VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztahů Obor: Mezinárodní obchod
Možnosti integrace zemí Západního Balkánu do Evropské unie
Diplomová práce Vypracovala: Bc. Ljupka Trajkovska Vedoucí práce: doc. Ing. Anna Klosová, CSc.
1
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Možnosti integrace zemí Západního Balkánu do Evropské unie“ vypracovala samostatně. Veškerou použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu použité literatury.
V Praze dne . . . . . . . . . . . .
................... Podpis
2
Poděkování Chtěla bych poděkovat vedoucí své práce, paní doc. Ing. Anně Klosové CSc., za ochotnou spolupráci, cenné rady a odborné připomínky při vypracovávání diplomové práce.
3
Obsah Seznam zkratek ............................................................................................................. 5 Úvod.............................................................................................................................. 8 1. Charakteristika dosavadních jednání zemí Západního Balkánu o vstupu do EU ....... 10 1.1 Vztahy EU s Chorvatskem.................................................................................... 10 1.2 Vztahy EU s Makedonií........................................................................................ 13 1.3 Vztahy EU se Srbskem ......................................................................................... 15 1.4. Vztahy EU s Černou Horou ................................................................................. 17 1.5. Vztahy EU s Kosovem podle rezoluce RB č. 1244 ............................................. 18 1.6. Vztahy EU s Albánií ............................................................................................ 20 1.7. Vztahy EU s Bosnou a Hercegovinou ................................................................. 22 2. Význam zemí Západního Balkánu pro EU ................................................................. 25 2.1. Politické a sociální faktory zemí Západního Balkánu ......................................... 25 2.1.1 Chorvatsko ......................................................................................................... 26 2.1.2 Makedonie ......................................................................................................... 28 2.1.3 Srbsko ................................................................................................................ 29 2.1.4 Černá Hora......................................................................................................... 31 2.1.5 Kosovo (pod správou OSN)............................................................................... 32 2.1.6 Albánie............................................................................................................... 34 2.1.7 Bosna a Hercegovina ......................................................................................... 35 2.2. Ekonomické faktory zemí Západního Balkánu ................................................... 37 2.3. Politika rozšiřování EU........................................................................................ 49 2.3.1. Nová politika rozšiřování EU – Stabilizační a asociační proces ...................... 51 2.3.2. Záhřebský a Soluňský summit.......................................................................... 54 2.3.3 Předvstupní pomoc EU ...................................................................................... 56 3. Perspektivy vstupu zemí Západního Balkánu do EU ................................................. 63 3.1. Směřování Chorvatska k členství do Evropské unie ........................................... 65 3.2. Perspektivy vstupu Makedonie do EU................................................................. 67 3.3. Perspektivy vstupu Černé Hory do EU................................................................ 69 3.4. Perspektivy vstupu Srbska do EU........................................................................ 70 3.5. Perspektivy vstupu Albánie do EU...................................................................... 71 3.6. Perspektivy vstupu Bosny a Hercegoviny do EU................................................ 72 3.7. Perspektivy vstupu Kosova do EU ...................................................................... 73 Závěr ........................................................................................................................... 75 Literatura..................................................................................................................... 78 Seznam tabulek ........................................................................................................... 89 Seznam obrázků.......................................................................................................... 89 Seznam příloh ............................................................................................................. 89 Přílohy......................................................................................................................... 90
4
Seznam zkratek AII
Jadránsko – Jónská iniciativa
ALL
Albánský lek
BAM
Bosenská konvertibilní marka
BiH
Bosna a Hercegovina
BSEC
Organizace černomořské ekonomické spolupráce
CARDS
Pomoc Společenství na rekonstrukci, rozvoj a stabilizaci
CEB
Rozvojová banka Rady Evropy
CEFTA
Středoevropská dohoda o volném obchodu
CEI
Středoevropská iniciativa
CESI
Iniciativa spolupráce jižní Evropy
DPH
Daň z přidané hodnoty
EBRD
Evropská banka pro obnovu a rozvoj
EBOP
Evropská bezpečnostní a obranná politika
ECHO
Generální ředitelství Evropské komise pro humanitární pomoc
EIB
Evropská investiční banka
EULEX
Policejní a soudní mise EU v Kosovu
ES
Evropská společenství
EU
Evropská unie
EUFOR
Vojenská mise Evropské unie v Bosně a Hercegovině
EUR
Euro
EUPM
Policejní mise Evropské unie v Bosně a Hercegovině 5
EUSR
Zvláštní zástupce Evropské unie v Kosovu
FBiH
Federace Bosny a Hercegoviny
FYROM
Bývalá jugoslavská republika Makedonie
HRK
Chorvatská kuna
HDP
Hrubý domácí produkt
IMF
Mezinárodní měnový fond
IPA
Finanční nástroj předvstupní pomoci
ISPA
Finanční nástroj předvstupní pomoci pro životní prostředí a dopravu
KFOR
Jednotky NATO v Kosovu – Kosovo Force
LIFE
Finanční nástroj Evropské unie pro životní prostředí
MARRI
Regionální iniciativa pro migraci, azyl a uprchlíky
MKD
Makedonský denár
NATO
Severoatlantická aliance
NLB
Nova Ljubljanska Banka
OBSE
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě
OECD
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
OSN
Organizace spojených národů
PHARE
Finanční nástroj předvstupní pomoci pro budování institucí a hospodářskou a sociální soudržnost
RB OSN
Rada bezpečnosti Organizace spojených národů
RCC
Rada pro regionální spolupráci
RS
Republika srbská
6
RSD
Srbský dinár
SAP
Stabilizační a asociační proces
SAPARD
Finanční nástroj předvstupní pomoci pro zemědělství a rozvoj venkova
SEECP
Proces spolupráce v jihovýchodní Evropě
TAILEX
Nástroj pro technickou pomoc a výměnu informací (Technical Assistance and Information Exchange instrument)
UNMIK
Prozatímní civilní správa OSN v Kosovu
UNMIK
Mise spojených národů v Kosovu – United Nations Interim Administration Mission in Kosovo
WTO
Světová obchodní organizace
7
Úvod Západní Balkán je definován jako oblast, která zahrnuje nástupnické státy bývalé Jugoslávie (s výjimkou Slovinska) a Albánii. Jedná se o následující země: Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Chorvatsko, Kosovo, Makedonie a Srbsko. Západní Balkán můžeme charakterizovat jako neustále se měnící region s vysokou dynamikou růstu. Na druhé straně je často spojován s konflikty a krizemi, které brzdily jeho rozvoj a stabilitu. V této souvislosti se Balkán (zejména od roku 1999) stal pro EU strategicky důležitým regionem především z bezpečnostního hlediska. EU má na Balkáně strategické zájmy v oblasti bezpečnosti, a proto se snaží přispět ke zvýšení prosperity a růstu Balkánu a ke zlepšení propojení hlavních dopravních a energetických os. Na druhé straně získává EU díky svému působení v regionu silnější postavení ve světě. Evropská unie usiluje o dosažení těchto cílů pomocí hlubší integrace států Západního Balkánu do EU prostřednictvím politiky rozšíření. Současný plán rozšíření pokrývá země Západního Balkánu (Chorvatsko, Makedonie, Srbsko, Černá Hora, Bosna a Hercegovina, Albánie a Kosovo), Turecko a Island. Ke kandidátským státům se z nich řadí: Chorvatsko, Turecko, Makedonie, Černá Hora a Island, zatímco zbytek zemí je označován za tzv. potenciálně kandidátské státy. Hlavním cílem této diplomové práce je zhodnotit perspektivy členství jednotlivých zemí Západního Balkánu v Evropské unii. Dílčími cíli, které použiji ke splnění hlavního cíle, jsou: zhodnocení stavu integračního procesu na základě dosavadních vztahů zemí Západního Balkánu s Evropskou unií a popis politické a ekonomické situace v jednotlivých zemích Západního Balkánu s vazbou na Evropskou unii. Vzhledem k tomu, že všechny země Západního Balkánu vyjadřily svůj zájem o členství v Evropské unii, je důležité sledovat vývoj vztahů mezi nimi a Evropskou unií. Práce je rozdělena do tří hlavních kapitol. Hlavním cílem první kapitoly je definovat a vysvětlit vzájemné vztahy mezi Evropskou unií a zeměmi Západního Balkánu od roku 1991 do roku 2011, a to na základě jejich dosavadních výsledků. Budu se věnovat důležitým dohodám, které tyto země podepsaly a programům, kterých se zúčastnily.
8
V druhé části této diplomové práce popíši, čím mohou země Západního Balkánu Evropské unii přispět. Obsahem této kapitoly bude charakteristika hlavních specifik politické a ekonomické situace v jednotlivých zemích Západního Balkánu. Důležitými ukazateli budou makroekonomické údaje, které nám poskytnou přehled o postavení jednotlivých zemí Západního Balkánu v rámci tohoto regionu. Navíc se budu věnovat politice rozšířování EU, což znamená, že důraz bude kladen na Kodaňská kritéria a na některé důležité komponenty stabilizačního a asociačního procesu (zejména na stabilizační a asociační dohody, přístupové partnerství a předvstupní pomoc EU jednotlivým zemím). V poslední kapitole se budu věnovat budoucímu vývoji a možnosti členství jednotlivých zemí Západního Balkánu v EU, přičemž zhodnotím výsledky, kterých jednotlivé země dosáhly na základě nejnovější zprávy Evropské komise o pokroku kandidátských zemí pro vstup do EU. Bude kladen důraz především na kandidátské země, které jsou o krok blíž k integraci v EU, než ostatní potenciálně kandidátské země. Pro vyhodnocení této problematiky budou třeba aktuální informace, které jsou dostupné na internetu. Jedná se především o analýzu primárních zdrojů – vydané dokumenty a zprávy Evropské komise. Také budu používat sekundární zdroje v podobě článků, publikací a analýz.
9
1. Charakteristika dosavadních jednání Západního Balkánu o vstupu do EU
zemí
Evropská unie má velký význam pro země Západního Balkánu. Zaprvé se jedná o nejvýznamnějšího hospodářského partnera pro všechny země Balkánu, a zároveň je také nejvýznamnějším poskytovatelem hospodářské pomoci. Západní Balkán zaujímá zvláštní místo v politice Evropské unie, a to zejména po rozpadu bývalé Jugoslávie. Proto můžeme říct, že vyhlášení nezávislosti jednotlivých států je považováno za začátek jednání mezi zeměmi Západního Balkánu a Evropskou unií. V následující části si ukážeme, jak probíhaly vztahy EU s jednotlivými zeměmi (Chorvatsko, Makedonie, Srbsko, Černá Hora, Bosna a Hercegovina, Albánie a Kosovo). Musím však zmínit, že průběh těchto vztahů byl do značné míry ovlivněn složitou politickou situací v regionu, kterou se podrobněji budu zabývat v druhé části této diplomové práce.
1.1 Vztahy EU s Chorvatskem Vztahy mezi EU a Chorvatskem byly navázány po vyhlášení nezávislosti Chorvatska v roce 1992. Situace byla velice složitá. Srbsko-chorvatská válka v letech 1992 – 1995 komplikovala navázání vztahů mezi EU a Chorvatskem. Prakticky se tyto vztahy začaly vyvíjet až po uzavření Daytonské mírové dohody v roce 1995, do roku 1999 ovšem nepřinesly žádné výraznější výsledky. Hlavní důvod neúspěchu spočíval v nacionalisticky orientované politice, která znemožňovala Chorvatsku splnit politická kritéria EU. Situace se změnila po kosovské krizi vyhlášením stabilizačního a asociačního procesu EU (SAP). Jednání o této smlouvě v průběhu roku 2000 vedlo k jejímu podepsání 21. října 2001. V platnost ale vstoupila až v roce 2005, z důvodu nedostatečné spolupráce Chorvatska s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii. Koncem roku 2001 byla přijata strategie na období 2002 – 2004 o programu CARDS, který přinesl Chorvatsku významnou finanční pomoc. Chorvatsko podalo žádost o členství v EU dne 21. února 2003. Na základě kladného stanoviska Komise k
10
chorvatské žádosti o členství získalo Chorvatsko dne 16. června 2004 status kandidátské země.1 Co se týče zahájení přístupových jednání, EU podmínila jejich začátek plnou spoluprací Chorvatska s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii. Podle příslibu EU mělo dojít k zahájení přístupových jednání v březnu 2005, ale vzhledem k tomu, že Mezinárodní tribunál tuto spolupráci neposvětil, došlo k zahájení přístupových jednání 3. října 2005. Tím pádem Chorvatsko začalo jednat o jednotlivých kapitolách až od března 2006. Otevření jednotlivých kapitol z hlediska času probíhalo následujícím způsobem: •
červen 2006: Věda a výzkum
•
prosinec 2006: Hospodářská a monetární politika, Podnikání a průmyslová politika, Vzdělávání a kultura a Celní unie
•
březen 2007: Duševní vlastnictví
•
červen 2007: Právo usazování a svoboda poskytování služeb, Právo obchodních společností, Finanční služby, Informační společnost a média, Statistika a Finanční kontrola
•
říjen 2007: Ochrana spotřebitele a zdraví a Vnější vztahy
•
prosinec 2007: Transevropské sítě a Finanční a rozpočtová ustanovení
•
duben 2008: Energie a Dopravní politika
•
červen 2008: Volný pohyb pracovníků a Sociální politika a zaměstnanost
•
červenec 2008: Volný pohyb zboží
•
říjen 2009: Volný pohyb kapitálu, Zemědělství a rozvoj venkova, Bezpečnost potravin a veterinární a fytosanitární politika, Daně, Regionální politika a koordinace strukturálních nástrojů a Vnitro, svoboda a bezpečnost
1
Evropská komise. Chorvatsko – základní údaje o zemi. [on-line]. [cit. 2011-01-20] http://ec.europa.eu/enlargement/candidate-countries/croatia/relation/index_cs.htm
11
•
únor 2010: Životní prostředí a Rybolov
•
červen 2010: Soudnictví a základní práva, Politika hospodářské soutěže a Zahraniční, bezpečnostní a obranná politika.
•
listopad 2010: Instituce.
•
duben 2011: Zemědělství a rozvoj venkova a Regionální politika a
2
koordinace strukturálních nástrojů.3 Ke dni 19. dubna 2011 se Chorvatsku podařilo otevřít 35 kapitol, z nichž je 30 kapitol prozatímně uzavřeno4. Podrobný přehled uvádím v příloze. V období od listopadu 2008 – září 2009 byla přístupová jednání s Chorvatskem pozastavena kvůli dvacetiletému sporu se Slovinskem, ve kterém se jedná o vytyčení hranic v Piranském zálivu v Jaderském moři. Slovinsko, které má necelých 40 kilometrů pobřeží, nesouhlasí s nároky Chorvatska na pobřežní vody, které Chorvatsko na konci roku 2008 předložilo v dokumentech na unijní úrovni. Spor se podařilo vyřešit v září 2009, když slovinský parlament schválil odblokování přístupových jednání Chorvatska s Evropskou unií. Podle návrhu Komise se Chorvatsko a Slovinsko shodli na tom, že spor bude vyřešen mezinárodní arbitráží, podepsáním smlouvy 4. listopadu 2009 o společné správě zálivu, kterou by uzavřely na dvacet až padesát let.5 Na druhé straně se Slovinsko zavázalo, že už nebude blokovat přístupová jednání. Tento bilaterální spor spolu s kritikou o nedostatečné spolupráci Chorvatska s Mezinárodním trestním tribunálem představují hlavní body v hodnocení pokroku Chorvatska na základě zprávy Evropské komise o pokroku kandidátských zemí pro vstup do Evropské unie vydané v říjnu 2009.
2
Evropská komise. Status of negotiation with Croatia. [on-line]. [cit. 2011-01-22] http://ec.europa.eu/enlargement/pdf/enlargement_process/accession_process/how_does_a_country_join_t he_eu/negotiations_croatia_turkey/overview_negotiations_hr_en.pdf 3 eu.2011.hu. Croatia: important step towards closing negotiations. [on-line]. [cit. 2011-04-21] http://www.eu2011.hu/news/croatia-important-step-towards-closing-negotiations 4 Evropská komise. Two new chapters closed in accession negotiations with Croatia. [on-line]. [cit. 201104-22] http://ec.europa.eu/enlargement/index_en.htm 5 iHNed.cz. Chorvatsko znovu na cestě do EU. Přístupová jednání budou obnovena. [on-line]. [cit. 201101-27] http://zahranicni.ihned.cz/c1-38502490-chorvatsko-znovu-na-ceste-do-eu-pristupova-jednani-budouobnovena
12
Každopádně v červnu 2010 se objevila další překážka, kdy slovinský ministr zahraničí pohrozil pozastavením jednání, pokud nebude umožněn přístup největší slovinské banky Nova Ljubljanska Banka na finanční trh Chorvatska. Chorvatská centrální banka brání vstupu NLB na svůj trh kvůli dosud nedořešeným finančním závazkům vůči jejím chorvatským klientům, jež se podle Chorvatska dají vyčíslit v hodnotě 172 milionů eur. Navzdory těmto překážkám můžeme říci, že Chorvatsko dokázalo navázat vztahy s Evropskou unií, které povedou v nejbližší době k plnému členství. O tom svědčí i rezoluce Evropského parlamentu vydána v únoru 2010, a také zpráva o pokroku Rady pro stabilizaci a přidružení Chorvatska, která ocenila pokrok Chorvatska v přístupovém procesu. Na druhé straně tato zpráva poukázala na oblasti, které si žádají reformy. Jde hlavně o následující oblasti: soudnictví, veřejná správa, boj proti korupci a práva menšin. Proto byl v únoru 2011 zahájen projekt o „Posílení antikorupčních jednání celní správy”. Cílem tohoto projektu je zabezpečit účinnou implementaci protikorupčních právních předpisů a politik v procesu přípravy ke vstupu Chorvatska do Evropské unie. Rozpočet tohoto projektu činí 230 000 eur a měl by být ukončen v listopadu 2011.6
1.2 Vztahy EU s Makedonií I když Makedonie nebyla zasažena válečným konfliktem po vyhlášení její nezávislosti v roce 1991, vztahy mezi ní a Evropskou unií byly komplikované. Souvisí to s řeckou politikou, která odmítá název státu Makedonie, protože se domnívá, že jeho použití představuje územní nároky na řecké území Makedonie. Také byla nucena řešit složitou politickou situaci spojenou s albánskou populací. Vztahy s Evropskou unií byly zahájeny až v roce 1996, když Makedonie získala nárok na prostředky z programu PHARE. V roce 1997 byl zahájen regionální přístup, který znamenal formulace politických a ekonomických podmínek pro rozvoj vzájemné spolupráci mezi Evropskou unií a Makedonií. Výsledkem této spolupráci bylo uzavření dvoustranné dohody o spolupráci a finanční protokol na podporu globální spolupráce. Dále podepsala 6
Delegation of the European Union to the Republic of Croatia. Strengthening anticorruption activities of the Customs Administration project presented. [on-line]. [cit. 2011-03-17] http://www.delhrv.ec.europa.eu/?lang=en&content=3150
13
Makedonie s Evropskou unií dohody o obchodu s textilními výrobky a dohodu v oblasti dopravy.7 V roce 2000 byla Makedonie první zemí Západního Balkánu, která podepsala dohodu o stabilizaci a asociaci. Tato dohoda vstoupila v platnost 1. dubna 2004. Hlavním cílem této smlouvy je vytvoření zóny volného obchodu pro průmyslové výrobky a většinu zemědělských výrobků do roku 2011. Po kosovské krizi napomáhala Evropská unie stabilizovat politickou a bezpečnostní situaci v Makedonii. Navíc od roku 2003 prováděla na jejím území dvě vojenské operace – CONCORDIA a PROXIMA. Jedná se o první operace Evropské unie v rámci společné bezbečnostní a obranné politiky, jejíž cílem bylo posílení bezpečnosti a stability v oblastech, kde došlo k etnickým srážkám. Armáda České republiky vyslála do operace CONCORDIA dva příslušníky.8 Dne 22. března 2004 Makedonie podala žádost o vstup do EU. Stanovisko Evropské komise bylo vydáno v listopadu 2005, na jehož základě se Komise rozhodla 17. listopadu 2005 poskytnout Makedonii kandidátský status. Přiznání statusu kandidátské země znamená pro Makedonii velký úspěch vzhledem ke složité politicko – ekonomické situaci, která ji doprovázela během minulých let. Utrpěla velké ztráty kvůli řeckému embargu, musela se vypořádat s kosovskými úprchlíky za Kosovské války a navíc musela řešit spor s albánskými povstalci z Národní osvobozenecké armády. V roce 2006 Rada Evropské unie přijímá Evropské partnerství s Makedonií, které v roce 2008 aktualizuje na základě rozhodnutí o přístupovém partnerství. Rozhodnutí Rady v podstatě stanovilo podmínky pro zahájení přístupových jednání Evropské unie s Makedonií. 9 Co se týče vízové liberalizace pro občany Makedonie, navrhla Evropská komise v červnu 2009 zrušení vízové povinnosti do zemí Schengenského prostoru. Evropský
7
Autorský kolektiv. Stabilita Balkánu a Evropská unie. Příspěvek České republiky. Rada pro mezinárodní vztahy, 2006. ISBN 80-239-8060-2. Str. 79 8 ŠTOURACOVÁ J., Ekonomická dimenze české diplomacie a její aplikace ve vztahu k zemím Západního Balkánu, Praha: Professional publishing, 2010, ISBN: 978-80-7431-017-1, str. 208 9 Evropská komise. Bývalá jugoslávská republika Makedonie – základní údaje o zemi. [on-line]. [cit. 2011-02-09] http://ec.europa.eu/enlargement/candidatecountries/the_former_yugoslav_republic_of_macedonia/relation/index_cs.htm
14
parlament v listopadu 2009 schválil tento návrh pro Makedonii, Srbsko a Černou Horu. Vízová liberalizace pro Makedonii vstoupila v platnost 19. prosince 2009. V říjnu 2009 Komise vydala pro Makedonii doporučení o zahájení přístupových jednání, na základě splnění stanovených podmínek Makedonií. Komise se domnívá, že Makedonie věnovala značnou pozornost prioritám přístupového partnerství a splňuje Kodaňská politická kritéria a podmínky Stabilizačního a asociačního procesu. Přesto se Evropská unie rozhodla, že zahájení vstupních rozhovorů je možné až po vyřešení sporu o názvu země mezi Makedonií a Řeckem. Jedná se o spor, který vznikl vyhlášením nezávislosti Makedonie. Řecko se postavilo proti uznání s odůvodněním, že název státu Makedonie se vztahuje k jedné z řeckých provincí, a že jeho použití představuje územní nároky na řecké provincie Makedonie. Uválením blokády na dovoz ropných výrobku a obchodního embarga, Řecko donutilo Makedonie v roce 1995 změnit vlajku a souhlasit s dočasným jménem „Bývalá jugoslavská republika Makedonie” (FYROM) pod kterým byla příjata v OSN. Na druhé straně Řecko se v Prozatimní dohodě z roku 1995 závázalo, že odvolá obchodní embargo a že nebude blokovat Makedonie v její integraci v mezinárodních organizacích.10
1.3 Vztahy EU se Srbskem Vztahy mezi Srbskem a Evropskou unií mají zvláštní charakter a navíc jsou komplikovány kosovskou otázkou. Ke skutečnému navázání vztahů mezi EU a Srbskem došlo až po roce 2000. Dohoda o stabilizaci a asociaci, kterou Evropská unie vyhlásila v roce 1999, se vztahovala i na Srbsko a po jejím schválení v listopadu 2000 se Srbsko stalo „potenciálně kandidátskou zemí“. Zároveň byla podepsána rámcová dohoda o poskytování finanční pomoci a podpory. Navíc Evropská unie poskytuje Srbsku jednostranné preferenční obchodní podmínky. Každopádně ke skutečnému zapojení Srbska do stabilizačního a asociačního procesu došlo až v roce 2003 během summitu Evropské unie v Soluni. V červnu 2004 10
United Nations Treaty Collection. No. 32193: GREECE and THE FORMER YUGOSLAV REPUBLIC OF MACEDONIA. [on-line]. [cit. 2011-02-11] http://untreaty.un.org/unts/120001_144071/6/3/00004456.pdf
15
schválila Rada Evropské unie rozhodnutí o Evropském partnerství pro Srbsko, které otevřelo Srbsku dveře k ještě většímu využívání ekonomické pomoci EU a navíc Srbsko mohlo oficiálně začit svou přípravu na budoucí přistoupení k Evropské unii. Toto partnerství bylo několikrát upravováno, a to hlavně kvůli složitým politickým vztahům mezi Srbskem a Černou Horou. Obě republiky měly totiž oddělené ekonomiky a vlastní měny. Proto v roce 2003 Evropská unie vydala akční plán o vytvoření společné zahraniční a obchodní politiky a vnitřního trhu. Tento návrh EU selhal, a proto se Evropská unie v roce 2004 rozhodla jednat s oběma státy zvlášť. Na základě zprávy Evropské unie z dubna 2004, konstatovala Evropská komise, že Srbsko a Černá Hora splňují podmínky pro jednání o stabilizační a asociační dohodě. Evropská komise konstatovala, že Srbsko provedlo velké množství reforem v relativně krátké době. Na druhé straně se musela soustředit na jednání o stabilizačním a asociačním procesu, jehož zahájení bylo podmíněno spoluprací Srbska s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii. Dalšími úkoly bylo přistoupení k WTO a posílení regionální spolupráce.11 Evropská unie vydala posléze kladné stanovisko k zahájení jednání o stabilizačním a asociačním procesu. Jednání byla oficiálně zahájena v říjnu 2005, ale kvůli nedostatečné spolupráci s Mezinárodním trestním tribunálem byla 3. května 2006 pozastavena.12 Jednalo se o vydání Radovana Karadziče a Ratka Mladiče, obviněných z válečných zločinů v letech 1992 – 1995 Haagem. K obnovení těchto jednání došlo v roce 2007 po založení nové proevropské vlády a po vydání někdejšího spolupracovníka Ratka Mladiče, Zdravka Tolimira. V roce 2008 se v rámci vztahů mezi EU a Srbskem uskutečnily dvě důležité události: zaprvé byla přijata nová verze Evropského partnerství a také došlo k podepsání prozatímní dohody o obchodu a obchodních otázkách. Podepsání dohody o stabilizaci a asociaci neznamenalo i její okamžitou ratifikaci. Evropské společenství pozastavilo prozatimní dohody do doby, než Srbsko přesvědčí Evropskou Radu, že plně spolupracuje s Mezinárodním trestním tribunálem. Na druhé straně se ale Srbská vláda rozhodla, že prozatimní dohodu bude jednostranně provádět, a tím se snažila prokázat 11
Autorský kolektiv. Stabilita Balkánu a Evropská unie. Příspěvek České republiky. Rada pro mezinárodní vztahy, 2006. ISBN 80-239-8060-2, str. 84 12 Evropská komise. EU-Serbia relations. [on-line]. [cit. 2011-02-11] http://ec.europa.eu/enlargement/potential-candidates/serbia/relation/index_en.htm#
16
své silné odhodlání vstoupit do Evropské unie. Vysledky o pokroku Srbska na cestě k Evropské unie vyšly v roční zprávě Evropské komise o pokroku za rok 2009. Důležitá událost pro Srbsko byla také zrušení vízové povinnosti. 19. prosince 2009 vstoupila pro Srbsko v platnost dohoda o liberalizaci vízové povinnosti. Srbsko oficiálně požádalo o vstup do Evropské unie 22. prosince 2009.13 Posledním důležitějším krokem pro Srbsko bylo předložení stabilizační a asociační dohody k ratifikaci, ke kterému došlo 14. června 2010.14 Srbsko dopadlo v červenci Radovana Karadžiče, který je obviněn ze zločinů proti lidskosti. Tím se Srbsko snaží přesvědčit EU o své úplné spolupráci s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii. Komisař pro rozšíření Olli Rehn se vzhledem k tomu domnívá, že tento krok Srbska by měl být odměněn implementací částí stabilizační a asociační dohody, která se týká obchodu, tj. implementací Prozatímní dohody.15
1.4. Vztahy EU s Černou Horou Černá Hora vyhlásila svou nezávislost dne: 3. června 2006. Evropská unie nezávislost Černé Hory uznala a upravila podmínky o jednání o stabilizační a asociační dohodě. Brzy poté byla zahájena jednání a v říjnu 2007 došlo k podepsání stabilizační a asociační dohody. Podmínky pro příjetí Černé Hory do EU jsou stanoveny v dokumentu o zásadách, prioritách a podmínkách obsažených v Přístupovém partnerství. V lednu 2007 bylo Evropské partnerství s Černou Horou oficiálně přijato. Černá Hora je také příjemcem finanční pomoci, a od roku 2007 využívá prostředky na základě rámcové dohody o nástroji předvstupní pomoci. Rok 2008 byl také velice úspěšný vzhledem ke vztahům mezi Černou Horou a Evropskou unií. Vstoupily v platnost dohoda o obchodu a obchodních záležitostech, 13
EurActiv. Evropská unie, Srbsko a Kosovo. [on-line]. [cit. 2011-02-11] http://www.euractiv.cz/budoucnost-eu/link-dossier/evropska-unie-srbsko-a-kosovo-000068 14 Council of the European Union. Council conclusions on the Western Balkans. [on-line]. [cit. 2011-0215] http://ec.europa.eu/enlargement/pdf/serbia/key_document/council_conclusions_on_wb_june__2010_en.p df 15 EurActiv. Olli Rehn: Irské NE rozšíření nezastaví. [on-line]. [cit. 2011-02-15] http://www.euractiv.cz/vnejsi-vztahy/interview/olli-rehn-rozsireni-je-nejlepsim-nastrojem-zahranicnipolitiky-eu
17
dohoda o usnadnění vízového režimu a dohoda o zpětném přebíraní osob. Navíc byl přijat národní program pro integraci do Evropské unie na období 2008 – 2012, který stanovuje krátkodobé a střednědobé priority. V průběhu roku 2008 probíhala jednání o zrušení vízové povinnosti a v prosinci 2008 požádala Černá Hora o členství v EU.16 Na základě pokroku, kterého Černá Hora dosáhla, rozhodla Rada Evropská unie o uvolnění vízového režimu od 19. prosince 2009. Černá Hora plní povinnosti ze stabilizační a asociační dohody a z obchodních záležitostí. Proto byla v květnu 2010 stabilizační a asociační dohoda ratifikována. V červnu 2010 se uskutečnilo první setkání Rady pro stabilizaci a přidružení, a v září 2010 se konalo první zasedání parlamentního výboru pro stabilizaci a asociaci.17 Zatím nejvýznamější úspěch, kterého Černá Hora dosáhla, je přiznání kandidátského statusu Evropskou unií od 17. prosince 2010.18
1.5. Vztahy EU s Kosovem podle rezoluce RB č. 1244 Vztahy mezi Evropskou unií a Kosovem mají zvláštní charakter. Na základě rezoluce 1244 Rady bezpečnosti OSN z roku 1999, bylo Kosovo pod dočasnou správu UNMIK – United Nations Interim Administration Mission in Kosovo. Tato mise OSN spolu s jednotkami KFOR (Kosovo Force) mají za cíl udržování bezpečnosti a veřejného pořádku v Kosovu. Tento status získalo Kosovo pouze na přechodnou dobu. O definitivném statutu dosud nebylo rozhodnuto. Co se týče vztahů EU s Kosovem, můžeme říct, že
Evropská unie hraje
důležitou roli při udržení stability a bezpečnosti Kosova. Evropská unie postupuje vůči Kosovu oddělně a nabídla mu perspektivy integrace do Evrospké unie. Tím pádem je Kosovo zapojeno do stabilizačního a asociačního procesu, ale jenom částečně. Platí pro ně pouze obchodní preference a hospodářská pomoc. V roce 2005 přijala Evropská 16
Evropská komise. EU – Montenegro relations. [on-line]. [cit. 2011-02-19] http://ec.europa.eu/enlargement/candidate-countries/montenegro/relation/index_en.htm 17 Evropská komise. Communication from the Commission to the European Parliament and the Council. Commission Opinion on Montenegro’s application for membership of the European Union. [on-line]. [cit. 2011-02-21] http://ec.europa.eu/enlargement/pdf/key_documents/2010/package/mn_opinion_2010_en.pdf 18 iDNES.cz. Černá Hora je o krok blíže EU. Kráčet do ní však bude muset ještě dlouho. [on-line]. [cit. 2011-02-21] http://zpravy.idnes.cz/cerna-hora-je-o-krok-blize-eu-kracet-do-ni-vsak-bude-muset-jeste-dlouho-1ju/zahranicni.asp?c=A101217_125919_zahranicni_ipl
18
komise dokument „Evropská budoucnost pro Kosovo”, podle kterého bylo sděleno, že: „Kosovo se musí stát konstruktivním partnerem na Západním Balkáně, který nebude ohrožovat bezpečnost ani prosperitu regionu.”19 Evropská unie poskytla Kosovu významnou finanční pomoc v rámci programu CARDS a po roce 2007 v rámci nástroje předvstupní pomoci. Tato pomoc je určena hlavně na budování institucí, udržení infrastruktury a investice. V roce 2008 Evropská unie schválila Evropské partnerství pro Kosovo a navíc zahájila mezinárodní dárcovskou konferenci. Podařilo se jim získat více než 1,2 miliardy eur a to především z členských států EU, ze třetích zemí a z mezinárodních finančních institucí. Tyto prostředky byly vynaloženy na financování socio-ekonomického rozvoje Kosova.20 Evropská unie není jenom poskytovatelem hospodářské pomoci, ale také přispívá k bezpečnosti a stabilitě Kosova, a to pomocí: •
Policejní mise EULEX (European Union Rule of Law Mission in Kosovo): jedná se o největší civilní misi v rámci Evropské bezpečnostní a obranné politiky. Jíž od dubna 2009 podporuje tato mise kosovské úřady při budování právního státu. Její oblastí působnosti je soudnictví, policie a oblast cel, ale navíc se tato mise zabývá pozorováním vývoje situace v Kosovu a poskytováním poradenství. Tato mise zaměstnává 3200 pracovníků a její současným vedoucím je Xavier Bout de Marnhac.21
•
Zvláštního zástupce v Kosovu (EUSR): mezi základními úkoly EUSR patří: poskytování podpory a poradenství Kosovské vládě, spolupráce s policejní misí EULEX a s mezinárodním civilním úřadem v Kosovu, přispět k dodržování lidkých práv a základních svobod v Kosovu.22
19
EUR-Lex. Sdělení Komise Radě – Evropská budoucnost pro Kosovo. [on-line]. [cit. 2011-02-21] http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:52005DC0156:CS:HTML 20 Evropská komise. Kosovo under UN Security Council Resolution 1244/99 – profile. [on-line]. [cit. 2011-02-25] http://ec.europa.eu/enlargement/potential-candidates/kosovo/relation/index_en.htm 21 EULEX KOSOVO. What is EULEX?. [on-line]. [cit. 2011-02-25] http://www.eulex-kosovo.eu/en/info/whatisEulex.php 22 EUSR. About the European Special Representative in Kosovo. [on-line]. [cit. 2011-02-25] http://www.eusrinkosovo.eu/?id=2
19
•
Mezinárodního civilního úřadu v Kosovu: tento úřad se stará o zajištění plného uplatnění otázky statusu Kosovu a navíc podporuje Kosovo na cestě k Evropské integraci.23
Evropská unie nemá k osamostatnění Kosova jednotný názor. Dosud 22 států Evropské unie Kosovo uznalo, přičemž jej neuznalo: Španělsko, Řecko, Rumunsko, Slovensko a Kypr. Proto Evropská unie stále používá název Kosovo podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244, přestože ho uznalo už 70 států.
1.6. Vztahy EU s Albánií Vztahy mezi Evropskou unií a Albánií byly navázany v roce 1991 po vyhlášení Albánské republiky. V roce 1992 byla podepsána dohoda o obchodu a spolupráci, která jí umožnila čerpat finanční prostředky z programu PHARE. Regionální přístup k Balkánu, který vyhlasila Rada Evropské unie v roce 1997, se vztahoval i na Albánii. Albánie je také zapojena od roku 1999 do stabilizačního a asociačního procesu pro Západní Balkán, což jí umožnilo intenzivnější spolupráci s Evropskou unií. Například byly uzavřeny autonomní obchodní preference pro dovoz z Albánie. Tímto způsobem byla většina vývozu z Albánie do Evropské unie osvobozena od cla.24 Summitu zemí Evropské unie a Západního Balkánu v roce 2000 se zúčastnila také Albánie. Po oficiálním přijetí stabilizačního a asociačního procesu následovalo relativně úspěšné období pro Albánii ve vztahu k Evropské unii. Zaprvé vydala Evropská komise doporučení Albánii o zahájení jednání o stabilizační a asociační dohodě. Oficiálně byla tato jednání zahájena v lednu 2003, a skončila v roce 2006, když Albánie podepsala stabilizační a asociační dohodu, jako třetí země Západního Balkánu. Dříve než došlo k ratifikace této dohody, mohla Albánie využívat výhod, které vyplývaly z Dočasné dohody (Interim Agreement). Tato dohoda vstoupila v platnost v květnu 2006 a týkala se především obchodních záležitosti. Jednalo se o snížení dovozních cel ve prospěch Albánie vzhledem k tomu, že hlavním obchodním partnerem
23
ICO. General information. [on-line]. [cit. 2011-02-25] http://www.ico-kos.org/ico/?id=9 24 Evropská komise. Communication from the Commission to the European Parliament and the Council. {SEC(2010) 1335}. [on-line]. [cit. 2011-02-28] http://ec.europa.eu/enlargement/pdf/key_documents/2010/package/al_opinion_2010_en.pdf
20
Albánie je Evropská unie. Očekávalo se, že táto dočasná dohoda bude platná do okamžiku ratifikace stabilizační a asociační dohody.25 Dalšími významnými události od začátku nového století, které se přímo týkají Albánie jsou: zahájení programu CARDS na podporu obnovy, rozvoje a stabilizace zemí Západního Balkánu a příjetí Evropského partnerství s Albánií. Rada Evrospké unie schválila v červnu 2004 Evropské partnerství. Jeho cílem je stanovení krátkodobých a střednědobých priorit, které jsou nesmírně důležité pro Albánii a pro její přípravu ke vstupu do EU. K aktualizaci Evropského partnerství s Albánií došlo dvakrát. V lednu 2006 Rada Evropské unie příjímá první aktualizované rozhodnutí o Evropském partnerství. Druhá revize tohoto partnerství se uskutečnila v únoru 2008.26 Co se týče programů na finanční podporu, podepsala Albánie v říjnu 2007 rámcovou dohodu o nástroji předvstupní pomoci (NPP), která ve skutečnosti nahrazuje předchozí program CARDS. První krok na cestě k vízové liberalizaci byl učiněn v září 2007, když byla podepsána dohoda o usnadnění vízového režimu mezi Albánií a Evropskou unií. Tato dohoda vstoupila v platnost od ledna 2008, ale nepřinesla výrazné změny. Významným krokem Evropské unie bylo zahájení jednání o zrušení vízové povinnosti v březnu 2008. Ke skutečnému zrušení vízové povinnosti pro občany Albánie došlo od 8. listopadu 2010.27 Jednou z hlavních priorit Albánie v krátkém období bylo dosáhnout vysokého stupně připravenosti na zapojení do stabilizačního a asociačního procesu. Tento cíl se Albánii konečně podařilo splnit 1. dubna 2009, když skutečně vstoupila v platnost stabilizační a asociační dohoda. Žádost o členství v Unii podala Albánie 28. dubna 2009.
25 Council of the European Union. Interim Agreement on Trade and trade-related matters between the European Community of the one part, and the Republic of Albania, of the other part. [on-line]. [cit. 201102-28] http://ec.europa.eu/enlargement/pdf/albania/st08154.06_en.pdf 26 Evropská komise. Politické vztahy s EU. [on-line]. [cit. 2011-03-08] http://ec.europa.eu/enlargement/potential-candidates/albania/relation/index_cs.htm 27 Council of the European Union. Visa liberalisation for Albania and Bosnia and Hercegovina. [on-line]. [cit. 2011-03-08] http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/jha/117555.pdf
21
1.7. Vztahy EU s Bosnou a Hercegovinou I přes komplikovanou politickou situaci v Bosně a Hercegovině zůstává hlavním cílem zahraniční politiky země členství v Evropské unii. Po rozpadu Jugoslávie byly vztahy mezi BaH a Evropskou unií do značné míry ovlivněny válkou, která se odehrála v letech 1992 – 1995. Tato válka skončila uzavřením Daytonské a Pařížské mírové dohody. Evropská unie hraje velmi důležitou roli v Bosně a Hercegovině. V roce 1996 se Bosna a Hercegovina zúčastnila programů PHARE a OBNOVA. V roce 1997 Evropská unie zahájila regionální přístup k Balkánu, který se vztahoval také na BaH. Tento přístup definoval politické a ekonomické podmínky pro rozvoj dvoustranných vztahů. V červnu 1998 byla zřízena poradní skupina EU – Bosna a Hercegovina, která zajišťovala spolupráci na technické a odborné úrovni. V roce 1999 navrhla Evropská unie stabilizační a asociační dohodu, která se týkala pěti zemí Západního Balkánu, včetně Bosny a Hercegoviny. Ke schválení této dohody došlo v roce 2000 a Bosna a Hercegovina se stála potenciálně kandidátskou zemí. 28 V roce 2003 byla vydána zvlášní zpráva Evropské unie (Feasibility study) o schopnosti Bosny a Hercegoviny plnit závazky, které vyplívají ze stabilizační a asociační dohody. To znamená, že by se Bosna a Hercegovina měla zaměřit na plnění následujících podmínek: •
Dodržování stávajících podmínek v oblasti demokracie a lidských práv a na základě spolupráce s Mezinárodním trestním tribunálem
•
Dosažení efektivnější vlády na státní úrovni
•
Pokračování ekonomických reforem
•
Posilování institucionální kapacity.29
28
Evropská komise. Bosna a Hercegovina – základní údaje o zemi. [on-line]. [cit. 2011-03-12] http://ec.europa.eu/enlargement/potential-candidates/bosnia_and_herzegovina/relation/index_cs.htm 29 OHR. Bosnia and Hercegovina: Commission approves Feasibility Study. [on-line]. [cit. 2011-03-12] http://www.ohr.int/other-doc/eu-stmnt/default.asp?content_id=31227
22
Tyto podmínky byly rozhodující pro zahájení jednání o stabilizační a asociační dohodě. Evropská komise konstatovala, že by Bosna a Hercegovina mohla začit tato jednání během roku 2004, pokud splní veškeré výše uvedené podmínky. V roce 2004 příjala Rada Evropské unie Evropské partnerství pro Bosnu a Hercegovinu, které bylo v roce 2008 aktualizováno. Na základě krátkodobých a střednědobých cílů, které byly stanoveny v Evropském partnerství, zpracovala Bosna a Hercegovina národní akční plán. Plnění priorit tohoto partnerství je pravidelně monitorováno a vyhlašováno ve výročních zprávách Evropské komise. Na základě zprávy Evropské komise z roku 2005 dostala Bosna a Hercegovina doporučení o zahájení jednání o stablilizační a asociační dohodě. Tato jednání skutečně začala 25. listopadu 2005 a konečně v roce 2008 následovalo její podepsání. Dosud ale stabilizační a asociační dohoda nebyla ratifikována. Po vyhlášení stabilizačního a asociačního programu se BaH zapojila do programu CARDS, který byl od roku 2007 pro všechny země Západního Balkánu nahrazen programem NPP (Nástroj předvstupní pomoci). Finanční dohodu v rámci NPP podepsala BaH v červenci 2008. Další důležité dohody, které podepsala BaH v roce 2008, jsou: prozatimní dohoda o obchodu a obchodních záležitostech, dohoda o usnadnění vízového režimu a dohoda o zpětném přebíraní osob. Co se tyče otázky vízové liberalizace, byla v roce 2008 zahájena jednání mezi BaH a Evropskou unii o zrušení vízové povinnosti. Ke skutečné vízové liberalizaci došlo 8. listopadu 2010, od kdy občané Bosny a Hercegoviny (a občané Albánie) mohou cestovat do zemí Schengenského prostoru bez víz. Mimo jiné má Evropská unie velký význam pro BaH i v oblasti bezpečnosti a obrany. Na území Bosny a Hercegoviny se angažují dvě mise Evropské unie: EUFOR (operace Althea) a EUPM. EUFOR je vojenská mise EU, která byla zahájena v roce 2004 s cílem zachovat bezpečí a přispět k pokroku Bosny a Hercegoviny na cestě k evropské integraci.30 Co se týče EUPM, jedná se o policejní misi, která byla založena v lednu 2003. Mandát této mise byl modifikován a prodloužen do 31. prosince 2011.
31
Cílem této mise je vytvoření účinného policejního systému, výcvik a školení policistů. 30
Ministerstvo obrany ČR. Althea – EUFOR. [on-line]. [cit. 2011-03-19] http://www.mise.army.cz/aktualni-mise/althea/althea-42693/ 31 EUPM. Overview. [on-line]. [cit. 2011-03-19] http://www.eupm.org/Overview.aspx
23
Operace Althea se od prosince 2004 do června 2007 zúčastnilo celkem 400 českých vojáků.32 Evropská unie zatím nedoporučuje Bosně a Hercegovině požádat o členství, a to hlavně kvůli nedostatečnému pokroku v reformách a vnitropolitické situaci.
32
ŠTOURACOVÁ J. Ekonomická dimenze české diplomacie a její aplikace ve vztahu k zemím Západního Balkánu. Praha: Professional publishing, 2010, ISBN: 978-80-7431-017-1, str. 209
24
2. Význam zemí Západního Balkánu pro EU Západní Balkán je pro Evropskou unii oblast bezpečnostního, ekonomického, politického a kulturního zájmu. Jedná se o region, který má rozlohu 264 000 km2 a žije tam celkem 24 milionů obyvatel. Zahrnuje všechny státy bývalé Jugoslávie (s výjimkou Slovinska) a Albánii.
2.1. Politické a sociální faktory zemí Západního Balkánu
2.1.1 Chorvatsko Chorvatsko pokrývá území 56 594 km2 a jeho počet obyvatel je na základě odhadu z roku 2011 4 483 804. Má společnou hranici s Bosnou a Hercegovinu, Maďarskem, Srbskem, Černou Horou a Slovinskem. Hlavním městem je Záhřeb (685 000 obyvatel).
Nejpočetnější
Chortatsku
tvoří
Chorvaté
etnickou (89,6
skupinu %).
v
Ostatní
národnostní menšiny v Chorvatsku jsou: Srbové (4,5 %) a ostatní – muslimští Bosňané, Maďaři, Slovinci, Češi a Romové (5,9 %). Úředním jazykem je Chorvatština a národní měnou je chorvatská kuna (HRK). Z náboženského hlediska se 87,8 % obyvatel Chorvatska prohlásilo za katolíky. Zbytek tvoří pravoslavní křesťané (4,4 %), muslimové (1,3 %) a ostatní. Chorvatsko má negativní přirozený přírůstek obyvatel a to ve výši – 0,076 % ročně. Průměrná délka života je 75,79 let, přičemž u mužů dosahuje 72,17 let a u žen 79,6 let. Míra gramotnosti u obyvatel starších 15 let činí 98,1 %.33 Chorvatsko vyhlásilo svou nezávislost 25. června 1991. Státním zřízením Chorvatska je parlamentní republika. Současným prezidentem (od února 2010) je Ivo Josipovič a premiérkou od roku 2009 je Jadranka Kosor. Nejvýznamnějšími politickými stranami v Chorvatsku jsou: Sociálně demokratická strana Chorvatska, Chorvatská 33
CIA. Croatia. [on-line]. [cit. 2011-03-19] https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/hr.html
25
demokratická strana Slavonie a Baranja, Chorvatské demokratické společenství, Chorvatská agrární strana, Chorvatská národní strana, Chorvatská lidová strana, Chorvatská sociálně-liberální strana, Srbská demokraticko-sociální strana a další. Co se týče členství v mezinárodních organizacích, Chorvatsko se do nich začleňovalo postupně. V roce 1992 se Chorvatsko zapojilo do Organizace spojených národů (OSN) a do Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Od roku 1996 následuje členství v Radě Evropy a v roce 2000 bylo Chorvatsko přijato do Světové obchodní organizace (WTO), Mezinárodního měnového fondu (IMF) a Světové banky. Konečně v roce 2009 došlo k začlenění Chorvatska do Severoatlantické aliance (NATO). V rámci regionální spolupráce zemí jihovýchodní Evropy se Chorvatsko stalo členem: Středoevropské dohody o volném obchodu (CEFTA), Rady pro regionální spolupráci (RCC), Procesu spolupráce v jihovýchodní Evropě (SEECP) a Středoevropské iniciativy (CEI). Odtržení Chorvatska od Jugoslávie znamenalo začátek válečného konfliktu, který se odehrával v chorvatské Srbské krajině, jež byla obývána srbským obyvatelstvem. Během této války zahynulo dvacet tisíc lidí a statisíce lidí byly zraněny. Odhaduje se, že Chorvatsko v devadesátých letech 20. století opustilo kolem 200 tisíc lidí v důsledku této války.34 Současnými dvoustrannými spory, které by mělo Chorvatsko řešit, jsou: •
Vymezení několika malých částí hranic s Bosnou a Hercegovinou. Některé části řeky Una a vesnice leží na území Chorvatska, zatímco některé na území Bosny a Hercegoviny. Tato situace způsobuje nadměrný počet hraničních přechodů na jedné trase a brání budoucímu rozvoji regionu.
•
Spor se Slovinskem o vytyčení hranic v Piranském zálivu v Jaderském moři. V roce 2009 došlo jen k podepsání smlouvy o společné správě zálivu. Tato dohoda zatím není ratifikována.
34
ŠTOURACOVÁ J. Ekonomická dimenze české diplomacie a její aplikace ve vztahu k zemím Západního Balkánu. Praha: Professional publishing, 2010. ISBN: 978-80-7431-017-1, str. 51
26
2.1.2 Makedonie Makedonie je země centrální části Balkánského poloostrova, hraničící se Srbskem, Albánií, Řeckem a Bulharskem. Její rozloha je 25 713 km2. Hlavním městem je Skopje a počet obyvatel (podle statistických údajů z roku 2009) je 2 052 722.35 Nejpočetnější etnickou skupinu jsou Makedonci (64,2 %), potom následují: Albánci (25,2 %), Turci (3,9 %), Romové (2,7 %), Srbové (1,8 %) a ostatní (2,2 %). Úředním jazykem je makedonština, ale v oblastech, kde jsou přítomny jiné národnosti (Albánci) s více než 20 % obyvatelstva, se používá jako úřední jazyk albánština. Co se týče náboženství, 64,7 % obyvatel tvoří pravoslavní křesťané a 33,3 % muslimové. Národní měnou je makedonský denár (MKD).36 Teritoriální osídlení Makedonie je velice nerovnoměrné. Ve městech bydlí 57,8 % obyvatelstva. Největší hustotu a počet obyvatel má hlavní město – Skopje, kde bydlí až 20,5 % obyvatel. Přirozený přírůstek Makedonie dosahuje 0,248 %, takže počet obyvatel země sice roste, ale za poslední léta stále pomaleji. Průměrná délka života je 75,14 let, přičemž u mužů činí 72,61 let a u žen 77,87 let. Míra gramotnosti u obyvatel starší 15 let činí 96,1 %. Na základě referenda z 8. září 1991 vyhlásila Makedonie svou nezávislost. Současným prezidentem je Gjorge Ivanov (od 12. května 2009) a předsedou vlády je Nikola Gruevski. Makedonie je státem s pluralitní parlamentní demokracií a jejími nejvýznamnějšími politickými stranami jsou: Demokratická strana makedonské národní jednoty, Sociálně demokratický svaz Makedonie, Demokratická unie pro integraci, Demokratická strana Albánců, Demokratická obnova Makedonie, Socialistická strana Makedonie, Demokratický svaz, Demokratická strana Turků, Liberální demokratická strana, Nová demokracie, Nová sociálně demokratická strana a další. Začlenění do mezinárodních organizací bylo a stále je jednou z největších priorit Makedonie. V roce 1993 se Makedonie stala členem Organizace spojených národů 35
Makedonský statistický úřad. Makedonija vo brojki 2010. [on-line]. [cit. 2011-03-23] http://www.stat.gov.mk/Publikacii/MakBrojki2010web_mac.pdf 36 CIA. Macedonia[on-line]. [cit. 2011-03-23] https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/mk.html
27
(OSN), Mezinárodního měnového fondu (IMF) a Světové banky. V roce 1995 byla Makedonie přijata do Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a do Rady Evropy. Plnoprávné členství ve Světové obchodní organizaci (WTO) získala Makedonie v roce 2003. V rámci regionální spolupráce je Makedonie členem organizací: CEFTA, RCC, SEECP, CEI a další. Co se týče zapojení Makedonie v Severoatlantické alianci (NATO), jedná se o velice komplikovanou situaci. Makedonie (spolu s Chorvatskem a Albánií) se v roce 2008 zúčastnila summitu v Bukurešti, na kterém se projednávalo přijetí těchto tří zemí do NATO. Makedonie jako jediná země nezískala pozvánku k členství, i když bylo schváleno, že splňuje všechna kritéria. Důvodem bylo blokování Řeckem, které využilo právo veta a hlasovalo proti začlenění Makedonie do NATO. Na základě toho byl pro Makedonii vydán příslib členství po vyřešení dlouholetého sporu s Řeckem o názvu státu. Vzhledem k tomu, že Řecko porušilo prozatímní dohodu z roku 1995, ve které se zavázalo, že nebude blokovat Makedonii na cestě ke vstupu do mezinárodních organizací, podala Makedonie žalobu u Mezinárodního soudního dvora v Haagu. Soudní řízení se konalo v březnu 2011 a rozsudek bude vyhlášen nejpozději do září 2011.37
2.1.3 Srbsko Se svou rozlohou 77 474 km2 je Srbsko největším státem Západního Balkánu. Má společnou hranici
s Bosnou
Chorvatskem,
a
Hercegovinou,
Maďarskem,
Kosovem,
Bulharskem, Makedonií,
Černou Horou a Rumunskem. Hlavním městem je Bělehrad a má 1, 115 obyvatel. Počet obyvatel země je 7 310 555 obyvatel, ale stále klesá kvůli negativnímu přirozenému přírůstku ve výši – 0,467 %.38 Průměrný počet dětí, připadající na jednu ženu v Srbsku, činí 1,4 dětí, a je menší než průměr 37
THE HAGUE JUSTICE PORTAL. International Court of Justice starts hearing in FYR Macedonia v. Greece. [on-line]. [cit. 2011-03-27] http://www.haguejusticeportal.net/eCache/DEF/12/493.TGFuZz1FTg.html 38 CIA. Serbia. [on-line]. [cit. 2011-03-27] https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ri.html
28
v Evropské unii (1,6 dětí na jednu ženu). Kvůli nízké míře natality, stárnutí obyvatelstva a migraci došlo za posledních deset let k poklesu obyvatel Srbska o více než 200 000 obyvatel.39 Průměrná délka života v Srbsku je 74,32 let a míra gramotnosti u obyvatel starších 15 let činí 96,4 %. Etnické skupiny žijící v Srbsku jsou: Srbové (82,9 %), Maďaři (3,9 %), Romové (1,4 %), Jugoslávci (1,1 %) a ostatní. Kolem 85 % obyvatel je pravoslavného vyznání, zbytek tvoří: katolíci (5,5 %), muslimové (3,2 %), protestanti (1,1 %) a ateisté. Úředním jazykem je srbština a národní měnou je srbský dinár (RSD). Po transformaci unie Srbska a Černé Hory dne 5. června 2006 vznikla Republika Srbsko. Prezidentem Srbska je od roku 2004 Boris Tadič a premiérem Mirko Cvetkovič. Významnějšími politickými stranami Srbska jsou: Demokratická strana Srbska, G 17, Demokratická strana (DS), Socialistická strana Srbska, Srbská radikální strana, Srbské demokratické hnutí obnovy, Srbské hnutí obnovy, Liberálně demokratická strana, Nové Srbsko a další. Integrace Srbska do mezinárodních organizací začala po roce 2000, kdy se Srbsko stalo členem: Organizace spojených národů (OSN), Mezinárodního měnového fondu (IMF), Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a Světové banky. V roce 2003 bylo Srbsko přijato do Rady Evropy. Navíc Srbsko podalo žádost o členství ve Světové obchodní organizaci a podepsalo dohodu Partnerství pro mír s NATO. Je také členem regionálních organizací: CEFTA, RCC, SEECP, CEI a další.40 Vystoupení z mezinárodní izolace Srbska z devadesátých let 20. století v důsledku válečných konfliktů na území tehdejší Jugoslávie souvisí se změnou politiky Srbska a spoluprací s Mezinárodním trestním tribunálem v Haagu. V roce 2001 byl uvězněn a souzen bývalý prezident Srbska – Slobodan Milosevič41, a následně v roce 2008 Srbsko předalo Tribunálu Radovana Karadžiče42 (obvinění za páchání válečných
39 EurActiv.rs. Za 10 godina broj stanovnika Srbije smanjen za više od 200 hiljada. [on-line]. [cit. 201103-30] http://www.euractiv.rs/srbija-i-eu/1532-za-10-godana-broj-stanovnika-srbije-smanjen-za-220000 40 BusinessInfo.cz. Srbsko: Zahraničně-politická orientace. [on-line]. [cit. 2011-03-30] http://www.businessinfo.cz/cz/sti/srbsko-zahranicne-politicka-orientace/3/1000798/ 41 THE HAGUE JUSTICE PORTAL. Miloševič, Slobodan. [on-line]. [cit. 2011-04-01] http://www.haguejusticeportal.net/eCache/DEF/6/122.html 42 THE HAGUE JUSTICE PORTAL. Karadžič, Radovan. [on-line]. [cit. 2011-04-01] http://www.haguejusticeportal.net/eCache/DEF/6/066.html
29
zločinů v Chorvatsku, Kosovu a Bosně a Hercegovině během válek v Jugoslávii). Pouze dva obvinění jsou zatím na svobodě: Ratko Mladič a Goran Hadzič. Dalším požadavkem mezinárodního společenství je vyřešení statutu Kosova. Srbsko jednostranné vyhlášení nezávislosti Kosova z roku 2008 považuje za nelegální, a proto se rozhodlo podat žalobu u Mezinárodního soudního dvora. Ten ale v červenci 2010 rozhodl, že vyhlášení nezávislosti Kosova nepředstavuje porušení mezinárodního práva. Proti tomuto rozhodnutí se postavily Srbsko a Rusko.43
2.1.4 Černá Hora Černá Hora je země Západního Balkánu s rozlohou 13 452 km2. Sousedí se Srbskem, Bosnou a Hercegovinou, Chorvatskem, Albánií a Kosovem. Její počet obyvatel je 661 807 obyvatel. Na základě sčítání lidu z roku 2003 se 43 % obyvatel převažují Černohorci, 32 % tvoří Srbové, 8 % Bosňáci, 5 % Albánci, a zbývající 12 % tvoří: Chorvaté, Romové a muslimové. Fenomén stárnutí populace se objevuje i v Černé Hoře. Přirozený přírůstek dosahuje záporné hodnoty, a to – 0,705 %. Nejpočetnější náboženské skupiny v Černé Hoře jsou: pravoslavní křesťané (74,2 %), muslimové (17,7 %) a katolíci (3,5 %). Hlavním městem je Podgorica a oficiální měnou je od ledna 2002 euro (EUR). Hlavním úředním jazykem je černohorský, a k ostatním úředním jazykům patří: srbština, albánština, bosenština a chorvatština.44 Černá Hora je parlamentní demokracie a vznikla 3. června 2006 jako nástupnický stát unie Srbska a Černé Hory. Prezidentem Černé Hory je od roku 2008 Filip Vujanovič a předsedou vlády Igor Lukšič (od prosince 2010). Politické strany působící v Černé Hoře jsou: Demokratická strana socialistů, Sociálně demokratická
43
European Forum for Democracy and Solidarity. Serbia. [on-line]. [cit. 2011-04-08] http://www.europeanforum.net/country/serbia 44 Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. Černá Hora – Základní informace o teritoriu. [on-line]. [cit. 2011-04-08] http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/cerna_hora/index.html
30
strana, Socialistická národní strana, Nová srbská demokracie, Bosňácká strana, Chorvatská občanská iniciativa, Albánská demokratická unie, Hnutí za změny a další.45 Kromě účasti v regionálních organizacích získala Černá Hora také členství v několika významných mezinárodních organizacích. V roce 2006 se stala členem Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a Organizace spojených národů (OSN). V roce 2007 bylo schváleno její přijetí do Mezinárodního měnového fondu (IMF), Světové banky a Rady Evropy. V roce 2004 podala žádost o členství ve Světové obchodní organizaci a od prosince 2009 se připravuje na vstup do Severoatlantické aliance (NATO) v rámci akčního plánu členství.
2.1.5 Kosovo (pod správou OSN) S rozlohou 10 887 km2 je Kosovo nejmenším státem Západního Balkánu. Na území Kosova žije 1 825 632 obyvatel (odhad 2011), přičemž 92 % tvoří Kosovští Albánci, kteří se přiklánějí k islámské víře. Zbytek tvoří pravoslavní křesťané a katolíci. Přirozený přírůstek dosahuje 0,56 % a průměrná věk obyvatelstva je 26,3 let, což je nejnižší v Evropě.46 Míra gramotnosti u obyvatel starších 15 let činí 91,9 %. Úředními jazyky jsou srbština a albánština. Hlavním městem je Priština. Zákonným platidlem je euro, ale v některých oblastech se používá také srbský dinár. Významnějšími politickými stranami v Kosovu jsou: Demokratická strana Kosova, Demokratická liga Kosova, Nová kosovská aliance, Demokratická Dardanie, Aliance pro budoucí Kosovo a další. Hlavou státu je kontroverzní kosovsko – švýcarský podnikatel Behgjet Pacolli a předsedou vlády je Hashim Thaci.47
45
CIA. Montenegro. [on-line]. [cit. 2011-04-10] https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/mj.html 46 BusinessInfo.cz. Kosovo: Základní informace o teritoriu. [on-line]. [cit. 2011-03-19] http://www.businessinfo.cz/cz/sti/kosovo-zakladni-informace-o-teritoriu/1/1001749/ 47 MEDIAFAX.cz. Novým kosovským prezidentem je Behgjet Pacolli. [on-line]. [cit. 2011-04-10] http://www.mediafax.cz/zahranici/3176894-Novym-kosovskym-prezidentem-je-Behgjet-Pacolli
31
Základním cílem zahraniční politiky Kosova je získat co nejvíce uznání ve světě. Dalším důležitým cílem je zapojení do mezinárodních organizací. Kosovo je od roku 2009 členem Mezinárodního měnového fondu (IMF) a Světové banky. Také je členem regionálních organizací: Středoevropské dohody o volném obchodu (CEFTA), Rady pro regionální spolupráci (RCC), Energetického společenství jihovýchodní Evropy a další. Z právního hlediska Kosovo představuje zvláštní případ v mezinárodním společenství. Po skončení kosovského konfliktu v roce 1999 byla přijata rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244. Z této rezoluce vyplývá, že Kosovo zůstává formálně součástí Srbska, ale skutečně je protektorátem UNMIK (Prozatímní civilní správa OSN v Kosovu). Přijetí této rezoluce neznamenalo vyřešení statutu Kosova a zajištění trvalé bezpečnosti v regionu. Jednání v rámci OSN pokračovaly a v roce 2007 byl vypracován plán zvláštního vyslance OSN pro Kosovo – Martti Ahtisaari, na jehož základě Kosovo mohlo uzavírat mezinárodní smlouvy. Dále se počítalo s vytvořením ústavy, vlajky a hymny Kosova a vytvoření malých ozbrojených sil. Na iniciativu generálního tajemníka OSN – Ban Ki Moon byla zahájena další jednání mezi zástupci Evropské unie, Spojených států amerických a Ruska, ale skončila neúspěšně. Dne 17. února 2008 Kosovo jednostranně prohlásilo svou nezávislost. Právní systém Kosova je založený na návrhu bývalého vyslance OSN pro Kosovo – Martti Ahtisaari. Srbsko považuje tento akt za porušení mezinárodního práva a trvá na platnosti rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244. Kromě Srbska se proti uznání Kosova také postavily: Rusko, Čína, pět zemí Evropské unie (Řecko, Španělsko, Rumunsko, Slovensko a Kypr) a většina muslimských států s odůvodněním, že by to mohlo způsobit další separatistické tendence. K únoru 2011 Kosovo uznalo 75 států ze 192 států OSN.48
48
European Forum for Democracy and Solidarity. Serbia. [on-line]. [cit. 2011-04-15] http://www.europeanforum.net/country/serbia
32
2.1.6 Albánie Albánie se rozkládá na ploše 28 748 km2 a žije tam
3 639 453
obyvatel.
Má
společnou
hranici
s Makedonií, Černou Horou, Kosovem a Řeckem. Přirozený roční přírůstek obyvatelstva Albánie činí 0,53 % a věkový průměr je 29,2 let. Průměrná délka života v Albánii je 77,41 let a míra gramotnosti u obyvatel starších 15 let dosahuje 98,7 %. Převažující etnickou skupinu tvoří Albánci (95,5 %), zatímco zbytek tvoří: Řekové, Romové, Makedonci, Srbové a Bulhaři.49 Co se týče náboženství, zatím nejsou vyhlášeny oficiální údaje. Na základě odhadu se předpokládá, že 70 % obyvatel tvoří muslimové, 20 % jsou pravoslavní a 10 % jsou katolíci. Hlavní město Albánie je Tirana a úředním jazykem je albánština. Národní měnou je albánský lek (ALL).50 Albánie vyhlásila svou nezávislost 28. listopadu 1918. Nejprve existovala jako Albánské knížectví a potom byla přeměněna na Albánské království (1939 – 1943). V roce 1946 docházelo k postupnému znárodnění a uplatňování komunistického režimu, který přetrvával do roku 1991. Ke konečnému úpadku komunistického režimu došlo na nátlak obyvatelstva, které požadovalo větší míru svobody, demokratické reformy a lepší ekonomické podmínky. K výraznějším změnám došlo v roce 1991 přijetím nové ústavy a vyhlášením Albánské republiky. Také byla jmenována nová vláda a uskutečnily se první svobodné volby. Každopádně situace v Albánii zatím není stabilní, jsou tam závažné politické a hospodářské problémy, které umísťují Albánii do žebříčku nejchudších zemí Evropy.51 Současným prezidentem republiky je Bamir Topi a předsedou vlády je Sali Beriša. Hlavními politickými stranami v Albánii jsou: Demokratická strana, Nová demokratická strana, Republikánská strana, Kreštanskodemokratická strana, Strana
49
BusinessInfo.cz. Albánie: Základní informace o teritoriu. [on-line]. [cit. 2011-04-15] http://www.businessinfo.cz/cz/sti/albanie-zakladni-informace-o-teritoriu/1/1000781/ 50 CIA. Albania. [on-line]. [cit. 2011-04-15] https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/al.html 51 BBC News. Albania timeline. [on-line]. [cit. 2011-04-19] http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/country_profiles/1004984.stm
33
agrární a životního prostředí, Unie pro lidská práva, Sociálně demokratická strana, Socialistická strana a Socialistické hnutí pro integraci. Jedna z největších priorit Albánie je zapojení do mezinárodních organizací. Albánie se aktivně zapojuje v regionálních organizacích a mnohostranných dohodách. Získala členství v následujících organizacích: Organizace spojených národů (OSN), Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), Rada Evropy, Světová obchodní organizaci (WTO), Mezinárodní měnový fond (IMF), Světová banka a Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO). V rámci regionální spolupráce se Albánie stalo členem: Středoevropské dohody o volném obchodu (CEFTA), Rady pro regionální spolupráci (RCC), Procesu spolupráce v jihovýchodní Evropy (SEECP), Středoevropské iniciativy (CEI), Organizace černomořské ekonomické spolupráce (BSEC) a Jadránsko – Jónské iniciativy (AII).52
2.1.7 Bosna a Hercegovina Bosna Hercegovina pokrývá území 51 197 km2. Sousedí se Srbskem, Chorvatskem a Černou Horou. Na jejím území bydlí 4 662 163 obyvatel, přičemž je etnicky nejpromíšenější ze všech zemí Západního Balkánu. 40 % obyvatel jsou muslimové, 31 % tvoří pravoslavní křesťané a 14 % jsou katolíci. Bosňáci jsou nejpočetnější etnickou skupinu, tvořící 48 %, potom následují Srbové (37,1 %) a Chorvaté (14,3 %). Přirozený roční přírůstek obyvatelstva Bosny a Hercegoviny činí 0,008 % a průměrná délka života je 78,81 let. Míra gramotnosti u obyvatel starších 15 let dosahuje 96,7 %.53 Hlavní město je Sarajevo (392 000 obyvatel) a oficiálními jazyky jsou: bosenština, srbština a chorvatština. Národní měnou je konvertibilní marka (BAM).
52
Ministerstvo zahraničních věcí Albánie. Albania and Regional Cooperation. [on-line]. [cit. 2011-04-19] http://www.mfa.gov.al/index.php?option=com_content&view=article&id=7197%3Ashqiperia-dhenismat-rajonale&catid=80%3Ashqiperia-dhe-nismat-rajonale&Itemid=65&lang=en 53 CIA. Bosnia and Hercegovina. [on-line]. [cit. 2011-04-19] https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/bk.html
34
Dne 6. dubna vyhlásila Bosna a Hercegovina na základě referenda svou nezávislost. Svazová republika Jugoslávie se postavila proti uznání nezávislosti Bosny a Hercegoviny, které vedlo k válečnému konfliktu a etnickým čistkám. Během této války zahynulo 200 000 lidí a kolem dvou milionů lidí uprchlo.54 Tato válka skončila v roce 1995 podepsáním Daytonských dohod, jejichž autorem jsou Spojené státy americké. Bosna a Hercegovina má na základě Daytonských dohod složité politické a ústavní uspořádání. Tyto dohody jsou základním zákonem státu, a rozdělují Bosnu a Hercegovinu na dvě samosprávní jednotky: Federaci Bosny a Hercegoviny (FBiH) a Republiku srbskou (RS). Zvláštní postavení má distrikt Brčko, které představuje nezávislý administrativní celek. Největší autoritou Bosny a Hercegoviny je Rada pro nastolení
míru,
která
prostřednictvím
Vysokého
představitele
mezinárodního
společenství v Bosně a Hercegovině dohlíží na dodržování Daytonských dohod. Hlavou státu je tříčlenné předsednictvo, skládající se ze tří představitelů: Nebojša Radmanovič (představitel Srbů), Bakir Izetbegovič (představitel Bosňáků) a Željko Komšič (představitel Chorvatů). Předsedou vlády je Nikola Špirič. K politickým stranám Bosny a Hercegoviny patří: Srbská demokratická strana, Strana demokratické akce, Strana nezávislých sociálních demokratů, Strana demokratického pokroku republiky Srbska, Srbská radikální strana republiky Srbské, Strana za Bosnu a Hercegovinu, Demokratický národní svaz, Sociálně demokratická strana Bosny a Hercegoviny a další.55 Nejdůležitější mezinárodní organizace, jichž je Bosna a Hercegovina členem, jsou: Organizace spojených národů, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, Rada Evropy, Světová obchodní organizace, Mezinárodní měnový fond a Světová banka. Také je členem regionálních organizací: CEFTA, RCC, SEECP, CEI, CESI (Iniciativa spolupráce jižní Evropy) a MARRI (Regionální iniciativa pro migraci, azyl a uprchlíky). Co se týče členství v NATO, Bosna a Hercegovina je zatím zapojena do programu Partnerství pro mír.
54
ŠTOURACOVÁ J., Ekonomická dimenze české diplomacie a její aplikace ve vztahu k zemím Západního Balkánu, Praha: Professional publishing, 2010, ISBN: 978-80-7431-017-1, str. 47 55 STŘEDOEVROPSKÉ POLITICKÉ STUDIE. Stranický systém Bosny a Hercegoviny po Daytonu. [on-line]. [cit. 2011-03-19] http://www.cepsr.com/clanek.php?ID=277
35
2.2. Ekonomické faktory zemí Západního Balkánu Západní Balkán je z ekonomického hlediska různorodý region s velkým ekonomickým potenciálem. Přestože v devadesátých letech byly ekonomiky zemí Západního Balkánu výrazně postižené složitým politickým vývojem a válečnými konflikty, ukazují tyto země v posledních letech znaky ekonomické obnovy a rozvoje. Významnou roli hraje i Evropská unie, která prostřednictvím regionální strategie vůči zemím Západního Balkánu ovlivňuje a finančně podporuje tento region. V následující části této práce se zaměřím na ekonomickou situaci zemí Západního Balkánu pomocí vybraných makroekonomických ukazatelů. V období 2000 – 2008 zaznamenaly země Západního Balkánu prudký hospodářský růst. Je to zejména díky velkému přílivu kapitálu, který do roku 2008 neustále rostl. V roce 2008 hodnota přímých zahraničních investic v rámci regionu dosáhla 32,5 miliard amerických dolarů. Další důležité faktory, které ovlivnily hospodářský růst, jsou: vysoký podíl služeb a soukromých transferů ze zahraničí, rozvoj ekonomické a finanční integrace s trhem Evropské unie, vstup velkého počtu zahraničních bank na trh Západního Balkánu, způsobující obrovský růst domácích úvěrů ve všech zemích Západního Balkánu atd. Z údajů v grafu č. 1 můžeme odvodit, že nejmenší hodnoty průměrného růstu HDP v letech 2005 – 2008 dosáhly Chorvatsko, Makedonie a Kosovo. Jejich výše růstu se pohybovala kolem 4 %. Na druhé straně Srbsko, Albánie a Bosna a Hercegovina měly hospodářský růst pohybující se kolem 5,8 – 6 % HDP. Největšího průměrného růstu HDP dosáhla Černá Hora a to ve výši 7,7 %.56 První příznaky hospodářské krize se v zemích Západního Balkánu objevily se zpožděním, tj. v posledním čtvrtletí roku 2008. Projevila se nerovnoměrným poklesem hospodářského růstu ve všech zemích Západního Balkánu. Toto zpomalení ekonomiky bylo nejvýraznější v roce 2009, přičemž byly zaznamenány záporné hodnoty v následujících zemích: Chorvatsko (-5,6 %), Černá Hora (-4,5 %), Bosna a Hercegovina (-3,2 %), Srbsko (-3 %) a Makedonie (-1,2 %). Kosovo a Albánie měly stále pozitivní hospodářský růst, i když došlo k značnému zpomalení tempa růstu HDP. Jako celek region Západního Balkánu dosáhl pokles HDP v průměru o 4%. 56
BARTLETT, W. South Eastern Europe after the crisis: a new dawn or back to business as usual?. LSE European Institute and LSEE – Research in South Eastern Europe 2010. [on-line]. [cit. 2011-04-23] http://www2.lse.ac.uk/europeanInstitute/research/LSEE/Publications.aspx
36
Obr. č. 1
Průměrný růst HDP (v %) 10 5 0 -5 -10 2005-2008
Srbsko
Chorvatsko
Makedonie
Černá Hora
BaH
Kosovo
Albánie
5,8
4,2
4,8
7,7
5,8
4,7
6
2009
-3
-5,6
-1,2
-4,5
-3,2
3,4
2,5
2010
1,5
-1,5
1,2
-1,8
0,5
4,6
2,6
2011
3
1,6
3
4,5
3
5,9
3,2
Zdroj: BARTLETT, W. South Eastern Europe after the crisis: a new dawn or back to business as usual?. LSE European Institute and LSEE – Research in South Eastern Europe 2010 a International Monetary Fund, 2010. Regional Economic Outlook: Europe: building confidence.
Od roku 2010 dochází k postupnému oživení ekonomiky. Na základě údajů Mezinárodního měnového fondu se v roce 2011 dá očekávat pozitivní růst HDP ve všech zemích Západního Balkánu.57 Největší hospodářský růst bude mít Kosovo (5,9 %), za ním budou následovat Černá Hora (s růstem ve výši 4,5 % HDP), Makedonie, Bosna a Hercegovina a Albánie (s růstem kolem 3 % HDP) a nejmenší růst bude mít Chorvatsko (1,6 % HDP). I když Chorvatsko má nejnižší tempo růstu HDP, stále platí, že je ekonomicky nejsilnější zemí Západního Balkánu, s celkovým HDP ve výši 47,4 miliard eur, a 10 678 eur na obyvatele (za rok 2008). Nejslabší výsledky v této oblasti vykazuje Kosovo, jehož celkový HDP činí pouze 3,4 miliard eur a HDP na obyvatele za rok 2007 činil jenom 1612 eur. Zbytek zemí Západního Balkánu vykazuje HDP na obyvatele v rozmezí 2000 – 4000 eur.58
57
International Monetary Fund, 2010. Regional Economic Outlook: Europe: building confidence. [online]. [cit. 2011-04-24] http://docs.google.com/viewer?a=v&q=cache:5SYwz46zMUoJ:relooney.info/0_NS4053_1604.pdf+Regi onal+Economic+Outlook,+World+economic+and+financial+surveys,+International+monetary+fund,+20 10&hl=cs&gl=cz&pid=bl&srcid=ADGEESgY0_NUWb9cE8ztZMT7XYRpks4sH5dW0SFN451COqOR JdfF6F_alGHSe760Jtbgrk3yEU8KyihXO54hDilPS2wpdI752puL9Ln4IrAD_X9DnKUv1o8ZkcDkivxDm 7hY_BgwDQjt&sig=AHIEtbSkKCYDelNQ8izCzL_xvzomXIvcFA 58 LORENA Š. Transition Process in the Western Balkans: How much is it a Successful Process?. University of Zagreb, Croatia, 2010. [on-line]. [cit. 2011-04-29] http://docs.google.com/viewer?a=v&q=cache:hFHkE7H7Ua0J:www.scirp.org/journal/PaperDownload.as px%3FpaperID%3D1715%26fileName%3DIIM20100400002_63062976.pdf+GDP+per+capita+Western
37
Obr. č. 2
Míra nezaměstnanosti (v %) 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
Srbsko
Chorvatsko
Makedonie
2005
21,8
17,9
37,3
18,5
44,7
41,4
14,3
2006
21,6
16,6
36
14,7
44,2
44,9
13,9
2007
18,8
14,8
34,9
11,9
42,9
43,6
13,4
2008
14,7
13,2
33,8
10,7
40,6
47,5
12,8
2009
17,4
11,4
42,7
14,9
32,2
2010
11,5
31,7
2011
11
31
Černá Hora
BaH
Kosovo
Albánie
13
Zdroj: The Western Balkans: Between the economic crisis and the european perspective, Institute for Regional and International studies, prosinec 2010.
Přestože
růst
HDP
vykazuje
pozitivní
výsledky,
není
to
jediný
makroekonomický faktor, kterým posuzujeme ekonomickou vyspělost zemí Západního Balkánu. Jeden z nejzávažnějších problémů regionu je vysoká míra nezaměstnanosti. Dlouhodobý charakter tohoto problému souvisí s válečnými konflikty v devadesátých letech a také s procesem transformace ekonomik Západního Balkánu. Obecně platí to, že je míra nezaměstnanosti všech zemí Západního Balkánu vyšší než průměr v Evropské unii, který v roce 2009 dosáhl 8,9 %.59 Například v období před hospodářskou krizí míra nezaměstnanosti postupně klesala, ale přesto dosahovala vysokých hodnot. Situace v Chorvatsku, Černé Hoře, Albánii a Srbsku nebyla až tak závažná na rozdíl od situace v Bosně a Hercegovině, Kosovu a Makedonii, kde počty nezaměstnaných tvořila třetina až polovina ekonomicky aktivního obyvatelstva. +Balkan&hl=cs&gl=cz&pid=bl&srcid=ADGEESgWLS_I6QekRzFsUx6cWfQlEnywXCYQ69P66uMFDLmq2MAAy5Rr7qB3qsFKk11YGmV9vJww-JPJqDJWKzkJIbuMo82B8xK1KfIike2yp2ogYmbYzh4M8n26Nn4QMjQbj1G4X&sig=AHIEtbTUhZSajVXBMIJdAuar0u2m0-AhbQ 59 Institute for Regional and International Studies. The Western Balkans: Between the Economic Crisis and the European Perspective. Prosinec 2010. [on-line]. [cit. 2011-04-29] http://www.iris-bg.org/files/The%20Western%20Balkans.pdf
38
Typickým příkladem s mimořádně vysokou nezaměstnaností je Kosovo, kde míra nezaměstnanosti v roce 2007 činila 47,5 %. V důsledku hospodářské krize se tento mírně klesající trend nezaměstnanosti obrátil, dochází k růstu nezaměstnanosti a vzniku problémů v zemích Západního Balkánu. Kupříkladu v Černé Hoře v roce 2009 míra nezaměstnanosti činila 11,4 %, v Albánii 13 %, v Chorvatsku 14,9 %, v Srbsku 17,4 % a v Bosně a Hercegovině dosáhla až 42,7 %. Jenom v Makedonii byl i nadále zaznamenán mírný pokles nezaměstnanosti, přičemž se předpokládá, že bude pokračovat i v roce 2011. Z výše uvedeného grafu vyplývají dva důležité závěry ohledně nezaměstnanosti v zemích Západního Balkánu: •
nezaměstnanost je vážný problém v zemích Západního Balkánu
•
ztráty pracovních míst by mohl vést k dalším sociálním nepokojům, radikalizaci zasažených obyvatel a růstu šedé ekonomiky a kriminality v zemích Západního Balkánu. Dalšími problémy regionu Západního Balkánu jsou inflace a vnější zadluženost.
Co se týče inflace, můžeme říci, že hospodářská krize přispěla ke zpomalení inflace v zemích Západního Balkánu. V důsledku poklesu spotřeby došlo v roce 2009 ke snížení cen, a následně i k poklesu míry inflace. Například v Makedonii, Bosně a Hercegovině a Kosovu byly v roce 2009 zaznamenány záporné inflační hodnoty. Každopádně se po skončení hospodářské krize podle údajů Mezinárodního měnového fondu očekává vracení inflace na normální úroveň (kolem dvou procent), a to ve všech zemích regionu kromě Srbska. Srbsko je jediná země regionu, která dlouhodobě vykazuje relativně vysokou míru inflace. Roční míra inflace Srbska v roce 2005 dosáhla 17,3 %, ale v důsledku hospodářské krize se v roce 2009 snížila na 8,1 %.60 Na obrázku č. 3 porovnáme míru inflace v jednotlivých zemích regionu v roce 2010: míra inflace v Černé Hoře dosáhla 0,6 %, v Kosovu činila 1,7 %, v Makedonii a Chorvatsku 1,9 %, v Bosně a Hercegovině 2,4 %, v Albánii 3,4 % a v Srbsku až 4,6 %.
60
Institute for Regional and International Studies. The Western Balkans: Between the Economic Crisis and the European Perspective. Prosinec 2010 [on-line]. [cit. 2011-04-29] http://www.iris-bg.org/files/The%20Western%20Balkans.pdf
39
Obr. č. 3
Míra inflace (v % ) 20 15
Srbsko Chorvatsko
10
Makedonie Černá Hora BaH
5
Kosovo Albánie
0 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
-5
Zdroj: The Western Balkans: Between the Economic Crisis and the European Perspective, Institute for Regional and International studies, prosinec 2010 a International Monetary Fund, 2010. Regional Economic Outlook: Europe: building confidence
Z hlediska veřejného zadlužení splňují země Západního Balkánu Maastrichtskou podmínku výše veřejného zadlužení, jež by nemělo přesahovat 60 % HDP země. Z obrázku č. 4 vyplývá, že od roku 2009 začíná vnější zadluženost postupně růst, což se může v budoucnu stat ekonomickým problémem. Podíváme-li se na údaje z roku 2010, všimneme si, že Albánie má největší podíl veřejného dluhu na HDP (ve výši 60,6 %). Dále následují: Černá Hora (43,5 %), Srbsko (40,5 %), Chorvatsko (40 %), Bosna a Hercegovina (39,1 %) a Makedonie (24,9 %). Jinými slovy, průměrná míra zadlužení zemí regionu Západního Balkánu se pohybuje kolem 40 %, přitom Albánie dosahuje dlouhodobě nejvyšší hodnoty (kolem 60 % HDP) a naopak Makedonie je zemí s nejnižším veřejným dluhem za posledních pět let. Oficiální údaje o veřejném dluhu Kosova zatím nejsou zveřejněny.61
61
International Monetary Fund, 2010. Regional Economic Outlook: Europe: building confidence. [online]. [cit. 2011-04-24] http://docs.google.com/viewer?a=v&q=cache:5SYwz46zMUoJ:relooney.info/0_NS4053_1604.pdf+Regi onal+Economic+Outlook,+World+economic+and+financial+surveys,+International+monetary+fund,+20 10&hl=cs&gl=cz&pid=bl&srcid=ADGEESgY0_NUWb9cE8ztZMT7XYRpks4sH5dW0SFN451COqOR JdfF6F_alGHSe760Jtbgrk3yEU8KyihXO54hDilPS2wpdI752puL9Ln4IrAD_X9DnKUv1o8ZkcDkivxDm 7hY_BgwDQjt&sig=AHIEtbSkKCYDelNQ8izCzL_xvzomXIvcFA
40
Obr. č. 4
Veřejný dluh (v % HDP) 70 60 50 40 30 20 10 0
Srbsko
Chorvatsko
Makedonie
Černá Hora
BaH
Albánie
2005
50,3
38,3
42,9
38,6
25,4
56,7
2006
36,2
35,7
40,2
32,6
21,2
55,7
2007
35,2
33,2
22,8
27,5
32,9
53,8
2008
33,4
29,3
20,8
29
30,8
55,2
2009
35,6
35,4
23,5
38,2
35,4
59,5
2010
40,5
40
24,9
43,5
39,1
60,6
2011
41,6
42,6
25,4
49,4
43
61,9
Zdroj: The Western Balkans: Between the Economic Crisis and the European Perspective, Institute for Regional and International studies, prosinec 2010 a International Monetary Fund, 2010. Regional Economic Outlook: Europe: building confidence
Dalším důležitým makroekonomickým ukazatelem je bilance běžného účtu. Tento ukazatel nám pomáhá zhodnotit ekonomiky zemí porovnáním dovozu a vývozu zboží a služeb, a transferů. Závažným problémem zemí Západního Balkánu se v posledních letech stává rostoucí deficit bilance běžného účtu. Je to způsobeno především převisem dovozu nad vývozem. V ekonomické teorii je známo, že tento ukazatel by neměl překročit výši 6 – 7 %. Na obrázku č. 5 si ale všimneme, že většina zemí Západního Balkánu dlouhodobě tuto podmínku nesplňuje. V roce 2008 byly zaznamenány mimořádně vysoké hodnoty deficitu platební bilance, které v Černé Hoře dosáhly rekordních 50,7 % HDP. Hlavní důvod spočívá v přechodu na používání eura jako národní měny. Velké deficity měly i zbývající země Západního Balkánu a to: Srbsko (dosáhlo deficitu platební bilance ve výši 20,6 % HDP), Kosovo (16,3 % HDP), Albánie (15,4 % HDP), Bosna a Hercegovina (14,2 % HDP) a Makedonie (12,8 %). Chorvatsko mělo v porovnání s ostatními zeměmi regionu nejnižší deficit za rok 2008, který činil 9,2 % HDP. V důsledku hospodářské
41
krize došlo k výraznému poklesu deficitu bilance běžného účtu, které bylo způsobeno poklesem ekonomické aktivity v jednotlivých zemích regionu a růstem potřeby zahraničního zadlužování. Pozitivní výsledky v roce 2010 měly Chorvatsko a Makedonie, jejichž deficit dosahoval výše 1,5 % HDP, resp. 2,5 % HDP. Na druhé straně Bosna a Hercegovina měla deficit ve výši 5,3 % HDP, Srbsko 7,3 % HDP a Albánie 11,9 % HDP. Mimořádně vysoké hodnoty deficitu bilance běžného účtu jsou i nadále typické pro Kosovo (18,5 % HDP) a Černou Horu (25 % HDP).62 Obr. č. 5
Bilance běžného účtu (v % HDP) 0 -10 -20 -30 -40 -50 -60
Srbsko
Chorvatsko Makedonie Černá Hora -0,4
-24,7
BaH
Kosovo
Albánie
-8
-7,2
-6,6
2006
-11,7
-6,9
2007
-16,1
-7,5
-7,1
-37,8
-10,7
-10,4
-10,6
2008
-20,6
-9,2
-12,8
-50,7
-14,2
-16,3
-15,4
2009
-7,4
-5,5
-6,7
-30,1
-6,2
-17,4
-15,5
2010
-7,3
-1,5
-2,5
-25,6
-5,3
-18,5
-11,9
2011
-3,7
-4,1
2012
-4,7
-5,3
Zdroj: EU Candidate and Pre-accession Countries Economic Quarterly, Evropská komise, duben, 2011.
Z hlediska teritoriální struktury zahraničního obchodu jsou země Západního Balkánu orientovány především na dvě skupiny obchodních partnerů: členské státy Evropské unie a státy regionu. Dominantní pozici u všech zemí Západního Balkánu zaujímá Evropská unie, která je hlavním obchodním partnerem zemí Západního Balkánu. Pro Srbsko navíc platí to, že je kromě Evropské unie významným obchodním partnerem také Rusko.
62
Evropská komise. EU Candidate and Pre-accession Countries Economic Quarterly. 2011. [on-line]. [cit. 2011-05-02] http://ec.europa.eu/economy_finance/db_indicators/cpaceq/documents/cceq_2011_q1_en.pdf
42
Co se tyče komoditní struktury obchodu, obecně platí to, že země Západního Balkánu jsou závislé na dovozu technicky náročných průmyslových výrobků, energetických zdrojů a potravin. Stručná teritoriální a komoditní strukturu zahraničního obchodu pro jednotlivé země Západního Balkánu je následující: •
Chorvatsko: Hlavními obchodními partnery jsou: Itálie (27,43 %), Bosna a Hercegovina (18,54 %), Německo (15,8 %), Slovinsko (10,6 %), Rakousko a další. Vývoz Chorvatska tvoří zejména: minerální paliva, potraviny a chemické výrobky, zatímco nejvýznamnější dovozní položky jsou: suroviny, nápoje a tabákové výrobky a živočišné a rostlinné oleje.63
•
Makedonie: Největšími obchodními partnery jsou: Německo, Srbsko, Řecko, Itálie, Rusko a jiné. Makedonie nejvíce vyváží: průmyslové výrobky (převážně výrobky z oceli a železa), textilní výrobky, potraviny, nápoje a tabákové výrobky a zemědělské výrobky. Dovozní strukturu tvoří: průmyslové výrobky strojírenské výrobky a paliva.64
•
Srbsko: Mezi největší obchodní partery patří: Bosna a Hercegovina (17,76 %), Německo (15,23 %), Černá Hora (14,63 %), Itálie (14,36 %), Rumunsko (8,44 %), Makedonie, Rusko, Slovinsko, Rakousko aj. Největší položky v srbském vývozu jsou: průmyslové výrobky (především výrobky ze železa a oceli), textilní výrobky, zemědělské výrobky a potraviny. Naopak v dovozu převažují: ropa, ropní deriváty a zemní plyn, strojírenské výrobky a dopravní prostředky.65
•
Černá Hora: V zahraničněobchodních vztazích spolupracuje nejvíce se Srbskem, Itálií, Německem, Řeckem a Slovinskem. V exportu Černé Hory převládají: průmyslové výrobky, potraviny, nápoje a tabák a suroviny. Na druhé straně
63
BusinessInfo.cz. Souhrnná teritoriální informace země. [on-line]. [cit. 2011-05-04] http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/chorvatsko/1001165/ 64 Makedonský statistický úřad. Makedonija vo brojki, 2010. [on-line]. [cit. 2011-05-04] http://www.stat.gov.mk/Publikacii/MakBrojki2010web_mac.pdf 65 Srbský statistický úřad. Spoljna trgovina. [on-line]. [cit. 2011-05-04] http://webrzs.stat.gov.rs/WebSite/public/ReportView.aspx
43
Černá Hora nejvíce dováží: průmyslové výrobky, stroje, potravinářské výrobky, dopravní prostředky a minerální paliva.66 •
Bosna a Hercegovina: Hlavními obchodními partnery této země jsou: Chorvatsko (21 %), Německo (18 %), Srbsko (16 %), Itálie (15 %), Slovinsko (10 %) aj. Co se týče komoditní struktury, nejvíce se vyvážejí: minerální paliva a oleje, nábytek, strojírenské výrobky a elektrické zařízení. Na druhé straně největší podíl na dovozu Bosny a Hercegoviny mají tyto komodity: ropné výrobky, strojírenské výrobky a dopravní prostředky, elektrická zařízení a další.67
•
Albánie: Nejvýznamnější obchodní partneři Albánie jsou Itálie (67,85 %) a Řecko (7,98 %). Dále následují: Kosovo, Turecko, Německo, Čína a další. Největší podíl vývozu Albánie tvoří následující položky: textilní výrobky a obuv, suroviny, paliva, stavební materiály a potravinářské výrobky. Naopak největšími dovozními komoditami jsou: strojírenské výrobky, potraviny, stavební materiály, suroviny a paliva a chemické výrobky.68
•
Kosovo: V zahraničním obchodě Kosovo nejvíce spolupracuje s Itálií, Makedonií, Řeckem, Albánií, Srbskem, Tureckem a jinými. Komodity s nejvyšším podílem na vývozu Kosova jsou: průmyslové výrobky, suroviny a potraviny. V komoditní struktuře dovozu převažují: strojírenské výrobky a dopravní prostředky, průmyslové výrobky, potraviny, minerální paliva a chemické výrobky.69 Jedním z možných řešení pro zlepšení ekonomické situace zemí Západního
Balkánu jsou přímé zahraniční investice. Jsou podmínkou nejenom ekonomického, ale i politického a sociálního rozvoje regionu. Pro lepší pochopení situace regionu musím upozornit na to, že přímé zahraniční investice jsou od začátku tohoto století v zemích 66
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. Černá Hora – Zahraniční obchod země. [on-line]. [cit. 2011-05-02] http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/cerna_hora/ekonomika/zahranicni_obchod_zeme.ht ml 67 Statistický úřad Bosny a Hercegoviny. [on-line]. [cit. 2011-05-02] http://www.bhas.ba/saopstenja/2011/ETS_2011M01_002_01-bh.pdf 68 Albánský statistický úřad. [on-line]. [cit. 2011-05-03] http://www.instat.gov.al/ 69 Kosovský statistický úřad. Statistics of external trade. [on-line]. [cit. 2011-05-03] http://esk.rks-gov.net/eng/index.php?option=com_content&view=article&id=46&Itemid=36
44
Západního Balkánu většinou výsledkem privatizace velkých státních podniků. To znamená, že nedošlo k patrnému přílivu zcela nových investic (investice na zelené louce – greenfield investments). Obecně platí, že hodnota přímých zahraničních investic v zemích Západního Balkánu roste, ale přesto je jejich hodnota nedostatečná. Z následujícího grafu můžeme odvodit, že lídrem s největším podílem přímých zahraničních investic na HDP mezi zeměmi Západního Balkánu je jednoznačně Černá Hora. Zatímco ve většinu zemí regionu v důsledku hospodářské krize došlo k poklesu přímých zahraničních investic, investice v Černé Hoře dosáhly rekordních 30,8 % HDP. Největší pokles přímých zahraničních investic v roce 2009 byl zaznamenán v Makedonii (2 % HDP), Chorvatsku (2,7 % HDP) a Bosně a Hercegovině (1,5 %). Podíl přímých zahraničních investic za rok 2009 v Srbsku činil 4,8 % HDP, v Kosovu dosáhl 7 % HDP a v Albánii 7,8 % HDP. 70 Po skončení hospodářské krize se očekává jejich opětovný nárůst. Obr. č. 6
Přímé zahraniční investice (v % HDP) 35 30 25 20 15 10 5 0
Srbsko
Chorvatsko
Makedonie
Černá Hora
2006
13,8
6,4
6,8
21,7
2007
6,4
8
8,5
19,9
2008
6,2
6,7
6,1
17,9
2009
4,8
2,7
2
2010
3
1,3
3,2
BaH
Kosovo
Albánie
6,2
9,3
3,5
13,5
12,7
6
5
8,9
7
30,8
1,5
7
17,9
0,1
7,8 5,9
Zdroj: EU Candidate and Pre-accession Countries Economic Quarterly, Evropská komise, duben, 2011.
Na základě průzkumu Světové banky o vývoji přímých zahraničních investic v zemích jihovýchodní Evropy z roku 2007 bylo vymezeno několika hlavních priorit pro zlepšení investičního prostředí v zemích Západního Balkánu. Byly charakterizovány 70
Evropská komise. EU Candidate and Pre-accession Countries Economic Quarterly. 2011. [on-line]. [cit. 2011-05-02] http://ec.europa.eu/economy_finance/db_indicators/cpaceq/documents/cceq_2011_q1_en.pdf
45
faktory, jejichž zlepšení by přispělo k větší atraktivnosti investičního prostředí. Jejich pořadí podle názoru stávajících a potenciálních investorů v zemích Západního Balkánu je uvedeno v tabulce č. 1.71 Tabulka č. 1: Priority pro trhy Západního Balkánu
Priority pro trhy Západního Balkánu zajištění politické stability uplatňování právních a hospodářských norem EU rozvoj dopravy a infrastrukturních sítí zlepšení kvality života zavedení pružnějších a jednodušších administrativních postupů zlepšení vzdělávacího systému zlepšit pověst zemí v zahraničí snížení daňového zatížení pružnější pracovní nařízení snížení nákladů práce
36% 24% 23% 19% 18% 18% 16% 16% 14% 5%
Zdroj: Attracting Investment to South East Europe. Survey of FDI trends and investors potential. FIAS, 2007
Přesto je region Západního Balkánu pozitivně hodnocen. Konkurenceschopnost zemí regionu stále roste díky potenciálu vnitřního trhu, postupně se zlepšujícím makroekonomickým ukazatelům a liberalizaci obchodních vztahů mezi zeměmi Západního Balkánu. Hodnocením podnikatelského prostředí v jednotlivých zemích se zabývá projekt Světové banky o podnikání: „Doing business“. Tento projekt každoročně posuzuje opatření obchodních předpisů a jejich prosazování ve 183 zemích. Na základě těchto informací vydává hodnocení o podnikatelském prostředí pomocí indexů. Čím vyšší je pořadí zemí v rámci tohoto hodnocení, tím příznivější je právní prostředí pro založení a provoz podniků v dané zemi. Když se podíváme na výsledky průzkumu o podnikání z roku 2011, všimneme si, že země Západního Balkánu mají relativně příznivé investiční prostředí z hlediska 71
FIAS. Attracting Investment to South East Europe: Survey of FDI trends and investor potential. [online]. [cit. 2011-04-29] http://docs.google.com/viewer?a=v&q=cache:sXS30UsqCvAJ:www.ifc.org/ifcext/fias.nsf/AttachmentsB yTitle/FIAS_CountryReports_SEEReport/%24FILE/SEE%2BReport.pdf+Attracting+investment+in+Sou th+east+Europe&hl=cs&gl=cz&pid=bl&srcid=ADGEESjPC9cFkgIjr6xvLbA34RMy4vV2Hb6oHR5uB1eR3n8ENV-aaZnV-W2LudN5c1IyhqOS_Z78ia6cUf_7dj6V0my_U98n-qphYuFgqODc7HAAICSKp15x1Xc_9iMeqS6jnJdulL&sig=AHIEtbRi2sQCqwLEQRvHq5oaqva9XDGWBQ
46
podnikatelského prostředí. Nejlepší postavení ze zemí Západního Balkánu v žebříčku má Makedonie, která zaujímá 38. místo. Dále následují: Černá Hora (66. místo), Albánie (82. místo), Chorvatsko (84. místo), Srbsko (89. místo), Bosna a Hercegovina (110 místo) a Kosovo (119. místo).72 Perspektivními oblastmi pro zahraniční investory v jednotlivých zemích Západního Balkánu jsou: •
Chorvatsko: stavebnictví a stavební materiály, výroba strojů, voda, odpady a ochrana životního prostředí a služby73
•
Makedonie: energetika, dopravní prostředky, manipulační prostředky a zařízení, výroba strojů, zdravotnická technika, voda, odpady a ochrana životního prostředí a potravinářský průmysl74
•
Srbsko: energetika, dopravní prostředky, manipulační prostředky a zařízení, výroba strojů, zemědělství a lesnictví, stavebnictví a voda, odpady a ochrana životního prostředí75
•
Černá Hora: energetika, dopravní infrastruktura, městská hromadná doprava, dodávka zboží a zařízení do hotelů76
•
Bosna a Hercegovina: stavebnictví a stavební materiály, zemědělství a lesnictví, výroba strojů, energetika, voda, odpady a ochrana životního prostředí, dopravní prostředky, manipulační prostředky a zařízení77
•
Albánie: energetika, strojírenství, dopravní prostředky, dopravní infrastruktura a těžební průmysl78
72
DOING BUSINESS. Economy rankings. [on-line]. [cit. 2011-04-19] http://www.doingbusiness.org/rankings 73 CzechTrade. Chorvatsko. [on-line]. [cit. 2011-04-19] http://www.czechtrade.cz/czechtrade-svet/evropa/chorvatsko/ 74 CzechTrade. Makedonie. [on-line]. [cit. 2011-04-22] http://www.czechtrade.cz/czechtrade-svet/evropa/makedonie/ 75 CzechTrade. Srbsko. [on-line]. [cit. 2011-04-22] http://www.czechtrade.cz/czechtrade-svet/evropa/srbsko/ 76 Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. Černá Hora – obchodní a politická spolupráce s ČR. [on-line]. [cit. 2011-04-22] http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/cerna_hora/ekonomika/obchodni_a_ekonomicka_s poluprace_s_cr.html 77 CzechTrade. Bosna a Hercegovina. [on-line]. [cit. 2011-04-22] http://www.czechtrade.cz/czechtrade-svet/evropa/bosna-a-hercegovina/
47
•
Kosovo: energetika, dopravní prostředky, dopravní infrastruktura, stavebnictví, potravinářský, chemický a farmaceutický průmysl, strojírenství a hutnictví.79
2.3. Politika rozšiřování EU Země Západního Balkánu mají v zahraniční politice Evropské unie významné místo. Politika rozšiřování Evropské unie pro Západní Balkán je dlouhodobá strategie, která se skládá ze tří fází: 1. Stabilizace jednotlitých zemí Západního Balkánu: Evropská unie se snaží přispět k ekonomické a politické stabilitě Západního Balkánu a do značné míry ovlivňuje vývoj jednotlivých zemí tohoto regionu. 2. Postupné zapojování jednotlivých zemí Západního Balkánu do EU: Základem pro přípravu na vstup do Evropské unie jsou stabilizační a asociační dohody mezi Evropskou unií a jednotlivými zeměmi Západního Balkánu. 3. Plnoprávné členství zemí Západního Balkánu v Evropské unii: O připravenosti jednotlivých zemí na plnoprávné členství rozhoduje Evropská unie, přičemž každá země je hodnocená podle vlastních zásluh a pokroku. Obecné podmínky pro podání žádosti o členství v EU jsou upravené ve smlouvě o Evropské unii (článek 6 a článek 49). Platí, že o členství v EU může požádat každý stát evropského kontinentu, který uznává zásady svobody, demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod a právního státu.80 Další důležitá kritéria, nezbytná pro zahájení jednání o členství v EU, jsou Kodaňská kritéria z roku 1993. Jedná se o splnění následujících podmínek: právní stát, stabilní instituce garantující demokracii, ochrana lidských práv a práv menšin, fungující
78
BusinessInfo.cz. Albánie Hora – obchodní a politická spolupráce s ČR. [on-line]. [cit. 2011-03-19] http://www.businessinfo.cz/cz/sti/albanie-obchodni-a-ekonomicka-spoluprace-s-cr/7/1000781/ 79 Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. Kosovo– obchodní a politická spolupráce s ČR. [online]. [cit. 2011-03-19] http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/kosovo/ekonomika/obchodni_a_ekonomicka_spolu prace_s_cr.html 80 EUR-Lex. Consolidated version of the treaty on European Union contents. [on-line]. [cit. 2011-04-27] http://eur-lex.europa.eu/en/treaties/dat/12002M/htm/C_2002325EN.000501.html#anArt6
48
tržní hospodářství a věrnost politickým, hospodářským a měnovým cílům EU.81 Navíc musí kandidátská země uplatnit pravidla a postupy Evropské unie aplikovat řadu legislativních předpisů do svého právního systému. Co se týče integrace zemí Západního Balkánu, můžeme říci, že politická role Evropské unie v devadesátých letech byla velice diferencována a nedostatečná. Toto si Evropská unie uvědomila a v roce 1997 byl vytvořen Regionální přístup pro země Západního Balkánu. Cílem tohoto projektu bylo zajistit stabilitu regionu, posílit politickou a ekonomickou spolupráci mezi zeměmi Západního Balkánu a také dohlížet na dodržování lidských práv a práv menšin, provést hospodářské reformy, poskytovat finanční pomoc atd. Hlavní nevýhodou Regionálního přístupu byla jeho příliš velká komplexnost a přísnost. Navíc se nezmiňoval o možném členství zemí Západního Balkánu v EU. Důkazem o nedostatečné účinnosti tohoto projektu bylo vypuknutí kosovské krize. V roce 1999 následovala další iniciativa Evropské unie vůči Balkánu. Byl vyhlášen „Pakt stability pro jihovýchodní Evropu“, kterého se zúčastnily země Západního Balkánu (a navíc Bulharsko a Moldavsko), všechny státy EU, Evropská komise, další státy (Kanada, Japonsko, Norsko, Rusko, Švýcarsko, Turecko a Spojené státy americké), mezinárodní organizace (OSN, OSCE, NATO, Rada Evropy, UNHCR, OECD) a mezinárodní finanční instituce (Světová banka, EBRD, IMF, EIB, CEB). Tento projekt se zaměřuje na tří hlavní oblasti: demokracie a lidská práva, ekonomická rekonstrukce, rozvoj a spolupráce a bezpečnostní otázky. Pakt stability měl velký význam, protože zahrnuje spolupráci na více úrovních a navíc zde poprvé existovala motivace pro plnění reforem, která spočívala v možném začlenění zemí Západního Balkánu v EU. Po vyhlášení stabilizačního a asociačního procesu se Pakt stability stal jeho doplňujícím nástrojem. Pakt stability představuje jen dočasný nástroj a v roce 2008 byl přeměněn na Regionální radu spolupráce (Regional Cooperation Council).82
81
Evropská komise. Podmínky pro rozšíření. [on-line]. [cit. 2011-04-26] http://ec.europa.eu/enlargement/the-policy/conditions-for-enlargement/index_cs.htm 82 Stability pact for South Eastern Europe. About the stability pact. [on-line]. [cit. 2011-04-30] http://www.stabilitypact.org/about/default.asp
49
2.3.1. Nová politika rozšiřování EU – stabilizační a asociační proces Základem nové politiky Evropské unie vůči zemím Západního Balkánu se od května 1999 stal stabilizační a asociační proces, jehož součástí jsou stabilizační a asociační dohody. Tento projekt byl na základě využitých poznatků a zkušeností z minulých rozšíření EU zdokonalen a rozvinut. Navíc Evropská unie zavedla možnost získání příslibu, že země Západního Balkánu vstoupí do EU, když splní všechny stanovené podmínky. Hlavní cíl stabilizačního a asociačního procesu spočívá v zajištění stability v regionu a vytvoření právních států s demokratickými institucemi a otevřenými ekonomikami, které budou postupně začleněny do EU. Navíc je kladen důraz na demokratické principy, respektování lidských práv a ochranu práv menšin a spolupráci s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii. Součástí stabilizačního a asociačního procesu je příslib, že státy, které se zúčastní tohoto procesu a splní všechny stanovené podmínky, budou přijaty do Evropské unie. Hlavními nástroji stabilizačního a asociačního procesu jsou: •
stabilizační a asociační dohody: jedná se o dvoustranné dohody uzavírané mezi EU a jednotlivými zeměmi Západního Balkánu. Hlavními cíli jsou posilování demokracie, postupné začleňování zemí Západního Balkánu do jednotného vnitřního trhu EU a posílení spolupráce mezi jednotlivými zeměmi Západního Balkánu. O plnění reforem těchto dohod se stará stabilizační a asociační rada na ministerské úrovni, stabilizační a asociační výbor, podvýbory a společný parlamentní výbor. Stabilizační a asociační dohody vyžadují ratifikaci všemi členskými státy Evropské unie. Vzhledem k tomu, že od podepsání do ratifikace těchto dohod může uplynout dlouhé období, zavedla Evropská unie tzv. Přechodné dohody (Interim agreements). Evropská unie uzavřela dohody o stabilizaci a asociaci se všemi zeměmi Západního Balkánu kromě Kosova. Tyto dohody vstoupily v platnost pro všechny země Západního Balkánu kromě Kosova.
•
autonomní obchodní opatření: mají charakter obchodních preferencí a přinesly velký prospěch zemím Západního Balkánu. Umožňují rozvoj obchodu
50
s Evropskou unií bez cel téměř pro všechny výrobky vyrobené v regionu. Navíc podporují přímé zahraniční investice do regionu a hospodářský růst v zemích Západního Balkánu. Díky těmto obchodním opatřením vzrostl v letech 2000 – 2004 obchod zemí Západního Balkánu s Evropskou unií o 8% ročně.83 •
finanční pomoc: jedná se o poskytování finančních prostředků na obnovu a rozvoj v rámci unijních programů CARDS, PHARE, ISPA, SAPARD, které byly od roku 2007 nahrazeny novým programem pod názvem Nástroj předvstupní pomoci. V podkapitole 2.3.3 se budu podrobněji zabývat finanční pomocí poskytovanou zemím Západního Balkánu Evropskou unií.
•
regionální spolupráce: Evropská unie výslovně vyžaduje regionální spolupráci ve všech oblastech mezi jednotlivými zeměmi Západního Balkánu. Je zde patrný rozdíl oproti dřívějším Evropským asociačním dohodám, kde regionální spolupráce nepředstavovala podmínku pro rozvoj vztahů mezi EU a potenciálními členy. Mezi důležitější projekty regionální spolupráce patří: Regionální rada spolupráce (dříve Pakt stability pro jihovýchodní Evropu), Středoevropská dohoda o volném obchodu (CEFTA), Smlouva o vytvoření společenství pro energii v jihovýchodní Evropě a Proces spolupráce v jihovýchodní Evropě. Regionální rada spolupráce nahradila v květnu 2007 Pakt stability. Jejími hlavními oblasti zájmu jsou: ekonomický a sociální rozvoj regionu, infrastruktura a energie, soudnictví a veřejná správa, spolupráce v oblasti bezpečnosti regionu a institucí. Má sídlo v Sarajevu a sekretariát se nachází v Bruselu.84 Středoevropskou dohodu o volném obchodu (CEFTA) ratifikovalo osm zemí: Albánie, Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Makedonie, Moldávie, Černá Hora, Srbsko a Kosovo (UNMIK). Hlavním cílem této dohody je vytvoření zóny volného obchodu s průmyslovými a zemědělskými
výrobky.
Případná
ochranná
opatření
u
vybraných
zemědělských výrobků musí být v souladu s pravidly WTO. Tato dohoda
83
Evropská komise. The Western Balkan countries on the road to the European Union. [on-line]. [cit. 2011-05-10] http://ec.europa.eu/enlargement/enlargement_process/accession_process/how_does_a_country_join_the_ eu/sap/history_en.htm#autonomous 84 RegionalCooperationCouncil. Overview. [on-line]. [cit. 2011-05-08] http://www.rcc.int/pages/6/2/overview
51
navíc upravuje technické standardy, pravidla pro poskytování služeb, hospodářskou soutěž a ochranu duševního vlastnictví. Má sídlo v Bruselu.85 Smlouva o vytvoření společenství pro energii v jihovýchodní Evropě vstoupila v platnost v roce 2006 a jejími hlavními cíli jsou: vytvoření jednotného trhu s energií v regionu, přilákání investice do regionu v oblasti výroby energie a přenosových sítí, a zabezpečení dodávek energie. Tuto dohodu podepsala Evropská unie se všemi zeměmi Západního Balkánu a také do této dohody jako pozorovatelé vstoupily: Gruzie, Moldavsko, Norsko, Turecko a Ukrajina.86 Proces spolupráce v jihovýchodní Evropě je regionální rámec spolupráce s cílem posilování stability, bezpečnosti, ekonomického rozvoje, spolupráce v oblasti soudnictví a dobrých sousedských vztahů mezi zeměmi jihovýchodní Evropy. Současnými členy jsou: Albánie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko,
Chorvatsko,
Makedonie,
Moldávie,
Řecko,
Černá
Hora,
Rumunsko, Srbsko, Slovinsko a Turecko.87 •
roční hodnocení: každý podzim přijímá Evropská komise tzv. balíček pro rozšíření (výroční strategický dokument), který obsahuje aktualizovaný přehled politiky rozšiřovaní EU, jeho cíle a vyhlídky, a hodnocení pokroku v průběhu posledních dvanácti měsíců týkající se jednotlivých kandidátských a potenciálně kandidátských zemí. Tyto zprávy o pokroku zveřejňuje Evropská komise na základě jejího podrobného sledování a vyhodnocování dosažených výsledků jednotlivých zemí Západního Balkánu. Navíc upozorňuje na oblasti, které vyžadují větší úsilí. Součástí balíčku pro rozšíření bývá také orientační finanční rámec pro předvstupní pomoc a návrhy Rady ministrů týkající se prioritních oblastí reforem v rámci Evropských a Přístupových partnerství pro jednotlivé země Západního Balkánu.88
85
CEFTA. Central European Free Trade Agreement – 2006. [on-line]. [cit. 2011-05-09] http://www.cefta2006.com/ 86 OKANOVIČ E. South East Europe – next Hotspot for Energy Investing?. [on-line]. [cit. 2011-05-11] http://ezinearticles.com/?South-East-Europe---Next-Hotspot-For-Energy-Investing?&id=3290434 87 Ministerstvo zahraničních věcí Černé Hory. SEECP – Basic information. [on-line]. [cit. 2011-04-24] http://www.mip.gov.me/en/index.php/SEECP-General-information/seecp-basic-information.html 88 Evropská komise. Citizens’ summary. [on-line]. [cit. 2011-04-24] http://ec.europa.eu/enlargement/pdf/key_documents/2008/citizens_summary_2008_en.pdf
52
2.3.2. Záhřebský a Soluňský summit Záhřebský summit se konal v listopadu 2000 za účasti následujících členů: předsedové vlád a členských zemí EU, ministr zahraničí Slovinska, předseda Evropské komise, Vysoký představitel EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku, Vysoký představitel pro Bosnu a Hercegovinu a zvláštní zástupce generálního tajemníka OSN, a pět zemí Západního Balkánu (Albánie, Makedonie, Bosna a Hercegovina, Jugoslávie a Chorvatsko). Na tomto summitu Evropská unie zdůraznila evropskou perspektivu pro země Západního Balkánu prostřednictvím jejich zapojení do nové unijní politiky – Stabilizačního a asociačního procesu. Dále přislíbila, že vyhlásí program finanční pomoci (CARDS), a že podpoří ekonomiky zemí Západního Balkánu zavedením obchodních preferencí. Hlavním cílem politiky Evropské unie vůči Západnímu Balkánu je přispět k většímu stupni demokracie v regionu, udržení dobrých sousedských vztahů, dodržování práv menšin a mezinárodních závazků (spolupráce s Mezinárodním trestním tribunálem, trvalé řešení problému uprchlíků a dodržování mezinárodních státních hranic). Evropská unie na tomto summitu také zdůraznila, že je nezbytné navázání spolupráce v oblasti justice a vnitřních záležitostí a vytvoření zóny volného obchodu mezi jednotlivými zeměmi Západního Balkánu.89 I když po Záhřebském summitu převažovaly pozitivní efekty stabilizačního a asociačního procesu, objevily se také nedostatky spočívající v jeho přísnosti a nedostatečné pružnosti, protože nezohledňoval specifické podmínky jednotlivých zemí Západního Balkánu. Právě proto byl zahájen Soluňský summit neboli „Soluňská agenda Západního Balkánu“ v červnu 2003. Jeho úkolem bylo zdokonalit a doplnit stabilizační a asociační proces o další důležité nástroje, mezi nimiž patří: •
Evropské partnerství (resp. přístupové partnerství): na základě Nařízení rady ES č. 533/2004 v březnu 2004 rozhodla Rada EU o vyhlášení Evropského partnerství v rámci stabilizačního a asociačního procesu. Toto partnerství se týká všech zemí Západního Balkánu a má charakter jednostranného opatření, nikoliv dohody se zeměmi regionu. Hlavními cíly a úkoly Evropského partnerství jsou:
89
Evropská komise. Zagreb Summit 24 November 2000: Final Declaration. [on-line]. [cit. 2011-05-13] http://ec.europa.eu/enlargement/enlargement_process/accession_process/how_does_a_country_join_the_ eu/sap/zagreb_summit_en.htm
53
posílit evropskou orientaci zemí Západního Balkánu, vymezit hlavní priority činnosti, které jsou základem pro vypracování hodnocení pokroku jednotlivých zemí regionu (Evropská komise dělí tyto priority na krátkodobé – jeden až dva roky, a střednědobé – tři až čtyři roky), přispět k plnění nezbytných reforem v souladu s EU a pomoct zemím regionu při přípravě národních akčních plánů.90 Rada Evropské unie může měnit Evropské partnerství podle svých potřeb. Učinila to ještě v roce 2005 a 2006, když aktualizovala evropská partnerství pro jednotlivé země Západního Balkánu. Tím pádem Evropská unie změnila evropské partnerství pro Makedonii a Chorvatsko na tzv. přístupové partnerství. Podobně jako evropské partnerství, i přístupové partnerství definuje prioritní oblasti, ve kterých musí kandidátská země pokročit a přizpůsobit se právním předpisům EU, a umožňuje získat přístup k různým programům na hospodářskou pomoc. Přístupové partnerství se vyhodnocuje na základě výročních zpráv o pokroku, které vždy uvádějí priority, v nichž ještě nebylo dosaženo dostatečného pokroku, a ty priority, které byly úspěšně vyřešeny. •
finanční pomoc: platí, že plánování výše finančních prostředků by měla vycházet z hlavních priorit v evropském partnerství. Navíc došlo k rozšíření finanční podpory na budování institucí. Tato finanční podpora spočívá v zapojení zemí Západního Balkánu do programů twinning, TAILEX (Technical Assistance and Information Exchange instrument) a vytvoření regionální školy pro správní reformu.
•
intenzivnější politická spolupráce: týká se to zejména oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky.
•
spolupráce v ekonomické oblasti: zaměřuje se na podporu hospodářského růstu a spolupráci v oblasti liberalizace pohybu zboží, služeb a osob, přeshraniční spolupráce, energie, rozvoj infrastruktury atd.
•
otevření programů EU pro školství, kulturu, výzkum, energetiku, malé a střední podniky a boj proti korupci.
90
EUR-Lex. Nařízení Rady (ES) č. 533/2004 ze dne 22. března 2004 o založení partnerství v rámci procesu stabilizace a přidružení. [on-line]. [cit. 2011-05-07] http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CONSLEG:2004R0533:20060220:CS:PDF
54
Na Soluňském summitu byla opět potvrzena evropská perspektiva zemí Západního Balkánu a také důležitost stabilizačních a asociačních dohod, které jsou základem
stabilizačního
a
asociačního
procesu.
Země
Západního
Balkánu
požadovaly potvrzení závazku, že budou zahrnuty do politiky rozšiřovaní EU. Na druhé straně Evropská unie požadovala závazek zemí Západního Balkánu, že budou řádně plnit doporučení Evropské komise vydávané ve zprávách o Evropském partnerství, podporovat stabilitu, demokracii a fungování právního státu, dodržování lidských práv a práv menšin, spolupracovat s Mezinárodním trestním tribunálem v Haagu, řešit otázku návratu uprchlíků, bránit ilegální migraci a organizovanému zločinu a posilovat regionální spolupráci.91
2.3.3 Předvstupní pomoc EU Velmi důležitou roli ve vztazích EU a kandidátských a potenciálně kandidátských zemí zaujímá hospodářská pomoc. EU poskytuje zemím Západního Balkánu předvstupní finanční pomoc za účelem podpory při zavádění nezbytných politických, ekonomických a institucionálních reforem v souladu s normami EU. Od roku 2000 do roku 2006 čerpaly země Západního Balkánu finanční podporu převážně z programu CARDS, ale také z jiných programu jako PHARE, ISPA a SAPARD. •
Chorvatsko: V letech 1991 – 2000 Evropská unie poskytla Chorvatsku pomoc na základě různých programů (OBNOVA, ECHO, Tempus a LIFE) ve výši 369 mil. eur.92 Zapojením Chorvatska do procesu stabilizace a asociace se otevřely nové možnosti spolupráce a ekonomické podpory. Na základě „Strategie vztahů s Chorvatskem na období let 2002 – 2006“ se Evropská komise rozhodla poskytovat Chorvatsku významnou ekonomickou pomoc v rámci programu CARDS. Priority programu CARDS pro Chorvatsko jsou: návrat uprchlíků a udržitelný rozvoj těchto oblastí, obchod, investiční klima, sociální soudržnost, reforma justice a policie, boj s organizovaným zločinem,
91
Evropská komise. The Thessaloniki Agenda for the Western Balkans. [on-line]. [cit. 2011-05-14] http://ec.europa.eu/enlargement/enlargement_process/accession_process/how_does_a_country_join_the_ eu/sap/thessaloniki_agenda_en.htm 92 Evropská komise. European Commission Country Strategy Paper for Croatia 2000 – 2006 CARDS. [on-line]. [cit. 2011-04-25] http://ec.europa.eu/enlargement/pdf/financial_assistance/cards/publications/croatia_strategy_paper_en.pdf
55
reforma veřejné správy, regionální a místní rozvoj, životní prostředí, podpora investic atd. Celková částka finančních prostředků z programu CARDS na období 2001 – 2004 činila 257 mil. eur93, což je obrovský nárůst oproti období 1991 – 2000. Vedle CARDS programu získalo Chorvatsko přístup k finančním prostředkům programů PHARE, ISPA a SAPARD schválením Přístupového partnerství v prosinci 2005. Celková částka této pomoci za období 2005 – 2006 podle výše uvedené tabulky činila 245 mil. eur. •
Makedonie: V letech 1991 – 2000 byla Makedonie příjemcem pomoci v rámci programů PHARE, OBNOVA, ECHO a MEDIA, přičemž celková částka podpory činila 394,14 mil eur.94 Navíc v letech 2000 – 2003 získala Makedonie makroinflační pomoc v celkové výši 124 mil. eur. Podobně jako Chorvatsku se Makedonii otevřely zapojením do stabilizačního a asociačního programu dveře k programu CARDS. Tato pomoc za období 2000 – 2006 dosáhla 298,2 mil. eur. Hlavními účely této pomoci jsou: posilování právního státu (především reformy týkající se soudnictví a policie), posilování občanské společnosti, zlepšování vztahů mezi etnickými skupinami, podpora ekonomického rozvoje a posílení sociální soudržnosti.
•
Srbsko a Černá Hora: V letech 1991 – 2000 dostávalo Srbsko převážně humanitární pomoc a pomoc určenou pro rozvoj demokracie a nezávislých médií. Výše této pomoci se pohybovala kolem 900 mil. eur. Teprve po změně vztahů mezi EU a Srbskem došlo k významnému nárůstu hospodářské pomoci, která byla hlavně určena na stabilizaci ekonomiky a poválečnou rekonstrukci. Hodnota finančních prostředků v rámci programu CARDS od jeho vyhlášení do roku 2006 činila 2 559,8 mil. eur. Měli bychom brát v úvahu to, že tato částka zahrnuje pomoc poskytnutou Černé Hoře a Kosovu pod správou OSN.
•
Albánie: Od roku 1992 se Albánie stala příjemcem hospodářské pomoci z programu PHARE. V roce 2000 pak Albánie začala využívat prostředky
93
Delegation of the European Union to the Republic of Croatia. [on-line]. [cit. 2011-05-09] http://delhrv.ec.europa.eu/images/article/File/ap_2004_hr_ammend_en.pdf 94 Evropská komise. European Union Assistance. [on-line]. [cit. 2011-04-16] http://docs.google.com/viewer?a=v&q=cache:y9GIQS1dmRgJ:faq.macedonia.org/politics/eu/eu.assistanc e.pdf+macedonia+eu+assistance+1991&hl=cs&gl=cz&pid=bl&srcid=ADGEEShaCeGDZoBeR1L3qP4fI gUAzh7jZh0bp7tQYkiFEgVQ3XW3HuhlUTmKBYhPseAbcL4Xc4m9J8nszeBiLF2b6tKsZ3fmb0ZrV2_Dxe1CCL2 kZUyCCBAExZT-qJbP_lXOfxH4Lxj&sig=AHIEtbRXsZ0HoXymdx_wBzvd55NlV3DDKQ
56
v rámci programu CARDS. Tyto prostředky byly většinou zaměřené na následující oblasti: rekonstrukce hospodářství, budování institucí, reformy ve veřejné správě a soudnictví, vnitřní bezpečnost, posílení socio – ekonomického rozvoje, demokratická stabilizace a ochrana životního prostředí. V letech 2000 – 2006 poskytla Evropská unie Albánii hospodářskou pomoc na základě programu CARDS ve výši 315,5 mil. eur. •
Bosna a Hercegovina: V období 1991 – 2000 čerpala Bosna a Hercegovina finanční prostředky v rámci programů PHARE a OBNOVA. Tato hospodářská pomoc byla určena na řešení otázek návratu uprchlíků a rekonstrukci ekonomiky po válce. Jedná se o částku přesahující 2 miliardy eur. Po roce 2000 se Bosna a Hercegovina zúčastnila programu CARDS, který se zaměřuje na podobné oblasti jako v případě ostatních zemí regionu: justici a záležitosti vnitra, budování kapacit, ekonomický rozvoj, demokratickou stabilizaci a životní prostředí. Na období 2000 – 2006 vyčlenila EU v rámci programu CARDS pro Bosnu a Hercegovinu částku ve výši 502,8 mil. eur. Finanční pomoc EU na léta 2007 – 2013 byla nahrazena Nástrojem předvstupní
pomoci (IPA – Instrument for Pre-accession Assistance), který vstoupil v platnost 1. ledna 2007 a spojil veškerou předvstupní podporu do jednoho účelově zaměřeného nástroje. V současnosti je Nástroj předvstupní pomoci jediným nástrojem finanční pomoci pro kandidátské země i pro státy se statusem potenciálně kandidátských zemí. Pomoc je poskytována v rámci pěti složek: 1. pomoc při transformaci a budování institucí 2. přeshraniční spolupráce (s členskými státy EU a s ostatními zeměmi, které jsou příjemci v rámci NPP) 3. regionální rozvoj (doprava, životní prostředí a hospodářský rozvoj) 4. rozvoj lidských zdrojů (rozvoj lidského kapitálu a boj proti sociálnímu vyloučení)
57
5. a rozvoj venkova.95 Příjemci této předvstupní pomoci jsou rozděleni do dvou skupin, přičemž platí, že první skupina zemí může čerpat prostředky v rámci všech pěti složek, zatímco druhá skupina zemí má nárok na prostředky pouze v rámci prvních dvou složek: 1. kandidátské země (v našem případě uvažujeme pouze Chorvatsko, Makedonii a Černou Horu96) 2. potenciální kandidátské země (Albánie, Bosna a Hercegovina, Srbsko a Kosovo pod správou OSN). Tabulka č. 2: Alokace programu CARDS na období 2000 – 2006 (mil. eur)
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
Celkem
Albánie
33,4
37,5
44,9
46,5
63,5
44,2
45,5
315,5
Bosna a Hercegovina
90,3
105,2
71,9
63,0
72,0
49,4
51,0
502,8
Chorvatsko
16,8
60,0
59,0
62,0
81,0
-
-
278,8
Makedonie
13,0
56,2
41,5
43,5
59,0
45,0
40,0
298,2
Srbsko a Černá Hora
650,5
385,5
351,6
324,3
307,9
282,5
257,5
2559,8
Prozatímní civilní správa
10,0
24,5
33,0
32,0
35,0
36,0
35,0
205,5
Regionální programy
20,2
20,0
43,5
31,5
23,0
47,9
43,5
229,6
Ostatní
141,5
118,0
11,0
17,0
22,5
19,7
16,1
345,8
Makroinflační pomoc (granty)
70,0
120,0
100,0
15,0
16,0
33,0
50,0
404,0
CELKEM97
1045,7
926,9
756,4
634,8
697,9
557,7
538,6
5140,2
Chorvatsko – předvstupní pomoc: 2005 – 2006
105
140
245
CELKEM včetně Chorvatska 2005 – 2006
662,7
678,6
5385,0
95
Evropská komise. Finanční pomoc. [on-line]. [cit. 2011-05-07] http://ec.europa.eu/enlargement/archives/how-does-it-works/financial-assistance/index_cs.htm 96 Z vymezení tématu této diplomové práce vyplývá, že nebudu brát v úvahu údaje o Turecku a Islandu, které jsou také kandidátskými zeměmi. 97 Údaje zahrnují pomoc z programu PHARE a OBNOVA v roce 2000 a z programu CARDS od roku 2001.
58
Zdroj: Evropská komise. Statistics 2000 – 2006. [on-line]. [cit. 2011-05-14] http://ec.europa.eu/enlargement/how-does-it-work/financial-assistance/cards/statistics20002006_en.htm#1
Součástí baličku pro rozšíření je tzv. „Víceletý orientační finanční rámec“, který vypracovává Evropská komise pro každou kandidátskou a potenciální kandidátskou zemi a to vždy na tři roky. Nejčastěji má tento program finanční pomoci následující formy: investice, veřejné zakázky, granty, administrativní spolupráce, a opatření na podporu realizace projektů. Východiskem pro přidělování prostředků v roce 2007 byl závazek Komise zajistit, aby žádná z přijímacích zemí neobdržela méně prostředků než v roce 2006. To znamená, že by se země Západního Balkánu měly dostat nad průměrnou hodnotu přidělených prostředků na obyvatele z let 2004 – 2006, tj. 23 EUR, které obdržely v rámci programu CARDS. Například pro Chorvatsko a Makedonii se do roku 2008 počítá s částkou přesahující 30 EUR na obyvatele. V případě Chorvatska zůstane tato úroveň zachována i v letech 2009 až 2011. Na druhé straně se pro Makedonii bude výše finanční podpory v přepočtu na obyvatele zvyšovat.98 Tabulka č. 3 uvádí rozčlenění prostředků v rámci nástroje předvstupní pomoci EU za období 2007 – 2012 v běžných cenách a v milionech eur.99 Tabulka č. 3: Víceletý orientační finanční rámec (Nástroj předvstupní pomoci za období 2007 – 2012)
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Chorvatsko
141,2
146
151,2
154,2
157,2
160,4
Makedonie
58,5
70,2
81,8
92,3
98,7
105,8
61
70,7
81,2
93,2
95
96,9
Bosna a Hercegovina
62,1
74,8
89,1
106
108,1
110,2
Černá Hora
31,4
32,6
33,3
34
34,7
35,4
189,7
190,9
194,8
198,7
202,7
206,8
68,3
124,7
66,1
67,3
68,7
70
612,2
709,9
697,5
745,7
765,1
785,5
Albánie
Srbsko Kosovo pod správou OSN CELKEM
Zdroj: Evropská komise. Planning of the IPA. 98
EUR-Lex. Nástroj předvstupní pomoci (NPP): Víceletý orientační finanční rámec pro období 2009 – 2011. [on-line]. [cit. 2011-05-07] http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2007:0689:FIN:CS:PDF 99 Evropská komise. Planning of the IPA. [on-line]. [cit. 2011-05-07] http://ec.europa.eu/enlargement/how-does-it-work/financial-assistance/planning-ipa_en.htm
59
Prostředky této pomoci každoročně zaznamenávají mírný nárůst, např. v roce 2010 dosáhly 154,2 mil. eur pro Chorvatsko, 92,3 mil. eur v případě Makedonie a 34 mil. eur v případě Černé Hory. Nástroj předvstupní pomoci pro tyto tři kandidátské země se týká zejména těchto oblastí: pomoc při transformaci a budování institucí, příhraniční spolupráce, regionální rozvoj, rozvoj venkov a rozvoj lidských zdrojů. Mezi vybrané realizované projekty v rámci tohoto nástroje patří: •
Chorvatsko: Zapojení příhraničních regionů Slovinska a Chorvatska do projektů v oblasti nakládání s odpadem, Stezka zdraví a přátelství (projekt v oblasti kultury), Podpora reforem soudů, Budování profesionální veřejné služby, Rozvoj moderního a flexibilního vzdělávacího systému pro dospělé a Řešení daňových podvodů prostřednictvím výměny informací o DPH.100
•
Makedonie: Národní systém o vízovém řízení, EU pomáhá vytvořit registr vinic, EU podporuje nové obchodní a vzdělávací centrum, Identifikace a registrace zvířat
(projekt
v oblasti
bezpečnosti
potravin),
Rekonstrukce
sv. Atanasij, Projekt na boj proti praní špinavých peněz a další. •
kostela
101
Černá Hora: Opatření ke zlepšení dopravního systému, EU přispívá k rozvoji venkovských podniků, Reforma sociální péči a ochrany dětí a Druhá šance v oblasti vzdělávání a zaměstnávání.102 U potenciálně kandidátských zemí (Srbsko, Albánie, Bosna a Hercegovina a
Kosovo pod správou OSN) se vyskytují pouze dvě složky a to: pomoc při transformaci a budování institucí, příhraniční spolupráce. V roce 2010 bylo na základě této pomoci Srbsku poskytnuto 198,7 mil. eur. Pro Bosnu a Hercegovinu vyčlenila Evropská unie 106 mil. eur, pro Albánii 93,2 mil. eur a pro Kosovo pod správou OSN 67,3 mil. eur. Co se týče účelu těchto finančních prostředku, byly realizovány následující projekty v jednotlivých zemích:
100
Evropská komise. Selected projects in Croatia. [on-line]. [cit. 2011-05-02] http://ec.europa.eu/enlargement/projects-in-focus/selected-projects/croatia_en.htm 101 Evropská komise. Selected projects in the Former Yugoslav republic of Macedonia. [on-line]. [cit. 2011-05-02] http://ec.europa.eu/enlargement/projects-in-focus/selected-projects/the-former-yugoslav-republic-ofmacedonia_en.htm 102 Evropská komise. Selected projects in Montenegro. [on-line]. [cit. 2011-05-02] http://ec.europa.eu/enlargement/projects-in-focus/selected-projects/montenegro_en.htm
60
•
Srbsko: Pomoc Srbsku stát se hlavním hráčem na trhu s elektřinou, Digitalizace map Srbska, „Prevence je lepší než léčba“ s pomocí EU (projekt v oblasti zdraví a bezpečnosti potravin).103
•
Bosna a Hercegovina: Vybudování nových projektů pro potřeby hraniční policie, Regionální informační centrum v Hercegovině, Vybudovat ze stávajících minových polí bezpečné oblasti.104
•
Albánie: Systém pro sledování životního prostředí, Vytvoření jednoho mentálního místa (tzv. systém One stop shop) k udělování licencí, Společný hraniční přechod do Černé Hory.105
•
Kosovo pod správou OSN: Úřednici získávají školení v oblasti práva.106
103
Evropská komise. Selected projects in Serbia. [on-line]. [cit. 2011-05-02] http://ec.europa.eu/enlargement/projects-in-focus/selected-projects/serbia_en.htm 104 Evropská komise. Selected projects in Bosnia and Hercegovina. [on-line]. [cit. 2011-05-02] http://ec.europa.eu/enlargement/projects-in-focus/selected-projects/bosnia-and-herzegovina_en.htm 105 Evropská komise. Selected projects in Albania. [on-line]. [cit. 2011-05-02] http://ec.europa.eu/enlargement/projects-in-focus/selected-projects/albania_en.htm 106 Evropská komise. Selected projects in Kosovo. [on-line]. [cit. 2011-05-02] http://ec.europa.eu/enlargement/projects-in-focus/selected-projects/kosovo_en.htm
61
3. Perspektivy vstupu zemí Západního Balkánu do EU Evropská unie plně podporuje evropskou perspektivu zemí Západního Balkánu. Začlenění těchto zemí do EU má zásadní význam pro zajištění stability, bezpečnosti a budoucího rozvoje Západního Balkánu. Na druhé straně nepřímo přispívá i ke stabilitě evropského kontinentu. Evropská unie zdůrazňuje, že po splnění nezbytných požadavků a dosažení podstatného pokroku v ekonomické a politické oblasti, by měly země Západního Balkánu vstoupit do EU.107 Předseda Evropské komise José Manuel Barroso ve svém projevu na společném parlamentním zasedání v Bruselu 14. dubna 2011 řekl: „Vidíme země Západního Balkánu jako součást Evropy. Stát se členy EU ale vyžaduje hodně práce a úsilí.“ Navíc prohlásil, že situace v regionu zůstává složitá. Očekává se, že v roce 2011 přístupová jednání s Chorvatskem vstoupí do závěrečné fáze. Navzdory tomu stále existují problémy týkající se ostatních zemí regionu. Proto je nezbytné pokročit v jednání mezi Srbskem a Kosovem, překonat složitou politickou situaci v Bosně a Hercegovině a Albánií a vyřešit otázku názvu v Makedonii. 108 Společné výzvy všech států Západního Balkánu, které nadále přetrvávají, jsou: •
Překonání hospodářské krize: Evropská unie přispívá ke zmírnění hospodářské krize v zemích Západního Balkánu poskytováním finančních prostředků v rámci Nástrojů předvstupní pomoci. Navíc doporučuje, aby země regionu prováděly strukturální reformy, obezřetnou fiskální politiku, a aby zvýšily objem přímých zahraničních investic.
•
Sociální začlenění: týká se to zejména zranitelných skupin lidí (menšiny, znevýhodněné komunity a osoby se zdravotním postižením) a jejich začlenění
107 Rada Evropské unie. Brussels European council 19/20 June 2008 Presidency Conclussions. [on-line]. [cit. 2011-05-05] http://docs.google.com/viewer?a=v&q=cache:gxZIkjxBZ4cJ:www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data /docs/pressdata/en/ec/101346.pdf+eu+19th+20th+july+2008+western+balkan&hl=cs&gl=cz&pid=bl&src id=ADGEESghCwCLvu8UVo-8o-BeKXxmm6ZTSleTTk43YKWLIY3BUH1yQVPYeKt7JPDW2fVaqUJAPRD5x_JSJb4LG205f7k9etQRrIxu4j9pcPlp8E-9TtUHZb2T5AOdWdnc9UMLTFlIS1&sig=AHIEtbTKZ2-GqKmNIozqd0bTV-9Ui05cPg 108 BARROSO. J. M. Western Balkans – towards a more integrated Europe [on-line]. [cit. 2011-05-07] http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=SPEECH/11/267
62
v rámci pracovního trhu, jež se zkomplikovalo především v době ekonomické krize. •
Budování právního státu a veřejné správy: je nutné dosáhnout viditelných výsledků v oblasti soudnictví, boje proti organizované trestné činnosti a korupci. Pozitivní vývoj byl zaznamenán například v Albánii a Srbsku (podepsáním dvoustranné dohody o policejní spolupráci) a také v Chorvatsku, které podepsalo dohodu se Srbskem o vzájemném vydání jejich státních příslušníků za účelem trestního stíhání.
•
Svoboda slova a sdělovacích prostředků: Komise se zaměří na sledování pokroku v následujících oblastech: soulad právního rámce s evropskými standardy (týká se to zejména případů šíření pomluvy), odpovědnost orgánu za řádné postihování útoků na novináře, vytvoření samoregulačních orgánů, úloha veřejnoprávních sdělovacích prostředků v pluralitních demokraciích a vytváření přeshraničních kontaktů v oblasti podávání zpráv.
•
Regionální spolupráce a usmíření: Překážkou, která brání fungování CEFTA a podepsání dohody o vytvoření dopravního společenství Západního Balkánu, jsou rozdílné názory na Kosovo. Proces usmíření se zatím ubírá dobrým směrem. Zahrnuje otázky spolupráce s Mezinárodním trestním tribunálem, návratu uprchlíků a ochrany práv menšin v celém regionu.
•
Bilaterální otázky na Západním Balkáně: EU se domnívá, že dvoustranné otázky musí být řešeny dotčenými stranami v duchu dobrých sousedských vztahů a v souladu se zájmy EU. Navíc teoreticky platí to, že přístupový proces by neměl být bilaterálními otázkami zdržován. Zatím byly podepsány dvě dohody: mezi Slovinskem a Chorvatskem (dohoda o předání hraničního sporu mezinárodnímu soudnímu dvoru) a demarkační dohoda mezi Makedonií a Kosovem. Další výzvou zůstává řešení sporu o název mezi Makedonií a Řeckem.109 Rozšiřovaní o země Západního Balkánu je jednou z hlavních priorit Evropské
unie, a to zejména po ratifikaci Lisabonské smlouvy 1. prosince 2009. Každopádně míra 109
Evropská komise. Enlargement Strategies and Main Challenges 2010 – 2011. [on-line]. [cit. 2011-0510] http://ec.europa.eu/enlargement/pdf/key_documents/2010/package/strategy_paper_2010_en.pdf
63
plnění této priority do značné míry záleží na vývoji politické a ekonomické situace v Evropě i ve světě. Tento proces by však mohl být zpomalen, pokud budou upřednostněny naléhavější otázky typu: hospodářská krize, problémy uvnitř EU (řecká krize, vnější zadlužení zemí PIGS110 a z toho vyplývající nestabilita eurozóny) a také politická situace v Severní Africe.111 V následující části této kapitoly se zaměřím na dosažený pokrok jednotlivých zemí regionu za rok 2010 a hodnocení a doporučení, které vyhlásila Evropská komise v jejich dokumentech.
3.1. Směřování Chorvatska k členství do Evropské unie Chorvatsko splňuje kodaňská politická kritéria a ve velké míře i hospodářská kritéria. Co se tyče přístupových jednání, ke dni 19. dubna 2011 uzavřelo 30 ze 35 kapitol.112 S ohledem na vývoj a výsledky přístupových jednání můžeme říci, že je Chorvatsko na dobré cestě ke splnění požadavků EU. Pokud Chorvatsko provede zbývající reformy, dá se očekávat, že přístupová jednání zakončí v prvním pololetí roku 2011. K tomuto tématu se vyjádřil i český europoslanec Jiří Havel113, který řekl: „Integrace Evropy nemůže být kompletní bez začlenění zemí Západního Balkánu do EU. První krok bude právě přistoupení Chorvatska“.114 Na základě zprávy Komise o reformách v oblasti soudnictví a základních práv v Chorvatsku (neboli kapitola č. 23) ze dne 2. března 2011 a „Strategie rozšiřování a hlavní výzvy v období 2010 – 2011“ byly vyhlášeny tyto závěry: •
Chorvatsko posiluje nezávislost, nestrannost, odpovědnost a profesionalitu soudnictví. Udělalo důležité změny v Ústavě, ale zatím neuplatnilo průhledná
110
Portugalsko, Itálie, Řecko a Španělsko. Dnevnik. Intervju so Peter Sorensen, ambasador na EU vo Makedonija, Za imeto mora da odam po tenka linija. [on-line]. [cit. 2011-04-10] http://www.dnevnik.mk/?ItemID=26B13609C8CCE345BBA2EF19F0A85633 112 Evropská komise. Two new chapters closed in accession negotiations with Croatia. [on-line]. [cit. 2011-05-06] http://ec.europa.eu/enlargement/press_corner/whatsnew/croatia_en.htm 113 Jiří Havel je od roku 2009 vedoucím delegace ČSSD v Evropském parlamentu. 114 HAVEL J. Havel o přístupovém procesu Chorvatska do EU: Situace menšin a návrat uprchlíků zůstávají problém. [on-line]. [cit. 2011-05-10] http://www.jirihavel.cz/clanky/havel-o-pristupovem-procesu-chorvatska-do-eu-situace-mensin-a-navratuprchliku-bohuzel-zustavaji-problemem1 111
64
kritéria pro sledování náboru a jmenování soudců a státních zástupců. Stále není vyřešen problém beztrestnosti za zločiny spáchané na etnických Srbech.115 •
Chorvatsko zlepšilo účinnost soudnictví: počet nevyřízených případů u soudů v roce 2010 klesl o 1,3 %, a počet nevyřízených starých kriminálních případů byl snížen o 10,6 %.116 Navíc bylo dosaženo pokroku ve výpočetní technice soudů, když byl zaveden Integrovaný systém řízení případů.
•
Chorvatsko dosahuje pokroku ve vyřizování případů týkající se válečných zločinů. Nicméně Chorvatsko bude muset nadále pokračovat ve stíhání a řešení dosud nevyřešených válečných zločinů.
•
Boj proti korupci: Kapacita Úřadu pro potírání korupce a organizovaného zločinu byla posílena a policie se stála efektivnější. Dochází ke zlepšení právních předpisů o přístupu k informacím o financování politických stran a navíc je prováděn antikorupční akční plán týkající se státních podniků. Zatím ale nedošlo k dosažení požadované úrovně v oblasti nestrannosti a profesionality policie a v oblasti efektivního vyšetřování a stíhání v případech korupce na vyšší úrovni. Tato oblast vyžaduje další reformy. Je také nutné zajistit průhlednost právních předpisů ve veřejné správě s cílem zlepšení transparentnosti veřejných zakázek.
•
Základní práva: Obecně došlo ke zlepšení v oblasti ochrany lidských práv. Uplatňováním zákona o právech národnostních menšin došlo ke zlepšení ochrany menšin a tolerance mezi občany. Na druhé straně Chorvatsko musí přijmout plán, jenž by podpořil zvýšení zaměstnanosti menšin ve veřejném sektoru a toleranci vůči srbské menšině. Svoboda slova, včetně svobody sdělovacích prostředků, by měla být i nadále dodržována.
•
Řešení otázky návratu uprchlíků po válce v devadesátých letech: Chorvatsko zatím splňuje tuto otázku jen částečně. V akčním plánu z roku 2009 si Chorvatsko předsevzalo poskytnout 4000 bytů srbkým uprchlíkům. Své cíle ale
115
Evropská komise. Enlargement Strategies and Main Challenges 2010 – 2011. [on-line]. [cit. 2011-0510] http://ec.europa.eu/enlargement/pdf/key_documents/2010/package/strategy_paper_2010_en.pdf 116 Evropská komise. Interim Report from the Commission to the Council and the European Parlament on Reforms in Croatia in the Field of Judiciary and Fundamental Rights. [on-line]. [cit. 2011-05-10] http://ec.europa.eu/enlargement/pdf/hp/interim_report_hr_ch23_en.pdf
65
zatím nesplnilo, když uprchlíkům předalo z 1300 dostupných bytů pouze 1024. Chorvatsko bude muset akční plán z roku 2009 provést v plném rozsahu, a také dosáhnout pokroku v poskytování ubytování dalším žadatelům po roce 2009.117 •
Spolupráce s Mezinárodním trestním tribunálem: V této oblasti Chorvatsko musí i nadále pracovat na nalezení chybějící dokumentace o dělostřeleckých útocích, nebo alespoň určit jejich osud.
•
Ekonomická kritéria: Chorvatsko by se mělo snažit vypořádat s konkurenčními tlaky EU a zlepšit rozpočtový proces a zvýšit účinnost veřejných výdajů.118 Na závěr můžeme říci, že Chorvatsko zlepšilo svou schopnost přebírat závazky
z členství v Evropské unii. Musí ale provést další reformy, a to především v oblasti soudnictví, boje proti korupci a návratu uprchlíků.119 Předseda Evropské komise José Manuel Barroso ve svém projevu ze dne 7. dubna 2011 prohlásil: „Evropská unie je potěšena, že bude moci přivítat Chorvatsko jako 28. členský stát EU co nejdřív. Chorvatsko za poslední léta udělalo velký, dokonce historický pokrok.“120
3.2. Perspektivy vstupu Makedonie do EU Na základě hodnocení Komise byl už druhý rok po sobě uznán pokrok Makedonie, ale zatím nedošlo ke přijetí rozhodnutí o zahájení přístupových jednání. Hlavní důvod spočívá ve sporu s Řeckem o název země. Dosud se uskutečnila řada dvoustranných rozhovorů na nejvyšší politické úrovni, ale nepřinesly konkrétní výsledek. Komisař Štefan Füle prohlásil po setkání s předsedou vlády Makedonie dne
117
Evropská komise. Interim Report from the Commission to the Council and the European Parlament on Reforms in Croatia in the Field of Judiciary and Fundamental Rights. [on-line]. [cit. 2011-05-10] http://ec.europa.eu/enlargement/pdf/hp/interim_report_hr_ch23_en.pdf 118 Evropská komise. Enlargement Strategies and Main Challenges 2010 – 2011. [on-line]. [cit. 2011-0510] http://ec.europa.eu/enlargement/pdf/key_documents/2010/package/strategy_paper_2010_en.pdf 119 Evropská komise. Conclusions on Croatia. [on-line]. [cit. 2011-05-09] http://ec.europa.eu/enlargement/pdf/key_documents/2010/package/conclusions_croatia_en.pdf 120 BARROSO J. M. Statement by President Barroso following his meeting with Ms Jadranka Kosor, Prime Minister of Croatia. [on-line]. [cit. 2011-05-11] http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=SPEECH/11/242
66
24. března 2010, že podmínkou pro zahájení přístupových jednání je řešení sporu s Řeckem o název země.121 Na druhé straně existují i odlišné názory představitelů v rámci EU k této otázce. Za současného maďarského předsednictví se o této problematice vyjádřili premiér Maďarska Viktor Orbán a maďarský prezident Pál Schmitt. Premiér Viktor Orbán prohlásil, že považuje tento spor mezi Makedonií a Řeckem za absurdní, a že by neměl bránit cestě Makedonie ke členství.122 „Neexistuje žádná překážka, která by mohla bránit vydání rozhodnutí o zahájení přístupových jednání, protože může trvat 3 – 4 roky, než obě strany najdou společné řešení. Je nutné problém názvu státu vyřešit, ale datum zahájení přístupových jednání může být vydáno již předtím.“ řekl současný prezident Maďarska Pál Schmitt a slíbil, že tuto otázku předloží na příštím zasedání Rady EU.123 Podle názoru českého europoslance Jiřího Havla by Evropská unie měla hrát důležitější roli při řešení sporu o název mezi Makedonií a Řeckem. Navíc prohlásil: „Po téměř dvaceti letech neúspěšného hledání východiska je zcela na místě zevrubná debata co dál. Včetně případné změny negociačního mechanismu. Komise by měla v tomto směru předložit příslušné, i alternativní, návrhy. Svou dlouholetou pasivitou se takto všichni „podepisujeme“ na nejistém osudu celé jedné země.“124 Co se týče požadavků členství, Makedonie i nadále v dostatečné míře plní politická kritéria. V roce 2009 bylo dosaženo nerovnoměrného pokroku, a to díky provedeným reformám v soudnictví, veřejné správě, parlamentu a v oblasti ochrany práv menšin. Konkrétně došlo k pokroku v oblasti provádění jazykového zákona, decentralizace a spravedlivého zastoupení menšin. V reformě parlamentu byly přijaty změny zaručující práva opozice a v reformě veřejné správy byl přijat zákon o státních 121
FÜLE S. Statement by Commissioner Stefan Füle following his meeting with Mr Nikola Gruevski, Prime Minister of the Former Yugoslav Republic of Macedonia. [on-line]. [cit. 2011-05-09] http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=MEMO/11/192 122 eu2011.hu. Orbán: friends of enlargement should join forces. [on-line]. [cit. 2011-05-11] http://www.eu2011.hu/news/orban-friends-enlargement-should-join-forces 123 President of the Republic of Macedonia. Hungary to make effort to unblock Macedonia’s EU integration – President Ivanov Meets Hugarian Prime Minister Victor Orban and President Schmitt. [online]. [cit. 2011-05-11] http://www.president.gov.mk/en/public-relations/news/435-2011-04-09-15-55-40.html 124 HAVEL J. Evropská komise by měla přispět k vyřešení sporu o název mezi Řeckem a Bývalou jugoslavskou republikou Makedonií. [on-line]. [cit. 2011-05-11] http://www.jirihavel.cz/clanky/evropska-komise-by-mela-prispet-k-vyreseni-sporu-o-nazev-mezi-reckema-byvalou-jugoslavskou-republikou-makedonii
67
zaměstnancích a zákon o vnitřních věcech týkající se reforem policie. Makedonie plně spolupracuje s Mezinárodním trestním tribunálem a aktivně se podílí na regionální spolupráci.
Po
dokončení
demarkace
hranice
s Kosovem
nemá
Makedonie
nerozhodnuté pohraniční spory. Na druhé straně je nezbytné učinit další pokrok ve vztahu k dialogu mezi politickými činiteli, v reformě soudnictví a veřejné správy, boji proti korupci, v oblasti svobody slova ve sdělovacích prostředcích a zlepšování podnikatelského prostředí. Konkrétně bylo zaznamenáno politické vměšování v náboru a povyšování zaměstnanců ve veřejné správě, což bylo předmětem kritiky ze strany EU. Právní rámec v této oblasti vyžaduje další zlepšení. V reformě soudnictví je třeba udělat další pokrok, zejména pokud jde o nezávislost a nestrannost soudů. V oblasti boje proti korupci nejsou účinně prováděna ustanovení o majetkových poměrech a financování politických stran. Je dále nutné, aby došlo ke zlepšení podmínek ve věznicích, zamezení politického vlivu na sdělovací prostředky a tlaku na novináře. Makedonie pokročila na cestě k fungujícímu tržnímu hospodářství, ale musí i nadále pokračovat v reformách s cílem odstranit strukturální nedostatky. Pokud tyto reformy důsledně provede, měla by se dokázat vypořádat s konkurenčními tlaky EU ve střednědobém horizontu.
3.3. Perspektivy vstupu Černé Hory do EU Černá Hora se v prosinci 2010 stala kandidátskou zemí EU, ale se stanovením začátku přístupových jednání se zatím nepočítá, protože neplní v potřebné míře politická kritéria.125 Komise zastává názor, že Černá Hora dosáhla určitého pokroku, přesto ale musí vyvinout další úsilí, a to především v oblasti posílení právního státu, demokracie, lidských práv a ochrany práv menšin.126 Proto se musí Černá Hora soustředit na plnění následujících priorit: •
Zlepšit právní rámec pro konání voleb a posílit kontrolní úlohu parlamentu.
125
HAVEL J. Černá hora musí přidat v reformě soudnictví a v boji s korupcí. [on-line]. [cit. 2011-05-09] http://www.jirihavel.cz/clanky/cerna-hora-musi-pcidat-v-reforme-soudnictvi-a-v-boji-s-korupci 126 eu.2011.hu. Montenegro: a stabilising factor in the Balkans. [on-line]. [cit. 2011-05-09] http://www.eu2011.hu/news/montenegro-stabilising-factor-balkans
68
•
Provést reformy ve veřejné správě tak, aby nedocházelo k politickému vměšování v procesu náboru a povyšování státních zaměstnanců. Zároveň je nutné zvýšit její celkovou účinnost a nestrannost.
•
Posílit právní stát prostřednictvím depolitizace soudců a státních zástupců, včetně zvýšení efektivity soudnictví.
•
Provést vládní protikorupční strategii a akční plán s cílem zamezit korupci na všech úrovních.
•
Zesílit boj proti organizované trestné činnosti.
•
Zvýšit svobodu sdělovacích prostředků a spolupráci s občanskou společností. Musí také řádně stíhat násilí páchané na novinářích a představitelích nevládních organizací.127
•
Provést právní rámec pro boj proti diskriminaci a zajistit dodržování práv vysídlených osob (především Romů a příslušníků egyptské komunity) a také zajistit dodržování práv srbských, chorvatských a kosovských uprchlíků.128
3.4. Perspektivy vstupu Srbska do EU Poslední významnou události Srbska v souvislosti s EU je ratifikace stabilizační a asociační dohody. Na základě zprávy Komise vyplývá, že Srbsko dosáhlo určitého pokroku v plnění politických kritérií. Pokročily reformy v boji proti organizované trestné činnosti, soudnictví a fungování parlamentu. Navíc byly přijaty ústavní změny o statusu Vojvodiny, byl vytvořen nový protikorupční Úřad a byla přijata právní ustanovení v oblasti základních práv, ochrany menšin a svobody slova.
127
Evropská komise. Analytical report accompanying the: Communication from the Commission to the European Parliament and the Council, Commission Opinion on Montenegro’s application for membership of the European Union. [on-line]. [cit. 2011-05-12] http://ec.europa.eu/enlargement/pdf/key_documents/2010/package/mn_rapport_2010_en.pdf 128 Evropská komise. Communication from the Commission to the European Parliament and the Council, Commission Opinion on Montenegro’s application for membership of the European Union. [on-line]. [cit. 2011-05-12] http://ec.europa.eu/enlargement/pdf/key_documents/2010/package/mn_opinion_2010_en.pdf
69
Evropská unie i nadále vyžaduje plnou spolupráci Srbska s Mezinárodním trestním tribunálem. Stále jsou na svobodě váleční zločinci, Ratko Mladič a Goran Hadžič, které tribunál aktivně hledá. Navíc Evropská komise vyzývá Srbsko, aby projevilo konstruktivnější přístup ke Kosovu (například v otázce účasti Kosovo na různých projektech regionální spolupráce). Srbsko je kritizováno, že stále nepřijímá kosovská celní razítka, která schválil UNMIK. Je také nutné posílit spolupráci s misí Evropské unie působící v Kosovu (EULEX). 129 Dále je nutné pokračovat v následujících reformách: •
Soudnictví: Srbsko by mělo zvýšit průhlednost v oblasti jmenování soudců a uplatnit reformy pro nezávislost, nestrannost a větší efektivitu soudnictví.
•
Veřejná správa: reformy v této oblasti postupují pomalým a nerovnoměrným tempem.
•
Boj proti organizované trestné činnosti a korupci: Srbsko by mělo přijmout zákon o kontrole financování politických stran a volebních kampaní. Navíc musí zvýšit počet pravomocných rozsudků na vyšších úrovni a prokázat účinnost protikorupčního úřadu.130
3.5. Perspektivy vstupu Albánie do EU Podobně jako Srbsko a Černá Hora, Albánie také dosáhla pozitivních výsledků v plnění politických kritérií. Každopádně tento pokrok není postačující pro přidělení kandidátského statusu a zahájení přístupových jednání. Hlavní priority, na které se Albánie musí zaměřit, jsou: •
Řádné fungování parlamentu na základě konstruktivního politického dialogu mezi politickými stranami.
129
Evropská komise. Conclussions on Serbia. [on-line]. [cit. 2011-05-11] http://ec.europa.eu/enlargement/pdf/key_documents/2010/package/conclusions_serbia_en.pdf 130 Evropská komise. Serbia 2010 progress report accompanying the Communication from the Commission to the European Parliament and the Council, Enlargement Strategies and Main Challenges 2010 – 2011. [on-line]. [cit. 2011-05-11] http://ec.europa.eu/enlargement/pdf/key_documents/2010/package/sr_rapport_2010_en.pdf
70
•
Pozměnit právní rámec pro volby a zajistit, aby se konaly v souladu s evropskými standardy.
•
Zaměřit se na reformy ve veřejné správě, které zajistí její větší průhlednost, efektivitu a nestrannost.
•
Provést reformy v soudnictví s cílem zajistit nezávislost, účinnost a odpovědnost soudních orgánů. Dále je nutné přijmout opatření pro lepší zacházení se zadrženými na policejních stanicích, ve vazbě a věznicích.
•
V boji proti organizované trestné činnosti a korupci je nezbytné přijmout protikorupční strategii a národní akční plán a odstranit překážky vyšetřování soudců, ministrů a poslanců. Navíc je nutné dosáhnout lepších výsledků v boji proti organizované trestné činnosti.
•
Provést reformy v oblasti lidských práv, a to především v oblasti ochrany práv žen, dětí a menšin. Dále je nutné zavést antidiskriminační politiku a provést národní strategii a akční plán pro majetková práva.
•
Posílit svobodu sdělovacích prostředků a jejich nezávislost a zmírnit politické tlaky.131
3.6. Perspektivy vstupu Bosny a Hercegoviny do EU Co se týče Bosny a Hercegoviny, Evropská unie se domnívá, že tato země dosáhla nedostatečného pokroku, a že politická situace této země zůstává nestabilní. Bosna a Hercegovina by měla podporovat stabilitu země a řešit své problémy pomocí příkladu jejích úspěšných sousedů.132 Přesto ale EU zdůrazňuje, že Bosna a Hercegovina má evropskou budoucnost a proto je nesmírně důležité, aby tato země nezaostávala za ostatními zeměmi regionu na cestě k evropské integraci. Bosna a
131
Evropská komise. Communication from the Commission to the European Parliament and the Council, Commission Opinion on Albania’s application for membership of the European Union. [on-line]. [cit. 2011-05-10] http://ec.europa.eu/enlargement/pdf/key_documents/2010/package/al_opinion_2010_en.pdf 132 eu.2011.hu. Orbán: friends of enlargement should join forces. [on-line]. [cit. 2011-05-11] http://www.eu2011.hu/news/orban-friends-enlargement-should-join-forces
71
Hercegovina musí prokázat odhodlání, politickou odpovědnost a kompromis.133 Vláda této země musí překonat rozdíly a nezbytně provádět reformy EU.134 Bosna a Hercegovina zatím nepokročila v provádění ústavních reforem a vytváření fungujících a účinných institucí. Fungování orgánů a institucí, včetně jmenování do funkcí v Bosně a Hercegovině, je ovlivňováno zohledňováním etnické a politické příslušnosti. Proto je nutné zesílit tempo provádění reforem ve veřejné správě. Co se týče soudnictví, je nezbytné provést strategii pro vyšetřování válečných zločinců, snížení objemu nevyřešených případů a celkové zvýšení efektivity a nestrannosti soudů. Problémem i nadále zůstává fragmentované soudnictví a chybějící jednotný rozpočet. V boji proti korupci musí postupovat rozhodněji a účinněji. Omezený pokrok byl zaznamenán i v oblasti lidských práv a ochrany práv menšin. Bosna a Hercegovina musí zlepšit provádění Mezinárodní úmluvy o lidských právech. Musí se zlepšit ochrana práv menšin (především Romů), žen, dětí a zranitelných skupin lidí. Problémovou otázkou nadále zůstává rozdělování dětí ve školách na základě etnické příslušnosti. Dalším problémem je politizace médií a jejich předpojatost na základě etnické příslušnosti.135 Bosna a Hercegovina pokračuje v provádění Daytonské mírové dohody a dostatečně spolupracuje s Mezinárodním trestním tribunálem.
3.7. Perspektivy vstupu Kosova do EU Z hlediska plnění reforem a dosaženého pokroku Kosovo představuje nejslabší část regionu. Navíc musíme zdůraznit, že žádný smluvní vztah mezi Kosovem a
133
BARROSO J. M. Remarks by President Barroso following his meeting with the Presidency of Bosnia and Hercegovina. [on-line]. [cit. 2011-05-13] http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=SPEECH/11/249&format=HTML&aged=0&lan guage=EN&guiLanguage=en 134 ASHTON C., FÜLE S. Joint Statement by High representative/Vice – President Catherine Ashton and Commissioner Füle on Bosnia and Hercegovina. [on-line]. [cit. 2011-05-13] http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=MEMO/11/170&format=HTML&aged=0&lang uage=EN&guiLanguage=en 135 Evropská komise. Conclusions on bosnia and Hercegovina. [on-line]. [cit. 2011-05-13] http://ec.europa.eu/enlargement/pdf/key_documents/2010/package/conclusions_bosnia_en.pdf
72
Evropskou unií nemůže být zřízen, protože ne všechny členské státy EU uznaly Kosovo. Každopádně evropská perspektiva Kosova je možná.136 V provádění priorit a přijetí právních předpisů EU je Kosovo na začátku. Významný pokrok udělalo Kosovo v procesu decentralizace, a také se prohloubila spolupráce s misí EULEX. Na druhé straně jsou závažné problémy, které Kosovo musí řešit. Je nutno posílit kapacitu ve veřejné správě, dále provést významné reformy v soudnictví (snížit počet nevyřešených případů a eliminovat politické vměšování v soudním systému) a dokončit právní rámec v oblasti boje proti korupci, který zatím není v souladu s evropskými standardy. Kromě korupce značné obavy vzbuzuje praní špinavých peněz, obchod s drogami, organizovaná trestná činnost a obchodování s lidmi. V těchto oblastech nebylo dosaženo dostatečného pokroku. Další oblast vyžadující pozornost jsou lidská práva a ochrana práv menšin. Klíčovými otázkami jsou: předcházení mučení a špatného zacházení ze strany policie, přístup ke spravedlnosti, posílení nestrannosti a nezávislosti sdělovacích prostředků, ochrana práv žen, dětí a znevýhodněných skupin a zavedení antidiskriminačního zákona. Kosovo musí zlepšit dialog mezi komunitami a zajistit jejich usmíření a začleňování menšin (zejména kosovských Srbů). Navíc musí prokázat větší úsilí v oblasti spolupráce s Mezinárodním trestním tribunálem. Co se týče regionální spolupráce, je ze strany Kosova stále vyžadován konstruktivnější přístup.137
136
eu.2011.hu. Orbán: friends of enlargement should join forces. [on-line]. [cit. 2011-05-11] http://www.eu2011.hu/news/orban-friends-enlargement-should-join-forces 137 Evropská komise. Conclusions on Kosovo. [on-line]. [cit. 2011-05-14] http://ec.europa.eu/enlargement/pdf/key_documents/2010/package/conclusions_kosovo_en.pdf
73
Závěr Západní Balkán představuje různorodý region s velkým ekonomickým potenciálem. Z této práce vyplívá, že začlenění těchto zemí do EU by mohlo přispět k zajištění stability, bezpečnosti a budoucího rozvoje Západního Balkánu. Na druhé straně přispěje i k větší stabilitě evropského kontinentu. Západní Balkán zaujímá zvláštní místo v politice Evropské unie, a to zejména po rozpadu bývalé Jugoslávie, který byl provázen válečnými konflikty především v Chorvatsku a Bosně a Hercegovině. V poslední době válečné konflikty postihly i Srbsko, jehož součástí bylo Kosovo. Vzájemné vztahy mezi Evropskou unií a zeměmi Západního Balkánu jsou předmětem první kapitoly této diplomové práce. Vztahy mezi jednotlivými zeměmi Západního Balkánu a Evropskou unií byly zahájeny po vyhlášení nezávislosti jednotlivých
zemí
regionu
a to
prostřednictvím
regionálního
přístupu
EU.
Nejdůležitějším výsledkem Evropské unie ve vztahu k zemím Západního Balkánu je vypracování dlouhodobé strategie pro zapojení těchto zemí do EU, známá pod jménem stabilizační a asociační proces. Hlavní cíl stabilizačního a asociačního procesu spočívá v zajištění stability v regionu a vytvoření právních států s demokratickými institucemi a otevřenými ekonomikami, které budou postupně začleněny do EU. Základem pro přípravu na vstup do Evropské unie v rámci tohoto procesu jsou stabilizační a asociační dohody, které EU uzavřela se všemi zeměmi Západního Balkánu kromě Kosova. Tyto dohody vstoupily v platnost pro Chorvatsko, Makedonii, Albánii, Černou Horu a Srbsko, které také jednotlivě požádaly o členství v EU. Co se týče perspektivy začlenění do EU zatím největší šance má Chorvatsko, které výrazně pokročilo v přístupových jednáních (podařilo se mu otevřít 35 kapitol, z nichž je 30 kapitol prozatímně uzavřeno). Za Chorvatskem následují Makedonie a Černá Hora, které jsou také kandidátskými zeměmi EU, přičemž Makedonie navíc dostala doporučení o zahájení přístupových jednání v nejbližší době. Velkého pokroku pro všechny země Západního Balkánu kromě Kosova bylo dosaženo v oblasti vízové liberalizace. Rada EU rozhodla v roce 2009 o zrušení vízové povinnosti pro občany Makedonie, Srbska a Černé Hory, a od roku 2010 došlo ke zrušení vízové povinnosti i pro občany Albánie a Bosny a Hercegoviny.
74
Patrným rozdílem oproti dřívějším Evropským asociačním dohodám v politice rozšiřování je zavedení možnosti získání příslibu, že země Západního Balkánu vstoupí do EU, když splní všechny stanovené podmínky. Navíc nyní Evropská unie výslovně vyžaduje regionální spolupráci ve všech oblastech mezi jednotlivými zeměmi Západního Balkánu. Regionální spolupráce se naplňuje v zapojení zemí Západního Balkánu ve Středoevropské dohodě o volném obchodu (CEFTA) a mnoha dalších regionálních organizacích a fórech, které posilují spolupráci mezi zeměmi Západního Balkánu. Dalším osvědčeným nástrojem v rámci procesu stabilizace a asociace je finanční pomoc. Evropská unie poskytuje zemím Západního Balkánu předvstupní finanční pomoc za účelem podpory při zavádění nezbytných politických, ekonomických a institucionálních reforem v souladu s normami Evropské unie. Od roku 2000 do roku 2006 čerpaly země Západního Balkánu finanční podporu z programů CARDS, PHARE, ISPA a SAPARD. Finanční pomoc EU na léta 2007 – 2013 byla nahrazena Nástrojem předvstupní pomoci, který spojil veškerou předvstupní podporu do jednoho účelově zaměřeného nástroje. V současnosti je Nástroj předvstupní pomoci jediným nástrojem finanční pomoci pro všechny země Západního Balkánu. Součástí druhé kapitoly je také politicko - ekonomická charakteristika zemí Západního Balkánu. Evropská unie je nejvýznamnějším hospodářským partnerem zemí Západního Balkánu, a zároveň je také největším poskytovatelem hospodářské pomoci. V období 2000 – 2008 zaznamenaly země Západního Balkánu prudký hospodářský růst, zejména díky velkému přílivu kapitálu. Hospodářská krize začala v zemích Západního Balkánu se zpožděním a to koncem roku 2008. Projevila se nerovnoměrným poklesem hospodářského růstu ve všech zemích Západního Balkánu. Od roku 2010 dochází k postupnému oživení ekonomiky. Společnými ekonomickými problémy dlouhodobého charakteru zemí Západního Balkánu jsou: vysoká míra nezaměstnanosti, rostoucí deficit bilance běžného účtu, rostoucí vnější zadluženost, nedokončená privatizace státních podniků a nedostatečný příliv zahraničních investic (zejména investice na zelené louce). Navíc platí to, že země Západního Balkánu jsou závislé na dovozu technicky náročných průmyslových výrobků, energetických zdrojů a potravin. Politická situace je v zemích Západního Balkánu relativně stabilní a to do velké míry díky působení Evropské unie, které po kosovské krizi výrazně posílilo. Evropská
75
unie v rámci svých misí (EULEX, EUFOR) přispívá k zajištění stability a bezpečnosti v Kosovu a Bosně a Hercegovině. Přesto ale situace v těchto zemích zůstává komplikovaná. Vztahy mezi Evropskou unií a Kosovem mají zvláštní charakter a jsou upravené na základě rezoluce 1244 Rady bezpečnosti OSN z roku 1999. Kosovo je zatím pod dočasnou správou UNMIK a o jeho definitivním statutu dosud nebylo rozhodnuto. Evropská unie nemá jednotný názor k otázce Kosova, protože ne všechny členské státy EU uznaly jeho nezávislost. Třetí část této práce jsem věnovala perspektivám vstupu jednotlivých zemí Západního Balkánu do Evropské unie. Vycházela jsem z nejnovějších zpráv o pokroku zemí regionu, které každoročně vydává Evropská komise. Společné výzvy všech států Západního Balkánu, které nadále přetrvávají, jsou: překonání hospodářské krize, budování právního státu a veřejné správy (tzn. provést nezbytné reformy v oblasti soudnictví, veřejné správy, boje proti organizované trestné činnosti a korupci), posílit svobodu slova a sdělovacích prostředků, pokračovat v procesu regionální spolupráce a usmíření (posílit spolupráci s Mezinárodním trestním tribunálem, vyřešit otázku návratu uprchlíků a ochrany práv menšin). Co se týče pokroku jednotlivých zemí Západního Balkánu, platí to, že země Západního Balkánu postupují na cestě k Unii odlišnou dynamikou. Největšího pokroku dosáhlo Chorvatsko, které je na dobré cestě ke splnění požadavků EU. Pokud Chorvatsko provede zbývající reformy, dá se očekávat, že přístupová jednání zakončí v prvním pololetí roku 2011 a vstoupí do EU v nejbližší době. Další výzvou zůstává řešení sporu o název státu mezi Makedonií a Řeckem a zahájení přístupových jednání s Makedonií. Co se týče ostatních zemí regionu, je nezbytné pokročit v provádění reforem v Černé Hoře, zintenzivnit jednání mezi Srbskem a Kosovem a překonat složitou politickou situaci v Bosně a Hercegovině a Albánii. Evropská unie plně podporuje evropskou perspektivu zemí Západního Balkánu, přičemž každá země je na cestě k Unii hodnocena podle vlastních zásluh a pokroku. Evropská unie zdůrazňuje, že po splnění nezbytných požadavků a dosažení podstatného pokroku v ekonomické a politické oblasti, by měly země Západního Balkánu vstoupit do EU.
76
Literatura Tištěné zdroje: [1]
Autorský kolektiv. Stabilita Balkánu a Evropská unie. Příspěvek České republiky. Rada pro mezinárodní vztahy, 2006. ISBN 80-239-8060-2.
[2]
ŠTOURACOVÁ J., Ekonomická dimenze české diplomacie a její aplikace ve vztahu k zemím Západního Balkánu, Praha: Professional publishing, 2010, ISBN: 978-80-7431-017-1.
Internetové zdroje: [3]
Albánský statistický úřad. [on-line]. [cit. 2011-05-03] http://www.instat.gov.al/
[4]
ASHTON C., FÜLE S. Joint Statement by High representative/Vice – President Catherine Ashton and Commissioner Füle on Bosnia and Hercegovina. [on-line]. [cit. 2011-05-13] http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=MEMO/11/170&for mat=HTML&aged=0&language=EN&guiLanguage=en
[5]
BARROSO J. M. Remarks by President Barroso following his meeting with the Presidency of Bosnia and Hercegovina. [on-line]. [cit. 2011-05-13] http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=SPEECH/11/249&for mat=HTML&aged=0&language=EN&guiLanguage=en
[6]
BARROSO J. M. Statement by President Barroso following his meeting with Ms Jadranka Kosor, Prime Minister of Croatia. [on-line]. [cit. 2011-05-11] http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=SPEECH/11/242
[7]
BARROSO. J. M. Western Balkans – towards a more integrated Europe [online]. [cit. 2011-05-07] http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=SPEECH/11/267
[8]
BARTLETT, W. South Eastern Europe after the crisis: a new dawn or back to business as usual?. LSE European Institute and LSEE – Research in South Eastern Europe 2010. [on-line]. [cit. 2011-04-23] http://www2.lse.ac.uk/europeanInstitute/research/LSEE/Publications.aspx
[9]
BBC News. Albania timeline. [on-line]. [cit. 2011-04-19] http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/country_profiles/1004984.stm
[10] BusinessInfo.cz. Albánie: Základní informace o teritoriu. [on-line]. [cit. 201104-15] http://www.businessinfo.cz/cz/sti/albanie-zakladni-informace-oteritoriu/1/1000781/
77
[11] BusinessInfo.cz. Albánie Hora – obchodní a politická spolupráce s ČR. [online]. [cit. 2011-03-19] http://www.businessinfo.cz/cz/sti/albanie-obchodni-a-ekonomicka-spolupraces-cr/7/1000781/ [12] BusinessInfo.cz. Kosovo: Základní informace o teritoriu. [on-line]. [cit. 201103-19] http://www.businessinfo.cz/cz/sti/kosovo-zakladni-informace-oteritoriu/1/1001749/ [13] BusinessInfo.cz. Srbsko: Zahraničně-politická orientace. [on-line]. [cit. 201103-30] http://www.businessinfo.cz/cz/sti/srbsko-zahranicne-politickaorientace/3/1000798/ [14] BusinessInfo.cz. Souhrnná teritoriální informace země. [on-line]. [cit. 2011-0504] http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/chorvatsko/1001165/ [15] CEFTA. Central European Free Trade Agreement – 2006. [on-line]. [cit. 201105-09] http://www.cefta2006.com/ [16] CIA. Albania. [on-line]. [cit. 2011-04-15] https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/al.html [17] CIA. Bosnia and Hercegovina. [on-line]. [cit. 2011-04-19] https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/bk.html [18] CIA. Croatia. [on-line]. [cit. 2011-03-19] https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/hr.html [19] CIA. Macedonia[on-line]. [cit. 2011-03-23] https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/mk.html [20] CIA. Montenegro. [on-line]. [cit. 2011-04-10] https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/mj.html [21] CIA. Serbia. [on-line]. [cit. 2011-03-27] https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ri.html [22] CzechTrade. Chorvatsko. [on-line]. [cit. 2011-04-19] http://www.czechtrade.cz/czechtrade-svet/evropa/chorvatsko/ [23] CzechTrade. Makedonie. [on-line]. [cit. 2011-04-22] http://www.czechtrade.cz/czechtrade-svet/evropa/makedonie/ [24] CzechTrade. Srbsko. [on-line]. [cit. 2011-04-22] http://www.czechtrade.cz/czechtrade-svet/evropa/srbsko/ [25] CzechTrade. Bosna a Hercegovina. [on-line]. [cit. 2011-04-22]
78
http://www.czechtrade.cz/czechtrade-svet/evropa/bosna-a-hercegovina/ [26] Delegation of the European Union to the Republic of Croatia. Strengthening anticorruption activities of the Customs Administration project presented. [online]. [cit. 2011-03-17] http://www.delhrv.ec.europa.eu/?lang=en&content=3150 [27] Delegation of the European Union to the Republic of Croatia. [on-line]. [cit. 2011-05-09] http://delhrv.ec.europa.eu/images/article/File/ap_2004_hr_ammend_en.pdf [28] Dnevnik. Intervju so Peter Sorensen, ambasador na EU vo Makedonija, Za imeto mora da odam po tenka linija. [on-line]. [cit. 2011-04-10] http://www.dnevnik.mk/?ItemID=26B13609C8CCE345BBA2EF19F0A85633 [29] DOING BUSINESS. Economy rankings. [on-line]. [cit. 2011-04-19] http://www.doingbusiness.org/rankings [30] eu.2011.hu. Croatia: important step towards closing negotiations. [on-line]. [cit. 2011-04-21] http://www.eu2011.hu/news/croatia-important-step-towards-closingnegotiations [31] eu.2011.hu. Montenegro: a stabilising factor in the Balkans. [on-line]. [cit. 2011-05-09] http://www.eu2011.hu/news/montenegro-stabilising-factor-balkans [32] eu.2011.hu. Orbán: friends of enlargement should join forces. [on-line]. [cit. 2011-05-11] http://www.eu2011.hu/news/orban-friends-enlargement-should-join-forces [33] EULEX KOSOVO. What is EULEX?. [on-line]. [cit. 2011-02-25] http://www.eulex-kosovo.eu/en/info/whatisEulex.php [34] EUPM. Overview. [on-line]. [cit. 2011-03-19] http://www.eupm.org/Overview.aspx [35] EurActiv. Evropská unie, Srbsko a Kosovo. [on-line]. [cit. 2011-02-11] http://www.euractiv.cz/budoucnost-eu/link-dossier/evropska-unie-srbsko-akosovo-000068 [36] EurActiv. Olli Rehn: Irské NE rozšíření nezastaví. [on-line]. [cit. 2011-02-15] http://www.euractiv.cz/vnejsi-vztahy/interview/olli-rehn-rozsireni-jenejlepsim-nastrojem-zahranicni-politiky-eu [37] EurActiv.rs. Za 10 godina broj stanovnika Srbije smanjen za više od 200 hiljada. [on-line]. [cit. 2011-03-30] http://www.euractiv.rs/srbija-i-eu/1532-za-10-godana-broj-stanovnika-srbijesmanjen-za-220000
79
[38] EUR-Lex. Sdělení Komise Radě – Evropská budoucnost pro Kosovo. [on-line]. [cit. 2011-02-21] http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:52005DC0156:CS:HT ML [39] EUR-Lex. Nástroj předvstupní pomoci (NPP): Víceletý orientační finanční rámec pro období 2009 – 2011. [on-line]. [cit. 2011-05-07] http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2007:0689:FIN:CS:PDF [40] EUR-Lex. Nařízení Rady (ES) č. 533/2004 ze dne 22. března 2004 o založení partnerství v rámci procesu stabilizace a přidružení. [on-line]. [cit. 2011-05-07] http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CONSLEG:2004R0533:200602 20:CS:PDF [41] EUR-Lex. Consolidated version of the treaty on European Union contents. [online]. [cit. 2011-04-27] http://eurlex.europa.eu/en/treaties/dat/12002M/htm/C_2002325EN.000501.html#anArt6 [42] European Forum for Democracy and Solidarity. Serbia. [on-line]. [cit. 201104-08] http://www.europeanforum.net/country/serbia [43] EUSR. About the European Special Representative in Kosovo. [on-line]. [cit. 2011-02-25] http://www.eusrinkosovo.eu/?id=2 [44] Evropská komise. Conclusions on Bosnia and Hercegovina. [on-line]. [cit. 2011-05-13] http://ec.europa.eu/enlargement/pdf/key_documents/2010/package/conclusions _bosnia_en.pdf [45] Evropská komise. Conclusions on Kosovo. [on-line]. [cit. 2011-05-14] http://ec.europa.eu/enlargement/pdf/key_documents/2010/package/conclusions _kosovo_en.pdf [46] Evropská komise. Communication from the Commission to the European Parliament and the Council, Commission Opinion on Albania’s application for membership of the European Union. [on-line]. [cit. 2011-05-10] http://ec.europa.eu/enlargement/pdf/key_documents/2010/package/al_opinion_ 2010_en.pdf [47] Evropská komise. Serbia 2010 progress report accompanying the Communication from the Commission to the European Parliament and the Council, Enlargement Strategies and Main Challenges 2010 – 2011. [on-line]. [cit. 2011-05-11] http://ec.europa.eu/enlargement/pdf/key_documents/2010/package/sr_rapport_ 2010_en.pdf
80
[48] Evropská komise. Analytical report accompanying the: Communication from the Commission to the European Parliament and the Council, Commission Opinion on Montenegro’s application for membership of the European Union. [on-line]. [cit. 2011-05-12] http://ec.europa.eu/enlargement/pdf/key_documents/2010/package/mn_rapport _2010_en.pdf [49] Evropská komise. Communication from the Commission to the European Parliament and the Council. Commission Opinion on Montenegro’s application for membership of the European Union. [on-line]. [cit. 2011-02-21] http://ec.europa.eu/enlargement/pdf/key_documents/2010/package/mn_opinion _2010_en.pdf [50] Evropská komise. Conclussions on Serbia. [on-line]. [cit. 2011-05-11] http://ec.europa.eu/enlargement/pdf/key_documents/2010/package/conclusions _serbia_en.pdf [51] Evropská komise. Interim Report from the Commission to the Council and the European Parlament on Reforms in Croatia in the Field of Judiciary and Fundamental Rights. [on-line]. [cit. 2011-05-10] http://ec.europa.eu/enlargement/pdf/hp/interim_report_hr_ch23_en.pdf [52] Evropská komise. Interim Report from the Commission to the Council and the European Parlament on Reforms in Croatia in the Field of Judiciary and Fundamental Rights. [on-line]. [cit. 2011-05-10] http://ec.europa.eu/enlargement/pdf/hp/interim_report_hr_ch23_en.pdf [53] Evropská komise. Enlargement Strategies and Main Challenges 2010 – 2011. [on-line]. [cit. 2011-05-10] http://ec.europa.eu/enlargement/pdf/key_documents/2010/package/strategy_pa per_2010_en.pdf [54] Evropská komise. Conclusions on Croatia. [on-line]. [cit. 2011-05-09] http://ec.europa.eu/enlargement/pdf/key_documents/2010/package/conclusions _croatia_en.pdf [55] Evropská komise. Planning of the IPA. [on-line]. [cit. 2011-05-07] http://ec.europa.eu/enlargement/how-does-it-work/financialassistance/planning-ipa_en.htm [56] Evropská komise. Selected projects in Croatia. [on-line]. [cit. 2011-05-02] http://ec.europa.eu/enlargement/projects-in-focus/selectedprojects/croatia_en.htm [57] Evropská komise. Selected projects in the Former Yugoslav republic of Macedonia. [on-line]. [cit. 2011-05-02] http://ec.europa.eu/enlargement/projects-in-focus/selected-projects/the-formeryugoslav-republic-of-macedonia_en.htm
81
[58] Evropská komise. Selected projects in Montenegro. [on-line]. [cit. 2011-05-02] http://ec.europa.eu/enlargement/projects-in-focus/selectedprojects/montenegro_en.htm [59] Evropská komise. Selected projects in Serbia. [on-line]. [cit. 2011-05-02] http://ec.europa.eu/enlargement/projects-in-focus/selectedprojects/serbia_en.htm [60] Evropská komise. Selected projects in Bosnia and Hercegovina. [on-line]. [cit. 2011-05-02] http://ec.europa.eu/enlargement/projects-in-focus/selected-projects/bosnia-andherzegovina_en.htm [61] Evropská komise. Selected projects in Albania. [on-line]. [cit. 2011-05-02] http://ec.europa.eu/enlargement/projects-in-focus/selectedprojects/albania_en.htm [62] Evropská komise. Selected projects in Kosovo. [on-line]. [cit. 2011-05-02] http://ec.europa.eu/enlargement/projects-in-focus/selectedprojects/kosovo_en.htm [63] Evropská komise. Finanční pomoc. [on-line]. [cit. 2011-05-07] http://ec.europa.eu/enlargement/archives/how-does-it-works/financialassistance/index_cs.htm [64] Evropská komise. The Thessaloniki Agenda for the Western Balkans. [on-line]. [cit. 2011-05-14] http://ec.europa.eu/enlargement/enlargement_process/accession_process/how_ does_a_country_join_the_eu/sap/thessaloniki_agenda_en.htm [65] Evropská komise. Statistics 2000 – 2006. [on-line]. [cit. 2011-05-14] http://ec.europa.eu/enlargement/how-does-it-work/financialassistance/cards/statistics2000-2006_en.htm#1 [66] Evropská komise. European Commission Country Strategy Paper for Croatia 2000 – 2006 CARDS. [on-line]. [cit. 2011-04-25] http://ec.europa.eu/enlargement/pdf/financial_assistance/cards/publications/cro atia_strategy_paper_en.pdf [67] Evropská komise. European Union Assistance. [on-line]. [cit. 2011-04-16] http://docs.google.com/viewer?a=v&q=cache:y9GIQS1dmRgJ:faq.macedonia. org/politics/eu/eu.assistance.pdf+macedonia+eu+assistance+1991&hl=cs&gl=c z&pid=bl&srcid=ADGEEShaCeGDZoBeR1L3qP4fIgUAzh7jZh0bp7tQYkiFEgVQ3XW3HuhlUTmKBYhPseAbcL4Xc4m9J8nszeBiLF2b6tKs Z3fmb0ZrV2_Dxe1CCL2kZUyCCBAExZTqJbP_lXOfxH4Lxj&sig=AHIEtbRXsZ0HoXymdx_wBzvd55NlV3DDKQ [68] Evropská komise. Citizens’ summary. [on-line]. [cit. 2011-04-24] http://ec.europa.eu/enlargement/pdf/key_documents/2008/citizens_summary_2 008_en.pdf
82
[69] Evropská komise. Zagreb Summit 24 November 2000: Final Declaration. [online]. [cit. 2011-05-13] http://ec.europa.eu/enlargement/enlargement_process/accession_process/how_ does_a_country_join_the_eu/sap/zagreb_summit_en.htm [70] Evropská komise. The Western Balkan countries on the road to the European Union. [on-line]. [cit. 2011-05-10] http://ec.europa.eu/enlargement/enlargement_process/accession_process/how_ does_a_country_join_the_eu/sap/history_en.htm#autonomous [71] Evropská komise. Podmínky pro rozšíření. [on-line]. [cit. 2011-04-26] http://ec.europa.eu/enlargement/the-policy/conditions-forenlargement/index_cs.htm [72] Evropská komise. EU Candidate and Pre-accession Countries Economic Quarterly. 2011. [on-line]. [cit. 2011-05-02] http://ec.europa.eu/economy_finance/db_indicators/cpaceq/documents/cceq_20 11_q1_en.pdf [73] Evropská komise. Bosna a Hercegovina – základní údaje o zemi. [on-line]. [cit. 2011-03-12] http://ec.europa.eu/enlargement/potentialcandidates/bosnia_and_herzegovina/relation/index_cs.htm [74] Evropská komise. Politické vztahy s EU. [on-line]. [cit. 2011-03-08] http://ec.europa.eu/enlargement/potentialcandidates/albania/relation/index_cs.htm [75] Evropská komise. Chorvatsko – základní údaje o zemi. [on-line]. [cit. 2011-0120] http://ec.europa.eu/enlargement/candidatecountries/croatia/relation/index_cs.htm [76] Evropská komise. Status of negotiation with Croatia. [on-line]. [cit. 2011-0122] http://ec.europa.eu/enlargement/pdf/enlargement_process/accession_process/ho w_does_a_country_join_the_eu/negotiations_croatia_turkey/overview_negotia tions_hr_en.pdf [77] Evropská komise. Two new chapters closed in accession negotiations with Croatia. [on-line]. [cit. 2011-04-22] http://ec.europa.eu/enlargement/index_en.htm [78] Evropská komise. Bývalá jugoslávská republika Makedonie – základní údaje o zemi. [on-line]. [cit. 2011-02-09] http://ec.europa.eu/enlargement/candidatecountries/the_former_yugoslav_republic_of_macedonia/relation/index_cs.htm [79] Evropská komise. EU-Serbia relations. [on-line]. [cit. 2011-02-11]
83
http://ec.europa.eu/enlargement/potentialcandidates/serbia/relation/index_en.htm# [80] Evropská komise. EU – Montenegro relations. [on-line]. [cit. 2011-02-19] http://ec.europa.eu/enlargement/candidatecountries/montenegro/relation/index_en.htm [81] Evropská komise. Kosovo under UN Security Council Resolution 1244/99 – profile. [on-line]. [cit. 2011-02-25] http://ec.europa.eu/enlargement/potentialcandidates/kosovo/relation/index_en.htm [82] Evropská komise. Communication from the Commission to the European Parliament and the Council. {SEC(2010) 1335}. [on-line]. [cit. 2011-02-28] http://ec.europa.eu/enlargement/pdf/key_documents/2010/package/al_opinion_ 2010_en.pdf [83] FIAS. Attracting Investment to South East Europe: Survey of FDI trends and investor potential. [on-line]. [cit. 2011-04-29] http://docs.google.com/viewer?a=v&q=cache:sXS30UsqCvAJ:www.ifc.org/ifc ext/fias.nsf/AttachmentsByTitle/FIAS_CountryReports_SEEReport/%24FILE/ SEE%2BReport.pdf+Attracting+investment+in+South+east+Europe&hl=cs&g l=cz&pid=bl&srcid=ADGEESjPC9cFkgIjr6xvLbA34RMy4vV2Hb6oHR5uB1eR3n8ENV-aaZnVW2LudN5c1IyhqOS_Z78ia6cUf_7dj6V0my_U98n-qphYuFgqODc7HAAICSKp15x1Xc_9iMeqS6jnJdulL&sig=AHIEtbRi2sQCqwLEQ RvHq5oaqva9XDGWBQ [84] FÜLE S. Statement by Commissioner Stefan Füle following his meeting with Mr Nikola Gruevski, Prime Minister of the Former Yugoslav Republic of Macedonia. [on-line]. [cit. 2011-05-09] http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=MEMO/11/192 [85] HAVEL J. Havel o přístupovém procesu Chorvatska do EU: Situace menšin a návrat uprchlíků zůstávají problém. [on-line]. [cit. 2011-05-10] http://www.jirihavel.cz/clanky/havel-o-pristupovem-procesu-chorvatska-do-eusituace-mensin-a-navrat-uprchliku-bohuzel-zustavaji-problemem1 [86] HAVEL J. Evropská komise by měla přispět k vyřešení sporu o název mezi Řeckem a Bývalou jugoslavskou republikou Makedonií. [on-line]. [cit. 201105-11] http://www.jirihavel.cz/clanky/evropska-komise-by-mela-prispet-k-vyresenisporu-o-nazev-mezi-reckem-a-byvalou-jugoslavskou-republikou-makedonii [87] HAVEL J. Černá hora musí přidat v reformě soudnictví a v boji s korupcí. [online]. [cit. 2011-05-09] http://www.jirihavel.cz/clanky/cerna-hora-musi-pcidat-v-reforme-soudnictvi-av-boji-s-korupci [88] ICO. General information. [on-line]. [cit. 2011-02-25]
84
http://www.ico-kos.org/ico/?id=9 [89] iDNES.cz. Černá Hora je o krok blíže EU. Kráčet do ní však bude muset ještě dlouho. [on-line]. [cit. 2011-02-21] http://zpravy.idnes.cz/cerna-hora-je-o-krok-blize-eu-kracet-do-ni-vsak-budemuset-jeste-dlouho-1ju-/zahranicni.asp?c=A101217_125919_zahranicni_ipl [90] iHNed.cz. Chorvatsko znovu na cestě do EU. Přístupová jednání budou obnovena. [on-line]. [cit. 2011-01-27] http://zahranicni.ihned.cz/c1-38502490-chorvatsko-znovu-na-ceste-do-eupristupova-jednani-budou-obnovena [91] International Monetary Fund, 2010. Regional Economic Outlook: Europe: building confidence. [on-line]. [cit. 2011-04-24] http://docs.google.com/viewer?a=v&q=cache:5SYwz46zMUoJ:relooney.info/0 _NS4053_1604.pdf+Regional+Economic+Outlook,+World+economic+and+fi nancial+surveys,+International+monetary+fund,+2010&hl=cs&gl=cz&pid=bl &srcid=ADGEESgY0_NUWb9cE8ztZMT7XYRpks4sH5dW0SFN451COqOR JdfF6F_alGHSe760Jtbgrk3yEU8KyihXO54hDilPS2wpdI752puL9Ln4IrAD_X 9DnKUv1o8ZkcDkivxDm7hY_BgwDQjt&sig=AHIEtbSkKCYDelNQ8izCzL _xvzomXIvcFA [92] Institute for Regional and International Studies. The Western Balkans: Between the Economic Crisis and the European Perspective. Prosinec 2010 [on-line]. [cit. 2011-04-29] http://www.iris-bg.org/files/The%20Western%20Balkans.pdf [93] Kosovský statistický úřad. Statistics of external trade. [on-line]. [cit. 2011-0503] http://esk.rksgov.net/eng/index.php?option=com_content&view=article&id=46&Itemid=36 [94] LORENA Š. Transition Process in the Western Balkans: How much is it a Successful Process?. University of Zagreb, Croatia, 2010. [on-line]. [cit. 201104-29] http://docs.google.com/viewer?a=v&q=cache:hFHkE7H7Ua0J:www.scirp.org/ journal/PaperDownload.aspx%3FpaperID%3D1715%26fileName%3DIIM201 00400002_63062976.pdf+GDP+per+capita+Western+Balkan&hl=cs&gl=cz& pid=bl&srcid=ADGEESgWLS_I6QekRzFsUx6cWfQlEnywXCYQ69P66uMFDLmq2MAAy5Rr7qB3qsFKk11YGmV9vJwwJPJqDJWKzkJIbu-Mo82B8xK1KfIike2yp2ogYmbYzh4M8n26Nn4QMjQbj1G4X&sig=AHIEtbTUhZSajVXBMIJd Auar0u2m0-AhbQ [95] Makedonský statistický úřad. Makedonija vo brojki, 2010. [on-line]. [cit. 201105-04] http://www.stat.gov.mk/Publikacii/MakBrojki2010web_mac.pdf [96] MEDIAFAX.cz. Novým kosovským prezidentem je Behgjet Pacolli. [on-line]. [cit. 2011-04-10]
85
http://www.mediafax.cz/zahranici/3176894-Novym-kosovskym-prezidentemje-Behgjet-Pacolli [97] Ministerstvo obrany ČR. Althea – EUFOR. [on-line]. [cit. 2011-03-19] http://www.mise.army.cz/aktualni-mise/althea/althea-42693/ [98] Ministerstvo zahraničních věcí Albánie. Albania and Regional Cooperation. [on-line]. [cit. 2011-04-19] http://www.mfa.gov.al/index.php?option=com_content&view=article&id=719 7%3Ashqiperia-dhe-nismat-rajonale&catid=80%3Ashqiperia-dhe-nismatrajonale&Itemid=65&lang=en [99] Ministerstvo zahraničních věcí Černé Hory. SEECP – Basic information. [online]. [cit. 2011-04-24] http://www.mip.gov.me/en/index.php/SEECP-General-information/seecpbasic-information.html [100] Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. Černá Hora – Základní informace o teritoriu. [on-line]. [cit. 2011-04-08] http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/cerna_hora/index.html [101] Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. Černá Hora – obchodní a politická spolupráce s ČR. [on-line]. [cit. 2011-04-22] http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/cerna_hora/ekonomika/o bchodni_a_ekonomicka_spoluprace_s_cr.html [102] Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. Černá Hora – Zahraniční obchod země. [on- line]. [cit. 2011-05-02] http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/cerna_hora/ekonomika/z ahranicni_obchod_zeme.html [103] Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. Kosovo– obchodní a politická spolupráce s ČR. [on-line]. [cit. 2011-03-19] http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/kosovo/ekonomika/obch odni_a_ekonomicka_spoluprace_s_cr.html [104] OHR. Bosnia and Hercegovina: Commission approves Feasibility Study. [online]. [cit. 2011-03-12] http://www.ohr.int/other-doc/eu-stmnt/default.asp?content_id=31227 [105] OKANOVIČ E. South East Europe – next Hotspot for Energy Investing?. [online]. [cit. 2011-05-11] http://ezinearticles.com/?South-East-Europe---Next-Hotspot-For-EnergyInvesting?&id=3290434 [106] President of the Republic of Macedonia. Hungary to make effort to unblock Macedonia’s EU integration – President Ivanov Meets Hugarian Prime Minister Victor Orban and President Schmitt. [on-line]. [cit. 2011-05-11] http://www.president.gov.mk/en/public-relations/news/435-2011-04-09-15-5540.html
86
[107] Rada Evropské unie. Brussels European council 19/20 June 2008 Presidency Conclussions. [on-line]. [cit. 2011-05-05] http://docs.google.com/viewer?a=v&q=cache:gxZIkjxBZ4cJ:www.consilium.e uropa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/ec/101346.pdf+eu+19th+20th+jul y+2008+western+balkan&hl=cs&gl=cz&pid=bl&srcid=ADGEESghCwCLvu8 UVo-8o-BeKXxmm6ZTSleTTk43YKWLIY3BUH1yQVPYeKt7JPDW2fVaqUJAPRD5x_JSJb4L G205f7k9etQRrIxu4-j9pcPlp8E9TtUHZb2T5AOdWdnc9UMLTFlIS1&sig=AHIEtbTKZ2GqKmNIozqd0bTV-9Ui05cPg [108] Rada Evropské unie. Council conclusions on the Western Balkans. [on-line]. [cit. 2011-02-15] http://ec.europa.eu/enlargement/pdf/serbia/key_document/council_conclusions _on_wb_june__2010_en.pdf [109] Rada Evropské unie. Interim Agreement on Trade and trade-related matters between the European Community of the one part, and the Republic of Albania, of the other part. [on-line]. [cit. 2011-02-28] http://ec.europa.eu/enlargement/pdf/albania/st08154.06_en.pdf [110] Rada Evropské unie. Visa liberalisation for Albania and Bosnia and Hercegovina. [on-line]. [cit. 2011-03-08] http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/jha/11755 5.pdf [111] RegionalCooperationCouncil. Overview. [on-line]. [cit. 2011-05-08] http://www.rcc.int/pages/6/2/overview [112] Srbský statistický úřad. Spoljna trgovina. [on-line]. [cit. 2011-05-04] http://webrzs.stat.gov.rs/WebSite/public/ReportView.aspx [113] Stability pact for South Eastern Europe. About the stability pact. [on-line]. [cit. 2011-04-30] http://www.stabilitypact.org/about/default.asp [114] Statistický úřad Bosny a Hercegoviny. [on-line]. [cit. 2011-05-02] http://www.bhas.ba/saopstenja/2011/ETS_2011M01_002_01-bh.pdf [115] STŘEDOEVROPSKÉ POLITICKÉ STUDIE. Stranický systém Bosny a Hercegoviny po Daytonu. [on-line]. [cit. 2011-03-19] http://www.cepsr.com/clanek.php?ID=277 [116] THE HAGUE JUSTICE PORTAL. International Court of Justice starts hearing in FYR Macedonia v. Greece. [on-line]. [cit. 2011-03-27] http://www.haguejusticeportal.net/eCache/DEF/12/493.TGFuZz1FTg.html [117] THE HAGUE JUSTICE PORTAL. Karadžič, Radovan. [on-line]. [cit. 201104-01] http://www.haguejusticeportal.net/eCache/DEF/6/066.html
87
[118] THE HAGUE JUSTICE PORTAL. Miloševič, Slobodan. [on-line]. [cit. 201104-01] http://www.haguejusticeportal.net/eCache/DEF/6/122.html [119] United Nations Treaty Collection. No. 32193: GREECE and THE FORMER YUGOSLAV REPUBLIC OF MACEDONIA. [on-line]. [cit. 2011-02-11] http://untreaty.un.org/unts/120001_144071/6/3/00004456.pdf
Seznam tabulek Tabulka č. 1: Priority pro trhy Západního Balkánu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 Tabulka č. 2: Alokace programu CARDS na období 2000 – 2006 (mil. eur) . . . . . . . . 56 Tabulka č. 3: Víceletý orientační finanční rámec (NPP za období 2007 – 2012) . . . . .60
Seznam obrázků Obrázek 1: Průměrný růst HDP (v %) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 Obrázek 2: Míra nezaměstnanosti (v %) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 Obrázek 3: Míra inflace (v %) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41 Obrázek 4: Veřejný dluh (v % HDP) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 Obrázek 5: Bilance běžného účtu (v % HDP) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 Obrázek 6: Přímé zahraniční investice (v % HDP) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46
Seznam příloh Příloha č. 1: Politická mapa Západního Balkánu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .90 Příloha č. 2: Stabilizační a asociační dohody EU se státy Západního Balkánu . . . . . . .90 Příloha č. 3: Přehled jednotlivých kapitol v procesu jednání Chorvatska . . . . . . . . . . .91 Příloha č. 4: Seznam nejdůležitějších událostí ve vztahu k jednání mezi jednotlivými zeměmi Západního Balkánu a EU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92
88
Přílohy Příloha č. 1: Politická mapa Západního Balkánu
Zdroj: CIA. Reference map – Balkans. http://www.scribd.com/doc/2260925/CIA-World-FactbookReference-Map-balkans
Příloha č. 2: Stabilizační a asociační dohody EU se státy Západního Balkánu zahájení
podepsání
vstoupení v platnost
Chorvatsko
24.11.2000
29.10.2001
01.02.2005
Makedonie
05.04.2000
09.04.2001
01.04.2004
Albánie
31.01.2003
12.06.2006
01.04.2009
Černá Hora
10.10.2005
15.10.2007
01.05.2010
Srbsko
10.10.2005
29.04.2008
14.06.2010
Bosna a Hercegovina
25.11.2005
16.06.2008
-
Zdroj: ŠTOURACOVÁ J., Ekonomická dimenze české diplomacie a její aplikace ve vztahu k zemím Západního Balkánu, Praha: Professional publishing, 2010, ISBN: 978-80-7431-017-1. str. 115.
89
Příloha č. 3: Přehled jednotlivých kapitol v procesu jednání Chorvatska
Zdroj: Evropská komise. Status of negotiation with Croatia. http://ec.europa.eu/enlargement/pdf/enlargement_process/accession_process/how_does_a_country_join_t he_eu/negotiations_croatia_turkey/overview_negotiations_hr_en.pdf
90
Příloha č. 4: Seznam nejdůležitějších událostí ve vztahu k jednání mezi jednotlivými zeměmi Západního Balkánu a EU
1997 zahájen tzv. regionální přístup, který stanovuje podmínky pro rozvoj vztahů mezi zeměmi Západního Balkánu a EU
květen 1999 EU navrhuje proces stabilizace a asociace pro: Chorvatsko, Makedonii, Srbsko, BaH a Albánii
listopad 2000 Zahájení procesu stabilizace a asociace na Summitu v Zahřebu 2001 zahájení programu CARDS pro země účastnící se SAP únor 2002 zřízení prozatimních orgánů samosprávy v Kosovu červen 2003 EU na Soluňském summitu potvrzuje SAP a tím i výhled zemí Západního Balkánu na členství v EU 2003 zahájení policejní mise EU v BiH v rámci EBOP březen 2004 Makedonie podává žádost o členství v EU duben 2004 Makedonie: v platnost vstupuje dohoda o stabilizaci a asociaci červen 2004 Evropská rada Chorvatsku přiznává status kandidátské země únor 2005 Chorvatsko: v platnost vstupuje dohoda o stabilizaci a asociaci říjen 2005 zahájení přístupových jednání pro Chorvatsko prosinec 2005 Evropská rada Makedonii přiznává status kandidátské země únor 2006 pod záštitou zvláštního vyslance OSN jsou zahájena jednání o statusu Kosova červen 2006 vyhlášení nezávislosti Černé Hory únor 2008 Rada příjímá revizi Evropského partnerství s Albánií, Srbskem a BaH, a příjímá nové Přístupové partnerství s Chorvatskem a Makedonií duben 2009 Albánie: v platnost vstupuje dohoda o stabilizaci a asociaci duben 2009 Albánie podává žádost o členství v EU říjen 2009 Komise doporučuje otevřít přístupová jednání s Makedonií
91
prosinec 2009 vstupuje v platnost vízová liberalizace pro občany Makedonie, Srbska a Černé Hory prosinec 2009 Srbsko podává žádost o členství v EU květen 2010 Černá Hora: v platnost vstupuje dohoda o stabilizaci a asociaci červen 2010 Srbsko: v platnost vstupuje dohoda o stabilizaci a asociaci listopad 2010 vstupuje v platnost vízová liberalizace pro občany Albánie a BiH prosinec 2010 Evropská rada Černé Hoře přiznává status kandidátské země duben 2011 celkem bylo dosud prozatímně uzavřeno 30 kapitol v jednání mezi Chorvatskem a EU
92
93
