Měsíčník informací ze života našeho domova.
LEDEN 2015 Motto:
„Dej každému dni příležitost, aby se mohl stát tím nejkrásnějším dnem v tvém životě.“ MARK TWAIN
OSOBNOSTI MĚSÍCE Karel Čapek Český prozaik, dramatik, novinář, filmový libretista, básník a překladatel, literární, divadelní a výtvarný kritik, estetik a filozof se narodil 9. ledna 1890 v Malých Svatoňovicích. V roce 1915 získal doktorát filosofie na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Byl zaměstnán jako redaktor Národních listů 1917-1921), redaktor Lidových novin (1921-1938) a také jako dramaturg a režisér v Městském divadle Královských vinohrad v letech 1921-1923. Od roku 1922 se datuje jeho celoživotní přátelství s prezidentem T. G. Masarykem (Hovory s TGM, Mlčení s T. G. M., Nablízku T. G. M.). Rád cestoval. Zážitky z cest po Evropě jej inspirovaly k napsání několika knih cestopisných fejetonů. Byl mistrem v psaní krátkých povídek, detektivních příběhů, sloupků a drobných próz. Je považován za jednoho z prvních českých spisovatelů, který uspěl v zahraničí. 21. 1. 1934 podepsal výzvu spisovatelů, umělců a vědců na pomoc dětem strádajících za hospodářské krize. V listopadu téhož roku podepisuje protest Obce československých spisovatelů proti organizovaným fašistickým výtržnostem. V době hrozící nacistické okupace se K. Čapek stává jednou z nejvýraznějších osobností z uměleckých kruhů v boji za vyburcování národa a světa při snaze o zachování svobody. V červnu 1935 je na mezinárodním sjezdu Penklubu v Barceloně navržen na nového předsedu světové federace Penklubů, toto však odmítá. K. Čapek je mimo jiné dvakrát navržen na Nobelovu cenu za literaturu. 6. 8. 1935 se žení se svou dlouholetou přítelkyní Olgou Scheinpflugovou. Jeho švagr Palivec (manžel starší sestry Heleny) mu dává svatebním darem do doživotního užívání usedlost Strž ve Staré Huti u Dobříše. 30. 9. 1938, v den mnichovského diktátu, podepisuje výzvu Obce československých spisovatelů K svědomí světa. Od té doby je vystaven velkému tlaku nenávistné kampaně, která je proti němu vedena v tisku. Odmítá evakuaci do Anglie, říká, že musí zůstat s národem. Osudnou se mu ale stala povodeň na Strži, kdy se při likvidaci škod nachladil a
25. prosince 1938 podlehl v Praze zápalu plic. Krom studia Čapkova rozsáhlého díla stojí za přečtení také Český román Olgy Scheinpflugové (1942), který velice poutavě mapuje jejich společný život od roku 1920 až do Čapkovy smrti.
Elvis Aron Presley Americký zpěvák a filmový herec, přední interpret rokenrolu, se narodil 8. ledna 1935 ve městě Tupelo - ve státě Mississippi. Jeho bratr, dvojče Jesse Garon, zemřel hned po porodu. V mládí zpíval Elvis v kostelním sboru a pěvecký talent projevil už na základní škole - v osmi letech vyhrál soutěž mladých talentů. Střední školu dokončil v Memphisu, kam se rodina v roce 1948 přestěhovala a v roce 1951 začal Elvis pracovat jako řidič u firmy Precision Tool. V srpnu 1953 si nahrál za 4 dolary svou první desku, ve veřejném studiu Memphis Recording Service, s písní My Happiness. Majiteli Sun Records a hledači talentů, Phillipsovi, neušel jeho výkon, označil Elvise za "bílého zpěváka s černošským hlasem" a v roce 1954 stál u zrodu Elvisovy první profesionální desky a také u vysílání rokenrolu "That´s All Right Mama" v červenci 1957 rozhlasem. Tento rozhlasový přenos měl obrovský úspěch u posluchačů. V červenci 1954 přišlo první vystoupení. Účinkoval asi ve třiceti hudebních filmech (mj. Love Me Tender, Jailhouse Rock). Vedle Beatles největší hvězda světové scény populární hudby. Z alb: Elvis Presley, Double Trouble, Moody Blue. Jeho úspěch nezávisel jen na vzhledu a pohybech těla. Elvis vytvořil zcela nový styl rock&roll, a to namícháním country, gospelu a černošského blues. V té době také koupil v Memphisu nádherný dům pro sebe a rodiče Graceland. V roce 1958 byl Elvis povolán na vojnu do Německa. Zde poznal svou budoucí ženu Priscillu, které bylo v té době 14 let. Jejich
vztah neskončil ani po návratu Elvise do USA v roce 1960. Po návratu z Německa vystoupil Elvis v show Franka Sinatry a poté následovala téměř osmiletá koncertní odmlka. Elvis začal natáčet filmy. Elvisovi se mnohé filmy nelíbily a připadaly mu naivní. Marně čekal na pořádnou dramatickou roli, ve které by mohl naplno ukázat svůj talent. V květnu 1967 se Elvis oženil s Priscillou, která s ním již několik let žila. 1. února 1968 se jim narodila dcera Lisa Marie. Elvis se ale po profesionální stránce začal nudit, a tak se navrátil na koncertní podium. Změnil image i styl. Fanoušci ho přijali s obrovským nadšením a následná 70. léta jsou ve znamení velkých koncertů, zejména v Las Vegas, kam se sjížděli lidé z celého světa. V roce 1973 se Elvis a Priscilla rozvedli, což Elvise poznamenalo na zbytek života. Už v té době měl Elvis problémy se zdravím, lékaři mu zjistili zelený zákal na jednom oku. Občasné problémy s váhou musel Elvis řešit kvůli koncertům rychle - pomocí prášků na hubnutí. Díky přehozenému dennímu rytmu měl problémy se spánkem, bral prášky na spaní. Jeho srdce tuto zátěž těžko zvládalo, hlavně při koncertech, kdy hrála roli i velká váha jeho kostýmů. Elvis zemřel 16. srpna 1977 ve svém milovaném Gracelandu, pravděpodobně na selhání srdce. S „Králem rokenrolu“ se do Memphisu přišlo rozloučit kromě rodiny a přátel kolem 750 000 fanoušků. POUŽITO ze stránek birthday.wz.cz Zpracovala: Mazurková Olga, aktivizační pracovník
MEZIGENERAČNÍ SPOLUPRÁCE S ŽÁKY IX. B TŘÍDY ZŠ GORKÉHO V pátek 19. 12. 2014, poslední školní den v tomto roce, nás navštívili žáci IX. B ze ZŠ Gorkého, jednalo se o jejich již třetí návštěvu u nás v rámci rozvíjení mezigenerační spolupráce.
Tentokrát si připravili program k blížícím se vánočním svátkům – na přání uživatelů opět zazpívali píseň „Cesta“ skupiny Kryštof a Tomáše Kluse, dále píseň „Půlnoční“ Václava Neckáře. Žáci si připravili vědomostní kvíz pro naše uživatele a společně soutěžili o to, „kdo je lepší“. Posléze následovala společná práce, a to zdobení vánočních perníčků, které předtím napekly uživatelky pod dohledem aktivizačních pracovnic. Do této činnosti se zapojili všichni žáci a společně
s uživateli se do zdobení tak zabrali, že nazdobili všechny upečené perníčky a měli zájem v práci pokračovat, ale už nebylo co zdobit.
Pro naše uživatele měli žáci připravené přáníčko k Vánocům, které sami vyrobili. Po dohodě s třídní učitelkou zůstala třídě k dispozici jídelna, kde si žáci udělali svou vánoční třídní besídku. Uživatelé měli zájem s žáky zůstat a tak je požádali o svolení, zda by se jejich vánoční besídky mohli zúčastnit. A protože to žákům nevadilo, tak se asi poprvé v historii konala v domově seniorů vánoční třídní besídky s účastí uživatelů domova. Jsme velmi rádi, že se nám daří takto rozvíjet mezigenerační spolupráci a i nadále chceme v tomto duchu pokračovat. Těšíme se na další návštěvu.
Zpracovala: Gabriela Kunčická, vedoucí sociálního útvaru s. Helios
ŠTĚDRÝ DEN VE FOTOGRAFIÍCH
Mezigenerační olympiáda Dnes 15. ledna jsme opět přivítali po roce malé Azeťáčky, aby spolu s ing. Urbancovou, vedoucí odboru sociálních věcí MmH, p. Rimmelem, manažerem HC AZ Havířov, ing. Karasovou, PR manažerem HC AZ HAvířov, a naším panem ředitelem MUDr. Dlábkem, se zúčastnili olympiády s našimi seniory, konkrétně p. Balounovou, Chovancovou, Lavrovičovou, Došlovou, Vandíkovou, Vrbovou, Vondrusovou, Graplovou, Hutníkovou, Krzystkovou, Zvingerovou a p. Vondrusem, Piškem, Čtviertkou.
Soutěžilo se ve třech disciplínách osvědčených z loňského klání, a to: kreslení vlajek svého státu, slalomem u seniorů na Správné cestě, u hokejistů hokejkou s míčkem mezi kuželkami a tichými kuželkami v tělocvičně.
Po provedení disciplín, ještě než došlo na vyhlášení výsledků, nám děti ukázaly medaile a trofeje, které za uplynulý rok získaly. Převlékly se do výstroje, hráčské a brankářské, a střílelo se na malého brankáře do brány. Své umění nám předvedli nejen malí hokejisté, ale i zástupci olympijského výboru.
Pohodové odpoledne se nám blížilo ke konci a zbývalo již vyhlášení výsledků. S velkým náskokem zvítězili p. Vandíková Ludmila s Kryštofem Grygarem z Lotyšska před paní Balounovou Marií s
Sebastiánem Ressem ze Švédska. Těsně o jeden bod na třetím místě se umístili p. Vondrus Jan s Adamem Csabi z Norska a jediný ryze dámský tým, paní Urbancová Bernarda a Tereza Kiszová z Kazachstánu se umístil na 4. místě, a to o pouhý jeden bod za třetím místem. 1. místo
2. místo
3. místo
Na závěr bych ráda poděkovala všem zúčastněným, a to za odvahu se v „boji“ utkat a nesmím zapomenout poděkovat svým kolegyním za velkou výpomoc. Těšíme se na příští rok a sportu zdar! Zpracovala: Švecová Silvie, ergoterapeut
Poznáváte místo na této fotografii?
Na tomto místě se v roce 1969 začal stavět obchodní dům Budoucnost. Jeho dokončení se datuje do druhé poloviny roku 1973. Celkové náklady se pohybují cca kolem 68 mil. korun. Slavnostní zahájení prodeje se uskutečnilo 6. září 1973 u příležitosti oslav Dne horníků a akce Havířov v květech.
Stavba obchodního domu byla zahájena v roce 1969
Obchodní dům Budoucnost v roce 1974
Zpracovala: Mazurková Olga, aktivizační pracovník
V sociálních službách jsem začala pracovat, dalo by se říct, hned po střední škole. Začala jsem v zařízení určeném pro seniory, ale u soukromého zaměstnavatele, kde jsem zastávala pracovní pozici pečovatelky. Po několika měsících jsem se začala zajímat o aktivitu seniorů, která v tomto zařízení nebyla vůbec zavedena, a po domluvě s paní ředitelkou jsem pracovat jako aktivizační pracovník i pečovatelka dohromady. A tak jsem začala vymýšlet program pro seniory, což vlastně dělám dodnes a velice mě to baví. Ale z vlastní zkušenosti můžu říct, že je rozdíl pracovat v sociálních službách, jejichž zřizovatelem je město a v soukromém sektoru, a to hlavně z hlediska vybavenosti pomůckami, zázemí ale i významu důležitosti aktivizace seniorů. Vím, že v soukromém sociálním zařízení se na aktivizaci seniorů nehledí, je to činnost, která pro zřizovatele těchto organizací není důležitá, a proto nemají potřebu podporovat tuto činnost a v tom vidím zásadní rozdíl. V Domově seniorů Havířov na středisku Helios pracuji ráda. Když se zaměřím na svou pracovní náplň, tak jsem velice spokojená. Práce je pestřejší, zajímavější, celkově lepší. Aktivizační zázemí je perfektní - Tvořivé dílny, tělocvična, různé druhy pomůcek, atd. Je tady daleko víc možností, vstřícnosti, nápaditosti. Práce se seniory mě baví. Jsem nesmírně ráda za to, že pracuji v zařízení, které podporuje aktivizaci seniorů.
Aktivizační pracovník: Tomšíková Petra
Dne 30. 1. 2015 proběhl na našem sesterském středisku Luna již 2. reprezentační ples. Pozváni byli také uživatelé našeho střediska. Hned deset z nich pozvání přijalo. A určitě nelitovali. Po příjezdu nás příjemně uvítali zaměstnanci a někteří uživatelé střediska. Kromě vstupného si bylo možno zakoupit také lístky do tomboly, a to pouze za symbolických Kč 5,--. A tombola byla, jako vždy, velice bohatá. Následně jsme se usadili na předem rezervovaná místa a vychutnávali si příjemnou atmosféru. K poslechu a tanci hrála skupina EVA BAND. Velice se nám líbilo také vystoupení dětských mažoretek. Věřte nebo ne, tančili všichni. Ani Ti, kteří se pohybují pomocí invalidního vozíčku, nezůstávali u stolu, ale „vrhli“ se s námi na taneční parket. A pokud jsme zrovna netančili, bylo se na co dívat. Vyhlášené taneční páry z Luny nezklamaly. Jejich tanec byl opravdu potěšením pro oči. Když se tak nad tím zamyslím, je to veliké štěstí – dožít se takto vysokého věku společně se svým partnerem a užívat si život se vším všudy. I s tím tancem!!! Klobouk dolů. No a jaký by to byl ples bez dobrého občerstvení. V ceně vstupného byly k dispozici chlebíčky, zákusek a káva. Dále si za symbolické ceny mohli všichni zakoupit pivo či sklenici dobrého vína. Asi po hodině proběhlo losování již zmíněné tomboly. A tentokrát měli naši uživatelé opravdu štěstí, odnášeli si hezké výhry. Co dodat závěrem? Odpoledne to bylo velice příjemné. Domů jsme odcházeli s úsměvem na tváři. Proto mi dovolte touto cestou poděkovat za pozvání a velmi vydařenou akci všem zaměstnancům Luny, kteří se na přípravě plesu podíleli. D Ě K U J E M E!!! Zpracovala: Chodilová Radka, aktivizační pracovník
PRO BYSTRÉ HLAVIČKY Milé bystré hlavičky, vítám Vás novém roce 2015 a přeji hodně zdraví a spokojenosti. A abychom dodrželi tradici, bez zbytečných slov přikládám opět malý trénink mozkových závitů tak po celý rok!“
, neboť jak známo: „Jak na Nový rok,
V tajence je ukrytá druhá polovina citátu našeho známého herce Miloše Kopeckého, který se na téma stárnutí vyjádřil takto: Blbé není Miloš Kopecký
stáří,
ale
.........................................................
V jednosměrce jsou uvedeny hory a pohoří České republiky. Pokud je správně vyškrtáte, zbylá písmena Vám odhalí skrytou část citátu. Řešení odevzdávejte do 15. dne následujícího měsíce aktivizačním pracovnicím. Každý měsíc vylosujeme jednoho šťastlivce a odměníme jej drobným dárečkem. Správné řešení hádanky naleznete vždy v následujícím čísle časopisu a současně zveřejníme úspěšné řešitele.
JEDNOSMĚRKA B
Í
L
É
K
B
E
S
K
Y
O
R
L
L
A
L
R
P
A
T
Y
T
Ř
Í
P
Y
Y
Š
U
M
A
V
A
B
I
C
K
É
H
O
R
Y
B
V
A
É
L
Y
S
Á
H
O
R
A
O
N
O
Š
E
K
J
E
Š
T
Ě
D
B
Í
L
Á
A D
P
Á
K
R
K
R
U
Š
N
É
H
O
R
Y
E
J
I
Z
E
R
S
K
É
H
O
R
Y
K
V
I
L
D
A
C
K
L
Í
N
O
V
E
C
J
E
S
E
N
Í
K
Y
Y
P
R
A
D
Ě
D
P
R
A
Š
I
V
Á
T
K
A
R
L
O
V
Ě
C
J
A
V
O
R
N
Í
K
Y
H
V
Y
S
O
Č
I
N
A
U
S
N
Ě
Ž
K
A
K
R
A
L
I
C
K
Ý
S
N
Ě
Ž
N
Í
K
H
P
U
S
T
E
V
N
Y
Ý
S
M
R
K
B
O
Ž
Í
D
A
R
C
P
L
E
C
H
Ý
H
A
R
R
A
C
H
O
V
K
Ý
P
O
L
O
M
O
S
T
R
Ý
K
O L
D
R
H
T
V
E
R
A
D
H
O
Š
Ť
O
K
O
H
Ú
T
K
A
V
E
L
K
Á
Č
A
N
T
O
R
Y
J
E
M!
Na závěr prozradíme výherkyni z minulé soutěže: p. Vondrusová Gratulujeme! Zpracovala: Denisa Sapíková, sociální pracovník
nar. 27. 2. 1912 v Brně, Rakousko-Uhersko, zem. 29. 10. 1988 (76 let) Praha, Československo. Byla česká herečka. Pro mnohé nejzářivější herečka našeho předválečného filmu se narodila do velmi bohaté rodiny politika Františka Xavera Hodáče (1883 – 1943). Její tatínek byl národohospodář František Hodáč. Umělecké jméno si dala podle příjmení svého dědečka, který byl historik. Po gymnáziu studovala Filosofickou fakultu UK v Praze. Měla velký talent na cizí jazyky a byla členkou taneční skupiny. Už jako mladinkou ji lákalo divadlo. Začala herectví studovat soukromě, ale ještě než se na divadelních prknech prosadila, dostala první nabídku od filmu - Kantor ideál (1932), avšak jednalo se zatím o méně než epizodní roličku. Následovalo pár dalších nevýznamných rolí, ale v roce 1939 přišel zlom. Miroslav Cikán ji obsadil do filmu Příklady táhnou, kde se naplno projevil její komediální talent. Tohoto daru však ještě více využil režisér Martin Frič, který dal herečce u filmu vůbec největší příležitosti. Crazy komedií Eva tropí hlouposti, tak stvořil jednu z nejoblíbenějších českých hereček a idol mladých dívek. Ještě před ztřeštěnou Evou si zahrála usedlou Mařenku v Kristiánovi. S Martinem Fričem pak spolupracovala na filmech Hotel modrá hvězda (1941) a Roztomilý člověk (1941), a ve všech čtyřech jí byl partnerem Oldřich Nový. Bohužel to vypadá, že na vážné role neměla štěstí. Za zmínku snad stojí alespoň postava Helenky v Pohádce máje (1940) od Otakara Vávry, kde Ríšu hrál Svatopluk Beneš. Avšak filmy jako Bezdětná (1935), Okouzlená (1942), Bláhový sen (1943) padly v zapomnění, stejně jako ty z doby po válce. Ještě dvakrát se ale ukázala v
úspěšných komediích: ve Fričově Císařově pekaři (1951), role umělé (neumělé) bytosti Sirael jí padla jako ulitá. A Drahé tety a já (1974), kde už jako stará nemocná paní skvěle zahrála čipernou Fany. Herečka zemřela 29. října 1988 v Praze a pohřbena je na Vyšehradském hřbitově. Byla to nejen výborná herečka, ale také krásná žena, inteligentní člověk, zkrátka velká osobnost, a to nejen filmu. Už víte, kdo jsem?
Řešení odevzdávejte do 15. dne následujícího kalendářního měsíce aktivizačním pracovnicím. Každý měsíc vylosujeme jednoho šťastlivce a odměníme jej drobným dárečkem. Správné řešení hádanky naleznete vždy v následujícím čísle časopisu a současně zveřejníme úspěšné řešitele.
A na závěr prozradíme výherkyni z minulé soutěže: p. Vandíková
Zpracovala: Olga Mazurková, aktivizační pracovník střediska Helios
Kulová Ludmila Otavová Ludmila Polášková Zdenka Schitkowská Jaroslava Vaňková Božena Vašíčková Jaroslava Vnenková Sylvie Vondrus Jan
Franková Žofie Medunová Věra
Na tomto čísle spolupracovaly: Olga Mazurková Radka Chodilová Silvie Švecová Petra Tomšíková Denisa Sapíková Gabriela Kunčická Editace textů: Gabriela Kunčická