MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2013
Zbyněk Lach
MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC Ústav managementu a marketingu
Zbyněk Lach
Systém periodických činností areálu Regionálního centra Olomouc The System of Periodical Maintenance Activities of the Regional Centre Olomouc Complex
Bakalářská práce
Vedoucí práce: Ing. Marek Mihola, Ph.D.
OLOMOUC 2013
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a použil jen uvedené informační zdroje.
Olomouc……………………
Zbyněk Lach
Děkuji Ing. Marku Miholovi, Ph.D. za odborné vedení a za cenné rady a připomínky při tvorbě mé bakalářské práce.
Obsah Úvod ................................................................................................................................................................................... 6 1.
Teoretická část............................................................................................................................................................ 7 1.1.
Údržba objektu jako součást managementu podpůrných činností v organizaci ................................................ 7
1.2.
Definice pojmu údržba ...................................................................................................................................... 7
1.3.
Cíle údržby........................................................................................................................................................ 8
1.4.
Bezpečnostní aspekt údržby .............................................................................................................................. 8
1.5.
Systém údržby objektu ...................................................................................................................................... 8
1.6.
Preventivní údržba ............................................................................................................................................ 9
1.7.
Cenové aspekty údržby ................................................................................................................................... 10
1.8.
Strategie při plánování údržby ........................................................................................................................ 11
1.9.
Pojmy používané v údržbě .............................................................................................................................. 12
1.10.
Základní procesy při řízení údržby objektu .................................................................................................... 13
1.10.1.
Technická evidence zařízení .................................................................................................................. 13
1.10.2.
Rutinní řízení provozu = provozní údržba ............................................................................................. 13
1.10.3.
Odstraňování závad a poruch ................................................................................................................. 13
1.10.4.
Plánovité (preventivní) ošetřování zařízení ............................................................................................ 13
1.10.5.
Materiálně technické zásobování ........................................................................................................... 14
1.10.6.
Odběratelská činnost – řízení in/outsourcingu ....................................................................................... 14
1.10.7.
Řízení lidských zdrojů............................................................................................................................ 14
1.10.8.
Plánování rekonstrukcí ........................................................................................................................... 14
1.10.9.
Outsourcing procesů provozu technických zařízení budov – rozsah, souvislosti................................... 15
1.11.
2.
Revize a kontroly technických zařízení budov ............................................................................................... 15
1.11.1.
Druhy revizí a zkoušení ......................................................................................................................... 15
1.11.2.
Vyhrazená technická zařízení................................................................................................................. 16
1.11.3.
Vyhrazená elektrická zařízení ................................................................................................................ 16
1.11.4.
Vyhrazená plynová zařízení ................................................................................................................... 17
1.11.5.
Vyhrazená zdvihací zařízení .................................................................................................................. 18
1.11.6.
Vyhrazená požárně bezpečnostní zařízení ............................................................................................. 19
1.11.7.
Vyhrazená tlaková zařízení .................................................................................................................... 21
Praktická část............................................................................................................................................................ 22 2.1.
Stručná charakteristika společnosti RCO ........................................................................................................ 22
2.2.
Technická zařízení areálu RCO ...................................................................................................................... 23
2.2.1.
Seznam technických zařízení vyskytujících se v areálu RCO .................................................................... 23
2.2.2.
Seznam hlavních zařízení TZB v areálu RCO: ........................................................................................... 24
2.3.
Analýza stávajícího systému údržby RCO ...................................................................................................... 28
2.3.1.
Technická evidence zařízení ....................................................................................................................... 28
2.3.2.
Rutinní řízení provozu = provozní údržba .................................................................................................. 29
2.3.3.
Odstraňování závad a poruch ..................................................................................................................... 29
2.3.4.
Plánovité (preventivní) ošetřování zařízení ................................................................................................ 29
2.3.5.
Materiálně technické zásobování ................................................................................................................ 29 4
2.3.6.
Odběratelská činnost – řízení in/outsourcingu............................................................................................ 30
2.3.7.
Řízení lidských zdrojů ................................................................................................................................ 30
2.3.8.
Plánování rekonstrukcí ............................................................................................................................... 30
2.3.9.
Outsourcing procesů provozu technických zařízení budov ........................................................................ 30
2.3.10. 2.4.
Shrnutí a doporučení .............................................................................................................................. 31
Vytvoření plánu periodických činností údržby ............................................................................................... 31
2.4.1.
Modul Termínové plánování ...................................................................................................................... 31
2.4.2.
Aplikace plánu do informačního systému Fama+ ...................................................................................... 38
Závěr ................................................................................................................................................................................ 42 Anotace ............................................................................................................................................................................ 43 Literatura a prameny ..................................................................................................................................................... 44 Seznam tabulek: ............................................................................................................................................................. 45 Seznam Obrázků: ........................................................................................................................................................... 45 Seznam zkratek: ............................................................................................................................................................. 46
5
Úvod Závěrečná práce se zaměřuje na řešení problémů s nedostatečnou systematičností činností při údržbě jednotlivých stavebních konstrukcí a objektových technologií areálu Regionálního centra Olomouc. Cílem práce je popis a analýza stávajícího stavu a návrh řešení, jak by systém ve svém ideálním případě měl vypadat. Současný stav systému údržby je z pohledu managementu společnosti zastaralý a nevyhovující, protože se opírá zejména o zkušenosti jednotlivých pracovníků údržby nabyté ve své dosavadní praxi a není založen na jasně daných termínech jednotlivých kontrol a revizí. Zároveň neposkytuje úplný přehled činností, které jsou v rámci správy a údržby objektů Regionálního centra Olomouc nutné provádět a neumožňuje tak efektivní plánování budoucích činností a to jak z hlediska množství úkolů připadajících na jednotlivé zaměstnance, tak z hlediska finanční náročnosti systému. Tato práce se tedy chce zaměřit na sestavení tohoto přehledu, jeho implementaci do informačního systému a nastavení kompetencí pro jeho další fungování. Dále si klade za cíl sjednotit evidenci prací, které s těmito činnostmi souvisí.
6
1. 1.1.
Teoretická část Údržba objektu jako součást managementu podpůrných činností v organizaci
Management znamená řízení, Facility management znamená řízení podpůrných činností. Každá organizace, která se chce efektivně věnovat své hlavní činnosti, tzn. tomu, co ji živí, by měla i kvalitně zvládat ty činnosti, které pro ni nejsou bezpodmínečně nutné, ale vytvářejí zázemí pro modernější vykonávání činnosti hlavní. Touto oblastí se zabývá Facility management a jednou z jeho nejrozsáhlejších oblastí je management údržby. Dle Vyskočila: „Facility Management v sobě zahrnuje úsporu režijních nákladů, avšak soustředí se i na potřeby těch, kteří jsou zapojeni do hlavní činnosti podniku. Management podpůrných činností je tedy obor, který komplexně plánuje a následně řídí veškeré podpůrné činnosti, které musí každý majitel vedle své primární činnosti ve společnosti zajišťovat.“1 Z celé této oblasti jsem si pro svou práci vybral systém údržby Regionálního centra Olomouc, který po manažerské stránce neodpovídá všem moderním trendům a chtěl bych se zde na dalších stránkách věnovat jeho analýze a systemizaci.
1.2.
Definice pojmu údržba
Údržbou stavebních konstrukcí a technologických zařízení budov se rozumí udržování stávajícího stavu všech zařízení na takové úrovni, aby byl zabezpečen jejich bezporuchový chod a to vše v souladu s platnými právními předpisy2. Jedná se zejména o: vedení evidence hospodaření při výkonu údržby zajištění běžných oprav a údržby stavebních objektů provoz a údržba vyhrazených zařízení vedení technicko-ekonomické dokumentace objektu zajištění dodávky všech médií potřebných k provozu objektu zajištění revizí, prohlídek a odborných kontrol3 1 2
VYSKOČIL, V. K., a kol., Management podpůrných procesů, s. 16. Srov. tamtéž s. 199. 7
1.3.
Cíle údržby
Údržba ve své podstatě slouží zejména k preventivní činnosti při předcházení odstávkám a mimořádným provozním událostem. Ostatní pozitiva spatřuji zejména v následujících benefitech: Prodloužení životnosti jednotlivých technologických celků a zlepšení jejich hospodárnosti Zvýšení zabezpečení v oblasti BOZP Zlepšení kvality jednotlivých technologických celků Zefektivnění procesů Eliminace množství Alokace provozních nákladů
1.4.
Bezpečnostní aspekt údržby
Důležitým aspektem provádění údržby zejména technologických zařízení je zejména udržování bezpečnosti na adekvátní úrovni. To je důležité zejména tam, kde by zanedbáním této údržby mohlo dojít k ohrožení lidských životů nebo životního prostředí (např. provoz jaderné elektrárny nebo skládek nebezpečných odpadů). V takových případech často vstupuje na scénu se svými kontrolními mechanizmy stát a jím pověřené úřady.
1.5.
Systém údržby objektu
V dnešní době se stále novějšími postupy používanými ve stavební výrobě a stále sofistikovanějších konstrukcí technologických zařízení je skoro nemožné kontrolovat stav podsystémů jednotlivých zařízení, nebo jejich konstrukčních dílů. Zároveň také dochází, vzhledem k menší robustnosti vyráběných přístrojů k rychlejšímu opotřebení citlivých součástek jednotlivých zařízení a proto
3
Srov. VYSKOČIL, V. K., a kol., Management podpůrných procesů, s. 189. 8
v současné době provozované systémy obsluh a údržeb musí zajistit hlavně to, aby důležitá provozní zařízení byla vždy připravena plnit požadované úkoly v nejvyšší kvalitě. Převážná část firem tak údržbě jednotlivých zařízení přikládá stále větší význam a politika, při které docházelo k tomu, že se údržbě nevěnovala dostatečná pozornost, už začíná pomu mizet. Zvyšující se nároky na jakost a efektivnost nutí společnosti k takovým opatřením, které ve svém důsledku omezí nebo zamezí odstávkám výroby. Zejména se jedná o účinné systémy údržby. Jako nejdůležitější zdroj pro vytvoření kvalitního systému údržby ve firmě jsou považování znalosti a zkušenosti nabyté praxí. Základní systém údržby se staví na již ověřených teoretických procesech. Neméně důležité jsou ale i praktické znalosti jejich vykonavatelů. Často se stává, že během životnosti jednotlivých technologických celků nastávají poruchy, které se musí řešit operativně a tam jsou praktické znalosti techniků údržby, jejich zkušenosti s podobnými událostmi a erudice v daném oboru neocenitelné a často přispějí k rychlému vyřešení dané situace a zabrání tak významným jak hmotným tak finančním škodám. Důležité jsou rovněž rozhodnutí managementu jednotlivých organizací, které části problematiky údržby jednotlivých technologií přenechat outsourcovaným dodavatelům a která zařízení udržovat pomocí vlastních pracovníků. Výhody použití vlastní údržby jsou spatřovány zejména tam, kde je třeba shromažďovat a rozvíjet znalosti o zařízení firmy, které je důležité pro její strategický rozvoj. Pakliže se firma rozhodne předat starost o zařízení externímu dodavateli, přichází tím o možnost vychovat si vlastní zaměstnance, kteří jsou k dispozici při jakýchkoli nepředvídaných událostech. Je třeba ale vzít v úvahu několik aspektů takového rozhodnutí, a to zejména jeho ekonomickou stránku. Mnohdy je udržování vlastních vyškolených expertů pro udržování vysoce specializovaných zařízení finančně příliš náročné.4
1.6.
Preventivní údržba
V organizacích zabývajících se v historii zavedením systému údržby se osvědčilo jako nejoptimálnější zavedení systému preventivní údržby. Tento systém si klade 4
Srov. VYSKOČIL, V. K., a kol., Management podpůrných procesů, s. 199. 9
za cíl prováděním pravidelných kontrol a odstraňováním zjištěných neshod s původním stavem jednotlivých instalovaných zařízení předcházet vzniku poruch a neočekávaných poruch vzniklých za provozu. Pokud hodláme důsledně uplatňovat standart preventivní údržby, zcela jistě dosáhneme následujících výhod: Neplánované výpadky omezíme na minimum Plánované výpadky zkrátíme na nejnižší možnou úroveň Plánované výpadky řešíme v čase, kdy je to pro firmu ekonomicky nejvýhodnější
Pro naplenění tohoto cíle je také nutno udržovat právě takový stav náhradních součástek, který zajistí optimální provádění údržby a neohrozí včasné provádění jednotlivých činností preventivní údržby, přičemž musíme dbát také na to, abychom jednali efektivně a nezatěžovali firemní zdroje příliš vysokým skladem náhradních dílů. Díly životně důležité pro chod výroby však musíme přesně definovat, zajistit je a garantovat nepřetržitě jejich dostupnost.
1.7.
Cenové aspekty údržby
Údržba jako taková je v mnoha firmách finančně značně zanedbávána. Jde o důsledek nedostatečného plánování a neuvědomění si rizik, které z nedostatečné údržby plynou. Mnoho manažerů v důsledku nedostatku relevantních informací nevěnují tomuto odvětví dostatečnou pozornost a způsobené škody se poté řeší až následně. To bývá většinou varianta finančně podstatně méně výhodná. Proto je třeba při prosazování rozpočtů pro údržbu jednat vždy systémově a mít připraveny dostatečné argumenty pro prosazení vytyčených cílů. Cenové aspekty údržby můžeme rozdělit na dvě samostatné části. První část nákladů směřuje přímo k ceně za vykonanou práci, za nákup náhradních dílů, 10
popřípadě za cenu nového zařízení použitého místo neopravitelného nefunkčního stroje. V druhém případě je třeba si uvědomit náklady zmařené příležitosti vyprodukované odstávkou opravované technologie a to zejména v sériové výrobě.
1.8.
Strategie při plánování údržby
V aplikaci Facility managementu se můžeme setkat s různými systémy údržby, používajícími různé strategie. Níže proto uvádím rozdělení základních procesů vyskytujících se při provádění údržby: Oprava po poruše Při tomto procesu ne neprovádí žádná preventivní oprava. Porucha se opravuje v okamžiku, kdy je objevena. Jako jeden z nejběžnějších příkladů takovéto opravy si můžeme představit výměnu prasklé žárovky v osvětlovacím tělese. Preventivní kontrola Je soubor činností, při které se provádějí preventivní prohlídky a kontroly důležité pro odhalení potenciálních poruch. Četnost takových prohlídek v čase bývá často předepsána legislativou, nebo výrobcem daného zařízení. V opačném případě je třeba si tuto četnost stanovit samostatně na základě empirických zkušeností jednotlivých pracovníků. Mohou být také závislé na odpracovaném čase nebo množství výrobků, které byly daným zařízením vyrobeny. Pro názornost uvádím například výměnu filtrů ve vzduchotechnice po absolvování určitého množství provozních hodin. Významnou součástí preventivní údržby jsou zejména revize, funkční
zkoušky
nebo
kontrolní
prohlídky
jednotlivých
zařízení
(vzduchotechnika, klimatizace). Tyto revize a kontroly jsou prováděny buď speciálně vyškolenými interními zaměstnanci, nebo a to častěji přímo expertními pracovníky externích dodavatelů nebo pracovníky organizací zřizovaných státem. Průběžná kontrola Tato strategie je založena operativním sledování výstupů jednotlivých zařízení, jejich provozních částí nebo samotných výkonů. Na základě podkladů z těchto pozorování se nadále plánují jednotlivé údržbové zásahy. Například se jedná
11
o výměnu filtrů ve vzduchotechnice na základě zvýšení tlakové ztráty v prostoru za filtrem5.
1.9.
Pojmy používané v údržbě
Na tomto místě bych rád vysvětlil ty pojmy, bez kterých se při popisování údržby jako takové není možno obejít. Obsluha Zajišťuje chod zařízení, dohlíží nad zadáváním, parametrů důležitých pro provoz zařízení Inspekce Opatření k určení skutečného stavu provozní jednotky, včetně stanovení opotřebení a vymezení nutných údržbářských prací Znovuzprovoznění Činnosti směřující k provozuschopnému stavu zařízení (např. po jeho odstávce v důsledku jeho poruchy) Vylepšení kombinace technických a administrativních opatření ke zvýšení provozní bezpečnosti a způsobilosti zařízení beze změny funkce Funkční způsobilost způsobilost provozní jednotky plnit funkci na základě aktuálního provozního stavu Výpadek ukončení způsobilosti provozní jednotky plnit požadovanou funkci Analýza slabých míst pozorování, na jehož základě můžeme konstatovat možnost brzkého výpadku funkčnosti zařízení v důsledku snížené schopnosti části výrobního celku plnit svoji definovanou činnost6
5 6
Srov. ČSN EN 13306 (010660) Srov. ČSN EN 15221-1 (762001) 12
1.10. Základní procesy při řízení údržby objektu Základními procesy při řízení údržby objektu rozumíme ty procesy, bez kterých se při dodržování
moderní postupů v této
oblasti
podpůrných
činností
neobejdeme. Patří sem zejména technická evidence zařízení, rutinní řízení provozu, odstraňování závad a poruch, preventivní ošetřování zařízení, materiálně technické zásobování, outsourcing a plánování rekonstrukcí. 1.10.1.
Technická evidence zařízení
Evidence technických zařízení základní proces, bez kterého se žádný správce majetku neobejde. Evidence je důležitá pro to, abychom věděli co, jak a kdy spravujeme. Tvoří také informační základnu pro rozhodování a plánování činností souvisejících s daným zařízení a jeho vývojem v čase. 1.10.2. Rutinním
Rutinní řízení provozu = provozní údržba řízením
provozu
rozumíme
soubor
činností
směřujících
k bezproblémovému a regulovanému provozu technických zařízení, monitorování jejich aktuálního stavu, změnu parametrů a plánování budoucích činností zařízení. 1.10.3.
Odstraňování závad a poruch
V případě výskytu závady nebo poruchy zařízení nastoupí tento proces, který směřuje k opětovnému zprovozuschopnění pokaženého zařízení. Je třeba si předem vytvořit systém, který minimalizuje škody způsobené poruchou zařízení a povede k rychlému odstranění závady. Předejdeme tak možným zmatkům a situacím, kdy například z topení pod tlakem stříká voda a nikdo neví, který ventil zatáhnout. 1.10.4.
Plánovité (preventivní) ošetřování zařízení
Preventivní opatření a údržba zařízení předchází nebo minimalizuje možnost vzniku závad nebo poruch zařízení
13
1.10.5.
Materiálně technické zásobování
Vede k vytvoření alespoň minimálnímu skladu náhradní dílů důležitých pro provoz klíčových zařízení objektu. Důležité je stanovení obsahu tohoto skladu a následná skladová evidence a dodržování minimálních skladových zásob součástek. 1.10.6.
Odběratelská činnost – řízení in/outsourcingu
Je nutné rozdělení činností na činnosti zajišťované vlastními pracovníky firmy a činnosti nakupované. Vytvořit si seznam dodavatelů nakupovaných činností, zajistit servisní smlouvy na klíčová technologická zařízení a pravidelně kontrolovat činnosti vnějšími dodavateli zajišťované. Je zde ale také třeba vyhodnotit rizika, která při použití outsourcingu vznikají. Jedno z nejvážnějších rizik dle Vyskočila je: „Riziko outsourcingu spočívá ve ztrátě kontroly nad podpůrnými činnostmi subjektu, který je uvolnil pro potřeby trhu.“7 1.10.7.
Řízení lidských zdrojů
Směřuje k vytvoření týmu kvalitních pracovníků údržby, jejich řízení, úkolování, kontrolování, vzdělávání a odměňování. Důležitým aspektem při řízení lidských zdrojů je také rozhodnutí o podílu činností, které bude firma nakupovat formou outsourcingu a které bude vykonávat pomocí vlastních zdrojů. 1.10.8.
Plánování rekonstrukcí
Při plánování budoucích staveb nebo rekonstrukcí staveb stávajících je nutné z pohledu manažera údržby zajistit budoucí podmínky pro snadnou údržbu rekonstruovaných stavebních prvků nebo technických zařízení objektu. Z hlediska bezproblémového udržování
stavby tedy budeme klást
na následující požadavky: minimalizace nákladů životního cyklu minimalizace používání nebezpečných materiálů
7
VYSKOČIL, V. K., a kol., Management podpůrných procesů, s. 46-47.
14
důraz zejména
minimalizace dopadu provozu na environmentální prostředí ochrana zdraví komfortu budoucích uživatelů stavby a jejich sousedů maximalizace provozuschopnosti a užitečnosti stavby maximalizace funkčnosti stavby8 1.10.9.
Outsourcing procesů provozu technických zařízení budov –
rozsah, souvislosti Je nutné při správě majetku analyzovat všechny stávající procesy provozu technických zařízení budov z pohledu jejich možného nakupování formou outsourcingu. Je třeba zvážit předpokládané možné náklady obou variant a přijmout tu z nich, která se jeví jako varianta optimální.
1.11. Revize a kontroly technických zařízení budov V této části práce jsem si dal za úkol popsat problematiku revizí a kontrol technických zařízení budov jako hlavní součásti preventivní údržby objektu. Technická zařízení se můžou případ od případu lišit svým rozsahem podle požadavků na užívání a provoz budov. Aby všechna technická zařízení plnila očekávanou funkci, vyžadují kontrolu a údržbu v různém rozsahu a časovém rozložení. Technický stav některých vyjmenovaných technických zařízení musí odpovídat závazným požadavkům, pokud tak není, jsou ohroženy zdraví a životy lidí a životní prostředí. Tato zařízení se nazývají vyhrazená. Jelikož vlastníkům a správcům budov právní předpisy ukládají přesně specifikované povinnosti vykonávat určité kontroly a údržby, pokusím se je v následujících řádcích vyspecifikovat. 1.11.1.
Druhy revizí a zkoušení
Výchozí revize se provádí vždy před uvedením daného technologického zařízení do provozu. Jejím výsledkem je písemná revizní zpráva. 8
Srov. VYSKOČIL, V. K., a kol., Management podpůrných procesů, s. 226.
15
Provozní revize se provádějí při provozu jedenkrát ročně. Výsledkem této revize je také vždy revizní zpráva, která má formu samostatného dokumentu, nebo zápisu do revizní knihy daného zařízení. Vnitřní revize se provádí při provozu. Většinou je prováděna interními pracovníky organizace vyškolenými servisní firmou a slouží k základnímu zjištění, zda zařízení nejeví zjevné známky poškození. 1.11.2.
Vyhrazená technická zařízení
Vyhrazená technická zařízení jsou: Vyhrazená elektrická zařízení Vyhrazená plynová zařízení Vyhrazená zdvihací zařízení Vyhrazená požárně bezpečnostní zařízení Vyhrazená tlaková zařízení 1.11.3.
Vyhrazená elektrická zařízení
Jsou to zařízení určená pro výrobu, přeměnu, rozvod a odběr elektrické energie. Jsou určená k ochraně před účinky atmosférické nebo statické elektřiny. Základní norma pro provádění revize elektrických zařízení je ČSN 33 1500. Revize se dělí na výchozí a pravidelné Výchozí revize se provádí před uvedením do provozu. Pravidelná revize se provádí nejpozději v následujících lhůtách, viz tabulka č. 1, závislých na umístění elektrického zařízení v prostoru:
16
Tabulka č. 1: Pravidelné revize elektro
Umístění elektrických zařízení
Četnost revize
Prostory určené ke shromažďování více než 250 osob (např. kulturní a sportovní zařízení, obchodní domy, stanice hromadné dopravy atd.) 2 roky Zděné obytné a kancelářské objekty mimo bytové prostory a příslušenství bytu 5 let Rekreační střediska, školy, mateřské školy, jesle, hotely a jiná ubytovací zařízení 3 roky Objekty nebo části objektů provedené ze stavebních hmot stupně hořlavosti C2, C3 2 roky Hromosvody v objektech a prostorech s prostředím s nebezpečím výbuchu a požáru 2 roky Hromosvody v ostatních objektech 5 let
Výchozí a pravidelné revize smí provádět pouze revizní technik. Po provedení revize musí být vystavena revizní zpráva.9 1.11.4.
Vyhrazená plynová zařízení
Vyhrazená plynová zařízení jsou zařízení pro výrobu a úpravu plynu, rozvod plynu, s příslušnými armaturami. Jedná se také o regulační stanice plynu a všechny plynové spotřebiče včetně plynových hořáků kotlů. Revize výchozí se provádějí po montáži zařízení nebo po jeho rekonstrukci. Revize provozní se provádějí v intervalech nepřesahujících 3 roky. Revizní technik může s přihlédnutím ke stavu zařízení tuto lhůtu zkrátit. U provozních revizí musí být zpracován harmonogram revizí v souladu s ČSN 38 6405 Plynová zařízení – zásady provozu. Kontroly zařízení se provádějí jednou za rok.
9
Srov. ČSN 33 1500 (331500) 17
Montáže a opravy smí provádět pouze držitel osvědčení k montážím a opravám vyhrazených plynových zařízení, revize a zkoušky smí provádět pouze revizní technik – držitel oprávnění k provádění revizí a zkoušek vyhrazených plynových zařízení.10 1.11.5.
Vyhrazená zdvihací zařízení
Základní bezpečnostní předpisy pro provoz a servis výtahů jsou vymezeny technickými normami ČSN 27 4002 a ČSN 27 4007, Viz. tabulka č. 2: Tabulka č. 2: Prohlídky a kontroly zdvihacích zařízení
Název prohlídky nebo kontroly
Umístění výtahů
v budovách s volným Odborné prohlídky výtahů dle ČSN 27 4002 - přístupem veřejnosti do Výtahy určené k dopravě osob nebo osob a výtahu nákladů uvedené do provozu před 1. 1. 1993 v budovách s omezeným přístupem veřejnosti v budovách s volným Odborné prohlídky výtahů dle ČSN 27 4002 - přístupem veřejnosti do Výtahy určené k dopravě osob nebo osob a výtahu nákladů uvedené do provozu po 31. 12. 1992 v budovách s omezeným přístupem veřejnosti Odborné prohlídky výtahů dle ČSN 27 4002 Nákladní a malé výtahy Odborné zkoušky (revize) výtahů v provozu dle ČSN 27 4007 - Výtahy určené k dopravě osob a nákladů Odborné zkoušky (revize) výtahů v provozu dle ČSN 27 4007 - Nákladní výtahy a malé nákladní výtahy Inspekční prohlídky výtahů v provozu dle ČSN 27 4007
10
Četnost 1x za 2 měsíce 1x za 3 měsíce 1x za 3 měsíce 1x za 4 měsíce
-
1x za 6 měsíců
-
1x za 3 roky
-
1x za 6 let
-
1x za 3 až 9 let
srov. ČSN 38 6405 (386405)
18
Laicky lze kontrolovat jednotlivé části výtahů a plošin s převažujícím volným přístupem veřejnosti a osob bez jakýchkoliv znalostí stavu výtahů a plošin umístěných v budově. Doporučený interval je 1 x za týden.11 Kontrolujeme zejména: Neporušenost krytů elektrických a mechanických předmětů Bezpečnostní a orientační označení Bezpečnosti uzavírání dveří Funkčnost ovládání a osvětlení12 1.11.6.
Vyhrazená požárně bezpečnostní zařízení
Vyhrazená požárně bezpečnostní zařízení jsou např. elektrická požární signalizace, zařízení pro odvod kouře a tepla, požární klapky, stabilní a polostabilní hasicí zařízení atd. Vyhrazené požárně bezpečnostní věcné prostředky požární ochrany jsou např. hasicí přístroje přenosné, požární hadice, proudnice, hasiva (kromě vody), prostředky pro záchranu a evakuaci osob atd. Vyhláškou o požární prevenci je vyhláška MV ČR č. 246/2001 Sb. Provoz, kontroly, údržba a opravy požárně bezpečnostních zařízení jsou uvedeny v §7, pravidelné kontroly provozuschopnosti elektrické požární signalizace jsou uvedeny v § 8.13 Před uvedením požárně bezpečnostního zařízení do provozu, kromě ručně ovládaných požárních dveří a požárních uzávěrů otvorů, systémů a prvků zajišťujících zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot, požárních přepážek a ucpávek, zabezpečuje osoba uvedená v § 6 odst. 2 provedení funkčních zkoušek. Při funkčních zkouškách se ověřuje, zda provedení požárně bezpečnostního zařízení odpovídá projekčním 11
SKUHRA, Jiří., Služby poskytované při správě a provozu budov. s. 57 srov. ČSN 27 4002 (274002) a ČSN 27 4007 (274007) 13 Srov. Česko. Vyhláška Ministerstva vnitra č. 246/2001 ze dne 23. Července 2001 o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru: vyhláška o požární prevenci. 12
19
a technickým
požadavkům
na
jeho
požárně
bezpečnostní
funkci.
Provozuschopnost instalovaného požárně bezpečnostního zařízení se prokazuje dokladem o jeho montáži, funkční zkoušce, kontrole provozuschopnosti, údržbě a opravách provedených podle podmínek stanovených touto vyhláškou. U vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení, a stanoví-li tak průvodní dokumentace
výrobce,
i
u
dalších
požárně
bezpečnostních
zařízení
se provozuschopnost prokazuje také záznamy v příslušné provozní dokumentaci (např. provozní kniha). Kontrola provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení se provádí nejméně jednou za rok, pokud výrobce nebo posouzení požárního nebezpečí nestanoví lhůty kratší. U elektrické požární signalizace se kromě pravidelných jednoročních kontrol provozuschopnosti provádějí zkoušky činnosti elektrické požární signalizace při provozu, a to: jednou za měsíc u ústředen a doplňujících zařízení, jednou za půl roku u samočinných hlásičů požáru a zařízení, které elektrická požární signalizace ovládá, Zkouška činnosti elektrické požární signalizace při provozu se provádí prostřednictvím osob pověřených údržbou tohoto zařízení. Preventivní požární prohlídky se provádějí v následujících lhůtách: v objektech a zařízeních, kde jsou provozovány činnosti s vysokým požárním nebezpečím, nejméně jednou za 3 měsíce, v objektech a zařízeních, kde jsou provozovány činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím), nejméně jednou za 6 měsíců, v objektech a zařízeních, kde jsou provozovány činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí uvedené v nejméně jednou za rok.
20
Lhůty uvedené mohou být zkráceny schváleným posouzením požárního nebezpečí nebo dokumentací požární ochrany zpracovanou na základě stanovení podmínek požární bezpečnosti.
1.11.7.
Vyhrazená tlaková zařízení
Tlaková zařízení se vyznačují tím, že se u nich vyskytují nebezpečí, pocházející od tlaku pracovní látky. Vyhrazenými tlakovými zařízeními jsou: Parní kapalinové kotle, kterých konstrukční přetlak nepřesahuje 0,07 MPa a teplota pracovní látky převyšuje bod varu při tomto přetlaku. Tlakové nádoby stabilní, u kterých nejvyšší pracovní přetlak přesahuje 0,07 MPa a které obsahují plyny, páry nebo žíravé, jedovaté a výbušné kapaliny jakékoliv teploty nebo jakékoliv kapaliny o teplotě převyšující jejich bod varu při přetlaku 0,07MPa. Kovové tlakové nádoby na přepravu plynů, u kterých kritická teplota je nižší než +50°C, nebo plynů, u nichž při teplotě +50°C je absolutní tlak par vyšší než 0,3 Pa.14
14
Interní materiály firmy RCO 21
2. 2.1.
Praktická část Stručná charakteristika společnosti RCO
Počátek společnosti Regionální centrum Olomouc s.r.o. bychom našli v roce 1991 pod názvem TESCO spol. s r.o. Tato společnost se zabývala poskytováním software a poradenstvím v oblasti hardware a software. V roce 1996 došlo v návaznosti na investiční činnost k rozšíření předmětu podnikání o správu nemovitostí a realitní činnost – pronájem nemovitostí. Až do r. 2001 byly společností TESCO spol. s r.o. obě základní skupiny činností zastřešeny. Nárůst kvantity a kvality zajišťovaných úkolů, jejich diametrální odlišnost, budování systému jakosti, potřeba odlišných organizačních opatření aj. vedly v r. 2001 k založení společnosti TESCO SW a.s.
Nové firmě byla mateřskou společností
TESCO spol. s r.o. prodána část podniku zaměřená na poskytování software a poradenství v oblasti hardware a software. Následně došlo u původní společnosti TESCO spol. s r.o. ke změně názvu na Regionální centrum Olomouc s.r.o. Samostatný rozvoj společnosti Regionální centrum Olomouc s.r.o. nastává po roce 2001. Z původní malé společnosti se během několika let stala středně velká, dynamicky se rozvíjející společnost, jež disponuje vynikajícím jak technickým zázemím, tak prostorovými dispozicemi. Za své teprve několikaleté působení, získala společnost Regionální centrum Olomouc bohaté reference v oblastech dlouhodobých a krátkodobých nájmů. Mezi dlouhodobé nájemce patří např. Allianz pojišťovna, a.s., Československá obchodní banka a.s., Centrum pro regionální rozvoj ČR, CET 21 spol. s r.o., ČEZ a.s., Krajská hospodářská komora Olomouckého kraje, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Moravská vysoká škola Olomouc o.p.s., Nemocnice Olomouckého kraje a.s., Olomoucký kraj, poslanec evropského parlamentu Ing. Jan Březina, poslanec PČR.
22
Areál Regionálního centra Olomouc s.r.o. (RCO) tvoří administrativní objekt RCO1, multifunkční výškový objekt RCO2, administrativní objekty RCO3 a RCO4 a parkovací plochy. Budova RCO1 je 7 podlažní moderní administrativní objekt, který byl otevřen v roce
1997.
Jeho
reprezentativní
prostory
tvoří
užitkovou
2
plochu 5500 m . Budova RCO2 je 20ti podlažní moderní administrativněobchodní objekt, otevřen v roce 2003. Reprezentativní prostory v tomto architektonicky jedinečném objektu s parametry 21. století tvoří užitkovou plochu 19 500 m2. Budova je výrazným orientačním bodem, což dokazuje výška 71 m a vrchol stožáru v 300 m n. m. Součástí této budovy, která se nachází v optimální dopravní infrastruktuře MHD a ČD, je kongresové centrum o rozloze 2 100 m2. Hlavním předmětem podnikání společnosti Regionální centrum Olomouc s.r.o. je správa nemovitostí, realitní činnost, zajištění služeb spojených s nájmem, pořádání odborných kurzů, školení apod., pořádání společenských a kulturních akcí. Předmět podnikání je poskytování služeb spojených s nájmem. Jedná se o služby základní (dodávka médií, otop, klimatizace, aktivní výměna vzduchu, provoz vnějších a vnitřních komunikací), inteligence budovy (telefonní linky, strukturované rozvody, Internet, zabezpečovací systémy) a doplňkové (parkování, úklid).15
2.2.
Technická zařízení areálu RCO
2.2.1. Seznam technických zařízení vyskytujících se v areálu RCO V budovách areálu Regionálního centra Olomouc se nacházejí různorodá technická zařízení a to jak vyhrazená tak ostatní. Teplo je zde zabezpečováno prostřednictvím výměníkové stanice pára-voda a plynové kotelny, TUV je vyráběna centrálně a distribuována samostatným rozvodem, je zde několik systémů vzduchotechnik. Celá budova je klimatizována.
15
Interní materiály RCO 23
2.2.2. Seznam hlavních zařízení TZB v areálu RCO: Výměníková stanice Výměníková stanice zajišťuje převod tepelné energie mezi párou dodávanou a vyráběnou společností Dalkia a.s. a topnou vodou. Jsou zde instalovány tři tepelné výměníky pára voda pro dolní tlakové pásmo (t. j. od 1. podzemního podlaží po 8. nadzemní podlaží) a dva tepelné výměníky pro druhé tlakové pásmo (t. j. od 9. nadzemního podlaží po 19. nadzemní podlaží). Dále je zde instalován rozdělovač topné vody pro jednotlivé topné větve a zařízení pro ohřev teplé užitkové vody. Pro udržení stálého tlaku v otopné soustavě jsou zde také dvě doplňovací stanice s úpravnou vody.
AT stanice AT stanice je umístěna v samostatné místnosti v 10. nadzemním podlaží a slouží k automatickému dotlakování vodovodního řádu v II. tlakovém pásmu, kam by voda dodávaná z vodovodního řádu vzhledem k výšce nad 40 m od paty budovy sama nedoputovala. AT stanice je řízena autonomním řídícím systém a funguje ve zcela automatickém módu. Vzduchotechnické jednotky (VZT) V budově je umístěno 5 nezávislých vzduchotechnických jednotek kompletně ovládaných systémem měření a regulace (MaR). Jsou dislokovány zejména v prostorech s častou a velkou koncentrací osob. VZT jednotky zajišťuje aktivní výměnu vzduchu v daných místnostech. Jsou všechny vybaveny předehřevem ve spolupráci s rotačními nebo deskovými rekuperátory a čidly kvality vzduchu, čímž se jejich provoz stává velmi ekonomický. Tepelná čerpadla V areálu jsou umístěna tři velká tepelná čerpadla vzduch-vzduch, která vytápějí prostory společenského centra v prvním až čtvrtém nadzemním podlaží a dále prostor restaurace v devatenáctém nadzemním podlaží. Jejich provoz je díky
24
dobrému převodnímu faktoru tepla, kdy z jedné kilowatty využité dokáží vyrobit až 3 kilowatty tepla či chladu, velmi ekonomicky přínosný. Plynová kotelna Plynová kotelna se nachází v sedmém nadzemním podlaží objektu RCO1 a vytápí celý tento objekt. Nachází se zde kaskádovitá soustava třech nízkotlakých kondenzačních kotlů Viesmann řízených autonomní řídící jednotkou Vitotronic. Vzhledem k použité kondenzační technologii dokáží tyto kotle pracovat s vysokým převodním faktorem (až 103%). Klimatizace Celý areál Regionálního centra Olomouc je vybaven klimatizační soustavou VRV od firmy Daikin. Toto zařízení je schopno dodávat teplo i chlad a díky technologii založené na bázi tepelných čerpadel je velmi efektivní. Celý soubor je řízen centrální řídící jednotkou „I-manager“ a je ho tedy možno ovládat z jednoho místa. IRC systém IRC systém slouží ke kontrole otopného systému. Je založen na řízení termostatických hlavic jednotlivých otopných těles na základě teploty z prostorového termostatu. Prostory s radiátory osazenými systémem IRC je možno velmi efektivně řídit a dosáhnout tak až 30% úspory na spotřebovaném teple. Výtahy V objektu výškové budovy se nachází šestice výtahů od firmy Schindler, která je svým řízením v celé České republice naprosto ojedinělá. Jedná se o společné logické řízení Miconic, které na základě volby patra přidělí zákazníkovi nejbližší možný výtah. Takto řízené výtahy jsou velmi neobvyklé, ale nabízejí za to o to rychlejší vyřízení požadavků jejich uživatelů. Dále se v areálu nachází ještě další dva výtahy firmy Schindler a tři výtahy firmy Kone. Vzhledem k tomu, že se jedná o vyhrazená technická zařízení, je třeba jim věnovat zvýšenou péči.
25
Elektronická požární signalizace (EPS) a místní evakuační rozhlas (MR) Jelikož výškový objekt areálu RCO2 je budova s vysokým požárním nebezpečím, jako taková musí být ze zákona vybavena systémem elektronické požární signalizace a evakuačním rozhlasem. EPS detekuje požár pomocí soustavy optických a termo čidel a při vyvolání požárního poplachu spouští předem definovaná návazná zařízení jako jsou MR, evakuační výtahy, klíčové trezory, evakuační východy, odkuřovací systém, požární klapky a uzávěry a požární ventilátory. Odkuřovací systém Jedná se o soubor výkonných požárních vzduchotechnických zařízení, která zajišťují v případě požárního poplachu odkouření chráněných únikových cest. V budově RCO 2 se jedná o prostory společenského centra a únikových schodišť. Systém měření a regulace Systém měření a regulace je pravé technologické srdce budovy. Tento systém svými jednotlivými subsystémy řídí, reguluje a zároveň vizualizuje mnohé z ostatních výše a níže uvedených systém. V našem případě řídí všechny vzduchotechnické jednotky, reguluje výměníkovou stanici, vizualizuje stavy tepelných čerpadel, požárních vzduchotechnických klapek, řídí výrobu teplé užitkové vody, vizualizuje stavy vybraných elektroměrů a signalizuje za pomocí alarmových hlášení všechny možné havarijní stavy jednotlivých zařízení. Systém regulace čtvrthodinového maxima Systém regulace čtvrthodinového maxima je zde instalován z důvodů hlídání vysokých okamžitých odběrů elektrické energie. Každý velkoodběratel elektrické energie má se svým distributorem nasmlouvánu určitou maximální kapacitu elektrické energie odebíranou během každé čtvrthodiny. V případě překročení této nasmlouvané kapacity hrozí odběrateli ze strany dodavatele vysoké sankce. Systém regulace čtvrthodinového maxima tuto hranici hlídá.
26
Telefonní ústředna V prostoru datacentra v budově RCO2 je instalována telefonní ústředna o maximální kapacitě 640 samostatných telefonních linek. Tato ústředna je modulově rozšiřitelná a plně tak dokáže pokrýt veškerou potřebu celého areálu. Strukturované rozvody V celém areálu jsou instalovány jak horizontální, tak vertikální metalické strukturované datové rozvody. Záložní zdroj elektrické energie (UPS) Nejdůležitější technická zařízení jsou připojena na rozvod silové elektřiny, který je zálohován UPS stanicí o výkonu 2x 80 kilowatt a který tato zařízení dokáže udržet pod napětím i při jeho výpadku a to až do doby než tuto práci převezme níže popsaný dieselagregát. Vysokonapěťové trafo Celý areál Regionálního centra Olomouc je elektricky napájen pomocí dvou vysokonapěťových traf umístěných v suterénu budovy. Jejich prostřednictvím je transformováno vysoké napětí na napětí nízké. Díky tomuto, můžeme nakupovat od distributora elektrickou energii ve formě vysokého napětí a to za podstatně nižší cenu. Dalšími instalovanými technickými zařízeními areálu jsou: Rozvodna nízkého napětí Dieselagregát Rozvod vody Rozvod tepla Rozvody silové elektřiny Stabilní samozhášecí zařízení Esklalátory EZS 27
2.3.
Analýza stávajícího systému údržby RCO
2.3.1. Technická evidence zařízení Technická evidence zařízení je na dobré úrovni. Zařízení jsou evidována v Computer Aided Facility Management CAFM systému FaMa+ a to konkrétně v modulu Technický pasport.
Obr. č. 1: Informační systém Fama+
Na jednom místě jsou zde uvedeny všechny informace o zařízení, včetně jeho umístění, datu instalace, výrobci, servisu, dodavateli, odpovědném pracovníkovi, zůstatkové ceně, popisu atd. Obr. č. 2: Karta technické zařízení budovy
28
2.3.2. Rutinní řízení provozu = provozní údržba Řízení provozu se v naší společnosti zabývají dva kvalifikovaní pracovníci firmy s obsáhlými znalostmi z oboru TZB. Toto je dostatečná záruka kvalitní obsluhy jednotlivých zařízení. K bezproblémovému chodu těchto zařízení přispívá také nové instalovaný systém měření a regulace, který po svém odladění vykazuje velmi stabilní funkci. 2.3.3. Odstraňování závad a poruch V případě výskytu závady nebo poruchy zařízení je ve většině případů volán k zásahu technolog společnosti, který jako jeden z mála má dostatečné know-how k vyřešení dané situace. Velkou slabinou proto je absence dokumentu, podle kterého by bylo dostatečně jasné, jaké úkony a v jakém pořadí provést.
2.3.4. Plánovité (preventivní) ošetřování zařízení Preventivní opatření a údržba zařízení předchází nebo minimalizuje možnost vzniku závad nebo poruch zařízení a proto je tedy jednou z nejdůležitějších procesů při údržbě majetku. V RCO se preventivní údržba jednotlivých zařízení sice provádí, ale díky absenci jakéhokoli plánu těchto činností se k nim přistupuje nahodile a nesystémově. 2.3.5. Materiálně technické zásobování Není zde vytvořen systém skladu nejnutnějších náhradních dílů a při jakékoli poruše se daná součástka buď přímo nakupuje, nebo se objednává u dodavatele. Každý garant jednotlivého technologického zařízení sice ve výjimečných případech disponuje několika náhradními díly, ale tento materiál není soustředěn na jedno místo a není k němu vedena žádná evidence.
29
2.3.6. Odběratelská činnost – řízení in/outsourcingu Vzhledem ke složitosti a různorodosti provozovaných zařízení je většina služeb spojených s údržbou a revizemi zařízení TZB nakupována od jejich dodavatelů. Povaha těchto zařízení mnohdy ani neumožňuje provádění servisu vlastními pracovníky. V tomto smyslu existují v RCO etablovaní dodavatelé servisních a revizních
prací,
kteří
jsou
již
většinou
tak
dostatečně
seznámeni
s problematikou, že jejich práce probíhá zcela nezávisle na našich pracovnících. 2.3.7. Řízení lidských zdrojů Tým pracovníků RCO zabývajících se správou majetku považuji co do jejich počtu za dostatečný. Skládá se z vedoucího infrastruktury, dvou referentů infrastruktury, kteří mají na starosti údržbu TZB a čtyř výkonných pracovníků údržby. V budoucnu vidím potenciál v mírném zvětšení tohoto týmu v důsledku dokončení investičních akcí zahájených společností RCO v minulém roce.
2.3.8. Plánování rekonstrukcí Při plánování budoucích staveb nebo rekonstrukcí staveb stávajících je vždy v RCO zúčastněn i manažer údržby. V tomto ohledu je systém nastaven poměrně příznivě a připomínky pracovníků správy majetku jsou vždy pečlivě zvažovány. 2.3.9. Outsourcing procesů provozu technických zařízení budov V této oblasti nevidím žádný problém společnost RCO se po důkladné ekonomické analýze rozhodla outsourcovat následující činnosti: Noční ostraha objektu Denní recepční služby Úklid společných prostor Ostatní činnosti RCO realizuje většinou sama nebo ve spolupráci s dodavateli.
30
2.3.10.
Shrnutí a doporučení
Pro zkvalitnění a systemizaci provádění údržby areálu Regionálního centra Olomouc jsem doporučil změny v následujících procesech: Inventarizace evidence technických zařízení Vytvoření plánu opakovaných činností Vytvoření postupů pro likvidaci poruch a havárií Vytvoření centrálního skladu základních náhradních dílů Revizi současných dodavatelů outsourcovaných služeb Vytvoření centrálního archivu písemností Po uskutečnění mnou navrhovaných opatření bude systém údržby přehlednější, sníží riziko výskytu mimořádných událostí, zpřehlední se evidence a dojde k situaci, kdy každý bude vědět, co má kde hledat, kam má co uložit a co má kdy udělat. Zároveň tento systém umožní přehlednější a jednodušší plánování a to jak ekonomické tak v nakládání s lidskými zdroji.
2.4.
Vytvoření plánu periodických činností údržby
V další části této práce se budu blíže věnovat jednomu z doporučení vyplynuvších z výše zmíněné analýzy systému údržby areálu RCO a to konkrétně vytvoření plánu periodických (opakovaných) činností a jeho implementace do informačního systému Fama+, který naše společnost používá. 2.4.1. Modul Termínové plánování K vytvoření tohoto plánu jsem použil modul termínového plánování. Modul Termínové plánování v IS Fama+ kompletně pokrývá procesy plánování opakovaných provozních a správních činností, zejména se zabývá oblastí pravidelné preventivní údržby, revizí a prohlídek, sezónní údržby, zálohování a archivaci dokumentace či dat v elektronické podobě atd. Je dále navázán na modul technický a stavební pasport.
31
V modulu termínované plánování využívám k vytvoření plánu periodických činností formuláře skupiny zařízení. Tento formulář umožňuje seskupit jednotlivá zařízení do skupin a k těm poté přiřadit jednotlivé opakované činnosti. Toto je výhodné, zejména máme-li mnoho zařízení stejného typu se stejnými opakovanými činnostmi, u kterých po sloučení do jedné skupiny zařízení probíhá jednoduchým
způsobem
zápis
provedených
aktivit
na
tomto
zařízení
do provozního deníku jednotlivých zařízení.
Práce na sestavení plánu periodických činností započala nejdříve poradou úseku infrastruktury, na které jsem si definoval, které činnosti budeme touto formou sledovat a došli jsme k názoru, že pro začátek vytvořím seznam všech kontrol a revizí technických zařízení budovy. Definoval jsem tedy tyto technická zařízení a u jednotlivých systémů jsem definoval druh četnost prováděných kontrol a revizí. Z tohoto tedy vznikl seznam periodických činností v dané oblasti, který byl nadále základním datovým podkladem důležitým pro vytvoření plánu periodických činností.
Do první skupiny jsem shrnul technologie elektro. Do ní patří veškeré slaboproudé elektroinstalace v areálu, dále pak elektroinstalace rozvodny vysokého a nízkého napětí, hromosvody a bleskosvody, dieselagregát, elektrické ruční nářadí a elektrospotřebiče. U každé z těchto oblastí jsem dále nadefinoval jednotlivé opakované činnosti s daným zařízením související. Na základě takto poskládaných informací jsem mohl vytvořit níže uvedenou tabulku č. 3.
32
Tabulka č. 3: Opakované činnosti – skupina elektro Skupina zařízení Diesel agregát
Elektroinstalace RCO2 Elektroinstalace MVŠO Elektroinstalace RCO1 Elektroinstalace Rozvodna VN
Elektroinstalace veterinární ordinace Elektroinstalace VS Elektroinstalace VZT A, B Elektroinstalace 19.NP – restaurace Elektrospotřebiče a elektrické ruční nářadí Hromosvod - Jungmanova 1
Název OČ Kontrola kapaliny baterie Kontrola chladicí kapaliny Kontrola oleje Kontrola předehřátí hlavy válců Pravidelný servis Test provozu - do zátěže Test provozu – bezzátěžový Elektroinstalace 1. PP Elektroinstalace MVŠO Elektroinstalace RCO1 Revize elektrozařízení Údržba zařízení Periodická zkouška ochranných pomůcek
Druh činnosti Pravidelná údržba Kontrola Pravidelná údržba zkouška
Interval 1x měsíčně 1x měsíčně 1x měsíčně 1x týdně
Revize Revize - vnitřní Revize - vnitřní II
1x ročně 1x měsíčně 1x týdně
Revize Revize Revize Revize Pravidelná údržba Odborná zkouška
1x za 5 let 1x za 5 let 1x za 5 let 1x ročně 1x ročně 1x ročně
Výměna dielektrických rukavic Pravidelná revize
Provozní revize
1x ročně
Revize
1x za 5 let
elektroinstalace VS elektroinstalace VZT A, B elektroinstalace 19.NP – restaurace
Revize Revize Revize
1x za 3 roky 1x za 5 let 1x za 5 let
Pravidelná roční revize
Revize
1x ročně
Revize hromosvodu Revize hromosvodů
Revize Revize
1x za 5 let 1x za 2 roky
Další oblastí, kterou jsem si definoval, je oblast výtahů a eskalátorů. Zařízení v této oblasti jsou všechna vyhrazená zařízení. Jedná se o dva eskalátory značky Schindler, nacházející se ve společensko-kongresovém centru v přízemí budovy RCO2, dále o devět rychlovýtahů Schindler v budově RCO2 a dva výtahy Kone v budově RCO1. Níže uvádím tabulku č. 4 s opakovanými činnostmi, které je se musí na daných zařízeních vykonávat.
33
Tabulka č. 4: Opakované činnosti – skupina výtahy a esklalátory Skupina zařízení Eskalátory Výtahy – Schindler
Výtahy Kone
Název OČ Kontrola Revizní zkouška (RZ) Odborná prohlídka Odborná zkouška
Druh činnosti Kontrola Revize Revize Odborná zkouška Inspekční prohlídka Kontrola Provozní prohlídka (PP) Revize - vnitřní Odborná prohlídka Revize Odborná zkouška Odborná zkouška Inspekční prohlídka Kontrola
Interval 1x za čtvrtletí 1x za pololetí 1x za čtvrtletí 1x za 3 roky 1x za 6 let 1x za 2 týdny 1x za pololetí 1x za 3 roky 1x za 6 let
Oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) a požární ochrany (PO) byla, vzhledem k tomu, že se v areálu Regionálního centra Olomouc nachází i budova s vysokým požárním nebezpečím, co se týče pracnosti asi nejtěžší. Množství opakovaných činností na těchto zařízeních je opravdu velké a jejich četnost velmi vysoká. Jedná se opět o zařízení vyhrazená. Seznam opakovaných činností v této oblasti uvádím v následující tabulce č. 5:
34
Tabulka č. 5: Opakované činnosti – skupina BOZP a PO Skupina zařízení
Název OČ
BOZP
Prověrka BOZP
COLT - protipožární zařízení na odvod kouře a tepla EPS
Revize čtvrtletní kontrola Funkční zkouška - Zkouška ústředny + doplňujících zařízení Půlroční zkouška činnosti EPS
Hasicí přístroje Hydranty a suchovody MR
Nouzové osvětlení Požární ventilátory
Preventivní požární prohlídka
Kontrola provozuschopnosti EPS Revize Revize Kontrola funkčnosti Kontrola provozuschopnosti Kontrola funkčnosti Pravidelná revize Kontrola funkčnosti Preventivní požární prohl. R1+ R3 Preventivní požární prohlídka R2
Protipožární klapky a protipož. stěnový uzávěr
Pravidelná servisní prohlídka Revize – vnitřní
Protipožární ucpávky
Kontrola provozuschopnosti Školení na návrh a aplikaci systémů pasivní požární ochrany
Překážkové osvětlení SHZ - samozhášecí systém EZS – elektronická zabezpečovací signalizace
Kontrola funkčnosti Proškolení obsluhy Roční revize systému SHZ Funkční zkouška Roční revize Revize zabezpečené místnosti
35
Druh činnosti Zaškolení obsluhy Revize Revize vnitřní Revize vnitřní
Interval
Odborná zkouška Revize Revize Revize Revize vnitřní Revize Kontrola Revize Revize vnitřní Revize vnitřní Revize vnitřní II Pravidelná prohlídka Revize vnitřní Revize vnitřní Zaškolení obsluhy
1x za pololetí
Kontrola Zaškolení obsluhy Revize Revize vnitřní Revize Revize vnitřní II
1x za čtvrtletí 1x za pololetí
1x ročně 1x ročně 1x za čtvrtletí 1x měsíčně
1x ročně 1x ročně 1x ročně 1x měsíčně 1x ročně 1x za čtvrtletí 1x ročně 1x ročně 1x za pololetí 1x měsíčně 1x ročně 1x ročně 1x ročně 1x za 2 roky
1x ročně 1x za čtvrtletí 1x ročně 1x ročně
Další skupinu jsem si vytvořil z ostatních technických zařízení budovy. V této skupině jsem mapoval oblast vytápění, a to včetně kouřovodů, plynové kotelny a tlakových nádob stabilních (v našem případě se jedná o výměníky ve výměníkové stanici a expanzomaty), oblast měření a regulace a telefonní ústředny. V následující tabulce č. 6 uvádím sumarizované opakované činnosti pro tuto skupinu. Tabulka č. 6: Opakované činnosti – skupina technologických zařízení budov Skupina zařízení Název OČ Kouřovody Revize spalinových cest Autorizované měření spalin Plynová kotelna Odborná prohlídka plynové kotelny
Plynové spotřebiče Jungmannova 1 Výměníková stanice
Tepelná čerpadla Měření a regulace Tlakové nádoby
Vodoměry Automatická tlaková stanice Telefonní ústředna
Druh činnosti Revize Revize II Revize
Interval 1x ročně 1x za 2 roky 1x ročně
Kontrola plynového zařízení Přezkoušení obsluhy plynového zařízení
Revize II Zaškolení obsluhy
1x ročně 1x za 3 roky
Revize rozvodů plynu Technická prohlídka a revize zařízení
1x ročně 1x ročně
Roční servis Otevření ventilů Promazání vřetene uzavírání armatur
Revize III Pravidelná servisní prohlídka Provozní revize Kontrola Pravidelná údržba
Pravidelný servis
Revize
1x za pololetí
Servisní prohlídka zařízení
Pravidelná servisní prohlídka Provozní revize Provozní revize Kontrola činnosti pojistného ventilu Revize - vnitřní
1x ročně 1x měsíčně 1x ročně
1x ročně
1x ročně 1x měsíčně
Kontrola činnosti provozního tlakoměru
Revize - vnitřní II 1x za čtvrtletí
kontrola tlaku plynu
Revize - vnitřní III Revize Kontrola Pravidelná servisní prohlídka Pravidelná preventivní údržba
Ověření vodoměrů - teplá voda Ověření vodoměrů - studená voda Servisní prohlídka zařízení
Čistění ústředny
36
1x měsíčně 1x za pololetí 1x za 6 let 1x ročně
1x za pololetí
Poslední skupinu, kterou jsem definoval, jsou ostatní opakované činnosti, které se při údržbě areálu Regionálního centra Olomouc pravidelně opakují. Jedná se o údržbu stavebních konstrukcí, některých druhů vnitřních povrchů, údržbu lapolu (zařízení na odloučení mastnot z odpadní vody) a pravidelné kontroly technických součástí. Jejich seznam uvádím v následující tabulce č. 7. Tabulka č. 7: Opakované činnosti – ostatní opakované činnosti Skupina zařízení Název OČ Deratizace a Deratizace deratizace Desinsekce Kontrola klíčů nájemců LAPOL Okna
Kontrola platnosti klíčů nájemců Kontrola LAPOL Seřízení pantů okenních křídel Zatmelení spár okenních rámů a parapetů
Opláštění budovy Podlaha Pegasus
Kontrola stavebních spár vnějších Impregnace podlahy Broušení podlahy
Samozavírače dveří Závory, vrata
Seřízení samozavíračů Mazání Seřízení
37
Druh činnosti Pravidelná údržba Pravidelná údržba II. Kontrola
Interval 1x za pololetí 1x ročně
Kontrola Revize - vnitřní Revize - vnitřní II
1x za pololetí 1x ročně 1x ročně
Revize
1x ročně
Pravidelná údržba Pravidelná preventivní údržba Revize - vnitřní
1x ročně 1x za 2 roky
Pravidelná údržba Pravidelná servisní prohlídka
1x ročně 1x za 2 roky
1x za pololetí
1x za pololetí
2.4.2. Aplikace plánu do informačního systému Fama+ V první fázi bylo třeba vytvořit v informačním systému jednotlivé skupiny zařízení, které byly součástí jednoho technologického celku. Tyto skupiny se vytvářely pouhým nadefinováním názvu a nákladového střediska v modulu Technický pasport ve formuláři Skupiny zařízení viz obrázek č. 3.: Obr. č. 3: Vytvořené skupiny zařízení
38
Poté bylo nutné v záložce „Přiřazená zařízení“ k jednotlivým skupinám přiřadit všechna relevantní zařízení, která do dané skupiny patří. Obr. č. 4: Přiřazování jednotlivých zařízení
Dále jsem k jednotlivým skupinám zařízení definoval v záložce opakované činnosti zařízení jednotlivé periodické aktivity, které této skupině zařízení náleží. Toto se děje na kartě „Opakovaná činnost – detail“, viz obr. č. 5. Na této kartě se definuje název opakované činnosti, její periodicita, název servisní organizace a datum příští realizace.
39
Obr. č. 5: Opakovaná činnost - detail
Po vykonání těchto třech kroků je daný systém vytvořen. Systém je nyní nastaven na upozorňování blížících se termínů jednotlivých realizací a evidování výsledků těchto úkonů. Tyto se zapisují na další kartě s názvem Potvrzení realizace opakované činnosti, viz obr č. 6. Do tohoto formuláře se vypíše výsledek realizované činnosti, datum realizace, lze zde vyplnit typ vzniklého dokumentu a vložit soubor s naskenovaným dokumentem (protokolem). Vypsáním tohoto dokumentu se zároveň aktualizuje datum příští realizace této činnosti a koloběh znovu pokračuje. Zároveň dojde tímto úkonem k zápisu informaci do provozních knih všech zařízení evidovaných v dané skupině.
40
Obr. č. 6: Potvrzení realizace opakované činnosti
Systém jsem tedy nastavil a začal používat. V rámci podniku se evidují veškeré činnosti v oblasti kontrol a revizí a do budoucna uvažuji i o rozšíření o opakované činnosti související s kontrolami stavebních částí budov areálu Regionálního centra Olomouc.
41
Závěr V mé závěrečné práci jsem popsal teoretická východiska týkající se údržby a následně jsem analyzoval současnou situaci v oblasti údržby majetku areálu Regionálního centra Olomouc s.r.o. Po důkladné analýze jsem dospěl k názoru, že i přes značně nesystémové prostředí v oblasti správy majetku jsou výsledky dosažené v této oblasti uspokojivé a na dobré úrovni. I přes toto konstatování jsem doporučil
zavést
několik navrhnutých opatření,
pomocí kterých
dojde
k zprůhlednění stávajícího systému, jeho lepší čitelnosti, základní přenositelnosti, kontroly a možnosti jednoduššího řízení. Z navrhovaných opatření zdůrazňuji zejména nutnost uvést v praxi systém plánování periodických činností pomocí informačního systému Fama+, pomocí kterého lze snadno kontrolovat nejdůležitější aspekty údržby majetku. Tento systém po jeho zprovoznění zároveň umožní efektivní plánování nákladů údržby v budoucích obdobích. Zároveň pomůže při alokaci pracovních sil zaměstnanců údržby. Aplikací ostatních navrhovaných opatření poté dojde ke kompletizaci nového systému údržby areálu Regionálního centra Olomouc. To ve svém důsledku přinese naší společnosti snížení jak nákladů vzniklých při řešení nečekaných poruch nebo mimořádných událostí, tak i nákladů na údržbu preventivní a na pokrytí mzdových nákladů pracovníků údržby. Navržený systém je v současné chvíli v organizaci funkční a je používán.
42
Anotace
Příjmení a jméno autora:
Zbyněk Lach
Instituce:
Moravská vysoká škola Olomouc
Název práce v českém jazyce:
Systém periodických činností areálu Regionálního centra Olomouc
Název práce v anglickém jazyce: The System of Periodical Maintenance Activities of the Regional Centre Olomouc Complex
Vedoucí práce:
Ing. Marek Mihola, Ph.D.
Počet stran:
46
Rok obhajoby:
2013
Klíčová slova v českém jazyce:
facility management, software Fama+, údržba, opravy, revize
Klíčová slova v anglickém jazyce: facility
management,
software
Fama+,
maintenance, repair, inspection
Závěrečná práce na téma “Systém periodických činností areálu Regionálního centra Olomouc“, má za cíl v rámci rozsahu této práce
rekapitulovat
dosavadní systém
údržby areálu Regionálního centra Olomouc a navrhnout jeho systematizaci a implementaci do IS FAMA+. Thesis on "The System of Periodical Maintenance Activities of the Regional Centre Olomouc Complex” aims within the scope of this paper to recapitulate the current maintenance system of the Regional Centre Olomouc complex and propose its systematization and implementation to IS FAMA +.
43
Literatura a prameny Česko. Vyhláška Ministerstva vnitra č. 246/2001 ze dne 23. Července 2001 o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru: vyhláška o požární prevenci. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2001, částka 95, s. 5446-5489. Dostupný z WWW:
44
Seznam tabulek: Tabulka č. 1: Pravidelné revize elektro………………………………….. 16 Tabulka č. 2: Prohlídky a kontroly zdvihacích zařízení………………… 17 Tabulka č. 3: Opakované činnosti – skupina elektro…………………….. 31 Tabulka č. 4: Opakované činnosti – skupina výtahy a esklalátory………. 32 Tabulka č. 5: Opakované činnosti – skupina BOZP a PO………………. 33 Tabulka č. 6: Opakované činnosti – skupina technologických zařízení budov……………………………………………………………………... 34 Tabulka č. 7: Opakované činnosti – ostatní opakované činnosti………… 35
Seznam Obrázků: Obrázek č. 1: Informační systém Fama+…………………………………. 27 Obrázek č. 2: Karta technické zařízení budovy…………………………...27 Obrázek č. 3: Vytvořené skupiny zařízení………………………………. 36 Obrázek č. 4: Přiřazování jednotlivých zařízení…………………………. 37 Obrázek č. 5: Opakovaná činnost – detail………………………………... 38 Obrázek č.6: Potvrzení realizace opakované činnosti..……………………39
45
Seznam zkratek:
BOZP CAFM ČSN EPS EZS FM IS IT MHD Mpa MR MV ČR MVŠO PČR PO RCO SW TUV TZB VZT
bezpečnost a ochrana zdraví při práci Computer Aided Facility Management (počítačem řízený Facility Management) Česká státní norma elektronická požární signalizace elektronická zabezpečovací signalizace Facility Management informační systém informační technologie městská hromadná doprava Megapascal místní evakuační rozhlas Ministerstvo vnitra České republiky Moravská vysoká škola Olomouc Parlament České republiky požární ochrana Regionální centrum Olomouc software, počítačový program teplá užitková voda technické zabezpečení budovy vzduchotechnika
46
