MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2013
Natalia Alieva
MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC Kabinet profesní přípravy
Natalia Alieva
Cizinci v ČR Foreigners in the Czech Republic Bakalářská práce
Vedoucí práce: Mgr. Jiřina Sojková
Olomouc 2013
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila pouze uvedené informační zdroje.
Olomouc . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
vlastnoruční podpis
Na tomto místě bych chtěla poděkovat Mgr. Jiřině Sojkové za cenné rady, připomínky a odborné vedení bakalářské práce.
OBSAH ÚVOD ...................................................................................................................... 6 VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ .......................................................... 8
1 1.1
Cizinec ........................................................................................................... 8
1.2
EU/EHP a Švýcarsko .................................................................................. 8
1.3
Cizinci třetích zemí ...................................................................................... 8
1.4
Schengen........................................................................................................ 9
1.5
Rozlišení cizinců podle státní příslušnosti................................................ 10 VSTUP CIZINCE NA TRH PRÁCE ........................................................... 11
2 2.1
Postup zaměstnavatele při zaměstnávání cizinců.................................... 11
2.2
Postup cizince pro pracovní uplatnění v České republice ...................... 13 TYPY POBYTŮ ............................................................................................. 15
3 3.1
Krátkodobý pobyt ...................................................................................... 15
3.2
Dlouhodobý pobyt ...................................................................................... 16
3.2.1
Účel pobytu studium ........................................................................... 19
3.2.2
Účel pobytu zaměstnání...................................................................... 21
3.2.3
Účel pobytu podnikání........................................................................ 23
3.2.4
Zelená karta......................................................................................... 26
3.2.5
Modrá karta ........................................................................................ 27
3.2.6
Trvalý pobyt ........................................................................................ 28
4
TRENDY VÝVOJE POČTU CIZINCŮ NA ÚZEMÍ ČESKÉ
REPUBLIKY ............................................................................................................. 30 4.1
Kvalifikační schopnosti cizinců pracujících v České republice ............. 31
4
ZÁVĚR .................................................................................................................. 34 ANOTACE ............................................................................................................ 36 LITERATURA A PRAMENY ........................................................................... 37 SEZNAM TABULEK .......................................................................................... 40 SEZNAM GRAFŮ ............................................................................................... 40
5
Úvod Relevantnost tématu cizinci stojí za povšimnutí v jakékoliv evropské zemi a to především z důvodů, že ovlivňují demografii, ekonomiku jako možnou destabilizaci domácího trhu práce
a v neposlední řadě kriminogenní situaci. Ačkoli Česká
republika nepatří mezi evropské země s vysokým podílem cizinců, nelze pominout skutečnost vzrůstajícího trendu počtu cizinců za posledních deset let. Toto téma není triviální
i proto, že minoritní podíl cizinců lze řídit
zákonodárstvím a jejich integrace je pod kontrolou státu. Ten určuje pravidla pro vstup cizinců na trh práce, například definováním podmínek pro jejich kvalifikaci či maximální možné délky pracovního poměru. Do pojmu cizinec spadá jakákoliv osoba nevlastnící české státní občanství. Výrazně se ovšem liší přístup k cizincům, kteří jsou občany států EU/EHP a Švýcarska a k cizincům z tzv. třetích zemí. V důsledku vstupu České republiky do EU vznikla potřeba implementovat do Českého zákonodárství evropskou legislativu, která stanovuje jednotné normy pro vstup a setrvání občanů třetích zemí na území ČR. Významným faktorem, jenž přispěl k omezení příležitostí pro pracovní uplatnění, byla globální ekonomická krize, se kterou se Česká republika potýká od r. 2008 až do teď. Cílem mé bakalářské práce je srozumitelně, podrobně, avšak zároveň stručně popsat možnosti a podmínky, za kterých Česka republika umožňuje cizincům ze třetích zemí se uplatnit na místním trhu práce. Účelem vymezení těchto možností je především obeznámit potenciální zaměstnavatele se způsoby a nástroji, které jsou nezbytné při uplatňování cizinců na místním trhu práce. Hlavním důvodem, proč jsem si vybrala právě toto téma, je reálná zkušenost s tím, že čeští zaměstnavatelé mnohdy chtějí cizince zaměstnat, avšak nemají dostatek zkušeností a znalostí o proceduře uplatnění cizince. Ačkoli na publicistickém trhu existuje dostatek literatury informacemi, je většinou příliš rozsáhlá a kromě podstatných obsahuje informace, které nemají
s potřebnými
a důležitých věcí
s tématem buď přímou vazbu, nebo je jejich
souvislost pouze okrajová. Ve své podstatě může tato práce sloužit jako příručka pro zaměstnavatele, kteří chtějí zaměstnávat cizince, a to proto, že popisuje možnosti a podmínky, za kterých to lze učinit a také ukazuje různé grafické či statistické tabulky, které se vztahují
6
pouze k tématu zaměstnávání cizinců ze třetích zemí. Kontextově může v obsahu celé práce docházet k nahrazování pojmu „cizinec z třetí země“ za „cizinec“, nemění to však význam a rámec práce. Struktura práce je rozdělena do několika kapitol. Úvodní část vymezuje důležité pojmy, které jsou s danou problematikou úzce spojeny, či které jsou dále v kontextu použity. Druhá kapitola se zabývá určením podmínek, které jsou nezbytné k získání pracovního povolení a to jak ze strany cizince, tak i ze strany zaměstnavatele. Třetí kapitola kromě popisu různých typů pracovních oprávnění diferencuje jejich výhody a způsoby získání. Rovněž je v práci okrajově zmíněn typ pobytu za účelem studia, a ačkoli není v přímé vazbě se zaměstnaneckým poměrem, z dlouhodobého hlediska může mít vliv na přírůstek zaměstnaných cizinců v České republice.
Poslední
kapitola vyhodnocuje přírůstek cizinců v České republice za posledních deset let, nejen v absolutní hodnotě, ale i podle % podílu na místním obyvatelstvu, dle typu oprávnění a dle úrovně kvalifikace. Bakalářská práce je teoreticky orientovaná, založená na analýze zdrojů jak tištěných, tak
i elektronických. Jde
o dokumenty zákonodárného charakteru,
dokumenty, které publikují nevládní poradenské organizace zabývající se danou problematikou a data, která byla vypracována za výzkumným účelem.
7
1
Vymezení základních pojmů Pro lepší pochopení problematiky tématu cizinci, vymezím v úvodní části této
práce důležité pojmy, které budou dále v kontextu použity.
1.1 Cizinec Definice podle Pořízkové: „Podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky je za cizince považována osoba, která nemá české státní občanství.“1 1.2 EU/EHP a Švýcarsko
„Členské země Evropské Unie (EU) jsou: Belgie, Bulharsko, Kypr, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Řecko, Irsko, Itálie, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Malta, Holandsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Velká Británie, Švédsko, Česko, Německo, Maďarsko a Rakousko. Všechny země EU jakož
i Island, Lichtenštejnsko
a Norsko jsou součástí
Evropského hospodářského prostoru (EHP). Občan členské země EU/EHP má právo cestovat, pracovat a bydlet v jakékoli zemi EU/EHP. Země nesmí upřednostňovat své vlastní občany před těmi, kteří jsou občany v jiné zemi EU/EHP“.2 1.3 Cizinci třetích zemí Za cizince třetí země se považuje osoba, která nemá občanství žádného státu EU, rovněž není občanem států EHP. Pokud je ale občan třetí země rodinným příslušníkem občana EU, cizinecké právo ho přiřazuje k občanům EU.3
1
POŘÍZKOVÁ, H., Analýza zahraniční zaměstnanosti v České republice; postavení cizinců na trhu
práce, podmínky jejich ekonomické integrace, s 8. 2
STOCKHOLMCROSSROADS. EU/EHP. [on-line], [cit. 2013. 02. 05].
3
Srov. CIZINCI PORADNA-PRAVA. Cizinci ze třetích zemí. [on-line], [2013.02.04].
8
1.4 Schengen Schengenský prostor je prostorem neomezeného bezvízového pohybu čtyř svobod: osob, zboží, služeb a kapitálu. Do schengenského prostoru de facto patří všechny státy EU. Existují ovšem výjimky. Některé členské státy si vyjednaly neúčast v Schengenském prostoru
a to z důvodu ochrany státních hranic před nelegální
migrací, dále jsou to takové členské státy, které před uplatněním Schengenské dohody musí sjednotit státní legislativu s pravidly Schengenu. Tyto náležitosti uvádím z toho důvodu, že státy patřící do EU, ale ne do Schengenského prostoru, mohou vydávat víza či oprávnění k pobytu, která jsou platná pouze na vlastním území a nedovolují cizinci se pohybovat v schengenském prostoru. Oproti tomu státy EU patřící do schengenského prostoru mohou vydávat víza, která opravňují cizince k volnému pohybu na celém území Schengenu. Důležitým faktorem je však skutečnost, že stát, který patří do schengenského prostoru a vydal cizinci pracovní povolení či oprávnění k návštěvě vlastní země, nese za cizince zodpovědnost např. v případě spáchání trestného činu v jakémkoliv státě Schengenského prostoru. Právě z těchto důvodů vymezím státy, které jsou a nejsou členy schengenského prostoru. „Schengenský prostor tvoří tyto státy: Belgie, ČR, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Island, Itálie, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko a Švýcarsko. Ostatní členské státy EU nebo EHP, tedy Bulharsko, Irsko, Kypr, Lichtenštejnsko, Rumunsko prostoru“.
4
a Velká Británie, nejsou členy Schengenského
4
MVČR. Cestování po EU/Schengenu. [on-line], [cit. 2013.01.05].
9
1.5 Rozlišení cizinců podle státní příslušnosti Ačkoli je cizincem jakákoliv osoba bez státní příslušnosti k zemi, ve které se nachází, je důležité definovat postavení cizince v cílové zemi, jeho práva a povinnosti, která jsou upravena zákonem č. 326/199Sb., který rozděluje práva občanů EU/EHP a Švýcarska a občanů třetích zemí. Benevolentní přístup občanů EU/EHP a Švýcarska na území ČR je zapříčiněn vstupem ČR do EU, kde sice můžeme hovořit o cizinci, ale jeho pohyb na území ČR je relativně svobodný
a není přesně vymezen. „Občané EU, Islandu, Norska,
Lichtenštejnska a Švýcarska mohou přechodně pobývat na území ČR bez jakéhokoli zvláštního povolení,
a to pouze na základě cestovního dokladu nebo průkazu
totožnosti. Pokud hodlají na území ČR pobývat po dobu delší než 3 měsíce, mohou požádat
o vydání potvrzení
o přechodném pobytu či
o povolení k trvalému
pobytu.“5 Cizinci ze třetích zemí mají oproti tomu přísnější podmínky, jejich vstup a setrvání v zemi jsou přesně specifikovány. Zpravidla musí do tří pracovních dnů ohlásit svou přítomnost příslušnému oboru cizinecké policie nebo na jakémkoliv pracovišti Ministerstva vnitra. Za určitých okolností povinnost ohlášení nevzniká např. u cizinců, za které tuto povinnost splnil ubytovatel, u osob mladších 15 let, u cizinců z řad mezinárodních organizací
a jejich rodinných příslušníků, kterým
ubytování zajišťuje MV.6
5
MVČR. Příjezd do ČR, povinnosti a délka pobytu. [on-line], [cit. 2012. 11. 07].
6
Srov. MVČR. Příjezd do ČR, povinnosti a délka pobytu. [on-line], [2012. 11. 09].
10
2 Vstup cizince na trh práce Vztah mezi zaměstnavatelem a cizincem se řídí zákoníkem práce a předpisy, ale zároveň může byt ovlivněn mezinárodním soukromým právem. Podmínky, za kterých lze cizince zaměstnat, předpokládají, že již má platné povolení k zaměstnání a povolení k pobytu.7 2.1 Postup zaměstnavatele při zaměstnávání cizinců Administrativní náležitosti, které jsou spojeny se zaměstnáváním cizinců, mají svá přesně specifikovaná pravidla. První
a nezbytný krok zaměstnavatele, jenž má
v úmyslu zaměstnat cizince, je oznámit příslušnému úřadu práce existenci volného či nově vzniklého pracovního místa a jeho podrobnou charakteristiku. Nezbytnou součástí oznamovacího procesu je charakteristika vymezující konkrétní druh práce, mzdové ohodnocení
a dobu, po kterou má zaměstnavatel v úmyslu
cizince zaměstnávat. Zaměstnat cizince lze pouze na volná pracovní místa, která nelze obsadit nativním obyvatelstvem nebo občany EU, či v případě, že je požadovaná kvalifikace specifická a na místním trhu práce těžko obsaditelná. Samotný záměr zaměstnávání musí zaměstnavatel nejen oznámit krajské pobočce úřadu práce, ale
i předem tuto
náležitost řádně projednat. Za předpokladu, že je formální skutková podstata mezí úřadem práce a zaměstnavatelem již splněna, zahajuje se proces správního řízení, kde cizinec žádá úřad práce o pracovní povolení. Oprávněnost zaměstnat cizince vzniká, pokud jsou splněna následující kritéria:8
Cizinec vlastní platné povolení k zaměstnání a pobytu
Cizinec má uzavřenou pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti.
V obou případech se stává plátcem zdravotního a sociálního pojištění. 7
Srov. MPSV. Vstup cizinců na trh práce v ČR. [on-line], [2012. 11. 27].
8
Tamtéž.
11
Zaměstnat lze cizince pouze za předpokladu totožných pracovních a platových podmínek jaké mají občané České republiky,
a které jsou regulovány právními
předpisy nebo kolektivními či pracovními smlouvami. Zaměstnavateli nevzniká povinnost oznámit zaměstnání cizinců pokud:9
Cizinec vlastní povolení, které ho neomezuje na trhu práce
Žádá o prodloužení stávajícího povolení k zaměstnání
Je držitelem zelené nebo modré karty
Povolení k práci se nevyžaduje /např. trvalý pobyt/
Zaměstnávající osoba je povinna mít v místě působnosti doklady, které prokazují oprávněnost pracovněprávního vztahu a pobytu cizince na území České republiky. Povinností zaměstnavatele je uchovávat patřičné dokumenty po dobu trvání pracovního poměru a tři roky po skončení zaměstnaneckého vztahu. Rovněž
je
zaměstnavatel
povinen
písemně
informovat
úřad
práce
o následujících skutečnostech:
Den nástupu cizince do práce – oznamovací povinnost vzniká tentýž den
Pokud cizinec vlastnící povolení k zaměstnání: -
do práce nenastoupil.,
-
ukončil pracovní poměr před vypršením sjednané doby povolení k zaměstnání.,
-
pracovní poměr byl ukončen z důvodu uvedených v zákoníku práce dle § 52 písm. a) až e).,
-
pracovní poměr byl ukončen okamžitým zrušením dle § 56 zákoníku práce.
9
Srov. MPSV. Postup zaměstnavatele při zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí.
[on-line], [2012. 11. 27].
12
Povinností zaměstnavatele je informovat úřad práce okolnostech
o všech výše zmíněných
a to nejpozději do deseti dnů od vzniklé skutečnosti. Při ukončení
pracovního poměru dohodou nebo okamžitou vypovědí, je nutné vždy uvést důvod.10 2.2 Postup cizince pro pracovní uplatnění v České republice Žádost o povolení k zaměstnání se podává písemně na příslušné krajské pobočce úřadu práce. Zásadním pravidlem je, že cizinec musí podat žádost před příchodem do cílové země, avšak může byt zastoupen zaměstnavatelem či jiným zmocněncem a to pouze na základě písemné plné moci. Tento krok uděluje cizinci právo být účastníkem správního řízení. Administrativní náležitosti, které jsou spojeny s žádostí o povolení k zaměstnání, obnáší následující výčet:
„Identifikační údaje cizince (tj. jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, státní občanství, rodné číslo či datum
a místo narození,
nebylo-li rodné číslo přiděleno, bydliště),
Adresu v zemi trvalého pobytu a adresu pro doručování zásilek,
Číslo cestovního dokladu a název orgánu, který cestovní doklad vydal,
Identifikační údaje budoucího zaměstnavatele (název, sídlo, identifikační číslo),
Druh práce,
Místo výkonu práce a dobu, po kterou by mělo být zaměstnání vykonáváno,
Případně další údaje nezbytné pro výkon zaměstnání.“11 Nezbytnou součástí žádosti jsou přílohy12:
Fotokopie cestovního pasu cizince, kde jsou uvedeny identifikační údaje,
Potvrzení od zaměstnavatele, že cizince zaměstná,
Úředně ověřené kopie výučního listu, maturitního vysvědčení či diplomu o vysokoškolském vzdělání, které prokážou způsobilost žadatele,
10
Srov. Tamtéž.
11
MPSV. Postup cizince směřující k realizaci jeho zaměstnání na území ČR. [on-line],
[cit. 2012. 11. 27]. 12
Srov. Tamtéž.
13
V případě potřeby i jiné doklady buď dle charakteru zaměstnání, nebo mezinárodních stanov, kterými je Česká republika vázaná,
Veškeré dokumenty musí byt přeloženy do češtiny a překlad úředně ověřen. Doklady potvrzující způsobilost musí byt navíc nostrifikovány
a apostilovány.
Podání žádosti podléhá správnímu poplatku ve výši 500 Kč. Pracovní povolení musí obsahovat identifikační informace
o cizinci, druhu
a místu výkonu práce, identifikační data zaměstnavatele a dobu, na kterou se vydává, popřípadě další údaje, které jsou pro výkon činnosti nutné. Již schválené pracovní povolení je nepřenosné a vydává se na dobu v něm vyznačenou, maximálně však na dva roky, a lze o něj žádat i opakovaně. V případě sezonních prací se povolení vydává maximálně na dobu šesti měsíců, a přestože ho lze prodloužit, musí byt dodržena podmínka nečinnosti po dobu dalších šesti měsíců. Pracovní povolení se vyžaduje pro všechny pracovněprávní vztahy, které cizinec vykonává v České republice, a to i v případě simultánních činností např. provedení určitých prací a pracovních činností dle konkrétních dohod. Pracovní povolení k zaměstnání je platné pouze
a jenom
u konkrétního
zaměstnavatele, v případě jakýchkoliv změn musí cizinec podat novou žádost na příslušnou pobočku úřadu práce. Pracovní působnost cizince na území České republiky je možná pouze v případě platných povolení k pobytu a zaměstnání.13
13
Srov. Tamtéž.
14
3 Typy pobytů V konvenčním slova smyslu jsou pobyty cizinců v cílové zemi rozlišovány dle důvodů jejich vstupů. Pravě na základě definování druhu pobytu, lze určit kompetentní orgán, který bude řídit proces udělování či odmítnutí povolovacího vstupního víza, a rovněž určit náležitosti, které je pro konkrétní typy pobytů nutné předložit. Práva a povinnosti cizince, který chce na území pobývat, jsou přesně vymezeny. Cílem této kapitoly je popsat a porovnat mezi sebou možnosti získání povolení, především ve smyslu pracovních druhů pobytů. 3.1 Krátkodobý pobyt Ačkoli krátkodobý pobyt není pobytem pro pracovní uplatnění cizince v zemi nativní, ve své podstatě může sloužit jako průzkum pro zjištění celkových možností za účelem pobytu zaměstnání či studia. Dále také k případnému vyřizování určitých administrativních úkonů, které lze řešit pouze v cílové zemi. Rovněž může být spojen s vyřizováním pobytu dlouhodobého či trvalého
a navázáním kontaktu se
zaměstnavatelem. O tento druh pobytu lze požádat zastupitelský úřad ČR v případě, je-li to věcně odůvodněné. Člení se podle počtu vstupů – od jednorázového po vícenásobný a opravňuje cizince pobývat na území schengenského prostoru na dobu ve vízu vyznačenou. Maximální doba krátkodobého víza nesmí přesáhnout 90 dnů v intervalu půl roku tj. 180 dní ode dne prvního vstupu. Ačkoli je možné tento druh pobytu prodloužit, lze to udělat pouze na odborech cizinecké policie
na
krajských ředitelstvích
a to
jedině v mimořádných
a odůvodněných případech. Další důležitou informací je, že samotné podání žádosti o jiný druh pobytu, včetně pobytu trvalého, neopravňuje cizince pobývat v zemi, pokud vypršela platnost jeho krátkodobého víza, z čehož vyplývá, že cizinec musí opustit území Schengenu. Formálně cizinec žádá o krátkodobé vízum na základě úředně ověřeného pozvání, které za něho vyřizuje zvoucí osoba, která rovněž uvádí důvod pozvání.
15
Krátkodobý pobyt se zpravidla vztahuje ke kulturnímu poznávání
a služebním
cestám.14 3.2 Dlouhodobý pobyt „Žádost o dlouhodobé vízum za účelem vyžadujícím pobyt na území ČR delší než 3 měsíce lze podat na zastupitelském úřadě ČR v zahraničí. Žádost jste oprávněn podat pouze na zastupitelském úřadě ve státě, jehož jste občanem, popřípadě, jež vydal váš cestovní doklad, jehož jste držitelem, nebo ve státě, ve kterém máte povolen dlouhodobý nebo trvalý pobyt. Splnění této podmínky se nevyžaduje, jde-li o cizince, který je občanem státu uvedeného
v seznamu zemí, jejichž státní
příslušníci jsou oprávněni žádost o udělení dlouhodobého víza podat na kterémkoli zastupitelském úřadě ČR (vyhláška č. 429/2010 Sb).“15 Pokud se žádost podává na území ČR, lze tak učinit pouze v zákonem stanovených případech. Standardně se vyžaduje následující soupis dokladů:16 1. Formulář. Jedná se
o formální žádost, kde musí byt uvedeny/předloženy
všechny zákonem stanovené náležitosti.
Dokumenty musí byt předloženy
v originálech nebo úředně ověřených kopiích, avšak je nezbytné přeložit všechny dokumenty do češtiny. 2. Cestovní pas – pouze originál 3. Před pořízením obrazového záznamu cizince je nutné předložit 2 fotografie 4. Doklad, který zajišťuje, že žadatel má po dobu svého pobytu na území zajištěné ubytování 5. Doklad, který potvrzuje účel pobytu 6. Finanční prostředky pro zajištění pobytu na území
14
Srov. MZV. Krátkodobé vízum, obecné informace. [on-line], [2013. 01. 28].
15
MVČR. Vízum k pobytu nad 90 dnů (dlouhodobé). [on-line], [cit. 2012. 11. 15].
16
Srov. Tamtéž.
16
Na požádání je cizinec povinen předložit: 7. Doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů. Musí byt vydán státem, jehož je cizinec státním občanem a státy v nichž pobýval v posledních třech letech nepřetržitě po dobu šesti měsíců a déle. Jestli ale tento stát obdobné dokumenty nevydává, musí předložit čestné prohlášení, které se ale nevyžaduje od cizinců mladších patnácti let. 8. Dle vyhlášky č. 274/2004 Sb., žadatel musí poskytnout lékařskou zprávu o tom, že netrpí závažnými nemocemi, které jsou ve vyhlášce uvedeny. Pokud bude vyřízení žádosti cizince kladné, před vydáním víza je nutné ještě předložit doklad o zdravotním pojištění, které bude plně odpovídat požadovaným kritériím, taktéž může byt vyžadován i doklad o jeho úhradě. Pokud již cizinec má jiné zdravotní pojištění, např. je účastníkem veřejného, vlastní ho na základě mezinárodní smlouvy nebo dokáže, že zdravotní pojištění je hrazeno jinak, není nutné dokládat potvrzení o cestovním zdravotním pojištění.17 „ Z hlediska struktury zákona o pobytu cizinců je vízum nad 90 dnů prvním povolením k pobytu, o které má přistěhovalec žádat.“18 Nejčastějšími důvody žádostí o dlouhodobá víza jsou studium, zaměstnání, či podnikání (vztahuje se jak na živnosti, tak i na podíl v obchodní společnosti), pokud má cizinec zájem pobývat na území po dobu delší než tři měsíce. Kromě administrativních náležitostí, které musí žadatel vykonat, de facto podstupuje ještě interview zastupitelského úřadu, kde se zjišťují jeho pohnutky a důvody pro vstup
a setrvání v zemi. Průběh rozhovoru se však neprotokoluje
a konečné stanovisko, zda zastupitelský úřad doporučí cizinecké policii vízum udělit či žádost odmítnout, tudíž není zřejmé. Prakticky se má za to, že prvním legitimním oprávněním cizince je dlouhodobé vízum, které lze posléze překlenout na pobyt dlouhodobý. V případě, že cizinec ve statusu dlouhodobého pobytu nepřetržitě pobýval a zároveň pracoval na území České republiky po dobu pěti let, může zažádat
17
Srov. Tamtéž.
18
PORADNA. Dlouhodobý (přechodný) pobyt. [on-line], [cit. 2012. 11. 27].
17
o změnu dlouhodobého pobytu na pobyt trvalý, potom po dalších pěti letech může požádat o české státní občanství.19 Administrativní náležitosti, které doprovází oba typy dlouhodobého pobytu, jsou téměř totožné. Dlouhodobé vízum se vydává zpravidla na dobu velmi omezenou i méně než rok a nelze ho prodloužit. Oprávnění k dlouhodobému pobytu se vydává minimálně na dva roky v případě sloučení s rodinou či účelu studia, i pouze na rok v případě zaměstnání, což je především určeno pracovní smlouvou. Oprávnění k pobytu lze prodloužit. Dlouhodobý pobyt má oproti vízu řadu výhod a opravňuje žadatele dožadovat se nároku na něj v případech splnění podmínek pro udělení. Žadateli vzniká právní nárok, který je teoreticky sporný, ale prakticky je policií respektován. Rozhodnutí o vydání dlouhodobého pobytu probíhá ve správním řízení,
a tudíž má žadatel
všechna práva účastníka. Vydává se na dobu i delší než jeden rok a lze změnit účel pobytu.20 Rovněž však může být cizinci na základě zákona č. 326/1999, § 9 Sb., vstup na území odepřen z důvodů:
Má neplatný, padělaný či pozměněný cestovní doklad, stejně jako padělané nebo chybějící povolení k pobytu či povolovací vstupní vízum
Neprokáže smysl pobytu
a nebude disponovat dostatkem finančních
prostředků k pobytu na území nebo nebude schopen vycestovat z území na vlastní náklady
Je nežádoucí osobou dle § 154
a na základě zařazení do informačního
systému, který je vázán mezinárodní smlouvou
Odůvodněného nebezpečí a ohrožení veřejného pořádku, mezinárodních vztahů či bezpečnosti České republiky a smluvních států
Odůvodněného podezření, že trpí nemocí, která je dle vyhlášky § 182a odst. 1 Ministerstva zdravotnictví uvedena v seznamu
19
Srov. Tamtéž.
20
Srov. Tamtéž.
18
Výše uvedené skutečnosti se vztahují jak k dlouhodobému, tak
i trvalému
pobytu.
3.2.1
Účel pobytu studium
Lukrativnost vzdělání pro cizince ze třetích zemí v České republice je zapříčiněna nikoli jen vysokou úrovní vzdělávání a uznáním diplomu v jiných nejen evropských zemích, ale i možností dalšího uplatnění v zemi nativní. Dále je neméně značnou výhodou možnost studovat bezplatně, ale za podmínky studia jen na veřejné vysoké škole. Soukromé VŠ mají sice studium zpoplatněny, ale na rozdíl od států SNS, je částka relativně nízká, např. za studium na Lomonosově státní univerzitě v Moskvě21 student musí uhradit přibližně 177 000 CZK ročně, zatímco v České republice může školné např. na Moravské vysoké škole v Olomouci, činit 30 000 CZK.22 Hodnota vzdělání na území SNS po rozpadu SSSR značně klesla, významnou roli v tom sehrála především korupce. Podle Marka Levina, který je profesorem na Vyšší odborné škole ekonomické v Moskvě, a který studoval problematiku korupce ve vzdělávacím sektoru, existuje systém úplatků, který může dosahovat i jedné miliardy dolarů ročně. Studenti platí nejen za „úspěšné“ plnění zkoušek a samotné získání diplomu, ale již na začátku při zápisu, kdy částka může dosahovat až 340 000 CZK.23 Lze předpokládat, že právě nejednoznačnost vzdělávacího systému v zemích SNS přispívá ke zvýšení zájmu o studium v České republice, kde jak bylo zmíněno výše lze studovat za relativně výhodných podmínek, rovněž je možné ověřit si renomé konkrétních vybraných škol. Podle statistik Českého statistického úřadu, které jsou uvedeny v tabulce č. 1, lze za období od r. 2003 do r. 2010 vypozorovat značný nárůst počtu studujících cizinců ze třetích zemí v České republice. Kategorie ostatní zahrnuje ty cizince, kteří nedosahují 3% celkového objemu vybrané země za rok.
21
MSU. Расценки на основные платные образовательные программы в 2012/2013 учебном году.
[on-line], [2012. 11. 28]. 22
Srov. MVSO. Financování studia.[on-line], [2012. 11. 28].
23
Srov. KAPITAL. Коррупция в вузах: причины, разновидности и перспективы.
[on-line], [2012. 11. 28].
19
Jak je zřejmé dle statistických dat ČSÚ, ve sledovaném období dochází k dlouhodobému nárůstu studujících cizinců v České republice z 3650 osob v roce 2003 na 10 207 v roce 2010. Tabulka č. 1 Studenti VŠ - cizinci podle státního občanství; 2003-2010 (31. 12.). (upravena)24 2003 Státní občanství Třetí země/celkem Ukrajina Rusko Bělorusko Vietnam Ostatní
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
celkem celkem celkem celkem celkem celkem celkem celkem
3 650 461 432 184 178 2 395
4 310 541 555 196 307 2 711
5 039 641 761 249 368 3 020
5 996 728 1 063 309 558 3 338
6 998 844 1 375 351 626 3 802
7 862 1 046 1 779 379 650 4 008
9 379 10 207 1 364 1 456 2 256 2 545 453 510 721 728 4 585 4 968
K žádosti o dlouhodobé vízum za účelem studia musí dle § 42d a § 64 zákona o pobytu cizinců na území ČR zájemce předložit:25 1. Cestovní pas – pouze originál 2. Před pořízením obrazového záznamu cizince je nutné předložit 2 fotografie 3. Doklad, který zaručuje, že má žadatel po dobu svého pobytu na území zajištěné ubytování 4. Doklad o přijetí ke studiu 5. Finanční prostředky pro zajištění pobytu na území 6. Doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů /obdobné podmínky viz dlouhodobý pobyt/ 7. Lékařskou zprávu /obdobné podmínky viz dlouhodobý pobyt/ 8. Doklad
o cestovním zdravotním pojištění. / obdobné podmínky viz
dlouhodobý pobyt/
24
Srov. CZSO. Cizinci: vzdělávání-datové údaje. [on-line], [2012. 11. 16].
25
Srov. MVČR. Dlouhodobý pobyt. [on-line], [2013. 02. 07].
20
3.2.2
Účel pobytu zaměstnání
Pobyt za účelem zaměstnání ve své podstatě obnáší stejné povinnosti uchazečů jako při předložení jakékoliv žádosti o udělení dlouhodobého pobytu, výjimkou je pouze doklad, který určuje účel pobytu. V daném případě místo dokladu
o studiu žadatel musí předložit doklad
potvrzující povolení k zaměstnání. Rozhodovací procedura může trvat 60 dní a lhůta, na kterou se doklad vydá, bude odpovídat době uvedené v povolení k zaměstnání.26 Údaje pro analyzování počtu platných povolení vydaných k zaměstnanecké činnosti cizincům ze třetích zemí uvádí tabulka č. 2, ukazuje, jak se měnila strukturace dat od r. 1997 do r. 2009. V letech 1997/1998 dochází k poklesu vydaných povolení z 61 044 na 49 927 (11 117), následující rok se konečný stav zmenšil o dalších 9 615 povolení. Dále pak až do roku 2001 stav mírně kolísal v rozmezí +/- 230 vydaných povolení. V letech 2002/2003 se ale začal projevovat vzrůstající trend počtu vydaných povolení, a to ze 40 097 na 47 704. Ke konci roku 2004 však počet zase poklesl na 34 397. Lze připustit, že na snížení počtu platných povolení k zaměstnání mohli mít vliv ti cizinci, kteří povolení k výkonu práce již nepotřebovali, a to buď z důvodu změny statusu např. udělení trvalého pobytu, změny osobního stavu, nebo vycestování do rodné země. K prudkému nárůstu došlo ke konci r. 2005, kde se počet vydaných povolení zvýšil o 20 813 (55 210 ke konci 2005), což bylo pravděpodobně ovlivněno vstupem České republiky do EU. Další vzestupná tendence se projevila v letech 2007/2008, kde došlo k rapidnímu nárůstu vydaných platných povolení z 85 351 na 128 934 (+ 43 583). Ačkoli se počet vydaných povolení každý rok měnil – v roce 2008 se stav vydaných povolení zase zmenšil o 27 199 (101 735 ke konci 2009) – lze hovořit o rostoucím trendu. Pokles v r. 2008/2009 byl velmi pravděpodobně způsoben ekonomickou krizí, která se právě v tomhle období začala projevovat. Zaměstnavatelé intenzivně snižující náklady museli také přistoupit k redukci lidských zdrojů.
26
MVČR Dlouhodobý pobyt. [on-line], [2012. 11. 16].
21
Cizinci zaměstnaní na dobu určitou byli na řadě jako první. Bylo možné je propustit bez udání důvodu a odstupného na rozdíl od nativního obyvatelstva. Tabulka č. 2 – zaměstnanost cizinců ze třetích zemí v ČR - časová řada 1997 – 2009 (stav k 31.12/30.6). *Pracovní síla = zaměstnaní občané + uchazeči o zaměstnání
cizinci s živnostenským oprávněním
Celková zaměstnanost cizinců v ČR
pracovní síla v ČR*
podíl cizinců na celkovém počtu pracovních sil v ČR v%
1997
61 044
63 529
194 296
5 138 708
3,78
1998
49 927
44 962
156 209
5 170 024
3,02
1999
40 312
58 386
151 852
5 203 422
2,92
2000
40 080
61 340
164 987
5 210 973
3,17
2001
40 097
64 000
167 652
5 192 006
3,23
2002
44 621
60 532
161 711
5 245 663
3,08
2003
47 704
62 293
168 031
5 263 144
3,19
2004
34 397
65 219
173 203
5 242 782
3,30
2005
55 210
67 246
218 982
5 419 285
4,04
2006
61 452
65 722
250 797
5 495 811
4,56
2007
85351
68 785
309 027
5 544 625
5,57
2008
128 934
77 158
361 709
5 621 070
6,43
2009
101 735
83 514
335 176
5 668 889
5,91
Rok
platná povolení k zaměstnání cizinců
evidovaní v úřadu práce /původní metodika (upravena).27
Účel pobytu zaměstnání lze rozdělit do tří samostatných kategorií. První kategorie je takzvaný dlouhodobý pobyt za účelem zaměstnání. Žadatel hledá práci vlastními zdroji či mu ji naopak vyhledává sám zaměstnavatel.
27
HORÁKOVÁ, M., Mezinárodní pracovní migrace v ČR; bulletin č. 23, s 15.
22
Ačkoli je to náročnější forma pro uplatnění na trhu práce
a obnáší jisté
administrativní činnosti a finanční výdaje pro obě zainteresované strany, je v určitém smyslu jistější z hlediska dlouhodobého výhledu pro cizince. Zejména proto, že ho kvalifikačně a teritoriálně neomezuje, jak je tomu u modrých a zelených karet. 1. 1. 2011 byl do zákona o zaměstnanosti zařazen § 86, kde jsou přesně vymezeny povinnosti zaměstnavatele a kde jsou jasně popsány náležitosti spolupráce s úřadem práce.28 Zbývající dvě kategorie jsou takzvané zelené a modré karty, kde jsou v obou případech odstraněny nadbytečné administrativní úkony, avšak u zelených karet je určen seznam zemí, jejichž příslušníci mohou
o tento druh povolení žádat
a
u modrých karet je potřebné vydání povolení, které je podmíněno vysokou kvalifikací. Podrobně se o způsobech získání těchto druhů povolení budu zabývat v následujících kapitolách této práce.
3.2.3
Účel pobytu podnikání
„Pokud hodláte na území pobývat za účelem podnikání, můžete o takovou změnu požádat, pokud jste držitelem platného povolení k dlouhodobému pobytu a na území pobýváte po dobu delší než 2 roky.“29 Po splnění výše uvedené podmínky, podává žadatel žádost na pracovišti MV ČR. K žádosti je třeba doložit následující seznam dokladů, které nesmí být starší více než 180 dnů:30 1. Cestovní pas – pouze originál. 2. Před pořízením obrazového záznamu cizince je nutné předložit 2 fotografie. 3. Doklad, který zaručuje, že má žadatel po dobu svého pobytu na území zajištěné ubytování.
28
Srov. PRÁVNÍRÁDCE. Nová právní úprava zaměstnávání cizinců. [on-line], [2013. 02. 15].
29
MVCR. Dlouhodobý pobyt. [on-line], [cit. 2012. 11. 28].
30
Srov. MVCR. Dlouhodobý pobyt. [on-line], [2012. 11. 27].
23
4. Doklad, který prokáže, že má žadatel prostředky k pobytu a to v takové výši, která zajistí kompozitum životních minim včetně nákladů na bydlení nejen pro samotného cizince, ale i pro osoby společně s ním pobývající. 5. Doklad prokazující, že se žadatel registroval do příslušné evidence či rejstříku. 6. Doklady z finančního úřadu a správy sociálního zabezpečení, které prokazují, že nemá vymahatelné pohledávky a splatné dluhy na pojistném a penále. 7. Pokud cizinec není osobou povinnou k dani, musí předložit potvrzení o této skutečnosti, které poskytuje finanční úřad nebo okresní správa sociálního zabezpečení. Na požádání se může dále vyžadovat:31 1. Platební výměr daně z příjmu. 2.
Doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů.
3.
Lékařskou zprávu o tom, že žadatel netrpí závažnou nemocí a to pouze v případě odůvodněného podezření.
4. Cestovní pojištění a popřípadě doklad o jeho zaplacení. Rozhodovací procedura trvá 60 dnů. Podnikatelský pobyt je pro cizince ze třetích zemí velice žádaným typem pobytu. Cizinec si totiž nemusí vyřizovat pracovní povolení a tudíž je jeho pohyb na trhu práce relativně volný, může se zabývat jak podnikatelskou činností, tak i mít různá „zaměstnání“, není závislý na zaměstnavateli a jeho postavení je v České republice zcela legitimní. Jsou s tím ovšem spojeny vyšší náklady, je nutné hradit zdravotní a sociální pojištění. Tento druh pobytu má však výhodu v tom, že žadatel nemusí vycestovat do rodné země pro získání oprávnění k tomuto pobytu a po udělení získává stejná práva a povinnosti jaké má nativní obyvatelstvo. Rovněž má kromě podnikatelské činnosti právo na naprosto volný pohyb po celém území Schengenu. Může si půjčovat u bankovních domů
a kupovat na splátky, což status dlouhodobého pobytu
nedovoluje.32
31
Tamtéž.
32
TRBOLA, R a RÁKOCZYOVÁ, M., Vybrané aspekty života cizinců v České republice, s 58.
24
Právě možnost přístupu k finanční sféře představuje velký rozdíl mezi pobytem podnikatelským
a pobytem dlouhodobým. Lze říci, že existuje určitá „mezera“
v zákoně, která rozděluje status a práva cizinců ze třetích zemí, kteří ve své podstatě mají stejné úmysly tj. výkon pracovní činnosti, ale různé pravomoci. Příkladem může sloužit solventnost konkrétního cizince, který vlastní podnikatelské vízum a v případě platební neschopnosti může ze země odcestovat
a bránit se svým
závazkům v zemi svého původu. Pouze pro transparentnost dat uvedených v grafu č. 1 zmíním, že cizinci vlastnící povolení k zaměstnání jsou zařazeni do evidence příslušného úřadu práce,
a to
z důvodů, které jsou popsány na začátku této práce. Uvedené údaje srovnávají počty cizinců vlastnících povolení k zaměstnání a vlastnících živnostenské oprávnění. Přes skutečnost, že podnikatelský typ pobytu je méně náročným na udržení či prodloužení, pokud cizinec provozuje minimální činnost, která vykazuje zisk, je relativně úměrný počtu povolení k zaměstnání. Srovnáním podílu živnostenských oprávnění a povolení za účelem zaměstnání v letech 2001/2011 lze z grafu vypozorovat, že roky 2001 až 2004 mají zhruba stejný podíl povolení
a to 60% pro zaměstnaneckou činnost
a 40% pro živnostenská
oprávnění. Od roku 2005 je ale zřejmý pokles podílu živnostenských oprávnění oproti povolení k zaměstnání. I v tomhle případě je podle mého názoru možné, že pokles byl zapříčiněn vstupem České republiky do EU, kde se především uzpůsobilo zákonodárství.
25
Graf č. 1 porovnává počet oprávnění k živnostenské a zaměstnanecké činnosti33
3.2.4
Zelená karta
Zelená karta je druhem dlouhodobého pobytu, který dovoluje pobývat na území České republiky a zároveň pracovat, nevztahuje se ale na všechny občany třetích zemí. Podle MV: „Projekt je zacílen na občany vybraných třetích zemí, jejichž seznam je stanoven vyhláškou MV č. 461/2008 Sb., Australské společenství, Černá Hora, Chorvatská republika, Japonsko, Kanada, Korejská republika, Nový Zéland, Republika Bosna a Hercegovina, Republika Makedonie, Spojené státy americké, Srbsko, Ukrajina.“34 „Legislativně je projekt „Zelených karet“ ve vnitrostátním právu upraven zákonem č. 382/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/1999 Sb.,
o pobytu cizinců na území České
33
CZSO. Cizince: zaměstnanost. [on-line], [cit. 2012. 11. 27].
34
MVČR. Co je Zelená karta? [on-line], [2012. 11. 10].
26
republiky
a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
a další
související zákony.“35 Zajímavostí zelených karet je, že jsou tříděné do typů: A, B, C, kde typ A označuje vysoce kvalifikovanou pracovní sílu
a je podmíněn vysokoškolským
vzděláním. U typu B pro výkon práce postačí pouze výuční list, a typ C označuje ostatní pracovní síly bez nároku na vzdělání a obsazení konkrétních pozic. Vydání zelené karty je podmíněno konkrétním místem výkonu práce, což znamená, že změna zaměstnavatele je vyloučena a karta se vydává na dobu dvou nebo tří let. Ačkoli je možné kartu prodloužit až o tři roky, lze tak provést pouze u typu A, B. Většinou ale všechny typy zelených karet nabízí jen ta pracovní místa a kvalifikace, které jsou těžko obsaditelné nativním obyvatelstvem a pracovníky EU. Pro vydávání zelených karet existuje registr vhodných pracovních míst, který je umístěn na stránkách MPSV. V případě, že si zájemce o zelenou kartu našel volné pracovní místo jinde než v registru, je nezbytné ověřit, zda je možné na tuto pozici kartu vydat. Ačkoli vydání karty nevyžaduje souhlas zaměstnavatele, je vhodné ještě před podáním žádosti o získání navázat s ním kontakt. Podle vyhlášky MV č. 429/2010 Sb., lze
o zelenou kartu ve výjimečných
případech požádat zastupitelský úřad ČR na pracovištích oboru azylové a migrační politiky. Pokud se cizinec vlastnící zelenou kartu zdržoval na území ČR více než jeden rok, může požádat MV o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem.36
3.2.5
Modrá karta
I přesto, že modrá karta stejně jako zelená slouží k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání, má oproti ní některé rozdíly. Hlavní odlišnost spočívá v tom, že zelená karta omezuje uchazeče teritoriálně, tj. pouze dvanáct vymezených zemí může o tento druh karty požádat. Oproti tomu u modrých karet není počet států ohraničen, jsou omezeny pouze kvalifikační schopnosti uchazečů.
35
Tamtéž.
36
Tamtéž.
27
Například škála vzdělanosti – u zelené karty není přesně specifikována a pouze rozdělena do tří kategorií od nejkvalifikovanější po dělnickou, u modré karty se vyžaduje výhradně vysokoškolské čí vyšší odborné vzdělání. Dalším rozhodně důležitým kritériem je, že modrá karta má stanovenou výši hrubého ročního ohodnocení, která musí činit alespoň 437 742 Kč, což odpovídá 1,5 násobku průměrné roční hrubé mzdy podle zákona č. 326/1999 Sb., sdělení č. 125 od 3. 4. 2012. I modrá karta má na stránkách MPSV registr míst, pokud pracovní místo pochází odjinud, je nutné ověřit, zda na něj lze kartu vydat. Avšak rozdílem je, že u zelené karty, kde smlouva se zaměstnavatelem není vyžadována, k získání modré karty je podepsaná pracovní smlouva podmínkou, což opravňuje cizince
k výkonu
zaměstnání bez zvláštního pracovního povolení. Žádost o modrou kartu se podává zastupitelskému úřadu ČR, formuláři, které jsou v různých jazycích umístěny na stránkách MPSV. Vydává se maximálně na dobu dvou let a lze ji prodloužit, nicméně jakékoliv změny, např. ukončení pracovního poměru, změna zaměstnavatele nebo pracovního zařazení, musí být držitelem hlášeny do tří pracovních dnů na MV ČR.37
3.2.6
Trvalý pobyt
Ve své podstatě je trvalý pobyt takzvaným vrcholem, kterého může cizinec dosáhnout za předpokladu splnění určitých podmínek. Udělením trvalého pobytu cizinec získává na území České republiky stejná práva jako její občan a tudíž pro něj z toho vyplývají odpovídající povinnosti. Má volný přístup ke vzdělání, za předpokladu studia v českém jazyce na veřejných státních vysokých školách má právo studovat zdarma. Již nemusí žádat o pracovní povolení a přístup na trh práce je stejný jako u nativního obyvatelstva. Pouze pro zajímavost uvádím graf č. 2, který ukazuje rostoucí trend těchto oprávnění oproti povolení k dlouhodobému pobytu.
37
Srov. MVČR. Modrá karta. [on-line], [2012. 11.10].
28
Graf č. 2, porovnává vývoj počtu cizinců s dlouhodobým a trvalým pobytem:38
Získáním trvalého pobytu vznikají cizinci povinnosti, stává se poplatníkem sociálního a zdravotního pojištění a to i v případě, že ztratí zaměstnání. Má nárok na sociální dávky a dávky v nouzi jestliže ztratí zaměstnání nebo má nízký příjem. Má nárok na starobní důchod i v případě, že odcestuje do zahraničí. Ačkoli jsou práva
a povinnosti cizince zcela totožné s těmi
u občanů ČR,
výjimky jsou u volebního práva a práce ve státním sektoru, zejména u ozbrojených sil České republiky, kde je činnost cizince se statusem trvalého pobytu úplně omezena, což je pochopitelné, protože obě dvě náležitosti jsou ryze občanského charakteru. Dovolím si nezmiňovat formální stránku a soupis dokladů, které jsou nezbytné pro získání trvalého pobytu a to pouze z důvodu, že cizinec vlastnící toto oprávnění již nepotřebuje vyřizovat pracovní povolení.
38
CZSO. Cizinci:počet cizinců. [on-line], [cit. 2013. 02. 15].
29
4 Trendy vývoje počtu cizinců na území České republiky Česka republika nepatři mezi evropské země
s vysokým podílem cizinců na
místní populaci, avšak statistická data uvedená v tabulce č. 3 ukazují dlouhodobou rostoucí tendenci.39 Přestože uvedená data srovnávají podíl cizinců na celkovém počtu obyvatel České republiky, demografická kolísavost nativního obyvatelstva podle mého názoru nemůže mít 100% vypovídací schopnost v meziročních součtech, a to především z důvodu, že v celkovém počtu obyvatelstva České republiky není uvedeno, zda přírůstek tvoří pouze nativní obyvatelé či na zvýšení objemu působí ti cizinci, kteří již získali občanství. Po analýze údajů uvedených v tabulce č. 3 lze konstatovat, že absolutní nárůst celkového počtu evidovaných cizinců majících jak dlouhodobý, tak i trvalý pobyt za období 1993/2009 vzrostl ze 77 668 na 433 305 osob, což vyjadřuje 5,5 násobek nárůstu z původního množství cizinců, kde 42% cizinců má oprávnění k trvalému pobytu a 58 % jsou držitelé povolení k dlouhodobému pobytu. Rovněž je zajímavá skutečnost, že počínaje rokem 2009 je zřejmý pokles počtu oprávnění k dlouhodobému pobytu oproti pobytu trvalému. Na druhou stranu časový úsek je relativně krátký pro hodnocení této skutečnosti z dlouhodobého hlediska. Ke konci roku 2009 podíl cizinců na nativním obyvatelstvu činil 4,12%, což v porovnání s ostatními evropskými zeměmi není velké číslo, roky 2008/2009 dokonce ukazují určitou stabilizaci, kdy nedochází k meziročnímu nárůstu vydaných povolení, ale naopak je zřejmé nepatrné snížení. Podle mého názoru stabilizace růstu vydaných povolení může byt důsledkem průběžných novelizací, které se projevují právě v dlouhodobém horizontu a ovlivňují migrační trendy. Nové zákony či návrhy právních úprav přinášejí především transparentnost pro vstup a setrvání cizinců na území České republiky, rovněž také slouží jako nástroj pro zefektivnění migračních toků. Výše zmíněné skutečnosti uvádím z toho důvodu, že nárůst zájmu cizinců o pobyt v České republice je podmíněn především výkonem jakékoliv ekonomické činnosti,
39
Podle M. Horákové, Vývoj pracovních migrací v České republice v období hospodářské recese. s. 17. „ V některých zemích regionu EU tvoří cizinci více než pětinu obyvatelstva (Lucembursko 40 %, Španělsko 20 %, Lotyšsko 19 %, Estonsko 18 %, Irsko, Španělsko a Rakousko okolo 10 %, v Německo okolo 9 % v roce 2007“.
30
tedy nárůst počtu cizinců znamená, že na trhu práce je zájem
o tuto skupinu
zaměstnanců. Tabulka č. 3 – počet povolení
k pobytu cizinců
v České republice
k 31. 12.
(upravena)40
rok/pobyt
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 k 31.3. 2009 k 30.6. 2009 k 30.9. 2009 k 31.12.
trvalý
dlouhodobý
celkem
obyvatelstvo ČR
podíl cizinců s povolením k pobytu na obyvatelstvu ČR v %
31 072 32 468 38 557 45 837 56 281 63 919 66 754 66 891 69 816 75 249 80 844 99 467 110 598 139 185 158 018 172 927 174 837 175 882 177 769
46 070 71 230 120 060 152 767 153 516 155 836 162 108 134 060 140 978 156 359 159 577 154 827 167 714 182 271 234 069 265 374 268 329 266 624 259 482
77 668 104 352 159 207 198 604 209 797 219 755 228 862 200 951 210 794 231 608 240 421 254 294 278 312 321 456 392 087 438 301 443 166 442 506 437 251
10 334 013 10 333 161 10 321 344 10 309 137 10 299 125 10 289 621 10 278 098 10 266 546 10 269 436 10 203 269 10 211 455 10 220 577 10 251 079 10 287 189 10 381 130 10 467 542 10 476 543 10 489 183 10 501 197
0,75 1,54 1,54 1,93 2,04 2,14 2,23 1,96 2,05 2,27 2,35 2,49 2,71 3,12 3,78 4,19 4,23 4,22 4,16
181 161
252 144
433 305
10 506 813
4,12
4.1 Kvalifikační schopnosti cizinců pracujících v České republice Jak již bylo zmíněno výše, Česká republika nepatří mezi země s vysokým podílem cizinců na místní populaci, statistická data nicméně uvádí rok od roku rostoucí trend a to i přes zpřísnění legislativy cizineckého práva a vliv ekonomické krize. 40
HORÁKOVÁ., M. Vývoj pracovních migrací v České republice v období hospodářské recese.
s.25.
31
Kvalifikační schopnosti cizinců, kteří v České republice již pracují, ukazuje tabulka č. 4, která rozebírá úroveň vzdělanosti cizinců. Uvádí, že pouze 14% má vysokoškolské vzdělání, 16% ukončilo studium maturitou a 62% cizinců ze třetích zemí má základní vzdělání bez maturity. Z toho plyne, že většina zaměstnaných cizinců působí na sekundárním trhu práce, kde vykonávají víceméně rutinní, a tudíž málo placené činnosti. Tabulka č. 4 – Stupeň dosaženého vzdělání cizinců ze třetích zemí evidovaných na úřadech práce podle pohlaví k 31. 12. 2009 v % (upravena). 41 nezjištěno vysokoškolské střední s maturitou
Muži 9% 13 % 12 %
Ženy 7% 16 % 19 %
Průměr 8% 14 % 16 %
střední bez maturity
33 %
23 %
28 %
základní +bez vzděl.
33 %
35 %
34 %
celkem
100 %
100 %
100 %
Projekt zelených
a modrých karet má přilákat do zemí kvalifikovanou
pracovní sílu, víceméně lze říci, že splňuje kladený požadavek, protože podíl vysokoškolsky vzdělaných cizinců vlastnících oprávnění typu A oproti typům B a C je o 78 a 121 povolení vyšší. Tabulka č. 5 – držitelé zelených a modrých karet za období 2009/2011 (vlastní zpracování).42 Zelené karty - typ Zelené karty - typ Zelené karty - typ A B C
Modré karty
2009 2010 2011
15 57 96
22 38 30
14 11 22
4
Celkem
168
90
47
4
41
HORÁKOVÁ., M. Vývoj pracovních migrací v České Republice v období hospodářské recese.
s.101. 42
Srov. MPSV. Zaměstnávání cizích státních příslušníků . [on-line], [ 2012. 12. 15].
32
Avšak za dobu existence projektu zelených karet a to od roku 2009 až po rok 2011 se na trhu práce v České republice uplatnilo pouze 305 cizinců ze třetích zemí a byly vydány pouze čtyři modré karty. Vývoj v letech a počtu vydaných povolení uvádí tabulka č. 5. Lze předpokládat, že na počet vydaných zelených a modrých karet mohla mít vliv především hospodářská krize.
33
Závěr Podíl cizinců vlastnících povolení k ekonomické činnosti v České republice dlouhodobě roste. Hospodářská krize a různá legislativní opatření tempo růstu sice zpomalily, ale nezastavily. Již zaměstnaní cizinci pokračují ve své ekonomické činnosti a v případě ukončení pracovního poměru buď ze země odcestují, nebo změní status na nelegálního migranta, tato domněnka je sice spekulativní, ale nelze ji zcela vyloučit. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že povědomí většiny českých zaměstnavatelů o způsobech zaměstnávání cizinců je poměrně nízké.
Raději zvolí méně
kvalifikované uchazeče (např. jejich požadovaná jazyková vybavenost je nižší), než aby podstupovali byrokratickou proceduru spojenou se zaměstnáváním cizinců ze třetích zemí, byť by to mohlo představovat ekonomickou výhodu. Z kontextu práce lze vyvodit, že proces získávání pracovního povolení pro zaměstnaneckou činnost je značně náročný,
i za předpokladu splnění všech
administrativních požadavků a náležitostí kladný výsledek není zaručen. Pracovní povolení pro cizince ze třetích zemí lze rozdělit do tří samostatných kategorií. Povolení za účelem zaměstnání neomezuje žadatele ani kvalifikačně ani teritoriálně, je však potřeba vyřídit si navíc i povolení k pobytu. Zelené a modré karty ve své podstatě mají stejný účel – přilákat na český trh práce kvalifikované cizince. Lze říci, že modrá karta je výhodnější než karta zelená a to především z důvodu, že je přenosná na jiného zaměstnavatele. Tyto dva druhy pracovního povolení nepotřebují dodatečné vyřizování povolení k pobytu. Podnikatelský a trvalý pobyt opravňují cizince k výkonu ekonomické činnosti bez pracovního povolení, rovněž přidělují větší pravomoci. Ačkoli se může zdát, že kapitola
o studentském pobytu nepatří do
problematiky zaměstnávání cizinců, podle mého názoru lze z dlouhodobého hlediska očekávat, že vystudovaný cizinec pak
v ČR zůstane
a bude uplatňovat své
dovednosti právě na místním trhu práce. Tabulky a grafy uvedené v práci stručně seznamují čtenáře s celkovou situací zaměstnanosti cizinců
v ČR. Kvalifikační schopnosti cizinců ukazují především
segmenty trhů, které jsou pro cizince ze třetích zemí dostupné, což jsou v drtivé většině druhotné činnosti na sekundárním trhu práce.
34
Je pochopitelné, že poptávku po pracovní síle na sekundárním trhu práce nelze eliminovat, avšak
s pomocí zelených
a modrých karet
a rovněž
i s pomocí
vystudovaných cizinců lze na trh práce přispět kvalifikovanou pracovní silou. Jak jsem již zmiňovala v úvodní části této práce, existuje dostatek literatury, která může zaměstnavatele obeznámit se způsoby a nástroji při uplatňování cizinců. Je ale velmi rozsáhlá a těžko se v ní orientujeme, protože v některých případech se věnuje tématu v širším slova smyslu. Věřím, že se mi zpracováním této práce podařilo vnést do podvědomí českých zaměstnavatelů informace, které jednoznačně pomohou zorientovat se v problematice na téma zaměstnávaní cizinců. Navíc jsem srozumitelně
a lakonicky vymezila
konkrétní druhy pracovních povolení a nástroje pro uplatnění cizince na českém trhu práce
a přidala grafické
a tabulkové znázornění skutečné situace na trhu práce
v České republice.
35
Anotace Příjmení a jméno autora:
Natalia Alieva
Instituce:
Moravská vysoká škola Olomouc
Název práce v českém jazyce:
Cizinci v ČR
Název práce v anglickém jazyce: Foreigners in the Czech Republic
Vedoucí práce:
Mgr. Jiřina Sojková
Počet stran:
40
Rok obhajoby:
2013
Klíčová slova v českém jazyce:
Integrace cizinců, pracovní povolení,
Klíčová slova v anglickém jazyce: Integration of foreigners, work permits,
Tato bakalářská práce se zabývá cizinci ze třetích zemí, kteří chtějí v cílové zemi pobývat za podmínek pracovního výkonu. Dle legislativy ČR analyzuje náročnost získání vstupních pracovních povolení a různá statistická data.
This thesis deals with foreigners from third countries who wish to reside in the target country under the conditions of work performance. According to the Czech legislation the thesis analyzes difficulty of obtaining work permits and various statistical data.
36
Literatura a prameny
CIZINCI.PORADNA-PRAVA.CZ Cizinci ze třetích zemí. [on-line]. 2009 [cit. 2013.02.04]. Dostupné z URL:
.
CIZINCI.PORADNA-PRAVA.CZ Dlouhodobý (přechodný) pobyt. [on-line]. 2009
[2012.
11.
27].
Dostupné
z URL:
prava.cz/cizinci-3ti-zemi/dlouhodoby-pobyt.html/>.
CZSO.CZ Cizinci: Vzdělávání – datové údaje. Vysoké školy. R07 Cizinci podle státního občanství; 2003-2010 (31.12.)[on-line]. [2012. 11. 16]. Dostupné z URL:
.
CZSO.СZ Cizince v ČR, zaměstnanost. [on-line]. 2011 [cit. 2012. 11. 27]. Dostupné z URL: < http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/kapitola/ciz_zamestnanost/>.
CZSO.CZ Cizinci: počet cizinců. [on-line]. [2013. 02. 15]. Dostupné z URL:
.
DOBROHLAV, D. a kol. Migrace a (i)migranti v Česku. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2010. 208 s. ISBN 978-80-7419-039-1.
KAPITAL-RUS.RU Коррупция в вузах: причины, разновидности и перспективы. [on-line]. 2009 [2012. 11. 28]. Dostupné
z URL:
.
LAW.MSU.RU Расценки на основные платные образовательные программы в 2012/2013 учебном году. [on-line] 2012 [2012. 11. 28]. Dostupné z URL:
.
HOŘÁKOVÁ, M. Vývoj pracovních migrací v České republice v období hospodářské recese.1. vyd. Praha: VÚPSV, v.v.i, 2010. 131 s. ISBN 978-807416-069-1.
37
HOŘÁKOVÁ, M. Mezinárodní pracovní migrace v ČR, Bulletin č. 23.1 vyd. Praha: VÚPSV, v.v.i, 2009. 60 s. ISBN 978-80-7416-042-4.
MPSV.CZ Vstup cizinců na trh práce v ČR. [on-line]. 2012 [2012. 11. 27] Dostupné z URL:
.
MPSV.CZ Postup zaměstnavatele při zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí. [on-line]. 2012 [2012. 11. 27]. Dostupné z URL:
.
MPSV.CZ Postup cizince směřující k realizaci jeho zaměstnání na území ČR. [on-line]. 2012 [2012. 11. 27]. Dostupné z URL:
.
MPSV.CZ Zaměstnávání cizích státních příslušníků . [on-line. [ 2012. 12. 15]. Dostupné z URL:
.
MVČR.CZ Cestování po EU/Schengenu. [on-line]. 2010 [2013.01.05] Dostupné
z URL:
schengenu.aspx/>.
MVČR.CZ Příjezd do ČR, povinnosti a délka pobytu. [on-line]. 2011 [cit. 2012. 11. 07]. Dostupné z URL:
.
MVČR.CZ Vízum k pobytu nad 90 dnů (dlouhodobé). [on-line]. 2010 [2012. 11. 15]. Dostupné z URL:
.
MVČR.CZ Dlouhodobý pobyt. [on-line]. 2010 [2013. 02. 07] Dostupné z URL:
pobyt.aspx?q=Y2hudW09Mg%3d%3d/>.
MVCR.CZ Co je Zelená karta? [on-line]. 2012 [2012. 11. 10]. Dostupné z URL:
.
38
MVCR.CZ Co je Modrá karta? [on-line]. 2012 [2012. 11. 10]. Dostupné z URL:
karta.aspx?q=Y2hudW09MQ%3d%3d />.
MVSO.CZ Zájemci o studium, financování studia.[on-line]. 2012 [2012. 11. 28]. Dostupné z URL:
.
MZV.CZ Krátkodobé vízum, obecné informace. [on-line]. 2010 [2013. 01. 28]. Dostupné z URL:
.
POŘÍZKOVÁ, H. Analýza zahraniční zaměstnanosti v České republice; postavení cizinců na trhu práce, podmínky jejich ekonomické integrace. 1. vyd. Praha: VÚPSV, v.v.i, 2008. 76 s. ISBN 978-80-87007-83-9.
PRAVNIRADCE.CZ Nová právní úprava zaměstnávání cizinců. [on-line]. 2011 [2013. 02. 15]. Dostupné z URL:
.
TRBOLA, R. a RÁKOCZYOVÁ, M. Vybrané aspekty života cizinců v České republice. 1. vyd. Praha: VÚPSV, v.v.i, 2010. 123 s. ISBN 978-80-7416067-7.
STOCKHOLMCROSSROADS.SE EU/EHP. [on-line]. 2011 [2013.02.05]. Dostupné z URL:
.
39
Seznam tabulek Tabulka č. 1 Studenti VŠ - cizinci podle státního občanství; 2003-2010 (31. 12.) ....... 20 Tabulka č. 2 Zaměstnanost cizinců ze třetích zemí v ČR - časová řada 1997 – 2009 (stav k 31.12/30.6). *Pracovní síla = zaměstnaní občané + uchazeči o zaměstnání evidovaní v úřadu práce /původní metodika ............................................... 22 Tabulka č. 3 Počet povolení k pobytu cizinců v České republice k 31. 12. ................ 31 Tabulka č. 4 Stupeň dosaženého vzdělání cizinců ze třetích zemí evidovaných na úřadech práce podle pohlaví k 31. 12. 2009 v % .......................................................... 32 Tabulka č. 5 Držitelé zelených a modrých karet za období 2009/2011 ........................ 32
Seznam grafů Graf č. 1 porovnává počet oprávnění k živnostenské a zaměstnanecké činnosti ........... 26 Graf č. 2 porovnává vývoj počtu cizinců s dlouhodobým a trvalým pobytem .............. 29
40
