Města a hazard Vážené starostky, vážení starostové, vážení zastupitelé,

INFORMAČNÍ SERVIS

MĚSÍČNÍK S VA Z U MĚST A OBCÍ ČESKÉ REPUBLIK Y

10/2010 ht t p : / / w w w. s m o c r. c z e - m a i l : s m o c r @ s m o c r. c z 18 . R O Č N Í K

Z OBSAHU:

Prevence a řešení předluženosti obcí

Města a hazard

Jednání Svazu s vládou ČR

Analýza potřeb měst a obcí

Vážené starostky, vážení starostové, vážení zastupitelé, v novodobé historii České republiky se již brzy budou konat páté řádné volby do zastupitelstev obcí. Předvolební čas nám kromě intenzivnějšího kontaktu s občany umožňuje ohlédnout se za tím, co se nám za poslední čtyři roky podařilo. Někomu se povedlo postavit městský obchvat, jinému opravit chodník, někdo investoval do kamerového systému, jiný do protipovodňových zábran, někdo zateplil školu, jiný zřídil mateřskou školku. Za vše, co se Vám ve Vašich obcích a městech podařilo, si zasloužíte velké uznání. Přestože se nejenom za poslední čtyři roky, ale celkově za posledních dvacet let, investovalo do opravy a rozvoje našich obcí a měst hodně peněz a ty se často k nepoznání radikálně změnily, problémů, které je třeba řešit, je stále ještě mnoho. Nejenom před volbami bychom si měli klást otázku, co dál od nás lidé očekávají. Co dál si přejí v našich obcích změnit? Právě tomuto tématu je věnována také tématická příloha tohoto Informačního zpravodaje. Ukazuje se, že trochu jiné potřeby mají města, trochu jiné pak venkov. Mnoho našich měst je přelidněných, zahlcených auty, lidé mají často problémy s parkováním, trápí je nadměrný hluk, mají obavy o životní prostředí, ne všude se cítí bezpečně. Jednou z hlavních starostí obyvatel žijících ve městech jsou také vyšší životní náklady. Venkovské obce pak nejčastěji řeší rozbité silnice a chodníky, čelí problémům s čištěním odpadních vod, zásobováním pitnou vodou či zvyšujícím se nárokům na třídění odpadů. Jednou z hlavních starostí obyvatel žijících na venkově je také vysoká

nezaměstnanost, která je nutí cestovat za prací často až několik hodin. Příležitost řešit tyto tzv. vady na kráse našich měst a obcí nabízejí také evropské fondy. Je skutečností, že stávající systém využívání evropských fondů je extrémně složitý. Je spojen s nadměrnou byrokracií, vše příliš dlouho trvá, objevují se případy zneužití a korupce. Lidé, kteří získají v demokratických volbách mandát, jsou neustále omezováni anonymními úředníky a svazováni byrokratickou mašinérií projektů, příloh, výkazů, monitorovacích zpráv apod. Potenciál evropských fondů tak není plně využit. Snažením našeho Svazu je nastavit pravidla pro využívání evropských fondů tak, aby byla co nejjednodušší, aby využití dostupných evropských prostředků bylo co nejúčelnější a aby intervence co nejvíce odpovídaly skutečným potřebám a problémům, které obce a města trápí. V současnosti se již totiž nestačí dívat do minulosti, nemá smysl ani lamentovat nad současností.

Je potřeba se dívat do budoucnosti, přicházet s novými vizemi, s novými nápady, jak život v našich městech zkvalitnit a jak v tomto ohledu mohou být nápomocny evropské peníze. Ať už jste vůči evropským fondům skeptičtí, nebo ne, je třeba se spojit. Je třeba bojovat za rovnoprávné postavení obcí a měst při rozdělování evropských fondů, je třeba bojovat o co největší koláč peněz na naše potřeby. Jedině společnou týmovou prací primátorů, starostů a zastupitelů a obhajobou našich komunálních zájmů vůči krajům, státu i Bruselu docílíme, že evropské fondy budou skutečně přispívat ke kvalitě života v našich sídlech. Oldřich Vlasák

Aktuality ve zkratce

Z EVROPSKÉHO PARLAMENTU

BRUSEL CHCE ZKORUMPOVAT NOVINÁŘE Řadu politiků a úředníků v Bruselu stále trápí, že EU není stále tak oblíbená, jak by podle nich měla být. Kupříkladu v České republice čtvrtina lidí vnímá naše členství v Evropské unii negativně, více než polovina lidí jej hodnotí neutrálně a necelá třetina naopak pozitivně. Brusel se přitom domnívá, že hlavní vinu na této situaci mají média a novináři. Dánský liberální europoslanec Morten Lokkegaard proto přišel s návrhem, že je třeba evropská veřejnoprávní média motivovat i usměrňovat v tom, jak, kdy a o čem budou ohledně dění v EU informovat. Abych nebyl jen negativní, připouštím, že návrh má své světlé stránky. Jeho kladem je, že opakovaně uznává rostoucí úlohu národních parlamentů a zdůrazňuje princip subsidiarity. To je pro nás, pro obce, jako nejnižší články veřejné správy, pozitivní. Návrh také obsahuje různá opatření, jako je zvýšení transparentnosti, zveřejňování informací, usnadnění akreditace novinářů apod., které jsou určitě podpory hodné. Tato opatření ve vztahu k novinářům mají stejný účinek jak v Evropském parlamentu, tak v obecním zastupitelstvu. Evropští politici nemohou být naštvaní, že nikdo neinformuje o jednání za zavřenými dveřmi. Stejně tak se totiž starosta či zastupitel těžko může zlobit na místního novináře, že nenapsal o rozhodnutí radnice, ke kterému nebyly zveřejněné žádné informace. Dánský europoslanec však jde se svými návrhy výrazně dál a součástí zprávy jsou tak teze, které jsou více než sporné. Zpráva kupříkladu navrhuje vytvořit skupinu korespondentů (tzv. nezávislou novinářskou jednotku), jejichž úkolem by bylo pokrýt problematiku EU „výchovnějším způsobem“, a to bez redakční kontroly. Navrhuje, aby provozovatelé veřejnoprávního vysílání o Evropské unii referovali více a v pozitivním duchu. Požaduje také, aby každý členský stát měl specializovaný úřad pro záležitosti EU, jehož úkolem bude vysvětlovat dopady evropských politik. Současně navrhuje navýšit rozpočtové linie pro informační kanceláře Parlamentu. V těchto pasážích již zpráva přechází v propagandu a více než zavání korupcí. Představte si, jak by se na podobné návrhy tvářila ve vašem zastupitelstvu opozice. Porozumění evropské problematice jako takové je bezesporu obtížné. Určitě je třeba snížit byrokracii a zveřejňovat vše, co se projednává. Není však možné podporovat svobodu tisku tím, že si novináře koupíme. A to platí nejenom pro Evropskou unii! Ing. Oldřich Vlasák poslanec Evropského parlamentu předseda Svazu měst a obcí ČR

l

Programové gramo ové vé prohlášení prohlá vlády z pohledu dozoru a kontroly

7. září 2010, Praha Pravidelná čtvrtletní porada Odboru dozoru a kontroly Ministerstva vnitra ČR se týkala především budoucích úkolů vyplývajících z programového prohlášení vlády. Činnosti odboru se týká především analýza možného zavedení přímé volby starostů, legislativní úprava umožňující v některých případech povinné adresné hlasování jednotlivých zastupitelů nebo spolupráce při možném rozšíření kompetencí Nejvyššího kontrolního úřadu. V rámci porady vystoupila také Mgr. Ludmila Němcová, vedoucí legislativně-právního oddělení Kanceláře Svazu, která kromě dlouhodobých stanovisek k výše uvedeným bodům představila další související problémy (krácení příspěvku na výkon přenesené působnosti, regulace hazardu, návrh na zřízení metropolitní policie). Pracovníci ministerstva dále prezentovali nová stanoviska a také představili metodická doporučení, která se vztahují k odměňování a ke správě obce v povolebním období. Na webových stránkách www.smocr.cz jsou dostupné odkazy na tyto metodické pokyny. l

Dispozice s obecním majetkem

21. září 2010, Praha Odbor dozoru a kontroly Ministerstva vnitra ČR pořádal pravidelný seminář pro zástupce měst, obcí a krajů, tentokrát na téma „Dispozice s obecním majetkem“. JUDr. Adam Furek z odboru dozoru a kontroly v úvodu semináře nastínil několik nejtypičtějších aplikačních problémů v oblasti dispozic s obecním majetkem. Jednou z oblastí, která přináší největší problémy v praxi obcí a měst jsou zásady pro dispozice s obecním majetkem, které obce nemají povinnost ze zákona vytvářet, ale pokud si je odsouhlasí, musí v nich stanovený postup pro nakládání se svým majetkem dodržovat. Mnoho otázek vzbuzuje také adresný záměr (kdy obec zveřejní záměr prodeje svého majetku předem danému kupci), dílčí praktické problémy

způsobuje i jednání jménem obce bez předchozího schválení orgánů obce. V dalším příspěvku JUDr. Janeček z Královéhradeckého kraje vystoupil s praktickými poznatky z oblasti nakládání s majetkem územního samosprávného celku a zaměřil se přitom na oblast veřejných dražeb. Na semináři vystoupili také zástupci ministerstva financí s poznatky z praxe orgánu příslušného k přezkumu hospodaření s obecním majetkem a mimo jiné představili rovněž připravovaná legislativní opatření zaměřená na problematiku předlužování obcí (více viz str. 3). l

Konference „Problematika bydlení romských komunit“

16. a 23. září 2010, Ostrava a Karviná Na radnicích v Ostravě a Karviné se konaly třetí a čtvrtá tématická konference s názvem „Problematika bydlení romských komunit“. Konference pořádala ostravská nezisková organizace Centrom, o.s. Tato organizace se zabývá zejména projekty tzv. prostupného bydlení. V rámci nich se rodiny z vyloučených lokalit postupně dostávají z podnájemního do nájemního právního vztahu a učí se, jak zacházet s byty. Centrom má poměrně řadu bohatých a na rozdíl od ostatních rovněž i kladných zkušeností s rodinami z vyloučených lokalit. Se zajištěním bydlení však musí být propojena sociální práce s klienty, kterým jsou byty určeny. To zaznělo během jednání několikrát. Mnoho věcí si v bytech vytvořily svépomocí rodiny z vyloučených lokalit, i to mnohé v sále překvapilo. Ostravský i karvinský magistrát si spolupráci se zmíněnou organizací pochvalují. Ani v jednom ze zmíněných měst však problematika vyloučených lokalit není vyřešena. Podstatné však je, že se v obou městech dají nalézt dobré příklady řešení. A právě proto bylo důležité, aby se Svaz o těchto příkladech dozvěděl a mohl je publikovat. Svaz není jen strážcem samostatné působnosti měst a obcí, nýbrž může částečně ukazovat a nabízet vhodná řešení palčivých problémů současnosti.

Zpravodaj Svazu měst a obcí ČR Vychází v nákladu 2800 ks zdarma. – Vydává SMO ČR. – Kancelář: Kongresové centrum Praha, ul. 5. května 1640/65, 140 21 Praha 4, tel.: 234 709 711, fax: 234 709 786, e-mail: [email protected]. – ID datové schránky: 5fkgwn3 – Za zpracování a obsahovou náplň odpovídá Mgr. Lenka Zgrajová. DTP: Grafické studio J&S. – Uzávěrka tohoto čísla 30. 9. 2010. – MK ČR E 14584 informační servis č. 10/2010 strana 2

Informujeme Prevence a řešení předluženosti obcí Neschopnost obce splácet své závazky není v současné legislativě uspokojivě řešena. Jednotlivé příklady zatím vypořádává ministerstvo vnitra, avšak nejen státní správa si uvědomuje potřebu jednotného postupu. Pracovní skupina k předluženosti obcí se od července letošního roku schází pravidelně každý měsíc. Dle předběžných odhadů by konečné verze novel souvisejících zákonů měly být vládě předloženy v průběhu roku 2012 s účinností tedy patrně od roku 2013, příp. 2014. Relativně dlouhý čas a skutečnost, že Svaz byl hned od začátku přizván k jednání pracovní skupiny, dávají naději, že legislativní úprava tak citlivého tématu nemusí být obcemi vnímána výhradně negativně. Nelze zpochybňovat skutečnost, že finanční problémy obcí se objevovaly a objevují, a ne zcela ojediněle jde o riziková a chybná rozhodnutí zastupitelstev. Stát, resp. ministerstvo financí, dnes zásadně odmítá jakoukoliv formu přebírání dluhů. Na straně druhé by však měla vzrůst monitorovací role ministerstva. Zde je ale třeba zdůraznit, že pravidelný monitoring bude prospěšný také pro obce, neboť externí zhodnocení finanční situace bude stát provádět zdarma.

Co říkají výkazy? Ministerstvo disponuje množstvím finančních, účetních a dalších výkazů, které mu obce povinně a pravidelně poskytují. Z finančních výkazů se sestavují informace o ročním plnění rozpočtu, které jsou dostupné prostřednictvím webové aplikace systému ARIS. Je však otázkou, zda a jak se využívají výkazy zasílané v průběhu roku. Od letošního roku se všechny obce a jejich příspěvkové organizace musí povinně přizpůsobit účetní reformě státu. Jestliže cíl reformy spočíval ve zlepšení informací o stavu veřejných financí, pak by právě účetní výkazy měly poskytovat pevný základ pro monitoring hospodaření obcí. Možná ne dnes, ale v roce 2014 již určitě ano. Ministerstvo financí dnes jednou ročně monitoruje obce na základě souhrnu účetních a finančních ukazatelů, tzv. SIMU. Oproti dříve používaným jednoduchým a zavádějícím procentním indikátorům dluhové služby jde o relativně propracovaný systém, který by měl postihnout různé aspekty hospodaření obce. Zatím nelze provádět analýzu v průběhu roku, neboť kvalita čtvrtletních dat není uspokojivá. Dostatečná metodická podpora

ze strany ministerstva však může v budoucnosti zlepšit podklady pro pravidelný monitoring, což následně sníží riziko předluženosti obcí a možné související ohrožení stability veřejných financí. Pravidelný čtvrtletní monitoring, na jehož výsledky budou obce moci a zároveň muset reagovat, by měl představovat první fázi prevence předlužení.

Ozdravný plán v režii obce, nucená správa již ne Občané obce by měli být informováni o skutečnosti, že jejich obec se potýká s problémy se splácením závazků, a představitelé obce by měli mít možnost navrhnout kroky k ozdravení obce. S pomocí orgánu provádějícího přezkoumání hospodaření či externími doporučeními také např. z ministerstva financí by zastupitelstvo mělo schválit ozdravný plán, jak sledované čtvrtletní ukazatele dostat zpět do bezpečných hodnot. Zde zatím není zcela vyjasněno, jaké úkony budou přecházet zavedení ozdravného plánu, Svaz nepodporuje sestavování mimořádných výkazů, neboť se stále jedná o standardní rozhodování zastupitelstva a zachování plynulého hospodaření. Velmi pravděpodobně by však obec musela informovat přezkoumávající orgán či ministerstvo financí např. o prodeji majetku. Pouze pasivní reakce obce, tedy odmítnutí reagovat na avízo z monitoringu, či neúčinná opatření v ozdravném plánu by mohla vyústit v určitou formu nucené finanční správy. Nucený správce by měl být zaměstnancem ministerstva financí, resp. finančního úřadu. Rozhodování zastupitelstva by nadále mohla nabýt účinnosti pouze s podpisem správce, součástí nucené správy by velmi pravděpodobně bylo navýšení místních poplatků, aplikace nejvyššího koeficientu daně z nemovitosti, diskutuje se také zastavení výplaty odměn zastupitelům, příp. dalším zaměstnancům. Svaz se zde snaží, aby i v této fázi zůstal prostor pro samosprávu a nedocházelo ke zploštění vnímání role zastupitelstva.

venčním řízením podle zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Finanční správce by měl mít povinnost informovat ministerstvo o tom, že obec je v úpadku, a současně požádat ministerstvo, aby u insolvenčního soudu podalo návrh na zahájení insolvenčního řízení podle zvláštního zákona, který upravuje úpadek a způsoby jeho řešení. Zde se samozřejmě předpokládá novela výše uvedeného zákona, který se dnes na obce nevztahuje. Proces oddlužení by mohl napomoci tomu, že občané opět pocítí zájem o práci v zastupitelstvu, čímž se obec vyhne zániku.

Zánik kvůli nezájmu o samosprávu Finanční potíže však nemusí vést k zániku obce a naopak, zánik obce nemusí vůbec souviset s jejím hospodařením. Ministerstvo vnitra proto trvá na oddělování obou případů a základní podmínkou pro případný zánik obce je nezájem občanů vést svoji obec. Jestliže se v obci dvakrát za sebou neuskuteční vyhlášené volby pro nedostatek kandidátů na členy zastupitelstva obce, zaniká tato obec uplynutím 6 měsíců ode dne posledních vyhlášených voleb. Z důvodu sdílení daní bude pravděpodobně stanovena možnost zániku vždy pouze k 1. lednu. Pokud by obyvatelé v místním referendu o odmítnutí rozhodli, že zánik obce nechtějí, mají možnost svoji obec zachránit. Pokud byl zánik obce v místním referendu odmítnut a jestliže se v obci znovu neuskuteční vyhlášené volby pro nedostatek kandidátů na členy zastupitelstva, obec skutečně zaniká. V současné době se v rámci pracovní skupiny řeší úprava přechodu práva a povinností na sousední obec. Návrh novely dává přednost dohodě před rozhodnutím autoritativním (ministerstvo vnitra, vláda). Zástupci ministerstva financí zatím vylučují možnost, že by majetek a závazky přebíral stát. Činnost pracovní skupiny pokračuje i nadále, nyní se budou řešit podněty a námitky vzešlé z vnitřních připomínkových řízení na obou ministerstvech. Kancelář Svazu uvítá také další náměty z řad členských obcí.

Obce mají mít právo na oddlužení Obec, která se dostane do stavu odpovídajícímu úpadku, by měla mít možnost projít insol-

Ing. Jaroslava Kypetová, Ph.D. legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu

informační servis č. 10/2010 strana 3

Nezastupitelná role měst a obcí při regulaci hazardu Na základních principech budoucí právní úpravy a nutnosti společného postupu v prosazování regulace se na semináři organizovaném Svazem měst a obcí ČR a poslanci Tomášem Chalupou a Janou Černochovou konaném 13. září 2010 v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR shodli přítomní představitelé samospráv, poslanci i senátoři. mají daně i odvody na veřejně prospěšné účely (např. Velká Británie daň 12 % + odvod 28 %, Lucembursko), v jiných pouze daně (např. Rakousko 2 – 80 %, Německo v průměru 54,5 %, Nizozemsko 29 %, Maďarsko 16 – 24 %, Itálie 5 – 38 %, Portugalsko 20 – 50 %, a to v závislosti na typu hry nebo objemu sázek). Obdobně jako Česká republika mají systém postaveny Malta, Švédsko, Slovensko, Řecko, Francie. V jiných zemích naopak přistoupili až na výjimky k velmi tvrdé represi až zákazu hazardu, např. v Irsku, USA, Kanadě či v Rusku.

Současnou roli obcí a měst při regulaci hazardu a hrozby stávajícího legislativního uspořádání představil v úvodu předseda Svazu Oldřich Vlasák. Připomněl, že v České republice se ročně prosází cca 130 mld. Kč, přičemž na výhrách je vyplaceno 98 mld. Kč. Rozdíl je příjmem provozovatelů sázkových a podobných her, který ještě podléhá odvodu na veřejně prospěšné účely, a to od 6 % do 20 %. Okruh příjemců těchto odvodů by měl být zúžen, měli by se jimi stát zejména ti, jejichž rozpočty jsou veřejně schvalovány a kontrolovány, tj. města, obce, kraje a stát. Potřeba podílu obcí na odvodech je zřejmá, jelikož jsou to právě ony, na něž nejvíce dopadají negativní důsledky hazardního hraní. Nabízí se rovněž otázka, zda zachovat zcela zvláštní kategorii pro provozovatele hazardu, kteří neplatí „klasické“ daně z příjmu, či by nebylo vhodnější stanovit i jim daňovou povinnost. V některých evropských státech

Praha centrem hazardu Seminář znovu potvrdil, jak palčivým problémem jsou hazardní hry a především pak jejich negativní sociální, ekonomické a bezpečnostní dopady pro města a obce. Starosta městské části Praha 6 a poslanec

Tomáš Chalupa jako příklad uvedl, že počet výherních hracích přístrojů snížila Praha během tří let o téměř 2300 kusů, na druhé straně ale stoupl počet videoloterních terminálů (VLT), jejichž povolování je plně v gesci ministerstva financí. Za stejné období narostl o 5270 kusů. Provozovatelé využívají skutečnosti, že obce nemohou do rozhodovacího procesu o umístění VLT vstupovat, a postupně zaměňují přístroje za terminály. Velký je také nárůst počtu kasin, taktéž povolovaných ministerstvem financí. K 1. únoru 2010 jich na území hlavního města bylo provozováno 99, což řadí Prahu mezi evropskými metropolemi na nezáviděníhodnou přední příčku. V sousední Bratislavě najdeme kasina tři, ve Varšavě sedm, ve Vídni jedno a v Oslu žádné. Jen v Praze se ročně na hracích automatech prosází kolem 20 miliard korun. Jeden hrací automat připadá v České republice na 170 lidí, zatímco například ve Francii na 18 tisíc lidí. „Ačkoli počet těch, kteří propadnou hráčství, stoupá, možnosti měst a obcí v oblasti regulace sázkových her a loterií zůstávají omezené. Posílení jejich role je třeba prosadit co nejrychleji,“ uvedl Tomáš Chalupa.

Růst počtu výherních hracích přístrojů (VHP) v Praze Rok

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

k 1. 1. 2009

k 30. 6. 2009

k 1. 1. 2010

Počet VHP

5404

5766

6048

6372

6792

7100

7550

8358

8229

7472

7545

6075

Růst počtu videoloterních terminálů (VLT) v Praze

Růst počtu kasin v Praze

Rok

2007

2008

1. 1. 2009

30. 6. 2009

14. 9. 2009

1. 2. 2010

Rok

2007

2008

1. 1. 2009

18. 8. 2009

1. 2. 2010

Počet provozovaných VLT

x

682

2749

3681

5070

5270

Počet provozovaných kasin

46

60

64

81

99

Počet kasin – porovnání Prahy s jinými velkoměsty

80 80 70 60 50 40 30 20 10

informační servis č. 10/2010 strana 4

Ri ga St oc kh ol m Ta lli nn Va rš av a Ví de ň Vi ln iu s

Os lo Pr ah a

Be rn Br at isl av a Br us el Bu da pe šť Du bl He in lsi nk y Lo nd ýn M ad rid M os kv a

0

Jste patologický hráč? Fenomén patologického hráčství z pohledu medicíny představil ve svém vystoupení ředitel Psychiatrické léčebny v Praze Bohnicích Martin Hollý. Podle odhadů představují patologičtí hráči v České republice půl až jedno procento z celkové populace. Závislost, často zkombinovaná se závislostí na alkoholu či drogách, se nepodepisuje pouze na hráči samotném, ale v průměru až na 15 lidech z jeho nejbližšího okolí (zaměstnavatel, rodina). Celkem tak patologické hráčství může zasahovat až jeden milion obyvatel. Kromě osobnostních dispozic má na vznik závislosti výrazný vliv i prostředí, především pak místní a časová dostupnost heren. Závěrem uvedl několik doporučení regulace hazardu, jako například zákaz klamavé reklamy, zákaz nonstop provozu heren, sankce za porušení zákazu hraní nezletilých, zlepšení právní ochrany rodin hazardních hráčů, zákaz půjček přímo v hernách či zřízení registru osob, které si samy žádají o zákaz hrát.

Tři návrhy novely zákona o loteriích Starostka Prahy 2 Jana Černochová shrnula aktuální novely zákona o loteriích. V Poslanecké sněmovně jsou nyní dva návrhy novely zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách. První z nich podalo zastupitelstvo hl. m. Prahy a obsahuje definici videoloterních terminálů a jejich místní i časovou regulaci v kompetenci obcí, stejně

Josef Jos eff H Hospergr, ospergr staro starosta t sta t mě města ěsta t Bl Blatná, latná t á uvedl uvedl, dl že v jejich městě připadá na jedno hrací místo pouhých 40 obyvatel. Blatná se potýká s trestnou činností a rušením veřejného pořádku související právě s hráčstvím. Kladl důraz na nutnost společného postupu obcí a měst.

jako tomu je u výherních hracích automatů. Druhý návrh z dílny poslanců ČSSD je téměř shodný s návrhem, jež Poslanecká sněmovna i Senát před volbami projednaly a schválily, leč prezident republiky vetoval. V mezidobí od ustavení nové vlády připravilo návrh novely zákona o loteriích rovněž ministerstvo financí. Definuje sázkové hry v kasinu, pod něž dále zahrnuje i turnaje v karetních hrách, pokud jsou v nich vybírány sázky a účastník nemá zaručenou jejich návratnost. Obcím návrh přináší možnost regulovat obecně závaznou vyhláškou VHP, VLT, hry v kasinech, internetové hry, dálkově provozované hry i další moderní technologie, a to určením místa a času jejich provozování. Dosud vydaná povolení zůstávají podle vládního návrhu v platnosti na dobu, na kterou byla vydána, tj. až na deset let, s čímž Svaz zásadně nesouhlasí a navrhuje lhůtu maximálně tříletou.

Požadavky Svazu V závěru místopředseda Svazu Dan Jiránek zrekapituloval základní požadavky měst a obcí v oblasti regulace hazardu, které Svaz dlouhodobě prosazuje a jejichž opodstatněnost se znovu potvrdila i při tomto semináři. Účastníci se shodli na tom, že budoucí právní úprava regulace sázkových her a loterií by měla obsahovat tyto základní principy: - pravomoc obcí prostřednictvím obecně závazné vyhlášky stanovit místa a čas pro provozování hazardní her, popř. zákaz provozování následujících typů her: a) videoloterní terminály, výherní hrací pří-

Poslankyně Marta Semelová upozornila na palčivou otázku hraní dětí a mladistvých. Za porušení zákazu hraní nezletilých je třeba do budoucna prosadit výrazné sankce.

-

-

-

-

-

-

stroje a jiné obdobné mechanicky, elektromechanicky a elektronicky řízené hry ovládané přímo hráčem, b) hry provozované na veřejně přístupných místech prostřednictvím dálkového přístupu a jiných technických zařízení (např. Internet, mobilní telefon, televize), c) hry provozované ve zvláště k tomu určených hernách (kasinech), a to i za pomoci mechanických zařízení (např. ruleta), možnost obcí stanovit plošný zákaz provozování výše uvedených typů her na území obce, platnost stávajících či později vydaných povolení k provozování výše uvedených typů her od účinnosti vydané obecně závazné vyhlášky obce max. 3 roky, povinné účastenství obce v řízeních o povolení jakékoliv hazardní hry na jejím území, část zpoplatnění hazardních her směřovat do rozpočtu obcí, na jejichž území jsou hry provozovány z důvodů pokrytí nákladů s řešením jejich negativních důsledků, zachování místních a správních poplatků za řízení o vydání povolení k provozu hry a za provozované hry, vymezení budov a prostor, ve kterých není možno nikdy povolit provoz her – zejména vzdělávací a výchovná zařízení, muzea a galerie, kina, divadla, úřady veřejné správy, sportovní zařízení, kulturní památky. Jana Koubková odd. vnějších vztahů Kanceláře Svazu

Milena Kozumplíková, starostka městské části Praha 3, upozornila na absenci kvantifikace negativních ekonomických, zdravotních, bezpečnostních a sociálních dopadů hazardu na státní rozpočet.

informační servis č. 10/2010 strana 5

Jednání s novými ministry Po ustavení vlády vzešlé z červnových voleb oslovil předseda Svazu Oldřich Vlasák nové ministry s žádostí o schůzku, na které projednají některé problémy z jejich rezortu dotýkající se měst a obcí. Ve čtvrtek 23. srpna 2010 se uskutečnilo jednání Oldřich Vlasáka s ministrem zemědělství Ing. Ivanem Fuksou. Předmětem jednání byla především otázka údržby drobných vodních toků, úhrada DPH u projektů obcí realizovaných v rámci Programu obnovy venkova a převod státem nevyužívaného majetku ze státu na obce. V návaznosti na toto jednání jsme se pana ministra zeptali: Jak bude vypadat soustavná péče o drobné vodní toky na území měst a obcí? Z čeho bude financována?

rému mají právo hospodařit státní podniky, do vlastnictví územně samosprávných celků.

Je na zvážení každého města nebo obce, zda si chce správu drobných vodních toků na svém území dobrovolně zajišťovat, či nikoliv. V případě, že se rozhodne pro, požádá ministerstvo zemědělství o určení být správcem; v drtivé většině případů tomu nic nebrání a ministerstvo město či obec správcem drobného vodního toku určí. V případě, že obec správcem být nechce, stará se o vodní tok někdo jiný. Svého správce musí mít každý. Je jím buď jiná soukromá osoba, které vodní tok slouží, nebo stát, který se o něj stará prostřednictvím Zemědělské vodohospodářské správy, v některých případech pak prostřednictvím státního podniku Povodí nebo státního podniku Lesy České republiky. Se správou vodních toků se pojí povinnosti zejména pečovat o koryto vodního toku, ale na druhou stranu i možnost sbírat znalosti poměrů v území a lepší postavení města nebo obce pro ovlivňování všeho, co se vodního toku a jeho okolí týká. Správce vodního toku je totiž mimo jiné účastníkem řízení k povolení téměř čehokoliv, co s vodním tokem souvisí.

Je důležité vědět, že oblast nakládání s majetkem státu se obecně řídí zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích, a je proto v kompetenci ministerstva financí, jako tvůrce a vykladatele zákona, otázka případné změny zákonných pravidel. Ministerstvo zemědělství musí podle těchto zákonných pravidel postupovat. Konečné stanovisko ke všem smlouvám o převodu majetku České republiky na územně samosprávné celky zásadně vyslovuje ministerstvo financí formou takzvané schvalovací doložky, která je podmínkou smlouvy, ať již jde o úplatný či bezúplatný převod takového majetku.

Správa vodních toků je financována z příjmů za odběry povrchových vod – z vodního toku na jeho správu. U drobných toků nebývají odběry velké, tudíž se za ně příliš peněz nevybere; většina větších odběrů probíhá z významných vodních toků, kde jsou přímo ze zákona určeni správci státní podniky Povodí. Pak je třeba, aby města nebo obce správu příslušného vodního toku dofinancovaly. V případě převedení správy drobných vodních toků ze Zemědělské vodohospodářské správy na státní podniky Povodí, případně na Lesy České republiky, financují správu příslušné státní podniky. Obce a města spravují a udržují mnoho nemovitého majetku ve vlastnictví státu a jeho organizačních složek,

informační servis č. 10/2010 strana 6

např. Pozemkového fondu ČR, a to z důvodu zajištění veřejného zdraví, bezpečnosti a estetiky (např. údržba cest, křovin a stromů). Bude se připravovat zjednodušení a rozšíření titulů pro možnost vydání nemovitostí ve vlastnictví státu obcím?

Společná zemědělská politika EU bude i nadále výrazně podporovat také české zemědělce i s přispěním ministerstva zemědělství. Jak ale bude ministerstvo zemědělství hájit zájmy českého venkova jako takového, např. proplácením DPH u projektů obcí financovaných z fondu EAFRD?

Rád bych nejdříve upřesnil, že Pozemkový fond ČR není organizační složka státu, ale byl zřízen zákonem č. 569/1991 Sb. jako právnická osoba. Výše uvedený zákon, kromě jiných zákonů, vymezuje jeho působnost, do které spadá možnost bezúplatného převodu do vlastnictví kraje nebo obce nemovitosti ve vlastnictví státu, které má ve správě, jsou-li potřebné pro činnost škol nebo školských zařízení zřízených tímto krajem a zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení. Dále Pozemkový fond převádí bezúplatně silniční pozemky, které má ve správě pod silnicemi II. a III. třídy, do vlastnictví kraje, který tyto silnice vlastní, a dále převádí silniční pozemky pod místními komunikacemi do vlastnictví obcí, která tyto komunikace vlastní. Existuje i možnost bezúplatného převodu nepotřebného nemovitého majetku České republiky, ke kte-

Ministerstvo zemědělství považuje rozvoj venkova za jednu z klíčových priorit a pokud jde o prostředky EAFRD, jsou pro venkov vyčleněny nemalé zdroje v Ose III a IV Programu rozvoje venkova. Proplácení DPH k projektům obcí financovaným z Programu rozvoje venkova však není otázkou podpory EAFRD, protože to neumožňuje evropská právní úprava, ale prostředků státního rozpočtu. Vzhledem k aktuální situaci rozpočtové kapitoly resortu zemědělství a návrhu rozpočtu pro rok 2011 nevidím možnost proplácení DPH obcím jako příliš reálnou. Mou osobní prioritou je kofinancování evropských projektů rozhodně zachovat, protože rozmnožují každou vloženou korunu až třikrát. A to je právě v době rozpočtových omezení argument zásadního významu a nástroj, kterého je třeba maximálně využít.

V úterý 24. srpna 2010 o otázkách z oblasti sociální politiky jednali výkonný místopředseda Jaromír Jech a právník Kanceláře Svazu Petr Schlesinger s ministrem práce a sociálních věcí Dr. Ing. Jaromírem Drábkem. Zeptali jsem se: vodná opatření, která zajistí rovné podmínky uvnitř kraje i mezi nimi navzájem.

Jak vnímáte postavení a úlohu místní samosprávy v systému sociálních služeb?

Jak hodnotíte význam individuálního projektu MPSV „Podpora procesů v sociálních službách“ pro budoucnost sociálních služeb?

Úloha všech tří úrovní státní správy je nezastupitelná. Místní samospráva má z podstaty věci k sociálním službám nejblíže, nejlépe vidí skutečný stav a potřeby. V tom je její úloha nejpodstatnější. Také s tím, jak převedeme správu sociálních služeb na kraje od 1. ledna 2012, bude tento pohled velmi zásadní. Příspěvek na péči je na rozdíl od sociálních služeb mandatorním výdajem. Sociální služby jsou v ČR dotovány. Tento systém není s ohledem na recentní dopady finanční a hospodářské krize a rovněž z důvodu nesouladu se soutěžním právem EU nadále udržitelný. Jaká je Vaše vize budoucího financování sociálních služeb a jakou úlohu zde mají hrát města a obce? Toto není věc k řešení, termín je dán. 1. ledna 2012 budou sociální služby převedeny

na úroveň krajských úřadů. K předání dojde i spolu se zdroji financování, jehož přesný mechanismus je věcí další diskuze s ministerstvem financí. Je třeba nastavit dopro-

Projekt je zaměřen na široké spektrum aktivit zejména v oblasti finanční podpory sociálních služeb z veřejných rozpočtů, zajištění dostupnosti sociálních služeb na úrovni územních samospráv, v oblasti provázání rozhodování o plánování a financování sociálních služeb, nastavení transparentního a efektivního systému monitorování a vykazování dat o sociálních službách atd. Výstupem projektu bude řada analytických, metodických, koncepčních dokumentů, na základě kterých budou vytvořeny nové nástroje pro efektivnější fungování systému sociálních služeb. Postupy budou využitelné pro všechny zainteresované subjekty, tedy pro samotné ministerstvo, stejně jako pro kraje, obce a poskytovatele sociálních služeb.

Ve čtvrtek 9. září 2010 se Oldřich Vlasák sešel také s premiérem Ing. Petrem Nečasem. Na jednání bylo zmíněno mnoho témat, ne ke každému dostal předseda Svazu jasnou odpověď. O vyjádření k nejaktuálnějším tématům jsme se zeptali i my: Vás opět pouze o přesun zatížení někam jinam, konkrétně zase na obce, nikoli o skutečnou úsporu?

Vláda v rámci úsporných opatření počítá také se snížením příspěvku na přenesený výkon státní správy. Nedomníváte se, že ve skutečnosti nejde o žádnou úsporu veřejných financí, nýbrž pouze o přenesení nákladů ze státu na obce? Snížení příspěvku je plně kompenzováno sdílenou daní, tedy podílem na tzv. povodňové stokoruně – podílem na větším daňovém výnosu díky snížení slevy na poplatníky o 100 Kč měsíčně. Nám opravdu nezbývá než šetřit. Musíme zatáhnout za záchrannou brzdu, aby nebyly dopady veřejného zadlužení v budoucnu ještě mnohem vážnější. Je to zároveň tlak na všechny, kteří mají svůj příjem závislý na výběru daní, aby každý šetřil co nejvíce. Netěší nás to, ale škrty v rozpočtu jsou opravdu nezbytné. Do budoucna ale chceme i v této oblasti přinést systémové změny, které sníží administrativní zátěž obcí a zajistí efektivnější výkon státní správy. Obdobně je tomu i u financování projektů realizovaných v rámci regionálních operačních programů. Tím, že se stát

již nebude podílet na spolufinancování 7,5 % jako doposud, zvýší se náklady obcí. Těm stoupne podíl na 15 %, což zásadním způsobem ovlivní realizované i budoucí projekty. Nejedná se podle

Bylo českou specialitou, že stát ze svého rozpočtu přispíval i na projekty regionálních operačních programů. Sám přitom nese plnou odpovědnost za všechny ostatní operační programy. Přesto jsme hledali způsob, jak zabránit komplikacím se schválenými či připravenými projekty obcí, měst, neziskových organizací i podnikatelů. V návrhu rozpočtu pro příští rok jsme nakonec vyhradili částku 1,1 miliardy korun, která zajistí pro vyjmenovaný okruh projektů 7,5% podíl státu na kofinancování. Státní pomoc ale nebude směřovat na krajské projekty. Regiony ukazují, že mají finanční rezervy. Překvapilo mě například nedávné vyjádření jihomoravského hejtmana, který snad chce dotovat z krajského rozpočtu v příštím roce mzdy ve veřejném sektoru. Navíc právě kraje dostanou v příštím roce více prostředků ze sdílených daní. Budou schopny výpadek ze státního rozpočtu tímto způsobem zmírnit či nahradit.

informační servis č. 10/2010 strana 7

Do budoucna navíc přemýšlíme o opatřeních, která by mohla zjednodušit administrativu operačních programů a znovu tak ušetřit prostředky.

ale nebude proti soutěžnímu právu EU. Musíme počkat na vyhodnocení probíhajícího individuálního projektu ministerstva práce a sociálních věcí.

V současnosti probíhá individuální projekt MPSV „Podpora procesů v sociálních službách“. Jedním z jeho důležitých výstupů bude zjištění možného nesouladu současného vnitrostátního pojetí financování sociálních služeb se soutěžním právem EU. Aniž bychom chtěli předjímat konečné výsledky zmíněného projektu, mnohé nasvědčuje tomu, že český systém financování sociálních služeb není v souladu s právem EU. Má vláda připraveny určité kroky, které by na toto zjištění vyšlé z projektu reagovaly? Jaký osud bude mít ustanovení § 101a zákona o sociálních službách, který předjímá přechod dotačního systému na kraje? Uvažuje se o odložení účinnosti tohoto ustanovení?

Co sleduje vláda tím, že chce rozšířit kompetence Nejvyššího kontrolního úřadu tak, že bude kontrolovat hospodaření obcí? Hospodaření obcí už tak podléhá několika stupňům kontroly, včetně voličů. Abychom předešli vážným problémům obcí, které se ocitají kvůli svým dluhům v rozpočtové pasti nebo dokonce insolvenci, potřebujeme silnější Nejvyšší kontrolní úřad s plnými kompetencemi i v této úrovni veřejné správy. Uvědomuji si ale, že jde i o posílení respektu vůči závěrům tohoto úřadu. Pokud obec negativní závěr jen s politováním příjme, ale problém nenapraví, je to samozřejmě špatně. Chceme ale také, aby obce nebyly opakovaně vystavovány podobně namířené kontrole různých institucí. Aby se ve stej-

Vláda uvažuje o možných změnách dotačního systému. Žádná navrhovaná změna

ném měsíci na úřadě nevystřídalo několik různých inspekcí. Považujete za efektivní zavádět institut Metropolitní policie? Co si lze slibovat od sloučení dopravní, pořádkové a Městské policie hl. m. Prahy? Ta myšlenka je teprve v zárodku, ale jsem vůči ní velmi skeptický. Domníváte se, že povinné zveřejňování veškerých údajů o veřejné zakázce bez ohledu na její rozsah bude dostatečnou zárukou zvýšení transparentnosti veřejného zadávání a tím tedy i efektivity vynakládání státních peněz? Zveřejnění všech údajů o veřejné zakázce je určitě na místě a přispěje k vytvoření transparentnějších podmínek při zadávání zakázek. Samo o sobě ale všechno neřeší. Aby veřejná zakázka reflektovala trh a byla výhodná pro zadavatele, může zajistit jen celý soubor opatření. Vláda na jeho návrhu již pracuje.

Daňové příjmy nemají sloužit k úhradě nákladů na státní správu Svaz měst a obcí obdržel predikci daňových příjmů na rok 2011, která je základem pro přípravu státního rozpočtu. Předpokládaný mírný meziroční nárůst daňových příjmů není důvodem pro současné snížení příspěvku na výkon přenesené státní správy. Ministerstvo financí zaslalo Svazu odhad daňových příjmů, který zohledňuje i dopady opatření připravovaných vládou. Jde tedy o legislativní úpravu, k jejímuž schválení by mělo dojít v druhé polovině letošního roku. Z tohoto pohledu jde o velmi vstřícný krok ze strany ministerstva, neboť případné odhady dle aktuální legislativy by poskytovaly ne-

přesné informace. Meziroční srovnání uvádí následující tabulka, která vychází z celostátního inkasa a podílů ze zákona o rozpočtovém určení daní. Z tabulky vyplývá několik podstatných skutečností. Za pozitivní lze označit skutečnost, že obce by v letošním roce neměly čelit pro-

Srovnání daňových příjmů obcí (mld. Kč) Daňový příjem DPH DPPO celkem v tom: DPPO DPPO plac. obcemi a kraji DPFO celkem v tom: DPFO-zvl.sazba DPFO-z přiznání celkem DPFO-z přiznání sdíl. část DPFO-z přiznání 30 % DPFO-závislá celkem DPFO-závislá sdíl. část DPFO-závislá 1,5 % motiv. Daň z nemovitostí Místní a správní poplatky Poplatky za znečišťování život. prostř. Celkem daňové příjmy

Skutečnost 2009 54,2 32,7 26,9 5,8 29,1 2,1 4,1 1,2 2,9 24,8 23,2 1,6 6,3 8,2 6,1 136,6

Rozpočet 2010 58,0 36,6 30,8 5,8 34,6 2,1 8,4 2,5 5,9 24,1 22,5 1,6 9,6 7,8 6,2 152,8

Očekávaná skutečnost 2010 58,0 34,5 28,7 5,8 32,4 2,2 4,4 1,3 3,1 25,8 24,1 1,7 9,6 7,4 6,2 148,1

Výhled 2011 59,6 31,6 25,8 5,8 36,4 4,1 4,6 1,4 3,2 27,7 25,9 1,8 9,7 7,4 6,2 150,9

Index 10/09 (v %)

Index 11/10 (v %)

107,0 105,5 106,7 100,0 111,3 104,8 107,3 106,0 107,9 104,0 103,9 105,7 152,4 90,2 101,6 108,4

102,8 91,6 89,9 100,0 112,3 186,4 104,5 107,7 103,2 107,4 107,5 105,9 101,0 100,0 100,0 101,9

Zdroj: Dle podkladu MF ČR zpracovala Kancelář Svazu informační servis č. 10/2010 strana 8

padu daňových příjmů, a to zejména díky meziročnímu růstu daně z přidané hodnoty. Méně pozitivní je pak fakt, že oproti rozpočtu na rok 2010 by ve skutečnosti měly být celkové daňové příjmy nižší o více než 4 mld. Kč. Pro rok 2011 očekává ministerstvo meziroční růst o necelá 2 %, tedy téměř 3 mld. Kč. Právě předpokládaným přírůstkem zdrojů z daňových příjmů odůvodňuje ministerstvo prostor pro snížení příspěvku na přenesený výkon státní správy. Připomeňme, že do roku 2009 představoval dle analýz ministerstva vnitra i vysokých škol zmíněný příspěvek pro malé obce pouze zhruba 20 % výdajů. Obce tak z prostředků určených na samostatnou působnost financovaly služby, které vykonávají namísto státu. Situace se na základě dlouholetého úsilí Svazu zlepšila v letošním roce a v průměry by obce I. a II. typu měly získávat 95 % výdajů. Myšlenka nahrazení příspěvku na výkon přenesené státní správy nejistými daňovými příjmy navíc s ohledem na rozdíl mezi rozpočtem a skutečností letošního roku nemá ani reálnou oporu v číselných hodnotách. Ing. Jaroslava Kypetová, Ph.D. legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu

Zástupci Svazu jednali ve Strakově akademii Ve středu 29. září 2010 se uskutečnilo další jednání zástupců Svazu s vládou ČR, které se každoročně koná na základě Dohody uzavřené mezi oběma subjekty v roce 2005. Pozornost byla soustředěna především na otázku financování obcí, problematiku hazardu, převodů majetku ze státu na obce, financování sociálních služeb, veřejný pořádek a další. Kancelář Svazu připravila pro všechny projednávané oblasti podkladové pracovní materiály. Svazovou delegaci vedl Oldřich Vlasák, jejími členy byli dále čestný předseda Svazu Pavel Bém, předsedové komor Daniela Pastorková, Dan Jiránek a Josef Bezdíček, výkonný místopředseda Jaromír Jech a pracovníci Kanceláře Svazu. Ze strany vlády se jednání zúčastnilo všech 15 ministrů v čele s premiérem Nečasem.

Rozpočtové určení daní (RUD) Poslední novela zákona o rozpočtovém určení daní platná od roku 2008 vyřešila pouze dílčí problémy. Zákon v současné době poškozuje skupinu obcí s počtem obyvatel okolo 5 tisíc, které, přestože zajišťují řadu veřejných služeb také pro okolní obce, získávají na jednoho obyvatele nejmenší daňové výnosy. Podle Svazu by nový zákon měl zohlednil i některé další skutečnosti. Např.: Nový způsob financování by měl posílit finanční zdroje obcí při respektování zajišťovaného objemu mandatorních i quasimandatorních výdajů. Do systému sdílených daní by měl být zahrnut objem prostředků, který prochází rozdělováním při schvalování státního rozpočtu (tzv. porcování medvěda). Jedním z kritérií rozdělování by se měl stát počet žáků základních škol. V portfoliu daní chybí daně spotřební a ekologické. Členové vlády byli upozorněni také na fakt, že stanovování počtu obyvatel podle údajů Českého statistického úřadu namísto údajů, které vede ministerstvo vnitra, neodráží skutečný stav a současná legislativa také neobsahuje žádnou garanci příjmů v případě výpadků způsobených změnou v celostátně platných daňových zákonech. Vyjádření členů vlády: Podle ministra financí Miroslava Kalouska je předložení nového zákona nutností. Další jednání mezirezortní pracovní skupiny, která

informační servis č. 10/2010 strana 10

se rozpočtovým určením daní zabývá, se ale rozhodl svolat až po komunálních volbách, tedy někdy na přelomu října a listopadu. Tam by mělo zaznít, s jakým košem daní je možno počítat a jaká kritéria pro rozdělování zvolit. Osobně nic nenamítá proti požadavku Svazu zařadit jako jedno z kritérií počet žáků ve školách. Uznává také, že je třeba odstranit disproporce v příjmech měst a obcí a narovnat onu potenciálovou jámu, v které se ocitly obce II. typu. První návrh zákona by měl být široké veřejnosti předložen v polovině příštího roku. Ze svého pohledu by ale doporučoval, aby nový zákon vešel v platnost až od 1. 1. 2013, nikoli 2012. Kvalitu zpracování zákona upřednostňuje před rychlostí. Ministra Kalouska podpořil svým vyjádřením i premiér Nečas. I dle jeho

přesvědčení je třeba, aby se našlo dlouhodobé stabilní řešení a zákon mohl platit alespoň v horizontu 10 let.

Snížení příspěvku na přenesený výkon státní správy V návrhu rozpočtu na rok 2011 se objevuje krácení příspěvku na přenesený výkon státní správy pro všechny typy obcí o 17,6 %. Takové snížení však nepředstavuje úsporu veřejných financí, pouze přenáší náklady ze státu na obce. V roce 2010 došlo k navýšení příspěvku pro obce I. a II. typu, stát ze svého rozpočtu uvolnil 2 mld. Kč. Zvýšení se však netýkalo obcí III. typu, které zajišťují nejvyšší objem státní správy. Těm byla

I. typ

II. typ

III. typ

Název obce Černošice Říčany Trhové Sviny Havířov Aš Hustopeče Tábor Uhlířské Janovice Benešov nad Ploučnicí Vejprty Velká Býteš Bechyně Suchá Loz Pucov Čestlice

Počet obyvatel obce 2010 (správní centrum - SC) 6036 13118 4871 83558 13373 5903 35593

Počet obyvatel správního obvodu 2010 (SO) 112211 52098 18148 98172 17879 35000 80623

3114

Poměr SC/ SO (%)

Příspěvek na přenesený výkon státní správy (Kč)

Růst 2010/2009 (%) 2011 (-17,6 %)

Poměr 2011/2009 (%)

Příspěvek na obyvatele SO 2010 (Kč)

2009

2010

5,4 25,2 26,8 85,1 74,8 16,9 44,1

50 093 022 33 436 502 15 786 168 64 360 644 17 115 547 26 669 214 49 466 834

51 751 967 35 199 640 15 906 638 64 343 994 17 226 420 26 753 318 49 522 837

42 643 621 29 004 503 13 107 070 53 019 451 14 194 570 22 044 734 40 806 818

103,3 105,3 100,8 100,0 100,6 100,3 100,1

85,1 86,7 83,0 82,4 82,9 82,7 82,5

461,2 675,6 876,5 655,4 963,5 764,4 614,3

7613

40,9

2 445 922

4 218 743

3 476 244

172,5

142,1

554,1

3996

8619

46,4

2 834 635

4 763 391

3 925 034

168,0

138,5

552,7

3314 4993 5541 1123 109 586

4840 8391 7379 1123 109 586

68,5 59,5 75,1 100,0 100,0 100,0

1 558 914 2 666 749 2 458 259 26 407 7 324 12 556

2 705 145 4 640 142 4 091 738 295 544 79 727 155 086

2 229 039 3 823 477 3 371 592 243 528 65 695 127 791

173,5 174,0 166,4 1119,2 1088,6 1235,2

143,0 143,4 137,2 922,2 897,0 1017,8

558,9 553,0 554,5 263,2 731,4 264,7

Zdroj: Ministerstvo vnitra http://www.mvcr.cz/clanek/prispevek-na-vykon-statni-spravy.aspx

kompenzace nákladů slíbena v roce 2011. I města a obce se ale musejí vyrovnávat s dopady ekonomické krize a dnes již nedisponují dodatečnými prostředky, které by mohly na úhradu státní správy vynakládat. Snížení příspěvku může tedy ohrozit kvalitu přeneseného výkonu státní správy. Tento neuspokojivý stav nevyřeší ani případné navýšení příjmů obcí v rámci rozpočtového určení daní. RUD se vztahuje především k velikosti obce samotné a službám, jež na svém území poskytuje. Obce II. a III. typu ale přenesený výkon státní správy zajišťují pro celé své spádové území. Nepoměr mezi počtem obyvatel obce a jejího správního obvodu je však v mnoha případech značný (např. Černošice s 6000 obyvateli spravují 120tisícový obvod). Svaz proto požádal o zachování parametrů výpočtu příspěvku na přenesený výkon státní správy na úrovni roku 2010 bez dodatečného a neodůvodněného krácení.

Vyjádření členů vlády: Ministr Kalousek odmítl tvrzení, že obce nemohou výkon státní správy dotovat ze svých prostředků a příspěvek má krýt náklady z plných 100 %. Zdůraznil, že přijetím smíšeného modelu veřejné správy se od počátku jednalo pouze o příspěvek, nikoli celkovou úhradu. Podle jeho slov by plánované snížení příspěvku o 17,6 % mělo obcím částečně kompenzovat administrativní zvýšení daňových příjmů v důsledku připravovaných návrhů v oblasti daňové legislativy (např. padesátiprocentní srážková daň na státní příspěvek u stavebního spoření), vyšší výnos daní z příjmů právnických osob atd. Navýšení objemu sdílených daňových příjmů bude představovat zhruba 3 miliardy Kč, z nichž dvě by měly směřovat do rozpočtů obcí. Primátor Kladna Dan Jiránek v diskusi k tomuto tématu podotkl, že administrativní navýšení daňových příjmů bude rozděleno mezi obce plošně, což neřeší otázku obcí s rozšířenou působností, kterým bylo narovnání slibováno. Pražský primátor Pavel Bém

jako příklad uvedl, že Praha doplácí na výkon státní správy asi z 35 %. Se starostkou Bělé pod Bezdězem Danielou Pastorkovou pak apeloval na vládu, aby úspory hledala především ve zjednodušení a zefektivnění výkonu státní správy. Zástupci Svazu poukázali ještě na dlouhodobě neměněnou výši správních poplatků a na obávané zpoplatnění datových schránek, které by obecní rozpočty rovněž velmi zatížilo. Miroslav Kalousek poznamenal, že otázka zpoplatnění je stále otevřenou věcí, žádné rozhodnutí prozatím nepadlo. Premiér Nečas zakončil rozpravu k tomuto bodu slovy, že šetřit musí opravdu všichni, ale i v případě příspěvku na výkon přenesené státní správy je třeba najít řešení, které bude stabilní a nebude se každoročně měnit.

Regulace hazardu Svaz žádá vládu o možnost stanovit místa a čas pro provozování všech hazardní her prostřednictvím obecně závazné vyhlášky, popř. jejich provozování zcela zakázat. Zároveň požaduje, aby část výtěžku z výnosů hazardních her byla směřována do rozpočtu obcí, kde jsou hry provozovány, k pokrytí nákladů na řešení jejich negativních důsledků. Platnost stávajících či později vydaných povolení k provozování hazardních her požaduje Svaz zkrátit na maximálně 3 roky od účinnosti vydané obecně závazné vyhlášky obce. Více o požadavcích Svazu na straně 4, 5. Vyjádření členů vlády: Ministr financí Kalousek hned v úvodu zkonstatoval, že ve věci hazardu není se Svazem v žádném rozporu. Na schůzi vlády, která následuje bezprostředně po jednání se Sva-

informační servis č. 10/2010 strana 11

zem, předloží návrh novely zákona o loteriích (pozn. red.: návrh byl v odpoledních hodinách vládou schválen), který obcím přináší možnost regulovat prostřednictvím obecně závazné vyhlášky výherní hrací přístroje, hry v kasinech, internetové hry, dálkově provozované hry, videoloterní terminály a další moderní technologie. Obce budou moci určit místo a čas jejich provozování či je zcela zakázat. Problém vidí pouze ve zkracování doby platnosti již vydaných povolení. Ta tedy zůstanou v platnosti na dobu, na kterou byla vydána, tj. až na 10 let. Zkrácení na tři roky by mohlo vyvolat ze strany provozovatelů hazardních her vlnu žalob. Dodal, že součástí připravovaného nového zákona o loteriích bude i směřování části výtěžku do obecních rozpočtů. Primátor Pavel Bém v reakci na Kalouskova slova připomněl tristní stav, který v oblasti hazardu panuje v hlavním městě. Ačkoli se za posední tři roky podařilo snížit počet výherních hracích přístrojů o téměř 2300, počet videoloterních terminálů za to samé období narostl z nuly na téměř 6 a půl tisíce. Praha se může pochlubit rovněž nezáviděníhodnou přední příčkou v počtu kasin. Podle primátora Béma je neúnosné, aby tento stav trval dalších deset let. Vzhledem ke zkušenostem, které Praha má s rušením VHP, by se hromadného podávání žalob neobával. Zdůraznil, že je třeba hledat určitou míru shody i s provozovateli hazardních her a snažit se standardizovat smlouvy z původních deseti let na tři roky. Ministr kultury Jiří Besser upozornil také na vzrůstající tlaky ze strany majitelů nemovitostí, kteří prostory pro provozování hazardních her pronajímají. Doporučoval by v těchto případech zauvažovat o zvýšení daně z nemovitostí.

Současné programovací období – Operační programy Úvodem tohoto bodu jednání poděkoval Oldřich Vlasák členům vlády, že na apel Svazu a Asociace krajů přehodnotili své rozhodnutí o zrušení kofinancování regionálních operačních programů ze státního rozpočtu. Upozornil ale na dva další problémy, které jsou pro obce z hlediska financování současných operačních programů stále nanejvýš aktuální. Prvním je probíhající debata nad rozdělením 6 miliard Kč, které byly ČR umožněny čerpat z fondů EU jako dodatečné prostředky coby kompenzace za nepřesný odhad růstu HDP v ČR v roce 2005. Svaz apeloval na vládu, aby z této částky byly posíleny regionální operační programy a alespoň 50 % alokováno do Operačního programu Životní prostředí na odstraňová-

informační servis č. 10/2010 strana 12

ní povodňových škod a budování protipovodňových opatření. Druhou problematickou oblastí, která trápí zejména malé obce, je otázka uznatelnosti DPH v Programu rozvoje venkova. Svaz vyzval vládu, aby zvážila, zda není možné znovu vytvořit fond, ze kterého by se DPH obcím proplácelo tak jako v minulých letech. Vyjádření členů vlády: Ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský sdělil, že do regionálních operačních programů by mělo směřovat 30 % z oněch šesti miliard. Není ale možné, aby prostředky byly použity na řešení povodňových škod, neboť evropské fondy nejsou na likvidaci následků škod určeny. Využity by měly být spíše preventivně. Ministr zemědělství Ivan Fuksa se pak vyjádřil k problematice uznatelnosti DPH v Programu rozvoje venkova. Uvedl, že Evropská komise zůstává v této otázce neoblomná a ministerstvo zemědělství, které tyto náklady do počátku roku 2009 proplácelo, v současnosti nemá pro tyto účely prostředky. Starosta Čermné nad Orlicí Josef Bezdíček poukázal také na zpožděné proplácení faktur v PRV. Obce jsou nuceny k uzavírání nevýhodných překlenovacích úvěrů, které pak často nejsou schopny splácet a dostávají se do dluhových pastí. Časový skluz přiznal i ministr Fuksa. Ministr školství Josef Dobeš upozornil na Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Program, pro který je vyčleněno 1,5 miliard Kč, je zaměřen na zkvalitnění a modernizaci systémů vzdělávání a na zlepšení podmínek ve výzkumu a vývoji. Ministr apeloval na obce, aby alokované peníze co nejrychleji redistribuovaly svým školám.

Církevní restituce a bezúplatné převody majetku na obce Svaz již od roku 2000 usiluje o zjednodušení a zpřehlednění procesu převodu státního,

státem však nevyužívaného, majetku do vlastnictví obcí, které jej využívají ve veřejně prospěšném zájmu. Zástupci Svazu proto požádali vládu o zahájení prací na přípravě změn právních předpisů umožňujících bezúplatné vydávání státního majetku obcím. Dále žádali o rozšíření výčtu nemovitého majetku, který je možno na obce převést, a o nastavení jednotných procesních pravidel. Upozornili také na problém, který obcím působí přístup Pozemkového fondu, jež v rámci vypořádání restitučních nároků vydává náhradní pozemky bez ohledu na to, zda se na nich nachází komunikace v majetku obcí a měst. A v souvislosti s převody majetků vyzvali vládu i k bezodkladnému učinění patřičných kroků k narovnání vztahů mezi státem a církvemi. Vyjádření členů vlády: Ministr kultury Jiří Besser konstatoval, že vyřešení církevních restitucí patří mezi vládní priority. Dobrá vůle je podle jeho slov i na straně církví. Ministerstvo kultury již má připraven určitý návrh, který ani církvím nepřipadá nereálný, k širší diskusi však bude předložen až v roce 2011. Ministr Besser Svazu nabídl, aby do komise, která se církevními restitucemi zabývá, delegovala svého zástupce. Miroslav Kalousek se vyjádřil k problematice převodů pozemků. Sdělil, že připravují novelu zákona o majetku státu, kde by měl být lépe vymezen pojem „veřejný zájem“, jehož nejasná definice velmi často převodům brání. Ministerstvo chce novelu předložit ještě tento rok. Premiér Nečas dodal, že blízká spolupráce Svazu a vlády bude i v tomto případě přínosem, a to i ve vztahu k veřejnosti.

Transformace financování sociálních služeb a přechod dotačního řízení na kraje Při transformaci sociálních služeb je nutné si uvědomit, že i přes nezpochybnitelnou úlohu neziskového sektoru je to především

Před zahájením...

veřejná správa, která v sociální oblasti zaujímá klíčovou úlohu. A města a obce jsou její nedílnou součástí. Mají ale obavu z přechodu určité části dotačního řízení na kraje. Svaz, mimo jiné i v návaznosti na výstupy individuálního projektu „Podpora procesů v sociálních službách“, doporučuje vládě posunutí ustanovení, které přechod dotačního řízení upravuje, alespoň o jeden rok, tedy na rok 2013. Vyjádření členů vlády: Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek ujistil zástupce Svazu, že otázka transformace je stále otevřená. Odkládat účinnost zmiňovaného ustanovení zákona o sociálních službách by ale nechtěl. Souhlasí však s tím, že zajištění sociálních služeb je třeba řešit na všech třech úrovních veřejné správy. Uvědomuje si, že řadu činností zajišťují obce a města. Počítá s tím, že v souvislosti s přechodem dotačního řízení na kraje bude třeba stanovit jasná pravidla rovného přístupu k dotačním titulům.

Bezpečnost a veřejný pořádek Menší města a obce mají v souvislosti se snižováním nákladů na provoz policie obavy z možného rušení či omezení provozu některých obvodních oddělení Policie ČR. Je počítáno i s možným slučováním dvou obvodů dohromady, což může způsobit delší dobu dojezdu, nedostatečné zajištění bezpečnosti občanů a nevyhovující ochranu jejich majetku. Svaz požaduje, aby byla nejprve zpracována důkladná analýza stávajícího stavu a teprve poté přijímána případná opatření. Také zavedení metropolitní policie není podle Svazu potřebné. Jako efektivnější se jeví možnost zpracování návrhu koordinační dohody mezi Policií ČR a městy, která městům umožní ve vymezeném rozsahu zadávat pořádkové a dopravní složce policie úkoly.

Vyjádření členů vlády: Podle ministra vnitra Radka Johna ekonomická situace zatím zavedení metropolitní policie nedovoluje. Jejímu vzniku by navíc musela předcházet důkladná analýza a veřejná diskuze. Teritoriální rozdělení obvodních úřadů a tedy i jejich případné rušení je podle Johna v kompetenci krajských ředitelů, kteří jsou znalí místních poměrů. Města a obce ale nemusí mít obavy z „vyklízení“ území, bude se jednat nanejvýš o ponížení některých služeb. Pořádková a dopravní policie by navíc měla být posílena ze zrušených oddělení cizinecké policie, jejíž reforma se plánuje. John vyzdvihl velmi dobrou spolupráci s obcemi, které v době nutnosti provádění úsporných opatření ponížily nájmy policejních služeben až na symbolickou jednu korunu. Pavel Bém v diskusi poznamenal, že Praze chybí 1500 až 2000 policistů ve výkonu služby. Tento nedostatek je město nuceno kompenzovat zvyšováním stavů městské policie. Praha by přivítala vznik jedné efektivní policie. Myšlenku metropolitní policie vnímá coby snahu o optimalizaci nejen nákladů, ale i celkové situace v oblasti bezpečnosti. Dan Jiránek navrhl, aby ze zrušených oddělení cizinecké policie byly posíleny především příměstské oblasti, které vykazují vysoký nárůst trestné činnosti. Podle Policejního prezidia je ale policistů dostatek. Všichni přítomní se tedy zamysleli nad otázkou: Kam asi mizí policisté mezi křižovatkou, kde nejsou vidět, a Policejním prezidiem, které jich eviduje dostatek?

Rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu Programové prohlášení vlády obsahuje rozšíření kontroly ze strany NKÚ. Obce a města nezpochybňují význam kontrol nakládání s veřejnými prostředky, nicméně hospodaření samospráv podléhá už dnes každoročnímu přezkoumání, několika stupňům

kontroly přijatých dotací a také dohledu ze strany voličů. V případě, že dojde k rozšíření pravomocí NKÚ, mělo by dojít k odstranění vzniklé duplicitní kontroly ze strany poskytovatele, finančního úřadu a osoby provádějící přezkoumání hospodaření. Navrhované zvýšení pravomocí NKÚ navíc předpokládá podstatné navýšení jeho rozpočtu. Svaz žádá dopracování zákona o kontrole tak, aby rozšíření pravomocí NKÚ nebylo nutné. Vyjádření členů vlády: Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil ujistil, že vypracovaná novela Ústavy nepředpokládá navýšení kompetencí NKÚ ani navýšení počtu jeho úředníků. Úřad by mohl kontrolovat pouze zákonnost, nikoli účinnost a efektivitu nakládání s veřejnými prostředky. Obce a města nemusí mít podle jeho vyjádření obavy ani z překrývání kontrol. Primátor Dan Jiránek poznamenal, že když dvě instituce mají stejné kompetence, jsou to pak často právě obce, jež se stávají obětí jejich vzájemného soupeření. Závěrem je třeba říci, že zasedání proběhlo v opravdu vstřícné atmosféře. Projednání všech bodů byl dán dostatečný časový prostor, místo plánované hodiny nakonec zástupci Svazu v jednacím sále Strakovy akademie setrvali hodiny dvě. Předseda vlády Petr Nečas i na tiskové konferenci zhodnotil společné jednání jako velmi přínosné pro obě strany a z pozice vlády ho ocenil jako cenný zdroj zpětných informací. Předpokládá, že úzká spolupráce se Svazem bude pokračovat i nadále. Předseda Svazu Oldřich Vlasák rovněž vyjádřil spokojenost s průběhem jednání a premiéru Nečasovi za přijetí zástupců Svazu poděkoval. Na jednání s vládou budou navazovat další setkání předsedy Svazu s jednotlivými ministry. zpracovaly Lenka Zgrajová a Jana Koubková

informační servis č. 10/2010 strana 13

CO TRÁPÍ NAŠE OBCE A MĚSTA? Diskuse o budoucnosti využívání evropských fondů je již v plném proudu. Přestože se to může zdát neuvěřitelné, již dnes se rozhoduje o tom, co, jak a v jaké míře bude možné s pomocí evropských peněz financovat po roce 2013. V této diskusi musí být slyšet také hlas obcí a měst. Na základě dohody mezi Svazem a ministerstvem pro místní rozvoj iniciované předsedou Oldřichem Vlasákem připravila Kancelář Svazu analýzu potřeb měst. V úzké součinnosti Centrum evropského projektování zpracovalo analýzu potřeb venkova. Tyto analýzy jsou dobrým východiskem k argumentaci, co chce vlastně Česká republika po roce 2013 v obcích a městech z evropských peněz financovat, v jakém rozsahu a s jakým organizačním zajištěním.

V současnosti se na území České republiky nachází 6250 obcí a vojenských újezdů. Z tohoto počtu je spolu s hlavním městem Prahou 24 statutárních měst (s celkem 142 městskými částmi/obvody) a 553 měst. 192 sídel má statut městysů. Venkovských obcí (tj. obcí bez dalšího označení) je 5481, což představuje 87,7 % všech obcí. Zatímco většinu obcí lze označit za venkovské, většina obyvatel žije v České republice ve městech. Míra urbanizace osídlení dosahuje 70,3 %, dominantní část populace proto můžeme považovat za městskou. Historicky vzniklá struktura osídlení je velmi hustá, hustota zalidnění je dlouhodobě stabilní, a to na úrovni 130 obyvatel/km². Struktura osídlení, která vyjadřuje hierarchické uspořádání sídel, je ve srovnání s ostatními státy EU odlišná. Obce v České republice mají ve srovnání s ostatními státy EU nejnižší průměrný počet obyvatel (na jednu obec připadá 1640 obyvatel). Velikostně se přitom jedná také o jedny z nejmenších (průměrná velikost území jedné obce činí 13 km2). Jedním z rysů sídelní struktury České republiky je také relativně nízký počet velkoměst v osídlení a s ním související významné zastoupení středně velkých a malých měst.

Města potřebují modernizovat infrastrukturu, uspořit energie a podpořit ekonomický rozvoj Města i v budoucím programovacím období po roce 2013 stále potřebují financovat tvrdé infrastrukturní projekty. To je asi nejdůležitějším závěrem analýzy potřeb měst zpracovávané pro ministerstvo pro místní rozvoj Svazem. Infrastruktura však zdaleka není jedinou definovanou potřebou. Na významu získávají měkké, „nadstavbové“, aktivity nebo důraz na strategické plánování. Právě bez strategického plánování budou evropské peníze utopeny v momentálním pocitu potřebnosti té které investice.

Z hlediska potřeb měst analýza ukázala, že i v budoucím programovacím období po roce 2013 budou města potřebovat financovat především tzv. tvrdé infrastrukturní projekty. Dlouhodobá pomoc infrastruktuře představuje důležitý regionální ekonomický nástroj, který podporuje všeobecné zlepšení kvality území. Nejpalčivější se ukazuje dopravní infrastruktura, úpravy veřejného prostranství a chodníků. Jako další bolesti města nejčastěji zmiňují úroveň veřejné dopravy, potřebu její modernizace a související zajištění nabídky parkování. V oblasti životního prostředí stále přetrvává důraz na čištění odpadních vod a roste význam šetření energií včetně úspor v zásobování teplem. Nedostatky města vnímají také u zajištění udržitelného rozvoje území včetně revitalizací, výstavby bytů a navazujících inženýrských sítí. Kromě infrastrukturních potřeb analýza také ukázala potřebu podpory tzv. měkkých projektů. Pro města je totiž velmi důležité být natolik konkurenceschopnými, aby si udržela a přilákala obyvatele a zároveň byla atraktivní pro podnikatele. V dnešní době občané nečekají, že ve městě bude fungovat jen základní infrastruktura, ale předpokládají, že zde budou schopni trávit volný čas, že jim město nabídne kulturní a sportovní vyžití nebo kvalitní vzdělání a volnočasové aktivity pro děti. To vše je možné, pouze pokud město investuje do marketingu, profiluje se sektorově a vytváří pro občany a podnikatele prostředí vhodné ke všem těmto aktivitám. Součástí měkkých aktivit je také modernizace veřejné správy a moderní metody řízení veřejné správy, vnitřní a vnější komunikace města, zavádění a využití moderních informačních a komunikačních technologií (resp. obecně rozvoj digitální agendy a implementace modelu

informační servis č. 10/2010 strana 14

Chytrých měst) nebo investice do ekonomického rozvoje a propagace města. Kvůli demografickým změnám, stárnutí obyvatel a nízké porodnosti nabudou do budoucna na důležitosti také sociální nebo zdravotní služby. Progresivní město potřebuje také investovat do turismu nebo do péče o památky. Jako hlavní prioritní oblasti pro rozvoj měst analýza identifikovala: l

modernizace městské správy

l

rozvoj dopravní infrastruktury (silnice, chodníky, městská hromadná doprava, parkovací stání ve městech, apod.)

l

zlepšení životního prostředí (čištění odpadních vod, hluk, odpady a černé skládky)

l

úspory energií (zateplování veřejných budov, veřejné osvětlení),

l

snižování nezaměstnanosti, vytváření pracovních míst a s tím spojené zlepšování podmínek pro podnikání

l

podpora bydlení a bezbariérových přístupů

l

revitalizace brownfields a rozvoj ploch pro další urbanizaci

l

řešení dopadů suburbanizace a návrh opatření (postupů), jak suburbanizaci velkých měst do budoucna usměrňovat

l

zvýšení turistické atraktivity měst, rozvoj infrastruktury cestovního ruchu a péče o památky

l

rozvoj veřejných služeb a občanské vybavenosti (zdravotní střediska, mateřské školy, kulturní, sportovní a volnočasová zařízení, péče o seniory, apod.)

SWOT analýza potřeb měst Silné stránky

Slabé stránky

l

rostoucí význam některých měst a role regionálních center

l

značné socioekonomické rozdíly mezi městy

l

koncentrace ekonomických aktivit ve vazbě na pozitivní růst měst

l

l

vyšší dostupnost některých služeb a s tím související kvalitnější občanská vybavenost

kapacitně nedostatečná a technicky nevyhovující dopravní infrastruktura (špatný stav pozemních komunikací, nedostupnost parkovacích míst, nákladná údržba chodníků apod.)

l

technický stav bytového fondu a památek

l

vyšší vzdělanostní struktura obyvatel

l

zhoršující se kvalita životního prostředí, černé skládky

l

kvalifikovaná pracovní síla

l

přetrvávající problémy na trhu práce, nezaměstnanost

l

širší nabídka pracovních příležitostí

l

l

dopravní dostupnost v zázemí měst a relativně vysoká hustota silniční a železniční sítě

nedostatečná sociální infrastruktura a občanská vybavenost v některých lokalitách, zvláště sídlištích

l

obsazování center měst administrativními prostory a primární zaměření jejich využití pro turismus v důsledku vedoucí k vylidňování center měst v době pracovního klidu

l

dobrá úroveň telekomunikačních a energetických sítí

l

útlum průmyslové výroby v centrech měst a tím nižší negativní vlivy na životní prostředí

l

vyšší výskyt kriminality

l

významné kulturní dědictví měst

l

nevyřešené majetkové vztahy (církevní restituce)

l

kvalitní správa území a odpovědné řízení orgány veřejné správy

l

podfinancování zejména menších měst

l

absence ucelené a kontinuální politiky státu

Příležitosti

Hrozby

l

podpora měst z evropských fondů a jejich efektivní využití

l

l

integrovaný přístup k rozvoji měst a přilehlých regionů, podpora spolupráce měst s venkovem a kraji

neefektivní využití podpor z EU díky nekoordinovanému přístupu

l

využití nových nástrojů v územním plánování k lepšímu funkčnímu využití ploch měst a jejich zázemí

nerealizované komplexní úpravy, nedostatečná koncentrace a využívání vlastních finančních zdrojů

l

pokračující suburbanizace, rozšiřování měst a s tím související nekontrolovaný rozvoj satelitní zástavby

l

narůstající deficit ve financování infrastruktury, oprav bytového fondu a statků kulturního dědictví a závislost jejich financování na dotačních titulech

l

l

rozšiřování „nejlepší praxe“ a spolupráce měst

l

podpora partnerství veřejného a soukromého sektoru

l

posilování konkurenceschopnosti měst

l

zapojení ekonomiky založené na znalostech a zavádění nových technologií (rozvoj vědy a výzkumu)

l

další nárůst automobilové dopravy bez koordinovaného přístupu a bez vazeb na další sektory

l

sanace a nové využití brownfields

l

pokračující neefektivní využívání a revitalizace brownfields

l

zvýšení počtu kvalifikovaných odborníků

l

nedořešené staré ekologické zátěže

zabraňování sociálnímu vyloučení obyvatel ohrožených sociálním vyloučením ve vybraných lokalitách vytvořením speciálních programů

l

úbytek městské zeleně v souvislosti s výrazným rozvojem výstavby ve městech

l

klimatické změny a zvýšený výskyt povodní

l

využití rozsáhlého kulturního dědictví a rozmanitosti krajiny

l

l

internetizace veřejné správy, využití nejmodernějších informačních technologií ke zlepšení efektivity vládnutí ve městech a zkvalitnění veřejných služeb

stárnutí populace a úbytek obyvatel ve velkých městech a s tím související nedostatek sociálních i jiných služeb pro starší obyvatele

l

nežádoucí změna sociálního prostředí a sociální struktury ve velkých městech a vytváření novodobých ghett

l

dlouhodobě nedostatečná integrace specifických skupin obyvatelstva a s tím související hrozby, jako jsou kriminalita, předluženost, nevzdělanost apod.

l

omezená možnost řešit problémy aglomerace i napříč administrativními hranicemi města

l

konkurence měst

l

nepřipravenost na dopady ekonomických a finančních krizí a s tím související zajištění větší poptávky po službách občanům

l

vysoká zadluženost některých obcí

l

korupce a netransparentní rozhodování některých orgánů veřejné správy

l

Zdroj: Zásady urbánní politiky. Pracovní znění. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2010. 45 s., vlastní zdroje

informační servis č. 10/2010 strana 15

Venkov trápí zanedbaná dopravní infrastruktura a požadavky na čištění odpadních vod Zemědělství již dávno není na venkově dominantní ekonomickou činností. Stále větší část obyvatelstva dojíždí za prací mimo své bydliště. Na významu nabývá cestovní ruch, svoji roli si udržuje specifický český fenomén v podobě chatařství a chalupářství. Venkovské obce stále trápí především zanedbaná infrastruktura. Kvalita života na venkově však již není dána jen možností připojení na plyn, dostupností kanalizace s čistírnou odpadních vod či veřejného vodovodu. Zda si venkov udrží své obyvatele a zachová tvář, ovlivní úroveň občanské vybavenosti - přítomnost mateřské školky, vzdálenost školy, lékaře, dostupnost pečovatelských služeb. To je asi nejdůležitějším závěrem analýzy potřeb venkova zpracovávané pro ministerstvo pro místní rozvoj Centrem evropského projektování ve spolupráci se Svazem. Z hlediska potřeb venkova (obcí do 2000 obyvatel) je pro období po roce 2013 klíčové úzké zaměření podpory na oblast infrastruktury, kde je situace dle malých obcí podobně jako u měst nejpalčivější. Za nejzávažnější potřeby venkovských obcí analýza identifikuje problémy v oblasti dopravní infrastruktury a čištění odpadních vod. Středně závažné nedostatky jsou pak vnímány v zásobování vodou a zpracování pevných odpadů. Jako méně závažné nedostatky jsou vnímány oblasti distribuce elektřiny a telekomunikací, které ve většině regionů pokrývají aktivity komerčních subjektů. V některých částech ČR je jako nedostatek vnímáno nekvalitní internetové připojení. Mezi nejdůležitější tematické rozvojové priority byly v rámci analýzy potřeb obcí po roce 2013 z hlediska kohezní politiky zařazeny tyto oblasti: l

integrovaný přístup k řešení problematiky venkova na všech úrovních

l

dopravní infrastruktura, obslužnost a mobilita obyvatel

l

budování čistíren odpadních vod a nakládání s odpady

l

ochrana přírody a krajiny

l

zabezpečení základních služeb pro venkovské obyvatelstvo s ohledem na demografickou situaci a vývoj

l

konkurenceschopné a krajinotvorné zemědělství a lesnictví

l

diverzita ekonomických aktivit a podnikání na venkově

l

efektivní a moderní místní správa

l

partnerství, spolupráce a participace v malých obcích ve všech úrovních venkovského života

l

využití přírodního a kulturního potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu

l

efektivní, racionálně členěné a finančně pokryté dotační možnosti pro malé obce

Je potřeba si také uvědomit, že venkovské obce jsou z hlediska regionální i kohezní politiky velmi specifickou oblastí k řešení. Analýza potřeb obcí ukázala, že jakákoliv rozvojová činnost malých obcích je v současné době závislá především na dotacích – pokud obec dotaci nezíská, je pravděpodobné, že se projekt neuskuteční. Mezi hlavní problémy, které je třeba v těchto obcích řešit v první řadě, lze zařadit i takové věci jako udržení obyvatel v obcích – zabránění dalšímu zhoršování demografické struktury (zejména v odlehlých oblastech, kde se neprojevuje suburbanizace), složitost/nejasnosti ve vlastnických vztazích pozemků, malá aktivita místních lidí podílet se na rozvoji obce, zajištění pracovních příležitostí či zadluženost některých obcí, které nejsou s to evropské projekty spolufinancovat, a tudíž u nich prostředky kohezní politiky ztrácejí na atraktivnosti. Integrovaný přístup řešení problémů by byl vítán, v této situaci je z finančních důvodů prakticky nerealizovatelný. Značné rezervy jsou také v připravenosti na rozvoj digitální agendy a ICT, kdy se mnohé menší obce staví k celé problematice prozatím spíše rezervovaně.

Při řešení problémů a potřeb obcí a měst je klíčové strategické plánování v návaznosti na územní plánování. Konkrétní akce a projekty je totiž žádoucí dělat až na základě strategie, kterou si obec stanoví pro dlouhodobější horizont. Při plánování jsou nejúčinnějším nástrojem řešení informace. Obce a města musí znát rozsah problému a mít k dispozici aktuální a pravidelně doplňovaná data. Kvalita plánování závisí také na vzdělaných úřednících, architektech, projektantech a developerech. Zejména větší obce a města v současnosti narážejí na limity omezení platnosti strategií svými správními hranicemi; kupříkladu krajská města však významně ovlivňují rozvoj i ve svém širokém okolí. Strategie by neměly být vázány jen na území obce, ale měly by být tvořeny na širší lokality/funkční oblasti/mikroregiony. Strategické plány musí být také provázány s plány krajů a státu, je nutné hledat nástroje pro koordinaci rozvojových dokumentů a respektovat princip partnerství při tvorbě obecní i regionální koncepce.

informační servis č. 10/2010 strana 16

SWOT analýza potřeb venkova Silné stránky

Slabé stránky

l

ekologické kvality života na venkově podporující setrvání obyvatelstva

l

nevyhovující stav dopravní infrastruktury

l

nedostatečná dostupnost a obslužnost veřejnou dopravou

l

významné kulturní dědictví venkova pro rozvoj turistiky a volnočasových aktivit

l

nedostatek pracovních příležitostí

l

nízká podnikatelská aktivita

l

významný přírodní potenciál pro rozvoj turistiky a volnočasových aktivit

l

vyšší zadluženost některých obcí

velká intenzita, koncentrace a diverzifikace zemědělské produkce

l

l

nedostatek financí pro údržbu veřejného majetku a prvků drobné architektury

tradice zemědělského vzdělávání

l

l l

vysoký podíl lesů s významným produkčním potenciálem

absence integrovaného přístupu v řešení venkovské problematiky na straně místních aktérů i na straně dotčených státních orgánů

l

významný podíl ekologického zemědělství a vyspělá certifikace

l

velká finanční náročnost budování ČOV

l

velké množství lokálních ekologických zátěží a problematická využitelnost brownfields

l

nedostatečné personální zajištění moderní a efektivní místní správy

l

nedostatečné a nerovnoměrné pokrytí sítí služeb

l

nedostatek kapitálu v celém zemědělském sektoru a ve venkovské ekonomice

l

špatná ekonomická situace v marginálních oblastech

l

nedostatečná preventivní protipovodňová opatření

l

roztříštěná vlastnická struktura půdy a lesů

l

nízká biodiverzita a ekologická stabilita krajiny

l

nepříznivá věková a vzdělanostní struktura obyvatelstva ve většině venkovských oblastí

l

nedořešené pozemkové úpravy a další majetkové poměry

l

dobrá dostupnost elektrické energie a telekomunikací

Příležitosti

Hrozby

l

zlepšení možností čerpání dotací a financí z fondů EU a tuzemských zdrojů

l

slabá konkurenceschopnost zemědělských produktů na evropském trhu

l

větší zapojení obyvatelstva do rozhodování o podobě venkovské krajiny

l

zvýšení výskytu negativních klimatických jevů

l

bariéry v podnikání způsobené nepřehlednou a komplikovanou legislativou a obecně nepříznivými podmínkami pro rozvoj podnikatelského prostředí

l

zjednodušení a modernizace veřejné správy

l

využití potenciálu partnerských venkovských sítí

l

rozvoj podnikání v malých obcích pro udržení lokálních ekonomických aktivit

l

rozšiřování hospodářsky problémových oblastí v důsledku slabé ekonomické výkonnosti venkovských regionů

l

zajištění přístupu k základním službám zejména pro znevýhodněné skupiny obyvatel

l

oslabení vztahu obyvatel k místu jejich bydliště zapříčiněné velkým množstvím času tráveného mimo domov

l

diverzifikace hospodářských činností na venkově pro uplatnění kvalifikované populace

l

neudržitelnost rozsahu a kvality veřejných služeb v důsledku jejich neprovázanosti a nedostatku financí

l

rozvoj cestovního ruchu přinášející značné finance

l

l

rostoucí poptávka po kvalitních zemědělských produktech

negativní ovlivňování kvality životního prostředí, pokračující eroze půdy

l

růst významu mimoprodukčních funkcí zemědělství a lesnictví

l

střet zájmů různých skupin obyvatelstva v nárocích na služby a ve využívání a ochraně krajiny

l

rychlé a efektivní řešení pozemkových úprav

l

posílení perspektivy školství na venkově

l

produkce výrobků s vysokou přidanou hodnotou

Zdroj: Analýza potenciálních potřeb obcí po roce 2013 z hlediska budoucí kohezní politiky. Hradec Králové: Centrum EP, 2010. 40 s.

informační servis č. 10/2010 strana 17

Jak problémy obcí a měst pomáhají řešit evropské fondy? Místní samosprávy se rozhodující měrou podílejí na čerpání evropských fondů. Dotace obecně nejsou pro obce a města nejlepší způsob financování jejich potřeb, mnohem lepší by byl větší objem prostředků z podílu na sdílených či svěřených daních. Obce a města však uplatňují pragmatický přístup, a pokud zde evropské zdroje jsou, využívají je. Je nesporné, že evropské prostředky umožňují realizaci celé řady smysluplných projektů. Bez evropských dotací by vše trvalo mnohem déle, nedělaly by se tak velké investice. Pro obce a města jsou evropské fondy významnou příležitostí pro modernizaci infrastruktury, rozšíření služeb a zvýšení kvality života pro své občany. Tuto příležitost drtivá většina obcí využívá. Podle zveřejněného Seznamu příjemců podpory z fondů EU téměř 80 % obcí (v případě měst je tento podíl ještě vyšší) v současném programovacím období realizuje nebo již uskutečnilo projekt podpořený z fondů Evropské unie. Z celkového počtu 6250 jich získalo dotaci 4884, a to na 8399 projektů. Celková alokace na projekty obcí činila Podíly na celkové alokaci

33 miliard Kč, proplaceno bylo k polovině roku 2010 15 miliard Kč. Zajímavé je srovnání těchto údajů se statistikou, kterou na základě dotazníkového šetření mezi řídícími orgány zveřejnil Národní orgán pro koordinaci Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Podle této statistiky se ke konci roku 2009 obce a města a jejich organizace, sdružení a svazky podílely na celkové alokaci ve výši cca 26 % ze všech prostředků ve schválených projektech. Obce a města a jejich organizace přitom realizovaly cca 56 % veškerých schválených projektů (tento údaj však z 65 % určují finančně nenáročné typové projekty CzechPoint realizované v Integrovaném operačním programu; pokud by se od těchto projektů abstrahovalo, činil by podíl cca 20 %). Lze proto konstatovat, že místní samosprávy se rozhodující měrou podílí na čerpání evropských fondů.

Podíly na celkovém počtu projektů

2% 18%

1% 26%

24%

Kraje Stát a jeho instituce

0%

NNO 3% 13%

56%

12%

41%

Podnikatelské subjekty Ostatní

4%

Investice z evropských fondů jsou důležitou součástí kapitálových výdajů obcí a měst Kapitálové výdaje tvoří přibližně třetinu výdajů obcí (u statutárních měst je to 27 %, u venkova 41 %). Investiční výdaje obcí činí v přepočtu na jednoho obyvatele cca 7 tisíc Kč. Evropské dotace přitom tvoří nejčastěji 1 – 5 % rozpočtů měst. Paleta dotací je široká, avšak alokace finančních prostředků málokdy odpovídá potřebám obcí a měst. Specifickým problémem také je, že aktivní obce získávají opakovaně dotace a projevuje se tzv. multiplikační efekt

(„dobří se stávají ještě lepšími“). Část místních aktérů však s tímto ze své pozice nesouhlasí a kritizují situaci, kdy dotaci získávají opakovaně obce, které již různé projekty realizovaly a mají vyšší příjmy než ostatní. Panuje přesvědčení, že jsou v těchto případech často dotace pobírány na realizaci nesmyslných projektů neinvestičního charakteru, zatímco v jiných obcích chybí podstatně menší částky na zajištění některých základních obslužných funkcí.

Efektivnímu využití evropských fondů brání nadměrná administrativa Největší bariérou efektivního využívání evropských peněz je byrokracie. Administrace se obecně jeví obcím příliš složitá a nevhodně nastavená, podmínky se mění „za pochodu“ (např. neuznatelnost daně z přidané hodnoty v Programu rozvoje venkova), je zde velký nepoměr mezi vloženou prací a vlastními finančními prostředky na jedné straně a nejistotou výsledku na straně druhé. Velký počet operačních programů, rozdrobený přístup k projektům ze strany různých ministerstev a ze strany regionů

informační servis č. 10/2010 strana 18

soudržnosti NUTS II, netransparentnost pravidel, ale také personální náročnost projektového řízení, nutnost využívat externích firem nebo časová náročnost procesu z hlediska lhůt, to jsou jen některé z nedostatků systému, na které obce a města upozorňují. Zároveň je velkou překážkou pro obce i města nutnost realizovat projekty pomocí vlastních finančních prostředků a pak teprve čekat na proplacení z peněz Evropské unie.

Hodnocení organizačních aspektů využívání evropských prostředků 0%

10 %

20 %

30 %

40 %

50 %

60 %

70 %

80 %

90 %

100 %

Vyu ívání externí poradenské spolupráce

Partnerství s podnikateli, NNO a dalšími s ubjekty Smysluplnost horizontálních témat

Dobrá/é

Špatná/é

Nevím/Nemám zkušenost

Zdroj: Vlastní zdroje. Realizované dotazníkové šetření.

Jaké změny jsou potřeba? Počátkem listopadu 2010 Evropská komise zveřejní tzv. Pátou kohezní zprávu. Ta by měla zhodnotit dosavadní využívání evropských fondů a představit návrhy změn. Významným krokem bude rovněž revize rozpočtu EU, který Komise zveřejní na podzim letošního roku. S prvními konkrétními legislativními návrhy na další období přijde Komise zřejmě v roce 2011; přičemž hlavní diskuse o novém nastavení budoucích evropských fondů bude probíhat v letech 2012-2013 tak, aby bylo možné zahájit programy nové generace od ledna 2014. Tento proces je reflektován na národní úrovni; do konce října 2010 ministerstvo pro místní rozvoj předloží vládě České republiky Východiska nové Rámcové pozice ČR k budoucnosti kohezní politiky EU. V celé této debatě je neustále třeba připomínat potřeby obcí a měst a přijít také s návrhy jak využití evropských fondů zefektivnit na evropské, ale zejména národní úrovni.

l

l

l

l

l

l l

V tomto kontextu analýzy uvádí následující návrhy na změnu systému využívání evropských fondů: l dát městům vyšší pravomoci v rámci integrovaných plánů rozvoje měst, tj. přenést některé pravomoci z regionálních rad na města (subdelegace prostředků) a umožnit v rámci integrovaných plánů řešit problémy suburbanizovaného okolí l podpořit spolupráci menších obcí a zajistit integrovaný přístup k venkovu l navýšit objemy alokací evropských prostředků pro projekty a potřeby obcí a měst

l

l

l

koncentrovat podporu jen na několik témat, kde je situace dle místních samospráv nejpalčivější tak, aby došlo ke skokové změně změnit zaměření alokací s tím, že podstatně více peněz by mělo být směřováno do infrastruktury (doprava, životní prostředí, apod.) snížit počet operačních programů, decentralizovat je a posílit regionální operační programy, případně společný regionální program na úkor tematických umožnit srovnání projektů napříč kraji a napříč operačními programy, umožnit výměnu zkušeností mezi obcemi podobného typu s podobnými potřebami podporovat personální kapacity obcí a měst pro administraci a řízení projektů zkvalitnit poradenskou činnost řídicích orgánů otevřít kontinuální výzvy pro předkládání projektů používat územní specifikaci podpory v rámci operačních programů případně územní vymezení cílové skupiny v příslušných výzvách zřídit pracovní skupiny monitorovacích výborů s cílem přípravy konkrétních výzev a jejich kritérií a zapojit do těchto skupin zástupce místních samospráv, kteří nejlépe znají specifické potřeby území zjednodušit a sjednotit veškeré pokyny, příručky, formuláře, software, metodiky, pravidla a podmínky pro zpracování žádostí o dotace a kompletní řízení projektů ze strany konečných příjemců

informační servis č. 10/2010 strana 19

l

l

l

l

l

l

l l

l

vypracovat a zveřejnit vzorové typy žádostí, umožnit vyšší standardizaci intervencí nepožadovat takové informace, které jsou běžně ověřitelné ve veřejných registrech (v obchodním rejstříku, z údajů ČSÚ, katastru nemovitostí apod.) zveřejňovat všechny podané žádosti včetně informace o stavu a průběhu jednotlivých projektů během projektového cyklu odbourat vylučování projektů za formální chyby (klíčový je pouze soulad oborového zaměření projektu s programem, právní status žadatele a umístění projektu) definovat potřebu daného řešení jako základní kritérium hodnocení projektu zavést dvoustupňové hodnocení stavebně investičních projektů tak, aby veškeré podklady bylo nutné dodat až v momentě, kdy je jasné, že je projektová idea schválena omezit politické vlivy při hodnocení a výběru projektů diferencovat intenzitu podpory (nastavit různé míry spolufinancování, které by v případě převisu žádostí o podporu umožnily podpořit větší počet projektů menší částkou a dosáhnout tak pákového efektu) více využívat nástroje finančního inženýrství typu Jessica,

l

l

l

l

l

l

Fondy rozvoje měst zakládat na úrovni měst nikoliv na úrovni regionů soudržnosti či ministerstev, zvážit možnosti využití nástrojů finančního inženýrství ve městech pro bezúročné poskytování úvěrů zrychlit celý projektový cyklus (zejména pak od ukončení výzvy po obdržení první splátky) zajistit předfinancování (zálohové financování jež je obdobou tzv. limitek) u obecních projektů, obecně rozšířit možnosti průběžného financování, a snížit tak na minimum zátěž spojenou s financováním projektů zajistit, že DPH bude uznatelným nákladem ve všech programech a pro všechny velikostní kategorie obcí vymezit termíny pro proplácení projektů ze strany implementačních orgánů a dodržovat je sjednotit kontrolní činnost, omezit vstupní a průběžné kontroly projektů, kupříkladu odbourat následné kontroly finančních úřadů, které kontrolují již zkontrolované zrevidovat využívání technické pomoci, omezit neadresné informační aktivity a bombastické mediální kampaně, zajistit větší informovanost subjektů, zřídit jedno kontaktní informační místo

Subdelegace prostředků na úroveň měst Města mají v případě Integrovaných plánů rozvoje měst (dále IPRM) zájem o převzetí odpovědnosti za správu prostředků (tzv. subdelegaci evropských fondů). To však za předpokladu, že budou vědět, co tato povinnost obnáší a získají také prostředky na řízení projektů. Subdelegace by měla smysl zejména v případě, že by města dostala možnost IPRM připravovat i pro širší zázemí města, pro okolní obce. Přispělo by to k větší integrovanosti akti-

vit s dopadem i přes administrativní hranice města. Integrované aktivity musejí být realizovány v součinnosti s podporou venkovských oblastí. Řešením by mohla být také realizace projektů na území obcí spadajících pod obec s rozšířenou působností nebo umožnění skupinového projektu více obcí dohromady. Ušetřily by se tak náklady na zpracování i správu projektu a na řešení daného problému by bylo možné pohlížet z širší perspektivy.

Integrovaný přístup k venkovu Z hlediska budoucího vývoje venkovských obcí lze jako klíčové vnímat vytváření podmínek pro spolupráci. Programy by měly umožnit financovat projekty z více oborů a za použití zdrojů více žadatelů, větší investiční celky by měly sloužit pro více obcí, a to i s ohledem na umožnění společného kofinancování. Je třeba využít potenciál stávajících struktur spolupráce – svazků obcí a MAS, které by v případě personální a finanční stability mohly zajistit mikroregionální či regionální integraci projektů, nebo zajistit alespoň přenos úspěšných projektů a řešení. Základním kritériem pro roz-

dělování by měly být programy rozvoje seskupení obcí, aby byla budována jen potřebná infrastruktura a služby, nikoli taková, kdy každá obec má projekt na zařízení, které by postačovalo jediné pro více obcí. Pokud by metodika a povinnost teritoriálně vygenerovat potřeby a naplánovat rozvojové aktivity předcházela rozdělování dotací, mohlo by to být velice efektivní. Přednost by měly mít vždy (alespoň při distribuování části prostředků u projektů infrastruktury a služeb) projekty sloužící pro více obcí nebo celému regionu, potvrzené na základě objektivních, v celé ČR stejných, kritérií.

V rámci dotazníkového šetření Kancelář Svazu oslovila starosty s otázkou:

Máte nějaké konkrétní návrhy, které by zlepšily a zefektivnily využití evropských fondů vaší obci? Zde přinášíme vybrané odpovědi: Návrh nemám, celý systém mi připadá postavený na hlavu, ale musíme pracovat s tím, co máme. Meziměstí Přehodnotit finanční alokace v jednotlivých operačních programech, maximálně snížit možnost korupce při přidělování dotací jednotlivým projektům. Daleko lepší by ale byl systém bez dotací s posílením daňových

informační servis č. 10/2010 strana 20

příjmů o peníze z dotačních titulů - alespoň národních dotací. Obce a města by mohly daleko efektivněji a úsporněji plánovat svou obnovu a nečekat na nahodilé dotace, z nichž může vyjít zrovna ta s nejnižší prioritou. Aš Myslím si, že pokud by se podařilo definovat priority v jednotlivých obcích a městech, mohly by být dotační prostředky rozdělovány

na obce dle počtu obyvatel a dle ekonomických výsledků jednotlivých obcí. Ušetřily by se finanční prostředky na všechny poradce, administrátory, na propagaci projektu atd. Pokud by obce měly definovány základní priority (vyřešení kanalizace, vodovodu, teplo, komunikace atd.), musely by nejprve vyřešit tyto základní potřeby a teprve poté čerpat prostředky na revitalizace náměstí, zeleň, hřiště, cyklostezky atd. Obce nemají vyřešené

tyto základní věci a dotace byly nastaveny na čerpání dotací na nadstavbové věci a ne na zásadní potřeby. Benešov Vyhlášení výzev by mělo být harmonizováno s přípravou rozpočtů měst a obcí - tzn., že pro městské rozpočty je velmi důležité, aby nejdéle v září byly schvalovány výsledky jednotlivých programů. Tedy podání žádosti do konce března, do konce září výsledky, do konce roku podpisy smluv a v následujícím roce ukončená realizace projektu … a tak pořád dokola. Další možností by bylo přímé určení prostředků pro obce - kolik dlouhodobě pravidelně budou dostávat pro jakou oblast alokace. Současně navrhujeme zrušení zejména spodních finančních limitů. Sušice Doporučujeme uvádět plánované výzvy již v době, kdy se o nich uvažuje, ne až k datu pro příjem žádostí (zejména u dotací s náročnou administrativní přípravou, např. zajištění projektových dokumentací aj.). Současně považujeme za vhodné uvádět příklady, jak vy-

Jednodušší, pružnější a rychlejší systém administrace projektů. Větší flexibilita opatření v rámci projektů - většinou jsou v žádostech předběžné termíny, nacenění projektu bývá v určitých cenách a vítězná nabídka je opět v určitých číslech, může být i v různých poměrech mezi stejnými položkami - umožnit přelévaní peněz v rámci projektu mezi jednotlivými činnostmi, pokud je např. realizovaná část projektu levnější oproti plánovanému rozpočtu - nedržet se ho za každou cenu, pokud je hospodárnější jiná metoda, která nebyla zohledněna, případně neexistovala v průběhu přípravy projektu. Břeclav

Dopravní infrastruktura Energie Bydlení

Priority měst v oblasti měkkých, nástavbových aktivit Správa

Analýza potřeb měst i analýza potřeb obcí tvoří základ připravovaných pozic Svazu k budoucí podobě politiky soudržnosti a společné zemědělské politiky po roce 2013, zejména té části, která se týká rozvoje venkova. Svaz rozšíří závěry analýz jak mezi městy a obcemi, tak vůči krajům a státní správě a prostřednictvím svého předsedy a zároveň europoslance Oldřicha Vlasáka s nimi také seznámí představitele evropských institucí. Bude také usilovat o to, aby regiony soudržnosti i sektorová ministerstva zohlednily potřeby samospráv v připravovaných programech. Celý text analýz naleznete ke stažení na webových stránkách Svazu. Budeme vděční za vaše podněty a komentáře.

Naše město vydalo během přípravy žádostí na projekty poměrně vysoké částky za předprojektovou a projektovou přípravu a za tzv. dotační management, aniž by naše žádosti uspěly. Projektové dokumentace za nemalé peníze tak pravděpodobně skončí v „šuplíku“, protože bez dotace na realizaci projektu prostě město nemá. Proto se domníváme, že měl být zvolen efektivnější a ekonomičtější způsob přípravy projektů z evropských fondů, např. formou posuzování a schvalování žádostí již ve stupni investičního záměru (podobně jako jsou např. posuzovány záměry nebo koncepce z hlediska ŽP v procesu EIA či SEA) v „nulté“ etapě, ještě před zahájením faktické pomoci EU. Města a obce by tak ušetřily nemalé finanční prostředky za zbytečné

projektové dokumentace a dotační management neschválených projektů, které mohly být použity účelněji jinde a jinak. Evropské fondy by v následujícím období neměly tak striktně vymezovat jednotlivé priority do různých opatření a podopatření. Mělo by být zavedeno průběžné financování realizace projektů, tj. že by příjemce dotace hradil pouze svůj podíl - a ten by neměl být vyšší než 10 %. Mnichovo Hradiště

Priority měst v oblasti tvrdé infrastruktury

Podpor a podnikání Ekonomický rozvoj

Závěr

plnit jednotlivé formuláře, např. u formulářů s elektronickým vyplňováním zveřejnit „Vzor“ s instrukcemi k jejich požadovanému obsahu. Toto opatření by odbouralo vícenásobné přepracovávání nebo doplňování dokladů a umožnilo by zrychlení celého dotačního procesu od samého počátku. Kamenický Šenov

Podpor a cestovního ruchu

Sociální oblast (dávky a slu by) Zdravotnictví

připravili: Ing. Oldřich Vlasák, Ing. Ondřej Mátl, MPA, MSc., Mgr. Eva Srnová, Mgr. Ingrid Štegmannová

Rozvoj kultury Rozvoj sportu

informační servis č. 10/2010 strana 21

Předsednictvo Svazu jednalo 20. září 2010 v Praze Po schválení navrženého programu a tradiční kontrole plnění úkolů byl nejprve projednán stav členské základny. Od 20. května 2010 do Svazu vstoupily dvě obce, jedna vystoupila. V současné době tedy Svaz sdružuje 2445 členů, které zastupují 7 832 775 obyvatel, což z celkového počtu obyvatelstva představuje 74,55 % (počet obyvatel byl aktualizován dle ročenky ČSÚ). V souladu se zněním Stanov Svazu byl Předsednictvu také předložen seznam městysů, které požádaly o úhradu nižšího členského příspěvku. K standardním patřil také Rozbor hospodaření Svazu, který byl zpracován k 30. červnu 2010. Přítomní dostali podrobný komentář k vybraným položkám, zodpovězeny byly i jejich dotazy. Velkou pozornost věnovali přehledu uskutečněných zahraničních cest. Podle rozboru jsou rozpočtované příjmy na rok 2010 (bez převodu z rezervního fondu a bez akcí uvažovaných) k 30. červnu 2010 plněny na 51,01 % ve výši 21 802 734,20 Kč. Rozpočtované výdaje (rovněž bez akcí uvažovaných) byly čerpány z 23,1 % ve výši 11 385 957,52 Kč. Předsednictvo vzalo podanou zprávu na vědomí a doporučilo stejně tak učinit i Radě Svazu. V návaznosti na tento materiál byl projednán také Návrh rozpočtu Svazu na rok 2011. Rozpočet byl sestaven jako vyrovnaný s tím, že schodek v celkové výši 3 248 620 Kč je vyrovnán převodem z rezervního fondu (přebytků hospodaření minulých let). Příjmy by měly dosáhnout výše 47 110 000 Kč, výdaje 50 358 620 Kč. Návrh rozpočtu bude ještě podrobně projednávat Rada, která jej schvaluje. Velký časový prostor byl věnován přípravě na jednání s vládou ČR. Členové Předsednictva prodiskutovali body jeden po druhém, uváděli svoje připomínky, doplňky a podněty k rozšíření. O průběhu jednání čtěte na stranách 10 – 13. Předsednictvo odsouhlasilo změny ve složení delegace do CLRAE – Kongresu místních a regionálních orgánů Rady Evropy. Nově jmenovaní členové by se měli zúčastnit jeho 19. plenárního zasedání, které se bude konat ve dnech 26. až 28. října 2010 ve Štrasburku. Z pozice koordinátora Svaz na ministerstvo vnitra zasílá návrh nominace (V závislosti na výsledcích komunálních voleb bude navržena obměna delegace bezprostředně po konání 19. zasedání Kongresu): Členové Komory místních orgánů: Alenka Antošová, starostka obce Proboštov, KDU-ČSL, Mgr. Zdeněk Brož, starosta města Šumperk, nezávislý, MUDr. Raduan NWELATI, primátor města Mladá Boleslav, ODS, Mgr. Hana Richtermocová, místostarostka města Hořice, nezávislá. Náhradníci: Alena Knobová, starostka obce Liběšice, KSČM,

doc. RNDr. Ing. Jan Mrázek, člen zastupitelstva města Opava, nezávislý, Roman Onderka, primátor města Brno, ČSSD. Předsednictvo odsouhlasilo také vznik pracovní skupiny pro obecní policie, která bude určitým protipólem Odboru bezpečnostní politiky, Oddělení obecní policie, zbraní a dopravního inženýrství Ministerstva vnitra ČR a dalších orgánů působících v této oblasti. Tato skupina bude srovnávat činnost obecních policií v jiných zemích a prezentovat jejich dobrou praxi. Měla by se podílet i na přípravě novelizace zákona o obecní policii, která by více odpovídala potřebám měst a obcí, době a současným standardům kvality poskytovaných služeb. Provádět bude také podrobný sběr dat a informací ohledně obecních policií v ČR. V neposlední řadě pak bude připravovat podklady a návrhy pro Svaz ohledně sjednocení některých postupů obecních policií, např. postupy při krizovém řízení. Projednána byla dále organizace a příprava XII. Sněmu Svazu, který se bude konat ve dnech 26. a 27. května 2011 ve Zlíně, organizace a příprava XIII. celostátní finanční konference, která se uskuteční ve dnech 2. a 3. prosince 2010 v nové budově Národního muzea v Praze tentokrát pod názvem Obce a vláda na prahu nového partnerství, dále výstupy, které vzešly z Analýzy potřeb měst a obcí – viz tématická příloha na str. 14 – 21, a zpráva o situaci ve společnosti MEPCO, s. r. o., kde má Svaz 2,5% podíl. Za pozitivní označili členové Předsednictva fakt, že na rozdíl od loňského roku zůstává společnost v prvním pololetí tohoto roku v zisku, v obou sledovaných čtvrtletích vykazuje výnosy. MEPCO současné době realizuje 10 projektů zajištěných smlouvami, podílí se i na přípravě systémového projektu Svazu. Dále se účastní čtyřech výběrových řízení v rámci programu Smart Administration a programu UNDP. Aktuální rozdělení portfolia projektů představuje 60 : 40 ve prospěch zahraničních. Na jednání Předsednictva Svazu nechyběly ani informace o aktuálně projednávané legislativě (o jednotlivých zákonech informujeme pravidelně v rubrice Informujeme a Co jsem připomínkovali v...), projednání změn ve složení komisí a stanovení termínů jednání Předsednictva a Rady Svazu na rok 2011 (bude ještě schvalovat Rada). Rovněž byla stanovena pravidla, jakým způsobem poskytovat stanoviska Svazu mezinárodním organizacím a třetím osobám (je nezbytné, aby nominovaní zástupci Svazu své odborné názory ve vztahu k mezinárodním organizacím i třetím osobám vždy předjednali s Kanceláří, jejímž prostřednictvím se také poskytují – zasílají). na základě podkladových materiálů zpracovala Lenka Zgrajová

informační servis č. 10/2010 strana 22

Z jednání komor a komisí

vybráno ze zápisů

Finanční komise, 2. září 2010, Praha Dr. Klestil z ministerstva financí nejprve prezentoval sestavu o struktuře daně z nemovitostí, kterou by všechny obce měly získávat od příštího roku prostřednictvím datových schránek. Sestava obsahuje strukturu daně podle splatnosti, dle relativních výnosů jednotlivých katastrálních území, dle druhů nemovitostí, počtů osvobození a přehled nedoplatků. Sestava obsahuje nejen odkaz na příslušný paragraf a písmeno zákona, ale na rozdíl od dnešních výstupů se zde uvádějí přímo názvy jednotlivých kategorií. Zatímco dnes sestavy mohou obce získat pouze na žádost a v nejednotné struktuře, pak od příštího roku půjde o automatické zasílání. První rozesílání sestav se očekává v průběhu května 2011. Na základě diskuze členů finanční komise dojde v sestavě k úpravě struktury nedoplatků, které by měly být odstupňovány do výše 1000 Kč, 10 000 Kč a více. Podle členů komise by obce a města uvítaly alespoň jednou obdržet srovnání celkového katastru a území, k němuž bylo někdy podáno daňové přiznání. Samospráva by si tak mohla udělat představu o rozloze území, ze kterého se daň vůbec nevybírá (státní, obecní pozemky, nepřiznaná daň).

V další části jednání se přítomní věnovali Programovému prohlášení vlády a návrhu státního rozpočtu, které spolu úzce souvisejí. Kritizovali zejména plánované zrušení podílu státu v ROPech a opětovné snížení příspěvku na přenesený výkon státní správy. Komise projednala také Rozbor hospodaření Svazu za I. pololetí 2010, který Předsednictvu Svazu doporučila vzít na vědomí. V různém pak jednala o přípravě XIII. celostátní finanční konference (viz informace v INS č. 8-9), o průběhu reformy účetnictví (upozorňováno bylo zejména na dlouhé odezvy při komunikaci s centrálním systémem účetních informací státu a na chybná hlášení související se softwarovými chybami na straně MF ČR). Obdržela také informace o činnosti pracovní skupiny, která se zabývá možnostmi budoucího řešení předlužení obcí, které není v současné legislativě uspokojivě ošetřeno. Vzhledem k tomu, že předlužení obcí a zmírňování rizik pro celkové veřejné rozpočty se objevuje také v prohlášení vlády, lze předpokládat její zájem předložit návrh zákona, resp. novel příslušných zákonů. Zástupci Svazu byli přizváni k jednání pracovní skupiny k problematice předlužení, která od června 2010 funguje na MV ČR.

Komise pro informatiku, 3. září 2010, Praha Přítomní byli seznámeni s písemným stanoviskem Svazu k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (problematika datových schránek) a odůvodněním, které na základě došlých podnětů vypracovala Kancelář Svazu. Stanovisko vyjadřuje zásadní nesouhlas s navrhovanou úpravou zavedení nového způsobu hrazení nákladů spojených se správou a provozováním systému datových schránek. K tématu proběhla na jednání další diskuse, ve které mimo jiné zaznělo: Je žádoucí koordinovat postoje i s AK ČR a STMOÚ. Obce vnímají nezpoplatnění datových zpráv jako kompenzaci nákladů, které musely samy vynaložit, aby se mohl systém v plném rozsahu rozběhnout. Šlo o džentlmenské ujednání s předchozím vedením MV, chybí však kalkulace a určení doby podpory. Součástí nákladů na straně obcí je zatím nedořešená archivace elektronických zpráv. Řešení bude znamenat další investice. Je třeba odlišovat nasazení systému v oblasti přenesené působnosti a samostatné působnosti a podle toho řešit i financování – „co si stát zaplatí, to dostane“. Žádná obec nemá nyní v návrhu rozpočtu na příští rok částky na úhradu poplatků za provoz ISDS. Navíc chybí jasné metodické vymezení, kterých zpráv se dotýká povinnost využití ISDS (rozhodnutí, obálky s pruhem?), mnohdy chodí do DS zbytečnosti. Komise trvá na zásadách sepsaných v dokumentu „Zlínská výzva“ z června t.r., který je třeba znovu

otevřít při jednání s novou garniturou působící na MV ČR. Obecně konstatováno - za „neudržitelné“ lze označit takové modely, které jsou (a) zadarmo, (b) věci závislé na dotacích z fondů EU, (c) nedostatečně prošlé otevřenou diskusí, (d) nemají stanovena jasná pravidla. Za výhodu DS je označována rychlost doručování, avšak i ta někdy může způsobit komplikace (zákonné lhůty někdy do 24 hod.). Padla ale i celá řada dalších podnětů. Komise si uvědomuje, že v době hledání prostoru pro úspory lze očekávat redukci financování i u jiných záměrů eGovernmentu, přestože některé projekty jsou zmíněny v Programovém prohlášení nové vlády. Ekonomická krize přináší vedle problémů i nový užitečný pohled, zda přínos a užitek projektů skutečně odpovídá vloženým nákladům. Nové pohledy na celou problematiku mohou přijít i po komunálních volbách, kdy dojde k obměně vedení na městech a obcích. V návaznosti na předcházející bod jednání komise projednala také přípravu na vystoupení předsedy Stesky na semináři v Mikulově. V různém byli přítomní informováni o dotazníkovém šetření MV ČR ke Smart Administration, které proběhlo v srpnu v rámci projektu KOZA SA (Koordinace a zavádění Smart Administration, MV ČR v rámci OPLZZ), a hovořili také o sehrávání dat evidence obyvatel.

Výbor městských částí a obvodů, 3. září 2010, Ostrava V úvodu vyslechli přítomní informace Jany Netolické ze společnosti ACCOR Services CZ týkající se univerzálních poukázek pro výplatu příspěvku na živobytí ve smyslu § 43 (4) zák. č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Tak jako i mnoho jiných orgánů Předsednictva Svazu se pak věnovali analýze Programového prohlášení vlády, otázce institutu metropolitní policie (racionálnější je podle VMČO podporovat změnu zákona č. 553/1991 Sb.,

o obecní policii, vymezit přesně její kompetence, omezit duplicitu některých úkonů s Policií ČR) a problematice povolování videoloterních terminálů. Členové VMČO pak přijali informace z jednání svazových komisí a zprávu Pavly Jedličkové o závěrečné konferenci NATLC, která se konala dne 26. srpna 2010 v Průhonicích.

informační servis č. 10/2010 strana 23

Komise pro zdravotně postižené občany, Sociální komise a Pracovní skupina pro financování sociálních služeb, 7. září 2010, Praha Společného jednání komisí se účastnili hosté z ministerstva práce a sociálních věcí. PhDr. Radek Suda okomentoval návrh novelizace zákona o sociálních službách. Konstatoval, že tento návrh, na rozdíl od předchozích, je návrhem úsporným, nikoli koncepčním. Počítá především se změnou výše měsíčního příspěvku na péči v prvním stupni ze současných 2000 Kč na 800 Kč. Důvodem tohoto kroku je fakt, že podle systému „OK Nouze“ se z uvedeného příspěvku zpátky do systému sociálních služeb vrací jen 30 % finančních prostředků, zbytek je určen na domácí péči. Tato se však velmi těžko kontroluje, neboť personální kapacita obcí je nedostatečná - v ČR připadá na jednoho zaměstnance obecního úřadu 300-500 příjemců příspěvku na péči. S ohledem na změnu výše příspěvku a následnou kontrolu obecních úřadů navrhlo MPSV zvýšit územní samosprávě příspěvek na výkon státní správy. Ministerstvo financí však toto zamítlo. Plánované snížení se však dotkne kromě příjemců příspěvku rovněž poskytovatelů sociálních služeb, a to až o 205 milionů Kč. Dr. Suda však přislíbil, že MPSV počítá s určitou možností kompenzace v průběhu II. kola dotačního řízení (v roce 2011 by mělo být již pouze dvoukolové). V návaznosti na toto téma se jednalo také o financování sociálních služeb, zejména o přechodu dotačního řízení na kraje - § 101a zákona o sociálních službách. Členové svazových komisí upozornili přítomné hosty z MPSV na případy, kdy kraje při přerozdělování státních zdrojů upřednostňují vlastní zařízení sociálních služeb. Doporučili proto ustanovení zmíněného paragrafu zákona odložit do doby relevantních výstupů z individuálního projektu „Podpora procesů v sociálních službách“, který by měl na dlouhou dobu fungování sociálních služeb ovlivnit. Svaz mimochodem usiluje o členství v týmu předsednictva projektu. Radek Suda poznamenal, že MPSV má k dispozici několik instrumentů, které těmto praktikám krajů mohou zabránit. Jedná se např. o rozdělení směrného čísla na jednotlivé druhy sociálních služeb, tedy o účelovou vázanost dotací na jednotlivé druhy sociálních služeb (stát by vydal 14 účelově vázaných rozhodnutí

o dotaci). Hovořilo se i o rozdílu mezi zajištěním a poskytováním sociálních služeb, tedy o tom, kdo má garantovat základní systém sociální péče. Výklad zákona není v tomto bodě jednoznačný. Podle většinového mínění orgánů Předsednictva Svazu je to stát. Druhý host z MPSV Mgr. Martin Beck referoval o práci na publikaci o veřejné službě, do které se zapojily rovněž města a obce. Podle průzkumů vykonává v současnosti veřejnou službu 13 600 lidí. MPSV připravilo legislativní návrh paušálního příspěvku na jedno místo až ve výši 500 Kč, který by měl města a obce motivovat k ještě vyššímu užití tohoto institutu. V další části jednání pak přítomní diskutovali s prezidentem Asociace poskytovatelů sociálních služeb Ing. Jiřím Horeckým zapojení Svazu do projektů Šťastné stáří a Značka kvality v sociálních službách. Hovořilo se i o projektech, kterým Svaz vyjádřil podporu - Zvyšování kvality a dostupnosti služeb v sociálních zařízeních a Vzdělávání poskytovatelů pečovatelské služby. Kromě toho se společně zabývali i cenovou regulací podle zákona o sociálních službách. Bylo domluveno, že Kancelář distribuuje členům komisí k připomínkám návrh liberalizace cen za sociální služby podle zákona o sociálních službách, který Ing. Horecký zašle. Mgr. Pavel Wiener následně prezentoval nový projekt zaštítěný předsedou Svazu Ing. Oldřichem Vlasákem s názvem Přátelská místa. Projekt si klade poměrně ambiciózní cíl: vytvoření národní sítě certifikovaných míst. Každé certifikované místo bude představovat záruku, že zde jsou vyškolení zaměstnanci, kteří se umí postarat o ty občany, kteří to v konkrétní situaci budou potřebovat. (jde např. o občany s fyzickým handicapem či seniory, náhlé selhání a pod.). Projekt je určený zejména institucím veřejné správy, tedy rovněž městům a obcím. V různém přítomní žádali, aby Kancelář znovu kontaktovala MPSV s původní otázkou změny metodiky poskytování dotací MPSV (13. ledna 2010) i nově formulovanou výkladovou otázkou současného pojetí zmíněné metodiky (parametry).

informační servis č. 10/2010 strana 24

Komora statutárních měst, 9. a 10. září 2010, Děčín Primátorky a primátoři statutárních měst přijali pozvání Vladislava Rašky a v rekordním počtu přijeli rokovat do Děčína. V úvodu jednání byli seznámeni s výsledky Analýzy potřeb měst po roce 2013, které v tomto zpravodaji věnujeme zvláštní tématickou přílohu. K hlavním bodům programu patřil hazard. Svaz uvítal, že ministerstvo financí předložilo k připomínkování krátkou vládní novelu zákona o loteriích, která upravuje povolování videoloterních terminálů. Primátoři rovněž ocenili, že vláda ve svém Programovém prohlášení jednoznačně vymezila svou pozici vůči hazardnímu průmyslu a chce přistoupit k jeho vyššímu zdanění i k odstranění výjimek. Na druhé straně ale zdůraznili, že nesmí dojít k zániku místní vazby mezi výnosem a územím, kde je hazard provozován. Zachovány by podle nich měly rozhodně zůstat místní poplatky. I část výnosů ze správních poplatků by měla směřovat do rozpočtu obcí, a to především za účelem odstraňování negativních sociálních dopadů. Podle primátorů by novela zákona měla odstranit také závislost kulturních, sportovních a jiných institucíí na příspěvku od provozovatelů hazardu a jednoznačně zamezit zneužívání odvodů na veřejně prospěšné účely. Na jednání byli také krátce přítomni zástupci herního průmyslu. Ředitel Asociace provozovatelů kurzových sázek Marek Herman zkonstatoval, že podcenili lobby a sílu měst, nicméně jsou poučeni a nyní by se Svazem rádi připravili novelu, která by byla přijatelná pro obě strany. Např. odvody by dle jeho slov mohly činit 20 %, přičemž by doporučovali, aby 5 % směřovalo přímo do obcí. Ujistil také, že i oni mají zájem na pročištění trhu a posílení transparentnosti odvodů příjemcům. Na dotaz, zda se uvažuje také o snížení počtu licencí, Marek Herman odvětil, že počet hráčů na trhu se sníží už samotným 20% odvodem výtěžku (bylo 6 – 20).

Členové Komory dále odsoudili zamýšlené snížení příspěvku na přenesený výkon státní správy. Navržené snížení příspěvku nepředstavuje úsporu veřejných financí, jak tvrdí vláda, nýbrž pouze přenesení nákladů ze státu na obce. Přenesený výkon státní správy představuje činnosti, které obce musí zajišťovat pro stát. Platy a další náklady hradí obce ze svých rozpočtů a příspěvek na úhradu nákladů získává samospráva ze zákona. Také nezávislá analýza, kterou pro ministerstvo financí v roce 2008 zpracovalo konsorcium vysokých škol, jasně prokázala, že obce musí na služby pro stát zapojovat i prostředky určené pro svůj rozvoj. Na základě dlouhodobé snahy Svazu byl v roce 2010 navýšen příspěvek pro obce I. a II. typu, obcím s rozšířenou působností, tedy tzv. trojkám, které zajišťují největší objem přenesené státní správy, sliboval ministr Janota dorovnání v roce 2011. Současná vláda chce ale příspěvek naopak znovu snížit. Reálně tak hrozí, že nedostatek financí se negativně projeví v kvalitě poskytovaných služeb. Ministerstvo financí se rozhodlo pro jednoduchý aritmetický přístup. Výši příspěvku, která vychází z podkladů ministerstva vnitra, chce v příštím roce pro všechny typy obcí krátit zvoleným koeficientem. Mělo by se jednat o plošné snížení o více než 17 %. Kdo ale zaručí, že v budoucnu se vypočtená částka nebude krátit třeba o polovinu? Také obce se musely vyrovnávat s dopady ekonomické krize a dnes již nedisponují dodatečnými prostředky, které by mohly na úhradu nákladů na státní správu vynakládat. Argumenty, které na Komoře zazněly, uvedl také Oldřich Vlasák na své pracovním jednání s premiérem Petrem Nečasem. Komora statutárních měst velmi kritizovala také rozhodnutí vlády, kterým v rámci škrtů ve státním rozpočtu bylo zrušeno 7,5% spolufinancování státu u projektů realizovaných v rámci regionálních operačních programů. Toto rozhodnutí fakticky

informační servis č. 10/2010 strana 25

dopadne na města a obce, jimž v mnoha případech nezbude, než se realizace projektu vzdát. Obce se doposud podílely na financování projektů stejnou měrou jako stát, 7,5 %, nyní by to tedy mělo být 15 %. Spoléhat nejde ani na kraje. Takovéto náhlé rozhodnutí vlády považuje Komora za nefér. (Pozn. red.: Vláda nakonec svoje rozhodnutí přehodnotila a rozhodla o zachování spolufinancování státu u projektů realizovaných v rámci ROP, na které jsou již podepsány smlouvy či které jsou již součástí vypsaných výzev.) Otázka proplácení bude diskutována při jednání představitelů Svazu s vládou ČR. Svaz bude po vládě také znovu žádat, aby dodatečné prostředky z evropských fondů ve výši asi 6 mld. Kč, které Česká republika získá jako vyrovnávací platbu za nepřesný odhad růstu HDP v roce 2005, směřovaly do měst a obcí na pokrytí povodňových škod. V další části jednání se členové Komory věnovali dalším tématům, která by měla být prodiskutována s vládou. Souhlasili s připravenými podkladovými materiály, přičemž velký důraz kladli

V předvečer jednání...

informační servis č. 10/2010 strana 26

zejména na zákon o veřejných zakázkách (nutno zjednodušit), narovnání tzv. účka v daňových příjmech obcí a na převody nepotřebného majetku státu na obce (upozorněno bylo i na velmi těžko řešitelné případy ve směru k soukromníkům – soukromník vlastní např. pozemek pod komunikací a požaduje od obce nájem). V souvislosti s problematikou povodní bylo upozorněno také na legislativou zcela opomíjené sesuvy půdy. Zapadnout by ale rozhodně neměla také otázka slunečních elektráren, rušení výstavby některých komunikací či úloha měst a obcí v oblasti sociálních služeb. O průběhu jednání s vládou informujeme na str. 10 – 13. V různém pak byla diskutována šířící se atomizace velkých měst. Podle primátorů by se k odtržení městské části měli v referendu vyjadřovat všichni obyvatelé dotčeného města. I oni mohou mít v daném místě zahrádky, garáže, provozovny atd. Lenka Zgrajová

Bezpečnostní komise, 10. září 2010, Uherský Brod Přítomní se nejprve vyjádřili k návrhu zmocněnce pro lidská práva Michaela Kocába, podle kterého by bylo znovu povoleno zakrývat si při demonstracích obličej (nařízení se nevztahuje na kulturní akce). Komise i nadále podporuje původní návrh, tedy aby zůstala v mezích stávajících úpravy v režimu zákona o shromažďování povinnost nezakrývat si obličej v průběhu shromažďování. Komise dále podpořila usnesení Pracovní skupiny Svazu pro sociální začleňování, kterým vyjádřila podporu navrhovanému konceptu sociálního bydlení za podmínky, že se bude realizovat na bázi dobrovolnosti a vytvoří se materiální a metodicko-technická pomoc pro obce. Stát zavede uchopitelné ekonomické nástroje, které zvýší možnosti obcí a nestátních neziskových organizací. Pokud obce navrhované nástroje nevyužijí, nebude to mít za následek žádné sankce. Dále se komise věnovala otázce institutu tzv. metropolitní policie, který se objevoval v neoficiálním návrhu Programového prohlášení vlády, v oficiálním však již nikoli. Metropolitní policie by patrně byla nejprve zřízena v Praze, poté ve statutárních městech a časem ve městech s počtem obyvatel nad 10 tisíc. Host jednání JUDr. Ivo Chauer z odboru bezpečnostní politiky MV ČR potvrdil, že metropolitní policie není přímo součástí programového prohlášení vlády, je však v koaliční dohodě tří vládních stran. Ministerstvo vnitra má do června 2011 zpracovat analýzu vnitřní bezpečnosti obcí. Její součástí by mělo být i rozhodnutí, zda metropolitní policie bude zřízena nebo dojde ke zdokonalení stávajících institucí. Komise doporučila, aby MV ČR zpracovalo základní koncepci a schéma fungování metropolitní policie, včetně vztahu mezi Policií ČR a obecní policií, ze které by bylo možno vycházet při dalším projednávání této problematiky. Přítomní byli rovněž seznámeni s analýzou Programového prohlášení vlády vypracovanou pracovníky Kanceláře Svazu. Z oblasti bezpečnosti je alarmující plánované rušení obvodních od-

Ing. Ondřej Bos, MV ČR; Ivo Chauer, MV ČR

dělení Policie ČR. S delimitací obvodních oddělení Policie ČR Svaz zásadně nesouhlasí a požaduje vypracování důkladné analýzy provozních nákladů policejních služeben. Až na základě těchto rozborů by bylo možné přijmout omezující opatření, která by byla projednána s obcemi, kterých by se delimitace přímo týkala. Závěrem Ing. Ondřej Bos informoval o typovém plánu, který vzniká ke krizové situaci „narušování zákonnosti velkého rozsahu“.

Ing. Vladimír Vlček, Ostrava; PhDr. Jarmila Fritscherová, Olomouc; Vlastimil Břicháček, Brno - Obřany a Maloměřice

Regionální komise, 17. září 2010, Praha Mezi hlavní body jednání komise patřilo téma snížení míry spolufinancování státu v regionálních operačních programech z původních 7,5 % na 0 %. (Pozn. red.: Svaz ostře protestoval a vláda své rozhodnutí změnila – viz Z jednání KSM, str. 25, 26.) Členové komise byli dále seznámeni s výstupy analýz potřeb

měst a obcí – viz příloha zpravodaje, str. 14 – 21. Předseda komise informoval členy o konferenci URBANUS 2010, která se bude konat v prosinci a požádal je o spolupráci při vytváření programového bloku věnovaného spolupráci českých měst s evropskými partnery v nejrůznějších oblastech činnosti.

Pracovní skupina obcí s rozšířenou působností, 23. září 2010, Praha Za přítomností hostů z ministerstva financí (JUDr. Jarmila Hanslová) a ministerstva vnitra (JUDr. Adam Furek) byly diskutovány možnosti prevence předlužení obcí a způsoby případného zániku obce – viz samostatný příspěvek na str. 3. V rámci diskuze se probírala úskalí zvolených parametrů hodnocení finančního zdraví obce. Přítomní se přikláněli k vícekritérnímu hodnocení, zatím navrhované poměry oběžných aktiv a pasiv či poměru cizích zdrojů ku celkovým aktivům nepovažují za dostatečné pro posouzení. Upozorněno bylo také na účetní riziko, kdy majetek v historických cenách má sloužit jako jmenovatel pro cizí zdroje poskytnuté v současné době. Byla vyjádřena i obava, aby se seznam obcí, s podle ukazatelů horším hospodařením, které však může být odůvodnitelné zvoleným systémem financování (splátky úvěru na nájemní byty

z úhrad od nájemníků), nestal blacklistem obcí, které nebudou moci dosáhnout na dotace. JUDr. Hanslová z ministerstva financí uvedla, že první verze návrhu prošla na ministerstvu vnitřním připomínkovým řízením a že právě diskuze nad připomínkami bude náplní příští schůzky pracovní skupiny při MV ČR. JUDr. Furek poté představil vizi legislativní úpravy zániku obce, která nemusí vždy nutně souviset se špatnou finanční situací obce. K zániku by mohlo dojít pouze v případě, že by se dvakrát neuskutečnily vyhlášené volby pro nezájem občanů pracovat v orgánech obce. V další části se přítomní věnovali analýze Programového prohlášení vlády, státnímu rozpočtu na rok 2011 a s tím související přípravou na jednání zástupců Svazu s vládou ČR – viz str. 10 – 13. Diskuse se točila zejména okolo plánovaného krácení příspěvku informační servis č. 10/2010 strana 27

na přenesený výkon státní správy, který není úsporou veřejných financí, nýbrž pouze přehozením na druhého – obce (např. pro Tábor snížení představuje 8 mil. Kč). Lze se rovněž domnívat, že navržený způsob krácení úhrady (o 17 %, což u obcí III. typu představuje milionové částky) je v rozporu s názorem Ústavního soudu. V nálezu ÚS 34/02 z 5. února 2003 se mj. uvádí: „způsob financování výkonu státní moci územními samosprávnými celky za

předpokladu, že státní příspěvek bude dostatečně vysoký ke splnění uložených úkolů, nepředstavuje ohrožení autonomie územních samosprávných celků podle Ústavy a Charty místní samosprávy.“ Zazněla také poznámka, že nový katalog prací, který umožňuje řadě zaměstnanců postup do vyšších platových tříd, představuje významný nárůst výdajů – např. v Novém Bydžově ze 70 zaměstnanců 22 požádalo o přeřazení do vyšší platové třídy.

Kulturní komise, 23. září 2010, Praha Členům komise byla v úvodu jejího zasedání představena Společnost Antonína Švehly, a to jejím předsedou Mgr. Pavlem Černým. Jde o nepolitickou nevládní organizaci, která se zabývá osvětovou činností spojenou s památkou Antonína Švehly. Podstatnou náplň zasedání komise pak tvořila debata o možných problémových okruzích z oblasti kultury, které by členové komise viděli jako vhodné k projednání s novým ministrem kultury Jiřím Besserem. Komise se shodla na tom, že podstatným a sporným bodem zůstává financování kultury. Obce a města chápou nutnost úsporných opatření ve všech směrech a podporují tato omezení i v oblasti kultury, nicméně trvají na tom, aby byla průběžně řešena udržitelnost provozu stávajících památek a kulturních zařízení. V závěru jednání členové komise podpořili pozici Svazu k problematice loterního zákona a zdůraznili potřebu v této oblasti neu-

stále bojovat za zájmy obcí a za jejich právo regulovat hazardní průmysl na svých územích.

Vy se ptáte, my odpovídáme Vymáhání místních poplatků na nezletilých Dotaz: Už tak složitá situace obcí při vymáhání nedoplatků na místních poplatcích za nezletilé se ztíží po 1. 1. 2011, kdy vstoupí v platnost nový daňový řád, který neumožňuje obcím učinit úkon, který by přerušil a tedy prodloužil lhůtu pro placení poplatku nezletilým. Podle stávajícího zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, může obec zaslat nezletilému výzvu, aby nedoplatek zaplatil v náhradní lhůtě, čímž se lhůta pro placení poplatku prodloužila. Nový daňový řád tento institut neupravuje. Odpověď: Ano, je pravda, že § 160 zák. č. 280/2009 Sb., daňový řád, který vstoupí v účinnost dne 1. ledna 2011, obsahuje zúžení úkonů, které zakládají přerušení lhůty pro vymáhání daňových nedoplatků. V důvodové zprávě ministerstvo financí jako předkladatel uvádělo: „Úkony, řízení a postupy, které přerušují běh lhůty pro placení daně, jsou taxativně uvedeny v odstavci 3, což přispěje k odstranění právní nejistoty ohledně běhu těchto lhůt.“ Prosté zaslání výzvy již tedy nepřerušuje lhůtu. S využitím přechodných ustanovení v § 264 lze usuzovat, že lhůty běžící dle v současnosti platného zák. č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, zůstávají bez změny. Zpracováno dle stavu legislativy k 16. 9. 2010. informační servis č. 10/2010 strana 28

Domníváme se, že obce budou v rámci aktivní správy poplatků nuceny přistupovat k daňovým exekucím dle § 160 odst. 3 písm. a) daňového řádu, které budou s využitím § 181 následně odkládány až na dobu zletilosti poplatníka. Odložit výkon daňové exekuce je možné na dobu nezbytně nutnou, kdy se změní poměry exekuovaného natolik, aby byl schopen exekvovanou částku zaplatit. U nezletilého lze předpokládat, že tato doba, než bude schopen sám ze svých prostředků zaplatit dosud neuhrazený poplatek, bude činit nejméně do doby dosažení jeho 18 let věku. S ohledem na tuto dobu i s ohledem na lhůtu, ve které je možné maximálně požadovat placení dosud nezaplaceného poplatku dle § 160 odst. 5 daňového řádu,

lze doporučit, aby byl výkon daňové exekuce odkládán na dobu až 20 let. Případné posečkání s platbou poplatku dle § 160 odst. 3 písm. c) daňového řádu, které také přerušuje běh lhůty, vylučuje uplatnění úroku z prodlení. Využití institutu zástavního práva (na věc movitou i nemovitou) dle § 160 odst. 3 písm. b) daňového řádu, které také přerušuje běh lhůty, z důvodu nezaplacení poplatku nepředpokládáme vzhledem ke složitosti a neproporcionalitě (nepřiměřenosti) daného opatření k výši vymáhaného poplatku. Svaz ve spolupráci s ministerstvem financí připravil v roce 2008 návrh novely zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Zde se také objevovala možnost ručení zákonných zástupců. Návrh byl na začátku roku 2009 stažen z projednávání vládou. V současné době jednáme o znovupředložení. Mgr. Pavel Drahovzal Ing. Jaroslava Kypetová, Ph.D. legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu

K problematice zrušení trvalého pobytu - upřesnění V Informačním servisu č. 7 jsme v této rubrice zveřejnili odpověď na dotaz týkající se možnosti zrušení trvalého pobytu samotným občanem. V důsledku chybné interpretace zákona o evidenci obyvatel, který na danou problematiku dopadá, jsme zřejmě některé z vás uvedli v omyl. Proto uvádíme na pravou míru informace, které jsme chybně publikovali v dané odpovědi. Ohlašovna rozhodne o zrušení trvalého pobytu občana za současného splnění dvou podmínek stanovených ustanovením § 12 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, ve znění pozdějších předpisů. Splnění těchto dvou podmínek je zároveň navrhovatel povinen v průběhu správního řízení o zrušení trvalého pobytu prokázat. První podmínkou je, že občan se odstěhoval a předmětnou nemovitost již neužívá, a druhou podmínkou je zánik jeho užívacího práva k této nemovitosti (zde jde o ztrátu právního titulu – např. výpověď z nájmu bytu). Posouzení předkládaných důkazů pro splnění výše popsaných zákonných podmínek je poté věcí především správního orgánu (ohlašovny) a jejího správního uvážení.

Návrh na zrušení údaje o trvalém pobytu může podat pouze osoba oprávněná dle dikce ustanovení § 10 odst. 6 zákona o evidenci obyvatel. Tou je vždy občan starší 18 let, způsobilý k právním úkonům, který je zároveň oprávněný předmětnou nemovitost nebo její část užívat (např. nájemce bytu či domu, pronajímatel, vlastník). Z logiky obou výše zmíněných ustanovení zákona o evidenci obyvatel tedy vyplývá, že pokud osoba disponuje platnou nájemní smlouvou, pak nemůže podat návrh na zrušení údaje o trvalém pobytu sám sobě, a to z důvodu, že by nesplnila jednu ze dvou podmínek ve smyslu již zmíněného ustanovení § 12 odst. 1 písm. c) zákona o evidenci obyvatel. Pokud nájemní smlouva k nemovitosti

pozbyla platnosti a dotyčná osoba již nechce mít evidován trvalý pobyt na dosavadní adrese, opět tento údaj nemůže zrušit sama sobě, neboť již není nájemcem předmětné nemovitosti, tudíž není oprávněnou osobou k podání návrhu v souladu s ustanovením § 12 odst. 2 zákona o evidenci obyvatel. V obou výše popsaných případech tak dojde k nesplnění jedné ze zákonných podmínek. Občan tedy není oprávněn zrušit trvalý pobyt sám sobě. Pro úplnost lze ještě dodat, že žádný občan České republiky není nucen evidenčně setrvávat trvale na jakékoliv adrese. Vždy však má možnost postupovat v souladu s ustanovením § 10 odst. 5 zákona o evidenci obyvatel a na vlastní žádost provést změnu údaje o místě svého trvalého pobytu. Tuto změnu občan ohlásí ohlašovně v místě nového trvalého pobytu a doloží právním titulem či souhlasem oprávněného osoby. Mgr. Iva Vejmelková leg.-právní oddělení Kanceláře Svazu

Co nového ve Sbírce zákonů – září 2010 n

Nález Ústavního soudu ze dne 1. července 2010 ve věci návrhu na zrušení § 29 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, a na vyslovení protiústavní nečinnosti Parlamentu České republiky, publikovaný pod č. 242/2010 Sb. Ústavní soud České republiky 1. července 2010 rozhodl o ústavní stížnosti skupiny senátorů z roku 2007, ve věci návrhu na zrušení tzv. blokačního ustanovení § 29 zákona č. 229/1991 Sb., o půdě, ve znění pozdějších předpisů, na jejímž podání se před třemi lety Svaz významným způsobem podílel. Předmětné ustanovení blokuje nakládání s původním církevním majetkem do doby vydání zvláštního předpisu. Skupina senátorů zároveň požadovala, aby Ústavní soud vyslovil, že dlouhodobá nečinnost Parlamentu ČR, která spočívá v nepřijetí zákona, na nějž toto ustanovení odkazuje, je protiústavní. Stížností napadené ustanovení § 29 zákona o půdě zakazuje převádět majetek,

který dříve církve historicky vlastnily. Zároveň předpokládá, že tento historický majetek církví a náboženských společností nebude předmětem obecného restitučního zákona, jako je právě zákon o půdě, nýbrž zákona zvláštního. Žádný takový předpis však přes zákonný příslib dodnes nebyl přijat. Naprostá většina historického majetku církví a náboženských společností je stále v rukou státu, spravována Pozemkovým fondem ČR. Mnoho obcí a měst nedořešené restituční vztahy omezují v rozvoji, neboť mají na svém území rozsáhlé majetky a pozemky, s nimiž lze pouze obtížně disponovat. Ústavní soud však svým nálezem sp. zn. Pl. ÚS 9/07 vyhověl senátorům pouze částečně. Návrh na zrušení ustanovení § 29 zákona o půdě soud zamítl. Dispoziční omezení nakládání s původním církevním majetkem dle názoru Ústavního soudu slouží jedině k ochraně tohoto majetku do doby přijetí zmíněného zvláštního zákona, nikoliv k omezení obcí v jejich samosprávě.

ÍîõcŸï™élîõíàŸòóñî陟Ïçîäíè÷¬Ùäïïäëèퟟ ÓçäŸÂàóŸÑäíóàëŸÒóîñäŸõŸÉèçëàõo Íàáwãê๠nžžñòßôãàìvžßžñçêìçkìvžñòðíèã nžžøãënânêñémžñòðíèãžßžñéêßâíôbžòãáæìçéß nžžòãáæìçéߞîðížîmkçžížéðßèçìóžßžøãê〠ÌîíîòóŸï™éläíwŸòóñîéäŸèŸòŸîáòëôçîô 

ϙélîõíàŸòóñî陟ÓçäŸÂàóŸÑäíóàëŸÒóîñäŸ Øìíèãëñébž¶°ž¦ßðãbêžÑÒɞÈçæêßôߧªž³¶´ž®¯žÈçæêßôß Òãꬸž©²°®ž´®°ž³°³žµ¯®ªžâßôçâ¬éßëßð÷ò¾î«ø¬áø õõõ¬î«ø¬áø

nžžãêãéòðíáãìòðbê÷ªžíñônòêíôßávžônœãªžéíëîðãñíð÷ nžžô÷ñíéíøâôçœìmžîðßáíôìvžîêíŽçì÷ nžžŽçðíébžìßàvâéߞâðíàìmžëãáæßìçøßá㬬¬

Ve druhé části stížnosti však Ústavní soud senátorům vyhověl a vyslovil, že dlouhodobá nečinnost Parlamentu ČR spočívající v nepřijetí zvláštního právního předpisu, který by vypořádal historický majetek církví a náboženských společností, je protiústavní a porušuje Ústavu ČR a Listinu základních práv a svobod. Datum účinnosti od: 17. srpna 2010

n

Vyhláška č. 245/2010 Sb., o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů Jako každý rok tato vyhláška stanovuje podíl jednotlivých obcí na výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů. Datum účinnosti od: 1. září 2010

Co jsme připomínkovali v září 2010 n

Návrh státního rozpočtu na rok 2011 Návrh obsahuje snížení příspěvku na výkon přenesené státní správy – pro všechny obce se hodnoty zjištěné z přílohy krátí koeficientem 0,824. Materiál zařazen na jednání vlády dne 22. září 2010. Svaz ostře protestuje proti plánovanému snížení tohoto příspěvku a je připraven i k poměrně odvážným nestandardním krokům, např. podat žalobu k Ústavnímu soudu ČR. n

Návrh zákona o loteriích V současnosti jsou v PSP ČR předloženy k projednání 2 návrhy novel zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů. První z nich podalo zastupitelstvo hl. m. Prahy (sněmovní tisk č. 33), kterým se do právního řádu dostává definice videoloterních terminálů a možnost jejich regulace (místní a časová) ze strany obcí shodně jako výherních hracích automatů. Účinnost „pražské“ novely je na vůli zákonodárce.

Druhý návrh z dílny poslanců ČSSD (sněmovní tisk č. 47) je téměř obsahově shodný s návrhem, jež projednal a schválil Parlament před volbami, žel prezident jej vetoval. V mezidobí od ustavení nové vlády připravilo svůj návrh také ministerstvo financí, který definuje sázkové hry v kasinu (karetní hry zaměstnance kasina proti sázejícímu) a pod tyto hry zahrnuje i turnaje v karetních hrách, pokud jsou v nich vybírány sázky a účastník nemá zaručenu jejich návratnost (např. mariášové turnaje). Pro obce přináší možnost regulovat prostřednictvím OZV výherní hrací přístroje, hry v kasinech, internetové hry, dálkově provozované hry (mobilní telefon, televize), videoloterní terminály a další moderní technologie, a to určením místa času k jejich provozování či je zakázat. Účinnost předpisu je od 1. 1. 2011 a je předložen vládě k projednání. Dosud vydaná povolení zůstávají podle vládního návrhu v platnosti na dobu, na kterou byla vydána, tj. až na 10 let, proti tomuto se zásadně Svaz postavil a navrhuje max. 3 roky.

TECHNOLOGIE ZÍTKA PRO VÁŠ PROJEKT Máte kladné stanovisko o pipojení výrob výrobny, bny ny,,

POTEBUJETE TE S STAVT? TAVT?

UVAŽUJETE O PRODEJI PROJEKTU? Hledáte partnera pro realizaci projektu? Nabízíme rzné formy spolupráce a nancování. Pískovna, zavážka, stará výsypka nebo skládka – i tyto lokality mžete pemnit ve výrobnu ekologicky isté energie. Naše ešení je certikováno TAZÚS a postaveno na materiálech špikových výrobc s dlouhou tradicí na trhu. Jednoduchá a rychlá výstavba, dlouhá životnost, záruka 25let.  HELIOS Tech., a.s. Pístavní 483/27, 400 07 Ústí nad Labem  Tel.: 475 503 108, Fax: 475 503 108  E-mail: [email protected]

Stavební technologie:

www.heliostech.cz

n

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 300/2008Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů V navrhované novele zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů se zavádí nový způsob hrazení nákladů spojených se správou a provozováním informačního systému datových schránek. Nově by úhrada příspěvku za odeslanou datovou zprávu měla být přenesena na držitele datové schránky. Držitele datových schránek, kteří budou od povinnosti hradit tento příspěvek osvobozeni, určí ministerstvo financí a ministerstvo vnitra. Návrh zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů je v současné době připraven k projednání na vládě České republiky. Svaz zásadně nesouhlasí, aby datové schránky byly oproti původnímu plánu zpoplatněny. n

Změna zákoníku práce V souvislosti se změnami v platových tabulkách státních zaměstnanců přišel Svaz s koncepčním řešením vyčlenění všech zaměstnanců měst a obcí z těchto tabulek. Tito zaměstnanci jsou placeni z rozpočtu města a obcí, a proto by nemuseli nutně podléhat tabulkám státních zaměstnanců. Na vypořádání připomínek s podobným ná-

vrhem vystoupila rovněž Asociace krajů České republiky. O návrhu samospráv bude vláda jednat v nejbližších dnech. Z EVROPSKÉ LEGISLATIVY n

Pravidla pro zajištění spolufinancování prostředků EU z národních veřejných zdrojů Svaz se znovu vyjadřoval k tématu snížení spolufinancování státu u projektů financovaných z evropských fondů v regionálních operačních programech. Kromě připomínek k materiálu rozvádějící Usnesení vlády č. 563 z 11. srpna 2010 s názvem „Pravidla pro zajištění spolufinancování prostředků EU z národních veřejných zdrojů“ Svaz znovu oslovil ministra financí Miroslava Kalouska a upozornil, o jak nesystémové rozhodnutí se jedná a jak moc samosprávy poškozuje. Rozhodnutím se stát problému nezbaví, jen jej přesouvá jinam, do výdajů rozpočtů samospráv. Změny se týkají i již běžících projektů, takže dlouhodobé smluvní vztahy samospráv tím mohou být narušeny. Zásadní bude rozhodnutí pro venkov, protože malé obce těžko získají větší objemy prostředků na spolufinancování projektů. Dle Svazu usnesení vlády destabilizuje celý systém financování projektů v regionálních operačních programech.

Ze zahraničních aktivit Rakouské obce má v úctě i pan prezident Ve dnech 9. a 10. září se ve Štýrském Hradci konal již 57. sjezd Svazu obcí Rakouska (Österreichischer Gemeindebund). Mezi nemnohými zahraničními hosty tradičně nechyběli zástupci Svazu. Naši delegaci vedl místopředseda Svazu Josef Bezdíček, starosta Čermné nad Orlicí. Sjezd měl dvě části – neformální a formální. Mottem celé akce byla „Energie a udržitelnost“. Formální zasedání probíhalo druhý den, v pátek. Předseda rakouského Svazu obcí Helmut Mödlhammer hrdě hřímal od řečnického pultu jako první řečník. Je to velký bojovník a úspěšný politik, rakouské obce již vede řadu let. „Rakouské obce jsou opravdovou páteří republiky a musí ji zůstat i nadále! Spolkový stát musí pomoci sanovat rozpočty obcí na příští rok!“ Dopady finanční a hospodářské krize dolehly i na bohaté Rakousko. Mödlhammer posluchačům vyčíslil, o kolik za poslední léta vzrostly náklady rakouských obcí z důvodu plnění nových povinností, zejména v oblasti sociální péče. Stát přispívá stále stejně, jako by obce neměly nové povinnosti. V tom je Rakousko a Česko bohužel na jedné lodi. Mödlhammer je mezi rakouskými starosty vážen a ctěn. Není jen skvělým řečníkem a nepoužívá otřepané či líbivé fráze. Velmi trefně a mnohdy s humorem shrnul a srozumitelnou formou přednesl všechny argumenty, které obce vůči jednotlivým spolkovým zemím a spolkovému státu mají. Celý

sál poslouchal, a když Mödlhammer domluvil, netrpělivě se čekalo, co na to hosté zastupující spolkovou zemi a stát. Podobných akcí jako je tento sněm se na rozdíl od České republiky účastní často a rádi hosté z nejvyšších pater rakouské politiky. Obce mají v Rakousku obrovskou vážnost, nehranou, přirozenou. Není proto divu, že do Štýrského Hradce přicestovala rovněž hlava Rakouska. Prezident Heinz Fischer vyzval k rozvaze a nabídl své služby prostředníka při řešení možných sporů mezi obcemi, spolkovými zeměmi a státem. Jeho projev byl krátký, avšak výstižný. Pochválil nejen obce, nýbrž i spolkové země a Spolek. Společně všechny tři části Rakouska čelí krizi snad nejlépe z celé Evropy, za to jim dle svých slov patří výrazný dík. Prezi-

dent Fischer nepůsobí ani „lidově“ ani „bodře“, jeho projev i vzezření jsou důstojné. Rakouský prezident v sále dodával celému jednání zvláštního lesku a důležitosti. Štýrský hejtman Franz Voves se věnoval zejména spolupráci štýrských obcí s jeho spolkovou zemí, kterou spravuje. Ve svém projevu hledal spíše styčné body se snahou rakouských obcí v jednání se Spolkem. Logicky. Přítomné v sále si však nejvíce získal svým srdečným humorem a rovněž tím, že sídlí v Štýrském Hradci. Rakouští starostové dovedou ocenit pohostinnost a noční Štýrský Hradec k nim rozhodně pohostinný byl. Stejně tak přivítali starostu Štýrského Hradce Siegfrieda Nagla.

informační servis č. 10/2010 strana 31

Netrpělivě se čekalo na vicekancléře a ministra financí Rakouska Josepha Prölla. Zřejmě z taktických důvodů jej nechali až na konec. Svůj projev začal dobře - prohlásil, že i on pochází z určité obce a pamatuje si na její problémy. Je zajímavé, že téměř všichni řečníci byli aspoň část svého života komunálními politiky, zřejmě i proto je komunální úroveň v Rakousku brána tak vážně, bohužel na rozdíl od české kotliny. Ministr však chtě nechtě kousl ve svém projevu do kyselého jablka. Řekl, že chápe sice snahu rakouských měst a mají dokonce jeho podporu, nicméně faktem zůstává, že Spolek (který jako spolkový ministr zastupuje) zatím přispěl na řešení krize částkou šesti miliard euro. Obce chtějí poměrnou část všech příjmů státu, aby se vykompenzovaly ztráty z krize, měly by se ale podle ministra financí rovněž paritně, určitou částkou, podílet i na nákladech hašení této krize. To však žádná obec Rakouska dosud nenabídla. I to je realita, prošlo asi každému hlavou. Sálem se

nejprve rozhostilo ticho, které vystřídal nejprve rozpačitý potlesk, jež však za čas přeci jenom zesílil. Ministrovo vystoupení bylo potleskem přerušeno ještě dvakrát. Zaplněný sál opustil dle našeho soudu s čistým štítem a vztyčenou hlavou. Sněm se poté pomalu chýlil ke svému závěru. Fanfáry, nezbytná evropská a štýrská hymna, text slov na plátně, odchod pana prezidenta. Hosté však kvapem neodjížděli, ani nešli hodovat do zvláštních síní. Násle-

doval společný oběd, kterého se zúčastnil i pan prezident. Společně s ostatními jedl přesolený buřtguláš a vesele konverzoval. Rovněž další hosté se zúčastnili živé debaty v jídelní místnosti, atmosféra zde byla uvolněná a srdečná, VIP hosté se bez problémů mísili mezi starosty, stáli frontu na vídeňský štrůdl či štýrské víno a všichni i po jídle dlouhé minuty setrvávali v přátelském rozhovoru. Vše navíc natáčela rakouská státní televize a cestou zpátky do Čech jsme za několik hodin slyšeli první ohlasy a komentáře v autorádiu - poměrně pravdivé. Účastnit se sjezdu rakouských obcí byl v mnohém zážitek. Klidně a bez emocí se dosáhne více politického úspěchu než rezolucemi plnými silných slov či výhružek. To sněm rakouských obcí dokázal. Rakouské obce se těší všeobecné vážnosti, musely si ji však vybojovat. Měly na to o čtyřicet let více než ty české, ty ještě lítý boj čeká. Příští sněm se koná ve světoznámém středisku zimních sportů Kitzbühel, doufáme, že Svaz bude opět přitom a budeme moci referovat, co nového se u sousedů děje. Mgr. Petr Schlesinger legislativně-právní oddělení Kanceláře Svazu

Z R ADY E V R O PSK ÝCH O BCÍ A R EG I O N Ů (CEM R ) l

Jednání Pracovní skupiny pro veřejné zakázky a služby

9. – 10. září 2010, Brusel Na pravidelném setkání Pracovní skupiny pro veřejné zakázky a služby, která se schází na půdě Rady evropských měst a regionů, projednávali zástupci jednotlivých členských zemí a asociací aktuální vývoj v oblasti veřejných služeb a veřejného zadávání v evropském měřítku. V první části jednání zasedala Pracovní skupina pro veřejné zakázky a služby společně s Pracovní skupinou pro dopravu. Hlavním tématem byly koncese na služby, o kterých členové pracovních skupin diskutovali se zástupci Evropské komise. Představitelé národních asociací se shodli na tom, že v členských zemích existuje velký problém s vyjasněním definice koncese na služby, informační servis č. 10/2010 strana 32

a tato nejasnost způsobuje řadu aplikačních potíží. Obě skupiny také hovořily o veřejné podpoře v oblasti dopravy, zástupci národních asociací si přitom vyměňovali konkrétné praktické zkušenosti z jednotlivých členských zemí. Dalším významným projednávaným okruhem bylo vyhodnocení právní úpravy veřejného zadávání zakázek na evropské úrovni. Evropská komise v současnosti shromažďuje data a připomínky k potřebným změnám a plánovaným zjednodušením ve směrnicích upravujících veřejné zadávání. Výsledky této aktivity Evropské komise se však navenek projeví až v průběhu roku 2011, kdy je Komise publikuje a poté bude následovat veřejná diskuze o možných řešeních. Na pořadu jednání pracovní skupiny pak byl návrh Směrnice o přeshraničním poskytová-

ní zdravotní péče. Tato směrnice bude v říjnu tohoto roku projednávána v Evropském parlamentu ve druhém čtení, proto členové pracovní skupiny vyjednávali také o pozici, kterou má k této směrnici CEMR zaujmout. Směrnice upravuje práva pacientů při poskytování přeshraniční zdravotní péče a zároveň stanoví odpovědnost členských států Evropské unie a jejich povinnosti při organizaci a zajišťování této péče. Jako významný ohodnotili všichni zúčastnění úspěch CEMRu při vyjednávání ve věci Směrnice o pozdních platbách. Na základě apelu Rady evropských měst a regionů došlo ke zmírnění některých požadavků, které byly z pohledu obcí vnímány jako diskriminační. Mgr. Iva Vejmelková legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu

Výstupy norského projektu a podpora obcím a jejich zastupitelům po volbách do obecních zastupitelstev V průběhu roku a půl jsme vás na stránkách měsíčníku informovali o aktivitách tzv. norského projektu, který mezitím dospěl do svého závěru. Na konferenci dne 26. srpna 2010 se v prostorách Průhonického zámku setkali nejen projektoví partneři z ČR i Norska, ale i zástupci ministerstev, ale především zástupci z řad měst a obcí, kterým byly prezentovány výstupy projektu a také připravované návazné aktivity Svazu. Hlavními výstupy projektu jsou vyškolení lektoři z řad bývalých nebo současných zastupitelů a metodologie vzdělávacího programu pro zastupitele. Vzdělávací program je jedna z významných nabídek podpory obcím a především jejich voleným představitelům po volbách do obecních zastupitelstev, kterou Svaz připravil v rámci návazného systémového projektu. Vzdělávací program není určen pro jednotlivce, ale pro celá zastupitelstva obcí a měst. Jde o dva půldenní bloky, které jsou zcela přizpůsobeny časovým možnostem zastupitelů a konají se v daném městě či obci tam, kde si zastupitelé určí (např. místo, kde se tradičně koná zasedání zastupitelstva). Z hlediska obsahu je věnována pozornost rolím, které zastupitel vykonává: spravuje např. rozpočet a hospodaří s majetkem obce, je tedy „hospodářem“, vyjednává s cílovými skupinami, propaguje a reprezentuje obec, je tedy „vyjednavač a reprezentant“, dále zodpovídá za dlouhodobý rozvoj obce, ale je i např. „manažerem“ apod. Jde o zcela praktické záležitosti, které mají zejména novým

zastupitelům usnadnit vstup do funkce a orientaci v problematice chodu obce. V průběhu konference realizovali vyškolení lektoři ukázky vzdělávacího programu. Účastníci se tak blíže seznámili s obsahem i formou vzdělávání. Mohli se tak přesvědčit, že nejde o klasický typ školení, ale seminář s využitím moderovaných diskusí a dalších interaktivních metod. Tímto způsobem mohou být nejlépe využity např. zkušenosti těch, kteří byli do zastupitelstva opětovně zvoleni. Dále byly prezentovány výstupy pilotních seminářů v 11 obcích a městech a 1 mikroregionu, kterých se celkem zúčastnilo 116 zastupitelů. Ohlasy na uskutečněné semináře byly velice kladné. Účastníci nejvíce oceňovali praktické zkušenosti lektorů a aktivní práci ve skupinách, z témat bylo nejčastěji vybíráno hospodaření obce s majetkem, dlouhodobý rozvoj obce a komunikace. V rámci zpětných vazeb bylo doporučeno zajistit vyšší účast zastupitelů na semináři a vyjádřen zájem pilotních obcí a měst účastnit se vzdělávání po volbách do obecních zastupitelstev.

PODPORA SVAZU OBCÍM A JEJICH ZASTUPITELŮM PO VOLBÁCH DO OBECNÍCH ZASTUPITELSTEV 1. Příručka pro člena zastupitelstva obce Jde již o 3. vydání praktického průvodce, jehož obsahem jsou témata týkající se legislativy a jednotlivých oblastí komunální politiky. Příručka bude zdarma distribuována všem zastupitelům ve městech a obcích. Součástí Příručky jsou i konkrétní příklady z praxe. 2. Vzdělávání pro zastupitele a) Vzdělávací program: Bude realizován formou 2 půldenních seminářů celkem ve 250 obcích. Cílem je proškolit celá zastupitelstva, s využitím zkušeností těch, kteří jsou do zastupitelstev zvoleni opětovně. Nástrojem je moderovaná diskuse a další interaktivní metody. Časově jsou semináře přizpůsobeny možnostem zastupitelů a konají se v dané obci či městě. Z hlediska obsahu je program zaměřen na všechny role, které zastupitelé vykonávají. Jde o zcela praktické záležitosti, které mají zejména novým zastupitelům usnadnit vstup do funkce a orientaci v problematice chodu obce. b) E-learningový kurz: Jde o 2modulový kurz, který má podpořit zastupitele v oblasti procesních pravidel řízení obce ve vazbě na zákon o obcích a související právní předpisy. Základní modul je určen k osvojení základních práv a povinností, pokročilý modul umožní proškolit zastupitele ve složitějších procesních otázkách chodu obce a je určen těm zastupitelům, kteří vykonávají ještě další funkce nebo zasedání zastupitelstva přímo řídí. Bude možné dle potřeby absolvovat oba moduly, nebo jen jeden z nich. Úspěšný absolvent obdrží certifikát o absolvování kurzu. 3. Informační a poradenské služby pro zastupitele a) Informačně-poradenské centrum (IPCZ): Právní odborníci IPCZ budou kvalifikovaně odpovídat na telefonické, e-mailové nebo písemné dotazy členů zastupitelstev. Půjde o podporu v problematice, se kterou se v rámci výkonu funkce zastupitelé často setkávají, např. jak procesně nakládat s komplikovanými připomínkami občanů, jak může zastupitel zasáhnout do přípravy rozpočtu obce, jak postupovat při nakládání s majetkem obcí apod. Výstupem bude i databáze 400 nejčastěji kladených dotazů. IPCZ bude sloužit všem zastupitelům, nejvíce by však mělo podpořit zastupitele v malých obcích, ve kterých jsou omezené kapacity pro poradenství tohoto typu. b) Speciální webové stránky: Na těchto stránkách budou dostupné veškeré informace o nabízených a realizovaných aktivitách pro zastupitele včetně termínů a výstupů jednotlivých akcí apod. Zároveň budou sloužit jako platforma pro sdílení zkušeností v rámci tématických oblastí fungování obcí, prostor pro příklady z praxe, náměty a připomínky ze strany obcí a jejich zastupitelů. informační servis č. 10/2010 strana 33

Norský projekt závěrečnou konferencí končí, ale jeho výstupy budou využity v rámci systémového projektu, na jehož realizaci získal Svaz finanční prostředky ze strukturálních fondů EU. Proto byly na konferenci prezentovány i návazné aktivity Svazu v této oblasti, které by měly sloužit všem zastupitelům, některé z nich jsou však speciálně zaměřené na malé obce (např. informačně-poradenské centrum, viz níže).

Projekt Moderní přístupy ke vzdělávání volených představitelů územních samospráv - NATLC, realizoval Svaz v partnerské spolupráci s Norskou asociací místních a regionálních samospráv a Vzdělávacím centrem pro veřejnou správu ČR, o.p.s. Dodávkami expertních služeb se na projektu podílelo také MEPCO, s.r.o. Informace o průběhu projektu jsou uvedeny v INS č. 4/2009, 8-9/2009, 1/2010, 3/2010 a 7/2010.

Pro bližší informace se obracejte na následující kontakty: Mgr. Ingrid Štegmannová, vedoucí oddělení vnějších vztahů a garant projektu, [email protected], tel.: 234 709 718 Ing. Olga Kučerová, oddělení vnějších vztahů, projektový koordinátor, [email protected], tel.: 234 709 719 Mgr. Ingrid Štegmannová vedoucí odd. vnějších vztahů kontaktní osoba projektu

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu  

 

Partnerství obcí a měst Jakým směrem by se měla ubírat podpora partnerské spolupráce měst a obcí ze strany Evropské komise? Evropská komise připravuje revizi programu Evropa pro občany, jehož prostřednictvím je financováno setkávání občanů v rámci partnerských měst či vytváření sítí partnerských měst a obcí k otázkám obecního zájmu. Neváhejte nám sdělit vaše potřeby ve vztahu k těmto aktivitám, které bychom mohli dále prosazovat na evropské úrovni tak, aby budoucí twinningový program Evropské komise co nejvíce odpovídal vašim potřebám. Už delší dobu zaznívá z nejrůznějších stran, především ze států západní Evropy, které měly možnost rozvíjet partnerskou spolupráci již od 50. let minulého století, že je potřeba partnerskou spolupráci posunout o krok dále, definovat novou vizi evropského občanství, definovat nové formy partnerské spolupráce a tomu přizpůsobit dotační prostředky. Toto je však příležitost i pro česká města a obce, aby aktivně prosazovala své zájmy a potřeby v této oblasti, a ovlivnila tak budoucí podobu programu Evropa pro občany, na jehož revizi Evropská komise pracuje. informační servis č. 10/2010 strana 34

Dne 9. listopadu se v německém Kolíně nad Rýnem uskuteční seminář k partnerské spolupráci měst zaměřený na region střední a východní Evropy (Belgie, Lucembursko, Německo, Rakousko, Česká republika, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Ukrajina a Švýcarsko). Navazuje tak na semináře v Talinu pro státy severní Evropy a na Maltě pro region jižní Evropy (včetně balkánských států). Cílem tohoto regionálního pojetí seminářů je identifikovat rozdílné přístupy k partnerství měst a odlišná očekávání měst a jejich občanů od partnerských aktivit v současné Evropě. Výstupy seminářů budou podkladem pro

přípravu programu Evropského kongresu partnerských měst, který se uskuteční v polském Rybniku v druhé polovině roku 2011, ale také k formulaci požadavků na budoucí podobu programu Evropa pro občany, z kterého lze partnerské aktivity financovat. Předem děkujeme za zaslání vašich námětů a připomínek, ze kterých budeme moci vycházet při obhajování zájmů českých měst a obcí na evropské úrovni. Náměty, prosím, zasílejte na adresu [email protected], a to nejpozději do 30. října 2010. K účasti na semináři v Německu jsou zváni i volení představitelé místních samospráv a twinningoví experti z České republiky. V případě zájmu o účast neváhejte kontaktovat Ing. Olgu Kučerovou ([email protected], 234 709 719). Kapacita je omezena. Olga Kučerová

Výzvy • nabídky • oznámení n OZNÁ M EN Í

Vesnicí roku 2010 se staly Ratměřice Nelehkou práci měla celostátní hodnotitelské komise, která rozhodovala o vítězi soutěže Vesnice roku 2010. Vybírala ze 13 vítězů regionálních kol (viz INS č. 8-9) a nakonec za tu nejlepší určila středočeské 260hlavé Ratměřice, které se soutěže zúčastnily mimochodem již popáté. A tentokrát to vyšlo. V celorepublikovém klání porazily dalších 360 českých a moravských vesnic a kromě prestižního titulu se mohou těšit i na dvoumilionový příspěvek na svůj rozvoj. Druhou příčku obsadil městys Koloveč z Domažlicka a na třetím místě se umístila obec Hlavnice na Opavsku. Starosta Ratměřic Viktor Liška při vyhlášení vítězů, které se konalo v sobotu 11. září 2010 v Luhačovicích při folklórním festivalu Písní

a tancem, pozval přítomné na spoustu kulturních aktivit, které obec pořádá, také do zámeckého parku, kde jsou krásné sekvojovce, i do minimuzea hasičské techniky. Dotaci chce využít například na přestavbu sportovního areálu a budovy obecního úřadu, jistou část pak na nezbytnou opravu komunikací. Soutěž Vesnice roku se pořádá již od roku 1995. Vyhlašovateli soutěže jsou od jejího počátku ministerstvo pro místní rozvoj, Spolek pro obnovu venkova a Svaz měst a obcí, v posledních letech pak ještě ministerstvo zemědělství. Na její organizaci se ale spolupodílejí i další organizace.

n OZNÁ M EN Í

V Litomyšli byly oceněny projekty zaměřené na zklidňování dopravy Ve čtvrtek 16. září 2010 byly v Litomyšli oceněny vítězné obce a města, které se přihlásily do 9. ročníku soutěže Cesty městy. Jejím cílem je propagovat zklidňování dopravy a poukazovat na kvalitní dopravní řešení, která se mohou stát příkladem pro další obce a města. Soutěž organizuje Nadace Partnerství, koná se pod záštitou ministerstva dopravy a na její přípravě se podílí i Svaz. Letos se posuzovalo celkem 39 dopravních řešení. Mezi 8 nejúspěšnějších rozdělila nadace 400 tisíc korun a další věcné ceny v hodnotě více než 100 tisíc. Soutěž je rozdělena do několika kategorií. Vítězství v kategorii bodová řešení a 80 tisíc korun získala obec Písečná v okrese Ústí nad Orlicí za přestavbu křižovatky v centru obce na malou okružní. Jedná se o vyvážené, citlivé a komplexní uspořádání významného veřejného prostoru v centru obce. Porotci ocenili zejména jasné vymezení ploch pro automobilovou dopravu a parkování, což pomohlo zvýraznit prostor pro pěší a cyklisty. Zvláštní cena ministra dopravy a 50 tisíc korun putovaly do Českých Budějovic, cena časopisu Moderní obec pak do Jenišovic v okrese Jablonec nad Nisou.

Písečná

Opava

V kategorii liniová řešení zvítězila a prémii 80 tisíc korun obdržela Opava za vybudování samostatných cyklistických pruhů na frekventovaných komunikacích města. V Opavě zaujala především snaha vést cyklisty v prostoru pozemní komunikace, což vedlo zároveň ke zvýšení bezpečnosti všech účastníků silničního provozu. Druhé místo spojené s finanční prémií 60 tisíc korun obsadil Děčín za výstavbu vnitroměstské stezky pro pěší a cyklisty. Zvláštní cenu společnosti 3M Česko ve formě signalizačního radaru si odnesl Nový Bydžov, cenu generálního partnera a 50 tisíc korun Uničov. V kategorii plošných řešení zvítězila Napajedla, a to díky rozsáhlé regeneraci dopravních a funkčních ploch v městské památkové zóně. Odnesla si rovněž prémii 80 tisíc korun. Dodejme, že od roku 2002 odborná porota hodnotila již 206 dopravních projektů, z nichž 54 ocenila. Celkem bylo mezi nejlepší rozděleno 2,7 milionu korun. Podrobné informace o všech soutěžních řešeních jsou k dispozici na stránkách soutěže na adrese: www.cestymesty.cz.

Napajedla

informační servis č. 10/2010 strana 35

Při získávání dotací nás ČSOB nenechala na suchu. A v čem je vaše bohatství?

S ČSOB je získávání dotací EU snazší. Bezplatně vám poradíme, jaké programy můžete využít a jaké jsou šance na získání dotace pro váš konkrétní záměr. Poté vám pomůžeme efektivně zpracovat a vyřídit žádost a poskytneme vám výhodný úvěr na předfinancování dotací i na spolufinancování projektu. Stačí přijít do kterékoli z našich poboček.

www.csob.cz Člen skupiny KBC

Infolinka 800 300 300