Právnická fakulta Ma sa r yk o v y u n iv e rz it y Studijní obor: Právo a finance Katedra finančního práva a národního hospodářství
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Právní regulace měny v ČR de lege lata a de lege ferenda (Legal Regulation of the Czech Currency de Lege Lata and de Lege Ferenda)
Martina KRAUSOVÁ
2011
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Právní úprava měny v ČR de lege lata a de lege ferenda zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury. V Brně dne 25. června 2011 Bc. M a rt i n a Kr au s o v á
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala JuDr. Daně ŠRAMKOVÉ, Ph.D. za ochotu, trpělivost a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce.
Obsah Úvod............................................................................................................................................2 1 Vybrané instituty měnového práva a historie .....................................................................4 1.1 Základní pojmy ...........................................................................................................4 1.2 Vývoj měny a hotovostního platebního styku ............................................................5 1.2.1 Drahé kovy, mince..................................................................................................5 1.2.2 Kryté papírové peníze.............................................................................................6 1.2.3 Nekryté papírové peníze, bezhotovostní peníze .....................................................8 1.3 Historie trestných činů proti měně..............................................................................9 1.3.1 Padělání a pozměňování peněz ...............................................................................9 1.3.2 Praní „špinavých“ peněz .......................................................................................12 1.4 Ochranné prvky bankovek a mincí ...........................................................................13 2 Účinná právní úprava........................................................................................................17 2.1 Platidla české měny ..................................................................................................17 2.1.1 Příjem zákonných bankovek a mincí ....................................................................20 2.1.2 Výměna zákonných bankovek a mincí .................................................................21 2.2 „Problematické“ peníze a jejich náhrada ..................................................................22 2.2.1 Peníze opotřebované a poškozené ........................................................................22 2.2.2 Reprodukce platných bankovek a mincí ...............................................................23 2.2.3 Peníze padělané a pozměněné...............................................................................24 2.3 Praní „špinavých“ peněz ...........................................................................................27 3 Budoucí právní úprava......................................................................................................29 3.1 Struktura zákona a jeho průchod legislativním procesem ........................................29 3.2 Oběh bankovek a mincí podle nového zákona .........................................................30 3.2.1 Tuzemské bankovky a mince a jejich poškození..................................................30 3.2.2 Příjem a výměna tuzemských bankovek a mincí..................................................32 3.2.3 Pozměňování, padělání a reprodukce ...................................................................33 3.3 Srovnání budoucí úpravy s účinnou právní úpravou ................................................34 3.3.1 Účinná část zákona o oběhu platidel.....................................................................34 3.3.2 Pojmy v současné a budoucí právní úpravě..........................................................35 3.3.3 Shrnutí komparace ................................................................................................37 Závěr .........................................................................................................................................39 Seznam literatury ......................................................................................................................41 Resumé......................................................................................................................................44 Seznam obrázků v textu............................................................................................................45 Seznam tabulek v textu .............................................................................................................45 Seznam příloh ...........................................................................................................................45
Úvod V této práci bude provedena analýza právní úpravy hotovostního platebního styku resp. měny dle platného a účinného práva a dle budoucí právní úpravy. Téma Právní úpravy měny bylo zvoleno, protože se dotýká bez výjimky všech občanů. Pokud nežijí lidé zcela izolovaně od společnosti, musí obchodovat s ostatními a směňovat své statky, což se dnes děje převážně prostřednictvím peněz a je tedy vhodné, aby každý znal právní úpravu měny ve státě, ve kterém provádí platební styk. V úvodní kapitole budou shrnuty základní pojmy dané problematiky včetně stručného pohledu do historie. Nejprve bude zmíněn vývoj peněz od drahých kovů, přes ražené mince k papírovým penězům obecně ve světě (včetně některých specifických souvislostí týkajících se našeho území). Následovat bude historie trestných činů proti měně, kterými jsou především padělání a pozměňování bankovek a mincí a tzv. praní špinavých peněz. S tím úzce souvisí také vývoj ochranných prvků měny, který bude zmíněn v navazující podkapitole se zaměřením na bankovky a mince české měny. Hotovostní platební styk, při kterém si plátce a příjemce předávají hotovost ve formě bankovek a mincí (včetně pamětních) je nedílnou součástí směny a tedy i fungování trhu. V současné době je hotovostní platební styk především při vyšších převáděných částkách vytlačován platebním stykem bezhotovostním. V některých situacích (jako jsou například drobné platby) si ale stále zachovává své místo z důvodu nižší náročnosti na technické vybavení a v některých případech také nižší časové náročnosti. Ačkoli je v současné době platný zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku a tato skutečnost by mohla vzbudit dojem, že existuje souhrnná právní úprava platebního styku, není tomu tak, jelikož tento zákon se zabývá pouze platebním stykem bezhotovostním. Současná úprava měny je roztroušena v několika zákonech, ale stěžejní část spočívá především ve vyhláškách České národní banky. Proto by nová právní úprava měla shrnout zákony a prováděcí předpisy do jednoho celku a zpřehlednit tak orientaci v normách měnového práva. Vzhledem k členství České republiky v Evropské unii, by se mohlo stát, že některá současná ustanovení (například ta z roku 1993) neodpovídají normám EU, a proto by nová právní úprava měla reflektovat i tyto potřeby. Ve druhé a třetí kapitole měla být původně provedena analýza a komparace současné a budoucí právní úpravy podle návrhu zákona, který byl tento rok v legislativním procesu. Nakonec byl tento návrh schválen a vyhlášen ve Sbírce zákonů jako zákon č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. Proto musela být původní struktura práce modifikována. V posledních -2-
dvou kapitolách tedy bude provedena analýza a deskripce v současnosti účinné legislativy a budoucí právní úpravy, která nabývá účinnosti 1. 7. 2011, včetně jejich dílčí komparace. Ve druhé kapitole budou vyzdviženy vybrané instituty měnového práva podle v současnosti účinných právních předpisů. Konkrétně jsou jimi postup při příjmu peněz a jejich výměna, poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince, opotřebované, poškozené, pozměněné a padělané peníze, praní špinavých peněz včetně omezení plateb v hotovosti. Na příslušných místech v textu bude také zmínka o trestných činech proti měně. Struktura nově schváleného zákona o oběhu platidel a jeho instituty budou rozebrány v poslední kapitole. Bude se jednat především o oběh bankovek a mincí (tedy jejich příjem, výměnu či náhradu), ochranu platidel před paděláním a pozměňováním a správní delikty vyplývající z tohoto zákona. Na závěr bude provedeno dílčí srovnání současné a budoucí úpravy. V práci budou použity především metody deskripce a analýzy jednotlivých právních předpisů, syntéza a následně komparace vybraných ustanovení. Bude vycházeno především z pramenů platného českého práva a dále z publikací zabývajících se měnovým právem, případně trestnými činy s touto oblastí souvisejícími. Z důvodu přesahu tématu do ekonomické oblasti se nevylučuje použití pramenů ekonomických se zaměřením na právní souvislosti. Práce vychází z právního stavu ke dni 25. 6. 2011.
-3-
1 Vybrané instituty měnového práva a historie V této kapitole budou uvedeny základní pojmy vztahující se k problematice měnového práva. Jelikož je měna úzce spjata s penězi a hotovostním platebním stykem, budou zde stručně vymezeny i tyto pojmy, aby se s nimi mohlo v textu dále operovat. Pro úplnost budou uvedeny jak legální, tak (především v případě jejich neexistence) ekonomické definice. Stručně bude také nastíněn vývoj hotovostního platebního styku a některé druhy trestných činů proti měně (taktéž z historického hlediska).
1.1 Základní pojmy Z názvu práce plyne, že základním pojmem je měna, jakožto konkrétní soustava peněz zavedená v určitém státě a systematicky upravená příslušným právním řádem.1 Touto problematikou se zabývá měnové právo, které je nefiskálním subodvětvím finančního práva a upravuje měnu a měnový systém ve státě. Ačkoli tvoří měnové právo relativně samostatný subsystém finančního práva, nebylo doposud kodifikováno do jednoho právního předpisu a bylo tedy vždy nutné studovat několik různých zákonů (především zákon č. 6/1993 Sb., o České
národní
bance
a
dále
zákony
upravující
omezení
plateb
v hotovosti
(z. č. 254/2004 Sb.) a opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (z. č. 253/2008 Sb.)) a v neposlední řadě také prováděcí vyhlášky České národní banky stanovující postup při příjmu, výměně a náhradách peněz (vyhl. č. 37/1994 Sb.) či podmínky reprodukce symbolů peněz (vyhl. č. 553/2006 Sb.). V současné době je schválen zákon č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí, který ruší výše zmíněné vyhlášky upravující příjem, výměnu, náhradu a reprodukci bankovek a mincí. Část úpravy z těchto vyhlášek přejímá a část bude implementována do nových vyhlášek, která nabydou účinnosti spolu se zákonem o oběhu platidel. Z ekonomického pohledu je dále důležitá definice hotovostního platebního styku, kterým je platební styk, při němž si plátce a příjemce předávají hotovost ve formě bankovek a mincí2. Chceme-li se zabývat hotovostním platebním stykem a jeho vývojem, měli bychom se zmínit také o penězích (které nelze zaměňovat s pojmem měna) a jejich základním vymezení, jelikož bankovky a mince (neboli hotovost) lze chápat jako podmnožinu pojmu peníze.
1
viz Jánošíková, Mrkývka, Tomažič a kol.: Finanční a daňové právo, 2009, str. 162 (veškeré citace z této publikace jsou z 8. kapitoly první části (Měnové právo), kterou zpracovala JUDr. Dana Šramková, Ph.D.) 2 viz Málek, Oškrdalová, Valouch: Osobní finance, 2010, str. 117
-4-
Peníze jsou v ekonomii definovány jako jakýkoli prostředek směny, který se obecně přijímá a splňuje následující tři funkce3: -
jsou prostředkem směny (pokud by tuto funkci nesplňovaly, musela by probíhat naturální (barterová) směna, u které je nutná dvoustranná shoda potřeb),
-
jsou uchovatelem hodnoty (peníze by měly mít relativně stabilní hodnotu v čase – problémem je v tomto případě např. hyperinflace) a
-
jsou zúčtovací jednotkou (v současné době již často nemají fyzickou podobu). V následujícím textu bude také používán pojem platidla, kterým se rozumí bankovky
a mince (včetně mincí pamětních4).
1.2 Vývoj měny a hotovostního platebního styku Pro svou první funkci (tj. být prostředkem směny) jsou peníze považovány za jednu z největších vymožeností, které kdy přispěly k lidské svobodě a blahobytu.5 Původ peněz lze nalézt již v pravěku, kde je v nějaké formě využívala většina primitivních kmenů. Peníze se začaly používat poměrně brzy především kvůli odstranění obtíží naturální směny. Bylo ovšem nutné najít nějaký všeobecně přijatelný statek.6 Aby mohl být statek používán jako transakční prostředek, musel být všeobecným ekvivalentem. Dříve to byly různé statky jako např. dobytek, plátno, sůl, které ale měly velké nevýhody (např. špatná dělitelnost, nevhodné fyzikální či chemické vlastnosti, obtížná manipulace). Takovými nedostatky netrpěly drahé kovy, a proto právě ony vytvořily efektivní směnný systém. Dalšími požadavky kladenými na prostředek směny byly následující: stálá, relativně vysoká hodnota, musí být všeobecně uznávané a snadno přijatelné a nesmí být snadno rozmnožitelné (tj. padělatelné).7
1.2.1 Drahé kovy, mince Úlohu peněz tedy relativně brzy převzaly drahé kovy – především zlato a stříbro. Jejich zásoby jsou omezené, snadno se neopotřebovávají a mají tudíž vysokou (poměrně stabilní) cenu. Dále jsou snadno rozpoznatelné a dělitelné na malé jednotky. Z těchto důvodů
3
viz Ježek: Peníze a trh, 2002, str. 29-31 viz § 12 zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance ve znění pozdějších předpisů (dále zákon o ČNB) 5 viz Ježek: Peníze a trh, 2002, str. 29 6 viz Ježek: Peníze a trh, 2002, str. 32 7 viz Košíková: Peníze, finanční trhy a banky, 2002, str. 8-10 4
-5-
byly všeobecně přijímané. Dříve než se začaly razit mince, patřily k obchodování velmi přesné váhy, na kterých se drahý kov při každé transakci pečlivě odvažoval.8 Ve starověku se používalo zlato a stříbro v neražené podobě (ve formě slitků, prutů, spirál apod.). Rozhodující pro určení hodnoty byla nejen váha, ale také jakost drahých kovů měřená např. obsahem čistého kovu ve slitku. Uvádí se, že již v 8. – 7. století př. n. l. byly raženy zlaté a stříbrné mince, které představovaly první stálejší formu peněžních prostředků. Není nijak zarážející, že k nejvyspělejším peněžním soustavám své doby patřil systém ražby a oběhu mincí z drahých kovů v Řecku a Římě.9 Na mince se mimo hodnoty (resp. obsahu ryzího kovu) razila pečeť panovníka, který tímto ručil za obsah kovu uvedený na líci mince, jelikož se pro lepší odolnost (pevnost a trvanlivost) nepoužíval ryzí kov, ale slitiny.10
1.2.2 Kryté papírové peníze Nosit drahé kovy při sobě nemuselo být vždy bezpečné, a proto si veřejnost začala dávat zlato do úschovy ke zlatníkům, kteří měli bezpečnější sejfy. Zlatník na oplátku dával deponentům stvrzenky (směnky, depozitní listy), jimiž se zavazoval na požádání zlato opět vydat. Pokud byl zlatník důvěryhodný, nemuseli si lidé před každou transakcí své zlato vyzvedávat (a po transakci jej opět ukládat), ale stačilo předat si stvrzenku, čímž odpadl proces fyzického přesouvání zlata, který byl těžkopádní a mohl být i riskantní. První papírová hotovost byla tedy vlastně slibem vydat na požádání dané množství zlata. Postupem času přestali tyto sliby vydávat pouze zlatníci, ale přidaly se k nim i banky. Takovému systému krytých papírových peněz se říká zlatý standard.11 Důvodem pro vznik papírových peněz bylo několik technických i ekonomických aspektů. Mince se například oběhem opotřebovávaly, docházelo k jejich falšování, byla obtížná manipulace při platbách vyšších částek a s rozvojem trhu přestávalo být množství mincí uspokojivé, jelikož nestačilo k obsluze tržního systému.12 Postupem času ubývalo lidí, kteří požadovali směnitelnost za drahý kov, a většina zákazníků již obchodovala pouze pomocí papírových bankovek. Banka tedy mohla vydávat více peněz, než kolik měla zlata ve svém sejfu, a mohla začít provádět další bankovní operace, jako jsou půjčky apod. Banky ale nesměly vydávat příliš mnoho pohledávek, jelikož 8
viz Ježek: Peníze a trh, 2002, str. 32-34 viz Košíková: Peníze, finanční trhy a banky, 2002, str. 12 10 viz Ježek: Peníze a trh, 2002, str. 33 11 viz Ježek: Peníze a trh, 2002, str. 34 12 viz Košíková: Peníze, finanční trhy a banky, 2002, str. 12-13 9
-6-
pak by při zvýšené poptávce po zlatě neměly na směnu. Mnoho bank bylo zruinováno panikou, nedůvěrou a náhlými nájezdy na bankovní zlaté rezervy.13 Papírové peníze se mohou vyskytovat ve dvou formách: jako bankovky a jako státovky. Teprve v 17. století došlo k významnějšímu používání bankovek, které vydávali bankéři a obchodníci. Druhým typem papírových peněz jsou státovky emitované státem. Jedná se v podstatě o druh státních dluhopisů, kde se místo slibu zaplatit zavazuje stát přijímat tyto peníze k úhradě různých poplatků. Tento druh peněz nebyl směnitelný za drahé kovy, jejich oběh byl nucený a používal se ke krytí státních (hlavně válečných) výdajů. Po prvé se objevily kolem roku 1690 ve státě Massachusetts (USA) za války s Kanadou. Na našem území se objevily papírové peníze za vlády Marie Terezie v roce 1762. Tzv. bankocetle měly nucený oběh a byly používány k úhradám poplatků Vídeňské městské bance. Podle nařízení vlády v roce 1797 bylo povinností používat tyto peníze i při soukromých transakcích.14 Na počátku 20. století přeházela pravomoc vydávat bankovky ze soukromých bank na banky centrální a ty se tak staly součástí výkonné moci státu a převzaly kontrolu nad oběživem. Oběživo ve formě zlatých certifikátů bylo z počátku plně směnitelné za zlato a zásoba zlata centrální banky tak určovala hranici množství oběživa. Navzdory tomuto pravidlu se centrální banky chovaly stejně jako banky soukromé, mohly vydávat více oběživa a měly tak při řízení množství tohoto oběživa značnou volnost.15 Po roce 1870 přešla většina států od bimetalismu16 ke zlatému monometalismu a tím vznikl tzv. mezinárodní zlatý standard (neboli standard zlaté mince či čistý zlatý standard), který se vyznačoval znaky, kterými jsou například: volný oběh zlatých mincí (doplňovaný mincemi z obecných kovů a papírovými penězi), volná výměna papírových bankovek za zlaté mince podle nominální hodnoty určené státem, právo ražby mincí se zlatým obsahem, který určoval stát, volným pohybem zlata mezi státy, směnou různých měn navzájem podle pevně stanovených zlatých obsahů měnových jednotek (tzv. zlaté parity).17 Spolu s přechodem od stříbrného standardu ke zlatému v rámci Rakousko-Uherské monarchie byla na našem území v roce 1892 zavedena koruna. Toto označení pro peněžní jednotku se zachovalo dodnes (s přívlastkem česká). Koruna je jako název měny používána také např. na Slovensku, v Estonsku, na Islandu, v Norsku či ve Švédsku.18
13
viz Ježek: Peníze a trh, 2002, str. 34-39 viz Košíková: Peníze, finanční trhy a banky, 2002, str. 13-14 15 viz Ježek: Peníze a trh, 2002, str. 34-39 16 tj. od používání dvou různých kovů (nejčastěji zlata a stříbra) ke krytí bankovek 17 viz Košíková: Peníze, finanční trhy a banky, 2002, str. 12 18 viz Mrkývka, Pařízková: Základy finančního práva, 2008, str. 107-111 14
-7-
Před první světovou válkou a během jejího průběhu došlo postupně ke zrušení zlatého standardu, jehož projevem bylo stažení zlatých mincí z vnitřního oběhu a zrušení jejich ražby. V tomto období skončila také přímá směnitelnost bankovek za zlato. Po první světové válce (ve 20. a 30. letech) došlo k vytvoření tzv. modifikovaného zlatého standardu – standardu zlatého slitku a standardu zlaté devizy, ale v obou těchto systémech již bylo zlato vyloučeno z vnitřního oběhu a nahrazeno papírovými penězi a mincemi z nedrahých kovů. (Tento proces se nazývá demonetizace.) Poslední měnou směnitelnou za zlato mezi centrálními bankami byl až do roku 1971 americký dolar na základě pravidel Breton-woodské dohody z roku 1944, jejímž cílem bylo zabránit poválečnému chaosu v měnové oblasti.19 Po druhé světové válce došlo v Německu a Rakousku na nějaký čas k velkému nedostatku základního zboží a služeb včetně cigaret, které se staly cenným platidlem. Tyto cigarety byly tak cenné, že je nikdo nekouřil, protože by to bylo stejné jako zapalovat desetidolarovky.20 Šlo o jakýsi návrat od klasických peněz ke statku peníze nahrazujícímu.
1.2.3 Nekryté papírové peníze, bezhotovostní peníze Před druhou světovou válkou se tedy objevily nekryté peníze, které byly zákonem nebo nařízením vlády prohlášeny za zákonné platidlo při vyrovnávání všech dluhů. Zákonné platidlo se musí podle zákona přijmout, když se nabídne buď za nákup zboží nebo služeb, nebo k vyrovnání dluhu. Dnes jsou veškeré peníze (jak papírové oběživo, tak mince) nekrytými penězi. Moderní mince jsou pouhým kouskem kovu stejně, jako jsou papírové peníze pouze papírem. Papírové peníze jsou dnes hodnotné proto, že se všeobecně přijímají, a ne, jak tomu bylo dříve, pro svou směnitelnost za drahý kov. Pokud se tedy papírové peníze obecně přijímají, mohou plnit funkci prostředku směny; je-li jejich kupní síla stabilní, plní také funkci uchovatele hodnot; platí-li obojí, mohou sloužit jako dobrá zúčtovací jednotka.21 Zatím poslední etapou ve vývoji peněžních forem byl vznik bezhotovostních (a elektronických) peněz. Použitím bezhotovostních peněz již při transakcích nedochází k předávání hotovostních částek, ale pouze ke změnám na účtech klientů bank. Elektronickými penězi se rozumí záznamy o peněžních částkách v paměti počítačových systémů bank. K bezhotovostním transakcím bývají využívány platební karty, šeky, elektronické bankovnictví apod.22 V současné době se bezhotovostní platební styk využívá především při placení velkých částek nebo transakcích prováděných na velké vzdálenosti, 19
viz Košíková: Peníze, finanční trhy a banky, 2002, str. 12-13 viz Innes: Falza a padělky, 2006, str. 22-23 21 viz Ježek: Peníze a trh, 2002, str. 34-39 22 viz Košíková: Peníze, finanční trhy a banky, 2002, str. 14-15 20
-8-
případně je-li to vyžadováno zákonem23. Postupně tak v čím dál větší míře nahrazuje hotovostní platební styk, který nicméně stále tvoří důležitý prvek směny, protože nevyžaduje žádné technické vybavení ani nedochází k časovým nesouladům mezi odesláním a přijetím platby, jak se tomu může stát u bezhotovostních převodů. Někteří lidé ho upřednostňují také pro jeho názornost, ze strachu před technickými aspekty doprovázejícími bezhotovostní platby či pocitu větší anonymity.
1.3 Historie trestných činů proti měně V následující kapitole je uveden vývoj trestných činů proti měně v celosvětovém měřítku. Vzhledem k povaze práce není tento výčet zcela vyčerpávající, ale klade si za cíl pouze představit některé události z historie trestných činů proti měně. Bude se jednat především o pozměňování a padělání peněz a tzv. praní špinavých peněz.
1.3.1 Padělání a pozměňování peněz Pozměňování peněz se objevuje téměř současně s jejich používáním. Již před ražbou prvních mincí se obchodníci snažili ošidit zákazníka pomocí speciálně upravených vah apod. Ražba mincí odstranila potřebu vážit drahý kov, jelikož obsah ryzího kovu byl na nich uveden. Hodnota na líci mince byla ale pouze prohlášením o obsahu drahého kovu a brzy někoho napadlo uštípnout kousek mince a pustit ji dál za vyraženou hodnotu. Z takového jednání měl dotyčný zisk rovnající se tržní ceně uštípnutého kusu.24 Zpočátku byly padělané mince (především ty zlaté) snadno rozpoznatelné, protože byly lehčí než pravé, ale napodobeniny stříbrných mincí z roku 400 př. n. l., které vznikly přiletováním stříbrného plíšku na měděný základ, byly velmi přesvědčivé. Pravé mince bývají raženy obvykle pod tlakem do roztaveného kovu, což vyžaduje ne příliš dostupné technické vybavení. Proto je mnoho padělků mincí odléváno a nemá tak zřetelný obraz a okraje, podle kterých se dají poznat.25 Panovníci, kteří měli moc razit mince, také brzy objevili možnost, jak krýt své dluhy novou ražbou mincí. „Staré“ zlaté mince se přetavily a s přimícháním obyčejného kovu přerazily se stejnou nominální hodnotu uvedenou na minci. Výsledkem takovéhoto
23
viz zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti, ve znění pozdějších předpisů viz Ježek: Peníze a trh, 2002, str. 33 25 viz Innes: Falza a padělky, 2006, str. 10 24
-9-
znehodnocení peněz byla ale většinou inflace. Bylo více peněz v oběhu, tím pádem byla větší poptávka a cena zboží rostla.26 Ve 12. století (za vlády Přemyslovců) na našem území probíhala často obměna mincí, jak uvádí archeolog Smetánka: „Povinná obměna mincí zasahovala i několikrát za rok dosti tíživě do života obyvatel, ale pro knížete byla zdrojem značných, někdy až nerozumně velkých zisků. (…) Kníže dal vyrazit novou minci s nižším obsahem stříbra a přikázal ji měnit za minci starou, lepší, s vyšším podílem drahého kovu. Možná že směnárníci dávali dokonce tři nové mince za dvě mince staré, ale obsah stříbra těch tří nových mincí byl stejně podstatně nižší než ve dvou mincích starších. Numismatici odhadují, že zisk knížete z této transakce na úkor poddaných (…) někdy dosahoval podle přepočtů numismatiků i přes 900 % a není tedy divu, že moudrý kronikář Kosmas nazval tyto praktiky „panovnickým podvodem s penězi“. (…) Technika odírání obyvatel byla opravdu dokonalá a zisk stříbra, kterého knížata potřebovala stále více na krytí ztrát z rozbrojů a svárů i uhrazování nákladnějšího životního stylu, se v podstatě blížil falšování mince. Jeden a týž typ mince vydal například kníže ve dvou variantách, jednu s přijatelným obsahem stříbra a druhou s naprostou převahou kovů lacinějších, především mědi. Jen nenápadné malé znamínko, známé zasvěcencům v mincovně, knížecím směnárníkům a lidem kolem knížete, které nebylo možno šidit, rozlišovalo navenek obě jinak totožné ražby.“27 Ve středověku se padělání trestalo deportací, usekáváním rukou, hozením zaživa do vroucí vody nebo popravou, protože bylo vždy považováno za těžký zločin. I dnes se řadí mezi činy s vysokým stupněm společenské nebezpečnosti a jsou za ně přísné tresty, kterými stát chrání svou měnu jako jeden z atributů svrchovanosti a svébytnosti státu.28 „Nepřijatý zákoník z doby Karla IV. Majestas Carolina stanovil za padělání trest smrti upálením, případně vaření v oleji. V Drážďanech se například vypichovaly oči nebo se useknutá ruka padělatele připevnila na mincovnu.“29 Padělatelům za vlády Marie Terezie hrozil trest smrti, zatímco těm, co je udali, byla slíbena odměna 10 000 zlatých. Dokonce pokud jeden z padělatelů udal své spolupracovníky, mohl se vyhnout trestu a získat tuto odměnu.30
26
viz Ježek: Peníze a trh, 2002, str. 33-34 viz Smetánka: Legenda o Ostojovi, 2004, str. 180-181 28 viz MVČR (Policie ČR): Padělání peněz: Kam až může dospět legrace, úmysl nebo mladická nerozvážnost … [online] edit. 8. 12. 2005 [cit. 20. 6. 2011] dostupné z
29 Fryšták, Žatecká: Trestné činy proti měně de lege lata a de lege ferenda na Ministerstvo vnitra České republiky [online] edit. únor 2008 [cit. 22. 12. 2010] dostupné z: 27
- 10 -
Pokud padělání bankovek a mincí nějaké země organizovala vláda jiného státu, která měla dostatečné prostředky pro zhotovení kvalitních padělků, mohlo to znamenat velké ekonomické nebo politické problémy. Příkladem může být padělání vídeňských bankocedulí, které předložil Napoleon. Při první okupaci Vídně (1805) se prý francouzští odborníci seznámili s tiskem cedulí a získali matrice, díky nimž v Paříži provedli falsifikaci. Po opětovném obsazení Vídně v roce 1809 Napoleon přivezl tyto padělky a prohlásil, že padělatelské náčiní vydá až po sňatku s dcerou Františka I., což se údajně stalo. Nejedná se ale o historicky doložené informace.31 Podloženým příkladem je ale masivní padělání britských liber za druhé světové války v německých koncentračních táborech, kde byl dostatek kvalifikovaných „pracovníků“ (tiskařů, grafiků, sazečů, rytců, malířů, bankovních úředníků apod.). Plánem prý bylo vyrobit velké množství padělků a shazovat je nad Londýnem, což mělo zapříčinit zmatek a kolaps britské ekonomiky. K tomu ale nedošlo a padělané peníze se používali k vyplácení špionů, zvědů apod. V koncentračním táboře Sachsenhausen byly (pod krycím názvem operace Bernhard) vytvořeny padělané britské libry v celkové hodnotě přes 100 milionů liber, z nichž se část uvedla do oběhu. Prvním velkým problémem byla výroba správného papíru, která zabrala dva roky, než se podařilo zjistit, že jsou britské libry vyráběny z použitých starých hadrů. Aby byly výsledné padělky co nejautentičtější, byly házeny na zem, mačkány, propichovány špendlíky (Angličané v té době nosily padělky v kapsách sepnuté zavíracím špendlíkem) apod.32 V současné době se padělání mincí nevyplácí, protože jsou vyráběny z kovů, jejichž cena může být stejná nebo i vyšší než je nominální hodnota mince. Kromě toho je potřeba poměrně velké zručnosti k napodobení složitých motivů zobrazovaných na mincích. Přesto byla objevena i falza euromincí v hodnotách přibližně 30 a 60 korun.33 Hlavní aktivitou penězokazů je již od 19. století padělání bankovek (případně šeků, vládních dluhopisů a jiných cenných papírů), a proto dochází k neustálému vylepšování a přidávání ochranných prvků. Rozmach padělání byl zapříčiněn dobrými skenery a počítačovou technikou, která je v současné době dobře dostupná. V roce 1993 ale začala Imperial Bank v Los Angeles vydávat šeky, na nichž byly vzory malých teček, které se nedaly oskenovat a na kopiích zůstával viditelný nápis „padělek“. Ztráty z šekových podvodů prý po
30
viz Sém: Papírové peníze na území Československa 1762-1975, 1977, str. 14-27 viz Sém: Papírové peníze na území Československa 1762-1975, 1977, str. 27 32 viz NOVOTNÝ Radovan: Padělání bankovek jako nástroj války na Investujeme.cz [online] edit. 29. 7. 2010 [cit. 25. 6. 2011] dostupné z: 33 viz Innes: Falza a padělky, 2006, str. 13 31
- 11 -
zavedení tohoto typu šeků klesly o 90 %. Někteří výrobci skenerů a počítačových programů dokonce do svých produktů vkládají mikročipy či vyhledávací zařízení, která rozpoznávají hlavní světové měny a znemožňují (případně deformují) jejich tisk.34 Se zavedením jednotné měny Euro v některých zemích Evropské unie vzniklo velké teritorium s jednou měnou a především pro organizovaný zločin tím došlo k ulehčení práce s paděláním, protože nemusí falzifikovat jednotlivé národní měny a mohou se zaměřit „pouze“ na euro. V některých případech se dokonce objevily případy, kdy Středisko pro analýzu padělků (Evropské centrální banky) prohlásilo, že „ochranné prvky na některých padělcích eura jsou vyvedeny v mnohem lepší kvalitě a s větší precizností než u peněz pravých“. Z tohoto důvodu je možnost rozsáhlého padělání jednotné evropské měny jedním z nejzávažnějších bezpečnostních problémů EU.35
1.3.2 Praní „špinavých“ peněz Odkud pochází pojem praní špinavých peněz, není přesně známo. Jednou z možností je, že tento pojem vychází ze sítě prádelen, které založil v Chicagu Al Caponův společník Murray Llewellyn Humpreys. Tyto prádelny zajistily skupině kolem Al Capona legální zdroj příjmu (vzhledem k mnoha velkým hotelům byly prádelny lukrativním podnikáním) a byly využívány k recyklaci zisku z vydírání a pašování.36 Organizovaný zločin slouží jako každé jiné „podnikání“ k vytváření zisku, ale problémem je, jak převézt tyto „špinavé“ peníze na „čisté“, tj. jak je legalizovat. Provádí se to většinou nějakým mechanismem, v rámci kterého se peníze smíchají se zdánlivě výnosným legitimním podnikáním, ve kterém se platí v hotovosti. „V druhé polovině 20. století se stalo praní peněz složitějším procesem zahrnujícím „zástěrkové“ společnosti, daňové ráje, objednávky neexistujících produktů nebo neschopné úředníky, úplatky a obrovské částky peněz putující mezi bankovními účty po celém světě s ohromující rychlostí.“ K velkému praní peněz sloužila dříve například některá kasina nebo jiné druhy hazardu či sázení. V současné době jsou ale tato odvětví přísně regulována, což vedlo k omezení legalizace výnosů z trestné činnosti touto cestou.37
34
viz Innes: Falza a padělky, 2006, str. 15-16, 25-27 Fryšták, Žatecká: Trestné činy proti měně de lege lata a de lege ferenda na Ministerstvo vnitra České republiky [online] edit. únor 2008 [cit. 22. 12. 2010] dostupné z: 36 viz Lunde, Konečná, Šulc: Organizovaný zločin: zasvěcený průvodce..., 2009, str. 40 37 viz Lunde, Konečná, Šulc: Organizovaný zločin: zasvěcený průvodce..., 2009, str. 44-46 35
- 12 -
Samotné praní peněz má podle některých publikací tři fáze, mezi které patří zavedení, zahlazení stop a začlenění. Zavedení představuje první fázi, ve které jsou zisky umístěny do legitimního bankovního systému. Existuje několik forem provedení této fáze, např. vkládání mnoha malých částech různými lidmi na různé účty v bankách nebo nákup drahých luxusních věcí v hotovosti, jejich opětovný prodej a inkaso této částky v podobě bankovního převodu. Dříve pro tuto fázi dobře sloužila již zmíněná kasina například v Las Vegas. Při zahlazování stop, které je další fází procesu praní peněz, potom dochází k mnoha různým transakcím, kterými peníze procházejí především prostřednictvím zahraničních (často fiktivních) společností, aby se zabránilo vystopování jejich původu. Tato fáze postupně přechází do začlenění, které je již používáním „legitimních“ peněz.38
1.4 Ochranné prvky bankovek a mincí Již
u
prvních
ražených
mincí
docházelo
k jejich
pozměňování
(a
tudíž
znehodnocování) uštípnutím jejich částí. Řešení tohoto problému se dosáhlo pomocí vroubkovanému okraji mince, protože poškození vroubkované mince bylo snadněji rozpoznatelné.39 Mince znějící na korunu českou mají vroubkované okraje (různé podle nominálních hodnot). Například mince s nominální hodnotou 1 Kč má 80 vroubků na hraně a mince s nominální hodnotou 10 Kč má 144 vroubků. Ve vyhláškách ČNB lze nelézt veškeré další prvky mincí, jako jsou jejich slitina či vyobrazení na rubu (hodnotové číslo) i na líci (český lev). Mince s nominální hodnotou 50 Kč je jedinou bimetalovou mincí české měny a zároveň tvoří výjimku ze způsobu vyobrazení českého lva a hodnotového čísla, jelikož oba tyto prvky jsou uvedeny na lícní straně (ve středu český lev a na mezikruží hodnotové číslo).40 Přehled vyobrazení jednotlivých českých oběžných mincí s bočním pohledem na vroubkování (včetně mincí v současné době již neplatných) je uveden v Příloze 1. Jedním z požadavků kladených na hotovostní oběživo je nesnadná falšovatelnost (padělání). Jelikož pozměňování peněz hrozí především u papírových bankovek, jsou tyto emitovány v takové podobě, aby bylo padělání co nejvíce ztíženo, resp. aby byl padělek dobře rozpoznatelný.41 Proto se také u bankovek vytváří nové vzory častěji, než je tomu u mincí.
38
viz Lunde, Konečná, Šulc: Organizovaný zločin: zasvěcený průvodce..., 2009, str. 46 viz Ježek: Peníze a trh, 2002, str. 33 40 viz ČNB: České mince - animace [online] edit. 26. 4. 2011 [cit. 20. 6. 2011] dostupné z: 41 viz Košíková: Peníze, finanční trhy a banky, 2002, str. 15 39
- 13 -
Například 5 000 Kč bankovka (vzor 2009) má následující ochranné prvky42 (viz Obrázek 1): Na lícní i rubové straně je proti světlu možno vidět tzv. lokální stupňovitý vodoznak využívající kombinaci tmavého a světlého (včetně odstínů). V papíru bankovky jsou zapuštěná barevná (oranžová) vlákna o délce 6 mm a nachází se zde také soutisková značka, jejíž jedna část je vidět z lícové strany, druhá část z rubové a v průhledu proti světlu je vidět celá (tvoří písmena ČR). Na lícní straně je také okénkový proužek s mikrotextem, který je vyrobený z umělé metalizované hmoty zapuštěné do papíru a obsahuje negativní mikrotext ČNB 5000 Kč. Proužek je přerušovaný při pohledu na bankovku, mění barvu podle úhlu dopadu světla, ale při pohledu proti světlu je vidět jako souvislá linka. Dále je zde skrytý obrazec (číslo označující nominální hodnotu bankovky) umístěný vždy na lícní straně v pravém dolním rohu (na rameni portrétu), který je vidět při pohledu na vodorovně sklopenou bankovku ve výšce očí, přičemž z delší strany je obrazec tmavý, zatímco z kratší je světlý. Na novějších bankovkách je použito také optického efektu proměnlivé barvy na konkrétním prvku bankovky (u 5 000 bankovky se jedná o šestiúhelník s hlavou českého lva) vytištěném speciální tiskovou barvou, která mění barvu v závislosti na sklonu, ve kterém se na bankovku díváme. Na lícové straně je také u bankovek, které mají nominální hodnotu alespoň 1 000 Kč, ochranný iridescentní pruh, který je duhově lesklý. Při běžném pohledu se jeví průhledný, zatímco při sklopení bankovky má barevný nádech s kovovým odleskem. Posledním ochranným prvkem viditelným na obou stranách bankovky je mikrotext, který tvoří konturu a šrafuru některých obrazců a nápisů.
Obrázek 1 (vyznačení ochranných prvků na bankovce o nominální hodnotě 5000 Kč vzor 2009) Zdroj: ČNB: České bankovky - animace [online] edit. 26. 4. 2011 [cit. 20. 6. 2011] dostupné z:
Některé ochranné prvky včetně platných českých bankovek podsvícených světlem a nasvícených UV lampou jsou zobrazeny v Příloze 2. 42
viz ČNB: České bankovky - animace [online] edit. 26. 4. 2011 [cit. 20. 6. 2011] dostupné z:
- 14 -
Čím je nominální hodnota bankovky vyšší (a čím je vzor bankovky novější), tím mívá zpravidla více ochranných prvků. Soutisková značka u starších vzorů bankovek má podobu písmene „C“, do kterého je vloženo písmeno „S“, zatímco u novějších vzorů (od 1000 Kč vzoru 1996) tvoří v průhledu písmena „ČR“. Lícní strana potom obsahuje portrét osoby, její jméno a další dekorace. Na bankovce nejvyšší nominální hodnoty (5000 Kč) je znázorněn T. G. Masaryk, na 2000 Kč je Ema Destinová, na 1000 Kč František Palacký, na 500 Kč Božena Němcová, na 200 Kč J. A. Komenský a na 100 Kč bankovce je Karel IV. Na již neplatné bankovce s nominální hodnotou 50 Kč byla znázorněna svatá Anežka Česká a na 20 Kč Přemysl Otakar I. Autorem těchto návrhů bankovek je O. Kulhánek (rytecký přepis zhotovil M. Ondráček). V pravém horním rohu na lícní straně je také umístěna hmatová značka pro nevidomé a slabozraké osoby. Dále se zde nachází rok vzoru, jméno emisní banky (ČNB) a podpis guvernéra (faximilie). Na rubu je další obrazec (související se zobrazovanou osobností) a v něm je umístěn velký státní znak. Na dvou místech je také uvedena série a pořadové číslo bankovky. Nachází se zde také několik nápisů – mimo jiné: „Padělání bankovek se trestá podle zákona“, „© Česká národní banka“, „Státní tiskárna cenin“,… Kupon obsahuje u novějších vzorů bankovek mimo jiné také symbol vztahující se k osobnosti na líci.43 Bankovky jsou tištěné na zvláštní druh bankovkového papíru, který vykazuje speciální vlastnosti (sílu papíru, strukturu, zbarvení, vodoznak, ochranný okénkový proužek). Používají se různé druhy techniky tisku (z plochy, hlubotisk a knihtisk) a mnoho ochranných prvků je součástí papíru (například vodoznak vzniká již při výrobě papíru a okénkový proužek je zapracovaný do hmoty papíru). 44 Mezi hlavní typy tisku používané k výrobě bankovek patří hlubotisk, ofset, tisk z výšky, suchý ofset či sítotisk. Hlubotisk je historicky nejstarší metodou spočívající v obtisku kovové destičky, na kterou je ručně nebo chemicky vyryt vzor, přičemž inkoust na bankovkovém papíře zůstává vyvýšený a je cítit na omak. Při ofsetu je na destičku fotochemickou metodou přenesen negativ obrazu. Inkoust se poté drží pouze na místech, která mají být obtištěna a po přenesení na gumový válec je obraz tištěn na papír (inkoust již z papíru nevystupuje). Tisk z výšky se používá především na sériová čísla. Tento tisk může mírně vystupovat, používá-li se hustý inkoust, který je nanášen na kovové destičky s obrazem čnějícím nad povrchem. Suchý ofset je podobný tisku z výšky, pouze destičky jsou vyleptány, aby vznikl reliéfní obraz, který se potom na papír přenáší jako u ofsetu přes gumový válec.
43 44
viz Mrkývka, Pařízková: Základy finančního práva, 2008, str. 115-116 viz Košíková: Peníze, finanční trhy a banky, 2002, str. 15
- 15 -
Sítotisk využívá přenosu obrazu na vrstvu hedvábí, nylonu nebo kovu, na kterém jsou fotochemickou cestou pro barvy zneprůchodněny části, které se nemají tisknout. Poté je obraz přenesen pomocí válečku namočeného v inkoustu a přejíždějícího po šabloně na papír.45
45
viz Innes: Falza a padělky, 2006, str. 20
- 16 -
2 Účinná právní úprava Úpravu hotovostního platebního styku a tedy měny lze v současné době nalézt po částech v několika různých zákonech a především ve vyhláškách České národní banky (dále ČNB), jelikož neexistuje souhrnná kodifikace. V následujícím textu jsou uvedeny některé instituty z nejdůležitějších předpisů upravujících tuto problematiku.
2.1 Platidla české měny V České republice je peněžní jednotkou koruna česká (se zkratkou Kč) dělící se na sto haléřů46. Výhradním emitentem bankovek a mincí (včetně pamětních) je na našem území Česká národní banka. Do jejích pravomocí tedy spadá správa zásob, organizace dodávek, sjednávání tisku bankovek a ražby mincí, dohlížení na úschovu a případné ničení tiskových desek a razidel, stejně jako na ničení neplatných a vyřazených bankovek a mincí.47 Nikde v českých právních předpisech ale není určeno, že by ČNB nebo někdo jiný nesl odpovědnost za hodnotu české měny, jako je tomu například v Polsku, kde za hodnotu polské měny odpovídá Narodowy Bank Polski.48 Platná platidla resp. platné mince (i pamětní) a bankovky vydané Českou národní bankou jsou na našem území zákonnými penězi pro veškeré platby ve své nominální hodnotě (u pamětních mincí se může jejich prodejní hodnota lišit od hodnoty nominální)49 a nikdo tedy nesmí jejich příjem odmítnout bez zákonného důvodu. Přijetím bankovek a mincí přechází na příjemce odpovědnost za jejich správný počet a pravost, má-li možnost si toto zkontrolovat a není-li dohodou mezi plátcem a příjemcem stanoveno jinak.50 ČNB má podle zákona pravomoc prohlásit bankovky a mince, které vydala, za neplatné a následně je stáhnout z oběhu. Tento úkon je nicméně podmíněn výměnou platidel za nová ve stejné nominální hodnotě, přičemž doba, po kterou lze výměnu provádět nesmí být kratší než 5 let. Částka bankovek a mincí, které v této lhůtě nejsou předloženy k výměně, je příjmem ČNB.51 46
Toto dělení je tedy zachováno, ačkoli již v oběhu nejsou žádná platidla, která by měla menší nominální hodnotu, než je 1 Kč. 47 viz § 12 - § 15 zákona č. 6/1993 Sb., o ČNB, ve znění pozdějších předpisů 48 viz Mrkývka, Pařízková: Základy finančního práva, 2008, str. 113 49 viz § 16 zákona č. 6/1993 Sb., o ČNB, ve znění pozdějších předpisů 50 viz § 2 vyhlášky č. 37/1994 Sb., kterou se stanoví postup při příjmu peněz a nakládání s nimi a při poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince, ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška č. 37/1994 Sb., o příjmu peněz a poskytování náhrad) 51 viz § 19 zákona č. 6/1993 Sb., o ČNB, ve znění pozdějších předpisů
- 17 -
V současnosti jsou v České republice v oběhu mince o 6 nominálních hodnotách (1 Kč, 2 Kč, 5 Kč, 10 Kč, 20 Kč a 50 Kč) a bankovky o stejném počtu nominálních hodnot (100 Kč, 200 Kč, 500 Kč, 1000 Kč, 2000 Kč a 5000 Kč). Vyobrazení českých mincí a bankovek z lícní i rubové strany je uvedeno v Přílohách 1 a 3. Padesátikoruna byla do dubna, kdy skončila platnost bankovek, jediným českým platidlem, které mělo papírové i kovové provedení zároveň52. Výměna neplatných padesátikorunových bankovek bude možná do 31. března 2012 ve všech bankách a poté až do března 2017 na pobočkách ČNB. Důvodem k ukončení platnosti byla vyšší trvanlivost mincí a tedy i snížení nákladů na výrobu. Mince vydrží desítky let, zatímco bankovky se mění každé 3 nebo 4 roky.53 U některých bankovek existuje více vzorů, přičemž starší vzory jsou zpravidla postupně stahovány z oběhu. Důvodem vydávání nových vzorů bankovek je mimo jiné zdokonalování a přidávání nových ochranných prvků. Mince o nominální hodnotě 10 Kč a 20 Kč mají také více vzorů, protože byly vydány jubilejní mince s jinou ražbou k oslavě milénia v roce 2000, zbytek mincí má zpravidla jeden vzor z roku 1993. V současné době jsou mince tištěny v České mincově v Jablonci. Po vzniku České republiky byly (v letech 1993 a 1994) raženy mince v nominálních hodnotách do 10 Kč v kanadské Royal Canadian Mint Winnipeg a mince vyšších nominálních hodnot (10 Kč, 20 Kč a 50 Kč) v německé Münze Hamburg, do doby než byla zřízena nová mincovna v Jablonci, jelikož do té doby se ražba mincí prováděla na území dnešního Slovenska.54 Česká mincovna byla založena 1. 7. 1993. Od roku 1996 používá obchodní jméno Bižuterie Česká Mincovna a.s. a razí veškeré oběžné mince pro potřeby ČNB. Razila mince také pro Sjednocené arabské emiráty, Moldávii, Venezuelu a Libanon a je členem světové organizace mincoven. Pravděpodobně jako první na světě také vyrobila pamětní minci s hologramem (jednalo se o stříbrnou minci s nominální hodnotou 2000 Kč, na níž byl státní znak České republiky provedený jako ražený hologram).55 V každoroční anketě pořádané v USA časopisem World Coin News a nakladatelstvím Krause Publications získaly již dvě mince z Bižuterie Česká mincovna, a.s. prestižní ocenění – v roce 1993 byla oběžnou mincí roku vyhlášena padesátikoruna a v roce 2001 získala pamětní mince s motivem založení 52
Podobně tomu bylo dříve i u dvacetikoruny. viz ČNB: Papírová padesátikoruna zůstane v oběhu už jen dva měsíce [online] edit. 1. 2. 2011 [cit. 20. 6. 2011] dostupné z 54 viz Jánošíková, Mrkývka, Tomažič a kol.: Finanční a daňové právo, 2009, str. 165 55 viz ČNB: 10 let České mincovny [online] edit. 17. 6. 2003 [cit. 20. 6. 2011] dostupné z 53
- 18 -
Nového města pražského ocenění Nejkrásnější zlatá mince roku 1999. Za deset let svého trvání zde bylo vyrobeno téměř 1,9 miliardy kusů oběžných a necelý jeden milion pamětních mincí.56 Co se týče struktury platidel v oběhu (viz Tabulka 1), k 31. 12. 2010 byly v oběhu bankovky a mince v hodnotě 391 694 milionů Kč (z toho přes 97 % připadlo na bankovky). Nejfrekventovanější bankovkou je v České republice 1000 Kč, která představuje 35,6 % počtu kusů všech bankovek v oběhu, což je téměř 12 kusů připadajících na jednoho obyvatele. S mnohem menším podílem (16,2 %) následuje bankovka s nominální hodnotou 2000 Kč, následována 200 Kč a 100 Kč (každá má více než 14% podíl). Mezi mincemi je nejvíce kusů s nominální hodnotou 1 Kč (24,6 %), kterých připadá 40 na jednoho obyvatele. S vyšší nominální hodnotou se u platných mincí počet kusů snižuje. Pamětní mince (vydávané ČNB) v oběhu mají dohromady hodnotu větší než 889 milionů Kč, což je 0,2 % z celkové hodnoty všech bankovek a mincí v oběhu.57 nominální hodnota v oběhu mil. kusů v oběhu mil. Kč ks / 1 obyvatel bankovky: 5000
24
120 676
2,3
2000
56
111 154
5,3
1000
123
122 601
11,8
500
21
10 372
2,0
200
51
10 229
4,9
100
48
4 842
4,7
50
63
3 136
6,0
20
146
2 923
14,0
10
169
1 685
16,2
5
195
974
18,7
2
342
685
32,9
1
417
417
40,1
pamětní mince
1,8
889
mince:
Tabulka 1 (Struktura českých bankovek a mincí v oběhu k 31. 12. 2010) Jsou vynechána neplatná platidla a počty kusů a Kč jsou zaokrouhleny na celá čísla. Zdroj: ČNB: Struktura peněz v oběhu podle stavu ke dni 31.12.2010 [online] [cit. 20. 6. 2011] dostupné z:
56
viz ČNB: 50 Kč vzoru 1993 [online] [cit. 20. 6. 2011] dostupné z 57 viz ČNB: Struktura peněz v oběhu podle stavu ke dni 31.12.2010 [online] [cit. 20. 6. 2011] dostupné z:
- 19 -
Bankovka s nominální hodnotou 1000 Kč vzor 2008 získala prestižní ocenění Bankovka roku 2008 od světové asociace odborníků zabývajících se hotovostí (International Association of Currency Affairs).58 Náležitosti bankovek a mincí včetně jejich vydání do oběhu a případné ukončení platnosti s určením doby pro výměnu stanovuje ČNB vyhláškami, stejně jako postup při přijímání zákonných peněz.59 Náležitostmi se myslí především nominální hodnota, rozměry, hmotnost, materiál, vzhled, ochranné prvky apod., které jsou popsány slovně ve vyhláškách ČNB (u mincí včetně grafického znázornění).60 Mince v hodnotách do 5 Kč (včetně) jsou raženy z oceli (po stranách a na hraně galvanicky pokoveny niklem) a mince vyšších nominálních hodnot jsou raženy z ocelového jádra, které je u desetikoruny potaženo mědí, u dvacetikoruny potaženou slitinou mědi a zinku (v poměru 3:1) a u padesátikoruny je střední část potažena stejnou slitinou jako dvacetikoruna a mezikruží je potaženo mědí.61
2.1.1 Příjem zákonných bankovek a mincí Problematika příjmu peněz a nakládání s nimi je tedy upravena Vyhláškou č. 37/1994 Sb., kterou se stanoví postup při příjmu peněz a nakládání s nimi a při poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince. Fyzické osoby přijímají platné české bankovky bez omezení (není-li dále stanoveno jinak) a přijetí platných českých mincí mohou odmítnout za splnění určitých podmínek, kterými jsou: počet mincí téže nominální hodnoty nad 10 kusů a dále mince nad celkovou částku 100 Kč pokud mají nominální hodnotu do 10 Kč včetně a mince nad celkovou částku 500 Kč u vyšších nominálních hodnot. Mohou také odmítnout přijmout platné české a československé pamětní mince a veškeré zákonné peníze, které jsou opotřebované oběhem nebo jinak poškozené.62 Právnické osoby (kromě bank) mohou odmítnout přijetí mincí za stejných podmínek, ale na rozdíl od fyzických osob musí přijmout i oběhem opotřebované zákonné peníze, pokud jsou celé a celistvé. Přičemž celé peníze jsou takové, kterým nechybí žádná část, a celistvé jsou ty, jež tvoří neporušený a souvislý celek. 63
58
viz ČNB: Nový vzor 1000 Kč bankovky Bankovkou roku 2008 [online] edit. 17. 10 2008 [cit. 20. 6. 2011] dostupné z: 59 viz § 22 zákona č. 6/1993 Sb., o ČNB, ve znění pozdějších předpisů 60 viz Jánošíková, Mrkývka, Tomažič a kol.: Finanční a daňové právo, 2009, str. 163-164 61 viz Mrkývka, Pařízková: Základy finančního práva, 2008, str. 114-115 62 viz § 1 č. 37/1994 Sb., o příjmu peněz a poskytování náhrad, ve znění pozdějších předpisů 63 tamtéž
- 20 -
ČNB a banky přijímají bez omezení platné české mince včetně českých a československých mincí pamětních. Dále přijímají zákonné peníze opotřebované oběhem i poškozené jinak než oběhem, přičemž druhé jmenované již nevydávají zpět do oběhu.64 Fyzické osoby dále mohou odmítnout přijetí bankovek a mincí, u kterých vznikne podezření, že jsou padělané nebo pozměněné. Právnické osoby takové bankovky a mince odebírají bez náhrady, zasílají je k odbornému posouzení zkušebně platidel ústředí ČNB v Praze a oznamují odebrání orgánům policie nebo státního zastupitelství, přičemž vystaví předložiteli potvrzení obsahující náležitosti podle vyhlášky. Předložitel může také požádat o uvedení bankovního spojení, kam se převede protihodnota zadržených bankovek a mincí v případě, že se prokáže jejich pravost. Jinak budou pravé bankovky a mince vráceny předložiteli Českou národní bankou podle údajů na potvrzení o odebrání bankovek a mincí. Podobně se postupuje i v případě, že se jedná o padělky či pozměněné bankovky nebo mince cizí měny (včetně pouhého podezření).65 Mezi trestné činy proti měně a platebním prostředků se řadí také ohrožování oběhu tuzemských peněz. Neoprávněná výroba náhražek tuzemských peněz nebo jejich dávání do oběhu se trestá odnětím svobody až na půl roku (nebo zákazem činnosti či propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty). Stejný trest hrozí za neoprávněné odmítání nebo poškozování tuzemských peněz.66
2.1.2 Výměna zákonných bankovek a mincí Výměna zákonných peněz za zákonné peníze jiných nominálních hodnot (či výměna neplatných bankovek a mincí ve stanovené době) je zpravidla v ČNB a bankách provádějících pokladní operace bezplatná. Tato služba může být zpoplatněna za určitých podmínek, kterými je například nutné použití počítacích či třídících strojů nebo neroztřídění (nezabalení) bankovek a mincí způsobem uvedeným ve vyhlášce do přepáskovaných balíčků (po 100 ks uhlazených a srovnaných bankovek) a do svazků (po 10 ks balíčků) resp. do sáčků (po 100 ks mincí) nebo do svitků (50 ks mincí). Pokud jsou takto zabalené peníze poškozené nebo opotřebované oběhem a předávají se mezi právnickými osobami, označují se balíčky (svazky nebo svitky) nápisem „Neupotřebitelné peníze“ nebo velkým „N“.67
64
viz § 1 č. 37/1994 Sb., o příjmu peněz a poskytování náhrad, ve znění pozdějších předpisů viz § 2 a § 3 vyhlášky č. 37/1994 Sb., o příjmu peněz a poskytování náhrad, ve znění pozdějších předpisů 66 viz § 239 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník 67 viz § 4 a § 5 vyhlášky č. 37/1994 Sb., o příjmu peněz a poskytování náhrad, ve znění pozdějších předpisů 65
- 21 -
2.2 „Problematické“ peníze a jejich náhrada ČNB stanovuje vyhláškami poskytování náhrad za poškozená platidla, postup při odebírání podezřelých bankovek a mincí a podmínky, za kterých lze reprodukovat symboly peněz (tj. bankovky, mince, šeky, cenné papíry nebo platebních karty).68 V následujících podkapitolách bude uvedeno, jak se nahrazují poškozené peníze, jaký je postup při předložení pozměněných či padělaných bankovek a mincí a za jakých podmínek lze reprodukovat symboly peněz včetně několika příkladů.
2.2.1 Peníze opotřebované a poškozené Opotřebované bankovky a mince jsou Českou národní bankou stahovány z oběhu, ničeny a nahrazovány novými69. ČNB a banky provádějící pokladní operace vyměňují poškozené bankovky a mince vydané ČNB, není-li pochybnosti, o jakou nominální hodnotu se jedná. Má-li banka pochybnosti o pravosti, postupuje jako právnická osoba, která odebrala bankovky a mince, pokud má podezření, že jsou padělané či pozměněné (viz kapitola 2.1). Bez náhrady je možné odebrat bankovky a mince, jejichž obrazec nebo reliéf je nečitelný, deformovaný nebo proděravělý. Poté jsou poslány do ČNB ke zničení. K posouzení České národní bance mohou být zaslány bankovky odebrané bez náhrady, které byly pomalovány, přetištěny, potištěny, perforovány a podobně. O odebrání se vystavuje předložiteli potvrzení.70 Platidla se vyměňují a nahrazují podle plochy poškozené bankovky (u necelistvých platidel nesmí být pochyb o tom, že k sobě jednotlivé části patří, jinak se posuzuje každá část samostatně) a to podle následujících pravidel:71 V plné nominální hodnotě se vyměňují celé bankovky složené nejvýše ze dvou částí, které k sobě bez pochyby patří, poškozené celé mince, poškozené celistvé bankovky, kterým chybí pouze část nepotištěného bílého okraje a bankovky, jejichž předložený zbytek je větší než tři čtvrtiny původní plochy bankovky. Ve výši jedné poloviny nominální hodnoty se poskytuje náhrada, je-li předložený zbytek bankovky větší než polovina původní plochy bankovky (a menší než tři čtvrtiny). Ve výši jedné čtvrtiny nominální hodnoty se poskytuje náhrada u bankovek, jejichž předložená část je v rozmezí jedné čtvrtiny až jedné poloviny původní plochy bankovky.
68
viz § 20 a § 22 zákona č. 6/1993 Sb., o ČNB, ve znění pozdějších předpisů viz § 18 zákona č. 6/1993 Sb., o ČNB, ve znění pozdějších předpisů 70 viz § 6 vyhlášky č. 37/1994 Sb., o příjmu peněz a poskytování náhrad, ve znění pozdějších předpisů 71 viz § 6 a § 7 vyhlášky č. 37/1994 Sb., o příjmu peněz a poskytování náhrad, ve znění pozdějších předpisů 69
- 22 -
Je-li předložený zbytek bankovky menší než jedna čtvrtina její původní plochy, náhrada se neposkytuje. Za necelé mince se poskytuje náhrada pouze ve dvou případech a to následovně:72 Jedná-li se o mince, u nichž může dojít k oddělení vnější a střední části, poskytuje se náhrada v plné nominální výši, jsou-li předloženy všechny části nebo má-li předložená část průměr odpovídající celkovému průměru mince. Pokud jde o mince, které jsou podélně rozštěpené na rubovou a lícovou část, poskytuje se náhrada v plné nominální výši při předložení obou polovin a náhrada ve výši poloviny nominální hodnoty se poskytuje, je-li předložena pouze jedna takováto část. Jsou-li bankovky a mince poškozeny takovým způsobem, že je nelze vyměnit nebo nahradit podle předchozích pravidel, jsou posílány do ČNB k posouzení. V žádosti se uvede, jak k poškození došlo a zásilka se označí „Poškozené peníze“. Takovým způsobem poškození může být například zuhelnatění, rozpadlé či zetlelé bankovky apod. Od vyměřené náhrady si ČNB nebo banka může odečíst některé náklady, např. poštovné, odměna za vyměření náhrady či výrobní náklady ČNB na nové bankovky a mince v odpovídajícím množství.73 Existuje ještě jiný způsob znehodnocení a to bankovky perforované (proděravěné) velkými otvory nebo malými otvory tvořícími nápis „SPECIMEN“, a nebo přetištěné textem „VZOR“, „SPECIMEN“, „VZOR zkušebna platidel ČNB“, „CHYBOTISK zkušebna platidel ČNB“ apod. Takové bankovky jsou při předložení odebírány bankami bez náhrady, jelikož se jedná o peníze neprávem uvedené do oběhu (například bankovky vyřazené z oběhu, vadné či nadbytečné tisky, tisky pro služební účely). Stejně se bez náhrady odebírají mince, které jsou přeraženy způsobem, jaký odpovídá znehodnocování mincí Českou národní bankou.74
2.2.2 Reprodukce platných bankovek a mincí S paděláním a pozměňováním bankovek a mincí v České republice, které bude zmíněno v následující podkapitole, úzce souvisí ustanovení zákona75, které povoluje reprodukce symbolů peněz znějící na jakoukoli měnu, pouze za podmínek stanovených předpisem České národní banky.
72
viz § 8 vyhlášky č. 37/1994 Sb., o příjmu peněz a poskytování náhrad, ve znění pozdějších předpisů viz § 10 a § 11 vyhlášky č. 37/1994 Sb., o příjmu peněz a poskytování náhrad, ve znění pozdějších předpisů 74 viz Jánošíková, Mrkývka, Tomažič a kol.: Finanční a daňové právo, 2009, str. 168-169 75 viz § 20 zákona č. 6/1993 Sb., o ČNB, ve znění pozdějších předpisů 73
- 23 -
Při jakýchkoli reprodukcích peněz je nutné dávat pozor, aby byly v souladu s vyhláškou76 ČNB. Reprodukce platných mincí lze vyrábět pouze, jsou-li vyrobeny z materiálu nezaměnitelného s materiálem platných mincí nebo jedná-li se o nehmotná zobrazení. Toto se nevztahuje na euromince.77 U bankovek je úprava složitější, a proto zde budou uvedeny pouze vybrané způsoby reprodukce. Hmotné reprodukce bankovek (a předmětů je napodobujících) lze vyrábět, pokud se jedná o jednostranné reprodukce, jejichž dálka je menší než 75 % délky nebo větší než 125 % délky originálu či pokud delší a kratší strana svírají úhel o 20 stupňů větší nebo menší než 90 stupňů. Oboustranné reprodukce musí být menší než 50 % nebo větší než 200 %. Jedná-li se pouze o části (menší než jedna třetina), ze kterých nelze složit celou bankovku nebo o jednotlivé prvky, je reprodukce opět povolena. U nehmotných reprodukcí bankovek je požadováno rozlišení 72 obrazových bodů na palec a úhlopříčný nápis SPECIMEN.78 Právnická (či podnikající fyzická) osoba se dopustí správního deliktu tím, že zhotoví reprodukci symbolů peněz v rozporu s výše zmíněnou vyhláškou ČNB, a bude jí udělena pokuta do 500 000 Kč. Stejné jednání fyzické osoby je přestupkem, za který lze udělit pokutu do výše 500 000 Kč.79 Pokud nějaké reprodukce nesplňují podmínky uvedené v této vyhlášce, mohou být považovány za pokus o padělání.
2.2.3 Peníze padělané a pozměněné Nejprve bude vhodné uvést, že pod pojmem padělané peníze se rozumí napodobeniny zákonných peněz, které jsou vydávány za pravé. Pozměněnými penězi jsou upravená platidla na platidla jiné (zpravidla vyšší) nominální hodnoty.80 Koncem dvacátého století se prudce rozmohlo padělání (či falšování) peněz z důvodu technologického pokroku (především kvůli rozvoji počítačů, laserových tiskáren a skenerů).81 Při padělání peněz existují pro tzv. penězokazy dva velké problémy. První je samotná výroba falzifikátů a druhým neméně důležitým jejich uvedení do oběhu. Při malém množství 76
Jedná se o vyhlášku č. 553/2006 Sb., o podmínkách, za kterých lze reprodukovat bankovky, mince, šeky, cenné papíry a platební karty a vyrábět předměty, které je úpravou napodobují, ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška č. 553/2006 Sb., o reprodukci symbolů peněz) 77 viz § 1 a § 3 vyhlášky č. 553/2006 Sb., o reprodukci symbolů peněz, ve znění pozdějších předpisů 78 viz § 2 vyhlášky č. 553/2006 Sb., o reprodukci symbolů peněz, ve znění pozdějších předpisů 79 viz § 46c zákona č. 6/1993 Sb., o ČNB, ve znění pozdějších předpisů 80 viz Mrkývka, Pařízková: Základy finančního práva, 2008, str. 120 81 viz Lunde, Konečná, Šulc: Organizovaný zločin: zasvěcený průvodce..., 2009, str. 48
- 24 -
lze nakoupit zboží a doufat, že obchodník padělek nepozná, ale při velkém objemu je zpravidla potřeba dobře organizovaná skupina, která padělky různými způsoby uvádí do oběhu. Často se tak děje při nelegálním obchodování, kdy nezřídka dochází k předání na tmavých místech nebo ve spěchu a není tedy čas zkoumat pravost předaných peněz.82 Platidla, která jsou (nebo je důvodné podezření, že jsou) padělaná či pozměněná, jsou odebírána právnickými osobami (včetně směnárníků či poskytovatelů peněžních služeb) bez náhrady. Osoba, která takové bankovky nebo mince předloží je povinna na požádání prokázat svou totožnost. Odebraná platidla jsou následně posílána do ČNB.83 Pokud povinná osoba neodebere podezřelou bankovku či minci podle zákona, dopouští se tím správního deliktu, za který se uloží pokuta do 1 000 000 Kč.84 Za bankovky a mince, jejichž vzhled je nějakým způsobem pozměn, neposkytuje ČNB náhradu85. Padělání a pozměňování peněz spadá pod trestné činy proti měně a platebním prostředků (v rámci hospodářských trestných činů) podle trestního zákoníku a lze za ně udělit následující tresty. (Všechna ustanovení trestního zákoníku se týkají tuzemských i zahraničních peněz a platebních prostředků.):86 Za opatřování či přechovávání padělaných nebo pozměněných peněz lze udělit trest odnětí svobody na 1 – 5 let. Za padělání či pozměňování (nebo za udání takových peněz do oběhu) lze udělit trest odnětí svobody od 3 do 8 let. Pokud budou tyto činy spáchány ve značném rozsahu nebo v rámci organizované skupiny je trestem propadnutí majetku nebo se zvyšuje trest odnětí svobody na 5 až 10 let. Analogicky jedná-li se o velký rozsah nebo organizovanou skupinu působící ve více státech, je trestem propadnutí majetku nebo odnětí svobody na 8 až 12 let. Trestná je i příprava. Stejné tresty se udělují také, jedná-li se o platební prostředky (místo peněz).87 Za udávání padělaných nebo pozměněných peněz jako pravých hrozí trest odnětí svobody až na dva roky, zákaz činnosti nebo propadnutí věci (či jiného majetkového prospěchu). Stejný trest se uděluje také za výrobu, nabízení, prodej, zprostředkování nebo jiného zpřístupnění nástrojů, programů, zařízení apod. určených k padělání či pozměňování peněz (pokud dojde ke spáchání činu při výkonu povolání lze udělit trest odnětí svobody od 1 do 5 let).88 82
viz Innes: Falza a padělky, 2006, str. 13-16 viz § 21 zákona č. 6/1993 Sb., o ČNB, ve znění pozdějších předpisů 84 viz § 46d zákona č. 6/1993 Sb., o ČNB, ve znění pozdějších předpisů 85 viz § 17 odst. 3 zákona č. 6/1993 Sb., o ČNB, ve znění pozdějších předpisů 86 viz § 233 a § 238 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník 87 viz § 234 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník 88 viz § 235 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník 83
- 25 -
Podobné tresty jako u padělání a pozměňování peněz a platebních prostředků (s přihlídnutím k množství a stupni organizace) jsou také za neoprávněnou výrobu peněz (na zařízeních nebo s použitím materiálu drženého v souladu se zákonem).89 V mezinárodním srovnání se jeví české bankovky a mince jako bezpečné. Vyskytuje se přibližně čtyřikrát méně padělků na počet bankovek než v eurozóně u eurobankovek a zadržené padělky v České republice jsou jen málo nebezpečné. Padělané bankovky se tisknou převážně na inkoustových tiskárnách a na pětistupňové škále bezpečnosti (1 = nejzdařilejší, 5 = nejméně zdařilý padělek) bývají hodnoceny nejčastěji stupněm 4 (tj. méně zdařilé). V roce 2010 bylo v Česku zadrženo 6529 kusů padělaných a pozměněných bankovek a mincí.90 Počty zadržených padělků na území ČR v letech 2003 – 2010 jsou uvedeny v Tabulce 2 včetně počtu tuzemských padělaných bankovek a mincí.
rok
počet padělaných
z toho padělaných tuzemských
bankovek a mincí
bankovek (mincí)
2003
11 187
7366 (63)
2004
9361
6380 (197)
2005
9337
4999 (215)
2006
7922
6272 (171)
2007
3576
2084 (141)
2008
4612
2836 (166)
2009
6955
3641 (73)
2010
6529
4902 (56)
Tabulka 2 (Počet padělaných a pozměněných bankovek a mincí v letech 2003 až 2010) Zdroj: ČNB – prezentace pro tiskovou konferenci
Padělky české měny zadržené v roce 2010 na území České republiky měly celkovou hodnotu přes 4,8 milionu korun. Dvě třetiny těchto z nich byly hodnoceny stupněm 4 a téměř všechny ostatní (26 %) stupněm 5 (tj. neumělé). Lidé by tedy měli tyto padělky bez větších
89
viz § 237 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník viz Novinky.cz: Padělky bankovek se tisknou nejvíc na inkoustových tiskárnách [online] edit. 28. 2. 2011 [cit. 25. 6. 2011] dostupné z
90
- 26 -
problémů rozeznat. Falzifikáty vyššího stupně nebezpečnosti (resp. nižšího stupně bezpečnosti) se vyskytly pouze v jednotkách kusů.91 Údajně největší množství korunových padělků bylo nalezeno v červnu roku 2010 u dvaačtyřicetileté ženy z Kladenska, které je vyráběla na počítači a tiskárně. Policisté zabavili techniku sloužící k výrobě padělků, 800 zhotovených bankovek v celkové hodnotě 1,5 milionu korun a další padělky čekající na dokončení.92
2.3 Praní „špinavých“ peněz S takzvaným praním špinavých peněz v současné době souvisí dva právní předpisy a to zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů u trestné činnosti a financování terorismu a zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti. První ze jmenovaných byl vydán v návaznosti na příslušné předpisy Evropských společenství a jeho účelem je „zabránění zneužívání finančního systému k legalizaci výnosů z trestné činnosti a k financování terorismu a vytvoření podmínek pro odhalování takového jednání“.93 Legalizací výnosu z trestné činnosti se rozumí jednání sloužící k zakrytí nezákonného původu peněz (resp. majetkového prospěchu) za účelem vyvolání zdání, že se jedná o nabytí v souladu se zákonem (např. utajení a zastření původu).94 Druhý zákon potom určuje, za jakých okolností jsou osoby povinny provést platbu bezhotovostně prostřednictvím peněžního ústavu a jak je tato povinnost kontrolována. Za platbu se v tomto případě nepovažuje vklad ani výběr hotovosti na svůj či cizí účet u peněžního ústavu.95 Jedním způsobem, jak zabránit praní špinavých peněz je tedy povinnost (povinných osob, kterými je většina institucí na finančním trhu a další právnické osoby vymezené v zákoně) identifikace klienta, jestliže obchod převyšuje částku 1 000 EUR. Bez ohledu na částku dochází k povinné identifikaci také v případě podezřelého obchodu, uzavření některých specifických smluv nebo nákupu či přijetí kulturních památek a některých dalších předmětů a zboží. Podezřelým obchodem je jakýkoli obchod, který vyvolává podezření, že 91
ČNB: Padělky českých bankovek většinou není těžké odhalit [online] edit. 28. 2. 2011 [cit. 25. 6. 2011] 92 viz Novinky.cz: Žena měla u sebe padělané koruny za 1,5 miliónu, nejvíc v historii ČR [online] edit. 2. 6. 2010 [cit. 20. 6. 2011] dostupné z: 93 viz § 1 zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 253/2008 Sb., o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti) 94 viz § 3 zákona č. 253/2008 Sb., o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, ve znění pozdějších předpisů 95 viz § 1 a § 2 zákona č 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti, ve znění pozdějších předpisů
- 27 -
slouží k legalizaci výnosů z trestné činnosti či k financování terorismu. Do této kategorie patří například vklady hotovosti následované okamžitými výběry nebo převody, nápadně více peněžních operací v rámci jednoho dne, nepřiměřený počet účtů jednoho klienta, bezdůvodné převody majetku, apod.96 Zastírání původu (nebo ztěžování či znemožnění jeho zjištění) věci nebo majetkové hodnoty získané trestným činem nebo jako odměna za něj je trestným činem podle trestního zákoníku a trestá se odnětím svobody až na 4 roky, peněžitým trestem, zákazem činnosti nebo propadnutím věci či majetkové hodnoty. Pokud je tento čin spáchán v organizované skupině, ve velkém rozsahu apod. lze trest navýšit až na 8 let. Mírnější tresty jsou naopak, jedná-li se o čin z nedbalosti.97 Dalším způsobem, kterým se dá omezit legalizace výnosů z trestné činnosti je omezení plateb v hotovosti (včetně plateb vysoce hodnotnými komoditami jako jsou drahé kovy), které je upraveno výše uvedeným zákonem. Nejzásadnějším ustanovením tohoto zákona je, že poskytovatel platby (s místem pobytu nebo sídlem na území ČR – včetně poboček a organizačních složek zahraničních osob na území ČR), jejíž výše překračuje částku 15 000 EUR, je povinen tuto platbu provést bezhotovostně. Platba v jiných měnách se přepočítává platným devizovým kurzem vyhlášeným ČNB pro den provedení platby a v rámci jednoho dne se sčítají veškeré platby (v jakékoli měně) od jednoho poskytovatele témuž příjemci.98 Účelem tohoto opatření je omezení potenciálních daňových úniků a také zvýšení bezpečnosti, optimalizace hotovostního oběhu a působení proti legalizaci výnosů z trestné činnosti.99 Některé platby jsou z této povinnosti vyňaty. Jedná se například o platby daní (ve významu legislativní zkratky uvedené v daňovém řádu), povinné platby z pracovněprávních vztahů, platby důchodů, pojistného apod.100 Neprovede-li fyzická osoba bezhotovostní platbu nebo přijme-li hotovostní platbu v rozporu se zákonem, lze ji uložit pokutu za tento přestupek do 500 000 Kč (u právnické osoby se jedná o správní delikt a lze jí uložit pokutu do 5 000 000 Kč).101
96
viz § 6 a § 7 zákona č. 253/2008 Sb., o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, ve znění pozdějších předpisů 97 viz § 216 a § 217 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník 98 viz § 2 – § 4 zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti, ve znění pozdějších předpisů 99 Viz Jánošíková, Mrkývka, Tomažič a kol.: Finanční a daňové právo, 2009, str. 169 100 viz § 3 odst. 2 zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti, ve znění pozdějších předpisů 101 viz § 5 a § 6 zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti, ve znění pozdějších předpisů
- 28 -
3 Budoucí právní úprava V průběhu minulého roku prošel legislativním procesem návrh zákona o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o oběhu platidel), který byl nakonec také schválen a v současné době je tedy platný. V této kapitole bude proveden rozbor zákona a následně též jeho srovnání s právní úpravou účinnou ke dni sepsání této práce.
3.1 Struktura zákona a jeho průchod legislativním procesem Na návrhu zákona se pracovalo již nějakou dobu před jeho předložením Poslanecké sněmovně. Byl konzultován se členy České bankovní asociace a s bankovní radou ČNB již v roce 2008. Do konce ledna 2009 bylo ukončeno mezirezortní připomínkové řízení, které požadovalo především přesnější definice některých pojmů. V březnu téhož roku byl návrh zákona zaslán Evropské centrální bance (ECB) k povinné konzultaci a její stanovisko bylo 18. června 2009 schválenou Radou guvernérů ECB.102 Návrh zákona o oběhu platidel byl předložen Poslanecké sněmovně vládou 16. listopadu 2010. V prvním čtení byl návrh zákona přikázán k projednání Rozpočtovému výboru, který jej doporučil schválit. V následujícím čtení byly učiněny pozměňovací a jiné návrhy a ve třetím čtení byl návrh zákona schválen a na začátku dubna byl postoupen Senátu, ve kterém jej projednal Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu a Ústavně-právní výbor. Oba tyto výbory doporučily návrh schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, což se také stalo 27. dubna 2011. Následně byl zákon podepsán prezidentem a premiérem a 25. 5. 2011 byl vyhlášen ve Sbírce zákonů pod číslem 136/2011.103 Zákon o oběhu platidel upravuje pravidla pro oběh bankovek a mincí a jejich ochranu proti padělání a pozměňování včetně práv a povinností s oběhem souvisejících. Dělí se na čtyři části. První upravuje oběh bankovek a mincí, druhá změnu zákona o ČNB a poslední dvě části obsahují zrušovací ustanovení a účinnost. Je zřejmé, že stěžejní je tedy první část, která bude podrobněji rozebrána v podkapitole 3.2. Důvodem vydání tohoto zákona bylo zakotvení některých institutů pro „zajišťování plynulosti a efektivity hotovostního peněžního oběhu a posilování integrity české měny a v budoucnosti i eura“, protože v současnosti účinná právní úprava týkající se emise bankovek
102
viz Parlament ČR: Poslanecká sněmovna: Důvodová zpráva k návrhu zákona o oběhu bankovek a mincí [online] edit. 3. 11. 2010 [cit. 20. 6. 2011] dostupné z: 103 viz Parlament ČR: Poslanecká sněmovna: Sněmovní tisk 178: Vl.n.z. o oběhu bankovek a mincí - EU [online] edit. květen 2011 [cit. 20. 6. 2011] dostupné z:
- 29 -
a mincí zakotvená v zákoně č. 6/1993 Sb., o České národní bance je platná beze změn od roku 1993. S ohledem na členství České republiky v EU je také potřeba zakotvit do právního řádu některé předpisy Evropské unie týkající se ochrany Eura proti padělání.104
3.2 Oběh bankovek a mincí podle nového zákona V první hlavě zákona jsou vymezeny některé základní pojmy, se kterými zákon operuje. Jedná se především o vymezení pojmů tuzemské a cizozemské bankovky a mince a jejich charakteristiky. Objevily se zde také některé činnosti ČNB při řízení oběhu bankovek a mincí. Konkrétně ČNB rozhoduje o stažení bankovek a mincí nevhodných pro další oběh (opotřebovaných či poškozených), ničí je a nahrazuje je platidly vhodnými pro další oběh. Dále zpracovává a uschovává tuzemské bankovky a mince a zkoumá pravost podezřelých platidel (včetně vypracování odborných vyjádření). Zpracováním a uschováním tuzemských bankovek a mincí může ČNB pověřit úvěrovou instituci provádějící pokladní operace.105 Do této doby byly veškerá práva a povinnosti subjektů spolupůsobících při peněžním oběhu upravena pouze vyhláškou ČNB, a proto se do zákona z části přejala a z části nově upravila některá ustanovení z vyhlášky č. 37/1994 Sb., o příjmu peněz a poskytování náhrad, ve znění pozdějších předpisů. „Povinnosti stanovené uvedenou vyhláškou jsou některými subjekty s odvoláním na Ústavu České republiky v některých případech zpochybňovány a jejich prosazování, které se opírá spíše o autoritu ČNB, než o autoritu právních norem, je proto někdy obtížné. Dodržování těchto povinností však je pro zajištění plynulosti peněžního oběhu nezbytné.“106 Odvolání se týkalo ustanovení Listiny základních práv a svobod, podle kterého lze povinnosti ukládat jen na základě zákona a v jeho mezích107. Zákon tedy může jednoznačně stanovit práva a povinnosti a vymezit jasná pravidla pro vztahy mezi subjekty v rámci peněžního oběhu.
3.2.1 Tuzemské bankovky a mince a jejich poškození Tuzemská bankovka je platná (nebo za platnou vyměnitelná) bankovka znějící na koruny české, vydaná ČNB. Platná nebo za platnou vyměnitelná bankovka znějící na jinou
104
viz Parlament ČR: Poslanecká sněmovna: Důvodová zpráva k návrhu zákona o oběhu bankovek a mincí [online] edit. 3. 11. 2010 [cit. 20. 6. 2011] dostupné z: 105 viz § 4 zákona č. 136/2011 Sb., o oběhu platidel 106 viz Parlament ČR: Poslanecká sněmovna: Důvodová zpráva k návrhu zákona o oběhu bankovek a mincí [online] edit. 3. 11. 2010 [cit. 20. 6. 2011] dostupné z: 107 viz čl. 4 odst. 1 Usnesení o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku ČR č. 2/93 Sb, ve znění pozdějších předpisů
- 30 -
měnu je potom cizozemskou bankovkou. Analogicky jsou definovány tuzemské a cizozemské mince, přičemž pamětní mince je tuzemská mince určená ke sběratelským účelům.108 Z charakteristik platidel uvedených v zákoně je vhodné vyzdvihnout pojmy opotřebování oběhem a nestandardní poškození. Tuzemská bankovka opotřebovaná oběhem je celá a celistvá, odřená, pomačkaná nebo zašpiněná (u mincí je opotřebování oběhem vymezeno jako celá mince odřená nebo zašpiněná).109 Nestandardně poškozená tuzemská bankovka je taková, „jejíž obrazec je nečitelný, deformovaný nebo proděravělý, tuzemská bankovka ohořelá nebo zetlelá, tuzemská bankovka, která je popsaná, pomalovaná, přetištěná, potištěná, obarvená, odbarvená, poškozená biologickým nebo jiným materiálem, nejde-li o nepatrná poškození nebránící dalšímu oběhu, a tuzemská bankovka poškozená nástražným zařízením na ochranu proti krádeži a tuzemská bankovka skládající se z více než 2 částí.“110 Mezi nestandardně poškozené bankovky (nejdeli o nepatrná poškození nebránící dalšímu oběhu) budou patřit tuzemské bankovky dříve označované jako úmyslně poškozené.111 Nestandardně poškozená mince je taková, jejíž „obrazec nebo reliéf je nečitelný, její tvar je deformovaný, tuzemská mince nastřižená nebo proděravělá, tuzemská mince vyrobená z více částí, jejíž jednotlivé části jsou odděleny, tuzemská mince, která je rozštěpená v hraně na část s lícní a část s rubovou stranou, a tuzemská mince poškozená nástražným zařízením na ochranu proti krádeži“.112 Zahrnutí poškození (např. zabarvení resp. jiné označení) nástražným zařízením na ochranu proti krádeži pro přepravu nebo úschovu cenností do nestandardního poškození tuzemských platidel je důležité z hlediska zúžení možností legalizace výnosů z trestné činnosti. Pokud k poškození bankovek dojde při pokusu o jejich loupež, nebo naopak při neopatrné manipulaci s nástražným zařízením a tento fakt je doložen vyjádřením policie, poskytne ČNB za tyto bankovky náhradu v plné výši.113 Běžné poškození je potom definováno u mincí i bankovek negativně, jako poškození, které není nestandardní.
108
viz § 2 zákona č. 136/2011 Sb., o oběhu platidel viz § 2 odst. 4/c a odst. 5/b zákona č. 136/2011 Sb., o oběhu platidel 110 viz § 2 odst. 4/d zákona č. 136/2011 Sb., o oběhu platidel 111 viz Parlament ČR: Poslanecká sněmovna: Důvodová zpráva k návrhu zákona o oběhu bankovek a mincí [online] edit. 3. 11. 2010 [cit. 20. 6. 2011] dostupné z: 112 viz § 2 odst. 5/c zákona č. 136/2011 Sb., o oběhu platidel 113 viz Parlament ČR: Poslanecká sněmovna: Důvodová zpráva k návrhu zákona o oběhu bankovek a mincí [online] edit. 3. 11. 2010 [cit. 20. 6. 2011] dostupné z: 109
- 31 -
3.2.2
Příjem a výměna tuzemských bankovek a mincí Hlava druhá rozebírá podrobně oběh tuzemských bankovek a mincí, především jejich
příjem, výměnu a nakládání s platidly nevhodnými pro další oběh. Není-li osoba oprávněna odmítnout, je povinna přijmout tuzemské bankovky a mince bez omezení. Mimo ČNB a úvěrové instituce provádějící pokladní operace, může každý odmítnout přijetí pamětních mincí, více než 50 mincí v rámci jedné platby a tuzemských bankovek a mincí prohlášených Českou národní bankou za neplatné. Úvěrová instituce provádějící pokladní operace může odmítnout přijetí bankovek a mincí prohlášených za neplatné, uplynula-li lhůta k jejich výměně. Za příjem neroztříděných (a v odůvodněných případech také nezabalených) tuzemských bankovek a mincí může ČNB nebo úvěrová instituce provádějící pokladní operace požadovat poplatek.114 Pokud jsou bankovky a mince roztříděné podle nominálních hodnot a není jich více než 100 kusů jedné nominální hodnoty, provádí ČNB a úvěrové instituce provádějící pokladní operace jejich bezplatnou výměnu za bankovky a mince jiných nominálních hodnot, případně za platidla opotřebovaná a běžně poškozená vydají taková, která jsou vhodná pro oběh. Bez ohledu na počet je bezplatná výměna roztříděných bankovek a mincí, které jsou prohlášeny za neplatné (ve stanovené lhůtě), a výměna pamětních mincí vydaných ČNB za tuzemské („nepamětní“) bankovky a mince.115 Právnické osoby a směnárníci předávají tuzemská platidla nevhodná pro další oběh České národní bance a nevrací je zpět do oběhu. Fyzické osoby takto omezeny nejsou.116 Fyzická osoba (kromě směnárníka) může odmítnout přijetí běžně i nestandardně poškozených tuzemských bankovek a mincí. Právnické osoby mají právo odmítnout přijetí nestandardně poškozených platidel a mohou odmítnout také přijetí necelých standardně poškozených bankovek a mincí. Úvěrové instituce provádějící pokladní operace přijímají, ale nevydávají zpět do oběhu celé běžně poškozené tuzemské mince a bankovky. Stejně nakládají s celistvými bankovkami nebo bankovkami skládajícími se nejvýše ze 2 částí patřících k sobě, jejichž celková plocha je větší než 50 %. ČNB přijímá a nevydává zpět do oběhu běžně poškozená tuzemské bankovky a mince. Nestandardně poškozené bankovky zadržuje ČNB i úvěrové instituce provádějící pokladní operace bez náhrady.117 Běžně poškozené celé bankovky a mince vyměňuje ČNB a úvěrové instituce provádějící pokladní operace za nepoškozené bezplatně. Bezplatná je také výměna bankovek 114
viz § 5 zákona č. 136/2011 Sb., o oběhu platidel viz § 6 zákona č. 136/2011 Sb., o oběhu platidel 116 viz § 8 zákona č. 136/2011 Sb., o oběhu platidel 117 viz § 9 zákona č. 136/2011 Sb., o oběhu platidel 115
- 32 -
s plochou alespoň jedné poloviny původní plochy, které jsou celistvé nebo se skládají nejvýše ze dvou částí (nepochybně patřících k sobě). Nestandardně poškozené bankovky a mince se nevyměňují a náhrada se za ně poskytuje pouze výjimečně. Za běžně poškozené pamětní mince se poskytuje náhrada v tuzemských bankovkách a „nepamětních“ mincí.118
3.2.3 Pozměňování, padělání a reprodukce V Hlavě třetí je upravena ochrana tuzemských a cizozemských bankovek a mincí před paděláním a pozměňováním a to následovně: Fyzické osoby mohou odmítnout přijetí bankovek a mincí, u kterých existuje důvodné podezření, že jsou padělané nebo pozměněné. „Pozměněnou bankovkou nebo mincí je tuzemská nebo cizozemská bankovka nebo mince, která byla nedovoleně upravena takovým způsobem, že je způsobilá vyvolat klamnou představu o své platnosti nebo o své nominální hodnotě.“119 Právnické osoby, provozovatelé kasin a směnárníci mají povinnost zadržet takto podezřelé bankovky (nebo mince) bez náhrady, legitimovat předložitele a vydat mu o tomto potvrzení. Neprodleně také předají podezřelá platidla České národní bance se stejnopisem potvrzení o zadržení, který zašlou zároveň Policii České republiky. Podobně postupují také úvěrové instituce provádějící pokladní operace a zpracovatelé tuzemských bankovek a mincí při zajištění podezřelých bankovek nebo mincí při zpracování vlastní hotovosti. ČNB vede evidenci osob, které takové bankovky a mince předložily, vložily do technického zařízení úvěrové instituce nebo zadržely a to po dobu 15 let.120 V zákoně o oběhu platidel jsou zahrnuty také správní delikty proti peněžnímu oběhu týkající se úvěrových institucí provádějících pokladní operace, zpracovatelů tuzemských bankovek a mincí a dalších. Tito se dopustí správního deliktu v následujících situacích: Nezadrží podezřelé bankovky a mince; nezajistí, aby operace s bankovkami a mincemi (u kterých je to požadováno) prováděly osoby s osvědčením o absolvování povinných kurzů; nezpracují bankovky a mince v souladu se standardy zpracování; neposkytnou ČNB potřebné informace, které měli; neprovedou opatření uložená Českou národní bankou; nepřijmou bankovky a mince, neprovedou jejich výměnu nebo si naúčtují poplatek, pokud k tomu nemají oprávnění v tomto zákoně. Za tyto a další správní delikty vyjmenované v zákoně o
118
viz § 10 zákona č. 136/2011 Sb., o oběhu platidel viz § 12 zákona č. 136/2011 Sb., o oběhu platidel 120 viz tamtéž 119
- 33 -
oběhu platidel se ukládají pokuty od 1 000 000 do 10 000 000 Kč. V prvním stupni projednává správní delikty podle zákona o oběhu platidel Česká národní banka.121 Reprodukce bankovek a mincí (jejich dovezení, přechovávání nebo rozšiřování za účelem prodeje nebo pro jiné obchodní účely) jsou povoleny pouze, jsou-li v souladu s prováděcím předpisem nebo s přímo použitelným nařízením Evropské unie122 (Nařízení Rady (ES) č. 2182/2004 o medailích a žetonech podobných euromincím). Pokud nějaká osoba zhotoví, doveze, přechovává apod. hmotnou nebo nehmotnou reprodukci bankovky nebo mince (nebo předmět, který ji úpravou napodobuje) v rozporu s prováděcím předpisem k zákonu o oběhu platidel, dopustí se tím správního deliktu, jedná-li se o osobu právnickou (nebo podnikající fyzickou), a uloží se jí pokuta do výše 1 000 000 Kč. Jedná-li se o fyzickou osobu, dopouští se tímto jednáním přestupku a lze jí uložit pokuta až do výše 1 000 000 Kč.123
3.3 Srovnání budoucí úpravy s účinnou právní úpravou Zákon o oběhu platidel měl podle původního návrhu nabýt účinnosti již 1. dubna 2011, ale ve druhém čtení bylo toto datum v rámci pozměňovacích návrhů posunuto na 1. července 2011.124 Přesto je již jedno jeho ustanovení účinné.
3.3.1 Účinná část zákona o oběhu platidel Ustanovení § 37 bod 1 (zákona o oběhu platidel), které vkládá do zákona č. 6/1993 Sb., o ČNB ve znění pozdějších předpisů za § 16 ustanovení (§ 16a) zakazující výrobu, dovoz, nabídku, prodej a jiné šíření medailí nebo podobných předmětů, které by mohly vyvolat dojem, že se jedná o mince nebo pamětní mince vydané ČNB, je účinné již dnem vyhlášení. Je také zakázáno používat při označování těchto medailí slovo „mince“.125 Toto ustanovení by mělo předcházet případům, jakým je následující událost, kdy byla v říjnu roku 2010 Českým mincovním obchodem vydána „matoucí medaile“126 s motivem bankovky 1 000 Kč, která mohla podle ČNB vyvolat u veřejnosti klamný dojem, že se jedná o
121
viz § 29 - § 32 zákona č. 136/2011 Sb., o oběhu platidel viz § 14 zákona č. 136/2011 Sb., o oběhu platidel 123 viz § 28 zákona č. 136/2011 Sb., o oběhu platidel 124 viz Parlament ČR: Poslanecká sněmovna: Sněmovní tisk 178/2: Pozměňovací a jiné návrhy k tisku 178/0 [online] edit. 16. 3.2011 [cit. 20. 6. 2011] dostupné z: 125 viz § 37 a § 39 zákona č. 136/2011 Sb., o oběhu platidel 126 Medaile může vydávat jakýkoli subjekt, a jelikož není platidlem, nemůže mít nominální hodnotu. 122
- 34 -
zákonné peníze (resp. pamětní mince České národní banky). Na jedné straně byl vyražen nápis „Česká republika“ a na druhé „tisíc korun českých“ (viz Obrázek 2). 127
Obrázek 2 (Medaile „ražba s 1000 Kč bankovkou“) Zdroj: ČNB: Matoucí medaile [online] edit. 20. 10. 2010 [cit. 22. 12. 2010] dostupné z:
Právě spojení těchto dvou motivů bylo shledáno jako matoucí, protože medaile vydané soukromým subjektem nesmí používat název české peněžní jednotky. ČNB proto vyzvala emitenta těchto medailí, aby upravil jejich vzhled a napříště se zdržel ražby medailí s podobně matoucím obsahem, který zasahuje do výsadního práva ČNB vydávat platné mince.128 Porušením nového ustanovení § 16a zákona č. 6/1993, o ČNB, se od 1. 7. 2011 dopustí právnická osoba správního deliktu a uloží se jí pokuta do 10 000 000 Kč. Fyzická osoba se stejným jednáním dopustí přestupku a hrozí jí pokuta do výše 1 000 000 Kč.129
3.3.2 Pojmy v současné a budoucí právní úpravě Vzhledem k tomu, že zákon o oběhu platidel operuje jak se zažitými, tak s některými novými pojmy a všechny v první hlavě definuje, liší se některá vymezení současné a budoucí úpravy. Například za celé zákonné peníze byly považovány takové, kterým nechyběla žádná část130. U mincí toto pravidlo platí dále, zatímco u bankovek se podle budoucí úpravy za celou považuje i tuzemská bankovka, které chybí část (nebo části) okraje na obvodu bankovky131. V nové úpravě je také vymezen pojem opotřebování oběhem stejně jako pozměňování, se kterým současná legislativa sice pracuje, ale do této chvíle nebyl explicitně definován. 127
viz ČNB: Matoucí medaile [online] edit. 20. 10. 2010 [cit. 22. 12. 2010] dostupné z: 128 viz tamtéž 129 viz § 37 bod 14 zákona č. 136/2011 Sb., o oběhu platidel 130 viz § 1 odst. 3 vyhlášky č. 37/1994 Sb., o příjmu peněz a poskytování náhrad, ve znění pozdějších předpisů 131 viz § 2 odst. 4 písm. a zákona č. 136/2011 Sb., o oběhu platidel
- 35 -
Pojem peníze poškozené jinak než oběhem je v nové legislativě nahrazen pojmem nestandardní poškození. Co se týče odpovědnosti za pravost a správný počet bankovek a mincí, je tato upravena shodně, jak v minulé tak v budoucí právní úpravě, tzn., že převzetím bankovek a mincí přechází tato odpovědnost na příjemce, má-li možnost se pravost a počet zkontrolovat, nedohodne-li se s plátcem jinak.132 V zákoně o oběhu platidel se také objevuje úprava tzv. zpracování tuzemských bankovek a mincí, které spočívá v třídění a balení podle nominálních hodnot (a podle (ne)vhodnosti pro další oběh), v kontrole platnosti, pravosti a počtu, a zákazu vydání do oběhu podezřelých a neplatných platidel. (Za vydání do oběhu se nepovažuje převod takových bankovek a mincí úvěrové instituci ke zpracování nebo České národní bance.)133 V novém zákoně o oběhu platidel je také specifikováno používání technických zařízení pro příjem, výměnu či vracení (resp. výplatu) tuzemských nebo cizozemských bankovek. Takové zařízení lze provozovat, pokud rozpozná pravost a platnost přijatých platidel a odmítne přijmout podezřelé a neplatné. U úvěrových institucí musí toto zařízení navíc určit totožnost majitele účtu, specifikovat transakci a zadržet podezřelé bankovky a mince.134 V současných účinných předpisech nebyl provoz takovýchto zařízení nijak specifikován a jedná se tedy o zcela novou úpravu. Stejně novou úpravou je také charakteristika zpracování a především zpracovatelů tuzemských bankovek a mincí. Celá Hlava IV v první části zákona o oběhu platidel je věnována zpracovávání tuzemských bankovek a mincí, které může provádět ČNB, úvěrové instituce provádějící pokladní operace a zpracovatel, který má k tomuto povolení udělené Českou národní bankou. Náležitosti žádosti o povolení a požadavky na žadatele (včetně požadavků na řídící a kontrolní systém) jsou poměrně podrobně upraveny v této hlavě zákona, která obsahuje také některé další povinnosti zpracovatelů jako je povinnost poskytovat ČNB informace o zpracování apod. Následující hlava potom určuje vykonavatelem dohledu nad dodržováním toho zákona Českou národní banku, která může mimo jiného při zjištění nedostatků uložit opakovaně pořádkovou pokutu do výše 500 000 Kč (úhrn takto uložených pokut za jedno provinění nesmí překročit 2 500 000 Kč).135
132
viz § 5 odst. 4 zákona č. 136/2011 Sb., o oběhu platidel a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 37/1994 Sb., o příjmu peněz a poskytování náhrad, ve znění pozdějších předpisů 133 viz § 7 zákona č. 136/2011 Sb., o oběhu platidel 134 viz § 11 zákona č. 136/2011 Sb., o oběhu platidel 135 viz § 15 - § 27 zákona č. 136/2011 Sb., o oběhu platidel
- 36 -
Ustanovení o odpovědnosti a způsobu určování pokut za správní delikty (především) proti peněžnímu oběhu jsou shodná v obou platných právních předpisech, tj. v zákoně o ČNB i v zákoně o oběhu platidel. Jedná se o následující ustanovení: Odpovědnost za správní delikt nevzniká, pokud právnická osoba prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, aby porušení povinnosti zabránila. Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu a jejich výše se stanovuje podle druhu a závažnosti správního deliktu.136
3.3.3 Shrnutí komparace Pro některé úkony a náležitosti se předpokládá vydání prováděcího předpisu, ke kterému je zmocněna ČNB.137 Jedná se především o určení míry opotřebení bankovek a mincí, jejich balení, proces zpracování a předávání České národní bance, postup při výměně necelých nebo necelistvých bankovek, postup při zadržování a předávání podezřelých bankovek a mincí, náležitosti potvrzení o zadržení podezřelých bankovek nebo mincí, vzory různých formulářů a další. Vyhláška č. 37/1994 Sb., kterou se stanoví postup při příjmu peněz a nakládání s nimi a při poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince a vyhláška č. 553/2006 Sb., o podmínkách, za kterých lze reprodukovat bankovky, mince, šeky, cenné papíry a platební karty a vyrábět předměty, které je úpravou napodobují, budou nahrazeny vyhláškami novými, které nabydou účinnosti společně s novým zákonem.138 Jedna vyhláška bude zaměřena na problematiku reprodukce tuzemských bankovek a mincí a druhá vyhláška bude upravovat všechny oblasti, které je nutno specifikovat prováděcím předpisem podle nového zákona o oběhu platidel.139 Podle očekávání dochází v novém zákoně ke shrnutí více předpisů do jednoho a úprava je pojata dostatečně obecně, aby nebyl problém s případným přechodem na novou měnu (Euro). V zákoně potom bude stačit nahradit některé výrazy, jako jsou mince a bankovky, pojmy euromince a eurobankovky. V zákoně jsou také některé zcela nové úpravy, nicméně stále se předpokládá, že poměrně velká část zůstane upravena prováděcími předpisy České národní banky. Při přípravě zákona mohlo dojít k ucelenější úpravě „z jedné vody na čisto“. V současné době ještě nejsou
136
viz § 46f zákona č. 6/1993 Sb., o ČNB, ve znění pozdějších předpisů a § 32 zákona č. 136/2011 Sb., o oběhu platidel 137 viz § 35 zákona č. 136/2011 Sb., o oběhu platidel 138 viz Parlament ČR: Poslanecká sněmovna: Důvodová zpráva k návrhu zákona o oběhu bankovek a mincí [online] edit. 3. 11. 2010 [cit. 20. 6. 2011] dostupné z: 139 viz Odůvodnění
- 37 -
k dispozici nové prováděcí vyhlášky, které budou upravovat nastíněné instituty, nicméně z návrhu vyhlášky upravující reprodukci bankovek je zřetelné, že se jedná z převážné části o kopii dosavadní úprav. Vzhledem ke svému rozsahu, který je podobný stávající vyhlášce, by bylo vhodné zahrnout ji do samotného textu zákona. Vyhláška upravující ostatní ustanovení, která předpokládají vydání prováděcího předpisu, bude obsahovat věci mnohem techničtějšího rázu a není tedy od věci, pravit tyto postupy a procesy odděleně od zákona. Neopominutelným přínosem zákona je především stanovení práv a povinností jednotlivých subjektů v rámci peněžního oběhu (například při příjmu peněz), které se nebudou moci při odmítání příjmu zákonných peněz odvolávat na fakt, že jim tuto povinnost neukládá zákon.
- 38 -
Závěr Cílem práce bylo mimo jiné vyjasnit systematiku právní úpravy hotovostního platebního styku de lege lata a de lege ferenda. Z důvodu vydání nového zákona o oběhu platidel (s účinností od 1. 7. 2011) v průběhu psaní této práce, byla struktura práce přizpůsobena tomuto faktu a byla provedena analýza a deskripce stávající účinné právní úpravy a budoucí právní úpravy podle nového zákona. V první kapitole byly velmi stručně shrnuty základní pojmy, jako jsou měna, hotovostní platební styk, peníze a platidla a bylo zde vymezeno měnové právo upravující tuto problematiku. Následoval pohled do historie se zaměřením na území českého státu. Nejprve byl zmíněn vývoj směny a nutnost vzniku peněz včetně jejich vývoje od drahých kovů a ražených mince k současné podobě. Vzhledem zajímavosti byly do práce zakomponovány také dějiny trestných činů proti měně a to především padělání bankovek a mincí a vznik a charakteristika tzv. praní špinavých peněz. Pro úplnost byly uvedeny také způsoby ochrany před paděláním, které byly demonstrovány na nejnovější české bankovce s nejvyšší nominální hodnotou (5000 Kč). Hotovostní platební styk je stále nedílnou součástí obchodování, a ačkoli je z mnoha důvodu (praktičnost, bezrizikovost, povinnost ze zákona) nahrazován v některých případech bezhotovostními převody, stále je hojně využíván pro některé své přednosti, mezi které patří například nulový požadavek na technické vybavení, anonymita, rychlost apod. V současné době neexistuje souhrnná úprava měnového práva a tedy ani hotovostního platebního styku a měny. Naopak je nutno hledat v několika zákonech a především v prováděcích vyhláškách České národní banky. Rozbor této problematiky je uveden ve druhé kapitole a jedná se především o postup při příjmu peněz a jejich výměnu či náhradu a nakládání s opotřebovanými, poškozenými, pozměněnými nebo padělanými penězi. Stručně byla také zmíněna úprava proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a omezení plateb v hotovosti. Nová právní úprava příliš nepřispěla ke zlepšení struktury právních norem v oblasti měnového práva, jelikož zůstává prakticky stále stejný počet právních předpisů resp. je o jeden předpis navýšen. Nesporným přínosem je na druhou stranu harmonizace s právem EU, která nebyla v původních předpisech (např. v ustanoveních zákona č. 6/1993, o ČNB, ve znění pozdějších předpisů, týkajících se emise bankovek a mincí) zahrnutá.
- 39 -
Struktura, průběh legislativního procesu a základní instituty nově schváleného zákona o oběhu platidel byly shrnuty v poslední kapitole, kde byl důraz kladen především na první část zákona věnovanou oběhu bankovek a mincí. Do budoucna tedy dojde k několika změnám v rámci příjmu, výměně a náhradě platidel, ale nedochází k žádným dramatickým inovacím. Jedná se spíše o preciznější definice jednotlivých pojmů a zavedení některých nových institutů případně jejich zpřesnění. Problematika praní špinavých peněz, tj. opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu stejně jako omezení plateb v hotovosti zůstane novou legislativou (resp. novým zákonem o oběhu platidel) nedotčena a nedojde tedy k sebemenším změnám. Velkým přínosem (kromě harmonizace s právem EU) je také začlenění práv a především povinností subjektů spolupůsobících při peněžním oběhu do zákona, jelikož tento způsob nenechává prostor pro případné vyhýbání se povinnostem. Původní úprava v rámci vyhlášky nebyla zcela precizní vzhledem k tomu, že povinnosti lze ukládat pouze na základě zákona. Pro kompletní novou úpravu se předpokládá vydání několika (resp. dvou) prováděcích předpisů, z nichž jeden bude zaměřen na reprodukce bankovek a mincí a druhý bude poněkud techničtějšího rázu s popisem jednotlivých postupů a procedur v rámci peněžního oběhu, které jsou nastíněny v textu práce. Některé z těchto institutů by mohly být zapracovány do samotného textu zákona (především málo rozsáhlá materie reprodukce bankovek), ale část z nich je jistě vhodnější upravit odděleně (především techničtější údaje jako je balení bankovek a mincí, postup při zadržení padělků apod.).
- 40 -
Seznam literatury Odborné a jiné publikace [1] INNES, Brian. Falza a padělky : Skutečné příběhy o největších světových podvodech : Zločinci, jejich činy a oběti. 1. vyd. Praha : Euromedia Group, 2006. 255 s. ISBN 80-242-1706-6 [2]
JÁNOŠÍKOVÁ, Petra; MRKÝVKA, Petr; TOMAŽIČ, Ivan a kolektiv. Finanční a daňové právo. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2009. 525 s. ISBN 978-80-7380-155-7
[3]
JEŽEK, Tomáš. Peníze a trh. 1. vyd. Praha : Portál, s. r. o., 2002. 148 s. ISBN 807178-685-3
[4]
KOŠÍKOVÁ, Věra Doc. Ing. Peníze, finanční trhy a banky. Praha : Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2002. 68 s. ISBN 80-86578-05-4
[5]
LUNDE, Paul; KONEČNÁ, Eva; ŠULC, Viktorín. Organizovaný zločin : zasvěcený průvodce nejúspěšnějším odvětvím světa. Praha : Mladá Fronta, 2009. 200 s. ISBN 978-80-204-1997-2
[6]
MÁLEK, Petr; OŠKRDALOVÁ, Gabriela; VALOUCH, Petr. Osobní finance. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2010. 203 s. ISBN 978-80-210-5157-7
[7]
MRKÝVKA, Petr; PAŘÍZKOVÁ, Ivana. Základy finančního práva. 1. vyd. Adamov : Masarykova univerzita, 2008, 252 s. ISBN 978-80-210-4514-9
[8]
SÉM, Julius. Papírové peníze na území Československa 1962-1975. II. dopl. a rozš. vyd. Hradec Králové : Česká numismatická společnost, pobočka Hradec Králové, 1977. 186 s.
[9]
SMETÁNKA, Zdeněk. Legenda o Ostojovi : archeologie obyčejného života. 1. vyd. Praha : Lidové nakladatelství, 2004. 347 s. ISBN 80-7106-661-3
Právní předpisy [1] Usnesení o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku ČR č. 2/93 Sb, ve znění pozdějších předpisů [2] Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů [3] Zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů
- 41 -
[4] Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů [5] Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník [6] Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů [7] Zákon č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů [8] Vyhláška č. 37/1994 Sb., kterou se stanoví postup při příjmu peněz a nakládání s nimi a při poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince, ve znění pozdějších předpisů [9] Vyhláška č. 553/2006 Sb., o podmínkách, za kterých lze reprodukovat bankovky, mince, šeky, cenné papíry a platební karty a vyrábět předměty, které je úpravou napodobují, ve znění pozdějších předpisů Internetové zdroje [1] ČNB: České mince - animace [online] edit. 26. 4. 2011 [cit. 20. 6. 2011] dostupné z: [2] ČNB: České bankovky - animace [online] edit. 26. 4. 2011 [cit. 20. 6. 2011] dostupné z: [3] ČNB: Struktura peněz v oběhu podle stavu ke dni 31.12.2010 [online] dostupné z: [4] ČNB: Matoucí medaile [online] edit. 20. 10. 2010 [cit. 22. 12. 2010] dostupné z: [5] ČNB: 10 let České mincovny [online] edit. 17. 6. 2003 [cit. 20. 6. 2011] dostupné z [6] ČNB:
50
Kč
vzoru
1993
[online]
[cit.
20.
6.
2011]
dostupné
z
[7] ČNB: Papírová padesátikoruna zůstane v oběhu už jen dva měsíce [online] edit. 1. 2. 2011 [cit. 20. 6. 2011] dostupné z [8] ČNB: Padělky českých bankovek většinou není těžké odhalit [online] edit. 28. 2. 2011 [cit. 25. 6. 2011] - 42 -
[9] ČNB: Nový vzor 1000 Kč bankovky Bankovkou roku 2008 [online] edit. 17. 10 2008 [cit. 20. 6. 2011] dostupné z: [10] FRYŠTÁK, Marek; ŽATECKÁ, Eva: Trestné činy proti měně de lege lata a de lege ferenda na Ministerstvo vnitra České republiky [online] edit. únor 2008 [cit. 22. 12. 2010] dostupné z: [11] MVČR (Policie ČR): Padělání peněz: Kam až může dospět legrace, úmysl nebo mladická nerozvážnost … [online] edit. 8. 12. 2005 [cit. 20. 6. 2011] dostupné z [12] Novinky.cz: Padělky bankovek se tisknou nejvíc na inkoustových tiskárnách [online] edit.
28.
2.
2011
[cit.
25.
6.
2011]
dostupné
z
[13] Novinky.cz: Žena měla u sebe padělané koruny za 1,5 miliónu, nejvíc v historii ČR [online]
edit.
2.
6.
2010
[cit.
20.
6.
2011]
dostupné
z:
[14] NOVOTNÝ, Radovan: Padělání bankovek jako nástroj války na Investujeme.cz [online]
edit.
29.
7.
2010
[cit.
25.
6.
2011]
dostupné
z:
[15] Parlament České republiky: Poslanecká sněmovna: Sněmovní tisk 178: Vl.n.z. o oběhu bankovek a mincí - EU [online] edit. květen 2011 [cit. 20. 6. 2011] dostupné z: [16] Parlament ČR: Poslanecká sněmovna: Sněmovní tisk 178/2: Pozměňovací a jiné návrhy k tisku 178/0 [online] edit. 16. 3.2011 [cit. 20. 6. 2011] dostupné z:
- 43 -
Resumé The goal of this thesis is to clarify systematics of legal regulation of the Czech currency de lega lata and de lege ferenda. This topic was chosen, because it’s close to every person. Everyone has to trade with the others and exchange is made by money. It is desirable to know legal regulation of currency for everyone who lives in a society. The cash system is still inseparable part of trading, no matter that it is from some reasons (riskless, duty, etc.) replaced by cashless system in some cases. It’s still used because of its merits like no need of technical support, anonymity, speed etc. In the first chapter, the basic terms including the short view to history are described. There is mentioned money development from the precious metals, over the first coins to paper bank notes. Next part is about a history of some criminal offences against currency, which are mainly counterfeiting, modification of bank notes and coins and money laundering. This is closely connected to development of protective elements, which are demonstrated on the newest Czech bank note with the highest nominal value (5000 CZK). The current legal regulation of the Czech currency is not in one codex. It’s scattered in many laws, but the main part is in acts by the Czech National Bank. This is shown in more details in chapter two. There is the acceptation of money, exchange of currency and replacement for incomplete, used, damaged, modified and counterfeited bank notes and coins. There is shortly mentioned the regulation against the decriminalization of profit from the crimes and limitation of cash payments or shortly money laundering. During the work on this text, the law about currency (bank notes and coin) circulation, which will be in force since 1st July 2011, was passed. That’s why the third chapter is about legislative process and structure of this act. The main part is about currency circulation (is acceptation, exchange and replacement), currency protection from counterfeiting and modification and administrative offence. At the end of the chapter, there is a comparison of current and future legal regulation. The indisputable benefit of the new regulation is harmonization with the acts of the European Union, which was not included in the previous regulation. The second contribution is that, there are rights and duties of person, which meet each other in the currency circulation, because there is no change to avoid the duty. Previous regulation was only in the act by the Czech National Bank and it was not so good, because the duty can be assigned only by the law.
- 44 -
Seznam obrázků v textu Obrázek 1 (vyznačení ochranných prvků na bankovce o nominální hodnotě 5000 Kč vzor 2009) .........................................................................................................................................14 Obrázek 2 (Medaile „ražba s 1000 Kč bankovkou“) ................................................................35
Seznam tabulek v textu Tabulka 1 (Struktura českých bankovek a mincí v oběhu k 31. 12. 2010)...............................19 Tabulka 2 (Počet padělaných a pozměněných bankovek a mincí v letech 2003 až 2010) .......26
Seznam příloh Příloha č. 1 – Vyobrazení českých oběžných mincí Příloha č. 2 – Vyobrazení ochranných prvků českých bankovek Příloha č. 3 – Vyobrazení českých bankovek
- 45 -
Příloha č. 1 (Vyobrazení českých oběžných mincí)
Zobrazení 1 (mince 10 h – platnost ukončena k 31. 10. 2003) Zdroj:
Zobrazení 2 (mince 20 h – platnost ukončena k 31. 10. 2003) Zdroj:
Zobrazení 3 (mince 50 h – platnost ukončena k 31. 8. 2009) Zdroj:
Zobrazení 4 (mince 1 Kč vzor 1993) Zdroj:
Zobrazení 5 (mince 2 Kč vzor 1993) Zdroj:
Zobrazení 6 (mince 5 Kč vzor 1993) Zdroj:
Zobrazení 7 (mince 10 Kč vzor 1993/1995) Zdroj:
Zobrazení 8 (mince 10 Kč vzor 2000) Zdroj:
Zobrazení 9 (mince 20 Kč vzor 1993) Zdroj:
Zobrazení 10 (mince 20 Kč vzor 2000) Zdroj:
Zobrazení 11 (mince 50 Kč vzor 1993) Zdroj:
Příloha č. 2 (Vyobrazení ochranných prvků českých bankovek) Na podsvícených bankovkách v této příloze je možno lépe vidět dva z ochranných prvků a to konkrétně vodoznak a soutiskovou značku. Na bankovkách pod UV světlem zřetelněji vystupují barevná vlákna zapuštěná do papíru
Obr. 1 (soutisková značka – proti světlu a při běžném pohledu) Zdroj:
Obr. 2 (mikrotext na bankovce s nominální hodnotou 5000 Kč vzor 2009) Zdroj:
Obr. 3 (skrytý obrazec na bankovce s nominální hodnotou 5000 Kč vzor 2009) Zdroj:
Obr. 4 (100 Kč – podsvícený líc) Zdroj:
Obr. 5 (100 Kč – líc pod UV světlem) Zdroj:
Obr. 6 (200 Kč podsvícený líc) Zdroj:
Obr. 7 (200 Kč – líc pod UV světlem) Zdroj:
Obr. 8 (500 Kč vzor 2009 – podsvícený líc) Zdroj:
Obr. 9 (500 Kč vzor 2009 – líc pod UV) Zdroj:
Obr. 10 (1000 Kč vzor 2008 – podsvícený líc) Zdroj:
Obr. 11 (1000 Kč vzor 2008 – líc pod UV) Zdroj:
Obr. 12 (2000 Kč vzor 2007 – podsvícený líc) Zdroj:
Obr. 13 (2000 Kč vzor 2007 – líc pod UV) Zdroj:
Obr. 14 (5000 Kč vzor 2009 – podsvícený líc) Zdroj:
Obr. 15 (5000 Kč vzor 2009 – líc pod UV) Zdroj:
Příloha č. 3 (Vyobrazení českých bankovek)
Vyobr. 1 (20 Kč – líc – platnost ukončena k 31. 8. 2008) Zdroj:
Vyobr. 5 (100 Kč – líc) Zdroj:
Vyobr. 2 (20 Kč – rub – platnost ukončena k 31. 8. 2008) Zdroj:
Vyobr. 6 (100 Kč – rub) Zdroj:
Vyobr. 3 (50 Kč – líc – platnost ukončena k 31. 3. 2011) Zdroj:
Vyobr. 4 (50 Kč – rub – platnost ukončena k 31. 3. 2011) Zdroj:
Vyobr. 7 (200 Kč vzor 1998 – líc) Zdroj:
Vyobr. 8 (200 Kč vzor 1998 – rub) Zdroj:
Vyobr. 9 (500 Kč vzor 2009 – líc) Zdroj:
Vyobr. 13 (2000 Kč vzor 2007 – líc) Zdroj:
Vyobr. 10 (500 Kč vzor 2009 – rub) Zdroj:
Vyobr. 14 (2000 Kč vzor 2007 – rub) Zdroj:
Vyobr. 11 (1000 Kč vzor 2008 – líc) Zdroj:
Vyobr. 12 (1000 Kč vzor 2008 – rub) Zdroj:
Vyobr. 15 (5000 Kč vzor 2009 – líc) Zdroj:
Vyobr. 16 (5000 Kč vzor 2009 – rub) Zdroj:
