÉHO DĚDICTVÍ

PŘÍRODNÍHO,

CHARAKTERISTIKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Krajina města, regionu Třeboňska a její vývoj Město Třeboň se nachází na území Třeboňské pánve. Území náleží podle geomorfologického členění do provincie Česká vysočina a Českomoravské soustavy. Území patří do oblasti Jihočeských pánví, do celku Třeboňská pánev. V západní sedimentární části Třeboňské pánve se projevuje převážně plochý reliéf podcelku pánve Lomnické, ve východní části (na pevném skalním podloží tvořeném horninami krystalinika) se projevuje zvlněný reliéf Kardašořečické pahorkatiny. Třeboňská pánev má mírný sklon od jihu k severu. Od níže položené pánve Českobudějovické ji odděluje vyvýšený Lišovský práh. Nadmořská výška území se pohybuje od 421 do 550 m n. m. Nadmořská výška města Třeboň je 434 m n. m. Celá oblast Třeboňsko byla dosycována živinami ze zemědělské a rybářské činnosti až v posledních desetiletích, kdy dochází k postupné plošné eutrofizaci (zvyšování obsahu živin - dusíku a fosforu) původně chudých půd a vod. Nízká přirozená úrodnost písečných, jílovitých a rašelinných půd nepříliš vhodných pro zemědělské využití je také příčinou toho, proč na Třeboňsku zůstaly až do dnešní doby zachovány v rovinaté krajině v relativně nízké nadmořské výšce rozsáhlé souvislé lesní celky i rybniční soustavy. Co se týče hydrologických poměrů, přirozenou osou území Třeboňska a tokem odvodňujícím podstatnou část Třeboňské pánve je řeka Lužnice. Řeka v horní části až po rybník Rožmberk bohatě meandruje. V této části se rovněž nachází přes 500 trvale zvodnělých tůní a starých meandrů. Průměrný průtok Lužnice nad soutokem s Nežárkou je 5,09 m3/s. Kvalita vody kolísá dle různých parametrů a na různých úsecích toků mezi 3. a 5. třídou čistoty vody (znečištění z Rakouska, z Třeboně, ze zemědělských a rybářských provozů a z Jindřichova Hradce). Vedle těchto přirozených toků je pro Třeboňsko charakteristická nesmírně složitá síť umělých stok a kanálů. Slouží k vypouštění a napájení rybníků, které jsou charakteristickým krajinným fenoménem oblasti a základem tradičního třeboňského rybářství založeného na chovu kaprů. Na utváření krajiny celého Třeboňska se již od 12. století podílel člověk, a to zejména úpravami vodních poměrů této močálovité krajiny. Důmyslná síť umělých stok a uměle zakládané rybníky, budované v několika etapách od středověku do současnosti, představují dokonalý systém postupných koordinovaných krajinářských úprav, které citlivě využívají a zužitkovávají zdejší přírodní podmínky. Využití vody je zásadní i dnes – například známá Zlatá stoka, mistrovské dílo Štěpánka Netolického. Tento umělý kanál, vystavěný v letech 1505-1520, je ve většině délky uměle vyhloubený, částečně však vedený i v uměle navršeném zemním valu a zajištěný proti unikání vody. Vedení a podoba stoky jsou neměnné už přes pět století. Byla sice opuštěna její funkce zásobování přilehlých měst pitnou vodou a také poslední plavení dřeva proběhlo už v roce 1937, dodnes ale zabezpečuje cirkulaci vody mezi jednotlivými rybníky na Třeboňsku, okysličování vody a výměnu živin, nezbytných pro chov ryb. Strana 44


Celé Třeboňsko je pozoruhodné především svou bohatostí rostlinstva, které tvoří dominantní složku krajiny. K nejcennějším biotopům, které jsou často ojedinělé nejen v Čechách, ale i v Evropě, patří rozsáhlá přechodová rašeliniště se zachovalými rostlinnými společenstvy a na ně vázanou faunou bezobratlých. Dalšími neméně cennými prvky jsou rozsáhlé rybniční soustavy s druhotně vytvořenými litorálními společenstvy, které často nahrazují původní mokřadní biotopy. V krajině Třeboňska zůstaly z velké části zachovány v poměrně značné délce i původní meandrující toky řek s pravidelně zaplavovanými nivami a zbytky lužních lesů, i extrémně suché lokality vátých písků. Vyvážená přírodní složka krajiny je na Třeboňsku vhodně doplňována poměrně řídkým osídlením, absencí velkých průmyslových podniků a zachovalou unikátní architekturou u historických měst a vesnic. Přírodní i kulturní faktory tak vytvářejí z Třeboňska území mimořádné minimálně v evropském kontextu. Rybníkářství V okolí Třeboně byly nejstarší rybníky zakládány v době Karla IV. (Bošilecký v roce 1355, Dvořiště v roce 1367). V roce 1450 existovalo na Třeboňsku přibližně 20 rybníků o výměře 700 ha, a byly budovány další. Největšího rozmachu však dosáhla výstavba rybníků v 16. století. Toto období je spojené s osobností Štěpánka Netolického, který ve službách majitelů třeboňského panství Rožmberků vložil jako první do budování třeboňské rybniční soustavy systém. V roce 1520 dokončil stavbu Zlaté stoky, umělého kanálu, který přiváděl a dosud přivádí vodu z Lužnice do povodí drobnějších přítoků a vytvořil základ složitého systému napájecích a odpadních stok zajišťujících dostatek vody pro rozlehlou rybniční soustavu. Sám pak založil a vybudoval některé známé rybníky jako Horusický, Káňov a Opatovický, nebo obnovil a zvětšil stávající jako Velký Tisý a Záblatský. Další významnou postavou byl například Jakub Krčín z Jelčan. K jeho nejznámějším dílům patří rybníky Svět a Rožmberk a Nová řeka, která odvádí povodňové vlny na Lužnici do povodí Nežárky a chrání tak rožmberskou hráz. Rybníky dnes pokrývají více než 10 % plochy CHKO Třeboňsko a tvoří zde celkem 16 vodohospodářských soustav spádovaných z převážné většiny do povodí Lužnice a Nežárky. Celý systém rybniční soustavy Třeboňska byl 30. května 2003 oficiálně nominován pod označením "Třeboňské rybníkářské dědictví" k zápisu do seznamu světového dědictví UNESCO. Výsledkem následných jednání bylo pozastavení projektu s návrhem na rozšíření o další rybníky na téměř celou rybniční soustavu Třeboňska. Už v roce 2002 bylo jádro rybniční soustavy na Třeboňsku prohlášeno národní kulturní památku. Tato nejvyšší forma památkové ochrany v současné době tedy zahrnuje objekty již dříve prohlášené za kulturní památky - Zlatou stoku, která je páteří velké části třeboňské rybniční soustavy, Novou řeku umělý kanál zřízený k ochraně Rožmberka před účinky povodní, Starou řeku (část koryta Lužnice před Rožmberkem), a dva z nejznámějších a největších rybníků - Rožmberk a Svět. Hospodaření na rybnících probíhalo po několik staletí extenzívně a využívalo pouze přirozenou produkci rybníků, která byla na písčitých a rašelinných podložích Třeboňska většinou poměrně nízká. Určitým zlomem bylo zavádění intenzifikace chovu ryb v rybnících na přelomu 19. a 20. století. Růst intenzity hospodaření se projevil hlavně ve druhé polovině 20. století. Postupná eutrofizace se zpočátku projevovala zvyšováním výnosů ryb, ale Strana 45


i četností výskytu některých druhů živočichů a rostlin z důvodů nárůstu potravní nabídky a nárůstem biomasy i biodiverzity ve vodním prostředí rybníků. Přezásobení rybníků živinami způsobuje také značné rozkolísání chemismu vodního prostředí, které je nebezpečné nejen pro přirozené složky rybničního ekosystému, ale i pro chované rybí obsádky. Náprava tohoto stavu je složitá, protože přes pokles přísunu živin v posledních letech díky snižování zátěže ze strany zemědělské výroby i omezení přímého hnojení je v rybničních sedimentech nakumulována obrovská zásoba organických sedimentů, která ovlivňuje chemismus vody. Rybniční soustavy na Třeboňsku jsou rovněž významným prvkem protipovodňové ochrany. Nerostné bohatství Okolí města je bohaté co do nabídky nerostných surovin. Nejznámější jsou třeboňská rašeliniště, jejichž „produkce“ je využívána pro lázeňství. Nejrozsáhlejší rašeliniště se nacházejí v okolí Třeboně, Šalmanovic, Hrdlořez, Mirochova a v blízkosti Záblatského a Horusického rybníka. Vedle nich existuje řada menších ložisek, ve kterých rašelina často přechází do rašelinných zemin. Do okolí Lužnice a Nežárky je soustředěna většina těžených ložisek štěrkopísků (dobývací prostory a.s. Hanson ČR a.s.: Veselí nad Lužnicí, Cep, Cep I, Cep II, Tušť, Tušť I, Horusice, Horusice I, Novosedly nad Nežárkou, Stráž nad Nežárkou, Pístina, dobývací prostor a.s. Lasselsberger /dříve Calofrig Borovany/Krabonoš). Ochrana dědictví regionu a města Chráněná území na území města nebo v jeho okolí mají za úkol chránit zdejší vysoce cenné přírodní, kulturní a historické dědictví. Současně jsou i limitem pro určité činnosti člověka, například z hlediska výstavby. Asi nejvýznamnějším momentem v tomto směru je přítomnost Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko (viz dále). Další významné ochranné statuty dílčích území Třeboňska představují kromě vyhlášených a navržených maloplošných chráněných území také lázeňský statut města Třeboně a ochrana jejího historického jádra formou městské památkové rezervace. V okolí Třeboně se dále nachází 6 vesnických památkových zón (Bošilec, Ponědrážka, Pístina, Žíteč, Lutová, Kojákovice), rozsáhlý je i výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů (rašeliny) a vodních zdrojů a rovněž vyhlášení západní části CHKO jako součásti Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Třeboňská pánev. Klimatické poměry, kvalita ovzduší Z hlediska klimatické rajonizace patří většina území Třeboňska do mírně teplé a mírně vlhké oblasti s mírnou zimou typu pahorkatinového (typ B3). Průměrná roční teplota ve střední části území (Třeboň) je 8° C, průměrná teplota ledna -2,8° C a průměrná teplota července 18° C. Průměrné roční srážky dosahují 650 mm (600-700 dle nadmořské výšky). Průměrná délka trvání souvislé sněhové pokrývky je 50-60 dní s maximem 20-30 cm. Převládají západní a jihovýchodní větry. Celkově je klima Třeboňska, zejména jeho pánevní části, do určité míry specifické a odlišuje se od okolních oblastí, což je způsobeno polohou a geomorfologií území Strana 46


i velkým zastoupením vodních ploch. Průměrná roční teplota je zde vyšší než by odpovídalo nadmořské výšce, je zde delší i skutečná délka slunečního svitu. Častý je výskyt vydatných srážek v letním období. Pro Třeboňskou pánev je charakteristický častý výskyt inverzních situací s bezvětřím, kdy dochází zejména v chladnější části roku k delším obdobím se stagnací vzdušných mas v pánvi. V těchto situacích se vyskytují rovněž časté mlhy. Nepříznivý vliv inverzních situací s nedostatečnou ventilací nemá na Třeboňsku naštěstí tak silný vliv na znečištění ovzduší, neboť se zde vyskytuje velmi málo větších emisních zdrojů. Případné problémy mají lokální charakter, např. v centrech obcí s lokálním vytápěním na pevná paliva nebo v bezprostřední blízkosti zatíženějších komunikací. Kvalita ovzduší je ponejvíce ovlivněna poměrně intenzívní dopravou, a to jak tranzitní, tak vnitroměstskou. Ta s sebou nese kromě emisí i zvýšenou hladinu hluku. Zejména silnice I/34 Třeboň – České Budějovice je dlouhodobě hodnocena jako tah, který negativně ovlivňuje kvalitu životního prostředí. Celý Jihočeský kraj patří mezi regiony s nejvyšší kvalitou ovzduší. Na jeho území nebyla vyhlášena žádná oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší. Cílový imisní limit pro ozón je překračován na téměř celém území CHKO Třeboňsko. Z hlediska průmyslu není ve městě a jeho spádovém okolí žádný zásadní znečišťovatel. Jedním ze zásadních ohrožení, kterým musí město i celý region čelit, je riziko povodní. To je významně umocněno přítomností velkého množství rybničních a vodních ploch. Rybniční soustava slouží rovněž jako významný prvek protipovodňové ochrany. Poslední velká povodeň byla v Třeboni, stejně jako v celém regionu, v roce 2002. Dopady povodní mohou být v Třeboni a na Třeboňsku rozsáhlé a zejména krizové stavy v roce 2002 podpořily zintezívnění úsilí města a dalších subjektů zapojených do oblasti protipovodňové ochrany. Investice do bezpečnosti rybníků jako například nouzový přeliv na rybníce Spolský, bezpečnostní přeliv na rybníce Svět nebo komplexní rekonstrukce bezpečnostního přelivu, vedlejší vpusti a filtrační lavice na rybníce Rožmberk se osvědčily a ukázaly své opodstatnění např. při jarních povodních v roce 2006. Přesto existují ještě další resty v tomto směru, kterým je třeba se v zájmu zajištění bezpečnosti před povodňovými stavy věnovat (bezpečnostní odlehčovací nádrže, průplavy mezi rybníky apod.). Jako příklad lze uvést například rozšíření vodoteče v Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko v bezprostřední blízkosti nově projektovaných lázní LAVANA. Vodoteč slouží mimo jiné (jinak je její role především krajinotvorná a bioklimatická) jako protipovodňová nádrž pro povodňové stavy na Opatovickém rybníce. CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ CHKO Třeboňsko Chráněná krajinná oblast Třeboňsko byla zřízena v roce 1979. Představuje mimořádnou oblast mezi českými velkoplošnými chráněnými územími především tím, že se jedná o jedno z mála území vyhlášených v rovinaté krajině, která byla po staletí ovlivňována a kultivována člověkem. Přesto se zde zachovaly mimořádně cenné přírodní hodnoty. Platný Plán péče CHKO Třeboňsko na období 2008 - 2017 byl schválen dne 14. 12. 2007. Pro své kvality je Třeboňsko i jednou z šesti českých biosférických rezervací vyhlášených v rámci programu Člověk a biosféra MAB UNESCO, a to již od roku 1977.

Strana 47


V CHKO/BR Třeboňsko se nacházejí dvě území (tvořená větším množstvím dílčích lokalit), která byla zařazena na seznam mokřadů mezinárodního významu chráněných Ramsarskou konvencí (Třeboňské rybníky a Třeboňská rašeliniště). V rámci Třeboňska jsou vymezena tři nadregionální biocentra ÚSES. V souvislosti s připojením ČR k EU a s implementací její legislativy (směrnice o ochraně volně žijících ptáků a směrnice o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin), je na Třeboňsku vyhlášeno 16 evropsky významných lokalit v rámci území sítě NATURA 20004 a rovněž i ptačí oblast Třeboňsko. Vzhledem k plošnému výskytu prioritních naturových druhů (vydra říční, orel mořský) i některých evropsky významných stanovišť (rašeliniště a rašelinné lesy), síť chráněných území soustavy NATURA 2000 zahrnuje značnou část území Třeboňska včetně města Třeboň. Shrnutí – klíčové body •

Tradice rybníkářství, velký význam vodních ploch a toků (krajinotvorba, význam pro místní hospodářství), problémy s eutrofizací

•

"Třeboňské rybníkářské dědictví" světového dědictví UNESCO

•

Významná ložiska rašeliny a štěrkopísků v okolí města

•

Významná ochranná pásma (chráněných území, lázeňský statut města, ochrana historického jádra formou městské památkové rezervace, ochranná pásma přírodních léčivých a vodních zdrojů)

•

Kvalita ovzduší ovlivněna intenzitou dopravy, poměrně časté inverze

•

Klima ovlivněno polohou a geomorfologií území i velkým zastoupením vodních ploch

•

Významné přírodní dědictví, rozsáhlé plochy chráněných území v čele s CHKO Třeboňsko

•

Absence velkých průmyslových podniků

•

Riziko povodní, rybníky jakou součást protipovodňové ochrany i jako zdroj ohrožení

nominováno

k

zápisu

do

seznamu

ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ Nakládání s produkovanými odpady Města Třeboň je zajišťováno v souladu s platnou legislativou týkající se nakládání s odpady. Veškeré produkované odpady jsou shromažďovány a soustřeďovány ve vymezených prostorách a sběrných prostředcích. Město Třeboň má pro všechny produkované odpady zajištěno využití či odstranění, a to předáním oprávněné osobě, zejména Technickým službám Třeboň s.r.o., popř. dalším subjektům. Město Třeboň má v roce 2005 zpracovaný Plán odpadového hospodářství 4

Natura 2000 je evropskou soustavou území, která umožňuje zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. Na území České republiky je Natura 2000 tvořena ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami.

Strana 48


s výhledem do roku 2010. Plán obsahuje ve své návrhové části detailní opatření k omezování produkce odpadů a je základním strategickým materiálem města v oblasti odpadového hospodářství. Stěžejní z hlediska odpadového hospodářství je předcházení vzniku odpadů, omezovaní jejich množství a nebezpečných vlastností, zvyšování podílu úpravy vznikajících odpadů s následným využitím (recyklací) takto upravených odpadů a optimalizace nakládání s odpady při všech činnostech. Sběr a svoz komunálního odpadu v Třeboni a místních částech zajišťují Technické služby Třeboň s.r.o. Nakládání s komunálním odpadem zajišťuje tato městská organizace i pro celou řadu dalších obcí v okolí. Komunální odpad je Technickými službami Třeboň s.r.o. ukládán na skládce komunálního odpadu ve Stráži nad Nežárkou - Pístina. Využitelný odpad je nabízen zpracovatelským firmám. Náklady na sběr a svoz komunálního odpadu činí ročně cca 5 - 7 mil. Kč. Město Třeboň neprovozuje žádné zařízení k využívání, úpravě či odstranění odpadu. Technické služby Třeboň s.r.o. zajišťují rovněž svoz separovaného odpadu – kromě Třeboně i v obcích Hatín, Domanín, Stříbřec, Hamr, Cep, Majdalena, Klec, Novosedly nad Nežárkou, Lužnice, Ponědrážka, Ponědraž, Záblatí, Příbraz, Stráž nad Nežárkou, Plavsko a Dunajovice. Separace odpadů v Třeboni je realizována již od počátku 90. let 20. století. Byl zaveden systém oddělených nádob na tříděný odpad (papír, plasty, sklo), který funguje bez větších změn dodnes. Od uvedené doby však výrazně vzrostl objem odpadu a cena jeho skládkování. Likvidace odpadů je obecně poměrně finančně náročným procesem (v Třeboni se náklady pohybují kolem 7 mil. Kč ročně, z toho zhruba 3,5 miliónu se vybere od občanů a podnikatelských subjektů ve formě poplatků). V posledních letech produkce komunálního odpadu ve městě přesáhla 3 000 tun odpadu (celkové množství odpadu se pak pohybuje kolem 4 tis. tun ročně). Jeho převážná většina je ukládána na skládku ve Stráži nad Nežárkou. Cca 10 % z celkového množství představuje tříděný odpad (nejvíce se vytřídí papíru, poté plastů a skla). Následující tabulka ukazuje, že za posledních pět let vzrostlo celkové množství odpadu o více než 30 %. Vedení města Třeboně obnovilo kampaň, která má vést k omezování nárůstu množství odpadu a tím i nákladů na likvidaci, aby nebylo nutné přistoupit ke zvyšování paušálních poplatků. Na druhé straně je pozitivní, že se ve srovnání s r. 2001 zdvojnásobilo množství tříděného a dále zpracovatelného odpadu, především papíru a plastů. Tabulka 18

Vývoj produkce komunálního a tříděného dopadu na území města

Směsný komunální odpad Papír Sklo Plasty Celkové množství komunálního odpadu

Rok 2002 Množství v tunách 2 173 88 14 1 2 276

v% 95,5 3,8 0,6 0,1 100

Rok 2006 Množství v tunách 2 735 192 30 65 3 022

v% 90,4 6,4 1 2,2 100

Zdroj: ČSÚ

Významný podíl má ve struktuře produkovaného dopadu v Třeboni dlouhodobě i biologicky nerozložitelný odpad s roční produkcí kolem 30 %. Strana 49


Do sběrného dvora (v areálu Technických služeb Třeboň s.r.o., Novohradská 225), lze dle označení sběrných nádob a jednotlivých shromažďovacích míst odkládat nebezpečné složky komunálního odpadu (např. baterie a akumulátory, zbytky barev a spotřební chemie, obaly od barev a rozpouštědel, zářivky a jiný odpad obsahující rtuť, vyřazené elektrické a elektronické zařízení (televize, rádia, počítače apod.). Do sběrného dvora lze dále ukládat velkoobjemový odpad z domácností (např. starý nábytek, odpady kovové, plastové, papír, lepenku, spalitelné dřevo, skleněné odpady a odpady ze zeleně, textilní odpady, matrace apod.). Odkládání stavebního odpadu je zajištěno do velkoobjemových kontejnerů Technických služeb Třeboň s.r.o., které jsou odváženy na náklady ukládajícího na řízenou skládku či předány k recyklaci oprávněné osobě (viz výše). Shrnutí – klíčové body •

Město má zpracovaný Plán odpadového hospodářství do roku 2010, pro všechny produkované odpady ve městě má zajištěno využití či odstranění

•

Rostoucí produkce odpadu spolu s rostoucími nálady na jeho likvidaci

•

Roste podíl vytříděného odpadu, přesto je nezbytná osvěta mezi obyvateli města k dalšímu zvyšování podílu tříděného odpadu

HISTORICKÉ DĚDICTVÍ MĚSTA Pro Třeboň je charakteristická přítomnost celé řady významných historických, kulturních a technických památek. Historické jádro města Třeboň bylo vyhlášeno v roce 1976 za městskou památkovou rezervaci. V souladu s usnesením vlády ČR č. 209/1992 byl zpracován a následně zastupitelstvem schválen Program regenerace městské památkové rezervace Třeboň, který byl jedním z předpokladů pro přihlášení města do Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. Tento materiál byl aktualizován v roce 2001 (na období 2002 – 2005). Poslední aktualizace je z března roku 2006, kdy zastupitelé města schválili Program regenerace městské památkové rezervace Třeboň na období 2006 – 2010. Dokument má charakter územně plánovacího podkladu a strategického dokumentu. Na základě žádostí vlastníků nemovitých a movitých kulturních památek (fyzických, právnických osob, církve a Města Třeboně), je každoročně připravován seznam akcí, pro něž se bude usilovat o dotaci. Program regenerace městské památkové rezervace má spolu s funkčním územním plánem města významnou politickou funkci v tom, že stanoví s ohledem na individuální, soukromé, všeobecné i veřejné zájmy hlavní směr, kterým by se mělo město dále vyvíjet tak, aby plnilo všechny své základní funkce, bylo příjemné pro život obyvatel a aby byly zachráněny a obnoveny jeho výjimečné kulturní, památkové, urbanistické a architektonické hodnoty, pro které bylo vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Od roku 1992, kdy byl program zahájen, město získalo na dotacích více než 70 mil. Kč. V roce 1996 město Třeboň získalo ocenění Historické město za nejlépe realizovaný Strana 50


program regenerace jako jediné město v celé ČR v daném roce. Díky programu regenerace se podařilo v posledních letech regenerovat například loubí na Masarykově náměstí či rekonstruovat některé měšťanské domy. Byl rovněž opraven kostel Sv. Jiljí, historická radnice, městské brány a hradby. Další prostředky na regeneraci nemovitých kulturních památek plynou např. z rozpočtu Jihočeského kraje prostřednictvím grantových programů (např. restaurování sochy sv. Jana Nepomuckého v Jindřichohradecké bráně nebo restaurování soch na Mariánském sloupu na Masarykově náměstí). Zásadní opravy uvnitř MPR byly provedeny, do budoucna se jedná, kromě ještě zbývajících potřebných rekonstrukcí, převážně o údržbu, korekce v architektonickém pojetí detailů některých fasád, dovybavení parteru mobiliářem. Stavby k dokončování jsou jen v Rožmberské ulici (např. objekt Besedy). Výzvou je rovněž rekonstrukce dochovaných částí hradebního systému. Celkově MPR působí příjemným dojmem udržovaného území, které zatím ruší jen průjezd automobilové dopravy, která je vedena městskými branami (nutnost realizace obchvatu a očekávaný útlum dopravy v historickém jádru pouze na nezbytně potřebné jízdy). Po roce 1990 však docházelo i k negativním vlivům - díky četným půdním vestavbám došlo na některých místech k negativní proměně třeboňské střešní krajiny (vikýře, střešní okna, krytina) i k závažnému oslabení autenticity výrazu řady plášťů objektů (novodobé omítkové vrstvy s nevhodnými nátěry, výplně otvorů, obchodní vykládce, reklamní prvky). Revitalizace historických částí by neměla být cílená jen na rekonstrukce budov, ale i na regenerace veřejných prostor – ulic, náměstí a parků tak, aby jejich důstojnou úpravou byly podporovány městotvorné funkce jak z hlediska urbanistických předpokladů, tak z hlediska jejich naplňování v denním životě města, lázeňských hostů a návštěvníků. Žádoucí, resp. v současnosti nedostatečné, je zprovoznění možných průchodů napříč bloky uvnitř města a využití dvorků a uliček (v roce 2008 již byly učiněny první kroky) s jejich větším zapojením do života včetně turistiky (problémem však je často neupravenost těchto prostor). Týká se to např. zpřístupnění a průchodnost území u kláštera. Žádoucí je také udržet promenádní ráz hrází, cest kolem Zlaté stoky s návazností na zeleň parků města i na trasy vedoucí do okolní krajiny (naučné a cyklistické stezky). S tím souvisí i dořešení území jižně od pivovaru, kde by právě mohly být posíleny prvky rekreačně lázeňských funkcí. Shrnutí – klíčové body •

Významné historické dědictví vytvářející příjemné prostředí pro život i pro rozvoj kulturně-poznávacího cestovního ruchu

•

Početné stavební památky vysoké kulturní hodnoty, uchované ve formě architektonicky a historicky ojediněle uceleného souboru historického jádra, ve specifické kompozici nejdůležitějších památkových objektů a prostorů původně hrazeného města chráněného v Městské památkové rezervaci

•

Specifický charakter jednotlivých městských prostorů – genius loci jednotlivých ulic, uliček a zákoutí v kontrastu s dominantami věží, s plochou náměstí, lemovanou podloubím, s parky a s vodními prvky

•

Vyšší stupeň opravenosti objektů a rekonstrukce již provedeny

•

Vhodné větší zapojení uliček a průchodů v centrálních částech města

Strana 51

v

území

MPR

–

zásadní

opravy


9. KULTURA, SPORT, ZÁJMOVÁ A SPOLKOVÁ ČINNOST KULTURA, SPOLEČENSKÝ ŽIVOT V následující tabulce jsou shrnuty údaje o vývoji nabídky kulturní infrastruktury ve městě tak, jak jsou sledovány ve statistikách ČSÚ. Tabulka 19

Vývoj kulturní nabídky ve městě

Veřejná knihovna vč. poboček Stálá kina Multikino Divadlo Letní kino Muzeum (včetně poboček a sam. pam.) Galerie (vč. poboček a výstavních síní) Kulturní zařízení ostat. Středisko pro volný čas dětí a mládeže Sakrální stavba Hřbitov Krematorium Smuteční síň

1998 1999 2000 2001 4 4 4 4 1 1 1 1 1 1 1 1 4 3 3 5 7 1 1 1 1 2 2 2 2 1 1 1 1 -

Rok 2002 2003 2004 2005 4 4 4 4 1 1 1 1 1 1 1 1 4 3 3 3 8 8 8 8 1 1 1 1 2 2 2 2 1 1 1 1 -

2006 4 1 1 3 8 1 2 1 -

Zdroj: ČSÚ

Město Třeboň nabízí poměrně širokou paletu prostor k pořádání kulturních a společenských akcí. Městský úřad nemá samostatný odbor kultury. Ve městě je poměrně solidní základna organizátorů kulturních akcí (namátkou agentura Bárny, Corona, Informační a kulturní středisko města Třeboně (IKS), Třeboňská rozvojová o.p.s. a řada dalších). Největším zařízením v Třeboni pro pořádání kulturních a společenských akcí je kulturní centrum Roháč. Jeho využití je však problematické; řadě aktivit technicky, esteticky nebo jinak nevyhovuje. Dále Roháč nedisponuje ubytováním, a proto jsou omezené i možnosti jeho fungování jako skutečného kongresního centra. Tabulka 20

Kulturní zařízení ve městě

Kulturní zařízení Kulturní a kongresové centrum Roháč Výstavní sál Pod věží Radniční věž Galerie Svět Kino Světozor Divadlo J.K.Tyla Loutkové divadlo Lázně Aurora Bertiny lázně Restaurace Rondo Lázně – Pergola

Strana 52

Pořádané akce diskotéky, taneční večery, koncerty, sportovní akce výstavy, koncerty výstavy výstavy filmová představení koncerty, div. představení loutková představení, filmové projekce pro děti, přednášky taneční večery taneční večery taneční večery hudební produkce, tanec

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA TŘEBOŇ – PŘÍLOHA 2 SOCIOEKONOMICKÝ PROFIL Kostel Zámek Schwarzenberská hrobka Pivovar Bohemia Regent

koncerty vážné hudby koncerty, divadelní představení a výstavy koncerty koncerty, festivaly, setkání

Zdroj: Strategie rozvoje CR na Třeboňsku

Rozsah infrastruktury pro volný čas je s ohledem na potřeby obyvatel města v zásadě vyhovující, přesto existují určité rezervy. Jedná se především o technický stav zařízení (např. zázemí Divadla J. K. Tyla). V současné době jsou v přípravě projekty zřízení městské galerie/městského muzea v prostorách věže. Z hlediska intenzity cestovního ruchu nejsou kulturní kapacity zcela postačující. Jednotlivá zařízení nejsou vždy v potřebné kapacitě a kvalitě, schází např. letní kino, více výstavních prostor apod. V hlavní turistické sezóně je ve městě Třeboni pořádáno větší množství pravidelných kulturních festivalů. Namátkou lze jmenovat například triptych Okolo Třeboně, Léto v Třeboni a zpátky do Třeboně, Mezinárodní soutěžní festival animovaných filmů AniFest, Krčínova Třeboň, Třeboňský divadelní festival, Lázeňská Třeboň, Třeboňská nocturna a Pocta Emě Destinnové, Festival dechových hudeb, Čochtanova Třeboň a další. Pravidlem je v letní sezóně přítomnost Kinematografu bratří Čadíků v Třeboni; po dobu jednoho týdne navštěvuje jejich projekce 600 - 700 návštěvníků. Od května do září pořádají hudební produkce na lázeňské Pergole také třeboňské Bertiny lázně. V mimosezónním období je nabídka kulturních akcí výrazně menší a zajišťuje ji převážně třeboňské Informační a kulturní středisko. Organizuje divadelní představení (průměrně 2x měsíčně); často vyprodaná (tzn. 250 návštěvníků na každé představení), podílí se na pořádání abonentních koncertů (hlavním organizátorem je Hotel Zlatá hvězda). Kromě těchto produkcí připravuje IKS během roku ještě další koncerty vážné i populární hudby v kostele, ve Schwarzenberské hrobce a na třeboňském zámku. V prosinci pak pořádá Třeboňský advent – sérii výstav, divadelních a hudebních vystoupení s vánoční tématikou. Pravidelně organizuje rovněž představení pro děti (v únoru Svátky jara, bubenický festival, koncerty a divadlo). Kromě IKS nabízejí své akce veřejnosti i třeboňské lázně; jedná se především o pravidelné taneční večery. Tabulka 21

Výběr z kulturní nabídky města

měsíc

kulturní akce

leden – duben

Abonentní koncerty, divadelní představení

květen

Anifest

červen

Festival dechových hudeb, Concertino Praga

červenec

Okolo Třeboně, Pocta Emě Destinové, Krčínova Třeboň, Čochtanova Třeboň, Léto v Třeboni, Třeboňská nocturna, Pivní slavnosti, Lázeňská Třeboň, Třeboňský divadelní festival, Kinematograf bratří Čadíků

srpen

Zpátky do Třeboně, Festival Emy Destinové

září

Rybářské slavnosti

září – prosinec

Abonentní koncerty, divadelní představení, Třeboňský advent

Zdroj: Strategie rozvoje CR na Třeboňsku

Strana 53


Nabídka kulturních akcí v Třeboni je velmi široká, má dlouholetou tradici a stálé publikum. Je však potřeba na jejím rozvoji neustále pracovat, neboť roste vybavenost a konkurence i u ostatních měst a obcí v regionu. Pozitivní je i různorodost akcí, zaměřených jak na mladší publikum (Okolo Třeboně), tak na starší a střední věkové skupiny (Lázeňská Třeboň, festival dechových hudeb). Převážně je však nabídka určena pro cílovou skupinu rodin s dětmi. Obecně je tak ve městě sdílen názor, že nabídka kulturního a společenského vyžití pro mládež není ve městě dostatečná. Ve městě není (dříve fungující) rockový klub či obdobné zařízení, místo pro adrenalinové či alternativní sporty mládeže (např. skatepark, hřiště pro streetball apod.), diskotéka je pořádána pouze v Roháči. Ve městě funguje základní umělecká škola, která poskytuje možnost věnovat se hře na hudební nástroje, výtvarným nebo tanečním činnostem. Třeboňský dům dětí a mládeže umožňuje pak celou řadu dalších aktivit (např. aerobik, pečení, vaření, keramika, modelářství ad.). Dalším negativem je naopak nakumulování převážné většiny akcí do hlavní letní sezóny; v období mimosezónním je nabídka rámcově uspokojivá pouze pro obyvatele města, nenabízí se však téměř žádné možnosti třeboňským návštěvníkům. Jsou registrovány snahy o rozšiřování akcí i mimo sezónu (např. Květinová Třeboň v dubnu, dalšími záměry jsou např. svatováclavský jarmark, motosraz apod.). K zatraktivnění Třeboně pro turisty výrazně přispělo vybudování trvalé expozice “Třeboňsko – krajina a lidé” v třeboňském zámku. Expozice je v provozu od dubna 2004 a seznamuje návštěvníky populární formou s největšími atraktivitami CHKO a biosférické rezervace Třeboňsko. Celá expozice je pojata v soudobém interaktivním stylu – klasické expoziční prvky jsou kombinovány s interaktivní audiovizuální technikou tak, aby se návštěvník o jednotlivých tématech dozvěděl v krátkém čase co nejvíce zajímavostí. Provozovatelem je IKS města Třeboně. Návštěvnost dosahuje cca 8-10 tis. návštěvníků ročně. Neziskový sektor a jeho činnost Ve městě působí více než 40 neziskových organizací. Jejich zaměření a činnost je různorodá a pokrývá oblasti od kultury a sportu až po témata zdraví, sociálních služeb a duchovního života. Každoročně je ve městě realizována akce Měsíc pro neziskový sektor v Třeboni. Město se dříve podílelo na akci 30 dní pro neziskový sektor. Neziskovým organizacím jsou přidělovány příspěvky z rozpočtu města, další zdroje hledají jejich zástupci v různých dotačních programech. SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ A AKCE Následující tabulka informuje o vývoji sportovních zařízení ve městě dle statistik ČSÚ. Tabulka 22

Vývoj sportovní nabídky ve městě

Koupaliště a bazény (s prov. správ.) z toho kryté Hřiště (s provozovatelem nebo spr.) Tělocvičny (vč.školních s příst.veřej.) Stadiony otevřené Stadiony kryté

Strana 54

Rok 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2 2 3 3 3 3 3 3 3 4 4 5 7 7 7 7 7 7 2 2 4 4 4 4 4 4 4 1 1 2 1 1 1 1 1 1 -

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA TŘEBOŇ – PŘÍLOHA 2 SOCIOEKONOMICKÝ PROFIL Zimní stadiony kryté i otevřené Ostat.zaříz.pro tělových.(s provoz.spr.)

1 5

1 5

5

5

5

5

5

5

5

Zdroj: ČSÚ

Vybavenost města Třeboně pro sportovní aktivity je vnímána jako poměrně široká vzhledem k velikosti města. Rámcově uspokojuje potřeby obyvatel města. Opět i zde však platí tvrzení, že je nezbytné na jejím rozvoji dále pracovat. Ve městě je možné využít nabídky různých sportů a aktivit pro trávení volného času: -

Squash – 3 zařízení (Lázně Aurora, Bertiny lázně, Internát SOU oděvní)

-

Bowling – 3 zařízení (Lázně Aurora, Bertiny lázně, Hotel Zlatá Hvězda)

-

Solárium – 1 zařízení (Lázně Aurora)

-

Horolezecká stěna – 1 zařízení (Internát SOU oděvní)

-

Jóga – 1 zařízení (Lázně Aurora)

-

Minigolf – 1 zařízení (Hotel Bohemia a Regent)

-

Tenis – 4 zařízení (Bertiny lázně, Sportcentrum Doubí, SOU rybářské, TJ Jiskra Třeboň)

-

Sauna, pára – 3 zařízení (Lázně Aurora, Bertiny lázně, Hotel Zlatá Hvězda)

-

Wellnesscentrum – 3 zařízení (Lázně Aurora, Bertiny lázně, Hotel Zlatá Hvězda)

-

Fitness – 4 zařízení (Lázně Aurora, Bertiny lázně, Sportcentrum Doubí, Penzion U Míšků)

-

Bazén – 2 zařízení (Lázně Aurora, Bertiny lázně)

Existuje stále potenciál k rozšíření sportovních aktivit (nabízí se vybudování dalších sportovišť – např. zimní stadion, tartanová dráha, stadion s umělým fotbalovým povrchem), ještě důležitější je však zkvalitnění stávajících zařízení. Místem, kde lze rozvíjet sportovní a rekreační aktivity je například lokalita Hliník (rozsah cca 14 ha). Další rozvojovou možností je rozšíření stávajícího lázeňského parku při Lázních Aurora. Nabízí se možnost extenze stávajících parkových ploch o přírodní prostředí podél severního břehu rybníka Svět a zapojení možného golfového areálu do této kompozice. Další často diskutovanou problematikou je výstavba a umístění zimního stadionu/kluziště včetně řešení stávajícího Tyršova stadionu. Při rozvoji nabídky pro sportovní a rekreační aktivity je důležité zvažovat i jejich využitelnost a ekonomickou dostupnost ze strany mládeže, neboť ta tvoří jednu z nejdůležitějších cílových skupin (nutnost prevence sociálně patologických jevů). Rozvoj sportovních a rekreačních aktivit je nutné zajišťovat plošně, tedy v relevantním rozsahu i v místních částech města. K nejdůležitějším aktivitám v oblasti vodních sportů, zastoupeným v Třeboni, patří veslování a jachting, z ostatních sportů pak házená a fotbal. U rybníka Svět se nachází veslařský klub s velkým zázemím pro veslařský sport - na rybníku Svět lze využívat 2 km dlouhou veslařskou dráhu. Obyvatelům města je k dispozici také sportovní hala pro sálové sporty. Třeboň a její okolí má vedle dnes dominantní cykloturistiky potenciál k rozvoji další sportovní aktivity, kterou je inline skating, neboli jízda na kolečkových bruslích. V posledních letech se stal velice módním sportovním trendem; v Evropě jsou budovány dálkové stezky, které vyhovují nejen požadavkům cykloturistů, ale také „brusloturistů“ - mírné převýšení, hladký povrch, atraktivní krajina. Strana 55


Díky existenci a aktivitě místních klubů (zejména TJ Jiskra Třeboň) se v Třeboni pravidelně pořádají velké mezinárodní soutěže (např. Mezinárodní mistrovství ČR juniorů a seniorů do 23 let ve veslování, Mezinárodní mistrovství republiky ve veslování veteránů, Mezinárodní turnaj v házené mužů, Eurocup dětí ve fotbale, Mistrovství republiky v Taekwondu, Mezistátní utkání ve stolním tenisu, Mezinárodní turnaj veteránů v házené a další). Kromě toho se uskutečňují i další akce (např. Mistrovství Evropy v Taekwondu, Mistrovství Evropy v pozemním hokeji). Shrnutí – klíčové body •

Pestrá nabídka města z hlediska kultury a kulturně-poznávací turistiky

•

Koncentrace nabídky do období vrcholné turistické sezóny (léto), nižší nabídky v mimosezóně

•

Problematický stav KC Roháč

•

Nedostatečná kulturní, společenská a volnočasová nabídka pro mládež (zejména 14 – 20 let)

•

Poměrně dobrá vybavenost z hlediska možností pro sportovní aktivity

•

Pestrá základna neziskového sektoru ve městě

•

Existence dalších lokalit pro rozvoj sportovních a rekreačních aktivit – lokalita Hliník, rozšíření lázeňského parku Aurora

Strana 56


10.

VZDĚLÁVÁNÍ, VĚDA A VÝZKUM

V následující tabulce jsou shrnuty základní statistiky týkající se nabídky vzdělávání ve městě Třeboň podle statistik ČSÚ. V dalších podkapitolách pak jsou detailnější informace o jednotlivých složkách vzdělávací soustavy ve městě. Tabulka 23

Vývoj počtu škol ve městě v letech 1998 - 2006 Školní rok 98/99 99/00 00/01 01/02 02/03 03/04 04/05 05/06

Mateřská škola Základní škola Škola speciální (dr.pro ml.vyž.zvl.péči) Střední odborné učiliště (vč.zdravotn.) Gymnázium Střední odborná škola( vč.zdravotnické) Vyšší odborná škola Základní umělecká škola Jazyková škola (státní)

4 4 1 3 1 2 1 -

4 4 1 3 1 2 1 -

4 4 1 3 1 2 1 -

4 4 1 3 1 2 1 -

4 4 1 3 1 2 1 -

4 4 1 3 1 2 -

4 3 1 3 1 2 1 -

2 2 1 3 1 3 1 -

Zdroj: ČSÚ

PŘEDŠKOLNÍ PÉČE Předškolní péče je v Třeboni zajištěna prostřednictvím 2 mateřských škol - 3. Mateřská škola Třeboň a Mateřská škola Sluníčko Třeboň. Obě dvě mateřské školy mají svá detašovaná pracoviště. 3. MŠ Třeboň sídlí v ulici Jeronýmova a druhé pracoviště má v Břilicích. Mateřská škola Sluníčko Třeboň pak sídlí v ulici Svobody a druhé pracoviště se nachází ve Vodárenské ulici v lokalitě Na kopečku. V Mateřské škole Sluníčko funguje 1 třída pro děti se speciálními potřebami. V následující tabulce jsou uvedeny kapacity obou MŠ v posledních letech. Tabulka 24

Kapacity mateřských škol v Třeboni (počet tříd/počet dětí)

Název MŠ 3. Mateřská škola Třeboň Břilice Jeronýmova Mateřská škola Sluníčko Třeboň Svobody Vodárenská

02/03

03/04

Školní rok 04/05 05/06

06/07

07/08

1/28 5/136

1/29 5/137

1/29 5/130

1/24 5/130

1/20 5/130

1/21 5/130

7/125 1/24

5/102 (+ 2/21) 1/28

7/120 1/27

8/140 1/32

8/140 1/28

8/140 1/28

Zdroj: město Třeboň

Kapacity obou mateřských škol jsou dostatečné a odpovídají potřebám místních obyvatel. Obě mateřské školy disponují dostatečnými kapacitními možnostmi pro rozšíření v případě potřeby vyvolané změnou v demografickém vývoji, zvýšenou migrací či zvýšeným zájmem o umístění dětí ze strany rodičů z jiných okolních obcí. Případné opětovné zprovoznění dříve uzavřených tříd (např. v místních částech města) by nebylo Strana 57


organizačně a finanční zásadně náročným krokem. Provozní doby obou zařízení předškolní péče rámcově odpovídají potřebám místních obyvatel. Ve městě dosud nejsou záměry budování soukromých zařízení předškolní péče (např. podnikové MŠ). Počet dětí navštěvujících mateřské školy se v posledních letech pohybuje kolem 300. Celkový demografický vývoj v posledních letech sice vykazuje (podobně jako v celém Jihočeském kraji i celé ČR), mírně se zvyšující porodnost, celkově je však počet narozených dětí nižší než v dobách před cca 20 lety. Mateřské školy zajišťují dětem stravování. Zde je však potřeba ještě postupně investovat do vybavení a zařízení stravovacích provozů tak, aby byly splněny přísné podmínky a kritéria EU (hygiena, vybavenost ad.). ZÁKLADNÍ ŠKOLY Obecně lze konstatovat, že nabídka základního školství ve městě je dostatečná a odpovídá potřebám obyvatel města velikosti Třeboně. Ve městě jsou 2 základní školy – Základní škola Třeboň se sídlem v ulici Sokolská a detašovaným pracovištěm v Břilicích a Základní škola Na Sadech. ZŠ Na Sadech měla dříve i speciální třídy pro děti se speciálními potřebami. Jejich počet se postupně snižoval, dnes již tyto třídy nejsou. V následující tabulce jsou shrnuty kapacity základních škol ve městě a jejich vývoj v posledních letech. Tabulka 25

Kapacity základních škol v Třeboni (počet tříd/počet dětí)

Název ZŠ Základní škola Třeboň Sokolská Sokolská Břilice Základní škola Třeboň Na Sadech Na Sadech

02/03

03/04

Školní rok 04/05 05/06

06/07

07/08

18/405 18/390 18/410 18/424 2/37 2/35 2/26 2/26

18/414 18/416 2/27 2/31

25/573 24/568 23/548 21/507

20/461 19/440

Zdroj: město Třeboň

Jak je vidět z tabulky, celkový počet dětí v ZŠ postupně mírně klesá. Jedná se tedy o vývoj obdobný celokrajskému trendu. Na úrovni města Třeboň se však nejedná o dramatické poklesy, které by byly příčinou výraznějších problémů. Jednoznačně nejvíce dětí do třeboňských základních škol dojíždí z obce Domanín. Vyjížďka dětí z Třeboně do jiných měst je minimální. Do budov škol se v posledních letech investovaly nemalé prostředky (např. opravy střech, fasády apod.). STŘEDNÍ ŠKOLY Ve městě dlouhodobě působí Gymnázium, Obchodní akademie a sloučená Střední odborná škola a Střední odborné učiliště. Tradiční třeboňskou školou je Střední odborné učiliště rybářské (od roku 2008 pod názvem „Střední škola rybářská a vodohospodářská Jakuba Krčína“). Zřizovatelem středoškolských institucí ve městě je Jihočeský kraj. Gymnázium Třeboň, Na Sadech 308. Na gymnáziu je možné studovat osmiletý nebo čtyřletý obor. Gymnázium zaměstnává celkem 35 osob. V současnosti je na třeboňském gymnáziu 12 tříd a cca 340 žáků. Gymnázium je školou přidruženou k UNESCO, což je i důvodem pro účast školy a jejích žáků v mezinárodních projektech. Strana 58


Obchodní akademie Třeboň. Škola je v současnosti vybavena 5 učebnami, ve kterých studuje cca 230 žáků. Na obchodní akademii v Třeboni pracuje cca 30 zaměstnanců. Obchodní akademie provozuje domov mládeže, kde jsou ubytovaným studentům k dispozici nabídka zájmové činnosti pro mládež (sportovní, výtvarné, kulturní a společenské aktivity). Problémem však je, že část žáků se vyhýbá účasti na jakékoli zájmové aktivitě. To platí obecně nejen v souvislosti studentů OA. Do budoucna je tedy nezbytné věnovat se rozvoji nabídky volnočasových aktivit pro mládež, resp. přesvědčit mládež k účasti na těchto aktivitách. Jedná se o důležitý nástroj prevence sociálně patologických jevů a kriminality. Střední odborné učiliště rybářské. V současné době studuje na tomto učilišti cca 240 žáků. Na škole působí 37 pedagogických pracovníků. Škola má 2 počítačové učebny, 3 odborné pracovny a 7 běžných tříd. Na škole je vyučován obor rybář a ekologie e ochrana krajiny. V současné době jsou součástí školy dva domovy mládeže, a to Domov mládeže I v Táboritské ulici (130 míst) a Domov mládeže II v Husově ulici (40 míst). Střední odborné učiliště rybářské v Třeboni má vlastní školní jídelnu s kuchyní (denně 200 snídaní, 470 obědů a 190 večeří pro žáky a zaměstnance, jídelna má kapacitu 96 míst u stolů). Střední odborná škola a Střední odborné učiliště. Škola má pracoviště na adresách Vrchlického 567 (ředitelství, teoretická a praktická výuka), Táboritská 1064 – odloučené pracoviště (teoretická a praktická výuka), Zámek 116 (domov mládeže) a Táboritská 942 (domov mládeže). Na střední odborné škole studuje ve 21 třídách cca 150 žáků, na středním odborném učilišti pak cca 400 žáků. Cca 60 žáků studuje dálkově. Organizačně je škola členěna na 4 úseky: úsek teoretického vyučování, úsek praktického vyučování, úsek výchovy mimo vyučování a úsek ekonomicko-provozní. Na škole jsou následující studijní obory: ekonomika a podnikání, modelářství a návrhářství a služby cestovního ruchu a učební obory: automechanik, opravář zemědělských strojů, malíř skla, brusič skla, výrobce skleněné bižuterie, provoz služeb, broušení a rytí, krejčí a malba skla. Podobně jako v celoregionálním měřítku je v Třeboni problém s nezájmem dětí vycházejících ze základních škol o studium na technických oborech a učilištích (např. nízký zájem o obory krejčí, sklář). Jako velice pozitivní lze hodnotit snahu o spolupráci škol s praxí, tedy s podnikatelskými subjekty ve městě, což by mělo přinést větší zájem o tzv. „černé obory“. V souvislosti s demografickým vývojem bylo v polovině desetiletí ze strany zřizovatele středních škol, Jihočeského kraje, přistoupeno ke sloučení Střední pedagogické školy a Středního odborného učiliště oděvního se Středním odborným učilištěm zemědělským. Důsledky demografického vývoje se projevují snižováním počtu studentů na středních školách a učilištích, přičemž lze ještě několik let očekávat postupný pokles. Lze předpokládat, že i další plánovaná etapa optimalizace středoškolské soustavy Jihočeského kraje (rok 2010) se města nějakým způsobem dotkne. VĚDA A VÝZKUM Jihočeský kraj, který byl dříve pokládán za méně rozvinutý z hlediska vědeckovýzkumných aktivit, má čtyři významná akademická místa – České Budějovice, Jindřichův Hradec, Nové Hrady a právě město Třeboň.

Strana 59


Tradice vědy a výzkumu ve městě (přítomnost akademických ústavů) má více než čtyřicetiletou tradici. V Třeboni se nachází pracoviště Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR. Z přírodovědných pracovišť je tento ústav Akademie věd ČR nejstarší a největší. Specializuje se především na základní výzkum fotosyntézy, řas a sinic. Dále je zde pracoviště Botanického ústavu Akademie věd ČR a Ústav systémové biologie a ekologie Akademie věd ČR. Pracovníci těchto ústavů se spolupodíleli na založení a rozkvětu Biologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a řada z nich pokračuje dále v nově vzniklé Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity. Spolupráce mezi všemi pracovišti Akademie věd ČR v Třeboni vyústila v založení technologického mikroregionu Třeboňsko – Novohradsko či ve vybudování biotechnologické haly, ve které jsou instalovány moderní zařízení na pěstování řas v uzavřených trubicích. Jeho jádrem je Akademické a univerzitní centrum na zámku v Nových Hradech, které vzniklo v roce 2000. Sídlí zde univerzitní Ústav fyzikální biologie a akademický Ústav systémové biologie a ekologie (viz jeho pobočka v Třeboni). Poslední významnou etapou vývoje mikroregionu Třeboňsko – Novohradsko bylo jednak vybudování Centra biologických technologií (biotechnologický inkubátor) Jihočeské univerzity v Nových Hradech z programů PHARE, Prosperita a Interreg (2005-2006), kde bylo významnou měrou využito znalostí a zkušeností třeboňských badatelů v oblasti řasových kultivačních systémů a využití solárních technologií ve spolupráci s firmou ENVI s.r.o. Třeboň a neziskovou organizací ENKI o.p.s. Třeboň. Do této etapy patří i založení Technologického inovačního centra v Třeboni a v současnosti vybudování nového komplexu biotechnologických laboratoří (projekt Interreg) na Opatovickém mlýně. Tyto projekty slouží jako „inkubátory“ pro spolupráci akademické sféry s malými a středními firmami, jejichž smyslem je vznik nových aktivit, popř. firem využívajících pokročilé technologie. Tyto aktivity rovněž generují pracovní místa v přilehlém regionu. Shrnutí – klíčové body •

Klesající počet dětí navštěvujících ZŠ a SŠ

•

Dostatečné kapacity pro předškolní péči včetně kapacitních rezerv

•

Dostatečné kapacity pro základní vzdělávání

•

Pokles počtu studentů středních škol, dopad optimalizace středoškolské soustavy

•

Dostatečné kapacity pro ubytování a stravování studentů, nutnost rozšiřování nabídky pro volný čas, zájmovou činnost včetně motivace dětí k těmto činnostem jako součásti prevence sociálně patologických jevů

•

Tradice a rozvojový potenciál v oblasti vědy a výzkumu – sídlo pracovišť Akademie věd ČR

Strana 60


11.

SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ OBLAST

SOCIÁLNÍ PROBLEMAT IKA 1. 1. 2007 vešel v účinnost nový zákon 108/2006 Sb. o sociálních službách, který přinesl významné změny do oblasti poskytování a financování sociálních služeb. Sociální službou se rozumí činnost nebo soubor činností zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení. V roce 2004 město Třeboň zahájilo proces komunitního plánování sociálních služeb, které je založeno na jednoduchém principu, že rozhodnutí, která ovlivňují určitou lokalitu a životy lidí v ní žijící, je nejlepší činit v této lokalitě. Plánováním v sociálních službách se rozumí proces zjišťování potřeb osob na stanoveném území a hledání řešení vyskytujících se nepříznivých sociálních situací s využitím dostupných zdrojů. V předcházejícím období byl rozvoj sociálních služeb na území města realizován dle platného rozvojového dokumentu „Komunitní plán sociálních služeb pro město Třeboň (KPSS) na období let 2005 až 2006“. Komunitní plán sociálních služeb byl sestaven v souladu s metodikou Ministerstva práce a sociálních věcí a Národní sítě Zdravých měst. Podíleli se na něm jak poskytovatelé a uživatelé sociálních služeb, tak i široká veřejnost a zástupci města. Celý proces sestavování plánu se uskutečnil v období od července 2004 do dubna 2005. V současné době probíhá aktualizace KPSS. Cílem komunitního plánování je komplexní zmapování současné nabídky provozovaných sociálních služeb v Třeboni, zlepšení spolupráce mezi poskytovateli a uživateli sociálních služeb, stanovení priorit v oblasti sociálních služeb a jejich plnění a efektivní financování. Partnerem projektu je Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Cílovými skupinami komunitního plánování sociálních služeb v Třeboni jsou osoby drogově a jinak závislé, osoby fyzicky či mentálně postižené, senioři, děti a mládež včetně dětí ohrožených na výchově a dětí obtížně vychovávatelných, nezaměstnaní a osoby v přechodné sociální krizi. Poskytovatelé sociálních služeb v Třeboni: -

Ústav sociálních služeb Jindřichův Hradec – Pečovatelská služba Třeboň

-

Domácí péče – Třeboň

-

Ústav sociálních služeb Jindřichův Hradec – Domov důchodců Třeboň

-

Oblastní charita Třeboň

-

Mateřská škola Sluníčko – Rehabilitační třída

-

Výcvikové canisterapeutické sdružení Hafík

-

Pedagogicko-psychologická poradna Jindřichův Hradec, pracoviště Třeboň

-

MO Svaz tělesně postižených

-

Dům dětí a mládeže

-

Odbor školství a sociálních věcí MěÚ Třeboň

-

Základní škola praktická Třeboň

-

Úřad práce Jindřichův Hradec, pracoviště Třeboň

Strana 61


-

Kontaktní místo referátu státní sociální podpory Třeboň

-

Evangelická církev metodistická

Podle Koncepce komunitního plánu sociálních služeb města Třeboně jsou hlavními potřebami v sociální oblasti: -

denní stacionář

-

multikulturní centrum volnočasových aktivit

-

středisko pro seniory (dům seniorů)

-

bezbariérové přístupy do institucí a zdravotnických a jiných zařízení

-

podpora osobní asistence

-

protidrogová prevence a udržení stávajícího K-centra

-

vytvoření a aktualizace katalogu sociálních služeb

Dále lze hovořit o nutnosti zajistit zázemí pro přechodné bydlení (např. bydlení pro lidi, kteří se vracejí z výkonu trestu), popř. zřízení azylového domu. V následující tabulce je shrnut vývoj zařízení v oblasti sociální péče tak, jak je sledován ve statistikách ČSÚ. Tabulka 26

Vývoj stavu zařízení sociálních služeb ve městě Rok 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

Ústavy sociální péče pro dospělé Počet lůžek v ústav.soc.péče pro dosp. Ústavy sociální péče pro mládež Počet lůžek v úst.soc.péče pro mládež Domy s pečovatelskou službou Počet bytů v domech s pečov.službou Domovy důchodců(vč.úst.pro círk.os.) Počet míst v domovech důchodců Domov-penzion pro důchodce Počet míst v domově-pens.pro důchodce Ostatní zařízení sociální péče Počet míst v ostat. zařízení soc. péče Domy pro přech.pob.s peč.služ. a zař.obd Domovinka a zařízení obdob. charakteru

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

3

3

3

3

3

3

3

-

-

94

94

93

93

93

93

93

-

-

1

1

1

1

1

1

1

1

-

i.d.

i.d.

i.d.

i.d.

i.d.

i.d.

i.d.

i.d.

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Zdroj: ČSÚ

ZDRAVOT NÍ PÉČE Tabulka níže dokladuje vývoj stavu zdravotnických zařízení ve městě Třeboň. Tabulka 27

Vývoj stavu zdravotnických zařízení a služeb ve městě Rok 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

Nemocnice Detaš. pracoviště nemocnice Léčebna pro dlouhodobě nemocné Detaš. pracoviště léčebny dlohodob. nemoc.

Strana 62

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

1

-

1

1

1

1

1

1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA TŘEBOŇ – PŘÍLOHA 2 SOCIOEKONOMICKÝ PROFIL Samost.ord.prakt.lék. pro dospělé Detaš.prac.sam.ordin.prakt.lék.pro dosp. Samost.ord.prakt.lék. pro děti a dorost Det.prac.sam.ord.prak.lék.pro děti a dorost Samost.ord.prakt.lék. stomatologa Det.prac.sam.ord.prakt.lék.-stomatologa Samost.ord.prakt.lék. gynekologa Detaš.prac.sam.ord.prakt.lék.-gynekologa Samost.ord.lékaře specialisty Detaš.prac.sam.ord.lékaře specialisty Ostatní samostatná zařízení Detaš.prac. ostatního samostat. zařízení Střed.záchr.služby a rych.zdr.pom. Detaš.prac.střed.zdr.sl. a rych.zdr.pom. Okresní zdravotní ústav Transfusní stanice Zařízení lékárenské péče (lékárny) Detaš.pracoviště zaříz. lékárenské péče Jesle Detašované pracoviště jeslí Veterinární ošetřovny-počet (vč.soukr.)

6

4

5

5

5

4

5

5

5

-

1

1

1

1

1

1

1

1

3

3

3

3

3

3

3

3

3

-

-

-

-

-

-

-

-

-

4

5

5

5

5

6

6

6

6

-

-

-

-

-

-

-

-

-

3

3

3

3

3

3

3

3

3

-

-

-

-

-

-

-

-

-

13

8

8

7

8

8

9

9

9

-

4

4

4

4

4

4

4

4

11

9

9

9

9

8

7

7

6

-

1

1

1

-

-

-

-

-

1

-

1

1

1

1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

1

1

1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

2

2

2

2

2

2

3

3

4

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

3

3

3

4

4

4

-

-

-

Zdroj: ČSÚ

Města obvykle nemají mnoho možností, jak ovlivňovat nabídku a kvalitu zdravotních služeb na svých územích. Po sloučení Rychlé záchranné služby pod jedno pracoviště do Českých Budějovic přestaly na některých místech existovat lékařské pohotovosti. Mezi jinými také v Třeboni. LSPP je v současné době stále omezena jen na soboty, neděle a státní svátky. Pro obnovení lékařské služby první pomoci (LSPP) je třeba zajistit financování a lékaře. Řešením by mohlo být vytvoření nového subjektu (vhodnou právní formou je obecně prospěšná společnost). V Třeboni mají své ordinace lékaři pro dospělé i pro děti a dorost. Dále je zde gynekologie, oční lékař, zubní lékař, chirurg či interní ambulance a dietologie. BEZPEČNOST VE MĚSTĚ Bezpečnost města a jeho občanů je zajišťována činností Městské policie a Policie ČR. Vývoj kriminality ve městě znázorňuje následující tabulka. Je z ní zřejmé, že celkový počet trestných činů kolísá, nelze z něj vyvozovat žádné zásadní trendy. Pozitivem je postupný pokles násilných trestných činů nebo pokles účasti mládeže na trestné činnosti, což potvrzuje vhodnost opatření pro zvyšování prevence sociálně patologických jevů u mládeže (rozšiřování nabídky sportovních, kulturních, společenských a volnočasových aktivit). Co je však alarmující, je fakt, že jak počet trestných činů, tak počet přestupků stoupá vždy v období hlavní turistické sezóny. Toto neplatí jen pro trestnou činnost, nýbrž i pro téma vandalismu. Jedná se o negativní důsledek vyšší koncentrace lidí v letních měsících ve městě. Důsledkem vysoké koncentrace turistů jsou dále například častější nehody cyklistů.

Strana 63


Tabulka 28

Vývoj kriminality - územní obvod oddělení policie ČR Třeboň 2000

Počet zjištěných trestných činů 366 z toho: násilné činy celkem 25 mravnostní činy celkem 6 krádeže vloupáním celkem 65 krádeže prosté celkem 133 ostatní majetkové trestné činy 45 hospodářské činy celkem 39 Podíl na zjištěné trestné činnosti recidivisté 114 děti a mládež 72 Způsobené hmotné škody (tis. Kč) 48 988 Počet objasněných trestných činů z toho: násilné činy celkem 24 mravnostní činy celkem 5 krádeže vloupáním celkem 37 krádeže prosté celkem 66 ostatní majetkové trestné činy 43 hospodářské činy celkem 36

2001

2002

2003

2004

2005

2006

361

366

291

340

288

334

31 1 64 141 33 24

32 4 70 123 23 35

18 4 48 118 14 29

23 3 67 114 13 48

17 3 48 120 8 28

19 68 125 21 34

124 77 18 16 16 686 26 922

109 6 8 655

103 7 10 315

83 9 14 248

19 3 21 36 8 35

17 3 12 24 6 19

18 9 23 12 27

128 39 7 628

31 1 24 57 26 20

26 3 30 46 15 28

17 4 12 29 9 23

Zdroj: Policejní prezidium ČR. Poznámka: údaje jsou zpracovány za územní obvod obvodního oddělení Policie ČR Třeboň, které přesahuje katastrální hranice města

Město je od roku 1994 členem Národní sítě zdravých měst. Projekt Zdravé město je mezinárodním projektem OSN-WHO (Světové zdravotní organizace). Plán zdraví společně s deklarací zastupitelstva města tvoří dvě základní součásti místního Projektu Zdravé město. Plán je zaměřen na konkrétní naplňování deklarace zastupitelstva - slouží jako podklad pro strategický rozvoj města a rozvíjí komunitní základ mnoha místních aktivit. Je přehledem záměrů, které by měly být postupně naplněny, aby bylo možné Město Třeboň označovat jako „Zdravé město“. Hlavním cílem města je hledat prostřednictvím Plánu zdraví cestu k podpoře zdraví, udržitelného rozvoje a kvality života v místních podmínkách. V rámci aktivit projektu Zdravé město jsou pořádány akce jako Den bez aut, Den bez tabáku, Ukliďme Svět, Bezpečná komunita a další. Systém a aktivity v rámci projektu Zdravého města Třeboň je vhodné i nadále rozvíjet. Ve městě jsou stále objekty, které nejsou bezbariérově přístupné. Jedná se například o nádraží ČD nebo budovy městského úřadu. Obtížně dostupné je rovněž umístění finančního úřadu. V rámci Národního rozvojového programu mobility pro všechny byl připraven projekt Město Třeboň – město bez bariér, který definoval nutné potřeby z hlediska zajištění bezbariérovosti veřejných objektů v centrálních částech města. Dosud však nebyla řada z navrhovaných opatření realizována.

Strana 64


Městská policie v Třeboni Významným přínosem pro zvýšení bezpečnosti ve městě bylo zavedení kamerového systému. V současnosti je v provozu 8 aktivních a 1 pasivní kamera. Až na pár výjimek je kamerovým systémem sledováno celé centrum města. Ve spolupráci s Policií ČR byly dále vyhodnoceny další lokality, které je vhodné kamerovým systémem sledovat. Podobně jako v jiných městech Jihočeského kraje tvoří významný podíl na činnosti městské policie řešení dopravy ve městě. Prioritou činnosti městské policie je však zajištění veřejného pořádku. Městská policie provádí měření rychlosti na vnitroměstských komunikacích, Policie ČR pak na komunikacích I. třídy. Do budoucna se jeví jako vhodné posilovat činnost městské policie v místních částech, která není v současné době kapacitně možná v požadovaném rozsahu. Městská policie Třeboň vykonává od června 2007 svoji činnost i v Ledenicích a v Majdaleně. V Ledenicích dokonce provádí veškerou působnost městské policie, což znamená kromě měření rychlosti i zajišťování ochrany veřejného pořádku. V průběhu roku 2008 bude činnost Městské policie zahájena i ve Štěpánovicích (měření rychlosti). Dle četnosti stížností místních obyvatel je největším problémem z hlediska veřejného pořádku problematika dopravy, zejména pak nevhodného parkování. Díky činnosti Městské policie v posledních letech téměř vymizely černé skládky a zlepšila se kázeň obyvatel z hlediska chovu psů. Spolupráce mezi Městskou policií a Policií ČR (zabývá se trestnou činností, veřejným pořádkem pouze okrajově) funguje na dobré úrovni (pravidelná výměna informací a setkání). Důležitou součástí činnosti Městské policie je i osvětová činnost v rámci prevence kriminality a sociálně patologických jevů. Pravidelně jsou tak prováděny přednášky a besedy na školách, funguje rovněž spolupráce při akcích pro děti a mládež ve městě. Shrnutí – klíčové body •

Běžící proces komunitního plánování, existence Komunitního plánu rozvoje sociálních služeb

•

Existence řady potřeb v sociální oblasti x nedostatek finančních prostředků na jejich realizaci

•

Potřeba řešit budoucnost LSPP ve městě

•

Zvýšení trestné činnosti a vandalismu v období turistické sezóny

•

Zavedený kamerový systém ve městě – zvýšení bezpečnosti ve městě

•

Poměrně aktivní osvětová činnost městské policie

•

Účast města v projektu Zdravé město

•

Potřeba zajistit postupně bezbariérovou dostupnost veřejných objektů

•

Dle četnosti stížností místních obyvatel je největším problémem z hlediska veřejného pořádku problematika nevhodného parkování

Strana 65


Seznam tabulek: Tabulka 1

Ukazatel dluhové služby města Třeboň ....................................................................... 6

Tabulka 2

Vývoj struktury katastrální plochy města ...................................................................... 9

Tabulka 3

Vývoj počtu obyvatel města dle místních částí ........................................................... 13

Tabulka 4

Demografický vývoj obce Třeboň ............................................................................... 13

Tabulka 5

Počet vystěhovalých z města Třeboň v letech 2001 - 2006 ........................................ 14

Tabulka 6

Trvale obydlené domy a byty podle typu a stáří domu k 1. 3. 2001............................. 16

Tabulka 7

Vývoj počtu domů ve městě....................................................................................... 16

Tabulka 8

Bytová výstavba ve městě v posledních letech .......................................................... 17

Tabulka 9

Vývoj počtu subjektů zapsaných v RES (Třeboň - stav vždy k 31. 12.) ...................... 19

Tabulka 10

Firmy s 50 – 99 zaměstnanci ..................................................................................... 20

Tabulka 11

Firmy se 100 – 199 zaměstnanci ............................................................................... 20

Tabulka 12

Firmy s 200 – 249 zaměstnanci ................................................................................. 20

Tabulka 13

Firmy se 200 – 499 zaměstnanci ............................................................................... 20

Tabulka 14

Ekonomicky aktivní obyvatelé města, SLDB 2001...................................................... 21

Tabulka 15

Nezaměstnanost ve městě (údaje k 31. 12.) .............................................................. 25

Tabulka 16

Nezaměstnanost ve správním území ORP Třeboň (údaje k 31. 12.) .......................... 25

Tabulka 17

Počet hromadných ubytovacích zařízení a jejich kapacit ve městě ......................... 38

Tabulka 18

Vývoj produkce komunálního a tříděného dopadu na území města ............................ 49

Tabulka 19

Vývoj kulturní nabídky ve městě ................................................................................ 52

Tabulka 20

Kulturní zařízení ve městě ......................................................................................... 52

Tabulka 21

Výběr z kulturní nabídky města.................................................................................. 53

Tabulka 22

Vývoj sportovní nabídky ve městě ............................................................................. 54

Tabulka 23

Vývoj počtu škol ve městě v letech 1998 - 2006 ......................................................... 57

Tabulka 24

Kapacity mateřských škol v Třeboni (počet tříd/počet dětí)......................................... 57

Tabulka 25

Kapacity základních škol v Třeboni (počet tříd/počet dětí) .......................................... 58

Tabulka 26

Vývoj stavu zařízení sociálních služeb ve městě ........................................................ 62

Tabulka 27

Vývoj stavu zdravotnických zařízení a služeb ve městě ............................................. 62

Tabulka 28

Vývoj kriminality - územní obvod oddělení policie ČR Třeboň .................................... 64

Strana 66

MĚSTO TŘEBOŇ. Strategický plán rozvoje města Třeboň. Příloha č. 2 Socioekonomický profil města

Recommend Documents