MOŽNOSTI ROZVOJE ÚZEMÍ

MOŽNOSTI ROZVOJE ÚZEMÍ Základní mezioborová studie

Kraj Zlínský a Olomoucký – Horní Moštěnice, Přestavlky, Němčice, Stará ves, Kostelec u Holešova, Roštění

OBSAH





1. ÚVOD 2. SLOVNÍČEK POJMŮ 3. POPIS PRACOVNÍ METODY STUDIE 4. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA OBLASTI

3 5 8 9



4.1 Obecné zhodnocení lokality 4.2 Potenciál lokality z hlediska možnosti rozvoje 4.3 Historie lokality 4.4 Charakter krajiny 4.5 Urbanistický charakter lokality 4.6 Strukturální charakteristiky jednotlivých obcí 4.6.1 Přerovská obce 4.6.2 Kroměřížská obce

9 10 11 12 13 14 14 15



4.7 Přehled celků územní spolupráce a místních aktérů

18

5. SEZNAM NALEZENÝCH POTENCIÁLŮ 6. ČLENOVÉ VÝZKUMNÉHO TÝMU A KONTAKTY

22 31

2|

1. ÚVOD Předkládaná zpráva je výsledkem práce odborníků v různých oborech – antropologii a sociální geografii, geobotanice a architektuře. Každý z odborníků zkoumal dané území z perspektivy svého oboru a snažil se nalézt to, co zde nazýváme „rozvojový potenciál území” – tedy příležitost pro další rozvoj obce, kritický moment či problém, kterému je potřeba se věnovat, nebo prostě jenom „prázdné místo“ na mapě obce, které poskytuje prostor pro vytvoření něčeho nového. Výzkum byl realizován v rámci projektu „Pracovní návyky jako komplex individuálního poradenství, cíleného zaškolení, aktivizace místních aktérů a rozvoje potenciálu vybraných lokalit“ (reg. č. CZ.1.04/2.1.00/03.00018), který realizuje Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí, a který je podpořen finančními prostředky z Evropského sociálního fondu v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu. Naším primárním záměrem tedy bylo soustředit se na takové potenciály, které mohou vést k tvorbě nových pracovních míst. Vývoj z poslední doby ukazuje, že se nelze spoléhat pouze na vnější zdroje vytváření pracovních příležitostí. Pro nové pracovní příležitosti s předpokladem udržitelnosti je nutno obrátit pozornost také dovnitř společenství českých a moravských obcí a pokusit se využít potenciálů, které toto prostředí někdy nikoliv zcela viditelně má. Abychom mohli důkladně porozumět strukturálním příčinám nezaměstnanosti v jednotlivých regionech a pokusit se nalézt pro ně „lék“, musíme zaměřit pozornost zpět dovnitř lokality, obce, komunity, k formálním i neformálním skupinám občanů i k jednotlivcům. Jako efektivní se ukazuje posílení sebevědomí u nezaměstnaných občanů, stejně jako u otevřených podnikatelů (či podnikavců). Zkušenosti i závěry našich analýz napovídají, že tím, co po letech stagnace může vytvořit nové výzvy, je komunitní rozvoj vedený důsledně zdola, tedy od jednotlivců a drobných každodenních potřeb, které definují jejich životy. Cílem této studie i cílem projektu „Pracovní návyky“ proto bylo zaměřit se detailně na studované oblasti a pokusit se odhalit právě tyto artikulované či neartikulované potřeby. Potenciál pro rozvoj oblasti hledáme v lokálních souvislostech – v krajině a její morfologii, v architektonických či urbanistických možnostech, které poskytují obce, v údajích o demografické struktuře obyvatel, v historii místa a jeho identity a především v obyvatelích samotných. Takto nalezené nové výzvy jsou často spojené s lokálním komunitním rozvojem. V mnoha modelových případech v této situaci nejsou podnikaví a kreativní jednotlivci sami, nýbrž mají podporu místních institucí, především pak radnic či krajských poboček různých úřadů. Tam, kde se podařilo nastartovat udržitelné projekty, je často nejen jasné, ale i měřitelné, že rozvoj, který sociální družstva či ekologické farmy rozpohybovaly, daleko přesáhl původní projektové plány. Vedle ekologické farmy se tak například objevuje řemeslná dílna, družstvo provozující sociální podnik přibírá turistické a ubytovací služby. Vedle ekologické drůbeží farmy roste králičí farma, vedle zase rodinné brašnářství. V ojedinělých případech se objevují alternace sociálních služeb v blízkém okolí založené na lidské solidaritě povýšené dobrým nápadem na komplexní pracovní místo. Tam, kde se podaří propojit myšlenku s konkrétními kolektivy, kde je vůle ke spolupráci mezi občanským a politickým sektorem, tam už většinou chybí jen finanční zdroje. Ty jsou ovšem často poměrně snadno dosažitelné, pokud se někdo vyzná v dotačních titulech a grantové politice státních i evropských institucí. Co když ale nápady doutnají, diskuse se pomalu rozjíždí, ale žádné konkrétní aktivity či spolupráce zatím nenastaly? Zde je prostor pro projekt Pracovní návyky. Naším cílem je na základě námi provedených mezioborových analýz navrhovat konkrétní opatření vedoucí k rozvoji identifikovaného potenciálu území a přímo či nepřímo tak napomoci tvorbě nových pracovních míst.

3|

V následujícím textu nejdříve stručně vysvětlíme pracovní přístupy všech specialistů zapojených do projektu, vysvětlíme základní pojmy a následně představíme základní charakteristiku oblasti očima jednotlivých vědních disciplín. Přílohou textu je seznam všech potenciálů rozvoje území, které specialisté projektu „Pracovní návyky“ na daném území nalezli. Seznam byl z důvodu ochrany soukromí částečně anonymizován. Stejně tak je potřeba zdůraznit, že zdaleka ne všechny potenciály přímo generují pracovní místo či ekonomický zisk. V některých případech tomu tak je, ale jinde se jedná skutečně pouze o popis potenciálně zajímavého fenoménu, který vyžaduje dlouhodobou a strukturovanou práci s krajinou či lidmi, aby se plně rozvinul. Vycházíme ale z toho, že rozvoj je potřeba uchopit komplexně a nelze nárazově podporovat jednotlivce či řešit problémy vytržené z kontextu, aniž bychom se věnovali práci s celým komunitním prostředím, společenskou strukturou a ekosystémem oblasti.

4|

2. SLOVNÍČEK POJMŮ Obecné termíny používané ve studii Potenciál: Potenciálem zde myslíme především „příležitost pro oživení, kultivaci anebo rozvoj oblasti“. Potenciálem může být nevyužitý zdroj, třeba zanedbané místní kino, které může sloužit novému účelu nebo historická pastevní krajina, kde lze pastvu znovu obnovit. Podobně třeba sad ležící ladem může ukrývat bohatství v podobě starých krajových odrůd ovocných stromů. Jednotliví specialisté se snažili vyhledávat potenciály tak, aby jejich popisem zároveň definovali, jakou příležitost nabízí. Například zanedbanou krajinu na periferii města nazýváme potenciálem proto, že v případě, že se jí někdo začne věnovat, zprůchodní okraje města pro místní občany a vytvoří příležitost pro jejich zapojení do péče o veřejný prostor, popřípadě vytvoří pracovní pozici pro někoho místního, kdo tuto krajinu dobře zná a může se o ni starat. Péče o krajinu a její diverzitu je zároveň příležitostí vytvořit pracovní pozici, která umožní využít schopnosti a zkušenosti jinak opomíjené na trhu práce – jako například důkladná znalost místního prostředí i obyvatel, vytvořená léty kontaktů. Tento potenciál proto může vygenerovat i zcela novou pracovní pozici, která dosud na pracovním trhu neexistuje, a nabídnout tak uplatnění i lidem, kteří jsou jinak na trhu práce spíše diskriminováni (věková skupina mezi 40–50 lety, která z nějakého důvodu není flexibilní v dojíždění za prací či například při učení se práci s počítačem). Příkladem potenciálu za specializaci sociální geografie tak může být třeba přítomnost střední odborné školy, která produkuje úzce specializované absolventy, a zaměstnavatel poblíž v regionu, který by pro tyto studenty mohl mít uplatnění, ale není se školou v žádném kontaktu – obě instituce vzájemně nespolupracují. Sociální geograf/ka zná věkovou i vzdělanostní strukturu regionu a uvědomuje si, kde potenciálně hrozí odchod mladých lidí za prací a zároveň díky komplexní znalosti regionu ví, kde by případně mohli najít uplatnění a co pro to udělat. Geobotanický pohled na krajinu zahrnuje i problematiku biologické diversity a také – více prakticky – například hospodaření s vodou. Obě témata jsou nepřímo a dokazatelně propojena: „živá“ krajina tlumí extremity klimatu a naopak – citlivé hospodaření s vodou podporuje vitální funkce krajiny. Obojí má citelný pozitivní efekt i na kvalitu života (nejen) lidské populace. Příkladem potenciálu proto může být například suchá krajina, které může vhodné hospodaření např. s dešťovou vodou navrátit diversitu. Příkladem potenciálu za historické vědy je například významná historická událost v dějinách obce, která má prokazatelný vliv na její dnešní podobu, ale obec ji nijak nevyužívá při své propagaci, ani nezprostředkovává obyvatelům historii jejich města. Historik proto může navrhnout třeba setkání s občany, informační tabuli nebo naučnou stezku, které minulost oživí a přispějí k posílení identity místa, se kterým se obyvatelé mohou ztotožnit a být na něj pyšní. Příkladem potenciálu za obory architektura a urbanismus je například původně pěkné náměstí nebo náves, které ale vlivem nekoncepčního stavění či zanedbání ztrácí původní kouzlo a pro místní i návštěvníky přestává být zajímavé. Urbanista dokáže nalézt a vystihnout přirozené centrum obce a pojmenovat, proč nefunguje, architekt umí navrhnout drobné zásahy (lavičky, úprava zeleně nebo parkování), které mohou pomoci místu opět vrátit život a jeho původní funkci. Příkladem potenciálu za sociální antropologii může být například skupina mladých novousedlíků, kteří by se rádi angažovali v rozvoji obce, nemají ale navázané vztahy se starousedlíky a obě skupiny navzájem neznají své motivace ani potřeby. Antropolog umí rozkrýt strukturu sociálních vztahů a navrhnout činnost či téma, které jsou oběma skupinám společné a které by je proto mohly sblížit, propojit a dopomoci k realizaci menších společných projektů, které povedou k rozvoji obce „zdola“.

5|

Rozvoj/rozvojový potenciál: Výraz „rozvoj“ používáme v této studii ve stejném smyslu, v jakém se běžně používá ve spojení místní „udržitelný rozvoj“. Rozvoj oblasti vnímáme komplexně jak z hlediska krajiny a přírody, tak z hlediska sídel a jejich obyvatel. Rozvojem nemyslíme jen rozvoj ekonomický. Potenciály, které vyhledáváme, nevedou přímo k zisku – jde nám i o rozvoj kulturní, sociální a ekologický. Rozvoj vnímáme v souvislosti s potenciálem. Přímým efektem práce s námi navrhovanými potenciály má být celkový rozvoj oblasti. Mezioborový/mezioborová syntéza: Tato studie spojuje výsledky průzkumu odborníků z celkem pěti různých oborů, konkrétně sociální geografie, geobotaniky, architektury a urbanismu, historie a archeologie a sociální antropologie. Naším cílem bylo zaměřit se na stejnou problematiku několika různými úhly pohledu. Tyto úhly pohledu v předkládané studii syntetizujeme do jednoho textu a snažíme se tak vytvořit komplexní obraz možností studované oblasti. Například fenomén jako je „industriální krajina“ je důležitý jak pro botanika, který umí popsat vegetaci na místě a celkovou souvislost s okolní krajinou, tak pro architekta, který vidí návaznost oblasti na celkovou urbánní strukturu obce a umí si představit možnosti rekonstrukce a jejich nákladnost. Antropolog zase dokáže prostřednictvím práce s obyvateli obce zjistit, k čemu by se případně zrekonstruovaná oblast mohla používat tak, aby místním sloužila nejlépe.

Odborné výrazy jednotlivých specializací Industriální krajina (architektura a urbanismus, přírodní vědy) - je jedním z druhů takzvané kulturní krajiny – tedy krajiny, která vznikla součinností přírody a lidského působení. Industriální krajina je krajina, která vznikla působením průmyslu. Typickým příkladem industriální nebo také průmyslové krajiny v České republice je například Mostecká uhelná pánev. Brownfield (architektura a urbanismus, přírodní vědy) - je odborný termín, který čeština přejala z angličtiny a prozatím pro něj neexistuje vhodné české označení. Výraz brownfield, doslova „hnědé pole“, urbanisté používají k označení nevyužívané plochy v městské zástavbě – může se jednat o plochu, která je nezastavěná, nebo jsou budovy na ní už opuštěné. Ruderální krajina/ruderál (přírodní vědy) - bývá krajina, kde mohou dominovat právě brownfieldy, může jít však také o bezlesí nebo dřevinné porosty výrazně nasycené živinami (fosforem, dusíkem); druhový obsah ruderální krajiny může být chudší než u tradičně obhospodařované, ale nemusí. Typickým příkladem jsou například okraje polí, ruiny domů, řídké akátiny na zarůstajících teplomilných stepích. Typické ruderální druhy jsou pak ty, které často dominují v krajině bohaté na dusík – porosty akátu, kopřiv, třtiny křovištní nebo místa dominovaná několika invazivními druhy („plevel“). Neorurálové (sociální vědy – antropologie) - jako „neorurálové” bývají označováni obyvatelé venkova, kteří se na vesnici přestěhovali z většího města, také mohou být označováni jako „novousedlíci” nebo prostě jako „náplava”. Odborný výraz „neorurálové” označuje především životní styl, který pro tuto skupinu obyvatel bývá typic-

6|

ký, vzhledem k tomu, že se často jedná o městskou střední třídu, která na venkov přišla hledat klidnější a přátelštější prostředí, případně prostor pro kreativní práci. Jak ukazují některé naše příklady, neorurálové mohou být někdy tahouny rozvoje v komunitě, protože jim nechybí nová energie, často se ale také mohou dostat do konfliktu se starousedlíky, protože nechápou jejich specifické potřeby, vztah k místu a lokální identitu. Vnitřní periferie (sociální geografie) Vnitřní periferie jsou sociálně i ekonomicky slabší oblasti, které leží na okraji rozvojových center, tradičně na hranici dvou či více krajů. Vyznačují se špatnou dopravní dostupností, stagnací či úpadkem místního hospodářství, ztrátou obyvatelstva a jeho stárnutím, špatnou vybaveností technickou a občanskou infrastrukturou, stářím bytového fondu a přítomností specifických sociálních problémů spojených s exkluzí. Izolovanost spolu s nevýhodnou dopravní polohou jsou pro investory neatraktivní a navíc umocňují závislost těchto oblastí na odlehlém regionálním centru. Stále více se ukazuje, že možnosti rozvoje těchto oblastí závisejí na využití a aktivaci jejich vnitřních zdrojů, které vedou k větší soběstačnosti území. Mezi hlavní rozvojové faktory patří kvalita lidského a sociálního kapitálu. Jinými slovy, velmi zjednodušeně, možnosti rozvoje těchto oblastí bezprostředně závisejí na aktivitě místních lidí, jejich angažovanosti a kvalitě jejich vztahů. Extravilán/intravilán (architektura a urbanismus, historie, geobotanika) Intravilánem je zastavěná plocha obce, kterou však tvoří veškeré její části (budovy, veřejná prostranství, komunikace, zahrady atd.). Zbytek katastrálního území obce vně intravilánu (včetně samot, polností lesů a dílčích staveb) označujeme jako extravilán.

7|

3. POPIS PRACOVNÍ METODY STUDIE Předkládaná studie syntetizuje poznatky pěti vědních oborů – sociální antropologie, sociální geografie, historie a archeologie, geobotaniky a architektury a urbanismu. Každý z odborníků ke studované oblasti přistupoval odlišným způsobem a získával poznatky specifickou metodou. Sociální antropologie se soustředí na kvalitativní výzkum obyvatel dané oblasti. Formou zúčastněného pozorování a rozhovorů zkoumá potřeby a motivace místních, identifikuje silné komunitní skupiny, potenciální konflikty a kulturní specifika zkoumané oblasti. Cílem je hloubková a detailní analýza sociální struktury obce s důrazem na možnosti komunitního rozvoje. Sociální geografie získává údaje o populaci studované oblasti prostřednictvím kvantitativní i kvalitativní metody. Předkládá údaje o demografické, ekonomické a vzdělanostní struktuře obyvatelstva, zaměřuje se na popis sociální struktury obce z makro-hlediska a také na celkové postavení obce uvnitř regionu a dalších lokálních struktur. Historie a archeologie se zaměřují na minulost zkoumané oblasti – buď prostřednictvím práce s archivními prameny, nebo přes výzkum archeologickými metodami přímo na místě. Historické vědy tak předkládají údaje o tom, jak daná oblast fungovala a byla využívána v minulosti, a jak to ovlivnilo její současnou podobu. Pomocí těchto údajů je možné vsadit celkový rozvoj oblasti či obce do historického kontextu a pokusit se zachovat kontinuitu v případě, že je to žádoucí. Geobotanika se věnuje ekologickým vztahům v krajině, vztahy mezi rostlinnými společenstvy a ostatními složkami životního prostředí, a je zde pojímána velmi široce – zahrnuje krajinnou ekologii, krajinnou historii, etnobotanické aspekty kulturní krajiny a biologický pohled na problematiku agrární krajiny. Okrajově je zahrnuta i geologická a klimatická problematika, zmiňovány jsou i podstatné problémy ochrany přírody zkoumaných lokalit. Architektura a urbanismus se soustřeďují na popis sídel, ať už měst, obcí či jednotlivých stavení a na jejich vzájemné vztahy a struktury. Uvnitř obcí architekti a urbanisté identifikují funkční či nefunkční veřejné prostory a navrhují možnosti jejich revitalizace, vytipovávají vhodná místa či budovy cenné pro další rozvoj obce nebo upozorňují na architektonicky cenné konstrukce, které mají zůstat zachovány, a navrhují možná technická řešení či úpravy.

8|

4. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA OBLASTI Projekt “Pracovní návyky”, respektive jeho výzkumná část, probíhala na území bývalého okresu Kroměříž, specificky v okolí obcí ležících na trase mezi Přerovem a Holešovem. Konkrétně šlo o obce: Horní Moštěnice, Přestavlky, Němčice, Stará ves, Kostelec u Holešova a Roštění, případně další obce v jejich okolí. Cílem antropologické části výzkumu bylo - prostřednictvím etnografických metod - dosáhnout dostatečné znalosti místního prostředí, která posléze, za pomoci facilitačních a aktivizačních postupů, napomůže k propojení místních aktérů a povede k nalezení a vytvoření pracovních míst pro dlouhodobě nezaměstnané. Mezi hlavní výzkumné nástroje patřilo zúčastněné pozorování (prováděné kontinuálně po celou dobu výzkumu v obcích daných lokalit), polostrukturované a hloubkové rozhovory s místními aktéry z řad samosprávy, neziskových organizací, církví, veřejnosti, místních podnikatelů a živnostníků a dalších relevantních subjektů, analýza externích materiálů a vlastní analýza a kontextualizace získaných dat, které dohromady určovaly orientaci a postup v terénu v průběhu výzkumu. V následujícím textu jsou poznatky z terénního etnografického výzkumu doplněny také daty z oboru sociální geografie. Jedná se především o demografické údaje a zpracované grafy věkové, ekonomické a vzdělanostní struktury obyvatelstva. Historické, přírodní vědy i architektura jsou pak shrnuty v samostatných podkapitolách.

4. 1 Obecné zhodnocení lokality Mapované obce se nacházejí v úrodném zemědělském pásu jihovýchodního cípu Hornomoravského úvalu ve spádové vzdálenosti mezi městy Přerovem a Holešovem, respektive Hulínem. V této oblasti se nachází i převážná část velkých místních zaměstnavatelů, především z oblasti služeb a lehkého a středního strojírenství. Lokalitu navíc rozděluje krajská hranice, podle které přináleží obce Horní Moštěnice, Přestavlky a Stará Ves do Olomouckého kraje (ORP Přerov), zatímco Němčice, Roštění a Kostelec u Holešova spadají územně pod Zlínský Kraj (ORP Holešov). Tato správní příslušnost se projevuje hlavně ve spádovosti a dojížďce do lokálních center. Přestože si jsou obce prostorově blízké, krajská a okresní hranice je na jejich vnějších vztazích znát. Stará Ves a Horní Moštěnice mají centrum v Přerově, zatímco Kostelec, Němčice a Roštění náleží pod Holešov resp. Kroměříž. Všechny obce spojuje Místní akční skupina Partnerství Moštěnka, která překonává hranice a zahrnuje 51 obcí ve Zlínském a Olomouckém kraji, což svědčí nejen o podobném charakteru, ale také o společných problémech a možnostech místních obcí - bez ohledu ke krajské nebo okresní příslušnosti. MAS Moštěnka je nejlépe fungující MAS v ČR a pro místní obce i obyvatele je významným rozvojovým lídrem (viz níže). Celá oblast je tradičně zemědělská, což se odráží jak v převažujícím charakteru sídel (kdy má převážná většina domů velkou zahradu, obdělávanou půdu, nebo sad - ať už přímo u domu nebo za vesnicí), bohatosti místní produkce umožňující podstatnou míru samozásobitelství (jehož přebytky jsou buď směněny nebo prodány na lokálních trzích), tak pevné rodinné vazby zakládající sociální sítě a vztahy sahající nezřídka několik generací nazpět. Porevoluční změny v hospodaření vedly ve většině případů k rozpadu dosavadních forem družstevnictví, a až na několik málo výjimek (Agrodružstvo Roštění) se přetransformovaly do jiné podoby soukromého či korporátního vlastnictví (Salix Morava a.s.). Relativní blízkost hned několika větších sídel (Přerov, Holešov, Hulín, Kroměříž) vedla k rozvoji poměrně husté sítě malého a středního podnikání realizujícího se především ve stavebnictví, službách a drobné výrobě a

9|

obchodu. Dobré dopravní obslužnosti a distribuci napomáhá kromě vlakové trati s překladištěm velkoobjemových kontejnerů v Horní Moštěnici i dálniční spojení z Brna (D1) momentálně končící v Říkovicích a čekající na napojení obchvatem přes Přerov směrem na Lipník nad Bečvou a Ostravu. Levnější nájemní ceny a provoz v těchto lokalitách mohou být argumentem pro firmy z okolních center, které si zde zřizují svoje provozy (např. Modelárna Přerov a.s. ve Staré Vsi). Na druhou stranu jsou tyto obce často kolokviálně označovány německým termínem „schlafdorf“, tedy obce, kam se jezdí obyvatelé pouze vyspat. To částečně odpovídá, protože za prací místní obyvatelé často dojíždějí nebo pracují v zemědělství. Obce tak během dne působí vylidněně, veřejný prostor (náves) bývá prázdný a nikterak více konceptualizovaný – vysvětlením může být právě skutečnost, že o jeho využívání nemá nikdo skutečný zájem a každý se realizuje skrze různé činnosti v rámci vlastního hospodářství. Výjimkou jsou pouze sportoviště, dětská hřiště a „zábavové/festivalové“ plochy v zámeckých parcích či u fotbalových hřišť. Služby nad rámec základní vybavenosti (obchod, úřad, pohostinství, autoservis) lze nalézt pouze ve větších sídlech (Horní Moštěnice) a nelze se tomu - vzhledem k relativní dostupnosti dalších služeb v okolních městech - divit. Kromě tradičních spolkových aktivit typu dobrovolných hasičů (HDZ), spolku přátel školy a sportovních klubů, zde potřeba komunitního spolčování prakticky neexistuje, což lze opět vysvětlit zázemím v jiných formách mezilidských vztahů (viz například široké rodinné vazby) a blízkostí měst jako center komunitního života. Z výpovědí respondentů na téma zaměstnání a nabídky práce nejčastěji zaznívalo, že zdejší poptávka převyšuje nabídku a „kdo chce, práci vždy najde“. Roli v lokálně statisticky vyšších hodnotách nezaměstnanosti může hrát neatraktivnost minimálně či nízko ohodnocené mzdy pro nezaměstnané čelící častým exekucím, kteří jsou schopni z příjmů z nárazových prací, brigád a melouchů, společně s dávkami hmotné nouze a dalších příspěvků poskládat v průměru vyšší příjem, než kdyby pracovali legálně na plný úvazek. Argumentem proti standardnímu zaměstnávání na straně zaměstnavatelů bývá příliš zatěžující a nevýhodné oficiální vytváření dalšího pracovního místa (nejčastěji zaznívá administrativní neúnosnost obecně charakteristická pro všechny grantové žádosti a dotační tituly EU). Velká část malých a středních podnikatelů poptávku pro pracovní síle řeší jiným způsobem (DPP, DPČ, smlouva o dílo).

4.2 Potenciál lokality z hlediska možností rozvoje Místní potenciál vychází především ze stabilního zázemí zemědělské tradice. V lokalitě působí několik soukromých (rodinných) zemědělců a pěstitelů, ale i drobných producentů specializovaných přírodních produktů, které mají tendenci se dlouhodobě rozvíjet. Část z nich prodává své produkty s regionálním certifikátem „Haná“, kterou spravuje místní MAS Partnerství Moštěnka. Orientace na zemědělství je evidentním a podstatným faktorem ovlivňujícím přeneseně všechna další přítomná odvětví, a nezřídka jsou zde přítomni zemědělci/podnikatelé, kteří doplňují svou činnost i jinými formami lokálního podnikání a stávají se pak významnými hráči na lokální úrovni. Faktor diverzifikace podnikání a propojování rozdílných forem činnosti se ukazuje jako vhodný nástroj pro vyrovnávání výkyvů odbytu v určitých konkrétních odvětvích - v zemědělství tak jde např. o pěstování různých plodin, jednoduché místní zpracování a výrobu konečných produktů. Příkladem v tomto kontextu mohou být producenti zeleniny a ovoce, kteří provozují tzv. „bedýnkový systém“ zásobující klientelu ve městech, kde roste poptávka po lokálních/bio produktech.

10 |

Významným faktorem se zdá být i potenciálně se zvyšující atraktivita pro firmy a podnikatele z okolních center, kteří sem mohou mít zájem přenést svou produkci s cílem jejího rozvoje s menšími náklady (příkladem může být např. objekt bývalé šlechtitelské stanice ve Staré Vsi, kde nyní sídlí Modelárna Přerov a.s.). Transformací nevyužívaných zemědělských staveb nebo rozšířením stávajících areálů zemědělských družstev vznikají prostory vhodné pro sklady či malovýrobu. V rámci podnikání v zemědělství má ve studované lokalitě velký význam také tradice rodinných farem (gruntů). Funkčním příkladem tohoto typu živobytí je například rodinná farma Darebníčkových ve Staré Vsi.1 V omezeném množství případů jsou překážkou rozvoji vleklé restituční či majetkové spory jako třeba v případě arcibiskupského zámku a parku/sadu v centru obce Přestavlky (momentálně v prodeji). Cestovní ruch nemá v lokalitě příliš velký potenciál, ve větším se zde daří pouze cyklistice. Její podpoře - ať už z turistického hlediska nebo čistě pro zvýšení dostupnosti - by napomohlo větší propojení cyklostezkami, umožňujícími lepší prostupnost monokulturní zemědělskou krajinou. Zároveň by to odvedlo cyklisty ze silnic a podpořilo snadnější mobilitu mezi obcemi.

4.3. Historie lokality Oblast obcí Stará Ves, Horní Moštěnice, Roštění a Kostelec u Holešova se rozkládá na samém okraji svahů zvedajících se z rozsáhlé říční nivy řeky Moravy. Údolí je lemováno písčitými terasami a v oblasti se vyskytují kvalitní hnědo a černozemě. Není tak divu, že se jedná o region velmi intenzivně osídlený již od nejstarších období pravěku. Jen z katastrálních území Horních Moštěnic a Kostelce jsou známy nálezy v podstatě všech regionálně relevantních kultur od mladšího paleolitu a dále (např. lineární, větéřovská, středodunajská mohylová, slezská, lužická, halštat, latén, doba římská, doba hradištní atd.). O velmi husté sídelní síti v minulosti svědčí několik zaniklých středověkých vesnic v okolí, které vznikaly společně s dosud existujícími obcemi. Jde např. o Štulbach mezi Moštěnicemi a Beňovem (zal. před 1274; zanikla po 1547; ves s tvrzí; zbyl zde mlýn), Krnůvky mezi Přestavlky a Dobrčicemi (zpustla násilně mezi lety 1447 a 1547) či Kladeruby v Kosteleckém lese mezi Hradem a Zámečkem (1131 - 1480). Samostatnou kapitolou je rozsáhlý mladobronzový a starohalštatský mohylník v Kosteleckém lese, čítající 100 - 120 mohyl rozdělených do 12 dílčích skupin. Část mohyl je snad již eneolitických. Jejich výzkum byl proveden již na přelomu 19. století E. Peckou a I. L. Červinkou. V poloze Hrady pak leží valy opevněné hradisko datované do halštatského období. Jednotlivé obce se připomínají na sklonku raného středověku (1131 – Horní Moštěnice, Roštění, Kostelec) nebo přibližně o století později (1261 – Stará Ves) v majetku církevních institucí a postupně přecházejí na další majitele, přičemž Moštěnice se staly samostatným statkem s tvrzí a později (kolem 1550) byly povýšeny na městečko. Mezi významnější majitele vsí patřily např. Žerotínové, Lobkovicové, Rottalové či Vrbnové.

1

http://www.asz.cz/cs/regiony/prerov/uspesne-podnikani-na-venkove.html

11 |

Významnou událostí zapsanou do historie regionu byla třicetiletá válka, kdy poblíž Moštěnic ležel tábor švédského vojska z r. 1643, ze kterého je dochována jedna reduta. Po druhé světové válce bylo poblíž Švédských šancí zmasakrováno 265 karpatských Němců, Maďarů a Slováků. Událost je o to více bolavým místem v historii krajiny proto, že někteří vykonavatelé byli sousedé obětí, mezi kterými bylo i mnoho žen, starců a dětí.

4.4. Charakter krajiny Jihovýchodní širší periferie Přerova je biologicky východní hranicí samotné rovinaté Hané: čtyři zkoumané vsi leží na gradientu od nejnižších, ještě termofytních Moštěnic, po již hraničně mezofytické Roštění. Geologicky jde o tři odlišná patra krajiny: zatímco dolní část Moštěnic ještě zasahuje do nivní zóny Moštěnky/Moravy, všechny tři zbylé vsi leží různě vysoko na sprašových svazích a svými horními cípy zasahují i na kyselé, pleistocénní štěrkovité terasy, tvořící nejvyšší patro krajiny přerovské periferie. Jednotlivá krajinná patra se vyznačují některými typickými rysy. Nejnižší úsek krajiny, který zasahuje zhruba po moštěnické vlakové nádraží, je typická nivní meliorovaná zemědělská krajina jižní a střední Moravy, s náznakovým subhalofytním charakterem (tj. že zde výpar výrazně převyšuje množství srážek a půda zde má tendenci slanět, vytvářet malá slaniska nebo jejich náznaky – jako třeba na cycklocrossovém hřišti poblíž nádraží v Horních Moštěnicích). Veškeré toky jsou zde meliorovány, zahloubeny a biologicky znehodnoceny. Břehy řek jsou masivně invadovány křídlatkou, akátem, topinambury i celíkem kanadským; pole jsou intenzivní, většinou kukuřičná nebo řepková a silně hnojená na herbicidy – proto jsou také spíše chudá na vzácnější plevelové druhy. O patro výš vyrůstají z nížiny velmi pozvolné sprašové svahy. Tyto svahy velmi snadno erodují a vytvářejí prudké strže na místech bývalých úvozů; taková strž se vyskytuje napřiklad za Starou Vsí. Jsou to místa, která jsou při plošném opuštění nejčastěji zarůstána invazními rostlinami: akáty, křídlatkou a topinambury. Typický a biologicky nejcennější typ krajiny na takových místech je tak mosaika extenzivních ovocných sadů a políček s loučkami, které zaujímají necelou polovinu rozlohy této zóny. Místy jsou sady již delší dobu neobhospodařované. Jen malé fragmenty krajiny byly využívány jako pastviny nebo sečené louky a v těch převažuje překvapivě „ovsíkový“ charakter (podle ovsíku vyvýšeného, trávy dominantní na lukách středních poloh českého masivu). Místy však – jako pod fotbalovým hřištěm ve Staré Vsi nebo v opuštěném hliníku u Moštěnic - se na sprašových stržích nacházejí zbytky širokolistých suchých pestrých trávníků. Překvapivě „studenější“ chudší charakter krajiny může být způsobený i splachováním štěrku a kyselých sedimentů z plochého nejvyššího patra krajiny. To je parovinného charakteru a z větší části zalesněno: na kyselých sedimentech (časté jsou křemenné a jiné valounky, což svědčí o úrovni prehistorického dna řeky „Pramoravy“) se daří jehličnatým kulturám – borovici, smrku, modřínu, vysázen je zde i dub červený (původem ze Severní Ameriky). Místy sem zasahují sprašové návěje z nižších poloh krajiny a z těch pak rostou dubohabřiny již karpatského charakteru, zabírají však méně než polovinu rozlohy lesního komplexu mezi Kostelcem u Holešova a Starou Vsí. Odlesněné úseky tohoto patra pak pokrývají suché kyselé trávníky, jako třeba v okolí výhledového Holého Vrchu.

12 |

Vnitřky obcí jsou strukturně relativně pestré, se společenstvy částečně degradovanými masivní pokládkou zámkové dlažby, přesto zde však přežily některé zajímavé, pestré formy antropogenní krajiny - například zahrady a záhumenky na jihovýchodním okraji Staré Vsi, kde je i několik krásných „husích dvorků“. Potvrzuje se zde též pravidlo, že čím méně se nachází přístupné krajiny v okolí, tím silnější je tendence pěstovat na ulicích předzahrádky, často i s užitkovými rostlinami - Moštěnice, obklopené polní, strojově obdělávanou krajinou, obsahují takových zahrádek nesrovnatelně více (v poměru k rozloze) než třeba Kostelec u Holešova. Zásadními tématy, kterým by bylo potřeba se v krajině věnovat, jsou tedy především revitalizace poškozeného luhu Moštěnky a řešení masivních rostlinných invazí. Pozornost si zaslouží také brownfield na dolním okraji Moštěnic a také možná obnova zanedbaných, odumírajících sadů a třešňovek.

4.5. Urbanistický charakter lokality Z urbanistického hlediska lze o všech pěti zde zkoumaných obcích říci, že jsou to na první pohled kvalitně vybudovaná sídla s obvyklou urbanistickou strukturou - ať už se jedná o podobu návsi, jednotlivé stavby nebo celkovou strukturu sídla. V Horních Moštěnicích zástavba expanduje na úbočí podlouhlého terénního hřebene položeného na jih od Přerova, který vrcholí na tzv. Švédských šancích. Tam je umístěn velký dělostřelecký bunkr z třicátých let pokrývající prostor nad Přerovem. Toto místo pojmenovává výše zmíněnou tragickou historickou událost - masakr karpatských Němců. Rozrůstající se zástavba ukazuje na nepochybný rozvoj obce – na první pohled je ale také zřetelné, že novému osídlení prakticky chybí infrastruktura a že by bylo vhodné, pokud by obec novou zástavbu více regulovala. Vzhledem k velikosti obce je možné uvažovat pouze o velmi malých zásazích, jejichž struktura musí být dlouhodobě vypozorovaná a pečlivě vypracovaná, v úzkém kontaktu se skutečnými potřebami místních. Podobné poučení ale platí pro všechny zde zmiňované obce. Stará Ves je skutečně prastaré osídlení. Je to stále patrné na bohaté urbanistické struktuře, rozvinuté podél podlouhlé akropole na závěru kopcovitého hřebene (podobně jako v Horních Moštěnicích). Urbanistická struktura jádra je daleko rafinovanější, je zde cítit dlouhodobý přirozený růst. Obci vévodí monumentálně vystavěný a skvěle posazený pseudogotický kostel. Zde se práce měly směřovat k rekonstrukci původní stavby, úpravě podlouhlé návsi, jejího oživení a zároveň citlivé napojení intravilánu obce. Komplikovanější je situace v Roštění. Obec je uspořádána klasickým způsobem podél ulice – výrazně by zde proto pomohla kultivace prostoru podlouhlé návsi, nová koncepce zeleně, jež by zmírnila určitou vyprahlost místa. Pozitivem místa je velmi zachovalá parcelační struktura se záhumeními cestami a zahradami.

13 |

4.6. Strukturální charakteristiky jednotlivých obcí 4.6. Strukturální charakteristiky jednotlivých obcí

Vzhledem k tomu, že počet a velikost jednotlivých obcí a také jejich rozdílná krajská Vzhledem tomu, žemožnost počet a velikost jednotlivých obcí a také je jejich rozdílná krajská příslušnost příslušnost k omezují jejich komplexního zkoumání, následující text rozčleněn na omezují možnost jejich komplexního zkoumání, je následující text rozčleněn na „přerovskou“ „přerovskou“ a kroměřížskou“ obci samostatný je věnován samostatný a kroměřížskou“ část, a každéčást, obciajekaždé věnován krátký text.krátký text.

Tabulka: procentuální nezaměstnanost v jednotlivých obcích

Tabulka: procentuální nezaměstnanost v jednotlivých obcích

4.6.1 Přerovské obce 4.6.1 PŘEROVSKÉ OBCE Tyto obce spadají do okresu Přerov v Olomouckém kraji. Obě obce jsou součástí Mikroregionu Moštěnka a MAS Moštěnka. zdravotnickými, školskými maloobchodními službaTyto obcePartnerství spadají do okresu Za Přerov v Olomouckém kraji. i Obě obce jsou součástí mi spádují obyvatelé do Přerova, jen Stará Ves v dojíždění za maloobchodem a službami osciluje Mikroregionu Moštěnka a MAS Partnerství Moštěnka. Za zdravotnickými, školskými i mezi Přerovem a Holešovem. maloobchodními službami spádují obyvatelé do Přerova, jen Stará Ves v dojíždění za maloobchodem STARÁ VES a službami osciluje mezi Přerovem a Holešovem. Stará Ves má 630 obyvatel a ze zde analyzovaných obcí nejvyšší nezaměstnanost – kolem 14 %. Jde o zemědělskou oblast, která má na místní poměry velký podíl lesů, ovocných sadů a orné STARÁ půdy (veVES srovnání se členskými obcemi MAS). Zemědělskou tradici lze vypozorovat i v minulosti, kdy zde fungovala mimo jiné mlékárna a palírna. Tradičním ovocem jsou zde švestky, využívané Stará Ves obyvatel a zevýrobek zde analyzovaných obcí nejvyšší – kolem 14 jak na pálenku, takmá na630 povidla - tento dokonce získal oceněnínezaměstnanost regionální produkt Haná. %. Jde o zemědělskou oblast, která má na místní poměry velký podíl lesů, ovocných sadů a orné půdy Za pozornost stojí bývalá šlechtitelská stanice, která byla od roku 1920 do roku 1999 prů(ve srovnáníšlechtění se členskými obcemi MAS). Zemědělskou lze Nezdařená vypozorovat privatizace i v minulosti,vedla kdy zde kopníkem rostlin a pokroku v rostlinnétradici výrobě. k ukončení mimo její dlouholeté činnosti. Vzhledem k tomu, že činnost ukončena nedávno, fungovala jiné mlékárna a palírna. Tradičním ovocem jsou zdebyla švestky, využívané jak na mohli by se v obci vyskytovat bývalí pracovníci, jejichž zkušenosti by neměly být nevypálenku, tak na povidla - tento výrobek dokonce získal ocenění regionální produkt Haná. užity. V obci mimo jiné působí dobrovolní hasiči, svaz zahrádkářů, klub důchodců, myslivci a fotbalový klub. Tyto spolky jsou nejčastějšími nositeli společenských a kulturních událostí v obci. Za pozornost stojí bývalá šlechtitelská stanice, která byla od roku 1920 do roku 1999 průkopníkem šlechtění rostlin a pokroku v rostlinné výrobě. Nezdařená privatizace vedla k ukončení její dlouholeté činnosti. Vzhledem k tomu, že činnost byla ukončena nedávno, mohli by se v obci vyskytovat bývalí pracovníci, jejichž zkušenosti by neměly být nevyužity. V obci mimo jiné působí dobrovolní hasiči, svaz zahrádkářů, klub důchodců, myslivci a fotbalový klub. Tyto spolky jsou nejčastějšími nositeli společenských a kulturních událostí v obci.

Skleníky bývalé šlechtitelské stanice ve Staré vsi (foto Adam Bedřich)

14 |

HORNÍ MOŠTĚNICE Horní Moštěnice je největší ze zkoumaných obcí v této lokalitě. Má přes 1 600 obyvatel a tvoří malé centrum pro několik málo okolních obcí. Ze studovaných obcí této periferie leží nejblíže Přerovu a má nejvíce „městský“ charakter. Tato skutečnost se projevuje i na struktuře obyvatelstva - ekonomická, vzdělanostní i věková struktura nejméně vybočuje od celorepublikového průměru a více se podobá větším sídlům (viz grafy – srovnání jednotlivých obcí). Na rozvoj obce má výrazný vliv blízkost dálnice D1 a Přerova, kde jsou potřebné služby, zázemí, školy a pracovní možnosti. Téměř polovina zaměstnaných dojíždí do Přerova, přestože přímo na území obce jsou tři velcí zaměstnavatelé. Firma Davaz se zabývá prodejem ložisek, těsnění a spojovacího materiálu, v nabídce mají více než 150 tisíc produktů. Největší zemědělský podnik je SALIX Moravia, který zaměstnává více než 60 lidí, věnuje se jak rostlinné tak živočišné výrobě, krom toho i údržbě a opravám motorových vozidel. Moštěnice leží v „hanáckém lázeňském trojúhelníku“ mezi Slatinicemi, Skalkou a Bochoří. Vyvěrají zde minerální prameny, z toho tři přímo v okolí Moštěnice. Jeden z nich je stáčený jako populární Hanácká kyselka a tato stáčírna je vůbec největším zaměstnavatelem na Moštěnicku - s více než 150 zaměstnanci. Horní Moštěnice má také kvalitní občanskou vybavenost – je zde MŠ, devítiletá ZŠ, kino, zdravotní středisko i základní obchody. O kulturu, sport a celkové oživení obce se starají především místní spolky – dobrovolní hasiči, myslivci, zahrádkáři a Sokol. Z hlediska dalšího rozvoje by proto bylo vhodné zaměřit se právě na podporu místních spolků a co největší využití územní spolupráce. Kromě toho je v Moštěnici mimořádné zastoupení velkých firem, které se běžně v tak malých obcích nevyskytují - měly by proto být významnými partnery pro spolupráci na rozvoji obce i okolí. Jejich přínos do diskuze o rozvoji obce může být čistě praktický – například mohou produkovat odpad, který je možné dále zpracovávat, mohou mít zájem o konkrétní typ subdodávek atp.

4.6.2 Kroměřížské obce Kostelec u Holešova, Němčice a Roštění jsou součástí Zlínského kraje, okresu Kroměříž. Jejich přirozeným centrem pro základní potřeby je Holešov, za vyšší občanskou vybaveností dojíždí do Kroměříže. Jsou součástí MAS Partnerství Moštěnka a mikroregionu Holešovsko. Ve všech obcích si stále drží svůj význam zemědělství. KOSTELEC U HOLEŠOVA Největší obcí je Kostelec u Holešova s 978 obyvateli, který zároveň tvoří malé mikroregionální centrum pro okolní obce. Obec disponuje potřebnou občanskou vybaveností – mateřskou a základní školou, domovem důchodců, domem služeb, lékařem a poštou. Kostelec má také dobrou dopravní dostupnost a v rámci celé MAS největší podíl lesní půdy – více než 55 %. Oba faktory přispívají k jeho atraktivitě pro rekreaci, kterou využívají především uživatelé druhého bydlení (chataři a chalupáři), kteří tvoří významnou skupinu obyvatel. Co je v Kostelci naopak spíše varovné, je věková struktura obyvatel - pětina obyvatel jich je starších 65 let (viz graf ), což s sebou nese ekonomické i sociální problémy. Oživení věkové struktury i navýšení počtu obyvatel přináší právě chataři a chalupáři, se kterými by měli místní i město spolupracovat a usilovat o jejich trvalou imigraci.

15 |

Ekonomika je oproti jiným lokalitám více závislá na zemědělství a průmyslu a nezaměstnanost je tu z kroměřížských obcí největší, dosahuje 10, 7 %. Největší zemědělský podnik byl Moravan - od roku 2011 je v likvidaci. Krom něj jsou v Kostelci další dva větší podniky – Firma Hornet vyrábějící terče pro sportovní střelbu (holuby), která je vyváží do 26 zemí a firma VAM, která se zabývá výrobou nábytku a kuchyní. Kostelec lze také označit za kulturně aktivní město – působí zde řada spolků, kromě hasičů, Sokola a myslivců, také klub vojáků v záloze a občanské sdružení Kosteláň. Poslední zmiňované sdružení každoročně pořádá Kosteleckou traktoriádu a velmi populární „Kostelecké chmelovárek“ - mezinárodní konferenci amatérských sládků, která má každoročně velkou účast „domovarníků“ z celé republiky i Slovenska. Kromě konference a sdílení zkušeností probíhá také degustační soutěž o nejlepší domácí pivo. Vzhledem k velké popularitě a jedinečnému charakteru události by se mohlo téma rozšířit o další akce nebo při jedněm z dalších ročníků iniciovat nejen konferenci, ale i workshop o založení minipivovaru v Kostelci. Kostelec je součástí MAS i Mikroregionu Holešovsko a této územní spolupráce by mohl více využívat, tím spíše, že MAS v Kostelci přímo sídlí. ROŠTĚNÍ Roštění má 702 obyvatel a jednu z nejnižších hodnot nezaměstnanosti ze všech zkoumaných lokalit, která dosahuje pouze 7 %. Občanská vybavenost i struktura obyvatelstva je sice méně vyrovnaná než u Kostelce, ale místním potřebám zřejmě vyhovuje. Věková struktura Roštění je netradiční - pětina obyvatel je sice starší 65 let, ale dětská složka je na poměry Česka silná. Dětí do 15 let je více než 16 %, což z dlouhodobého pohledu bude stárnutí obyvatel tlumit a - pokud nezasáhne emigrace - bude dostatek lidí v produktivním věku. Vzdělanostní struktura se sice nachází výrazně pod celorepublikovým průměrem, ale velikosti obce celkem odpovídá. Je zde výrazně nadprůměrný podíl osob s dokončeným základním vzděláním (27 %) a nejvíce obyvatel má výuční list (42 %). Vzhledem k tomu, že ekonomická struktura je výrazně ovlivněna zemědělstvím a průmyslem, není zřejmě po vyšším vzdělání výraznější poptávka. Největším podnikem je zemědělské družstvo Roštění, které zaměstnává více než 90 osob a hospodaří na 1 200 ha zemědělské půdy. Jde o velmi dobře zprivatizovaný zemědělský podnik, který nezůstal jen u rostlinné a živočišné prvovýroby, ale výrazně diverzifikoval svou činnost. Vlastní také síť maloobchodních prodejem a ve velkém vyrábí pečivo a zákusky a jeho výrobky nesou označení Regionální produkt. Družstvo představuje jeden z nejvýraznějších podniků v okolí, který se angažuje i ve společenském dění. Pořádá pekařské bály, vinobraní, sponzoruje některé místní akce a je členem MAS. Vyšší zaměstnanost v průmyslu je ovlivněna místními stavebními, dopravními a montážními firmami. Celkově jsou ale vyšší hodnoty v průmyslu ovlivněny především slabým sektorem služeb, který má v malých obcích tradičně menší uplatnění. Obec je celkem kulturně činná, sídlí zde řada tradičních spolků a sdružení. Mimo to je zapojená do největšího počtu celků územní spolupráce (euroregion, sdružení měst a obcí východní Moravy, MAS a mikroregion Holešovsko), které poskytují rozsáhlé možnosti pro další rozvoj.

16 |

NĚMČICE Němčice mají pouze 362 obyvatel, což je potřeba brát v potaz při interpretaci strukturálních ukazatelů, protože při malém počtu obyvatel jsou často velké relativní rozdíly způsobeny malými absolutními hodnotami (cca 4 osoby = rozdíl o jedno procento). Z toho důvodu je strukturální popis pouze orientační a jeho výpovědní hodnota je nižší a méně přesná než u větších měst. Obec má spíše nižší nezaměstnanost, která se pohybuje kolem 9 %. Nadprůměrné hodnoty oproti ČR vykazuje zaměstnanost v zemědělství a v průmyslu, což je pro menší obce typické. Průmysl je ovlivněn hlavně vyjíždějícími a místními podnikateli, kterých je kolem 20. Služby jsou v tak malé obci omezené - je zde mateřská škola, chybí ale základní škola, zdravotní i sociální služby, a obec také významně postrádá čističku odpadních vod. Věková struktura je výrazně negativní. Velký podíl nejstarší populace a naopak malý podíl nejmladší věkové skupiny je z dlouhodobého hlediska pro obec velkým ohrožením. Obec dříve bývala částí Kostelce, po revoluci se osamostatnila. Její velikost a rozpočet jí v rozvoji velmi limituje, proto by měla co nejvíce využívat územní spolupráce a pro případné záměry se připojit k některé z okolních obcí. GRAFY – Srovnání obcí (zdroj: ČSÚ – SLBD 2011)

17 |

4.7 Přehled celků územní spolupráce a místních aktérů 1. Dobrovolný svazek obcí mikroregionu Moštěnka Svazek představuje velmi dobře fungující celek, který úspěšně čerpá dotace a spolupracuje s MAS. Ze zkoumaných obcí jsou zapojené Horní Moštěnice a Stará Ves.

4.7 Přehled celků územní spolupráce a místních aktérů

Svazek obcí byl založen v roce 2001, v současné době sdružuje 22 obcí na území bývalého okresu

1. Dobrovolný svazek obcí mikroregionu Moštěnka Přerov v Olomouckém kraji. Zahrnuje především menší obce s venkovským, zemědělským Svazek představuje velmi dobře fungující celek, který úspěšně čerpá a spolupracuje s charakterem, hlavními centry jsou Horní Moštěnice a Dřevohostice. Účelemdotace spolupráce je řešit a MAS. Ze zkoumaných obcí jsou zapojené Horní Moštěnice a Stará Ves. předcházet společným problémům, stejně jako využívat potenciál obcí pro komplexní rozvoj

Svazek obcí byl založen roce 2001, v současné době sdružuje obcí na ruchu, územízemědělství, bývalého okremikroregionu. Konkrétnívzaměření projektů je na podporu podnikání,22 cestovního su Přerov v Olomouckém kraji. Zahrnuje především menší obce s venkovským, zemědělským místních spolků, ale i na společnou přípravu protipovodňových plánů nebo zkvalitňování veřejného charakterem, hlavními centry jsou Horní Moštěnice a Dřevohostice. Účelem spolupráce je řešit prostoru. Své každoročníproblémům, základní příjmy, kteréjako se pohybují 190 000 Kč,pro svazek pravidelněrozvoj a předcházet společným stejně využívatkolem potenciál obcí komplexní mikroregionu. Konkrétní zaměření projektů je na podporu podnikání,tak cestovního ruchu, zeměnavyšuje úspěšnými žádostmi o dotace. Projekty realizuje jak samostatně, ve spolupráci s MAS dělství, místních spolků, ale i na společnou přípravu protipovodňových plánů nebo zkvalitňonebo s polským partnerským městem Gminou Rudnik. Ze studovaných mikroregionů je tento jeden vání veřejného prostoru. Své každoroční základní příjmy, které se pohybují kolem 190 000 Kč, z nejefektivnějších - zřejmě úspěšnými i proto, že má vlastníhoo manažera. Územní realizuje spoluprácejak nasamostatně, Moštěnsku tak svazek pravidelně navyšuje žádostmi dotace. Projekty ve spolupráci s MAS nebo sjepolským partnerským městem Gminou Rudnik. Ze studovaných mifungují a tento mikroregion toho důkazem. kroregionů je tento jeden z nejefektivnějších - zřejmě i proto, že má vlastního manažera. Územní spolupráce na Moštěnsku fungují a tento mikroregion je toho důkazem.

18 |

2. Mikroregion Holešovsko

Mikroregion sdružuje 19 obcí v okresu Kroměříž, ve Zlínském kraji se sídlem v Holešově. Ze zkoumaných obcí do něj spadá Kostelec u Holešova, Němčice a Roštění. Vznikl v roce 1999 za účelem společné podpory cestovního ruchu, dopravy, regionálního rozvoje, sociální infrastruktury a životního prostředí. Na jeho území se střetává Valašská a Hanácká etnografická oblast, což přispívá ke kulturní rozmanitosti různých tradic v rámci mikroregionu. 2. Mikroregion Holešovsko Ekonomickásdružuje struktura ovlivněna průmyslových center (Zlín a vKroměříž), řada lidí Mikroregion 19je obcí v okresublízkostí Kroměříž, ve Zlínském kraji se sídlem Holešově. kam Ze zkoumaných obcí do něj spadá Kostelec u Holešova, Němčice a Roštění. dojíždí, velký význam v obcích si stále drží zemědělství. Holešovský mikroregion tvoří zároveň majoritní Moštěnka, jejichpodpory spolupráce je v rámci nevyhnutelná. Vznikl v rocečást 1999MAS za účelem společné cestovního ruchu, rozvoje dopravy,regionu regionálního rozvoje, sociální infrastruktury a životního prostředí. Na jeho území se střetává Valašská a Hanácká Mikroregion nemá svého manažera specializovaného na dotace a projektové záměry, ale etnografická oblast, což přispívá ke kulturní rozmanitosti různých tradic v rámci mikroregionu. spolupracuje s MAS, je Středomoravskou agenturou rozvojecenter venkova a aodborem regionálního rozvoje Ekonomická struktura ovlivněna blízkostí průmyslových (Zlín Kroměříž), kam řada lidí dojíždí, velký význam v obcích si stále drží zemědělství. Holešovský mikroregion tvoří zároveň Městského úřadu v Holešově. Činnost je zaměřena na podporu spolkové a kulturní činnosti, rozvoj majoritní část MAS Moštěnka, jejich spolupráce je v rámci rozvoje regionu nevyhnutelná. Mikroregion nemá ruchu svého manažera a projektové ale spolupracuje cestovního a společnéspecializovaného obecní problémy.naVdotace poslední době byly záměry, hlavní projekty zaměřeny na s MAS, Středomoravskou agenturou rozvoje venkova a odborem regionálního rozvoje Městskéřešení komunálního odpadu a protipovodňových opatření. ho úřadu v Holešově. Činnost je zaměřena na podporu spolkové a kulturní činnosti, rozvoj cestovního ruchu a společné obecní problémy. V poslední době byly hlavní projekty zaměřeny na řešení komunálního odpadu a protipovodňových opatření.

19 |

3.Místní akční skupina PARTNERSTVÍ MOŠTĚNKA Moštěnka je nejlépe hodnocená MAS v ČR. Působí na území 51 obcí ve Zlínském a Olomouckém kraji. Je důležitým rozvojovým aktérem v kulturně bohatém regionu. Její součástí jsou všechny zkoumané obce. MAS Partnerství Moštěnka je kvalitně fungující subjekt, podporující rozvoj venkovského prostoru mezi Olomouckým a Zlínským krajem. Území je velmi kulturně bohaté: setkávají se zde tři etnografické oblasti Valašska, Záhorska a Hané - projekty na udržení tradic a folkloru jsou proto jedny z nejčastějších. Právě sdílení kulturních a zemědělských potřeb obce spojuje navzdory příslušnosti k jiným krajům. Celá oblast má venkovský charakter menších obcí se zemědělskou tradicí, průmysl do ekonomiky vstupuje hlavně v okrajových oblastech, které jsou pod vlivem větších měst Přerova, Zlína atp. Z toho důvodu je podpora MAS směřována na podporu venkovského podnikání a zemědělství, dále na rozvoj cestovního ruchu, technické a občanské vybavenosti obcí, zkvalitnění a obohacení života na venkově. MAS má celkem 98 členů, převažují zástupci státní správy a místních spolků a neziskových organizací, soukromý sektor zastupuje kolem 20 členů. Kromě přerozdělování dotací z LEADERU, které tvoří základ pro místní rozvoj, pracuje MAS i s dalšími možnostmi. Spolupracuje s dalšími MAS (7 českých, 1 slovenská a 1 polská) na společných projektech, které mají větší územní přesah. Nejčastěji jsou zaměřené na cestovní ruch a místní tradice – hipostezky, podpora ovocnářství (www.ovocnestezky.cz), tradiční recepty, oživení kronik, krojů a podpora regionálních potravin (regionální produkt Haná).

20 | 4.Sdružení měst a obcí východní Moravy Toto sdružení je největší a nejstarší celek územní spolupráce se sídlem ve Zlíně. Sdružuje 87 obcí ve 4

4.Sdružení měst a obcí východní Moravy Toto sdružení je největší a nejstarší celek územní spolupráce se sídlem ve Zlíně. Sdružuje 87 obcí ve 4 okresech. Ze studovaných obcí je v něm zapojeno na pouze Roštění. V poslední době seruchu jeho mezi regiony umožňu Ponitria. Kromě projektů zaměřených společný rozvoj cestovního činnost orientuje na projekty přeshraniční spolupráce.

spolupráce sdílet zkušenosti z již realizovaných záměrů a navazovat nové kontakty.

Dobrovolný svazek obcí vznikl v roce 1998 za účelem spolupráce a koordinace záměrů v oblasti kultury, hospodářství a sociálního rozvoje členských obcí. Úzce spolupracuje s Regionální 5.Euroregion Bílé – Bielé Karpaty rozvojovou agenturou východní Moravy, čerpá dotace z ministerstva pro místní rozvoj a jeho hlavní činnost se v poslední době orientuje na přeshraniční spolupráci s Regionálním sdružením V rámci Euroregionu probíhá přeshraniční spolupráce partnerskými organizacemi ve Zlínském obcí Stredného Ponitria. Kromě projektů zaměřených na společný rozvojmezi cestovního ruchu mezi regiony umožňuje spolupráce sdílet zkušenosti z již realizovaných záměrů a navazovat nové konTrenčínském kraji. Ze studovaných obcí je do ní zapojeno pouze Roštění. takty.

v roce 2000 a jeho činnost je zaměřena na řešení společných problémů a iniciová 5.EuroregionEuroregion Bílé – Bielévznikl Karpaty V rámci Euroregionu probíhá přeshraniční spolupráce mezi partnerskými organizacemi ve Zlínspolečných podnětů rozvoje na obou stranách hranice. Oblastí, které společný rozvoj zahrnuje, ském a Trenčínském kraji. Ze studovaných obcí je do ní zapojeno pouze Roštění.

celá řada od regionálního rozvoje přes dopravu, ochranu životního prostředí, podporu podnikate

Euroregion vznikl v roce 2000 a jeho činnost je zaměřena na řešení společných problémů a inispolupráce školrozvoje atp. Příkladem je společné řešení rozvoj sociální péče, spolupráce me ciování společných podnětů na obou činnosti stranácheuroregionu hranice. Oblastí, které společný zahrnuje, je celá řada od regionálního rozvoje přes dopravu, ochranu životního prostředí, podškolami na udržení řemesla nebo vytvořeníjeenvironmentálního vzdělávacího projektu p poru podnikatelů, spolupráce školsklářského atp. Příkladem činnosti euroregionu společné řešení sociální péče, spolupráce mezi školami udržení sklářského řemesla nebofond vytvoření environmenškoly. Z hlediska obcí,natedy i Roštění, je nejzajímavější mikroprojektů, který Euroregion spravu tálního vzdělávacího projektu pro školy. Z hlediska obcí, tedy i Roštění, je nejzajímavější fond Žádat obce, sdružení podnikatelé na území euroregionu. Projekty by měly mít za mikroprojektů, kterýmohou Euroregion spravuje. Žádati mohou obce, sdružení i podnikatelé na území euroregionu. Projekty by měly mít za cíl vytváření přeshraniční integrace a posílení dlouhodovytváření přeshraniční integrace a posílení dlouhodobých forem spolupráce bých forem spolupráce obyvatel, regionů, spolků atp. Financovány jsou tedy především menšíobyvatel, regionů, spol neinvestiční měkké projekty. atp. Financovány jsou te

především menší neinvestič měkké projekty.

21 |

5. SEZNAM NALEZENÝCH POTENCIÁLŮ

22 |

Přírodní vědy 1. Koryto Moštěnky Koryto řeky je nyní vybetonované a místo řeky v něm spíše teče líná stoka. Břehy řeky jsou porostlé všemi možnými druhy invazivních rostlin. Návrh: Moštěnka je bohužel příkladem téměř „mrtvé“ řeky, jejíž koryto nutně potřebuje poměrně rozsáhlou revitalizaci, má-li zůstat zachována alespoň minimální hodnota řeky pro krajinu a ekosystém. 2. Erozní rokle za Starou vsí Rokle působí jako heterogenní mozaika různých náletových rostlin, na její jižní hraně najdeme zbytky širokolistých suchých trávníků. V horní části se nachází lipová výsadba protkaná dětskými bunkry a domečky. Návrh: Udržení fragmentů teplomilných trávníků tak, aby místo mohlo dále sloužit jako základna dětských bunkrů. 3. Remízek na nejvyšším bodě plochého hřbetu K remízku vedou třešňové aleje na mezích z bývalého švédského opevnění. Sukcesní mosaika akátového háje a zaniklých sadů; v podzemí velké části remízku se nachází rozsáhlý, obývaný podzemní bunkr a na okrajích masivní betonové střílny. Návrh: Zajímavé místo s fantastickým výhledem na Přerov – především zaniklé sady by zasloužily obnovu. 4. Členitá táhlá mez se zbytky ovocných sadů a se zaniklou cestou, zakončená opuštěným hliníkem. Typické tajné místo za vsí - najdou se zde velmi husté porosty bezinky, v centrální části masivní invaze akátu a také stará výsadba několika smrků. Samotný hliník je zřejmě nepravidelně osídlen, je zde zarůstající ohniště v malém teplomilném trávníku. Vede sem několik cestiček, zřejmě nepravidelně využívaných, přístup sem je jen velmi hustým roštím. Návrh: Obnovení úvozové cesty a sadu v části hliníku. 5. Brownfield na střípku krajiny mezi tratí a rychlostní silnicí Opuštěný kus krajiny je dnes na velké části invadován topinambury, intoxikovaný olejovými a herbicidovými splachy z tratě. Severní cíp je však přívětivější, se zbytky zaniklých zahrad a opuštěnými sečenými loukami; v části se nachází také malé cyklocrossové hřiště. Návrh: Revitalizace by mohla proběhnout formou osázení sadem nebo rozšířením cyklocrossového hřiště.

23 |

6. Areál zaniklých zahrádek ukončený kontejnerovým skladištěm Poblíž nádraží se nachází rozsáhlý mladý brownfield dominovaný lebedami a merlíky, v jeho zadním traktu jsou k vidění zbytky zahrádek s řadami jalovců, cypřišků, tamaryšků, zbytky ovocné výsadby, rámované se surreálnými kulisami obřích nakladačů. Návrh: Stálo by za to uvažovat o obnovení sadu. 7. Opuštěná třešňovka nad domovem důchodců Jsou zde časté náznaky bohatých teplomilných luk, spousta napůl zarostlých pěšinek – místo je z hlediska struktury i přítomné flory velmi zajímavé. Návrh: Obnovení třešňovky a její zpřístupnění pěšinkami. 8. Opuštěná třešňovka pod rekultivovanou skládkou Nyní silně zarůstá akátem a je téměř nepřístupná. Najdeme ji na konci krátkého údolí za vsí, z východu je ohraničená výraznou, akátem dominovanou erozní roklí. Návrh: Stejně jako v případě předchozí třešňovky, obnovení a zpřístupnění pěšinkami. 9. Zaniklý, zarostlý jablečný sad na okraji vsi Sad sousedí s rybářským závodícím areálem a místy je nyní úplně nepřístupný. Návrh: V případě, že je to možné, bylo by vhodné obnovení sadu. 10. Rozsáhlý háj mezi Starou Vsí a Kostelcem u Holešova Na velké části háje lze najít výsadbu dubu červeného nebo smrku a borovice, místy však má i charakter karpatské dubohabřiny nebo - v častých roklích - olšových údolních luhů. Jsou zde četné pěšinky, místo působí velice příjemným dojmem dříve hodně využívaného koutu krajiny. Návrh: V ideálním případě by bylo vhodné odstranění části kultur a plantáží a obnovení sadu v severní části háje.

24 |

Historické vědy 11. Kostelec - intravilán Intravilánu Kostelce dává jednoznačný výraz tvar rozvětveného údolíčka, ve kterém se nachází. Centrem se stala prostorná čtvercová náves obklopená usedlostmi, které pak navazují také podél hlavní komunikace. Zastoupeny jsou jako obvykle usedlosti hákové dispozice s průjezdem a se stodolou v zadní části parcely. Tento model se opakuje u všech dále zmiňovaných vsí. Celkový půdorys obce je poměrně rozvolněný a odpovídá spíše staršímu horizontu zakládání vsí s raně středověkými kořeny. Na jihovýchodní okraj navazuje tzv. domkářská zástavba - výrazně se shlukující drobné domky patřící nemajetným obyvatelům obce, kteří hospodařili s pouze omezeným množstvím půdy, byli podsedky, nebo provozovali v omezené míře řemesla. Návrh: Obecně platí, že by bylo vhodné při rekonstrukcích domů a veřejných prostor udržovat původní ráz obce a nepodléhat levné módě. Sterilní, uhlazené omítky hrající všemi barvami a plastová okna prudce kontrastují se staršími usedlostmi, které tato “inovace” teprve čeká. 12. Kostelec - Kladrubsko Místo zaniklé středověké vsi, jejíž obyvatelsvo podle místní legendy vymřelo na mor. Otázkou je pravdivost takové informace, avšak rovněž se traduje, že byla silně postižena také ves Roštění a byla dosídlena polským obyvatelstvem, čemuž odpovídají polská příjmení některých obyvatel. Bývalá vesnice se nacházela v pramenné pánvi na úpatí svahu a dnes po ní není viditelných stop. Návrh: Místo paměti, které je třeba udržet v povědomí nejen místních, ale i návštěvníků – např. jej vhodně zapojit do místní pěkné naučné cyklostezky. 13. Moštěnice - intravilán Ves, ležící při důležitém přechodu přes Moštěnku, kopíruje průběh komunikace z Přerova na Beňov. Náves se v obou směrech typicky nálevkovitě uzavírá. Je lemována standardním typem usedlostí a na severním konci navazuje menší shluk domkářských staveb. Jedna z usedlostí byla v minulosti odstraněna a byla tak vytvořena proluka s alejí. Stavby poskytují dobrou představu o podobě a rozsahu typické parcely. Krystalizační jádro obce minimálně ze 12. století lze předpokládat spíše v okolí kostela. Dnešní náves je pak počin lokační činnosti 13. století. Návrh: Platí zde stejné doporučení jako v případě intravilánu Kostelce – pokusit se vyvarovat neduhů pastelových omítek a plastových oken a zachovat původní ráz obce. 14. Roštění - intravilán Naprosto typická kolonizační dispozice vsi Roštění naznačuje její relokaci v průběhu 13. století. Dlouhá, nálevkovitě se uzavírající náves, kterou probíhá hlavní komunikace, kopíruje spodní hranu svahu a na obou stranách je uzavřena nahuštěnými domky chudších obyvatel. Jednotný modul pro vyměřování parcel byl cca 25 m, stejný jako v Moštěnici a Staré vsi. Zajímavé je, že i přes vhodnou konfiguraci terénu až na výjimky nenavazovala na záhumenky plužina přímo, ale byla dělena a distribuována blokově. To se ostatně týká i dalších sledovaných vsí. Návrh: Platí zde stejné doporučení jako v případě Kostelce a Horní Moštěnice, tzn. usilovat o zachování původního rázu obce.

25 |

tak obsluhována jinou větví komunikace. Domkářské stavby opět leží jak při východním, tak při západním okraji návsi. V okolí obce je vzhledem ke členitosti nápadně vysoké zastoupení pastvin a 15. Stará Ves - intravilán lučin. Pravidelná, protáhlá obdélná náves probíhá po severním svahu k severovýchodu se zvedajícího údolí, těsně nad jeho nejnižším bodem. Severní fronta usedlostí tak leží o poznání výše než jižní a každá je tak obsluhována jinou větví komunikace. Domkářské stavby opět leží jak při východním, Návrh: tak při západním okraji návsi. V okolí obce je vzhledem ke členitosti nápadně vysoké zastoupení pastvin a lučin. Opět stejné doporučení – dbát na zachování charakteru obce, nepodléhat levným trendům.

Návrh: Opět stejné doporučení – dbát na zachování charakteru obce, nepodléhat levným trendům. 16. Moštěnice - mlýn Štulbach Jediným pozůstatkem zaniklé středověké a raně novověké vsi Štulbach jsou ruiny mlýna východně od 16. Moštěnice - mlýn Štulbach obce. Dnes stavba chátrá a postupně se rozpadá. Zaniká také náhon, který původně vedl vodu k Jediným pozůstatkem zaniklé středověké a raně novověké vsi Štulbach jsou ruiny mlýna východně od obce. Dnes stavba chátrá a postupně se rozpadá. Zaniká také náhon, který původně vedl mlýnskému kolu. V okolí se nachází několik reliktů dalších staveb souvisejících snad s novověkým vodu k mlýnskému kolu. V okolí se nachází několik reliktů dalších staveb souvisejících snad s novověkým provozem mlýna. provozem mlýna.

Mlýn Štulbach (foto: Adam Bedřich)

Mlýn Štulbach (foto: Adam Bedřich)

Návrh: Ideálně zachránit co se dá, než lokalita zcela zanikne. Upozornit na zapomenuté středověké Návrh: kořeny, rekonsktruovat, zkulturnit a přitáhnout sem opět lidi. Místo s obrovským potenciálem. Ideálně zachránit co se dá, než lokalita zcela zanikne. Upozornit na zapomenuté středověké kořeny, 17. Moštěnice -zkulturnit mlýn Záhatí rekonsktruovat, a přitáhnout sem opět lidi. Místo s obrovským potenciálem. Druhý, již v podstatě zcela zaniklý mlýn na katastru, byl umístěn v místě zvaném Záhatí v rovinách západně od obce. Dnes jsou zde neprostupná křoviska a je sem vyvážen stavební odpad. Strouha, přívádějící sem vodu, je vedlejším ramenem Moštěnky, které začíná až v 2,5 km vzdálené 17. Moštěnice - mlýn Záhatí Moštěnici. Druhý, již v podstatě zcela zaniklý mlýn na katastru, byl umístěn v místě zvaném Záhatí v rovinách západně od obce. Dnes jsou zde neprostupná křoviska a je sem vyvážen stavební odpad. Strouha, přívádějící sem vodu, je vedlejším ramenem Moštěnky, které začíná až v 2,5 km vzdálené Moštěnici.

26 |

Návrh: Tento mlýn je natolik odlehlý, že nelze příliš počítat se smysluplným využitím. Bylo by ale potřeba přestat sem vyvážet odpad, vysekat křoviska a podívat se, co vlastně ze mlýna zbylo. Pak lze řešit, co s tím dále. 18. Kostelec - těžba v lese V Kosteleckém lese se nacházejí početné těžební jámy. Část z nich souvisí jistě s těžbou kamene, u některých mohlo snad jít o pokusy o exploataci kovů. Návrh: Bylo by zajímavé pokusit se rozkrýt širší souvislosti – co a kdy se zde vlastně těžilo. 19. Kostelec - les Lesní celek zabírající 5 x 2,5 km má dlouhou historii, která je podržena přítomností četných pravěkých památek. Je zřejmé, že k zalesnění zde muselo dojít poměrně dávno, protože jinak by nemohly být dochovány místní mohylníky, které lesní pokryv uchránil před působením eroze a zemědělských aktivit, které by narušily a časem zcela zničily pláště mohyl. Jedná se tak o velmi stabilní krajinný prvek. Les byl pravděpodobně v průběhu novověku adaptován na loveckou oboru, což dokazují dnes již větší části zaniklé jezdecké stezky, dříve tvořící zajímavé geometrické koncepce. Pod příkrovem lesa lze nalézt stopy celé řady rozličných minulých lidských aktivit, a jejich cílené mapování a důsledná ochrana vhodným hospodařením je velmi žádoucí. Návrh: Místo je významné jak hospodářsky, tak turisticky. Důležité je udržet zde takové hospodářské využití, které nebude ohrožovat zachovalost krajiny a v ní ukrytých památek. 20. Moštěnice - relikty u řeky Destrukce staveb neznámeho účelu, snad vodohospodářských, pocházejících nejspíš z přelomu 19. a 20. století. Návrh: Pokud je to možné, určitě by bylo zajímavé zjistit, o co se vlastně jedná, a zda si místo nezaslouží větší péči a ochranu. 21. Moštěnice - krajina Problém kolektivizované krajiny je její monotónnost a značná neprostupnost. Tyto neblahé důsledky se v plné síle projevují právě v okolí Moštěnice, kde likvidace polních cest, zcelení pozemků a nepřekročitelné moderní liniové stavby podstatně komplikují pohyb po okolí a činí některé části krajiny zcela sterilní. Návrh: Zprůchodnění krajiny obnovením zaniklých cest a vytvářením nových. Potlačení obrovských polních lánů.

27 |

22. Roštění - záhumenky Dlouhou tradici má dosud využití záhumenků usedlostí. Nejsou zde obvyklé opečovávané zahrady sloužící pouze k relaxaci, ale stále funkční drobná políčka, sady a záhony. Takový způsob hospodaření má velmi hluboké kořeny v minulosti a dává místu velmi příjemný, tradiční rurální ráz, který jinde již vymizel. Návrh: Jedinečné místo, které je potřeba udržet a chránit. 23. Kostelec - hradiště Jedná se halštatské hradiště chráněné příkopem a valem ležící na široké ostrožně v poloze Hrad. Příkop i val je dobře zřetelný, plocha hradiště je osázena mladým lesem a je neprostupná a nepřehledná. Návrh: Je nutné hospodařit citlivě k památce. Prezentace na naučné tabuli je dobrá, ale stálo by za to dovést návštěvníka přímo na plochu hradiště. 24. Moštěnice - bunkr Bunkry protiletecké obrany Přerova z roku 1927, které sloužily vojsku až do 70. let. Nyní chátrají, část byla odstřelena a zbytek je obýván bezdomovci. Bunkry byly součástí většího areálu s ubikacemi pro vojáky a stanovišti protileteckých kanónů. Z někdejších vojenských baráků zbývají podezdívky a celý prostor je zarostlý a zcela nepřehledný. Návrh: Místo i bez cílené práce přitahuje návštěvníky. Velký potenciál pro další rozvoj by mohl být rozvinut, pokud by byl bunkr a jeho okolí vyčištěn a zkultivován. Pozůstatky jsou v dezolátním stavu a bylo by třeba je konzervovat. V dlouhodobém horizontu by bylo možné udělat z místa zajímavý turistický cíl. Na obnově by se mohly spojit síly s případnými spolky zabývajícími se rekonstrukcí období druhé světové války a českým prvorepublikovým opevněním. Bylo by také vhodné více upozornit na místo tragických událostí masakru z roku 1945 - místo piety. Místo je nyní ve vlastnictví armády, ale obec by o něj měla usilovat. 25. Moštěnice - šance Nad vsí se nacházelo polní opevnění švédského vojska z roku 1643. Jednotlivé objekty nelze jednoznačně odlišit. Někdejší redutu překrylo mladší vojenské zařízení protiletecké obrany a čtení situace je tak velmi komplikované. Návrh: V podstatě spojené nádoby s bunkry PVO. Společně tvoří historií naplněné místo, které obec nevyužívá.

28 |

světové války a českým prvorepublikovým opevněním. Bylo by také vhodné více upozornit na místo tragických událostí masakru z roku 1945 - místo piety. Místo je nyní ve vlastnictví armády, ale obec by o něj měla usilovat. 25. Moštěnice - šance Nad vsí se nacházelo polní opevnění švédského vojska z roku 1643. Jednotlivé objekty nelze jednoznačně odlišit. Někdejší redutu překrylo mladší vojenské zařízení protiletecké obrany a čtení situace je tak velmi komplikované.

Bunkr Švédské šance (foto: Adam Bedřich)

Bunkr Švédské šance (foto: Adam Bedřich) 26. Moštěnice - zámek Zámeček, původně tvrz ze 16. století (prameny připomínající starší objekt z 15. stol. jsou nejednoznačné). Dnes je sídlem obecního úřadu a je opravena jeho čelní fasáda. Potěmkinovsky pojatá Návrh: oprava se však bohužel netýkala jiné než pohledové strany budovy, a zcela stranou zůstaly budoVvypodstatě spojené nádoby s bunkry PVO. Společně tvoří historiínavazuje naplněné místo, které obec téměř již kompletně zbořeného poplužního dvora. Na zámeček bývalý park užívaný nyní pro pořádání kulturních akcí, který by rovněž zasloužil revitalizaci a trvalé zpřístupnění (dnes nevyužívá. uzavřený areál). 26.Návrh: Moštěnice - zámek Dokončit rekonstrukci včetně přilehlého dvora a parku. Park trvale zpřístupnit. Zámeček, původně tvrz ze 16. století (prameny připomínající starší objekt z 15. stol. jsou nejednoznačné). DnesŠtulbach je sídlem obecního úřadu a je opravena jeho čelní fasáda. Potěmkinovsky 27. Moštěnice - tvrz Středověká tvrz Štulbach přežívající až do 16. století, kdy byla nahrazena sídlem v Moštěnici, se pojatá oprava se však bohužel netýkala jiné než pohledové strany budovy, a zcela stranou zůstaly měla rozkládat na západním výběžku ostrůvku vytvářeném mlýnským náhonem a Moštěnkou. Pravdivost této teze bude třeba potvrdit dalším výzkumem, místo je zarostlé a terén nevykazuje žádné stopy po bývalé tvrzi.

Návrh: Provést řádný průzkum a podle jeho výsledků postupovat dále (památková ochrana, prezentace). 28. Kostelec - památníček v lese Zajímavým místem je drobný památníček v Kosteleckém lese upevněný na stromě, který nese četné značky vyřezané kdysi do jeho lýka. 29. Kostelec - mohylník Les obsahuje několik skupin mohyl doby bronzové a halštatské (celkem cca 120). Mohyly byly z větší části prozkoumány na přelomu 19. a 20. století a nálezy se nacházejí v muzeu v Bystřici pod Hostýnem. Návrh: Zajistit památkovou ochranu. S tím souvisí kvalitní zmapování oblasti např. za využití LLS, osvěta místních a lokální omezení lesnické činností.

29 |

30. Kostelec - pramen Pramen v lese nad obcí, u kterého byla vybudována kaple. Kaple je opravená, její interiér je plně vybaven, pramen je velkoryse upraven a v okolí jsou instalovány lavičky. Návrh: Místo je velmi pěkné – není potřeba ho měnit, pouze udržovat v současném stavu a propagovat jako cíl vycházek. 31. Moštěnice - kostel Moštěnický kostel působí jako chlouba obce. Je nově opraven a v jeho sousedství se nachází ve zdi vtipná expozice o historii kostela, jakési venkovní minimuzeum. Barokizovaná stavba v sobě skrývá staršího předchůdce ze 13. století. Osídlení zde však existovalo již dříve, o čemž svědčí i archeologické nálezy a je možné, že existovala na tomto místě ještě starší stavba. V sousedství kostela je pěkná, avšak chátrající fara s farním dvorem. Návrh: Kostel silně kontrastuje s chátrající farou, které je velká škoda. Mohlo by sloužit jako další kulturní centrum.

30 |

6. ČLENOVÉ VÝZKUMNÉHO TÝMU A KONTAKTY Martina Lískovcová – sociální geografie Adam Bedřich – sociální antropologie Jan Albert Šturma – přírodní vědy (geobotanika) Filip Kosek, Ondřej Císler – architektura a urbanismus Petr Meduna, David Novák – historie a archeologie Jan Trejbal – zpracování mapových dat V případě zájmu o další informace se obracejte na Adama Bedřicha, komunitního koordinátora pro kraj Zlínský kraj: [email protected]

31 |

Možnosti rozvoje území – Základní mezioborová studie pro kraj Zlínský a Olomoucký kraj, Horní Moštěnice, Přestavlky, Němčice, Stará ves, Kostelec u Holešova, Roštění Zpracování textu a editace – Marie Heřmanová Fotografie – Adam Bedřich Vydal: Fond dalšího vzdělávání, Na Maninách 20, Praha 7, 170 00 Praha, 2015