6
Měsíčník farno sti sv. Bartoloměje
2010
JAKÝ MÁME JAKO VĚŘÍCÍ KŘESŤANÉ VLIV VE VEŘEJNÉM ŽIVOTĚ? Podle výsledků voleb zcela zanedbatelný. Otázka je, kolik generací si podrží základní křesťanské hodnoty, bez víry v Boha křesťanské formace, jako hodnoty obecně platné. Dlouhá desetiletí po válce bylo nepředstavitelné, že by se vážně hovořilo o legalizaci euthanasie. Diktátorům 20. století by se takový zákon moc hodil. Úctu k životu nahlodaly nejprve zákony o potratech a tak se pomalu začal rozvolňoval řád, který lidé kdysi přijali a který společnost dovedl k rozkvětu – tím nemíním politický systém, ale mravní řád, který směřuje lidské jednání k obecnému dobru a bezpečí. Vliv jistě máme, ale většinou jen každý sám za sebe. Jako bychom neměli potřebu se hájit proti stálým útokům, které mají za cíl znevážit církev. Nejde o to usilovat o mocenské postavení, jde především o poctivou službu celé společnosti. K tomu máme důvod! My jsme ke službě byli přeci povoláni. Pokud je nám dáno vědomí, že Pán je s námi v každé chvíli našeho života, je to dar, který ne vždy vnímáme, ale který nám dává sílu skrze jeho Lásku přetvářet sebe i okolní svět. S pomocí Boží , s láskou a pokorou oslovovat lidi, kteří žijí kolem nás. Ne proto, abychom je ovládali, ale pro dobro, které má z našeho úsilí vyrůstat. S Pánem Ježíšem se začala uskutečňovat civilizace lásky. Na tom nic nemění zrada Jidášova nebo kohokoli z nás. To je jen důvod k našemu ještě většímu a poctivějšímu úsilí. Za zradu Jidášovu nikdo neodsoudil apoštoly, tak se nedejme znepokojovat těmi, kteří zradili Krista ve svém sobectví, v nenávisti, poživačnosti atd. Když se dívám na poměry ve společnosti, znovu si vždy připomínám slova Otokara Březiny: pokrok nezajistí převraty, pokrok se odehrává v hlavách a srdcích lidí. Bez řádu v lidských srdcích a bez moudrosti se nedá uplatnit právo ani se domoci spravedlnosti. Láska Boží nás zve k účasti na všem, co se děje kolem nás. Neseme odpovědnost za sebe i své rodiny, ale také za obec i zemi, ve které žijeme. Když někdo páchá zlo, nemůžeme mlčet, když někdo navrhuje zákony, které by společnost devastovaly, nemůžeme mlčet. Máme být solí země, máme být světlem světa. A světlo se nestaví do kouta, ani se nedává pod kbelík, ale dá se na podstavec, aby svítilo, jak praví Pán. Tak hodně síly a milosti nám všem! Jiří Höfer
2 │ Fotoreportáž SVATBA
JAKO HROM
V sobotu 22. května se vdala další ovečka zdejšího stádečka: Anička Poláková. Úctu, lásku i věrnost na celý život si slíbila s Jiřím Eitlerem. Kdo nepřišel, přišel o svatbu, jež se jen tak nevidí: 200 svatebčanů (Bůh ví, jak jsme se do našeho kostela vešli!), nádherné zpěvy, kázání oddávajícího P. M. Váchy i samotný slib novomanželů dojaly nejednoho z nás. Po mši svaté se dlouho gratulovalo a pak do pozdního večera jaksepatří oslavovalo ve Svornosti. Milá Aničko a Jirko, přejeme požehnaná manželská léta! (No, a někdy se za námi přijďte podívat!)
Marta Höferová a redakce
Fotoreportáž │ 3
4 │ Rozhovor
PRVNÍ SVATÉ PŘIJÍMÁNÍ V neděli 23. května, o slavnosti Seslání Ducha svatého, přijali v naší farnosti první svaté přijímání tři prvokomunikanti: Klárka Gregorová, Anička Čadová a Martina Barczi. Dovolili jsme si jim položit dvě otázky: 1. Jaká byla příprava na 1.sv. přijímání? 2. Co pro tebe znamená přijímat Pána Ježíše v Eucharistii? Anička Čadová (9 let – vpravo) 1. Příprava na 1. sv. přijímání mi utekla rychle. Každý večer jsme opakovali modlitby, přikázání a Desatero. 2. Pán Ježíš v eucharistii mi dává sílu do dalšího dne, abych nezlobila Pána Boha a rodiče. Klárka Gregorová (8 let – vlevo) 1. Normální, tak jako každá jiná příprava. (doplňují otázka: A co ses během ní dozvěděla?)
dost, Pane Bože, zase až příště. Už více nepoberu." 2. Nový rozměr v přátelství s Ježíšem Kristem. Asi bych to popsala jako bližší spojení, které roste v takové uklidnění, souznění nebo usmíření, lépe řečeno Láska, která přichází od Něj a ona mě objímá a já se do ní můžu zachumlat a zůstat tak dlouho, jak je třeba. Mnohému však ještě plně nerozumím, ale mám velkou radost z toho, že vše přichází krůček po krůčku, že na nás Pán Bůh myslí a má nás s Tomášem (manželem – pozn. red.) rád.
(zamýšlí se) Více o Duchu svatém. 2. Hodně. (hledá vhodná slova) Je to pro mě velká čest! Martina Barczi (22 let) 1. Intenzivní. Byla jsem podobně nervózní jako před svatbou. Myslím si, že Pán Bůh vede naše cesty tak, abychom mu byli bližší a bližší, když mu to umožníme. Právě zůstat vždy s otevřeným srdcem vůči Bohu, bylo asi to nejtěžší. Někdy je velmi jednoduché říci: "Už toho dnes bylo
Připravila Marta Höferová (alias Sherlock Holmes, jelikož Klárce jsem se nemohla dovolat, ale podařilo se mi vypátrat adresu bydliště a vystopovat ho!)
Zábava │ 5 1. V každém z následujících slov chybí jiné písmeno. Až je najdeš, vytvoř z nich další slovo. Která jsou to slova?
PO?CE, R?KLE, ŠA?LE, ŠA?CE, ZM?JE, KAU?E, L?KCE 2. Které číslo chybí v této číselné řadě?
1, 5, ?, 50, 100, 500 3. Kolik koček je v místnosti, jestliže v každém ze čtyř rohů sedí jedna kočka, proti každé z nich sedí tři kočky a na ocase každé z nich sedí jedna kočka. 4. Vyjmenuj alespoň tři: Proroci Rybáři Izraelští králové Cestující na oslu Synové Noeho Vodní toky Vzkříšení z mrtvých 5. Je-li průměr kružnice na obrázku 100 mm, jaký je obsah malého čtverce v kružnici?
Odpovědi zasílejte na e-mailovou adresu
[email protected] nebo na číslo 773 654 992. Nejrychlejší luštitel bude odměněn.
6 │ Publicistika KŘESŤANÉ A POLITIKA (malá povolební reflexe) Po neobvykle dlouhém (a obvykle stupidním) předvolebním období jsme se minulý víkend konečně dočkali voleb. A byl to věru pořádný tajfun! Z Poslanecké sněmovny mimo jiné vymetl i jedinou stranu, která měla ve svém názvu „křesťanská“. Pro většinu z nás zprvu nepříjemný šok, následně námět na přemýšlení a četné debaty. Právem lze předpokládat, že v křesťanské straně se angažují věřící lidé spojení s církví. Do církve formálně patří všichni pokřtění. Ale už sv. Augustin říká, že mnozí z těch, kteří jsou uvnitř, jsou ve skutečnosti vně – a naopak. Ve zvlášť neblahých případech se rozpor mezi slovy a skutky může týkat i posvěceného stavu. Před několika lety zamlčením spolupráce s tajnou policií obelhal kandidát na varšavského arcibiskupa samotného Benedikta XVI., známý je i tristní konec slovenského biskupa Sokola a nejčerstvěji nás bolí případy pedofilních kněží. Moc zla a tíhnutí k pomíjivým pozemským hodnotám je obrovská – větší, než jsme si ochotni připouštět. Nevyhýbá-li se ani církevní hierarchii, tím spíše se týká obyčejných věřících, křesťansko-demokratické politiky nevyjímaje. Křesťanští demokraté v celé Evropě navíc vědí, že pokud se budou striktně držet církevní nauky, kýžené politické body neposbírají. Všelijaké lavírování jim také na hodnověrnosti nepřidá. A pokud se budou chovat čistě pragmaticky, ztratí svou identitu, a pak bude zbytečné a pokrytecké odvolávat se na křesťanské hodnoty a ideály. Je to vskutku zapeklitý stav, obtížná situace. „Babo, raď!“ – chce se říci. Českým lidovcům zjevně žádná „baba“ neporadila… Plácají se v tom už pěkně dlouho. Přesněji řečeno – od smrti Josefa Luxe, což je již přes deset let. Volil jsem lidovce, ačkoliv jsem původně nechtěl. Pomohla mi až skutečnost, že se jejich předseda „vypakoval“ z Prahy. Cyril Svoboda, omšelý politický dinosaurus s podivnými aktivitami, získal i v hradeckém kraji ubohou podporu. Členové KDU-ČSL, kteří mu pomohli k funkci předsedy, si mohou plným douškem připít na svou neprozíravost. (Jiná věc je, že na boj o šéfa strany si někteří schopní lidovci netroufli.) Jako volič
Publicistika │ 7 jsem se definitivně rozhodl, když jsem zjistil, že v čele pražské kandidátky jsou lidé opravdu pracovití, poctiví, vzdělaní – slovem věrohodní (J. Hybášková, M. Hošek, Z. Jelenová). Proč neuspěli? Řekl bych, že jednak vinou strany samé, ale také díky tomu, že pro český národ, předsudečný a proticírkevně naladěný, je každý lidovecký politik už předem nepříznivě ocejchován. Je to smutné, křesťansko-demokratické myšlenky by rozhodně z veřejného povědomí zmizet neměly. Ale nevěšme hlavy. Nějací lidovci zbyli v Senátu – a v blížících se senátních volbách, pokud nasadí ty největší osobnosti ze svých řad, mohou ještě posílit. Věřím, že nyní přijde pořádná sebereflexe, nové impulzy a nové osobnosti, a že se KDU-ČSL vrátí i do Poslanecké sněmovny. Je známou pravdou, že křesťané se vyskytují i v jiných politických stranách. I to je cesta – zkultivovat v křesťanském duchu stávající partaje. Osobně bych do toho jít nedokázal, ale těch, kteří tuto vizi mají a snaží se jí dostát, je třeba si vážit. I tady však platí, že „není všechno zlato, co se třpytí“. Je mi velkou záhadou a zklamáním, jak se do Parlamentu mohl opět dostat takový pan Marek Benda – též proklamovaný křesťan. V poslaneckých lavicích takřka od plínek. Kovaný JUDr. z věhlasné plzeňské Právnické fakulty. A ovšem autor tzv. náhubkového zákona… (Jinak ale bylo to „kroužkování“ kandidátů velmi povedené!) Takže: važme si křesťanských politiků, neopouštějme je – ale rozlišujme. A modleme se i za ty „nekřesťanské“. I oni mohou pomoci ledacos dobrého prosadit. Není pravda, že nevěřící vždycky znamená protikřesťanský. Vybavuje se mi, jak jsme s Pavlem Fialou nedávno slyšeli vyznání našeho agnostického přítele. Řekl nám: „Vy ten dar víry máte, já se prostě musím obejít bez něj.“ Je přirozené, že povolební situaci každý z nás vnímá a hodnotí trochu jinak. Nabízí se mnoho úhlů pohledu, bezpočet aspektů. V Parlamentu zasedne stalinistka… Paroubek si konečně drbe hlavu… Předsedové dvou nejsilnějších pravicových stran jsou katolíci… „Véčkaři“ se teprve vybarví… Hospodářská krize… Nezaměstnanost… Státní rozpočet… Nejmoudřejší však nakonec bude, když se přidáme k výzvě olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera, který nám předložil Modlitbu za národ a jeho představitele. Její text naleznete na poslední stránce Natanaela. Petr Střešňák P.S. – Z množství analýz a komentářů, které se v minulých dnech objevily, mne nejvíce zaujal text Jiřího Zajíce na www.christnet.cz. Autor jej nazval Čeští a moravští katolíci hodili lidovce přes palubu. Dost výmluvné, že...
8 │ Duchovní stránka NOVÝ ZÁKON Všechny knihy Nového zákona byly napsány řecky v 2. polovině 1. století. Originály byly zřejmě napsány na papyrusových svitcích. Protože papyrus velmi trpí opotřebováním a vlivy vlhkosti, nezachoval se žádný z originálů. Pozdější opisy byly pořizovány na papyrusových nebo pergamenových listech spojovaných v knihy (kodexy). Hlavními svědky a prameny novozákonního textu jsou pergamenové kodexy. Rukopisy obsahující celý Nový zákon jsou ze 4. století. Je to vatikánský kodex a sinajský kodex, objevený v klášteře sv. Kateřiny na hoře Sinaji a uložený v londýnském British Museu. Celkem se zachovalo na 4000 rukopisů Bible nebo jejich částí. Žádná starověká kniha se nezachovala v rukopisech tak starých a tak početných jako Nový zákon. Do latiny byl Nový zákon přeložen ve 2. století. Ve středověku až do vynálezu knihtisku bylo Písmo svaté opisováno v klášteřích. První tištěnou Bibli vydal J. Gutenberg v roce 1456 (byla to vůbec první vytištěná kniha). I v našich zemích se Bible tiskly poměrně brzy, z roku 1488 pochází Bible pražská, z let 1579-1594 známá Bible kralická.
TESTÍK 1. Nový zákon je souborem: a) 20 spisů
b) 27 spisů
c) 30 spisů
d) 35 spisů
2. Text biblických knih původně nebyl rozdělen do kapitol. Teprve ve 13. století tak učinil: a) anglický biskup E. Langton c) sv. Ambrož
b) sv. Amand Belgičan d) sv. Vitalián, papež
3. O tři století později Robert Estienne rozčlenil kapitoly na verše (jedna nebo dvě věty). Byl to: a) francouzský šlechtic c) francouzský knihtiskař
b) nizozemský filosof d) belgický mnich
Duchovní stránka │ 9 4.
Slovo evangelium je řeckého původu a znamená: a) dobrou zprávu c) staré svitky
b) smutnou zprávu d) tajnou zprávu
5. Atributy evangelistů poukazují na první kapitoly jejich textů. Dokážete přiřadit atributy k evangelistům? Matouš
orel, nejvznešenější a nejvýše létající pták (vznáší se k výšinám věčného Ježíšova původu)
Marek
člověk, neboť evangelium začíná rodokmenem
Lukáš
býk, jako obětní zvíře (Zachariášova oběť v chrámě)
Jan
lev, král pouště (kázání Jana Křtitele na poušti)
6. Nejstarším evangeliem je evangelium: a) Matoušovo
b) Markovo
c) Lukášovo
d) Janovo
První tři evangelia se v mnoha ohledech shodují , říká se jim synoptická. Evangelia byla psána anonymně, dnešní nadpisy byly doplněny později (podle starokřesťanské tradice). Markovo evangelium bylo napsáno pro křesťany pohanského původu, Matoušovo evangelium bylo především určeno křesťanům původu židovského. Lukáš psal pro helénsky vzdělané křesťany a jeho evangelium jako jediné má pokračování: Skutky apoštolů. Obsahuje i řadu jedinečných vyprávění (podobenství o milosrdném Samaritánovi, o marnotratném synu. Čtvrté evangelium (Janovo) chce lépe nežli synoptikové osvětlit smysl Ježíšova života, jeho skutků i slov. Připravila: Blanka Ocovská
Řešení:
10 │ Historie
Z farní kroniky 10. 2. 1939 zemřel Sv. Otec Pius XI., který byl náměstkem Kristovým na Zemi po celých 17 let. Kronikou je hodnocen jako jeden z největších papežů, jehož život byl dílem Boží Prozřetelnosti. Před nástupem do funkce pracoval Ambrogio Ratti jako prefekt ambrosiánské knihovny v Miláně a ve Vatikánu. Papež Benedikt XV. jej poté ustanovil papežským vizitátorem a později apoštolským nunciem v Polsku. Poté se stal milánským arcibiskupem a kardinálem a proti očekávání všech po smrti Benedikta XV. byl zvolen papežem. Jeho heslem bylo „Pax Christi in Regno Christi“(„Kristův pokoj v Kristově království“) a tímto heslem se řídil po celý svůj pontifikát, kdy konal vše pro světový mír. Kronika věnuje encyklikám a dalším aktivitám tohoto významného představitele církve mnoho řádek! Dne 2. 3. 1939 se shromáždil kardinálský sbor k volbě nového papeže a ještě téhož dne byl zvolen nový papež kardinál Maria Giuseppe Giovanni Eugenio Pacelli, který přijal jméno Pius XII. Kronika dále rovněž zmiňuje k datu 18.3. 1939 úmrtí P. Františka Kahouna, působícího v sousední uhříněveské farnosti přes 33 let. V lednu 1939 se vzdal dosavadní zasloužilý a mezi duchovenstvem oblíbený pan arcibiskupský vikář Líbeznického vikariátu Tomáš Harant svého úřadu a na jeho místo byl jmenován dosavadní kanovník u Sv. Víta P. Dr. Jaroslav Kulač. I když se farní kronika o následující události v chronologickém sledu výslovně nezmiňuje, na jejím konci jsou dobové fotografie a jiné písemnosti přibližující úmrtí kardinála Dr. Karla Kašpara, arcibiskupa pražského. Farní kronika uvádí, že vypisovat vše, co lid vytrpěl za éry německé v tzv. Protektorátu, se vymyká rámci této knihy. Na faře byla zřízena koňská nemocnice a vojáci byli nasazeni v kuchyni. Farář byl v kostele hlídán a bedlivě pozorován. Tak tomu bylo i po odchodu vojáků až do května 1945. Německá generalita si přijela prohlédnout zdejší kostel, zvláště se zajímala o chodbu zčásti zachovanou ve zdi kostela. Budova kostela se však zřejmě nehodila pro muniční sklad a byla tedy dalších návštěv ušetřena. Hospo-
Historie │ 11 dářské budovy spravené v roce 1938 byly zanechány vojáky v dezolátním stavu, podobně i zahrada, „kdež proháněli churavé koně“. V dubnu 1945 přitáhla německá záloha do Kyjí a utábořila se s nádržemi benzínu hlavně před farou. Z farního prahu a za stodolou stříleli po „hloubkařích“ (hloubkaři nebo též kotláři – na konci války obávané spojenecké stíhací letouny útočící na pozemní cíle – pozn. V. M.). Místní trnuli hrůzou, že hloubkaři hodí pumu na faru či kostel a nikdo z fary a Starých Kyjí se nezachrání před ohněm. S pomocí Boží se však nic zlého nepřihodilo a vojáci za týden odjeli z Kyjí. Kronikář vyzdvihuje statečnost hrstky hochů a mužů z Kyjí, kteří se 7. května postavili německé přesile, a to i tankům. Dílem padlo v boji a dílem bylo zajato a pak usmrceno 23 místních obyvatel. Jejich vojenský pohřeb byl vypraven z náměstí. Částečně zasažena pumami byla severní část obce Na Hrádku, při náletu bylo usmrceno na 10 lidí. Márnice místního hřbitova byla přeplněna mrtvolami… Kronika radostně popisuje, jak se ze čtyřletého pobytu v koncentračním táboře Dachau vrátil chvalský farář P. František Štverák, který se po několika měsících stal vikářem vikariátu Líbeznického. Po 10. květnu přijeli do obce Rusové. Ve Freyově dvoře bylo zřízeno komando, na faře ambulatorium a posléze strážnice. Bylo zabráno celé první poschodí. Rusové byli vřele přivítáni a po celý pobyt se těšili velké přízni a náklonnosti místních obyvatel. Pět ruských vojáků bylo také pohřbeno na místním hřbitově. Novým arcibiskupem byl Sv. Otcem Piem XII. dne 7.11. 1946 jmenován Msgre. Dr. Josef Beran jako 33. pražský arcibiskup. Kronika mu věnuje dosti místa (jemu a dalším osobnostem katolické církve bude věnována pozornost ve zvláštní kapitole). V létě 1950 byla státními úřady povolena oprava kostela a věže a ohradní zdi kolem bývalého kostela. Těmito slovy a popisem oprav je zápis farní kroniky ukončen… Příště : některé významné osobnosti kyjské farnosti a okolí. Podle farní kroniky zpracoval Viktor Mach
12 │ Modlitba Modlitba za národ a jeho představitele Všemohoucí věčný Bože, na přímluvu svatého Václava, dědice české země, přijmi naše prosby za ty, kteří nám vládnou: dej jim ducha moudrosti a prozíravosti; ať respektují Tvůj spravedlivý řád, hájí lidskou důstojnost a život každého člověka od početí až do přirozené smrti; ať podporují zdravou rodinu založenou na celoživotním věrném svazku muže a ženy; ať poctivě spravují svěřený majetek a svým jednáním dávají dobrý příklad celé společnosti; ať jsou zodpovědní vůči dalším generacím, probouzejí touhu po dětech a jejich dobré výchově. Nás pak naplňuj Svatým Duchem a veď ke svědomitosti, abychom svým životem přispívali ke šťastné budoucnosti národa a zodpovědně rozhodovali. O to prosíme skrze Krista, našeho Pána. Amen. + Mons. Jan Graubner předseda České biskupské konference Olomouc, 25. března 2010
Natanael vychází vždy první neděli v měsíci. Náklad 60ks. Za příspěvek na pokrytí nákladů (10 Kč) děkujeme. Své příspěvky do příštího čísla posílejte na e-mail
[email protected] do 27.6.2010. Technicky zajišťují: p.Fiala a rodina Janušova. ● Další informace o farnosti na www.farnostkyje.cz.
