Moravsko-slezská oblast (Brunovistulikum a její varisky přepracované částí - moravosilezikum) Kadomský fundament ( Ma staré

Moravsko-slezská oblast (Brunovistulikum a její varisky přepracované částí • - moravosilezikum) • • •

•

•

•

• • Geologický vývoj území ČR – svědectví hornin

Kadomský fundament (580 – 725 Ma staré granidoidy, metasedimenty, metavulkanity), samostatný mikroblok, který akretoval k Baltice již patrně v kambrium Stal se předpolím variského orogenu k němu akretovaly jednotky ATA (rotace více než od 90 st) – později i alpinského Trangreduje kambrium (jv. od Brna – pouze z vrtů, hlavní transgrese však přišla v devonu, souvislý sled hornin až do sv. karbonu Devon – rifting kadomského podkladu, vulkanismus bimodální, karbon přechod do kolize flyšové sledy – kulm Nízkého Jeseníku a Drahanské vrchoviny v předpolní pánvi sv. karbon vytvoření variské uhlonosné předhlubně – hornoslezská pánev – variské vrásnění vyznívá ve westfalu. Odlišnost od zbytku ČM- oddělil se dříve, neprojevuje se zde kambroodrovický magmatismus, rhenohercynský vývoj v devonu a karbonu Klasická oblast příkrovové stavby fundamentu na jejím západním okraji Nasunutí moldanubika na brunovistulikum, které se pod něj přesouvá

Brunovistulikum

• Dyjský terén (580 Ma) – granitoidy • Metabazitová zóna (metavulkanity, medadiority, gabra – žíly ryolitů 725 Ma) • Nejstarší bazický komplex ve variscidách Evropy • Slavkovský terán – tonality, granodiority, sv. hlavně metamorfity – fylity až ruly migmatitizované

Brněnský masiv – výchozy u Blaska, granodiorit, Typ Blansko – epidotizace na ohlazových plochách

Lom Předklášteří, tišnovské brunnidy, Geologickýdeblínské vývoj území ČR – Metadroby skupiny, místy svědectví hornin Pronikané kadomskými granitoidy

Geologický vývoj území ČR – svědectví hornin

Lom Křoví u Velké Bíteše, Střídání bítešských ortorul a rul (vnější, fylity, Moravikum)

Geologický vývoj území ČR – svědectví hornin Bítešská rula s mafickými

budinovanýi polohami, budináž světlých poloh v mafické poloze

Tremolitické vápence vnějších fylitů (olešnická skupina), lom jv. okraji Olešnice

Devonský pokryv brunovistulika – devonský rifting kadomského fundamentu


Bazální konglomeráty devonu, Tišnov, Žernůvka

onské vápence v lomu Čebínka u Kuřimi


Diskordantní nasedání jury Na zvrásněných vápencích Hádsko-říčských, sv. devon Mor. krasu

Bazální devonská klastika, lomu Hády u Brna Geologický vývoj území ČR – svědectví hornin

Karbon moravsko-slezské oblasti vznik předpolní pánve a předhlubně


Střídání kulmských břidlic a drob, lom Olšany u Vyškova, myslojovické s.

Geologický vývoj území ČR – svědectví Lom Luleč,hornin střídání drob

a břidlic myslejovického s.

• •

• • • • •

Využití krajiny a surovinového potenciálu Chráněné kraj. Oblasti: Jeseníky, Suroviny: kámen- kadomské granity brněnského a dyjského masivu, kulmské droby, amfibolity (hrubý Jeseník, staroměstské pásmo), devonské vulkanity, ortoruly moravika a silezika, Vápence – devon – moravský kras, Hranice n. Mor., drahanská vrchovina, Vitošov (silesikum), šternbersko-hornobenešovské pásmo, Grafit (moravikum – silezikum- opuštěno)- Velké Vrbno, Tresné). Černé, uhlí – hornoslezská paralická pánev, dříve též boskovická brázda (Rosice, Oslavany). Kaolín- Znojemsko (z bít. Ortorul a granitů dyjského plutonu) – netěží se již Rudy: Silezikum- zlato (Zlaté hory), sulfidy Pb, Cu, (Zlatohorsko). Fe rudy – šternbersko-hornobenešovský pás, silesikum (netěží se již).

Hornoslezská pánev (svchnokarbonské molasové pánve ve variské předhlubni)



Limnické pánve ČM • • •

•

• •

Dvě skupiny: westphalsko-stefanské stefansko-permské (vázány na ssv. –jjz. zlomy tzv. brázdy) nejsou zvrásněny – diskordantně uloženy na paleozoickém nebo starším zvrásněném podkladě Uhlonosné – v té době zde byly pralesy – ČM byl blízko na rovníku

Stratigrafické rozsahy limnických pánví ČM (310- 230 Ma)


Paleogeografie limnických pánví koncem westphalu


Paleogeografická rekonstrukce rozsahu limnických pánví koncem stephanu až začátkem permu


Horniny permokarbonu

Pískovce a prachovce, sp. perm Český Brod Výchoz uhelné sloje Radnické vrstvy, Ovčín u Radnic Sedimenty převážně laterálně migrujících říčních koryt, Týnecké s., Radčice, sz. od Plzně Geologický vývoj území ČR – svědectví hornin

• Využití krajiny: • Permokarbonské pánve: dříve těžba černého uhlí (Kladensko-rakovnická pánev, vnitrosudetská pánev)- nyní opuštěno), zásoby na Slánsku, mělnické a mnichovohradišťské pánvi, pod křídou – střety zájmů s ochranou vod v křídě). • Kámen pro stavební účely a ušlechtilou kamenickou a sochařskou výrobu (arkózy, arkózovité pískovce)

Trias ČM  Polická pánev (v podloží křídy)  Jv. část Podkrkonošské pánve  Trutnovsko – náchodská deprese

       

Mocnosti od 0-200 m, diskordantně na sv. permu Většinou pestře zbarvené pískovce s polohami slepenců Sed. prostředí: fluviální, jezerní, deltové jezerní, nálezy kořenových Systémů rostlin, dinosauří stopy Větší část překryta křídou

Český masiv v juře (cca před 160 – 140 Ma)


Jurské vápence s amonity, Olomučany, jv. od Blanska.

vývoj území ČR – JurskéGeologický vápence, lom Stránská skála u Brna – Líšně, sv. jura svědectví hornin

Český masiv v křídě (cca 95- 80 Ma)


Sedimenty křídy Vytříděné pískovce lom Střeleč pod Troskami,

Pískovcová skalní města Českého ráje Geologický vývoj území ČR – svědectví hornin

Sloní hřbety Jítravské sedlo u Jítravy, cenomanské pískovce, modelované vodou

Vývoj ČM v terciéru


• Pokrušnohoří: • Předriftová etapa (eocén-oligocén) vulkanismus již od rozhraní křídy a paleogénu • Riftové období (oligocén-miocén) - cca 40- 20 Ma • Poriftové období (pliocén-pleistocén) • Morava: • Autochtonní paleogén jv. svahů ČM • Předhlubeň, vídeňská pánev

Využití krajiny a surovinové zdroje • Česká křída je oblastí se zvýšenou ochranou zdrojů pitné vody, zásobárna pitné vody, která infiltruje z okolních jednotek krystalinika, příp, permokarbonských pánví, • Nutná co nejpřísnější ochrana čistoty vod, dekontaminace po chemické těžbě uranu (ekologická zátěž na desítky let) • Suroviny: žáruvzdorné jílovce, suroviny (jíly, jílovce) pro výrobu stavební i užitné keramiky, jíly, stavební kámen (opuka, pískovce),

Stratigrafe terciérních pánví Českého masivu


Rozšíření miocénních uloženin – rekonstrukce říční sítě (cca 16 -6 mil let)


Horniny terciéru

Sloupcová odlučnost olivinického bazaltu, Vrch Hradiště u Konst. Lázní

Oligomiocénní vulkanity Českého středohoří cca 40 – 15 Ma Geologický vývoj území ČR – svědectví hornin

Povrchový hnědouhelný důl Bílina, Jenišův Újezd, sedimenty bílinské Delty Geologický vývoj území ČR – svědectví hornin

Využití krajiny suroviny (terciérní limnické pánve a Vídeňská pánev)

• Energetické uhlí (hnědé uhlí) – Podkrušnohoří, Vídeňská pánev (lignit), pro el. a teplárny hlavně • Část jílů lze využít i ve stavebním průmyslu (využívají se pro výrobu cihel a keramiky (např. Vídeňská pánev) • Problémy s antropogenně silně ovlivněnou krajinou, nutné dekontaminace průmyslově využívaných oblastí, exhalace elektráren, špatné ovzduší, těžké kovy v půdách aj.

Základní stavební jednotky vnějších Karpat


Paleogeografická mapa střední křídy jižní Evropy a přilehlých tethydních pánví


Korelace litostratigrafických jednotek vnějších Záp. Karpat


Karpatská předhlubeň a vídeňská pánev


Využití krajiny – vnější flyšové jednotky Záp. Karpat • Potenciálně ropa, plyn, také břidličný plyn z jurských a křídových černých břidlic, příp. břidlic kenozoických • Stavební a dekorační kámen (pískovce) • Vulkanity (těšínity)- stavební kámen • Jurské vápence vyvlečené na bázi příkrovů – např. Štramberk (vápno, stavební kámen, hutní výroba na Ostravsku

Kvartérní pokryv Českého masivu

•Glaciální, glaciofluviální sedimenty •Eolické sedimenty (spraše, písečné duny) •Deluviální (svahové sedimenty) •Fluviální (např. terasové štěrky), •Limnické sedimenty, chemogenní sed. (krápníky, travertiny atd.), •Vulkanity (Komorní Hůrka, Železná Hůrka, možná Jeseníky) Geologický vývoj území ČR – svědectví hornin

Využití kvartérních hornin • • • •

Spraše- výroba cihel, stavební materiály Písky (váté) – stavební výroba, sklářství Písky (glaciofluviální) – stavebnictví Štěrkopísky (terasový říční systém, stavebnictví, živcové suroviny (Halámky). • Vulkanity- stavební kámen (např. Velký Roudný). - bazalty

• • • • •

• • •

Závěr ČM je koláží čtyř autonomních jednotek – moldanubické, tepelsko-

barrandienské, moravsko-slezské a sasko-durynské Moravsko-slezská skupina teránů se oddělila od Gondwany nejdříve a akretovala k baltice patrně již v kambriu, ale zcela jistě před sp. devonem Armorická skupina mikrokontinentů se oddělila v průběhu ordoviku a akretovala v období devonu až spodního karbonu během variské orogeneze Definitivnímu připojení armorické skupiny k Avalonii/Baltice předcházely dílčí vzájemné kolize jednotlivých fragmentů Variská amalgamace byla několikafázovým procesem, který byl řízen geometrií subdukčních zón, k JV ukloněnými suturami tepelskou a rhenohercynskou, které byly kořenovými zónami příkrovů sunutých k SZ v případě zbylých dvou (u moldanubické suturury jasné doklady chybí) Během ukládání svrchnokarbonské paralické molasy vyznívají procesy variské orogeneze, s výjimkou záp. části předhlubně nejsou sedimenty zvrásněny, až do konce sp. permu jsou vázány pánve na variské struktury Platforní vývoj začíná sv. permem (zechsteinem), jehož sed. Jsou nezávislé na varisky erodovaných strkturách. Epizody eroze ČM masivu, střídají krátké epizody sedimentace v triasu, juře, křídě, terciéru v pánvích jejich vývoj je spjat s deformacemi v předpolí vznikajícího alpinského orogénu (od křídy do kvartéru doprovázeno i aktivním alkalickým vnitrodeskovým vulkanismem


Moravsko-slezská oblast (Brunovistulikum a její varisky přepracované částí - moravosilezikum) Kadomský fundament ( Ma staré

Recommend Documents