Univerzita Hradec Králové Pedagogická fakulta Katedra speciální pedagogiky
Možnosti volnočasových aktivit pro osoby se zdravotním postižením v domech dětí a mládeže
Bakalářská práce
Autor:
Radka Dvořáková
Studijní program:
B7506 Speciální pedagogika
Studijní obor:
Výchovná práce ve speciálních zařízeních
Vedoucí práce:
PhDr. Miroslava Javorská, Ph.D.
Hradec Králové
2015
Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením PhDr. Miroslavy Javorské, Ph.D. a uvedla jsem všechny použité prameny a literaturu. Prohlašuji, že bakalářská práce je uložena v souladu s rektorským výnosem č. 1/2013 (Řád pro nakládání se školními a některými jinými autorskými díly na UHK). V Hradci Králové dne 18. 3. 2015
………………………….
Poděkování Touto cestou chci poděkovat PhDr. Miroslavě Javorské, Ph.D. za vedení, cenné rady a připomínky při psaní této práce. Dále bych chtěla poděkovat všem pedagogickým pracovníkům za pomoc při získávání informací a všem, kteří mě podporovali při psaní této práce.
Anotace DVOŘÁKOVÁ, Radka. Možnosti volnočasových aktivit pro osoby se zdravotním postižením v domech dětí a mládeže. Hradec Králové: Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové, 2015. 82 s. Bakalářská práce. Bakalářská práce se zabývá nabídkou volnočasových aktivit v Domě dětí a mládeže ALFA Pardubice pro osoby se zdravotním postižením. V teoretické části jsou definovány pojmy volný čas a výchova mimo vyučování. Dále jsou popsány instituce pro výchovu mimo vyučování a jejich význam ve vztahu k prevenci rizikového chování dětí a mládeže. Následně jsou uvedeny klasifikace mentálního a tělesného postižení, specifické potřeby osob s tímto typem zdravotního postižení a možnosti jejich zařazování do volnočasových aktivit. Praktická část ověřuje, zda jednotlivé organizace nabízí osobám se zdravotním postižením zájmovou činnost, za jakých podmínek a zda je o tyto aktivity zájem. Nejprve je zpracován přehled současné nabídky volnočasových aktivit vybraných zařízení. Dotazníkovým šetřením jsou zjišťovány preference výběru volnočasových aktivit, aspekty přínosů a překážky bránící ve využívání volnočasových aktivit zdravotně postiženými. Výsledky šetření jsou zpracovány do grafů a okomentovány. V závěru práce je uveden rozhovor s ředitelem Domu dětí a mládeže ALFA Pardubice a jeho následný rozbor, který doplňuje výsledky šetření i informacemi z pohledu druhé strany.
Klíčová slova: zdravotní postižení, volný čas, pedagogika volného času, dům dětí a mládeže, zájmová činnost
Annotation DVOŘÁKOVÁ, Radka. Leisure activities for disabled people in children and youth centres. Hradec Králové: Pedagogical Faculty, University of Hradec Králové, 2015. 82 pp. Bachelor Degree Thesis. The thesis studies the range of leisure time activities offered by the Centre for Children and Youth ALFA Pardubice to disabled children and young people. The theoretical part defines the terms leisure time and extra-curricular education. There is also a description of various institutions which provide out-of-classroom education and their importance in the prevention of risk behaviour in children and young people. The following pages classify the levels of mental and physical disability, they also present the specific needs of people with a specific kind of disability and their possibilities in terms of taking up some free-time activities. The practical part of the thesis is focused on verifying whether the afore-mentioned institutions offer leisure-time activities to disabled people, on what conditions and whether there is demand for such activities. First of all, there is a list of the leisure-time activities currently offered by the addressed institutions. Next, a survey was carried out to find out the preferences in choosing hobbies and interests, their benefits for the disabled and also the obstacles preventing the physically or mentally impaired people from taking part in these activities. The results of the survey are presented in charts and they are accompanied by comments. The closing part of the thesis is complemented by an interview with the manager of the Centre for Children and Youth ALFA Pardubice, which together with its analysis adds to the results of the survey some information from the opposite side.
Key words: physical or mental impairment, disability, leisure time, leisure-time pedagogy, Centre for Children and Youth, hobbies and interests
Obsah Úvod ................................................................................................. 10 I. TEORETICKÁ ČÁST ............................................................... 11 1. Volný čas a výchova mimo vyučování ...................................... 11 1.1 Zájmy a jejich význam v životě jedince ................................................ 12 1.1.1 Pravidelná zájmová činnost ................................................................................. 13 1.1.2 Dělení zájmů ....................................................................................................... 14 1.1.3 Zájmy školních dětí ............................................................................................. 16
1.2 Instituce pro výchovu mimo vyučování a ve volném čase .................... 17 1.3 Volný čas jako prevence ........................................................................ 18
2. Máme postižené dítě................................................................... 20 2.1 Klasifikace handicapů a znevýhodnění podle stupně ............................ 20 2.2 Mentální retardace.................................................................................. 21 2.2.1 Přístup a podmínky vzdělávání žáků s mentálním postižením ........................... 23
2.3 Lehké poruchy duševního vývoje na podkladě relativně drobných odchylek ve funkci centrálního nervového systému .................................... 24 2.3.1 Přístup k dětem s lehkým intelektovým podprůměrem a hraničním pásmem mentální retardace ........................................................................................................ 25 2.3.2 Přístup k dětem s LMD ....................................................................................... 26 2.3.3 Přístup a podmínky vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení ............. 28
2.4 Pervazivní vývojové poruchy ................................................................ 29 2.4.1 Přístup k dětem s pervazivní vývojovou poruchou ............................................. 30
2.5 Tělesné postižení a zdravotní znevýhodnění ......................................... 31 2.5.1 Přístup a podmínky vzdělávání žáků s tělesným postižením, dlouhodobě nemocných a zdravotně oslabených ............................................................................. 36
2.6 Charakteristika školního věku z pohledu vývojové psychologie .......... 37 2.7 Specifika trávení volného času u jedinců s postižením ......................... 38
II. PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................ 40 3. Možnosti volnočasových aktivit pro osoby se zdravotním postižením v domech dětí a mládeže ............................................ 40
3.1 Cíl práce ................................................................................................. 40 3.2 Zvolená metodologie.............................................................................. 40 3.3 Cíl 1 - analýza webových stránek zkoumaných zařízení ....................... 42 3.3.1 Výsledky analýzy webových stránek jednotlivých zařízení ............................... 53
3.4 Cíl 2 - Dotazníkové šetření .................................................................... 53 3.4.1 Výzkumný vzorek ............................................................................................... 53 3.4.2 Analýza cílových otázek ..................................................................................... 55 3.4.3 Výsledky dotazníkového šetření ......................................................................... 62
3.5 Cíl 3 - zhodnocení situace z pohledu ředitele DDM ALFA Pardubice . 64 3.5.1 Rozhovor s ředitelem DDM ALFA Pardubice .................................................... 64 3.5.2 Analýza rozhovoru s ředitelem DDM ALFA Pardubice – zhodnocení .............. 70
3.6 Diskuze, shrnutí ..................................................................................... 74
Závěr ................................................................................................ 76 Seznam diagramů a grafů ............................................................. 77 Seznam použitých zkratek ............................................................ 78 Seznam použité literatury ............................................................. 79 Seznam příloh ................................................................................. 82
Úvod Téma bakalářské práce se nazývá „Možnosti volnočasových aktivit pro osoby se zdravotním postižením v domech dětí a mládeže.“ Vzhledem k tomu, že si ve svém volném čase můžeme vybrat činnosti podle svých zájmů a děláme je dobrovolně, má takto strávený čas velký význam pro celkový rozvoj osobnosti. Dovednosti a jiné přínosy z této činnosti jsme schopni vstřebávat daleko intenzivněji než u povinných aktivit. Kvalitní trávení volného času je určitou prevencí sociálně-patologických jevů a proto vidím v organizacích pro volný čas velký význam. Měřítkem vyspělosti lidské společnosti je podle mého názoru také skutečnost, jak se dokáže postarat o zdravotně postižené jedince. Toto téma jsem zvolila hlavně proto, že mám k němu vztah, který je zakotven mou osobní zkušeností. V Domě dětí a mládeže ALFA Pardubice jsem pracovala 5 let jako vedoucí oddělení pohybové výchovy. Práce pedagoga volného času je totiž zajímavá v tom, že ve většině případů pracujeme s dětmi, které mají o činnost zájem. A jako vedoucí oddělení jsem mohla upravovat i náplně kroužků, podle aktuálního složení dětí a situace. V teoretické části budou definovány pojmy volný čas a výchova mimo vyučování. Dále popíši instituce pro výchovu mimo vyučování a jejich význam ve vztahu k prevenci rizikového chování dětí a mládeže. Následně uvedu klasifikace mentálního a tělesného postižení, specifické potřeby osob s tímto typem zdravotního postižení a možnosti jejich zařazování do volnočasových aktivit. Praktická část ověřuje, zda jednotlivé organizace nabízí osobám se zdravotním postižením zájmovou činnost, za jakých podmínek a zda je o tyto aktivity zájem. Cílem bakalářské práce je sestavit určitý přehled o využívání nabídky volnočasových aktivit v Domě dětí a mládeže ALFA Pardubice a ostatních níže uvedených zařízeních pro osoby se zdravotním postižením. Také se pokusím tyto nabídky porovnat. Pomocí dotazníkového šetření zjistím různé preference rodičů dotýkajících se výběru volnočasových aktivit jejich dětí a hlavní důvody těchto preferencí. Aby tento přehled nebyl pouze jednostranný, doplním toto šetření pohledem druhé strany, tedy rozhovorem s dlouholetým ředitelem Domu dětí a mládeže ALFA Pardubice.
10
I. TEORETICKÁ ČÁST 1. Volný čas a výchova mimo vyučování Na začátek bych pro vysvětlení základních pojmů uvedla několik definic. „Vědecké bádání volného času poprvé provedl Francouz J. Dumazedier. Vymezil volný čas jako soubor činností, jimž se jedinec může oddávat zcela podle své vůle pro odpočinek nebo zábavu, rozvoj své informovanosti, osobnosti, svobodné tvůrčí schopnosti po splnění svých závazků. Zdůrazňuje, že vymožeností dnešní doby není materiální blahobyt, ale všeobecnost existence volného času. Zavedl i kategorii polovolný čas, jako označení pro soubor činností prováděných napůl z povinnosti napůl ze záliby.“ (Veselá, 2006, s. 122) „Volný čas je možno chápat jako opak doby nutné práce a povinností a doby nutné k reprodukci sil. Je to doba, kdy si své činnosti můžeme svobodně vybrat, děláme je dobrovolně a rádi, přinášejí nám pocit uspokojení a uvolnění.“ (Pávková a kol., 2002, s. 13) Ale Vážanský (2001, s 32) hovoří o volném času takto: „Volný čas tvoří snadno dostupný prostor pro vzdělávání a představuje ideální příležitost k získání informací a životní orientace.“ Pod pojem volný čas patří činnosti zahrnující rekreaci, odpočinek, zábavu, zájmovou činnost a vzdělávání, dobrovolnou společensky prospěšnou činnost a i časové ztráty, které jsou s těmito činnostmi spojené. I když je možné, si z činností zabezpečujících biologickou existenci člověka (spánek, jídlo, hygiena, zdravotní péče) vytvořit svou zálibu např. příprava i konzumace jídla, tyto činnosti do volného času nezařazujeme. Z pohledu dětí a mládeže do volného času nemůžeme zařadit vyučování a činnosti s ním související, základní péči o zevnějšek a osobní věci, sebeobsluhu, povinnosti spojené s chodem rodiny, domácnosti, výchovného zařízení i dalšího uloženého vzdělávání. (Pávková a kol., 2002) Výchova mimo vyučování probíhá mimo povinné vyučování a bezprostřední vliv rodiny, je institucionálně zajištěná a uskutečňuje se převážně ve volném čase. Jedná se o označení jedné z oblastí výchovy, mimo jiné zahrnuje i přípravu na vyučování a upevňování hygienických a kulturních návyků. Pokud srovnáme proces učení ve výchově mimo vyučování s vyučovacím procesem ve škole, tak děti zde získávají poznatky a zkušenosti hlavně bezprostřední praktickou činností. Často se také používá pojem
11
pedagogika volného času, jedná se však o vědní obor zabývající se teoretickými a praktickými aspekty výchovy ve volném čase. (Pávková a kol., 2002)
1.1 Zájmy a jejich význam v životě jedince Zájmy „Zájmy souvisejí s celkovým zaměřením osobnosti a lze je charakterizovat jako relativně stálé snahy zabývat se předměty nebo činnostmi, které člověka upoutávají po stránce poznávací nebo citové. Zájem vzbuzuje snahu po aktivním styku s předmětem zájmu, po jeho poznání i zvládnutí a vyvolává silné citové prožívání činnosti.“ (Pávková a kol., 2002, s. 92-93) Zájmy ve volném čase většinou vypovídají nejen o kognitivní, ale i o emocionální sféře osobnosti. (Vážanský, 2001) Zájmy těsně souvisejí s vazbou na vlohy a schopnosti člověka. Jedinci obvykle rozvíjejí zájmy hlavně v oblastech, ve kterých jsou úspěšní a vedou k jejich uspokojení. Obvykle se upevní jen zájmy odpovídající vnitřním předpokladům a vnějším podmínkám jedince. (Pávková a kol, 2002) Dle vyhlášky č. 74/2005 Sb. o zájmovém vzdělávání jsou účastníky zájmového vzdělávání: „Děti, žáci, studenti; účastníky mohou být také pedagogičtí pracovníci, zákonní zástupci nezletilých účastníků, popřípadě další fyzické osoby.“ (www.msmt.cz) Zájmové vzdělávání je podle školského zákona č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů vymezeno takto: „ Zájmové vzdělávání poskytuje účastníkům naplnění volného času zájmovou činností se zaměřením na různé oblasti. Zájmové vzdělávání se uskutečňuje ve školských zařízeních pro zájmové vzdělávání, zejména ve střediscích volného času, školních družinách a školních klubech.“ (www.msmt.cz) Význam zájmové činnosti v životě jedince Prvotním prostředím, kde se vytváří příznivé podmínky pro volný čas dětí je rodina. Rodina by především měla zajišťovat motivaci, podněty, podmínky, tedy uspořádání rodinného života, které poskytuje dětem dostatek času na volnočasové aktivity a v neposlední řadě finance. Sociální status, životní styl a vztah k volnočasovým potřebám dítěte rodiny mají vliv na způsoby realizace volnočasových aktivit dětmi. (Hofbauer, 2004) Během svého života se dostáváme do různých prostředí, kde se setkáváme s různorodými volnočasovými aktivitami. Získáváme zde především praktické zkušenosti a 12
tím se učíme poznávat, spojovat a vyvažovat různé stránky těchto aktivit. Vývoj ve volnočasové sféře vytváří stále příznivější předpoklady pro to, aby se pro nás tyto aktivity stávaly významným celoživotním činitelem bez rozdílu věku, sociálního začlenění, individuálních předpokladů či životních ambicí. Vývoj také umožňuje, aby mladá generace poznávala, jak ke svému volnému času smysluplně přistupovat nyní, ale i v dospělosti, protože volnočasové aktivity znamenají rozvoj, perspektivu a seberealizaci. Pokud svá volnočasová přání a zájmy uskutečňujeme a hodnotíme, ověřujeme si tím své síly a získáváme tím možnost udělat z nich trvalou a významnou součást života i osobnosti. (Hájek, Hofbauer, Pávková, 2011) Pokud se děti od začátku školní docházky účastní hodnotné a pedagogicky vedené zájmové činnosti, vytváří si tím postupně návyk zabývat se i v pozdějším věku užitečnou činností a vhodně využívat volný čas. Dětské zájmy se s přibývajícím věkem stávají vyhraněnějšími a postupně se prohlubují. Zejména zájem o sport a tělesnou výchovu je významný pro formování osobnosti v oblasti volní, citové a intelektuální. Dospívající hledají takové činnosti, ve kterých vyniknou, proto podněcování a usměrňování jejich zájmové činnosti tvoří předpoklad jejich budoucí profesionální orientace. (Veselá, 2006)
1.1.1 Pravidelná zájmová činnost Pravidelná zájmová činnost je organizována v zájmových útvarech, které zahrnují označení: a) Kroužek - menší zájmový útvar, jehož činnost zpravidla směřuje k vnitřnímu obohacení členů, např. modelářský, čtenářský, rybářský b) Soubor - zájmový útvar, činnost zpravidla směřuje k veřejné produkci výsledků své činnosti, má závaznější strukturu a více členů než kroužek, např. hudební, taneční, divadelní c) Klub - zájmový útvar s volnější organizační strukturou, převažuje receptivní činnost členů, např. filmový d) Oddíl - toto označení se používá výjimečně, útvar je součástí většího organizačního celku, má charakter kroužku např. u tělovýchovných nebo turistických útvarů e) Kurz - má omezenou délku trvání (většinou kratší než 1 rok), činnost směřuje k osvojení určitého množství vědomostí nebo dovedností a na konci kurzu může účastník získat osvědčení o absolvování, např. vaření, výpočetní techniky (Hájek, Hofbauer, Pávková, 2011)
13
1.1.2 Dělení zájmů Tradiční dělení zájmů podle obsahu:
Zájmové činnosti společenskovědní – jedná se o činnosti vedoucí k poznání aktuálního společenského dění i historie. Mezi hlavní oblasti patří výchova k vlastenectví, partnerství a k rodičovství, společenská výchova, jazykověda a sběratelská činnost. Je zde i mnoho možností pro získávání poznatků z ostatních oborů lidské činnosti. Mezi okruhy společenskovědních zájmových činností patří např. publicistika a vydávání vlastních periodik, zájmové studium cizích jazyků, individuální sběratelství, seznamování se vznikem lidových tradic a zvyků a jejich dodržování aj.
Zájmové činnosti pracovně technické – napomáhají při zdokonalování manuálních dovedností a technických poznatků a umožňují jejich aplikaci i v praxi. Zájmové činnosti dětí ovlivnil i rozvoj nových oborů (výpočetní technika, elektronika, elektrotechnika, kybernetika) Mezi okruhy pracovně-technických zájmových činností řadíme např. práce s různými materiály (dřevo, textil, plasty, přírodní materiály, modelovací hmoty apod.), modelářské práce, konstruktivní práce, přípravu pokrmů, činnosti, které souvisejí s dopravní výchovou, dále elektrotechnika, výpočetní technika a elektronika aj.
Zájmové činnosti přírodovědné – prohlubují vědomosti o dění v přírodě a rozvíjejí zájem o pěstitelství a chovatelství. K formování pocitu morální odpovědnosti za ochranu přírody jde využít spontánního a citového zájmu dětí k živé i neživé přírodě. U žáků mladšího školního věku zaměřujeme přírodovědnou činnost spíše všeobecně. S rostoucím věkem se děti zajímají spíše o specializované činnosti jako je rybářství, včelařství, pěstitelství apod. Mezi okruhy přírodovědných zájmových činností patří např. chovatelství, práce v koutku přírody, pěstitelské práce, specializované zájmové činnosti jako rybářství, včelařství apod., pozorování přírodních objektů živé a neživé přírody, činnosti zaměřené na ochranu a tvorbu životního prostředí, práce s odbornou a populárněnaučnou literaturou aj.
14
Zájmové činnosti estetickovýchovné – rozvíjejí hudební, výtvarný, literární, dramatický a hudebně-pohybový projev, zaměřují se také na kulturu chování, vkusu a rozvíjí tvořivost. Mezi okruhy estetickovýchovných zájmových činností řadíme Výtvarné
zájmové
činnosti
–
práce
s výtvarnými
prostředky
spojená
s experimentováním (hra s barvou, dekorativní práce), využití různých výtvarných technik (kresba, malba, modelování, grafické a kombinované techniky), návštěvy výstav, práce s literaturou o výtvarném umění apod. Hudební zájmové činnosti – hra na dětské a hudební nástroje, hudební hry, hudebně-pohybové a taneční hry, tanec, pohybová improvizace při hudbě, cvičení při hudbě, poslech hudby, sborový a sólový zpěv apod. Literárně-dramatické zájmové činnosti – tvořivé literární a dramatické činnosti, dramatické hry a improvizace, četba, návštěvy kulturních představení apod.
Zájmové činnosti tělovýchovného, sportovního a turistického zaměření – zlepšují fyzickou zdatnost a psychickou odolnost dětí, obzvláště důležité jsou činnosti konané v přírodě. Populární jsou netradiční druhy sportů jako florbal, squash, frisbee, aikido apod. Mezi okruhy tělovýchovných, sportovních a turistických zájmových činností spadají sportovní hry, drobné pohybové hry, sezónní sporty (plavání, lyžování, bruslení, sáňkování, pouštění draků, hraní kuliček apod.), rytmická gymnastika a tanec, kondiční cvičení, průpravná a zdravotní cvičení, atletika, turistika aj. Dělení zájmů podle obsahu je asi nejvíce používaným dělením i v domech dětí i
mládeže. Uvádím, ale i další možnosti dělení zájmů. Podle úrovně činnosti zájmy dělíme na:
aktivní
receptivní
Podle intenzity je dělíme na:
hluboké
povrchní
15
Z hlediska časového trvání je dělíme na:
krátkodobé
dočasné
přechodné
trvalé
Dělení podle stupně koncentrace na předmět zájmu:
jednostranné
mnohostranné
Z hlediska společenských norem je můžeme rozdělit na:
jednostranné
mnohostranné (Pávková a kol., 2002)
1.1.3 Zájmy školních dětí Zpočátku jsou dětské zájmy ještě nevyhraněné a krátkodobé, ale pro mnoho dětí jsou příroda, sport a technika natolik přitažlivé, že mají takové znalosti, které nejsou ve shodě se školními osnovami. V tomto věku je typické sběratelství, jedná se např. o poštovní známky, krabičky od zápalek, brouky apod. Dívky si v tomto věku dovedou ještě hrát s panenkami, ale také se velmi dobře dovedou postarat o mladší sourozence. Velmi silná je v tomto období touha po domácím mazlíčkovi. Ve středním školním věku jsou od sebe chlapecké a dívčí skupiny nejvíce oddáleny. Toto období je rozhodující pro vytvoření mužské a ženské identity, přistupuje k ní totiž složka pohlavní příslušnosti. Dívky vytvářejí intimnější společenství a nejvíce času tráví povídáním o zajímavostech z běžného života. Chlapci tráví volný čas nejvíce v soutěživých hrách a dobrodružném podnikání. (Matějček, Pokorná, 1998) Celé období převládají pohybové hry, které se stávají čím dál víc soutěživými, zejména u chlapců. Ve starším školním věku mají sportovní výkony, tělesná zdatnost a obratnost už i funkci „upozorňovací.“ (Matějček, 2001) Ze všech těchto poznatků vyplývá jeden naléhavý požadavek: „Abychom umožnili dětem v tomto věku vzájemné kontakty, přátelské vztahy a skupinové činnosti, a to nejen ve školní třídě a ve formálně ustavených skupinách (zájmové kroužky, sportovní kluby, školy
16
umění apod.), ale i ve skupinách vytvářených spontánně, dětmi samotnými.“ (Matějček, Pokorná, 1998, s. 101) Už v období školního věku je důležité zájmy dítěte směřovat k jeho dalšímu zaměstnání, tzn.:
Musí odpovídat jeho možnostem
Schopnostem
Osobním tendencím (Matějček, 2001)
1.2 Instituce pro výchovu mimo vyučování a ve volném čase Podle vyhlášky č. 74/2005 Sb. o zájmovém vzdělávání jsou do školských zařízení pro zájmové vzdělávání zahrnuta střediska volného času, školní kluby a školní družiny. Střediska volného času se dělí na dva typy (dům dětí a mládeže a stanice zájmových činností). Dům dětí a mládeže uskutečňuje činnost ve více oblastech zájmového vzdělávání a stanice zájmových činností je zaměřena na jednu oblast zájmového vzdělávání. Střediska pro volný čas dětí a mládeže Činnosti jsou připravované nejčastěji pro děti ve věku 6 – 15 let. Tato činnost se orientuje hlavně na zájmové aktivity a vzdělávací činnosti. Dominantu tvoří organizovaná pravidelná činnost zájmových útvarů. Provoz je zpravidla celotýdenní od 8.00 do 22.00 hodin, přičemž pravidelné zájmové kroužky a kluby se konají zejména v době od 15.00 do 20.00 hodin. Účastníky jsou děti, mládež, dospělí a rodiče s dětmi. Podle náročnosti zájmové činnosti platí účastníci poplatek za činnost. Vedoucími zájmových útvarů mohou být jak zaměstnanci středisek, tak ale především externí spolupracovníci. (Knotová, 2011) K požadovaným dovednostem u pracovníků středisek volného času (především interních), patří schopnost připravit a zorganizovat nabídku aktivit, znalost pedagogických zásad a metodiky vedení zájmových činností, dále jejich aplikace, ekonomické znalosti a v neposlední řadě komunikativnost. Interní pedagogičtí pracovníci zajišťují servis externím spolupracovníkům. Domy dětí a mládeže pracují i s ohroženými sociálními skupinami. Při některých
zájmových
činnostech
je
handicapovaných dětí. (Pávková a kol., 2002)
17
možné
úspěšně
provádět
integraci
Školní družina Toto školské zařízení je určeno především pro děti ve věku 6 - 12 let, tedy pro žáky prvního stupně základní školy. Náplní školních družin jsou zájmové, veřejně prospěšné, odpočinkové, rekreační a sebeobslužné činnosti a příprava na vyučování. Školní družina plní funkci výchovnou, vzdělávací a sociální, protože nabízí péči o děti v době před nebo po skončení školního vyučování nebo před jejich odchodem na jiné mimoškolní aktivity. V družinách mohou být zřizovány zájmové kroužky, které mohou navštěvovat i děti, které nejsou přihlášeny k pravidelné docházce. Jejich provoz je podřízen vnitřnímu řádu. (Knotová, 2011) Školní družina má celoroční provoz, pokud není se zřizovatelem domluveno jinak. Výhodou je blízkost školy a bydliště žáků. Dělí se na oddělení, která se naplňují do počtu 25 žáků. (Pávková a kol, 2002) Školní klub Školní kluby jsou určeny především pro žáky druhého stupně základní školy. Náplní jsou obdobné činnosti jako ve školní družině, tedy zájmové, odpočinkové, veřejně prospěšné a příprava na vyučování, přičemž je dán větší prostor samostatnosti a volnosti. Provoz školního klubu upravuje vnitřní řád. Nejčastěji jsou zřizovány při základních školách, (mohou sloužit jedné nebo více školám), ale mohou být zřízeny i jako samostatné zařízení. (Knotová, 2011) Náplň školního klubu by měla být natolik pestrá, aby si každý žák mohl vybrat činnost dle svých přání. Praktické činnosti zde mají výraznou převahu, vychovatel se snaží, aby žáci dospěli k novým poznatkům sami. Žáci pracují ve skupinách. (Pávková a kol., 2002)
1.3 Volný čas jako prevence Podmínkou aktivit v zájmových oblastech je uspokojit specifickou potřebu účastníků. Jedná se o potřeby poznání, sebevyjádření, seberealizace nebo třeba uznání. Aktivita pro zájmovou činnost musí být vyvolána. Motiv má totiž vyvolat určité chování, udržovat aktivitu a směřovat činnost určitým směrem. Takže nejlepší motivací je radost z dokončené činnosti, úspěch, ocenění, zvědavost, soutěživost a chuť vyhrát. Oproti tomu zesměšňování, ironie, výtky a zaměření na chybu jsou antimotivační činitelé. Vedoucí
18
zájmových útvarů a nejen oni, by měli mít na paměti zásadu Marie Montessori: „Pomoz mi, abych to dokázal sám.“ (Hájek, Hofbauer, Pávková, 2011) Typologie člověka podle způsobu trávení volného času: 1) konzumně orientovaný člověk 2) sociálně zaměřený člověk 3) sportovně orientovaný člověk 4) teoreticky zaměřený člověk 5) člověk bez zájmů – nudící se Nuda vyjadřuje pocit vnitřní prázdnoty a mohou z ní vznikat sociálně patologické jevy. (Veselá, 2006) Prostředí, ve kterém děti tráví volný čas, může být velmi různorodé. Jedná se o domov, školu, společenské organizace a instituce, ale mnoho dětí tráví volný čas na veřejných prostranstvích nebo na ulici, bez jakéhokoliv dohledu dospělých. Tato situace, ohrožující výchovu dětí a často i jejich bezpečnost, je alarmující, jedná-li se o menší děti žijící ve velkých městech. Domy dětí a mládeže byly řadou závazných dokumentů zařazeny mezi subjekty, které plní úkoly v prevenci sociálně-patologických jevů. (Pávková a kol., 2002) Volnočasové aktivity dnes překračují hranice a vstupují do dalších oblastí života. Důležité jsou zejména sociální a zdravotní oblast, kde se jedná o děti a mladé lidi trpící různými formami znevýhodnění. Zařízení volnočasových aktivit v těchto případech přizpůsobují svoje působení podmínkám, stavu a možnostem účastníků. Výjimečné postavení pak nachází relaxace, emocionální vyžití a zvyšování důvěry ve vlastní síly. (Hofbauer, 2004)
19
2. Máme postižené dítě Jedná se vždy o velmi složitý a citlivý problém, jehož závažnost spočívá hlavně v tom, že se jedná o dítě, jehož onemocněním trpí zejména jeho rodiče, kteří očekávali narození zdravého dítěte, tudíž nedošlo k naplnění jejich očekávání a snů. Důležité je tedy, aby se rodiče s tímto problémem vyrovnali a přijmuli jej jako úkol, který je potřeba splnit, a který má nějaký smysl. (Jankovský, 2003) Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považování žáci se zdravotním postižením – tělesným, zrakovým sluchovým, mentálním, autismem, vadami řeči, souběžným postižením více vadami a specifickými poruchami učení nebo chování, žáci se zdravotním znevýhodněním – zdravotně oslabení, dlouhodobým onemocněním a lehčímu zdravotními poruchami vedoucími k poruchám učení a chování a žáci se sociálním znevýhodněním. Patří sem i okruh žáků nadaných a mimořádně nadaných. (Vítková, 2006, s. 158-159) Oproti tomu Matějček (2001, s. 7) hovoří o zdravotním postižení takto: „Zdravotním postižením myslíme nejen újmu na zdraví jako následek vrozené nebo získané poruchy struktury a funkce organizmu, nýbrž všechna postižení vedoucí k omezení pohybové zdatnosti, funkce smyslových orgánů, mentálních a jiných funkcí a vyúsťující v handicap dotýkající se postavení takového jedince ve společnosti.“ Ve své práci se podrobněji zaměřím na okruh osob s mentálním postižením, na lehké poruchy duševního vývoje na podkladě relativně drobných odchylek ve funkci centrálního nervového systému, pervazivní vývojové poruchy, tělesné postižení a zdravotní znevýhodnění.
2.1 Klasifikace handicapů a znevýhodnění podle stupně Klasifikaci handicapů a znevýhodnění podle stupně uvádí Fischer a Škoda (2008): a) handicapy a poruchy lehkého stupně – Handicapy a znevýhodnění, které zahrnujeme do této skupiny, se dají charakterizovat jako minimální odlišnosti od normy (někdy i jevy ještě normální nebo hraniční). Dají se zvládnout bez zvláštní, speciální, institucionalizované pomoci. K nápravě se používají buď běžné pedagogické prostředky, nebo speciální metody při plné integraci do společnosti či prostředí školy. b) handicapy a poruchy středního stupně – Vyžadují speciální přístup, metody a pomoc. Účast na běžném vyučování je buď komplikovaná, nebo znemožněna, ve většině případů je nutná pomoc specialistů a speciálních institucí. V případě mentálního postižení 20
se jedná o školy praktické a speciální; u tělesných postižení se jedná o školy pro děti se smyslovými poruchami; u psychických poruch či poruch v oblasti sociálních vztahů se rozvoj a působení na jedince může odehrávat v prostředí ústavní ochranné výchovy. c) handicapy a poruchy těžkého stupně – Jedinci potřebující celodenní speciální péči, plně odkázáni na pomoc okolí. Péče je velice specializovaná. Postižení v oblasti somatické, psychické nebo sociální už velice omezuje možnost výchovy a vzdělávání i společenské seberealizace. Péče o tyto osoby je ve většině případů realizována ve speciálních institucích.
2.2 Mentální retardace „Mentální retardace je stav charakterizovaný celkovým snížením intelektových schopností (schopnosti myslet, učit se a přizpůsobovat se svému okolí), k němuž dochází v průběhu vývoje jedince. Jde o stav trvalý, který je buď vrozený, nebo časně získaný.“ (Pipeková, 2006) Charakteristika jednotlivých stupňů mentální retardace: I osoby s mentálním postižením jsou svébytné subjekty s charakteristickými osobnostními rysy. Přesto se však u většiny z nich projevují v jednotlivých obdobích života charakteristické znaky závisející na hloubce a rozsahu mentálního postižení (Vašutová, 2005) Pokud se vrátíme ke klasifikaci handicapů a znevýhodnění podle Fischera a Škody pro naše účely bude možné pracovat s handicapy a poruchami lehkého stupně. Klasifikaci uvádím samozřejmě celistvou. Lehká mentální retardace, IQ 50-69 Tito jedinci většinou dosáhnou schopnosti užívat řeč účelně v každodenním životě, i když si jí osvojují opožděně. Většina osob dosáhne úplné nezávislosti v sebeobslužných činnostech a praktických domácích dovednostech. Hlavní obtíže se obvykle začnou projevovat při nástupu do školy specifickými problémy se čtením a psaním. Těmto dětem prospívá výchova a vzdělávání zaměřené na rozvoj jejich dovedností a kompenzaci nedostatků. Jedince při horní hranici lehké mentální retardace je možné zaměstnat praktickou nebo manuální prací. Důsledky postižení se mohou projevit, pokud je postižený silně emočně a sociálně nezralý, např. není schopen se vyrovnat s požadavky plynoucími 21
z manželství či výchovy dětí. Individuálně se mohou projevit přidružené poruchy jako je autismus, epilepsie, tělesné postižení nebo poruchy chování. (Švarcová, 2003) Děti se mohou vzdělávat buď formou individuální nebo skupinové integrace v běžné základní škole nebo škole určené pro žáky s jiným než lehkým mentálním postižením nebo přímo na základní škole praktické. (Dlouhá a kol., 2011) Středně těžká mentální retardace, IQ 35-49 V charakteristice se uvádí, že je výrazně opožděn rozvoj chápání, užívání řeči, schopnost sebeobsluhy a přetrvává až do dospělosti. Úroveň rozvoje řeči je značně rozdílná, zatímco někteří jedinci jsou schopni jednoduché konverzace, jiní se stěží dokážou domluvit o svých základních potřebách, někteří se nenaučí mluvit vůbec. Pokud je zajištěn odborný dohled, jsou schopni v dospělosti vykonávat jednoduchou manuální práci, samostatný život je možný jen zřídka. Mohou být přidružena u jiná postižení např. dětský autismus, jiné pervazivní vývojové poruchy, tělesná postižení, neurologická onemocnění, hlavně epilepsie apod. (Švarcová, 2003) Osoby se středně těžkou mentální retardací se vzdělávají na základní škole speciální, kde si osvojují základy trivia, sebeobslužné a pracovní dovednosti. (Dlouhá a kol., 2011) Těžká mentální retardace, IQ 20-34 Těžká mentální retardace je v mnohém podobná předchozí kategorii, hlavně co se týká klinického obrazu, přítomnosti organických příčin a přidružených stavů. Většina osob trpí výrazným stupněm poruchy motoriky či jinými přidruženými vadami. Možnosti výchovy a vzdělávání těchto osob jsou značně omezené. Při včasné systematické a dostatečně kvalifikované rehabilitační, výchovné a vzdělávací péči, je tu možnost rozvoje motoriky, rozumových schopností, komunikačních dovedností, samostatnosti a celkové zlepšení kvality jejich života. (Švarcová, 2003) Hluboká mentální retardace, IQ je nižší než 20 Hluboce mentálně retardovaní jedinci jsou většinou imobilní či výrazně omezeni v pohybu, bývají inkontinentní, komunikace je nonverbální, schopnost pečovat o své základní potřeby je minimální nebo žádná, vyžadují neustálou pomoc a dohled. (Švarcová, 2003)
22
Vzdělávají se na základní škole speciální (rehabilitační třídy) nebo plní školní docházku doma či v pobytovém zařízení, kam za nimi dochází speciální pedagog. (Dlouhá a kol., 2011) Hlavní znaky mentální retardace shrnuje Vašutová (2005): 1) Jedná se o nízkou úroveň rozumových schopností, projevující se hlavně nedostatečným rozvojem myšlení, omezenou schopností učení a obtížnější adaptací na běžné životní podmínky, 2) jde o vrozené postižení, 3) které je trvalé, ale v závislosti na příčinách postižení je možné určité zlepšení, horní hranice dosažitelného rozvoje osoby s mentální retardací je dána závažností a příčinou defektu a také individuálně specifickou přijatelností působení prostředí, tedy výchovnými a terapeutickými vlivy.
2.2.1 Přístup a podmínky vzdělávání žáků s mentálním postižením Mentálně postižení zaostávají ve vývoji rozumových funkcí, dochází u nich k odlišnému vývoji některých psychických vlastností a k adaptačním poruchám. Podmínky vzdělávání obecně -
Snížený počet žáků ve třídě
-
Vhodně upravené prostředí
-
Výběr učiva odpovídající úrovni rozumových schopností žáka
-
Speciální učební metody
-
Speciálně-pedagogicky kvalifikovaný učitel
-
Učebnice odpovídající úrovni rozumových schopností žáka
-
Kompenzační pomůcky a speciální zařízení – odvíjí se od závažnosti postižení a potřeb žáka (Pipeková, 2006) Platí tyto podmínky i pro volnočasové aktivity? Vrátíme se k tradičnímu dělení
zájmů dle Pávkové a kol. Pro děti s lehkou mentální retardací bych volila ze zájmových činností přírodovědných, esteticko-výchovných a tělovýchovných, sportovních a turistických.
23
Z nabídky Domu dětí a mládeže ALFA (DDM ALFA) bych pro děti s lehkou mentální retardací volila: -
oddělení přírodověda – kroužky Akva a tera, čiperky, chovatelé, kamarád-zálesák, rybáři, veverky
-
oddělení keramika a lidová tvorba – keramika
-
oddělení výtvarné a společenské činnosti – výtvarná dílna, výtvarné tvořeníčko, výtvarka pro radost, vaření
-
oddělení sport – airsoft, basketbal, florbal, kulečník, sálová kopaná, stolní tenis
-
oddělení pohybová výchova – aerobik, buď fit, baletní přípravka, gymnastická průprava, oddělení míčové hry, street dance, všesportovky a základy gymnastiky
-
oddělení tanec – moderní tanec, orientální tanec
-
oddělení technika – z nabídky DDM ALFA lze na oddělení techniky vybrat kroužek malý kutil, i když obecně bych technické činnosti nedoporučovala vzhledem k odbornosti
-
kluby – fashion klub
+ je zde nabídka odloučeného pracoviště DDM DELTA V DDM ALFA je možné si kroužek vyzkoušet (1 hodina) a pokud nám nebude vyhovovat zvolit jiný. Vše samozřejmě záleží na osobnosti žáka, závažnosti a kombinaci postižení a složení skupiny kroužku.
2.3 Lehké poruchy duševního vývoje na podkladě relativně drobných odchylek ve funkci centrálního nervového systému Lehký intelektový podprůměr Jedná se o termín označující pásmo intelektového vývoje zhruba mezi 80 - 90% vývoje intaktního dítěte. V populaci je takovýchto dětí zhruba 15 %. Problémy těchto dětí se zpravidla soustřeďují okolo školy a většinou začínají v 1. třídě. Co se týká prognózy a výhledu do budoucnosti, v naprosté většině případů stačí běžným pracovním i společenským nárokům. (Matějček, 2001) Nároky ve škole se za posledních 20 let zvýšily, a zatímco dříve stačily běžným požadavkům děti s hluboce podprůměrným nadáním, dnes jim nestačí děti jen lehce pod průměrem nebo při spodní hranici průměru. To neznamená, že všechny nutně propadají, ale stojí je to neúměrně mnoho námahy. Tyto děti mají velké výkyvy ve výkonnosti.
24
K dobrému výkonu potřebují být v dobré zdravotní kondici a v dobré duševní pohodě. Jestliže chceme pomáhat, musíme dbát na tuto pohodu více, než na cokoliv jiného. (Matějček, Pokorná, 1998) Hraniční pásmo mentální retardace Hraniční pásmo mentální retardace je jakýmsi přechodem mezi poruchami intelektového vývoje označovanými jako „vážné“ a těmi, jimž se říká „lehké.“ Procentuální vyjádření odpovídá přibližně 70 – 80 % normálního vývoje. Školní prospěch těchto dětí bývá velmi slabý, ale to neznamená, že by propadaly. Při trpělivé péči a klidném a povzbudivém vedení procházejí běžnou školou a následně se uplatňují v méně náročných zaměstnáních. Problémem bývají jejich „dětinské zájmy“ a postoje, vysoká sugestibilita, nedostatek kritického úsudku i zábran, čímž se mohou stávat obětmi nešetrných žertů, posměchu i zneužívání. (Matějček, 2001)
2.3.1 Přístup k dětem s lehkým intelektovým podprůměrem a hraničním pásmem mentální retardace Doporučení pro práci s dětmi obecně -
Soustředění vyčerpává. Práce ve škole a příprava na ni je pro tyto děti mimořádně náročná a jejich nervový systém je soustavně přetěžován. Aby se tyto děti mohly lépe učit, musí se méně učit a to ještě za příhodným podmínek.
-
Nejvíce osvěžení a odpočinku nervovému systému přináší pohyb.
-
Při práci po něm nechtějme samostatnost, ale pracujme s ním, pomáhejme mu, veďme ho.
-
Musí dbát na to, aby se něčemu nenaučilo špatně, protože přeučování je obtížné.
-
Odměna buduje, ať už je to sladkost, uznání, ocenění, pochvala, povzbuzení
-
Je potřeba budovat a chránit zdravé sebevědomí, tzn. vyhledávat pro ně činnosti, které nejsou náročné na intelektové schopnosti.
-
Důležitá je dobrá zdravotní kondice a dbáme na zásady duševní hygieny.
-
Dbáme na zařazení do vhodné dětské skupiny, kde se děti „vzdělávají“ v důležitých společenských postojích jako je spolupráce, přátelství, solidarita, věrnost, obětavost nebo třeba radost z radosti druhých. Právě v těchto vlastnostech se mohou vyrovnat i dětem mimořádně inteligentním. (Matějček, 2001)
25
Zájem vede pozornost, tedy i méně nadané děti se dokáží naučit něčemu velmi rychle, pokud je jim to předloženo formou: -
Zábavnou
-
Přitažlivou
-
Radostnou
-
Odpovídající jejich možnostem. Důležité je, aby dítě mělo ve svém životě něco, co mu přináší uspokojení, zvedne
sebevědomí, v čem se může ostatním dětem vyrovnat ba dokonce je i překonat. Může to být sport a veškerá tělesná činnost, příroda, rukodělné aktivity, technika, hudba nebo třeba vaření. Není tedy žádnou vzácností, že se z dítěte, které ve škole prospívá sotva na tu čtyřku, stane odborník v některém z těchto oblastí. (Matějček, Pokorná, 1998) U dětí s lehkým intelektovým podprůměrem a hraničním pásmem mentální retardace nevidím problém se žádným kroužkem z nabídky DDM ALFA. Vše záleží na jejich zájmech. Lehké mozkové dysfunkce (LMD) Matějček (2001) hovoří o tom, že v mezinárodní klasifikaci nemocí byl tento název nahrazen termínem „deficit pozornosti s hyperaktivitou“ (ADHD), což ale vyjadřuje jen část původního syndromu. Rozumové schopnosti u dětí s LMD bývají buď zcela normální, nebo jen mírně podprůměrné, avšak nápadně nerovnoměrný je jejich vývoj. K příznakům LMD patří nápadně nerovnoměrný vývoj jednotlivých mentálních funkcí, neklid, dráždivost hyperaktivita, méně často hypoaktivita, nesoustředěnost a malá vytrvalost pozornosti, impulzivita, nápadné výkyvy nálad a psychické výkonnosti, někdy i tělesná neobratnost a špatná orientace v prostoru a čase.
2.3.2 Přístup k dětem s LMD Doporučení pro práci s dětmi obecně Co se týká přístupu k dětem s LMD Matějček (2001) uvádí, že dítě musí poznat, že mu vychovatelé rozumějí a že se může spolehnout na jejich pomoc. Důležité je dítě chválit za každou projevenou snahu, věci zařídit tak, aby je dítě udělalo dobře a mohlo být za ně pochváleno, z pracovního prostředí odstranit všechny rušivé podněty a vědět, že tyto děti odpočívají aktivně, tedy pohybem.
26
Pipeková (2006) říká, že je dobré nabídnout dítěti předmět, který zaměstná ruce a dítě přitom sedí a poslouchá, doporučuje barevné rozlišení předmětů a uspořádání sezení do U. Podle tradičního dělení zájmů dle Pávkové a kol., bych pro děti s LMD volila hlavně ze zájmových činností tělovýchovných, sportovních a turistických, přírodovědných a estetickovýchovných. Z nabídky DDM ALFA bych pro děti s LMD volila: -
oddělení sport – airsoft, basketbal, florbal, sálová kopaná, stolní tenis
-
oddělení pohybová výchova – aerobik, buď fit, baletní přípravka, gymnastická průprava, pohybové hry, míčové hry, street dance, všesportovky a základy gymnastiky
-
oddělení tanec – moderní tanec, orientální tanec apod.
-
oddělení přírodověda – čiperky, chovatelé, kamarád – zálesák, veverky
Specifické poruchy učení Matějček (2001, s. 57) uvádí jednu z mezinárodně přijímaných definic: „Jde o poruchy v jednom nebo více psychických procesech nutných k porozumění nebo k užívání řeči, ať mluvené či psané. Tyto poruchy se projeví nedokonalou schopností naslouchat, mluvit, číst, psát, ovládat pravopis nebo počítat. Pojem specifických poruch nezahrnuje děti, jejichž výukové obtíže jsou v zásadě důsledkem poruch zraku, sluchu nebo motoriky, opoždění rozumového vývoje, citových poruch nebo málo podnětného prostředí.“ Z definice vyplývá, že jde o věc centrálního nervového systému. Specifické poruchy učení tedy nejsou vázány na inteligenci dítěte a projevují se jako určitý „nedostatek.“ Ani terminologie specifických poruch učení není úplně jednotná. V české odborné literatuře se užívají pojmy specifické poruchy učení nebo specifické vývojové poruchy učení. Přívlastek „vývojová“ vystihuje povahu poruchy, která je nepochybně založena dříve, ale manifestuje se až pod určitým tlakem vnějších sil. (Vašutová, 2005) Pipeková (2006) ještě doplňuje, že termín dyslexie, který označuje poruchu čtení, může být také používán pro označení poruchy čtení a psaní, nebo dokonce může být používán pro specifické poruchy učení jako celek. Osoby se specifickými poruchami učení netvoří stejnorodou skupinu a nepůsobí ojediněle. Specifické poruchy učení vždy zasahují celou osobnost. V současné době jsou 27
zde tendence definovat problém na základě potřeb dítěte, z toho vyplývá, že osoby se specifickými poruchami učení jsou považovány za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Na základě obecných projevů specifických poruch učení, je můžeme definovat takto: specifické poruchy čtení (dyslexie), psaní (dysgrafie), pravopisu (dysortografie), počítání (dyskalkulie), kreslení (dyspinxie), hudebnosti (dysmúzie), schopnost vykonávat složité úkony (dyspraxie). (Pipeková, 2006)
2.3.3 Přístup a podmínky vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení Podmínky vzdělávání obecně -
Zařazení do vhodné skupiny žáků
-
Snížený počet žáků ve třídě
-
Učitel, který zná a respektuje specifické problémy žáka – respektuje jeho tempo, uplatňuje individuální přístup
-
Při klasifikaci a hodnocení nutno přihlédnout k charakteru poruchy
-
Přehledné a strukturované prostředí, vhodné uspořádání třídy, podmínky pro klidnou a samostatnou práci
-
Pravidelný režim dne, pravidelná relaxace
-
Dobrá komunikace školy s rodiči – jednotnost přístupu (Pipeková, 2006) Podle tradičního dělení zájmů dle Pávkové a kol., bych pro děti se specifickými
poruchami učení volila hlavně ze zájmových činností tělovýchovných, sportovních a turistických, přírodovědných, estetickovýchovných a pracovně technických. Z nabídky DDM ALFA bych pro děti se specifickými poruchami učení volila: -
oddělení sport – airsoft, basketbal, florbal, sálová kopaná, stolní tenis
-
oddělení pohybová výchova – aerobik, buď fit, baletní přípravka, gymnastická průprava, pohybové hry, míčové hry, street dance, všesportovky a základy gymnastiky
-
oddělení tanec – moderní tanec, orientální tanec apod.
-
oddělení přírodověda – čiperky, chovatelé, kamarád – zálesák, veverky
-
oddělení techniky – malý kutil, letečtí modeláři
-
oddělení hudba – hra na elektrické klávesy, kytaru, zobcovou flétnu
28
2.4 Pervazivní vývojové poruchy „Autismus je chorobná zaměřenost k vlastní osobě spojená s poruchou kontaktu s vnějším světem a se stereotypně se opakujícím repertoárem zájmů a aktivit.“ (Novotná, Kremličková, 1997, s. 41) Chování autistických osob je do jisté míry jedinečné a v intaktní populaci může vzbuzovat údiv, pozornost, strach nebo úzkost, což je často vyřazuje ze života ve společnosti. Osoby s autismem jsou handicapování jak ve vztahu k sobě, tak i k druhým. Autismus je považován za pervazivní vývojovou poruchu celou vědeckou veřejností. Prvním, kdo popsal autismus v psychiatrické literatuře, je Leo Kanner. (Pipeková, 2006) Pipeková (2006) také uvádí triádu příznaků: 1) Neschopnost vzájemné společenské interakce – problém s adaptací na prostředí, ve kterém žijí, život je pro ně chaos bez pravidel, takže si sami vytvářejí pravidla, která jsou ale srozumitelná jen jim. 2) Neschopnost komunikace – komunikace je silně narušena, často vůbec nemluví nebo nejsou schopni konverzace, chybí oční kontakt a přátelské emoční reakce, často neprojevují zájem o okolí nebo jsou extrémně uzavření, nemazlí se. 3) Omezený, stereotypně se opakující repertoár zájmů a aktivit – odmítání změny, specifická příchylnost k neobvyklým předmětům, trvá na vykonávání zvláštních rutin u činností nefunkčního charakteru. Přehled pervazivních vývojových poruch (F84): F84.0 Dětský autismus F84.1 Atypický autismus F84.2 Rettův syndrom F84.3 Jiná dětská desintegrační porucha F84.4 Porucha sdružená s mentální retardací a stereotypními pohyby F84.5 Aspergerův syndrom F84.8 Jiné pervazivní vývojové poruchy F84.9 Jiná pervazivní vývojová porucha, nespecifikovaná (Fischer, Škoda, 2008, s. 122)
29
Fischer a Škoda (2008) dále uvádí vybrané pervazivní poruchy a jejich charakteristiku: Dětský autismus K nejznámější pervazivní poruše dětského vývoje patří dětský autismus, dříve označován jako Kannerův syndrom. Častěji se objevuje u chlapců. Termín vznikl z řeckého Autos = sám, tedy stažení do sebe s tendencí k sociální izolaci. Jedinci se obtížně přizpůsobují novým situacím, trvají na vykonávání pro ně specifických rituálů, vykonávají stereotypní pohyby, bývají zaujatí mechanickými a jednotvárnými pohyby a mají odpor ke změnám v prostředí. Potřebují speciální přístup, protože si obtížně osvojují školní znalosti. Aspergerův syndrom Hlavním rozdílem od autismu je, že není narušen vývoj řeči a inteligence. Přesto se u těchto osob objevují stereotypní a bizarní zájmy, poruchy sociální interakce a komunikace. Opět se vyskytuje převážně u chlapců. Prognóza je oproti autismu příznivá. Rettův syndrom Na rozdíl od předchozích dvou poruch se tato vyskytuje pouze u dívek. Nastává po krátkém období normálního vývoje. Objevuje se ztráta manuálních (charakteristická je ztráta funkčních pohybů ruky, stereotypní kroutivé manipulace prsty rukou) a verbálních dovedností. Postupně dochází ke zhoršování stavu, který odpovídá těžké mentální retardaci.
2.4.1 Přístup k dětem s pervazivní vývojovou poruchou Obecné principy práce s lidmi s autismem uvádí Pipeková (2006): Model péče o děti s autismem a jinou pervazivní vývojovou poruchou tzv. TEACCH program – terapie, výchova a vzdělávání dětí s autismem a jiným komunikačním handicapem (Treatment and Education of Autistic and Communication Handicapped Children) vznikl v roce 1966 ve Spojených státech spoluprací světového odborníka na autismus profesora Erica Schoplera a rodičů dětí s autismem jako reakce na tvrzení, že děti s autismem jsou nevzdělavatelné a jejich porucha vzniká špatnou výchovou. Důležitá je včasná a správná diagnóza a následná speciálně pedagogická péče. Zahrnuje péči o osoby s autismem ve všech věkových kategoriích. Děti s autistickými rysy bez mentálního postižení, mohou být vzděláváni v běžné základní škole.
30
Obecné principy práce s lidmi s autismem: -
individuální přístup
-
strukturalizace
-
vizualizace
Pro podporu rozvoje osobnosti dítěte s autistickým chováním je potřeba dbát na tyto zásady: -
uznávat dítě v jeho jiném bytí, podporovat jeho identitu
-
pokusit se pochopit, že zdánlivě nesmyslné jednání má pro toto dítě význam
-
přijmout ze strany dítěte vyhýbání očnímu kontaktu, pokud ono samo toleruje pouze nepřímé oslovení, na oční kontakt přistoupí samo
-
vstoupit s dítětem do kontaktu, i když jeho sociální způsoby jsou nezvyklé
-
zaměřit se na různorodou nabídku podpory dle individuálních možností a potřeb dítěte
-
při všech nabídkách nezapomínat na to, do jaké míry je omezen proces učení zúženou, omezenou nebo zkreslenou schopností vnímání
-
pedagogicko-psychologické kroky navázat na přirozené souvislosti a řád dítěte (Vítková, 2004 in Vašutová, 2005) Z hlediska závažnosti postižení a individuálnosti osob s pervazivními vývojovými
poruchami si netroufám konkrétně odhadnout, které z kroužků by pro tuto skupinu dětí byly vhodné.
2.5 Tělesné postižení a zdravotní znevýhodnění K základním životním projevům člověka patří pohyb. Poruchy hybného systému proto hluboce ovlivňují život postiženého a výrazně se odrážejí na jeho celkovém psychickém i fyzickém stavu. Protože jsou pohybové vady většinou nápadné, vedou často ke komplexům méněcennosti. Už od narození je mezi pohybem a rozumovým vývojem těsná souvislost. (Monatová, 1995) Vědní obor zabývající se edukací osob s tělesným a zdravotním postižením se nazývá somatopedie. Termín zdravotní postižení se může používat i v širším významu, kdy hovoříme o osobách se zdravotním postižením jako o osobách s jakýmkoliv druhem postižení. (Vítková, 2006) 31
Diagram č. 1: Předmět somatopedie
Obrny centrální
Zdravotní postižení
Obrny periferní Deformace, Malformace, amputace
Předmět somatopedie Nemocní
Zdravotní znevýhodnění
Chronicky nemocní
Zdravotně oslabení
Zdroj: Opatřilová, Zámečníková (2007, s. 12) Vymezení významných pojmů vzhledem k termínu „tělesné postižení“ -
Vada (poškození) – jedná se o vady podpůrného a pohybového aparátu, poškození jiných orgánových systémů, podstatné somatické změny a deformace
-
Omezení/snížení výkonu – jde o kvalitativní omezení a kvalitativní změny pohybového výkonu, které jsou měřeny vzhledem k normální výkonnosti v závislosti na věku a vzhledem k životnímu prostředí
-
Postižení – jde o trvalé působení na kognitivní, emocionální a sociální výkony, je ztížena sociální interakce a dochází k neúplnému či chybějícímu přebírání společenských rolí odpovídajících pohlaví a věku. (Vítková, 2006)
Podle doby vzniku postižení se vady dělí na: -
Vrozené a dědičné
-
Získané
32
Dle místa vzniku postižení se vady dělí na: -
Obrny – týkají se centrální a periferní nervové soustavy, projevují se poruchou hybnosti Centrální obrny při zasažení mozku, centrální obrny při zasažení míchy, centrální obrny při degenerativním onemocnění mozku a míchy Periferní obrny mohou mít charakter přechodné obrny, částečné obrny (paréza), úplné obrny (plegie)
-
Deformace – vrozená nebo získaná vada charakteristická nesprávným tvarem některého orgánu nebo části těla deformace dolních a horních končetin, abnormálního vývoje nosného a pohybového aparátu, páteře a hrudníku, další deformace (např. deformace lebky a obličeje apod.), jiná zánětlivá, degenerativní poškození pohybového aparátu
-
Malformace – vrozená vývojová vada typická znetvořením
-
Amputace – nevratné oddělení orgánu, končetiny nebo její časti od těla (Opatřilová, Zámečníková, 2007)
33
Diagram č. 2: Schéma dělení obrn
Zdroj: Pipeková (2006, s. 170) Vzhledem k vysokému výskytu z celkového počtu pohybových poruch uvádím charakteristiku dětské mozkové obrny. Dětská mozková obrna (DMO) „Dětská mozková obrna je porucha hybnosti a vývoje hybnosti na základě raného poškození mozku před porodem, při porodu nebo v nejrannějším dětství (nejčastěji je vznik limitován věkem 1 roku).“ (Renotiérová, 2003, s. 34) U dětské mozkové obrny dominuje motorické postižení. Dále může dojít i k postižení smyslových funkcí a mentálnímu defektu. Typická je tělesná neobratnost, hlavně v jemné motorice, nerovnoměrný vývoj, zvýšená pohyblivost a neklid, nesoustředěnost, těkavost, překotné a impulzivní reakce, střídání nálad a výkyvy v duševní výkonnosti, nedokonalost vnímání a nedostatečná představivost, opožděný vývoj a vady 34
řeči. Tyto znaky se vyskytují v různém stupni i u lehké mozkové dysfunkce. (Vítková, 2006) Lesný (1985) in Pipeková (2006) uvádí klasifikaci DMO
Spastické formy – diparetická, hemiparetická, kvadruparetická
Nespastické formy – hypotonická, dyskinetická (extrapyramidová)
Dětská mozková obrna je často kombinována s poruchami duševního vývoje a sníženým intelektem, s poruchami řeči, chování, s epilepsií i smyslovými postiženími. Jedná se o vady zraku (např. tupozrakost, šilhavost, slabozrakost různého stupně) a různé stupně nedoslýchavosti. (Pipeková, 2006) Zdravotní znevýhodnění „Do skupiny zdravotních znevýhodnění patří různorodá skupina zdravotních oslabení, dlouhodobých nemocí a lehčích zdravotních poruch, které vedou k narušení učení, chování dítěte, narušují proces vzdělávání, tj. vyžadují zvláštní přístup.“ (Opatřilová, Zámečníková, 2007, s. 48) Chronické onemocnění, je onemocnění léčitelné, ale ne vyléčitelné. Každý člověk má jinou toleranci zvládání zátěžových situací, to co může být pro jednoho maličkostí, může být pro druhého velkým problémem. Vybraná chronická onemocnění: -
Poruchy imunity: alergie, astma bronchiale, AIDS
-
Poruchy
metabolických
procesů:
cukrovka,
onemocnění
ledvin,
infekční
onemocnění jater, dna -
Kardiovaskulární poruchy: srdeční vady- vrozené srdeční vady, revmatické postižení srdečních chlopní, ischemické poruchy
-
Onemocnění plic a dýchacích cest: průduškové astma, srdeční astma, plicní tuberkulóza, cystická fibróza
-
Kožní onemocnění: lupénka, ekzémy
-
Záchvatovitá onemocnění: epilepsie
-
Nádorová onemocnění: nádory zhoubné, nezhoubné, leukémie
-
Děti otylé
-
Děti s poruchami psychiky a chování 35
-
Děti postižené neurózami a nervovými poruchami (Opatřilová, Zámečníková, 2007)
2.5.1 Přístup a podmínky vzdělávání žáků s tělesným postižením, dlouhodobě nemocných a zdravotně oslabených Specifika vzdělávání této skupiny osob se odvíjí od tělesných a psychických zvláštností, je důležité respektovat jejich potíže se sebeobsluhou, pohybem a dopravou a komunikační a společenské problémy. Podmínky vzdělávání obecně -
Bezbariérový vstup do zařízení
-
Technické vybavení pro pohyb – žáci musí být samostatní, odkázaní maximálně na pomoc asistenta
-
Vybavení kompenzačními pomůckami – berle, hole, přenosná rampa, zvedací plošina apod.
-
Technické pomůcky – usnadňují získání a uchování informací (např. diktafon, počítač)
-
Vhodné didaktické pomůcky
-
Pomůcky pro psaní a kreslení – (např. trojhranný program, protismykové podložky)
-
Pomůcky pro rozvoj manuálních dovedností – (např. speciálně upravené nůžky)
-
Pomůcky pro tělesnou výchovu a relaxaci – (např. padák, molitanové stavebnice) (Pipeková, 2006) Podle tradičního dělení zájmů dle Pávkové a kol. bych pro děti s tělesným
postižením, dlouhodobě nemocných a zdravotně oslabených volila hlavně ze zájmových činností pracovně technických, společenskovědních a přírodovědných. U chronických onemocnění typu alergie, astma apod. samozřejmě přírodovědné činnosti dle možností, protože dochází k přímému kontaktu se zvířaty. Z nabídky DDM ALFA bych volila: -
oddělení informatika – ALFA TV, fotografujeme pro radost, počítače, reportéři ALFA
-
oddělení cizí jazyky – angličtina
-
oddělení přírodověda – kroužky Akva a tera, čiperky, chovatelé, kamarád-zálesák, rybáři, veverky 36
-
oddělení keramika a lidová tvorba – keramika
-
kluby – fashion klub
2.6 Charakteristika školního věku z pohledu vývojové psychologie Jednotný systém periodizace vývoje ve vývojové psychologii neexistuje. Jednotlivé fáze autoři pojmenovávají různě a liší se, i když nepatrně, i věkové rozdělení. Matějček (2001) dělí školní věk na tři období:
Mladší školní věk 6 – 9 let
Střední školní věk 9 – 12 let
Starší školní věk, který se kryje s prvními fázemi puberty Normální tělesný vývoj se posuzuje hlavně podle toho, jak dítě roste a přibývá na
váze. Rozdíly ve výšce a hmotnosti mezi dívkami a chlapci nebývají téměř znatelné, začínají až v období sexuálního dozrávání. Růst výšky a hmotnosti nesmíme chápat samoúčelně, protože se za ním skrývá růst a vývoj kostry, svaloviny, zubů a všech vnitřních orgánů. Nedochází jen k jejich růstu, ale stávají se složitějšími a uzpůsobují se pro velké zatížení v dospělosti. V mladším školním věku se z dítěte definitivně stává kluk nebo děvče. Celé období růstu je proto náročné na dodávku živin, které jsou stavebním materiálem pro vlastní tkáně. Z psychické stránky je v tomto období nejcharakterističtější rozvinutí duševní stránky do té míry, že je schopno soustavného školního vzdělávání. Z toho vyplývá, že dítě dokáže převzít úkol, pracovat na něm s určitou dávkou odpovědnosti a také jej dokončit. Většinou už také dokáže rozlišovat mezi podněty a uvědoměle si z nich vybírat ty důležité. Dovede vnímat celky jako rozčleněné, vnímá i drobné detaily a jednotlivosti. Výrazněji se také rozvíjí úmyslné zapamatování. Co se týká vývoje myšlení, děti začínají být kritičtějšími ke svým výkonům. Postupně jsou děti čím dál méně závislé na vzorech z okolí a ve středním školním věku jsou už docela řádnou samostatnou bytostí. (Matějček, Pokorná, 1998) Se vstupem dítěte do školy dochází k uvolňování závislosti na rodině. Školák má spoustu nových povinností. Dochází také k rozšíření jeho společenského okruhu, tvoří se vědomí skupinové solidarity a vznikají hlubší přátelské vztahy. (Matějček, 2001)
37
2.7 Specifika trávení volného času u jedinců s postižením „Obtížnější cestu k dosažení sebevědomí mají děti s obtížemi, jimž komplikuje dosažení školního úspěchu např. nižší inteligence, dyslexie a jiné specifické poruchy učení, problémy související s lehkou mozkovou dysfunkcí, motorická neobratnost apod.“ (Říčan, 2004 in Skorunková 2013, str. 101.) Pro člověka znamená tělesné postižení vždy určité pohybové omezení (může souviset s omezením poznávacích schopností). Už od nejútlejšího dětství se objevují problémy při hrách, oblékání, jídle, poté ve škole během vyučování a také při pracovních činnostech, kdy jsou děti s tělesným postižením často odkázány na pomoc svého okolí. Je důležité, aby učitelé a vychovatelé uměli posoudit pohybové možnosti dítěte. (Renotiérová, 2003) Pokud se objeví v kolektivu dítě, které pohybově druhým nestačí, bývá pak ve většině případů z her vyřazováno. To může vyústit v pocity méněcennosti s nevhodnou kompenzací (např. zlomyslné kousky, předvádění, „kupování“ si přízně ostatních apod.). V tomto období si děti s tělesnými defekty (vrozenými nebo získanými) začínají svoje omezení uvědomovat v plném rozsahu. Pokud je dítě extrovertní tak si většinou neuvědomuje plný dopad svého defektu, protože mu okolí věnuje dostatek pozornosti a péče. Ovšem největším nárazem, v uvědomování si svého postižení, je puberta. Ve skupině vrstevníků se dítě učí novým způsobům chování. V této skupině se očekává od všech stejné chování a ten, kdo se chová jinak, bývá zpravidla ostatními odmítán. (Matějček, 2001) Vhodné prostředí pro dítěte s postižením
Načasování – Důležité je zvolit si dobu, kdy víme, že nás nebude nikdo rušit, máme energii a náladu na hraní a dítě je odpočinuté, klidné a nemá hlad.
Hluk – Pokud chceme, aby se dítě soustředilo, je nutné vypnout všechny přebytečné zvuky (rádio, televize apod.), má-li navíc dítě poruchu sluchu nebo řeči, je ticho pro práci nezbytné.
Rozptylování pozornosti – Před hrou bychom měli uklidit všechny nepotřebné věci a hračky, s dítětem se lépe pracuje u stolu nebo přímo ve vyhrazeném koutku (ve kterém je stůl, židle a ze tří stran je zacloněn závěsy), dítě učíme metodou zleva doprava, praktické je také sezení čelem ke zdi.
38
Způsob sezení – Aby se dítě cítilo bezpečně a lépe se soustředilo, je důležité pohodlně sedět. K zajištění vhodného způsobu sezení je vytvořena řada pomůcek (speciální židličky, malé stolky a židle, židle podobající se jídelním židlím s nastavitelnou výškou apod.). Pokud nemusíme řešit problémy s držením rovnováhy, nabízí se hra na zemi, u stolu, u konferenčního stolku, před nímž dítě klečí atd.
Osvětlení – Dostatečně silné a ostré osvětlení je nutností pro děti s postižením zraku. Také bychom neměli při hře a hovoru s dítětem stát před oknem, vzhledem k tomu, že náš obličej se dostává do stínu a dítě na něj hůře vidí.
Pozice rodiče při hraní s dítětem – Při hovoru, hře nebo jídle, by rodiče měli sedět naproti dítěti (je pro něj pak snadnější udržet oční kontakt, sledovat výraz a obličej jako takový). Dále je pro dítě s postižením důležitá motivace k činnosti. Měli bychom tedy stavět
na zálibách. Z činností, které dítě považuje za zábavné a oblíbené, se dá později vycházet při procvičování méně oblíbených aktivit. Při hře a učení se osvědčuje zapojení více smyslů. Pokud dítě chválíme, měli bychom pochvalu spojit i s popisem činnosti. Pozitivní přístup, neustálé povzbuzování, odměňování a opakování se nám jednou vrátí, i když velmi pomalu a po malých krůčcích. (Newman, 2004) Co se týká motivace, nevidím ji za až tak důležitou u dětí s tělesným postižením, které si jsou samy schopny vybrat činnost, která jim vyhovuje.
39
II. PRAKTICKÁ ČÁST 3. Možnosti volnočasových aktivit pro osoby se zdravotním postižením v domech dětí a mládeže 3.1 Cíl práce Pro výzkumné šetření byly stanoveny tři cíle práce: 1. cíl – předložit nabídku volnočasových aktivit Domu dětí a mládeže ALFA a zkoumaných škol (analýza webových stránek jednotlivých škol) 2. cíl – ověřit, kterou nabídku rodiče volí a proč 3. cíl – zhodnotit situaci z pohledu ředitele Domu dětí a mládeže ALFA Pardubice
3.2 Zvolená metodologie V bakalářské práci byla zvolena forma kvantitativního výzkumu. Úkolem výzkumu bylo vyhledávání a následná analýza veškerých informací, které by mohly přispět k osvětlení stanovených cílů. V této práci byly použity následující metody práce: K získání požadovaných dat jsem použila metodu dotazníku, interview a dále jsem provedla analýzu webových stránek jednotlivých zařízení. Dotazníkové šetření – slovo dotazník souvisí s dotazováním a s otázkami. Jedná se o nejfrekventovanější metodu získávání údajů. Jde o způsob písemného kladení otázek a získání písemných odpovědí. Dotazník je určen hlavně pro hromadné získávání údajů. Osoba vyplňující dotazník se nazývá respondent a jednotlivé prvky dotazníku jsou otázky. Pokud výrok nemá tázací, ale oznamovací formu označuje se otázka dotazníku jako položka. (Gavora, 2010) Respondenti odpovídali na tištěný dotazník. V dotazníku, který byl určen pro rodiče dětí se zdravotním postižením, je celkem 15 otázek. Je zde použito 5 uzavřených, 4 otevřené a 6 polouzavřených otázek. Interview – slovo anglického původu, které se skládá ze dvou částí. Inter znamená mezi a view je názor nebo pohled, jde tedy o interpersonální kontakt, který může probíhat, buď tváří v tvář, nebo telefonicky. Někdy se používá místo názvu interview slovo 40
rozhovor. Interview umožňuje zachytit nejen fakta, ale i hlouběji proniknout do motivů a postojů respondentů. Můžeme zde sledovat i některé vnější reakce respondenta a podle nich pohotově usměrňovat další průběh kladení otázek. Interview se používá také tehdy, pokud hledáme bezprostřední, osobní nebo důvěrné odpovědi. I zde se používají otázky uzavřené, polouzavřené a otevřené. Interview může být strukturované, polostrukturované či nestrukturované. Strukturované interview znamená, že otázky jsou pevně dány a jeho vedení je jak z časového, tak z hlediska náročnosti nejméně náročné. (Gavora, 2010) Proto jsem při své práci zvolila strukturované interview (rozhovor), které se skládá celkem ze 16ti otázek a to z 1 uzavřené, 10ti otevřených a 5ti polouzavřených otázek. Realizace výzkumného šetření Od září probíhalo shromažďování literatury a informací týkajících se bakalářské práce. Zhruba do konce prosince vznikala teoretická část a dotazník pro rodiče dětí se zdravotním postižení. Na začátku ledna jsem požádala ředitele Domu dětí a mládeže ALFA o rozhovor, který následně proběhl 15. 1. 2015. Rozhovor byl přepsán a následně vznikala jeho analýza. V lednu jsem rozdala dotazníky do níže uvedených zařízení. Dále jsem během ledna a února prováděla analýzu webových stránek těchto zařízení. V únoru probíhala analýza získaných dat z dotazníků. V březnu jsem dokončovala úvod, závěr, grafy a jejich popisy a dodělávala jsem poslední úpravy práce. Výzkum proběhl v 9 zařízeních: 1) Dům dětí a mládeže ALFA Pardubice 2) Základní škola Pardubice - Polabiny, Npor. Eliáše 344 3) Základní škola Štefánikova Pardubice 4) Základní škola Polabiny 1 Pardubice 5) Základní škola Polabiny 2, Prodloužená 283, Pardubice 6) Základní škola praktická a mateřská škola speciální, A. Krause 7) Speciální mateřská škola, základní škola a praktická škola Pardubice 8) Základní škola a Praktická škola SVÍTÁNÍ, o.p.s 9) Dětské rehabilitační centrum LENTILKA
41
3.3 Cíl 1 - analýza webových stránek zkoumaných zařízení Nyní uvedu stručnou charakteristiku jednotlivých zařízení a nabídku jejich aktivit. 1) Dům dětí a mládeže ALFA Pardubice (DDM ALFA Pardubice) Dům dětí a mládeže ALFA Pardubice je střediskem volnočasových aktivit pro všechny věkové kategorie. Pracuje s dětmi předškolními a školními, mládeží, dospělými a seniory. Posláním a náplní DDM ALFA je uskutečňovat výchovné, vzdělávací a rekreační činnosti ve volném čase. Stěžejním cílem je pravidelná činnost v zájmových útvarech a kurzech, kterých je v nabídce v letošním roce 208. Druhým zaměřením pro účastníky kroužků, tak i širokou veřejnost, jsou akce, kterých se během školního roku koná kolem 180. Třetím zaměřením jsou tábory, pobytové a vícedenní akce. Zřizovatelem DDM ALFA je město Pardubice a to od roku 1975. K 1. lednu 1995 došlo k přestěhování DDM do nových, zrekonstruovaných prostor bývalé mateřské školy. Přemístěním DDM ALFA získal více než dvojnásobně větší prostory a překrásnou zahradu, která je využívána pro pravidelnou, příležitostnou a spontánní činnost pro účastníky zájmových útvarů i širokou veřejnost. Na zahradě je vybudováno víceúčelové hřiště pro zájmovou činnost a sportovní aktivity. Také se zde nachází bylinková zahrádka s venkovním posezením, bludiště, hmatová stezka a výběh pro drobná zvířata. Roku 2006 získal DDM ALFA další pavilon, do kterého dochází převážně předškolní děti na Klub Alfík, Klub maminek a výuku angličtiny. Pavilon je využíván také pro taneční kroužky a pro vícedenní pobytové akce. V DDM ALFA pracují zkušení pedagogové. Interní zaměstnanci mají pedagogické vzdělání, procházejí dalším vzděláváním včetně rozšiřujících kurzů a externích zaměstnanců pracuje v zařízení 100, mají uzavřenou řádnou pracovní smlouvu, splňují lékařské požadavky včetně trestní bezúhonnosti. Dále se účastní pravidelných školení z bezpečnosti při práci, procházejí dalším zákonným pedagogickým vzděláváním, spolupodílejí se na plánech zájmových útvarů a pomáhají při různých akcích, výletech a táborech. Od 1. ledna 2014 se DDM ALFA rozrostl o další DDM, jedná se o DDM DELTA v Pardubicích na Dukle. Sloučením vznikl velký Dům dětí a mládeže se dvěma středisky hlavním pracovištěm ALFA v Polabinách a odloučeným pracovištěm DELTA na Dukle. Spojení umožní pokrýt co nejširší rozsah činností od nabídky pro nejširší veřejnost, až po úzce a specificky zaměřené zájmové útvary. Některé kroužky jsou zaměřeny na přípravu na budoucí povolání a jiné směřují k profesionalizaci a systematické víceleté práci.
42
Ve školním roce 2014/2015 jsou kroužky a kurzy rozděleny v DDM do jednotlivých oddělení, vždy po čtyřech na každém středisku. Hlavní pracoviště ALFA má oddělení estetiky a informatiky, oddělení hudby a tance, oddělení pohybové výchovy a jazyků a oddělení sportu, techniky a přírodovědy. Na odloučeném pracovišti DELTA se nachází oddělení estetiky a kurzů, oddělení přírodovědy, techniky a bojových sportů, oddělení hudby, jazyků a sportu a oddělení tance a dramatické výchovy. Ceny zájmových útvarů a kurzů jsou nastaveny tak, aby byly přístupné pro co nejširší okruh zájemců, ale i pro zájemce, kteří požadují profesně a úzce zaměřené zájmové útvary. (www.ddmalfa.cz) Nabídka zájmových útvarů DDM ALFA Pro větší přehlednost uvádím, kroužky ve všech zařízeních v tabulkách. Oddělení estetiky a informatiky Keramika a lidová tvorba:
Informatika:
Keramika pro předškoláky (od 5 let)
ALFA TV (od 5. třídy)
Keramika – začátečníci (od 1. třídy)
Fotografujeme navážno (9. třída – SŠ)
Keramika – pokročilí (od 3. třídy)
Fotografujeme pro radost (5. – 9. třída)
Keramika – dospělí
Počítače pro nejmenší (předš. – 1. třída)
Keramika pro seniory
Počítače pro začátečníky (od 2. třídy)
Ručičky v hlíně
Počítače pro mírně pokročilé (od 3. třídy)
Točení na hrnčířském kruhu (2. stupeň Počítače pro pokročilé (od 4. třídy) ZŠ/dospělí) Keramika Bohdaneč (od 1. třídy)
Počítačová 2D grafika (od 6. třídy)
Výtvarné a společenské činnosti:
Počítačová 3D grafika (od 6. třídy)
Hrajeme si (od 4 let)
Tvorba WWW stránek (od 6. třídy)
Malujeme s radostí (od 4 let)
Programování začátečníci (od 6. třídy)
Malířská výtvarná dílna (od 3. třídy)
Programování pokročilí (od 7. třídy)
Příprava na talentové zkoušky (od 6. třídy)
Psaní všemi deseti (od 5. třídy)
Vaření (od 1. třídy)
Reportéři ALFA (od 3. třídy)
Výtvarná dílna (od 1. třídy)
Kluby:
Výtvarné tvořeníčko (od 3. třídy)
Klub ALFÍK (od 3 let)
Výtvarka pro radost – Bohdaneč (od 1. Fashion klub (od 4. třídy) třídy) 43
Základy šití (od 5. třídy)
Klubíčko (maminky s dětmi)
Brďo (od 1. třídy)
Oddělení pohybové výchovy a jazyků Pohybová výchova:
Cizí jazyky:
Aerobik hrou (4 – 6 let)
Angličtina pro nejmenší (4 – 6 let)
Aerobik (1. – 5. třída)
Angličtina – začátečníci (1. – 5. třída)
Buď fit (5. třída – SŠ)
Angličtina – konverzace – mladší (5. – 6. třída)
Baletní přípravka (4 – 9 let)
Angličtina – konverzace – starší (7. – 9. třída)
Cvičení dětí s rodiči (2,5 – 4 roky)
Domluvme se v cizině – angličtina pro dospělé (SŠ – dospělí)
Cvičení jógového typu (SŠ – dospělí) Gymnastická průprava – ALFA (1. třída – SŠ) Gymnastická průprava – HPM baby (4 – 8 let) Gymnastická průprava – HPM (8 – 15 let) Hravá jóga pro děti (3 – 6 let) Kondiční cvičení (SŠ – dospělí) Míčové hry (3. – 8. třída) Pohybová výchova (4 – 6 let) Pohybová výchova + rytmika (4 – 8 let) Relaxační a duševní cvičení (SŠ – dospělí) SG – závodnice (5 – 14 let) Street dance (5 – 15 let) TeamGym – kondiční cvičení (7. třída – SŠ) TeamGym – skladba (7. třída – SŠ) Všesportovky (2. – 5. třída) Základy gymnastiky (4 – 16 let)
44
Oddělení sportu, techniky a přírodovědy Sport:
Technika:
Airsoft (od 5. třídy)
Elektrotechnický (od 5. třídy – SŠ)
Basketbal (od 1. třídy)
Malý kutil – začátečníci (od 3. třídy)
Florbal – minipřípravka (předškolní)
Malý kutil – pokročilí (od 3. třídy)
Florbal – přípravka (1. – 4. třída)
Letečtí modeláři (od 3. třídy)
Florbal – mladší žáci (4. – 7. třída) Florbal – starší žáci (7. třída – 1. ročník SŠ)
Přírodověda:
Florbal – dorost (SŠ)
Akva & tera – začátečníci (od 3. třídy)
Hokejbal (od 4 let – 6. třída)
Akva & tera – pokročilí (od 4. třídy)
Kulečník (1. třída – SŠ)
Čiperky (od 1. třídy)
Radiový orientační běh (1. třída – SŠ)
Chovatelé – pokročilí (od 5. třídy)
Sálová kopaná – přípravka (od 4 let – 3. Kamarád – zálesák třída) Sálová kopaná – mladší žáci (4. – 6. třída) Sálová kopaná – starší žáci (7. – 9. třída) Stolní tenis (1. – 9 třída) Šachy – začátečníci (od 1. třídy) Oddělení hudby a tance Tanec:
Hudba:
Baby's Latin dance (od 1. třídy)
Hra na elektr. klávesy (od 3. třídy)
Dětská lidová muzika (od 1. třídy)
Hra na kytaru (od 5. třídy)
Folk. soubor Holoubek (dle věk. kategorie)
Hra na kytaru 2x týdně (od 5. třídy)
Folk. soubor Radost 1 (dle věk. kategorie)
Hra na zobcovou flétnu (od 5 let)
Folk. soubor Radost 2 (dle věk. kategorie)
Hra na altovou flétnu (od 3. třídy)
Folk. soubor Radost 3 (dle věk. kategorie)
Hudební nauka, teorie (od 1. třídy)
Folk. zpěv 1 (pro členy Radost)
Základy hry na kytaru (od 3. třídy)
Folk. zpěv 2,3 (pro členy Radost) Folk. zpěv Holoubek (pro členy Holoubek) HPM DS BABY 1 (dle věk. kategorie) HPM DS BABY 2 (dle věk. kategorie) HPM DANCE BALET BABY 2 (pro HPM 45
BABY) HPM DANCE BALET Juniorky 1, 2 (pro HPM DS) HPM DS děti (dle věk. kategorie) HPM DS Juniorky 1 (dle věk. kategorie) HPM DS Juniorky 2 (dle věk. kategorie) Lidový tanec a zpěv (od 4 let) Moderní tanec (od 1. třídy) Orientální tanec – děti (od 1. třídy) Orientální tanec (SŠ, dospělí) Přípravka Holoubek (od 3 let) Nabídka zájmových útvarů DDM ALFA (odloučené pracoviště DDM Delta) Oddělení hudby, jazyků a sportů Hudba:
Sport:
Skupinová flétna – předškoláci (předšk.)
Aerobic (ZŠ, SŠ)
Skupinová flétna – začátečníci (ZŠ)
Badminton – začátečníci (ZŠ)
Skupinová flétna – pokročilí (ZŠ)
Badminton – pokročilí (ZŠ)
Skupinová kytara – začátečníci (ZŠ)
Basketbal (1. stupeň ZŠ)
Skupinová kytara – pokročilí (ZŠ)
Cvičení pro nejmenší (MŠ)
Skupinový klavír (ZŠ, SŠ)
Cvičme v rytme (od 3. tř. ZŠ, SŠ)
Cizí jazyky:
Florbal – začátečníci (1. – 3. třída)
Anglický jazyk pro nejmenší (MŠ)
Florbal – mladší žáci (4. – 6. třída)
Anglický jazyk – začátečníci (ZŠ)
Florbal – starší žáci (2. st. ZŠ, SŠ, VOŠ)
Anglický jazyk – pokročilí (ZŠ)
Míčové hry (ZŠ)
Německý jazyk – začátečníci (ZŠ)
Plavání - začátečníci (ZŠ)
Německý jazyk – pokročilí (ZŠ, SŠ)
Plavání – pokročilí (ZŠ)
Matrjoška – RJ pro předškoláky (předšk.)
Stolní tenis – začátečníci (ZŠ)
Ruský jazyk pro začátečníky (ZŠ)
Stolní tenis – pokročilí (ZŠ) Šachy (ZŠ,SŠ) Zdravotní cvičení (ZŠ)
46
Oddělení přírodovědy, techniky a bojových sportů Technika:
Přírodověda:
Dopravní kroužek (ZŠ)
Astronomie – začátečníci (1. – 5. tř.)
Elektrotechnický kroužek (4. – 9. tř.)
Astronomie – pokročilí (4. – 9. tř., gymn.)
Fotografický kroužek (4. – 9. tř., gymn.)
Astronomické praktikum (5. – 9. tř., gymn.)
Mediální grafika (studenti + dospělí)
Chovatelský Staré Čívice (ZŠ)
Plastikoví a letečtí modeláři (1. – 9. tř.)
Malý zdravotník (ZŠ)
Železniční modeláři (1. – 9. tř.)
Přírodovědný (ZŠ)
Informatika:
Rybáři (1. – 9. tř.)
Gametime on PC (ZŠ, SŠ)
Úžasné fyzikální experimenty (4. – 9. tř., gymn.)
Počítače pro začátečníky (ZŠ)
Bojové sporty:
Počítače pro pokročilé (ZŠ, SŠ)
Airsoft (5. – 9. tř.)
Programování (4. – 9. tř., SŠ)
Sebeobrana (1. – 9. tř.)
Oddělení tance a dramatické výchovy Tanec:
Dramatická výchova:
Břišní tance (ZŠ, SŠ)
Dramatický – začátečníci (1. st. ZŠ)
Country tance (ZŠ)
Dramatický – pokročilí (2. st. ZŠ, SŠ)
Dance team (ZŠ, SŠ)
Malý spisovatel (2. st. ZŠ, SŠ)
Dance with me (od 10 let ZŠ, SŠ)
Povídálek – logoprůprava (1. st. ZŠ)
Mažoretky (ZŠ) Street dance (ZŠ, SŠ) Taneční a pohybová škola - předšk. (MŠ) Taneční a pohybová škola – školní (ZŠ) Oddělení estetiky a kurzů Estetika:
Kurzy pro dospělé:
Keramika pro rodiče s dětmi (předšk.)
Anglický jazyk dospělí – začátečníci
Keramika (od 1. tř.)
Anglický jazyk dospělí – pokročilí
Papírohrátky (ZŠ, SŠ, VOŠ)
Jóga pro dospělé
Papíroví stavitelé (ZŠ)
Německý jazyk dospělí – začátečníci
Šikulátka (MŠ)
Německý jazyk dospělí – pokročilí 47
Šikulky (ZŠ)
Počítače pro seniory
Švadla Madla (od 4. tř.)
Tvoření pro radost
Točení na hrnčířském kruhu (od 5. tř. ZŠ, Tvoření pro radost II. SŠ) Toulky světem umění (od 4. tř.)
Výtvarný kroužek pro dospělé
Výtvarný kroužek pro nejmenší (předšk.)
Zdravotní cvičení pro dospělé
Výtvarka s Magdou (ZŠ) Výtvarný kroužek (ZŠ, SŠ, VOŠ) (www.ddmalfa.cz) 2) Základní škola praktická a mateřská škola speciální Pardubice, A. Krause Posláním školy je výchova a vzdělávání mentálně handicapovaných dětí a žáků, ve škole jsou vzdělávány děti s lehkým mentálním postižením. Škola preferuje výuku pracovních činností, používá zajímavé, alternativní a tvořivé metody výuky a také nabízí spektrum rozšiřujících aktivit a činností, jako jsou výlety, zážitkové pobyty apod., dále učí znát a respektovat pravidla vzájemného soužití mezi lidmi. Škola se snaží zapojovat do svého života i rodiče, nabízí odbornou spolupráci a poradenství. Škola má jedno oddělení školní družiny s kapacitou 12 žáků, kde zvýšenou pozornost věnují přírodovědným činnostem, vytváří kladný vztah k přírodě, ekologii a k aktivní ochraně životního prostředí. Při esteticko-výchovných činnostech se pěstuje cítění a vkus, rozvíjí výtvarné schopnosti, poznávají různé výtvarné a pracovní techniky a materiály. Dále se zde rozvíjí hudební a pohybové schopnosti. Škola nabízí zájmovou činnost pro žáky 1. stupně ZŠ: Šikovné ruce (3. -5. třída) a nově od února 2015 keramiku pro všechny žáky školy: Šikovné ruce (3. – 5. třída)
Keramika (ZŠ)
(www.skolakr.cz) 3) Speciální mateřská škola, základní škola a praktická škola Pardubice Kmenová škola poskytuje vzdělávání v přípravné třídě základní školy, v základní škole praktické, základní škole speciální a v praktické škole dvouleté. Druhé dva objekty jsou odloučená pracoviště při nemocnici v Pardubicích a Chrudimi. V budově školy je v kmenových třídách průměrná naplněnost 10 žáků. Učebny jsou světlé, čisté a estetické 48
prostory a na jejich vzhledu se podílejí žáci a učitelé. Chodby, respiria, relaxační učebny a tělocvična je využívána o přestávkách k aktivní relaxaci žáků. V době volna mohou žáci využívat odpočinkové kouty, rehabilitační kuličkové bazény, po dohodě s vyučujícím i tělocvičnu. K vybavení školy patří i školní hřiště a pozemek pro pěstitelské práce. V budově jsou odborné učebny šití, výtvarné výchovy, cvičná kuchyňka, školní dílny pro zpracování kovo - dřevo, multimediální učebny s interaktivními tabulemi. Počítačová učebna je vybavena novou technikou. Pro výuku jsou používány i notebooky, iPody a dataprojektory. Škola vydává vlastní časopis a má žákovskou a učitelskou knihovnou. Škola má dvě oddělení školní družiny. Škola nenabízí zájmovou činnost. (www.zsdonoveho.cz) 4) Základní škola a Praktická škola SVÍTÁNÍ, o.p.s. Posláním školy je poskytovat dětem, mládeži a dospělým lidem s mentálním a kombinovaným postižením vzdělávání a další služby směřující k rozvoji jejich osobnosti a zapojení do běžného života na základě individuálních potřeb a možností. Vzdělání a výuka probíhá v těchto typech škol: základní škola 1. stupeň, základní škola praktická, základní škola speciální, praktická škola dvouletá. Vzdělávání dospělých probíhá v Kurzu pro získání základů vzdělání. Součástí školy je i speciálně pedagogické centrum a školní družina. SVÍTÁNÍ poskytuje sociální služby formou osobní asistence a sociálně terapeutických dílen. Fyzioterapeuti a ergoterapeuti zajišťují průběh alternativní tělesné výchovy, zdravotní tělesné výchovy, hipoterapie a plavání. Nejdelší tradici má na škole taneční kroužek, dále je tu soubor břišních tanečnic a muzikoterapeutický sbor. (www.svitani.cz) Na webových stránkách města Pardubice je uvedeno, že SVÍTÁNÍ nabízí i bocciu, stolní tenis, florbal a keramiku. (www.pardubice.cz) Nabídka zájmových útvarů: Taneční kroužek
Stolní tenis
Břišní tance
Florbal
Muzikoterapeutický sbor
Keramika
Boccia
49
5) Dětské rehabilitační centrum LENTILKA Dětské rehabilitační centrum LENTILKA zajišťuje komplexní péči o děti se specifickými potřebami (poruchami hybnosti, opožděným psychomotorickým vývojem, narušenou komunikační schopností a poruchami autistického spektra) ve věku od 1,5 do 7 let. Komplexní péče zahrnuje péči pedagogickou, zdravotní, speciálně pedagogickou, fyzioterapeutickou, psychologickou, ergoterapeutickou, foniatrickou, péči klinických logopedů a rehabilitačního lékaře a v neposlední řadě poradenství. Mezi podpůrné terapie LENTILKY patří canisterapie, hipoterapie, muzikoterapie a arteterapie. Canisterapie probíhá ve spolupráci s občanským sdružením Rodinné Integrační Centrum o.s. (RIC), jehož členem je i LENTILKA. Hipoterapie je poskytována ve spolupráci se Sdružením občanů pro pomoc zdravotně postiženým APOLENKAhiporehabilitace, fyzioterapeutkou a personálem z LENTILKY. (www.drclentilka.cz) 6) Základní škola Pardubice – Polabiny, Npor. Eliáše 344 Škola je jednou ze dvou základních škol okresu Pardubice, v níž jsou třídy s rozšířeným vyučováním matematiky a přírodovědných předmětů. Na prvním stupni má škola třídy s rozšířenou výukou estetické výchovy. Děti mají navíc nepovinné předměty výtvarná a pohybová výchova. Škola nabízí také saunování. Škola má 7 oddělení školní družiny a nabízí kroužky: Zobcová flétna (2. třída)
Šachy
Zobcová flétna (2. – 5. třída)
Malý přírodovědec (1. – 2. třída)
Hra na elektrické klávesy začátečníci
Matematika (9. třída)
Anglický jazyk (1. třída, 2x)
Doučování z matematiky (8. třída)
Anglický jazyk (2. třída, 2x)
Doučování z českého jazyka (8. třída)
Výtvarná výchova (1. stupeň)
Vaření (4. – 6. třída)
Logopedie (individuální péče) (www.zspol3.cz) 7) Základní škola Štefánikova Pardubice Na této škole mají děti již od první třídy možnost výuky angličtiny, v páté třídě si mohou vybrat mezi němčinou a ruštinou. Od šestého ročníku si žáci mohou volit rozšířenou výuku informatiky zaměřenou na počítačovou grafiku. Ve škole je věnována 50
péče i integrovaným žákům - všichni mají svoji dyslektickou asistentku, která se jim pravidelně věnuje. Pro každý předmět a každého žáka jsou vypracovány individuální plány, které zohledňují specifickou poruchu učení nebo jiná omezení. V případě potřeby a zájmu rodičů mohou být děti zařazeny i do péče logopedické asistentky. Ve škole jsou čtyři moderně vybavené počítačové učebny, na interaktivních tabulích pracují žáci od 1. tříd. Škola má 6 oddělení školní družiny a nabízí kroužky: Míčové hry (1. stupeň/2. stupeň)
Kroužek matematiky (9. třída 2x)
Vaření (3. třída)
Kroužek českého jazyka (9. třída 2x)
Hra na flétnu (2. - 5. třída)
Kroužek českého jazyka (7. třída)
Dívčí klub
Vlastivědný kroužek (5. třída)
Šachy
Taneční aerobik (2. stupeň)
Keramika
Dramatický kroužek (2. stupeň)
Kroužek matematiky (1. třída) Kroužek českého jazyka (5. třída) (www.zsstefanikova-pce.cz) 8) Základní škola Polabiny 1 Pardubice Škola nabízí žákům vstřícné prostředí, spoustu kulturních i sportovních akcí a kvalitní základní vzdělání. Na prvním stupni probíhá vedle tradiční výuky i výuka metodou montessori. Na druhém stupni si žáci mohou vybrat vzdělávací program zaměřený na informatiku. Škola má 7 oddělení školní družiny a má poměrně širokou nabídku zájmových kroužků (zájmové kroužky pro dospělé záměrně neuvádím): Keramika (1. – 5. třída, lichý/sudý týden)
Aerobik (od 4. třídy, dívky)
Vaření (1. – 5. třída)
Atletika (1. stupeň začátečníci/pokročilí)
Dramatický kroužek (2. – 5. třída)
Zdravotní cvičení (1. – 5. třída)
Počítače (začátečníci/pokročilí)
Balet (1. – 5. třída, dívky i chlapci)
Stolní tenis (od 5. třídy)
Florbal dívky (6. – 9. třída)
Florbal chlapci (5. – 9. třída)
Florbal chlapci (1. – 5. třída 2x)
Pohybový kroužek s prvky aerobiku (1. – 2. Deskové a strategické hry (6. – 9. třída, 51
třída, dívky)
dívky i chlapci)
Aerobik (2. – 4. třída, dívky)
Softbal (od 5. třídy, dívky i chlapci)
Velký šikula (2. – 5. třída)
Dívčí klub
Ruční práce od začátku (šití, pletení, Malý
šikula
(keramika,
ruční
háčkování)
kreslení, vaření apod. 1. třída)
Pěvecký + flétna (1. + 2. stupeň)
Hra na kytaru (od 3. třídy)
Ateliér plný nápadů (1. – 5. třída)
Dyslexie (1. – 5. třída)
Brousek jazýčku (1. – 5. třída)
Přípravný kurz z M pro SŠ (9. třída)
práce,
Přípravný kurz z Čj pro SŠ (9. třída) Externí kroužky: Judo a Ju-Jutsu (6 – 15 let, chlapci i dívky)
Latinskoamerické tance (taneční sport)
Kin – bal (od 3. třídy, chlapci i dívky)
Přírodovědný kroužek
Jezdecký kroužek
Stavíme si vlastní počítač
Digitální fotografie a video
Robotika
(www.zspolabiny1.cz) 9) Základní škola Polabiny 2, Prodloužená 283, Pardubice Škola nabízí kvalitní výuku v příjemném prostředí tříd vybavených interaktivní technikou, v odborných pracovnách, v počítačových učebnách, ve 2 tělocvičnách i na hokejbalovém hřišti. Žáci získávají významná ocenění ve sborovém zpěvu, v olympiádách a dalších soutěžích. Od první třídy škola nabízí rozšířenou výuku hudební výchovy a angličtiny ve výběrových třídách - pracuje s nadanými žáky. Podporuje přírodovědné a technické vzdělávání a žákům 2. stupně nabízí práci na projektech. Od září 2014 škola zavedla v prvních třídách s rozšířenou výukou Hv a AJ prvky programu Začít spolu, který vede děti ke spolupráci a vzájemné komunikaci. Škola má 6 oddělení školní družiny a nabízí tyto zájmové kroužky: (opět je zde i nabídka kroužků pro dospělé, které neuvádím) Pohybové hry (1. – 2. ročník)
Dramatická výchova
Gumičkování
Kroužek keramiky
Bojové sporty a sebeobrana
Kroužek mechatroniky
Hip-hop
Anglický jazyk
52
Vědecké pokusy (1. – 2. ročník)
Studentský minipodnik (2x)
Vědecké pokusy (3. – 4. ročník)
Cvičení z matematiky (9. třída, 2x)
Cvičení z českého jazyka (9. třída, 2x) (www.zsprodlouzenapce.cz) 3.3.1 Výsledky analýzy webových stránek jednotlivých zařízení Nejprve byla provedena analýza nabídky jednotlivých zařízení s cílem vytvořit souhrnný přehled zájmových činností, které tyto organizace nabízejí. Informace o organizacích jsou doplněny jejich stručnou charakteristikou. Z přehledu nabídky vyplynulo, že Základní škola Pardubice - Polabiny, Npor. Eliáše 344, Základní škola Štefánikova Pardubice, Základní škola Polabiny 1 Pardubice, Základní škola Polabiny 2, Prodloužená 283, Pardubice Základní škola praktická a mateřská škola speciální, A. Krause a Základní škola a Praktická škola SVÍTÁNÍ, o.p.s, nabízejí zájmovou činnost spíše jako určitý doplněk své práce. Speciální mateřská škola, základní škola a praktická škola Pardubice a Dětské rehabilitační centrum LENTILKA zájmovou činnost nenabízí vůbec. Ale vzhledem k tomu, že LENTILKA spolupracuje s občanským sdružením RIC (Rodinné Integrační Centrum o.s.), využívají děti z LENTILKY hojně zájmovou činnost při rodinném integračním centru. Pokud budeme vycházet z tradičního dělení zájmů podle obsahu dle Pávkové a kol., tak Dům dětí a mládeže ALFA Pardubice nabízí zájmové činnosti ze všech okruhů (zájmové činnosti společenskovědní, pracovně technické, přírodovědné, estetickovýchovné i tělovýchovné, sportovní a turistické), což je tak široké spektrum činností, že tím pádem ostatní zařízení nemohou nabídce Domu dětí a mládeže ALFA Pardubice konkurovat.
3.4 Cíl 2 - Dotazníkové šetření 3.4.1 Výzkumný vzorek Do průzkumu bylo zapojeno celkem 8 zařízení (škol). Z toho 4 běžné základní školy: Základní škola Pardubice - Polabiny, Npor. Eliáše 344; Základní škola Štefánikova Pardubice; Základní škola Polabiny 1 Pardubice; Základní škola Polabiny 2, Prodloužená 283, Pardubice. Dále Základní škola praktická a mateřská škola speciální, A. Krause; Speciální mateřská škola, základní škola a praktická škola Pardubice; Základní škola a Praktická škola SVÍTÁNÍ, o.p.s. a Dětské rehabilitační centrum LENTILKA. 53
Na uvedených školách bylo rozdáno celkem 200 dotazníků, z nichž se vrátilo 71. Výzkumný vzorek tvoří celkem 71 respondentů ve věku 6 – 15 let z níže uvedených zařízení: 1) Základní škola Pardubice – Polabiny, Npor. Eliáše 344 – 11 respondentů 2) Základní škola Štefánikova Pardubice – 1 respondent 3) Základní škola Polabiny 1 Pardubice – 4 respondenti 4) Základní škola Polabiny 2, Prodloužená 283, Pardubice – 2 respondenti 5) Základní škola praktická a mateřská škola speciální, A. Krause – 20 respondentů (ZŠ praktická) 6) Speciální mateřská škola, základní škola a praktická škola Pardubice – 6 respondentů (ZŠ praktická) 7) Základní škola a Praktická škola SVÍTÁNÍ, o.p.s. – 19 respondentů (1x běžná ZŠ, 7x ZŠ praktická, 11x ZŠ speciální) 8) Dětské rehabilitační centrum LENTILKA – 8 respondentů Dále byla oslovena ředitelka ZŠ Pardubice – Studánka, (škola s největším počtem integrovaných dětí v Pardubicích) bohužel zde mi byla odmítnuta veškerá spolupráce. Z celkového počtu 71 respondentů bylo 17 dívek a 54 chlapců. Průměrný věk respondentů je 11 let. Na následujícím grafu je uvedeno zastoupení jednotlivých typů postižení respondentů tak, jak bylo zmíněno v dotaznících. Graf č. 1: Zastoupení jednotlivých typů zdravotních postižení 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% dětská mentální pervazivní diabetes epilepsie mozková retardace vývojové mellitus obrna poruchy 1. typu
54
ADHD
poruchy učení
alergie smyslové vady zraku a sluchu
Uvedený graf znázorňuje čestnost výskytu jednotlivých typů postižení, ovšem nezohledňuje jejich kombinace, které se také u těžších forem postižení vyskytují. Nejpočetnější skupinu postižení tvoří mentální retardace. Z této skupiny tvoří 44% lehká mentální retardace, 41 % středně těžká mentální retardace a 15 % těžká mentální retardace. Druhou nejpočetnější skupinou je ADHD s 31% a třetí skupinu tvoří dětská mozková obrna s 24%. Tento rozbor byl vytvořen z odpovědí na první tři otázky dotazníku, viz příloha dotazník.
3.4.2 Analýza cílových otázek Následující tři otázky dotazníku jsou zaměřeny na zjištění zájmu rodičů o volnočasové aktivity dětí, na kritéria volby těchto aktivit a jejich očekávané přínosy. Některé odpovědi rodičů obsahují kombinaci více odpovědí. Při zpracování dotazníků byly tyto odpovědi rozděleny do kategorií tak, aby bylo možné je zobrazit do následujících grafů. Otázka č. 4: Je pro Vás důležité, aby Vaše dítě navštěvovalo nějakou volnočasovou aktivitu? Pokud ano, tak proč? 75% dotazovaných odpovědělo jednoznačně ano. Graf č. 2: Proč rodiče považují volnočasové aktivity za potřebné 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% rozvoj dovedností
smysluplné trávení volného času
55
zábava
sociální kontakt
Z grafu je patrné, že nejdůležitějším aspektem pro navštěvování volnočasových aktivit je sociální kontakt. Na druhém místě s 32% odpovědí je smysluplné trávení volného času, 30% odpovědí obsahovalo rozvoj dovedností dítěte a 19% rodičů uvedlo také zábavu. Otázka č. 5: Podle jakých kritérií ji volíte? Graf č. 3: Kritéria volby volnočasových aktivit 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% zájem o činnost
vhodný čas aktivity
schopnosti dítěte
jiné
Z odpovědí vyplývá, že pro rodiče je jednoznačně nejdůležitější, aby dítě mělo o aktivitu zájem. Vzhledem k postižení také přihlížejí ke schopnostem dítěte. Časové možnosti rodičů i dětí jsou také limitujícím faktorem. V kategorii jiné se objevily následující odpovědi: možnost spoluúčasti rodičů na aktivitě 4x, volba dle referencí jiných rodičů 2x a finanční možnosti 2x.
56
Otázka č. 6: Co očekáváte od volnočasových aktivit? Graf č. 4: Co očekávají rodiče od volnočasových aktivit 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% rozvoj dovedností
samostatnost dítěte
zábava
zdravý pohyb
Tato otázka se částečně překrývá s otázkou č. 4. Nejčastější odpovědí je rozvoj dovedností dítěte a jeho zábava, ale velmi často se zde objevily odpovědi typu: dostatek pohybu pro zdraví nebo „aby pořád neseděl u PC.“ Dále se budu zabývat volbou volnočasových aktivit podle typu organizací. Ze všech respondentů navštěvuje 70% nějakou volnočasovou aktivitu. Na následujícím grafu je zobrazeno, že z těchto 70% respondentů navštěvuje nejvíce, tedy 46% dětí volnočasové aktivity při škole, 40% mimo školu a 14% využívá obě možnosti. Graf č. 5: Jakou nabídku respondenti volí
14%
46%
při škole mimo školu obojí
40%
57
Jelikož vzorek obsahuje děti při běžných ZŠ a zároveň děti ze speciálních zařízení, pokusila jsme se hledat jejich preference zvlášť. Celkový počet respondentů, kteří uvedli v dotazníku, že navštěvují nějakou aktivitu, jsem rozdělila na dvě skupiny. První skupinu tvoří děti, které nenavštěvují běžnou základní školu (Praktické školy, Škola Svítání, DRC Lentilka). Druhou skupinu tvoří děti z běžných základních škol. Graf č. 6: Jakou nabídku volí respondenti nenavštěvující běžnou základní školu
9%
při škole mimo školu
34% 56%
obojí
Z grafu vyplývá, že děti z této skupiny navštěvují nejvíce volnočasové aktivity organizované školou. Graf č. 7: Jakou nabídku volí respondenti navštěvující běžnou základní školu
22%
28% při škole mimo školu obojí
50%
58
Graf č. 7 doplňuje předchozí graf a potvrzuje, že děti s postižením z běžných základních škol více využívají nabídky volnočasových organizací mimo školu. Je to dáno tím, že tyto organizace nabízejí širší spektrum zájmových činností pro tato postižení. Např. chlapec, 13 let, Aspergerův syndrom navštěvuje v DDM elektrotechnický kroužek a kroužek letečtí modeláři; chlapec, 15 let, DMO navštěvuje při SPŠCH kroužek laboratorní chemie. Dále se budu zabývat rozborem celého vzorku dotázaných, jaké kroužky navštěvují při škole nebo mimo školu. Dle otázky č. 8 bylo zjištěno, že 42% dotázaných navštěvuje kroužky při škole, do které dochází. Na následujícím grafu jsou nejčastěji navštěvované typy volnočasových aktivit při škole, které děti navštěvují. (získáno z odpovědí na otázky č. 8 a 10) Graf č. 8: Navštěvované typy volnočasových aktivit při škole 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%
Zastoupení navštěvovaných volnočasových aktivit typu přírodovědný, hudební, sportovní a výtvarný je poměrně rovnoměrné. Žádný z respondentů neuvedl, že by při škole navštěvoval nějaký technický kroužek. Do kategorie jiné aktivity jsou zahrnuty kroužky typu vaření, šachy a dramatický. (získáno z odpovědí na otázku č. 9)
59
Graf č. 9: Typy volnočasových zařízení, které navštěvují děti mimo školu 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% DDM
SK
RIC
ZUŠ
soukromé hodiny
jiné
Zkratky – SK – sportovní kluby (všeobecně), RIC – rodinné integrační centrum, ZUŠ – základní umělecká škola V kategorii jiné je zahrnuto: kroužek laboratorní chemie při SPŠCH (střední průmyslová škola chemická), náboženství při faře Lázně Bohdaneč. Z grafu vyplývá, že DDM jsou nejvíce volenou alternativou z volnočasových organizací. (získáno z odpovědí na otázku č. 11) Graf č. 10: Navštěvované typy volnočasových aktivit mimo školu 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%
60
Z grafu je patrné, že největší zastoupení mají sportovní aktivity, které jsou v podstatně širší nabídce dostupné v DDM. Zároveň i tyto organizace nabízejí širší nabídku technických kroužků. Kategorii jiné zastupuje náboženství a v 5ti případech specializovaný kroužek pro děti s pervazivními vývojovými poruchami při Rodinném integračním centru Autínek. (získáno z odpovědí na otázku č. 12) Graf č. 11: Spokojenost rodičů s nabídkou volnočasových aktivit organizací
35% 48%
ano ne nemám v nabídce přehled
17%
Z grafu vyplývá, že téměř polovina respondentů nemá o nabídce přehled. Tuto skupinu tvoří hlavně rodiče dětí nenavštěvující běžné základní školy. (získáno z odpovědí na otázku č. 13) Toto zkoumání bylo doplněno otázkou č. 14, která byla zaměřena přímo na znalost nabídky místních DDM, 39% dotázaných odpovědělo, že nabídku zná. Poslední otázka dotazníku zjišťuje, zda se respondenti setkali s nějakými překážkami bránícími v navštěvování kroužků jejich dětmi.
Celých 27% dotázaných
odpovědělo, že ano a uvedlo i důvod. Překážky jsou rozděleny do 6ti kategorií, které jsou uvedeny níže v grafu.
61
Graf č. 12: Překážky bránící v navštěvování kroužků dětmi se zdravotním postižením 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%
Mezi nejčastější překážky rodiče řadí potřebu asistenta, která je v mnoha případech spojena i s otázkou financí. 30% respondentů uvedlo jako hlavní překážku samotné postižení dítěte, v těchto případech se jedná o děti s těžšími typy postižení. (získáno z odpovědí na otázku č. 15)
3.4.3 Výsledky dotazníkového šetření Výsledky dotazníkového šetření jsou pro jednotlivé skupiny otázek znázorněny v grafech. První tři otázky dotazníku zjišťovali, pohlaví, věk a typ zdravotního postižení dítěte. Z celkového počtu 71 respondentů bylo 17 dívek a 54 chlapců. Průměrný věk respondentů je 11 let. Nejpočetnější skupinu postižení tvoří mentální retardace, druhou nejpočetnější skupinou je ADHD s 31% a třetí skupinu tvoří dětská mozková obrna s 24%. Nyní uvedu výsledky analýzy cílových otázek: Výsledky zpracování další skupiny otázek se dotýkají subjektivních názorů rodičů na přínosy a kritéria volby volnočasových aktivit dětí. Nejčastější odpovědí na dotaz přínosu volnočasových aktivit je sociální kontakt, odpovědělo tak přes 40% respondentů. Teprve na druhém místě respondenti uvádí smysluplné trávení volného času. Domnívám se, že zdravotní postižení může přispět k určité izolaci od většinové společnosti. Pozitivním zjištěním bylo, že většina rodičů (70%) volí volnočasové aktivity svých dětí podle jejich přání či zájmu. Dalšími faktory jsou schopnosti dítěte a čas. Otázka č. 6 se částečně překrývá s otázkou č. 4. Rodiče očekávají od volnočasových aktivit hlavně rozvoj dovedností, zábavu a zdravý pohyb dítěte, což se dá rozhodně hodnotit také kladně. 62
Ze všech respondentů navštěvuje 70% nějakou volnočasovou aktivitu, z těchto 70% respondentů navštěvuje nejvíce, tedy 46% dětí volnočasové aktivity při škole, 40% mimo školu a 14% využívá obě možnosti. Ale jelikož je tento výsledek zkreslující z důvodu malého počtu respondentů při běžných ZŠ, je vzorek, v následující části výzkumného šetření, rozdělen. Z této části dotazníkového šetření nakonec vyplynulo, že děti navštěvující běžnou základní školu více využívají nabídky volnočasových aktivit mimo školu a naopak děti nenavštěvující běžnou základní školu prioritně využívají nabídky školy. Dále jsou uvedeny přehledy navštěvovaných typů volnočasových aktivit podle zaměření a zastoupení. Poměrně rovnoměrné je zastoupení navštěvovaných aktivit typu přírodovědný, hudební, sportovní a výtvarný, při škole. Žádný z respondentů neuvedl, že by při škole navštěvoval nějaký technický kroužek. Podle mého názoru je to dáno tím, že nabídka technických kroužků při školách je poměrně úzká nebo žádná. Domnívám se, že skutečnost, že děti z této skupiny navštěvují nejvíce volnočasové aktivity organizované školou, je způsobena dvěma aspekty. Pro většinu rodičů je snazší umístit dítě na kroužek probíhající ve škole, protože nemusí řešit problémy s dojížděním a časem. Dalším důvodem je skutečnost, že do této skupiny jsou zahrnuti i respondenti s těžšími formami postižení, kteří by pravděpodobně nemohli být integrováni do běžných volnočasových aktivit, které nabízejí např. DDM a jiné. Nejvíce volenou alternativou z volnočasových organizací je DDM, podle mého názoru je to dáno jeho širokým spektrem nabízených činností, což se potvrdilo i v odpovědích na další otázku – navštěvované aktivity mimo školu. Největší zastoupení tady mají sportovní aktivity. V podstatně širší nabídce jsou dostupné v DDM a ty zároveň nabízí i širší nabídku technických kroužků. Poslední skupina otázek byla zaměřena na informovanost rodičů o nabídce volnočasových aktivit v jejich okolí a na případné překážky bránící v navštěvování kroužků jejich dětmi. V informovanosti rodičů jsou značné rezervy. Téměř polovina respondentů nemá o nabídce přehled. Tuto skupinu tvoří hlavně rodiče dětí nenavštěvující běžné základní školy. Můžeme předpokládat, že tuto nabídku nevyhledávají, protože se mohou domnívat, že jim nabídka není určena. Při bližším hledání v nashromážděných datech se potvrdilo, že přehled v nabídce volnočasových aktivit organizací mají hlavně rodiče dětí navštěvujících běžné základní školy. Předposlední otázka byla zaměřena přímo na znalost nabídky místních DDM, 39% dotázaných odpovědělo, že nabídku zná. Poslední otázka dotazníku zjišťuje, zda se respondenti setkali s nějakými překážkami bránícími v navštěvování kroužků jejich dětmi. Celých 27% dotázaných odpovědělo, že ano a uvedlo i důvod. Mezi nejčastější překážky rodiče řadí potřebu asistenta, která je v mnoha 63
případech spojena i s otázkou financí. 30% respondentů uvedlo jako hlavní překážku samotné postižení dítěte, v těchto případech se jedná o děti s těžšími typy postižení. Stojí za zamyšlení, že těch co se setkali s nějakými překážkami, je poměrně málo. Otázkou tedy zůstává, zda se zde neprojevila i určitá neochota respondentů na otevřené otázky tohoto typu odpovídat uvážlivě. Několik dotazníků odpovědi na otevřené otázky neobsahovalo vůbec.
3.5 Cíl 3 - zhodnocení situace z pohledu ředitele DDM ALFA Pardubice Nejprve uvedu přepis rozhovoru se ředitelem Domu dětí a mládeže ALFA Pardubice panem Mgr. Milošem Adamů a poté jeho analýzu. Na rozhovor s ředitelem DDM ALFA jsem měla připravených celkem 16 otázek. Nad otázkou číslo 14 jsme se dohodli, že informace získáme z evidence přihlášených dětí. Rozhovor byl nahráván a proběhl 15. 1. 2015.
3.5.1 Rozhovor s ředitelem DDM ALFA Pardubice 1) Jak dlouho působíte ve funkci ředitele DDM ALFA? Ve funkci ředitele DDM ALFA působím od 1. 9. 2006 a ředitelem DDM ALFA a DDM DELTA jsem od 1. 1. 2014. 2) Vím, že jste předtím pracoval jako vedoucí oddělení, jaké oddělení jste měl na starosti a jaké kroužky jste vedl? Na starosti jsem měl oddělení techniky, které mělo 450-500 dětí, zhruba 40 kroužků a vedl jsem kroužky hokejbalu, počítačů a šachy. 3) Jaké kroužky vedete v současné době? V současné době vedu dva kroužky fotografování – pro začátečníky a pro pokročilé. 4) Jaký studijní program máte vystudovaný? Vystudovanou mám speciální pedagogiku v Litomyšli (vyšší odborná škola) a na vysoké škole jsem studoval historii.
64
5) Jaká je náplň Vaší práce? Moje náplň práce spočívá jak v práci pedagogické, tak hospodářské, manažerské, vedu dvě organizace (DDM), takže to znamená vést zaměstnance (pedagogy i nepedagogy), kterých mám 25 interních a více než 100 externích, musím znát 256 zákonů, vyhlášek + jejich novelizace, stanovuji pracovní náplně, kontroluji týdenní, měsíční a roční plány + hodnocení. 6) Jaké vzdělání požadujete po svých zaměstnancích a externích spolupracovnících? Vzhledem k novelizaci zákona o pedagogických pracovnících od 1. 1. 2015 můžou pracovat v DDM pouze osoby, které mají pedagogické vzdělání. Což znamená minimálně střední pedagogická škola nebo pedagogické minimum. Externí vedoucí musí splňovat minimálně vzdělání typem kurzu, který pořádá Národní institut pro další vzdělávání v rozsahu 40ti hodin. V našich DDM máme tři školitele, kteří jsou zároveň zaměstnanci (Já- Miloš Adamů, Hana Lieberzeitová a Martin Šantrůček). 7) Nabídka Vašich DDM je velice široká, máte v DDM nějaké neobvyklé kroužky, které jiné DDM v okolí (republice) nenabízejí? Jelikož pracuji v koordinační radě, tak asi nic vyloženě neobvyklého ne, kroužky které jsou teď v současné době moderní a zajímavé, jsou air soft, bojové a adrenalinové sporty. Jinak kroužků máme 208, při osmi odděleních a 2311 dětí. 8) Jaké jsou největší úspěchy Vašich kroužků, souborů v DDM? Úspěchy hlavně z minulých let, kdy se dívky z H.P.M. Dance studia Pardubice staly vicemistryněmi Evropy a poté v roce 2012 mistryněmi světa. Soubor Radost, není v postupových soutěžích, ale získávají tradičně plakety, dále trošičku víc hmatatelné úspěchy ve Východočeské lize ve florbalu, více se nám daří u těch mladších, tedy přípravek a mladších žáků. V současné době se k nám také vrací hokejbal – přípravky a mladší žáci, jedná se o 35 dětí, z čehož mám obrovskou radost. 9) Nabízí Vaše DDM zájmovou činnost i dětem se zdravotním postižením? Děti, které se k nám do DDM hlásí, vyplňují své zdravotní omezení do přihlášek, problémy týkající se poruch učení nám rodiče nechtějí moc sdělovat z různých důvodů, takže se velmi často stává, že na to přichází až vedoucí v průběhu kroužku víceméně nahodile, ale opravdu musím zdůraznit, že v současné době je těchto dětí hodně. 65
Zrovna na mém kroužku fotografování mám takové dvě dívky, při takto odborném kroužku je práce dost náročná. Jinak rozdíl mezi dítětem, které má nějaké to „dys“ se nám velmi často stírá, takže nám v současné době začínají číst špatně všechny děti, takže bych neřekl, že tyto děti v dnešní době tvoří, tak ohraničený soubor, jako třeba před deseti lety. Ty skupiny se k sobě bohužel přibližují. Dále dětí s ADHD je hodně, čím dál tím víc, řešíme to třeba i na táborech, kde nás samozřejmě rodiče o zdravotním stavu dětí informují, děti mají s sebou různé tabletky. Co se týká cukrovky, taky je těchto dětí poměrně dost. Na začátku kroužků tyto věci konzultujeme s rodiči a myslím si, že s tím rozhodně žádné problémy nemáme. V DDM je to nastaveno tak, že většinou sem chodí děti rádi a nezaměřují se na tu činnost, která jim dělá problém. 10) Pracuje DDM i s talentovanou mládeží? Pracuje, my jsme dokonce od loňského května u Národního institutu pro další vzdělávání, a děláme s talentovanými dětmi různé akce, výjezdy, ale musím se přiznat, že tato činnost je ještě v začátcích, není zaběhlá, ale zatím to vypadá, že by se mohla ujmout velmi dobře. Dále spolupracuje s německou mládeží, jedná se o společnost TANDEM (koordinační centrum česko-německých výměn mládeže) v Plzni. V Německu jsme se byli v prosinci podívat a mým snem je, abychom nakonec pořádali výměnné pobyty s německou mládeží. Problémem je samozřejmě jazyková vybavenost, ale Němci jsou s námi ochotni komunikovat v angličtině. 11) Jste z Vaší pozice ředitele DDM poptáván rodiči dětí se zdravotním postižením? Ne, nejsem. 12) Plní Vaše DDM některé z požadavků pro práci s dětmi se zdravotním postižením? Např. bezbariérovost některých prostor, proškolení personálu pro práci s dětmi se zdravotním postižením, snížený počet dětí v kroužku nebo jiné, … Oficiálně mám v současné době stanoveno minimálně 5 dětí v kroužku, ale máme asi 15 výjimek, pro kroužky flétny, kláves apod., kde je možné mít dětí méně. Bezbariérovost je trošku problém, protože město přemýšlelo, že by udělalo některé školy i nás bezbariérové, ale vázne to samozřejmě na financích, my bychom to rozhodně uvítali. Takže pokud máme tady dítě vozíčkáře, tak to řešíme tak, že ho prostě dva chlapi vyneseme nahoru, protože tyto děti většinou navštěvují naše kroužky počítačů. V každém 66
případě by to bylo zapotřebí, nebo alespoň výtah, protože DDM navštěvuje i spousta seniorů, protože tady děláme např. i kurzy počítačů pro seniory, takže bychom to využili i pro svoji hlavní činnost. Ale kroužky keramiky, zvířátkové a další, které jsou v přízemí, nejsou problém. Co se týká proškolení personálů, určitě školení obsahuje i speciálně pedagogickou část, ten blok toho našeho kurzu se skládá ze 4 částí a pracovníci získávají poznatky o volném čase, osobnosti pedagoga, je zde i psychologická část, pedagogický proces, realizace pedagogické akce apod. Takže naši externisté se následně stávají pedagogy, protože píšou i závěrečnou práci a dělají zkoušky před odbornou komisí. Musím se přiznat, že když jsme toto školení poprvé před rokem pořádali, tak jsme se toho docela báli, ale vzhledem k tomu, že se snažíme to školení pojmout zábavnou formou, tedy formou soutěží a her, tak školení mělo nakonec velmi pozitivní ohlas. Takže externisté pak získávají i praktický návod jak kroužek vést. Dále je tu školení BOZP, které vede dlouhou dobu pan Plecháček, a externisté se ho také samozřejmě ptají na důležité věci. Myslím, si tedy, že jako školské zařízení pro své zaměstnance děláme maximum, víc už asi ani udělat nelze. 13) Navštěvují Vaše kroužky děti se zdravotním postižením? Ano, navštěvují. Rodiče nás o tom informují a většinou si tedy vybírají činnosti, kde to zvládají, čili určitě dá se, nevidím v tom problém. Takže jak už jsem uváděl kroužky počítačové, zvířátkové, keramika apod. Samozřejmě děti s mentálním postižením, a že tady rozhodně jsou, vedoucí se jim musí věnovat zvlášť, dělí si je na skupiny. Pokud by tady byla na kroužku takovýchto dětí více než polovina, tak už by kroužek musel rozdělit na dva. Nebráním se tedy integraci dětí do zájmových útvarů, ale platí tady zásada, že dětí, které jsou bez postižení, tady musí být víc, alespoň 2/3. Protože to by pak integrace neměla smysl a věnovali bychom se pak spíše dětem, které mají postižení a děti které postižení nemají, by byly vlastně „ubližovány“. 14) O kolik osob a o jaké typy zdravotního postižení se jedná? Tady rozhodně platí to, že část lidí nám „uteče“ tím, že rodiče to prostě na tu přihlášku neuvedou, možná bych uvítal, kdyby taková věc byla povinná ze zákona uvádět, abychom se na to mohli připravit. Tady samozřejmě záleží na tom, o jaký se jedná rozsah, protože pokud dítě chodí do běžné základní školy, rodiče se takovou věcí nechtějí chlubit. Pokud se jedná o poruchy učení a podobně, což nás tak nezatěžuje, ale pokud by nám rodiče nesdělili, že dítě trpí např. cukrovkou, tak bych to vnímal jako obrovský problém. 67
Musím se ale přiznat, což mě opravdu šokuje, že když pořádáme třeba BESIP, kde jsou účastníky i děti z praktických škol, kde mají těch dětí ve třídě asi méně, jsou třeba na tu soutěž bezvadně připraveni, opravdu mnohem lépe než zdravé děti. Všechno zvládají, jízdu, značky, opravdu je to velké překvapení, ale co se pak týče toho našeho pomyslného rozevřeného vějíře, který otevřeme v běžném životě, tak tam samozřejmě ostatním dětem prostě nestačí. Ale v tom, co je na té škole naučí, dokážou být opravdu dobří.
Informace získané z databáze přihlášených dětí navštěvujících DDM ALFA Pardubice Nyní uvedu přehled informací získaných z databáze přihlášených dětí do kroužků ve školním roce 2014/2015. Z celkového počtu 2311 dětí má v přihlášce uvedeno nějaké zdravotní omezení respektive zdravotní postižení 84 dětí, což je 3,6 %. Na následujícím grafu je vyobrazen přehled jednotlivých typů vad. Graf č. 13: Procentuální zastoupení zdravotně postižených dětí v DDM ALFA Pardubice
19%
astma, alergie, atopický ekzém ADHD diabetes mellitus 1.typu
6%
porucha autistického spektra lehká mentální retardace vady pohybového aparátu
7% 60%
srdeční vady ostatní
1% 4% 2% 1%
68
Z grafu je patrné, že největší zastoupení mají astma, alergie a to včetně alergií na potraviny. V této skupině je také obsažen atopický ekzém. Druhou nejpočetnější skupinou jsou s 19% zastoupením lehké smyslové vady, především se jedná o vady zraku a sluchu, které nepatří mezi poruchy, kterými se tato práce zabývá, ale pro kompletnost je zde uvádím. Vady pohybového aparátu tvoří 3. největší skupinu svým zastoupením se sedmi procenty. Děti z této skupiny nejčastěji navštěvují kroužky, které nejsou zaměřeny na pohyb. Jedno dítě z této skupiny má špatnou pohyblivost dolních končetin a kroužky navštěvuje s asistentem, kterého si rodiče platí. Jedná se o kroužek výtvarný a železniční modeláře. U třech dětí byla uvedena porucha autistického spektra, tyto děti navštěvují kroužky se zaměřením na tvořivost nebo techniku (ručičky v hlíně, elektrotechnický a plastikový a letečtí modeláři). Jeden chlapec (12 let) s lehkou mentální retardací navštěvuje kroužek malý kutil – začátečníci. Tento kroužek je určen spíše pro mladší děti, ale vzhledem k typu postižení je zařazen do této skupiny. V celkovém zastoupení je pouze jedno procentní výskyt ADHD, což ale pravděpodobně nemusí odpovídat skutečnosti. 15) Řadu let pořádáte letní tábory, letos jedete do Nesměře. Je na Vašich táborech místo i pro děti se zdravotním postižením? Popřípadě, jaké s tím máte zkušenosti? Tady je to otázka toho, že bych tam těch dětí musel mít trochu víc, abych mohl otevřít třeba jeden oddíl, takže třeba 4-5,6 dětí, už není problém. Protože vyloženě integrovat jedno, dvě děti, to mi naruší celý ten program, ale pokud to bude tedy něco „většího“ vytvořím ten jeden oddíl a děti z něj budou dělat některé činnosti s námi a některé odděleně a bude to fungovat. Ale běžně míváme na táborech děti s ADHD- není to jednoduché, ale dají se integrovat, „dys“- také se dají v pohodě zaintegrovat, takže pokud se bude jednat o lehké postižení, jsme schopni je lehce integrovat. S dětmi, které s námi jezdí na tábor, jsme vlastně v kontaktu po celý rok, ať už formou kroužku, který u nás navštěvují, nebo pořádáme seznamovací akce před táborem. 16) Proč je podle Vás důležité, aby děti měly nějaký zájem? Filozofická otázka, kterou tady řeším už 20 let. Smích Po těch dvaceti letech, co tady pracuji, bezpečně poznám děti, které k nám chodí a které ne. Děti, které něco dělají, se učí mezi sebou komunikovat, mají lepší sociální návyky, komunikaci, vztahy, dostanou do života dar, který dál dokážou využít. Podle mě děti, které
69
přijdou ze školy domů a pak si sednou jen k tomu počítači, jsou podle mě plaché, nesvéprávné, nesamostatné, mají problémy s navázáním vztahů. To už tak dneska je, že když se děti spolu seznámí přes počítač, že už ani nepotřebují ten fyzický kontakt. Takže děti, které sem chodí, mají pak ten náboj do života, protože je něco zajímá, něco je baví, utvoří se nějakou představu o okolním světě a pak samozřejmě morálka. Než jste přišla, tak mi na kroužku přeběhla jedna holčička po trávě a já jí říkám: „Půjdeme tady po té cestě, protože ta tráva se musí přes tu zimu pořádně vyspat, odpočinout a ty když jí teď podupeš tak na ní budou pak pruhy, bude ošklivá a v létě si na ní těžko někdo něco zahraje.“ Učí se vnímat i věci kolem sebe, přírodu. Takže já kroužky vnímám tak, že v dětech chceme rozvíjet i další schopnosti a kompetence, které budou v tom životě potřebovat. Protože pro děti není důležité, co dělají (jaký kroužek, činnost), ale že něco dělají. Takže pokud střediska nebudou, budeme pak už léčit především následky. Taky za mnou chodí rodiče, že chtějí, aby jejich děti byly zaměstnané od pondělí do pátku, ale ty děti si potřebují taky někdy odpočinout, pohrát, mít čas pro sebe. Takže i když z hlediska DDM by pro mě bylo lepší říct jim, ať chodí sem a sem a tam, ale ty děti podle mě potřebují mít alespoň dva dny v tom týdnu volno. Já když mám tady děti na focení, tak mi začínají vidět svět úplně jinýma očima. Z holčičky, která byla smutná dva roky, je najednou veselá holka, má nápady, baví se, směje se na lidi, je úplně jinačí. Já ty děti třeba učím, aby oslovovaly i lidi na ulicích. Viděli jsme staré paní na lavičce a já říkám dětem: „Děti jdeme fotit.“ Děti je oslovily, pak si s nimi povídaly a pak se teprve začalo fotit. Najednou tady byla vazba děti a staří lidé. Takže ne jen, že fotily, ale komunikovaly se staršíma, uvědomily si, že jsou tady i starší, který najednou braly, že jsou s nimi rovny, to tady prostě musí být. Samozřejmě ne všude to jde. Co víc udělat, my starší už jsme ztracený, ale ty malé děti to je ten základ, ta práce s nimi.
3.5.2 Analýza rozhovoru s ředitelem DDM ALFA Pardubice – zhodnocení Dotazovaný má v oboru dlouholetou praxi. Na dotaz jak dlouho vykonává funkci ředitele DDM ALFA, odpovídá: „Ve funkci ředitele DDM ALFA působím od 1. 9. 2006 a ředitelem DDM ALFA a DDM DELTA jsem od 1. 1. 2014.“ Dotazovaný předtím pracoval jako vedoucí oddělení, takže má zkušenosti i s vedením oddělení, na dotaz jaké oddělení jste měl na starosti a jaké kroužky jste vedl, odpovídá: „Na starosti jsem měl oddělení techniky, které mělo 450-500 dětí, zhruba 40 kroužků a vedl jsem kroužky hokejbalu, počítačů a šachy.“ Na otázku jaké kroužky 70
vedete v současné době, odpovídá: „V současné době vedu dva kroužky fotografování – pro začátečníky a pro pokročilé.“ Dále jsem se ptala, jaký studijní program má vystudovaný, odpověď: „Vystudovanou mám speciální pedagogiku v Litomyšli (vyšší odborná škola) a na vysoké škole jsem studoval historii.“ Z odpovědi je zřejmé, že dotazovaný má přehled v problematice týkající se speciální pedagogiky. Na otázku, zda nabízí DDM ALFA zájmovou činnost i dětem se zdravotním postižením, odpovídá: „Děti, které se k nám do DDM hlásí, vyplňují své zdravotní omezení do přihlášek, problémy týkající se poruch učení nám rodiče nechtějí moc sdělovat z různých důvodů, takže se velmi často stává, že na to přichází až vedoucí v průběhu kroužku víceméně nahodile, ale opravdu musím zdůraznit, že v současné době je těchto dětí hodně.“ Dotazovaný dodává: „Na začátku kroužků tyto věci konzultujeme s rodiči a myslím si, že s tím rozhodně žádné problémy nemáme. V DDM je to nastaveno tak, že většinou sem chodí děti rádi a nezaměřují se na tu činnost, která jim dělá problém.“ Z odpovědi jasně vyplývá, že DDM ALFA se čím dál častěji setkává s dětmi se zdravotním postižením a snaží se jim vždy vyhovět, jak je to jen možné. Před zahájením kroužku se konzultují možné problémy s rodiči. Z rozhovoru ale také vyplývá, že někdy rodiče zdravotní omezení do přihlášky nevyplní a z toho pak mohou vznikat problémy. DDM ALFA Pardubice pracuje nejen s dětmi se zdravotním postižením, ale i s talentovanou mládeží, ale jak sám dotazovaný odpovídá, tato činnost je obecně teprve v začátcích: „Pracuje, my jsme dokonce od loňského května u Národního institutu pro další vzdělávání a děláme s talentovanými dětmi různé akce, výjezdy, ale musím se přiznat, že tato činnost je ještě v začátcích, není zaběhlá, ale zatím to vypadá, že by se mohla ujmout velmi dobře. Dále spolupracuje s německou mládeží, jedná se o společnost TANDEM (koordinační centrum česko-německých výměn mládeže) v Plzni. V Německu jsme se byli v prosinci podívat a mým snem je, abychom nakonec pořádali výměnné pobyty s německou mládeží. Problémem je samozřejmě jazyková vybavenost, ale Němci jsou s námi ochotni komunikovat v angličtině.“ Na dotaz, zda je dotazovaný z pozice ředitele poptáván rodiči dětí se zdravotním postižením odpovídá jasně: „Ne nejsem.“ DDM ALFA má celé září vyhrazené jen pro nábory dětí, takže rodiče mohou kdykoliv během dne přijít a s vedoucími oddělení řešit vhodnost konkrétního kroužku pro své dítě.
71
Při otázce zda, plní DDM ALFA některé z požadavků pro práci s dětmi se zdravotním postižením, jsme řešili hlavně otázku nejnižšího počtu dětí v kroužku, snížený počet dětí v kroužku, bezbariérovost a proškolení personálu. Snížený počet dětí v kroužku: „Oficiálně mám v současné době stanoveno minimálně 5 dětí v kroužku, ale máme asi 15 výjimek, pro kroužky flétny, kláves apod., kde je možné mít dětí méně.“ Bezbariérovost: „Bezbariérovost je trošku problém, protože město přemýšlelo, že by udělalo některé školy i nás bezbariérové, ale vázne to samozřejmě na financích, my bychom to rozhodně uvítali. Takže pokud máme tady dítě vozíčkáře, tak to řešíme tak, že ho prostě dva chlapi vyneseme nahoru, protože tyto děti většinou navštěvují naše kroužky počítačů. V každém případě by to bylo zapotřebí, nebo alespoň výtah, protože DDM navštěvuje i spousta seniorů, protože tady děláme např. i kurzy počítačů pro seniory, takže bychom to využili i pro svoji hlavní činnost. Ale kroužky keramiky, zvířátkové a další, které jsou v přízemí, nejsou problém.“ Proškolení personálu: „Co se týká proškolení personálů, určitě školení obsahuje i speciálně pedagogickou část, ten blok toho našeho kurzu se skládá ze 4 částí a pracovníci získávají poznatky o volném čase, osobnosti pedagoga, je zde i psychologická část, pedagogický proces, realizace pedagogické akce apod. Takže naši externisté se následně stávají pedagogy, protože píšou i závěrečnou práci a dělají zkoušky před odbornou komisí. Musím se přiznat, že když jsme toto školení poprvé před rokem pořádali, tak jsme se toho docela báli, ale vzhledem k tomu, že se snažíme to školení pojmout zábavnou formou, tedy formou soutěží a her, tak školení mělo nakonec velmi pozitivní ohlas. Takže externisté pak získávají i praktický návod jak kroužek vést. Dále je tu školení BOZP, které vede dlouhou dobu pan Plecháček, a externisté se ho také samozřejmě ptají na důležité věci. Myslím, si tedy, že jako školské zařízení pro své zaměstnance děláme maximum, víc už asi ani udělat nelze.“ Na otázku, zda navštěvují kroužky i děti se zdravotním postižením, odpovídá ředitel jednoznačně: „Ano, navštěvují. Rodiče nás o tom informují a většinou si tedy vybírají činnosti, kde to zvládají, čili určitě dá se, nevidím v tom problém. Takže jak už jsem uváděl kroužky počítačové, zvířátkové, keramika apod. Samozřejmě děti s mentálním postižením, a že tady rozhodně jsou, vedoucí se jim musí věnovat zvlášť, dělí si je na skupiny. Pokud by tady byla na kroužku takovýchto dětí více než polovina, tak už by kroužek musel rozdělit na dva. Nebráním se tedy integraci dětí do zájmových útvarů, ale platí tady zásada, že dětí, které jsou bez postižení, tady musí být víc, alespoň 2/3. Protože 72
to by pak integrace neměla smysl a věnovali bychom se pak spíše dětem, které mají postižení a děti které postižení nemají, by byly vlastně „ubližovány.“ Otázka, o kolik osob a o jaké typy zdravotního postižení se jedná? „Tady rozhodně platí to, že část lidí nám „uteče“ tím, že rodiče to prostě na tu přihlášku neuvedou, možná bych uvítal, kdyby taková věc byla povinná ze zákona uvádět, abychom se na to mohli připravit. Tady samozřejmě záleží na tom, o jaký se jedná rozsah, protože pokud dítě chodí do běžné základní školy, rodiče se takovou věcí nechtějí chlubit. Pokud se jedná o poruchy učení a podobně, což nás tak nezatěžuje, ale pokud by nám rodiče nesdělili, že dítě trpí např. cukrovkou, tak bych to vnímal jako obrovský problém.“ Z přehledu informací získaných z databáze přihlášených dětí navštěvujících DDM ALFA Pardubice vyplývá, že z celkového počtu 2311 dětí má v přihlášce uvedeno nějaké zdravotní omezení respektive zdravotní postižení 84 dětí, což je 3,6 %. V celkovém zastoupení je pouze jedno procentní výskyt ADHD, což ale pravděpodobně nemusí odpovídat skutečnosti. Domnívám se, že skutečný výskyt ADHD a např. i poruch učení, které se na přihláškách vůbec neobjevily, může být několikanásobně vyšší. Důvodem této nepřesnosti je zřejmě fakt, že informace ohledně těchto poruch rodiče na přihlášku často neuvedou. O této situaci, se v našem rozhovoru na začátku odpovědi na otázku číslo 14, také ředitel DDM ALFA zmínil. Dotazovaný shrnuje situaci v poslední kladené otázce, proč je podle Vás důležité, aby měly děti nějaký zájem: „Děti, které něco dělají, se učí mezi sebou komunikovat, mají lepší sociální návyky, komunikaci, vztahy, dostanou do života dar, který dál dokážou využít. Podle mě děti, které přijdou ze školy domů a pak si sednou jen k tomu počítači, jsou podle mě plaché, nesvéprávné, nesamostatné, mají problémy s navázáním vztahů. To už tak dneska je, že když se děti spolu seznámí přes počítač, že už ani nepotřebují ten fyzický kontakt. Takže děti, které sem chodí, mají pak ten náboj do života, protože je něco zajímá, něco je baví, utvoří se nějakou představu o okolním světě a pak samozřejmě morálka.“ „Já když mám tady děti na focení, tak mi začínají vidět svět úplně jinýma očima. Z holčičky, která byla smutná dva roky, je najednou veselá holka, má nápady, baví se, směje se na lidi, je úplně jinačí.“ „Já ty děti třeba učím, aby oslovovaly i lidi na ulicích. Viděli jsme staré paní na lavičce a já říkám dětem: „Děti jdeme fotit.“ Děti je oslovily, pak si s nimi povídaly a pak se teprve začalo fotit. Najednou tady byla vazba děti a staří lidé. Takže ne jen, že fotily, ale komunikovaly se staršíma, uvědomily si, že jsou tady i starší, který najednou braly, že jsou 73
s nimi rovný, to tady prostě musí být. Samozřejmě ne všude to jde. Co víc udělat, my starší už jsme ztracený, ale ty malé děti to je ten základ, ta práce s nimi.“ Myslím si, že je dobře, že nejen ředitel DDM, ale i někteří rodiče dětí z dotazníkového šetření vidí situaci stejně. Je jedno, zda jsou děti zdravé nebo zdravotně postižené, důležité je, aby měly kontakt s vrstevníky, učily se jak se k sobě chovat, komunikovat, rozvíjely své schopnosti, dovednosti, osobnost a aby si vytvořily nějakou představu o okolním světě. DDM ALFA nabízí zájmovou činnost jak dětem zdravým, tak dětem se zdravotním postižením. Děti se zdravotním postižení navštěvují v DDM různorodé zájmové útvary. Každý případ integrace se řeší individuálně s vedoucím oddělení, popřípadě s vedoucím kroužku.
3.6 Diskuze, shrnutí V úvodu praktické části byla provedena analýza nabídky jednotlivých zařízení s cílem vytvořit souhrnný přehled zájmových činností, které tyto organizace nabízejí. Tyto informace jsou doplněny stručnou charakteristikou jednotlivých zařízení. Z přehledu nabídky vyplynulo, že všechna zařízení kromě DDM nabízejí zájmovou činnost spíše jako určitý doplněk své práce a nemohou konkurovat nabídce DDM. Dále bylo provedeno dotazníkové šetření s cílem ověřit, jakou nabídku rodiče volí, jaký o ní mají přehled a s jakými překážkami se při jejím výběru setkávají. S vynaložením přiměřeného úsilí se podařilo rozdat 200 dotazníků, z nichž se vrátilo pouze 71. Což je poměrně málo, zvláště pokud uvážíme, že dotazníky byly předávány cíleně jen respondentům s dětmi se zdravotním postižením. Důvodem je určitá nespolehlivost a neochota ke spolupráci, jak ze strany respondentů, tak vedení zařízení. Důsledkem toho výzkumný vzorek obsahuje poměrně malý podíl dětí integrovaných do běžných základních škol, u kterých můžeme předpokládat, že budou více využívat nabídky DDM, na kterou se tato práce zaměřuje. Proto jsou výzkumné vzorky a jejich zpracování pro otázky číslo 8 a 10, rozděleny na dva soubory podle typu zařízení, které navštěvují. Také se evidentně projevila určitá lenost respondentů odpovídat v dotazníku na otevřené otázky. Bylo by lepší, pro příště dotazník zjednodušit, snížit počet otázek a minimalizovat otázky otevřené. I tak se domnívám, že přes poměrně malý výzkumný vzorek, výsledky jednotlivých šetření odpovídají předpokladům a jsou logicky odůvodnitelné.
74
Výsledky dotazníkového šetření jsou pro jednotlivé skupiny otázek znázorněny v grafech. Nejprve byla provedena souhrnná analýza výzkumného vzorku podle typu zdravotního postižení. I zde se projevil určitý deficit dětí integrovaných do běžných základních škol, protože jsou zde z 46% zastoupeny různé stupně mentální retardace. Výsledky zpracování další skupiny otázek se dotýkaly subjektivních názorů rodičů na přínosy a kritéria volby volnočasových aktivit dětí. Nejčastější odpovědí na dotaz přínosu volnočasových aktivit byl sociální kontakt, odpovědělo tak přes 40% respondentů. Teprve na druhém místě respondenti uvádí smysluplné trávení volného času. Domnívám se, že zdravotní postižení může přispět k určité izolaci od většinové společnosti. Bylo by proto zajímavé toto šetření provést u vzorku intaktní populace a porovnat ho. Pozitivním zjištěním bylo, že většina rodičů (70%) volí volnočasové aktivity svých dětí podle jejich přání či zájmu. Z další části dotazníkového šetření vyplynulo, že děti navštěvující běžnou základní školu více využívají nabídky volnočasových aktivit mimo školu a naopak děti nenavštěvující běžnou základní školu prioritně využívají nabídky školy. Dále byly uvedeny přehledy navštěvovaných typů volnočasových aktivit podle zaměření a zastoupení. Poslední skupina otázek byla zaměřena na informovanost rodičů o nabídce volnočasových aktivit v jejich okolí a na případné překážky bránící v navštěvování kroužků jejich dětmi. V informovanosti rodičů jsou značné rezervy, nejčastěji zmiňovanou překážkou pro navštěvování kroužků je potřeba přítomnosti asistenta, která je patrně v mnoha případech finančně nedostupná. V závěru praktické části je uveden rozhovor s ředitelem DDM ALFA Pardubice a jeho následná analýza, která doplňuje výsledky šetření informacemi i z pohledu druhé strany. Rozhovor přináší nejen souhrnné informace o organizaci, ale také poukazuje na skutečnost, že DDM nabízí volnočasové aktivity jak dětem zdravým, tak dětem se zdravotním postižením. Pouze je potřeba řešit každý případ individuálně. Důkazem o navštěvování DDM zdravotně postiženými je přehled zpracovaný z aktuální databáze přihlášených dětí v DDM. Závěrem lze konstatovat, že všechny tři výzkumné cíle byly splněny.
75
Závěr Volný čas má v dnešní době velký význam, jak pro děti intaktní, tak pro děti se zdravotním postižením. Školní i mimoškolní volnočasové aktivity působí do určité míry jako prevence proti sociálně patologickým jevům, proto si troufám říci, že kvalitním trávení volného času je přínosné pro obě tyto skupiny dětí. Bakalářská práce se zabývá nabídkou volnočasových aktivit v Domě dětí a mládeže ALFA Pardubice pro osoby se zdravotním postižením. V teoretické části jsou definovány pojmy volný čas a výchova mimo vyučování. Dále jsou popsány instituce pro výchovu mimo vyučování a jejich význam ve vztahu k prevenci rizikového chování dětí a mládeže. Následně jsou uvedeny klasifikace mentálního a tělesného postižení, specifické potřeby osob s tímto typem zdravotního postižení a možnosti jejich zařazování do volnočasových aktivit. Praktická část ověřuje, zda jednotlivé organizace nabízejí osobám se zdravotním postižením zájmovou činnost, za jakých podmínek a zda je o tyto aktivity zájem. Nejprve je zpracován přehled současné nabídky volnočasových aktivit vybraných zařízení. Dotazníkovým šetřením jsou zjišťovány preference výběru volnočasových aktivit, aspekty přínosů a překážky bránící ve využívání volnočasových aktivit zdravotně postiženými. Výsledky šetření jsou zpracovány do grafů a okomentovány. Pozitivním zjištěním je, že většina rodičů, celých 70%, volí volnočasové aktivity svých dětí podle jejich přání nebo zájmu. Z další části dotazníkového šetření vyplynulo, že děti navštěvující běžnou základní školu více využívají nabídky volnočasových aktivit mimo školu a naopak děti nenavštěvující běžnou základní školu prioritně využívají nabídky školy. Dále byly uvedeny přehledy navštěvovaných typů volnočasových aktivit podle zaměření a zastoupení. V závěru práce je uveden rozhovor s ředitelem Domu dětí a mládeže ALFA Pardubice a jeho následný rozbor, který doplňuje výsledky šetření i informacemi z pohledu druhé strany.
76
Seznam diagramů a grafů Diagram č. 1: Předmět somatopedie Diagram č. 2: Schéma dělení obrn Graf č. 1: Zastoupení jednotlivých typů zdravotních postižení Graf č. 2: Proč rodiče považují volnočasové aktivity za potřebné Graf č. 3: Kritéria volby volnočasových aktivit Graf č. 4: Co očekávají rodiče od volnočasových aktivit Graf č. 5: Jakou nabídku respondenti volí Graf č. 6: Jakou nabídku volí respondenti nenavštěvující běžnou základní školu Graf č. 7: Jakou nabídku volí respondenti navštěvující běžnou základní školu Graf č. 8: Navštěvované typy volnočasových aktivit při škole Graf č. 9: Typy volnočasových zařízení, které navštěvují děti mimo školu Graf č. 10: Navštěvované typy volnočasových aktivit mimo školu Graf č. 11: Spokojenost rodičů s nabídkou volnočasových aktivit organizací Graf č. 12: Překážky bránící v navštěvování kroužků dětmi se zdravotním postižením Graf č. 13: Procentuální zastoupení zdravotně postižených dětí v DDM ALFA Pardubice
77
Seznam použitých zkratek ADHD – Deficit pozornosti s hyperaktivitou DDM ALFA – Dům dětí a mládeže ALFA DMO – Dětská mozková obrna LENTILKA – Dětské rehabilitační centrum LENTILKA LMD – Lehká mozková dysfunkce RIC – Rodinné integrační centrum SK – Sportovní klub ZŠ – Základní škola ZUŠ – Základní umělecká škola
78
Seznam použité literatury Knižní zdroje: 1) DLOUHÁ, Jana a kol. Úvod do psychopedie. 1. vyd. Hradec Králové: GAUDEAMUS, 2011, 94 s. ISBN 978-80-7435-122-8. 2) FISCHER, Slavomil a ŠKODA, Jiří. Speciální pedagogika. 1. vyd. Praha: TRITON, 2008, 205 s. ISBN 978-80-7387-014-0. 3) GAVORA, Peter. Úvod do pedagogického výzkumu. 2. vyd. Brno: Paido, 2010, 259 s. ISBN 978-80-7315-185-0. 4) HÁJEK, Bedřich a HOFBAUER, Břetislav a PÁVKOVÁ, Jiřina. Pedagogické ovlivňování volného času. 2. vyd. Praha: Portál, 2011, 239 s. ISBN 978-80-262-0030-7. 5) HOFBAUER, Břetislav. Děti, mládež a volný čas. 1. vyd. Praha: Portál, 2004, 176 s. ISBN 80-7178-927-5. 6) JANKOVSKÝ, Jiří. Etika pro pomáhající profese. 1. vyd. Praha: Triton, 2003, 223 s. ISBN 80-7254-329-6. 7) KNOTOVÁ, Dana. Pedagogické dimenze volného času. Brno: Paido, 2011, 101 s. ISBN 978-80-7315-223-9. 8) MATĚJČEK, Zdeněk a POKORNÁ, Marie. Radosti a strasti: předškolní věk, mladší školní věk, starší školní věk. 1. vyd. Jinočany: H+H, 1998, 205 s. ISBN 80-86022-21-8. 9) MATĚJČEK, Zdeněk. Psychologie nemocných a zdravotně postižených dětí. 3. vyd. Jinočany: H+H, 2001, 147 s. ISBN 80-86022-92-7. 10) MONATOVÁ, Lili. Pedagogika speciální. 1. vyd. Brno: OL PRINT, 1995, 199 s. ISBN 80-210-1009-6. 11) NEWMAN, Sarah. Hry a činnosti pro vývoj dítěte s postižením. 1. vyd. Praha: Portál, 2004, 167 s. ISBN 80-7178-872-4. 12) NOVOTNÁ, Marie a KREMLIČKOVÁ, Marta. Kapitoly ze speciální pedagogiky pro učitele. 1. vyd. Praha: SPN, 1997, 115 s. ISBN 80-95937-60-3. 13) OPATŘILOVÁ, Dagmar a ZÁMEČNÍKOVÁ, Dana. Somatopedie: Texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido, 2007, 123 s. ISBN 978-80-7315-137-9. 14) PÁVKOVÁ, Jiřina a kol. Pedagogika volného času. 3. vyd. Praha: Portál, 2002, 231 s. ISBN 80-7178-711-6. 15) PIPEKOVÁ, Jarmila (ed.). Kapitoly ze speciální pedagogiky. 2. vyd. Brno: Paido, 2006, 404 s. ISBN 80-7315-120-0.
79
16) RENOTIÉROVÁ, Marie. Somatopedické minimum. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého Olomouc, 2003, 87 s. ISBN 80-244-0532-6. 17) SKORUNKOVÁ, Radka. Základy vývojové psychologie. 1. vyd. Hradec Králové: GAUDEAMUS, 2013, 159 s. ISBN 978-80-7435-253-9. 18) ŠVARCOVÁ, Iva. Mentální retardace. 2. vyd. Praha: Portál, 2003, 187 s. ISBN 807178-821-X. 19) VAŠUTOVÁ, Maria. Pedagogické a psychologické problémy dětství a dospívání. 1. vyd. Ostrava: REPRONIS, 2005, 280 s. ISBN 80-7042-691-8. 20) VÁŽANSKÝ, Mojmír. Základy pedagogiky volného času. 2. vyd. Brno: Print-Typia, 2001, 175 s. ISBN 80-86384-00-4. 21) VESELÁ, Jana. Kapitoly ze sociální pedagogiky. 1. vyd. Pardubice: Tiskařské středisko Univerzity Pardubice, 2006, 210 s. ISBN 80-7194-864-0. 22) VÍTKOVÁ, Marie. Somatopedické aspekty. 2. vyd. Brno: Paido, 2006, 302 s. ISBN 80-7315-134-0. Zákony a vyhlášky: Vyhláška č. 74/2005 Sb. o zájmovém vzdělávání. [online] [cit. 2014-12-29]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/dokumenty/vyhlaska-c-74-2005-sb-1 Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) v platném znění. [online] [cit. 2014-12-29]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/dokumenty/novela-skolskeho-zakona-vyklady-a-informace Internetové zdroje: Dům dětí a mládeže ALFA. [online] [cit. 2015-01-15]. Dostupné z: http://www.ddmalfa.cz/alfa/o-nas/o-nas http://www.ddmalfa.cz/alfa/krouzky-prihlasky-skolni-rok-2014-2015/letak-ke-stazeni Základní škola praktická a mateřská škola speciální Pardubice, A. Krause. [online] [cit. 2015-02-08]. Dostupné z: http://www.skolakr.cz/vzdelavaci-program-skoly http://www.skolakr.cz/rozvrh-hodin Speciální mateřská škola, základní škola a praktická škola Pardubice. [online] [cit. 201502-08]. Dostupné z: http://www.zsdonoveho.cz/charakteristika-skoly 80
Základní škola a Praktická škola SVÍTÁNÍ, o.p.s. [online] [cit. 2015-02-08]. Dostupné z: http://svitani.cz/kategorie-89&clanek-166-charakteristika-organizace-poslani Pardubický svět. [online] [cit. 2015-02-08]. Dostupné z: http://www.pardubice.cz/zpravy/spolecnost/chybi-krouzky-pro-deti-se-zdravotnimpostizenim/ Dětské rehabilitační centrum LENTILKA. [online] [cit. 2015-02-08]. Dostupné z: http://drclentilka.cz/index.php/aktivity http://drclentilka.cz/index.php/komplexni-pece Základní škola Pardubice – Polabiny, Npor. Eliáše 344. [online] [cit. 2015-02-08]. Dostupné z: http://zspol3.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=12:proc-zvolit-nasizs&catid=10:mohlo-by-vas-zajimat&Itemid=158 http://zspol3.cz/index.php?option=com_phocadownload&view=category&id=9:aktualniskolni-rok&Itemid=150 Základní škola Štefánikova Pardubice. [online] [cit. 2015-02-08]. Dostupné z: http://www.zsstefanikova-pce.cz/index.php/sample-sites-2/krouzky http://www.zsstefanikova-pce.cz/index.php/home/o-skole Základní škola Polabiny 1 Pardubice. [online] [cit. 2015-02-24]. Dostupné z: http://www.zspolabiny1.cz/skola/aktualni-skolni-rok/nabidka-zajmovych-krouzku.html http://www.zspolabiny1.cz/ Základní škola Polabiny 2, Prodloužená 283, Pardubice. [online] [cit. 2015-02-28]. Dostupné z: http://www.zsprodlouzenapce.cz/zajmove-krouzky-ve-skole http://www.zsprodlouzenapce.cz/component/content/article/58-titulka/45-proc-si-vybratnasi-skolu
81
Seznam příloh Příloha A: Dotazník pro rodiče
82
Příloha A: Dotazník pro rodiče Vážení rodiče, dovoluji si Vás oslovit a poprosit o vyplnění krátkého dotazníku, který jsem vypracovala pro účely mé závěrečné práce studia na VŠ. Informace získané tímto dotazníkem, jsou anonymní a poslouží pro výzkum problematiky volnočasových aktivit pro děti se zdravotním postižením. Předem Vám děkuji za spolupráci Radka Dvořáková 1. Pohlaví Vašeho dítěte: a) Chlapec b) Dívka 2. Věk Vašeho dítěte: ………………… 3. Jakým typem zdravotního omezení (postižení) Vaše dítě trpí? Prosím uveďte (např. ADHD, Diabetes mellitus 1. typu, DMO-diparetická forma apod.)…………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………. 4. Je pro Vás důležité, aby Vaše dítě navštěvovalo nějakou volnočasovou aktivitu? Pokud ano, tak proč? ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… 5. Podle jakých kritérií ji volíte? ..……………………………………………………………………………………… ….…………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………. 6. Co očekáváte od volnočasových aktivit? ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………
7. Dítě v současnosti navštěvuje: a) Mateřskou školu běžného typu b) Mateřskou školu jiného typu popř. Dětské rehabilitační centrum apod. c) Základní školu běžného typu (formou individuální/skupinové integrace) d) Základní školu praktickou e) Jiné zařízení (prosím doplňte): …………………………………………………….. ……………………………………………………………………………………… 8. Navštěvuje Vaše dítě zájmové kroužky při škole, do které dochází? a) Ano b) Ne 9. Pokud jste na předchozí otázku odpověděli ANO, prosím vyplňte. Zaškrtněte z nabízených možností všechny typy volnočasových aktivit, kterých se Vaše dítě při škole účastní a uveďte konkrétní aktivitu (např. sportovní kroužek – fotbal): a) Sportovní kroužek -………………………………………………………………….. b) Výtvarný/rukodělný kroužek -…………………………………………………......... c) Hudební kroužek -…………………………………………………………………… d) Pracovně-technický kroužek -……………………………………………………….. e) Jazykový kroužek - ………………………………………………………………….. f) Přírodovědný kroužek - ……………………………………………………………... g) Jiný (prosím vypište)………………………………………………………………… 10. Navštěvuje Vaše dítě zájmové kroužky mimo školu, do které dochází? a) Ano b) Ne 11. Pokud jste na předchozí otázku odpověděli ANO, odpovězte prosím na otázky č. 11, 12. Jaký typ volnočasového zařízení Vaše dítě navštěvuje: a) Dům dětí a mládeže (DDM) b) Jiné (např. ZUŠ, Oddíl Junáka, Sokol apod.) Prosím vypište……………………………………………………………………….
12. Zaškrtněte z nabízených možností, všechny typy volnočasových aktivit, kterých se Vaše dítě účastní organizovaně mimo školu (např. v DDM, ZUŠ, apod.) a uveďte konkrétní aktivitu (např. sportovní kroužek – fotbal): a) Sportovní kroužek - …………………………………………………………………. b) Výtvarný/rukodělný kroužek - ……………………………………………………… c) Hudební kroužek - ………………………………………………………………….. d) Pracovně-technický kroužek - ………………………………………………………. e) Jazykový kroužek - ………………………………………………………………….. f) Přírodovědný kroužek - ……………………………………………………………... g) Jiný (prosím vypište)………………………………………………………………… 13. Jste spokojeni s nabídkou volnočasových aktivit organizací ve Vašem okolí? a) Ano b) Ne c) Nevím (nemám v nabídce přehled) 14. Znáte nabídku kroužků a jiných aktivit zdejších Domů dětí a mládeže? a) Ano b) Ne 15. Setkali jste se s nějakými překážkami bránícími v navštěvování kroužků Vaším dítětem? a) Ne b) Ano - prosím uveďte jaké a kde (např. bezbariérovost v DDM, potřeba asistenta apod.) …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………
