Měsíčník pro kulturní život v místech a regionech
6 2004
Místní kultura v EU rozhovor Jablonecká knihovna není jen o knihách V Liberci to kulturou vře 110. výročí kroniky v Uhříněvsi Prachatické muzeum sto let od vzniku „Malá Hluboká“ v Boru Ze zámku společenské centrum? Kulturní iniciativa Nová síť hledá partnery v krajích Folklorní soubor Hořeňák bude vystupovat v Africe Česká hudba – červen 2004 Přehled celorepublikových akcí
Ročník XIV
www.mistnikultura.cz
Místní kultura
Z obsahu
Měsíčník pro kulturní život v místech a regionech, ročník XIV. Vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu.
Místní kultura v EU......................................... 3 Státní kulturní instituce po roce 1945 ............. 7 Jablonecká knihovna není jen o knihách ........ 8 V Liberci to kulturou přímo vře .................... 15 110 let nepřerušených kronikářských zápisů. 18 Náš folklor v Africe ...................................... 23 Prachatické muzeum ..................................... 24 „Malá Hluboká“ v Boru v rekonstrukci ........ 27 Nová síť hledá partnery v krajích ................. 31 Kulturu v Jablonci nad N. spojuje tunel ....... 33 Taneční skupina Rut...................................... 34 Galerie nemusí jen pořádat výstavy ............. 35 Archiv výtvarného umění.............................. 36 Česká hudba 2004 ......................................... 39 Majetek obcí a krajů aneb Blaze tomu, kdo nic nemá?............příloha
Adresa redakce: NIPOS, redakce Místní kultury 120 21 Praha 2, P.O.BOX 12, Blanická 4 Tel. ústředna: 221 507 900, fax 221 507 929 Tel. redakce: 221 507 921 Vedoucí redaktorka Ludmila Kučerová, tel. 221 507 923 E-mail:
[email protected] Redakce: L. Kučerová, E. Veselá, J. Bláhová, E. Horníčková. Úprava: M. Cais Redakční rada: V. Appl, L. Lázňovská, A. Mockovčiaková, J. Radová, Fr. Zborník (předseda). Redakce využívá databázi článkové bibliografie Centra informací o kultuře NIPOS. Tyto krátké anotace jsou převzaty bez úprav, s uvedením zdroje a data zveřejnění článku. Tiskne MATISK, Praha 10, Nad Úžlabinou 98. Evid. čís. MK ČR E 6627. ISSN 1211-7994 Distribuce: A.L.L. production spol. s r.o., Poděbradská 24, 190 00 Praha 9, tel. 234 092 851, fax 234 092 813, pí Alena Hauzírková, e-mail:
[email protected] Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím poštovní přepravy Praha, č.j. 260/95 ze dne 18. 1. 1995 a Českou poštou, s.p. OZSeČ Ústí nad Labem ze dne 21. 1. 1998, j.zn.P-328/98. Roční předplatné 250 Kč Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Redakce si vyhrazuje právo příspěvky upravit a krátit. Další útvary NIPOS: CIK – centrum informací o kultuře tel.: 221 507 920 Regis – legislativa a ekonomika kultury tel.: 221 507 941 Artama – neprofesionální umělecké aktivity tel.: 221 507 953-4, zahr. styky: 261 215 682
2
Stálé rubriky LEGISLATIVA Legislativa, Ekonomika, Dokumenty, Statistika, Granty, Organizace…
INFORMATIKA Knihovny, Informační střediska, Média, Publikace…
MÍSTA Kraje, Regiony, Cestovní ruch, Kulturní komise, Kroniky, Kulturní domy, Kina, Hvězdárny, Etnika…
DĚTI - MLÁDEŽ KULTURNÍ DĚDICTVÍ Lidová kultura, Movité kulturní dědictví, Muzea, Nemovité památky…
MÚZICKÁ A VÝTVARNÁ KULTURA Divadlo, Hudba, Tanec, Výtvarné umění, Literatura, Audiovize, Multikultura…
ZAHRANIČÍ NABÍDKA Akce, Aktivity, Zajímavosti…
Na titulní straně: Zadní Synagoga a infocentrum v Třebíči Předáno do tisku: 11. května 2004. Uzávěrka dvojčísla 7-8/2004 je 24. května 2004. Uzávěrka čísla 9/2004 je 23. srpna 2004. MÍSTNÍ KULTURA
ÚVODNÍK Vítejte v Evropě Krátce po roce 1989 jsme se radovali z nabyté svobody. Otevřela se nám vrátka do světa a jedním z nejdůležitějších cílů, předpokládám, že pro většinu z nás, byl návrat mezi civilizované evropské státy. Dlouhodobá izolace od ostatního světa kromě jiného způsobila, že jsme si museli vyjasňovat obsah a význam slov, abychom se domluvili a rozuměli si. Když se vyřkla slova demokracie či svoboda, tak jsme dlouze diskutovali, co tato slova vyjadřují, co znamená demokracie pro menšiny, kde končí svoboda jednoho a začíná teritorium svobody druhého atd. Z těchto dob si jednu definici pamatuji. Říkala, že demokracie, svobody a dalších lidských met je dosaženo už tehdy, když existuje možnost za tyto hodnoty bojovat. A že není žádný konečný a trvalý stav. Šanci bojovat máme nyní posílenou členstvím v demokratickém evropském klubu, který je v obhajobě lidských práv a společenských nároků o krok napřed. Zatímco u některých, historicky prověřených slov ještě dosud hledáme jednotící význam, objevila se nová, dvojsmyslná, u nichž si prvotně nikdo nevybaví význam původní. Nejtypičtějším z nich je „tunel“, jehož obsah je všem jasný. Zprávy o tunelářských (a podobných) aktivitách se stávají každodenní součástí zpravodajských a publicistických pořadů a stresujícím faktorem, ale čím častěji jsou zloději medializováni, čím více se dovídáme o korupci ve sportu a v politice, o úplatkářství u lékaře či na úřadech, a čím více na ni novináři a my sami upozorňujeme, tím větší je šance, že se aktéři dožijí společenského opovržení a postupem času i soudního potrestání. A tunelů bude ubývat a peněz, kterých se tak nedostává, přibývat. Ale je to nikdy nekončící namáhavý boj – a to nejen o peníze se zloději, tuneláři a podvodníky, ale bohužel také s byrokracií a arogancí (i tou bruselskou), se stereotypem a průměrností. Vstup do EU není černobílá záležitost a problémů, které přibudou k těm stávajícím, bude jistě dost. Na ty, které souvisí s místní kulturou, upozorňuje Mgr. Jan Strnad v následujícím rozhovoru. Ludmila Kučerová 6 / 2004
Místní kultura v EU Radosti a starosti v místní kultuře Během naší návštěvy Libereckého kraje jsme zavítali také do Městské galerie MY v Jablonci nad Nisou, o jejíž aktivitách píšeme na str. 35. Vedle povídání o výstavách a spolupráci s rodáky v zahraničí jsme se zeptali Mgr. Jana Strnada, kurátora galerie a jednatele občanského sdružení, které výstavní síň provozuje, také na věci, které přidělávají těm, kdo se věnují místní kultuře, vrásky na čele. Jste spokojen s tím, jakou podporu věnují místní kultuře obce? V každé obci je to jiné, ale město Jablonec nad Nisou je třeba v tomto směru pochválit. Existuje zde systém podpory činnosti malých kulturních subjektů i podpory vybraných kulturních akcí, které tvoří jednotně propagovaný celoroční projekt. Objem rozdělovaných financí se sice snižuje, ale doufejme, že město s podporou neskončí, znamenalo by to zánik mnoha aktivit. Vedle této podpory město financuje velké kulturní organizace jako městské divadlo, výstaviště, knihovnu. Naše galerie také existuje jedině díky podpoře města, i když vztah k městu je volnější, založený na spolupráci občanského sektoru s obcí. Zatím to funguje. Pokud ale bude stát neúměrně zatěžovat hospodaření obcí, situace se může změnit. Je obtížné získat pro místní kulturu příspěvky z podnikatelské sféry? Stále se zvyšující administrativní a finanční zatížení drobných podnikatelů má vliv na jejich možnosti financovat neziskový sektor. Naše galerie byla původně provozována díky financím, jež plynuly od drobného podnikatele, ale přišla chvíle, kdy už si to nemohl dovolit. Sponzorování ovlivnila privatizace bank a velkých podniků, zahraniční majitelé jsou při podpoře místní kultury vesměs velmi opatrní. Pravomoci místních poboček zahraničních bank jsou minimální, o všem rozhoduje centrum, a to většinou preferuje velké mediálně propagované akce. Situace v polovině devadesátých let byla nesrovnatelně lepší. Když vidíme, co se na drobné podnikatele dnes valí, skoro se stydíme je o peníze žádat.
3
Do jaké míry pomáhá kraj? Na podporu kultury rozděloval v roce 2003 Liberecký kraj pro celé své území 150 000 Kč. Je to spíše jen symbolická částka, doufejme, že se to zlepší. Na státní prostředky z regionu nelze dosáhnout? Stát nabízí velmi omezené prostředky, které nestačí ani na zalátání děr v profesionálních institucích na celostátní či krajské úrovni, pro odborné pracovníky na výzkum a badatelské projekty. Účelným prostředkem jsou samostatně fungující fondy, kam stát vloží finance. Například Česko-německý fond budoucnosti pracuje bez zbytečných byrokratických překážek a je skutečnou podporou příslušných aktivit. Jak velkou pomocí mohou být pro místní kulturu finance z fondů EU? Máte s tím osobní zkušenosti? Dosáhnout na peníze z fondů EU jsme se po zkušenostech jiných malých organizací ani nepokoušeli. Jedná se o větší objemy finančních prostředků čerpané v poměrně krátkém čase za finanční spoluúčasti, kterou žadatel nedisponuje. Mám pocit, že kritéria pro čerpání prostředků vymýšlejí úředníci bez znalosti místních potřeb a podmínek. Z pohledu drobné kultury jsou fondy EU málo hospodárným systémem především pro velké subjekty. Dětský pěvecký sbor nepotřebuje dvě stě tisíc na uspořádání mezinárodního pěveckého festivalu, potřebuje pouze dvacet tisíc na výměnný koncert s obdobným sborem ze Švýcarska. Ovšem dnes se nosí jedině projekty. Ambiciózní, mediálně zajímavé a finančně velkorysé. Představa o fungování kultury se začíná stále více krýt se systémem vytváření tzv. projektů a sháněním financí na jejich realizaci. Jenže základem místní kultury je „obyčejná“ existence malých společenství lidí, které spojuje aktivní zájem a láska k některé z oblastí kultury. Nechtějí primárně vytvářet projekty, chtějí se ve svém volném čase setkat, občas uspořádat výlet, besedu, výstavu apod. Takže byste si podporu od státu představoval mnohem větší? Nikdo po státu s děravou pokladnou nežádá peníze, ale jen aby neziskové a zájmové organizace nezatěžoval administrativou a nezdražoval svými opatřeními jejich provoz. V dosavadní
4
praxi se snažily drobné subjekty udržovat provozní náklady na nejnižší možné úrovni a většinu s provozem spojených činností si zajišťovat svépomocí. Ekonomický odborník vám vysvětlí, že stát chce zaváděním administrativních překážek drobné a malé kulturní subjekty „prosít“ a docílit zrušení jejich větší části. Zůstanou jen velké nebo ekonomicky silné, celá sféra bude jednodušší a přehlednější. Bude možné ji roztřídit, popsat a zařadit. Takové vysvětlení lze pochopit. Ale nelze se s ním spokojit. Jaká opatření podle vás ohrožují existenci místní kultury? Zavedení podvojného účetnictví a vyšší DPH za účetní služby a ostatní poradenství představuje pro drobná občanská sdružení téměř likvidační opatření. Účetnictví už nebude možné vést svépomocí a na zaplacení účetní firmy nikdo granty nebo dary nedává. Ve Spolku přátel města, založeném v roce 1992, se vážně diskutuje o ukončení činnosti. Pro naši galerii to zase znamená, že finance plánované na přípravu výstav budeme utrácet za administrativu. Také se nás negativně dotýká zvyšování DPH v polygrafii, fotografických službách a jinde. Velkou překážkou pro malou místní kulturu jsou rovněž neustálé změny zákonů, vyhlášek a nařízení. Ještě před několika roky dokázal disponovaný člen malého sdružení sledovat základní předpisy v organizační, mzdové, právní a daňové oblasti. V dnešní džungli zákonů, jejich novelizací, doplňování vyhláškami, nařízeními atd. už se ztěží vyzná i dobrý profesionál. Najít odborníka, který se specializuje na neziskové organizace, není snadné. A zaplatit jeho služby není levné. A opět je tu hlavní problém - z jakých zdrojů. Spoléhat se na nějakou bezplatnou právní pomoc není rozumné, jsou to nezávazné rady a přitom „neznalost zákonů neomlouvá“. Mohl byste uvést na příkladu, jak zmíněná opatření dopadají na chod organizací? Představte si situaci v malé neziskovce - spolku s 20 členy. Roční příjmy: Členský příspěvek 150 Kč, celkem 3000 Kč. Příspěvek obce na místopisnou výstavu - 10 000 Kč, dar sponzora na výměnný zájezd - 10 000 Kč. Celkem příjmy 23 000 Kč. Roční náklady: Vedení účtu - 1200 Kč. Vedení podvojného účetnictví (500 Kč měMÍSTNÍ KULTURA
LEGISLATIVA - EKONOMIKA síčně) 6000 Kč. Účetní uzávěrka a podání daňového přiznání 2000 Kč. Organizace výstavy a zájezdu (účelové prostředky) 20 000 Kč. Celkem 29 200 Kč. Z toho administrativní náklady 9200 Kč. Použitelné prostředky na administrativu 3000 Kč. Deficit tak činí 6200 Kč. A není z čeho jej uhradit. Znáte nějaké řešení? Pro drobné a malé neziskové organizace by měla platit přehledná a jednoduchá pravidla. Například subjekty, jejichž roční obrat by nepřekročil částku 10 000 Kč, by mohly být osvobozeny od vedení účetnictví, povinnosti podávat daňové přiznání a zřídit si bankovní účet. Při ročním obratu do cca 500 000 Kč by organizace vedla jen účetní evidenci. Obávám se ale, že těmito „detaily“ se nikdo zabývat nebude. Naopak, dle ekonomických odborníků můžeme očekávat další opatření v podobě povinného odvodu DPH apod. Zdá se, že postupný zánik drobných a malých kulturních subjektů bude jednou z mnoha daní našemu vstupu do EU. Je ale dobré si položit otázku, jak dalece si nová administrativní opatření vynucují předpisy EU, a jak dalece se na ně u nás tvůrci zákonů, vyhlášek a nařízení pouze vymlouvají. Znamená to, že pro vaši práci není vstup do EU žádným přínosem? Evropský prostor se nám po roce 1990 postupně otevřel a kdo chtěl, mohl do něho vstupovat. Nic nám nebránilo realizovat s partnery v zahraničí společné výstavy, obnovovat drobné památky nebo vydávat publikace, což jsme také dělali. Shodou okolností pořádáme hned po datu vstupu České republiky do EU dvě výstavy zahraničních umělců. Protože naše finanční možnosti jsou omezené, snažili se vystavující sami získat příspěvek na konání výstav ve svých domovských zemích, členech EU. Bohužel bez úspěchu. Nakonec se ukázalo, že naše podmínky v podpoře malé místní kultury a nekomerčního umění jsou možná lepší než v zemích EU. Hrozí nám také ztráta kulturní identity, jak se někdy připomíná? Nemyslím si, že bychom vstupem do EU ztráceli kulturní identitu. Tato identita se ale v dnešním propojeném světě nepozorovaně mění a je obtížné odhadnout, bude-li tento proces pozitivní. Nejvíc mě mrzí, že ztrácíme další kus svobody, kterou 6 / 2004
jsme si po roce 1990 vydobyli. Dlouho jsme museli vzdorovat ideologické diktatuře, kterou střídá rozpínající se diktatura přebujelé byrokracie a agresivní diktatura peněz. Je třeba uvítat kulturní spolupráci v Evropě, vzájemné poznávání a obohacování se. Ale EU se nerozšiřuje proto, aby vzkvétala kulturní spolupráce mezi národy. Prvotní jsou hospodářské a geopolitické zájmy. Odmítnout vstup do EU, toho jsme se nemohli odvážit, protože naše státní reprezentace napříč politickým spektrem nedokázala přijít s alternativou vývoje a nemohla si tudíž dovolit o naší budoucnosti s národem diskutovat. Je na čase si to otevřeně přiznat. I drobnou kulturu čeká tvrdý boj o přežití. Nekomplikujme si tuto nesnadnou situaci zastíráním reality proklamativními výroky o cestách netušeného rozkvětu. Stáňa Peričová EKONOMIKA BUDISLAV (450 obyv., okres Tábor): Budislav letos žádá o státní dotaci 2x 200 tis. Kč na realizaci 2 projektů. Cílem jednoho z nich je dokončení opravy kaple v Zaluží. Pokud obec dotaci nezíská, kapli chce určitě opravit a náklady uhradit z vlastního rozpočtu. (Táborské listy, 08.03.2004) ČESKÉ BUDĚJOVICE (100 tis. obyv.): Na rozvoj podpory kultury v Českých Budějovicích v letošním roce schválili tamní radní celkovou sumu 1,605 mil. Kč. Jsou to příspěvky na kulturní akce, činnost organizací nebo na realizaci každoročně se opakujících významných akcí. K nim patří např. Festival Emy Destinnové nebo Dny slovenské kultury - tyto akce mají přiděleny peníze již přímo ve schváleném městském rozpočtu. Požadavky na finanční pomoc města v oblasti kultury letos přesáhly 7 mil. Kč. Příspěvek města bude kromě dalších vyčleněn i na celoroční činnost Galerie Nahoře v DK Metropol a na vydání některých připravovaných publikací. (Táborské listy, 05.03.2004)
GRANTY ZLÍN (82 tis. obyv.): Univerzita Tomáše Baťi, Muzeum jihovýchodní Moravy a ZUŠ ve Zlíně získaly v březnu finanční podporu z kulturního fondu města Zlína. 180 tis. dostává univerzita (na doplnění knihovního fondu Ústřední univerzitní knihovny), 150 tis. muzeum (vydání publikace Krásný pozdrav ze Zlína), 112 tis. ZUŠ na nákup nových hudebních nástrojů a generální opravu cimbálu. (Slovácké noviny, 26.03.2004)
5
Sdělení ředitele NIPOS o změně názvu organizace Rozhodnutím ministra kultury ze dne 4. 5. 2004 se Informační a poradenské středisko pro místní kulturu (IPOS) mění na
Národní informační a poradenské středisko pro kulturu (NIPOS). Tím se tato organizace staví po bok národních institucí, jako jsou např. Národní divadlo či Národní muzeum. Nový název tak věrněji odráží celorepublikové zaměření většiny našich aktivit, každodenní kontakt s tvůrci a organizátory kulturních služeb a aktivit v krajích, regionech a konkrétních místech, a tak i úlohu NIPOS v naplňování koncepce účinnější státní podpory kultury. František Zborník
Udělení Cen v oborech zájmových uměleckých aktivit V minulém čísle Místní kultury jsme otiskli seznam oceněných osobností Ministerstvem kultury v oborech zájmových uměleckých aktivit v roce 2004. Nedopatřením, za které se omlouváme, jsme opomněli uvést:
Prof. PaedDr. Jiřího Koláře oceněného v oblasti Neprofesionální hudební aktivity za celoživotní přínos pro rozvoj sborového umění. Cena bude předána na Mezinárodním festivalu sborového umění v Jihlavě dne 27. 6. 2004.
6
Ministerstvo kultury oznamuje, že k 28. říjnu budou uděleny:
CENY MINISTERSTVA KULTURY Za přínos v oblasti divadla, hudby, výtvarného umění a architektury pro rok 2004 Cena Ministerstva kultury za přínos v oblasti divadla, hudby a výtvarného umění a architektury se uděluje k ohodnocení výjimečných uměleckých tvůrčích nebo interpretačních počinů nebo za dlouhodobé umělecké zásluhy v oblasti divadla, hudby, výtvarného umění a architektury. Návrhy na udělení ceny mohou podávat fyzické nebo právnické osoby na níže uvedenou adresu Ministerstva kultury, a to nejpozději do 30. června 2004. Informace o náležitostech podání návrhu najdete na internetové adrese Ministerstva kultury WWW.MKCR.CZ, případně na odboru umění a knihoven ministerstva kultury, tel. 257 085 202.
Vláda se dohodla se Svazem měst a obcí na spolupráci Dohodu o vzájemné spolupráci mezi vládou České republiky a Svazem měst a obcí ČR podepsali dne 22. dubna premiér Vladimír Špidla a předseda Svazu Oldřich Vlasák. Dohoda podle aktérů povede k přiblížení obou úrovní veřejné správy a zkvalitnění jejich výkonu. Společná setkání nad Plánem legislativních prací vlády a Plánem nelegislativních úkolů vlády by se měla konat minimálně jednou ročně, v případě potřeby i častěji. Členové vlády na nich budou seznamovat zástupce Svazu se záměry vlády v oblasti jednotlivých resortů, které budou mít dopad na města a obce. Vláda se tímto krokem přihlásila k moderním principům evropské veřejné správy založeným na kvalitě, otevřenosti a partnerství. [luk] MÍSTNÍ KULTURA
LEGISLATIVA - EKONOMIKA Státní kulturní instituce po roce 1945 Na obzoru kulturní výročí (6.): Odhlédneme teď od skutečnosti, že státními byly vlastně všechny kulturní instituce zřizované národními výbory, protože ty byly sice místními, okresními či krajskými orgány samosprávy, ale byly současně také orgány státu. Pro potřebu tohoto článku se zaměříme na ty kulturní instituce, které byly „státními“ v dnešním slova smyslu a byly zřizovány především ministerstvem kultury. Je třeba předeslat, že kulturní agenda na Slovensku byla od roku 1945 (vlastně již 1938) striktně oddělena od české a že žádný československý státní orgán pro kulturu neexistoval. I když některé instituce nesly název „československý“, spadaly pod české ministerstvo a na Slovensku měly obdobného partnera – např. „Československý státní soubor písní a tanců“ byl v Praze, „Slovenský ľudový umelecký kolektív“ byl v Bratislavě. (Přitom žádný „český soubor“ neexistoval. Toto „pragocentrické přisvojování si“ označení „československý“ pro české subjekty vedlo k různým problémům.) Od obnovení republiky vzniklo množství kulturních institucí zřizovaných ministerstvem kultury, nebo jinak mu podřízených. Způsoby jejich vzniku a jejich různé transformace byly dost odlišné. Některé existovaly již dříve a teď byly postátněny, jiné vznikaly z různých důvodů „na zelené louce“ atd. Postátňování v některých případech začalo již za první republiky – tak např. od roku 1820 byla „Společnost vlastenského muzea v Čechách“ majitelkou a správkyní sbírek i organizátorkou veškeré muzejní práce v Muzeu království českého až do roku 1934, kdy byly muzejní sbírky převzaty do vlastnictví a správy Země České a poté v roce 1949 byla instituce jakožto Národní muzeum převedena do vlastnictví státu. Podobný byl vznik Národní galerie. Pokud jde o Národní divadlo, tak v roce 1850 se utvořil „Sbor pro zřízení českého Národního divadla v Praze“, od definitivního otevření v roce 1883 bylo jeho zřizovatelem družstvo, po vzniku Československa Země Česká, od třicátých let stát. Česká filharmonie vznikla jako spolek v devadesátých letech 19. století a po6 / 2004
státněna byla prezidentským dekretem v roce 1945. Masarykův lidovýchovný ústav vznikl jako „Svaz osvětový“ v roce 1906, od roku 1925 pracoval se státními dotacemi, v roce 1951 byl postátněn a pod desítkou různých názvů byl pak postupně transformován až do dnešního IPOS. Po folklorním festivalu v roce 1946 vzniklo ve Strážnici krajské zařízení, v roce 1968 se z něj stal Ústav lidového umění, od r. 1990 je institucí MK ČR jako Ústav lidové kultury. Atd. Nově byly založeny: 1953 Památník národního písemnictví, 1959 Divadelní ústav, 1969 Ústav pro výzkum kultury (zrušen bez náhrady 1990), 1972 Muzeum loutkářských kultur, Chrudim, 1975 Ústav pro informace a řízení v kultuře (zrušen 1990, statistika převedena do IPOS) aj. Založena byla také řada speciálních institucí, např. Národní památník na hoře Vítkově, Čs. cirkusy a varieté, Státní ústav památkové péče a ochrany přírody, Výzkumný ústav zvukové, obrazové a reprodukční techniky, Výstavnictví n.p., Supraphon n.p., Gramofonové závody n.p., řada nakladatelství, např. Albatros, Odeon, Orbis, St. zemědělské nakladatelství, Knižní velkoobchod n.p., Zahraniční literatura n.p. atd. Také některé instituce zřizované krajskými národními výbory byly zařazeny „do ústřední sítě“: např. Zoologická zahrada v Praze, Hvězdárna a planetárium v Brně, Státní židovské muzeum, Moravské muzeum v Brně, Slezské muzeum v Opavě, Památník Terezín, Hrad Karlštejn, Správa Krkonošského národního parku. Většina z těchto institucí pracuje úspěšně dodnes, i když obvykle s jinými zřizovateli či zakladateli. Strukturu kulturních institucí po roce 1990 podstatně rozšířily subjekty založené již bez státního dozoru krajskou či místní samosprávou a subjekty zřizované privátními organizacemi komerčními nebo neziskovými. (Dokončení příště.)
Zdeněk Jírový
7
Jablonecká knihovna není jen o knihách Historie české veřejné knihovny v Jablonci nad Nisou začíná v roce 1920 a až do roku 1938, kdy byla její činnost zastavena, byla knihovnou menšinovou. Nová kapitola knihovny se začala psát v létě 1948 – knihovna se nastěhovala do budovy staré radnice, v níž sídlí doposud. Do provozu byla uvedena čítárna, jejíž knihovní fond čítal kolem 5 tisíc svazků. V roce 1956 se knihovna stala knihovnou okresní (OK), od roku 1996 je zřizovatelem město (MěK). Regionální funkce včera a dnes V okrese Jablonec nad Nisou nebyl nikdy zaveden střediskový systém – důvodem byl nedostatek financí. Od roku 1980 nakupovala a zpracovávala tehdejší OK knihy pro všechny lidové knihovny v okrese. Knihy se staly majetkem jednotlivých knihoven. Od roku 1990 hradily jednotlivé obce nákup knih a jablonecká knihovna zajistila jejich odborné zpracování (tuto regionální funkci hradil tehdejší OkÚ). V roce 2003 získala MěK na výkon RF 760 tisíc Kč. Jablonecký okres má 34 obcí, ale 44 knihoven a to je číslo včetně poboček - v okresním městě jsou pobočky ve Mšeně, Kokoníně, Šumavě a Janovské. Ale i další místa mají více jak jednu knihovnu. Jablonecká knihovna plní všechny RF s výjimkou vzdělávání na PC – pro tento účel je využívána učebna v Krajské vědecké knihovně v Liberci. Ročně jsou nakoupeny pro výměnný fond knihy za cca 150 tisíc Kč. V přírůstkovém seznamu jsou takto nakoupené knihy označeny. Všechny knihy jsou evidovány v jednom přírůstkovém seznamu, každá obec má svoji signaturu. Obce přispívají na nákup knih, které se stávají jejich vlastním knihovním fondem. Většinou je z obecního rozpočtu uvolněno na 1 obyvatele 10 – 20 Kč (částka závisí také na počtu čtenářů v obci). Plnění RF je zajišťováno pracovním úvazkem 2,5. Do knihovny na audiovizuální programy Jablonecká knihovna má audiozařízení, které bylo instalováno na světové výstavě EXPO. Kapacita sálu je 50 míst (z toho 38 míst na sezení)
a zvláštností je skutečnost, že posluchači sedí na točně, která se podle druhu programu natáčí k příslušnému promítacímu zařízení. K dispozici je 1700 programů na videokazetách (na videokazety byly přetočeny i staré 35mm filmy). Na velké plátno je možné promítat diapozitivy, je tady i boční promítací plátno na zpětnou projekci. Celkem je k dispozici 8 projekčních ploch. Dalším příslušenstvím sálu jsou různé typy tabulí (školní, prosvitové, magnetické), nechybí ani zvuková stereofonní reprodukční technika, klasický televizor s videem atd. Součástí sálu je i malé pódium s oponovým zařízením, světelnou rampou a bodovým osvětlením. Sál je např. využíván pro univerzitu třetího věku, pro konání cestopisných přednášek, na vzdělávací programy pro školy (MěK připraví nabídkový katalog, z něhož si školy vybírají). Knihovna nevyužívá sál sama, ale nabízí jej dalším organizacím k pronájmu (350 Kč za 1 hodinu). O všem, co se děje v sále, ale i v celé knihovně, vypovídá vzorně vedená kronika. Aby se děti jen nedívaly na televizi… Letos bude již čtvrtým rokem v měsíci říjnu vyhlašována literární soutěž pro děti. Každý ročník soutěže vychází z citátu našich předních osobností – např. Jiří Suchý: „ Nenávist neprospívá člověku a já mám lidi rád“. Soutěž se od počátku setkává s dobrým ohlasem – v prvním ročníku se přihlásilo 70 dětí se 78 pracemi, zatím poslední ročník obeslalo 96 pracemi 93 dětí. Eva Veselá
www.mistnikultura.cz Zprávy pro vás… …a také od vás! 8
MÍSTNÍ KULTURA
INFORMATIKA Městská knihovna Borovany
Foto: Eva Veselá
Počátky borovanské knihovny sahají do roku 1922, tedy rok po přijetí zákona o knihovnách. Původně byla umístěna v tzv. sousedském domě, dnes ji najdeme v přízemí městského úřadu (je umístěn v radnici z poloviny 17. století, která je ukázkou zlidovělého jihočeského baroka).
Městská knihovna je organizační složkou obce s jednou profesionální knihovnicí a město ji ročně dotuje částkou 400 tisíc Kč. Je otevřena po tři dny v týdnu a zájemci mohou vybírat ze 14 tisíc svazků a také 22 titulů odebíraných časopisů. Knihovnu navštěvuje 490 čtenářů, z toho je 170 dětí a ročně se uskuteční kolem 25 tisíc výpůjček. Dospělí platí roční poplatek 30 Kč, děti 10 Kč. Veřejný internet v knihovně je k dispozici na dvou místech – dospělí zaplatí za ½ hodiny používání 15 Kč a děti 10 Kč.
Borovany se nacházejí v Jihočeském kraji, ve kterém regionální funkci zajišťuje Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích. Borovanská knihovna poskytuje metodickou pomoc ve svém středisku, kam spadají knihovny v osadách Města Borovany, Obecního úřadu Jílovice, Mladošovice, Ostrovský Újezd. Jde o místní lidové knihovny v Hluboké u Borovan, Radosticích, Třebeči, Vrcově, Jílovicích, Kojákovicích, Lipnici, Šalmanovicích, Mladošovicích, Lhotě, Petrovicích a Ostrolovském Újezdě. Borovanská knihovna připravuje výměnné soubory pro knihovny s neprofesionálním knihovníkem (soubor tvoří 200 – 300 svazků, s jejichž rozvozem pomáhá českobudějovická knihovna) a vykonává RF na základě písemných smluv, v nichž je přesně popsán rozsah poskytované pomoci. V Borovanech také nezapomínají na děti. Do knihovny chodí mateřská i základní škola – ročně se uskuteční 25 besed a další akce, od malování přes čtení pohádek až po knihovnickou informatiku. Eva Veselá
KNIHOVNY SMILOVICE (600 obyv., okres Frýdek-Místek): Místní knihovna ve Smilovicích registruje přes 100 čtenářů. Jejich počet však nemá vliv na množství zajímavých akcí, které připravuje. Vloni realizovala celkem 17 vzdělávacích a výchovných akcí pro děti z mateřské a základní školy. Malí i dospělí čtenáři se zúčastnili celostátního Velkého říjnového čtení. Knihovna se připojila i k soutěži na podporu Mezinárodního krajkářského kongresu v Praze - čtenáři zhotovili záložky, které byly odeslány Městské knihovně v Sedlčanech jako organizátorovi soutěže. Vybrané záložky budou prezentovány na putovní výstavě, která se do Smilovic dostane v dubnu 2005. Knihovna se také zapojila do projektu Rozmanitost do knihoven, který je financován vládou v rámci boje proti rasismu. Díky tomu získala knihy, věnované multikulturním tématům. S projektem je spojena i kreativní soutěž pro děti na téma „Co se ti nejvíce líbí na kamarádech z jiných zemí?“, které se ve Smilovicích zúčastnili žáci 4. a 5. ročníku místní školy. Knihovna
6 / 2004
pokračuje ve spolupráci s Regionální knihovnou v Karviné, od níž získává výměnné soubory publikací pro čtenáře polské menšiny. Podepsala též smlouvu o poskytování regionálních služeb s Knihovnou v Hnojníku. V loňském roce smilovickou knihovnu navštívilo 1325 osob, fond byl obohacen o 122 nových knih. Největší zájem je o půjčování románů pro ženy, u mládeže o Harry Pottera, z časopisů vede 100+1. (Stonávka, č.1, 2004) HOLÝŠOV (4,5 tis. obyv., okres Domažlice): Od 1. 4. přejde Městská knihovna v Holýšově pod správu Městského kulturního a informačního střediska Holýšov. Tím přestává být organizační složkou města. (Domažlický deník, 20.03.2004) KOLEŠOVICE (820 obyv., okres Rakovník): Po několikaměsíční pauze se otevírá 25. 3. v Kolešovicích místní knihovna. Obec na adaptaci a provoz knihovny vyčlenila 72 tis. Kč z rozpočtu. Prozatím bude vypůjčování knih zdarma. (Rakovnický deník, 24.03.2004)
9
Městská knihovna v Praze a regionální funkce Hlavnímu městu Praze byla letos poskytnuta Ministerstvem kultury ČR účelová neinvestiční dotace ve výši 930 tis. Kč pro Městskou knihovnu na zajištění regionálních funkcí knihoven na území hlavního města Prahy v 1. čtvrtletí roku 2004. [luk]
O turisty se v Třebíči starají Vloni 4. července 2003 byly na seznam světového dědictví UNESCO zapsány dvě významné třebíčské památky. Jedná se o baziliku sv. Prokopa a Židovské město. V souvislosti se zápisem na tento prestižní seznam se v Třebíči také několikanásobně zvýšil cestovní ruch.
KNIHOVNY VROUTEK (1,9 tis. obyv., okres Louny), ŽATEC (20 tis. obyv., okres Louny): V r. 2003 zaznamenala knihovna ve Vroutku obrovský nárůst počtu výpůjček, ze 120 v r. 2002 vzrostl na 800. Spolupracuje s Městskou knihovnou v Žatci, která je pověřena regionální funkcí, např. získává peníze na zakoupení nových titulů ze státní dotace. (Deník Lučan, 22.03.2004) DOBRÁ VODA U PACOVA (90 obyv., okres Pelhřimov): Obecní knihovna Františka Zíky v Dobré Vodě u Pacova nabízí svým čtenářům knihy, časopisy, využití internetu a jiných počítačových služeb, např. nákup disket CD. Po nucené přestávce obnovila knihovna svoji činnost v r. 1999, k 1. 1. 2004 evidovala cca 1,2 tis. knih. (Vysočina-Listy Pelhřimovska, 22.03.2004) BÍLSKO (210 obyv., okres Strakonice): V budově OÚ Bílsko je umístěna obecní knihovna, která ve svém fondu eviduje přes 600 svazků knih. Na nákup nových knih obec přispívá ročně 3 tis. Kč. (Listy Strakonicka, 02.04.2004) LIBĚCHOV (980 obyv., okres Mělník): K 1. 1. 2004 má místní knihovna v Liběchově v evidenci cca 3,5 tis. svazků. Mělnická knihovna jí zajišťuje výměnné soubory knih. Ze stálých čtenářů je přibližně 20 žen a 2 muži. Malí čtenáři ubyli, v r. 2004 se přihlásily pouze 2 děti. (Mělnický deník, 17.03.2004) VELKÁ JESENICE (730 obyv., okres Náchod): Knihovna ve Velké Jesenici sídlí na obecním úřadě. Ve svém fondu eviduje cca 2,2 tis. svazků. Její součástí je internetové pracoviště přístupné veřejnosti. (Noviny Náchodska, 05.03.2004) ÚSTÍ NAD LABEM (97 tis. obyv.): Severočeská vědecká knihovna v Ústí nad Labem si pořídila nové zabezpečovací zařízení, které má chránit knihy před ukradením. Větším problémem než krádeže se tak stalo ničení knih vytrháváním jejich stránek. (Ústecký deník, 10.03.2004)
10
Inf. centrum v Malovaném domě na Karlově náměstí
Kulturní vzdělávací a informační zařízení v Třebíči (KVIZ) je na zájem ze strany turistů připravené. Informační a propagační materiály jsou návštěvníkům města k dispozici ve dvou informačních a turistických centrech: IC v Malovaném domě, na Karlově náměstí 53, IC v Zadní Synagoze (foto na titulní straně časopisu), které se nachází přímo v památkové zóně v těsném sousedství památky zapsané na seznam UNESCO. Tato centra nabízí rovněž informace a materiály o otvíracích dobách památek ve městě i regionu, o zajímavostech v okolí Třebíče, mapky s návrhy turistických tras vhodných např. pro rodiny s dětmi, informace o autobusovém a vlakovém spojení, pomoc při výběru ubytování a stravování, informace o firmách a službách z databáze Evropské databanky, prodej turistických publikací, průvodců, map, autoatlasů, pohlednic a mnoho dalších produktů a služeb. Obě IC poskytují rovněž možnost odpočinku a příjemného posezení. Tak tomu bude i ve dnech 2. až 8. srpna 2004, kdy se ve městě bude konat první ročník festivalu židovské kultury – ŠAMAJIM, který oživí nejen židovskou čtvrť, ale i celou Třebíč. Informace najdete na: WWW.KVIZTREBIC.CZ [luk] MÍSTNÍ KULTURA
INFORMATIKA Komunitní nezávislá média V červnu 2004 se bude konat v Praze a Freistatu (Rakousko) konference na téma Komunitní nezávislá média. Konference je připravovaná ve spolupráci s rakouskými a německými partnery a její zaměření bude zejména na přeshraniční spolupráci. Chystá se tedy mezinárodní třídenní pracovní setkání představitelů a aktivních členů občanských, sociálních a kulturních mediálních iniciativ z České a Slovenské republiky, Polska, Maďarska, Spolkové republiky Německo, Rakouska, včetně hostů ze západních a východních regionů Evropy. Cílem je vymezit prostor pro artikulaci a formulování společné strategie, zajištění finančních zdrojů a budoucí spolupráci (networking). Region střední Evropy se vyznačuje relativní hustotou občanských a mediálních aktivit, ale kontakty a interaktivita jsou relativně nízké. Setkání by mělo zlepšit vzájemnou informovanost, koordinaci, distribuci znalostí a technologii a výměnu zkušeností. Předmětem širší veřejné debaty by se měla stát problematika občanských médií a práv na komunikaci. Organizátoři věří, že akce přispěje k lepšímu dialogu a spolupráci mezi jednotlivými regiony, jazyky, kulturami a subkulturami. Diskusní fórum a workshopy budou směřovat k ustanovení (pokračování, rozšíření) sítí spojujících aktivity nezávislých mediálních projektů, specificky zacílené na typ „přeshraničního“ (interregionálního a vícejazyčného) charakteru a koordinaci aktivit nových regionů EU a jejich zapojení do starší tradice nezávislých iniciativ v západní Evropě. [luk] MÉDIA PLANÁ NAD LUŽNICÍ (3 tis. obyv., okres Tábor): Město Planá nad Lužnicí se po čase vrací k vydávání zpravodaje. Jeho první číslo vyšlo v únoru. Periodikum dostalo název Plánský zpravodaj a bude vycházet na konci každého sudého měsíce v roce. (Plánský zpravodaj, č.1, 2004) LIBEREC (100 tis. obyv.): Klienti Ústavu sociální péče pro děti a mládež v Liberci si vydávají vlastní časopis Střípky a klípky již rok a půl. (Liberecký den, 17.03.2004)
6 / 2004
MÉDIA FRÝDEK-MÍSTEK (62 tis. obyv.): Město FrýdekMístek má 2 zpravodaje. První vydává radní koalice (sociální demokracie, komunisté) a jmenuje se Zpravodaj Rady města Frýdku-Místku. V druhém, Zpravodaji opozice rady města Frýdku-Místku, oponují a vysvětlují lídři a členové opozičních stran (ODS, KDU-ČSL a SNK), proč jsou podle nich jednotlivé kroky radnice špatné. Náklady na radniční zpravodaj jsou vyčleněny z rozpočtu (675 tis. Kč v r. 2004). Opoziční periodikum si platí (s pomocí inzerce) politické strany. (Rovnost, 20.02.2004) VINAŘICE (1,7 tis. obyv., okres Kladno): Před 6 lety začali vězňové umístění ve Vinařicích vydávat vlastní časopis. Občasník nazvaný Vinařický soudek vychází převážně jednou za měsíc, obvykle mívá 20 stran doplněných kresbami a fotografiemi. Redakční radu tvoří 6 vězňů a psycholožka, která je zároveň šéfredaktorkou. V posledních číslech se již začaly objevovat pravidelné rubriky - např. poezie, próza, aktuality z věznice, cestopisy, kalendária či témata z české historie. Časopis také zveřejňuje aktuální znění zákonů a jejich novely - redakce je v kontaktu s ministerstvem spravedlnosti, parlamentem a dalšími institucemi. Vedle toho také přijímá příspěvky vězňů. Časopis vychází v počtu 50 výtisků, dostávají ho i Generální ředitelství vězeňské služby ČR, Český helsinský výbor a Arcidiecézní charita Praha. Zájemci si jej mohou přečíst na internetu. (Rakovnický deník, 18.03.2004) VELKÉ MEZIŘÍČÍ (12 tis. obyv., okres Žďár nad Sázavou): Dne 1. 3. uplynulo 85 let ode dne, kdy začal vycházet týdeník Velkomeziříčsko - tehdy jako „neodvislý krajinský týdeník pokrokově-demokratický“, vydávaný místním Politickým klubem. S většími či menšími obtížemi periodikum vycházelo do května 1941, po pauze pak v květnu 1945 vyšlo jako Informační list Okresního národního výboru. Po změnách okresů přestal list na mnoho let vycházet, ke čtenářům se vrátil až v r. 1990. Po řadě změn vychází od počátku r. 2001 jako týdeník s rozsahem 8 stran s přesně vymezeným obsahem a také se prezentuje internetu. Důležitá změna nastala v r. 2003, kdy byl v rámci reformy státní správy ustanoven správní obvod města Velké Meziříčí s rozšířenou působností (tzv. třetí stupeň), což znamená, že vznikl jakýsi malý okres Velké Meziříčí. Týdeník se tak svým způsobem stal i okresními novinami, protože v této oblasti žádný jiný titul tohoto typu nevychází. V současné době je týdeník distribuován do zhruba 80 prodejních míst na Velkomeziříčsku, Křižanovsku, Měřínsku a Tasovsku v nákladu 3420 kusů. (Velkomeziříčsko, č.9, 2004)
11
Oceněné publikace z nakladatelství Knihovny Jana Drdy v Příbrami Hned dvěma knihám, vydaným v loňském roce nakladatelstvím naší knihovny, se povedlo získat v celostátní konkurenci významná ocenění. První je určená nejmenším čtenářům. Půvabná kniha autorky Niny Čampulky s názvem „Kdo má koho“ získala v soutěži s názvem „SUK 2003 – Čteme všichni“, kterou vyhlásil Ústav pro informace ve vzdělávání spolu s Národní pedagogickou knihovnou Komenského a Sukovou studijní knihovnou literatury pro mládež, „Cenu učitelů za přínos k rozvoji dětského čtenářství“. Autorka spolu s ředitelem Knihovny Jana Drdy, Mgr. Václavem Chválem, převzala diplom 7. dubna 2004 v Památníku národního písemnictví v Praze. Druhou oceněnou knihou je výpravná obrazová publikace fotografa Jiřího Hankeho „STOP TIME“, která mapuje vývoj světového i českého jazzu posledního čtvrtstoletí. Rozsáhlá kniha černobílých fotografií jazzových legend získala titul „Fotografická publikace roku“ v kategorii Tematické publikace. Diplom převzal ředitel knihovny na veletrhu „Svět knihy“ v pražském Průmyslovém paláci letos v května. Libuše Mlčochová Knihovna Jana Drdy v Příbrami
www.mistnikultura.cz 12
Památky, příroda, život Oblastní muzeum v Chomutově vydalo první číslo již 36. ročníku muzejního čtvrtletníku Památky, život, příroda. Tiskovina formátu A4 přináší na 29 stránkách 5 odborných statí doplněných ilustracemi. Např. Marek Cajthaml: Kadaňské pivní a pivovarské známky, Čestmír Voldřich: Město Kadaň v literatuře české a světové. [ev]
Prostor Zlín Před nedávnem vyšlo letošní první číslo čtvrtletníku Prostor Zlín. Jeho vydavatelem je Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně a periodikum letos vstoupilo již do 11. ročníku. Na 47 stránkách formátu A4 si může zájemce přečíst články z výtvarného umění, architektury, historie i poezie (cena za 1 číslo je 30 Kč). Úvodní článek Ludvíka Ševečka, nazvaný Padesát let zlínské galerie, je poznámkou k probíhajícím výstavám a historii instituce v době totality. Tiskovina je vybavena řadou barevných fotografií, nechybí resumé v anglickém jazyce. [ev] PUBLIKACE KARLOVY VARY (55 tis. obyv.): Dva studenti sokolovského gymnázia připravili k vydání publikaci Průvodce židovskými památkami Karlovarského kraje. Předpokládané náklady na vydání knihy jsou 40 tis. Kč. Z toho uhradí 20 tis. Kč odbor kultury, cestovního ruchu a lázeňství KrÚ. Publikace vyjde v nákladu 2 tis. kusů, polovina v českém a polovina v anglickém jazyce. (Karlovarské noviny, 15.03.2004) SMRŽOVKA (3,4 tis. obyv., okres Jablonec nad Nisou): Město Smržovka vydalo v r. 2004 informační brožuru o 48 stránkách. Obsahuje historii města s dobovými fotografiemi, místopis a tipy na pěší, cyklistické a lyžařské výlety. Součástí publikace jsou také telefonní spojení a otevírací doby památkových objektů. (Deník Pojizeří, 17.03.2004) MLADÁ VOŽICE (2,7 tis. obyv., okres Tábor): Historik J. Urban pracuje na knize o městě Mladá Vožice, která ponese název Povídání o mladovožických pánech. Publikace je určena pro reprezentační účely i pro distribuční síť. Nyní je hotová pracovní verze včetně obrazové dokumentace. Radní ji posoudili a doporučili k tisku. Nová kniha o historii města, jejíž cena by se měla pohybovat od 200 do 300 Kč, naváže na kroniku Vožice, která byla zpracována před 3 lety. (Táborské listy, 08.03.2004)
MÍSTNÍ KULTURA
MÍSTA PUBLIKACE PRAHA 22: V r. 2003 oslavila Uhříněves 90. výročí povýšení na město. Při této příležitosti vydala Městská část Praha 22 ve spolupráci s nakladatelstvím MAROLI publikaci s názvem Uhříněves a okolí. (Večerník Praha, 14.04.2004) ČESKÝ TĚŠÍN (27 tis. obyv., okres Karviná): Ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm představili 14. 2. autoři pětidílnou monografii Těšínsko. První 4 díly pojednávají o všech složkách lidové kultury, v úvodních kapitolách seznamují s historií kraje, přírodním prostředím a jazykem obyvatel. Obraz kraje bylo nutné doplnit ještě o další tři témata (5. díl). Studii o těšínské lidové kultuře a polské národnostní menšině napsal profesor Karol Daniel Kadlubiec ze Slezské univerzity v Cieszyně. Rolí osobností evangelického náboženství ve vývoji kultury a duchovního života kraje se zabýval Andrej Sulitka, pracovník úřadu vlády ČR. Nad otázkou, zda Těšínsko představuje samostatný etnografický region, se zamýšlel Jaroslav Štika. Monografie byla postupně vydávána od r. 1997 v nakladatelství Tilia v Šenově u Ostravy. (Moravskoslezský deník-Havířovsko, 24.02.2004) HAVLÍČKŮV BROD (25 tis. obyv.), KOŽLÍ (750 obyv., okres Havlíčkův Brod): Město Ledeč nad Sázavou vydalo za finančního přispění Fondu Vysočiny, města Humpolce, obcí Kožlí, Hněvkovice atd. knihu Františka Drašnera Krvavá lázeň v Kobylím dolu, jejíž příběh se odehrává v letech 1944-45 v dole nedaleko Kožlí. Havlíčkobrodské nakladatelství Hejkal vydalo ve spolupráci s Muzeem Vysočiny Historický kalendář Havlíčkova Brodu zachycující vybrané události do r. 1945. (Světelský zpravodaj, č.23, 2004) BRNO (386 tis. obyv.): Moravské zemské muzeum v Brně vydalo publikaci nazvanou Morava v době baroka, která zachycuje toto období ze společenského, kulturního, vědeckého i hospodářského hlediska. Základem knihy je soubor přednášek, které odezněly na půdě muzea. Na jejím vydání se také podílel Historický ústav Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. (MF Dnes, 17.03.2004) MOHELNICE (10 tis. obyv., okres Šumperk): Nakladatelství Velehrad vydává již více než 10 let cyklus publikací v edici Církevní památky (pojednání o poutních místech, významných církevních stavbách atp.). 31. svazek, vydaný v r. 2004, je věnován kostelu sv. Tomáše z Canterbury v Mohelnici. Autorem je Dr. Zdeněk Doubravský. Text je doplněn fotografiemi. (Mohelnický zpravodaj, č.3, 2004)
6 / 2004
Kraj podporuje připojení obecních úřadů na internet V roce 2003 schválilo Zastupitelstvo Kraje Vysočina grantový program Obce na síti III., jehož celkový objem finančních prostředků činil 1,3 milionů korun. O podporu mohly požádat obce, které nebyly vybaveny výpočetní technikou umožňující jim připojení k internetu a elektronickou komunikaci. Program měl dvě kola, přičemž bylo rozděleno 91 % přidělených prostředků. Novou výpočetní technikou bylo vybaveno dalších 63 obcí z Kraje Vysočina. V rámci podpory si obce pořizovaly základní hardware (PC nebo notebook) a software (operační systém), mezi přijatelné výdaje patřilo i proškolení uživatelů. Program Obce na síti I: – III. patřil mezi nejúspěšnější a v jeho rámci bylo podpořeno celkem 183 obcí, kterým bylo umožněno pořízení nové výpočetní techniky a zapojení se do elektronické komunikace. Byl tak splněn účel programu – motivovat tyto obce k připojení do sítě internet, naučit se ji využívat a efektivně komunikovat. Program byl dalším krokem k dosažení standardů EU v občanské a technické vybavenosti při výkonu státní správy a samosprávy. V současné době připravuje odbor informatiky pokračování tohoto programu – Obce na síti IV. Po schválení bude Výzva uveřejněna na stránkách kraje Vysočina WWW.KR-VYSOCINA.CZ. Oblast grantové činnosti Krajského úřadu Kraje Vysočina, v rámci Fondu Vysočiny, směřuje k „proškolení“ potenciálních žadatelů při psaní žádostí a tím zvyšuje jejich připravenost na čerpání prostředků z EU. [luk] KRAJE HRADEC KRÁLOVÉ (100 tis. obyv.), KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ, PARDUBICKÝ KRAJ: Královéhradecký Dětský diagnostický ústav a KrÚ Královéhradeckého kraje pořádaly 27. března 13. ročník regionální hudební soutěže Nejmilejší koncert, na kterém se představilo ve zpěvu a hře na hudební nástroj 140 chlapců a děvčat ze 17 výchovných ústavů a dětských domovů z Královéhradeckého a Pardubického kraje. Soutěžilo se také v kategorii malých jevištních forem a tanci. (Hradecké noviny, 29.03.2004)
13
KRAJE JIHOČESKÝ KRAJ: O funkční propojení širšího spektra jihočeských umělců se pokoušejí zástupci tamních literátů, výtvarníků a hudebníků. Na schůzce, která byla prvním konkrétním krokem podniknutým v duchu tohoto záměru, přítomní diskutovali o možnostech vzájemné spolupráce a realizace společných kulturních projektů. Setkání ukázalo potřebu společného postupu a vytvoření určitého společenství se zastoupením všech skupin, které projeví zájem. Takové sdružení nezávislých umělců regionu by mělo být naprosto volným seskupením bez jakýchkoliv omezení. Zatím bylo uvažováno o několika menších akcích, na nichž by bylo možné nové vazby vyzkoušet v praxi. V průběhu času se jistě vytvoří řada dalších možností pro společně projekty literátů, výtvarníků, hudebníků či herců, a to bez ohledu na to, budou-li pořádány městem, regionem či samotnými umělci. (Českobudějovické listy, 28.02.2004) KARLOVY VARY (55 tis. obyv.): KrÚ Karlovarského kraje začne v r. 2004 budovat v areálu hejtmanství v Karlových Varech-Dvorech novou knihovnu, a to nákladem cca 85 mil. Kč. V projektu je zakreslena i studovna a velká půjčovna naučné literatury, sál pro 150 lidí, skladovací prostory, kanceláře. Do dokončení se plánuje přestěhovat sem i Balneologickou knihovnu. (Chebský deník, 01.03.2004) OLOMOUCKÝ KRAJ: Majitelé památkových objektů v Olomouckém kraji mohou kraj požádat o příspěvek na jejich opravy. Krajské zastupitelstvo schválilo 2 programy, v nichž rozdělí 8,8 mil. Kč. Majitelé významnějších památek budou moci získat od 150 do 300 tis. Kraj si v tomto případě dal podmínku, že majitel se musí na úhradě nákladů podílet minimálně polovinou celkové sumy. Program má název Obnova kulturních památek v Olomouckém kraji a je na něj vyčleněno 7,8 mil. Druhý program je určen na obnovu staveb drobné architektury a památek místního významu. Jeho cílem je podpora obnovy kapliček, božích muk, křížů a podobných staveb. V tomto případě bude kraj rozdělovat částky do 30 tis. a majitelé se nemusí finančně podílet. Kritérium spoluúčasti bude bráno v úvahu v případě více žádostí, než je možné uspokojit. (Veřejná správa, č.16, 2004) OLOMOUC (104 tis. obyv.), ŠUMPERK (30 tis. obyv.): KrÚ Olomouckého kraje chce v r. 2004 uvolnit cca 2 mil. Kč na činnost profesionálních divadel a stálých symfonických orchestrů v kraji. Po schválení zastupitelstvem získá Moravské muzeum v Olomouci 1,5 mil. Kč, divadlo v Šumperku 248 tis. a Moravská filharmonie Olomouc 243 tis. Kč. (Olomoucký kraj, č.3, 2004)
14
Medaile svatého Vojtěcha Medailér Zdeněk Kolářský z Kostelce nad Orlicí, jeden z největších českých medailérů, připravuje pro Euroregion Glacensis medaili svatého Vojtěcha, která má být udělována osobnostem, jež se mimořádným způsobem zasloužily o rozvoj česko-polských vztahů. Uvedl to sekretář této organizace Helmut Dohnálek na regionálním kongresu Euroregionu Glacensis v Jeseníku. Svatý Vojtěch je osobností uctívanou v Polsku, Německu i u nás. Zdeněk Kolářský je tvůrcem mj. obecně známého emblému České pojišťovny (lipové listy), pamětní desky Jiřímu Šlitrovi a československé tříkoruny. Josef Krám
Region změnil členské příspěvky Ve věci změny výše příspěvku u členských měst a obcí Euroregionu Glacensis a dalších subjektů, které neleží na území příhraničních okresů, se vyjádřil jeho sekretář Helmut Dohnálek: „Předsednictvo Euroregionu Glacensis schválilo záměr sjednotit výši členských příspěvků, která dosud byla 3 Kč (za občana, pozn. aut.) pro členy na území příhraničních okresů a 1,50 Kč pro ostatní. Bylo to dáno tím, že pro území při hranici ležících okresů byl vyčleněn program CBC Phare a členské obce a města ze vzdálenějších lokalit neměly možnost z tohoto fondu čerpat peníze. Od letošního roku bude k dispozici program Interreg, který zasáhne území celých krajů, ležících při hranici. V důsledku toho již není důvod pro to, aby byla diference mezi jednotlivými příspěvky. Josef Krám REGIONY KRÁLÍKY (4,9 tis. obyv., okres Ústí nad Orlicí): Sdružení obcí Orlicko je předkladatelem projektu Králická pevnostní oblast, tzv. muzeum doby a lidí mezi světovými válkami, který má přispět k rozvoji cestovního ruchu v mezinárodním měřítku, proto počítá i s podporou evropského programu Phare. Do projektu se zapojí množství vojenských pevností s centrem ve Vojenském muzeu Králíky. Celá oblast bude mít rozlohu přes 100 km². (Orlické noviny, 30.01.2004)
MÍSTNÍ KULTURA
MÍSTA V Liberci to kulturou přímo vře V krásné neorenesanční radnici libereckého magistrátu nás přijala Mgr. Jitka Mrázková, vedoucí odboru cestovního ruchu. Nestačili jsme se divit, co všechno zdejší úřad vymýšlí a pořádá. A jak je vidět, nemusí to být vždy jen o financích, ale také o schopných lidech, kteří mají fantazii a dovedou pro dobrý nápad získat ostatní. Rozpočet města na rok 2003 byl přes 2,2 miliPřeshraniční spolupráce Magistrát má dlouholeté zkušenosti s projekty ardy Kč, z toho se na kulturu se vydělilo 5 %, tj. CBC Phare a nějakou dobu již spolupracuje 114 421 tis. Kč. Město zřizuje a přispívá na Dis partnerskými městy Amersfoort, Augsburg vadlo F. X. Šaldy (64 380 tis. Kč), Naivní divaa Žitava, stejně tak jako s Euroredlo (11 183 tis. Kč), a také na gionem Nisa. Již tradičně probíhá Botanickou a Zoologickou zaakce Dreiklang společně s Polhradu. Jako iniciativní a poradní skem a SRN a tento projekt se orgán města pracuje patnáctirozšiřuje postupně do celého rečlenná kulturní komise. Z kulturního fondu lze poskytnout dotace gionu. na estetickou výchovu (předeJak tady vidí cestovní ruch vším dětí a mládeže), mimořádné Když Jitka Mrázková nastoupila kulturní akce nebo akce nadregiopřed 2,5 lety do své funkce, byl nálního významu, na ochranu cestovní ruch chápán velice úzce kulturních památek, na rozvoj - zejména jako možnosti ubytoamatérské a místní kultury, etvání, stravování, cestování. Dnes nické kultury a kultury národje již zřejmé, že vedle těchto nenostních menšin. Nově byl zřízen zbytných služeb zahrnuje předeFond pro podporu a rozvoj vzděvším návštěvu památek a zajímalávání včetně dotace – 1,5 miliových míst. Ale to už také nestačí. Vitrážové okno radnice nu Kč na letošní rok. Turisté jsou velmi nároční, k náFoto: S. Peričová vštěvě památky vyžadují i další Oddělení kultury a sportu programy. Nabízejí se jim proto ještě různé další Zdejší oddělení kultury a sportu spolupracuje „balíčky“. s kulturními a sportovními zařízeními na území „Ty připravujeme ve dvou oblastech – první města a mj. také dohlíží na zpracování zdejší jsou propagační materiály, jako např. Katalog kroniky. Ta je kompletně vedena od roku 1945 ubytování 2004, o který je v Liberci velký zájem až do současnosti. Od roku 1996 ji má na stadíky přeshraniční spolupráci (zejména s městem rosti Mgr. Libuše Bílková, okresní metodička Žitava),“ uvádí J. Mrázková. Již potřetí vydalo pro kronikářství a vedoucí historického oddělení město slevový turistický pas. Velký zájem, a to v místním Severočeském muzeu. Kronika, vyzejména mezi německými turisty, byl o publitištěná na papír s dlouhodobou životností, je kaci Pivní putování po Liberecku. Šlágrem loňuložena ve Státním okresním archivu v Liberci. ského roku byla Sada cykloturistických map LiPracovní skupina péče o památky navrhuje 1x bereckého kraje, v zimě je zase nejžádanějším ročně památkové objekty, které je nutno rekonmateriálem Lyžařská střediska TOP 40. Vyšel struovat. Pro loňský rok činil příděl z MK ČR také CD-ROM, puzzle historické radnice nebo pro Městskou památkovou zónu 1,2 milionu kopro ty mladší vystřihovánka Ještědu. Sběratelé run. Financoval se pouze jeden projekt měli určitě radost z pamětních razítek radnice II. etapa opravy kostela sv. Antonína Velikého a Ještědu. (spoluúčast města byla 345 715 Kč, církve 151 „Zajišťujeme také průvodcovskou službu,“ 250 Kč). Stav památek k březnu 2003 byl 636 uvádí dál J. Mrázková. „Máme tu významné objektů (nemovitých památek) a 195 movitých objekty ze 60. let od architekta Masáka. Jsou to památek. 6 / 2004
15
např. bývalé Liberecké výstavní trhy, a na ty bychom rádi upozornili.“ Opravdu Šumný a kulturní Liberec Druhou oblastí činnosti odboru cestovního ruchu je nepřeberné množství akcí. Již 5. rokem to je obsáhlý přeshraniční projekt realizovaný spolu se SRN a Polskem: „Nisa – řeka, která spojuje“. V rozmezí 6 týdnů v něm probíhá řada kulturních a sportovních akcí - od koncertů a akcí na náměstí přes sjíždění a čištění řeky Nisy až po závěrečný populární jarmark. Ve „Veselé tramvaji“, která jezdila mezi Jabloncem a Libercem, se zase za účasti samotného autora křtila knížka Davida Vávry Šumná města. Zpívala k tomu Monika Načeva, přijel i akademik J. Kotalík. Členové společnosti Guta Jarkovského ve druhém tramvajovém voze četli z knihy věhlasného znalce dobrých mravů, jak se chovat v dopravních prostředcích. Přistoupivší cestující dostávali svačinky na cestu. V roce 2001 vydalo město pohlednice v rámci Šumného Liberce spolu s kalendářem. „David Vávra Liberec miluje, říká, že je to velmi zvláštní a charismatické město…,“ sděluje s pýchou J. Mrázková. V současnosti tu vyvíjí své aktivity také společnost Spacium, o.p.s., která podporuje veřejný prostor. Jako výsledek jejich projektů můžete vidět v ulicích Liberce např. kouli od skláře M. Housera a objekt L. Rittsteina, kontroverzní sochař David Černý tady vytvoří zastávku, která bude velkým překvapením nejen pro Liberečany. Náměstí je místem setkávání Náměstí opravdu žije, říká J. Mrázková. V létě tady například, přímo před radnicí, promítá letní kino, proběhla řada open air koncertů, mj. také pro OS Člověk v tísni. Takové akce jsou ale většinou bez vstupného, tzn. pro město finančně dost náročné. „Vůbec
ne!,“ říká J. Mrázková. „Rozpočet na oslavy Ještědu byl 50 tis. korun a k těm jsem sehnala dalších 750 tis. (klobouk dolů – pozn. red.). Myslím, že podobné akce by nikdy neměly dělat agentury, které jsou komerční. Vstup na náměstí by měl být zdarma, a proto by je mělo organizovat město.“ Na oslavu srpnových událostí přijel i prezident Vloni tu proběhlo asi nejzajímavější připomenutí událostí 21. srpna 1968. Málokdo totiž ví, že v Liberci byl tehdy bývalý prezident Havel s hercem Janem Třískou a odsud z Ještědu začalo vysílání do celé republiky. „Na loňské výročí k nám přijeli oba dva a vzpomínali,“ dodává J. Mrázková. Jan Tříska sem dorazil od té doby poprvé a bylo to hodně zvláštní setkání, všichni prý byli dojatí. V liberecké knihovně se zároveň instalovala socha pro památník Mejly Hlavsy, kytaristy a zpěváka legendární skupiny PPU. Ta pak měla ještě koncert na náměstí. „V souvislosti s touto návštěvou a srpnovými událostmi jsme se objevili dokonce až na rozhlasové stanici BBC. Není totiž příliš známé, že i pro Liberec byl srpen 1968 smutný měsíc, zemřelo 13 lidí,“ uvádí ještě J. Mrázková. Unikátní a stále nedoceněný Ještěd Velkým úkolem Liberce je dostat tuto unikátní technickou památku do seznamu UNESCO. Ještěd byl postaven podle projektu architekta Karla Hubáčka a již nyní je vyhlášen „Stavbou 20. století“. Vloni se poprvé slavilo jeho 30. výročí a možná tím vznikla i nová tradice. „Chceme Ještěd více oživit, i když lidé sem již teď rádi zajdou. Promítali jsme tu filmy, odehrály se rockové koncerty. Padlo určitě i několik rekordů - nejvýše vystřelený ohňostroj na světě, koncert a promítání filmů v nejvyšší nadmořské výšce.“ Stáňa Peričová
MÍSTA HRONOV (7 tis.obyv., okres Náchod): Počátek letošního roku přinesl změnu v organizování kulturního dění v Hronově. Dosavadnímu poskytovateli kulturních a vzdělávacích služeb Občanskému sdružení KRUH město vypovědělo tzv. obstaravatelskou smlouvu a zřídilo si vlastní městskou příspěvkovou organizaci pro kulturu - Kulturní a informační středisko Hronov. Cílem nového subjektu není pouze
16
zvyšování počtu kulturních akcí, ale především zajištění kvality v nabídce, propagaci a poskytování služeb občanům ve městě a jeho okolí. Nová organizace chce také poskytovat příležitost k prezentaci místním umělcům. Přechází pod ní redakce Hronovských listů U nás. Informační centrum bude poskytovat návštěvníkům města informace o cestovním ruchu a další služby. (Čas nad Metují, č.2, 2004)
MÍSTNÍ KULTURA
MÍSTA Olam Holešov 2004 Letošní 3. ročník festivalu židovské kultury, který proběhne ve dnech 19. - 25. července v Holešově na Kroměřížsku, se zaměří mj. na židovskou mystiku, se kterou je město spjato místem posledního odpočinku známého kabalisty Šabtaje ben Meir ha-Kohena. V rámci týdenního festivalu se uskuteční koncerty, promítání filmů a cyklus přednášek. Zahájení festivalu bude spjato se slavnostním otevřením zrekonstruované obřadní místnosti před židovským hřbitovem, která je určena výstavním účelům. Této události se zúčastní i velvyslanec Státu Izrael, jeho excelence pan Arthur Avnon. Na většinu programu návštěvníci přijdou do krásných renesančně-barokních prostor Šachovy synagogy. Zde proběhnou přednášky, koncerty a filmová představení. Některé filmy však z technických důvodů zhlédnou diváci v kině Svět a některé koncerty se také budou konat přímo na náměstí Dr. Edvarda Beneše. Městská galerie vystaví po celý měsíc červenec olejomalby a básně s židovskou tematikou. K vyvrcholení festivalu dojde v sobotu 24. 7. V dopoledních hodinách se zájemcům naskytne možnost si přímo na dlažbě náměstí zatančit izraelské lidové tance s prostějovskou skupinou Rut (viz str. 34), odpoledne si vyslechnout v synagoze přednášky o mistériích holešovského ghetta a historii židovského páleničářství na Valašsku. V podvečer by si nikdo neměl nechat ujít vystoupení dvou klezmerových kapel prostějovského Létajícího rabína a hlavně bratislavského Preßburger Klezmer Band. Dojde i na ochutnávku výrobků vizovické firmy R. Jelínek, která je patronem a sponzorem letošního festivalu. Festival občanské sdružení organizuje Olam - společnost Judaica ve spolupráci s MKS Holešov. Reportáž z minulého ročníku, stejně jako i aktuální program najdete na našich webových stránkách na adrese WWW.OLAM.CZ Jiří Richter, hlavní organizátor festivalu MÍSTA VSETÍN (31 tis. obyv.): Jednu z Cen města Vsetín za r. 2003 získala Eva Urbanová za celoživotní práci v oboru národopisu a muzejnictví. (Veřejná správa, č.11, 2004)
6 / 2004
Cestovní ruch na prahu 3. tisíciletí Konference „Cestovní ruch na prahu 3. tisíciletí“ se konala koncem března 2004 pod záštitou ministra pro místní rozvoj JUDr. Pavla Němce v Praze. Již 5. ročník tradiční konference o cestovním ruchu navázal na úspěšné předcházející ročníky a na zkušenosti z minulých jednání. Hlavním cílem setkání bylo obsáhle informovat účastníky o nových podmínkách, které se dotknou cestovního ruchu v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie. Ve svém projevu zdůraznil ministr pro místní rozvoj Pavel Němec fakt, že Česká republika bude mít od EU i z národních zdrojů na podporu turistiky v letech 2004 až 2006 přes osm miliard korun. V současnosti dává stát na program podpory cestovního ruchu a lázeňství ročně řádově 150 milionů korun. Rozpočet v obdobné výši má i agentura zřízená MMR na podporu turistiky CzechTourism. V letech 2004 až 2006 bude moci ČR čerpat na cestovní ruch 108,09 milionu eur, tedy asi 3,5 miliardy korun. Tuto částku doplní z národních zdrojů, a to z veřejných rozpočtů i soukromých prostředků. Většina peněz půjde na budování infrastruktury. Nedostatek různých zařízení, ve kterých by turisté v regionech mohli trávit svůj volný čas i za nepříznivého počasí, je podle ministra Němce hlavní slabinou Česka. Je také důvodem, proč zahraniční hosté tráví v Česku poměrně krátkou dobu. Peníze půjdou také na propagaci ČR v zahraničí. Dalších 230 milionů korun budou moci podnikatelé v cestovním ruchu čerpat z operačního programu, který je zaměřen na rozvoj lidských zdrojů. Cestovní ruch totiž zaměstnává přibližně 124 tisíc lidí, včetně návazných odvětví je to kolem 600 tisíc zaměstnanců. Roční devizové příjmy z turistiky se pohybují kolem 100 miliard korun, což je přes sedm procent exportu celé země. [luk]
17
Problémy domácího cestovního ruchu Výsledky výzkumu veřejného mínění Domácí cestovní ruch není v krizi, dokonce v posledních letech zaznamenává mírný růst. Má ale také mnoho problémů, zejména v oblasti rozsahu a kvality nabízených služeb. Zdá se také, že bude mít problémy obstát v konkurenci stále levnějších zahraničních zájezdů. Respondenti průzkumu kritizovali u domácích poskytovatelů služeb v cestovním ruchu hlavně nekvalitní služby, nepříjemnou obsluhu a špatnou hygienu. Vadí jim také chudá nabídka aktivit a slabé zázemí návazných služeb v lokalitě. Někteří respondenti upozorňují na nevýhodný poměr kvality a ceny. Naopak pozitivními motivy pro domácí dovolenou jsou pohoda a klid, jistota zabezpečení v případě nenadálých událostí, snadná doprava a menší finanční náročnost. Velkým problémem domácí turistiky je sezonnost – ve špičce sezony je infrastruktura turistiky přetížena, v mezidobí zůstává takřka nevyužita. Budoucí prosperita domácí turistiky závisí ve velké míře na tom, podaří-li se rozvojem netradičních forem rekreace (krátkodobá rodinná rekreace, kongresová turistika, tematické a kulturně poznávací pobyty, kondiční pobyty apod.) přilákat turisty i mimo sezonní špičky. [luk]
Počet turistů se má letos zvýšit V loňském roce navštívilo naši republiku kolem 5 milionů turistů, což představuje zvýšení oproti roku 2002 o půl milionu osob (v roce 2002 postihly naši republiku povodně a zahraniční turisté u nás utratili pouze 96 miliard Kč). Vloni byla útrata turistů 100,3 miliard korun a to ve srovnání s rokem 2001 představuje částku o 18 miliard nižší. Snížil se i počet turistů přijíždějících k nám z USA. Přestože v sousedním Německu pociťují pokles příjmů, tvoří Němci téměř třetinu všech turistů, kteří do ČR vloni zavítali. Pro letošní rok je předpoklad, že se počet turistů opět zvýší, a to cca na 5,2 až 5,3 milionů osob a příjmy z turistiky by tak mohly vzrůst na 105 až 110 miliard Kč. [ev]
18
Sto deset let nepřerušených kronikářských zápisů Letos uplyne 110 let od založení první knihy kroniky v Uhříněvsi, kterou začal psát obecní tajemník Antonín Chvojka v roce 1894. Kronika má šest dokončených svazků a sedmý – rozepsaný díl. První kniha je vázaná v tmavozeleném plátně, na němž je zlatým písmem v hnědém poli nápis „Památní kniha“. Celkem 400 stran rozměru 25 x 39 cm váží asi 2,5 kilogramu. Začíná nejstarší historií, rokem 1228, ze kdy existují první zmínky o existenci Uhříněvsi. Další část je věnována církevním záležitostem, zvláště kostelu Všech svatých. Čtenáře udiví podrobné popisy stavby, jednotlivých oltářů a náhrobků. Kronikář se dále rozepisuje o okolních obcích a osadách, uvádí historii peněz, ceny obilí, dřeva, brambor, slámy, piva i krup.
V druhé polovině knihy začínají popisy některých domů, které jsou doplněny půvabnými autorovými kresbami. Antonín Chvojka byl zřejmě velmi skromný člověk, neboť toto napsal ve svém zápisu: „Nejsa žádným kresličem žádám, aby mě neumělost moje laskavě prominuta byla. Chvály nežádám od nikoho za moje namáhání, než shovívavost. Největší odměnou mojí bude uznání následujícího přísloví, které jsem kdesi četl: Kdo čteš – rozuměj, rozuměje – uvažuj, víš-li lépe – ponaprav, ale nehaň!“ Druhá kniha obecní kroniky je „Pamětní kniha města Uhříněvsi“, má 236 stran, rozměry 23 x 35 cm a váží asi 1,5 kilogramu. Poslední zápisy v kronice jsou z roku 1925. Třetí díl o rozsahu 510 stran a rozměrech 25 x 35 centimetrů váží skoro 5 kilogramů. Tři sta listů čtvrtého dílu je svázáno do knihy o rozměrech 27,5 x 38 cm a váží pouhých cca 1,20 kg. Pátý díl se zlaceným nápisem „Kronika města Uhříněvsi“ má celkem 507 stran, rozměry 30 x 40 cm a váhu asi 5,50 kg. Manipulace s předposledním, šestým dílem MÍSTNÍ KULTURA
MÍSTA kroniky je pro fyzicky zdatné jedince - kniha o rozměrech 34 x 25 cm čítá 713 stran a váží asi 6 kilogramů. Vazbu kroniky provedl uhříněveský občan pan Ota Duhodusík. Zápisy začínají rokem 1986 a končí záznamem za rok 2000. Rok 2001 je zapsán do nové, již 7. knihy uhříněveské kroniky, stejně jako zápis roku 2002. V roce 1997 byla kronikářkou jmenována Eva Škrdlová (dopsala i chybějící zápisy za léta 1995 a 1996), která je od roku 1958 v pořadí již čtvrtou kronikářkou. Tolik stručně k historii. Abychom kroniky co nejlépe uchovali, je každá kniha opatřena pouzdrem a uložena v trezoru. Nejzajímavější pasáže z kronik jsou okopírovány a používají se ke studiu či k hledání historických dat. Nebude dlouho trvat a všechny knihy budou přepsány do počítače, zatím jsou uloženy čtyři. Kroniky mají také svoje přílohy, převážně novinové výstřižky, články, plakáty a fotografie. Bohužel chybí nám jakékoliv přílohy ke knihám se staršími zápisy. Máme však velké štěstí v tom, že uhříněveské muzeum má bohatý archiv fotografií a dalších dokumentů, kterými lze případné kronikářské zápisy doplnit. Poslední kniha kroniky zatím obsahuje zápisy za dva uplynulé roky, ale přece jen jednu zvláštnost v ní najdete. Naše kronika dostala inventární číslo. Když nastane období inventarizace, musí kronika ven z trezoru a inventarizační komise zkontroluje údaje na štítku a na seznamech odškrtne položku „kronika“. Být kronikářem, to je radost i starost zároveň. Radost, když se něco děje – a tedy je co zapsat do kroniky, a starost, zda je zapsáno všechno podstatné. Ale toto dilema přináší každá práce, pokud se dělá s nadšením a s radostí. Eva Škrdlová, kronikářka Uhříněvsi Pozn. redakce: Uhříněves (do roku 1974 se statutem města, poté do roku 2001 Městská část Praha – Uhříněves, nyní Městská část Praha 22) najdete na jihovýchodním okraji Prahy, směrem na Říčany a Kutnou Horu. Svou rozlohou 1571 ha patří mezi největší pražské městské části, k 1. lednu 2004 měla 7939 obyvatel. 6 / 2004
Dům kultury Liberec Ryze moderní stavba postavená před osmnácti lety, při níž bylo použito ve velké míře skla, je kontrastem k opodál stojící roubené chalupě (Šolcův dům z konce 18. století, dnes sídlo CHKO Jizerské hory). Dům kultury, s.r.o. (dále DK) patří k nejvýznamnějším kulturně společenským zařízením v kraji a je jedním z nejmodernějších tohoto typu v republice. Právě v tomto objektu se koná řada akcí – koncerty vážné, populární i folkové hudby, taneční kurzy, country festivaly, plesy, výstavy atd. Součástí DK je i restaurace.
Foto: Eva Veselá
Každá akce chce jiný prostor Hlavní sál je využíván ke konání kongresů, výstav, plesů, společenských akcí atd. Při konferenční úpravě pojme 600 lidí, divadelní představení může vidět naráz 900 diváků, plesová úprava je pro 800 lidí a v případě, že stojí, se do sálu vejde až 2 tisíce lidí. Přísálí je využíváno k pořádání seminářů, školení a k prezentacím. Konferenční úprava se hodí pro 80 a divadelní pro 150 osob. Boční přísálí je možné upravit pro divadelní nebo konferenční akce s 80 místy. Zasedací místnost slouží k pořádaní podobných akcí a podle uspořádání má kapacitu od 50 do 80 osob. Liberecký klub je vysoce reprezentativním prostorem, který pojme 50 – 90 hostů. Kultura, vzdělávání i komerční aktivity DK je zařízením, v němž se konají akce, u nichž se předpokládá velký zájem ze strany diváků. Koncerty přinášejí různé hudební žánry s našimi předními interprety – např. vystoupení Pražské komorní filharmonie, skupiny Chinaski či Olympiku. Pamatováno je na různé věkové sku-
19
piny obyvatel. V plesové sezoně se koná každý měsíc 7 až 8 plesů. V rámci vzdělávacích aktivit probíhá řada kurzů – od jednorázových (např. o Zákoníku práce, novely zákonů a předpisů) po pravidelně se opakující (např. celoroční jazykové a taneční kurzy a zdravotní cvičení pro ženy). Výstavy zahrnují akce i celostátního charakteru (např. Celostátní výstava jiřinek), některé mají za sebou řadu úspěšně konaných ročníků (např. NISASCHOLA, veletrh vzdělávání, kvalifikace, učebních pomůcek, tělovýchovy a sportu, se koncem letošního roku bude konat podesáté). Komerční aktivity představují pronájmy jednotlivých prostorů DK, bohatá je nabídka možností reklamy. Eva Veselá Pozn. redakce: Kulturní domy jsou v Liberci dva. Oba mají právní formu s.r.o. Lidové sady Liberec (viz Místní kultura č. 5), které provozuje společnost Kulturní služby města Liberec, jsou financované městem, Kulturní dům Liberec je soukromá společnost bez městských dotací.
Bazilika obohatí kulturu Nabídku kultury obohatí v Českých Budějovicích obchodně-společenské centrum ICY, jehož součástí bude i multifunkční sál. Ten nabídl mecenášsky investor o.p.s. Bazilika, která chce v těchto prostorách otevřít nové kulturní centrum. Kapacita sálu bude až 400 míst. [ev]
Chomutovská kina Město Chomutov (52 tis. obyv.) mělo čtyři kina kamenná a jedno letní. Kina Mír a Evropa potkal neblahý osud – zrušení pro úbytek diváků. Objekt kina Evropa zel dva roky prázdnotou. Město se bez úspěchu snažilo najít nájemce, a proto padlo rozhodnutí o jeho prodeji. Jednou z podmínek bude však vyjasnění záměru nového investora. V současné době fungují kina kamenná – Praha a Oko a kino letní, která spadají pod Správu kulturních zařízení (zřizovatelem je město). Příznivci filmu se začínají zvolna do kin vracet. V kině Oko byl obnoven Klub náročného diváka, kde se filmy promítají každý druhý čtvrtek. Do kamenných kin přišlo vloni 25 587 diváků a do kina letního 9126 návštěvníků. [ev] KINA FULNEK (6 tis. obyv., okres Nový Jičín): V kině Slavia ve Fulneku bylo během r. 2003 uvedeno 107 představení (v r. 2002 114), která shlédlo 5744 diváků (v r. 2002 5931), tržba činila 170 075 Kč (185 243 Kč), z toho představení pro děti bylo 20 (18) se 2639 diváky (2207), tržba za dětská představení činila 47 007 Kč (42 821 Kč). (Fulnecký zpravodaj, č.3, 2004)
KULTURNÍ DOMY
ČESKÉ BUDĚJOVICE (100 tis. obyv.): Kino Kotva v Českých Budějovicích je od 1. 1. 2004 pod správou Městských kulturních domů. Jeho provoz je úspěšný, návštěvnost stoupá. Několikrát mělo již i vyprodáno. Průměrný počet diváků na představení je mírně pod 70 návštěvníků. Např. v březnu navštívilo 87 odehraných představení 6 tis. diváků. (Českobudějovické listy, 06.04.2004)
RAKOVNÍK (17 tis. obyv.): Vedení radnice v Rakovníku schválilo návrh tamního Kulturního centra na nový ceník poskytovaných služeb. KC Rakovník je od počátku letošního roku příspěvkovou organizací města. Většina pravidel jeho činnosti však zůstala zachována, jediná výraznější změna nastala v možnosti poskytování slev za pronájem sálu. Z dřívějších 40 % došlo ke snížení na 30 %. Novinkou je i to, že sleva bude poskytována až po skončení akce a v případě, že pronajmutý sál bude v pořádku. Toto opatření vychází ze špatných zkušeností. Kulturní centrum vydělalo nejvíce ve 4. čtvrtletí - hospodařilo s kladným výsledkem 93 tis. Kč. Na kulturní akce (včetně kina) byly v tomto období vynaloženy náklady ve výši 1,22 mil. Kč, výtěžek ze vstupného činil 1,03 mil., město na akce poskytlo 280 tis. a na provoz 800 tis. Kč. Kino bez mezd hospodařilo s náklady 224 tis., na vstupném vybralo 240 tis. (Rakovnický deník, 05.03.2004)
LHENICE (1,8 tis. obyv., okres Prachatice), STRUNKOVICE NAD BLANICÍ (1,2 tis. obyv., okres Prachatice), ZDÍKOV (1,6 tis. obyv., okres Prachatice): Návštěvnost místního kina ve Lhenicích je vyrovnaná. Promítá se jednou týdně. Kino bylo vybudované v 1987. Kromě promítání filmů je sál využíván při mimoškolní činnosti, pro zájmové kroužky, konají se zde různá školní divadelní představení, koncerty a akademie. Obec každoročně přispívá na jeho provoz. Provoz kina ve Strunkovicích nad Blanicí se moc nevyplácí, ale bez něj by v obci nebylo nic. Prozatím se promítá pouze přes teplejší část roku, ale do budoucna se plánuje celoroční provoz. Na jedno představení přijde v průměru cca 50, 60 lidí. Ve Zdíkově se v místním kině v zimním období promítá jednou za 14 dní, v letním dvakrát týdně. Průměrně přijde na představení 50 diváků. Záleží, co se hraje. (Listy Prachaticka, 15.03.2004)
20
MÍSTNÍ KULTURA
DĚTI - MLÁDEŽ KINA PRAHA 3: V současnosti už jen klubová kina a speciální projekty zpřístupňují klasická a slavná díla světové kinematografie. Jeden z projektů se jmenuje Film a škola a více než 2 roky probíhá v kině Aero v Praze 3. Je určen především studentům středních škol, kterým nabízí jednak dopolední filmovou výchovu, jednak odpolední filmový klub. V dopolední části je středním školám zapojeným do projektu (v současnosti zhruba 40 pražských škol, z toho asi 10 aktivních) čtyřikrát do měsíce nabídnuta projekce filmu z tzv. Zlatého fondu české a světové kinematografie, doplněná informativním úvodem lektorů kina, mnohdy i setkáním s významným tvůrcem. Odpolední část projektu dává každou středu všem středoškolákům možnost zhlédnout slavné filmové dílo za vstupné ve výši 30 Kč. Tato představení mohou navštívit i nestudující, kteří za vstupenku zaplatí 60 Kč. (Noviny Radnice, č.1, 2004) LITOMĚŘICE (26 tis. obyv.), LIBOCHOVICE (3,8 tis. obyv., okres Litoměřice), ROUDNICE NAD LABEM (13 tis. obyv., okres Litoměřice), BOHUŠOVICE NAD OHŘÍ (2,5 tis. obyv., okres Litoměřice): Kina v Lovosicích a Třebenicích byla zrušena, v ostatních městech litoměřického regionu jsou na pokraji finančního krachu. Např. v Libochovicích se ztráta v r. 2003 pohybovala ve výši 369 tis. Kč, průměrná návštěvnost byla 26 lidí v sále o kapacitě 210 míst. Prozatím se kino neruší. Kino v Roudnici nad Labem patří místnímu Sokolu, který je městu pronajímá, je ale ve špatném technickém stavu, za nájem město platí 600 tis. Kč, hradí i jeho ztrátu. Bohušovice platí za měsíční provoz svého kina 750 tis. Kč. Jediné plně opravené kino je Máj v Litoměřicích. Druhé místní kino Beseda bylo již zrušeno. (Deník Litoměřicka, 24.03.2004) PRAHA 6: Kinu na Ořechovce hrozí zánik. Je jediným kinem na území Prahy 6, přestože v minulosti jen v centrální části Dejvic fungovala 4 kina. Většina malých kin s jedním sálem obtížně čelí konkurenci multikin. Radní Prahy 6 však uvažují o tom, že kino Ořechovka finančně podpoří, aby nezaniklo. (Večerník Praha, 30.03.2004) LIBŠTÁT (970 obyv., okres Semily): Kino 3. květen Libštát prosperuje. Má kapacitu 140 sedadel. V průměru promítá měsíčně 4 až 5 filmů. (Deník Pojizeří, 21.02.2004) TÁBOR (37 tis. obyv.): Kino Svět v Táboře se po několika letech dočká rekonstrukce. Celkové náklady nutných oprav byly vypočteny na 1,5 mil. Kč. Prozatím se zajišťuje výběrové řízení. (Táborské listy, 12.03.2004)
6 / 2004
Cestička do školy kdysi a dnes Regionální muzeum a galerie v Jičíně spolu se skupinou obětavých učitelů a dalších dobrých lidí stále hledá cosi nového, zajímavého. Před dvěma lety se zaměřili na dobu Albrechta z Valdštejna, tehdy se zapojilo 9 škol z Jičína a okolí. Letošní projekt nese název Cestička do školy a pracují na něm už žáci z 15 škol. Děti mají za úkol pátrat po tom, kudy chodili jejich rodiče a prarodiče do školy a zpět, jak se při tom bavili, na co si hráli, jaké měli oblečení a školní vybavení a jak se vůbec cesta změnila. Porovnávají situaci svou se situací předků. Vypravují se za pamětníky, zvou je do školy, natáčejí s nimi jejich vzpomínky, sepisují vyprávění. Tak činí buď celé třídy, nebo skupiny žáků, kteří se přihlásí. Motiv dobrovolnosti je důležitý. Neboť, jak účastníci vyprávějí, děti akce baví. Pro mnohé jest to poprvé, kdy mohou něco samostatně vytvořit a na veřejnosti předvést. Ano, děti vyplňují badatelské listy, ty zůstanou na škole, kopie přijdou do muzea a budou základem docela zajímavého archivu, po kterém naši potomci zajisté rádi sáhnou. Nejen to: ze získaných podkladů bude 10. června otevřena v jičínské galerii výstava. Ta začne konferencí, na které mladí badatelé budou o své práci přednášet. „Jestli to neuděláte vy, tak nikdo,“ říká ředitel jičínského muzea Jaromír Gottlieb žákům. A oni chápou a dobře formulované zadání je chytí. Práce je užitečná pro děti i dospělé organizátory. Ti dostali za úkol sbírat zkušenosti, z nich pak vytvořit metodickou příručku, ta bude pak k disposici všem školám Královéhradeckého kraje jako podklad k následování. Kraj samozřejmě tuto bohulibou aktivitu i finančně podpoří. Pravda, nejen s nadšenou chválou setkávají se organizátoři. Mají i takové kolegy na školách, kteří jim vykládají o tom, že škola by měla hlavně učit. Ale což právě tohle není nejlepší výuka? Projekt může být zařazen do mnoha předmětů, to záleží na iniciativě učitelů. Výuka je praktická, vedená na základě zadaného problému, který žáci samostatně zpracovávají. Tak
21
zadává nám přece úkoly život sám. Vezměme třeba jen kolik zážitků získají děti, když se o víkendu na lyžích s kamerou či magnetofonem v batohu vypraví za víc než devadesátiletou babičkou do vzdálené vsi. Tak pracují Novopačtí s panem učitelem Milanem Kaplanem. On sám, když o svých zážitcích vypráví, tak prosí posluchače, aby ho zarazili, protože nabitý dojmy právem chce je sdělit dalším. I o „metodách výzkumu“ vypráví. Jak je zajímavé, když pozvou pamětníka před třídu, on vzpomíná a děti pak, každý po svém, ty vzpomínky zpracuj. Mnozí se pak diví, jak i tak zvaní „slabší žáci“ umí napsat krásný článek. Regionální muzeum a galerie v Jičíně se svými spolupracovníky Evou Špínovou, archivářkou Evou Bílkovou, učitelem Petrem Hamáčkem a dalšími dělá dobrou práci. [prochor]
Svět očima dětí Odbor tisku a public relations Ministerstva vnitra připravil pro děti základních škol projekt, jehož cílem je prevence v oblasti sociálně patologických jevů, a to za pomoci tvůrčí činnosti. Soutěž, nad kterou převzal záštitu ministr vnitra Stanislav Gross, probíhá od 1. 1. do 30. 6. 2004. Díla k soutěžním tématům je možné zasílat průběžně na adresu: Ministerstvo vnitra, odbor tisku a public relations, Nad Štolou 3, pošt. schr. 21TP, 170 34 Praha 7 - Letná, do rohu obálky heslo: „Svět očima dětí“. Podrobné informace k dětské soutěži, včetně podkladových materiálů k tématům, je možné nalézt na internetových stránkách Ministerstva vnitra na adrese WWW.MVCR.CZ/SOUTEZ (Svět očima dětí) nebo získat na telefonu 974 832 972. [luk] DĚTI - MLÁDEŽ
Dětská tvořivá hra Druhé vydání publikace Dětská tvořivá hra autora Josefa Mlejnka připravil IPOS – útvar Artama ve spolupráci se Sdružením pro tvořivou dramatiku Praha. Publikace formátu A5 má 150 stránek. Text je členěn do tří částí (Listy z deníku, Náměty k tvořivé hře, Hry na divadlo). Cena publikace je 40 Kč (+ poštovné), objednat si ji můžete na adrese NIPOS, P.O. BOX 12, Blanická 4, 120 21 Praha 2. [ev]
Soutěž Moje písnička Pěvecký sbor Cantus z Hranic (20,3 tis. obyv.) připravil v polovině ledna celorepublikový unikát – soutěž Moje písnička. Porotci hodnotili schopnosti komponovat hudbu a psát texty k zadané melodii. Na prvním ročníku soutěže se představilo 17 dětí z celého Hranicka. Děti byly rozděleny podle věku a soutěžního úkolu a mohly si vybrat – vytvořit text ke známé melodii, hudbu k textu písně nebo zkombinovat obě možnosti. Porota si všímala především originálních nápadů. Podle předsedy hodnotící komise Ilji Hurníka byly soutěžní skladby bez ohledu na věk autora na vysoké úrovni. Děti mají obrovský hudební potenciál a jsou i v šesti letech schopny komponovat hudbu a vymýšlet texty. Soutěž by měla pokračovat i v dalších letech. [ev]
22
PRAHA 22: Středisko volného času, SHM Klub Uhříněves-Kolovraty, vzniklo v r. 1995. Za celou dobu svého působení se tu podařilo vytvořit solidní nabídku aktivit pro děti z Uhříněvsi i okolí. Jsou to např. sportovní kroužky, různé kulturní aktivity (keramika, modelářství, tanec, klavír), vzdělávání (katecheze). Klub pořádá ve spolupráci se školami různé soutěže, výlety, prázdninové tábory. Značně aktivní je taneční kroužek, jehož členky vystupují v různých místních kulturních a společenských akcích i na soutěžích. (Večerník Praha, 14.04.2004) BOHUMÍN (24 tis. obyv., okres Karviná): Od února působí v Bohumíně klub Beník, který se zaměřuje na aktivity volného času dětí. Projekt prevence kriminality vznikl ve spolupráci městské policie, odboru školství a kultury MěÚ a Základní školy na třídě Dr. E. Beneše. Škola, kterou navštěvuje větší množství problémových žáků ze sociálně slabších rodin, získala od Ministerstva vnitra grant ve výši 150 tis. Kč. Projekt se zaměřuje na využití volného času speciálně u tohoto typu dětí. Náklady na zřízení klubu činily 200 tis., k penězům z dotace přispělo město na rekonstrukci objektu, kde klub sídlí, 50 tis. Kč. (Veřejná správa, č.12, 2004) TURNOV (15 tis. obyv., okres Semily): Zámek na Hrubém Rohozci u Turnova chystá v květnu 2004 otevřít nový prohlídkový okruh pro děti, který je zavede do zámeckého sklepení za strašidly a skřítky V. Klimtové. Letní doprovodný program bude letos členěn do víkendových cyklů (pohádkový, hudební, historický apod). (Deník Pojizeří, 16.02.2004)
MÍSTNÍ KULTURA
KULTURNÍ DĚDICTVÍ DĚTI - MLÁDEŽ PRAHA: Dětská opera Praha oslavuje 5 let své existence. Oficiálně vznikla na sklonku r. 1999 při příležitosti slavnostní premiéry opery H. Krásy Brundibár v divadle Kolowrat. Byla založena jako soubor dětských a mladých sólistů studujících zpěv. Hlavní myšlenkou při založení bylo (a do současnosti zůstává) pěstovat v dětech a mládeži hudební cítění a vztah k umění, věnovat maximální péči výrazným talentům a připravovat je ke studiu na vyšších hudebních školách. Soubor se nevěnuje pouze opeře, jeho repertoár zahrnuje i scénická provedení hudebních děl (např. Otvírání studánek od B. Martinů) nebo vystupování na koncertech (např. na letošním Velikonočním koncertu ve Stavovském divadle 8. 4.). Na léto připravuje vlastní inscenaci v Laterně magice. Dětská opera Praha letos vydala záznam svého nastudování opery Brundibár na nosiči DVD, který také obsahuje dokument o terezínském ghettu, kde opera vznikla a byla internovanými dětmi poprvé provedena. (Listy Prahy 1, č.3, 2004) ŠTERNBERK (14 tis. obyv., okres Olomouc): V augustiniánském klášteře ve Šternberku bude instalovaná výstava tvůrčích aktivit studentů středních a vyšších odborných škol pod názvem No problem, kterou připravily Městské kulturní zařízení, město Šternberk a Handkeho občanské sdružení. Organizátoři oslovili více než stovku škol z Olomouckého a Zlínského kraje. Expozice bude zpřístupněna 1. 5. v rámci oslav vstupu ČR do Evropské unie. Několikaměsíční akci doplní řada odborných seminářů, přednášek a besed. (Hranický týden-Olomoucký den, 20.02.2004) CHOMUTOV (52 tis. obyv.): Středisko knihovnických a kulturních služeb v Chomutově pořádá literárně-výtvarnou soutěž List z naší rodinné kroniky, která je určena dětem od 5 do 16 let a studentům SŠ. Je rozdělena do 4 věkových kategorií. Soutěžící mají vyjádřit psaním nebo malbou, jak vidí svou rodinu a její život (obecně či konkrétní událost). Uzávěrka: 11. 6. 2004. (Deník Chomutovska, 09.02.2004) RAKOVNÍK (17 tis. obyv.): Rakovnická Rabasova galerie připravuje pro školní děti celého regionu lektorské programy. Cílem těchto akcí, které začaly fungovat v r. 2002, je naučit děti vnímat výtvarná díla a vytvořit si na ně názor, především ale snaha, aby získaly návyk navštěvovat galerie a muzea. Lektorské programy, které si školy mohou objednat, jsou přizpůsobené věkovým kategoriím. Obsahují prohlídku vystavených děl, která děti zhodnotí podle svého vkusu, a pak se mohou nechat inspirovat a samy malovat nebo se jen dívat. (Rakovnický deník, 19.03.2004)
6 / 2004
Náš folklor v Africe Folklorní soubor Hořeňák z Horní Nové Vsi, místní části Lázní Bělohradu, odjede vystupovat do Afriky Do nigerijského Lagosu odletí v červenci na dvanáct dní folklorní soubor Hořeňák. Soubor letos oslaví 55. výročí svého vzniku a za tuto dobu uskutečnil 2800 vystoupení ve více než 40 zemích Evropy, Asie (poprvé byl v Turecku roku 1989) a Ameriky (Kanada 1994, USA 1998 a Brazílie 2000).
V jeho čele stojí od roku 1971 Jana Rychterová (letos 64letá, mj. vede pečlivě i souborovou kroniku) se svým manželem letošním pětašedesátníkem Jindřichem Rychterou (ten už od roku 1963 byl vedoucím taneční složky tohoto souboru) z Horní Nové Vsi. V tradici pokračují oba jejich synové. V Nigérii bude Hořeňák vystupovat s dvouhodinovým předem vyprodaným programem v největším lagoském kulturním zařízení Muson Sent Centre v AGIP Recital Hall (vystoupení bude přebírat celoafrická televize AIT – African Independant Television). Další dvě vystoupení proběhnou na zahradě Federálního klubu státních zaměstnanců FCSC v Icoyi pro představitele lagoské správy a krajany. Soubor Hořeňák, který má nyní čtyřicet členů včetně 12členné muziky, založil folklorista Vratislav Vycpálek, syn profesora piaristického gymnázia v Rychnově nad Kněžnou Josefa Vycpálka a manžel dcery rychnovského rodáka, překladatele z řečtiny a latiny, Otmara Vaňorného. Redakčně kráceno
Josef Krám
23
Prachatické muzeum oslaví letos sto let od svého vzniku Současným zřizovatelem instituce je Českobudějovický kraj. Sbírky, expozice a potřebné zázemí se nacházejí ve třech budovách – dva domy jsou majetkem města, ale protože rekonstrukci hradil tehdejší zřizovatel Okresní úřad Prachatice, neplatí muzeum od roku 1992 po dobu 20 let nájem. Třetí budova je majetkem Českobudějovického kraje. Dříve mělo muzeum pobočku ve Volarech, dnes je plně v režii města a Prachatické muzeum pomohlo zápůjčkou části sbírkových předmětů.
Prachatické muzeum, foto Eva Veselá
Z historie Prachatické muzeum bylo založeno v roce 1904 z iniciativy muzejního spolku. Zpočátku bylo umístěno v přízemí budovy městské radnice, až v roce 1946 získalo historický renesanční dům s gotickým jádrem s bohatou malířskou výzdobou patřící mezi nejkrásnější objekty ve městě. Muzeum je zaměřeno na společenské vědy - původní sbírkové předměty obsáhly zejména vybavení měšťanské domácnosti (nábytek, hodiny, obrazy, hudební nástroje atd.). Další část tvoří
24
doklady venkovského života na Šumavě, pro regionální historii je důležitá sbírka tiskovin, plakátů, pohlednic a fotografií. Nejpozoruhodnější je sbírka střeleckých terčů prachatických ostrostřelců. Z přírodních věd má muzeum pouze geologickou sbírku, která se však nedoplňuje. Tvorba expozic Po ukončení rekonstrukce budovy v roce 1992 následoval další krok – tvorba stálých expozic. Postupně vznikly: „Renesance – zlatý věk města“, „Prachaticko v zrcadle archeologie“, „Městská kultura 19. století“, „Sakrální památky regionu“. Poslední z expozic „Prachatice ve středověku“ byla otevřena v roce 2002. Výstavy, doprovodné akce, přednášky Ročně se v muzeu vystřídá několik výstav. Za všechny jmenujme výstavu „Panenky“ a doprovodnou akci, která se setkala s velkým ohlasem: „Panenková dílna“. Pracovníci muzea pořádají přednášky, na kterých také sami lektorují a vstup na ně je volný. Muzeum a škola Pro školy, základní i střední, založili pracovníci muzea „Klub přátel Prachatického muzea“. Jeho členy je zatím pět základních a středních škol. Škola zaplatí za školní rok 1500 Kč a po celý rok navštěvují její žáci muzeum a akce zdarma. Pro 2. stupeň základních škol byla např. přichystána „Vlastivědná vycházka po Zlaté stezce na hrad Hus“, „Hra na archeology“, pro 1. stupeň „Stavíme středověké město“ (na základě prohlídky expozice stavěly děti z dřevěných stavebnic město). Granty Jsou získávány zejména od Ministerstva kultury a z programu Phare Evropské unie. Díky financím získaným touto cestou se podařilo zrestaurovat prapor prachatického pěveckého spolku (MK přispělo polovinou částky). V rámci investičního grantu se jednalo o vybavení depozitářů regály, pomocí příspěvku z Phare byl vydán Vlastivědný sborník Zlatá stezka 2001 a realizován projekt Sklo bez hranic 2001. Šlo o výstavu doplněnou publikací, vystavovány byly předMÍSTNÍ KULTURA
KULTURNÍ DĚDICTVÍ měty od nás i z Rakouska. Putovní výstava byla prezentována na obou stranách hranice. Výzkumná a publikační činnost V letech 1999 až 2000 získalo muzeum grant od Ministerstva kultury na výzkum historické komunikace Zlatá stezka. Výzkum drobných šlechtických sídel v Pošumaví se soustředí spíše na zámečky a ročně obsáhne kolem šedesátky objektů. Je prováděn na historickém území Prácheňska – tedy od okresu Klatovy po okres Prachatice. Pravidelně vychází ročenka Vlastivědný sborník Zlatá stezka, v roce 1998 byla díky grantu z programu Phare vydána skládačka „Prachatické muzeum“. Připravují se oslavy 100 let Oslavy probíhají zejména v květnu a provází je především výstava, obohacené expozice a vědecká konference. Speciální výstava nabídne návštěvníkům rekonstrukci toho, jak vypadalo muzeum v roce svého vzniku. Obohacena je zejména expozice přibližující dobu renesance. Vědecká konference, jejíž součástí se stane i vydání sborníku, má téma „Vlna zakládání městských muzeí v letech 1900 – 1914“. O všem, co je spojeno s muzeem a jeho činností, budou občané informováni také prostřednictvím tisku a dalších médií. Eva Veselá
Veletrh muzeí ČR v Třebíči Ve dnech 26. až 28. května se koná v Muzeu Vysočiny v Třebíči již 9. ročník veletrhu muzeí ČR. Záštitu nad veletrhem poskytl ministr kultury Pavel Dostál a Česká komise pro UNESCO. Veletrh pořádá Muzeum Vysočiny v Třebíči ve spolupráci s Masarykovým muzeem v Hodoníně a s katedrou muzeologie FF MU v Brně. Letošní setkání je věnováno výměně sbírkových předmětů, tedy tématu, které úzce souvisí s tvorbou sbírek. Stěžejní seminář je nazvaný „Sběratelské burzy a jejich vztah k činnosti muzeí“, přínosem bude jistě i výměna sbírkových předmětů – Muzejní trh. V den zahájení veletrhu bude slavnostně otevřena výstava „Poznej světové dědictví UNESCO“. Jde o velký fotografický cyklus zachycující památky z celého světa, včetně památek z Třebíče, které jsou na seznamu od roku 2003. [ev] 6 / 2004
Badatelské pracoviště v muzeu V dubnu se za účasti představitelů města a kraje slavnostně otevřelo Regionální badatelské centrum Krajského muzea Cheb. V rekonstruované budově na náměstí Krále Jiřího z Poděbrad vznikl reprezentativní prostor nejen pro pracovnu knihovníka, ale zároveň důstojné prostředí pro badatele jak z řad pracovníků muzea, tak i odborné veřejnosti. Regionální badatelské centrum nabízí 4 samostatná badatelská místa, dvě s možností připojení vlastního notebooku, vyhledávání odborné literatury v lístkových i elektronických katalozích, možnost kopírování materiálů našich i přinesených, fotografování, videozáznam, skenování. Kromě fondů knihovny, které je možné využívat, zprostředkujeme konzultace s odbornými pracovníky muzea, kteří jsou kompetentní k zodpovězení dotazů ze svých oborů. Knihovna je zásadně prezenční, veškeré materiály jsou k dispozici pouze v badatelně, nelze je odnášet. Chcete-li mít připraveny materiály a jistotu, že se vám budeme moci plně věnovat, ohlašte svou návštěvu předem. Telefony: 354 400 624, 354 400 620; fax: 354 422 292, e-mail:
[email protected]. Veřejnosti je centrum přístupné vždy v pondělí od 8 do 18 hodin a ve středu od 8 do 16 hodin. PhDr. Eva Dittertová ředitelka Krajského muzea Cheb MUZEA DAČICE (8 tis. obyv., okres Jindřichův Hradec): V suterénu přírodního divadla v dačickém zámeckém parku vznikne minimuzeum letectví, které buduje Vlastimil Kolomazník. Město mu pronajme polovinu objektu na 10 let za 1 Kč ročně. Vstupné bude dobrovolné. Muzeum by mělo být otevřeno už v červenci. (Listy Jindřichohradecka, 20.03.2004) PŘÍBRAM (37 tis. obyv.), LEŠETICE (80 obyv., okres Příbram): Práce na budování památníku protikomunistického odboje u Lešetic pokračují. Letošní rozpočet stavby počítá s částkou cca 22 mil. Kč. Památník má být dobudován do září. Jeho otevření veřejnosti plánuje Hornické muzeum Příbram na jaro 2005. (Příbramský deník, 07.02.2004)
25
Muzea a identita kraje Společnou akcí nejvýznamnějších muzeí v Moravskoslezském kraji bude výstava „Poklady Moravskoslezského kraje - 190 let muzejnictví“, která proběhne v ostravském Domě umění ve dnech 9. 6. – 29. 8. 2004. Obsáhne velmi širokou oblast sbírkového bohatství krajských muzeí, jejichž zřizovatelem se v minulém roce stal Moravskoslezský kraj – Muzea Beskyd FrýdekMístek, Muzea Novojičínska, Muzea Těšínska a Muzea v Bruntále. K účasti je rovněž přizváno Slezské zemské muzeum v Opavě a Ostravské muzeum. Výběr nejvzácnějších a nejatraktivnějších exponátů z několikamilionových sbírkových fondů si klade za cíl osvětlit veřejnosti smysl a význam muzeí pro identitu kraje, propagovat péči Moravskoslezského kraje o kulturní dědictví a současně poskytnout občanům a návštěvníkům kraje nevšední zážitek. Obsahově je výstava rozdělena do sedmi sekcí. Ve vstupní části se představí Slezské zemské muzeum v Opavě, které v letošním roce oslavuje 190. výročí založení. Poté následují sekce Příroda a krajina, Osobnosti, Historie, Výtvarné umění, Etnografie a Výroba a obchod. V souvislosti s výstavou vydá kraj publikaci „Muzea Moravskoslezského kraje“, která představí více než 60 fungujících muzeí a muzejních expozic. Miroslav Přikryl vedoucí odboru kultury a památkové péče Krajského úřadu Moravskoslezského kraje MUZEA ČESKÁ TŘEBOVÁ (17 tis. obyv., okres Ústí nad Orlicí): Městské muzeum v Č. Třebové nemá doposud vlastní výstavní prostory. Má pouze depozitáře. Přesto se snaží vyjít vstříc českotřebovské veřejnosti. V Kulturním centru uspořádali 3 výstavy: K počátkům sportu v České Třebové, Od císaře pána k prezidentu osvoboditeli a Pojďte s námi do Betléma. Zaměstnanci fungují i jako průvodci v rotundě sv. Kateřiny a v kostele sv. Jakuba. V roce 2004 chtějí veřejnosti zpřístupnit muzejní knihovnu a vydat sborník. Ani v roce 2004 není naděje na rekonstrukci budovy muzea, protože město chce na projektovou dokumentaci pro stavební povolení rekonstrukce vynaložit jen 50 tis. Kč. (Orlické noviny, 07.01.2004)
26
MUZEA PASEKY NAD JIZEROU (270 obyv., okres Semily): Ve farní budově v Pasekách nad Jizerou byl v r. 1958 vybudován Památník zapadlých vlastenců. Je věnovaný památce písmáka a houslaře Věnceslava Metelky, podává obraz života horalů 19. století a připomíná spisovatele K. V. Raise, který život v Pasekách zobrazil v románu Zapadlí vlastenci. V 70. letech byl památník rozšířen. V jedné místnosti, která slouží jako výstavní síň, jsou umístěny funkční tkalcovské stavy. V druhé je expozice Krkonošská houslařská škola s bohatou sbírkou hudebních nástrojů, která prezentuje ucelený pohled na houslařskou školu od jejího zakladatele Metelky, který se výrobě hudebních nástrojů věnoval od r. 1847 až po dnešní dobu. (Čtenář, č.3, 2004) HARRACHOV (1,7 tis. obyv., okres Semily): V Harrachově bude začátkem léta otevřeno muzeum lesnictví a myslivosti. Nové muzeum bude provozovat KRNAP. Zaměření bude spíše výchovné, jako u ekologické expozice v Obřím dole nebo v Muzeu zapadlých vlastenců v Pasekách. V přízemí bude výstava lesnictví s ukázkami tradiční výroby šindelů a modely plavení dřeva, v prvním patře myslivecká expozice s přezimovací oborou s vycpaným jelenem a další zvěří a myslivecký posed i s myslivcem. (Deník Pojizeří, 14.02.2004) JIČÍN (17 tis. obyv.): S budováním Muzea přírody v Práchově, který je součástí Jičína, se započalo v roce 2002. Nyní zde návštěvníci mohou zhlédnout nejen dokumentární expozici ve výstavní místnosti o zdejší krajině, ale také zavítat do minibotanické a zoologické zahrady. V roce 2003 sem přišlo více než 1000 návštěvníků. Jako stálá expozice je zde představena příroda Prachovských skal, Českého ráje a Jičínska. Tištěný průvodce je v několika světových jazycích. (Noviny Jičínska, 18.02.2004) OSELCE (390 obyv., okres Plzeň-jih): V budově Obecního úřadu v Oselcích bylo 29.12. 2003 slavnostně otevřeno Pivovarnické muzeum, ve kterém je vystavena např. část sbírky Pavla Kubaně z Milče (pivní láhve, půllitry, stáčecí a zátkovací stroje), interiér venkovské hospody z 30. let 20. století a další pozoruhodnosti. (Nepomucké noviny, č.6, 2004) ČESKÉ BUDĚJOVICE (100 tis. obyv.): Motocyklové muzeum v Českých Budějovicích sice provozují českobudějovické Městské kulturní domy, ale celá sbírka 60 motocyklů je vlastnictvím P. Hošťálka, který se sbírání motocyklů věnuje od mládí. Jsou zde i motocyklové motory, modely letadel a různé trofeje ze závodů. Provoz muzea je celoroční. (Českobudějovické listy, 11.02.2004)
MÍSTNÍ KULTURA
KULTURNÍ DĚDICTVÍ „Malá Hluboká“ v Boru v rekonstrukci Z pseudogotického zámku společenské centrum města? Hrad a zámek v Boru u Tachova (3,9 tis. obyv.) prochází už několik let kompletní rekonstrukcí. Tento původně středověký vodní hrad pánů ze Švamberka, jemuž dala určující podobu vrcholně gotická přestavba ze 60. let 14. století a konečný vzhled romantická přeměna na pseudogotický zámek, je od roku 1997 opět ve vlastnictví města. Jeho cílem je využít komplex nejen v duchu turismu, ale zřídit zde také obecní - veřejné prostory a značnou část věnovat komerčním účelům.
Od roku 1945 vlastnil zámek stát, pod správu Ministerstva zemědělství patřil do r. 1990, poté byl předán městu, které se ještě r. 1990 rozhodlo komplex pronajmout. Společnost Ekotrans Moravia byla nejblíže představám borských občanů se záměrem vybudovat ze zámku hotel jako společenské centrum města. Město převedlo zámek na tuto akciovou společnost, která ho prodala soukromníkovi. Nový majitel si vzal od Komerční banky úvěr na opravu komplexu ve výši 70 mil., nicméně své sliby neplnil a zámek dál chátral. Roku 1997 byl objekt rozhodnutím soudu (neplatnost hospodářské smlouvy) vrácen Městu Bor, ale zůstává v zástavě u KB. Předpokládané celkové náklady na obnovu komplexu (západní, jižní, severní křídlo a věž) ve stavebních pracích včetně DPH jsou téměř 240 mil. Kč. Součástí zámku je také předhradí a park. V současnosti je opravena a od 21. 6. 2003 bude veřejnosti zpřístupněna vyhlídková věž, první patro věžního křídla, spolu se schodišťovou věží. Opravená část byla financována z následujících zdrojů: dotace MK – Program záchrany architektonického dědictví (PZAD) a Střešního fondu, EU – program PHARE (při této příležitosti byla podepsána smlouva o spo6 / 2004
lupráci mezi Městem Bor a Pleystein) a z prostředků města. Náklady se vyšplhaly na 11,5 mil. Kč oproti plánovaným 7,8 mil. Kč (suma zahrnuje zároveň další práce – rekonstrukce přívodu vody, el. energie, plynu apod.). Pro letošní rok je plánována rekonstrukce kaple (podle možností se počítá s restaurováním vyřezávaného dřevěného oltáře a nástěnných maleb) a přízemí jako zázemí obřadní síně – příslib z PZAD je asi 3,5 mil. Kč, město vyčlenilo z rozpočtu 1 mil. Kč. Dále město podalo žádost o dotaci z fondu ŽP na rekonstrukci zámeckého parku (asi 17 ha) – zde město vyčlenilo 0,5 mil. Kč pro letošní rok. Plánují rovněž zažádat o grant EU – cesta k historickým objektům – vytvoření přístupu, komunikací k zámku, včetně rekonstrukcí autobusových zastávek. Ucházet se budou také o dotace na výstavbu v předhradí byty pro zaměstnance objektu a knihovna (pro rok 2005). Město Bor nechalo vypracovat studii využitelnosti areálu zámku, která počítá nejen s komerčními prostory (restaurace, hotel, kavárna, společenský sál atd.), ale také s umístěním knihovny, ZUŠ, galerie ad. Pro hotelovou část se zatím stále (ani za zvýhodněných podmínek – odpuštění nájmu na stanovenou dobu) nepodařilo najít investora. Pro úpravu okolí a parku s vodními plochami rybníků byl již vypracován projekt, který zahrnuje spojení s tzv. parketem využitelným jako prostor pro sportovní aktivity – minigolf, kuželník apod. Projekt rekonstrukce parku prošel již veškerým schvalovacím řízením. Do budoucnosti se počítá s celoročním provozem objektu. Zpřístupněné prostory jsou volně k prohlédnutí – průvodcovská služba je poskytována na požádání. Od dubna sídlí v prvním patře věžního křídla kancelář Odboru kultury. Občerstvení zatím chybí. Prohlídka interiérů není
27
možná, nejsou ani dochovány příslušné materiály (ztráta archivu zámku). Zároveň není plně dokončen průzkum a dokumentace poměrně vzácných architektonických prvků – sklípková klenba, kamenné šnekové schodiště, zbytky závojových oken. Po dohledání příslušného mobiliáře se uvažuje o možnosti malého prohlídkového okruhu, který by zahrnoval zámeckou kapli, velký společenský sál, případně některé salonky v jeho blízkosti. Prozatím je ve věži a věžním křídle umístěna malá expozice, dokumentující historii města, vystaveny jsou fotografie, archeologické nálezy, mapy atd., příležitostně obrazy a jiné umělecké předměty. Na nádvoří zámku jsou pořádány kulturní akce. Od r. 2002 se konají u příležitosti Loretánských slavností - v září 2002 tak měli návštěvníci možnost nahlédnout do ještě neupravených prostorů zámku, ale o rok později již navštívili zrekonstruované věžní křídlo s vyhlídkovou věží. V letošním roce bude na zámeckém nádvoří uspořádán 1. ročník Zámeckých slavností. Připraven je v historickém duchu pojatý kulturní program. K otázce hlavních problémů, které řeší ve spojitosti s rekonstrukcí areálu, zástupci města odpovídají takto: Nedostatek finančních prostředků. Při použití dotačních titulů velmi náročná a zdlouhavá administrativa. Finanční prostředky, pokud jsou přislíbeny a schváleny, mnohdy přicházejí se značným zpožděním – např. i v listopadu, kdy už zahájení stavebních prací je téměř nemožné. Informace: WWW.MUBOR.CZ Irena Koušková
Pražské památky obhajují své místo na seznamu UNESCO Praha bude obhajovat zapsání svých památek v prestižním seznamu UNESCO. Národní památkový ústav nyní ve spolupráci s pražským magistrátem připravuje zprávu o stavu Pražské památkové rezervace (PPR) a jejích změnách za posledních pět let. Na základě této studie vystaví příští rok pařížská centrála UNESCO české metropoli „památkové“ vysvědčení. Zpráva kromě stavu a změn v PPR také dokládá, že důvody, proč byla daná památka do seznamu UNESCO zapsána, nadále trvají. [luk]
28
Der himl vejnt Nebe pláče Trocha historie Město Krnov (26 tis. obyv., okres Bruntál) proslavené varhanářskou firmou Rieger-Kloss a výrobcem nealkoholických nápojů Kofola, a.s., leží v podhůří Nízkého Jeseníku v českém Slezsku. První zmínky o Židech v Krnovském knížectví se objevují ve 14. století, avšak již v roce 1535 byla celá komunita vyhnána, jelikož představovala pro měšťany nežádoucí obchodní konkurenci.
Židovský templ v Krnově z roku 1871 Státem chráněná kulturní památka
Novodobá náboženská obec vzniká až s občanskou společností po r. 1848. Její členové se hlásili k německé národnosti a k reformovanému judaizmu. Roku 1871 byla v Soukenické ulici postavena historizující budova synagogy s krásnými maurskými interiéry a vynikající akustikou a r. 1873 založeno židovské pohřebiště v ulici V Osadě. Před zničením synagogu zachránilo odvážné rozhodnutí sudetoněmeckých městských zastupitelů r. 1938, které ji na čas změnilo v tržnici. Hřbitov měl méně štěstí a jeho část byla v 80. letech 20. století zdemolována a rozkradena. Mnozí z význačných osobností regionu byli Židé. Zmiňme alespoň Jakoba Bellaka, zakladatele největšího krnovské textilního podniku, MÍSTNÍ KULTURA
KULTURNÍ DĚDICTVÍ a výrobce lihovin Siegfrieda Gesslera, jehož závod se po celé monarchii proslavil bylinným likérem Altvater – Praděd. Přibližně 90 % židovských spoluobčanů bylo zavražděno při šoa (hebrejské označení holocaustu, pozn. redakce), ostatní uprchli, odstěhovali se nebo se asimilovali. Dnes již v Krnově Židé nežijí. Živá židovská kultura byla ve středovýchodní Evropě pravděpodobně navždy zničena. Zůstaly zde památky, ale ti, jejichž potomci by se o ně byli bývali postarali, byli zabiti. Proto „Nebe pláče“, v jazyce jidiš „Der himl vejnt“. Občanské sdružení Krnovská synagoga právě kupuje lavice, zachráněné z nacisty vypáleného olomouckého templu. Počítá se s jejich umístěním v bývalé synagoze v Krnově a symbolickému přidělení jednotlivých míst vybraným členům obce, kteří se stali oběťmi šoa. V budoucnu pak počítají také s vybudováním stálé expozice o dějinách Židů v Osoblaze, Krnově a Bruntále. Projekt dobrovolné práce na krnovském židovském hřbitově Krnovské židovské památky jsou majetkem Federace židovských obcí v České republice, která o ně pečuje ve spolupráci s místním občanským sdružením Krnovská synagoga. V termínu 5. až 18. července 2004 zrealizují spolu s organizací INEX-SDA projekt pomoci zahraničních a českých mladých dobrovolníků při údržbě a opravách hřbitova. Kromě práce mají účastníci v programu i studijní a společenskou část: např. zaznamenávání náhrobních nápisů J. A. Haidlerem, výlet úzkorozchodnou železnicí za prohlídkou starých macev s četnými ornamenty na starodávném židovském hřbitově v Osoblaze, besedu se členy Slezského německého svazu o problematice Sudet a další. Organizátoři: Federace židovských obcí v ČR HTTP://WWW.FEDZID.CZWEB.ORG,
INEX – Sdružení dobrovolných aktivit HTTP://WWW.INEXSDA.CZ,
Občanské sdružení Krnovská synagoga HTTP://MUJWEB.CZ/WWW/SYNAGOGA
Projekt Kešet dokumentace českých židovských hřbitovů HTTP://WWW.CHEWRA.COM
Pavel Kuča 6 / 2004
Dobrovolníky hledají také v Třebíči Případní zájemci, kteří mají chuť pomoci při údržbě a úklidu třebíčského židovského hřbitova, si mohou termíny domluvit a další informace získat u správce hřbitova. Kontakt: Malášek Zdeněk, Hrádek 14, Třebíč; tel: 568 827 111 (po 19 h.) [luk]
Další adept na seznam UNESCO Při vyslovení jména obce Velké Losiny (2,9 tis. obyv., okres Šumperk) se většině z nás vybaví hned několik věcí – ruční papír, čarodějnické procesy z 80. let 17. století, zámek a lázně. Zdejší papírna byla založena rodem Žerotínů v roce 1596. Až do současné doby se v barokních a klasicistních budovách zachovala výroba ručního papíru – jde o nejstarší dosud pracující ruční papírnu ve střední Evropě. Uživatelem objektu je Ruční papírna – Muzeum papíru (majitelem je a.s. Olšanské papírny). Muzeum nabízí návštěvníkům pohled na manufakturní výrobu papíru – přiblížena je minulost a tradice výrobní techniky, nástroje, nářadí, suroviny, ruční papír a jeho využití na přelomu tisíciletí. Po prohlídce vybraných pracovišť je možné navštívit také videoprojekci i prodejnu suvenýrů. Ruční papír používají v dnešní době zejména výtvarníci, ale i kronikáři, kteří píší zápisy psacím strojem (píše se na dvoulisty, které se pak dají svázat). Zájem o zapsání ruční papírny má Ministerstvo kultury i obec Velké Losiny. Dostat se na seznam však předpokládá splnění řady kritérií – např. péče o celkový vzhled obce, vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu, ochrana dalších památek na území obce. Proto se obec snaží investovat – pokračuje v budování lázeňské promenády, připravuje se přestavba budovy bývalé školy na kulturní a společenský dům atd. [ev] NEMOVITÉ PAMÁTKY TĚNĚ (230 obyv., okres Rokycany), STRAŠICE (2,5 tis. obyv., okres Rokycany): Obec Těně přispěje v r. 2004 částkou 25 tis. Kč na opravu hřbitovního kostela sv. Vojtěcha ve Strašicích. (Rokycanský deník, 24.03.2003)
29
Bude kbelský maják památkou? K městské části Praha 19 patří neodmyslitelně maják (někdy také označovaný jako „vodárenská věž“) u letiště, který se stal i součástí kbelského znaku. Městská část vypracovala návrh na prohlášení této stavby technickou památkou a zaslala jej na Ministerstvo kultury. Následovat bude další krok, jehož výsledkem má být vyjmutí majáku z péče naší armády. V konečné fázi, po nutné opravě, by tak Praze mohla přibýt další rozhledna. Maják je vysoký 43 metrů, vyhlídkový ochoz je ve výšce 34 metrů a až sem také Foto: Eva Veselá dříve jezdil elektrický výtah. Nad ochozem jsou umístěné vodárenské nádrže o obsahu 1500 hl vody. Maják byl postaven v roce 1928 podle návrhu architekta Otakara Novotného, je ozdoben plastikami s leteckou tematikou, jejichž tvůrcem byl sochař Jan Lauda. Otáčející se reflektor měl v případě příznivého počasí viditelnost na vzdálenost 80 km. [ev]
V opravené památce najde sídlo ZUŠ Obec Černilov (2,1 tis. obyv., okres Hradec Králové) koupilo chátrající objekt bývalé evangelické školy, zapsaný na seznamu kulturních památek, za 850 tisíc Kč. Počítá s přeměnou tohoto objektu v základní uměleckou školu. Letos bude provedena celkové oprava střechy za půl milionu Kč. Pak bude následovat celková rekonstrukce objektu, která potrvá několik let. ZUŠ má otevřít letos v září a hodlá nabídnout tři obory – výtvarný, hudební a taneční. [ev]
30
NEMOVITÉ PAMÁTKY ČESKÝ BROD (7 tis. obyv., okres Kolín): Město Český Brod obdrželo od MK dotaci z Programu regenerace městské památkové zóny. Částka ve výši 470 tis. Kč bude použita na úplné statické zajištění havarijního stavu uvolněného žebra klenby presbytáře kostela sv. Gotharda. Dotace tvoří 70 % nákladů, dalších 20 % uvolní město ze svého rozpočtu a zbylých 10 % přidá římskokatolická církev. (Českobrodský zpravodaj, č.3, 2004) SLOUPNO (430 obyv., okres Hradec Králové): Od r. 1996 opravuje OÚ Sloupno zchátralou rezidenci benediktinů, která je národní kulturní památkou. Zatím je opraven vnějšek zámku, v r. 2004 se začaly rekonstruovat jeho vnitřní prostory. Náklady byly vyčísleny na 40 mil. Kč. MK na opravy přispělo částkou 7,649 mil. Kč, OkÚ poskytl 2,5 mil. Obec ze svého rozpočtu investovala 5,212 mil. Na r. 2004 MK přislíbilo dalších 800 tis. Kč. Jestliže se neseženou zbývající finance, oprava by trvala další léta. (Hradecké noviny, 25.03.2004) NETOLICE (2,7 tis. obyv., okres Prachatice): Na opravy památek by letos město Netolice mělo dostat více peněz než vloni - dotaci ve výši 960 tis. Kč, přičemž celkově žádalo asi o 6 mil. Zatím není jasné, co bude za prostředky z dotace opraveno. Suma má být rozdělena na opravu objektů v památkové zóně v majetku města, církve i soukromých vlastníků. O rozdělení peněz rozhodnou zastupitelé. (Listy Prachaticka, 28.02.2004) KLADRUBY (1,3 tis. obyv., okres Tachov): Od začátku 90. let 20. století investoval stát do oprav kláštera v Kladrubech v menších částkách kolem 30 mil. Kč. Z programu PHARE bylo poskytnuto 16 mil. Kč. Ministr kultury Dostál v prosinci 2003 přislíbil dotaci 22 mil. Kč, která by měla být rozložena do 2 let. Podle předpokladů by z těchto peněz letos mělo být využito 10 až 15 mil. Kč. (Tachovský deník, 12.02.2004) TŘEŠŤ (6 tis. obyv., okres Jihlava): Město Třešť zvítězilo v regionálním kole soutěže o Cenu za nejlepší přípravu a realizaci programu regenerace městských památkových rezervací a zón za r. 2003. (Veřejná správa, č.11, 2004) ANDĚLSKÁ HORA (420 obyv., okres Bruntál): Obec se snaží opravit barokní poutní kostel sv. Anny na vrchu Annaberg. V r. 2003 získala obec finanční příspěvek ve výši 120 tis. Kč od MK na restaurování oltářního plátna, respektive jeho rámu. V současnosti se restaurují obrazy, opravuje křížová cesta atd. (Moravskoslezský deník-Bruntálsko, 17.02.2004)
MÍSTNÍ KULTURA
MÚZICKÁ A VÝTVARNÁ KULTURA Nová síť hledá partnery v krajích Kulturní iniciativa s názvem Nová síť hledá další partnery v krajích. Projekt jsme vám již představili v letošním 4. čísle časopisu. Záměrem je spolupráce na distribuci nových divadelních projektů v krajích České republiky. Nová síť vznikla jako odpověď na současnou pražskou situaci na „projektové“ divadelní scéně. V Praze zcela přirozeně, díky diverzifikovanému diváckému zázemí a dosažitelnosti doplňkových příjmů pro kulturní subjekty (granty, dotace, další možnosti příjmů pro umělce) vzniká nejvyšší počet nových divadelních projektů ročně. Zároveň zde chybí adekvátní počet kulturních prostor stagionového typu pro jejich prezentaci. Chybí také finanční prostředky pro kvalitní propagaci, která by dlouhodobě udržela zájem diváků. Nová síť nabízí zcela logické řešení tohoto problému distribucí těchto projektů po krajích České republiky. Své uplatnění by tedy měla najít zejména tam, kde krajská, městská či soukromá kulturní zařízení nedisponují stálým divadelním souborem, a nebojí se otevřít svůj program mladému nekonzervativnímu publiku. Smyslem projektu není vytvoření další zájezdové agentury pro alternativní divadelní projekty, ale snaha pootevřít dveře pracoven regionálních dramaturgů současným divadelním trendům, zlepšit dostupnost těchto projektů širší divácké obci a připravit základ pro krajské platformy, které se budou moci samostatně a aktivně podílet na financování projektu Nové sítě např. v rámci regionální politiky ze strukturálních fondů EU. Spolupráce Principem sítě je spolupráce na zajištění cirkulace divadelních projektů mezi jednotlivými partnery. Partnerem může být každý subjekt (místní odbor kultury, nezávislý kulturní či divadelní producent, divadlo, klub či jiné kulturní zařízení), který má zájem o dlouhodobou spolupráci. Vkladem může být fyzický prostor pro prezentaci divadelního projektu, prostor pro přípravu či zkoušení nové produkce, kontakty na aktivní kulturní organizátory a umělce v krajích, kontakty na místní média, periodické i neperiodické akce v místě (festivaly, oslavy, výročí, městské slavnosti). Cílem je vytvořit živé kontakty mezi partnery sítě a zpřístupnit všem za6 / 2004
interesovaným informace o nových divadelních projektech a možnostech jejich cirkulace po ČR. Databáze partnerských organizací se postupně rozšiřuje: Johan Centrum Plzeň, Spolek Richelieu - Spolek posluchačů a přátel DAMU Praha, Multiprostor Louny, Divadlo 29 Pardubice, Klub Circus Ústí n. Labem, Klub Atlantik Ostrava, Klub Fléda Brno, Správa kulturních zařízení Chomutov, Bludný kámen Opava. Diváci Předpokládáme, že regionální partneři získají díky Nové síti nové publikum. Současná divadelní nabídka v regionech je zaměřena spíše na konzervativnější publikum středního věku. Nejvyšší průměrná návštěvnost divadelních produkcí (s vyloučením hlavního města Prahy) je v kraji Plzeňském, Jihomoravském a Severomoravském. Nejnižší návštěvnost vykazuje Středočeský kraj a Vysočina. Na základě znalosti místní situace chceme podpořit partnery ve vytipování nového publika a zaměřit propagaci projektu do příslušných spádových oblastí. Finance Projekt Nová síť byl v roce 2004 podpořen grantem MK. Možnosti dalšího spolufinancování projektu, zejména pak zapojení financí z místních rozpočtů na kulturu, úzce souvisí s aktuálním stavem financování v celém českém divadelním systému. Například studie Divadelního ústavu o Transformaci divadelního systému v České republice konstatuje nepoměr mezi financováním městských příspěvkových organizací a nezávislé scény: „Je skutečností, že výrazné osobnosti divadla se obtížně dostávají k veřejným zdrojům a naopak prokazatelně nevýrazné soubory působící v městských divadlech mají sociální jistoty vyplývající z mandatorních výdajů příspěvkových organizací. Jde svým způsobem o stav, který brání větší dynamice a proměně stávající divadelní sítě. Současný stav, kdy jsou od sebe v zásadě neprostupně odděleny nepoměrně vyšší veřejné zdroje
31
příspěvkových organizací a omezená možnost veřejných zdrojů (grantů) soukromoprávních subjektů, zároveň vytváří nezdravé a nesystémové prostředí různého přístupu k často velmi srovnatelným produktům veřejné služby, za kterou je kulturní divadelní produkci nutno považovat.“ Studie dále uvádí, že mezi nejvážnější problémy s financováním patří mimo jiné výše podpory nezávislé tvorby a exportu české divadelní produkce. Co se již podařilo ? Od únorové přehlídky Malá inventura se na jarní období tohoto roku podařilo zajistit 9 výjezdů, na kterých se odehraje celkem 15 představení. Nová síť květen - červen 2004 24. 5. - Bliss, Filmový klub Fléda, Štefánikova 24, Brno, WWW.FLEDA.CZ
14. 6. - Svatební košile, Ragnarök festival Skupova Plzeň, Divadlo Alfa, Rokycanská 7, Plzeň, WWW.DIVADLOALFA.CZ
18. 6. 20:00 - Žena, která zabila boha, Multiprostor Louny, Mírové nám. 35, Louny, WWW.MULTIPROSTOR.CODERS.CZ
19. 6. 22:00 - Žena, která zabila boha, kostel sv. Ignáce, nám. 1. Máje, Chomutov, WWW.SKZ-CHOMUTOV.CZ
Pracovní setkání partnerů Nové sítě Na pátek 11. 6. a sobotu 12. 6. 2004 připravujeme v Divadle 29 v Pardubicích pracovní setkání partnerů Nové sítě. Více informací na WWW.ALFREDVEDVORE.CZ nebo prosím kontaktujte přímo koordinátorku projektu Janu Liškovou na tel: 777 121 680, e-mail:
[email protected] Šárka Havlíčková, spoluautorka projektu Nová síť/Motus o.s.
4 + 4 DNY V POHYBU Mezinárodní divadelní festival 4 + 4 dny v pohybu si během devítileté existence našel nejen své publikum i zahraniční renomé také díky pořádání festivalu v nedivadelních prostorech (např. Čistička odpadních vod, Holešovický pivovar, Haly ČKD a další). Podstatnou změnou letošního ročníku je termín konání, který se přesunul z podzimního období na 21. – 28. květen 2004. Novinkou festivalu bude mezinárodní divadelní sympozium na téma „Role divadelních festivalů dnes“. Během třídenního sympozia se setkají umělečtí ředitelé divadelních festivalů a další důležití divadelní organizátoři z České republiky a zahraničí, aby diskutovali o otázkách a problémech dramaturgie současných divadelních festivalů. V současné době je na sympozium přihlášeno již více než 50 zahraničních hostů. Všechny informace na: WWW.CTYRIDNY.CZ [luk]
Radnice zapůjčí divadlo studentům brněnské JAMU Nevyužívané prostory divadla v Olomouci-Hodolanech se zřejmě stanou scénou společnosti Tramtárie, kterou tvoří studenti a absolventi brněnské Janáčkovy akademie múzických umění (JAMU). Radnice se rozhodla pronajmout divadlo společnosti zatím bezplatně. Soubor bude moci využívat prostory zkušebně na jednu sezonu a pokud se ukáže, že projekt bude přínosný pro město, nastane čas k úvaze o další spolupráci. V hodolanském divadle sídlilo do konce loňského roku divadelní studio Hořící žirafy, které muselo činnost ukončit kvůli úsporným opatřením. Zánikem Hořících žiraf Olomouc přišla o jedinou alternativní scénu. [luk]
DIVADLO POLIČKA (9 tis. obyv., okres Svitavy): V Tylově domě v Poličce byl po roce budování otevřen divadelní klub, na jehož otevření se podíleli členové Divadelního ochotnického spolku Tyl. Klub bude zaměřen na divadelní představení, koncerty, autorská čtení, křty knih apod. Město investovalo zhruba 1 mil. Kč a další 1 mil. Kč byl od spolku Tyl. (Noviny Svitavska, 23.02.2004)
32
SVOJANOV (420 obyv., okres Svitavy): Výstava instalací loutek ze všech dosud natočených animovaných filmů režiséra, scénaristy a výtvarníka Aurela Klimta je otevřena na hradě Svojanov do října t.r. Je rozšířena o kolekci fotografií z vybraných Klimtových filmů a během léta ji v rámci Loutkářské poutě (16.-17.7.) doplní i inscenace pražského Divadla Minor. (Právo, 09.04.2004)
MÍSTNÍ KULTURA
MÚZICKÁ A VÝTVARNÁ KULTURA Divadlo Polárka zaniklo, ale funguje dál? Zastupitelé městské části Brno-střed odsouhlasili zrušení o.p.s. Polárka, která zajišťuje chod stejnojmenného divadla (informaci jsme přinesli v Místní kultuře č. 4), a zároveň schválili změnu zřizovací listiny Kulturního a vzdělávacího střediska U Tří kohoutů (skládá se ze dvou částí – část vzdělávací a rekvalifikační se věnuje pořádání kurzů, druhou část tvoří klub alternativní kultury Klub Leitnerova), pod které od července přejde divadlo Polárka. Důvodem této změny je snaha ušetřit finanční prostředky – divadlo Polárka spotřebuje celou letošní dotaci do konce 1. pololetí. Došlo na první nepříjemná opatření – cena vstupenky se zvýšila z 30 na 35 Kč. Skutečností je, že pro některé brněnské školy začíná být tato výše vstupného nad jejich možnosti. Sloučením obou subjektů by se mohly podle radních ušetřit peníze za vedení účetnictví a placení auditu. [ev] DIVADLO JISTEBNICE (2,1 tis. obyv., okres Tábor): Jistebnický divadelní soubor Forbína má 43 členů, kteří nejen hrají, ale také připravují kulisy, kostýmy, hudbu i světelné efekty. Premiéru uvádějí každé Vánoce, s většinou nastudovaných titulů také vyjíždějí do okolí. Veškeré náklady souboru jsou hrazeny ze vstupného. Ochotníci se zřekli příspěvků od obce, která tak může přispět jiným organizacím. Průměrný věk členů Forbíny je 42,2 roku, nejstaršímu je 76, nejmladšímu 10 let. Celkově má soubor ve svých řadách 3 děti a 5 členů ve věku do 18 let. V příštím roce bude oslavovat 145. výročí svého založení. (Táborské listy, 15.03.2004) LÁNY (1,6 tis. obyv., okres Rakovník): Divadelní spolek Tyrš Lány působí při místní jednotě Sokol od r. 2001. Jeho členové se kromě divadla věnují také zvelebování sokolovny, kde zkoušejí a hostí své diváky a hosty. Na letošní říjen pozvali společně s ochotníky ze Stochova a Nového Strašecí divadelníky a hudební skupiny ze spřátelených měst na Slovensku. Za 2,5 roku se díky jim stav sokolovny značně změnil. Na rekonstrukci a vybavení spolek získává prostředky z grantů, pomáhá mu Česká obec sokolská i město. Především si však na opravy objektu vydělává svými vystoupeními. (Rakovnický deník, 16.03.2004)
6 / 2004
Kulturu v Jablonci nad Nisou spojuje Tunel Tunel je název jabloneckého dobrovolného kulturního sdružení, které se snaží sjednotit místní kulturu, zejména její hudební scénu. Jde zatím o neoficiální seskupení, v nejbližší době se však chystá na založení občanského sdružení. Tunel představuje organizaci, spojující především jablonecké hudební kapely, a nabízí jim tak lepší koordinaci při pořádání koncertů (hlavně mimo město – v Liberci, Železném Brodě, Praze), vzájemnou podporu i zastřešení projektů, které by jinak byly ztrátové. Je to projekt mladých lidí, kteří vytvářejí a propojují alternativní kulturní prostředí v Jablonci (46 tis. obyv.). Sami to na svých webových stránkách vysvětlují takto: „Jablonecká hudební scéna nemá dobrou pověst. Ne snad kvůli nedostatku talentovaných a nadějných kapel, ale hlavně proto, že je obecně známo, jak se nevyplácí dělat jakoukoliv akci, protože přijde několik málo lidí, kteří dorazí především na pivo a hudba je na druhém místě. S vědomím tohoto se rozhodly jablonecké kapely Mrkwísat, Kaťaprut a OxEyE-daisies založit společnou organizaci, která by věci změnila. Jde hlavně o vzájemnou podporu kapel, komunikaci, vzájemnou podporu a jednotné zastřešení jednotlivých projektů...“ V Tunelu jsou zástupci 10 – 15 mladých kapel s jedinou výjimkou již zavedené a věkově starší skupiny Mandragora, dále zástupci jednoho divadla, taneční skupiny a básníci. V současné době zastřešují jedenáct kapel - devět jabloneckých a po jedné z Liberce a z Prahy. „Tunel“ existuje už dva roky a jeho název je odvozen od původního sdružení tří undergroundových kapel – underground = v angličtině metro (pohybuje se v tunelu). Za domovskou scénu považují tito nadšenci jablonecký klub Na Rampě, v prostorách místního výstaviště, které se bude rekonstruovat, nicméně klub bude přesto v provozu. Dveře tu mají otevřené skupiny všech žánrů, kromě extrémistů. Působení sdružení je zatím regionální, ale cílem protagonistů je prosadit se i za hranicemi kraje. Vzorem jim je pardubická organizace Pach, ze které vyšly takové skupiny jako Ready Kirken
33
nebo Vypsaná fixa. „Sportovní město“ Jablonec přispívá na Koncert mladých kapel, který se koná v klubu jednou za dva měsíce, částkou 3 tis. Kč, která pokrývá náklady na „zvuk“. Jiné příspěvky od města nedostávají, ostatní náklady si hradí sami a ze vstupného, které je stanoveno na místní kapely 30 - 50 Kč, na pozvané kapely do 100 Kč. Do klubu zvou i známé pražské klubové kapely, pořádají zde „poetické večírky“ s písničkáři, básníky a divadlem. V plánu mají vydat kompilační CD „svých“ kapel, pokusit se je dostat do rádií, nabrat další kapely a prosadit je mimo místní scénu. Mapovat místní kulturu chtějí také komentovaným kulturním přehledem, který by pod názvem „Kurevue – kulturní revue“ měl přinášet místním i další informace o kultuře. Nové webové stránky se chystají, prozatím lze informace získat na WWW.TUNEL.ZDE.CZ
Irena Koušková
Bývalé kino poslouží hudbě i tanci Nové taneční centrum vzniklo v budově bývalého hradeckého Kina Mladých. Rekonstrukce stála radnici 1,34 milionu korun. Stavební práce zahrnovaly zarovnání podlahy, položení parket v sále, ozvučení, osvětlení a výstavbu nových šaten. Budova, která je svěřena do správy Hradecké kulturní a vzdělávací společnosti, bude sloužit nejen k taneční činnosti, ale např. též hudebníkům Filharmonie ke zkouškám po dobu rekonstrukce budovy Filharmonie na Eliščině nábřeží, či k nepravidelným kinoprojekcím. [luk]
34
Taneční skupina Rut tančí izraelské lidové a chasidské tance Taneční skupina Rut z Prostějova vznikla před osmi roky. Do dnešní podoby se formovala postupně, od počátku pod choreografickým vedením Evy Štefkové společně s dalšími členkami, které měly zájem o židovskou kulturu, tradici a náboženství.
Skupina neměla nikdy přesný počet členů a to z důvodu, že mimo tančící interpretační jádro k ní vždy patřili všichni, kteří ji navštěvovali a podporovali, včetně několika institucí. Je potřeba zmínit alespoň dvě z nich, a to Cyrilometodějské gymnázium v Prostějově a Základní uměleckou školu v Němčicích nad Hanou, pod jejichž záštitou Rut již několik let působí. Rut nacvičuje izraelské tance a základy tanečních technik (klasický a současný tanec). Jedenkrát za měsíc pořádá „Hodinu izraelského tance pro veřejnost“, která je otevřena všem zájemcům z řad široké veřejnosti. Tance se vyučují v základní jednoduché kruhové formě, čímž jsou přístupny všem bez rozdílu věku či tanečních schopností. Charakteristická je spontaneita, radost ze společně sdíleného pohybu. Izraelské lidové tance byly vytvořeny ze starých tanců Židů z různých částí světa novodobými židovskými přistěhovalci do Palestiny v kibucech a mošavech a dále rozvíjeny po založení Státu Izrael. Členové Rut kladou důraz na autenticitu, která má být výrazem jejich vlastního osobního vztahu k židovství. Podstatné k navázání hlubšího vztahu k židovství je pro nás i samotné město Prostějov, přezdívané pro dřívější početnou židovskou komunitu „Hanácký Jeruzalém“. Cestou živých vystoupení se Rut snaží společnosti zprostředkovat vhled do duchovního světa židovské mentality, a tím vytvořit protipól antisemitským tendencím i převažujícímu jednosměrnému vnímání židovské kultury, v níž má tanec přirozené a nezastupitelné místo. Webové stránky: HTTP://PETE.BOREC.CZ/ Eva Štefková MÍSTNÍ KULTURA
MÚZICKÁ A VÝTVARNÁ KULTURA Galerie nemusí jen pořádat výstavy… Městskou galerii MY, kterou najdete v Jablonci nad Nisou, založil v 90. letech Pavel Bacovský jako soukromou prodejní galerii s eventuálními autorskými výstavami. Dnes působí ve formě občanského sdružení v prostorách zdejší radnice na centrálním náměstí a její chod je těsně propojen s Městským úřadem. Hlavní náplní je pořádání nekomerčních výstav – je jedinou výstavní síní, která má na Jablonecku a Liberecku pravidelný regionálně zaměřený program. Zdejší vernisáže se staly tradiční společenskou událostí a s galerií spolupracují různé instituce, spolky a umělecké školy z okolí. Možná i proto se galerie může pochlubit mimořádně vysokou návštěvností (cca 100 lidí denně), na které se určitě podílí poloha v centru města, sousedství informačního centra Městského úřadu, i to, že zde není vybíráno vstupné. Doplňkově se prodává keramika, umělecké předměty, katalogy a regionální literatura. Právě zisk z této činnosti, cca 15 000 Kč, se využívá k financování dalších nekomerčních projektů. Odborně zastřešuje koncepci galerie kurátor Jan Strnad (tato funkce je bezplatná), jediným zaměstnancem je vedoucí galerie. Vedle členů má občanské sdružení skupinu sympatizantů, kteří příležitostně pomáhají s provozem galerie. Její roční rozpočet je cca 300 tis. Kč a přesná výše závisí na zisku sponzorských příspěvků. Základ příjmů tvoří příspěvky, granty a dary (město Jablonec nad Nisou, Nadace Preciosa), cca 15 tis. tvoří příjmy ze sponzoringu. Nepravidelné příjmy získáváné z účelových grantů dalších organizací nejsou určeny pro běžný provoz, ale na další konkrétní aktivity sdružení. Pozornost je věnována i bývalým rodákům Ve spolupráci s časopisem Jizerská kóta realizovalo sdružení výstavy Regionální krajinomalba I. a II., kde se poprvé po roce 1945 představila tvorba českých Němců z okruhu Metznerbundu. V roce 2002 získalo sdružení grant Česko-německého fondu budoucnosti na projekt Návrat ke kořenům, který se realizuje na území Jizerských hor. V rámci tohoto projektu se představují dlouho opomíjení umělci německé národnosti z Čech (J. Zasche, W. F. Jäger, L. Hujer, A. Hartig, R. Placht, K. Winter, H. Leuterbach, H. Kulka, R. Fleissner a další). Tito autoři, již 6 / 2004
dožívající povětšinou v SRN, velmi ocenili zájem české galerie o jejich dílo i vzpomínky na někdejší život v pohraničí. Díky aktivitám Městské galerie MY tak budou k vidění materiály, které by jinak zůstaly „zakonzervovány“ v rodinách autorů (a posléze možná i vyhozeny). Malíř W. F. Jäger V rámci projektu „Návrat ke kořenům“, proběhne prezentace jizerskohorského krajináře Wenzela Franze Jägera v Hejnicích a v Raspenavě. Po obnově umělcova zničeného hrobu v loňském roce se letos 28. 6. v 15 h otevře vernisáží výstava jeho obrazů v galerii Mezinárodního centra duchovní obnovy v Hejnicích. Zároveň bude odhalen obnovený památník umělce. Tento projekt vznikl díky finanční podpoře Česko-německého fondu budoucnosti. Gustav Leutelt i u nás Čeští čtenáři se konečně dočkají překladů děl nejslavnějšího spisovatele Jizerských hor Gustava Leutelta do češtiny. Stane se tak díky projektu, který společně vypracovaly Městská galerie MY, Leuteltova společnost ve Švábském Gmündu a Spolek přátel města Jablonec nad Nisou. Projekt byl zahájen v roce 80. výročí založení Leuteltovy společnosti v Jablonci nad Nisou. Spolu s vydáním výboru Leuteltova díla proběhne letos také putovní výstava v Hejnicích a Jablonci n. Nisou, v roce 2005 pak v Německu a Rakousku. Jablonecké funkcionalistické vily Výstava „Jablonecké funkcionalistické vily“ se otevře v Městské galerii MY 26. 6. V rámci cyklu Kapitoly ze stavebního vývoje města, věnovaného významným stavbám a místním architektům, nabídne tři funkcionalistické vily postavené podle plánů Heinricha Lauterbacha a Heinricha Kulky. Interiéry těchto nejvzácnějších architektonických památek jste mohli vidět prostřednictvím oblíbeného televizního cyklu Šumná města, na jehož přípravě se galerie také podílela. Stáňa Peričová
35
Archiv výtvarného umění Archiv výtvarného umění (dříve Studijní archiv Galerie H) založil v roce 1984 Jiří Hůla jako nevýběrový soubor materiálů o současném českém a slovenském výtvarném umění počínaje rokem 1939. Dnes je zřejmě největší takto specializovanou sbírkou katalogů, pozvánek, knih, časopisů, výstřižků, textů, fotografií, diapozitivů apod. Základem Archivu je asi 100 tis. katalogů rozdělených do čtyř oddílů: Katalogy samostatných výstav setříděné podle příjmení a jména autora a doby konání, Katalogy společných výstav (podle názvu), Katalogy skupin (dle jména skupiny a doby konání), Katalogy výstav uspořádaných v jednotlivých výstavních síních (podle obce, názvu výstavního prostoru a doby konání). Stejně uložené budou i pozvánky. Setříděné zatím jsou pozvánky autorských výstav v počtu 40 - 60 tisíc kusů. Občanské sdružení Archiv výtvarného umění bylo založené v září 2003. Hlavním cílem sdružení je převzetí, rozšiřování a zpracování shromážděných archiválií. Pro plné zpracování a využití pramenných materiálů vytvořil systémový inženýr Karel Kužel informační systém abART, který ukládá získaná data do položek vět několika kategorií (Osoby, Dokumenty, Instituce atd.). Jednotlivým prvkům kategorií (například konkrétním osobám) přiřazuje určité role (např. výtvarníka, autora textu, kurátora výstavy, pořadatele, úpravce katalogu apod.). Zaznamenané údaje provazuje tak, aby byly přístupné z různých hledisek a ve všemožných souvislostech. Informační systém abART splňuje knihovnické standardy, ale jeho záběr je širší. Není statickým popisem archivu, je dynamickým modelem dění na současné české a slovenské výtvarné scéně. Poprvé byl představený 25. 3. 2004 v budově Akademie věd ČR v Praze. První prodejní verze abARTu bude k dostání na podzim 2004. Od ledna 2005 začne Archiv výtvarného umění přednostně zpracovávat katalogy a pozvánky aktuálních výstav. Informace o chystaných, právě otevřených a probíhajících výstavách a výtvarných akcích budou průběžně zveřejňovány na těchto internetových stránkách WWW.ARTARCHIV.CZ. Cílem Archivu je nejen zpracování stávajících fondů, ale i doplňování chybějících a získání nových dokumentů - především pozvánek a ka-
36
talogů. Obracíme se proto s prosbou na všechny výtvarníky, galerie a galeristy, sběratele, milovníky umění, organizátory výstav, nakladatele, školy, knihovny, kulturní střediska, obecní úřady atd., aby dokumenty o výtvarných aktivitách do archivu průběžně posílali. Za poskytnuté materiály předem děkujeme. Informace (především obrazové) neposílejte mailem, ale v hmotné podobě (katalog, pozvánka, text zahájení, seznam vystavených prací, výstřižek, fotografie) vhodné k uložení do archivu. Těšíme se na spolupráci a rádi odpovíme na případné dotazy. Spojení: Archiv výtvarného umění, nám. Smiřických 49, 281 63 Kostelec nad Černými lesy, tel.: 321 697 221, 321 623 464; mobil: 732 176 186, 721 561 596; e-mail:
[email protected],
[email protected] [jih]
Kulturní, vzdělávací a informační zařízení v Třebíči vyhlašuje
SOUTĚŽ O NEJKRÁSNĚJŠÍ OBRÁZEK S ŽIDOVSKÝM NÁMĚTEM Podmínky soutěže: Do soutěže se může přihlásit každý amatérský výtvarník zasláním 1 ks obrázku, vytvořeného libovolnou technikou ve formátu A4 na adresu: Zadní Synagoga, Subakova 1/44, Třebíč 674 01. Na zadní straně soutěžní práce je třeba uvést osobní údaje, tj.: jméno, věk, adresu, telefon a název práce. Uzávěrka soutěže: 18. července 2004 Informace na: - WWW.KVIZTREBIC.CZ, nebo: Zadní Synagoga, tel: 568 823 005, e-mail:
[email protected] MÍSTNÍ KULTURA
MÚZICKÁ A VÝTVARNÁ KULTURA VÝTVARNÁ KULTURA
Literární kavárna v Ostravě
BRNO (386 tis. obyv.): Skála pod brněnským Petrovem, která je podle geologů stará miliony let, je dnes zarámována v interiéru galerie. Stala se motivem pro vznik Galerie pod Skálou a Kavárny osamělých duší. Oba prostory se nalézají pod jednou střechou a jsou určeny výtvarníkům (kavárna spíše příležitostně). Galerie prezentuje autorské výstavy (např. grafiky, ilustrace, plastiky, malbu na hedvábí atd.). Umělcům zajišťuje veškeré služby, za což jako protihodnotu požaduje darování jednoho díla do své sbírky. Galeristka také připravila školu výtvarného aktu, z myšlenky spojení duše a přírody vycházejí i další plánované akce - jsou tu pořádány semináře a přednášky o astrologii, o zdravém životním stylu, o léčitelství, komorní koncerty, módní přehlídky aj. (Ateliér, č.8, 2004)
Ostrava se stala po Praze a Brnu třetím městem u nás, v němž byla otevřena akademická kavárna a knihkupectví Academia. Knihkupectví je umístěno v centru města a jeho návštěvníci mohou vybírat z 35 tisíc knižních titulů odborné, populárně-naučné literatury všech vědních oborů, ale i z beletrie, dětské literatury atd. Literární kavárna se stane místem pořádání autogramiád, literárních besed, autory tady bude představovat nejen nakladatelství Academia, ale i další vydavatelé. Možnost prezentovat se získají i začínající autoři. [ev]
LYSÁ NAD LABEM (8 tis. obyv., okres Nymburk): Město Lysá nad Labem vyhlásilo 8. ročník fotosoutěže určené všem amatérům na téma: 1. Barvy podzimu, 2. Řemesla, 3. Portrét. Uzávěrka: 30. 9. 2004. (Listy, č.3, 2004) LOUNY (20 tis. obyv.): Koncem března zahajuje svou činnost nová výstavní síň Galerie XXL v Lounech. Tato soukromá galerie má výstavní prostory ve 3 patrech s celkovou plochou 600 metrů čtverečních. První expozice prezentuje obrazy, fotografie, sochy a keramiku pedagogů a absolventů Akademie výtvarných umění a Vysoké školy uměleckoprůmyslové. (Lidové noviny, 27.03.2004) OSTRAVA (323 tis. obyv.): V březnu vyšlo první číslo periodika Galerie - dvouměsíčníku pro výtvarné umění v Ostravě. Časopis se má stát platformou pro galeristy, kurátory a umělce výstavních prostor ostravské Nádražní ulice. Jeho cílem je především přibližovat obyvatelům Ostravy výstavní dění v Galerii výtvarného umění, Výtvarném centru Chagall, dále v Magně, Galerii Mlejn, K-klubu, Galerii 7, galeriích Archa a Kruh a dalších. (Galerie, č.1, 2004) OSTRAVA (323 tis. obyv.): Přímo pod ostravskou Galerií Mlejn vznikl K klub-Klub umělců, který od zahájení své činnosti v listopadu 2003 připravil již řadu zajímavých akcí. Uskutečnily se tu výstavy výtvarných prací členů skupiny Přátelé, setkání s Irskem prostřednictvím koncertů kapely Celtic cross s ochutnávkou whisky, vystoupení Komorního orchestru Leoše Janáčka, workshop ostravských výtvarníků, besedy se zajímavými hosty inspirované někdejšími televizními pořady L. Nekudy Sešlost, připraveny jsou i zábavné večery, rockové koncerty, diskotéky atd. (Galerie, č.1, 2004)
6 / 2004
Básnické setkání na velhartickém hradě Pusť mě zase na Pegase aneb 4. ročník Dne poezie na velhartickém hradě se koná v sobotu 19. 6. Odjezd je z Plzně v 8.30 hodin básňobusem. Během dne se uskuteční dva bloky čtení (do prvního se může přihlásit každý, druhý má název Hvězdy Ason klubu a jejich hosté), dvě přednášky, proběhne minivernisáž výstavy, vystoupí Martin Štěpánek, Jaroslav Hutka a další. Kontakt: Helena Šlesingerová, 377 201 427, email:
[email protected] [ev]
Knihotoč se rozjel i v Brně Časově neomezený happenig (viz Místní kultura č. 4) dorazil počátkem března také do Brna. Zde jsou zatím dvě místa, kde je možné knihy „zanechat“ - v Galerii Střepy na Skleněné louce v Kounicově ul. 30 a v Galeryji v Lidické 9. „Vypuštěno“ bylo pro začátek celkem 80 žánrově různých knih. [ev]
Zelené peří v Rubínu Po 14 letech přestávky se do A-Studia Rubín na Malostranském nám. v Praze vrací legendární klubový pořad M. Kováříka Zelené peří s plánovanou měsíční periodicitou. S interpretací bude pomáhat Z. Hadrbolcová, B. Koutská a R. Bláha. Zváni jsou i další literární hosté včetně mladých autorů. Ti z nich, kteří chtějí nabídnout své básně do pořadu, mohou poslat 15 – 20 textů jako přílohu ve Wordu přímo M. Kováříkovi na e-mail:
[email protected]. Listy Ason klubu/ev
37
LITERATURA NÁCHOD (21 tis. obyv.): Město Náchod spolu se Základní školou T. G. Masaryka vyhlašuje literární soutěž k 750. výročí první zmínky o městě. Je určena všem žákům místních základních a středních škol, kteří budou rozděleni do 3 věkových kategorií (1.-5. ročník, 6.-9. ročník, studenti středních škol do 20 let). Téma zní: Moje město. (Noviny Náchodska, 05.03.2004) RÝMAŘOV (9 tis. obyv., okres Bruntál): Rýmařovský horizont a Studentský klub Střediska volného času vyhlašují Literární a výtvarnou soutěž Marie Kodovské v kategorii poezie, próza, ilustrace. Soutěž je otevřena všem amatérům, není ohraničena tématicky, žánrově ani teritoriálně. Uzávěrka: 31. 8. 2004. (Rýmařovský horizont, č.3, 2004)
„Jeden svět“ Letos se konal již šestý ročník mezinárodního festivalu dokumentárních filmů s tematikou lidských práv Jeden svět. Každoročně jej pořádá společnost Člověk v tísni při České televizi. Kromě Prahy se festival konal v dalších 14 českých městech. Záštitu nad festivalem převzali již tradičně Václav Havel, ministr kultury Pavel Dostál, primátor hlavního města Prahy Pavel Bém, hejtmani deseti krajů a primátoři a starostové jednotlivých festivalových měst. Jeden svět 2004 představil 156 filmů z celého světa, jež byly vybrány z celkem 950 přihlášených dokumentů. Součástí festivalu byla řada doprovodných akcí, především výstav, koncertů či seminářů. Festivalové ceny byly slavnostně předány 22. dubna v divadle Archa v Praze. Zvláštní cenu za film, který výjimečně přispívá k ochraně práv, má právo udělit Václav Havel. Letos ocenil film Vražedný směr rudých Khmérů. Publikum každororočně tvoří zpravidla mladší lidé, ale letošní novinkou bylo promítání dokumentárních filmů určených pro žáky základních škol ve věku od osmi do třinácti let. Připravená kolekce devíti filmů vznikla ve spolupráci s nizozemským festivalem IDFA. Byly to filmy zaměřené na děti a určené především jim. Milým překvapením byl velký zájem ze strany škol, které si mohou půjčovat filmy i během roku. [luk]
38
Mladí designéři v New Yorku Ve čtvrtek 15. dubna se v galerii Českého centra v New Yorku uskutečnila vernisáž putovní výstavy „Já & Česká republika/The Czech republic & Me“. Jedná se o výstavu vítězných prací mladých designérů Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze a Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, kteří graficky zpracovali téma - Já a Česká republika. Návštěvníci Českého centra mohli výstavu zhlédnout do konce měsíce dubna. V rámci dlouhodobého projektu na podporu české prezentace v zahraničí CzechIdea vyhlásila Česká centra začátkem roku 2003 soutěž pro studenty vysokých škol grafického designu s cílem vytvořit vlastní grafické zpracování na otevřené zadání „Já & Česká republika“. Mladí grafici si dle zadání měli představit Českou republiku jako značku, která s ostatními státy a jejich značkami soutěží na globálním trhu. Cílem soutěže bylo ukázat osobní pojetí vnímání české identity a poznat, jak cítí mladí lidé svou zemi a jak by ji chtěli prezentovat v zahraničí. Výsledky soutěže posoudila odborná porota. Vítězné práce byly vystaveny v průběhu října a listopadu 2003 v Praze v Centru pro středoevropskou architekturu v rámci dnů designu Designblok´03. Záměrem celého projektu je také srovnání pohledu na Českou republiku očima mladé generace. Výstava „Já & Česká republika“ se v lednu tohoto roku představila na Českém centru ve Stockholmu a od 3. května je k dispozici návštěvníkům Českého centra v Londýně. [luk]
Vstup do EU se slavil i v USA Evropské země zastoupené svými kulturními instituty připravily na 1. května společný projekt nazvaný „Brooklyn EUphoria“, který představil mladé evropské umělce a jejich spolupráci přesahující evropské hranice. Českou republiku na projektu zastupovalo České centrum v New Yorku a jeho prostřednictvím vystoupilo divadlo Alfred ve dvoře s představením Mezzo. [luk] MÍSTNÍ KULTURA
NABÍDKA - AKCE - AKTIVITY NABÍDKA Most - Oblastní muzeum VLADIMÍR HADOMSKÝ- OBRAZY, GRAFIKY, EX LIBRIS, ILUSTR. POEZIE, do 30. 6. Zlín - Muzeum jihovýchodní Moravy JEHLA, PŘÍZE, POKLIČKY, HRAČKY KAŽDÉ BABIČKY, do 27. 6. FILMOVÝ PLAKÁT JOSEFA A OLGY VYLEŤALOVÝCH od 20. 5. do 27. 6. TROLEJBUSY VE ZLÍNĚ A OTROKOVICÍCH 1944 – 2004, od 6. 5. do 27. 6. Vsetín - Muzeum regionu Valašsko ZA ČASŮ PRVNÍHO MUZEA (výstava muzeálií k 80. výročí založení vsetínského muzea), do 6. 6. Roztoky u Prahy - Středočeské muzeum VŠECHNO LÍTÁ, CO PEŘÍ MÁ (ptáci kolem nás), od 18. 5. do 15. 8. Karlovy Vary - Galerie umění VÁCLAV BALŠÁN, OBRAZY, KRESBY, do 13. 6. Ostrov - Galerie umění Letohrádek v zámeckém parku JAROSLAV VODRÁŽKA, KRESBY – GRAFIKA, do 4. 7. Olomouc - Muzeum umění IVO PŘEČEK - FOTOGRAFIE, OBJEKTY, ASAMBLÁŽE 1959 – 2003, do 27. 6. Kroměříž - Muzeum Kroměřížska VL. FRANC, LÍBÁNKY NA HANÉ, do 13. 6. Praha - Galerie RKF PETER WEIBEL, SOCIALMATRIX (práce z let 1965 - 1979), do 18. 6. 6 / 2004
VÝBĚR Z PROGRAMU ČESKÁ HUDBA 2004 - ČERVEN BRNO 11. 6. 2004 19.30, Besední dům P. Bořkovec: Concerto grosso, J. Novák: Capriccio, B. Martinů: Toccata e due canzoni Pražská komorní filharmonie, dirigent: M. Swierczewski, J. Bárta - vcl. (9. MHF Concentus Moraviae) 13. 6. 2004 19.30, Konvent milosrdných bratří Lidová píseň v díle L. Janáčka Český filharmonický sbor Brno a sólisté KOLÍN 11. - 13. 6. 2004 MHF Kmochův Kolín 2004 mezinárodní festival dechových orchestrů LITOMYŠL 17. a 18. 6. 2004 21.00, II. nádvoří zámku B. Smetana: Braniboři v Čechách (premiéra) soubor Janáčkovy opery ND Brno, dirigent: J. Kyzlink, režie M. Chudovský (MOF Smetanova Litomyšl) 19. 6. 2004 15.00, Kapitulní chrám Povýšení sv. Kříže Hommage à Eben P. Eben: Okna podle M. Chagala, Árie Ruth, Krajiny Patmonské, Nedělní hudba A. Bárta-org., V. Hajnová-mzS, M. Zvolánek-tr., D. Řehoř-perc. (MOF Smetanova Litomyšl)
39
21. 6. 2004 17.30, II. nádvoří zámku Pocta A. Dvořákovi I Výběr ze skladeb a drobných děl A. Dvořáka. A. Dvořák: Koncert pro klavír a orchestr g moll Janáčkova fil. Ostrava, dir. T. Netopil, J. Simon-piano (MOF Smetanova Litomyšl) 22. 6. 2004, 19.00, II. nádvoří zámku Mozart - Eben P. Eben: Apologia Sokratus (dále Mozart) Státní filharmonie Brno, dirigent: C. Richter, Český filharmonický sbor Brno, Dětský pěvecký sbor Kantiléna Brno, Z. Kloubová-S, K. Bytnarová-mzS, T. Černý-T, P. Kudinov-B, P. Kamas-Bar. (MOF Smetanova Litomyšl) 23. 6. 2004, 17.30, II. nádvoří zámku Pocta A. Dvořákovi II A. Dvořák: Rondo pro violoncello a orchestr g moll, Koncert pro housle a moll, Mazurek pro housle a orchestr, Koncert pro violoncello a orchestr h moll. Pražská komorní filharmonie, dirigent: L. Svárovský, I. Ženatý-vn., J. Bárta-vcl. (MOF Smetanova Litomyšl) 24. 6. 2004 19.00, Smetanův dům Recitál G. Beňačkové Písňové cykly a árie B. Smetany a A. Dvořáka (dále Mahler, Strauss) G. Beňačková-S, M. Lapšanský-piano (MOF Smetanova Litomyšl) 25. 6. 2004 21.00, II. nádvoří zámku A. Dvořák: Dimitrij, opera, repríza soubor Státní opera Praha, režie M. Tarant, dir. F. Preisler (MOF Smetanova Litomyšl) 26. 6. 2004 11.00, Kapitulní chrám Povýšení sv. Kříže Varhanní matiné varhanní skladby M. Kabeláče, O. Máchy, L. Fišera, A. Dvořák: Biblické písně V. Rabas - org., J. Jonášová-S, J. Sulženko-B (MOF Smetanova Litomyšl) 26. 6. 2004 15.00, Piaristický chrám Nalezení sv. Kříže Koncert ze skladeb B. M. Černohorského, B. Smetany, B. Martinů, P. Ebena Pražský filharmonický sbor, sbm. J. Brych (MOF Smetanova Litomyšl)
40
27. 6. 2004 10.15, II nádvoří zámku P. Eben: Missa cum populo Pražský filharmonický sbor, dirigent: J. Brych, A. Bárta-org., celebruje: T. Halík (MOF Smetanova Litomyšl) 27. 6. 2004 17.00, II. nádvoří zámku Slavnostní závěrečný koncert B. Smetana: Tábor z cyklu Má vlast, L. Janáček: Glagolská mše (dále Bruckner) Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, dirigent: O. Lenárd, A. Danková-S, M. Beňačková-mzS, P. Dvorský-T, A. Bárta-org. (MOF Smetanova Litomyšl) NELAHOZEVES 6. 6. 2004 19.00, zámek v Nelahozevsi Marek Keprt: Blumfeld, starší mládenec (soudobá opera), Michael Keprt: Břehy Gangy (soudobá opera) (11. HF Dvořákova Nelahozeves) 23. 6. 2004 19.00, zámek v Nelahozevsi Antonín Dvořák a jeho písňová tvorba Komorní orchestr Dvořákova kraje, dir. V. Mazáček (11. HF Dvořákova Nelahozeves) 30. 6. 2004 19.00, zámek v Nelahozevsi Opery A. Dvořáka – Inspirace pohádkou výběr árií pohádkových oper A. Dvořáka (11. HF Dvořákova Nelahozeves) OLOMOUC 9. – 13. 6. 2004 FESTA MUSICALE 32. Mezinárodní festival písně Olomouc 18. 6. 2004 19.00, Moravské divadlo Olomouc A. Dvořák: Rusalka, premiéra dirigent: T. Hanák, režie: Z. Kaloč OSTRAVA 3. 6. 2004 19.30, Dům kultury B. Smetana: Scherzo z Triumfální symfonie, A. Dvořák: Koncert pro housle a orchestr a moll (dále Schubert) Fil. B. Martinů Zlín, dir. M. Turnovský, I. Ženatý-vn. (29. MHF Janáčkův máj)
MÍSTNÍ KULTURA
NABÍDKA - AKCE - AKTIVITY 5. 6. 2004 17.00, Hornické muzeum Iva Bittová a Škampovo kvarteto (29. MHF Janáčkův máj)
L. Koželuh: výběr z písní, lidové písně z Těšínska, E. Schulhoff: Tři písně M. Kožená- mzS, M. Martineu-piano (59. MHF Pražské jaro)
6. 6. 2004 17.00, Hornické muzeum Jana Koubková Quartet (29. MHF Janáčkův máj)
2. 6. 2004 19.00, Národní divadlo Leoš Janáček: Příhody lišky Bystroušky dirigent: B. Gregor/J. Hrůša, režie M. a Š. Cabanovi
10. 6. 2004 19.30, Janáčkova konzervatoř B. Martinů: Sonáta č. 3, L. Janáček: Sonáta pro housle a klavír, A. Dvořák: Sonatina G Dur, Mazurek pro housle a klavír, B. Smetana: Z domoviny B. Matoušek-vn., P. Adamec-piano (29. MHF Janáčkův máj)
2. a 3. 6.2004, 20.00, Obecní dům, Smetanova síň Pocta R. Kubelíkovi – Závěrečný koncert PJ A. Dvořák: Slavnostní pochod, Holoubek, Symfonie č. 9 e moll Z Nového světa Česká filharmonie, dirigent: Z. Mácal (59. MHF Pražské jaro)
11. 6. 2004 19.30, Dům kultury V. Novák: O věčné touze, J. Suk: Pohádka (dále R. Wagner) Janáčkova filharmonie Ostrava, dirigent: L. Pešek (29. MHF Janáčkův máj)
8. a 9. 6. 2004 19.30, Obecní dům, Smetanova síň A. Dvořák: Svatební košile Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, dir. Z. Mácal, Pražský filharmonický sbor sólisté: Y. Tannebergerová, M. Dvorský, I. Kusnjer (59. MHF Pražské jaro)
12. 6. 2004 19.00, Národní divadlo moravskoslezské Leoš Janáček: Její pastorkyňa, premiéra dirigent: T. Paterson (Kanada), režie: M. Tarant
11. 6. 2004 19.00, Národní divadlo Antonín Dvořák: Rusalka dirigent: J. Bělohlávek, režie: A. Vaňáková
PARDUBICE
13. 6. 2004 14.00 a 19.00, Národní divadlo Bedřich Smetana: Prodaná nevěsta dirigent: J. Chalupecký/P. Charvát, režie: J. Průdek
30. 6. 2004 20.00, historická část města Pardubice Zahajovací nokturno (MF IFAS) PLZEŇ 5. 6. 2004 19.00, Opera – Velké divadlo Antonín Dvořák: Čert a Káča (premiéra) dirigent: J. Štrunc, režie: D. Balatka 22. 6. 2004 20.00, Katedrála sv. Bartoloměje A. Dvořák: Stabat mater Plzeňská filharmonie, dir: M. Vorlíček, sbor Česká píseň, sbm. J. Štrunc
17. 6. 2004 19.30, Kongresový sál ČNB Pocta A. Dvořákovi – autentická dobová interpretace A. Dvořák: předehra k opeře Vanda, Symfonické variace, Symfonie č. 7 d moll Musica florea a hosté (HF Musica Florea) 23. 6. 2004 19.30, Kostel sv. Vavřince, Hellichova 18, Praha 1 Houslový virtuóz F. I. Biber (HF Musica Florea)
PRAHA
21. a 23. 6. 2004 19.00, Národní divadlo Leoš Janáček: Výlety páně Broučkovy dirigent: Ch. Mackerras, režie: J. Nekvasil
2. 6. 2004 20.00, Rudolfinum, Dvořákova síň Recitál M. Kožené V. Novák: Melancholické písně o lásce,
22. 6. 2004 19.00, Kolowrat Emil Viklický: Máchův deník dirigent: T. Hála/P. Kofroň, režie: N. Vangeli
6 / 2004
41
Keramický den Ve městě se slavnou hrnčířskou tradicí, v Kostelci nad Černými lesy, se 29. května 2004 na náměstí už po šestnácté sejdou výrobci, obdivovatelé a milovníci keramiky. Poprvé se keramický trh uskutečnil v roce 1989 při příležitosti oslav 500. výročí povýšení Kostelce na město. Černokostelecký trh je nejen nejstarším v České republice, ale i jedním z největších ve střední Evropě. Loňského ročníku se zúčastnilo 230 keramiků. Kromě nepřeberné nabídky hrnčířského zboží je pro zájemce připravený bohatý program: Zhlédnou ukázku méně známých technik výpalů keramiky, vyzkouší si točení na hrnčířském kruhu.
Reklamy z nabídkového katalogu keramické továrny Aloise Vondráčka v Kostelci nad Černými lesy, kolem roku 1920
Připravena je dětská dílna pod širým nebem, výstava Keramici Černokostelecka v Muzeu hrnčířství, dražba staré keramiky soustředěná na keramické zboží ze středočeské hrnčířské oblasti a vyhlášena je soutěž o nejkrásnější keramický svícen. [jih]
Svobodná spolková republika Kraví hora V Rychnově nad Kněžnou se 29. května otevřel konzulát „Svobodné spolkové republiky Kraví hora“. Stalo se tak u příležitosti vstupu do EU a kromě významných hostů nechyběla ani cimbálovka s vínečkem. – Objektivně řečeno, jde o marketingový projekt regionální turistické propagace, srovnatelný např. s Bolkovým Valašským královstvím či naší Kačenčinou říší. Na projekt SSRKH přispěla grantem i Evropská unie. Svobodná spolková republika Kraví hora se rozkládá na katastru vinařské obce Bořetice na Břeclavsku. Stará vinařská obec, o které je první písemná zmínka v roce 1222, má 1,3 tis. obyvatel, přes pět stovek domů a 260 vinných sklípků, malebně rozložených pod nejlepší vinorodou tratí Kraví hora. Tu až do roku 1835 oddělovalo od obce jezero, přes které se vinaři do sklepů a vinohradů přepravovali na loďkách nebo s povozem po kamenné hrázi jezera. První úvahy o vytvoření spolku, který by se zabýval propagací vinařství a turistického ruchu, přednesl starosta obce na schůzi zahrádkářů koncem 80. let. Myšlenka se realizovala až založením Svobodné spolkové republiky Kraví hora, které se uskutečnilo v listopadu roku 2000. Z voleb tehdy vyšel její prezident a vláda, republika má i svoji hymnu: „Bořetická Kraví hora“. V dubnu 2001 udělil podvýbor pro heraldiku a vexilologii poslanecké sněmovny Parlamentu ČR této republice právo užívat znak a prapor, republika vydala pasy, poštovní známky i propagační materiály a zřídila vlastní poštu. Platidlem této republiky je jeden kravihorec, který má v přepočtu cenu jednoho eura. Josef Krám
Chcete ochutnat domácí chléb? Pak navštivte ve dnech 17. a 18. července Hamouzův statek ve Zbečně na Rakovnicku (nedaleko hradu Křivoklátu), kde se koná akce nazvaná Šafářův dvoreček. Kromě ukázek života na statku a lidových řemesel tady bývalý správce zbečenské rychty předvede pečení chleba v peci postavené podle původních plánů. Vstupné je lidové a pokud si budete vstupenku rezervovat, zaplatíte o 10 % více. [ev]
42
Nová expozice Na Státním hradu a zámku Horšovský Týn je od 1. května 2004 zpřístupněna stálá výstava z pozůstalosti hraběnky Mitsuko Coudenhove Kalergi, japonské rodačky. Výstava putovala v r. 2002 po 7 japonských městech a zhlédlo ji 230 tisíc Japonců. [luk] MÍSTNÍ KULTURA
ZAJÍMAVOSTI Krajka a bronz Výstava, na které se autorsky prezentovali loni v listopadu ve Vamberku krajkářka Miroslava Šustrová a kovolijec Jindřich Janeček, bude přenesena na 22. a 23. května do Čejkovic u Hodonína, kde bude součástí IX. vinných trhů Čejkovice 2004. Líbezné krajky učitelky vamberské krajkářské školy (a práce jejích žaček pod jejím vedením) i artefakty kovolijce tvoří mimořádně zdařilý kontrapunkt. Na straně jedné zaujmou např. výtvarně nápaditá krajková zobrazení řek Zdobnice a Orlice nebo čtyřdílné „Slunce nad horami“ jako ladná křivka zalesněných kopců v okolí Vamberka, Chlumu a Liščích dolů, na straně druhé široký záběr tvorby merklovického kumštýře. Jeho realizovaná díla najdeme na prestižních místech, jako je Vyšehrad (Jan Nepomucký, Eliška Přemyslovna či král Vratislav), i na těch věru neočekávaných; jeho deska u pramenů Amazonky připomíná misionáře Samuela Fritze, rodáka z Trutnova, objevitele pramenů této velké řeky. Josef Krám
Hravé muzeum na webu Muzeum města Ústí nad Labem se uživatelům internetu představuje vedle klasické formy i formou zábavnou, v části nazvané Veselé muzeum. Na WWW.MUZEUMUSTI.CZ máte možnost prověřit si vaše znalosti, seznámit se s konzervací archeologického materiálu atd. Zajímavou a hravou inspirací jsou stránky i pro děti. Nabízí cestu do pravěku, nebo možnost podle výběru si obléknout postavičky do ošacení od gotiky až po 20. léta minulého století. [ev] 6 / 2004
KRAJOVÉ RECEPTY …z připravované Křivoklátské kuchařky Uhlířina Oloupeme 1 kg brambor, rozkrájíme na čtvrtky, ve velkém hrnci zalijeme větším množstvím vody, osolíme, vaříme do poloměkka. V misce zaděláme 30 dkg hrubé mouky vodou, osolíme, přidáme špetku prášku do pečiva. Do předvařených brambor vhazujeme noky vykrájené z těsta velkou lžící. Společně dovaříme, vodu scedíme, noky v hrnci ještě překrojíme, vařečkou promícháme. Servírujeme různě: s osmaženou cibulkou, s rozpuštěnou slaninou, se škvarky, přidáme kyselé zelí, okurku, ale také hrnek podmáslí, kyšky, kefíru. Nejlépe chutná ohřátá večer nebo druhý den. Nepravé buchty (obdoba jablečníku) Nakrájíme veku na plátky, rozděláme tvaroh s cukrem, vejcem a citronovou kůrou. Dva plátky tvarohem spojíme, obalíme ve strouhance, rozšlehaném vejci (řídké těstíčko) a smažíme na oleji. Horké obalíme v cukru s vanilkou a skořicí. Chudý prejt Uvaříme kroupy, zpěníme cibuli, osmažíme na ní na kolečka nakrájený párek nebo klobásu. Smícháme s kroupami, přidáme lisovaný česnek (hodně), pepř, tymián, pálivou papriku. Jíme teplé i studené s hořčicí i křenem. Příloha: salát z kyselého zelí. Chlebový „králík“ Namočíme kostičky staršího chleba do masového nebo zeleninového vývaru. Vymačkáme, přidáme vařený celer krájený na kostičky, 2 vejce, hrst ovesných vloček. Kořeníme sušenou šalvějí, pepřem, zázvorem. Tvoříme šišky, které pečeme v troubě (je dobré použít pečicí papír). Chutná teplé i studené. Podáváme se zeleninovým salátem nebo vařenou zeleninovou směsí. …a dva z Chodska Máčedlo, máčička, cáračka ½ kg vepřového bůčku, ½ kg krkovice nebo ramínka, sůl, kmín, cibule Vepřové maso nakrájíme na větší kousky, dáme do kastrolu, okmínujeme, na dno přidáme trochu nakrájené cibule. Vše podlijeme vodou a dusíme pod pokličkou. Když je maso měkké, nechá se bez pokličky v troubě zčervenat. Je-li málo šťávy. Může se přidat trochu škvařeného sádla a několik lžic vody, ve které se vařily chlupaté knedlíky. Ty jsou totiž k máčedlu nezbytné. Dále se jí k máčedlu dušené kysané zelí. Pečené zelí ½ zelné hlávky, tuk na vymaštění pekáče. Lívancové těsto: ¾ l mléka, 5 dkg droždí, 1 vajíčko, hladká mouka podle potřeby na hustší lívancové těsto, sůl Polovinu zelné hlávky dáme vařit do slané vody do měkka. Po uvaření nakrájíme zelí na tenké nudličky, vhodíme do vykynutého lívancového těsta a zamícháme. Směs vlijeme v tenké vrstvě do rozpáleného tuku na pekáči. Pečeme do růžova. Iva Kumperová Chodská kuchařka
43
KRONIKY Vyšli jsme vstříc zájmu obcí a vydáváme sice drobnou, ale užitečnou publikaci, která je zamýšlena jako pomoc nejen při vedení kroniky, ale i při orientaci v možnostech ekonomického a organizačního zajištění práce kronikáře. Publikace se na 56 stranách věnuje především věcné stránce vedení kroniky, způsobu pořizování zápisů, jejich ukládání, vedení příloh kronik apod. Autorem této části textu je Mgr. Tomáš Hromádka, sám aktivní kronikář ve Velké Chuchli. V závěru publikace je připojena stručná pasáž, která je věnována vedení kronik ve vztahu k zákonu o obcích, k zákonu o autorských právech, o ochraně osobních údajů a k zákonu o archivnictví. Bližší informace o publikaci, stejně jako konkrétní dotazy či žádosti o konzultace (nejen ve věci vedení kronik), vám poskytne odborný útvar
REGIS tel.: 221 507 942 nebo e-mail:
[email protected] *** Publikace vychází v nákladu 1000 výtisků,
cena 50,- Kč Písemně ji lze objednat na adrese: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu Blanická 4 120 21 Praha 2 WWW.IPOS-MK.CZ
44
MÍSTNÍ KULTURA
