Moravec objíždí kraje, blíží se volby

„Soutěž Vesnice roku představí „Ceny nových silničních staveb u nás, v kouzlo našeho venkova,“ Německu a Rakousku jsou srovnatelné,“ komentuje pro Krajské noviny říká ředitel Státního fondu ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška dopravní infrastruktury Jaroslav Krauter STRANA 5 Rozhovor strana 7

Nezávislý měsíčník pro kraje, města a obce ČR Materiály pro výuku CR na školách

Prezentace

www.krajskenoviny.cz

číslo 3 / Březen 2010

Moravec objíždí kraje, blíží se volby

ročník 9

cena 15 Kč

KOMENTÁŘ

strana 20 Gustáv Slamečka, ministr dopravy ČR

INZERCE

www.kudyznudy.cz

Blížící se volby do dolní komory českého parlamentu předznamenávají výjezdy televizního diskuzního pořadu Otázky Václava Moravce Speciál po českých a moravských regionech. Lídři politických uskupení, která mají podle výzkumů veřejného mínění šanci zasednout ve sněmovně, se snaží oslovit voliče, kteří už v květnu budou rozhodovat o budoucí vládě v zemi. Supervolební rok pak letos doplní ještě volby komunální a volby do třetiny senátu. foto: Miloš Spáčil

KOMENTÁŘ Olympiáda skončila, krasobruslařka Sáblíková dál vyhrává závody na dlouhých nožích a Jiří Paroubek s  objemnou   kyticí a úsměvem od ucha k  uchu opět boduje. Byl zkrátka první, kdo se dokázal s  královnou rybníků před kamery postavit. Nakonec z  uříznuté ostudy bude profitovat, protože obyčejní lidé, mladí i staří mu ten neuvěřitelný přežblecht (nonsens) zcela jistě rádi odpustí. Za novomanželské půjčky na bydlení, za zrušení rovné daně, za zrušení poplatků u doktora a tak dál. Kdo sledoval víkendový sjezd sociálních demokratů v Teplicích, kam se manželé Paroubkovi i s  Margaritkou dočasně přemístili do několika metrů čtverečních, nevycházel z  údivu. Osobně mám z  té estrády skličující pocity a jasný závěr – čas dobrovolného utahování opasků je v nenávratnu, peníze z  Evropské unie přestanou plynout, na solidaritu bohatých z chudými příliš nevěřím. Kde nic není, ani smrt nebere. Kde jsou ti lidé, kteří nabídnou nějakou alternativu? P. S. Trochu mě uklidňuje, že sociálnědemokratický hit „Můj čas“ pokračuje slovy…je pouhopouhé prozatím. Jarmila Kudláčková, šéfredaktorka

Zima zničila krajské silnice. Stát pošle třičtvrtě miliardy Letošní zima patřila mezi ty nejnáročnější za posledních deset let. První dva měsíce tohoto roku tak silničáři přirovnávají ke stejnému období roku 2006, kdy s úklidem sněhové nadílky musela v některých krajích pomoci i armáda. I přes větší náročnost silničáři zimu zvládli. O poznání horší situaci však čelí jejich rozpočty. Peníze budou chybět především na jarní opravy poničených silnic. Pomoc v nouzi už přislíbil i stát. Jednotlivé krajské samosprávy zajišťují v zimě údržbu silnic druhé a třetí třídy. Správy a údržby silnic (SÚS) jednotlivých krajů však obvykle také udržují pro Ředitelství silnic a dálnic komunikace první třídy a rychlostní silnice. V tomto případě však jdou

náklady na vrub právě ŘSD. Na centrální úrovni stát pečuje pouze o dálniční síť. Už v  listopadu loňského roku oznámilo Ředitelství silnic a dálnic, že má na údržbu komunikací v  této zimní sezóně připraveno přibližně 1,2 miliardy korun.

„Dopředu nelze nikdy určit, jaké přinese zima silničářům starosti,“ řekla tehdy mluvčí ŘSD Martina Vápeníková. A ani dnes ještě není možné posoudit, zda skutečné výdaje překročí plán. Zima totiž oficiálně skončí až s březnem. A tak přestože úvod tohoto roku byl na údržbu silnic neobvykle náročný, nemusí to ještě znamenat, že peníze nebudou stačit. „Začátek zimy byl navíc poměrně teplý,“ dodává mluvčí Vápeníková. Zimní sezóna 2008/2009 byla přitom o poznání mírnější. Ředitel-

ství silnic a dálnic vydalo na údržby silnic I. třídy v minulém období něco přes miliardu korun. Tedy o 200 milionů méně než na toto období. Náklady na údržbu komunikací v  posledních letech stoupají. V sezóně 2007/2008 šlo na údržbu silnic, které má na starost Ředitelství silnic a dálnic, 700 milionů korun. Pokud se podíváme podrobněji na loňskou sezónu, zjistíme, že největší nápor zaznamenali silničáři v únoru 2009, který patřil k historicky nejnákladnějším zimním měsícům. (pokračování na straně 2)

Kraje a nemocnice se bouří: nová vyhláška snížila úhrady Zdravotnictví je věčné téma. A u krajů to platí dvojnásob. Když už se neprobírají právě poplatky, přijde na řadu jiné téma. Tentokrát je to úhradová vyhláška. Kolem ní se totiž v poslední době rozvířil mediální vír, který však vychází ze znepokojivé informace: nemocnice se kvůli snížení předběžných úhrad dostávají do ekonomických problémů. A kde jinde začít, než ve Středočeském kraji. Úhradová vyhláška je citlivá věc. Zdravotníci jsou velkou měrou závislí na platbách od pojišťoven, a je proto logické, že na cokoliv, co zavání snížením úhrad zdravotní péče, jako je tomu v  tomto případě, reagují velmi ostře. Jádro problému je v novém způsobu počítání výše úhrad. V  materiálech mi-

nisterstva zdravotnictví je důležité především to, že postup, ač je podobný tomu z  loňského roku, se liší v jiném koeficientu výpočtů. Nicméně v  tomto případě jde spíše o politickou hru. Neboť nejvíc se do VZP pustili hejtmani. A nikoho nepřekvapí, že vodu rozvířil přede-

vším hejtman Středočeského kraje David Rath, který oznámil, že VZP poskytuje krajským nemocnicím nižší předběžné úhrady, čímž se tyto nemocnice dostávají do ekonomických problémů.VZP totiž údajně zasílá nemocnicím méně peněz bez ohledu na skutečně provedenou zdravotní péči. Měsíčně se tak krátí zálohy o více než 10 milionů korun. Nemocnice se tak dostávají s hospodařením do záporných čísel. „Zkrácení záloh je velmi závažná věc, protože to přímo ohrožuje rozsah a dostupnost zdravotní péče, je to přímý útok na platy zdravotní-

ků,“ varoval Rath. Ministerstvo však oponuje: úhrady se nemění. „Úhradová vyhláška pro letošní rok zachovává výši úhrad úplně stejnou jako v loňském roce. Dokonce v některých segmentech je tam i drobné navýšení,“ řekla náměstkyně ministryně zdravotnictví pro zdravotní péči Markéta Hellerová. SPOR SE VLEČE UŽ OD PROSINCE O nové úhradové vyhlášce se přitom diskutuje už od prosince loňského roku. (pokračování na straně 19)

Během končící zimy jsem s lehkým uspokojením zaznamenal, že v  médiích jen skutečně výjimečně zaznělo ono trochu posměšné rčení, že „silničáři byli zase překvapeni příchodem zimy“. Z  vývoje nehodovosti se zdá, že řidiči pomalu začínají chápat, že když opravdu intenzivně sněží, není možné uklidit všechno najednou, a také že ve stejné situaci není možné jezdit po silnicích „jako by se nechumelilo“. Výrazný meziroční pokles počtu nehod a především počtu usmrcených osob v  prvních měsících letošního roku je sice nepochybně způsoben tím, že řada řidičů své cesty raději odložila, přesto podle mne každý musí uznat, že ti řidiči, kteří vyjet museli, se přece jen chovali disciplinovaněji, než je na našich komunikacích zvykem. Myslím, že si za to alespoň touto formou zaslouží uznání a poděkování. Jinak pro mne samozřejmě vývoj počasí není žádným důvodem k  radosti, protože dlouhá a tuhá zima nejenže znamená zvýšené náklady na zimní údržbu ve smyslu frézování, pluhování a posypů, ale především zhoršuje stav silnic a vyvolává vyšší náklady během jarní údržby, kdy musíme všechny výtluky a trhliny co nejrychleji opravit. V  tomto ohledu mě skutečně „pobavil“ nejmenovaný velký deník, který na přelomu února a března zveřejnil jednak článek o tom, že je skandální, když Ředitelství silnic a dálnic vybírá dodavatele těchto oprav ve zjednodušeném, a tedy zrychleném řízení, a o několik dní později jiný text o stavu silnic, ze kterého ústy lidí z řady míst v  Česku zaznívalo podivení, proč ty opravy trvají tak dlouho! Pořád platí, co jsme řekli již někdy během února, totiž že škody napáchané zimou na silniční síti ve správě ŘSD (přes 1100 kilometrů dálnic a rychlostních silnic a necelých šest tisíc kilometrů silnic I. třídy) dosáhnou zhruba čtyř miliard korun. (pokračování na straně 2)

2

TÉMA

KN | březen 2010 |

Zima zničila krajské silnice. Stát pošle třičtvrtě miliardy (pokračování ze strany 1)

Tento měsíc byl charakteristický dlouhodobým a hustým sněžením, což se samozřejmě projevilo i ve statistikách ŘSD. Podobnou funkci může mít ve statistikách za toto období letošní leden. VE VĚTŠINĚ KRAJŮ S PENĚZI NEVYSTAČÍ Správy a údržby silnic v  jednotlivých krajích zatím ještě definitivně nevyčíslily uplynulou zimu. Podle předběžných odhadů je však zřejmé, že většina krajských organizací pečujících o silnice, bude muset přehodnotit své plány pro údržbu v  letních měsících a především nalézt desítky milionů na opravy komunikací po zimě. Propad je očekáván například v našem hlavním městě, kde napadalo nezvykle mnoho centimetrů sněhu. A za tento jev, kterého si užívají děti, ale méně už silničáři a údržbáři, Praha draze zaplatí. Od listopadu loňského roku do letošního ledna přišla zima Prahu na více než 460 milionů korun. Plánovaný rozpočet 450 milionů korun tak už byl překročen. A není všem dnům konec. Zimní sezóna končí oficiálně až na konci března a vzhledem k dalšímu padajícímu sněhu budou propady ještě o další desítky milionů korun vyšší. V  loňském roce přišel úklid sněhu Prahu na 300 milionů. Je však nutné vzít v potaz fakt, že nově se oproti roku 2009 město stará také o chodníky. Podle mluvčího magistrátu to značí o 150 hektarů pozemků více. A v  dalších regionech je situace podobná. Ztrátu hlásí například z Pardubického kraje. „To manko je teď asi 40 milionů. Je však jasné, že po takovéto zimě bude i množství výtluků větší než je obvyklé. V  souhrnu lze konstatovat, že propad oproti rozpočtu roku 2009 bude cca 80 milionů korun,“ řekl radní pro dopravu

Jan Tichý. Dobře si se zimou poradili v Královéhradeckém kraji. Přesto i zde budou muset hledat další finanční prostředky. Zima totiž kraj přijde přibližně na 250 milionů korun, což je o 50 milionů víc, než kolik má SÚS k  dispozici. O dvacet milionů víc než loni zaplatí také na Vysočině. Zima zde však stále trvá a je proto možné, že propad bude ještě vyšší. V  ostatních krajích je situace podobná. Správě a údržbě silnic Moravskoslezského kraje bude chybět kolem dvaceti milionů. V Plzeňském kraji se pak tato částka může vyšplhat až ke čtyřiceti milionům. Bez propadu zatím vychází kraj Liberecký, který na zimní údržbu zatím vydal 100 milionů korun. Takové ztráty znamenají pro SÚS jednotlivých krajů nutnost jednat o dalších financích od samospráv a také šetřit na údržbě během letních měsíců. Další možností je, pokusit se získat peněžní prostředky z dalších zdrojů, jako je tomu na Vysočině. „Z regionálního operačního programu bychom v letošním roce rádi získali další finanční prostředky na dopravní infrastrukturu. Finance budeme hledat také v  jiných, například přeshraničních projektech,“ řekla Krajským novinám mluvčí Vysočiny Jitka Svatošová. VLÁDA POSÍLÁ PŘES DVĚ MILIARDY NA OPRAVY S až děsivou informací přišel ministr dopravy Gustáv Slamečka. Podle něj přijdou opravy silnic po zimě nejméně na čtyři miliardy korun. A to je částka, kterou ministerstvo ve svém rozpočtu rozhodně nemá. Za značné poškození silnic mohou časté výkyvy teplot s  opakujícím se klesáním pod bod mrazu. Stejný problém řeší i kraje. „Škody po zimním období 2009/2010 jsou mnohem většího rozsahu než v  předcházejících

foto: KN

Ilustrační foto. zimních obdobích. Z  celkové délky 3 920 kilometrů silnic II. a III. třídy v  Jihomoravském kraji bude nutné na polovině silnic, tj. téměř 2 000 kilometrů, provést nějakou údržbu či opravy,“ řekl ředitel SÚS Jihomoravského kraje Jan Zouhar. Nepříznivou situaci se rozhodl částečně vyřešit stát. Vláda se na svém nedávném zasedání rozhodla vyčlenit téměř dvě a čtvrt miliardy na opravu zničených silnic. Většina finančních prostředků se najde v privatizačním fondu. „Toto řešení přitom nijakým způsobem nenavyšuje deficit veřejných rozpočtů ani podíl deficitu na HDP,“ řekl novinářům premiér Jan Fischer. A kolik peněz dostanou kraje na silnice první a druhé třídy? Podle informací od vlády celkem 750 milionů korun. A kraje to samozřejmě vítají a mluví o definitivní tečce za „studenou válkou“,

kterou kraje vedly s  vládou Mirka Topolánka. „Je to důkaz, že vláda vnímá situaci regionů a dovede na jejich potřeby vstřícně reagovat,“ píše předseda Rady Asociace krajů Michal Hašek. „Oceňujeme také to, že reaguje na aktuální situaci ihned, nikoliv až s odstupem několika měsíců. Zde více než jinde platí pořekadlo, že kdo rychle dává, dvakrát dává.“ Kolik z vyhrazené částky dostanou jednotlivé kraje určí počet kilometrů silnic nižších tříd, které musí daný kraj spravovat. Například Jihomoravský kraj se dočká injekce v podobě 60 milionů korun. Michal Hašek však varuje, peněz ani tak není dost. „I přes tuto příznivou zprávu však jednotlivé kraje budou muset hledat ve svých rozpočtech další finanční prostředky pro úplné odstranění škod v řádu dalších desítek až stovek miliónů korun.“

MĚSTA VARUJÍ: NA ÚDRŽBU UŽ NEMÁME Výdaje rapidně vzrostly také na městské a obecní úrovni. Na některých místech tak už dnes peníze na údržbu silnic a chodníků chybí, jinde pomalu docházejí. A stejně tak i zde platí, že peníze, které teď města a obce spotřebují navíc, budou chybět v létě při opravách poničených cest. Nejmenší problémy mají města a obce v Libereckém kraji, kde letos zima neřádila jako jinde. S  penězi zatím většinou vycházejí také v Plzeňském, Královéhradeckém, Karlovarském a Jihomoravském kraji. V ostatních krajích už je situace horší. S finančními problémy na zimní údržbu se potýkají například města v Ústeckém kraji nebo na Vysočině. V první polovině ledna stálo v  Jihlavě prohrnování komunikací a chodníků už více než 5,5 milionu

korun, což bylo přes třetinu nákladů očekávaných za celou zimu. Přes polovinu vyhrazených financí utratily za stejnou dobu ve Žďáře nad Sázavou a v Pelhřimově. Obrázek o situaci si lze udělat například ve Zlíně. Zlín podle mluvčí města Marie Masaříkové vyčlenil letos na zimní údržbu komunikací 12 milionů korun. „Zhruba 1,2 milionu z této částky vyčerpala sněhová kalamita ve dnech 8. až 11. ledna,“ uvedla mluvčí. Problémy s  financováním údržby existují také u měst v Olomouckém kraji. Obvykle jde o sumy v řádu milionů korun. Kolik financí bude městům a krajům chybět na letní údržbu, případně na zimní údržbu v listopadu a prosinci tohoto roku zatím není úplně jasné. Definitivní čísla a tedy i rozhodování co dál, přinese až začátek dubna. Filip Appl

KOMENTÁŘE

To je asi o polovinu víc než v  loňském roce a také víc, než jsme pro tento účel naplánovali do rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, z něhož se tyto činnosti platí. Je nám jasné, že v tuto chvíli nemůžeme počítat s jakýmkoli navýšením prostředků pro resort ze státního rozpočtu, a tak potřebné zdroje hledáme přímo v resortu.

Nemáme na ministerstvu žádné ucelené informace o tom, jak se zima podepsala na silnicích nižších tříd v jednotlivých krajích, ale asi není možné dělat si žádné iluze. Zima nepochybně měla rozsáhlejší dopady než ty předchozí, na většině území mírnější. Bohužel na dotaz, který možná leckterému čtenáři Krajský novin přijde na mysl, musím odpovědět, že ne – stát v tuto chvíli není schopen vytvořit nějaké

nové zdroje a přispět krajům na údržbu a opravy „dvojek a trojek“. Je přitom ale nutné uvědomit si, že to neznamená, že by stát na dopravní situaci v krajích rezignoval. Naopak - všechny investiční výdaje do dálnic a silnic I. třídy jsou sice takzvaně státní, ale v  konečném důsledku mají významný regionální dopad, protože zklidňují provoz ve městech i obcích a v jejich okolí.

Základním předpisem pro zabezpečení  zimní údržby komunikací jsou plány zimní údržby silnic. Tyto jsou zpracovány v  souladu s  vyhláškou č. 104/97 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích. Plány jsou před každým zimním období projednány s  rozhodujícími orgány a organizacemi - Policií ČR, Městskými úřady obcí s  rozšířenou působností a dalšími subjekty. Součástí dokumentace jsou i získané výjimky z  ochranných podmínek v chráněných krajinných oblastech, kterými je umožněno provádění chemického posypu vozovek v těchto územích. Platnost plánů je po celé zimní období, které je dle § 41 této vyhlášky č. 104/97 Sb. stanoveno od 1. 11. do 31. 3. následujícího roku. Členy štábů zimní údržby jsou pracovníci krajských úřadů – odborů dopravy, krajských správ a údržeb silnic, Ředitelství silnic a dálnic ČR, kteří spolupracují při koordinaci zpravodajské služby a přenosu informací o sjízdnosti vozovek, provedených výkonech apod. Přímé řízení a nasazení mechanizace zajišťují dispečinky jednotlivých správ a údržeb silnic, které mají v průběhu zimního období (od 1. 11. do 31. 3.) nepřetržitou službu. Směnový vedoucí zimní údržby

sleduje vývoj počasí pomocí meteorologického systému, který zajišťuje aktualizaci vývoje počasí, včetně místních předpovědí a možnosti prohlížení situací v sousedních regionech. Tyto informace jsou získávány pomocí internetového připojení dispečerských pracovišť. Rozhodování o provedení zásahu a výjezdu techniky pomáhají meteostanice. Povinností dispečerských služeb je vést podrobný záznam o zimní údržbě, zejména o průběhu počasí, časovém nasazení mechanizace a spotřebě materiálů v průběhu směny. Dispečeři provádějí rovněž zpravodajskou službu, která je celorepublikově zajišťována pracovišti Ředitelství silnic a dálnic ČR. Zimní období jsou celostátně sledována dle jednotlivých sezón (od listopadu do března), celkové náklady jsou přímo úměrné klimatickým a povětrnostním podmínkám, které jsou v jednotlivých krajích a při každé sezóně specifické a jsou individuální. Finanční plány krajů vycházejí z víceletých trendů a dlouhodobých předpovědí počasí pro každý kalendářní rok, náklady jsou sledovány průběžně v  jednotlivých měsících. Skutečné celkové náklady za zimní období 2009 - 10 budou známy po převzetí prací za měsíc březen, tj. cca 15. 4. 2010. Na zá-

kladě jejich výše budou upraveny plány činností a finanční nároky a potřeby pro letní období. Rozsah provádění tzv. letních prací je vždy závislý na množství prostředků odčerpaných při zajištění zmírňování následků povětrnostních vlivů počátkem každého kalendářního roku. Současné odhady škod na silnicích v České republice se po letošní zimě odhadují na 4 mld. Kč. Problém však nespočívá jen v mimořádných nákladech letošní zimy, ale v řadě jiných finančních dopadů do krajských rozpočtů vyplývajících z legislativních změn uskutečněných od roku 2005 bez příslušné úpravy zákona o Rozpočtovém určení daní (RUD). Z vyhodnocení stavu povrchu vozovek v souladu s technickými podmínkami každoročně prováděnými vyplývá, že se stav krajských silnic díky zapojení financí SROP a nyní Regionálních operačních programů mírně zlepšuje. Výdajový rámec určený na opravy silnic I. třídy a II. a III. tříd při převodu silnic na kraje v  poměru 25 : 75 procentům je zakonzervováním výchozího stavu nadále neudržitelný a v současnosti se poměr zhoršil na 35 : 65 %. Je to dáno skutečností, že SFDI může své zdroje vedle úvěrů a evropských fondů, na rozdíl od krajů, dotovat i do-

(pokračování ze strany 1)

Gustáv Slamečka, ministr dopravy

tací ze státního rozpočtu, výnosy z rostoucího objemu výkonového zpoplatnění a z emisí státních dluhopisů. Rada Asociace krajů ČR žádala o součinnost Ministerstvo financí ČR, které však od voleb do krajů v roce 2008 naopak práci na legislativních změnách rozpočtového určení daní a financování krajů přerušilo. Tyto nekoncepční přístupy pak ponechávají zvýšené nároky na řešení mimořádných povětrnostních situací a veškeré dopady na krajích, městech a obcích. Jedním z  možných řešení je i výkonové zpoplatnění dálničních přivaděčů a hlavních tahů krajských silnic.

Jaroslav Drozd, předseda Komise pro financování Rady AKČR místopředseda Komise pro dopravu Rady AKČR

PARDUBICKÝ KRAJ

KN | březen 2010|

Na údržbu silnic v létě bude chybět 80 milionů Také v  Pardubickém kraji bude letošní zima dražší. Silničáři museli čelit těžkým podmínkám především v lednu, kdy území kraje pravidelně pokrývaly desítky centimetrů sněhu. Silničáři tak musí sahat až na samé dno rezerv. Rezerv, které ovšem nejsou nevyčerpatelné.

TÉMA A peněz je málo. Je jich málo i kvůli ekonomické krizi, která se odrazila v daňových výnosech kraje a tedy i v rozpočtu. Škrtalo se totiž ve všech položkách. Zatímco v loňském roce činil provozní příspěvek SÚS Pardubického kraje 351 milion korun, letos je to o 26 milionů méně. Pokud se k  tomu přičte náročnější zima, kvůli které museli silničáři sáhnout až na dno pokladny, rýsuje se velký problém s financováním údržby komunikací v letních měsících. A to přiznávají i zástupci kraje. „Na první čtvrtletí 2010 má Správa a údržba silnic Pardubického kraje vyčleněnu částku 80 milionů korun na zimní údržbu. Tato částka byla spotřebována za leden a únor 2010. Náklady za březen a část dubna jdou tedy na úkor letní údržby,“ řekl náměstek hejtmana pro dopravu, dopravní obslužnost a investice Jan Tichý. Podle něj půjde o propad v  řádu desítek milionů korun. „To manko je teď asi 40 milionů. Je však jasné, že po takovéto zimě bude i množství výtluků větší než je obvyklé. V souhrnu lze konstatovat, že propad oproti rozpočtu roku 2009 bude cca 80 milionů korun.“

STAV SILNIC BUDE PO ZIMĚ JEŠTĚ HORŠÍ Zní to skoro až nemožně, ale přesto je už dnes jisté, že tvrdá zima a především dlouhodobý mráz uštědřil silnicím v  kraji nemalé rány. Díry, praskliny a výmoly v  ještě větší míře. Takový obrázek čeká na jaře na řidiče. Podle představitelů kraje je špatný stav komunikací v  kraji výsledkem nedostatečné pozornosti, který tomuto problému věnovala minulá samospráva. „Je bohužel smutnou skutečností, že stejně tak, jako byla krajům předána regionální železniční doprava s  nedostatečným objemem finančních prostředků (což bylo v  současné době ze strany státu napraveno), tak i silniční síť převzaly kraje ve špatném stavu s nedostatečným finančním krytím z rozpočtového určení daní. Jediným řešením v  této situaci by byla podobná finanční výpomoc státu, jako je tomu v případě železniční dopravy,“ řekl náměstek Tichý. Jak tedy situaci řešit? Vždyť jde o poměrně zásadní částku, která tvoří více než dvacet procent ročního příspěvku kraje na tuto problematiku. Zásadní budou úspory na výdajové stránce. Kraj bude

foto: KN

Ilustrační foto. chtít snižovat především režijní náklady, které nejsou k udržování komunikací v letních měsících nezbytně nutné. Že by mělo dojít k  nějakému omezení údržby v  letních měsících, by radní Tichý viděl jen velmi nerad. „Propad je velký, ale nemůžeme jej dopustit, protože bychom jinak museli začít nějak kategorizovat silniční síť a říct si, které komunikace třetí třídy jsou zbytné a omezovat na nich údržbu. Museli bychom se v podstatě smířit i s tím, že bychom nebyli schopni opravit všechny výtluky po zimě. Tyto cesty by pak měly být zařazené jako místní obslužné komunikace, které by měly převzít obce, což by ale asi narazilo na obtíže.“

KDE VZÍT PENÍZE? OD STÁTU? Druhou možností, jak získat nějaké peníze navíc, je navýšení prostředků, které jdou do oblasti údržby komunikací z  krajského rozpočtu. Pro letošní rok byla tato částka nižší, nicméně ekonomická krize pomalu odeznívá a představitelé kraje tak nevylučují, že se nějaké prostředky ještě najdou. O možných postupech se však teprve jedná. „Jsem připraven ve spolupráci s  ředitelem SÚS kraje Miroslavem Němcem vytvořit pro radu kraje analytický materiál, na jehož základě bychom měli přijmout politické rozhodnutí, jak postupovat do budoucna,“ řekl náměstek hejtmana.

Další možností je získání peněz od nějaké další strany. „Není vyloučen stav, kdy prostřednictvím Asociace krajů  bude požádán stát o pomoc. Kromě úvěru jsou jiné zdroje prostředků prakticky nulové,“ dodal radní. Zda bude moci prostředky navýšit alespoň kraj, dnes také není jasné. Hejtman Radko Martínek prohlásil, že kraj má schválený rozpočet a neví, jak se bude vyvíjet ekonomika. Tudíž v tuto chvíli nelze sdělit, ve kterých oblastech dojde k finančnímu navýšení. „Těch forem je více, budeme hledat cestu, jak správy silnic mohou přijít k  penězům jinde, než z  rozpočtů krajů,“ prohlásil hejtman. Filip Appl

3

STRUČNĚ A JASNĚ ● Počátkem března byl slavnostně ukončen největší projekt v oblasti životního prostředí a ochrany vod v  historii společnosti Vodovody a kanalizace Pardubice a Pardubického kraje nazvaný Labe - Loučná. Projekt, který přišel na více než 32 miliony eur a na který skoro 40 procent poskytla dotaci EU, vyřešil problémy s odkanalizováním bytové zástavby, zajistil protipovodňovou ochranu Pardubic, pomohl při ochraně lázeňských a podzemních vod a zvýšil kapacitu dvou čistíren odpadních vod. V  rámci projektu bylo vybudováno 41 kilometrů kanalizace a nově na ní bylo napojeno přes sedm tisíc obyvatel. ● Ke vzájemné dohodě směřuje úsilí Pardubického kraje a provozovatele onkologického oddělení Krajské nemocnice Pardubice, firmy Multiscan. Obě strany by společně s vedením nemocnice měly v blízké budoucnosti zasednout za jednací stůl a vyřešit nejasnosti, které vedly k  zastavení provozu lůžkového zařízení. ● Nejpředpisověji jezdí řidiči z Pardubického kraje. Ukázala to policejní statistika, která uvádí, že o body tady přišlo jen něco málo přes osm procent řidičů. Pro porovnání, v  Karlovarském kraji, kde je neukázněných řidičů nejvíc, je to téměř čtrnáct procent šoférů. Celorepublikový průměr je zhruba deset procent řidičů.

Hejtman Martínek poděkoval silničářům Předprodej vstupenek Mezi krajské silničáře zavítal hejtman Pardubického kraje Radko Martínek. Do sídla Správy a údržby silnic Pardubického kraje ho doprovodil jeho náměstek zodpovědný za oblast dopravy, dopravní obslužnosti a investic Jan Tichý a vedoucí odboru dopravy krajského úřadu Ladislav Umbraun. Jedním z cílů návštěvy hejtmana u silničářů bylo poděkování za dobře odvedenou práci během zimní údržby. Hejtman, kterého přivítal ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec, nejprve absolvoval cestu po sídle organizace. Přitom se zastavil i v  několika kancelářích, kde promluvil se zaměstnanci a osobně jim za práci odvedenou během zimního období poděkoval. „Ačkoliv nám v  posledních dnech zima ukázala, že ještě úplně neskončila, chtěl bych poděkovat zejména osádkám, které byly v  průběhu zimní údržby silnic v terénu,“ řekl hejtman Radko Martínek. „Myslím, že odvedly velmi solidní práci a domnívám se, že i díky nim obstál Pardubický kraj se ctí a zimní údržba byla tady na velice dobré úrovni.“ Jak dále hejtman dodal, dobré výsledky práce krajských silničářů umožňuje i jejich technické vybavení, jako jsou například meteostanice s různými čidly a kamerovými systémy, modul dispečera s  dvanáctihodinovou předpovědí vývoje počasí na silnici, systém sledování vozidel satelitním systémem a další informační technologie. „V každém případě je ale technika jen podpůrná a podstatné je, že lidé, kteří jsou v  akci odvádějí dobrou a kvalitní práci, za což jim děkuji,“ konstatoval první muž Pardubického kraje. Při hodnocení letošní zimní se-

zóny hejtman Martínek řekl, že zima byla tvrdá, což v  současné napjaté ekonomické situaci nedělá vedení kraje radost. Podle Martínka budou finanční dozvuky zimy, která si vyžádala v  rámci údržby silnic zvýšené náklady, výrazné. Hejtman se domnívá, že před krajem je řešení velkého problému, jak síť silnic udržovat tak, aby byla na odpovídající úrovni. Před vedením kraje stojí otázka, co bude

dál, až nebude možné čerpat na investice do silnic evropské dotace. Na hejtmana navázal jeho náměstek Jan Tichý, který má právě dopravu a investice na starosti. „Zimní údržba silnic v Pardubickém kraji byla do této chvíle zhruba o třicet milionů dražší a horší. Zima přinese s  sebou také větší procento výtluků, takže očekáváme další náklady zhruba pětadvacet milionů korun. Jestliže navíc letošní příspěvek na provoz byl zkrácen o šestadvacet milionů korun, tak v porovnání s rokem 2009 jsme nyní v  deficitu 76 až 80 milionů korun,“ uvedl Jan Tichý. Podle něj je nutné zvýšit prostředky vynakládané do údržby. „Jsem připraven

ve spolupráci s  ředitelem Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslavem Němcem vytvořit pro radu kraje analytický materiál, na jehož základě bychom měli přijmout politické rozhodnutí, jak postupovat do budoucna,“ řekl náměstek hejtmana. K  otázce, kde získat prostředky navíc, se vyjádřil hejtman Radko Martínek, který prohlásil, že kraj má schválený rozpočet a neví, jak se bude vyvíjet ekonomika. Tudíž v  tuto chvíli nelze sdělit, ve kterých oblastech dojde k  finančnímu navýšení. „Těch forem je více, budeme například hledat cestu, jak správy silnic mohou přijít k penězům jinde, než z rozpočtů krajů,“ doplnil Radko Martínek. (red)

Jedním z cílů návštěvy hejtmana u silničářů bylo poděkování za dobře odvedenou práci během zimní údržby. foto: KN

na Smetanovu Litomyšl Pod záštitou prezidenta republiky, ministra kultury a lucemburského velkovévody se bude konat 52. ročník Mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl od 11. června do 5. července 2010. Program 52. ročníku přinese dvacet titulů ve čtyřiadvaceti pořadech. Podařilo se zajistit hostování všech tří největších českých operních scén – Národního divadla Praha, Státní opery Praha a Národního divadla Brno. Opera Národního divadla znovu uvede inscenaci režisérky Magdaleny Švecové Prodaná nevěsta, která měla v roce 2008 v Litomyšli svoji premiéru a setkala se zde s velkým diváckým ohlasem. Brněnská Janáčkova opera představí Mozartovu Kouzelnou flétnu, režírovanou Janem Kačerem, Státní opera Praha dvakrát provede Pucciniho Toscu a její baletní soubor Čajkovského Labutí jezero. Celým festivalem prochází motiv oslav 700. výročí nástupu Jana Lucemburského na český trůn. To připomene mj. hostování Lucemburského komorního orchestru Les Musiciens, který představí i světovou premiéru kompozice věnovanou oslavám, dále vystoupení ansámblu Bohemia Luxembourg Trio, v  němž bude připomenut odkaz Karla IV. Toto téma je také obsahem kantáty Petra Ebena, jež bude součástí úvodního koncertu, který zahájí nejen 52. ročník festivalu Smetanova Litomyšl, ale celé oslavy 700. výročí. Účastnit by se měli vysocí představitelé Lucemburského velkovévodství a hosté z ambasád ostatních zemí. Novým generálním partnerem festivalu se na další tři roky stal český

Spolupráci na pořádání festivalu prezentovali na tiskové konferenci hejtman Radko Martínek a generální ředitel holdingu enteria Libor Joska. foto: KN stavební holding enteria a. s., oproti minulosti se zvýšila podpora Ministerstva kultury ČR a Pardubického kraje, stejnou částku jako v roce 2009 poskytne Město Litomyšl. Do prodeje je připraveno bezmála 20 tisíc vstupenek. Jejich předprodej byl zahájen 3. března, vstupenky lze přímo zakoupit v  předprodejní kanceláři Smetanovy Litomyšle, objednat nebo rezervovat vstupenky je možno on-line prostřednictvím rezervačního systému na www.smetanovalitomysl.cz (resp. www.ticketportal.cz). Festival Smetanova Litomyšl spolupořádají Smetanova Litomyšl, o. p. s., Město Litomyšl a Pardubický kraj ve spolupráci s  Národním památkovým ústavem Praha a Státním zámkem Litomyšl, za finančního přispění Ministerstva kultury České republiky. (red)

4

KN |březen 2010 |

STRUČNĚ A JASNĚ ● V  Křížové chodbě a v  Rytířském sálu Staroměstské radnice se od počátku března až do konce dubna koná výstava k  patnáctému výročí soutěže nejlepších novinářských fotografií The best of Czech Press Photo. Návštěvníci výstavy tady uvidí pět stovek fotografií oceněných porotami. Mezi snímky je pochopitelně i ten, který získal největší oblibu u diváků – Paroubkovy rybičky fotografa Jana Zátorského. ● Ačkoliv zemětřesením postižené Haiti už zmizelo z  titulních stánek novin, humanitární pomoc pokračuje. Pražská městská policie věnovala ostrovní zemi terénní vůz Santana, hlavní město dalo 200 tisíc na přepravu automobilu do Karibiku. ● Přívozům přejí nejenom cestující, ale také vedení města. To rozhodlo, že rozpočet na provoz přívozů bude pro letošní rok navýšen o více než tři a půl milionu korun. Městští radní také rozhodli, že bude rozšířen v následujících letech rozsah přívozů, obnoven lodní park a zřízen další přívoz v Lipencích. ● Pokud chce někdo v Praze řešit otázky životního prostředí, musí vyrazit za novým radním Vladislavem Marečkem. Právě tuto oblast dostal na starosti nový radní, který byl zvolen koncem února. V radě hlavního města nahradil Štěpána Šlosára, který na své funkce ve vedení města rezignoval ze zdravotních důvodů.

PRAHA

Praha rozpočet měnit nebude „Letošní zima byla a je v porovnání s těmi předchozími extrémní. Její průběh proto bude představovat i zásah do rozpočtu města a jeho organizací. Zima však ještě neskončila a tudíž nemůže být k dispozici její vyúčtování,” říká tisková mluvčí pražského magistrátu Eva Kubátová.

TÉMA Pražskou Technickou správu komunikací stál úklid od začátku sněhové kalamity jenom za první tři týdny asi 148 milionů korun, další miliony musely vydat městské části, které spravují část komunikací. „Pokud bude pokračovat takové počasí jako v minulých dnech, vyhrazené peníze zřejmě nebudou stačit, protože správa má na celou zimní sezónu 450 milionů korun, z nichž zhruba třetinu spotřebovala za poslední dva týdny,” uvedl v lednu mluvčí Technické správy komunikací Tomáš Mrázek. Magistrát ovšem nepočítá s tím, že by pro příští zimu nějak upravoval rozpočet na údržbu pražských cest. „Pokud se tato potřeba projeví, tak nepochybně ano. V  této chvíli má Technická správa komunikací peněz dost, i když čerpání ročního rozpočtu je logicky rychlejší než v minulých letech. Nicméně není to věc, kterou je potřeba řešit již nyní,” uvedla Kubátová. Stejně tak zatím magistrát neřeší, zdali provede nějaké přesuny peněz ještě na letošní zimu. „To je předčasná otázka. Hlavní město Praha provádí v prů-

běhu roku vždy řadu rozpočtových úprav, mimo jiné i ve vazbě na reálný vývoj příjmů města,” uvedla Kubátová. Dodala, že tato otázka je řešitelná v rámci stávajících kapitol nebo v  rámci rozpočtových úprav. V současnosti pracuje Technická správa komunikací i její dodavatelé s existující technikou, pokud v  návaznosti na zkušenosti letošní zimy podají nějaké návrhy, bude se tím Praha zabývat. V této chvíli považuje magistrát za předčasnou otázku i případný nákup techniky. „Nejde přitom jen o strojové vybavení, stejně důležitou částí problému jsou náklady na jeho údržbu, pohotovosti,” dodala Kubátová. Přesto byla letošní zima i v Praze výjimečná. „Škody na silnicích v Praze jsou nejméně dvakrát větší než v loňském roce,“ potvrdil mluvčí pražského magistrátu Jiří Wolf. Pražská technická správa se stará o 2 308 kilometrů silnic v Praze, dalších 1 507 mají na starosti jednotlivé městské části. Pražská technická správa se pustila do nejhorších úseků už před několika týdny. „Začali jsme s provizorními opravami největších výtluků na důležitých silnicích. Tento týden začínáme i s dlouhodo-

V některých částech hlavního města padly sněhové rekordy. bějšími opravami,“ uvedl mluvčí Technické správy komunikací v Praze Tomáš Mrázek. REKORDNÍ PŘÍVALY V PRAZE 9 Jeden z největších sněhových náporů zažila Praha 9. Tato část města měla hned po prvních přívalech sněhu jeden primát – v Kbelích a Letňanech byl naměřen 11. ledna nejvyšší spad sněhu v celém městě od roku 1979.

Po třiceti letech zde meteorologové naměřili jen o trochu míň než v Peci pod Sněžkou – napadlo téměř čtyřicet centimetrů sněhu. Čištění komunikací prováděla Technická správa komunikací s nasazením všech dostupných sil, prostředků a techniky se zaměřením na udržení průjezdnosti komunikací 1. pořadí a všech tras městské hromadné dopravy. Na základě rozhodnutí krizového štábu zajišťovala TSK i průjezdnost komu-

foto: Flickr nikací, které nejsou zařazeny do vyhlášky o zimní údržbě, a zahájila odvoz sněhu z centrálních oblastí města na náplavky k Vltavě. Do ručního úklidu zejména chodníků a dalších míst zapojilo město i městské části dobrovolníky. Město se snažilo sněhovou kalamitu vyřešit také zapojením nezaměstnaných a uchazečů o zaměstnání. To se vzhledem k legislativním překážkám neuskutečnilo. Michal Tillgen

STŘEDOČESKÝ KRAJ STRUČNĚ A JASNĚ ● Občané Žebráku, Zdic a Cerhovic mají smůlu. Přes jejich obce dál budou jezdit kamiony i přesto, že se jejich starostové obrátili na Středočeský kraj s žádostí o pomoc s omezením kamionové dopravy. Kraj ale podle náměstka hejtmana Robina Povšíka nemá možnost provoz kamionů na svých silnicích regulovat. ● V  Lánech byla při oslavách 160. výročí narození prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka odhalena Masarykova socha od Petra Nováka. Jezdecká skulptura v mírně nadživotní velikost přišla na 2,6 milionu korun a vznikla díky veřejné sbírce. Dvěma miliony korun na sochu, která představuje Prezidenta Osvoboditele na pasoucím se koni, přispěl také Středočeský kraj. ● Vedení kraje údajně brání opozici v  cestě na stránky krajského magazínu. ODS kritizuje to, že hejtman Rath ji znemožňuje publikování v periodiku vydávaném krajem. „Poslala jsem mluvčí Krajského úřadu oficiální dotaz, v jakých termínech a rozsahu může ODS využívat prostor v krajském magazínu. Po měsíci jsem obdržela odpověď. Jediným, kdo může dát takovou informaci, je pan Rath. Adresovala jsem tedy požadavek přímo hejtmanovi a odpověď jsem dosud neobdržela,“ řekla zastupitelka Dagmar Nohýnková. „Ať si na vlastní kůži vyzkoušejí vlastní metody,“ odvětil na kritiku hejtman.

Letošní zima stála Středočechy dvojnásobek Silná zima, která s eprojevila zejména v letošním lednu a únoru, způsobila ve Středočeském kraji rozsáhlé škody na silniční síti, které kraj ještě přesně vyčísleny nemá. Zajištění zimní údržby krajských silnic rovněž bylo velmi nákladné - až dvojnásobně oproti předchozím rokům. „Vrcholní představitelé kraje si jsou vědomi nedostatku finančních prostředků na opravy a údržbu,” uvedla tisková mluvčí kraje Berill Mascheková.

TÉMA Situaci již nyní řeší Středočeský kraj způsobem vyjednávání o možných variantách navýšení finančních prostředků na opravy silnic. „V první variantě se vyjednává o přesunech z kapitol v rámci krajského úřadu a podobně,” řekla Mascheková. Kraj také zvažuje možnost likvidovat následky letošní zimy půjčkou. „Varianta úvěrů je ale až na posledním místě a doufáme, že k tomuto kroku nebudeme muset přistoupit,” dodala Mascheková. Kraj však nepočítá s rozšířením strojového parku, používaného na údržbu sjízdnosti. Údržba krajských silnic je ve Středočeském kraji totiž zajišťována dodavatelským způsobem, kraj tedy nevlastní žádnou techniku, jako jsou stroje nebo vozidla údržby, a ani nezaměstnává dělníky, kteří údržbu vykonávají. Toto vše zajišťují pro kraj dodavatelské firmy. Na ty se bude kraj snažit vyvíjet tlak, aby bylo zajištěno zkvalitnění do-

dávky objednaných služeb, stejně tak jako bude od krajské vlády znít požadavek na obnovu vozového parku, investice do techniky a podobně právě u těchto firem. Letošní zima významně zasáhla například do organizace práce i financí na Správě a údržbě silnic v Kutné Hoře. „V celé oblasti spravované SÚS Kutná Hora bylo sněhu více než v minulých letech. Především vítr nadělal v posledních lednových dnech menší trable, které vyústily ve vyhlášení kalamitního stavu na Kolínsku a Zásmucku,” uvedl Miloslav Salač ze Správy a údržby silnic Kutná Hora. Zimní údržba v  zimním období 2009/2010 byla podle Salače dražší v porovnání s jinými roky, přesto nijak závažně. „Za leden a únor 2010 se pohybujeme okolo 85 milionů, což je srovnatelné s obdobím o rok dříve,” dodal Salač.

finanční prostředky v  žádném sektoru. „V  letošním roce si musíme poradit s dotací přes 250 milionů na údržbu silniční sítě v  délce přibližně 2 400 km. Letošní zima byla sice nejhorší za posledních 40 let, ale vrásky na čele nám neudělala,” říká Salač. V současné době tak kutohorská správa silnic připravuje finanční plán oprav výtluků a současně uvádí, že bude potřebovat finanční prostředky na letní údržbu a správu zele-

ně. Ty se podle Salače ale pravděpodobně najdou, „I v  této finanční krizi vysadíme přes 1 500 stromů,” dodal. Druhým zdrojem finančních prostředků jsou dotace z  Evropské unie přes Regionální úřad Středočeského kraje. Také odtud se bude kraj snažit získat potřebné peníze, které z jeho pokladny vysála letošní zima. Pro letošní rok se počítá s  částkou přes 1 miliardu korun. Jak Středočeský kraj, tak

i Správa údržba silnic si připravuje projekty na jednotlivé rekonstrukce či novou výstavbu. Jako každoročně se připravuje zvláštní balík finančních prostředků na škody po zimě. V  loňském roce krajský úřad vyčlenil částku přes 33 miliony. Z těchto peněz se následně provádějí opravy větších ucelených úseků. Michal Tillgen

POČÍTÁ SE I S PENĚZMI Z UNIE Uvedl, že v  době ekonomické krize nejsou nadbytečné

Středočeský kraj čeká rekordní náklady na odstranění škod po zimě.

foto: KSÚSV

ČESKÁ REPUBLIKA

KN | březen 2010 |

5

Soutěž Vesnice roku představí kouzlo našeho venkova

Soutěž Vesnice roku v  Programu obnovy venkova je každoročně pořádána už od roku 1995. Její letošní v  pořadí už šestnáctý ročník vyhlásily

2. března už tradičně čtyři vyhlašovatelé – ministerstvo pro místní rozvoj, ministerstvo zemědělství, Spolek pro obnovu venkova a Svaz měst a obcí. Tato dnes už prestižní událost dává i těm nejmenším obcím v  naší zemi šanci na efektivní rozvoj díky milionovým dotacím a zároveň je pro ně příležitostí ukázat pestrost a krásu našeho venkova. Uzávěrka letošního ročníku soutěže je 30. dubna a přihlásit

se mohou obce s  maximálním počtem 5  250 obyvatel. Konkrétní podmínky soutěže včetně přihlášky jsou na www.vesniceroku.cz. Během  května a června bude třináct krajských hodnotitelských komisí vybírat vítěze jednotlivých krajů, kteří se následně utkají o prvenství v celostátním finále. Zapojit se do klání v  soutěži se určitě vyplatí. Pro ty, kteří váhají, může být velkou inspira-

cí fakt, že mezi vítězné obce loňského roku bude letos formou dotací rozděleno více než 32 miliony korun. Peníze poslouží především na rozvoj vítězných obcí – tedy na opravu silnic, budování kanalizace, rekonstrukci budov, ale i na činnost spolků a rozvoj místních tradic. Například obec Tučín, loňský vítěz Vesnice roku, chce peníze za vítězství použít na rekonstrukci mateřské školy, vybudování odpočinkových míst na ná-

vsi nebo třeba opravu střechy místní zvonice. Myslím, že soutěž Vesnice roku ukazuje, že cílená podpora regionů má velký smysl. Další rozvoj venkova je totiž podle mne otázkou především pro mladé aktivní lidi a je potřeba pro ně vytvářet takové podmínky, aby na venkově více zůstávali. Šanci na úspěšný rozvoj a prestižní ocenění má každá obec. Rostislav Vondruška, ministr pro místní rozvoj

Bude letošní Vesnice roku opět z Moravy? Už pošestnácté startuje soutěž Vesnice roku. V posledních šesti letech vyhrály čtyřikrát obce z Moravy a letos se uvidí, jestli zástupci Čech tento nepoměr dokáží zmírnit. Vítězné obce v aktuálním ročníku získají celkem 32 miliony korun. K slavnostnímu vyhlášení došlo v rámci Dne malých obcí počátkem března v  Praze. Do soutěže se mohou zapojit všechny obce s vypracovaným programem obnovy, které mají maximálně 5 250 obyvatel. Přihlášky do letošního ročníku je možné podávat do konce dubna. „Soutěž je šancí pro efektivní rozvoj našich obcí a regionů. To si uvědomuje stále více starostů a počet zúčastněných se každoročně zvyšuje,“ řekl ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška. V roce 2007 se přihlásily 264 vesnice, loni jich bylo 325.

V  loňském ročníku zvítězila obec Tučín s  454 obyvateli z Olomouckého kraje, která získala od ministerstva pro místní rozvoj dotaci 2 miliony korun.  Do celostátního kola se dostala v  konkurenci 33 přihlášených obcí v  kraji. Tučín

se soutěže zúčastnil už počtvrté, předloni získal Modrou stuhu za bohatý společenský život. Obec se teď bude rozhodovat, k  čemu prostředky využije. „Máme zpracovanou studii na rozšíření  a rekonstrukci stávající kaple a mnoho dalších. Vybírat je určitě z čeho a záleží na zastupitelích, jakou prioritu zvolí,“ uvedla místostarostka  Tučína Jana Slaměníková. Český venkov zažívá v  posledních letech přírůstek obyvatel. Zčásti to může být výstavbou nových domů ve vesnicích, které jsou nedaleko větších měst. Jsou zde levnější pozemky a

foto: Obec Tučín

Loňským vítězem soutěže Vesnice roku se stal Tučín nedaleko Přerova.

Na využití dvoumilionové dotace pro vítěze připravili v Tučíně několik projektů.

foto: Obec Tučín

lepší prostředí než ve městě. Děti mají dostatek prostoru, je zde nižší kriminalita a v rostoucích obcích se objevují nové obchody nebo školy. Aby byl život v  obcích kvalitní, musí se vedení starat o jejich dobrý technický stav a nabádat obyvatele k aktivitě. K tomu se snaží podněcovat i soutěž Vesnice roku a podle tajemnice soutěže Miroslavy Tiché se to daří: „Soutěž určitě provází zdravá rivalita. Obce chtějí předvést to nejlepší, co mohou nabídnout. Jak ukázaly v předchozích ročnících, nabídka je opravdu pestrá a aktivita obyvatel obcí obrovská.“ Hodnocení obcí pochází

zčásti také od nich samých, starostové vítězných obcí jsou například členy hodnotící komise pro další ročníky. Počátky soutěže sahají do roku 1995, kdy Spolek pro obnovu venkova uspořádal soutěž o nejlepší program obnovy vesnice. Od roku 1997 poskytuje ministerstvo pro místní rozvoj oceněným obcím finanční dotaci. Každý krajský vítěz soutěže získává jeden milion korun, vítěz celostátního kola potom další milion korun navíc. Druhá obec v  pořadí získá 900 tisíc korun a třetí o 100 tisíc korun méně. Peníze jsou určeny

formou nenárokové dotace například na rozvoj infrastruktury, budování kanalizace nebo rekonstrukci budov ve vítězných obcích. V krajských kolech mohou obce získat stuhy. Jejich udělení přinese obci dotaci 600 tisíc korun. Kromě zlaté stuhy, která znamená postup do celostátního kola mohou obce bojovat o další 4 stuhy. Stuhy za péči o krajinu a za spolupráci obce se zemědělským subjektem mají své celostátní kolo. Vítěz v péči o krajinu navíc postupuje do evropské soutěže Entente Florale Europe. Tomáš Fridrich

„Je to dobrá zkušenost i obraz ochoty, aktivity a soužití lidí,“ nabádá k účasti v soutěži Vesnice roku starosta Tučína Jiří Řezníček Co pro vaši obec znamenal titul Vesnice roku 2009? Získání titulu Vesnice roku 2009 znamená pro Tučín obrovský úspěch a velkou poctu pro aktivní spolky a občany. Je to vyvrcholení aktivity a dlouhodobé spolupráce obce se spolky a občany na rozvoji obce, zachování tradic a rozvoje nových možností. Zároveň je tento úspěch obrovským závazkem do dalších let abychom úspěšně a důstojně reprezentovali obec, region a celý kraj před širokou veřejností a také Evropskou komisí. Jak jste naložili s vítěznou cenou? Velkou cenou byl samotný titul Vesnice roku 2009 jako ocenění a poděkování samotným lidem. Současně obec získala právo čerpat dotace

z ministerstva pro místní rozvoj ve výši 2 milionů korun s  20% spoluúčastí obce. Bylo podáno 5 žádostí na úpravu návsi, vybudování naučné stezky, opravu budovy a sociálního zařízení mateřské školy, opravu zvonice a opravu sociálního zařízení a interiéru víceúčelové budovy Obecního úřadu. Všechny projekty budou realizovány v roce 2010 po schválení dotací. V čem je, dle vašeho názoru, hlavní přínos soutěže? Soutěž Vesnice roku je dobrou příležitostí zviditelnit a poukázat na práci spolků, občanů a celé obce. Fakt, že někdo cizí ocení aktivity, dění a rozvoj obce, je i dobrým motivačním prvkem pro samotné lidi. Je dobré, když se o aktivitě a činnosti ví v  širém okolí. Další motivací je v případě ocenění finanční dotace. Ta však by neměla být tou hlavní hybnou pákou k  účasti v  soutěži, pouze příjemným překvapením

při úspěchu. Doporučuji obcím účast, je to dobrá zkušenost i obraz ochoty, aktivity a soužití lidí. Jako starosta loňské vítězné obce zastáváte v letošním roce post předsedy celostátní komise soutěže. Co obnáší tato funkce? V  letošním roce budu zastávat funkci místopředsedy krajské hodnotitelské komise a předsedy celostátní komise. Společně s ředitelem soutěže, starostou vítězné obce z  roku 2008 a tajemníky ministerstva pro místní rozvoj budeme koordinovat a připravovat samotné hodnocení letošních účastníků soutěže. Podle počtu budou zpracovány rozvrhy jednotlivých návštěv v obcích, samotné hodnocení v obcích a hlavní úkol vyhodnocení celé soutěže. Součastně nás jako vítěze čeká v obci Tučín také příprava a prezentace před Evropskou komisí. (mah)

6

KN |březen 2010 |

STRUČNĚ A JASNĚ ● Dvacet a půl tisíce, takový je současný průměrný plat na jihu Čech. Je to zhruba o tři tisíce méně než celorepublikový průměr. Za loňský rok vzrostla Jihočechům průměrná mzda o 647 korun, vzrůst lze ale přičítat na vrub krize, kdy se zaměstnavatelé při propouštění zbavovali především méně kvalifikovaných zaměstnanců s nižší mzdou. Jihočeši jsou co do průměrné mzdy na devátém místě v zemi. ● Kdo touží po klíšťové enceflitidě, má největší pravděpodobnost nakazit se právě v  jižních Čechách. Ty patří dlouhodobě k největším přírodním ohniskům této nákazy v  Evropě. Loni se tady léčilo 147 pacientů, což je 18 procent všech nakažených v zemi. I proto patří obyvatelé kraje mezi nejvíc proočkované – proti encefalitidě se nechalo očkovat zhruba třicet procent lidí, celostátní průměr je přitom 16 procent. ● Bývalý hejtman Jihočeského kraje Jan Zahradník, který se v  současné době živí jako prorektor Jihočeské univerzity, by se mohl opět objevit v politice. Spekulovat se začalo o tom, že by mohl vystřídat svého spolustraníka Juraje Thomu v křesle primátora krajského města. Exhejtman tuto možnost zatím nekomentoval s  tím, že se zatím plně věnuje svojí prorektorské práci na univerzitě.

JIHOČESKÝ KRAJ

Zima by do rozpočtu díru udělat neměla „Stavební stav, respektive jeho rozsah u komunikací v našem vlastnictví na území Jihočeského kraje není, dle našeho názoru, výrazně odlišný od předchozích let. Sąmozřejmě se objevují v některých místech lokální výtluky a jiné poruchy, ale výrazně odlišný stav od jiných let není,” říká Jiří Klása, vedoucí odboru dopravy a silničního hospodářství.

TÉMA Jihočeský kraj má ve svém vlastnictví celkem 5 459 kilometrů silnic, z nichž silnice II. třídy tvoří 1 638 kilometrů a silnic III. třídy je 3 821 kilometr. „Již od okamžiku převzetí tohoto majetku od státu se stala jeho obnova a zvýšení kvality jednou z priorit kraje. Proto jsou každoročně vynakládány na modernizaci a opravy silnic nemalé finanční prostředky. Jejich výše dosáhla za předchozích sedm let celkem 5,05 miliardy korun. Odhadujeme, že aby naše dopravní síť odpovídala současným potřebám, budeme muset v následujících pěti letech investovat ještě obdobnou sumu,” řekl náměstek hejtman Martin Kuba. Pro účely plánu zimní údržby kraj silnice rozděluje podle pořadí důležitosti na silnice 1. pořadí, kam patří silnice I. třídy a dopravně důležité silnice II. třídy. Dále jsou to silnice 2. pořadí, kam patří zbývající úseky silnic II. třídy nezařazené do 1. pořadí a dopravně důležité silnice III. třídy a nakonec to jsou silnice 3. pořadí, do kterých spadají ostatní silnice III. třídy neza-

řazené do 2. pořadí a udržované zpravidla pluhováním a také neudržované silnice, na kterých není provozována osobní linková doprava, a mají malý dopravní význam. Podle toho Správa a údržba silnic stanovuje časové lhůty, v jakých na cesty vyráží mechanizace. Pro silnice 1. pořadí musí sypače vyjet do tří hodin od nahlášení kalamitního stavu, na silnice 2. pořadí je to do šesti hodin a na zbývajících silnicích 3. pořadí musí být sypače do 12 hodin.

ší finanční prostředky, samozřejmě je rádi využijeme,” uvedl. Opravy škod způsobených zimou budou podle vedoucího odboru dopravy započaty v okamžiku příznivých klimatických podmínek, které lze očekávat na začátku měsíce dubna. Kromě výše nákladů přitom kraj zatím nemá ani přehled o způsobených škodách. „Zatím nelze určit stav komunikací a ani náklady na opravy po zimní údržbě,” řekl provozní ná-

městek Správy a údržby silnic Jihočeského kraje Jan Vykouk. Dodal, že zatím ani nelze určit stav komunikací a tedy ani náklady na opravy po zimní údržbě. Kraj tak musí stále vycházet ze zkušeností v předešlém roce, kdy však region zasáhly „běžné” zimy. „V loňském roce tyto opravy v rámci Jihočeského kraje stály přibližně třicet pět milionů korun. Lze předpokládat, že vzhledem k průběhu letošní zimy budou vyšší,” uzavřel Vykouk.

Správa a údržba silnic tak počítá v provozním plánu s provedením oprav z přidělených finančních prostředků zřizovatelem. Opravy poruch v asfaltovém krytu vozovek se provádějí průběžně podle okamžitého stavu počasí, pokud znamenají přímé ohrožení bezpečnosti silničního provozu. Se souvislou opravou poruch zatím tedy krajské firmy vyčkávávají na příznivější klimatické podmínky. Michal Tillgen

KRAJ DOUFÁ, ŽE ZIMA BUDE LEVNÁ Kraj očekává, že letošní zima příliš velké zásahy do rozpočtu neudělá, zatím však čeká na finální čísla a stále neoperuje ani s přibližnými odhady v řádech milionů, tak jako jiné kraje. „Vzhledem k tomu,že v případě našeho kraje ještě zima definitivně neskončila, nemůžeme v tomto okamžiku říci, kolik nás budou opravy stát. Lze však odhadovat,že celkové náklady mohou dosahovat i několika desítek milionů korun,” dodal Klása. Uvedl, že stejně jako v předchozích letech bude kraj opravy hradit zejména ze svého rozpočtu a na to je připraven. „Pokud by se však našly nějaké dal-

Sněhová kalamita zkomplikovala život hlavně řidičům.

foto: Picasaweb

PLZEŇSKÝ KRAJ STRUČNĚ A JASNĚ ● Tramvaj nebo trolejbus na Borská pole – tyto dvě varianty posuzovaly Technické úřady města Plzně. Ukázalo se, že provozně levnější a termínově reálnější bude výstavba tramvajové trati. ● Evropská kontaktní skupina zahájila první cyklus vzdělávacích kurzů pro cizince z třetích zemí, zaměřených na jejich uplatnění a integraci na trhu práce. Vzdělávání probíhá v rámci projektu „Šance -- práce -- integrace!“ v Plzeňském kraji, začalo už v polovině ledna a s přestávkami poběží až do listopadu. Cílem projektu je poskytnout cizincům orientaci na pracovním trhu. ● Neziskové organizace z druhého plzeňského obvodu mohly až do 15. března žádat o dotaci či finanční dar z grantů poskytovaných obvodní radnicí. Radní zatím schválili, že na granty poskytnou jeden milion korun. ● Zastupitelstvo města Plzně schválilo založení obchodní společnosti POVED, s. r. o. (Plzeňský Organizátor VEřejné Dopravy). Jejími společníky budou Plzeňský kraj s 66procentním obchodním podílem a statutární město Plzeň s 34 procenty. Společnost POVED, s. r. o. navazuje na činnost Plzeňského holdingu, a. s., který v letech 2002 - 2007 vykonával činnosti organizátora Integrované dopravy Plzeňska.

Kraj dá injekci zhruba 40 milionů Zimní období v sezóně 2009/2010 je v porovnání s předchozími zimami krutější a hlavně delší než v předchozích letech. „Vidíme, že zimní počasí se vrací a pokračuje i v měsíci březnu se stejnou intenzitou jako v měsících lednu a únoru. Není to nic neobvyklého, vždyť i pranostika říká 'Březen za kamna vlezem',“ říká hejtmanka Plzeňského kraje Milada Emmerová.

TÉMA „Z hlediska zimní údržby, kterou provádějí Správy a údržby silnic Plzeňského kraje, se jedná dle zpracovaných „Plánů zimní údržby“ o zařazení cca 400 osob a cca 171 mechanizmu, z toho 120 sypačů. Vzhledem k průběhu letošní zimy - hodně sněhu, mráz apod. - je třeba konstatovat, že si silničáři i jejich stroje sáhli až na dno svých sil. Jednalo a stále se ještě jedná o maximální nasazení jak lidí, tak strojů, do odstraňování následků zimy. Stroje i lidé zatím vydrželi. Je třeba poděkovat všem, kteří se na přípravě na zimní období podíleli. Plzeňský kraj vlastní cca 4 600 km silnic II. tř. a III. tř., což není právě málo. Často se zapomíná, že za kvalitními výsledky zimní údržby právě stojí zaměstnanci SÚS Plzeňského kraje a jejich poctivá práce,“ říká o situaci v Plzeňském kraji hejtmanka Milada Emmerová. SILNIČÁŘI BUDOU CHTÍT O 68 MILIONŮ VÍC A jaké tedy byly náklady na zimní údržbu v této, na sníh mimo-

řádně bohaté, zimě? „Dosud můžeme veřejnost seznámit s náklady na zimní údržbu do konce ledna 2010. To je prozatím 144 mil. Kč. Za únor odhadujeme náklady na údržbu v Plzeňském kraji na cca 70 mil. Kč. Jen pro zajímavost, celá zimní údržba v období 2008/09 přišla na 193 mil. Kč,“ vyčísluje náklady hejtmanka. Zima 2009/10 podle zákona bude trvat za normálních podmínek do 31. 03. 2010. Náklady na zbývající měsíce zimy bude kraj znát přesně ve druhé polovině měsíce dubna. Teprve potom může konstatovat, kolik peněz mu zbylo na letní údržbu - výspravy, sečení atd. - tzn. „Výrobní plán“. Za celý Plzeňský kraj dle informací SÚS PK bude kraj požadovat cca 68 mil. navýšení rozpočtů SÚS na doplnění potřebných finančních prostředků na splnění úkolů v letní údržbě. „Jaká bude skutečná finanční ztráta, budeme vědět úplně přesně ve druhé polovině dubna, kdy SÚS PK provedou konečné vyhodnocení nákladů na zimu. Je třeba uvést, že celkový příspěvek na provoz SÚS PK se téměř vůbec ne-

foto: KN

Ilustrační foto. mění. Náklady na zimní údržbu se nedají přesně naplánovat, proto vlastní „Výrobní plán“ na rok sestavují SÚS PK teprve po vyhodnocení zimy ze zbývajících provozních prostředků přidělených na činnost od KÚPK,“ upřesňuje finanční situaci Milada Emmerová. Na zimní údržbu si SÚS vyhrazují finanční prostředky dle svých dlouholetých zkušeností. Každá trochu jinak, ale za Pl-

zeňský kraj lze konstatovat, že je to cca 180 mil Kč. Skutečná spotřeba finančních prostředků se projeví až na konci zimy, to znamená po celkovém vyhodnocení zimního období. „Předpokládaným navýšením finančních prostředků se bude zabývat vedení Plzeňského kraje. Očekáváme navýšení prostředků o cca 40 mil. Kč. Povrchy silnic se opravdu musejí řešit. Každý občan vidí, v jak špatném stavu povrchy silnic ve

vlastnictví Plzeňského kraje jsou. Doufejme, že alespoň uvedené navýšení finančních prostředků postačí na vyspravení silnic tak, aby bylo možné se dostat po bezpečně sjízdném povrchu silnice do každé vesnice našeho kraje,“ říká hejtmanka Emmerová. Na navýšení prostředků má Plzeňský kraj rezervy díky tzv. přebytku z minulých let, tj. financí, které „pluly mimo rozpočet“. Jana Bartošová

ROZHOVOR

KN | březen 2010 |

7

„Ceny nových silničních staveb u nás, v Německu a Rakousku jsou srovnatelné,“

říká ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Jaroslav Krauter Dopravní infrastruktura je bezesporu pro každou zemi a její ekonomiku velmi důležitou oblastí. Špatná dopravní síť přináší izolaci, pomalejší rozvoj lokality, nezaměstnanost. Česká republika je protkána hustou sítí dopravních tras a další buduje. To ale znamená, že potřebuje na výstavbu a údržbu věnovat značné finanční prostředky. Ty protékají přes Státní fond dopravní infrastruktury, v jehož čele stojí Jaroslav Krauter. S ním jsme hovořili nejenom o penězích investovaných do silnic a tratí, ale například i o zapojení soukromých subjektů nebo aktuálně o pomoci státu krajům při obnově zimou poničených komunikací. Pane řediteli, jsme už sice v první třetině roku 2010, chtěl bych vás ale požádat o ohlédnutí se za rokem minulým, tedy 2009. Jaký z  vašeho pohledu byl, co se podle vašeho názoru v oblasti dopravního hospodářství podařilo a co naopak? Při ohlédnutím za minulým rokem musím především uvést skutečnost, že za celou historii existence SFDI – tedy od roku 2000 - se v  roce 2009 podařilo proinvestovat největší objem finančních prostředků – celkem téměř 88 mld. Kč. Asi nemá smysl vyjmenovávat v  tomto rozhovoru všechny akce, které byly jak v silniční, železniční nebo vodní infrastruktuře dokončeny v loňském roce, nicméně bych rád vybral jen ty snad nejvýznamnější - dostavbu a uvedení do provozu dálnice D47 do Ostravy nebo akce Sedlice - Opatovice. Pokud budeme hovořit o železniční infrastruktuře – tak je potřeba určitě zmínit elektrizaci tratí Šatov - Znojmo, Milovice - Lysá nad Labem a Zábřeh - Šumperk. Nebo na koridorových stavbách dokončení stavby Doubí u Tábora - Tábor. Pokud mám hovořit o principiálních záležitostech, u nichž vnímám zpoždění, tak je jistě nutné zmínit posouvání zahájení pilotního projektu PPP. Pokud bychom měli stavět a opravovat dopravní komunikace z vlastních zdrojů, asi by na to nestačil rozpočet státu, určitě se shodneme, že velkou finanční pomocí v oblasti dopravních staveb jsou evropské fondy. Jak se z nich dosud daří čerpat prostředky? Ano, máte pravdu, díky financování z evropských fondů se ve značné míře urychlila řada akcí, pro představu z  celkových proinvestovaných 88 mld. Kč v roce 2009 představovaly tzv. evropské fondy celkem téměř 26 mld. Kč. Zde bych rád podal informaci, že v  rámci Operačního programu doprava se daří čerpat bezkonkurenčně nejvíce finančních prostředků v  rámci České republiky. Pro letošní rok je ve vyrovnaném  rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury částka přesahující 96 miliard korun. Je tato suma peněz dostatečná pro potřeby české dopravní infrastruktury? Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury není příliš veselé čtení, především střednědobý výhled do roku 2012 je vcelku pesimistický. Proč? Schválený rozpočet na rok 2010 je podle mého názoru potřebné vnímat ze dvou základních úhlů pohledu. Prvním je skutečnost, že i přes globální ekonomické zpomalení byl schválen rekordně nejvyšší rozpočet v historii SFDI, mluvíme totiž o částce mírně převyšující 96 mld. Kč. Při této příležitosti bych především chtěl vyzvednout velmi pozitivní přístup Vlády ČR a Poslanecké sněmovny ČR, kdy i přes již naznačené restriktivní omezení z  hlediska volných finančních prostředků bylo odsouhlaseno pokračování výstavby páteřní dopravní infrastruktury. I přes tuto na první pohled skvělou zprávu, je nutné konstatovat, že chybějící finanční prostředky potřebné pro dopravní infrastrukturu jsou v  tomto okamžiku vyčísleny na úroveň téměř 28 mld. Kč. Co se týče zmíněného

střednědobého výhledu do roku 2012 tak bych rád uvedl, že SFDI předpokládá v nejbližším období dokončit náhradní formy financování, a to již zmíněnými PPP projekty nebo účelovými emisemi dluhopisů pro překonání aktuálních finančních potřeb pro dokončení výstavby dopravní infrastruktury. Může se stát, že některé důležité dopravní stavby, které jsou v plánu pro následující léta, budou zpožděny nebo dokonce zastaveny? Nechci zastírat, že vždy existují možnosti zpoždění staveb z  důvodů nedostatku finančních prostředků. Taková je realita, avšak této problematice je v  rámci SFDI věnována zvýšená pozornost. Jak jsem již uvedl v předchozí části našeho rozhovoru, SFDI hledá nové cesty financování, ale je potřebné si realisticky uvědomit, že u některých akcí může přijít do úvahy i přehodnocení stávajících harmonogramů výstavby. Jaký je váš názor na financování dopravních staveb prostřednictvím PPP projektů, je toto cesta k vybudování klíčových komunikací bez nutných státních investic? Financování dopravních staveb prostřednictvím PPP projektů umožní jejich realizaci i v době, kdy se rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury potýká s  nedostatečným množstvím finančních prostředků na přímé financování při zadání klasických veřejných zakázek na výstavbu. V  současném systému klasického zadávání veřejných zakázek na výstavbu není zhotovitel motivován ke snížení nákladů na provoz a údržbu během životního cyklu projektů. Při využití modelu PPP je koncesionář motivován ke snižování těchto celoživotních nákladů a je předpoklad, že tento přístup povede ke snížení celkových nákladů na projekty PPP během celého trvání koncesionářské smlouvy. Financování výstavby bude zajištěno soukromým sektorem a soukromými prostředky s tím, že platby z veřejných prostředků budou odloženy až po zprovoznění staveb. Aktiva projektů PPP se navíc evidují mimo bilanci veřejných rozpočtů a veřejného dluhu. Jaké nejvýznamnější dopravní stavby se v  průběhu letošního roku uskuteční a jak velké tyto stavby budou z hlediska investičních výdajů? To je velmi těžká otázka. Zkusím vysvětlit na příkladu – pro určitou lokalitu může být nejvýznamnější dopravní stavbou lokální přeložka či obchvat, který z celkového pohledu finančních prostředků ze SFDI se může jevit nezajímavým. Avšak je to velmi důležité pro obyvatele, kteří se třeba potýkají s místními dopravními problémy, s  bezpečností dopravy v  místě, a tak podobně. Na druhou stranu není problém vyjmenovávat řadu velkých staveb – z hlediska finančních objemů, ale to vše si mohou vaši čtenáři lehce najít na našich webových stránkách. Nicméně asi nejvýznamnější událostí roku 2010 z hlediska výstavby dopravní infrastruktury bude dokončení a zprovoznění jižní části obchvatu Prahy, které by mělo velmi významně uleh-

čit tranzitní dopravě v  Praze. Plánujeme, že v letošním roce budou dokončeny silnice kategorie D, I. třídy a R v celkovém rozsahu 112,3 km. Dálnic tedy 11,3 km, I. třídy 49,1 km a R v délce 51,9 km. Pokud se týká železniční infrastruktury, tak nejvýznamnější akce, u kterých předpokládáme ukončení, je především pilotní projekt ETCS v úseku Poříčany - Kolín, optimalizace trati Benešov – Strančice a rekonstrukce železničního uzlu Břeclav, 1. stavba. Některé dopravní stavby mohou omezit finanční zdroje, častým problémem, alespoň soudě podle zpráv tisku, jsou také výkupy pozemků. Je to skutečně tak velká potíž zaviněná špatnou legislativou nebo je to z vašeho hlediska jen provozní marginálie? Nejsem právník, abych mohl zasvěceně pohovořit o vlivu legislativy na řešení problematiky výkupů pozemků pro dopravní infrastrukturu. Nicméně je skutečností, že stávající mechanismus výkupů je z našeho pohledu komplikovaný, v řadě případů až prohibitivní. Názorně to bylo vidět na záležitosti výkupů pro dokončení části dálnice D11 na Hradec Králové. Oblíbenou argumentací kritiků našeho dopravního hospodářství je to, že se u nás staví nejdražší silnice v Evropě. Nedávno jsem přímo od vás slyšel protiargumentaci k tomuto tvrzení, mohl byste ji, prosím, zopakovat pro naše čtenáře? Rád čtenářům našeho rozhovoru přiblížím v čem je jádro problémů – je to totiž velmi jednoduché – prostě srovnávat srovnatelné, a neargumentovat účelově zjednodušenými příklady. Jistě jste slyšeli nebo četli, že někde jsou ceny až čtyřnásobné, ale to je naprostý nesmysl. Nemůžeme například srovnávat cenu za kilometr dálnice, který prochází městem, se silnicí, která je ve volné krajině. Nebo srovnávat dvoupruhové komunikace v zahraničí s našimi dálnicemi, které mají čtyři pruhy, atd. Nedají se prostě a jednoduše vysvětlit všechna specifika, která se mohou negativně podepsat na takovém neodborném a zkresleném porovnání. Snad ještě jedno doplnění – v nedávné době proběhl odborný seminář na Úřadu vlády ČR za účasti zahraničních expertů z Německa a Rakouska. V rámci semináře byly projednávány různé aspekty porovnání a závěr vyzněl jednoznačně – ceny nových silničních staveb v ČR, Německu a Rakousku jsou srovnatelné. Předpokládám, že snahou fondu je rovnoměrně investovat peníze do všech druhů dopravy, nicméně do které oblasti tečou největší finanční prostředky? Podrobné údaje o výdajích do jednotlivých typů dopravní infrastruktury jsou pochopitelně k dispozici a v blízké budoucnosti budou detailně zveřejněny na našem webu v podobě výroční zprávy za rok 2009. Při tvorbě rozpočtu na daný rok se SFDI řídí především přijatou dopravní strategií a v  jednotlivých letech se finanční objemy, určené do konkrétního základního typu infrastruktury, liší podle stavu aktuální rozestavěnosti v určitých segmentech dopravní infrastruktury. V této souvislosti mne napadá podotázka týkající se cyklostezek. Trendem posledních let jsou zvyšující se investice právě do těchto staveb, bude z  tohoto hlediska na tom letošní rok stejně? Problematika cyklostezek je od samého začátku existence fondu jednou z  aktivit, která je nedílnou součástí každoročního rozpočtu SFDI. Pro představu, od začát-

ku existence fondu byly profinancovány celkem 322 akce charakteru cyklostezek v  celkovém objemu více jak 940 mil. Kč. Pro rok 2010 je připraveno vyčlenit na cyklostezky 190 mil. Kč a na rok 2011 předpokládáme vyčlenit 200 mil. Kč. V nadcházejících měsících bude zahájen výběr konkrétních cyklostezek k  financování z  letošního rozpočtu. Rád bych také dodal, že v rámci každoroční soutěže Dopravní stavba roku, vloni získala Cenu ředitele SFDI cyklostezka Děčín - Horní Žleb. Rozhovor, který spolu vedeme pro Krajské noviny, se pochopitelně musí dotknout i krajů. Jaká je spolupráce Státního fondu dopravní infrastruktury s českými a moravskými regiony? Spolupráce s  jednotlivými kraji je dlouhodobého charakteru a já bych ji hodnotil jako velmi dobrou. Tato spolupráce má však několik rovin. První rovinou je aktivita, kdy SFDI z aktuálně volných finančních prostředků pomáhá zálohově financovat krajské dopravní infrastrukturní projekty, které jsou následně uhrazeny z regionálních operačních programů. Je však potřebné připomenout v této souvislosti, že jednotlivé kraje od roku 2005 jsou vlastníky silnic II. a III. třídy, hospodaří samostatně s tímto majetkem a na údržbu a výstavbu také kraje získávají každoročně podíl na spotřební dani. I přes tuto skutečnost, v mimořádných havarijních situacích velkého rozsahu nebo v  případě, že z důvodů objízdných tras vede dopravní tok místo I. tř. na komunikacích nižších tříd, je možnost v naléhavých havarijních případech finanční výpomoc i ze strany SFDI do lokální krajské silniční sítě II. a III. třídy. V Pardubickém kraji byly nedávno hodnoceny závěry studie, která se zabývala možností zavést mýto pro vozidla nad 3,5 tuny na silnicích II. a III. třídy. Vy sám jste se jednání zúčastnil, jaký názor na možnost, že by se mýtné platilo i na krajských silnicích, jste si udělal? Závěry studie byly myslím velmi přínosné pro pochopení kontur dopravní problematiky na krajské úrovni. Já se domnívám,

v souladu s prezentovanými závěry, že zavedení výběru mýta na I. tř. by mohlo způsobit přenos těžké dopravy na silnice II. a III. tříd z důvodů úspor dopravců na mýtném. Tyto silnice nejsou konstrukčně dimenzovány na tento typ přepravy, a proto by jistě došlo k výrazně rychlejšímu narušení těchto vozovek. Jsem přesvědčen, že úvahy o mýtném na silnicích II. a III. tříd je potřebné ještě velmi pečlivě rozpracovat. Pomalu ale jistě končí zima, která přinesla kalamitní stavy, střídání teplot a také poměrně značné poškození dopravních komunikací. Máte už představu o tom, jaké škody počasí na dopravních stavbách způsobilo? Budou prostředky na jejich opravy? Značné škody na svých silnicích budou evidovat po zimě i kraje, existuje podle vás možnost, že stát, například vaším prostřednictvím, krajům s  financováním oprav pomůže? Nemýlím-li se, dosud mohly kraje získat státní prostředky pouze na škody způsobené na dopravní infrastruktuře povodněmi. Letošní zima byla z našeho pohledu poněkud méně laskavá než v  předchozích letech. Dopravní infrastruktura se potýkala s  velkou zátěží a škody po letošní zimě budou enormní. Z  tohoto důvodu byl projednán obsáhlý materiál ve Vládě ČR informující o situaci a byly předloženy návrhy na řešení. Vláda odsouhlasila zvýšení finančních prostředků ke krytí škod po zimě v celkové výši 2,25 mld. Kč. Zvýšené náklady na opravy a zvýšenou údržbu se pochopitelně dotknou všech druhů dopravních sítí, tedy jak silniční, tak i železniční. Z těchto celkových prostředků se předpokládá i posílení finančních prostředků pro všechny kraje. Je plánováno, že přibližně polovina finančních prostředků půjde na opravy infrastruktury ve vlastnictví krajů. S určitou nadsázkou se dá říci, že řidiči příliš nerozlišují, jestli jedou právě po silnici první, druhé nebo třetí třídy, ale vždy rozlišují, jestli jedou po dobré nebo rozbité silnici. A záměrem SFDI je dosáhnout v rámci finančních možností, aby všechny komunikace byly v  co nejlepším stavu. Rozhovor připravil: Miloš Spáčil

8

KN |březen 2010 |

100064_Inz_JARO_EV_276x409.indd 1

INZERCE

15.2.10 10:42

KARLOVARSKÝ KRAJ

KN | březen 2010 |

V kase silničářů bude asi o 10 milionů méně Zimní období bylo letos velmi náročné, dlouhotrvající mrazy i vydatné sněhové srážky znamenaly pro silničáře maximální nasazení při údržbě komunikací, kterou pro Karlovarský kraj zajišťuje Údržba silnic Karlovarského kraje, a. s.

TÉMA „Podobně jako v ostatních krajích jsme z důvodu nižších dodávek soli k chemickému ošetření silnic museli přistoupit k alternativní údržbě asi 950 km silnic s nižší důležitostí, sypalo se tedy drtí v kombinaci se solí. V současnosti už je opět zásoba soli dostatečná. Bohužel, zima poznamenala řadu úseků silnic v regionu, především v horských oblastech, čili postupně budeme zjišťovat stav nejvíce poškozených komunikací a provádět jejich opravy,“ říká o letošní zimě na Karlovarsku hejtman Josef Novotný. ZIMA O DESET MILIONŮ DRAŽŠÍ Na zimní údržbu krajských silnic (II., III. tříd) bylo v období 11/2008 – 3/2009 vynaloženo 94,9 milionu korun, oproti tomu na zimní údržbu v období 11/2009 – 3/2010 se plánuje vynaložit cca 103,7 milionu korun. Podle slov Zdeňka Pavlase, ředitele Krajské správy a údržby silnic Karlovarského kraje si listopad a prosinec roku 2009 vyžádaly přesně 40 430 tis. Kč, z toho připada-

lo na mimořádný spad sněhu v měsíci říjnu cca 8 milionů Kč. Údržba v lednu a únoru pak přišla na 41 600 tis. Kč, z toho si jen odvoz sněhu zejména z průjezdných úseků obcí vyžádal cca 800 tis. Zbylé náklady jsou plánovány na měsíc březen. Náklady na zimní údržbu se tak podle slov hejtmana Novotného zvýší oproti původně vyčleněným financím asi o 10 milionů korun. Zdeněk Pavlas tuto částku odhaduje na 7 milionů korun. „Skutečné celkové navýšení nákladů bude stanoveno po skončení zimního období v závislosti na počtu dnů s velkým spadem sněhu dle příslušného ustanovení uzavřené smlouvy o dílo na údržbu silnic II.a III. třídy v Karlovarském kraji,“ říká Zdeněk Pavlas.

STRUČNĚ A JASNĚ ● V regionu úspěšně probíhá realizace řady projektů financovaných z dotací z ROP Severozápad. Spolu s novináři si postup prací prohlédl koncem února hejtman Josef Novotný a místopředseda Výboru Regionální rady Tomáš Hybner. ● Za peníze z Cíle 3 se bude rekonstruovat rozhledna na Klínovci. Rekonstrukce rozhledny je součástí projektu „Zařízení a infrastruktura cestovního ruchu v oblasti Centrálního Krušnohoří 1. etapa“ . ● Čeští a němečtí zdravotníci společně zdokonalují jazykové znalosti Děje se tak díky projektu, do kterého se zapojila Karlovarská krajská nemocnice s německou nemocnicí v Annabergu. Projekt by měl usnadnit lékařům a sestrám na obou stranách hranice nejen vzájemnou komunikaci, ale i možnost dorozumět se s pacientem - cizincem.

PŮJČKY NEJSOU SPRÁVNÁ CESTA foto: KN

Ilustrační foto. A jak se bude očekávaný propad v  kraji řešit? „V  první řadě musíme přesně vyčíslit náklady na zimní údržbu a zkontrolovat stav silnic. Teprve následně a se znalostí přesných čísel budeme uvažovat o dalších opatřeních. V minulosti vždy došlo při mírné zimě a nižších nákladech k  převedení finančních prostředků na

9

letní údržbu a naopak. Již dnes lze odhadnout, že náklady na zimní údržbu budou minimálně o 10 milionů korun vyšší, ale jaký je přesný stav povrchů silnic budeme vědět, až zcela zmizí sníh. Jisté je, že půjčky na běžnou údržbu silnic by nebyly správnou cestou, a pokud si kraj půjčuje pe-

níze pro Krajskou správu a údržbu silnic, tak jedině na předfinancování evropských projektů,“ říká Josef Novotný. „Tato otázka bude řešena po vyčíslení navýšení nákladů. Vzhledem k současné podobě krajského rozpočtu na rok 2010 a tedy i výši schváleného provozního příspěvku pro

Krajskou správu a údržbu silnic Karlovarského kraje, p.o., lze předpokládat, že navýšení nákladů na zimní údržbu bude mít dopad do objemu a sortimentu prací běžné letní údržby silnic v Karlovarském kraji pro rok 2010,“ doplňuje Zdeněk Pavlas. Jana Bartošová

● Krajské internetové stránky budou mít novou tvář. Přehlednější a přívětivější pro uživatele - takové budou zmodernizované internetové stránky Karlovarského kraje. Zjednoduší se především titulní strana portálu a vznikne samostatný web s názvem Karlovarský kraj.

ÚSTECKÝ KRAJ

Opravy po zimě přijdou na desítky milionů Finanční prostředky vyhrazené na údržbu silnic v  roce 2010 nebudou s největší pravděpodobností stačit. Sníh vyčerpal pokladnu nejen Správy a údržby silnic, ale také měst a obcí, které budou muset situaci řešit omezením výdajů na silnice během letních měsíců.

TÉMA Největší výdaje na údržbu krajských silnic zaznamenali silničáři během prvních dvou měsících letošního roku. Úvod letošního roku totiž patřil mezi nejnáročnější v posledních letech. Dokládá to i finanční situace, se kterou se musí vypořádat krajská Správa a údržba silnic. Podle provozní náměstkyně SÚS Ústeckého kraje Lenky Holovské stála údržba silnic v  sněhově bohatém lednu téměř 50 milionů. A to je daleko vyšší částka, než jakou stála za stejné období údržba v loňském roce. „Leden letošního roku nás stál na údržbě silnic druhých a třetích tříd asi 49 milionů korun. A to je daleko vyšší číslo, než tomu bylo v lednu 2009. Ten nás totiž přišel na necelých 30 milionů.“ A tento devatenáctimilionový propad bude s velkou pravděpodobností doplněn propadem za únor. Podle předběžných odhadů kraje by únor mohl přijít silničáře na dalších 35 milionů. Konkrétní postup Správy a údržby silnic však bude znám až na konci března, kdy se definitivně vyčíslí uplynulá zima a stanoví se strategie, jak se s očekávaným propadem v rozpočtu vyrov-

nat. „Naše organizace má samozřejmě vyhrazené prostředky z rozpočtu kraje na celý rok 2010. Ale až na konci března se uvidí, kolik peněz si necháme na zimní údržbu v  listopadu a prosinci a kolik peněz nám tak vystačí na běžnou údržbu v letních měsících,“ dodala náměstkyně Lenka Holovská. OPRAVY BUDOU STÁT DESÍTKY MILIONŮ Velký problém se ovšem rýsuje s  opravami poničených silnic po těžké zimě. Špatný stav komunikací bude nutné řešit a podle prvních odhadů přijdou nejnutnější jarní opravy na dalších 35 milionů korun. Opravy v průběhu celého roku pak mohou stát dalších 50 milionů. Vzhledem k tomu, že velkou část peněžních prostředků spolkla a spolkne zimní údržba, bude nutné hledat další zdroje peněz, nebo hledat jiné varianty šetření. „Zvýšené náklady na zimní údržbu se tedy promítnou do celkových nákladů na údržbu silnic II. a III. třídy, které jsou v  majetku kraje. Ústecký kraj se samozřejmě bude snažit opravit veškeré své silnice a bude hledat řešení, jak najít v  rozpočtu potřebné finanční prostředky na jejich opravy,“ potvrzuje za Ústecký kraj tisková mluvčí Magda-

lena Hanáčková. Podle ní se začne opravovat hned, jak to dovolí klimatické podmínky. V  současnosti je v  kraji stále ještě zimní počasí a opravy vyžadují vyšší denní teploty a stálejší počasí. S prvními opravami by se tak mohlo začít v dubnu. „Na lokální výspravy a výtluky po zimním období vypsala již Správa a údržba silnic Ústeckého kraje, příspěvková organizace, výběrové řízení na jednotlivé dodavatele.   Opravy budou probíhat také v  průběhu celého roku dle potřeby a klimatických podmínek,“ dodala mluvčí Hanáčková.

DALŠÍ ZDROJE FINANCÍ SE HLEDAJÍ TĚŽKO Za špatnou situaci ovšem nemůže pouze náročnější zima, ale také ekonomická situace kraje, která je díky finanční krizi horší, než tomu bylo v  minulých letech. Najít další finance pro případné navýšení rozpočtu Správy a údržby silnic tak bude velmi obtížné. A Správa a údržba silnic nemá jiné možnosti, jak finance navíc získat. Nelze sáhnout ani do peněz, které jsou určeny na investice. „Finance na investiční akce v  oblasti dopravní infra-

struktury s  údržbou silnic příliš nesouvisí. Navíc i investice musíme kvůli nedostatku peněz omezovat,“ posteskla si náměstkyně Lenka Holovská. Přesto SÚS Ústeckého kraje operuje i s finančními prostředky, které nejsou z  rozpočtu kraje. „My máme nasmlouváno, že jako dodavatelé budeme provádět potřebnou údržbu na silnicích prvních tříd v kraji. I na to máme samozřejmě nějaký rozpočet.“ Podle náměstkyně však ani tady rozhodně peníze nepřebývají. „I tento rozpočet byl pro letošní rok pokrácen téměř o padesát procent.“ Filip Appl

Letošní zima je poměrně náročná. Přesto se však nevyrovná té v roce 2006. To musela s odklízením sněhu v kraji pomáhat i armáda. Zdroj: www.army.cz

STRUČNĚ A JASNĚ ● Na přelomu jara a léta dojde pravděpodobně k  prodeji osmi hektarů plochy v  průmyslové zóně Triangle. Tuto plochu si chce v  zóně koupit společnost Solar Turbines, která hodlá postavit závod na generální opravy a údržbu spalovacích turbín. Návrh záměru investora už byl sdělen zastupitelstvu kraje, který je vlastníkem zóny. ● Lázeňské město Teplice si za místo své celostátní konference v  březnu zvolili sociální demokraté. Hlavním tématem konference bylo představení volebního programu strany pro nadcházející parlamentní volby. Předseda strany Jiří Paroubek na začátku svého projevu konstatoval, že ČSSD dokáže prosadit takové změny, které během patnácti následujících let přivedou zemi mezi deset evropských států s  nejvyšším životním standardem. ● Cestujícími oblíbená tramvajová linka mezi Litvínovem a Mostem může skončit. Dopravce s  největší pravděpodobností skončí ve ztrátě, a to by mohlo znamenat v  budoucnu rušení spojů. S  financováním provozu měl Dopravnímu podniku měst Most a Litvínov pomoci Ústecký kraj, ten na tramvajovou linku ale nepřispěje.

10

KN |březen 2010 |

INZERCE

OPD

Lépe se vám pojede

Prostřednictvím Operačního programu Doprava (OPD) jsou z fondů EU čerpány prostředky na zkvalitňování naší dopravní infrastruktury. Například je díky EU optimalizována železniční trať BENEŠOV U PRAHY – STRANČICE. V rámci OPTIMALIZACE TRATI BENEŠOV U PRAHY – STRANČICE je téměř 24 km dlouhý úsek dvoukolejné elektrifikované trati rekonstruován a modernizován tak, aby zde soupravy mohly bezpečně projíždět rychlostí až 110 km/h. Projekt, který je z velké části financován Evropskou unií, zahrnuje zesílení železničního spodku, rekonstrukci mostů a podchodů, výměnu svršku, výstavbu protihlukových opatření, obnovu řídicích a komunikačních systémů a také řadu opatření zlepšujících kvalitu cestování. Dokončením projektu v průběhu tohoto roku tak bude modernizována další část 4. tranzitního železničního koridoru z Děčína přes Prahu, Tábor a České Budějovice do Horního Dvořiště, který je součástí páteřní železniční sítě v ČR.

w ww.OPD .cz inzerat OPD 276x409.indd 1

3/10/10 5:34:53 PM

NUTS II SEVEROVÝCHOD

KN | březen 2010 |

11

ROPfórum 2010 začíná na severovýchodě Čech v dubnu Pokud vás zajímá, jak úspěšně se na severovýchodě Čech čerpají dotace z Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod, jehož prostřednictvím se do Královéhradeckého, Libereckého a Pardubického kraje dostávají evropské prostředky, neměli byste chybět na velké informační akci ROPfórum 2010, která začíná v dubnu.

„Třetí ročník ROPfóra představí konkrétní projekty tak, aby si obyvatelé všech tří krajů tvořících region soudržnosti Severovýchod mohli snadno představit, co se pro ně za evropské peníze vybudovalo a jak jsou tyto dotace pro rozvoj regionu přínosné,“ říká ředitel Úřadu Regionální rady Zdeněk Semorád. ROPfórum se koná po celý letošní rok. Co nás tedy čeká v  jeho jarní části?

Na úspěšné projekty poukáže Regionální rada NUTS II Severovýchod v rámci tak zvaného Dne s  ROPem, a to v  každém kraji. Krajští hejtmani navštíví tento den tři úspěšně realizované projekty. Svůj program vždy zakončí v  místě jednoho z  nich, kde kromě kulturní a společenské akce pro širokou veřejnost otevřou putovní plakátovou výstavu realizovaných projektů. Ta pak bude během letošního roku instalována v řadě jiných míst na severovýchodě Čech, tedy na úřadech, knihovnách i v obchodních centrech. V  Pardubickém kraji se vydá 14. dubna hejtman a předseda Regionální rady Radko Martínek do Chrudimi na prohlídku rekreačních lesů Podhůra. Dále bude pokračovat ve Vysokomýtské nemocnici, kde si prohlédne modernizované přístroje. Svou cestu zakončí v Poličce, konkrétně v Centru Bohuslava Martinů, spolufinancovaném stejně jako ostatní dva projekty z ROP Severovýchod. Liberecký hejtman a místopředseda Regionální rady Stanislav Eichler si prohlédne realizované projekty ve svém kraji 28. dubna. Nejdříve navštíví Novou Ves nad Nisou, konkrétně areál TEPRBERK, dále se zastaví v  Osečné na cyklostezce

Lázně Kunratice – Lesní domky a program zakončí v Chrastavě v Centru volnočasových aktivit. Královéhradecký hejtman Lubomír Franc a místopředseda Regionální rady navštíví realizované projekty 25. května. Cestu zahájí v Kulturním a spolkovém domě Černilov, pokračovat bude ve Dvoře Králové nad Labem, kde byl postaven s přispěním ROP Severovýchod Safari kemp, cestu uzavře v lázeňském komplexu Strom života v Lázních Bělohrad. Podrobný popis všech zmíněných projektů naleznete na www.rada-severovychod.cz v sekci Realizované projekty. O tom, kolik projektů bylo z ROP Severovýchod dosud finančně podpořeno a jak vysoká je celková částka v kraji, se dozvědí obyvatelé i náhodní turisté také z billboardů, umístěných v jarních měsících u krajských měst, a také z  novinových článků. Přes všechny zmíněné akce vyvrcholí ROPfórum 2010 letos na podzim seminářem pro příjemce dotací z ROP Severovýchod. „Půjde o výměnu zkušeností s čerpáním unijních prostředků, zprostředkování dobré a špatné praxe i poděkování všem projektovým týmům, které se podílejí na rozvoji severovýchodních Čech. Na semináři se také vyhlásí výsledky soutěže regionálních projektů a současně pokřtíme knihu věnovanou úspěšným příjemcům a jejich projektům,“ dodává Zdeněk Semorád. (ej)

Předsedu Regionální rady Radko Martínka čeká v dubnu návštěva třech projektů spolufinancovaných z ROP Severovýchod – prohlídka rekreačních lesů Podhůra na Chrudimsku, Vysokomýtské nemocnice a Centra Bohuslava Martinů v Poličce. ilustrační foto: KN

ČESKÁ REPUBLIKA Stát rozšíří pomoc regionům, které doplatily na ekonomickou krizi Třicet dva. To je počet regionů aktuálně figurujících na vládním seznamu ekonomicky slabých a nerozvinutých oblastí, které chce stát podpořit. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) rozšířilo stávající soupis o jedenáct nových oblastí, kde se kvůli ekonomické krizi v poslední době výrazně zhoršila hospodářská situace a prudce stoupla nezaměstnanost.

VYMEZENÍ REGIONŮ SE SOUSTŘEDĚNOU PODPOROU STÁTU

Most

Podpora ze strany MMR představuje v  této fázi 50 milionů korun. „Peníze by měly pomoci posílit celkový rozvojový potenciál regionů a snížit odstup od ekonomicky silných oblastí. Věřím, že tato částka nebude konečná,“ upřesňuje ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška. Mezi oblastmi, které podle rozhodnutí odborníků a vlády potřebují nově pomoc od státu, jsou například okresy Česká Lípa nebo Jablonec nad Nisou. Kvůli krachu sklářského průmyslu zde výrazně stoupla nezaměstnanost, její míra se v  těchto lokalitách pohybuje nad republikovým průměrem na 13,7 %, respektive 12,2 %. „Jeden z nejhorších roků pro český trh práce je za námi. Přestože očekáváme, že ještě během prvních měsíců letošního roku se situace bude zhoršovat, nepůjde již o žádné dramatické změny,“ komentoval pro ČTK vývoj tohoto ukazatele na začátku února analytik Komerční banky Miroslav Frayer. Podpora by nově měla směřovat také do Ústí nad Labem, na okresy Blansko nebo Tachov. VE STŘÍBŘE SÁZÍ I NA CESTOVNÍ RUCH Na Tachovsku leží i Stříbro, osmitisícové město, které v loňském roce přišlo o svého největšího zaměstnavatele – zahraničního výrobce kabelových svazků. Firma s  příchodem kri-

ze a utlumením automobilového průmyslu přesunula výrobu do Rumunska. Nezaměstnanost rázem závratně stoupla až na trojnásobek celorepublikového průměru. Pobídku od státu tam proto chtějí využít především na řešení této situace. „Během posledního roku u nás přišly o práci dva tisíce lidí. Město potřebuje hlavně stabilní pracovní místa. V části areálu bývalých kasáren vytváříme zónu pro střední a drobné podnikání,“ říká Miroslav Nenutil, starosta Stříbra. Město se chce zaměřit i na rozvoj cestovního ruchu. „Finanční podpora se bude hodit. Cestovní ruch je důležitým zdrojem příjmů hlavně místních drobných podnikatelů. Máme pěknou, skoro romantickou přírodu pro turisty, ale ti zde  zpravidla nemají možnost ani koupit si rohlík, natož se někde dobře ubytovat,“ doplňuje starosta. Regiony podle místních politiků ještě stále doplácejí na nezájem či bezohlednou politiku státu minulých režimů. I po 20 letech je potom leckde těžké se s tímto břemenem vyrovnat. „Díky rozhodnutím králů, prezidentů nebo generálních tajemníků jsme dnes tam, kde jsme. Obyvatelé nemůžou za to, že se v jejich regionech experimentovalo v zemědělství, těžilo uhlí, vznikala přísně střežená území, zprivatizovaly se až k zániku sklárny nebo textilky. Proto dnes pomoc státu potřebují a zaslouží si ji,“ míní Miroslav Nenutil. A jak se pozná, že region spadá do ka-

Frýdlant

Děčín

Česká Lípa

Jablonec nad Nisou

Ralsko

Chomutov

Ostrov Sokolov

Liberec

Ústí nad Labem Teplice

Semily

Litoměřice

Trutnov Louny

Karlovy Vary

Mělník

Cheb

Mladá Boleslav

Jičín

Náchod

Kladno Milovice - Mladá Nymburk

Rakovník

Beroun

Rokycany

Tachov

Praha-západ

Kolín

Pardubice Králíky Ústí nad Orlicí

Kutná Hora Příbram

Plzeň-jih

Chrudim

Benešov

Svitavy

Havlíčkův Brod Písek Tábor

Pelhřimov Jihlava

Brno-město

Třebíč

Jindřichův Hradec

Prostějov

Vyškov

Karviná Ostrava-město Nový Jičín Frýdek-Místek

Přerov Vsetín

Kroměříž Zlín

Brno-venkov

Hranice státu

Vítkov

Olomouc Blansko

České Budějovice

Uničov Šternberk

Žďár nad Sázavou

Strakonice

Prachatice

Bruntál

Šumperk

Opava

Světlá nad Sázavou

Klatovy

Jeseník

Rychnov nad Kněžnou

Praha-východ

Plzeň-město

Domažlice

Hradec Králové

Praha

Plzeň-sever

Český Krumlov

Znojmo

Valašské Klobouky Uherské Hradiště

Břeclav

Hodonín

Hranice kraje Hranice okresu Strukturálně postižené okresy Hospodářsky slabé regiony Regiony s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností

tegorie oblastí, které si zaslouží speciální péči a soustředěnou podporu od státu? Posuzuje se míra nezaměstnanosti a počet uchazečů na jedno volné místo nebo daňové příjmy obcí od podnikatelů přepočítané na jednoho obyvatele. Hodnotí se také celkový počet podnikatelů nebo kupní síla obyvatel. „Vysoká nezaměstnanost a nízká hustota osídlení, složitá dopravní obslužnost hlavně v  pohraničí, nedostatečná nabídka služeb. Poměrně nízká  vzdělanostní úroveň na jedné straně a na straně druhé téměř nulová nabídka vysoce kvalifi-

0

50

100 km

kovaných pracovních míst – to je Tachovsko. Bez státní pomoci s tím nepohneme,“ uzavírá stříbrský starosta. POMOC PO TŘECH LETECH Ministerstvo pro místní rozvoj podporuje prostřednictvím operačních a resortních dotačních programů znevýhodněné regiony už od roku 1999, posledních 6 let v  rámci speciálního programu Podpora regionálního rozvoje. Naposledy se na hospodářsky slabé oblasti České republiky stát za-

Pro MMR vyrobilo CRR ČR Zdroj geografických dat: © ČÚZK © CRR ČR, prosinec 2009 www.crr.cz

měřil v roce 2007, kdy je podpořil více než 460 miliony korun. Pomoc se dělí do dvou oblastí. Za strukturálně postižené regiony jsou považována území s vysokým zastoupením průmyslu a vysokým stupněm urbanizace, jejichž průmyslová základna prochází výraznou restrukturalizací, spojenou s nadprůměrnou nezaměstnaností. Kategorii hospodářsky slabých regionů reprezentují oblasti s malou hustotou osídlení a nízkou životní úrovní. (mmr)

12

LIBERECKÝ KRAJ

KN |březen 2010 |

STRUČNĚ A JASNĚ ● Během loňského roku vyrostlo v  regionu rekordní množství bytů. Postaveno bylo téměř patnáct stovek nových bytových jednotek, což je v meziročním srovnání o desetinu více než v roce předcházejícím. Výrazně převažovaly rodinné domy. Loni byla také zároveň zahájena výstavba menšího počtu bytů, zřejmě z  důvodu ekonomické krize. Klesající výstavba má pokračovat i letos. ● Spory panují mezi vedením Libereckého kraje a opozicí. Jádrem pudla je půjčka, kterou si ve výši půl miliardy korun chce vzít kraj na opravu svých mostů. To se příliš nelíbí opozici, konkrétně představitelům Starostů pro Liberecký kraj. Tento politický subjekt kritizuje to, že kraj ještě nezačal splácet jeden úvěr a už se vrhá do dalšího. Vedení kraje oponuje, že potřebnou půlmiliardu kraj ve svém rozpočtu najít nemůže. ● V Libereckém kraji je už jasno, které významné osobnosti se poperou o vstup do sněmovny. Největší boj se pravděpodobně odehraje mezi sociálními demokraty, které vede někdejší skokan na lyžích Pavel Ploc a občanskými demokraty pod vedením Zdeňka Macha. Voliči najdou na kandidátkách i jméno bývalého hejtmana Petra Skokana, který je lídrem Věcí veřejných.

Na Liberecku utratili v zimě méně Podle Krajské správy silnic Libereckého kraje byla letošní zima netypická na nárazové sněhové srážky. Stále probíhající zimní období 2009 – 2010 kraj celkově hodnotí jako průměrné, co se spadu sněhu týče. Netypické však byly nárazové sněhové srážky zejména v měsíci říjnu a lednu. Tento extrémní spad sněhu začal ve druhé dekádě měsíce října, kdy napadlo téměř 50 cm mokrého sněhu. Tento těžký, mokrý sníh vedl k padání stromů, kdy bylo nutno jejich odstraňování k dosažení sjízdnosti.

TÉMA Liberecký kraj však hodnotí letošní zimu přece jen trochu jinak než ostatní. Přívaly sněhu totiž v lednu a v únoru zasahovaly zejména nížinné oblasti a převážně hornaté Liberecko se tak potýkalo s menším množstvím sněhu v porovnání s ostatními zimami. „Stále ještě nemáme náklady vyčíslené, ale předběžně to vychází na devadesát pět milionů, což je přibližně o osmnáct milionů méně než v jiných letech,” řekl tiskový mluvčí Libereckého kraje Jiří Langer. Kraj uvádí, že druhá vlna sněhových přívalů nastala počátkem letošního roku, a díky mrazivému počasí se sníh udržel téměř do konce února. Krátké, ale intenzivní spady sněhu si vyžádaly opakované zásahy. Zatímco v měsíci listopadu si krajské silnice v okresech Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec a Semily vyžádaly šest zásahů a v listopadu dokonce jen tři, v lednu to bylo třicet zásahů a v únoru dvacet šest.

Kraj má přitom jeden z největších strojových parků údržby silnic. Je vybaven sedmdesáti sypači, osmi mechanickými pluhy bez posypu, necelou padesátkou traktorových radlic, osmi sněhovými frézami a dvaceti třemi nakladači. „Finanční náklady na údržbu komunikací a zajištění jejich sjízdností čítá bez měsíce února 2010 částku 75 milionů korun,” uvádí Langer. Konečné zhodnocení zimního období 2009 - 2010 bude podle Langera provedeno na konci dubna letošního roku.

běží výspravy studenou obalovanou směsí, firmy, které opravu provádějí, hodlají zpracovat více než 18 tun směsi. Od dubna až května se pak rozeběhnou definitivní výspravy teplou obalovanou směsí. Na základě výsledků analýz ze zimní údržby kraj zpracovává plán údržby a oprav vozovek. Celková délka silnic zahrnutých do výpočtu plánu údržby a oprav je přitom 2 100 km. „Prvním krokem vytvoření plánu

je sestavení finančního plánu optimální varianty, kdy je navržena optimální technologie. Takto stanovený plán údržby a oprav silnic II. a III. třídy byl v rámci desetiletého plánovacího období vypočten na 2,3 miliardy korun,” řekl Martin Sepp, náměstek hejtmana Libereckého kraje. Dodal, že byla sestavena také varianta rozpočtu se zohledněním ročního příspěvku, který činí 1,23 miliardy korun. Z této skutečnosti vyplý-

vá, že přibližně 1,1 mld. korun chybí k tomu, aby dle optimálního plánu bylo možno opravit navržené úseky. Neopraveno tak v rámci rozpočtu zůstane 737 km, což je přibližně 35 % ve srovnání s opravami provedenými v rámci optimálního finančního plánu. Tento výpočet navíc nezahrnuje opravy mostů a příslušenství silnic a prostředky na zimní údržbu a běžnou letní údržbu silnic. Michal Tillgen

Z ANALÝZ VZEJDE PLÁN ÚDRŽBY Další činností Krajské správy silnic Libereckého kraje je v tomto období také příprava úklidu po zimě. „Jakmile to počasí dovolí, a bývá to zpravidla devátý až desátý týden v roce, začíná se v nížinách se zametáním a sběrem posypových materiálů pomocí zametacích košťat či samosběrů,” uvedl Langer. Po skončení mrazivého období vyjíždí kropící vozy. Tyto činnosti probíhají podle tání sněhu do výše položených oblastí. Dále

Liberecký kraj sníh nezaskočil, v horách ho napadlo méně.

foto: Liberecký kraj

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ STRUČNĚ A JASNĚ ● Gymnázium v  Úpici převede Královéhradecký kraj, který je jeho vlastníkem, na město. Původním záměrem bylo školu, která se potýká s  nedostatkem žáků, sloučit s gymnáziem v Trutnově, město ale zažádalo o to, aby kraj na něj gymnázium bezúplatně převedl. Krajští radní počátkem března rozhodli, že městu vyhoví. ● Zajímavou statistiku týkající se právě naplněnosti středních škol v  regionu zveřejnil Královéhradecký kraj. Ten ve svých středních školách nabízí místo dvanácti tisícům žáků, to ale výrazně převyšuje poptávku. Zatímco v  loňském roce vyšlo z  posledních ročníků základních škol šest tisíc dětí, letos se očekává, že to nebude ani pět tisícovek dětí. Situce se údajně nezlepší ani v  následujících osmi letech, a tak kraj bude nucen některé školy sloučit, jiné zrušit úplně. ● Proti záměru kraje zrušit chirurgické oddělení nemocnice v  Opočně se staví jeho primář Milič Světlík. Ten v  rozhovoru pro kolegy z  MF Dnes tvrdí, že důvody, které pro zrušení oddělení uvádí kraj, jsou pohádka. Kraj chce chirurgii v opočenské nemocnici zrušit proto, že je ve ztrátě a nevyhovuje moderním požadavkům.

Silničáři zimu zvládli, peníze jim ale chybí V současnosti pomalu odeznívající zima patřila spíše k těm náročnějším v  porovnání se zimami v  posledních deseti letech. Největší zkouškou prošli krajští silničáři především v prvních dvou měsících tohoto roku, kdy silnice čelily desítkám centimetrů sněhu a tvrdým mrazům. Jak si s tím silničáři poradili?

TÉMA Také v oblasti údržby komunikací jde samozřejmě o peníze a o fakt, že letošní zima bude o poznání dražší než ty předchozí. Zima si první sypače vyžádala nečekaně už v polovině loňského října a s  přestávkami bylo nutné udržovat silnice až do dneška. Nejkrušnějším měsícem byl leden. Jen během čtyř lednových dní, kdy silničáři v kraji bojovali s kalamitou, stála údržba silnic 25 milionů korun. Průměrně vyjde zimní údržba silnic v kraji na 200 milionů korun ročně. Už teď je jasné, že letos to bude víc. Podle informací z  kraje by se náklady mohly podobat těm ze zimní sezóny 2005/2006, kdy kraj za zimní silniční údržbu zaplatil přes 250 milionů korun. Ředitel Správy a údržby silnic Královéhradeckého kraje Miloš Štěpán tyto informace potvrzuje. „Už dnes mohu říci, že jsme tuto sezónu po stránce údržby komunikací zvládli. Zima však ještě nekončí a definitivní výsledky budeme mít až na konci března. Zatím jsou silničáři stále v  po-

hotovosti a pracují v  zimním režimu. Náklady na údržbu zatím nejsou přesně vyčísleny. Už nyní však lze s  jistotou říci, že budou o nějakých 25 - 30 procent vyšší, než tomu bylo v  průměrných zimách, které u nás vycházejí na přibližně 200 milionů korun.“ JARNÍ ÚDRŽBA PROBĚHNE Bezu ohledu na to, jaké manko nakonec údaje z letošní zimy ukáží, jarní údržba komunikací proběhne. Silnice jsou totiž po zimě rozbité a podle slov ředitele Štěpána nemohou zůstat v takovém stavu. „Základní jarní údržba určitě proběhne a musí proběhnout, protože kraj si samozřejmě nemůže dovolit tuto věc nechat v nepořádku.“ Přesto je jasné, že se někde bude muset šetřit. Několik desítek milionů korun, které budou zcela jistě chybět v rozpočtu, nelze získat jiným způsobem než omezováním některých činností, které nejsou pro údržbu silnic tak zásadní. „Je možné, že v rámci úspor přikročíme k nějakým restriktivním a šetřícím opatřením,“ potvrzuje Miloš Štěpán. Podle něj by mohlo jít například o snížení výdajů v oblasti údržby zeleně kolem silnic, sečení

Sněhová kalamita v úvodu letošního roku si vyžádala maximální úsilí krajských silničářů. Zdroj: SÚS Královéhradeckého kraje. trávy a dalším podobným činnostem, bez kterých se krajské komunikace na čas obejdou. „O téhle otázce budeme jednat až v okamžiku, kdy budeme mít v ruce jasné výsledky za letošní zimu.“ V  současnosti navíc ještě není stoprocentně jasné, jak náročná bude oprava zpustošených silnic po zimě. PENÍZE MUSÍ POSLAT KRAJ, JINÉ MOŽNOSTI NEJSOU Správa a údržba silnic v podstatě nemá jiné možnosti, jak získat finance na údržbu komunikací. Podle ředitele Štěpána existují ještě finance na investice, ale

ty jsou vyhrazeny na velké projekty, které nemají s údržbou komunikací nic společného. Jediná možnost je tak navýšení příspěvku od kraje. Zda skutečně přijde víc peněz však zatím vůbec není jasné. „V současnosti probíhají usilovná jednání s krajem o možném navýšení částky na údržbu komunikací v  roce 2010. Další možnosti, kde získat peníze na tuto problematiku v  podstatě neexistují,“ dodal Štěpán. Docela dobře jsou na tom s  financemi na údržbu komunikací největší města v kraji. Podle všeho se zdá, že peníze na úklid zatím žádné město úplně nevyčer-

palo, a tak alespoň na této úrovni nebude nutné omezovat údržbu v  letních měsících. V  Hradci Králové se diskutovalo především o špatně uklizených parkovištích u okrajů silnic. Vina byla dávána především soukromé firmě Atol, která parkovací systém ve městě provozuje. Celkem mají silničáři v Královéhradeckém kraji na starosti údržbu více než 3 700 kilometrů silnic – včetně dálnice a státní silnice I. třídy. Krajská správa silnic zaměstnává zhruba 500 lidí a disponuje stovkou sypačů, pluhů a sněhových fréz. Filip Appl

ČESKÁ REPUBLIKA

KN | březen 2010 |

13

Systém elektronického zadávání veřejných zakázek NIPEZ ušetří až třicet miliard korun ročně Zvýšení transparentnosti výběrových řízení veřejných zakázek, snazší přístup k zakázkám ze strany uchazečů, ale i lepší dohled kontrolních úřadů a především výrazná finanční úspora státního rozpočtu. To vše by měl přinést projekt Národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ). O jeho přípravě a postupném zavádění jsme hovořili s Jiřím Svobodou z ministerstva pro místní rozvoj. Právě ministerstvo pro místní rozvoj za realizaci celého projektu zodpovídá. Jak byste zhodnotil tvorbu modelu fungování NIPEZ?

za jeden z  nejožehavějších problémů současné aplikační praxe.

Návrh modelu fungování NIPEZ byl zpracován ministerstvem pro místní rozvoj v  závěru loňského roku a kromě návrhu samotného modelu byla součástí návrhu i studie proveditelnosti projektu NIPEZ, ze které jsme vycházeli při zpracování žádosti o poskytnutí finančních prostředků z  Integrovaného operačního programu na realizaci NIPEZ. V  rámci obou těchto dokumentů byl také podrobně rozpracován Národní elektronický nástroj (NEN), jehož prostřednictvím budou mít zadavatelé možnost realizovat zadávací řízení plně elektronicky. NEN byl definován jako klíčový prvek celé infrastruktury NIPEZ, a to formou koncepční, funkční a datové architektury. Při tvorbě modelu fungování NIPEZ bylo navrženo  pět možných variant řešení lišících se především mírou centralizace, ze kterých byla na základě kvalitativních a kvantitativních parametrů vybrána varianta nejvhodnější pro realizaci. Vybrané řešení zachovává centrální uveřejňovací systém, je založeno na koexistenci národního elektronického nástroje (NEN) zajišťujícího kompletní podporu postupů dle zákona a řešení jednotlivých zadavatelů, kteří z ekonomicky odůvodněných příčin budou mít zájem o zachování svého dříve připraveného řešení a elektronického tržiště pro drobné nákupy.

Zlepší se podle vás kvalita řízení managementu? Přinese projekt do správních úřadů větší transparentnost a otevřenost?

Můžete posoudit proveditelnost vytvořeného modelu? Projekt je podle nás proveditelný v  plné míře. Finanční zdroje na jeho investice a provoz jsou z  veřejných rozpočtů (EU, státní rozpočet), obchodně-provozní model je přesně definován. • Důraz je především kladen na vzájemnou komunikaci jednotlivých modulů NIPEZ – jednotného uveřejňovacího systému, e-tržišť, národního elektronického nástroje i individuálních elektronických nástrojů jednotlivých zadavatelů. • Projekt bude realizován ve dvou etapách. V první etapě bude používání NIPEZ závazné pro ústřední orgány státní správy a určené zboží a služby. Tato povinnost bude příslušným orgánům uložena usnesením vlády. Po důkladné analýze a vyhodnocení první etapy, bude ve  druhé etapě navržen systém povinných komodit i povinného používání všemi zadavateli veřejných zakázek v České republice. Tato povinnost bude novelou zapracována do zákona o veřejných zakázkách. Lze očekávat vysoký stupeň využitelnosti vybudované infrastruktury, neboť projekt je efektivně navržen z legislativního, technického a ekonomického pohledu, tak aby. usnadnil a zefektivnil zadávání veřejných zakázek. • Bude zajištěna a garantována dostatečná bezpečnost a ochrana dat uživatelů a jednoduché využívání služeb přes webové rozhraní. Jak projekt probíhá v  současné době, v  rámci své druhé fázi přípravy, kdy by mělo dojít k uskutečnění vybrané varianty? Na začátku února byla podána žádost o finanční dotaci v rámci Integrovaného operačního programu. Proběhlo hodnocení formálních náležitostí a hodnocení přijatelnosti předložené žádosti. Nyní připravujeme jednotlivé realizační kroky. Hlavní prioritou jsou pro nás elektronická tržiště, neboť drobné nákupy – zadávání veřejných zakázek malého rozsahu - považujeme

Projekt by měl zcela jistě přinést větší transparentnost u zadávání veřejných zakázek, zejména u standardizovaných komodit, u kterých bude stanovena povinnost elektronicky zadávat. NIPEZ usnadní přístup dodavatelů k zakázkám veřejných institucí a umožní jim získat komplexní přehled. Zadavatelé resp. vedoucí pracovníci získají nástroj pro manažerská rozhodování, lepší přehled o veřejných zakázkách připravovaných a realizovaných v rámci své organizace, což jim umožní lépe provádět výdajové analýzy a optimalizovat nákup. Slibujeme si také, že zlepší informovanost veřejnosti o zadávaných veřejných zakázkách. Zmírní se regionální rozdíly v  poskytování veřejných služeb? Uskutečnění projektu bude mít přímý dopad na zmírnění regionálních rozdílů v  poskytování veřejných služeb – podrobné informace o veřejných zakázkách budou prostřednictvím Národního elektronického nástroje dostupné neomezeným dálkovým přístupem. Zefektivní se tím činnost úřadů a sníží se finanční výdaje? Zásadní význam bude mít v rámci projektu NIPEZ nasazení nové verze e-tržišť a zavedení Národního elektronického nástroje (NEN). NEN pokrývá svou funkcionalitou požadavky na celý životní cyklus veřejných zakázek a zajišťuje rozhraní na jiné interní a externí informační systémy (vazby na procesy, které předchází či následují po zadání veřejné zakázky). NEN budou moci používat jednotliví zadavatelé či resorty. V první etapě, kdy bude používání NIPEZ závazné pro ústřední orgány státní správy a základní rozsah zboží a služeb, očekáváme roční úspory 12 miliard korun. Ve  druhé etapě (využití NIPEZ všemi zadavateli veřejných zakázek v  České republice a maximální rozsah komodit) předpokládané úspory mohou dosáhnout až 30 miliard korun ročně. Ušetří se díky snížení cen nakupovaných komodit a snížení transakčních nákladů. Můžete analyzovat další dopady zavedení NIPEZ, např. výhledově s další realizací? NIPEZ umožní snadnější přístup Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ke zrealizovaným veřejným zakázkám a tím zefektivní výkon dohledové činnosti. Rovněž bude zjednodušen přístup kontrolních orgánů k  uskutečněným veřejným zakázkám v  rámci provádění kontrolní činnosti. Díky elektronickému zadávání se zvýší transparentnost, zvýšení konkurence, např. i usnadněním zpracování nabídky formou elektronického katalogu (ceníku), využívání elektronických aukcí sníží ceny, přehlednost přispěje ke snížení počtu oprávněných námitek proti postupům zadavatele. U projektů placených z Evropské unie bude posílena procesní kontrola správnosti postupu při výběru dodavatelů a tím se výrazně sníží riziko sankcí ze strany EU za nedodržování správných postupů. (red)

RNDr. Jiří Svoboda, ředitel odboru veřejného investování Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Hlavním posláním odboru veřejného investování je zejména tvorba celostátní koncepce veřejného zadávání, veřejných zakázek a veřejně soukromých partnerství (PPP), příprava návrhů nových právních předpisů v oblasti veřejného zadávání a zabezpečení jejich harmonizace s předpisy ES, tvorba a realizace strategie elektronizace procesu zadávání veřejných zakázek a udělování koncesí a plnění činností vyplývajících ze zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách a zákona č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení především v oblasti uveřejňování a vedení příslušných seznamů a rejstříku, jakož i podílení se ve své působnosti na přípravě a tvorbě koncepčních dokumentů, právních a metodických předpisů a realizačních opatření EK a dalších orgánů EU. Odbor veřejného investování provozuje „Informační systém o veřejných zakázkách“, jehož součástí je Uveřejňovací subsystém, Seznam kvalifikovaných dodavatelů, Seznam systémů certifikovaných dodavatelů, Rejstřík koncesních smluv a statistické výstupy o veřejných zakázkách. foto: MMR

Podpora životního cyklu VZ infrastrukturou NIPEZ

14

KN |březen 2010 |

STRUČNĚ A JASNĚ ● V  názvu kraje nic nového. Na jednání vlády v  polovině března netrpělivě čekali všichni, kteří si přáli, aby se název regionu změnil na „Kraj Vysočina“. Vláda ovšem k  návrhu nepřijala žádné stanovisko, premiér Fischer konstatoval, že kabinet nechce případnou změnou zatěžovat veřejné rozpočty. Podle hejtmana Jiřího Běhounka kraj, v případě, že změnu v  tomto volebním období už sněmovna neprojedná, předloží znovu po volbách. ● Příliš radosti asi neudělal kraj řidičům, kteří si nelámou hlavu s nějakým tím pivem za volantem. Za 150 tisíc korun totiž nakoupil nové alkoholtestery, které věnoval městským strážníkům v  Jihlavě, Havlíčkově Brodě, Třebíči a Žďáru nad Sázavou. Koupeno bylo šestnáct přístrojů, které četníci začnou okamžitě používat. Týkat se to nebude jen řidičů, ale také mladistvých při kontrolách v restauracích. ● Dvacet milionů korun ušetří kraj za odběr plynu v osmi svých zdravotnických zařízeních v  období od května do dubna příštího roku. Formou elektronické aukce totiž vysoutěžil cenu o 46 procent nižší oproti předcházející relaci. Už loni využila elektronickou aukci Vysočina k nákupu elektrické energie. „Zdravotnická zařízení Vysočiny budou platit o téměř padesát procent méně přes ohlášený růst cen. Uspořené prostředky zůstanou nemocnicím,“ řekl náměstek hejtmana pro oblast financí Vladimír Novotný.

KRAJ VYSOČINA

Kvůli nedostatku peněz budou přehodnoceny i některé investice Náklady na zimní údržbu jsou podobně, jako je tomu ve většině ostatních krajů, vyšší než tomu bývalo dříve. A vedení kraje na to musí reagovat. Mezi nejzásadnější opatření patří například předpokládané odložení některých investičních akcí.

TÉMA Na údržbu nejnáročnější měsíce byly i na Vysočině leden a únor. Podle údajů z  kraje jen za leden zaplatí Vysočina o dvacet milionů korun víc, než tomu bylo za stejné období roku 2009. Podle náměstka hejtmana Libora Joukla by tak tato zima mohla být jedna z  nejnákladnějších za poslední léta. Pro srovnání lze uvést i celkové náklady na zimní údržbu pro rok 2009. Ty činily 253 miliony korun. V  letošním roce by se podle předběžných odhadů mohly tyto náklady vyšplhat až na 300 milionů. A to je manko, které se bude spravovat jen těžko. „Denně máme v terénu 270 osob a veškerou techniku - 124 sypače včetně nové letos pořízené techniky. Za poslední víkend jsme ujeli 114 721 kilometr, spotřebovali 2 840 tun soli, 589 tisíc litrů solanky a více než 5 000 tun inertu. Denní náklady na intenzivní zimní údržbu krajských komunikací se pohybují za hranicí 4 mil. korun,“ uvedl v  polovině ledna ředitel Krajské správy a údržby silnic Vysočiny Jan Míka. Vysoká sněhová pokrývka trápila a trápí přede-

vším obce a města ve vyšších polohách. Více prohrnování a posypu ale potřebují v podstatě všechny krajské komunikace. OPRAVY SE PRODRAŽÍ Nejhorší na celé situaci je, že ani po skončení zimy není vyhráno. Řidiče totiž čeká nemilé překvapení v podobě poničených silnic. Mohou za to časté teploty hluboko pod bodem mrazu. Na silnicích tak přibylo děr a výmolů. Zatím ani není jasné, kdy se začnou komunikace opravovat. „Vzhledem k tomu, že máme na Vysočině noční teploty pod 10 stupňů, není možné zatím rozsáhlé opravy realizovat. Náklady na odstranění škod po zimě stále ještě nejsou sečteny, zima u nás na Vysočině stále ještě je, závěje stále netají, očekávají se další sněhové přeháňky,“ řekla Krajským novinám mluvčí kraje Jitka Svatošová. Opravy tak budou stát další desítky milionů. A z  520 milionů korun, vyhrazených na údržbu silnic pro celý rok 2010, tak ubývá rychleji, než by si kdokoliv přál. Existují však i další možnosti, kde vzít peníze. Jednou z nich jsou například fondy Evropské unie. „Z regionálního operačního programu bychom v  letošním roce rádi získali další finanč-

ní prostředky na dopravní infrastrukturu. Finance budeme hledat také v jiných, například přeshraničních projektech,“ dodává Jitka Svatošová. INVESTICE JSOU OHROŽENY

A nedostatek peněz se může projevit i v investicích do infrastruktury. Loňské opravy a přestavby krajských silnic stály kolem 2,4 miliardy, což byl přibližně trojnásobek výdajů z roku 2008. Letos by chtěl kraj uskutečnit silniční akce za 1,8 miliardy. Je však pravděpodobné, že některé záměry budou muset být přehodnoceny. „Předpokládám, že letos bychom

mohli zase něco zvládnout v rámci vlastní činnosti správy a údržby silnic. Na zbývající část investic teď sháníme finanční zdroje, protože v rozpočtu je peněz málo,“ konstatoval radní pro dopravu Libor Joukl. Některé akce však mají své dokončení už jisté. Jde například o investici do zlepšení silničního spojení ze Světlé nad Sázavou k dálnici D1. Práce za 147 milionů korun začnou na jaře. Dokončena letos bude také nová silnice do průmyslové zóny v Jihlavě celkem za 202 miliony korun. Podobná situace jako na kraji je i u jednotlivých měst. Zima dala zabrat například rozpočtu v Jihlavě. Město už na odvoz sněhu a

úklid chodníků vydalo téměř šest milionů korun. Značné finanční náklady vynaložila také například Třebíč. Z 5,5 milionu korun vyhrazených na zimní údržbu, ubývalo v  těch sněhově nejbohatších týdnech i 150 tisíc korun denně. Zatím stála zimní údržba kolem 2,5 milionu korun z celkem pěti milionů korun. A miliony padají i v  dalších městech. V Pelhřimově utratily Technické služby 2,1 milionu z celkových 3,5 milionu korun. V Havlíčkově Brodě zatím z letošního rozpočtu kolem 8,5 milionu korun dala radnice na likvidaci sněhu asi 1,5 milionu korun. Filip Appl

Už loňská zima ukázala potřebu modernizovat vybavení krajských silničářů. Ti v loňském roce nakoupili nová vozidla za více než 150 milionů korun. Zdroj: www.vysocina-news.cz

OLOMOUCKÝ KRAJ STRUČNĚ A JASNĚ ● Město Olomouc spolu s Univerzitou Palackého slavnostně představilo veřejnosti nové dvousvazkové akademické „Dějiny Olomouce“. Mimořádné dílo zachycuje historii Olomouce od pravěku až po současnost. Projekt za 7,2 milionu korun schválilo už v roce 2000 olomoucké zastupitelstvo. „S ohledem na rozsah a náročnost díla v minulosti došlo k posunu předpokládaného termínu dokončení,“ řekl náměstek primátora Jan Holpuch. ● Důležitá olomoucká křižovatka v ulicích Albertova a Brněnská se opravuje. Rozsáhlou rekonstrukci zde zahájilo Ředitelství silnic a dálnic. Až do konce října bude doprava střídavě omezována v jednotlivých jízdních pruzích. Rekonstrukce stojí 24 miliony korun a zahrnuje odfrézování živičného povrchu, položení nové izolace a živice, opravu přilehlých chodníků, opravu a výměnu říms mostního objektu. ● Tři vysoké školy, Univerzita Palackého, Moravská vysoká škola Olomouc a Vysoká škola logistiky, dostanou finanční pomoc od Olomouckého kraje. Ten jim poskytne celkem 13,5 milionu korun. „Podpora vzdělanosti je cestou k dlouhodobému ekonomickému rozvoji našeho regionu. Jedině vzdělaný člověk má šanci uspět na trhu práce,“ uvedl při podpisu smlouvy hejtman Martin Tesařík.

Olomoučtí silničáři hlásí rekordní náklady v historii Z hlediska zimní údržby byl v Olomouckém kraji měsíc leden údržbově náročný a nesl s sebou také rekordní náklady na údržbu, únor pak byl podle silničářů spíše průměrný. Zimní povětrnostní podmínky se neprojevovaly na celém území kraje v podobném rozsahu, v nižších polohách byly oproti jiným rokům silně nadprůměrné, naopak v horských polohách byly mírně pod dlouhodobým průměrem.

TÉMA Záplavy sněhu se nevyhnuly ani Olomouckému kraji. Průměrná výška sněhové vrstvy byla téměř dvojnásobná oproti průměru, který dlouhodobě zveřejňuje Český hydrometeorlogický ústav. To se samozřejmě projevilo nejen na celkových nákladech na údržbu, ale také na množství spotřebované posypové soli. V tom má ale kraj malou výhodu, dodavatelé soli pro celou republiku sídlí z velké části právě v tomto regionu. Už v půlce ledna přesto kraj spotřeboval 11 350 tun soli, v rezervních skladech krajských organizací ji v tu chvíli zbývalo 300 tun. Náklady na údržbu už v té době dosáhly částky šedesáti milionů korun. Olomoucký správa silnic byla počasím letošní zimy zaskočena. „Povětrnostní podmínky lze charakterizovat jako časté sněžení, teploty stabilně pod bodem mrazu - oteplení až v druhé polovině měsíce února, občasný sil-

ný vítr, který v kombinaci se sněžením nebo již napadlým sněhem, způsobuje největší závady ve sjízdnosti,” uvedl Jan Škrabal ze Správy silnic Olomouckého kraje. Silný vítr se sněžením ve dvou dnech podle něj způsobil takové závady ve sjízdnosti, jako jsou závěje nebo sněhové jazyky, které silničáři nebyli schopni průběžně odstraňovat a zajišťovat tak sjízdnost silnic. „Museli jsme přistoupit k vyhlášení kalamitního stavu a uzavření některých silnic,” dodal Škrabal.

rii Správy silnic Olomouckého kraje. Přesto se kraj nakonec rekordních nákladů neobává. Množství provedených výkonů v měsíci únoru již bylo údajně výrazně nižší než v minulém roce. „Nepředpokládáme velké navýšení nákladů v součtu ledna a února,” říká Škrabal. Správa silnic Olomouckého kraje má předem přidělené prostředky na zimní údržbu silnic a z nich kryje všechny prováděné činnos-

ti. Zvýšené náklady na jednu z prováděných činností se tedy musí projevit snížením jiné. Přestože letošní náklady na udržení sjízdnosti silnic byly rekordní, silničáři zatím nevznesli žádné požadavky na finanční příděl, směřované krajské vládě. Z vyjádření SSOK tak vyplývá, že se silničáři pokusí vyřešit schodek za zimní údržbu úsporami na letních opravách. Na některých místech kra-

je byla přitom v lednu taková situace, že krajská vláda musela požádat o pomoc i armádu. Dispečer silničářů Jaroslav Loun potvrdil, že na některých úsecích byla pomoc armády nutná. „Vojákům se podařilo zrušit uzavření úseku Arnoltice – Veveří,“ řekl Loun. „Nasazeni ale byli i na silnicích mezi Hraničnými Petrovicemi a Jívovou na Olomoucku a u Kyžlířova na Potštátsku,“ dodal. Michal Tillgen

KRAJ MUSEL NA POMOC POVOLAT I ARMÁDU Kraj zatím nemá k dispozici celkové náklady za první dva měsíce letošního roku. „Na otázku, kolik doposud letošní zima stála, zatím neumíme odpovědět. Z faktur však už víme, že na provedení zimní údržby zatím byly vynaloženy prostředky ve výši 46 milionů korun na silnice druhých a třetích tříd a 21 milion korun na silnice první třídy v celém Olomouckém kraji,” uvedl Škrabal. Dodal, že tyto prostředky byly nejvyšší v histo-

Údržba silnic II. a III. tříd si vyžádala největší náklady v historii.

foto: wikipedia

ČESKÁ REPUBLIKA

KN | březen 2010 |

15

Věděli jste, že...? aneb Recykláty nás obklopují „Drtivá většina populace chápe pojmy třídění a recyklace a do velké míry i jejich smysl. Daleko méně lidí už ovšem dokáže s jistotou definovat, jak se který materiál recykluje. Také o poznání menší procento lidí je schopno uvést příklady výrobků zhotovených z recyklovaných materiálů. Přitom nás obklopují daleko více, než si možná uvědomujeme,“ říká Lenka Bacovská z Centra evropského projektování v Hradci Králové. • Toaletní papír – až ze 100 procent recyklovaný Ano, je to tak, toaletní papír, tedy předmět denní potřeby, bez kterého si civilizovaná společnost nedokáže život představit, se běžně vyrábí ze stoprocentně recyklovaného materiálu. • Plechovka – recykluje se ze 100 procent Tady to platí skutečně do puntíku. Použité plechovky se v hutích pře-

taví a vznikne z nich většinou stejný výrobek, tedy opět plechový obal. • Vodovodní kohoutek – 95% podíl recyklátu Další příklad denně používaného předmětu je vodovodní baterie. Velký podíl zde mají kovové materiály, u nichž je recyklace velmi jednoduchá. Kovový odpad vytříděný podle druhu ze sběren druhotných surovin nebo sběrných dvorů se vozí do hutí. Při kompletaci výrobku se po jeho odlití přidají pouze další součástky, například z plastů či keramiky, které mohou také být částečně recyklované. • Noviny – recyklace ze 70 procent Denní tisk či reklamní materiály je možné vytisknout na recyklovaném papíru, v tomto případě lze hovořit až o 70 procentech recyklace. Slisovaný sběrový papír poslouží k výrobě nového papíru stejně, jako když se papír vyrábí ze dřeva, přidává se do směsi na výrobu papíru. Papír je možné takto recyklovat pětkrát až sedmkrát. Další příklady

Denně je používáte Výrobky z recyklátu jsou stejně kvalitní! Možná jste nevěděli, že výrobek, který koupíte v běžném obchodě, je vyroben z Vámi vytříděného a následně recyklovaného materiálu. Důvěřujte recyklaci!

Proplaceny jsou čtyři miliardy

Příliv evropských investic do Jihovýchodu nekončí Dotace Regionálního operačního programu Jihovýchod proplacené realizátorům projektů v Jihomoravském kraji a na Vysočině přesáhly hranici čtyř miliard. Úřad Regionální rady Jihovýchod již proplatil 378 žádostí o platbu.

Doprava Největší objem dotací (2,5 miliardy korun) tradičně putoval do oblasti dopravní infrastruktury a obslužnosti. K dnešnímu dni jsou ze 114 schválených projektů dokončeny 54. K posledním dokončeným projektům na Vysočině patří například rekonstrukce mostů ve Stropešíně a Humpolci, silnice druhé třídy Brtnice–Zašovice, Štěpánovice–Vacenovice, obchvat Oslavičky a průtah v Počátkách. V Jihomoravském kraji jsou například v současné době rekonstruovány silnice druhé třídy v Oslavanech, Moravském Písku, Rajhrad–Židlochovice, Hrušovany–Bojanovice, průtah Čejkovicemi a obchvat Hrušovan u Brna. V Bzenci dokončili výstavbu terminálu s přestupy mezi železniční a autobusovou hromadnou dopravou.

až 95 % RECYKLÁT

www.cistykraj.cz

www.jaktridit.cz

výrobků, které se poměrně snadno vyrobí z recyklovaného papíru jsou sešity, lepenkové krabice, knihy nebo obaly na vajíčka. • Vybavení automobilu – recyklace ze 40 procent Také při výrobě tak složitého dopravního prostředku, jakým automobil bezesporu je, se ve velké míře používají díly zhotovené z recyklátů. Jsou to například koberečky a obložení kufrů z netkané textilie, plastové nárazníky nebo palubní deska. Je pochopitelné, že i kovové díly mohou vznikat z druhotných surovin opětovně využitých ve slévárnách. • Mikiny a náplně oděvů z dutých vláken – 100% recyklace zahřeje Při výrobě některých oděvů z dutých vláken, se využívá recyklát získaný ze zcela jiného odvětví průmyslu – z potravinářství. Polyethylenové lahve (PET) od nápojů poslouží k jejich výrobě velmi dobře. Více informací najdete na www.cistykraj.cz. (kp)

Rozvoj měst a obcí Projektům měst a obcí byla proplacena již téměř jedna miliarda korun. Ze 182 schválených projektů jsou dokončeny 82 projekty. Například byla dokončena digitalizace nemocnic v Boskovicích a Blan-

sku. V Mikulově vzniklo G–centrum, domov pro seniory, denní stacionář a dům s pečovatelskou službou, a to díky rekonstrukci nevyužívaného objektu bývalých kasáren. Dokončeno je také chráněné bydlení v Šanově a tréninkové bydlení na Zámečku Střelice pro osoby s mentálním postižením. Centrum sociálních služeb Mahenka v Jihlavě po celkové rekonstrukci a rozšíření opět nabídlo své služby sociální rehabilitace osobám ze skupin ohrožených sociálním vyloučením. Nabídku sociálních služeb v mikroregionu Velkomeziříčsko–Bítešsko rozšířil nově otevřený denní stacionář NESA poskytující ambulantní služby osobám zdravotně a mentálně postiženým. Kyjov a Kravsko a na Vysočině Přibyslav a Okříšky vybudovaly při místních základních školách nová sportoviště využívaná nejen pro výuku, ale i sportovními kluby a místními obyvateli. Tělocvičná jednota Sokol Březina rozšířila nástavbou kapacitu sokolovny. Vznikla nová tělocvična pro výuku tělesné výchovy, halové sporty, ale také pro kulturní a společenské akce. Podobných cílů dosáhli i v Hovoranech, kde 7. 3. 2010 slavnostně otevřeli novou sokolovnu. Obec Šardice zrekonstruovala Biskupskou rezidenci, významnou barok-

ní památku, a vytvořila zde příjemné místo pro kulturní a společenský život celého mikroregionu Hovoransko. V letošním roce byl dokončen park Farská Humna ve Žďáře nad Sázavou a revitalizace veřejných prostranství v Golčově Jeníkově, Humpolci, Unkovicích a Lužici. Pelhřimov zmodernizoval deset dětských hřišť a vybavil je moderními hracími prvky. Cestovní ruch Cestovní ruch v regionu Jihovýchod byl podpořen proplacenými dotacemi ve výši 414 milionů korun. Ze 147 schválených projektů je dokončeno 48 projektů. Na novou turistickou sezonu je připraven Hotel Galant v Mikulově. Vznikl rekonstrukcí části brownfield bývalé továrny Gala v centru města, na hranici Městské památkové rezervace, na čtyřhvězdičkový hotel nabízející nové ubytovací kapacity návštěvníkům atraktivní destinace Mikulova, Pálavy a Lednicko-Valtického areálu. Hotel nabízí i kongresové služby a jeho vytížení nebude tedy pouze sezónní. Na Vysočině rozšířily svou kapacitu hotely Ski Nové Město na Moravě a Na Plovárně v Humpolci. K nově dokončeným propagačním projektům cestovního ruchu patří například Kam na Boskovicku?, Hustopeče – turistická brána jihu Moravy, Vítejte ve Starém Městě (nabídka atraktivních míst historického centra Telče) a Lipky v Telči se představují. (red)

Příliš mnoho psů zajícova smrt nebo mnoho povyku pro nic? Korupce je fenomén, o kterém se velmi mluví, ale málo se o něm ve skutečnosti ví. Pokusy o systematické analytické podchycení korupce v obecní samosprávě jsou spíše sporadické. Skutečností je, že neexistují spolehlivá data a jsou mapovány jen jednotlivé zachycené případy. Počátkem února 2010 se v  Praze konalo Žofínské fórum, které se právě tématu korupce věnovalo. Na tomto fóru byl zveřejněn také žebříček společnosti Transparency International, podle kterého Česká republika skončila až na 52. místě. Je však potřeba si uvědomit, že mezinárodní srovnávání mají vždy omezenou vypovídající schopnost. Je proto zapotřebí pozorně sledovat, jaké ukazatele žebříčky hodnotí, jak byla data sesbírána apod. Mimochodem i pořadí Transparency International je sestaveno na základě tzv. Indexu vnímání korupce,  který je založen na subjektivním vjemu hodnotitelů, nikoliv na reálných datech. S tím je i ve světě problém. U nás doma se politická reprezentace a představitelé státu často předhánějí v  ostrých tvrzeních

o bujení korupce, aniž by byli svá tvrzení schopni doložit. Příkladem může být vyjádření tehdejší nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové, která bez jediného důkazu tvrdila, že těžiště korupce se nachází v  komunální sféře. Hrubě tehdy kritizovala úroveň místní samosprávy a zvláště starosty a jejich morálku, což starosty velmi rozezlilo. Vždy se jedná pouze o selhání jedince, nikoliv o masový jev a nelze tímto způsobem zobecňovat a napadat i bezúhonné představitele měst a obcí. Boj proti korupci je osvědčeným tématem každého předvolebního období. Před volbami je obvyklé zveřejnění reálné či částečně vykonstruované „kauzy“ na politické protivníky za účelem jejich démonizace. Nejinak tomu je a bude v letošním roce. Pozornost je však třeba soustředit

jak na možné příčiny vzniku korupce, tak na diskusi nejvhodnějších řešení. Když jsou podle analýz nejméně zkorumpovanými zeměmi světa státy jako Nový Zéland, Dánsko, Singapur, Švédsko či Švýcarsko, měli bychom vědět, proč tomu tak je. Je třeba se ptát, jaká opatření tyto státy uplatňují, jak mají nastavenu dlouhodobou kontrolu a regulaci střetů zájmů, jak tam fungují veřejné instituce apod. V praxi se ukazuje, že ne všechna opatření u nás doma fungují. Příkladem byla tzv. zelená protikorupční linka, kterou provozoval Svaz měst a obcí ČR a která nesplnila svůj účel. Již v roce 2005 podepsal Svaz dohodu s  ministerstvem pro místní rozvoj o zřízení této protikorupční linky, která měla sloužit zastupitelům a úředníkům k  nahlášení korupčního jednání jak ze strany samospráv, tak ze strany úředníků. Přes veškeré snahy však linka nebyla využívána, a tak v roce 2008 byla zrušena a Svaz nyní používá odkaz na centrální protikorupční linku 199.

Ukazuje se také, že ne všechny návrhy, byť dobře míněny, vedou ke splnění proklamovaného účelu. Příkladem může být „antikorupční“ novela zákona o obcích, která se projednávala v  letech 2007 až 2008. Jedním ze základních problémů a příčin vzniku korupce je podle mého názoru existující dotační systém. Systém nenárokových dotací, které jsou rozdělovány vládou, jednotlivými ministerstvy, ale také kraji nebo dokonce přímo Parlamentem ČR, vytváří prostor pro poskytování různých výhod těm, kdo v současnosti o poskytnutí dotací rozhodují. Rozdělování dotací je třeba zásadně snížit a dotace v co největší míře převést do vlastních příjmů obecních samospráv. Je nutné soustředit se také na veřejné zakázky, neboť i ty jsou mnohdy netransparentní a nedostatečně chráněné před manipulacemi. Situace však není ani v tomto případě černobílá, jak ukázalo slyšení místních a regionálních orgánů, které se na téma veřejných za-

kázek konalo nedávno v  Evropském parlamentu v Bruselu. Ukazuje se totiž, že evropský právní rámec veřejných zakázek je velmi komplikovaný, členské státy mají problémy s  transpozicí příslušných směrnic a obce jsou tak často oběti, protože se v  přebujelé regulaci nevyznají. Podporu si proto zaslouží různé vzdělávací aktivity a také iniciativy na podporu efektivního státu (například iniciativa vzdělávací in-

stitucie E-INSTITUT, s. r. o., která rozbíhá program „Úřad bez korupce“ zaměřený na problematiku prevence korupce ve veřejné správě). V  neposlední řadě je klíčové vyzdvihovat a medializovat také dobrou praxi těch obcí, které samy proti korupci bojují. Některé obce v  České republice např. schvalují a zveřejňují vlastní dokumenty upravující způsob nakládání s veřejnými transfery. Transparentně informují veřejnost o probíhajících veřejných zakázkách nebo si stanovují přísná pravidla pro poskytování dotací. Příkladem jsou města Pardubice, České Budějovice či Český Krumlov. Ing. Oldřich Vlasák, poslanec Evropského parlamentu, předseda Svazu měst a obcí ČR

16

KN |březen 2010 |

BYZNYS ● Jihomoravský kraj vydává opět po roce informační pomůcku pro obce, tentokrát v  podobě kompaktního disku. CD, které přináší přehled evropských, národních a krajských dotací pro obce, představil hejtman Michal Hašek na Vyškovsku. Cílem pomůcky je přinést základní informace zástupcům obcí při získávání prostředků z  veřejných rozpočtů. K  jednotlivým dotačním programům lze nalézt také odkazy na webové stránky a další doplňující informace. ● „Dotační model JESSICA se zaměřuje na projekty, které mají v budoucnu přinášet zisk. Po investování prostředků a jejich navrácení zdroje nadále zůstávají v  regionu pro další projekty,“ říká Jaroslav Palas, předseda Regionální rady Moravskoslezsko a  hejtman Moravskoslezského kraje, jeden ze signatářů smlouvy. JESSICA je zkratkou pro podporu udržitelných investic v městských oblastech. Přináší také administrativně méně náročnou cestu k  evropským penězům. Start Jessicy v  Moravskoslezsku umožní převod 500 milionů korun z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. ● Univerzita J. E. Purkyně v  Ústí nad Labem požádala kraj o podporu projektu Věda a výzkum pro inovace, jehož součástí je vytvoření Ústeckého materiálového centra. Univerzita bude v projektu usilovat až o 450 milionů korun. Centrum bude umístěno v  univerzitním kampusu a jeho hlavním cílem bude podpora inovací v  průmyslu, posílení jeho konkurenceschopnosti a možnosti exportu zboží, služeb či know-how. Centrum poskytne využitelné výsledky například v chemickém průmyslu či stavebnictví. Navíc přinese desítky pracovních míst a pozitivně ovlivní přípravu studentů. ● Krajské zastupitelstvo schválilo grantový program na podporu malých a středních podniků v  kraji Vysočina ve výši 10 milionů korun. V  první řadě je program určen na nákup technologií a rozšíření podnikatelských prostor, dále také na podporu výzkumu a inovací. Grantový program je rozčleněn do dvou podprogramů, A a B, v  závislosti na počtu firemních zaměstnanců. Podpora 8 milionů je určena podnikům do 50 zaměstnanců, 2 miliony pro firmy do 250 zaměstnanců. ● Olomoucké hejtmanství na program ekologické výchovy do škol vyčlenilo 540  tisíc korun, tedy částku přibližně o deset procent nižší než v  loňském roce. Dotace mohou získat školy a školská zařízení zřizované krajem i obcemi. Přidělené peníze mohou školy použít například na soutěže zaměřené na ochranu životního prostředí, budování naučných stezek apod. V  minulém roce čerpalo příspěvek celkem 24 škol a školských zařízení. ● Litomyšl získala evropskou dotaci ve výši necelých 400 milionů korun na obnovu zámeckého návrší. Zmíněnou částku stvrdil svým podpisem v únoru ministr kultury Václav Riedelbauch. Cílem programu je oživení zámeckého návrší, oprava památek, např. jízdárny, konírny, piaristického kostela, ale třeba také parku a předzámčí. Datum ukončení realizace se odhaduje na prosinec 2012.

EKONOMIKA

Kraje stále častěji podporují učně stipendijními programy Zedníci, tesaři, nástrojaři, řezníci, skláři a další obory se potýkají s velkým problémem. Je jím malý zájem o studium těchto oborů a celkově malé zastoupení těchto profesí na trhu práce. A tohoto negativního jevu si stále častěji všímají i krajské samosprávy. Nejčastější formou podpory učňovského vzdělávání ze strany krajů jsou stipendijní programy. V jejich rámci si mohou žáci přijít až na několik set korun každý měsíc. A v  případě dobrého konečného vysvědčení mohou získat dokonce i několik tisíc. Tak například v  Libereckém kraji pobírají od září loňského roku učňové daných řemeslných oborů měsíčně od 200 do 500 korun. Za dobrý prospěch si mohou přilepšit o další tisícovku. Kraj si od tohoto opatření slibuje zaplnění tříd. „V některých třídách máme třeba jen čtyři učně, jinde letos kvůli nezájmu obor vůbec neotevřeli,“ řekl náměstek hejtmana Radek Cikl. Ve Středočeském kraji je stipendijní systém o něco složitější. Je napsán tak, aby se odměny za studium oboru postupně zvyšovaly podle toho, jak dlouho příjemce studuje a jaké má výsledky a docházku. V  praxi to znamená 300 korun měsíčně v prvním ročníku, 400 korun ve druhém a 500

ve třetím ročníku. Další tisíce může žák obdržet podle výsledků. Podobný program zavádějí i v  Ústeckém kraji. Za rok si zde může žák přijít na tři tisíce korun. V případě vysvědčení s vyznamenáním pak může získat ještě 1 500 korun navíc. NA STIPENDIA POPUTUJÍ MILIONY Že tato forma podpory funguje, dokládá Zlínský kraj. Ten stipendia proplácí už od roku 2007 a podle radního Josefa Slováka se opatření osvědčilo. „Jeho účinnost se projevila nejen v zastavení poklesu zájmu o vzdělávání v podporovaných oborech, nýbrž vedla ke zvýšení počtu studujících tyto obory.“ Letos dá Zlínský kraj na stipendia 3,3 milionu korun. A jsou kraje, co dávají i víc. Středočeský kraj chce dát v příštím roce dokonce 15 milionů. Královéhradecký kraj poskytne do roku 2011 více než 10 milionů korun. Stipendia nově dostává také

16 vybraných učilišť v Jihomoravském kraji. „Hejtmanství na stipendia hodlá vynaložit při stávajících počtech žáků zhruba šest milionů korun ročně,“ řekl hejtman kraje Michal Hašek. Menší sumu dává například Jihočeský kraj (2 miliony) a kraj Pardubický (200 tisíc). Oba kraje však počítají s  navyšováním této částky. NĚKTERÉ KRAJE VOLÍ JINOU FORMU PODPORY Stipendia vyplácí nebo začnou vyplácet už v  devíti krajích. Ostatní kraje na tuto formu podpory buď přistoupí v  budoucnu, nebo se přiklání k jiné variantě. Napří-

klad v Plzeňském kraji zvolili formu motivačních programů. Konkrétně jde o programy s  názvem Motivace pro technické vzdělávání mládeže a soutěž Řemeslo má zlaté dno. Oba programy chtějí zpopularizovat učňovské obory a poskytnout jejich žákům možnost seberealizace a výhry. V Karlovarském kraji postupují úplně jinak. Snaží se o koordinaci spolupráce firem a škol v regionu. Firmy například poskytují školám materiál pro praktickou výuku a praxi a školy pak firmám nabízí kvalitní absolventy. I stipendia však v Karlovarském kraji částečně fungují. Zaměřují se však především na vysokoškoláky. Filip Appl

Zdroj: www.zelenypruh.cz

Ilustrační foto.

Na středních školách se budou vzdělávat i dospělí Ze středních škol po celé republice udělá centra celoživotního vzdělávání nový projekt. Lidé se budou moci zapsat do různých kurzů. Do projektu je zapojeno 325 škol ve všech krajích kromě Prahy. Cílem je čelit poklesu žáků a pomáhat naplnit potřeby trhu práce v jednotlivých krajích. Bude stát celkem 300 milionů korun.

členění kurzů do modulů je možné vybrat si to, o co má člověk zájem.

vatelů, i když v regionu nejsou tyto obory vyučovány na středních školách. Stejně tak ale školy mohou nabídnout vzdělávání aktivním seniorům starším 50 let.

Loni se meziročně zvýšil počet nezaměstnaných o více než 192 tisíce lidí a další růst nezaměstnanosti se očekává.  Na úvodní prosincové konferenci se účastníci shodli, že řešením je přechod k celoživotnímu vzdělávání obyvatel, z něhož se musí stát naprostý standard. V tom by měly pomoci střední školy, ze kterých se stanou místní centra vzdělanosti. Kromě rostoucí nezaměstnanosti je velkým problémem také rychlý pokles počtu 15letých žáků. „Z křivky demografického vývoje je patrný nezvratitelný pokles počtu žáků v průměru o 30 procent. Toto je skutečné ohrožení pro školy,“ varoval Miloš Rathouský, ředitel Odboru středního a vyššího odborného školství na Ministerstvu školství ČR. Toto ohrožení ale zároveň označil za příležitost pro spuštění komplexnějšího systému, který bude pracovat se všemi zájemci o vzdělávání. Podle statistik počet žáků v jednotlivých ročnících opravdu klesá. Zatímco letos by

Větší část peněz, 85 procent jde z prostředků EU a 15 procent ze státního rozpočtu. Většina prostředků přitom bude směřovat do prohlubování odborných kompetencí pedagogů, kteří se na školách stanou lektory vzdělávání dospělých. Vzdělávání přitom má být řešeno modulově, což umožní rychlou obměnu vzdělávacích programů tak, aby odpovídaly proměnlivým požadavkům firem na nové pracovníky. Projekt bude trvat do začátku roku 2013. Každá škola připraví tři programy vzdělávání a jeden z nich pilotně ověří v praxi.   „Tím nejpodstatnějším cílem je ale vytvořit takové funkční prostředí v celoživotním vzdělávání, které bude trvale udržitelné i po skončení projektu,“ zdůraznila hlavní manažerka projektu Jana Bydžovská z Národního ústavu odborného vzdělávání, který je partnerem projektu. Vzdělávací programy mohou být různě zaměřené. Školy je mohou připravit na podnět zaměstna-

CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ SE ROZŠIŘUJE Současný projekt s názvem UNIV2 navazuje na předchozí UNIV, který proběhl v  letech 2005 až 2008. V každém ze šesti zúčastněných krajů rozšířilo 11 středních nebo vyšších odborných škol svou výuku o vzdělávací programy pro dospělé. Obdobné sítě škol již existovaly v Libereckém a Moravskoslezském kraji, takže dohromady pracovaly sítě škol v osmi krajích. Vznikly různé rekvalifikační kurzy, programy vzdělávání druhé šance a další. Vznikla tak různorodá a propojená nabídka vzdělávání pro dospělé v různých městech. Obyvatelé zapojených krajů nemusejí za dalším vzděláváním daleko cestovat a díky

POTŘEBY POPULACE SE MĚNÍ

mělo střední školy opustit 130 tisíc osmnáctiletých, v prvních ročnících je o 10 tisíc patnáctiletých méně a pokles bude pokračovat. Zároveň populace stárne a se zvyšujícím věkem roste nezaměstnanost, takže by celoživotní vzdělávání mělo této skupině pomoci. AMBICIÓZNÍ CÍL Pro nutnost podpory celoživotního vzdělávání se vyslovil i Jakub Stárek, ředitel odboru dalšího vzdělávání na ministerstvu školství. „V tuto chvíli máme obrovskou příležitost, která se projevuje i necelými 12 miliardami vymezenými pro tento cíl v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost,“ zdůraznil Stárek. Celkem 7,8 procenta dospělých Čechů odpovídá v tuto chvíli „ano“ na otázku, zda se v posledních čtyřech týdnech aktivně vzdělávali. Od posledního evropského statistického sledování roku 2007/08 jsme tak postoupili o 2,2 procenta, ale jsme stále pod evropským průměrem. EU navíc stanovila kritérium, podle něhož by ČR měla dosáhnout do roku 2020 hranice patnácti procent. Tomáš Fridrich

Na Slovácku připravují výjimečný areál Město Uherské Hradiště několik let chystá projekt vytvoření kulturního a rekreačního areálu „Park Rochus“. V budoucnu by se mělo území bývalého vojenského cvičiště s plochou 79 hektarů stát ojedinělou zónou spojující prvky kulturního, volnočasového rekreačního vyžití zdejších obyvatel a návštěvníků regionu Slovácko. Vše s důrazem na zachování přírodního bohatství. Park Rochus bude v podstatě skanzenem s expozicí vinařství, chráněnými rostlinami i živočichy nebo sportovišti. Město Uherské Hradiště připravuje založení obec-

ně prospěšné společnosti Park Rochus. Ta připraví dotační projekty a bude je také mít na starost. Později bude koordinovat rozvoj všech aktivit areálu včetně správy, údrž-

by a služeb pro obyvatele a návštěvníky Uherského Hradiště a Zlínského kraje. Bude také provozovat areály muzea v přírodě a environmentálního centra. Kromě aktivit přímo spojených s  Parkem Rochus bude společnost zajišťovat mimoškolní výchovu a vzdělávání, průvodcovskou i lektorskou činnost a pořádání odborných kurzů, školení a seminářů. Zlínský kraj se rozhodl iniciativu města Uherské Hra-

diště podpořit jmenováním členů vedení kraje do dozorčí rady společnosti Park Rochus. Jsou jimi náměstek hejtmana Jindřich Ondruš a krajská radní Milena Kovaříková. Vzhledem k tomu, že nejvýznamnějším kulturním projektem celého areálu bude muzeum v přírodě, byl Zlínským krajem do správní rady jmenován ředitel Slováckého muzea v Uherském Hradišti Ivo Frolec. Tomáš Fridrich

PERSONA ● Do funkce vedoucí odboru regionálního rozvoje Krajského úřadu kraje Vysočina byla jmenována Iveta Fryšová. Má zkušenosti s přípravou, realizací a udržitelností investičních i neinvestičních projektů financovaných z  různých zdrojů EU i se zpracováváním koncepcí a celostátních strategií regionálního rozvoje. Jejím hlavním úkolem bude maximalizovat částku získanou ze zdrojů EU a připravovat pozice pro kraj Vysočina pro další programové období vzhledem k vývoji kohezní politiky EU. Předchůdce Fryšové Tomáš Čihák prošel koncem minulého roku úspěšně výběrovým řízením na ředitele Vysočina Tourism, p. o. ● Luis Antonio Malvido (45) nahradí ve funkci generálního ředitele Telefonica O2 Czech Republic v České republice Salvadora Angladu. Malvido je manažerem s četnými zkušenostmi v oblasti telekomunikací, zákaznických služeb, obchodního rozvoje či strategického plánování. Do Prahy přesídlí po jedenácti letech působení v jihoamerických pobočkách. ● Matúš Výbošťok (33) působí ve společnosti BenQ již čtyři roky. Nejprve vykonával funkci Product Managera, poté se posunul na Sales Managera. Od února 2010 zastává pozici Teamleadera – Sales Managera pro oblast České a Slovenské republiky. Zkušenosti nasbíral také ve společnosti Ben International, kde působil devět let jako Regional Manager. Výbošťok ve volných chvílích rád cestuje a sportuje. ● Novým generálním ředitelem společnosti Čechofracht, a. s., se stal JUDr. Martin Cetl (57). Martin Cetl pracoval ve společnosti Čechofracht v  minulosti na pozici obchodního ředitele. Na pozici generálního ředitele vystřídal Ing. Miroslava Chytila. Změna na pozici generálního ředitele byla provedena v souvislosti s nedávným začleněním společnosti do skupiny New World Recources Transportation. Martin Cetl vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity, pracoval jako právník v obchodním domě Prior a poté nastoupil do Čechofrachtu. Martin Cetl je ženatý, má 4 děti a věnuje se kultuře a sportu. ● V  České republice se spojila obchodní zastoupení společností Lufthansa, Swiss International Air Lines a Austrian Airlines. Nové uskupení povede Fabrice Tamegger (38), který dosud působil v Austrian Airlines na pozici Country Managera pro ČR a SR. Postavení společností na trhu se tak má ještě posílit. Jediný obchodní zástupce nyní může nabídnout ten nejvhodnější produkt z nabídky všech tří aerolinií. ● Přední výrobce a dodavatel cementu, kameniva a transportovaného betonu, Holcim Česko, představuje svou novou finanční ředitelku. Je jí Viera Blazsek, která nastoupila do společnosti Holcim v roce 2003. Od roku 2005 se paní Blazsek podílí na práci regionálního finančního týmu Easten Europe. Zastávala také pozici analytičky v  oddělení treasury. Viera Blazsek vystudovala management a ekonomii na univerzitě v Nitře, mluví anglicky, německy a maďarsky. Mezi její hobby patří cyklistika a turistika.

JIHOMORAVSKÝ KRAJ

KN | březen 2010 |

Silničáře čeká další problém: Za co opravit rozbité silnice Zimní údržba v  Jihomoravském kraji pomalu končí. A podle prvních odhadů to byla v tomto směru jedna z nejnáročnějších zim. Především letošní leden patří z  hlediska údržby komunikací k těm finančně nejnákladnějším za poslední roky. Ještě větší problém ale čeká silničáře po zimě. Budou totiž muset najít dostatek financí na opravy poničených silnic. A nepůjde zrovna o malé peníze.

TÉMA Byl to jeden z nejhorších vstupů do nového roku za posledních deset let, shodují se silničáři i politici. A potvrzuje to i ředitel Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje Jan Zouhar. „Zimní údržba byla tentokrát podstatně náročnější než v  minulém období. Zejména měsíc leden, kdy náklady na zimní údržbu silnic druhých a třetích tříd, kterých máme v  kraji 3 900 kilometrů, dosáhly částky 73 milionů korun. A to je o 43 miliony více než v  předcházejícím srovnatelném období,“ řekl Krajským novinám šéf regionálních silničářů. Proč byly náklady tak vysoké? Může za to hlavně několik sněhově abnormálně bohatých lednových dnů. Vždyť pouze v období od 8. do 11. ledna, kdy byla situace v  kraji nejhorší, stálo vyhrnování a posyp komunikací kolem 12 milionů korun. Silničáři jen v tomto období spotřebovali 2 600 tun soli. Sůl byla vůbec jedním z  problémů letošní zimy. S  jejím nedostatkem se potýkali i v jiných krajích. Do konce ledna sil-

ničáři v kraji spotřebovali osmnáct tisíc tun soli. A její stavy se musely dokonce doplňovat, což rozhodně není častý stav obvykle dobře připravených silničářů. „V současné době doplňujeme sklady soli, každý týden totiž musíme použít kolem tisíce tun,“ prohlásil začátkem února Alois Vybíral z vedení Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje. PROBLÉMY HLÁSÍ I MĚSTA A OBCE

Silničářům se i přes vydatné sněžení ve většině případů dařilo udržet komunikace sjízdné. Zdroj: www.boskovicko.cz

Současná zima patří mezi ty nejdražší za poslední roky. A to přitom ani minulá zima nebyla na sněhové přeháňky nijak chudá. Přesto to s letošním stavem nelze srovnávat. „Předpokládáme, že celé zimní období nás bude stát kolem 200 milionů korun,“ vysvětluje ředitel Zouhar. Podle něj to značí nárůst v řádu desítek milionů korun oproti zimě 2008/2009. „V minulém zimním období byly naše náklady asi 150 milionů, takže ten nárůst se bude pohybovat kolem 50 milionů korun.“ O náročné situaci vypovídají i údaje z  řady měst v kraji. Nárůst nákladů oproti loňskému roku je často i dvojnásobný. Například dvakrát

více materiálu než loni vysypali na silnice do konce ledna pracovníci Brněnské komunikace. Dvojnásobnou částku za údržbu dalo za leden také Blansko – 2 miliony korun. Peníze tak podle všeho budou chybět při letních opravách. V Hodoníně je situace snad ještě horší. Za lednové práce dala společnost Tespra, která má zdejší údržbu na starost, tolik, kolik jí stála údržba za celý loňský rok. Jde o částku také překračující 2 miliony korun. OPRAVIT VŠECHNY PORUCHY BY STÁLO MILIARDY SÚS Jihomoravského kraje má pro

rok 2010 vyhrazeno 560 milionů na údržbu silnic z  krajského rozpočtu. A je to částka naprosto nedostačující. „Je to řádově o 120 milionů méně než vloni a o 140 milionů méně jak předloni,“ řekl Jan Zouhar. Podle něj se z této částky nedá zajistit napravení poruch, které na krajských silnicích způsobila letošní zima. „V současnosti už víme, že opravy nebo nějaký způsob údržby je nutné provést na nějakých dvou tisících kilometrech krajských komunikací. Pokud bychom to měli provést v plném rozsahu tak, aby byli všichni spokojení, znamenalo by to sehnat někde několik miliard korun.“ A to samozřejmě není možné. Podle Zouhara

je tedy nutné najít nejhorší úseky a opravit alespoň ty. I tak je to ale záležitost stovek milionů. O první finanční vlaštovce se však už jedná. „V  současné době jsme vyčíslili nezbytně nutné opravy na 150 milionů korun. Máme informace od hejtmana Michala Haška, že se tímto problémem zabývá a že se bude snažit takovou částku pro krajské silnice nalézt,“ vyjádřil naději Zouhar a dodal, že obrázek o tom v jakém stavu jsou krajské silnice, si může udělat každý na stránkách SÚS. „Zprovoznili jsme takovou fotogalerii některých škod po zimě, které nutně potřebují opravu.“ Filip Appl

17

STRUČNĚ A JASNĚ ● Svoji premiéru si odbyl Jihomoravský kraj na veletrhu nemovitostí a investičních příležitostí MIPIM 2010 v Cannes. Kraj se tu se svou expozicí představil jako region podporující rozvoj lázeňství, ale také vědy, výzkumu a inovací. Z prezentovaných projektů lze zmínit lázeňskou zónu Lednice, lázeňskou zónu Pasohlávky, Technologický inkubátor II, Biotechnologický inkubátor INBIT nebo Mezinárodní centrum klinického výzkumu Brno. ● Vědu a techniku město Brno tradičně podporuje svým popularizačním týdnem. Nyní se však podobné výsady dostalo i oblasti kultury. Letos poprvé se tu koná Týden výtvarné kultury, který má představit činnost brněnských kulturních institucí i zdejší výtvarnou scénu. „Lidé mohou také zažít zajímavý doprovodný program, třeba i se zábavnými a tvůrčími prvky,“ uvedl vedoucí katedry výtvarné výchovy MU Radek Horáček. ● Do kraje přijel velvyslanec Indické republiky Dinkar Prakash Srivastava. Na setkání s  hejtmanem kraje Michalem Haškem se řešily možnosti hospodářské spolupráce a vzájemných investic, ale i spolupráce v oblasti vědy, výzkumu a vysokých škol. Během setkání velvyslanec zmínil význam kvalitního českého zboží a vynikající pověst českých strojních inženýrů v Indii.

ZLÍNSKÝ KRAJ

Ve Zlínském kraji byl nejdražší leden Finanční plán Ředitelství silnic Zlínského kraje je samostatný pro každý kalendářní rok, náklady jsou sledovány dle fakturace všech čtyř Správ a údržeb silnic v jednotlivých měsících. „Zimní období jsou celostátně sledována dle jednotlivých sezon, a to od listopadu do března, celkové náklady jsou přímo úměrné klimatickým a povětrnostním podmínkám, které jsou v jednotlivých okresech a při každé sezoně specifické,” uvedl tiskový mluvčí kraje Milan Plesar.

TÉMA Jen za období leden a únor roku 2010 musel Zlínský kraj vyna-

ložit při zimní údržbě krajských silnic celkem 71.5 milionů korun. „To je 71 procento prostředků plánovaných na rok 2010,” dodal Plesar. Původní plán pro zajištění zimní údržby v roce 2010

Na odklízení sněhu byla nasazena veškerá dostupná technika.

byl ve výši 105 milionů korun, což znamená ve stejné výši průměrných nákladů minulých třech let. Pro období leden až březen je předběžně alokováno celkem 80 milionů korun, na měsíce listopad a prosinec pak zbývá 25 milionů korun. „Skutečné celkové náklady za zimní období 2009 až 10 budou známy po převzetí prací za měsíc březen, tedy přibližně v půlce dubna,” uvedl Plesar. Na základě jejich výše upraví případně kraj plány činností jednotlivých Správ a údržeb silnic pro letní ob-

foto: TSFM

dobí. Rozsah provádění takzvaných letních prací je údajně vždy závislý na množství prostředků odčerpaných při zajištění zmírňování následků povětrnostních vlivů počátkem každého kalendářního roku. Zimní údržba silnic II. a III. třídy ve Zlínském kraji byla zatím finančně nejnáročnější v měsíci lednu, společně s únorem roku 2009 patří k nejdražším za posledních deset let. Celkové náklady na zimní údržbu krajských silnic dosáhly během letošního ledna bezmála 50 milionů korun. „Velmi časté a silné sněhové srážky v kombinaci s velkými mrazy daly silničářům hodně zabrat. V některých dnech bylo nutno ve spolupráci s policií nejvíce zasažené úseky silnic dokonce na několik hodin uzavřít,“ uvedl provozně-technický náměstek ředitele Ředitelství silnic Zlínského kraje Radek Berecka. Uzavírky byly většinou krátkodobé. Týkaly se komunikací ve všech čtyřech okresech Zlínského kraje. Množství sněhu a nutnost častého solení se v celém kraji výrazně podepsaly na povrchu vozovek. Na mnoha místech během zimy vznikla poškození povrchu. Silničáři tato místa nyní označují přechodnými dopravními značkami. Nejvíce poškozené úseky už od poloviny ledna také provizorně vyspravují. Trvalejší opravy však zatím počasí neumožňovalo. „Ko-

STRUČNĚ A JASNĚ nečné vyspravení nejvíce poškozených úseků silnic bude možné až po zprovoznění obaloven živičných směsí a zvýšení denních teplot nad deset stupňů. Obalovny začínají pracovat každoročně zpravidla kolem 20. března,“ dodal Berecka. STAV NA SILNICÍCH SLEDUJE TAKÉ SYSTÉM METIS Přímé řízení a nasazení mechanizace zajišťují dispečinky jednotlivých Správ a údržeb silnic, které mají v průběhu zimního období, tedy od listopadu do konce března, nepřetržitou službu. Směnový vedoucí zimní údržby sleduje vývoj počasí pomocí meteorologického systému METIS, který zajišťuje aktualizaci vývoje počasí včetně místních předpovědí a možnosti prohlížení situací v sousedních regionech. Tyto informace jsou získávány pomocí internetového připojení dispečerských pracovišť. Dalším nemalým pomocníkem při rozhodování o provedení zásahu jsou takzvané meteostanice, kterých je v současné době v provozu na území Zlínského kraje dvacet. Z nich je osmnáct umístěno u silnic I. třídy a dvě u silnic II. třídy. Dispečeři provádějí i zpravodajskou službu, která je celorepublikově zajišťována pracovišti Ředitelství silnic a dálnic. Michal Tillgen

● Žadatelé mohou i letos využívat projektu Zlínského kraje a obalové společnosti EKOKOM „Intenzifikace odděleného sběru a zajištění využití komunálního odpadu včetně jeho obalové složky“. V průběhu tohoto projektu jsou ve vybraných územích kraje ověřovány různé možnosti a postupy vedoucí ke zvýšení míry odděleného sběru, využití a recyklace komunálních odpadů včetně obalů. Žádat lze o bezplatné zapůjčení nových sběrných nádob. ● Poradenské centrum pro neslyšící a nedoslýchavé v  Kroměříži zahajuje nový projekt, který pomůže financovat Evropská unie. Projekt za téměř tři miliony korun je určený zdravotně postiženým osobám s těžkým sluchovým postižením. Cílem je kvalitním vzdělávacím kurzem přispět k  motivaci a dalšímu profesnímu vzdělání u těchto osob. ● Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně dostane 9 milionů korun od kraje na přístrojové vybavení kardiovaskulárního centra. Rozhodli o tom krajští radní. Definitivní schválení spoluúčasti představující 15 procent z celkových maximálních výdajů dosahujících 60 milionů korun musí v dalším týdnu ještě schválit Zastupitelstvo Zlínského kraje.  

18

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

KN |březen 2010 |

Otevřeno informační centrum k rychlostní silnici R35 Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) slavnostně otevřelo nové informační centrum k rychlostní silnici R35. Tato prioritní součást české dálniční sítě bude po svém dokončení fungovat jako alternativa k dálnici D1 pro cesty z východní části země na západ. Oficiálně je informační centrum k dispozici veřejnosti od 1. března. Informační centrum pro rychlostní silnici R35 je umístěné v sídle zmocněnce vlády pro liniovou výstavbu rychlostní silnice R35 a dálnice D11 na třídě Míru čp. 90 v centru Pardubic. Podle generálního ředitele ŘSD Alfreda Brunclíka je centrum určené především pro potřeby široké veřejnosti, starostům okolních obcí a dalším představitelům samosprávy. „Vedle toho bychom rádi do informačního centra chtěli pozvat studenty technických středních a vysokých škol. Taková osvěta je podle našeho názoru velmi přínosná. Dále očekáváme, že v nejbližší době začne oslovování majitelů půdy na trase R35, a to zvedne zájem o získávání informací k přípravě a výstavbě této rychlostní silnice,“ doplňuje Alfred Brunclík. V informačním centru jsou pro návštěvníky k dispozici informační materiály, vizualizace a další zajímavosti k výstavbě rychlostní silnice R35, zároveň byla spuštěna nová prezentace R35 na webové adrese www.r35.eu. Také umístění informačního centra bylo velmi důkladně zvažováno. „O Pardubicích, jako městě pro umístění informačního centra, přitom nebyla žádná diskuse. Město leží uprostřed celé trasy R35 od Libereckého až po Olomoucký kraj. Navíc právě část R35 v úseku Pardubice – Vysoké Mýto je z celé délky trasy v nejpřipravenějším stavu a nejbližší výstavba bude probíhat zde,“ vysvětluje Ivo Toman, zmocněnec vlády pro liniovou výstavbu rychlostní silnice R35 a dálnice D11. V Pardubicích je nové infocentrum umístěno v centru města v blízkosti investora ŘSD, ale také Magistrátu města Pardubice, Krajského úřadu Pardubického kraje a dalších úřadů. Otevírací doba centra je vždy v úředních dnech (pondělí, středa od 8 do 17 hodin). Jednou za měsíc bude v centru přítomen zástupce ŘSD nebo projektanta, aby mohl návštěvníkům doplnit jejich podrobnější dotazy k oběma stavbám. HISTORICKÝ VÝVOJ RYCHLOSTNÍ SILNICE R35 Rychlostní silnice R35 představuje v současných plánech české dálniční sítě tzv. severní páteřní trasu spojující Čechy a Moravu. Poprvé se tato komunikace objevila v plánech dálniční sítě již v roce 1963 jako dálnice D35, vedoucí v trase Hradec Králové – Litomyšl – Svitavy – Jevíčko – Konice – Olomouc – Lipník nad Bečvou, kde se měla napojovat na dálnici D47 (dnes D1). Za-

čátkem devadesátých let byly jako součást D35 u Olomouce rozestavěny první dva stavební úseky tohoto dálničního tahu, ostatní stavby již byly připravovány v parametrech rychlostní silnice. V roce 1993 totiž došlo k předefinování priorit výstavby i jednotlivých tahů, od tohoto roku je tak R35 plánována již v  současné trase Liberec – Jičín – Hradec Králové – Olomouc – Lipník nad Bečvou. Tato z velké části zatím jen plánovaná rychlostní silnice propojuje čtyři krajská města a kříží dalších šest definovaných tahů dálniční sítě, konkrétně jde o R10 u Turnova, D11 u Hradce Králové (se kterou má společný peážní úsek), plánovanou R43 u Moravské Třebové, R46 a R55 u Olomouce a nakonec plynule navazuje na již vybudovaný úsek dálnice D1 u Lipníku nad Bečvou ve směru na Ostravu. S celkovou délkou přes 260 km půjde o nejdelší českou rychlostní silnici. R35 je v celé svojí délce součástí doplňkového tahu E442 evropské sítě E silnic. Z celého tahu R35 je již v provozu několik vzájemně nepropojených částí, konkrétně se jedná o úseky Liberec – Turnov (R10), Sedlice (D11) – Opatovice, Mohelnice – Olomouc, a částečně nedokončený obchvat Olomouce s navazujícím úsekem Olomouc – Lipník nad Bečvou (D1). Nejstarší částí R35 je úsek mezi Mohelnicí a Olomoucí, který byl realizován v rámci tzv. „Velkých oprav“, jednotlivé stavby tu byly uváděny do provozu mezi lety 1978–1986. Od konce 80. let probíhala i výstavba a modernizace silnice I/35 mezi Turnovem a Libercem v návaznosti na budovanou rychlostní silnici R10 z Prahy. Práce na tomto úseku byly ukončeny v srpnu 2008 dokončením modernizace úseku mezi Jeřmanicemi a Rádelským Mlýnem. Do Liberce je tak nyní možné díky R10 a tomuto úseku R35 dojet z Prahy bez přerušení po rychlostních silnicích. V  rámci projektu dálnice D35 probíhala na začátku 90. let příprava výstavby prvních úseků této dálnice (v dálničních parametrech), po roce 1993 připravované již jako rychlostní silnice R35. Koncem devadesátých let pak byla zprovozněna část R35 mezi Olomoucí a Lipníkem nad Bečvou, v říjnu 2003 byl slavnostně otevřen jižní obchvat Olomouce, v listopadu 2007 pak i západní část obchvatu města s provizorním napojením na trasu tzv. Severního spoje u Topolan. Tímto byla z tohoto krajského města odvedena převážná část tranzitní dopravy. Nejmladším provozovaným úsekem R35 je pak v listopadu 2009 zprovozněná 3 km dlouhá stavba R35 Sedlice – Opatovice, která napojuje na

V Pardubicích se uskutečnil 2. kontrolní den k rychlostní silnici R35 a dálnici D11. Cílem setkání bylo informovat o aktuálním vývoji přípravy a výstavby obou komunikací. „Obě komunikace jsou klíčové nejen pro Pardubický kraj, ale i pro celou oblast severovýchodních Čech a Českou republiku,“ odůvodnil svolání schůzky její iniciátor Ivo Toman, zmocněnec vlády pro liniovou výstavbu rychlostní silnice R35, resp. dálnice D11. Jednání se zúčastnil také Jaroslav Krauter, ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury, který se vyjádřil k financování zmíněných komunikací: „V případě, že se v průběhu roku vyskytnou volné finanční prostředky, mohou být použity na tyto vybrané akce. Na pokračování dálnice D11 v úseku z Hradce Králové do Jaroměře ve výši 100 milionů korun a na přípravu rychlostní komunikace R35 ve výši 50 milionů korun.“ foto: KN dálnici D11 silnici I/37, tedy čtyřpruhovou silniční spojku mezi Hradcem Králové a Pardubicemi. Tento úsek je zároveň symbolickým počátkem výstavby klíčového úseku R35 mezi Hradcem Králové a Mohelnicí, od něj má plynule pokračovat výstavba navazujících úseků přes celý Pardubický kraj. Zejména část R35 mezi Hradcem Králové a Olomoucí tvoří v návaznosti na dálnici D11 z Prahy páteřní část této komunikace a jsou tu také plánovány nejvyšší intenzity dopravy z celé R35, a to v rozmezí 31 až 53 tisíc vozidel za 24 hodin v obou směrech pro rok 2040. Neexistencí této části komunikace trpí zejména lidé v obcích ležících na současné silnici I/35, s postupnou dostavbou dalších úseků R35 zároveň vzrůstá atraktivita této silnice jako spojení středních a východních Čech se střední a severní Moravou a tím dochází k dalšímu nárůstu dopravního zatížení na stávající trase. Urychlená dostavba R35, především v chybějícím úseku mezi Hradcem Králové a Mohelnicí, patří mezi nejvyšší priority v současných plánech na dostavbu české dálniční sítě. Důkazem této skutečnosti jsou i např. usnesení vlády ze dne 5. 1. 2009 o jmenování zmocněnce vlády pro liniovou výstavbu rychlostní silnice R35 nebo zákon ze dne 4. 11. 2009 o urychlení výstavby dopravní infrastruktury, který byl přijat i díky tlaku na urychlenou dostavbu této páteřní komunikace. KONCEPT PPP NA ÚSEKU OPATOVICE – MOHELNICE

V rámci kontrolního dne bylo v Pardubicích rovněž otevřeno informační centrum k rychlostní silnici R35. foto: KN

Rychlostní silnice R35 v úseku Opatovice – Mohelnice patří ke stavbám s celorepublikovým významem a její urychlená výstavba je absolutní prioritou Ministerstva dopravy ČR i Ředitelství silnic a dálnic. Ministerstvo dopravy dekla-

ruje ve své strategii záměr provést vyhodnocení výhodnosti realizace tohoto úseku formou PPP – partnerství veřejného a soukromého sektoru – s  cílem maximálně akcelerovat jeho dokončení. Koncept PPP je alternativou ke klasickému zadávání veřejných zakázek na výstavbu a je ve světě velmi využíván k zajištění širokého spektra veřejných služeb. Výstavba, provozování a údržba dálnic patří k nejčastějším. Při využití konceptu PPP by kompletní zajištění služby na předmětném úseku rychlostní silnice R35 převzal soukromý partner – koncesionář. V rámci projektu by byla zajištěna samotná výstavba, včetně zajištění dostatečného objemu finančních prostředků ze soukromých zdrojů. Po dokončení výstavby by koncesionář byl odpovědný též za řádný provoz a údržbu po dobu přibližně 30 let. Za řádné zajištění plné dostupnosti komunikace pro uživatele a dodržení kvalitativních parametrů by v průběhu celého tohoto období byla koncesionáři vyplácena pravidelná platba z prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury – SFDI. V případě nedosahování požadovaných parametrů služby by tato platba byla úměrně snižována. V průběhu trvání projektu by došlo ke splacení počáteční investice koncesionáře, stejně jako k úhradě nákladů souvisejících s řádným provozem a údržbou. Došlo by k rozložení platby státu do období životního cyklu komunikace, ve vazbě na zajištění požadované služby. V rámci plateb za dostupnost by byla zahrnuta též částka, za kterou by koncesionář ke konci smluvního období byl zavázán provést zásadní rekonstrukci komunikace, kterou by následně předal k provozování státu. Rychlostní silnice zůstává po celou dobu trvání projektu majetkem státu. Stát musí pro úspěšnou realizaci projektu zajistit především potřebná územní rozhodnutí a majetková práva k pozemkům. (kp)

Příspěvek v rámci tématického seriálu „Rozvoj dopravní infrastruktury v České republice“.

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ

KN | březen 2010 |

Kraj po zimě dokoupí sypače Výrazně zimní počasí trvalo v Moravskoslezském kraji v podstatě nepřetržitě v průběhu měsíců ledna a února a vyznačovalo se zejména četností sněhových srážek na celém území kraje a značně mrazivým počasím s kratšími obdobími teplotních výkyvů, kdy noční teploty dosahovaly přibližně deset stupňů pod nulou a denní sahaly těsně nad bod mrazu. Nejvyšší úhrny spadu sněhu byly tradičně v horských oblastech Jeseníků a Beskyd, kdy napadlo za dvanáct hodin až třicet centimetrů sněhu.

TÉMA Nejvíce dal silničářům v Moravskoslezském kraji zabrat měsíc leden. Více než šedesát milionů korun dal kraj jenom za první tři lednové týdny za zimní údržbu. Náklady tak v té době už o 40 % převýšily částku, kterou správci silnic utratili za stejné období loni. „Intenzívní a déletrvající sněžení v kombinaci se silným větrem pak bylo příčinou několika situací kalamitního charakteru, které měly souhrnně celorepublikový, neřku-li středoevropský rozsah a důsledky. Zimní období v měsíci lednu bylo, pokud se týká spadu sněhu a jeho četnosti, nadstandardní a můžeme je porovnat s obdobím února 2009, které se také vyznačovalo značnou četností sněhových srážek a zvýšenými náklady na zimní údržbu,” říká náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro dopravu, silniční hospodářství a životní prostředí Miroslav Novák. Náklady na zabezpečení

zimní údržby silnic činí v současné době v Moravskoslezském kraji přibližně 95 milionů korun, což je ve srovnání s průměrem za srovnatelné období posledních pěti let o cca 18 milionů korun více. Zimní období ještě není u konce, kraj ho vyhodnocuje až po termínu 31. března a jeho celkový průběh bude mít konečný význam pro finanční bilancování. „Pokud dojde k překročení plánovaných finančních prostředků vyčleněných na zimní údržbu silnic v měsících leden - březen, potom bude nutno počítat s určitým omezením některých činností letní údržby silnic, jako jsou například sečení trávy, údržba příkopů, krajnic, a podobně,” dodal Novák. Kraj ovšem zatím nepočítá s tím, že by nějak stauroval rozpočet silničářům, stále věří, že se mu schodek, způsobený letošní zimou, podaří narovnat úsporami na jiných pracech na dopravní infrastruktuře a nikoliv finančními injekcemi. „Prozatím takto neuvažujeme, zimní období stále není u konce,” řekla tisková mluvčí kraje Šárka Vlčková.

SILNIČÁŘI UŽ NYNÍ SČÍTAJÍ ŠKODY Správa silnic Moravskoslezského kraje se však už v těchto dnech zabývá monitorováním následků extremní zimy. „V současné době provádíme mapování škod na silnicích v důsledku zimního období. Vedení kraje rozhodlo, že vyčlení z přebytku hospodaření Moravskoslezského kraje za rok 2009

19

STRUČNĚ A JASNĚ

částku ve výši 80 milionů korun,” uvedl Tomáš Böhm, ředitel Správy silnic Moravskoslezského kraje. Z těchto prostředků by měla jít většina na souvislé opravy silnic II. a III. tříd. „Tímto celková částka pro rok 2010 vzroste na téměř 120 milionů korun,” dodal Böhm. Po letošní zimě tak bude stávající technologický park zimní údržby v Moravskoslezském kraji rozšířen o

dva kompletně vybavené sypače, sestávající z nákladního auta, sypače a pluhu, pořizovací cena bude ve výši 9,5 milionu korun. Značnou pozornost věnuje kraj také rekonstrukcím a modernizacím stávajících skladovacích hal chemických posypových materiálů za účelem zvýšení jejich kapacity pro dostatečné předzásobení se na zimní období. Michal Tillgen

● Kraj zveřejnil záměr na pořízení dvou nových kapacit přístroje nukleární magnetické rezonance do svých nemocničních zařízení. Reaguje tak na celosvětové trendy v medicíně. Kraj už koncem loňského roku zmapoval aktuální situaci a  na základě provedené analýzy byl vypracován koncepční podklad pro posouzení rozmístění dalších kapacit tohoto přístroje na území kraje. ● Dobrovolní hasiči Moravskoslezského kraje a  Hasičský záchranný sbor MSK budou moci nakoupit novou techniku. Finanční prostředky na ni jim slavnostně předal hejtman Jaroslav Palas. Na nákup techniky pro vybavení jednotek dobrovolných hasičů kraj ze svého rozpočtu vyčlenil částku 3,1 milionu korun. Hasičský záchranný sbor pak obdržel více než 40 milionů.

Osmnáct milionů navíc si vyžádala sněhová kalamita v Moravskoslezském kraji.

foto: TSTM

● Na 13. ročníku veletrhu cestovního ruchu Dovolená a Region 2010 v  Ostravě se představilo i samotné město Ostrava. Návštěvníkům veletrhu stánek nabízel celou řadu prezentačních materiálů o významných turistických atraktivitách města, zejména pak technických památkách, kulturních i sportovních akcích. Město také představilo novou mapu a cyklomapu svého území.

PUBLICISTIKA

Kraje a nemocnice se bouří: nová vyhláška snížila úhrady (pokračování ze strany 1)

Už tehdy od menších nemocnic zaznívaly kritické hlasy na chystanou vyhlášku. „Nebude zachován ani objem péče letošního roku, úhrady ve skutečnosti klesnou o dvě až pět procent. Množství předepsaných léků klesne o 20 procent a klesnou také počty operací. Sociální smír je ohrožen,“ prohlásil už v  prosinci loňského roku výkonný ředitel Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) Stanislav Fiala. Ovšem ministryně zdravotnictví Dana Jurásková také už v  prosinci uklidňovala veřejnost, že k zásadním změnám nedojde. Druhým dechem však dodala, že zdravotnictví na tom není vůbec dobře. „Musíme si uvědomit, že zdravotním pojišťovnám v současné hospodářské krizi rychle dochází peníze a objem péče lze udržet jen díky rezervám z předchozích let. Ty se navíc v příštím roce zcela vyčerpají,“ prohlásila ministryně. Diskuse kolem stávající vyhlášky tak nekončí ani dnes. Podle zástupců krajských nemocnic je to však diskuse jednostranná. „Zásadní připomínky, které podala AČMN a Asociace krajů nebyly ministerstvem vzaty v potaz. Došlo jen k několika drobným úpravám. Pacienti a zdravotníci v regionech a v následné péči se tak stáva-

jí občany druhé kategorie,“ píše se v kritické zprávě AČMN. ASOCIACE: KRIZOVÝ TÝM A NOVÁ ORGANIZACE NEMOCNIC A jak reagovala na situaci Asociace krajů? Hejtmani na svém zasedání rozhodli, že zřídí krizový tým, jehož úkolem bude vyjednávat s ministerstvem zdravotnictví a pojišťovnami právě o změnách systému úhrad za zdravotní péči pro letošní rok. Zásadní problém mají kraje především s  VZP. „Zejména Všeobecná zdravotní pojišťovna postupuje v krajích různě. Zálohy, které posílá, nedosahují 100 procent minulých období. Bavíme se zatím o prvním měsíci letošního roku, ozvat se ale musíme hned. Protože pokud by i nadále byly zálohy takto nízké, musejí nemocnice reagovat. Musejí se rozhodnout, jakou péči budou poskytovat a jakým způsobem,“ prohlásil hejtman Vysočiny Jiří Běhounek. Rada Asociace krajů navíc chystá dlouho ohlašovaný krok. Chce ustanovit novou organizaci, která by zaštítila všechny krajské nemocnice. Vznikl by tak silný hráč při vyjednávání s ministerstvem a pojišťovnami.   „Uvědomu-

jeme si, že existují již dvě podobné organizace. Naše asociace se pravděpodobně stane nejsilnějším hráčem na trhu,“ řekl již dříve  místopředseda Asociace kra-

jů Radko Martínek. A podle hejtmanů jsou stávající problémy kolem úhrad dalším důvodem k rychlému vytvoření organizace.  „Asociaci nemocnic ČR ani

Asociaci českých a moravských nemocnic totiž ministerstvo zdravotnictví nebere jako partnery,“ vysvětlil Jiří Běhounek. Filip Appl

foto: KN

Ilustrační foto.

KRAJSKÉ NOVINY Nezávislý měsíčník pro kraje, města a obce ČR Adresa centrální redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Průmyslový park, kancelářská budova P - 8, čp. 80. 533 53 Pardubice - Semtín Centrální telefon a fax: +420 466 611 139. Centrální GSM: +420 777 100 388. E-mail: [email protected]. Web: www.krajskenoviny.cz. Vydavatel: Jan Doležal (IČ: 69168741). Ředitelka vydavatelství a šéfredaktorka: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Redakce: Filip Appl, Michal Tillgen, Jana Bartošová, Miloš Kolesár, regionální zpravodajové. Produkce: Leona Šolcová. Jazykové korektury: Iva Málková. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Grafika: Tomáš Kocourek Komerční prezentace - příspěvky označené „(kp)“. Nezdrojované fotografie v tomto vydání Krajských novin jsou od agentury CzechTourism.

Inzerce: European Media House s.r.o., telefon a fax: +420 466 611 139. E-mail: [email protected]. IČ: 27482855. Tisk: VLTAVA-LABE-PRESS, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje Mediaservis s.r.o., Zákaznické Centrum, Kounicova 2b, 659 51 Brno. Příjem objednávek: telefon: +420 541 233 232, fax: +420 541 616 160, e-mail: [email protected], příjem reklamací: 800 800 890. Cena výtisku: 15,- Kč vč. DPH Evidenční číslo: MK ČR E 13797, ISSN: 1213-9998. Ročník: 9. Číslo: 03. Vychází: 19. března 2010 Názory spolupracovníků nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.

20

KN |březen 2010 |

ČESKÁ REPUBLIKA

Kudy z nudy mapuje pocity návštěvníků Fanoušci volnočasového portálu Kudy z nudy, který provozuje agentura CzechTourism, mohou sdílet své pocity z navštívených míst. Umožní jim to unikátní Pocitová mapa České republiky, kterou lidé najdou na sociální síti Facebook.

Portál Kudy z nudy má svou stránku na Facebooku už od loňského září. Od té doby se různými marketingovými nástroji snaží zvýšit počet svých fanoušků na této sociální síti a nová Pocitová mapa je v současnosti tím nejdůležitějším z nich. Tato interaktivní mapa celé České republiky obsahuje aplikaci, jejímž prostřednictvím mohou lidé vyjadřovat své pocity z navštívených míst. Uživatelé si jednoduše vyberou své oblíbené nebo neoblíbené místo nebo místo, kde se prá-

vě nacházejí, a přiřadí k němu barvu odpovídající dojmu z návštěvy. Na výběr jich mají celkem pět – od zelené, která říká, že je dané místo skvělé, až po fialovou, jež značí pravý opak. Výsledkem je velká barevná mapa znázorňující pocity uživatelů, jejíž podoba se bude v průběhu času různě proměňovat. Všichni, kdo ji chtějí vyzkoušet, ji najdou na: http://apps.facebook.com/pocitova-mapa/ SOUTĚŽ O CENY S touto novinkou je spojena i velká soutěž o řadu zajímavých cen. Fanoušci portálu Kudy z nudy, kteří

na mapě nějaké místo označí, budou zařazeni do slosování o ceny. 1. května budou vylosováni výherci  týdenního pobytu pro 4 osoby v hotelu Harrachovka, poukazu na hru paintball pro 4 osoby (Hrabarev.cz) a víkendového vodáckého výletu pro 2 osoby (Bisport s.r.o.). Každý týden bude navíc probíhat slosování o další ceny. K projektu Kudy z nudy na Facebooku (www.facebook.com/kudyznudy) se zatím přihlásilo více než 5  500 lidí. Prostřednictvím stránky upozorňuje portál Kudy z nudy na zajímavé aktivity a přispívat sem mohou i samotní fanoušci, kteří se tak vzájemně inspirují k  výletům po České republice. Ing. Hana Prouzová, manažer týmu Kudy z nudy, CzechTourism

Materiály pro výuku cestovního ruchu na školách Cestovní ruch vytváří tři procenta hrubého domácího produktu a zaměstnává čtvrt milionu osob. Ekonomický aspekt je pouze jedním z důvodů, proč by se o něm měli učit žáci ve školách. Respekt k jiným lidem v cizině i doma, ocenění kulturního a přírodního bohatství a rozpoznání významu cestovního ruchu – to jsou hlavní body, které objeví v didaktických materiálech pro výuku cestovního ruchu na základních a středních školách připravovaných agenturou CzechTourism.

Cestovní ruch se v  současnosti vyučuje pouze na specializovaných školách, přitom jde o obor, který nabízí zajímavá témata pro výuku, tvorbu studentských projektů či školních exkurzí. Všechny materiály jsou proto koncipovány tak, aby je učitelé mohli využít hned v několika oblastech rámcového vzdělávacího plánu (např. Člověk a jeho svět, Člověk a příroda, Výchova demokratického občana, Výchova k  myšlení v  evropských souvislostech). Univerzálnost a zároveň komplexnost informací umožňuje to, aby si pedagog mohl zvolit téma, které se mu bude zrovna do výuky hodit. Vybírat si bude moci ze 7 vzdělávacích modulů s  3hodinovou dotací. Výuka postupuje od seznámení se s tématem přes prezentaci žáků až po trénink nových znalostí a shrnutí učiva. Modul zahrnuje veškeré podklady pro projek-

tové vyučování: učivo samotné, podklady pro učitele (powerpointové prezentace, otázky a odpovědi na prověření učiva), náměty projektových prací, doporučenou literaturu či kontakty. Moduly jsou nyní testovány na školách a redigovány nezávislým odborníkem. Jejich finální podoba bude představena v květnu 2010, kdy budou zveřejněny na webových stránkách agentury CzechTourism (www. czechtourism.cz) a na CD distribuovány do škol.   Obsah připravovaných modulů: · Charakteristika a význam cestovního ruchu v Česku (nejdůležitější turistické atraktivity ČR, jejich jedinečnost v  evropském nebo světovém kontextu). · Turistický potenciál jednotlivých regionů pro rozvoj cestovního ruchu, ochrana přírodního a kulturního bohatství (Výstupem bude 14 variant, každá pro jeden region ČR.)

· Vztah místních obyvatel k návštěvníkům (vytváření přívětivého prostředí pro návštěvníky, já jako turista v cizí zemi). · Odpovědné cestování (respekt k  navštívenému místu i k jeho obyvatelům). · Cestování a internet (kde hledat informace, jak vytvořit zajímavou prezentaci turistického objektu, města, regionu nebo země, využití moderních komunikačních kanálů typu Facebook, Youtube apod. ) · Základní data a fakta o cestovním ruchu v ČR (zahraniční turisté v ČR, cestování Čechů po Česku, počet lidí zaměstnaných v cestovním ruchu apod.) · Průvodce v cestovním ruchu.   Vytvoření didaktických metod je realizováno v rámci projektu Integrovaného operačního projektu Marketingové aktivity ke zvýšení povědomí o domácím cestovním ruchu. Realizátorem zakázky je AHOL – Vyšší odborná škola.   Markéta Chaloupková, garant projektu IOP, CzechTourism Mgr. Bc. Pavla Sztulová, AHOL - Vyšší odborné školy, o. p. s., realizátor zakázky INZERCE

Zúčastněte se soutěže Vesnice roku v Programu obnovy venkova. Již 16. ročník tradiční soutěže je šance i pro Vaši obec. Přihlášky posílejte do 30. dubna Přihlašovací formulář a podmínky soutěže na

www.vesniceroku.cz

Mediální partneři

Podpořte rozvoj své obce! Soutěž Vesnice roku podporuje obce v celé ČR

SOUTĚŽ VESNICE ROKU V PROGRAMU OBNOVY VENKOVA

VR 2010_inz_276x204.indd 1

10.3.2010 11:32:24