Zelené listy moravskoslezské
Červenec 2007
Strana zelených
e-mail:
[email protected]
1/2007
Přírodu chráníme hlavně pro naše děti
Zdravý pohyb v přírodě je možný jedině tam, kde je zachována zdravá příroda. Projížďka na huculských koních z agroturistické farmy v Muchovicích na úbočí Lysé hory. Foto: mgr
Moravskoslezští Zelení se připravují na volby Rozhovor s předsedou krajské organizace Vladislavem Kovalem no funguje a co je všechno zapotřebí Proč jsi vstoupil do Strany zeleudělat, abychom doma vůbec mohli ných? svítit, aby tekla voda a podobně. Základní programové myšlenky mi Jaká byla situace byly blízké už dávno. ve Straně zelených Vždy jsem přemýšv Moravskoslezském lel o tom, jak žijeme, kraji okamžiku, kdy jaká je kvalita našeho jsi se stal členem? života. Možná proto, Strana byla rozháže jsem fyzik, mne daná, existovaly různapadaly myšlenky na né skupinky a frakce, to, jak spotřebovávákteré spolu nekomume energetické zdronikovaly. Začali jsme je při každém otočení nejdříve hovořit s lidvodovodního kohoutmi. Začali jsme vytváku, nebo rozsvícením řet vazby mezi novým žárovky či puštěním krajským vedením televize. Jak všech- Vladislav Koval
a členskou základnou. Vytvořili jsme předpoklady pro fungování strany v základních členských organizacích. Při vybudování nové struktury SZ v kraji nám nakonec nesmírně pomohla nynější 1. místopředsedkyně SZ Dana Kuchtová, která našla opory ve stanovách a cesty, jak všechno uvést opět do chodu. Co je z tvého pohledu pro Stranu zelených v kraji nejdůležitější v této chvíli? Nejdůležitější je získávání nových členů, tedy rozšiřování členské základny, a tvorba volebního programu spojená s přípravou příštích krajských voleb. (lv)
Vážení a milí čtenáři Dostáváte do rukou první vydání novin, které se budou věnovat dění v Moravskoslezském kraji z pohledu Strany zelených. Na jednotlivých stránkách se postupně budete setkávat s prací místních organizací SZ v obcích. Seznámíte se z působením některých výrazných osobností našeho kraje při zlepšování kvality života. Dozvíte se o záležitostech ovlivňujících naše zdraví i zdraví přírody, ve které žijeme. Budeme se zabývat postupem samosprávy v obcích, kde je Strana zelených zastoupena v místních zastupitelstvech, i kde tomu tak není. Věřím, že máme všichni jeden společný cíl: pomáhat zdravému rozvoji kraje, ve které žijeme. Ladislav Vrchovský
2
m orav s ko sl e z sk ý k r a j
Konec klidu v kraji pod Beskydami Zástupci vedení Moravskoslezského kraje a vláda ČSSD prosadili v obcích Nošovice a Nižní Lhoty vybudování nové průmyslové zóny s umístěním továrny Hyundai. S dalšími obcemi v okolí však realizace tohoto záměru probírána nebyla. Následně vláda vydala své usnesení č. 550/2006, kterým zajišťuje realizaci investiční pobídky pro investora. Tímto rozšířila následky realizace záměru zóny i na další obce. Teprve v současnosti, kdy se chvatně vyřizují potřebná povolení, přicházejí na řadu jednání se samosprávou a občany. Projednávání probíhá nátlakově, neboť pro orgány státní správy je vládní usnesení závazné. Občané a zastupitelé obcí jsou investorem i úřady odbýváni argumenty, že o věci je už rozhodnuto a je nezvratná, neboť o ní bylo rozhodnuto vládou. Takovýto postup lze označit za nedemokratický a diskriminační. Jedná se prakticky o diktát. Nezávaznost tohoto vládního dokumentu pro samosprávy je řešena nátlakem na starosty prostřednictvím přerozdělování strukturálních fondů krajem (upřednostňováním nepsaného kriteria poslušnosti). Místní lidé se nikdy ve většině neztotožnili s myšlenkou, že stavba je pro region jednoznačným přínosem. Postupné vynořování se stále dalších problémů spojených s blížícím se zahájením provozu závodu, utvrzuje přesvědčení veřejnosti o nevýhodnosti umístění této stavby do podhorské krajiny na nejúrodnější půdu. Problémy se sociálním začleňováním korejské komunity a dojíždějící pracovní síly teprve nastanou. Cílem vládního usnesení č. 550/2006 je mj. zajištění rychlé přepravy materiálu mezi společností Hyundai s její dceřinou společností KIA v Žilině, a vývoz produkce směrem do Polska a na Slovensko. Přes
Železniční trať z Frýdku-Místku do Českého Těšína vede bezprostředně pod úbočím Beskyd. všeobecně uznávanou ekologičnost železniční přepravy nelze souhlasit se zbrklým řešením, jako je zavedení nákladní dopravy přes podhorské vesničky po trati č. 322 (Frýdek-Místek – Český Těšín), kde dosud jezdí jen malokapacitní osobní motoráčky. Trať vede přes venkovská zastavěná území, v její těsné blízkosti vyrůstá a je plánovaná rodinná zástavba, která zajišťuje trvalý život v obcích a jejich rozvoj. Území je současně rekreačně využíváno. U dnešní poklidné trati jsou penziony a jízdárny. Zavedením velkokapacitní nákladní dopravy (zatím požaduje Hyundai po této trati denně vypravit dvaadvacet 600 m dlouhých vlakových souprav jedoucích až 100 km/h rychlostí) dojde k zrušení části živností a povede k odstěhování lépe situovaných občanů.
Je zbytečné poškozovat kvalitu života a osudy dalších lidí, když při rozumném projednání lze najít jiné přijatelnější řešení. Nabízí se možnost vedení nákladní železniční dopravy z Nošovic směrem na Frýdek-Místek a Ostravu-Kunčice do Českého Těšína. Tato trasa je sice o 25 km delší, vede však převážně nezastavěnou, místy průmyslovou krajinou a trať je desítky let pro nákladní dopravu využívaná, částečně již elektrifikovaná, s množstvím mnohokolejných výhyben a má být zdvojkolejena. Těchto 25 km navíc je zanedbatelných proti délce trati, po které musí být zboží převáženo např. při exportu . Celý záměr je navíc v rozporu se strategií rozvoje turistického ruchu v MS kraji i s Karpatskou úmluvou. V územních plánech dotčených obcí a územním
Foto: David Stypka
plánu VÚC Beskydy není plánovaná (ani projednána a posouzena v procesu EIA) elektrifikace tratě č. 322 ani výhybny, a je zcela v rozporu se základní myšlenkou územních plánů, tj. zachování stávajícího venkovského životního stylu s důrazem na individuální venkovské bydlení ve zklidněné zóně. Zvýšený provoz nákladní dopravy na trati č. 322 zásadně negativně ovlivní život ve všech obcích na této trase. Úpravu trati pro nákladní dopravu převážně pro potřeby soukromého investora nelze posuzovat jinak než jako preferování zájmů jednoho soukromého subjektu před zájmy stovek starousedlíků a obyvatel spádových průmyslových oblastí okresu Karviná, Ostrava a Frýdek -Místek, kteří zdejší lokalitu využívají ke klidové rekreaci. Leo Košťál
Bioplynové stanice – spása nebo zkáza? Bioplynové stanice BS mají našemu zemědělství zajistit trvalý zdroj příjmu, nám všem elektrickou energii z biologických odpadů bez zvýšených emisí CO2. Zkrátka samá pozitiva. Veřejnost v místech, kde již fungují, bohužel vnímá zatím bioplynové stanice jako zdroj zápachu, který jim znemožňuje normální život, než jako zdroj alternativní energie . Petice občanů v Klokočově u Vítkova, Velkých Albrechticích u Bílovce i jinde svědčí o tom, že technologie má vážné
chyby a dochází k únikům zapáchajícího plynu, případně výsledný digestát obsahuje příliš mnoho zapachajících látek a je nevhodně využíván. Vzhledem k plánům vybudovat desítky stanic převážně v existujících areálech zemědělských podniků v intravilánu obcí je to časovaná politická bomba. Zelení podporují výrobu energie z biomasy. Je nutno však trvat na , aby nepříjemný zápach byl eliminován technickými i organizačními opatřeními. Problémy jsou zejména dovoz
biologického odpadu z velkých vzdáleností nevhodnými vozidly, aplikace digestátu pomocí cisteren bez dalších opatření, úniky plynu a podobně. V dotčených obcích by měl stát podporovat využití tepla z BI pomocí teplovodů. Zatím se objevil jeden záměr v obci Pustějov u Studénky. Případně lze využit teplo pro sušení dřeva a zajistit tak lidem v obcích přijatelný zdroj paliva pro vytápění domů. Je to téma pro všechny, MŽP, MZ i pro naše poslance, neboť čin-
nost krajských a státních orgánů zatím nepřinesla nápravu. Situace v obcích vyžaduje i právní pomoc Ekologického právního servisu. Pokud se stavíme proti JE a říkáme, že občané žijící poblíž jsou jejich rukojmím, pak musíme postupovat stejně i proti zápachu z bioplynových stanic. Našim společným cílem by měl být bezproblémový provoz BS, které by mohly spoluzajistit dostatek elektrické energie bez nutnosti stavět další JE. Vladimír Mandrla
3
o strava
Dana Kuchtová ukončila školní rok v Ostravě Návštěva ministryně školství mládeže a tělovýchovy a 1.místopředsedkyně Strany zelených Dany Kuchtové v Ostravě v pátek 29. června začala předáváním vysvědčení žákům 9.A ZŠ na Mitušově ul. v Ostravě- Hrabůvce. Následovala schůzka s hejtmanem Evženem Tošenovským a náměstkyní hejtmana Jaroslavou Wenigerovou. Hlavním tématem této schůzky bylo rozpočtové určení daní. Podle představ zástupců Moravskoslezského kraje by nová podoba zákona měla přinést zrušení dvouzdrojového financování krajských a pravděpodobně i obecních škol. „ Pan hejtman i paní náměstkyně Wenigerová si uvědomují, že je to složitá akce, která pokud by měla proběhnout v nějakém rychlém či krátkém horizontu, tak by nemusela dopadnout dobře. A já se domnívám, že převedení financování škol na kraje by mohlo ohrozit kvalitu celého vzdělávání. Já se k tomu nepřikláním. Jsem pro zachování stávajícího stavu, nebo pro kompromis, ve kterém by provozní náklady přešly celkově na kraje, ale financování mezd a odvodů by podle mne mělo zůstat v centru, protože jde mimo jiné i o personální politiku,“ řekla Dana Kuchtová. Při otázce dotací z evropských strukturálních fondů do projektů na vědu a výzkum hejtman Evžen Tošenovský projevil obavu, aby získané peníze byly využity efektivně. Dana Kuchtová vysvětlila, co plánuje v této oblasti ministerstvo školství a jakým způsobem by se peníze měly podle jejích představ dostat k jednotlivým projektům a do škol. Návštěva Dany Kuchtové v Ostravě pokračovala setkáním s primátorem Ostravy Petrem Kajnarem. Primátor projevil potěšení nad účastí krajského předsedy Vladislava Kovala a dalších představitelů SZ v delegaci ministryně školství a 1. místopředsedkyně SZ. Tématem rozhovorů byla vize rozvoje
Ministryně školství Dana Kuchtová předává vysvědčení žákům 9. třídy ZŠ Mitušova ul. v Ostravě-Hrabůvce. vzdělávání. „Představy vedení města jsou velmi jasné, přesně formulované a věcné. Hovořili jsme o rozvoji vzdělávání a přechodu od těžkého průmyslu k technologiím s vyšší přidanou hodnotou. Primátor a rada města Ostravy jsou si podle Dany Kuchtové vědomi významu vzdělávání pro konkurenceschopnost regionu. Ministryně přivítala zejména to, že Ostrava chce podporovat rozvoj vysokého školství, chce se podílet na zvyšování vzdělanosti obecně. „Možnosti spolupráce v oblasti podpory ze státního rozpočtu jsou sice v těchto oblastech velice omezené, ale jsou zde zdroje z evropských strukturálních fondů a tam jsou dva programy, jeden na rozvoj vzdělávání, druhý na rozvoj investic, zejména ten druhý přináší konkrétní peníze a to se měst dotýká nejvíce,“ řekla k tomu-
to tématu Dana Kuchtová. Nakonec byla nastolena i otázka stavu životního prostředí v Ostravě. „Tady jako 1. místopředsedkyně Strany zelených musím vzít v úvahu praxi velkých průmyslových podniků a jejich podíl na znečišťování ovzduší, a působit na podniky tak, aby jejich chování bylo k životnímu prostředí přátelské,“ prohlásila D. Kuchtová. Třetím bodem v programu návštěvy bylo setkání s rektory ostravských vysokých škol. „Probrali jsme systém financování vysokého školství a výzkumu. Rektoři nerozumí přesně pravidlům výběru projektů pro financování a já jim dávám za pravdu, protože v rozpočtu jsou dvacet dvě kapitoly na vědu a výzkum a každý resort financuje svůj vlastní výzkum, pak je tam ještě Akademie věd a granto-
Rektoři ostravských vysokých škol při pracovním obědě s ministryní školství a 1. místopředsedkyní Strany zelených Danou Kuchtovou. Foto: Clown
Foto: Clown
vá agentura a ty mají vlastní rozpočtové položky. To je problém, který si všichni ve vládě uvědomujeme, ale dlouhodobě se neřešil. V radě vlády pro vědu a výzkum, kde rektoři mají zastoupení, by se tímto problémem měli všichni co nejdříve zabývat. Potom jsme diskutovali o financování vysokých škol jak v oblasti investic, tak v oblasti studia i mezd. Rektoři požadují, aby do školství šlo nyní více než dvě miliardy korun, já jsem je ubezpečila, že se budu snažit o to, aby se peníze v minimálním rozsahu něco přes jednu miliardu do vysokého školství vrátily. Bude to bitva, ale je to pro mne principiální otázka. Debatovali jsme i o státních maturitách, tady velice záleží na tom, aby se zkouška připravila nově a dobře, tak, aby výsledek mohly vysoké školy brát jako jedno z měřítek pro přijetí ke studiu. Jde tedy o zvýšení prestiže maturity.A podaří-li se to, pak rektoři jsou ochotni tuto zkoušku jako kritérium v přijímacím řízení akceptovat. To je velmi pozitivní závěr,“ konstatovala Dana Kuchtová. V závěru schůzky s rektory se rozhovor dotkl i na tématu internetového propojení základních, středních a vysokých škol. Rektoři toto propojení neodmítají, ale finanční prostředky se musí najít jinde než v rozpočtech škol. Před odjezdem z Ostravy se Dana Kuchtová setkala se členy Strany zelených v klubu Templ na Stodolní ulici, navštívila pak v pozdních odpoledních hodinách na zpáteční cestě do Prahy ještě Krajské zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků v Novém Jičíně, kde se setkala s vedením organizace. (vr)
4
o st r a v a
Copak se to děje kolem lipové aleje? Soudní znalci, odborníci na posouzení stavu stromů, vydávají posudky proti vykácení lipové aleje v ostravských Komenského sadech. Pro členy rady městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz takové posudky nejsou důležité. Jiní odborníci navrhují lipovou alej plošně vykácet. Ano, takové posudky jsou vedením radnice vítány. Občané podepisují petici proti kácení lip. Jeden z posudků radnicí vítaných takové iniciativy radí přehlížet. Hlas lidu je údajně neinformovaný! Jenže tento hlas lidu vychází právě z posudků soudních znalců! Občanské sdružení chce uspořádat akci Lipové křtiny. Děti jisté základní školy vyrábějí cedulky s křestním jménem pro každou ohroženou lípu. Ale ouha! Školu zřizuje právě radnice. A ta dobře ví, že lípa Vlastička se kácí hůře než bezejmenný strom. Z ničeho nic se vedení školy od akce distancuje. Pak prosákne informace o telefonátu z radnice do ředitelny školy: jestliže bude škola akci spolupořádat, odvoláme ředitelku. Vedení radnice je pozváno na další besedu s občany o Komenského sadech, která má proběhnout v antikvariátě Fiducia 29. května. Vedení radnice pozvání nepřijímá. Nakonec přichází jediný člen ODS, na základě vlastního rozhodnutí. Dostane se mu
Ostravský Bum Bum Band se bubnováním pokouší ovlivnit místní radnici. poděkování za odvahu a vstřícnost od všech přítomných. I když se vyjadřuje v duchu trendu alej vykácet. Básnik Petr Hruška říká: „Ve hře jsou teď aleje dvě. Ta lipová, a druhou bych nazval alejí komunikace. O tu nám snad jde ještě více.“
V antikvariátě Fiducia probíhají besedy o lipové aleji s vrcholně reprezentativním obsazením. Zástupci ministerstva životního prostředí, České inspekce životního prostředí, Agentury ochrany přírody a krajiny, odborníci z univerzit, dendrologové, špičkoví zahradní architekti hledají kompromis. Na stránkách radničního listu Centrum se o těchto besedách veřejnost nedozví, hovoří se jen o besedách organizovaných úřadem.
Foto: Zdeněk Figura Před červnovým jednáním obvodního zastupitelstva vydává Agentura ochrany přírody a krajiny dodatek ke svému předchozímu posudku, ve kterém konstatuje, že lipová alej může být zachována. O tomto dodatku v materiálu pro jednání zastupitelstva není ani slovo. Lípa je náš národní strom. Už v Jiráskově Lucerně je symbolem boje za svobodu. Jak se zdá, boj stále ještě neskončil … Ladislav Vrchovský
Slovo lékaře: nekácet!
Lípove křtiny. Děti s rodiči pojmenovali lípy odsouzené k zániku. Foto: Pavel Zuchnický
Ono snad ani nejde o to vykácení těch alejí, ovšem to, čím je argumentováno, jak jsou vzdělaní a slušní lidé stavěni do rolí idiotů, jak jsou uráženi, dokonce jsou obviňováni ze zpolitizování záležitosti a zneužívání dětí, to je jedním slovem hnus! Neštěstí prý nevzniká, když se potká pravda se lží, ale když se potká několik pravd. Každý na věc máme svůj názor a jistě pro jeho podporu hledáme racionální argumentace, ovšem to, co tady předvádějí vzdělaní lidé ve funkcích, do kterých jsme si je zvolili právě my, mi obrací žaludek !To není demokracie, to je opravdu „pseudocarská gubernie“ se snahou o absolutistickou nadvládu a moc !!! Mne z napomáhání jakékoliv politické straně nikdo obvinit nemůže. Jsem samostatná, nezávislá, pokud něco tvrdím, pak jen sama za sebe a na ochranu zdraví dětí,
dospělých a veškeré živé přírody. Můj názor je nekopromisní. Stromy jsou druhé plíce nás všech tady. Pokud jsou zdravé, mají zůstat tam, kde jsou. Pan architekt Rychtár odhadl, že takových 30 let ještě vydrží. Pak podle mne není co řešit. Dusíme se tady prachem. Vydrží-li stromy ještě těch 30 let, pak není důvod ke spěchu. Doporučovala bych těch 510-15 let počkat, než „vyspravíme“ to, co tady dýcháme a pak se k té debatě o lipových alejích v Komenského sadech vrátit. To, že nerostou v zákrytu jako v zámecké zahradě nebo zvedají chodníky, to opravdu není pro příštích 10 let dobrý argument k pokácení. Jistě, že během 10 let se zalistí i koruny nově vysazených stromků, ale to je přesně ta doba, po kterou se tady budeme všichni ještě asi dusit, než se dořeší ovzduší. MUDr. Eva Schallerová
5
o strava
Stromy v aleji nejsou pro nikoho nebezpečné Lípová alej v parku J.A.Komenského v Ostravě byla založena koncem třicátých let minulého století. V průběhu růstu docházelo k formování kmenů a korun podle genetických dispozic a především vnějších i dalších vnitřních faktorů ovlivňujících jejich morfogenetický vývoj. U některých jedinců docházelo k růstové diferenciaci, zpomalením růstu, případně i úhynu, takže byli doplněni novými jedinci. Tento druh lípy (Tilia cordata Mill.) mívá často zakřivený kmen s košatou nepravidelnou korunou. Má křivolaké větvení z různě silných větví a v zápoji dosahuje horní výšky až 22 m (měřeno Christenovým výškoměrem). Dřevina je dobře zakotvena v půdě a netrpí vývraty ani častými zlomy. Je na ní patrný zanedbaný stav. Zřejmě nebyla dlouhou dobu pravidelně ošetřována ani nebylo dbáno na usměrnění a formování jejího růstu. Při orientačním (screeningovém) posuzování stromů dne 12.4.2007 byla věnována pozornost na infekční rozšíření saproparazitické houby klanolístky lipové Schizophyllum commune Fr., která nebyla nalezena. Podrobnou determinaci, výběr případných původců hnilob, jejich časovou a prostorovou distribuci v živých stromech by vyžadovalo další studium s uplatněním strukturální analýzy histochemickými a histopatologickými metodami. Výskyt několika nekrotizovaných vedlejších větví (2. řádu) je nutno neprodleně eliminovat. Na vývrtech provedených v tlakové straně kmene ve výčetní výši h 1.3 byl zjištěn optimální radiální růst bez prokázaných růstových inhibic. Za poslední desetiletí neklesaly přírůsty pod 1mm naopak dosahovaly 2, mm
Lipová alej v Komenského sadech svým ojedinělým vzhledem připomíná tvar gotického chrámu. a více, což zřejmě mj.svědčí i o zvýšeném obsahu CO2 v atmosféře. Posouzením letokruhovou analýzou směrem do středu kmene byly nalezeny drobné oscilace, které zřejmě korelují s klimatickými výkyvy v daných vegetační periodách.V juvenilní růstové fázi byl růst intenzívní. Projevují se však kompetiční vlivy způsobené sociální pozicí daného stromu. Na náhodně provedených vývrtech nebyly identifikovány symptomy působení dřevokazných hub. Odběr půdních vzorků sondovací tyčí s žlábkem do 445 mm, který byl proveden jen za účelem stanovení acidobazické reaktivity, ukázal neutrální až mírně alkalickou půdní reakci (pH
H2O 7,2). Podle růstových charakteristik lze odvodit, že trofický potenciál na písčito hlinitých půdách v aleji je příznivý. Nebyly nalezeny růstové anomálie, zejména vlivem extrémně působících vnějších faktorů prostředí, reiterace, afinity apod. Vnější plášť u periferních řad je hustě zavětven a tvoří tak oproti interiéru jednotvárný celek s vnitřními průchodovými řadami. Celkový oblý parabolický tvar vnější vrstvy – plášť- je esteticky působivý zřejmě má i dobrou fotosyntetickou výkonnost. Závěrečné doporučení: Alej je v plné biologické aktivitě a plní všechny důležité funkce stro-
Foto: Marie Fröde
mové zeleně v městské aglomeraci. Její hodnota je vzhledem k současnému vitálnímu stavu těžko nahraditelná. Její případná likvidace by znamenala dlouhodobé vyřazení stabilní plně funkční jednotky, která má v této městské části mnohoznačné významné postavení. Pohlcuje polétavý prach a plynné toxické látky v ovzduší, ovlivňuje mikroklima, působí esteticky, tlumí hluk aj. Doporučuji pravidelnou údržbu založenou na odborné péči a diagnostice ve spolupráci s odbornými institucemi. (redakčně kráceno) Doc. Ing. Václav Krpeš, Ph.D. Katedra biologie a ekologie OU
Zastupitelé Moravské Ostravy a Přívozu nevzali na vědomí Doplnění posudku stavu lípové aleje od Agentury ochrany přírody a krajiny bylo na adresu úřadu městského obvodu odesláno 6. června, tedy dvanáct dnů před zasedáním, na kterém zastupitelstvo rozhodlo o zahájení kroků vedoucích k vykácení aleje. Do materiálu pro jednání zastupitelstva o budoucnosti aleje však tento doplněk posudku zařazen nebyl. Agentura ochrany přírody a krajiny posuzovala stav lip podruhé, v období vrcholící vegetace. Uvádíme zkrácený text posudku: Bylo zjištěno, že stromy jsou již plně olistěné a začínají kvést. Zbarvení listů je sytě zelené, u lip velkolistých lesk-
lé. Sytá barva svědčí o tom, že zde lípy nestrádají nedostatkem živin nebo vody, pouze nedostatkem světla.Kromě hmyzu v dutinách nebylo zjištěno jiné napadení škůdci nebo chorobami. Tlaková větvení zatím n vykazují čerstvé praskliny, ale přesto u nich při větru, za mrazu nebo v době rašení, kdy se mění objem pletiv a dochází uvnitř k tlakům, existuje určité riziko rozlomení. Při posuzování stromů (cca kolem sta posudků ročně) se setkáváme s případy rozlomených tlakových vidlic. Při zlepšující se péči o dřeviny nejsou tato statická selhání naštěstí příliš častá. Míru bezprostředního rizika proto za normálních okolností nepovažujeme za vysokou.
Z estetického hlediska působí alej zajímavým dojmem vysoce klenutého gotického oblouku. Z pozice ochrany přírody vnímáme pozitivně zájem občanů na zachování zeleně ve městě i v parku. Pro mnohé návštěvníky je park takřka jediným místem kontaktu s přírodou, proto vůle tento prostor chránit je pochopitelná a zcela legitimní. Třebaže jsme přesvědčeni o správnosti navrhovaného řešení, domníváme se, že vzhledem k aktuálnímu stavu aleje je možné oddálení realizace rekonstrukce. Tím se otevírá prostor pro další diskuzi nad vhodným způsobem rekonstrukce aleje. Nicméně nutnost řešení nízké perspektivy ale-
je musí zůstat i nadále zřetelná. Je třeba počítat s tím, že následně bude nutno řešit další úseky aleje, které jsou více rozvolněné a dnes v lepším stavu. Opakovaně zde upozorňujeme, že žádný z posudků, ani naše zkušenosti, nemohou podat odpověď na otázku, kdy dojde k selhání stability stromů. Pokud bude rozhodnuto o oddálení výměny stromů, doporučujeme finanční prostředky využít na jiných místech v parku k dosadbám v již dříve rozpracované partii parku s terénními modelacemi směrem k ulici Muglinovské a dále k obnově alejí bříz u tenisových kurtů, které jsou rovněž v havarijním stavu. (lv)
6
n o vo j i č í n sk o
Strana zelených v Novém Jičíně vítá mladé lidi Historie strany Strany zelených v Novém Jičíně se datuje od prosince 1989, kdy proběhla ustavující schůze v tehdejším J Klubu. Sešlo se tehdy poměrně hodně zájemců a příznivců. Několik desítek. Nicméně lidí ochotných pracovat, obětovat čas i peníze bylo nakonec velmi málo a poměrně obtížné bylo také najít programovou shodu a priority SZ v našem městě. Obecně je možno konstatovat, že občané si s politikou v porevoluční době příliš nevěděli rady, bylo hodně radikálů, kteří vše chtěli změnit, „zbourat“, ale neměli potřebné znalosti, a hodně času zabralo jenom vysvětlování základních věcí, jako např. jak vlastně funguje město, okres, či kraj. Nicméně SZ se v Novém Jičíně uchytila, především díky tomu, že někteří členové, či příznivci se rekrutovali z profesionálních pracovníků stát-
ní ochrany přírody, či členů Českého svazu ochránců přírody, tito lidé měli slušnou pověst a nebyli zatíženi členstvím v KSČ. Zástupce SZ byl z kraje roku 1990 kooptován do městského zastupitelstva a později zvolen za člena Rady města. V následných volbách v roce 1992 jsme v 29 členném zastupitelstvu získali dva mandáty. SZ až do roku 1998 vždy kandidovala v nějaké kolaci. Bylo tak činěno z pragmatického důvodu, neměli jsme dostatek lidí na obsazení celé kandidátky. Přesto při všech volbách se dva lidé kandidující za SZ dostali do zastupitelstva, a to i když nebyli zdaleka na čelných místech kandidátky. Zástupce SZ byl také nepřetržitě od roku 1990 členem Rady města. Celé porevoluční období se tedy přímo podílíme na vedení města, v různých kolacích, resp. až na drobné obměny, společně s ODS a KDU-ČSL. V Moravskoslezském kraji, ale zřejmě i v celé republice, to bude poměrně výjimečná záležitost, alespoň mi
není známo, že by v některém bývalém okresním městě takto SZ „bodovala“. V roce 2006 jsme zaznamenali historický úspěch, kdy jsme ve volbách dosáhli na bezmála deset procent, což znamenalo získání tří mandátů a následná jednání s vítěznou ODS vyústila v koaliční dohodu, která nám zaručuje dvě místa v Radě a vedení dvou komisí (komise ŽP a komise pro památkovou péči), a mohli jsme chtít i více, ale známe své síly a možnosti. Dokázali jsem se s ODS shodnout na základních prioritách města pro toto funkční období, těmito prioritami je rekonstrukce historického náměstí, které je perlou města, na zástavbě vnitřních volných zón města (lokalita na Bezručové ul. a na Dolní Bráně). Jsme v zásadě také ve shodě v tom, že průmyslová zóna připravovaná od 90. let bude řešena pouze v navrženém rozsahu, tj. cca 35 ha, a že vyhledávání dalších lokalit pro tento účel není vhodné ani žádoucí. Nový Jičín nikdy
nebude nějakým průmyslovým centrem v daném regionu, ale centrem školským, kulturním a sociálním. Velký důraz klademe na připravovaný nový územní plán města, chceme si pohlídat další rozvoj území, rodinnou a bytovou zástavbu, tak aby to neznamenalo další znehodnocování krajiny a půdního fondu. Soustřeďujeme se na dobudování a vytváření služeb souvisejících s kvalitou bydlení občanů, na turistické a rekreační zatraktivnění města, na řešení dopravní situace, parkování na sídlištích apod. Nicméně velkým úkolem stávajících členů SZ v N. Jičíně je „budování“ SZ jako takové, máme velmi malou členskou základnu a těch několik lidí je již přetížených. Nutně potřebujeme další tahouny, vzdělané mladé lidi, kteří se ztotožňují s hlavními prioritami SZ. Pomalu je čas na výměnu „stráží“. Pracujeme na tom, hledáme, ale jde to velmi, velmi pomalu. Petr Orel
Záchranná stanice v Bartošovicích na Moravě V České republice existuje od roku 1997 tzv. „Národní síť záchranných stanic“ (dále jen NSZS) a to díky iniciativě Českého svazu ochránců přírody, který činnost těchto účelových zařízení koordinuje a zaštiťuje. V současné době je NSZS tvořena 24 subjekty, většina stanic je provozována základními organizacemi ČSOP, ale jsou záchranné stanice (ZS), které provozují jiné nevládní organizace a funkci záchranných stanic plní také několik zoologických zahrad. Základním posláním těchto zařízení je poskytnutí profesionální péče zraněných, či jinak handicapovaným volně žijícím živočichům a zajištění jejich plnohodnotného návratu do volné přírody. Z toho plyne, že ZS se snaží prioritně zvířata vyléčit, dochovat (mláďata) a vrátit zpět do přírody, nemohou fungovat jako útulky pro trvale handicapovaná zvířata a to z kapacitních, finančních a personálních důvodů. Ročně projede NSZS přes 6000 živočichů a tento počet narůstá, přímo souvisí s povědomím občanů o existenci té, či oné záchranné stanice. Druhým, rovnocenným posláním NSZS je ekologická výchova a osvěta. Síť podobných zařízení není nikde v Evropě. V Moravskoslezském kraji fungují dvě záchranné stanice, okrajově zde zasahuje ZS Stránská, která spravuje správní území měst Bruntál a Rýmařov a ZS v Bartošovicích, která působí na ostatním území MSK, ale také v kraji Zlínském ( okres Vsetín a Bystřice pod Hostýnem) , v Olomouckém kraji pak na správním území Hra-
nic a Lipníku n.B. Stanice v Bartošovicích má nejdelší historii, byla otevřena na podzim roku 1983 a provozována byla Okresním vlastivědným muzeem v Novém Jičíně. Od 1.ledna 1992 převzala toto zařízení Základní organizace Českého svazu ochránců přírody v Novém Jičíně, která se přímo podílela na jejím vzniku a budování. Od té doby ZS v Bartošovicích prošla mnoha změnami, z původních 15 voliér, je to dnes okolo 70 chovatelských zařízení ( celý areál má cca 3 ha) a disponuje potřebným technickým zázemím. Ročně projde stanicí okolo 1100 zvířat, naše úspěšnost v navrácení přijatých zvířat zpět do přírody se pohybuje mezi 50 až
55 procenty. Stanicí prošlo již na 9000 živočichů, 192 druhů, přičemž nejčastějšími pacienty jsou ptáci (153 druhů) a savci (30 druhů). Tato činnost dnes tvoří 1/3 pracovní náplně, další činností je realizace tzv. regionálních záchranných programů. To je snaha o komplexní řešení ochrany vybraných druhů silně a kriticky ohrožených živočichů. V současné době se zabýváme sýčkem obecným, sovou pálenou a orlem skalním. Fungujeme také jako Záchranné centrum podle zákona o obchodování s ohroženými druhy organismů- CITES, tj. že zajišťujeme péči o státem zabavené živočichy, ročně to je okolo 50 -100 exemplářů.
Dalším stěžejním posláním našeho zařízení je environmentální výchova, od roku 2000 máme zprovozněnou expozici živých zvířat (zde je okolo 35 až 40 druhů), jsou zde umístěni především trvale handicapovaní jedinci, pro školy všech stupňů nabízíme 6 ekovýchovných programů. Od nové vlády jsme si přece jenom slibovali větší podporu, koncepční řešení jak otázek ochrany přírody, tak problémů environmentální výchovy. Je jasné, že vše nelze zvládnout během několika měsíců, ale zatímní signály (pokud vůbec do našich končin dorazí) nejsou příliš optimistické. Petr Orel
Studenti na se přednášce v centru ekologické výchovy seznamují s prioritami z oblasti ochrany přírody a krajiny. Foto: archiv
7
m o ra vskos lezs ký kraj
Důchodci si příjemné stárnutí odpracovali
Počty občanů České republiky v seniorském věku budou stoupat. Otázky kvality života seniorů nabírají na důležitosti. Foto: František Řezníček
Kvalita života je širší problém filozofický, náboženský, medicínský, psychologický, ekologický a společenský, záleží na jejím chápání. Má svou vnější stránku, tedy, co je obecně považováno za kvalitní život, a stránku vnitřní, prožitkovou a psychologickou, kdy kritériem kvality života je spokojenost. Podle J. Pfeifera kvalitu života ovlivňuje zdraví, věk, pohlaví, inteligence, hmotná a kulturní bohatství země, ve které jedinec žije. Kvalitu života si také můžeme představit graficky jako čáru, kde nejníže je položena smrt a optimum se nachází v nekonečnu. G. L. Engel a J. Bergsma rozdělují kvalitu života do tří hierarchických sfér. První je makro-rovina – jde o kvalitu života velkých společenských celků, (např. země). Stává se součástí základních politických úvah. Druhá je mezorovina – zde jde o kvalitu života v malých sociálních skupinách (např. v domově důchodců). K morální hodnotě života se přidává i kvalita sociálního klimatu, kvalita vztahů mezi lidmi, úroveň uspokojování základních potřeb
každého člena společenské skupiny, úroveň sdílených hodnot, existence tzv. sociální opory. Třetí rovina je osobní – jedná se o kvalitu života jednotlivce, o jeho subjektivní hodnocení života, které ovlivňují vlastní představy, očekávání, přesvědčení. Kvalita života je tedy výsledkem porovnávání a zvažování více hodnot. Co je kvalita života se snaží přiblížit Světová zdravotnické organizace: „Kvalita života je to, jak člověk vnímá své postavení v životě v kontextu kultury, ve které žije a ve vztahu ke svým cílům, očekáváním, životnímu stylu a zájmům.“ Z tohoto pohledu můžeme hovořit o kvalitě života seniorů. Stárnutí populace a témata týkající se seniorů jsou velmi aktuální. Vzhledem k tomu, ze se stále více seniorů dožívá vysokého věku, má vyšší vzdělání a těší se plnému zdraví, mohou společnosti prospět více než tomu bylo dosud. Dlouhověkost bude mít podstatný vliv na duchovní proměnu společnosti, protože senioři upřednostňují jiné hodnoty než mladí lidé. Klíčovými hodnotami se stávají zdraví, sociální vazby, smysluplnost života, zatímco otázka výkonu pro ně přestává být důležitá. Je proto nezbytné porozumět seniorům a změnit tak,
často negativní, pohled společnosti na stáří. Je třeba si uvědomit, že stáří je nedílnou součástí lidského života. K nejdůležitějším podmínkám kvalitního života řadí senioři zdraví a dále rodinu. Pod pojmem rodina můžeme chápat partnerský vztah a štěstí dětí a vnoučat. První, nejdůležitější hodnota seniorů – zdraví – je současně velmi ohrožena. K nejčastějším zdravotním komplikacím seniorů patří zejména závratě, poruchy spánku, delirantní stavy. K nejzávažnějším psychiatrickým nemocem patří depresivní syndrom, úzkostné stavy a dementní syndrom. Vznik deprese ve stáří podporují události, mezi něž patří odchod dětí z domova, snížení životní úrovně, ztráta společenského uznání, ztráta partnera, výskyt chronických chorob a bolesti, ztráta společenských kontaktů, závislost na okolí v běžných činnostech či institucionalizace. Platí, že čím víc senioři hodnotí svůj zdravotní stav lépe, tím víc vykazují větší spokojenost se životem, cítí se šťastnější. Vztah mezi existencí nemoci a sociální situací je obousměrný, jakákoli nemoc může zhoršit sociální situaci, stejně tak jako změněná sociální situace může mít za následek zhoršení zdravotního stavu.
Rodina, druhá nejdůležitější hodnota seniorů, by měla skýtat zázemí a jistotu pro každého jejího člena, znamenat záruku pomoci psychické, fyzické i hmotné. Pro seniora vytváří rodina vztažný rámec jeho života. Proto velmi oceňují dobře fungující vztahy v rodině. Soužití rodiny se seniory rozvíjí i ostatní její členy. Senioři zprostředkovávají životní zkušenosti, jsou modelem života ve stáří. Život dětí a vnuků přináší do života seniorů mnohé podněty a zážitky, uspokojuje mnohé potřeby a činí tak život kvalitní. Vztah k potomkům je jedním z nejvýznamnějších zdrojů uspokojení potřeby citové jistoty. V rámci rodiny mají senioři možnost potvrdit si svůj význam (mají tendence potomky vést a ochraňovat). Vlastní fyzická existence je limitována, a proto potřeba otevřené budoucnosti je uspokojována ve vazbě na život mladší generace. Pro vnímání vlastního života jako kvalitního je důležité zachovat si co možná nejdéle společenskou aktivitu, pěstovat záliby apod. Aktivity se odvíjejí od uznávaných hodnot. nejdůležitější hodnotou je, jak bylo již uvedeno, dobré zdraví, následují spokojený rodinný život, příjemný život v dostatku, duchovně orientovaný život, tvůrčí činnosti, získávání informací o světě, práce pro druhé, na posledním místě se umístil majetek. Aktivity seniorů značně ovlivňuje partnerské soužití. Dvoučlenné domácnosti jsou celkově více zapojeny do společných i individuálních aktivit než osaměle žijící senioři a senioři žijící v domovech důchodců či domech s pečovatelskou službou. V některých případech může osamělost vést k prohloubení pasivního způsobu života, k depresím, somatizaci, úzkosti a celkovému snížení prožívání kvality života. Vyvstává otázka, zda opravdu mají senioři žijící osaměle nebo ústavním životem dostatek příležitostí k volnočasovým aktivitám, nebo zda možnosti prožít volný čas aktivně nevyužívají a proč. Je patrné, že aspekty, které ovlivňují kvalitu života, jsou velmi úzce provázané. Ke spokojenějšímu a tedy kvalitnějšímu životu seniorů je třeba neustále zlepšovat zdravotní péči, navracet seniory po životů jejich rodin, vytvářet aktivizující prostředí pro seniory žijící v ústavní péči a pro ty, kteří žijí osaměle a izolovaně. Michaela Englišová Zdroj: M. Englišová - Kvalita života seniorů jako příjemců sociálních služeb, diplomová práce, 2006.
m orav s ko sl e z sk ý k r a j 8 Zelení chtějí prosadit změnu Horního zákona
Předseda Strany zelených Martin Bursík jednal v Ostravě se zástupci Hornické sekce. Setkání moderoval místopředseda SZ v kraji Jiří Dlabaja (třetí zprava).
Moravskoslezská organizace Strany zelených zprostředkovala setkání zástupců občanských sdružení působících na Karvinsku s předsedou Strany zelených a ministrem životního prostředí Martinem Bursíkem. Předmětem jednání byla situace na poddolovaných územích v regionu a návrhy na změnu Horního zákona. Pokusů o změnu Horního zákona bylo již několik, ale bohužel chyběla politická vůle projednat novelizaci tohoto zákona jako celku. Všechny politické garnitury dosáhly pouze prosazení některých menších změn a jednalo se spíše o tzv. kosmetické úpravy. Po sametové revoluci byla snaha o urychlenou novelizaci uvedeného zákona, zejména v paragrafech týkajících se dotčených obyvatel a jejich majetku poškozeného hornickou činností. Je pravda, že došlo k několika
dílčím úpravám některých paragrafů, ale toto je jen malá záplata k nutnosti změny celého Horního zákona. Stávající zákon nevystihuje současný stav českého hornictví v podmínkách nových vlastnických vztahů, platných zákonů odrážejících podnikatelské prostředí v ČR (Obchodní zákon, Živnostenský zákon a další), občanských práv a povinností, vyplývajících z Ústavy ČR, Listiny základních práv a svobod a platného Občanského zákoníku. Horní zákon vznikal a byl přijat za minulého režimu a vůbec nebral na zřetel soukromé vlastnictví, nemohl počítat s tím, že těžební organizace, myslíme tím doly a důlní společnosti, nebudou státní podniky, ale soukromé akciové společnosti a pod. O ochraně životního prostředí se začalo hovořit koncem 80. let, listina základních práv a svobod byla pro většinu národa tabu. Jednání ke změně Horního zákona probíhala v průběhu let 2003
V příštím čísle najdete: Blokuje vstřícnost krajského úřadu k Mittal Steel rozvoj kraje? Orlová: zelení bojují na třech frontách Obchází hejtman Evžen Tošenovský deklaraci čtyř? Jak a v čím zájmu kraj rozděluje veřejné prostředky.
– 2004 na úrovni Ministerstva průmyslu a obchodu za účasti Českého báňského úřadu, Těžební společnosti OKD, Svazu měst a obcí okresu Karviná a Občanských ekologických sdružení. Výsledkem byl pracovní návrh zákona, který zpracoval a předložil JUDr. Pavel Dvořák z ČBÚ Praha v březnu 2004 pod č.j. 855/II/04. Dá se říci, že tento návrh byl přijatelný pro většinu zúčastněných stran, ovšem s výjimkou těžebních organizací. To byl asi důvod, proč se tento návrh dále neprojednával. Podle názoru členů Hornické sekce působící při krajské organizaci SZ v Ostravě je nutné celý zákon přestavět do podoby, kterou mají podobné normy ve státech s podstatně delší působností podobných norem v podmínkách tržního hospodářství (Německo, VB, Belgie, Polsko – nový Horní zákon byl přijat v roce 2006 ap.) Strana zelených podporuje snahy, aby návrhy nového Horního záko-
Foto: archiv
na byly vyvážené a nezvýhodňovaly těžební organizace, ale zároveň braly ohled i na občany, kteří na chráněném ložiskovém území žijí a hornickou činností jsou omezováni a dá se říci i diskriminováni. V České republice se těžba černého uhlí provádí výhradně hlubinným způsobem. V posledních létech je ve větší míře tolerováno dobývání na zával. Vzhledem ke skutečnosti, že jde o dobývání víceslojových ložisek, dochází pak k totální devastaci krajiny, a to vede k drastickým vlivům na životní prostředí a k vícenásobnému podrubávání nemovitostí. To všechno znamená, že se musí řešit lhůty a četnost sanací posthornické krajiny, a kdy a jakým způsobem budou vypořádány náhrady důlních škod způsobených hornickou činností. Horní zákon by měl ve větší míře pamatovat na ochranu životního prostředí a zachování trvale udržitelného rozvoje měst a obcí. (dj)
Solární energie a bydlení Střítež: lokální kolejová doprava, nebo železniční uzel přeplněný nákladní dopravou? Bude mít Orlová kolejové spojení s Ostravou? Co dělá Strana zelených v Karviné.
Zelené listy moravskoslezské. Vydavatel: Krajská organizace Strany zelených, Nádražní 29, 70200 Ostrava. IČ: 00409740. Evidenční číslo tiskoviny: MK ČR 17614. Odpovědný redaktor: Ladislav Vrchovský. Redakční rada: Vladislav Koval, Jiří Dlabaja, Michaela Englišová. www.zelenevolby.cz
