MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC

MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC Ústav managementu a marketingu

Jakub Suchomel

TVORBA POZICE NOVÉ ZNAČKY NA TRHU V ODĚVNÍM PRŮMYSLU Creating position of new brand in clothing industry

Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Mgr. Renáta Pavlíčková

Olomouc 2011

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma tvorba pozice značky na trhu v oděvním průmyslu vypracoval samostatně pod vedením Ing. Mgr. Renáty Pavlíčkové a v seznamu literatury jsem uvedl veškeré použité literární a odborné zdroje.

V Olomouci dne ............................

......................................... Podpis

Poděkování

Na tomto místě bych rád poděkoval paní Ing. Mgr. Renátě Pavlíčkové, která mi poskytla cenné rady a poznámky, a tím mi pomohla k vypracování této bakalářské práce. Dále bych rád poděkoval celé své rodině, která při mě stála po celou dobu mého studia.

OBSAH ÚVOD......................................................................................................................7

I.

TEORETICKÁ ČÁST

1 Marketing............................................................................................................8 1.1 Obecné informace...................................................................................8 1.2 Marketingový mix...................................................................................9 1.3 nástroje marketingového mixu................................................................10 1.4 Marketingové koncepce..........................................................................12 2 Trh........................................................................................................................15 3 Produkt................................................................................................................16 3.1 Životní cyklus produktu..........................................................................16 3.1.1 Etapa I. zavádění produktu......................................................16 3.1.2 Etapa II. etapa růstu.................................................................18 3.1.3 Etapa III. etapa zralosti............................................................18 3.1.4 Etapa IV. etapa poklesu...........................................................19 4 Zákazník...............................................................................................................20 4.1 Zákaznické potřeby.................................................................................20 4.2 Spokojenost zákazníka............................................................................20 4.3 Přitahování zákazníků.............................................................................21 4.4 Náklady na ztracené zákazníky...............................................................21 4.5 Rentabilita zákazníků..............................................................................22 4.6 Faktory ovlivňující zákazníkovo chování...............................................22 4.6.1 Kulturní faktor..........................................................................23 4.6.2 Sociální faktor...........................................................................23 4.6.3 Osobní faktor............................................................................24

5 Značka.................................................................................................................26 5.1 Obecné informace..................................................................................26 5.2 Značka jako poklad...............................................................................26 5.3 Logo a jméno........................................................................................27 5.4 Padělky.................................................................................................27

II.

PRAKTICKÁ ČÁST

6 Základní charakteristika.................................................................................29 7 Cílový trh..........................................................................................................30 7.1 Zákazníci..............................................................................................30 7.2 Výroba..................................................................................................30 7.3 Cena......................................................................................................31 7.4 Sídlo a zázemí.......................................................................................31 7.5 Cíl značky.............................................................................................31 8 Propagace..........................................................................................................33 8.1 Reklama................................................................................................33 8.2 Distribuce..............................................................................................33 8.3 Sponzoring............................................................................................34 9 Konkurence.......................................................................................................36 9.1 Volcom stone........................................................................................36 9.2 Circa......................................................................................................36 9.3 DC shoe co USA...................................................................................36 9.4 Drop dead..............................................................................................37 9.5 Crusty demons.......................................................................................38 9.6 Metal mulisha.........................................................................................38 9.7 Fallen......................................................................................................39 9.8 Famous stars and straps..........................................................................39

10 Klady a zápory..................................................................................................40 10.1 Klady uvnitř podniku................................................................40 10.2 Zápory uvnitř podniku...............................................................41 10.3 Klady vnějšího prostředí............................................................41 10.4 Zápory vnějšího prostředí..........................................................42 11 Odhad nákladů a výnosů..................................................................................43 11.1 Počáteční náklady......................................................................43 11.2 Předpokládané výnosy...............................................................43 11.3 Výsledek hospodaření................................................................44 12 Anketa.................................................................................................................45 ZÁVĚR.....................................................................................................................49

III.

PŘÍLOHY

Firmy a jejich loga....................................................................................................50 Oděvy nabízené v průzkumu...................................................................................51 Pánská.................................................................................................51 Dámská...............................................................................................52 Kapely, které bych rád sponzoroval.......................................................................53 ANOTACE...............................................................................................................55 Použitá literatura........................................................................................................56 Internetové zdroje......................................................................................................56 Seznam tabulek..........................................................................................................57 Seznam grafů.............................................................................................................57 Seznam příloh............................................................................................................58

ÚVOD Téma bakalářské práce zní tvorba nové značky na trhu v oděvním průmyslu. Již v notoricky známé písni pánů Voskovce a Wericha se setkáváme s názorem, že „šaty dělaj člověka.“ Je nutno uznat, že toto pořekadlo funguje i v reálném životě. Podle oděvu opravdu poznáme, zda je člověk vandrák či boháč. Šaty nám mohou také napovědět, v hledání osob se stejnými či podobnými zájmy. Oděvy jsou prostě každodenní součástí nás všech. Chrání nás před okolním světem, před naším studem, ale také rýsují naši osobnost. Díky šatům si můžeme udělat první dojem ještě dříve, než daná osoba promluví. Je jasné, že co člověk to individualita, a proto je spousta různých druhů oděvů a je důležité najít si svůj vlastní styl. A já bych rád díky této bakalářské práci podpořil právě ten svůj. Marketing v oděvním průmyslu a jeho aplikace byl hlavní cíl této práce. Osobně vidím v marketingu zajímavou ekonomickou disciplínu, ve které bych rád v budoucnu našel uplatnění. Pro oděvní průmysl je nesmírně důležitou a neodmyslitelnou složkou. Většina úspěšných firem má svůj marketing perfektně propracovaný, a právě na něm stojí úspěchy celé společnosti. Marketing je však i velice složitý proces, do kterého se musíme naprosto položit a věnovat mu spoustu času. U oděvního průmyslu to platí snad více než u jiných výrobků. Spousta lidí dnes raději sáhne po cenově levnějším plagiátu, než po opravdové kvalitě, a právě toto musí marketing změnit. Úkol to není zrovna jednoduchý, ale každá výzva Vás posune kupředu. Hlavním cílem bakalářské práce je popsat proces založení fiktivního podniku v oblasti oděvního průmyslu a posoudit jeho případnou životaschopnost v praxi. Prosadit se při dnešní konkurenci nebude snadné. Teoretická část práce se bude věnovat základním pojmům jako jsou marketing, nástroje marketingu, či marketingová koncepce. Práce se však bude věnovat i trhu, zákazníkovi, produktu a značce. Praktická část se zaměří na budování fiktivního podniku. Aby mohl takový podnik existovat musí mít krom spousty dalších věcí logo, název či sídlo. Velká část práce je věnována propagaci výrobku. V práci budou zpracovány některé možné výhody i nevýhody podniku. V samotném závěru bude zpracován odhad příjmů a výdajů podniku a dále krátká závěrečná anketa.

7

I.

TEORETICKÁ ČÁST

1 MARKETING 1.1 Obecné informace „ Definovat marketing je stejně tak složité, jako jsou složité marketingové aktivity“. 1 Marketing je ekonomickou disciplínou, která se může pochlubit širokou škálou technik a koncepcí. Marketingu je dle Jakubíkové „uvědomělé, na trh orientované vedení firmy a organizace, kdy zákazník je do jisté míry alfou i omegou podnikatelského procesu.“2 Na marketing jako takový se dá nahlížet ze dvou různých pohledů sociálního a manažerského. Sociální pohled je spíše zaměřen na zákazníka a jeho potřeby. Podle takového pohledu by mělo tedy být prioritou uspokojit lidské očekávání od výrobku. Jedna z mnoha definic říká: „Marketing je sociální proces, při kterém jednotlivci a skupiny získávají to, co si přejí a co potřebují prostřednictvím tvorby nabídky a směny hodnotných produktů a služeb s ostatními.“3 Z manažerského pohledu je marketing především umění prodávat jednotlivé produkty za účelem zisku. Paradoxem však zůstává, že prodej není nejdůležitější náplní marketingu, ovšem jen špičkou ledovce. Významný manažerský teoretik Peter Drucker praví: „Lze předpokládat, že i v budoucnu bude existovat určitá potřeba prodeje. Cílem marketingu je však učinit prodej nadbytečným. Jeho cílem je poznat zákazníka a jeho potřeby tak dokonale, aby se výrobky pro něj určené prodávaly samy. Ideální marketing musí dosáhnout toho, aby zákazník byl plně připraven koupit si daný výrobek. Pak již stačí, aby byl daný výrobek k dispozici.“ 4 Podstatou úspěšného marketingu je přijít ve správný čas se správným výrobkem. Skutečný rozmach marketingu nastává krátce po II. Světové válce. Spousta podniků začala marketingu přikládat stále vyšší pozornost. A jelikož se těmto firmám marketing vyplácel, bylo jen otázkou času, kdy se z něj stane hlavní náboj práce mnohých firem. Aby mohl marketing fungovat správně, musí mít určitá pravidla, která firmám pomáhají. Bez nich by marketing nefungoval tak jak má a nevedl by k touženému úspěchu.

1

KOTÍKOVÁ, H., ZLÁMAL, J., Základy marketingu, s. 7. JAKUBÍKOVÁ D., Strategický marketing, s. 11. 3 KOTLER, P., Marketing management, s. 24. 4 KOTLER, P., Marketing management, s. 24. 2

8

Cílem marketingu je dopomoci firmě k ziskům a všeobecnému úspěchu. Jinými slovy marketing by měl pomoci splnit cíle podniku. Pro ně má krásnou definici M. Foret, který říká „ Cíle podniku jsou obvykle definovány jako měřitelné výsledky, kterých se podnik svou činností snaží dosáhnout.“5 Pomůckou pro úspěšný marketing společnosti je tzv. marketingový mix. 1.2 Marketingový mix Za zakladatele marketingového mixu je považován profesor z Harvard Business School, Niel H. Borden. On sám přirovnává marketingový mix k tzv. cake-mixu, neboli k dochucování moučníku. Moučník se dá vylepšit nějakou surovinou například cukrem, nesmí se však cukru přidat moc, mohlo by to totiž celý moučník zkazit 6 . Velice podobné to je i s marketingovým mixem, i u něj je důležité dodržovat poměr jednotlivých složek. V každé situaci je zapotřebí použít trochu jinou strategii, něco jiného přidat a něco ubrat. Nejdůležitější je vždy najít ten správný poměr, aby byl výsledek co nejlepší. Dle Heskové „ marketingový mix tvoří souhrn nástrojů, které vyjadřují vztah firmy k jeho podstatnému (zájmovému) okolí tj. zákazníkům, distribučním a dopravním organizacím a dalším prostředníkům.“7 Dnes je marketingový mix znám spíše pod zkratkou 4P, kdy číslovka čtyři značí počet hlavních kategorií a písmeno P je vždy počáteční písmeno kategorie viz. tabulka. Product

výrobek a jeho politika

image, obal, sortiment

Price

cena a její politika

platební podmínky

Place

distribuce a její politika

zásoby, doprava

Promotion

komunikace podpora prodeje

osobní prodej

Tabulka č.1- marketingový mix

Pramen: vlastní práce

Aby podnik dosáhl nejlepšího možného výsledku, musí jednotlivé složky správně zkombinovat. Každá situace si vyžaduje vlastní kombinaci a neexistuje šablona, která funguje na všechny situace. I proto musí být marketing neskutečně flexibilní a stejně tak musí být flexibilní i lidé, co se jím zabývají. Marketingový mix se tak stává souhrnem všech

5

FORET M., Marketing základy a principy, s. 22. Srov. Prof. Ing. STEHLÍK, E. CSc, Základy marketingu, s. 67. 7 HESKOVÁ, M. Marketingová komunikace součást marketingového mixu, s. 13. 6

9

nástrojů, které vyjadřují vztah podniku ke svému okolí, tedy ke svým zákazníkům, klientům, ale také k peněžním institucím. 1.3 nástroje marketingového mixu Product- „výrobek je hmotný statek, služba, ale i myšlenka, která se stává předmětem směny na trhu a je určena k uspokojování lidských potřeb.“8 Vystupuje pomyslně na první příčku, co se důležitosti týče. Rozhoduje se nejen o tom co se bude vyrábět a prodávat, ale také jaké vlastnosti sebou má výrobek nést. Každý správný marketing manažer ví, že výrobek není jen směsí nějakých technických parametrů. Naopak u výrobku ovlivňujeme spotřebitele velkou spoustou dalších faktorů. Například obal. Nejen, že určený výrobek chrání před možným poškozením, ale mnohdy mu dodá pěknou image. Dalším důležitým faktorem je značka. Pěkné, vydařené logo podniku získá velké sympatie. Samozřejmě co se výrobkové politiky týká. Existuje spousta dalších faktorů, jako je dostupnost a cena servisu, nebo pověst podniku. Všechny tyto faktory mnohdy zásadně rozhodují o našem úspěchu či neúspěchu. Price- nedílnou součástí marketingového mixu je cena. Nejenže zákazníkovi usměrňuje poměr mezi poptávkou a nabídkou, ale vytváří také tlak na vnitřní hospodaření v podniku, čímž jej chrání od zbytečného rozhazování. 9 Tento faktor zase ovlivňuje konkurenceschopnost podniku. Při tvorbě ceny podnik ovlivňují další nástroje marketingového submixu. Známé jsou především slevy, nebo ohrané 3+1 zdarma a jiné podobné akce. Mnohým zákazníkům také lichotí možnost nákupu na splátky. V neposlední řadě cenu může ovlivnit i stádium výrobku. Je samozřejmě rozdíl mezi cenou, kdy je výrobek na vrcholu a kdy je třeba doprodat zásoby. Place- „veškeré aktivity směřující k tomu, aby se výrobek stal pro cílové zákazníky fyzicky dostupným.“10. Distribuce je také nedílnou součástí marketingového mixu. Zde je potřeba zohlednit trh jako celek. Je třeba určit jakým systémem a na jaká místa se musí produkt dostat. Využívají se k tomu různé distribuční cesty, jako jsou silniční doprava, letecká doprava, nebo železniční doprava. Každá tato cesta má své silné stránky, i slabé stránky. Aby bylo možné zboží rozvážet, tedy distribuovat do obchodních sítí je třeba mít z čeho brát. Z tohoto důvodu jsou pro podnik potřebné

8

SOUKALOVÁ, R. Strategický marketing. s. 5. Srov. Prof. Ing. STEHLÍK, E. CSc, Základy marketingu, s. 69. 10 ARMSTRONG, G., a KOTLER, P., Marketing, s. 107. 9

10

zásoby zboží. Distribuci zboží je třeba věnovat stejné množství pozornosti jako předchozím částem. Zvolit špatnou distribuční cestu, či nemít dostatek zboží znamená přijít o část zisků. Promotion- v neposlední řadě také musíme zmínit komunikační mix. Dříve se tato činnost hodně opomíjela. Což byla dozajista velká chyba, kterou se dnes spousta firem snaží napravit a do PR vkládá velké finance a naděje. Komunikace je hlavní cestou mezi podnikem a zákazníky.

11

Za všechny příklady snad nejlépe vystihují tuto skupinu

mobilní operátoři. Tedy konkrétně jejich dealeři, kteří zákazníky dnes a denně oslovují na různých místech s nabídkou nejrůznějších produktů a výhod pokud právě nyní podepíše. Právě zde se dá dobře pochopit výše zmíněný cake mix. Pokud je zákazník osloven jednou, je možné, že se nechá polapit. Jakmile ale dostane za den takových nabídek například pět, nejlépe stále od stejné společnosti, nejen že takového zákazníka již daná společnost nezíská, ale je docela možné, že si jej sama odradí. Proč tedy některé firmy tolik riskují a rázně podporují prodej. Samozřejmě pro zvýšení zisku, J. Kincl o podpoře prodeje říká „ Firmy využívají nástroje podpory prodeje právě proto, aby dosáhly silnější a rychlejší reakce. Podpora prodeje může být použita ke zvýraznění nabídky výrobku, nebo ke zvýšení klesajícího prodeje, její účinky jsou však krátkodobé a při budování dlouhodobé preference značky nejsou účinné.“12 I proto zatím nejsou ulice plné dealerů z nejrůznějších podniků. Existuje ještě jedna velice podstatná složka marketingového mixu. Ta se však nikde neuvádí a jsou jí lidé (anglicky person). Kdyby tedy měl být marketingový mix plně důsledný, uváděl by ne čtyři P, ale rovnou pět. Lidé jsou zatím nejmladší složkou přidanou do marketingového mixu. Nejsou však rozhodně zanedbatelnou součástí, protože pouze dobře motivovaný a spokojený pracovník odvádí kvalitní práci. Je tedy nutné o své pracovníky pečovat stejně kvalitně jako o ostatní části marketingového mixu.

11 12

Srov. Prof. Ing. STEHLÍK, E. CSc, Základy marketingu, s. 69. KINCL J., Marketing podle trhů, s. 72.

11

1.4 Marketingové koncepce Výrobní koncepce- zakládá se na stanovisku, že spotřebitel bude mít v oblibě ten produkt, který je lehce dostupný jak cenově tak i výskytem. Manažeři, kteří se orientují na výrobní koncepci, se zaměřují na dosahování vysoké produktivity výroby a o co největší distribuci výrobku. Převážně se vyskytuje v rozvojových zemích. 13 Tam jsou zákazníci vděčni za to, když mohou produkt snadno získat a jeho vlastnosti jsou až na druhém místě. Tuto koncepci lze také využít pro zvětšení stávajícího trhu. Prosazováním této koncepce proslul například americký velkopodnikatel Henry Ford. Heslem takových firem může být „zvýšit výrobu, snížit ceny“14 Výrobková koncepce- předpokládá, že zákazníci budou více preferovat hlavně kvalitu výrobku, tedy výrobky s tou nejvyšší jakostí, nebo ty co mají nějaké nové vlastnosti. Manažeři takových společnosti se neustále snaží zdokonalovat své výrobk a zvyšovat jejich jakost. Při této koncepci si však musí dát pořádný pozor. 15 Čas od času se totiž může stát, že to některý manažer přežene se svoji láskou k produktu a naprosto ztratí přehled o reálném fungování trhu. V takových případech si manažeři mylně představují, že spotřebitel si najde cestu k němu sám. Což rozhodně není pravda a spoustu podniků to může stát nemalé částky. Prodejní koncepce- vychází z předpokladu, že pokud podnik nechalá spotřebitele vybírat produkt samotného, tak si spoustu věcí nekoupí. Právě z tohoto důvodu podniky vyvíjí agresivní prodejní a propagační úsilí. Při této koncepci se předpokládá, že spotřebitelé nejeví o výrobek přílišný zájem, nebo k jeho nákupu mají přímo odpor. Takové firmy musí své zákazníky přemlouvat a k tomu využívají celou řadu propagačních nástrojů. Čím nižší je o zboží mezi veřejností zájem, tím agresivnější je naopak jeho propagace. 16 Takovým zářivým příkladem je například pojištění. Když venku prší, zákazník rozhodně hned napřemýšlí nad pojistkou automobilu proti přírodním živlům. Při zapnutí televizoru jsou však neustále vidět reklamy, kde na auta padají stromy a jiné jim podobné předměty, které zákazníkův automobil zničí. Je to jasná snaha upozornit na problém a získat zákazníka velice agresivní formou.

13

Srov. KOTLER, P., Marketing management, s. 34. KOTLER, P., Marketing management, s. 34. 15 Srov. KOTLER, P., Marketing management, s. 34. 16 Srov. KOTLER, P., Marketing management, s. 35. 14

12

Prodejní koncepce se využívá i v neziskových sektorech. Nejčastěji se s ní dá setkat například v politice. Snad v každém větším městě jsou rozmístěné billboardy s tvářemi známých politických lídrů. Ti se na zákazníka tedy voliče smějí a slibují mu téměř modré z nebe, samozřejmě jen pod podmínkou volebního hlasu. Jde o běžnou každodenní situaci. Je tedy pouze na každém zákazníkovi do jaké míry takové reklamy vnímá a jak se jimi nechá ovlivnit. Nešvarem této koncepce se stal fakt, že podniky se snaží prodat to, co vyrábějí a ne vyrábět to co zákazník doopravdy chce či potřebuje. Podniky se dnes musí velice tvrdě prát o každého zákazníka. Z televize na zákazníky působí reklama za reklamou a spotřebitelé jsou zavaleni spoustou možností a nákupních příležitostí. V této koncepci se skrývá neuvěřitelné riziko. Podnik získá zákazníka slibem, že bude s výrobkem naprosto spokojen. Zákazník však není a nejenže už si nejspíš žádný takový výrobek nekoupí, ale možná ho i pěkně očerní. Jeden takový nespokojený zákazník dozajista odradí několik dalších potencionálních zákazníků. 17 „Jedna studie dokonce uvádí, že jeden nespokojený zákazník, odradí až deset dalších potencionálních zákazníků.“18 Marketingová koncepce- klíč k dosažení určitých cílů organizace spočívá ve schopnosti být efektivnější v určování potřeb a přání cílových trhů. Snahou je uspokojovat tyto potřeby lépe než konkurence. Marketingová koncepce stojí na čtyřech hlavních pilířích. Cílovém trhu, zákaznických potřebách integrovaném marketingu a rentabilitě. Marketingová koncepce je vlastně zrcadlová ke koncepci prodejní. Marketingová koncepce totiž sbírá hlavně informace z okolí a až podle toho se zařídí při výrobě produktů. Tato koncepce se snaží tvořit zisk uspokojováním zákaznických potřeb. Takovou koncepcí se například řídily podniky vyrábějící hudební přehrávače a později také výrobci mobilních telefonů. Není to tak dlouho, co zákazníci nosili po kapsách velké a neskladné discmany a samotní zákazníci přímo volali po vzniku něčeho skladnějšího a vzhlednějšího. A právě z tohoto důvodu vznikli malé MP3 přehrávače, na kterých dokázalo mnoho podniků vydělat. Časem však bylo pro zákazníky i toto málo, a tak byly dány MP3 přehrávače přímo do mobilních telefonů. Přesně tak by měla marketingová koncepce fungovat. Jakmile podnik spatří mezeru na trhu, okamžitě ji

17 18

Srov. KOTLER, P., Marketing management, s. 35. KOTLER, P., Marketing management, s. 35.

13

vyplní. Dalším takovým zářným příkladem mohou být americké automobilky. Součástí ega amerických zákazníků bylo vždy pořádné silné vozidlo. Čím vyšší mělo obsah a čím více jeho motor spotřeboval benzínu tím bylo auto zajímavější. Cena benzínu ovšem prudce stoupá a novou prioritou zákazníků bylo především vlastnit automobil úsporný. A do popředí se tedy dostali automobily s nižší spoutřebou spíše rodinného typu. V dnešní době se priority zákazníků opět mění a do popředí se především v Asii dostávají takzvané elektromobily, které nejen šetří zákazníkovi výdaje, ale také neničí životní prostředí. Ekologie se stává pro spoustu zákazníků důležitým faktorem.

14

2 TRH Stejně jako u marketingu neexistuje ani pro trh konkrétní definice. Nejznámější poučkou ohledně definice trhu tedy zůstává, že trh je místo, na kterém se střetává nabídka s poptávkou a tvoří se cena. Ekonomové však dnes definici vykládají v trochu pozměněné verzi. Trh je podle jejich mínění soubor kupujících a prodávajících, kteří se podílejí na transakcích určitých skupin, nebo tříd produktů (trh s potravinami, trh s klenoty). Marketing manažeři praví, že prodejci vytváří různá odvětví, ale trhy vytváří samotní kupující.19 Z marketingového hlediska podnik nikdy nezíská trh celý. Co člověk, to osobnost a žádný podnik nemůže očekávat, že po uvedení sého výrobku na trh po něm sáhne každý zákazník. 20 Lidé totiž nejsou všichni stejní a tak každý si žádá jiný produkt. Chce-li mít podnik úspěch, musí si trh rozdělit do segmentů a cílových skupin, na které se chce zaměřit. Těžko podnik prodá skateboard postaršímu člověku v důchodovém věku a naopak málokterý mladý člověk se nadchne např. pro koupi CD s dechovou hudbou. Pro žádného obchodníka není segmentace trhu jednoduchou záležitostí. Musí zhodnotit veškeré možné situace a najít takový segment, který mu umožní největší možné příležitosti. Najde-li podnik svůj segment, musí pro něj zvolit strategii prodeje. Například automobilka Volvo. Ta si vybrala za svoji cílovou skupinu lidi, pro které je na prvním místě bezpečnost. Velkou část cílového trhu tvoří rodiny s dětmi. Automobilka Volvo tedy ve svých reklamních spotech zdůrazňuje pocit bezpečí, které zákazníkovi automobil přináší. Je známo pět základních trhů a jejich vzájemné vazby. Vše začíná na trzích zdrojů, zde firmy kupují pracovní sílu, nebo jiné zdroje, které dále přeměňují za služby, nebo za zboží. Ti to dále prodávají spotřebitelům. Spotřebitelé zase prodávají svoji práci, za kterou dostávají peníze. Těmi pak zase platí za zboží a služby, které kupují. A tak to jde stále dokola 21 . Do celého procesu ještě zasahuje vláda, která používá finance z daní ke koupi dalších produktů a služeb. Těmi se pak snaží zajistit veřejné blaho a prospěch.

19

Srov. KOTLER, P., Marketing management, s. 255. Srov. KOTLER, P., Marketing management, s. 255. 21 Srov. KOTLER, P., Marketing management, s. 255. 20

15

3 PRODUKT 3.1 Životní cyklus produktu Každý produkt uvedený na trh má předurčené jisté etapy, které ho na cestě k zákazníkovi čekají. V prvé řadě musí být produkt na trh vůbec zaveden, jakmile se o něm zákaznící dozvědí a pokud produkt splní jejich požadavky čeká jej růst zájmu. Zavedený produkt se na špičce popularity neudrží do nekonečna a úřichází pomalý pokles zájmu o něj. Na tuto etapu navazuje pomalé stahování produktu z prodeje. Více se k této problematice vyjadřují následující odstavce. 3.1.1 Etapa I. zavádění produktu Zavedení nového produktu je vždy složitý proces. Podniky si musí určit distribuční cesty a jejich produkty nejsou zcela dokonalé. Většinu chyb odstraňují podniky během zaváděcí etapy. Nejtěžší je však stále přesvědčit spotřebitele, aby upřednostnili jejich výrobek na úkor jiných.22 Určitě nejvíce práce dá přesvědčit stálé zákazníky konkurenčních firem. Většina spotřebitelů v dnešní době nakupuje takzvaně na jistotu a bojí se změny. V této fázi musí podniky vynaložit veliké prostředky na propagaci a tak je tato etapa spíše ztrátová, nebo když má podnik štěstí je v malém zisku. V žádné jiné fázi již nevyloží takové náklady jako právě v této. Podnik musí informovat zákazníky o novém produktu. Dále musí zákazníka přesvědčit, aby jeho výrobky vyzkoušel. A v poslední řadě musí zabezpečit distribuci svého produktu do velkoobchodního, ale i maloobchodního řetězce. V této pasáži se marketing manažeři rozhodují, jako cestou se vydají. Zda se hned od počátku pokusí maximalizovat své zisky, či zvolí etapu pomalejšího a pozvolnějšího získávání trhu. Strategie rychlého sbírání- produkt je na trh zaveden s vysokou cenou. Ceně produktu také odpovídá částka za propagaci. Tato strategie je určena pro zákazníky, kteří o produktu zatím neslyšeli. Jakmile ho poznají, dychtí po něm a chtějí ho mít co nejdříve i pod podmínkou vysoké pořizovací ceny. Firma počítá s konkurencí a chce získat výhody, které sluší značkovému produktu.

23

Příkladem mohou posloužit výrobci

mobilních telefonů. Všichni si dozajista vzpomenou na nástup mobilních telefonů 22 23

Srov. KOTLER, P., Marketing management, s. 306. Srov. KOTLER, P., Marketing management, s. 306.

16

s barevným displejem. Jakmile se objevily na trhu, všichni zákazníci zanevřeli na své původní telefony a hned si utíkali pořídit nové barevné i za vysokou cenu. Strategie pomalého sbírání- stejně jako předchozí strategie, tak i tato počítá se zavedením produktu s vysokou cenou, ale tentokráte s malými náklady na propagaci. Tuto strategii podniky volí, pokud existuje jen omezený trh a zákazníci produkt již znají. Zákazníci jsou ochotni za produkt platit a konkurence není nějak závažná. 24Zde jako příklad mohou posloužit luxusní automobily. Jejich propagace je téměř nulová, přesto je jejich pořizovací cena neúměrně vysoká a lidé ji jsou ochotni zaplatit, jen aby automobil mohli řídit. Strategie rychlého pronikání- počítá se zavedením produktu nízké ceny ovšem s výraznou propagační podporou. Je užitečná v případě zákaznické nevědomosti o produktu, velkého trhu s vysokou konkurencí a zákazníky citlivými na cenu produktu. 25 Ideálním příkladem může být potravinářský průmysl. Jakmile se na trhu objeví nový produkt, hned jej sou plné televizní obrazovky a jeho cena se pohybuje až na hranici ziskovosti. Strategie pomalého pronikání- na trh se zavádí produkt s nízkou cenou a nízkou propagací. Tak podniky činí jen tehdy, je- li trh velký a otevřený a zákazníci si uvědomují existenci daného produktu.26 Takovou strategii používají například podniky zabývající se ústní hygienou člověka. Jen málo vidíme reklamy na nové zubní kartáčky, a přesto vnímáme stále nové značky. Lze si položit otázku kdy jít na trh? Věčná otázka, kterou si musí klást každý manažer či podnikatel. Jde-li na trh jako první, má možnost vybudovat si výsadní postavení a obrovské zisky. Nese však zároveň obrovské riziko a nikdy nemá jistotu, že se jeho nápad opravdu prosadí a lidé si jej oblíbí. Historie však zná mnoho průkopníků, kteří se odhodlali a dnes jsou takzvaně za vodou. Jsou to obří společnosti s miliardovými zisky. 27 Dnes si mohou dovolit zavádět další nové produkty téměř bez rizika, protože spotřebitel věří, že to bude dobrá koupě. Takový průkopník však musí počítat s možností budoucí konkurence. To bude dozajista znamenat nižší zisky, protože alespoň malou část zákazníků si konkurence získá. Dále to znamená nižší podíl na trhu. 24

Srov. KOTLER, P., Marketing management, s. 306. Srov. KOTLER, P., Marketing management, s. 306. 26 Srov. KOTLER, P., Marketing management, s. 306. 27 Srov. KOTLER, P., Marketing management, s. 307. 25

17

A potřebu stále se připomínat zákazníkům. Jít na trh jako další v pořadí, když existuje již jiný výrobce, závisí na konkurenceschopnosti podniku. Podnik si musí položit otázku, jestli má výrobky přinejmenším kvalitou odpovídající konkurenci a měl by přidat ještě něco navíc. 3.1.2 Etapa II. etapa růstu Etapa růstu se vyznačuje prudkým stoupnutím prodeje produktu. Zákazníci o něm již mají dostatek informací a prudce roste jejich zájem o něj. Nejenže jej stále kupují již stálí zákazníci, ale produkt si získává i další nové. Na trhu se však objevuje spousta dalších firem, které se chtějí přiživit na úspěchu produktu. 28 Dávají mu nové vlastnosti a snaží se o lepší distribuci produktu. Ceny jsou stabilní, nebo mírně klesají závisle na poptávce. Tato etapa sebou nese zvyšování zisku, v důsledku nižších výdajů za propagaci. Firmy musí dávat pozor, aby zachytili přestup z období progresivního růstu a období zpomalujícího se růstu. Když jej zachytí, mohou použít jednu z následujících možnosti viz. tabulka. Zvyšování jakosti produktu

Přidávání dalších užitečných vlastností

Rozšiřování sortimentu zboží

Větší rozsah věcí

Vstup do nových tržních segmentů

Oslovení nové skupiny zákazníků

Rozšíření distribuce

Snaha dostat zboží do více obchodů

Zvýšení agresivity reklam

Více reklamních prostředků

Snižování ceny

Získávání zákazníků citlivých na cenu zboží

Tabulka č.2- možnosti udržení růstu

Pramen: vlastní práce

V etapě růstu se podnik rozhoduje mezi budováním dominantního postavení na trhu, nebo maximalizace zisku z produktu. Rozhodne-li se pro první cestu, musí dále investovat do zdokonalování produktu a jeho propagace. 3.1.3 Etapa III. etapa zralosti Zisky z produktu pomalu klesají a tato etapa trvá nejdéle ze všech. Období lze rozdělit do tří fází: růstu, stability a poklesu. Ve fázi růstu se tempo prodeje začíná zpomalovat. Nevznikají již žádné nové distribuční cesty. Ve fázi stability se ukáže, že trh je již nasycen a prodej se ustálí. 29 Velká část spotřebitelů produkt již vyzkoušela

28 29

Srov. KOTLER, P., Marketing management, s. 309. Srov. KOTLER, P., Marketing management, s. 309.

18

a jeho další prodej bude záviset na potřebě obnovy. Fáze poklesu předznamenává konec produktu. Zákazníci přestávají mít o produkt zájem a vyhledávají nový produkt. V této fázi cena produktu klesá a marketing manažeři se perou každou malou mezeru na trhu. Je třeba větších nákladů na reklamu. Jde o fázi čištění trhu, dále zůstávají jen podniky, které mají určitou sílu. 3.1.4 Etapa IV. etapa poklesu Dříve či později se do této etapy dostane každý produkt. Prodej buď zamrzne na nízké úrovni nebo se propadne až na nulu. Tato etapa má mnoho příčin, například ztráta zájmu o produkt či technologický pokrok. 30 V takové situaci by podniky měly zastavit výrobu a snažit se doprodat zásoby. Tedy snížit ceny na minimum a opustit malé distribuční sítě. Nemá dále cenu investovat peníze do propagace výrobku. Udržování produktu je velmi nákladné, proto držet takový produkt musí mít opravdu zvláštní důvod. Mnohdy se také používá přejmenování produktu. Mnoho podniků opouští trh, jakmile se octne v poklesové fázi. Je to zajisté rozumné řešení, ovšem některé podniky které na trhu zůstanou, pak navýší své zisky právě na úkor těch, které již z trhu odešly. Otázkou tedy zůstává, zda je lepší z trhu odejít, nebo setrvat až do samého konce.

30

Srov. KOTLER, P., Marketing management, s. 313.

19

4 ZÁKAZNÍK 4.1 Zákaznické potřeby Poznat přesně zákazníkovi potřeby není nikdy jednoduchá záležitost. I jakkoli pečlivě připravený plán může ztroskotat na maličkosti. Navíc někteří zákazníci si své potřeby ani plně neuvědomují, nebo je neumí ani správně definovat.31 Jiní zákazníci zase vyjádří své přání takovým způsobem, že jejich pochopení není jasné. Jeden z mnoha příkladů může být přání ne příliš drahého automobilu. Jakou částku si pod tímto pojmem má podnik představit? Když podnik dostane od zákazníka takovéto informace, musím je zkoumat dále. Může rozlišit další typy potřeb. Zákazník chce koupit ne příliš drahý automobil. Zákazník chce automobil, jehož provoz bude levný, nikoli jeho pořizovací cena. Zákazník očekává od dealera dobré služby. Nevyřčené potřeby Zákazník obdrží při koupi automobilu autoatlas zdarma. Potřeby potěšení Zákazník si přeje, aby jej okolí vnímalo jako člověka, který si může Utajené potřeby dovolit koupit automobil. Tabulka č.3 Potřeby zákazníka Pramen: KOTLER, P., Marketing Management, s. 50. (vlastní úprava) Deklarované potřeby Reálné potřeby

Úspěšné podniky si zajišťují prosperitu plněním více než jedné potřeby. Snaží se tedy o co nejlepší kombinaci různých potřeb. 4.2 Spokojenost zákazníka „Spokojenost zákazníka závisí na jeho pocitech – potěšení, nebo zklamání – vyplývajících

z porovnání

spotřebitelské

výkonnosti

(spotřebitelského

užitku)

s očekávanou výkonností.“ 32 Jinými slovy jsou-li očekávání zákazníka vyšší, než je posléze realita bude zákazník z výrobku zklamaný. Předčí-li však realita zákazníkovo očekávání je zákazník spokojen. Většina podniků se snaží o co nejvíce spokojené zákazníky. 33 Mají k tomu prostý důvod. Pokud je zákazník pouze spokojený, může jej získat jiný podnik, působící ve stejném oboru, protože spokojený zákazník se nebojí i nadále zkoušet jiné značky. Naopak vysoce spokojený zákazník si chrání svoji značku a podnik ví, že pokud úroveň jeho výrobků nepůjde rapidně dolů, zákazníka si udrží. Aby podnik mohl uspokojit zákazníkovo očekávání, musí znát nejen očekávání samotné, ale i proces jeho vytváření. K tomu vede mnoho cest. Doporučení přátel, sliby prodejců 31

Srov. KOTLER, P., Marketing management, s. 50. KOTLER, P., Marketing management, s. 51. 33 Srov. KOTLER, P., Marketing management, s. 51. 32

20

nebo asi nejmarkantněji reklamní kampaň výrobku. I ta se musí umět správně namixovat. Podniky představují výrobek jako ten nejlepší a nejvýhodnější. Tím se rapidně zvyšuje pravděpodobnost koupě výrobku zákazníkem. Zároveň však v zákazníkovi podnik vzbuzuje velkou míru očekávání a riskuje jeho zklamání. Zatím co nenápadná kampaň vzbuzující nízké či mírné očekávání často vede k vysoké spokojenosti zákazníka. Ovšem snižuje se šance, že si jej zákazník koupí. V dnešní době se velká část podniků pouští do konkurenčního boje s takzvanou maximální spokojeností zákazníka. Některé firmy jsou dokonce ochotny vzít svůj výrobek zpět a vrátit zákazníkovi peníze pokud nebude plně spokojen. 4.3 Přitahování zákazníků V dřívějších časech nebyl takový problém získat zákazníka a následně si jej udržet. Na trhu ani zdaleka nebyla tak vysoká konkurence jako dnes nebo byla nabídka produktů natolik podobná a poptávka tak vysoká, že každý produkt si získal ten svůj kousek trhu. Dnes jsou však zákazníci mnohem náročnější co do kvality, tak do ceny.34 Přispívá k tomu i vysoký počet konkurenčních podniků na trhu. Proto je dnes cílem produkovat nikoli jen spokojené zákazníky, ale především zákazníky věrné. „Chce-li firma dosahovat větších prodejů a zisků, musí věnovat mnoho času a peněž na vyhledávání nových zákazníků.“35 To si však vyžaduje značné dovednosti – jak získávat pozornost zákazníků, jak ovlivňovat jejich potřeby a jak působit na jejich kupní rozhodování. 36 Přesně v této chvíli je na řadě reklama. Nejde však pouze o tu nejpopulárnější tedy o televizní, ale i různé letáky či billboardy. Cílem je přesvědčit zákazníka, že potřebuje právě nabízený produkt a žádný jiný. 4.4 Náklady na ztracené zákazníky Dokázat získat zákazníka je samo o sobě dozajista úspěch, ovšem ani zdaleka to neznamená vítězství.37 Velká spousta podniků si umí zákazníka získat, ale jak snadno jej získá tak snadno jej ztratí. “ Je to jako neustálé dolévání vody do hrnce, který teče.“38 Ztráta každého zákazníka je podnikem nesena s velkou nelibostí. Jak tedy zabránit 34

Srov. KOTLER, P., Marketing management, s. 62. KOTLER, P., Marketing management, s. 62. 36 Srov. KOTLER, P., Marketing management, s. 62. 37 Srov. KOTLER, P., Marketing management, s. 62. 38 KOTLER, P., Marketing management, s. 62. 35

21

odlivu zákazníků? Za prvé je důležité spočítat si jak velký je odliv zákazníků. Například u hokejových klubů se spočítají prodané permanentky na sezonu A a posléze na sezonu B. Druhým krokem je zjištění příčiny zákaznického odlivu. Značné části může mnohdy podnik zabránit vhodnějším přístupem k zákazníkovi. Mnoho zákazníků odradí například i cena či vysoká poruchovost výrobku. Za třetí musí podniky zjistit, jak velkou prohlubeň dělá ztráta zákazníka do zisků. Má-li firma 1000 000 zákazníku se ziskem 1000/rok/jeden zákazník. Podnik ví, že odliv byl 1000 zákazníků. Jednoduše si může spočítat, že ztráta tedy bude 1000x1000=1 000 000,-/rok. Logicky však bude ztráta mnohem vyšší, podnik musí totiž počítat s tím, že zákazník se k produktu již nevrátí. Neztratí jej tedy pouze na jeden rok, ale na mnohem víc a přijde tím i o mnohem větší částku. V neposlední řadě by si také podnik měl spočítat, kolik bude stát udržení zákazníků. Jsou-li náklady na udržení zákazníků nižší, je třeba je zvýšit. A konečně za páté, v dnešní době nestačí jen sedět a spokojit se s běžným postupem. Moderní a úspěšní manažeři sledují například i on-line systémy. Ty sledují chování a především reakce zákazníků na produkty firmy. 4.5 Rentabilita zákazníků Marketing se tedy dá shrnout jako umění získávání zákazníků a jejich následné udržení. Není však zákazník jako zákazník. Jak napovídá již známé Paretovo pravidlo 80/20. Tedy 20% super zákazníků nám obstará 80% zisku. 39 Existují však i takový zákaznící, kteří se dají označit za zákazníky ztrátové. Ideální marketing manažer by tedy měl umět získat co nejvíce super zákazníků a zároveň se zbavit těch ztrátových. Ovšem velký zákazník, neznamená super zákazník mnohdy naopak. Velkým zákazníkům často podniky poskytují velké slevy a rozsáhlé nadstandardní služby, což zákonitě snižuje jejich rentabilitu. Naopak střední zákazníci nakupují za plnou cenu a za přiměřené služby. 4.6 Faktory ovlivňující zákazníkovo chování Při rozhodování zákazníků o koupi či nekoupi produktu na něj působí nejrůznější faktory. Tyto faktory jej ovlivňují některé vědomě jiné jsou naopak v zákazníkovi zakořeněny a nezmění je ani sebelepší propagace či přesvědčování.

39

Srov. KOTLER, P., Marketing management, s. 71.

22

4.6.1 Kulturní faktor Má na zákazníkovo chování velice zásadní vliv. Už od dětství na něj působí různé vlivy, které určují jeho názor. Jde o hodnoty, které jsou s ním spojené od počátku. Jiné mají zákazníci v České republice a jiné v USA. 40 Kultura je tedy nějakým způsobem společná pro větší skupinu lidí například pro obyvatele daného státu. Pro specifičtější výběr se používají tzv. subkultury. Jde o jiné kulturní faktory, které jsou již vysoce individuální. Takovým příkladem může být ovlivnění náboženstvím či zájmy. Jiné kulturní požadavky mají lidé poslouchající tvrdou hudbu a jiné lidé obdivující popové hvězdy. Dále existují společenské vrstvy. Ne každý si může dovolit produkt, který se mu líbí. Asi těžko půjde člověk z ulice nakupovat do luxusního butiku. Ovšem vrstvy nejsou pouze o tom, kdo vydělává jaké peníze. Zákazníky ovlivňuje i místo, ve kterém žijem, například i člověk, který na to nevypadá může vydělávat velké peníze, avšak těžko hned poběží do luxusního butiku, aby si koupil drahé boty. Lidé z totožných vrstev si mezi sebou lépe rozumí a mívají stejná nejen obchodní přání. 4.6.2 Sociální faktor Referenční skupiny- „referenční skupina zahrnuje všechny skupiny, které mají přímý nebo nepřímý vliv na chování jednotlivce. Skupiny, které mají na jeho chování přímý vliv, se nazývají členské skupiny.“41 Úsudek jednotlivce často ovlivňují i tzv. aspirační skupiny. To jsou skupiny lidí, ke kterým se sice neřadí, ale chtěli by. 42 Nejčastěji se setkává v pubertálním věku, kdy lidská fantazie působí nejvíce. Rodina- zanechává na zákazníkově úsudku zásadní vliv. Jsou to právě rodiče, kteří zákazníkům jako první vštěpují nějaké názorové postoje. Kteří je vedou jistým sociálním či náboženským směrem a ovlivňují tím jejich budoucí rozhodování.43 Časem jejich role ustupuje a do popředí se dostává jejich vlastní rodina jako partner/ka a vlastní děti. Ovšem někde v nich jsou stále zakořeněny prapůvodní názory jejich rodičů.

40

Srov. KOTLER, P., Marketing management, s. 170. KOTLER, P., Marketing management, s. 173. 42 Srov. KOTLER, P., Marketing management, s. 173. 43 Srov. KOTLER, P., Marketing management, s. 174. 41

23

Role a statusy- za svůj život si každý člověk projde různými rolemi a statusy. Role je chování, které se od zákazníka očekává vzhledem k jeho funkci a pozici. Tyto role poté vytváří statusy tedy postavení.44 Rolí manažera je, vykonávat jeho práci tak, aby podnik prosperoval a dobře se mu vedlo. Statusem je jeho drahé zaparkované auto na parkovišti a luxusní oblek. 4.6.3 Osobní faktor Věk a období životního cyklu- jeden z nejdůležitějších faktorů, který ovlivní kupní chování zákazníka. S různým věkem se mění zákazníkovi potřeby a přání. Jiné potřeby mají zákazníci v pubertě a jiné před důchodem.45 Potřeby a přání zákazníků se vyvíjí úměrně s věkem

a životními zkušenostmi. Podniky na tyto změny musí reagovat

například širokým sortimentem zboží, ze kterého si vybere každý. Zaměstnání a ekonomické podmínky- další faktor ovlivňující zákazníkovo chování. Člověk pracující v továrně bude potřebovat naprosto odlišné věci než ředitel nadnárodní společnosti. Od zaměstnání se také odvíjí ekonomické možnosti zákazníka.46 Zmíněný dělník si těžko koupí luxusní automobil a drahý dům. Naopak ředitele těžko najdeme v maringotce v onošených oděvech. Životní styl- „způsob života, odrážející se v lidské činnosti, zájmech a názorech. Zobrazuje celého člověka ve vztahu k jeho prostředí“47 48Faktor, na kterém mají svůj podíl předešlé osobní faktory. Mění se v důsledku věku z mladého rebela po seriózní osobnost. Jen ztěží se najde dělník, který by se obklopoval přepychovými věcmi.

Osobnost a sebeuvědomění- „osobností rozumíme zřetelné psychologické vlastnosti, které vedou k relativně stálému a pevnému vztahu k prostředí“49 Jako příklad mohou posloužit vegetariáni. Jde o zákazníky, kteří se rozhodli nejíst maso je to součástí jejich osobnosti a ani sebelepší marketingová akce je nedonutí začít konzumovat masové výrobky.

44

Srov. KOTLER, P., Marketing management, s. 176. Srov. KOTLER, P., Marketing management, s. 176. 46 Srov. KOTLER, P., Marketing management, s. 176. 47 KOTLER, P., Marketing management, s. 177. 48 Srov. KOTLER, P., Marketing management, s. 177. 49 KOTLER, P., Marketing management, s. 178. 45

24

Psychologické faktory- zákazníka ke koupi věci navádí spousta okolností. Může jít o biologické faktory jako například hlad čí žízeň. Ostatní potřeby jsou psychologického původu. 50 Mezi psychologické faktory patří faktor učení. Jestli se zákazník v mládí naučí pít mléko a jíst čokoládu je jistý předpoklad, že v této konzumaci bude pokračovat po celý život, nebo alespoň jeho podstatnou část. V neposlední řadě závisí také na zákazníkových postojích a názorech. Člověk, který se nechává stříhat dohola si těžko koupí hřeben.

50

Srov. KOTLER, P., Marketing management, s. 180.

25

5 ZNAČKA 5.1 Obecné informace Značka je téměř to nejcennější, co každý podnik vlastní. Některým podnikům vydělává již téměř víc než by si daný produkt zasloužil. Zářným příkladem pro toto tvrzení je řetězec MacDonald‘s. Jejich výrobky jsou prakticky totožné s jinými pouličními mnohdy i levnějšími bistry, ale jelikož se jedná o MacDonald‘s chutná prostě lépe a mají neustále plno. Každý, kdo stvoří značku, by si ji měl ihned nechat patentovat, než na ní začne někdo jiný parazitovat. Tak se to například stalo v hudební skupině Gorgoroth. Jde o hudební kapelu, jejíž zakladatel si nenechal napsat značku výhradně na své jméno, a tak mu ji jeho spoluhráči vyfoukli. Jakmile začala kapela vydělávat i právě na svém jméně. Dnes je spor u soudu, který rozhodne, kdo bude značku Gorgoroth moci používat do budoucna, a kdo bude muset budovat novou. 5.2 Značka jako poklad Ve světových značkách se ukrývá obrovské bohatství. Mluví se dokonce, že první stovka nejvíce oceňovaných značek má hodnotu astronomických dvou bilionů dolarů. Mít takovou značku je opravdu vítězství na plné čáře. Značka dobrého jména podniku pomůže prodat téměř cokoli a kdekoli, protože zákazník mnohdy ani nepřemýšlí, co kupuje, jen když kupuje od známého výrobce. Každým rokem se oceňují značky celého světa. Bohužel pro tuzemský trh se ani jedna jediná česká značka nedokázala dostat mezi stovku těch nejlepších. A nenapomohlo tomu ani chválené české pivo. Mezi ním je totiž nejcennější značka Bud Light následována značkami Heineken a Budweiser. V odvětví automobilového průmyslu se nejvýše umístila Toyota a hned za ní se objevilo BMW či Porsche. S ohledem na zaměření bakalářské práce se jeví nejzajímavější postavení luxusních oděvních firem. Zde získal největší hodnotu Louis Vuitton jehož cena se pohybuje okolo 20 miliard dolarů. V první desítce se dále umístily značky jako Gucci, Chanel, Rolex či Prada. Celková hodnota prvních deseti značek luxusního zboží dosahuje téměř 68 miliard amerických dolarů. Celkovým králem všech značek se však již po několikáté stal Google. Jemu na záda dýchá Microsoft a Coca Cola.

26

V první desítce se dále nachází IBM, MacDonald’s, Apple, China Mobile, GE, Vodafone a Malboro. Hodnota těchto značek se vyšplhala do astronomické výše 664,3 miliard amerických dolarů. 51 Jak si ale vysvětlit, že i přes světové chválení českých ručiček a výrobků není ani jedna jediná na nejvyšších pozicích? Odpověď je jednoduchá, ekonomika v České republice není tak silná, aby se dokázala o své produkty postarat sama, a tak se nejcennější značky dostávají do moci zahraničních investorů.52 To je vidno téměř všude, českého Oscara koupil Vodafone. Paegas zase T-mobile, Škoda auto patří pod skupinu německých Volkswagen group, a tak je to téměř se všemi českými značkami. Není to ovšem na škodu, že část zisku, někdy i jeho většina končí, někde v zahraničí. Nebýt takových investorů možná by ani nebylo co prodávat. To, že jsou domácí podniky skupovány zahraničními investory, českým podnikům může opravdu pomoci například v distribuci do světa. Bez Volkswagenu by škodovky jen těžko jezdily například ve Španělsku či dokonce v Asii. 5.3 Logo a jméno Aby se od sebe daly značky odlišit či rozpoznat, má každá značka jiný název a jiné logo. Například název firmy Adidas je tvořen ze jména zakladatele Adolfa Dasslera. Nebo značka Famous Stars And Straps což v překladu znamená slavné hvězdy a pruhy odkazují zákazníka na vlajku Spojených států amerických. I logo má symboliku odznaku cti. Prakticky každá značka má svůj ukrytý význam, který ať se buď nějak spojuje se zakladatelem nebo jen s obchodním záměrem. Takovým pravidlem nebo výhodou je mít zapsanou firmu v obchodním rejstříku na začátku nebo na jeho konci. Na toto spoléhá například firma AAA-Auto. Svůj význam mají i loga jednotlivých firem. Zářným příkladem je firma mercedes, jehož trojcípá hvězda symbolizuje, že produkty této značky najdeme na zemi, vodě i ve vzduchu. 5.4 Padělky Čím větší úspěch tím více lidí se chce přiživit. Pro úspěšné značky jsou však tito parazité opravdu velice nepříjemní. Dle průzkumu dokonce připraví takový padělatelé Evropské firmy o 35 miliard euro ročně. 53 Podniky se snaží bojovat proti takovým 51

Srov. http://www.profit.cz/clanek/znacka-fenomen-doby.aspx Srov. http://www.profit.cz/clanek/znacka-fenomen-doby.aspx 53 Srov. http://www.profit.cz/clanek/znacka-fenomen-doby.aspx 52

27

příživníkům nejrůznějšími způsoby. Jediným způsobem, jak takové lidi vymýtit, však stále zůstává nezájem o jejich zboží. Spousta lidí si však takové výrobky stále kupuje a vidí v tom spoustu kladných stránek. Nejčastější padělky se nachází mezi tabákovými výrobky a samozřejmě v textilním průmyslu. V tomto odvětví se s padělky setkávají prakticky 2/3 značek. Pomalu se padělky dostávají dokonce i mezi potraviny co jak si mnozí lidé neuvědomí, však může ohrozit jejich zdraví. Mnohé takové výrobky neprojdou kontrolou, a kdo ví, co se s nimi děje. Pokud se tedy zákazníci chtějí řídit heslem, jsme to co jíme, měli by tyto padělky ze svého jídelníčku raději vynechat a přece si jen trošku připlatit.

28

II.

PRAKTICKÁ ČÁST

6 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA Logo- image značky je podstatná jako samotné její vytvoření. Existují značky, které si vybudovaly svůj úspěch právě díky tomu, jak vypadají. Jedním takovým příkladem je například logo Monster energy drink. Což je jeden z mnoha energetických drinků. Možná by se o něj moc lidí nezajímalo, ale jejich logo se stalo velice populární a vzhledově přitažlivé a to dokonce do takové míry, že jej dnes ke spatření nalepené na automobilech a natištěné na oděvech. I díky tomu popularita tohoto drinku prudce vstoupla. Jde o jasný důkaz, že nejen chuť ovlivňuje zákazníkovo vnímání. Logo by tedy mělo být nápadné a dostatečně zábavné. Samozřejmě by mělo být v různých barevných kombinacích a také by se mělo dát kombinovat s různými prvky vhodnými na oděvy, jako jsou lebky, květiny a podobné věci. Název- název nemusí být zrovna smyslplný, ale měl by v zákazníkovi vzbudit hned při prvním vyslovení nějaký respekt či domněnku, díky níž pozná, s jakou značkou má zákazník co dočinění. Jasným příkladem je značka Metal Mulisha. Jde o značku oblečení, která se zabývá již dle názvu jasnou sortou zákazníků. Fiktivní značka v této bakalářské práci bude vystupovat pod zkratkou DFBL clothing system. Jde o zkratku slova defiblilátor (přezdívka). Tento název byl zvolen, protože po jeho stvoření se setkal s velice kladnými ohlasy na jeho originalitu i vtipnost.

29

7 CÍLOVÝ TRH Než bude podnikání pod hlavičkou vlastní značky vůbec zahájeno, je důležité určit, jakou cestou se podnik vydá. Aby mohl být správně uplatněn marketing, musí si podnik určit, pro koho budem své produkty vyrábět. Nikdy se nedá předem říct, že nabízené oblečení si budou kupovat všichni. Podnik si tedy musí položit základní otázky. Kdo bude oblečení nosit, jak bude vypadat a za kolik se bude prodávat. 7.1 Zákazníci Dělat oblečení pro někoho, s kým nemáte stejný životní postoj či názor, nemáte téměř šanci dokonale uspokojit jeho potřeby. Proto by podnik vyráběl trička pro mladé lidi poslouchající tvrdou core hudbu a zajímající se o sport. Tedy především o extrémní sporty jako jsou snowboarding, skateboarding či freestyle motocross. Jak tedy asi vypadá takový potencionální zákazník? Jistě to bude spíš mladší osoba tak ve věku od 15-30 let. Většinu zákazníků bude nejspíš zdobit nějaké nápadné tetování, často celé potetované ruce a mnohdy i tělo, nebo krk. Dozajista bude mít piercing nebo jinou podobnou ozdobu. Hojně se bude vyskytovat účes zvaný patka. Dá se říct, že to bude taková imitace amerických rockerů, které je možno vidět v hudební televizi MTV. 7.2 Výroba Skutečnost, že se podnik zabývá oblečením pro fanoušky tvrdé hudby, neznamená, že bude vyrábět pouze černé oblečení s lebkami. Samozřejmě se těmto motivům nebude vyhýbat. Ostatně černá barva a lebky jsou jedním z poznávacích značek takových lidí. Avšak přímo v sekci metalcore jsou spíše populární nejrůznější pastelové barvy a šílené příšerky. To je přesně ten styl, který se dnešním mladým lidem líbí, a kterým by se chtěl podnik prezentovat. Tudíž černá ano, ale tak jednou z deseti jiných barevných motivů. Co se samotné výroby týká, byl by navržen motiv, který by byl nakreslen a posléze graficky upraven. Jako takový by poté mířil do Asie, kde by byl zhotoven přesně takový produkt, jaký byl očekáván. Samozřejmě by v zakázce bylo apelováno na vyšší kvalitu, třeba i za příplatek. Nebylo by příhodno, aby se oděvy nesoucí logo podniku rozpadly, jakmile by si je někdo oblékl. Časem by bylo také investováno do výzkumu a byla by snaha najít způsob, jak dostat do textilu látku, která by odpuzovala moly, a přitom by to nebylo na oděvu nikterak poznat. Což by opět zvedlo jeho prodejnost, a udělalo produktu kladnou reklamu. 30

7.3 Cena Aby se podnik mohl prosadit, nelze cenu vymyslet jen tak od oka. Je potřeba se zařadit do takzvaného obchodního normálu. Po návštěvě jakéhokoli skateshopu se dá zjistit, že cena trik se pohybuje v rozmezí od 600,- do 800,-Kč. Avšak v core obchodech se cena pohybuje okolo 500,- Kč. Produkty podniku by tedy byly nabízeny za 600,-Kč z jednoduchého důvodu. V core obchodech bude cena 600,- Kč budit dojem vyšší kvality a 100,- Kč již není tak velká přirážka a nejde o investici, která by nějak extra ovlivnila rozhodování zákazníka. Naopak ve skateshopu bude tato cena vypadat směšně nízká a spousta zákazníků ji bude ochotna zaplatit, a ještě bude mít pocit, že udělali skvělý obchod. 7.4 Sídlo a zázemí Každá značka musí mít někde své zázemí. Účelům podnuku by posoužila malá kancelář s počítačem a možností připojení na internet. Většina transakcí podniku bude totiž probíhat, jak je již v dnešní době zvykem, pouze přes internet. Zajisté je třeba mít i sklad. Díky konexím by podnik mohl využívat skladovací prostory za opravdu nízkou cenu. Strýc totiž také podniká a má ve vlastnictví velkou skladovací plochu, z níž však používá sotva polovinu. Sklad je dobře větraný a zabezpečený před rozmary počasí. Co se zaměstnanců týče, ani zde by nebyli náklady příliš vysoké, vlastně stačí obchodní zástupce, který by fungoval na vlastní živnostenský list, a to by bylo pro začátek vše. Samozřejmě časem by pro podnik pracovalo více zaměstnanců jako účetní, marketingový specialista a podobně. 7.5 Cíl značky Nedá se žít ve snu a očekávat, že podnik bude vydělávat miliony. Avšak měl by dopomoci ke splnění určitých přání. Jedno takové je umožnění žítí v klidu bez řešení otázky nezaměstnanosti a finanční problematiky. Podnik má za úkol uspokojit zákazníky, kteří se zajímají o módu a tvrdou hudbu. A tím zalepit mezeru na trhu, která v České republice existuje a volá o zaplnění. Tím, že popularita tvrdé hudby neustále roste a móda takových lidí se stává neustále populárnější i mezi mládeží jiného ražení. Kdyby vše fungovalo jak má měl by podnik nahradit kolísající oděvní průmyslu na území České republiky. A především vyplnit mezeru na trhu.

31

8 PROPAGACE 8.1 Reklama Jedna z nejdůležitějších marketingových disciplín. Způsobů jak se v dnešní době na trhu ukázat je velká spousta. Od televize přes noviny až po internet či reklamní SMS. Každá tato cesta má jistě své výhody i nevýhody. Například televizní reklama má obrovskou sílu v tom, že televizi má zapnutou téměř většina zákazníků prakticky po celý den. Jenže přesně tomu odpovídá i cena, a proto se televizní reklama pro začínající produkt nezdá jako vhodná cesta. Mnohem snažší je využití možností internetu a snaha se prosadit touto cestou. Reklamy na některých stránkách nestojí mnoho a internet je dnes snad nejvyužívanější komunikační prostředek. Jedna reklama mnohdy nestačí a tak by bylo vhodné využít ještě jinou cestu například inzerci v nějakých periodikách. Konkrétně by se jednalo o časopis spark což je rockový magazín, a dále v boardu či free magazínu, ty se naopak věnují adrenalinovým sportům. V nich má podnik docela vysokou pravděpodobnost, že se reklama dostane ke správnému cílovému trhu a v dnešní době slev reklamních ploch to podnik také nezruinuje. Umístění letáků na veřejná místa, jako jsou knihovny škol, se také může vyplatit. Já osobně jsem tak našel jeden obchod v Olomouci, který nyní navštěvuji. 8.2 Distribuce Většina obchodů funguje přes velkosklady. Ředitelé obchodů něco ve skladě vidí, jakmile vycítí šanci dobrého prodeje, nabídnou tento produkt ve svých obchodech. Postup podniku by se ubíral jinou cestou. Jelikož spoustu skate/metal shopů vlastní lidé se kterými se dá jednat narovinu. Byl by podnikem investován tedy čas do kontaktu přes email, nebo ještě lépe osobním kontaktem s partnery. Samozřejmě by byla nabídnuta i varianta možnosti vrácení zboží, kdyby se neprodávalo a vstupní ceny by byly velmi nízké. Dá se předpokládat, že spousta obchodů by měla o takovou nabídku zájem. Nesmí se také zapomenout na velkosklady, ve kterých by také mělo být zboží dostupné V neposlední řadě je třeba udělat i e-shop podniku na oficiálních stránkách značky. Většina lidí dnes nakupuje přes internet, takže nemít e-shop by bylo prakticky likvidační. Programování však patří mezi to nejnákladnější. Za vytvoření e-shopu si programátoři mnohdy vezmou i více jak 30 000,- Kč. Podnik by využil však konexí a mohl by jej mít za opravdové minimum. Touto činností se totiž zabývá bratranec, a navíc ho to hodně baví, takže e-shop bude pořízen s minimálními náklady. 32

8.3 Sponzoring Kromě již zmíněné reklamy v periodikách, na internetu nebo propagačních letácích. Znamená sponzoring další významnou příležitost se ukázat světu. Sponzoring nemusí samozřejmě být nutně finanční záležitostí. Za sponzoring se dají považovat i různé slevy či darování věcí zdarma. Je však jasné, že pokud je žádán velký úspěch, je důležité tomu obětovat spoustu prostředků. Jestli je dostačující pomalý rozvoj, může podnik investovat postupně od menších akcí po větší. Chce-li však podnik okamžitý boom bude jej to stát o mnoho víc. Pro podnik by byla zvolena cesta postupného pomalého prosazování. Protože pokud se podnik neuchytí, v tichosti opět jen zmizí, ale jakmile budou výdaje extrémní a zisky nulové, má podnik velký problém. Sponzoring bude rozdělen do několika podkategorií. Samozřejmě i sponzorování by bylo rozjížděno pomalu a postupně. Sponzoring sportovců- nikdo nemůže počítat s tím, že hned zpočátku bude podnik sponzorovat ty největší a nejznámější sportovce světa. Proto by zástupce podniku objížděl lokální skateboardové či snowboardové závody a vytipovával si jezdce, kteří dle něj mají potenciál. Těm by poté nabídnul sponzorování tím, že by jim podnik poskytoval slevy a například občas nějakou věc zdarma, prostě nic velkého. Dále by záleželo, jak by se firma rozjela, kdyby šlo vše výborně, bylo by vhodné do svého týmu získat i proslulá jména jako Danny Way, Libor Podmol či Shawn White. Mít totiž tuto trojici v týmu, je jasné, že vaše věci půjdou na odbyt mnohem lépe. Sponzoring sportovních klubů- i když podnik není značkou, která vyrábí přímo sportovní oblečení, vůbec není špatné investovat do reklamy i v této části. Jak je všeobecně známo, cílovým trhem jsou mladí metalisté. Dle průzkumu rockového magazínu Spark je druhou nejoblíbenější činností metalistů sport. Ať aktivně, nebo pasivně. Ale koho sponzorovat? Dozajista by ke sponzorování byl vybrán nějaký klub ve florbale. Jelikož já sám zastupuji jeden takový oddíl, vím že reklama v tomto oboru není příliš drahá. Takové kluby, které hrají nižší ligy, jsou rády za každou korunu do rozpočtu a reklama na drese či mantinelu je skvělá příležitost jak značku ukázat. Dále by bylo investováno do hokeje nejlépe do klubu, který má finanční problém a nabízí reklamní plochy za nízké ceny. Co z toho, že hraje na posledním místě, stejně objede všechny stadiony a logo podniku by tedy bylo vidět stejně jako logo na drese mistra republiky a ještě by vyšlo levněji. Do sponzorování fotbalových oddílů by podnik však 33

neinvestoval. Jelikož je fotbal nejpopulárnější sport v celé Evropě, není sponzoring žádná levná záležitost. Vždyť i v obci Postřelmov si fotbalisté za logo na drese říkají téměř o sto tisíc korun ročně. A to prosím hrají druhou nejnižší ligu v kraji. Ani si nedovedu představit, kolik by nás stálo sponzorování nějakého většího klubu. Rozhodně by podnik tedy se sponzoringem fotbalu nepočítal. Sponzoring akcí- sponzorovat nějaké akce, na které chodí cílový trh, je dle mého názoru taktéž nutností. Opět nemusí jít o žádné megalomanské akce, ale stačí regionální vystoupení v malém klubu. Mnoho organizátorů rádo pověsí logo na pódium za malý úplatek. A kde jinde se dá sehnat více potencionálních zákazníků než na akci, pořádané přímo pro ně? Například v Postřelmově se dá pronajmout tělocvičnu i s pódiem. Když je zajištěm i prodej občerstvení a je zaplacena cena hrajícím kapelám nejen, že je to reklama, ale dá se vydělat i na samotné akci. I toto znám díky svému působení v radě tělovýchovné jednoty. Jelikož i tělovýchovná jednota občas nějaké akce pořádá a zisk z takových akcí je v průměru okolo 20 000,- Kč. V dnešním světě podnikání se nejedná o převratnou částku, ale když se k tomu přičte i reklama, kterou si podnik na akci udělá, mohou být zisky ještě o poznání vyšší. Navíc cena za regionální skupiny je opravdu nízká. Hudební skupina ze Šumperka vystupující pod jménem Koblížci dokonce jednou v rozhovoru prohlásila, že by jednou chtěli najít někoho, kdo jim za hraní zaplatí. To si myslím, že je jasný důkaz, že takové kapely opravdu nežádají mnoho a dá se na tom vydělat hezká částka. Sponzoring kapel- poslední položkou, do které by byla bez váhání investována velká částka peněz či část produktů s tím, že bude očekáván zisk, by bylo sponzorování kapel. Zde se nedá šetřit, protože je známo, že tato reklama funguje. Já sám znám značku Famous stars and straps právě díky tomu, že jsem její oblečení viděl na svých oblíbených kapelách. Od té doby jsem fanouškem jejich oblečení a jsem schopen za něj utratit vyšší částky. Je to opravdu jediná pasáž, kde by se podnik nedržel při zemi a hned by se snažil sehnat věhlasné a známé kapely. I kdyby to pro něj mělo znamenat vyšší náklady. Asi nejvíce by byla snaha získat kapely jako Bullet for my valentine, nebo Asking Alexandria.

34

9 KONKURENCE V této pasáži své práce jsem se rozhodl podívat kolem sebe a trochu se Vám snažil přiblížit firmy, ke kterým chovám obrovský respekt, avšak které jsou jsou mojí konkurencí. Z celé škály firem působících ve světě core hudby a skate módy jsem opravdu vybral jen pár těch nejvěhlasnějších a stručně je popsal. 9.1 Volcom stone Značka založená roku 1991 s hlavním sídlem v Californii. Volcom stone je značka

zabývající

se

adrenalinovými

sporty

především

tedy

surfingem,

skateboardingem a snowboardingem. Svým neotřelým designem si však získala spoustu fanoušků po celém světě i mimo toto odvětví. Samozřejmě i mezi fanoušky core hudby.54 Oblečení této firmy dnes můžeme vidět téměř na každém kroku. Především jejich kšiltovky se začaly hojně prodávat po premiéře filmu Gympl, ve kterém ji nosil na hlavě jeden z hlavních protagonistů, a sice syn režiséra Tomáš Vorel ml. Konkurencí pro mou firmu jsou především pásky, kšiltovky a v neposlední řadě klobouky. Já sám osobně vlastním několik produktů této firmy a nemůžu proti nim říct jediné křivé slovo. 9.2 Circa Nalezneme

též

pod

názvem

C1RCA.

Jde

o

značku

především

skateboardingového oblečení založenou roku 1999 v Californii. Prvním profesionálním jezdcem pod hlavičkou této značky byl Chad Muska. Jezdec známý svými extrémními skoky na skateboardu z různých výšek.55 I tento jezdec předznamenal, že do oblečení této značky se oblékají skatepunkeři mnohem více, než skatehopeři. Čímž je pro nás větší konkurencí než mnohé jiné skateboardingové firmy. Značka postupem času získala spoustu fanoušků po celém světě. Jejich hlavní devízou jsou především kvalitní boty. Postupně se s ní čím dál více setkáváme i v českých ulicích a obchodech. I od této značky mám doma několik kousků oděvů. Konkrétně triko a boty. Především u bot je hodně znát obrovská profesionalita a kvalita. Je pravdou, že za tuto značku si však musíme sáhnout do peněženky ještě o něco hlouběji.

54 55

http://www.volcom.com/ http://www.circasurvive.com/

35

9.3 DC shoe co USA Pokud se chceme specializovat na oděvní průmysl a zaujmout mladé příznivce extrémních sportů nebo extrémní hudby, budeme mít konkurenta, kterého nejspíš nikdy nepřekonáme. Jím je oděvní gigant, a sice značka DC shoe. Značka založená roku 1993 pod hlavičkou mateřské společnosti Quiksilver. Právě tehdy se rozhodl Ken Block a Damon Way založit novou neokoukanou značku. Později se k nim ještě přidal Angelo Anthony a tato trojice to dotáhla až ke statusu magnátů v oděvním průmyslu. Dnes vídáme logo DC téměř na každém kroku. Značku dříve pro extrémisty dnes nosí téměř každý a stačí se podívat na jakoukoli sociální síť a zjistíte, že snad 80% mladých lidí má doma alespoň jednu věc. Obzvláště oblíbená je ve věku 14-18 let. Tato značka působí pro danou věkovou kategorii jako magnet, a kdo ji má je, cool. Bohužel čím větší obliba tím větší pravděpodobnost, že se na trh dostanou i padělky, které rapidně sráží nejen zisky ale i prestiž. DC shoe má velice dobře propracovaný marketing a sponzoring. Pod jejich hlavičkou jezdí například Danny Way (skateboarding), ten se zapsal do dějin jako první člověk, který na skateboardu přeskočil velkou čínskou zeď. Dále Travis Pastrana (FMX), to je naopak první člověk, který dokázal skočit na závodech dvojité salto vzad (double backflip). Z českých zástupců můžeme jmenovat například dalšího jezdce freestyle motocrossu Libora Podmola, jenž také patří do světové špičky. Majitel Ken Block se ve svém volném čase věnuje automobilismu. Na internetu kolují různá jeho videa, jak například skáče na sněhu.56 Takže DC shoe má reklamu ve všech možných odvětvích. Dnes můžeme často vidět úzkou spolupráci DC shoe a Monster energy. Tedy dvou úspěšných značek z kategorie extrémních sportů. Já osobně jsem na této značce vyrůstal a zpočátku si nekupoval oblečení od žádné jiné. Dnes ji však nosí lidé, kteří mají k extrémní hudbě nebo ke sportům asi tak blízko jako Karel IV k televiznímu přijímači. A to mou náturu chtě nechtě uráží a už bych si od této firmy nekoupil nejspíš vůbec nic. Další překážkou jsou pro mne již zmíněné padělky. Originální tričko stojí téměř 800,- Kč a na internetu, seženete i tři trika za cenu okolo 500,- Kč. Když pak vidíte takovou osobu, jak se tím chlubí, je Vám špatně z toho, že vy utrácíte takové peníze za něco co má někdo jiný za poloviční cenu.

56

http://www.dcshoes.com/

36

9.4 Drop dead Do světa ji vypustil známý metalcoreový zpěvák kapely Bring me the horizon Oliver Sykes. Oděv této značky poznáme podle naprosto bláznivých motivů a různých barev. Pro českého fanouška však bývá svět Drop dead prozatím skryt. Bohužel Drop dead je značka, se kterou se setkáváme na americkém a především britském trhu.57 Proč právě tyto trhy? Myslím, že USA nemusíme vysvětlovat největší trh metalcore by neměl být bez poskvrnění touto značkou. A jelikož je sám Oli Sykes občanem Anglie padla druhá distribuční volba právě na Británii. Na otázku proč není trhů víc, je také jednoduchá odpověď. Oli má dozajista spoustu práce s muzikou a značku má jen jako koníček ve dnech volna, kterých je při jeho zátěži velký nedostatek. Možná se však dočkáme a věci Drop dead budeme moci sehnat i u nás. Vlastní zkušenosti s touto značkou nemám, protože je opravdu k dostání pouze v zahraničí. Ovšem kdyby se zde nějaký kus jednou objevil, doufal bych, že jej seženu právě já. 9.5 Crusty Demons Není tak úplně značka oděvů, ale určitě má na tomto místě co pohledávat. Crusty Demons je skupina jezdců freestyle motocrossu, kteří se sjednotili pod jednu společnou crew. Počátky této skupiny nalezneme již v roce 1994, kdy filmaři J.Freeman a D.Nicholson začali shánět a dávat dohromady kousky a životní styl různých freestyle jezdců na území USA.

Po nasbírání dostatečně dlouhého materiálu bylo do světa

vpuštěno DVD s těmito kousky. DVD získalo neuvěřitelnou popularitu, a tak přišly další díly. Dnes své triky pro Crusty Demons předvádí jezdci z celého světa. 58A proč považujeme toto srocení za konkurenci? Co z počátku vypadalo pouze jako zábava, se stalo velice dobře vydělávající činností. A jakmile něco začne vydělávat, spousta lidí přemýšlí jak na tom vydělat ještě víc. Crusty Demons se tedy pustilo do výroby oblečení se svým logem. V České Republice zatím není tato značka úplně běžná a k sehnání je pouze v několika málo internetových obchodech. Avšak jakmile se v nějakém obchodě objeví, snad do týdne je rozprodaná. Oblečení Crusty Demons se vyznačuje množstvím lebek a kostí na černém podkladu. Tedy vzory a barva, která nesmí chybět v šatníku žádného fanouška extrémní hudby, tedy naší cílové skupiny.

57 58

http://store.iheartdropdead.com/ http://www.crusty.com/home

37

Značku propagují taková jména, jako Nate Adams (elita mezi jezdci freestyle motocross), nebo Trigger Gumm (držitel rekordu za nejdelší skok na motorce). 9.6 Metal mulina Extrémní název, extrémní propagátoři a extrémní úspěch. Popularita této značky roste v naší cílové skupině jako vlasy známé princezny zlatovlásky. Značka podporující svým sponzoringem například Jeremyho Luska (freestyle motocross), nebo již výše zmíněného Triggera Gumma. Oblečení Metal mulisha můžeme však především vidět na kapelách hrající metal a na jejich fanoušcích. Proto považuji Metal mulishu za jednoho z hlavních konkurentů, a především vzorů pro moji fiktivní firmu. Metal mulishu také můžeme často najít i u energetického nápoje Rockstar.59 Za úspěchem této značky podle mého názoru stojí především perfektní marketing. Její logo vidíme na spoustě festivalů, spoustě kapel a dá se sehnat snad téměř v jakékoli zemi světa. Jistě jí pomohlo, že její zakladatelé byli již opravdu ostřílenými profesionály v tomto oboru. Mám-li dodat svůj názor či postřeh, na tuto značku budu opět hovořit pouze v superlativech. Největší předností je dle mého názoru perfektní logo a skvělý design. Jediným problémem jsou velikosti oděvů. Číslování je hodně americké, takže pokud jste zvyklý nosit L, objednejte si raději M. Samozřejmě tento problém nastává pouze při koupi přes internet. 9.7 Fallen Vzniká již roku 2003 jako součást firmy DC shoes. Licenci k ní získal Jamie Thomas, který právě pod hlavičkou DC jezdil. V roce 2005 se Fallen odpojili a osamostatnili. Je nutno podotknout, že rozloučení těchto značek proběhlo v nezvykle kamarádské atmosféře, což je pro tyto podniky typické. Obchod je sic obchod, ale ne za každou cenu, i to je jeden z důvodů proč i já bych vyráběl oblečení právě pro tento sektor. Firmy si navzájem pomáhají a přejí úspěch. Ken Block prezident DC shoes dokonce prohlásil, že Fallen jsou nejlepší nastupující boty na skateboardingovém trhu.60 Image oblečení jistě ovlivnilo, že Jamie Thomas se vyžívá v punku a tvrdší hudbě. Především boty a doplňky můžeme vidět na spoustě lidí z naší cílové skupiny. A mně nezbývá nic jiného než s Kenem souhlasit. Boty od Fallen jsou opravdu vynikající, nejen, že dobře vypadají, ale především výborně drží.

59 60

http://www.metalmulisha.com/ http://www.fallenfootwear.com/

38

9.8 Famous stars and straps Firma založená bubeníkem Travisem Bakerem (Blink 182) v roce 1999. Firma má sídlo v Ontariu tedy za oceánem. Značka známá především díky svému logu mírně pokrčeného F, které je dle mého názoru jedním z nejlepších a nejhezčích log vůbec. Oblečení je inspirováno hudebními styly rock, punk, metal, ale i hip-hop. Značka Famous se těší obrovské popularitě. Nosí jej spousta celebrit jako například Eminem, Lil John, Fergie, nebo kapely Sonic Syndicate či Bullet for my valentine. Na obálce jednoho časopisu se v oblečení Famous objevil i John Travolta. 61 V České republice musíme ještě chvíli čekat, než bude k dostání v takovém rozsahu, abychom si mohli vybrat ze široké škály produktů. V dnešní době moje nejoblíbenější značka na trhu. Líbí se mi hlavně její logo, ale i celý design produktů je nesmírně atraktivní.

61

http://www.famoussas.com/home.php

39

10. KLADY A ZÁPORY Klady uvnitř podniku    

Zápory uvnitř podniku

Kvalita Exkluzivita Design Neokoukanost

  

Klady vnějšího prostředí   

Zápory vnějšího prostředí

Nenasycenost trhu Stoupající popularita metalcore Sponzoring

Tabulka č.4- klady a zápory

Cena Nákladnost Distribuce

  

Padělatelé Nedostatek zájmu Ekonomická situace

Pramen: vlastní tvorba

10.1 Klady uvnitř podniku Kvalita- když něco dělat, tak pořádně. Přesně takového hesla by se podnik držel při této podnikatelské činnosti. Dozajista by kvalita musela být vyvážena vyšší cenou produktu, avšak znám spoustu lidí, kteří jsou ochotni za kvalitu zaplatit více. Exkluzivita- paradoxně díky vyšší ceně stoupne i prestiž zboží. Což podniku může pomoci k získání cílového trhu. Takový zákazníci nemají rádi, když to co nosí oni, nemá na sobě jen tak každý. A přesně toho bych rád dosáhl. Design- design oblečení se bude zakládat na velké spoustě barev a zdánlivě bláznivých motivech. Přesně toho, co očekává cílový trh. Ovšem nebudou chybět ani klasiky v podobě lebek na černém podkladu. Vím to, protože sám do takového trhu patřím a měl bych tedy mít jistý náskok a výhodu. Neokoukanost- platí především pro tuzemský trh. Ať chceme nebo ne, jsme stále poznamenáni východní Evropou a náš trh ještě tento posun v módě mladých vůbec nezaznamenal. Ne každý bude mít podobné oblečení a každý chce být originál.

40

10.2 Zápory uvnitř podniku Cena- exklusivita i kvalita jsou sice silné stránky, ale musí se vzít na zřetel, že vyšší cena spoustu potencionálních zákazníků odláká. Avšak jak se říká, není-li obětí, není vítězství. Nákladnost- rozjet vlastní podnik v oděvním průmyslu není žádný med a už vůbec ne laciná záležitost. Osobně právě tento problém je dle mě zásadní. V dnešní době se těžko shání půjčky či úvěr na oděvní průmysl. Nedůvěřivost bank jistě podporuje i špatná finanční situace OP Prostějov. Distribuce- činnost úzce spojená s náklady. Bude dozajista velice složité dostat produkt do obchodů na území České Republiky. O proniknutí za hranice ani nemluvě. 10.3 Klady vnějšího okolí Nenasycenost trhu- jemně byla již nakousnuta v silné stránce neokoukanosti. Pro náš vývoj je dobré, že podniky u nás nezachytily západní nástup nové mladé generace. Je jisté, že core hudba své fanoušky v České republice má a hlad po jejích výtvorech je velký, a přitom trh tak chudý. To je ta naše šance uspokojit zákaznický hlad. Stoupající popularita metalcore- někomu připomíná jen křik, jinému zase cestu z pořádně rozjetého večírku. Pro jiného je to ovšem vášeň a životní styl. Tento styl však na popularitě nabírá neuvěřitelné obrátky. A to nejen po hudební stránce, ale především po té oděvní. Metalcore oblečení dnes nenosí pouze samotní fanoušci tohoto stylu, ale široká mladá veřejnost. Sponzoring- když se nám podaří prosadit své logo na správná místa máme o úspěch postaráno. Proto sponzorování různých kapel, akcí či sportovců se jeví jako správná cesta k úspěchu.

41

10.4 Zápory vnějšího okolí Padělatelé- hrozba, kterou nemůže brát na lehkou váhu nikdo, kdo podniká v oděvním průmyslu. Padělání neohrožuje pouze zisky firmy, ale i její prestiž. Pro někoho banalita, nad kterou mávne rukou, pro jiného způsob, jak získat logo známé firmy za podstatně nižší cenu. Avšak pro samotné firmy může mít důsledky přímo katastrofální. Příkladem může být firma Osiris, jejíž boty byly padělány ve velkém na přelomu tisíciletí. Díky tomu ztratila firma téměř celý český trh, protože originály si potom nechtěl nikdo koupit. Nedostatek zájmu- lidé mají dost svých starostí a může se stát, že novou značku ani nezaregistrují. Což by pro nás znamenalo okamžitý krach a celoživotní splácení úvěrů na rozjezd podniku. Finanční situace- v dnešní době je příliš riskantní přijít na trh. Ovšem není risk, není zisk. Bohužel finanční krize ještě stále nepominula, i když už se tak tváří. Neustálé zdražování a snižování mezd předurčuje drahé značkové věci bez vytvořeného jména k záhubě.

42

11 ODHAD NÁKLADŮ A VÝNOSŮ Pro přesné zpracování nákladů či výnosů a tedy hospodářského výsledku podniku, by musel být zpracován zakladatelský rozpočet, který však není předmětem této práce. 11.1 Počáteční náklady Osobně bych nezačal okamžitě s obrovskou investicí, ale jen s jakýmsi menším pokusem. Vzal bych si půjčku jeden milion korun, ze kterých bych hradil rozjezd svého podnikání. Neutratil bych hned celý milion, ale jen malou částku. Pokud bych se na trhu uchytil, investoval bych poté mnohem víc, ale pokud ne, mé dluhy nebudou tak vysoké. Zkusil bych také využít fondů EU, které nyní poskytují možnost získání značné částky. Zpočátku bych tedy rozjel jen jakýsi pokus. Náklad Živnostenský list 1 000 kusů triko s potiskem Nájem kanceláře Pronájem skladu Tvorba E-shopu Nákup počítače Připojení k internetu Reklama: Nátisk letáků Inzerce v novinách Sponzoring Náklady celkem Tabulka č.5- počáteční náklady

Cena v korunách 1 000,250 000,4 000,1 000,10 000,25 000,500,5 000,20 000,10 000,326 500,Pramen: vlastní tvorba

11.2 Předpokládané výnosy Budeme počítat, že prodáme veškeré vyrobené zboží. Je to sice velice utopické, ale k našemu účelu, jestli se nám vůbec podnik vyplatí rozjet, to postačí. Zboží si rozdělíme do dvou částí. Polovinu nabídneme do kamenných prodejen a druhou polovinu nabídneme v našem e-shopu. Výrobní cena jednoho trička je 200,- Kč. Do kamenných obchodů jej prodáme za 400,- Kč s tím, že jeho prodejní cena je spočítána na 600,- Kč. Na našem e-shopu budou trička nabízena o 100,- Kč levněji, tedy za500,Kč. Samozřejmě plus poštovné balné a dobírka, takže pro nás to bude bez dalších nákladů.

43

Kde Kamenný obchod E-shop Výnosy celkem

Počet KS/cena za KS 500/400 500/500 1000 ks

Tabulka č.6- předpokládané výnosy

Výnos v korunách 200 000,250 000,450 000,-

Pramen: vlastní tvorba

11.3 Výsledek hospodaření Po odečtení nákladů od výnosů, získáme hospodářský výsledek podnikání. Ten nám prozradí, jak bychom si stáli po prvním měsíci podnikání. Celkové výnosy činí 450 000,-, náklady naopak 326 500. Spočteme tedy 450 000 – 326 500 = 123 500,- Kč. Zjistili bychom, že se nacházíme v kladných číslech, avšak při takovém malém množství se nám podnikání nevyplatí. Jelikož nová sada 1 000 triček bude opět stát 250 000,- Kč. Aby se nám podnikání vyplatilo, museli bychom tedy nechat natisknout více triček a samozřejmě jich více prodat. Pokrytí budoucích nákladů by znamenal prodej 10 000 triček. Při čemž by byly náklady 2 500 000 a výnosy 5 500 000. Zisk bych si dále potom rozdělil mezi své provize a spořící fond.

44

12 ANKETA Abych mohl uskutečnit svůj průzkum, potřeboval jsem podobné produkty, jaké bych chtěl sám vyrábět. Šel jsem tedy na internet a stáhl jsem si několik trik, které bych chtěl sám posléze vyrábět. Taková trika jsem vytisknul a vyrazil s nimi do ulic města Šumperka. Zastavoval jsem různé typy lidí a předkládal jim tento papír s návrhy trik i s dodanou cenou, pak jsem čekal na jejich reakci, kterou jsem si poznamenal. Chtěl jsem mít různé názory různých typů lidí, takže jsem se nesoustředil pouze na mládež. Celkem jsem oslovil sto lidí. Vybral jsem názory deseti mužů a deseti žen, které jsem dále zpracoval. Muži ve věku 25+ Starší muž již důchodového věku Takové triko by nekoupil ani sobě ani svým vnoučatům. Elegantní muž v obleku Přijal návrhy s úsměvem a řekl, že on již na takové věci není, ale jeho syn by si takové jistě koupil. Taxikář Prohlásil, že triko by bylo dobré i jako zastrašování zlodějů, návrhy se mu líbily, avšak nebyl by za ně ochoten platit takovou cenu. Mladý muž s kočárkem Návrhy byly označeny za originální a úsměvné, jelikož ale mají spoustu výdajů na malé dítě, nemohl by si takovou cenu trika dovolit. Muž středního věku běžící parkem Líbila se mu ty trika spíše méně bláznivá, dokonce se zeptal, jestli už nyní se dají někde taková trika sehnat.

45

Muži ve věku 15-25 Spoluhráč z fotbalového klubu Nemá podobná trika rád, uznává spíše styl oblečení od firem adidas či nike. Mladík vystupující z objektu střední školy Trikem byl nadšen hned, jakmile by měl možnost tak by si triko koupil. Mladík v černém oděvu s potisky známých metalových kapel Moc se mu zamlouvala černá trika s motivem lebek, určitě by si takové triko koupil. Mladý fanoušek hudebního stylu Hip-Hop Trika se mu líbila vzhledem nikoli však střihem. Navíc má několik svých oblíbených značek, které by nechtěl měnit. Mladík, kterého jsem potkal na metalcore akci Přímo jedno z nabízených trik má ve svém šatníku. Dále říkal, že takových trik není nikdy dost a určitě by si minimálně jedno koupil. Ženy ve věku 25+ Postarší důchodkyně Po zdlouhavém vysvětlování položila otázku zda jde o trika na nějaký maškarní bál. Žena za poštovní přepážkou Na sobě by si triko neuměla představit, tato móda ji rozhodně nepřitahuje, prý možná na mladých. Kuchařka základní školy Říkala, že její dcera má podobná trika již dávno doma, ovšem za mnohem nižší cenu, a že by do trika rozhodně neinvestovala tolik peněz.

46

Zpěvačka rockové kapely Černá trika na ni udělala dojem, dlouze přemýšlela, jestli však není cena příliš vysoká, nakonec usoudila, že na vystoupení by si alespoň jedno pořídila. Úspěšná podnikatelka Trika se jí líbila a jistě by si je pořídila na nějakou volnočasovou aktivitu. Ženy ve věku 15-25 Mladá dívka s kočárkem Ptala se, jestli se takové zboží vyrábí i v dětských velikostech, přišlo ji neuvěřitelně originální a pořídila by jej sobě i dítěti. Skupinka dívek před střední školou Po delší debatě se shodly, že to růžové by si jistě jedna z nich koupila. Fanynka core hudby S nákupem podobných trik neváhá nikdy ani minutu. Čerstvá absolventka Vysoké školy Škaredě se zatvářila, jemně pohrdavým hlasem řekla, že trika jí nesedí a přijdou jí moc pubertální. Dívka prezentující se navenek Hip-Hop stylem Na rozdíl od jejího mužského protějšku se změn nebojí a jistě by si takové triko pořídila. 12.1 Výsledky Našim průzkumem jsme zjistili, že nabízená trika by si celkem pořídilo 10 lidí z 20. To je hezkých 50%. Největší překážkou byla cena, s ní měli problém 4 zákazníci. Byli však i tací, kteří by si sami zboží nekoupili, ale dovedou si jej představit na mladších, třeba na svých dětech. Celkem jsme zjistili, že takovéto oblečení má spíš úspěch mezi dívkami či ženami celých 60% zatím co u mužů to je to 40%. Rozhodně

47

vyšší zájem vzbuzuje zboží u mladších lidí, celých 70% dotázaných by si triko pořídilo. Zatím u starších jedinců to je pouhých 30%. Více následující graf a tabulka.

Anketa Muži ano

Ženy ano

Muži ne

20%

Ženy ne

20%

30%

30%

Graf č.1- výsledek ankety

Pramen: vlastní tvorba

Kategorie

Ano

Ne

Muži 25+

20%

80%

Muži 15-25

60%

40%

Ženy 25+

40%

60%

Ženy 15-25

80%

20%

Tabulka č.7- ostatní výsledky

Pramen: vlastní tvorba

48

ZÁVĚR Bakalářská práce obsahuje spostu úkolů. Některé byly jednoduché více, jiné méně. Byla zkoumána ošemetná disciplína, jakou je marketing. Ošemetnou, protože jakýkoli detail může rozhodnout o našem úspěchu či neúspěchu. Spostu poznatků se dalo posbíral především při psaní a řešení praktické části. V teoretické části byly popsány základní marketingové pojmy z oblasti. Dále jsem se seznámil s chováním zákazníků a s jejich nejrůznorodějšími požadavky. Ukázala mi, že na zákazníka působí obrovská spousta vlivů, některé více, jiné méně. Také je důležité věnovat se produktu jako samotnému. Produkt musí být jak dobře dostupný tak kvalitní a levný. Samozřejmě nejde vyhovět všem zákazníkům. Dále byla zkoumána značka jako samotná, kde se dá popsala nejen důležitost vlastní identity tedy loga či názvu značky, ale také také se zabrousilo to plagiátorství, které ročně připraví podniky o nemalou částku ze zisků. V praktické části byly popsány aktivity v případě počátku podnikání. Bylo zvoleno vlastní logo i název. Byla popsána cílová skupina zákazníků, na kterou je zaměřena pozornost především. Při zkoumání konkurence bylo zjištěno, že podniky mají jednoho společného jmenovatele svého úspěchu, a tím je vzájemná pomoc mezi značkami. Při zkoumání vlastních kladů a záporů bylo vyhodnoceno, jak se o podnik starat, aby se nedostal do problémů a jakých věcí se má podnik vyhýbat. Závěrem byla zpracována anketa provedená ve městě Šumperk. Ta ukázala, že spousta lidí by měla zájem o produkty, které by byli nabízeny. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda se dnes vyplatí podnikat v oděvním průmyslu. Odpověď však není úplně přímá. Bylo zjištěno, že volné místo v prosazení na trhu stále je. Což je jistě dobrá zpráva. Pro podnikavé povahy, ale nikde není dáno, že by zrovna daný produkt neměl jen krátký život. K nejistotě především napomáhá finanční situace v dnešním světě, tedy finanční problémy zákazníků. Jak to tedy shrnout? Podnikat v oděvním průmyslu mohu doporučit, ale ne v dnešní době. Myslím však, že jakmile se uklidní ekonomická situace, mohou pro nové oděvní značky nastat finanční zadostiučinění.

49

III. PŘÍLOHY Firmy a jejich loga

Obr. č.1 Monster energy

Obr. č.4 Circa

Obr. č.7 Drop dead

Obr. č.2 Volcom stone

Obr. č.5 DC shoe co USA

Obr. č.8 Metal mulisha 50

Obr. č.3 Fallen

Obr. č.6 Famous

Obr. č.9 Crusty demons

Oděvy nabízené v průzkumu Pánská

Obr. č.10 Caliban

Obr. č.13 Metal mulisha

Obr. č.11 Famous

Obr. č.14 Beyond

51

Obr. č.12 Crusty D.

Obr. č.15 Circa

Dámská

Obr. č.16 Drop dead

Obr. č.19 DC shoe co USA

Obr. č.17 Emily the strange

Obr. č.20 Fox ride

52

Obr.18 Metal mulisha

Obr. č.21 Famous

Kapely, které bych rád sponzoroval

Obr. č. 22 Sonic syndicate

Obr. č.23 The blackout

Obr. č.24 Sleeping with sirenes

Obr. č.25 Abandon all ships

Obr. č.26 A vain attempt

Obr. č.27 Aiden

53

Obr. č. 28 The devil wears prada

Obr. č.29 Asking alexandria

Obr. č.30 Bring me the horizon

Obr. č.31 Black veil brides

Obr. č.32 Bullet for my valentine

Obr. č.33 Framing Hanley

54

ANOTACE Jméno a příjmení autora:

Jakub Suchomel

Instituce:

Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s.

Název práce v českém jazyce:

Tvorba pozice nové značky na trhu v oděvním průmyslu

Název práce v anglickém jazyce: Creating position of new brand in clothing industry Vedoucí práce:

Ing. Mgr. Renáta Pavlíčková

Počet stran:

61

Počet příloh:

33

Rok obhajoby:

2011

Klíčová slova v českém jazyce:

Marketing, zákazník, trh, značka, produkt, triko

Klíčová slova v anglickém jazyce: Marketing, customer, market, brand, product, T-shirt Anotace: Tato bakalářská práce se zabývá, vytvořením nového fiktivního podniku v oděvním průmyslu. V části teoretické jsou popsány základní marketingové pojmy jako marketingový mix. V části praktické je popsána problematika založení fiktivního podniku. Cílem této bakalářské práce bylo zaožení fiktivního podniku v oblasti oděvního průlmyslu. Abstract: This bachelor thesis deals with, creating a new fictitious company in the clothing industry. The theoretical part describes the basic concepts of marketing as the marketing mix. The practical part describes the problems of establishing a fictitious company. The aim of this thesis was zaožení fictitious company in clothing industry.

55

Použitá literatura 1. KOTÍKOVÁ, H., ZLÁMAL, J., Základy marketingu, 1. vyd., Olomouc: Univerzita Palackého, 2006, 77 s., ISBN 80-244-1489-9 2. JAKUBÍKOVÁ, D., Strategický marketing, 1. vyd., Praha: Grada publishing, 2008, 272 s., ISBN 978-80-247-2690-8 3. KOTLER, P., Marketing management, 10. rozšířené vydání, Praha: Grada publishing, 2005, 720 s., ISBN 80-247-0016-6 4. FORET, M., Marketing základy a principy, 1. vyd., Brno: Computer press a. s., 2003, 200 s., ISBN 80-7226-888-0 5. Prof. Ing. STEHLÍK, E., Základy marketingu, 1. Vyd, Praha: Vysoká škola ekonomická, 1995, 145 s., ISBN 80-7079-222-1 6. HESKOVÁ, M., Marketingová komunikace součást marketingového mixu, 1. vyd, Praha: Vysoká škola ekonomická, 2001, 29 s., ISBN 80-245-0176-7 7. SOUKALOVÁ, R., Strategický marketing, 1. vyd, Zlín: Univerzita Tomáše Bati, 2004, 118 s., ISBN 80-7318-177-0 8. KOTLER, P., ARMSTRONG, G., Marketing, 6. Vyd, Praha: Grada publishing, 2003, 856 s., ISBN 80-247-0513-3 9. KINCL, J., Marketing podle trhů, 1. vyd, Praha: Alfa publishing, 2004, 172 s., ISBN 80-86851-02-8

Internetové zdroje 1. Dostupné ke dni 24.3.2011 http://www.profit.cz/clanek/znacka-fenomen-doby.aspx

56

Seznam tabulek Tabulka č.1, Marketingový mix Tabulka č.2, Podpora prodeje Tabulka č.3, Zákaznické potřeby Tabulka č.4, SWOT analýza Tabulka č.5, Počáteční náklady Tabulka č.6, Předpokládané výnosy Tabulka č.7, Průzkum trhu

Seznam grafů Graf č.1, Průzkum trhu

57

Seznam příloh Veškeré přílohy jsou dostupné na uvedených internetových stránkách ke dni 24.3.2011 Obrázek č.1, Logo Monster energy http://www.mortaljourney.com/2010/11/home-page/energy-drinks

Obrázek č.2, Logo Volcom stone http://www.free-extras.com/search/1/volcom+logo.htm

Obrázek č.3, Logo Fallen http://www.layoutcodez.net/myspacelayouts/msearch.php?page=2&selection=myspacelayouts&term=go %20fight

Obrázek č.4, Logo Circa http://pictureska.rajce.idnes.cz/Logos/

Obrázek č.5, Logo DC shoe co USA http://skateboard.about.com/od/skategearreview1/ig/Skateboard-Logos/DC-Skateboard-Shoes-Logo.htm

Obrázek č.6, Logo Famous stars and straps http://www.streethome.cz/blog?page=17

Obrázek č.7, Logo Drop dead http://www.phonezoo.com/WAPContentDetails.do?id=183438083

Obrázek č.8, Logo Metal mulisha http://www.prosportstickers.com/products/Metal-Mulisha-Skull-2-Car-Emblem-Logo-Vinyl-DecalStickers.html

Obrázek č.9, Logo Crusty demons http://www.dirtaction.com.au/_webapp_263373/Crusty_Demons_Thirst_For_Destruction

Obrázek č.10, Pánské triko Caliban http://www.metalcoreshop.cz/Tricka/Panska/Caliban-Octopus-Jade.html

58

Obrázek č.11, Pánské triko Famous stars and straps http://www.ozzys.co.uk/product/Famous_Stars_and_Straps_Tees_Famous_Stars_And_Straps_Oversize_ TShirt_Turquoise_Black_7994_0_263_1.html

Obrázek č.12, Pánské triko Crusty demons http://moneycard.co.nz/viewProductsGallery.php?ClientID=51

Obrázek č.13, Pánské triko Metal mulisha http://fighterxfashion.com/metal-mulisha-x-rockstar-rocksteezy-t-shirt/

Obrázek č.14, Pánské triko Beyond http://www.metalcoreshop.cz/Streetwear/Beyond/Beyond-MonsterWhite.html?listtype=search&searchparam=beyond

Obrázek č.15, Pánské triko Circa http://theridgeoutlet.com/index.php?main_page=index&manufacturers_id=4&filter_id=63&language=en &page=1&sort=3d

Obrázek č.16, Dámské triko Drop dead http://fansofdropdead.blogspot.com/

Obrázek č.17, Dámské triko Emily the strange http://www.zikul.com/shirt66/rock-roll-biker-emily-the-strange/emily-the-strange-mystery-girlie-shirtpurple/153106.html

Obrázek č.18, Dámské triko Metal mulisha http://www.motorcycle-superstore.com/6/25/317/28820/ITEM/Metal-Mulisha-Womens-Framed-TShirt.aspx

Obrázek č.19, Dámské triko DC shoe co USA http://womensshirts.guidestobuy.com/dc-shoes-girls-grind-tee

Obrázek č.20, Dámské triko Fox ride http://shareclothing.com/product/FOX-Scripted-Womens-Tee.html

59

Obrázek č.21, Dámské triko Famous stars and straps https://www.attitudeclothing.co.uk/product_19779-61-766_Famous-Stars-&%3B-Straps---FamousWings-Girl%27s-T-shirt.htm

Obrázek č. 22, Sonic syndicate http://truecultheavymetal.com/blog6.php/2010/09/30/rhys-re-viewz-vol-34-darkest-youth-death-maze

Obrázek č.23, The blackout http://www.carrickleisureservices.org.uk/default.aspx?page=233

Obrázek č.24, Sleeping with sirenes http://www.last.fm/music/Sleeping+With+Sirens/+images/39064279

Obrázek č.25, Abandon all ships http://rockdirt.com/abandon-all-ships-megawacko-2-1-video/29489/

Obrázek č.26, A vain attempt http://niky-emo.blog.cz/rubrika/a-vain-attempt

Obrázek č.27, Aiden http://theinterlude.com/2010/01/09/aiden-set-to-film-live-dvd/

Obrázek č.28, The devil wears prada http://theworldendsinfire.blogspot.com/2010/11/devil-wears-prada-prepara-novo-album.html

Obrázek č.29, Asking alexandria http://www.lyvido.com/asking-alexandria-morte-et-dabo-guitar-cover-lyrics-video/

Obrázek č.30, Bring me the horizon http://media.photobucket.com/image/bring+me+the+horizon+/ladada94/Bands/bmthhh2.jpg

Obrázek č.31, Black veil brides http://section.blog.cz/1102/black-veil-brides

60

Obrázek č.32, Bullet for my valentine http://elvie.blog.cz/rubrika/bullet-for-my-valentine

Obrázek č.33, Framing hanley http://hangout.altsounds.com/reviews/121645-framing-hanley-a-promise-to-burn-album.html

61