Možný trestněprávní postih kybergroomingu de lege ferenda Mgr. et Mgr. Kateřina Kudrlová
V posledních desetiletích došlo k výrazným změnám ve společnosti v souvislosti s rychlým rozvojem informačních a telekomunikačních technologií,1 zejm. pak v posledních letech tento rozvoj urychlilo postupné zpřístupnění moderních technologií pro většinu obyvatel moderní společnosti jejich zlevněním. Ke světu ICT neodmyslitelně patří kyberprostor, jakožto určitá forma virtuálního světa, který je však reálný ve svých důsledcích. Zahrnuje především svět internetu a mobilních technologií a má svá specifika. Z hlediska komunikace přestává vzhledem k rychlému technologickému pokroku hrát roli při navazování a udržování kontaktů (a mnoha dalších komunikačních činnostech) čas i prostor. Jednotlivec tak dokáže v reálném čase komunikovat s množstvím dalších osob bez ohledu na prostorové vzdálenosti, a může proto oslovit nepoměrně více osob než bez využití informačních nebo komunikačních technologií (včetně dětí). Kromě toho ve virtuálním prostoru komunikují zpravidla osoby fyzicky se vyskytující na různých místech, a odpadá proto možnost sledovat toho druhého (gestikulaci, mimiku, řeč těla atp.) tak, jako při komunikaci tváří v tvář. Stává se proto výrazně obtížnějším rozpoznat případné klamání ze strany toho druhého, které lze mnohdy odhalit při komunikaci tváří v tvář v reálném světě. I proto je v takové komunikaci snazší sdělit osobě na druhé straně např. důvěrné informace, jejichž vyzrazení třeba brání při běžné komunikaci stud, a které může případný útočník následně zneužít k vyvíjení nátlaku na jejich subjekt. Mimoto už i uživatel informačních nebo komunikačních technologií s jejich pouze základními znalostmi dokáže maskovat svou identitu a vydávat se za jinou osobu, aniž by byl tím druhým rozpoznán. To vše napomáhá komukoli, kdo se rozhodne k manipulaci někoho jiného, včetně přesvědčení ho k osobnímu setkání. Zranitelní jsou vůči takovému jednání zejm. děti a dospívající - otevření, důvěřiví a neopatrní.
1
Dále jen „ICT“.
Tomu odpovídá i relativně vysoké procento dětí, které komunikují či se přímo setkaly tváří v tvář s osobou či osobami, které znaly pouze z kyberprostoru. Podle průzkumu EU Kids Online,2 probíhajícího v evropských zemích v letech 2006-2009, v ČR celkem 84 % dětí používá internet, resp. 58 % dětí ve věku 6-10 let, 94 % dětí ve věku 11-14 let a 97 % dětí ve věku 15-17 let, zatímco pouze 91 % rodičů jsou uživateli online prostředí. Z toho 46 % dětí v uplynulých 6 měsících3 komunikovalo s osobou známou pouze z kyberprostoru a 15 % dětských uživatelů internetu se setkalo tváří v tvář s osobou známou pouze z kyberprostoru. Vše výše uvedené takříkajíc hraje do karet jednání známému jako tzv. kybergrooming. Lze ho definovat jako psychickou manipulaci oběti prostřednictvím ICT za účelem jejího sexuálního využití. Nejčastější obětí jsou děti ve věku 9-17 let. Můžeme rozlišit dvě různé formy kybergroomingu, lehčí a závažnější. V případě lehčí formy kybergroomingu kybergroomer navštíví např. internetovou seznamku, chat či obdobné místo, kde může vystupovat do jisté míry i pod vlastní identitou, skrytou za přezdívkou. Zde vyhledává osoby svolné k sexuálně laděné komunikaci, od nichž mámí vlastní pornografická díla, případně vybízí k osobnímu setkání za účelem sexuálního uspokojení. V případě nezájmu druhé strany přesune kybergroomer svou pozornost na někoho jiného. Jedná-li se o závažnější formu kybergroomingu, kybergroomer často pod falešnou identitou vyhledává veškeré dostupné informace o vybraných osobách ochotných s ním komunikovat (zejména osoby aktivně hledající kamarádku, přítele atp.). Bohatým zdrojem takových informací jsou zpravidla sociální sítě, Facebook především. Dotyčný i dlouhodobě udržuje komunikaci s obětí, se kterou se snaží sblížit: postupně ji odtrhává od jejího sociálního okolí, staví se do role jediné spřízněné duše, získává si náklonnost prostřednictvím různých dárků jako je kredit do mobilu atp. Průběžně pak mámí sexuálně laděný materiál a vyzývá oběť k tzv. sextingu, zasílání sexuálně laděných fotografií či krátkých videí, vč. např. striptýzu před webkamerou aj. 2
Viz EU Kids Online: Final Report: Opportunities and Risks for Children. 1. vydání. London: LSE, 2009.
ISBN 978-0-85328-355-3, dále též LIVINGSTONE, S., HADDON, L., GÖRZIG, A., ÓLAFSSON K. Risks and Safety on the Internet. The perspective of European children. Full findings. 1. vydání. London: LSE, 2011. ISSN 2045-2551. 3
Posledních 6 měsících z hlediska probíhajícího průzkumu. 2
Posléze začne naléhat na osobní setkání s cílem oběť dále sexuálně využít – znásilnit, pohlavně zneužít (dítě mladší patnácti let), vyrobit dětskou pornografii aj. V případě odmítání schůzky či následného sexuálního využití pak neváhá hrozit zveřejněním dříve získaných materiálů. S tím, jak postupně probíhá kybergroomingové jednání, pachatel se může dopouštět hned několika různých trestných činů. Už v samotném počátku jednání, tedy při navazování komunikace s obětí se může pachatel dopouštět přečinu poškození cizích práv (§ 181 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník4), neboť uvádí svou oběť v omyl, a toho pak pravděpodobně dále využívá, přičemž jí tím způsobí vážnou újmu na právech. Může se tak stát jednáním, kdy pachatel usiluje o izolaci oběti, nabádá ji k utajování komunikace aj. způsobem narušuje zejm. rodinné vztahy mezi poškozenou a jejími blízkými. V okamžiku, kdy začne kybergroomer stáčet hovor s dítětem k sexuální tematice, může se dopustit ohrožování výchovy dítěte (§ 201 TZ), při vyžadování např. obnažování se dítěte před webkamerou svádění k pohlavnímu styku (§ 202 TZ). Při výměně dětské pornografie5 se může kybergroomer dopustit přečinu výroby a jiného nakládání s dětskou pornografií (§ 192 TZ), vyzýváním dítěte k výrobě dětské pornografie zneužití dítěte k výrobě pornografie (§ 193 TZ), zprostředkováváním pornografie dítěti šíření pornografie (§ 191 TZ). Kybergroomer pak obvykle neváhá hrozit zveřejněním či zveřejnit získané citlivé materiály v případě, že oběť odmítá jednat dle jeho přání, a může se tak dopustit i vydírání (§ 175 TZ). Následná osobní schůzka pak zpravidla směřuje k nějaké formě sexuálního zneužití znásilnění, sexuálnímu nátlaku, pohlavnímu zneužití dítěte mladšího 15 let, výrobě a jinému nakládání s dětskou pornografií, zneužití dítěte k výrobě pornografie, kuplířství nebo obchodování s lidmi, zavlečení, zbavení nebo omezování osobní svobody. Pokud na osobní schůzku nedojde, resp. zůstane „pouze“ u jejího návrhu, v současnosti 4 Dále jen „TZ“. 5
Tj. pornografického díla zobrazujícího nebo jinak využívajícího dítě (tedy osobu mladší 18 let) nebo
osobu, jež se jeví být dítětem. 3
může být za takový návrh trestně odpovědný pouze ten, kdo navrhne setkání dítěti mladšímu patnácti let v úmyslu dopustit se zvlášť závažného zločinu znásilnění, sexuálního nátlaku nebo pohlavního zneužití. To se proto nedotýká např. úmyslu na osobní schůzce násilím donutit dítě k obnažování, není-li toto dítě mladší patnácti let.6 Právě na takové případy pak dopadá návrh nové skutkové podstaty ust. § 193b TZ, a to navazování nedovolených kontaktů s dítětem:7
§ 193b TZ Navazování nedovolených kontaktů s dítětem Kdo prostřednictvím informačních nebo komunikačních technologií navrhne setkání dítěti mladšímu patnácti let v úmyslu spáchat trestný čin podle § 187 odst., § 192, § 193, § 202 nebo jiný sexuálně motivovaný trestný čin, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
Výslovně jmenovanými sexuálně motivovanými trestnými činy jsou pohlavní zneužití (§ 187 TZ), výroba a jiné nakládání s dětskou pornografií (§ 192 TZ), zneužití dítěte k výrobě pornografie (§ 193 TZ) a svádění k pohlavnímu styku (§ 202 TZ). Jde tedy o ochranu dětí mladších patnácti let v rámci jejich pohybu v kyberprostoru, a to s přesahem do reálného světa formou prevence jejich sexuálního vykořisťování. Trestně odpovědným bude i pachatel, který sice navrhne setkání dítěti mladšímu patnácti let v úmyslu spáchat některý sexuálně motivovaný trestný čin, avšak o samotný sexuálně 6
O zvlášť závažný zločin sexuálního nátlaku jde u jednání namířeného vůči dítěti mladšímu patnácti let,
u dítěte staršího se jedná „pouze“ o přečin, jehož příprava proto není trestná. 7
Navrhovaný zákon implementuje směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna
2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii. K tomu viz Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, 2013, VI. volební období. Sněmovní tisk č. 996 (návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, dostupné pod čj. OVA 166/13, dále jen „návrh“, důvodová zpráva k návrhu, předkládací zpráva k návrhu, rozdílová tabulka návrhu, vypořádání připomínek k návrhu). 4
motivovaný trestný čin se už ani nepokusí. Uvedená skutková podstata dopadá na jednání, kdy pachatel k navržení setkání použije ICT. Setkáním pak bude nepochybně jakákoliv forma schůzky, jíž se má osobně zúčastnit pachatel a dítě mladší patnácti let. K trestní odpovědnosti by měla být dostačující i mlčky projevená vůle směřující k uskutečnění setkání v úmyslu spáchat sexuálně motivovaný trestný čin na dítěti mladším patnácti let (např. pachatel zašle dítěti mladšímu patnácti let lístek na sportovní utkání, na kterém má v úmyslu se s ním osobně setkat). Za spáchání trestného činu navazování nedovolených kontaktů s dítětem hrozí pachateli trest odnětí svobody až na jeden rok. Jedná se proto o přečin, jehož příprava tak není trestná. Proto má-li být kybergroomer trestně odpovědný za navazování nedovolených kontaktů s dítětem, musí se alespoň pokusit navrhnout setkání. K samotnému setkání pak dojít už nemusí. Je však otázkou, nakolik bude možné použít skutkovou podstatu trestného činu navazování nedovolených kontaktů s dítětem v případě kybergroomingu. Jeho typickou součástí je manipulace dítěte, a to i dlouhodobého charakteru. Dítě se za tu dobu snadno stane na kybergroomerovi emočně závislé, a tak jím může přesvědčeno, aby ono samo navrhlo setkání. Skutková podstata trestného činu navazování nedovolených kontaktů s dítětem by proto měla být vykládána tak, aby návrh setkání nemusel vzejít výslovně od pachatele, ale aby bylo dostačujícím jednáním z hlediska trestní odpovědnosti již jednání pachatele prostřednictvím informačních nebo komunikačních technologií směřující k setkání s dítětem v úmyslu spáchat sexuálně motivovaný trestný čin, ovšem v podobě vůbec samotné komunikace s dítětem. Žádoucí by též bylo poskytnout obdobnou, byť přiměřeně limitovanou trestněprávní ochranu dětem starším patnácti let. Avšak bez ohledu na legislativní úpravu je vždy výhodnější předejít škodlivému jednání, ať už odrazením útočníka nebo varováním oběti. Prevence kybergroomingu je vyžaduje mnohovrstevné působení ve třech hlavních směrech: podporou v osobním životě, osvětou a trestněprávním postihem. Co výrazně zvyšuje riziko stání se obětí, je emoční deprivace nebo problémy s okolím. Ve chvíli, kdy citové potřeby jakékoliv osoby nejsou naplněny, touží po zaplnění vnitřní prázdnoty. Je pak velmi snadné podlehnout kouzlu „přítele“, který má pro dotyčnou osobu vždy laskavé slovo, podporu
5
a útěchu, které se jí od jiných nedostávají.8 Při
problémech
okolím9
s
pak
pohyb
v kyberprostoru
včetně
kontaktu
s kybergroomerem skýtá vítaný oddech, únik z reality a falešný pocit bezpečí. Jako varovný signál může sloužit rozvoj závislostního chování, ať už se jedná o závislost spojenou s kyberprostorem10 nebo s reálným světem.11 Nemusí jít přímo o viktimologický faktor, ovšem závislost často poukazuje na jiný, hlubší problém, v jehož řešení daná osoba selhává a od něhož utíká. Tento hluší problém může vehnat stejnou osobu zároveň do náručí kybergroomera, neboť je díky němu o to zranitelnější. Dalším rizikovým faktorem může být problém navázat vztah v reálném světě. Důvodů může být mnoho, od psychických otázek přes sociální po fyzické i otázky prostředí. K psychickým a sociálním překážkám patří např. pocity studu nebo trémy, introverze, nedostatek
emoční
či
komunikační
inteligence12,
nedostatek
komunikačních
příležitostí;13 k fyzickým bariérám patří nejčastěji nějaká vzhledová vada,14 vada řeči aj. K otázkám prostředí pak patří např. místo a okolí bydliště dané osoby, kde může chybět sociální zázemí pro stýkání se s vrstevníky.15 Co se týče osvěty, ta může probíhat hned v několika tématech. Kromě kybergroomingu jako takového se nabízí především omezení sextingu. Posílání lichotivých fotografií je oblíbenou kratochvílí zvyšující sebevědomí, je však třeba si uvědomit možné budoucí následky – předně riziko padnutí takového materiálu do nepovolaných rukou a např. následné neoprávněné zveřejnění proti vůli zobrazené osoby. Při současných možnostech je otázkou maximálně několika minut, než se např. fotografie pořízená mobilním telefonem a zaslaná na jiný telefon (např. domnělému blízkému příteli – 8
Např. při problémech v rodinných vztazích, při odloučení od rodiny, bez blízkých přátel.
9
Pokud je dotyčná osoba např. obětí šikany ve třídě.
10
Závislost na sociálních sítích, na hraní počítačové hry atp.
11
Včetně závislosti drogové.
12 Tedy přirozená schopnost komunikace. 13 Např. dotyčná osoba si nerozumí se spolužáky a tráví většinu volného času pouze v individuálních kroužcích. 14
Otylost, kožní problémy atp.
15
Jedná se o faktor přispívající k trávení více času v kyberprostoru, pokud se např. rodiče obávají o
bezpečnost své ratolesti v domnění, že ve svém pokoji je na rozdíl od pobytu venku v nebezpečné čtvrti v bezpečí. 6
kybergroomerovi, kamarádce ve škole aj.) objeví na Youtube.com a následně ji shlédne většina
osazenstva
školy
–
stačí
zveřejnit
zprávu
o
„nepřehlédnutelném“
videu/fotografii prostřednictvím Facebooku a diváci se rázem dostaví. Pokud i přes preventivní snahy dojde na komunikaci s kybergroomerem a tento se dopustí některého z výše uvedených jednání, lze jej trestněprávně postihnout v závislosti na jeho jednání hned pro několikeru trestných činů.16 Pokud k těmto možnostem přidáme i trestný čin navazování nedovolených kontaktů s dítětem, zvýšíme tak rozsah ochrany dětí mladších patnácti let před kybergroomingem jako takovým – tedy nejen před samotným vylákáním na osobní schůzku za účelem sexuálního využití, ale do jité míry snad i před předcházejícím budováním emocionální závislosti oběti a její sociální izolace.
Bibliografie EU Kids Online: Final Report: Opportunities and Risks for Children. 1. vydání. London : LSE, 2009. ISBN 978-0-85328-355-3 KOPECKÝ, K. Kybergrooming aneb Kdo loví v chatu. In: Česká škola [online]. © 2008-2012 [cit. 2012-01-03]. Dostupné z: http://www.ceskaskola.cz/2009/05/kamilkopecky-KG-aneb-kdo.html LIVINGSTONE, S., HADDON, L., GÖRZIG, A., ÓLAFSSON K. Risks and Safety on the Internet. The perspective of European children. Full findings. 1. vydání. London : LSE, 2011. ISSN 2045-2551 Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, 2013, VI. volební období. Sněmovní tisk č. 996 (návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, dostupné pod čj. OVA 166/13, dále jen „návrh“, důvodová zpráva k návrhu, předkládací zpráva k návrhu, rozdílová tabulka návrhu, vypořádání připomínek k návrhu) 16
Vždy za předpokladu, že jiný než trestněprávní postih by nepostačoval. 7
Seznam.cz: Seznam se bezpečně! 2 [online]. © 1996 - 2011 [cit. 2012-03-23]. Dostupné z: http://seznamsebezpecne.cz/ Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii MAL, P. restní zákoník komentář. 1. vyd. Praha : C.H. Beck, 2009-2010. ISBN 97880740017892 The London School of Economics and Political Science: EU Kids Online [online]. © 2011 [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: http://www2.lse.ac.uk/media@lse/research/EUKidsOnline/Home.aspx Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů
Mgr. et Mgr. Kateřina Kudrlová Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Možný trestněprávní postih kybergroomingu de lege ferenda Příspěvek se zabývá možným trestněprávním postihem tzv. kybergroomingu, tedy psychické manipulace obětí prostřednictvím informačních a komunikačních technologii za účelem jejich sexuálního využití. Věnuje se též návrhu na doplnění trestního zákoníku o novou skutkovou podstatu trestného činu navazování nedovolených kontaktů s dítětem jakožto ustanovení § 193b zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. Tato skutková podstata reflektuje některé jevy související se sexuálním využíváním dětí ve spojení s kyberprostorem, zejména odpovídá na potřebu možnosti právního postihu již ranějších částí kybergroomingu.
8
