Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Datum tvorby
Anotace
CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 23 Rostlinné orgány, kořen 1. 3.1.2013
-pro učitele -rozdělení orgánů -kořen – funkce, typy, vnitřní a vnější stavba, přeměny, význam -prezentace
Orgány semenných rostlin Květ
Stonek List
Kořen Grundorganer. In: PORSE, Sten. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2008 [cit. 2013-02-13]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Grundorganer.svg
Soubor pletiv tvoří orgány. Orgány : a) Vegetativní – funkce…………. 1) 2) 3) b) Reprodukční (rozmnožovací) – funkce …………………. 1) 2) 3) Grundorganer. In: PORSE, Sten. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2008 [cit. 2013-02-13]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Grundorganer.svg
Kořen Funkce : 1) ……………….. 2) ………………….. 3)syntetická (produkuje aminokyseliny, alkaloidy, růstové 4)zásobní Většinou podzemní Kořenová soustava – soubor všech kořenů rostliny Bude mít větší kořenovou soustavu rostlina vodní nebo rostlina na suchém stanovišti?
Kořeny rostlin • Hlavní kořen s postranními • Postranní kořeny • Allorhizie • Homorhizie • Mrkev • Kukuřice Korenova_soustava. Mendelu [online]. 2008 [cit. 2013-02-13]. Dostupné z: http://web2.mendelu.cz/af_211_multitext/obecna_botanika/obrazky/organologie/korenova_soustava.jpg
Přiřaďte k obrázkům pojmy.
KOŘEN (RADIX) – vnější stavba • • • • • •
kořenová čepička vzrostný vrchol kořene zóna dělení prodlužovací zóna zóna diferenciační zóna větvení
Vnitřní a vnější stavba
Anatomy roots. In: HELIX84. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2006 [cit. 2013-02-13]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Anatomy_roots.png
Root tip. In: CLEMATIS. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2007 [cit. 2013-0213]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Root_tip.JPG
KOŘEN (RADIX) – vnitřní stavba • Pokožka (krycí pletivo)= rhizodermis • Kůra prvotní exodermis mezodermis endodermis (ztloustlé stěny buněk) • Střední válec : a) Cévní svazky (vodivé pletivo) b) Kambium (dělivé pletivo) - růst do šířky c) Dřeň
Primary and secondary cotton roots. In: PDH. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2006 [cit. 2013-02-13]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Primary_and_secondary_cotton_roots.jpg
rozlišujeme primární a sekundární stavbu kořene u jednoděložných – po celý život primární stavba u dvouděložných a nahosemenných je sekundární stavba
Sekundární stavba kořene. Mendelu [online]. [cit. 2013-02-13]. Dostupné z: http://web2.mendelu.cz/af_211_multitext/obecna_botanika/texty-organologie-sekundarni_stavba_korene.html
Primární stavba stonku. Mendelu [online]. [cit. 2013-02-13]. Dostupné z: http://web2.mendelu.cz/af_211_multitext/obecna_botanika/texty-organologie-primarni_stavba_stonku.html
Metamorfózy kořene a) b) c) d) e) f) g)
kořenové hlízy -zásobní funkce dužnaté kořeny-zásobní funkce vzdušné kořeny-přijímají vlhkost dýchací kořeny asimilační kořeny -u nás vzácné – většinou v tropech kořeny parazitů- haustória příčepivé kořenypřichycovací funkce)
1) 2) 3) 4) 5) 6) 7)
Monstera Jmelí Orsej Břečťan Celer Bažinné rostliny Epifytické orchideje
Přiřaďte ke konkrétní rostlině typ metamorfózy.
O jakou rostlinu se jedná ? Árónovité Některé druhy čeledi áronovité (Araceae) obsahují ve svých pletivech nerozpustné krystaly šťavelanu vápenatého ve tvaru jehliček, rafid, které při pozření mechanicky dráždí sliznice dutiny ústní a trávicího traktu. Výsledkem je svědění, zánět, otok rtů, jazyka, patra i hltanu, což vede ke ztíženému polykání a potížemi při dýchání až dušení. Může se objevit také dávení, zvracení, průjem a hemoragická gastroenteritida, tedy zánět žaludku a střev. Některé druhy navíc obsahují i proteolytické enzymy, které zhoršují účinek oxalátových krystalů, a rozpustné šťavelany a kyselinu šťavelovou, které Monstera deliciosa. In: RAUL654. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San způsobují tetanii a mohou být příčinou Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2005 [cit. 2013-02-13]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Monstera_deliciosa3.jpg selhání ledvin. Jedovaté pokojové rostliny. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-02-13]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Jedovat%C3%A9_pokojov%C3%A9_rostliny
O jaký typ kořene se jedná ? Co je na obrázku ?
Jde o rostlinu jednoděložnou nebo dvouděložnou ?
OnionBulbRoots. In: JONATHUNDER. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2010 [cit. 2013-02-13]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/File:OnionBulbRoots.jpg
Zázračný celer. Hobby.blesk [online]. 2010 [cit. 2013-02-13]. Dostupné z: http://hobby.blesk.cz/clanek/hobby-zahrada/144727/zazracny-celer-vyborny-na-potenci-i-na-demenci.html
Bulva celeru CDC celery. In: ALBERTCAHALAN. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2005 [cit. 2013-02-13]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:CDC_celery.jpg
Haustoria jmelí Viscum minimum horrida tag30 ies. In: FRANK VINCENTZ. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2004 [cit. 2013-02-13]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Viscum_minimum_horrida_tag30_ies.jpg
Křehké korálovité kořeny u cykasů - symbióza se sinicemi rodu Nostoc nebo Trichormus. Vyskytují se v místech s chudou půdou. Sinice dodávají rostlinám dusík. Současně produkují neurotoxin BMAA, který se usazuje především uvnitř semen. Cycas Circinalis - Coralloid Roots500. In: PEREGRINUSX. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2007 [cit. 2013-02-13]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Cycas_Circinalis_-_Coralloid_Roots500.jpg
Význam kořene • Potrava • Krmivo • Potravinářský průmysl • Léky
Přiřaďte pojmy k sobě.
• • • • • • •
Krmná řepa Cukrová řepa Mrkev Petržel Celer Kostival čekanka
•
•
•
• •
Pastinák setý (Pastinaca sativa), lidově "pastiňák", spadá do čeledi miříkovité (Apiaceae), někdy také označované okoličnaté[1]. Pastinák je vytrvalá bylina, která může dosahovat výšky 30-100 cm. Rostlina kvete žlutými až žlutozelenými květy ve druhém roce života, přičemž doba květu zahrnuje dobu letních prázdnin, tedy červenec a srpen, případně i počátek září. Rostlinku můžeme nalézt v teplejších oblastech, kde je schopna získat alespoň trošku slunečního záření. Co se jejího původu týče, pochází z Kavkazu, Blízkého Východu a Střední Asie, postupně však zdomácněla v Evropě a byla loděmi převezena a následně pěstována i v Americe a u našich protinožců. Kořeny pastináku jsou mnohdy připodobňovány ke známější kořenové zelenině - mrkvi. Kořen pastináku lze ale od mrkve velice snadno rozlišit, má totiž mnohem výraznější chuť a bledší zabarvení. Svými léčivými účinky je známý kořen a plody pastináku, obvykle se podává jako nálev tvořen 2-3 lžičkami na 250ml, přičemž běžné je vypít 2-3 šálky tohoto nápoje denně. Podobně jako třeba káva či čaj působí močopudně a má uklidňující účinky, stejně jako např. meduňka. Užívání také zlepšuje chuť k jídlu a pomáhá při čištění močového měchýře od močových kamenů či písku. U velmi citlivých jedinců však může jeho užívání vyvolat alergickou reakci ve formě podráždění kůže po styku se slunečním zářením, odb. fotodermatóza. Kromě léčivých účinků je prokázáno, že rostlina byla od dávných dob užívána k přímé spotřebě, tedy k jídlu. Nejhodnotnější jsou v tomto směru kořeny pastináku, které mají chuť podobnou sladší petrželi. Je možné pojídat pastinák syrový či vařený v salátech či polévkách, stejně jako jinou, známější kořenovou zeleninu. Plody mohou být použity dokonce jako kořenící přísada do polévek či omáček. Mimo jiné se také traduje, že užití kořene pastináku spolu s mlékem příznivě působí na léčbu dnes už nepříliš rozšířených souchotin. Římané věřili, že kořeny pastináku jsou afrodiziakem. Pastinák setý. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-02-13]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Pastin%C3%A1k_set%C3%BD
Kořen pastináku PastinakePflanzegeerntet. In: GOLDLOCKI. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2004 [cit. 2013-02-13]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:PastinakePflanzegeerntet.jpg
