MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2010 ZUZANA KOLÁČKOVÁ

MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2010

ZUZANA KOLÁČKOVÁ

MORAVSKÁ VYSKOKÁ ŠKOLA OLOMOUC ÚSTAV EKONOMIE

Zuzana Koláčková

Dopady vstupu České republiky do Evropské měnové unie Impacts of Joining the Czech Republic into the European Monetary Union

Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Eva Jílková, Ph.D.

Olomouc 2010

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a pouţila jen uvedené zdroje.

V Olomouci dne………………

….…………………….. vlastnoruční podpis

Ráda bych na tomto místě poděkovala své vedoucí bakalářské práce Ing. Evě Jílkové, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce.

OBSAH Úvod……………………………………………………………………………….……8 1

kritéria a instituce……………………………………….…………………….…9 1.1

Konvergenční kritéria…………………………………………….…………9 1.1.1 Měnová kritéria……………………………………………………….9 1.1.2 Rozpočtová kritéria…………………………………………….……10 1.1.3 Pohled ze strany vstupujících zemí………………………………….10

1.2

Instituce…………………………………………………………………….11 1.2.1 Evropský systém centrálních bank…………………………………..11 1.2.2 Evropská centrální banka……………………………………………11 1.2.3 Evropská investiční banka…………………………………………...13

2

Příprava a realizace hospodářské a měnové unie…………………………….14 2.1

Příprava hospodářské a měnové unie……………………………………...14 2.1.1 Schillerův plán………………………………………………………14 2.1.2 Wernerova zpráva………………………………………………..….15 2.1.3 Evropský měnový systém……………………………………………15 2.1.4 Jednotný evropský akt……………………………………………….15 2.1.5 Delorsova zpráva…………………………………………………….16 2.1.6 Smlouva o Evropské unii…………………………………………....16

2.2

Realizace a budování hospodářské měnové unie………………………….16 2.2.1 První etapa…………………………………………………………...17 2.2.2 Druhá etapa………………………………………………………….17 2.2.3 Třetí etapa……………………………………………………………17

2.3

Výhody a nevýhody měnové unie…………………………….…………...19

2.3.1 Výhody měnové unie…………………………………….……….…19 2.3.2 Negativa přinášející Evropská měnová unie……………………..…19 Dílčí závěr – Harmonogram postupného budování HMU………….20 3

Zavedení eura v České republice………………………………………………21 3.1

Národní plán zavedení eura v České republice…………………………….21

3.2

Konvergenční kritéria České republiky……………………………………21 3.2.1 Kritérium cenové stability………………………………………...…22 3.2.2 Kritérium udrţitelnosti veřejných financí………………………...…23 3.2.3 Kritérium stability měnového kurzu………………………………...24 3.2.4 Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb……………………….…24 3.2.5 Kritéria reálné konvergence………………………………………....25

3.3

Odklad eura na neurčito…………………………………………………....27 3.3.1 Euro přijmout musíme…………………………………………….…27 3.3.2 Rozhodnutí České republiky chtít přijmout euro……………………27

3.4 4

Česká republika mimo eurozónu…………………………………………..28

Výhody a ztráty přijetí jednotné měny v České republice…………………...29 4.1

Prezident a jeho názory na euro……………………………………………29

4.2

Z pohledu ekonoma………………………………………………………..30

4.3

Výhodnost maastrichtských kritérií……………………….……………….30

4.4

Analýza sladěnosti České národní banky……………………………….…30

4.5

Náklady a ztráta samostatné měnové politiky…………………………..…31

4.6

Názory politických stran na přijetí eura……………………………………31

4.7

Nejnovější konvergenční program………………………………………....32

4.8

Shrnutí dopadů vstupu do eurozóny……………………………………….33

Závěr…………………………………………………………………………………...34 Anotace……………………………………………………………………………….. 35 Seznam literatury a pramenů……………………………………………………...…37 Seznam tabulek………………………………………………………………………..39 Seznam grafů………………………………………………………………………….40 Seznam obrázků……………………………………………………………………….41

ÚVOD

Česká republika vstoupila v květnu roku 2004 do Evropské unie. Při svém vstupu se také zavázala k přijetí eura za svou měnu. Konkrétní termín, kdy euro musí nahradit naši národní měnu, sice stanoven nebyl, ale předpokládá se, ţe by k přijetí mělo dojít během několika let. A to s sebou samozřejmě přinese mnoho pozitivních i negativních dopadů nejen pro hospodářství naší země, ale také tato změna ovlivní celou naši společnost. Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na dopady vstupu České republiky do Evropské měnové unie, do níţ spadají země Evropské unie. V roce 2004 se také naše republika stává součástí EU. Jednotná měna postupně začala nahrazovat národní měny, a to jiţ před naším vstupem do unie. Výhodou eura je zjednodušení spolupráce mezi jednotlivými státy Evropské unie. Jako příklad lze uvést odstranění kurzového rizika při vzájemném obchodování se zeměmi eurozóny. Je ovšem zapotřebí poloţit si otázku, zda je naše republika dostatečně připravena na přijetí eura a nahradit tak svou vlastní měnu. Předkládaná bakalářská práce, v níţ jsem vyuţívala metod deskripce, analýzy, syntézy a posléze v závěru dedukce, je rozčleněna do čtyř hlavních kapitol. V první kapitole jsou vymezena konvergenční kritéria neboli kritéria, která jsou nutná pro přijetí eura. Dále je potřeba představit si základní instituce, jimiţ jsou Evropský systém centrálních bank, Evropská centrální banka a Evropská investiční banka. V kapitole druhé bude představena cesta a budování společné měny. Třetí kapitola se zabývá objasněním konkrétních kritérií pro přijetí eura v České republice, popřípadě moţností společnou měnu zcela odmítnout. Čtvrtá část analyzuje výhody i ztráty vstupu naší země do Evropské měnové unie. V závěru jsem pouţila metodu dedukce a shrnula moţné dopady pro Českou republiku v případě přechodu na jednotnou měnu.

8

1 KRITÉRIA A INSTITUCE 1.1 KONVERGENČNÍ KRITÉRIA Na základě smlouvy o Evropské unii, (tzv. Maastrichtská smlouva), jeţ vstoupila v platnost roku 1993, byla stanovena kritéria umoţňující vstup členského státu EU do měnové unie. „Konvergenční kritéria mají tudíţ zajistit, aby hospodářský rozvoj v rámci Hospodářské a měnové unie (HMU) byl vyváţený a nezpůsobil vznik jakéhokoli napětí mezi členskými státy.“1 Tato Maastrichtská kritéria můţeme rozdělit na měnová a rozpočtová kritéria.

1.1.1 Měnová kritéria Mezi měnová kritéria zařadíme kritéria cenové stability, stability měnového kurzu a kritérium dlouhodobých úrokových sazeb. Nyní si kaţdé z nich přiblíţíme. A. Kritérium cenové stability o Do EMU můţe země vstoupit, jestliţe dosahuje dlouhodobé cenové stability. A míra inflace nepřesáhne 1,5 procentního bodu nad průměr tří zemí, které mají nejniţší míru inflace. B. Kritérium stability měnového kurzu o Kritérium ukládá povinnost ve stanoveném fluktuačním pásmu udrţovat měnový kurz. C. Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb o Úroveň těchto sazeb nesmí být překročena o více neţ dva procentní body úrokové sazby, které mají nanejvýš tři členské státy, které dosahují nejstabilnějších výsledků v oblasti cenové stability.2

1

Kolektiv pracovníků ICEU, Glosář: Instituce, politiky a rozšiřování Evropské unie, s. 68.

2

Dostupné z WWW: http:// www.finance.cz/zpravy/finance/229440-mohli-bychom-nyni-platit-eurem-

pokud-bychom-chteli-i-/ 9

1.1.2 Rozpočtová kritéria Tato rozpočtová (fiskální) kritéria bývají také nazývána jako kritéria veřejných financí. Řadíme k nim kritérium vládního deficitu a kritérium vládního dluhu. A. Kritérium vládního deficitu o „Kritérium vládního deficitu říká, ţe plánovaný či skutečný schodek veřejného rozpočtu nesmí v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) překročit 3 procenta. Existují dvě výjimky z plnění tohoto kritéria. Jednak jde o situaci, kdy schodek nepřetrţitě či podstatně klesá a přibliţuje se referenční hodnotě. Druhou výjimkou je případ, kdy schodek překročí referenční hodnotu pouze výjimečně, krátkodobě a nikoliv výrazně.“ 3 B. Kritérium vládního dluhu o Co se týče tohoto rozpočtového kritéria, můţeme říct, ţe se jedná o kritérium, které je daleko méně problematické na rozdíl od kritéria vládního deficitu. „Aby bylo splněno, nesmí schodek vládního dluhu v poměru k hrubému domácímu produktu převýšit referenční hodnotu 60%.“4

1.1.3 Pohled ze strany vstupujících zemí Země, které mají zájem vstoupit do třetí etapy Hospodářské měnové unie, musí splnit konvergenční kritéria, neboť tím dojde ke sníţení rizika, díky kterému by stabilita stávající měnové unie mohla být narušena. „Při rozhodování o faktickém vstupu do HMU by však země měly zvolit takovou chvíli, kdy bude eliminováno riziko narušení její vlastní makroekonomické stability. Ekonomika vstupující země musí splňovat parametry, při nichţ ztráta měnového kurzu a nezávislé měnové politiky nezpůsobí závaţné hospodářské problémy.“5

3

Dostupné z WWW:
eura-no-1/> 4

Dostupné z WWW:
eura-no-1/> 5

LACINA, L., a kol., Měnová integrace, s. 247. 10

1.2 INSTITUCE V případě, ţe hovoříme o měnové unii, je také zapotřebí definovat si tři hlavní instituce, kterými jsou Evropský systém centrálních bank (ESCB), Evropská centrální banka (ECB) a Evropská investiční banka (EIB).

1.2.1 Evropský systém centrálních bank Evropský systém centrálních bank (ESCB) se skládá z národních centrálních bank všech členských zemí, ať jiţ jsou nebo nejsou součástí měnové unie a samozřejmě z Evropské centrální banky. „Mezi základní úkoly, jeţ vykonává Evropský systém centrálních bank, řadíme především: definování a uskutečňování měnové politiky Eurosystému, podporování plynulého fungování platebních systémů, dále správa oficiálních rezerv států unie a neméně důleţitým úkolem je také provádění devizových operací.“6 Právní subjektivitu ale samotný Evropský systém centrálních bank nemá. Tu mají pouze centrální banky členských států a samozřejmě Evropská centrální banka. Pomocí těchto bank můţe ESCB zrealizovat své cíle, jeţ jsou vymezeny ve Smlouvě o Evropské unii.7

1.2.2 Evropská centrální banka Společně s Evropským systémem centrálních bank byla tato Evropská centrální banka (ECB) zaloţena v červenci 1998. Je odpovědná za provádění měnové politiky v eurozóně, to znamená v zemích, které jiţ přijaly společnou měnu euro.8 Nyní si přiblíţíme nástroje Evropské centrální banky, které můţeme rozdělit do následujících tří skupin: otevřené trţní operace, disponibilní peněţní zdroje a jako třetí jsou to povinné minimální rezervy. Otevřené trţní operace, které lze povaţovat za nejdůleţitější „se realizují z iniciativy ECB na peněţním trhu se splatností do jednoho roku. Nejvýznamnější

6

Dostupné z WWW:
bank-escb-a/1000723/5583/> 7

Srov. MARKOVÁ, J., Mezinárodní měnová spolupráce, s. 199.

8

Dostupné z WWW: http://www.euroskop.cz/82/sekce/evropska-centralni-banka/ 11

z nich jsou tzv. hlavní refinanční operace, jeţ jsou klíčovým nástrojem měnové politiky Eurosystému.“9 Na druhé místo můţeme zařadit disponibilní peněţní zdroje, „kde na rozdíl od otevřených trţních operací je iniciativa na straně klientů Eurosystému.“10 Třetí a zároveň poslední skupinou jsou povinné minimální rezervy. „Úvěrové instituce eurozóny musí tyto rezervy udrţovat povinně na účtech NCB (Národní centrální banka) v závislosti na velikosti jejich měnové báze a na percentuální výši minimálních rezerv.“11 Co se týče organizační struktury, tak nejvyšším rozhodovacím orgánem ECB je Řídící rada, která se skládá z členů Výkonného výboru ECB a z guvernérů národních ústředních bank, a to těch zemí, které do měnové unie jiţ vstoupily. „Mezi její úkoly patří formulování jednotné měnové politiky a vytvoření pravidel pro její realizaci, včetně střednědobých cílů v měnové oblasti a dále vymezení úrokových sazeb a dalších operativních nástrojů měnové politiky.“12 Výbor ředitelů je nejvyšší exekutivní orgán. Jeho členy jsou prezident, viceprezident a další čtyři jmenovaní členové. Jako hlavní úkol má výbor provádění měnové politiky, ale také řídit kaţdodenní záleţitosti týkající se Evropské centrální banky. „Do organizační struktury ECB patří i Generální rada. Ta je tvořena Výborem ředitelů a guvernéry centrálních bank všech členských států zemí Evropské unie. Dokud se členská země nezapojí do měnové unie, nemůţe se podílet na rozhodnutích, která se vztahují k jednotné měnové politice eurozóny. Generální rada je poradním orgánem ECB, podílí se na sběru statistických údajů, na přípravě výročních zasedání Evropské centrální banky a na tvorbě principů standardizace účetnictví a výkaznictví národních centrálních bank.“13 „Dohled nad bankou vykonává zásadně orgán dohledu toho členského státu, ve kterém má banka hlavní sídlo.“14

9

BRŮŢEK, A. a kol., Evropská měnová integrace a Česká republika, s. 51.

10


11


12

MARKOVÁ, J., Mezinárodní měnová spolupráce, s. 199.

13


14

REVENDA, Z., Centrální bankovnictví, s. 236. 12

1.2.3 Evropská investiční banka Za účelem spolufinancování (i střednědobého, ale také dlouhodobého) kapitálových investic byla roku 1958 na základě Římských smluv tato Evropská investiční banka (EIB) zaloţena. Tyto investice měly za úkol napomáhat vyrovnanému rozvoji Evropských společenství. Sídlí v Lucemburku a je to orgán autonomní.15 Co se týče úkolů Evropské investiční banky, mezi hlavní patří pomoc méně rozvinutým oblastem, dále ochrana ţivotního prostředí, podporování městského rozvoje, ochrana konkurenceschopnosti průmyslu nebo například podpora malého a středního podnikání. Organizační struktura banky se skládá z Rady guvernérů, Správní rady a z Výboru ředitelů. Rada guvernérů je nejvyšší rozhodovací orgán, který se skládá z ministrů členských států. Zpravidla se jedná o ministry financí. „Tato Rada formuluje obecná pravidla úvěrové politiky banky, schvaluje výroční zprávu, roční bilanci a výkaz zisků a ztrát. Také rozhoduje o zvýšení základního kapitálu a o účasti banky na financování operací mimo EU.“16 Správní rada je orgán, který má 26 členů. Jsou to zástupci, kteří jsou jmenováni členskými státy, a jeden člen je jmenován Evropskou komisí. „Správní rada rozhoduje o poskytování půjček a záruk, o čerpání zdrojů na mezinárodních finančních trzích a o výši úrokových sazeb.“17 Výbor ředitelů tvoří prezident, osm viceprezidentů, kteří jsou jmenováni Radou guvernérů na šestileté období s moţností být opětovně zvoleni. Výbor má na starosti řízení všech běţných bankovních operací, koncipuje dohody o úvěrech, které jsou následně předkládány ke schválení Správní radě.18

15

Dostupné z WWW:
investment-bank/evropska-investicni-banka-552/> 16


17


18

Srov. MARKOVÁ, J., Mezinárodní měnová spolupráce, s. 234. 13

2 PŘÍPRAVA

A

REALIZACE

HOSPODÁŘSKÉ

A

MĚNOVÉ UNIE

2.1 PŘÍPRAVA HOSPODÁŘSKÉ A MĚNOVÉ UNIE V šedesátých letech, kdy hospodářská integrace Evropy stále pokračovala, docházelo také k cenovým rozdílům a mezi jednotlivými státy k vnější nerovnováze. Proto se začalo uvaţovat o vytvoření a zavedení společné měny. „Ve smlouvách se však s ţádnou jednotnou měnou Evropského hospodářského společenství (EHS) nepočítalo, neboť všech šest zemí EHS tehdy bylo součástí dobře fungujícího mezinárodního měnového systému. V rámci tohoto systému byly směnné kurzy pevné, ale zároveň upravitelné, a zůstaly v rámci Evropského hospodářského společenství na celosvětové úrovni relativně stabilní aţ do poloviny šedesátých let.“19 Evropská komise na situaci reagovala tím, ţe předloţila Memorandum, známé jako Barreho plán. Ten se zabýval myšlenkou společné měny, neboť systém z Bretton Woods začal vykazovat nedostatky.20

2.1.1 Schillerův plán Dalším významným plánem, který měl pomoci vyřešit měnovou integraci, byl zejména Schillerův plán. Ten německá vláda předloţila v roce 1970. „Schillerův plán zahrnoval čtyři stupně, jak cílového stavu dosáhnout: konzultace v měnové a hospodářské politice k posílení společné koordinace a ustavení nástrojů krátkodobé pomoci; potřeba dosáhnout uţší harmonizace ekonomických trendů, především společným rozhodováním některých záleţitostí v Radě; ustavení společné centrální banky, fixaci měnových kurzů a zavedení volného pohybu kapitálu; vytvoření společné měny a nadnárodní hospodářské kontroly.“21

19

Dostupné z WWW:

20

Dostupné z WWW:

21

LACINA, L., Měnová integrace, s. 195. 14

2.1.2 Wernerova zpráva Další zásadní mezník, který měl pomoci dále měnovou integraci rozvíjet, byla Wernerova zpráva, jeţ byla předloţena v roce 1970. Tato zpráva předpokládala, „ţe k ustavení měnové unie dojde ve třech etapách, přičemţ přijetí dalších rozhodnutí a legislativy bude záviset na zkušenostech s fungováním předchozích opatření. Detailně analyzovala první dvě etapy a v obecnější rovině popisovala reformy, které musí být uskutečněny ve třetí etapě. První etapa měla trvat tři roky a soustředit se na sbliţování měnových a fiskálních politik. Vlády měly formulovat svoje národní politiky v závislosti na cílech Společenství a politika konvergence měla být dostatečnou zárukou, aby nedocházelo ve druhé etapě k výrazným měnovým výkyvům.“22

2.1.3 Evropský měnový systém Na základě nestability směnných kurzů mezi měnami Společenství se členové Evropského hospodářského společenství (tehdy devět členů) rozhodli, ţe vytvoří Evropský měnový systém (EMS) a obnoví tak měnovou spolupráci. Od 13. března roku 1979, kdy Evropská rada projekt schválila a potvrdila, začal fungovat. „Hlavním úkolem systému bylo stát se hlavním článkem strategie trvalého růstu a stability, jejíţ součástí bylo vytvořit v Evropě zónu měnové stability. Mimořádně stimulující roli pro tento projekt měl trvalý pokles kurzu amerického dolaru po rozpadu „bretton-woodského systému“23, který posiloval zájem států Evropského společenství na relativně samostatné měnové spolupráci i za cenu vyšší koordinace.“ 24

2.1.4 Jednotný evropský akt V roce 1986 byla přijata mezinárodní smlouva, tzv. Jednotný evropský akt. V platnost poté vstoupila o rok později, a to 1. července 1987. Opět se tedy potvrdilo, jak je nutné vytvořit měnovou unii, a to proto, ţe smlouva stanovila časový rámec, který předkládal, kdy je zapotřebí zavést jednotný trh. 22

LACINA, L., Měnová integrace, s. 196.

23

Pojem „Brettonwoodský systém“ znamená systém regulace mezinárodních měnových vztahů. Byl

pojmenován podle jednoho z okresů ve městě New Hampshire (USA). Dostupný z WWW: 24


2.1.5 Delorsova zpráva Roku 1988 v Hannoveru při jednání došlo k dalšímu kroku, který znamenal pokrok v rozvoji měnové integrace. Evropská rada „udělila mandát 17člennému výboru expertů (výbor se skládal z guvernérů centrálních bank členských zemí ES, tří nezávislých expertů a předsedy komise) pod vedením tehdejšího předsedy Komise ES Delorse k tomu, aby během jednoho roku prozkoumali a předloţili zprávu s návrhem konkrétních etap k uskutečnění Hospodářské a měnové unie. Výbor předloţil tzv. Delorsovu zprávu 12. dubna 1989.“25

2.1.6 Smlouva o Evropské unii Smlouva o Evropské unii, jeţ znamenala nejvíce reforem v oblasti primárního práva, vyústila z jednání, která probíhala od prosince roku 1990 do prosince následujícího roku. V únoru roku 1992 byla tato smlouva v Maastrichtu podepsána a v listopadu roku 1993 vstupuje v platnost. Jedná se o takzvanou strukturu tří pilířů a Hospodářská a měnová unie se zařadila do pilíře prvního „a zároveň jedním z hlavních cílů nově vytvořené Evropské unie“26. První pilíř – Evropská společenství – je pilíř nadnárodní. Druhý i třetí pilíř – Společná zahraniční a bezpečnostní politika a Spolupráce v oblasti justice a vnitra jsou pilíře mezivládní.

2.2 REALIZACE A BUDOVÁNÍ HOSPODÁŘSKÉ MĚNOVÉ UNIE Na základě Smlouvy o Evropské unii, v níţ je Hospodářská a měnová unie zakotvena, bylo budování jednotlivých kroků rozděleno do tří etap, jeţ na sebe navazovaly. Postupně tak mohlo dojít k realizaci Hospodářské a měnové unie. Kaţdá ze tří etap byla samozřejmě rozdílná. „Zatímco první etapa byla pouze startovací a z hlediska koordinace ne příliš náročná, ve druhé etapě byla učiněna nejdůleţitější rozhodnutí, přijata potřebná opatření a členské země měly splnit konvergenční kritéria. Navíc nebylo zpočátku zřejmé, jak dlouho etapa potrvá, rozhodnutí padlo aţ v jejím průběhu. Na ni navázala třetí etapa, která se pojila se 25

LACINA, L., Měnová integrace, s. 209.

26


vznikem HMU a během níţ byla evropská měna zavedena v hotovostní podobě (bankovky a mince).“27

2.2.1 První etapa První etapa probíhala v období od 1. července 1990 do 31. prosince 1993. „Cílem první etapy bylo odstranit poslední překáţky volného kapitálu uvnitř Evropského společenství.“28

2.2.2 Druhá etapa Tuto etapu můţeme označit za etapu nejdůleţitější, ale zároveň také za nejvíce náročnou etapu, která vedla ke vzniku Hospodářské měnové unie. Začátek byl v lednu 1994 a konec přišel aţ 31. prosince 1998. Hlavním úkolem bylo především „dosáhnout výrazného pokroku ve fiskální oblasti a na základě plnění konvergenčních kritérií jako nezbytného předpokladu pro vstup do třetí etapy HMU dosaţení nominální konvergence.“29 Na začátku druhé etapy také vznikl Evropský měnový institut, a to jako předchůdce Evropské centrální banky. Ale jakmile druhá etapa končila, zanikl institut také.

2.2.3 Třetí etapa Třetí a poslední etapa byla zahájena 1. ledna 1999 a ukončena k poslednímu červnu v roce 2002. Začínající třetí etapou zároveň Hospodářská měnová unie zahájila svou činnost. Měnové kurzy se neodvolatelně zafixovaly. Týkalo se to tehdy jedenácti členských zemí. Třetí etapa měla za cíl zahájit činnost Evropské měnové unie a zároveň došlo k zániku dosavadní evropské měny (ECU). Vznikla samostatná měnová jednotka euro v poměru 1:1 k ECU. 27

LACINA, L., Měnová integrace, s. 214 – 215.

28

CIHELKOVÁ, E. a kol., Světová ekonomika – nové jevy a perspektivy, s. 138.

29

Dostupné z WWW:

17

„Vstupem Řecka do třetí etapy HMU 1. ledna 2001 vzrostl počet zúčastněných členských států na dvanáct. Třináctým členem eurozóny se stalo 1. ledna 2007 Slovinsko, po němţ o rok později následovaly Kypr a Malta a k 1. 1. 2009 pak Slovensko. Dnem, kdy tyto země vstoupily do eurozóny, se automaticky stala také jejich centrální banka součástí Eurosystému.“30

Tab. 1 - Etapy Hospodářské a měnové unie31

PRVNÍ ETAPA 1. července 1990

DRUHÁ ETAPA 1. ledna 1994 Zaloţení Evropského měnového institutu (EMI)

Úplná liberalizace kapitálových obchodů

Zákaz úvěrování veřejného sektoru centrálními bankami

Uţší spolupráce mezi centrálními bankami

Uţší koordinace měnových politik

Volné pouţívání ECU (tj. evropské měnové jednotky, která byla předchůdcem eura)

Posílení hospodářské konvergence

Zlepšení hospodářské konvergence

Proces vedoucí k nezávislosti národních centrálních bank by měl být dokončen nejpozději k datu zaloţení Evropského systému centrálních bank

TŘETÍ ETAPA 1. ledna 1999

Neodvolatelné stanovení směnných kurzů Zavedení eura Provádění jednotné měnové politiky Evropským systémem centrálních bank Nabytí účinnosti mechanismu směnných kurzů v rámci EU (ERM II) Nabytí účinnosti Paktu stability a růstu

Přípravné práce na třetí etapě

30

Dostupné z WWW:

31

Dostupné z WWW: 18

2.3 Výhody a nevýhody měnové unie Nyní bych ráda stručně sumarizovala klady, ale také některé nevýhody Evropské měnové unie, které se dají očekávat.

2.3.1 Výhody měnové unie Zavedení jednotné měny s sebou přináší mnoho výhod, kterými jsou různá zlepšení v rámci finančního postavení země, ale také mnohé úspory a sniţování rizik. Mezi ta nejdůleţitější můţeme zařadit:  „Větší měnová stabilita na mezinárodních finančních trzích;  vytvoření vhodnějších předpokladů pro dobudování jednotného vnitřního trhu;  zvýšená konkurence v rámci eurozóny bude nutit podniky kalkulovat ceny s niţším ziskem;  moţnost přímého srovnání při rozhodování o kapitálových investicích;  sníţení míry inflace;  tlak na pokles úrokových sazeb;  zlepšení rozpočtové discipliny členských zemí;  úspora nepřímých transakčních nákladů souvisejících se zjednodušením účetnictví v podnicích, se zmenšením drţby valut v různých měnách na pokladnách bank i firem a s rychlejším vyřizováním bankovních převodů mezi jednotlivými zeměmi;  sníţení průměrné míry nezaměstnanosti v důsledku větší mobility pracovních sil mezi jednotlivými zeměmi eurozóny.“32

2.3.2 Negativa přinášející Evropská měnová unie Také je potřeba zaměřit se na určitá negativa, která jsou spojená se vstupem do Evropské měnové unie. Mezi ně patří:  „ztráta národní měnové suverenity;  ztráta měnového kurzu jako nástroje hospodářské politiky; 32

MARKOVÁ, J., Mezinárodní měnová spolupráce, s. 198. 19

 ztráta autonomie v oblasti fiskální politiky;  velké finanční náklady spojené se zaváděním jednotné měny“.33 Vzhledem k tomu, ţe fungování Evropské měnové unie je docela krátké, nedá se přímo říci, zda je negativ opravdu méně, tak jak to vyplývá z předchozího odstavce. Dílčí závěr: Harmonogram postupného budování HMU Následující tabulka shrnuje postupné budování Hospodářské měnové unie počínaje rokem 1990. Také zobrazuje zavádění společné měny v jednotlivých státech.

Tab. 2 – Budování HMU, zavádění společné měny34 1990

Počátek první etapy Hospodářské měnové unie

1991

Přijetí principů Smlouvy o EU

1992 1993 1994

Vytvoření právního základu pro Hospodářskou měnovou unii Maastrichtská smlouva Maastrichtská kritéria konvergence vstupují v platnost Začátek druhé etapy Hospodářské měnové unie Vzniká Evropský měnový institut (EMI)

1995

Schválen název pro jednotnou měnovou jednotku – EURO

1996

Příprava konkrétního postupu pro zavedení společné měny

1997

Příprava legislativy pro hodnocení zemí v rámci jejich přípravy na zavedení eura

1998 1999 2001

Rozhodnutí o jedenácti členských zemích, které vytvoří eurozónu Evropská centrální banka zahajuje svoji činnost, ukončení EMI Počátek třetí etapy HMU Zavedení eura pro bezhotovostní platební styk Řecko se stává dvanáctým členem eurozóny Předzásobení bank, obchodů eurem

2002

Ukončení platnosti národních měn ve 12 zemích EU

2007

Slovinsko se stává dalším členem eurozóny

2008

Malta a Kypr přechází na společnou měnu euro

2009

Slovensko se stává šestnáctým členem eurozóny

2010

Řecko přijalo euro za svoji národní měnu

33


34

Srov., MAZALOVÁ, V., Projekt jednotné evropské měny EURO, s. 19. 20

3 ZAVEDENÍ EURA V ČESKÉ REPUBLICE

3.1 Národní plán zavedení eura v České republice Neţli si představíme konkrétní konvergenční kritéria, která se týkají České republiky, přiblíţíme si národní plán zavedení jednotné měny. V roce 2007 schválila vláda naší země národní plán, který řeší náleţitosti organizační, technické a správní v rámci přechodu z národní měny na společnou měnovou jednotku euro. Je zde několik principů, které přechod na euro musí respektovat. Jedná se o princip ochrany spotřebitele, princip právní jistoty a v neposlední řadě je to princip minimalizace nákladů. Princip ochrany spotřebitele usiluje o to, aby přestup na společnou jednotku nepřineslo neodůvodněné zvyšování cen. Tento princip bude prosazovat povinné duální označování vybraných cen a peněţních částek. Pro spotřebitele tak bude jednodušší si na novou měnovou jednotku lépe zvyknout. Další princip, kterým je princip právní jistoty, znamená, ţe veškeré smlouvy, které jsou uzavřené a obsahují údaje v českých korunách i nadále platit budou. Třetí neméně důleţitý je princip minimalizace nákladů. Ten stanovuje potřebu ohleduplnosti vůči výdajům jak státních orgánů, tak soukromých subjektů.

3.2 KONVERGENČNÍ KRITÉRIA ČESKÉ REPUBLIKY Na začátku své bakalářské práce jsem jiţ konvergenční kritéria v rámci podmínek pro přijetí do měnové unie objasnila. Teď je potřeba se zaměřit jiţ na konkrétní kritéria, která jsou potřeba splnit v České republice, abychom mohli na společnou měnu přejít také. Konkrétní termín přijetí společné měny sice stanoven nebyl, záleţí to právě jen na členském státu, ale součástí vstupu do Evropské unie v květnu roku 2004 byl náš závazek provádět veškeré kroky k tomu, abychom byli schopni připojit se ke společné měně co nejdříve. 21

„Výjimkou je kritérium udrţitelnosti veřejných financí, kdy při jeho neplnění je země podrobena proceduře při nadměrném schodku. V té se ČR nacházela od jara 2004 do června 2008.“35 Nyní si jednotlivá kritéria rozebereme podrobněji. Jedná se o:  kritérium cenové stability,  kritérium udrţitelnosti veřejných financí,  kritérium stability měnového kurzu,  a kritérium dlouhodobých úrokových sazeb.

3.2.1 Kritérium cenové stability Česká republika vlivem výrazné dezinflace jiţ na konci roku 2009 toto kritérium naplňovala. Jedním z nejdůleţitějších vlivů je samozřejmě ekonomická recese. Pro naši zemi by splnění kritéria cenové stability neměl představovat téměř ţádný problém, pokud by ovšem v době rozhodování o přijetí společné měny nedošlo k nějakému „šoku“ v naší ekonomice. 36

Tab. 3 – Míra inflace měřená pomocí indexu HICP v uvedených letech37 2004

2005

2006

2007

2008

Míra inflace

2,6

1,6

2,1

3,0

6,3

Hodnota kritéria

2,2

2,5

2,9

2,8

4,1

Plnění kritéria

ne

ano

ano

ne

ne

35

Dostupné z WWW:

36

Dostupné z WWW:

37

Dostupné z WWW:
pokud-bychom-chteli-i-/> 22

3.2.2 Kritérium udržitelnosti veřejných financí Toto kritérium není zatím schopna Česká republika plnit, a jestliţe očekávaný vývoj ekonomiky a fiskální politika naší země bude pokračovat tak, jak je tomu teď, tak nelze počítat s tím, ţe bychom kritérium během několika let split mohli. „Deficit veřejných rozpočtů byl pro rok 2009 notifikován ve výši 6,6% hrubého domácího produktu (HDP). Platná fiskální strategie vlády směřuje ke sníţení tohoto deficitu v letošním roce na úroveň 5,3 % HDP. Bez přijetí dalších opatření se však deficit sektoru vlády dle prognózy Ministerstva financí České republiky zvýší v roce 2011 na 5,6% HDP, respektive 5,5 % HDP v roce 2012, coţ je vysoko nad 3 % referenční hodnotou.“38 Tab. 4 - Podíl dluhů veřejných rozpočtů na HDP, nové čl. země EU (v % HDP)39 ZEMĚ / ROK

2002

2003

2004

2005

Česká republika

28,5

30,1

30,7

30,4

Estonsko

5,6

5,7

5,2

4,5

Kypr

64,7

69,1

70,3

69,2

Litva

22,2

21,2

19,4

18,7

Lotyšsko

13,5

14,4

14,5

12,1

Maďarsko

54,0

55,8

56,3

57,7

Malta

60,1

70,2

74,9

74,2

Polsko

39,8

43,9

41,9

42,0

Slovenská republika

43,3

42,7

41,6

34,5

Slovinsko

29,1

28,5

28,7

28,0

Co se týče podílu vládního dluhu na hrubém domácím produktu, tak v tomto směru je kritérium ze strany České republiky plněno. Ačkoliv jiţ na počátku roku 2009 se vládní zadluţení neustále zvyšuje, tak vzhledem k docela nízké počáteční úrovni zadluţení nemá naše země prozatím s tímto plněním ţádné problémy. 40

38

Dostupné z WWW:

39

PEČINKOVÁ, I., Euro versus Koruna, s. 116.

40

Dostupné z WWW: 23

3.2.3 Kritérium stability měnového kurzu Splnění kritéria stability měnového kurzu by pro Českou republiku nemělo být závaţným problémem. „Bude záleţet na nastavení centrální parity v posledních dvou letech před vstupem do Evropského měnového systému. Přičemţ lze předpokládat, ţe česká koruna bude v příštích letech ve vztahu k euru mírně posilovat. Důleţitou roli bude hrát také míra sladěnosti hospodářských politik s ostatními zeměmi EMU a vývoj platební bilance.“41 Graf 1: Nominální měnový kurz CZK/EUR42

3.2.4 Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb V současné době Česká republika toto kritérium plní a do budoucna se ţádné výrazné či významné problémy nepředpokládají. Kritérium můţeme nalézt ve článku 121, v prvním odstavci, čtvrté odráţce Smlouvy „a vyţaduje stálost konvergence dosaţené členským státem a jeho účasti v mechanismu směnných kurzů Evropského měnového systému, která se odráţí v úrovních dlouhodobých úrokových sazeb. I toto kritérium Česká republika dosud splňuje. Váţné problémy s jeho nenaplněním by mohly hrozit v případě, ţe nedojde 41


42

Dostupné z WWW:
pokud-bychom-chteli-ii-/> 24

k reformě veřejných financí., coţ by se mohlo projevit sníţením ratingu ČR. Následkem by mohl být tlak investorů, kteří nakupují vládní dluhopisy, na růst úrokových sazeb u těchto cenných papírů.“43. Tab. 5- Desetileté výnosové míry z vládních dluhopisů na sekundárním trhu44 Průměr 3 zemí EU

Hodnota kritéria

s nejniţší inflací

(1. řádek + 2,0 p. b.)

2001

4,92

6,92

6,31

2002

4,85

6,85

4,88

2003

4,12

6,12

4,12

2004

4,28

6,28

4,75

2005

3,37

5,37

3,51

2006

4,24

6,24

3,78

2007

4,4

6,4

4,3

2008

4,2

6,2

4,6

2009

4,3

6,3

4,9

2010

4,5

6,5

4,3

Česká republika

3.2.5 Kritéria reálné konvergence Tato kritéria jsou zajisté daleko důleţitější, ale pro společnost zatím mnohem méně známá. „Jde o přibliţování se reálné výkonnosti české ekonomiky ekonomikám starých členských zemí Evropské unie. Plnění těchto reálných kritérií není stanoveno ţádnou smlouvou.“ 45 „Dosud velkou mezeru v reálné výkonnosti ekonomiky ČR lze označit za překáţku pro dosaţení v nejbliţších letech reálné konvergence české ekonomiky s ekonomickým prostředím EU.“46

43

PEČINKOVÁ, I., Euro versus Koruna, s. 116 – 117.

44

Dostupné z WWW:

45


46

PLCHOVÁ, B. a kol., Česká republika a Evropská unie, s. 51. 25

Co si pod nimi lze představit? Jde mimo jiné o sbliţování cenových hladin. Také je moţné, ţe se toto postupné sbliţování můţe projevit v rostoucích cenách, a to zejména u sluţeb. 47 „Pomaleji, neţ by bylo potřebné, dochází k vyrovnávání kapitálové vybavenosti, úrovně produktivity práce, velmi pomalu se sniţuje mezera ekonomické výkonnosti (měřeno úrovní HDP na osobu v paritě kupní síly) a pro občany – zvláště pak důchodce – bude asi nejbolestivější pomalé sbliţování úrovně mezd, respektive důchodů. Jen stěţí lze očekávat, ţe v době přijetí jednotné evropské měny, i kdyby se tak stalo v roce 2012, budou harmonizovány například sociální systémy. Přijetí eura při současném nesplnění kritérií reálné konvergence můţe velmi silně poškodit početné sociální skupiny občanů ČR.“48 Obr. 1 – Česká koruna nadále posiluje49

47

Srov. PEČINKOVÁ, I., Euro versus Koruna, s. 117.

48


49

Dostupné z WWW: 26

3.3 ODKLAD EURA NA NEURČITO Co se týče hlediska načasování v rámci přijetí společné měny, můţeme na tuto skutečnost pohlíţet ze tří stran. Máme zde samozřejmě rozdíl mezi tím, kdy euro přijmout chceme, kdy budeme schopni tuto měnu přijmout a také jestli euro musíme bezpodmínečně přijmout. Před nedávnem bylo přijetí eura jedním z nejdiskutovanějších témat a vláda Mirka Topolánka měla určit termín na konci loňského roku. To se bohuţel nepodařilo. Ale současná politická situace a úřednická vláda v naší republice způsobila odsun přechodu na společnou měnu na blíţe neurčenou dobu. A i přesto, ţe aspekt tohoto kroku je zcela ekonomický, načasování bude jednoznačně rozhodnutí politické. 50

3.3.1 Euro přijmout musíme Naším podpisem přístupové smlouvy k Evropské unii jsme se zároveň zavázali k tomu, ţe měnovou jednotku euro přijmeme za svou národní měnu. Ale přesně stanovené datum, kdy k tomuto kroku musíme přistoupit, není.51 „V případě, ţe bychom se však vyhýbali plnění konvergenčních kritérií, například odkládáním vstupu do mechanismu směnných kurzů ERM II, tak bychom do eurozóny de facto vstoupit vůbec nemuseli, neboť bychom neplnili nutná kritéria.52

3.3.2 Rozhodnutí České republiky chtít přijmout euro Jestliţe se zabýváme otázkou, kdy by bylo vhodné chtít přijmout tuto měnu za vlastní, je potřeba se zaměřit na hlediska dvě. Prvním je hledisko politické. V tom případě můţeme chtít tuto měnovou jednotku přijmout v tu chvíli, kdy budeme mít moţnost z tohoto kroku získat nějakou politickou výhodu. Také podle názorů některých politiků by zrychlení příprav České republiky na přijetí společné měny mohlo být alespoň malou „náplastí“ za české předsednictví, které neproběhlo tak úplně podle našich představ.53

50

Dostupné z WWW:

51

Dostupné z WWW:

52

Dostupné z WWW:

53

Dostupné z WWW: 27

Druhé tj. ekonomické hledisko můţe být další varianta. Jestliţe bychom se zaměřili převáţně na toto hledisko, tak přijetí a zavedení společné měny by mělo přijít v okamţiku, kdy plnění kritérií reálné konvergence bude na dostatečné úrovni. To znamená, ţe ekonomika České republiky bude sladěna s ekonomikou eurozóny. 54

3.4 ČESKÁ REPUBLIKA MIMO EUROZÓNU

V rámci evropské legislativy má naše země povinnost přijmout euro za společnou měnu. Jiţ v přístupové smlouvě jsme se k tomuto kroku zavázali. Samozřejmě v případě, ţe splníme veškerá potřebná kritéria. A co se týče otázky vyhlášení referenda, zda přistoupit na euro či si ponechat svoji měnu? „ Ţádné referendum jiţ evropská legislativa nepoţaduje. Hlasování o přijetí eura by ale Česká republika mohla vyhlásit na základě národní legislativy. K tomu by aktuálně bylo třeba schválit buď ústavní zákon o obecném referendu a splnit jeho případné podmínky pro vyhlášení referenda, anebo schválit ústavní zákon o speciálním referendu o vstupu do eurozóny.“55 Moţné referendum by ale rozhodovalo jen o tom, v jakém okamţiku na společnou měnu přejdeme a ne o tom, zda do eurozóny vstoupíme vůbec. Jakmile by došlo k negativnímu výsledku, opět by po čase zase následovalo další referendum, které by mělo určit nový termín přijetí eura.56 Jakmile by se tato referenda několikrát s negativním výsledkem opakovala, mohlo by se začít uvaţovat o nevstoupení České republiky do měnové unie.

54

Dostupné z WWW:

55


56

PEČINKOVÁ, I., Euro versus Koruna, s. 170. 28

4 VÝHODY A ZTRÁTY PŘIJETÍ JEDNOTNÉ MĚNY V ČESKÉ REPUBLICE Nyní se zaměříme na konkrétní dopady vstupu České republiky do Evropské měnové unie. V kaţdé zemi, jeţ je součástí Evropské unie, se názor na přijetí eura jako společné měny dle jednotlivých sociálních skupin obyvatelstva výrazně liší. V následujících odstavcích se budu zabývat klady, ale také i negativy přijetí eura jako společné měny. Podkladem mi budou zejména odborné názory ekonomů, politiků, politologů i prezidenta České republiky Václava Klause, kteří se k této problematice jiţ delší dobu vyjadřují nejen v médiích, ale také v nejrůznějších publikacích.

4.1 PREZIDENT A JEHO NÁZORY NA EURO Ze slov našeho prezidenta republiky vyplývá, ţe ve všech diskuzích v rámci připojení se ke společné měně se hovoří jen o plnění tzv. maastrichtských kritérií. Přitom nejde o výpověď státu jak je na tom se svojí ekonomickou a připraveností ke vstupu, ale pouze o to, zda splňuje určité „tabulkové“ podmínky a kritéria. „Jsou to kritéria logická, protoţe i zájem jejich autorů je logický. A oprávněný. Země, které pouţívají euro, nemohou mít zájem na tom, aby ho pouţíval i ten, kdo by byl pouhým černým pasaţérem, tedy někdo, kdo by se sice chtěl podílet na výhodách společné evropské měny, ale kdo by se vůbec nestaral o to, zda on sám tyto výhody svým chováním nenarušuje či neanuluje. Proto je jasné, ţe mezi těmito kritérii dominují ekonomické indikátory, které vyjadřují vnitřní stabilitu či nestabilitu potenciálního účastníka eurozóny: míra inflace, míra rovnováhy veřejných financí, míra blízkosti výše úrokových sazeb vůči ostatním zemím atd.“57 Stále tedy zůstává otázkou, zdali by přijetí eura bylo pro naši zemi výhodnější, anebo by došlo pouze ke ztrátě národní suverenity?

57


4.2 Z POHLEDU EKONOMA Cestování do ciziny je jeden z důvodů, proč by přechod na společnou měnu měl přijít co nejdříve. „Kaţdá směna jedné měny za jinou něco stojí – nejen čas. To by byla nesporná výhoda, zvláště v podmínkách české bankovní soustavy, která nenabízí výměnu mincí, takţe turista vyjede do Bavorska a stojí bezradný před jakýmkoliv automatem, do nějţ je třeba vhodit eurovou minci, nebo u nákupního vozíku v supermarketu. Navíc v řadě zemí funguje euro neoficiálně jako paralelní měna, takţe je přijímáno v hotelech nebo ve ve větších obchodech vedle místní měny. Euro by tedy po vstupu České republiky do eurozóny mohlo zpohodlnit cestování našich občanů.“58

4.3 VÝHODNOST MAASTRICHTSKÝCH KRITÉRIÍ V tomto případě nemůţeme zcela jistě konstatovat, ţe tato kritéria jsou také podmínkou výhodnosti přijetí společné měny. „Prvním problémem je, ţe vznikla zprůměrováním toho, co bylo obvyklé v zemích, jeţ eurozónu vytvořily. Nejedná se tedy o nastavení nějakého optimálního stavu. Druhým problémem je skutečnost, ţe jiţ v okamţiku, kdy začala být maastrichtská kritéria vykládána, se k některým z nich přistoupilo „měkce“. Typicky jde o příklad kritéria veřejného dluhu. Uţ při vzniku eurozóny některé země toto kritérium neplnily.“59

4.4 ANALÝZA SLADĚNOSTI ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY Z předchozího odstavce je zřejmé, ţe maastrichtská kritéria nejsou zcela jednoznačně výhodná, ale představují také spoustu problémů, z nichţ některé jsem jiţ zmínila. A proto je čím dál větší zájem o kritéria jiná. V naší republice se jedná o

58


59


takzvané analýzy sladěnosti České národní banky. Jsou schvalovány vládou a vznikají jednou za rok. Také Jiří Hampl tvrdí, ţe i kdybychom dnes zcela bez problémů plnili všechna maastrichtská kritéria, vstup do eurozóny by nedoporučil. Právě kvůli hodnocení těch kritérií, jeţ jsou v analýzách sladěnosti. Například stále platí, ţe cyklus sladěný nemáme. Reálná konvergence sice stále pokračuje, ale v rámci jakéhokoli měření či srovnávání se s ostatními jsme pořád daleko.60

4.5 NÁKLADY A ZTRÁTA SAMOSTATNÉ MĚNOVÉ POLITIKY

Jestliţe bude Česká republika přecházet na novou měnovou jednotku, vyţádá si to také nemalé finanční náklady. Na jednu stranu přeceňování zboţí, vydávání nových cenových katalogů a v neposlední řadě i vyškolení zaměstnanců bude znamenat vloţení nemalé částky financí, které si kaţdý podnik bude muset hradit sám z vlastních zdrojů.61 Z druhé strany můţeme tyto náklady z velké části povaţovat pouze za jednorázové, na rozdíl od výhod pouţívání eura, u kterých se předpokládá, ţe budou trvalé.

4.6 NÁZORY POLITICKÝCH STRAN NA PŘIJETÍ EURA Z hlediska názorů v rámci přechodu na jednotnou měnu se dá zcela jednoznačně očekávat, ţe budou rozdílné. Co se týče Občanské demokratické strany, nyní ještě nemá ţádnou cenu určovat nějaké konkrétní datum přijetí. Podle slov volebního lídra Petra Nečase „stanovovat

60

Srov. PEČINKOVÁ, I., Euro versus Koruna, s. 201.

61

Srov. [16-04-2010]. Dostupné z WWW:

[on-line] 31

termín přijetí eura má smysl aţ poté, co bude Česká republika splňovat všechna maastrichtská kritéria“62. Česká strana sociálně demokratická na rozdíl od Občanské demokratické strany uvaţuje o přijetí eura jiţ za pět let. I ministr financí Eduard Janota připustil moţnost zavést euro v roce 2015, ale nejdříve by muselo dojít k výrazným změnám na obou stranách státního rozpočtu. Podle názoru Komunistické strany Čech a Moravy není nejdůleţitější určit konkrétní termín přechodu na společnou měnu, ale hlavně se vyhnout jak sociálním tak hospodářským nestabilitám. Politická strana TOP 09 by chtěla sniţovat schodek veřejných financí ročně o jedno procento a tím pádem by bylo přijetí eura moţné v roce 2015. Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová zastává názor, ţe přechod na jednotnou měnu bychom měli nejdříve v roce 2014. Zároveň poţaduje zmírnění maastrichtských kritérií.

4.7 NEJNOVĚJŠÍ KONVERGENČNÍ PROGRAM

Začátkem února došlo ke schválení aktualizovaného Konvergenčního programu kabinetem Jana Fischera. Součástí těchto dokumentů pro Brusel jsou také úspory, které by měly pomoci oţivit českou ekonomiku. „Vláda schválila program, kterým dává najevo snahu konsolidovat veřejné finance.“63 Podle současného programu by mělo dojít k poklesu deficitu veřejných financí v roce 2012 zhruba na 4,2 procenta hrubého domácího produktu. „To znamená, ţe k maastrichtským kritériím se můţeme vrátit v roce 2013 nebo 2014“.64 Euro bychom tedy mohli přijmout v roce 2016 nebo 2017. Samozřejmě to také záleţí na výsledcích jarních voleb do Parlamentu České republiky. Neboť konkrétní postup v rámci plnění kritérií bude záleţet na nově zvolené vládě. 62

Dostupné z WWW:[19-04-2010]
prijeti-eura-nejdriv-spravme-rozpocet/> 63

Dostupné z WWW: < http://ekonomika.idnes.cz/vlada-schvalila-program-ktery-umozni-prijeti-eura-i-s-

navrhy-uspor-1fz-/ekonomika.asp?c=A100208_185854_ekonomika_vem> 64

Dostupné z WWW: < http://ekonomika.idnes.cz/vlada-schvalila-program-ktery-umozni-prijeti-eura-i-s-

navrhy-uspor-1fz-/ekonomika.asp?c=A100208_185854_ekonomika_vem> 32

4.8 SHRNUTÍ DOPADŮ VSTUPU DO EUROZÓNY

Jestliţe Česká republika přijme euro jako svoji národní měnovou jednotku, začne se ve stejném okamţiku platit jak v hotovostním tak i v bezhotovostním styku. A musíme samozřejmě očekávat určité výhody jakoţto i mnoho rizik spojených s novým zákonným platidlem. Některé výhody jiţ vyplynuly z předchozích kapitol, jiné ještě zmíněny nebyly. Vyjmenovat všechny výhody by bylo nejspíš docela těţké, proto uvedu ty, které jsou také nejznámější i široké veřejnosti. Patří sem například „ pokrok v evropské integraci, sjednocení daňových systémů, zejména v oblasti daní z přidané hodnoty, světová rezervní měna (konkurent amerického dolaru), měna velkého a likvidního finančního trhu, transparentnost a srovnatelnost cen v zemích EU, nárůst příhraničních obchodů a investic zjednodušením plateb v euru, sníţení řady transakčních nákladů, zánik kurzového rizika a nová segmentace trhu“65. Musíme zmínit také problémy i rizika vznikající přechodem na společnou měnu. Je to mimo jiné „problém zaokrouhlování, problém při účetnictví, náklady spojené s adaptací na euro, stupeň připravenosti orgánů státní správy a bankovního sektoru, riziko pro klienty v udrţování účtů ve dvojí měně, otázka kontinuity smluvních závazků či vazba na mezibankovní referenční sazby“66.

65

MAZALOVÁ, V., Projekt jednotné evropské měny EURO, s. 34.

66

MAZALOVÁ, V., Projekt jednotné evropské měny EURO, s. 34. 33

ZÁVĚR Tato bakalářská práce se zaměřovala na vstup České republiky do Evropské měnové unie. Jiţ v květnu roku 2004 v rámci podpisu smlouvy o vstupu do Evropské unie jsme se zavázali k tomu, ţe v budoucnu přijmeme euro za svou národní měnu. Konkrétní datum sice stanoveno nebylo, ale předpokládá se, ţe jakmile Česká republika splní veškerá potřebná kritéria, vymění českou korunu za euro - společnou měnu dnes jiţ více neţ poloviny států Evropské unie. Samozřejmě to má své výhody. Jakmile se vypravíme do zahraničí, nebudeme mít ţádné problémy či starosti s vyměňováním českých korun za jinou měnovou jednotku. Z hlediska obchodních transakcí bude vše, co se týče financí také jednodušší. Ovšem je také zapotřebí se zaměřit na připravenost naší ekonomiky na tento důleţitý krok. V našem zájmu jistě bude přijmout euro v nejbliţších pár letech, ale zároveň v době, kdy bude také naše ekonomika jiţ dostatečně připravená. Nejdřív bychom se měli zajímat o to, co se stane a změní v našem státě po případném přijetí eura. Je zcela jasné, ţe v rámci tohoto rozhodnutí vzniknou dva „tábory“. Spousta lidí, ať uţ z pozice „běţného občana“ nebo z pozice politika či odborníka na tuto problematiku, se přikloní k názoru, ţe na přechod na společnou měnu ještě nejsme připraveni. A také tím ztratíme svou vlastní měnovou suverenitu. Na druhou stranu jsou zde zastánci přechodu na jednotnou měnu. Sice ztratíme jeden z našich symbolů, kterým je česká koruna, ale přijetí eura v naší zemi přinese spoustu důleţitých výhod a kladů. Lze tedy konstatovat, ţe přechod na euro bude jistě v budoucnu nezbytný, ale není zapotřebí tento krok jakkoliv uspěchat. Poněvadţ shrnutím poznatků jsme dospěli k závěru, ţe je zde ještě spousta nevýhod, které by se měly nejdříve odstranit nebo alespoň minimalizovat.

34

Anotace Příjmení a jméno autora:

Zuzana Koláčková

Instituce:

Moravská vysoká škola Olomouc

Název práce v českém jazyce:

Dopady vstupu České republiky do Evropské měnové unie

Název práce v anglickém jazyce:

Impacts of Joining the Czech Republic into the European Monetary Union

Vedoucí práce:

Ing. Eva Jílková, Ph.D.

Počet stran:

41

Rok obhajoby:

2010

Klíčová slova v českém jazyce:

Měnová unie, euro, Evropská centrální banka, společná měna, přínosy měnové unie, rizika měnové unie

Klíčová slova v anglickém jazyce:

Monetary union, Euro, European Central Bank, Common Currency, Benefits of Monetary Union, Risks of Monetary Union

Tato práce se zabývá kladnými i zápornými dopady vstupu České republiky do Evropské měnové unie. Nejdříve je potřeba vymezit a objasnit základní pojmy a zároveň podmínky moţného přestupu na společnou měnovou jednotku. Dále je v textu uvedena samotná historie vzniku měnové unie. Třetí kapitola hodnotí plnění jednotlivých konvergenčních kritérií Českou republikou. A kapitola poslední hodnotí výhody i moţné ztráty případného přijetí eura. 35

This thesis deals with the positive and negative impacts of joining the european monetary union. First are defined and clarified the basic concepts while the conditions of a possible transfer to a common monetary union. The following chapter presents its own history of the monetary union. The third chapter evaluates the performance of the convergence criteria of the Czech republic. And a final chapter summarizes the advantages and possible loss of the eventual adoption of the euro.

36

SEZNAM LITERATURY A PRAMENŮ 1. BRŮŢEK, Antonín, SMRČKOVÁ, Gabriela, ZÁKLASNÍK, Martin. Evropská měnová integrace a Česká republika. 1. vyd. Praha: Velryba, 2007. 199 s. ISBN 978-80-85860-19-1. 2. CIHELKOVÁ, Eva a kol. Světová ekonomika – základní rysy a tendence vývoje. 2. vyd. Praha: Oeconomica, 2004. 258 s. ISBN 80-245-0687-4. 3. CIHELKOVÁ, Eva a kol. Světová ekonomika – nové jevy a perspektivy. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2001. 257 s. ISBN 80-7179-311-6. 4. ICEU, kolektiv pracovníků. Glosář – instituce, politiky a rozšiřování Evropské unie. Praha: Informační centrum Evropské unie, 2004. 175 s. ISBN 80-2392451-6. 5. LACINA, Lubor a kol. Měnová integrace – Náklady a přínosy členství v měnové unii. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2007. 538 s. ISBN 978-80-7179-560-5. 6. MARKOVÁ,

Jana.

Mezinárodní

měnová

spolupráce.

1.

vyd.

Praha:

Oeconomica, 2006. 270 s. ISBN 80-245-1053-7. 7. MAZALOVÁ, V. Projekt jednotné evropské měny EURO. Ústav strategických a obranných studií Univerzity obrany. ISBN 978-80-7231-601-4.

8. PEČINKOVÁ, Ivana. Euro versus Koruna – Rizika a přínosy jednotné evropské měny pro ČR. 2. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2008. 215 s. ISBN 978-80-7325-138-3. 9. PLCHOVÁ, B. a kol. Česká republika a Evropská unie. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2002. 134 s. ISBN 80-245-0452-9. 10. REVENDA, Z. Centrální bankovnictví. 2. rozš. vyd. Praha: Management Press, 2001. 635 s. ISBN 80-726-1051-1.

37

WWW: < http://ekonomika.idnes.cz/vlada-schvalila-program-ktery-umozni-prijeti-eurai-s-navrhy-uspor-1fz-/ekonomika.asp?c=A100208_185854_ekonomika_vem> WWW: WWW: WWW: WWW: WWW: WWW: WWW: WWW: WWW: WWW: WWW: WWW: WWW: WWW: WWW:

38

SEZNAM TABULEK Tab. 1 – Etapy Hospodářské a měnové unie ............................................................... 18 Tab. 2 – Budování HMU, zavádění společné měny ................................................... 20 Tab. 3 – Míra inflace měřená pomocí indexu HICP v uvedených letech ................... 22 Tab. 4 – Podíl dluhů veřejných rozpočtů na HDP, nové čl. země EU (v % HDP) .....23 Tab. 5 – Desetileté výnosové míry z vládních dluhopisů na sekundárním trhu .........25

39

SEZNAM GRAFŮ Graf 1 – Nominální měnový kurz CZK/EUR ............................................................. 24

40

SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1 – Česká koruna nadále posiluje .......................................................................26

41

MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2010 ZUZANA KOLÁČKOVÁ

Recommend Documents