MOŽNOSTI PĚSTOVÁNÍ NETRADIČNÍCH DRUHŮ OVOCE V RŮZNÝCH KLIMATICKÝCH PODMÍNKÁCH ČR

Salaš, P. (ed): "Rostliny v podmínkách měnícího se klimatu". Lednice 20.- 21. 10. 2011, Úroda, vědecká příloha, 2011, s. 519 – 527, ISSN 0139-6013

MOŽNOSTI PĚSTOVÁNÍ NETRADIČNÍCH DRUHŮ OVOCE V RŮZNÝCH KLIMATICKÝCH PODMÍNKÁCH ČR Options growing non-traditional fruits in different climatic conditions of the Czech Republic Řezníček V. Mendelova univerzita v Brně, Zahradnická fakulta, 691 44 Lednice, Česká republika Abstrakt Cíl práce sleduje jejich pěstování podle nároků na klimatické a půdní podmínky. Obecně se tato skupina netradičních druhů ovoce vyznačuje nenáročností. Změna klimatu s výskytem extrémních hodnot ovlivňuje nejen růst i vývoj ale i jejich plodnost. Požadavkem je jejich časný vstup do plodnosti. Růstové vlastnosti a sklizeň ovoce byla pravidelně hodnocena ve výsadbě na ŠZP v Žabčicích. Soubor 10 druhů a s početným odrůdovým zastoupením umožnil následující hodnocení. K náročným teplomilným druhům lze zařadit morušovníky, dřín obecný, kdouloň obecnou, mišpuli obecnou a kalinu obecnou. Vyžadují teplá stanoviště a slunnou polohu. Suché stanoviště snáší muchovník olšolistý. K nejméně náročným řadíme jeřáb obecný, aronii černou, růži dužnoplodou a rakytník řešetlákový. Klíčová slova: netradiční ovocné druhy, extrémní výkyvy teplot, jeřáb obecný, morušovník, kdouloň obecná, dřín obecný, aronie černá Abstract Aim follows their growing demands according to climatic and soil conditions. Generally, this group of nontraditional fruits characterized by simplicity. Climate change with the occurrence of extreme values influencing the growth and development but also their fertility. The requirement is the early entry into fertility. Growth characteristics and harvest fruits were regularly assessed in planting on the school farm in Žabčice. File 10 kinds and numerous varietal representation enabled the following evaluation. The thermophilic species can be difficult to include - mulberry, dogwood, quince, loquat, and viburnum. They require warm sunny location and habitat. Shadbush grows well on dry sites. The least demanding belong rowan, Aronia black, rose and Sea Buckthorn Key words: non-traditional fruit species, extreme temperature variations, rowan, mulberry, quince, dogwood, black Aronia Úvod V současné době jsme svědky snah o záchranu starých krajových odrůd a méně známých druhů ovocných dřevin. Přední odborníci si uvědomují naléhavou nutnost zachování pestrosti druhů a odrůd jako rezervoáru cenných vloh (Tetera, 1994; Bednář, 1997). Extenzivní tvary ovocných dřevin jsou dnes chápány také jako významný krajinotvorný prvek, který je žádoucí uchovat a dále rozvíjet (Jetmarová, 1997; Drobný, 2000; Salašová, 2000).

519


Od 60. let 20. století dochází k neustálému úbytku starých krajových odrůd a méně známých ovocných dřevin. Tuto situaci si uvědomuje řada odborníků a snaží se aktivizovat různé iniciativy pro záchranu stávajících a pro obnovu solitérně rostoucích i alejových stromů, jakož i extenzivních sadů (Jetmarová 1997). Netradiční druhy se většinou vyznačují skromnými nároky na pěstitelské podmínky. Setkáváme se s nimi na extrémních stanovištích, kde často běžně pěstované ovocné dřeviny neprospívají. Výsadby starých a méně známých ovocných dřevin mohou být vysazovány do prostoru s problematickým zemědělským využitím, jedná se o historické meze, doprovodné pozemky komunikací s menším provozem, neobdělávané zemědělské pozemky, pozemky kolem drobné architektury a malých sakrálních staveb i vhodné pozemky uvnitř intravilánu obcí (Salašová, 1999). Přínosem je časný vstup do plodnosti, ale i každoroční sklizeň ovoce s vysokou biologickou hodnotou (Dolejší, Kott, Šenk 1991). Během pěstitelského období jsou rostliny vystaveny proměnlivým podmínkám vnějšího prostředí. Působením abiotických i biotických faktorů na rostliny dochází k ovlivňování životních funkcí, které na základě jejich délky, intenzity a genetického předpokladu mohou i vyvolat jejich zánik (Procházka, Macháčková, Krekule, Šebánek 1998). Reakce rostlin na měnící se klimatické podmínky je spojována s extrémním působením - období sucha, výkyvy teplot apod. Materiál a metody Pro hodnocení souboru netradičních druhů byly v letech 2000 - 2005 na ŠZP v Žabčicích postupně zakládány pásové výsadby ve tvaru keřů či čtvrtkmenů. V meziřadí byl udržován dle druhů černý úhor či prováděno pravidelné kosení trávníku. Příkmenný pás byl udržován bez plevelů pravidelným kypřením. U druhů, odrůd i ekotypů byla sledována rozdílnost růstu, velikosti objemu (kubatury) koruny nebo keře. Habitus koruny keře i stromu je rozhodujícím činitelem využitelnosti v agrárním sektoru. Současně byly hodnoceny údaje fenologické i sklizňové a reakce sledovaných druhů na klimatické a půdní podmínky. Po ukončení vegetačního období byly zjišťovány v letech 2007 - 2010 biometrické údaje, výšky, šířky a obvodu kmene a dle Neumannova vzorce vypočten objem koruny Vk = Pp2 . v /1,91 (m3). Každoročně během vegetačního období byly zjišťovány následující fenologické fáze: (uveden rok 2010) -

kód BBCH - 07 - rašení (počátek praskání pupenů, první zelené špičky listů) kód BBCH - 60 - kvetení (první květy otevřené) kód BBCH - 71 - vývoj plodu (začátek růstu plodu, první viditelné plody) kód BBCH - 81 - zralost plodu (zrání plodu, plod zesvětluje, získává druhově specifické vybarvení)

Na základě sledovaného období růstových vlastností lze charakterizovat následující pěstitelské podmínky a možnosti optimálního pěstování v různých klimatických podmínkách. Do souboru hodnocených netradičních ovocných druhů byly zařazeny: - Aronie černá, Aronia melanocarpa (MICHX.) ELLIOT - Dřín obecný, Cornus mas L. - Jeřáb obecný, Sorbus aucuparia L. - Kalina obecná, Viburnum opulus var. edulis L. - Kdouloň obecná, Cydonia oblonga MILL. - Mišpule obecná, Mespilus germanica L. - Morušovníky, Morus L.

520


- Muchovníky, Amelanchier MED. - Rakytník řešetlákový Hippophae rhamnoides L. - Růže dužnoplodá - Rosa pommifera HERM. Výsledky a diskuse Aronie černá je nenáročná na stanovištní podmínky, vyskytuje se i na půdách písčitých, mělkých i na skalnatém podloží. Typický je zahuštěný kulovitý tvar koruny s tvorbou vlkovitých útvarů. Plodná část se vyznačuje slabým až převislým růstem. Objem koruny dosáhl nejvyšší hodnotu u odrůdy Nero (3,15 m 3 ), nižší objem byl vypočten u odrůdy Viking (2,60 m3 Tab.1). U aronie černé nástup období rašení začíná u odrůdy Nero 23.3., kvetení začíná okolo 15.5. a probíhá po dobu 3 - 5 dnů. Zralost plodů nastupuje ve druhé polovině července. U odrůdy Viking je zpravidla pouze jen několikadenní posun (Tab. 1a). Tab.1: Průměrné hodnoty růstových údajů Pořadí

Odrůdy

1 2

Nero Viking

Kubatura koruny m3 2007 2008 2009 2010 2,03 2,51 2,85 3,15 1,85 1,91 2,10 2,60

Tab.1a: Stupnice vybraných růstových fází v roce 2010 Pořadí 1 2

Odrůdy genotypy Nero Viking

Rašení Kód 07 23.3. 25.3.

Fenologická stupnice BBCH Kvetení Vývoj plodu Zralost plodu Kód 60 Kód 71 Kód 81 15.5. 25.5. 29.7. 18.5. 27.5. 1.8.

Dřín obecný je svými nároky řazen mezi teplomilné ovocné dřeviny. Ve dřevě i květu je mrazuodolný. Vhodné jsou výslunné a sušší plochy a to jak rovinné i svahovité. Úspěšné je jeho pěstování do nadmořské výšky i 600 m. Kořenový systém zpevňuje půdu a na svazích zabraňuje erozivní činnosti. Z ekologického hlediska je přínosem ke zlepšení životního i přírodního prostředí. Objem keře je zpravidla charakterizován vzrůstností odrůdy či ekotypu. Nejvyšší hodnota byla v roce 2010 vypočtena u odrůdy Jaltský (5,15 m 3). Dále následují odrůdy Lukjanovský (4,50 m3), Vyšegorodský (3,65 m3), Vydubecký (3,40 m3). Nízká hodnota byla zjištěna u odrůd Jolico (2,20 m3) a Fruchtal (2,30 m3 ). Růstová charakteristika je převážně ovlivňována výší plodnosti, ale i klimatickými podmínkami stanoviště (Tab.2). Hodnocené fenologické fáze v roce 2010 charakterizují odrůdu Jaltský s termínem rašení 12.3. a současně tato odrůda vykázala časnou zralost plodů (9.7.). Naopak pozdním termínem zralosti plodů se vyznačovala odrůda Jolico (Tab. 2a). Nezanedbatelný je význam pro včely, je ale i druhem přinášející ovoce s vysokou biologickou hodnotou sloužící jak pro přímý konzum tak i zpracovatelské účely. Tab. 2: Průměrné hodnoty růstových údajů Pořadí 1 2 3 4 5 6 7

Odrůda, genotypy Elegantní Fruchtal Jaltský Jolico Lukjanovský Vydubecký Vyšegorodský

Výška m 2,35 1,75 2,56 1,65 2,15 2,25 2,45

Délka výhonů m 0,17 0,19 0,36 0,15 0,22 0,25 0,29

Objem keře m3 3,20 2,30 5,15 2,20 4,50 3,40 3,65

521


Tab.2a: Stupnice vybraných růstových fází v roce 2010 Pořadí 1 2 3 4 5 6 7

Odrůdy genotypy Elegantní Fruchtal Jaltský Jolico Lukjanovský Vydubecký Vyšegorodský

Rašení Kód 07 22.3. 17.3. 12.3. 23.3. 17.3. 22.3. 22.3.

Fenologická stupnice BBCH Kvetení Vývoj plodu Kód 60 Kód 71 15.4. 17.5. 12.4. 15.5. 7.4. 12.5. 25.4. 22.5. 15.4. 16.5. 18.4. 19.5. 18.4. 19.5.

Zralost plodu Kód 81 20.7 23.7. 9.7. 10.8. 25.7. 23.7. 9.7.

Jeřáb obecný je rozšířeným druhem v celé severní polokouli. K nejrozšířenějším se řadí jeřáb obecný (Sorbus aucuparia L.), muk obecný (Sorbus aria L. GRANTZ), oskeruše (Sorbus domestica L.) a břek (Sorbus torminalis L. GRANTZ). Zastupuje ovocné druhy v nejvyšších horských polohách. Za nejcennější je považován jeřáb moravský sladkoplodý s vysokým obsahem vitamínu C, ale i antioxidantů a fenolických látek. Je mrazuodolný, kvete později, a tedy nebývá poškozován pozdními jarními mrazíky. Snáší i extenzivní agrotechniku, zatravněnou plochu či keřovité patro. Jeho nenáročnost, ale i vlastnosti plodů jej řadí k dieteticky léčivým a užitkovým druhům. Nabízí se jeho rozšíření výsadeb a využití sklizně v ČR, i k exportu v rámci EU. Tab.3: Průměrné hodnoty růstových údajů Pořadí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14

Odrůdy, genotypy Alaja Krupnaja Burka Businka Discolor Granatina Granátový Koncentra Krasavica Likérový Solněčný Sorbinka Šarlatový Titan Velfed

Kubatura koruny m3 2007 2008 2009 2010 2,10 2,50 2,90 3,60 3,10 3,50 3,85 4,50 1,90 2,40 2,70 3,70 2,00 2,60 3,15 3,60 1,50 1,80 2,20 3,10 2,10 2,60 2,95 3,30 2,30 2,80 3,40 3,90 2,10 2,90 3,20 3,70 2,20 2,50 3,15 3,85 1,90 2,60 3,30 4,10 2,70 2,90 3,55 4,30 2,20 2,70 3,10 3,80 2,65 3,05 3,65 4,20 2,15 3,10 3,70 4,40

Značná pozornost I.V. Mičurina v Mičurinsku byla věnována mezidruhovému i mezirodovému křížení. Vznikla řada nových odrůd jako Burka, Likérový, Granátový, Desertní, Krasavica, Rubínová a další. Soubor odrůd je charakteristický nejen velikostí koruny, ale současně je rozdílný její tvar. Zpravidla se jedná o tvary od úzce po široce pyramidální, ale vyskytují se i kulovité či převislé tvary. Největší hodnota objemu koruny byla vypočtena u odrůdy Burka (4,50 m 3), dále následují odrůdy s nižší hodnotou - Velfed (4,40 m3) a Sorbinka (4,30 m3). Nejnižší hodnota byla zjištěna u odrůdy Granátový (3,30 m 3), což je převážně ovlivněno vysokou plodností (Tab.3). Období rašení u jeřábu sledovaných odrůd a ekotypů nastupuje od 19.3 do 28.3., kvetení probíhá v termínu od 15. do 21. května,

522


zralost plodů byla zaznamenána od 17.8. do 5. září. Zbarvení plodů je rozhodujícím znakem pro stanovení doby zralosti (Tab. 3a). Tab.3a: Stupnice vybraných růstových fází v roce 2010 Pořadí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14

Odrůdy genotypy Alaja Krupnaja Burka Businka Discolor Granatina Granátový Koncentra Krasavica Likérový Solněčný Sorbinka Šarlatový Titan Velfed

Rašení Kód 07 19.3. 21.3. 24.3. 24.3. 19.3. 19.3. 26.3. 26.3. 28.3. 21.3. 28.3. 26.3. 28.3. 28.3.

Fenologická stupnice BBCH Kvetení Vývoj plodu Kód 60 Kód 71 15.5. 23.5. 17.5. 25.5. 20.5. 26.5. 20.5. 26.5. 17.5. 25.5 17.5. 25.5. 15.5. 23.5. 20.5. 26.5. 17.5. 25.5. 15.5. 25.5. 21.5. 27.5. 17.5. 25.5. 20.5. 26.5. 20.5. 26.5.

Zralost plodu Kód 81 17.8. 19.8. 2.9. 2.9. 19.8. 19.8. 2.9. 2.9. 2.9. 19.8. 2.9. 2.9. 5.9. 5.9.

Kalina obecná je rozšířeným druhem po celé Evropě. Vhodné jsou teplejší oblasti (jižní Morava), vápenité půdy a osluněná stanoviště. Snáší sucho, celkově je řazena mezi méně náročné druhy. U vybraných odrůd byla hodnocena kubatura keře, současně i jeho tvar a hustota. Mezi odrůdami Sausga (4,50 m3) a Taježnyje rubíny (4,60 m3) není výrazného rozdílu v objemu keře. Rozdílnost spočívá pouze v hustotě kosterních a polokosterních partií a v rozmístění plodného obrostu (Tab. 4). U kaliny obecné nastupuje vegetace nejdříve u odrůdy Taježnyje Rubíny 19.3. a sklizeň v porovnání s ostatními odrůdami byla o 3 dny ranější. Pozdní rašení charakterizuje odrůdu Otbornaja 28. 3.(Tab. 4a). Tab.4: Průměrné hodnoty růstových údajů Pořadí

Odrůdy

1 2 3

Sausga Otbornaja Taježnyje rubiny

Kubatura keře m3 2007 2008 2009 2010 2,65 3,80 4,05 4,50 2,30 2,60 2,80 3,20 2,85 3,40 3,90 4,60

Tab.4a: Stupnice vybraných růstových fází v roce 2010 Pořadí 1 2 3

Odrůdy genotypy Sausga Otbornaja Tajeznyje Rubiny

Rašení Kód 07 25.3. 28.3. 19.3.

Fenologická stupnice BBCH Kvetení Vývoj plodu Zralost plodu Kód 60 Kód 71 Kód 81 21.5. 28.5. 23.9. 23.5. 29.5. 20.9. 20.5. 28.5. 19.9.

523


Kdouloň obecná řadí se k teplomilným dřevinám, dobře roste i plodí v našich klimatických podmínkách (jižní Morava). Vhodná jsou slunná stanoviště s dostatečnou humózní půdou. Nesnáší vysoký obsah uhličitanu vápenatého v půdě. Ve vyšších polohách nad 350 m může se vyskytnout poškození nízkou teplotou. Vykvétá později, květy nebývají poškozovány pozdními jarními mrazíky. Plodem je mnohosemenná plstnatá malvice sytě žluté barvy, jablkovitého či hruškovitého tvaru. Zpravidla neslouží k přímému konzumu, ale jsou vhodné k přípravě kompotu a řady konzervárenských výrobků. Ve výsadbě kdouloní třiceti odrůd i ekotypů se vyskytla řada rozdílných tvarů koruny. Nejčastěji se vyskytuje kulovitý a široce pyramidální tvar koruny. V roce 2010 dosáhla odrůda Pinter 12,30 m3, odrůda Šuranská 12,05 m3, naopak nejmenší objem koruny charakterizuje novošlechtění NŠ 29 (3,57 m3). Fenologická fáze zrání plodu - kód BBCH - 81 je značně rozsáhlá, její začátek nastupuje 22.8. a končí 4.10. Mišpule obecná vyžaduje teplejší polohu a slunné stanoviště. Má minimální nároky na půdní podmínky, vhodné jsou půdy lehčí s dostatkem vápníku. Vyznačuje se vysokou mrazuodolností. Svoje uplatnění nachází nejen pro hospodářské využití plodů, ale i pro výsadbu na předělech užitkové a okrasné části zahrady, ale i k zakrytí nevzhledných míst na rovině i svahu. Objem koruny dosáhl nejvyšší hodnotu u odrůdy Holandská 8,25 m 3, ekotyp Lysická se vyznačoval kulovitým tvarem koruny s hodnotou 6,70 m 3 a zrání plodu je pozdní, od 15. do 25. 10. Morušovníky - moruše. Pěstuje se několik druhů, morušovník bílý (Morus alba L.), černý (Morus nigra L.), červený (Morus rubra L.), trnavský (Morus nigra L. var. trnaviensis DOMIN). Je náročným druhem zejména na teplou polohu a slunné stanoviště. Nejčastěji se vyskytuje ve vinohradnických oblastech. Vyznačuje se odolností vůči chorobám a škůdcům, snáší i exhaláty v ovzduší. Nejvyšší hodnotou objemu koruny se vyznačoval ekotyp Jugoslávská, naopak nízké hodnoty charakterizují odrůdu Trnavská 9,20 m 3, nejnižší hodnota charakterizuje ekotyp Bzenecká 4,30 m3. Fenologická fáze zrání plodů odpovídá termínu 9.6., plody zrají postupně po dobu dvou týdnů. Tab.5: Průměrné hodnoty růstových údajů Pořadí

Odrůdy, genotypy

1 2 3 4 5 6

Tišnovský Lamarckii Balerina Školský Brněnský Ostravský Thiessen

Kubatura koruny m3 2008 2009 2010 0,66 1,05 1,30 0,55 0,85 0,95 0,63 0,90 1,15 0,51 0,75 0,98 0,71 1,03 1,25 0,81 1,35 1,55

Muchovník se řadí mezi otužilé a nenáročné druhy, snáší sucho i nadbytek vápna. Nejčastěji se pěstují druhy - muchovník olšolistý (Amelanchier alnifolia NUTT), kanadský (Amelanchier canadensis L.), hladký (Amelanchier laevis WIEG), vejčitý (Amelanchier ovalis MED). Významná je jejich mrazuodolnost. Pro pěstování jsou nevhodná stinná a zamokřená místa. Celý soubor odrůd i genotypů se vyznačoval nízkými hodnotami přírůstků, ovlivňujících výpočet velikosti objemu koruny. Použitá podnož jeřáb obecný v pásové výsadbě čtvrtkmenů omezuje vegetativní růst a podporuje pravidelnou a vysokou plodnost. Nejvyšší hodnotou se vyznačovala odrůda Thiessen (1,53 m 3), dále následují dva ekotypy, Tišnovský (1,30 m3), Ostravský (1,25 m3). Nejnižší hodnota byla vypočtena u odrůdy Lamarckii Balerina (0,95 m3 Tab. 5). Poslední dekáda měsíce března byla pro většinu odrůd 524


charakteristická fenologickou fází rašení, období kvetení probíhalo od 14. do 21. května, zralost plodů byla zaznamenána od 12. do 19. června (Tab.5a). Tab.5a: Stupnice vybraných růstových fází v roce 2010 Pořadí 1 2 3 4 5 6

Odrůdy genotypy Tišnovský Lamarckii Balerina Školský Brněnský Ostravský Thiessen

Rašení Kód 07 25.3. 22.3. 27.3. 25.3. 25.3. 20.3.

Fenologická stupnice BBCH Kvetení Vývoj plodu Kód 60 Kód 71 19.5. 26.5. 14.5. 29.5. 19.5. 29.5. 21.5. 1.6. 19.5. 29.5. 21.5. 26.5.

Zralost plodu Kód 81 12.6. 17.6. 17.6. 19.6. 17.6. 12.6.

Rakytník řešetlákový se řadí mezi nejméně náročné, roste v suchých a chudých půdách s dostatkem vápníku. Osvědčil se k využití extrémních stanovišť, kde i na těchto přináší sklizeň. Pozornost si zasluhuje i jeho vysoká mrazuodolnost. Zjišťovaná kubatura keře dosáhla u souboru odrůd a ekotypů rozdílných hodnot pohybujících se od 3,50 do 4,90 m 3. Nejvyšší hodnota 4,90 m3 byla vypočtena u odrůdy Leicora, s nižší hodnotou následují odrůdy Ljubitelna (4,50 m3), Hergo (4,30 m3), Botanický, Velkoosecký (4,10 m3). Nízká hodnota charakterizuje odrůdu Buchlovický (3,50 m3), Trofimovský (3,80 m3), Aromat (3,95 m3, Tab. 6). Rakytník řešetlákový se vyznačoval rozdílným nástupem fáze rašení od 23.3. do 2.4. Zralost plodů probíhala v časovém období 20.8. do 27.9. Pozdní dozrávání plodů bylo zjištěno u odrůd Leicora a Vitamínová (Tab. 6). Začátek rašení byl zaznamenán koncem března a v prvních dubnových dnech. O téměř tři týdny později nastupuje fenologická fáze kvetení. V předstihu několika dnů kvete samčí odrůda Polmix. Zralost plodů u sledovaných odrůd byla rozložena do více jak měsíčního období. Časně zrají odrůdy Aromat, Ljubitelna, Trofimovský. Pozdním obdobím dozrávání se vyznačují odrůdy Leicora a Vitamínová (Tab. 6a). Tab.6: Průměrné hodnoty růstových údajů : Pořadí 1 2 3 4 5 6 7 8 9

Odrůdy genotypy Aromat Botanický Buchlovický Hergo Leicora Ljubitelna Peterburský Trofimovský Velkoosecký

Kubatura keře m3 2007 2008 2009 2010 2,60 3,30 3,70 3,95 1,95 2,50 2,80 4,10 2,10 2,45 2,65 3,50 2,55 2,80 3,10 4,30 3,40 3,65 4,25 4,90 2,90 3,40 3,85 4,50 3,30 3,75 3,90 4,30 2,50 2,80 3,20 3,80 2,80 3,10 3,40 4,10

Růže dužnoplodá se vyznačuje nenáročností na půdní a klimatické podmínky, ale svými hospodářskými a biologickými vlastnostmi se řadí k významným druhům. Odrůda Karpatia v porovnání s ekotypem Bělečská dosáhla vyšší hodnoty objemu keře. Ekotyp Bělečská s vypočtenou hodnotou 2,60 m3 se vyznačoval nižším růstem během celého vegetačního období (Tab. 7). Fenologická fáze rašení u růže dužnoplodé nastupuje 1.4. u odrůdy Karpatia. Plody odrůdy Karpatia a ekotypu Bělečská dozrávají téměř současně (Tab. 7a).

525


Tab.6a: Stupnice vybraných růstových fází v roce 2010 Pořadí 1 2 3 4 5 6 7 8 9

Odrůdy genotypy Aromat Botanický Buchlovický Hergo Leicora Ljubitelna Peterburský Trofimovský Vitamínová

Fenologická stupnice BBCH Kvetení Vývoj plodu Kód 60 Kód 71 18.4. 15.5 19.4. 13.5. 18.4. 15.5. 23.4. 18.5. 23.4. 18.5. 20.4. 15.5. 23.4. 18.5. 23.4. 15.5. 19.4. 15.5.

Rašení Kód 07 27.3. 29.3. 29.3. 2.4. 29.3. 23.3. 29.3. 23.3. 2.4.

Zralost plodu Kód 81 20.8. 27.8. 7.9. 10.9. 27.9. 23.8. 11.9. 24.8. 27.9.

Tab.7: Průměrné hodnoty růstových údajů Pořadí 1 2

Odrůdy, ekotypy Karpatia Bělečská

Kubatura koruny m3 2007 2008 2009 2010 1,63 1,91 2,50 2,95 1,53 1,76 2,35 2,60

Tab.7a: Stupnice vybraných růstových fází v roce 2010 Pořadí 1 2

Odrůdy genotypy Karpatia Bělečská

Rašení Kód 07 1.4. 5.4.

Fenologická stupnice BBCH Kvetení Vývoj plodu Kód 60 Kód 71 21.5. 7.6. 25.5. 10.6.

Zralost plodu Kód 81 30.8. 2.9.

Závěr Netradiční ovocné druhy doplňují soubor nejčastěji pěstovaných ovocných druhů v našich klimatických podmínkách. V převážné většině se tato skupina řadí mezi nenáročné, přesto však hospodářsky významné. Jejich předností je značná přizpůsobivost, ale i u celé řady z nich vysoká mrazuodolnost. Charakter tvaru koruny či keře odpovídá nepříznivým klimatickým podmínkám horských poloh, nárazy větru a častá námraza vyžaduje pevnost větví a jejich ostrý úhel odklonu (jeřáb obecný). K nejméně náročným druhům se řadí jeřáb obecný, aronie černá, růže dužnoplodá a rakytník řešetlákový, jejich pěstování je úspěšné i ve vyšších podmínkách. Pro teplé oblasti, kde nehrozí poškození nízkou teplotou během zimního období, lze doporučit kdouloň obecnou, morušovníky a dřín obecný. Slunná poloha a suché stanoviště vyhovují muchovníkům. Porosty sledovaných druhů se vyznačují dobrým zdravotním stavem až na rakytník řešetlákový, kde u starších porostů se vyskytuje vadnutí rakytníku, na kterém se podílí houby rodu Fusarium a Verticillium. Z minulých roků jsme dospěli k závěru, že ponechané nesklizené plody mají na další růst brzdící vliv, dochází i k několikatýdennímu opoždění fenologických fází. I pozdní jarní řez likvidující generativní zónu z minulé vegetace se projevuje vysoce pozitivně.

526


Dedikace Studie je součástí řešení projektu projektu MZe QH 82232 "Výzkum opomíjených ovocných druhů a jejich začlenění do agrárního sektoru".

Použitá literatura BEDNÁŘ, J.: Ochrana genových zdrojů. In: Problematika zachování a ochrany starých či krajových odrůd ovocných dřevin a možnosti jejich navrácení do krajiny v rámci státního programu obnovy vesnice. Sborník referátů, MZLU Brno, 1997, s. 9-11 DOKOUPIL L., HIPSCHOVÁ J., ŘEZNÍČEK V., Zhodnocení dvou typů založení výsadeb dřínu obecného, Sborník odborných příspěvků a sdělení, MendelAgro 2011, s. 23 - 27, ISBN 978-80-7375-516-4 DOLEJŠÍ A., KOTT V., ŠENK L., Méně známé ovoce, Zemědělské nakladatelství Brázda Praha 1991, s. 149, ISBN 80-209-0188-4 DROBNÝ, J.: Ovocný strom v marginálních oblastech. In: Problematika zachování a ochrany starších a krajových odrůd ovocných dřevin. Sborník přednášek, MZLU v Brně, Lednice na Moravě, 2000, ISBN 80-7157-459-7, s.16-18 JETMAROVÁ, E.: Extenzivní ovocné sady. In: Problematika zachování a ochrany starých či krajových ovocných dřevin a možnosti jejich navrácení do krajiny v rámci státního programu obnovy vesnice. Sborník referátů, MZLU Brno, 1997, s.34-35 PROCHÁZKA S., MACHÁČKOVÁ I., KREKULA J., ŠEBÁNEK J., Fyziologie rostlin, Akademia Praha 1998, s. 412 - 430, ISBN 80-200-0586-2 SALAŠOVÁ, A.: Ovocné dreviny v záhradnej a krajinárskej architekture. In: Problematika zachování a ochrany starších a krajových odrůd ovocných dřevin. Sborník přednášek, MZLU v Brně, Lednice na Moravě, 2000, ISBN 80-7157-459-7, s.34-35 TETERA, V.: Ohrožené odrůdy ovocných dřevin. ČSOB Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou, 1994, 65 s. VALÍČEK P., HAVELKA E., V., Rakytník řešetlákový - rostlina budoucnosti, Start Benešov s. 86, ISBN 978-80-86231-44-0

Kontaktní adresa Prof. Ing. Vojtěch Řezníček, CSc. Ústav šlechtění a množení zahradnických rostlin, Zahradnická fakulta, Mendelova univerzita Zemědělská 1, 613 00 Brno e-mail: [email protected]

527

MOŽNOSTI PĚSTOVÁNÍ NETRADIČNÍCH DRUHŮ OVOCE V RŮZNÝCH KLIMATICKÝCH PODMÍNKÁCH ČR

Recommend Documents