Možnosti financování veřejné vysoké školy s ohledem na účetní a daňové dopady

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Možnosti financování veřejné vysoké školy s ohledem na účetní a daňové dopady Diplomová práce

Vedoucí práce: Ing. Milena Otavová, Ph.D.

Bc. Ivana Stehlíková

Brno 2013

Chtěla bych poděkovat vedoucí diplomové práce Ing. Mileně Otavové, Ph.D. za odborné vedení, poskytnutou pomoc, cenné rady, připomínky a veškerou podporu při psaní této diplomové práce. Poděkování patří také paní Martě Holubové, z ekonomického úseku Mendelovy univerzity v Brně, za možnost odborné konzultace k praktické části diplomové práce. Ráda bych také poděkovala rodině a přátelům za podporu po celou dobu studia.

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Možnosti financování veřejné vysoké školy s ohledem na účetní a daňové dopady“ vypracovala samostatně, pod odborným vedením Ing. Mileny Otavové, Ph.D. a s použitím zdrojů, které uvádím v přehledu literatury. V Brně dne 3. ledna 2013

_______________________

Abstract STEHLÍKOVÁ, I. Possibilities of financing public universities with respect to accounting and tax effects. Diploma thesis. Brno: Mendel university in Brno, 2013. Diploma thesis deals with the possibilities of financing public university with regard to accounting and tax impacts. The objective of this thesis is to propose optimal structure of fundraising which is to be based on analysis of funding of public university. Each individual financing alternative is evaluated from an accounting and tax perspective and their influence on the Mendel University in Brno. The thesis defines the nonprofit sector and then public universities with regard to accounting and tax issues. The practical part is devoted to funding of public universities, and subsequently predicting their financing possibilities. Diploma thesis also includes comparison of fixed assets of business subject and public university in fields of capturing, reporting and funding. Keywords nonprofit organization, public universities, financing of public universities, grant, accounting, tax on income, tangible fixed assets Abstrakt STEHLÍKOVÁ, I. Možnosti financování veřejné vysoké školy s ohledem na účetní a daňové dopady. Diplomová práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2013. Diplomová práce se zabývá možnostmi financování veřejné vysoké školy s ohledem na účetní a daňové dopady. Cílem diplomové práce je navrhnout na základě analýzy financování veřejné vysoké školy optimální strukturu získávání finančních prostředků. Jednotlivé varianty financování jsou vyhodnoceny z účetního a daňového hlediska a dále jejich vlivu na hospodaření Mendelovy univerzity v Brně. Práce vymezuje neziskový sektor, následně veřejné vysoké školy s ohledem na účetní a daňovou problematiku. Praktická část je věnována financování veřejné vysoké školy a následně jsou predikovány možnosti financování veřejné vysoké školy. Diplomová práce obsahuje také srovnání dlouhodobého majetku u podnikatelského subjektu a veřejné vysoké školy v oblasti zachycení, vykazování a financování. Klíčová slova nezisková organizace, veřejná vysoká škola, financování veřejné vysoké školy, dotace, účetnictví, daň z příjmu, dlouhodobý majetek

Obsah

9

Obsah 1

2

3

4

5

Úvod, cíl práce a metodika

19

1.1

Úvod ................................................................................................................ 19

1.2

Cíl práce a metodika...................................................................................... 21

Neziskové organizace

25

2.1

Národní hospodářství dle principu financování ...................................... 25

2.2

Národní hospodářství dle Pestoffa ............................................................. 27

2.3

Členění neziskových organizací .................................................................. 28

2.4

Neziskové organizace a účetnictví .............................................................. 29

Veřejná vysoká škola

31

3.1

Vysoká škola................................................................................................... 31

3.2

Veřejná vysoká škola..................................................................................... 33

Hospodaření a financování veřejné vysoké školy

37

4.1

Rozpočet veřejné vysoké školy .................................................................... 37

4.2

Majetek veřejné vysoké školy ...................................................................... 40

4.3

Hospodaření veřejné vysoké školy ............................................................. 40

4.4

Financování veřejných vysokých škol ........................................................ 41

4.4.1

Příspěvky a dotace ze státního rozpočtu ........................................... 42

4.4.2

Podpora vědy a výzkumu.................................................................... 53

4.4.3

Ostatní příjmy ........................................................................................ 53

Účetní a daňová problematika

55

5.1

Účetní problematika ...................................................................................... 55

5.2

Daňová problematika.................................................................................... 57

5.2.1

Daň z příjmu .......................................................................................... 57

10

Obsah

6

Dlouhodobý majetek 6.1

65

Dlouhodobý majetek z účetního pohledu .................................................. 66

6.1.1

Dlouhodobý nehmotný majetek.......................................................... 66

6.1.2

Dlouhodobý hmotný majetek .............................................................. 67

6.2

Dlouhodobý majetek z daňového pohledu................................................ 68

6.2.1

Dlouhodobý hmotný majetek .............................................................. 68

6.2.2

Dlouhodobý nehmotný majetek.......................................................... 68

6.3

Účetní odpisy dlouhodobého majetku a tvorba fondu FRIM ................. 69

6.4

Financování dlouhodobého majetku........................................................... 70

7

Mendelova univerzita v Brně

73

7.1

Legislativní rámec hospodaření MENDELU v Brně................................. 74

7.2

Analýza financování veřejné vysoké školy ................................................ 75

7.2.1

Příspěvek a dotace z veřejných zdrojů ............................................... 76

7.2.2

Vlastní výnosy v hlavní a doplňkové činnosti .................................. 81

7.3

8

Predikce možností financování .................................................................... 84

7.3.1

Hlavní činnost ........................................................................................ 84

7.3.2

Rozšíření a zefektivnění doplňkové činnosti..................................... 86

7.3.3

Zápisné – školné..................................................................................... 88

7.3.4

Strukturální fondy ................................................................................. 90

Vykazování dlouhodobého majetku

93

8.1

Pořízení DM z přijaté dotace ........................................................................ 93

8.2

Pořízení DM z vlastních zdrojů (fondů) ..................................................... 94

8.3

Pořízení DM z dotace a fondu zároveň ...................................................... 94

8.4

Opravné položky a rezervy .......................................................................... 95

8.5

Srovnání s podnikatelským subjektem ....................................................... 96

9

Závěr

10

Literatura

99 105

Obsah

11

A

Seznam veřejných vysokých škol v ČR

110

B

Vzorový účtový rozvrh

111

C

Oblasti pro uplatnění doplňkové činnosti

117

12

Obsah

Seznam obrázků

13

Seznam obrázků Obr. 1

Národní hospodářství dle principu financování

25

Obr. 2

Pestoffovo zobrazení národního hospodářství

27

Obr. 3 Účetní zápis při nedostatku finančních prostředků na krytí FRIM

70

Obr. 4 Krytí celkových nákladů a výnosů provozní dotací v letech 2007 – 2011

101

14

Seznam obrázků

Seznam tabulek

15

Seznam tabulek Tab. 1 Koeficienty ekonomické náročnosti akreditovaných studijních programů

42

Tab. 2

47

Ukazatel K: Kvalitativní a výkonové ukazatele vysokých škol

Tab. 3 Výše ročního příspěvku a počet studentů v akreditovaných doktorských programech v období 2010 -2012 v tis. Kč

48

Tab. 4

62

Výpočet 30 % odpočtu a daňové úspory [Kč]

Tab. 5 Příklad zařazení dlouhodobého majetku dle výše pořizovací ceny

68

Tab. 6 Celkové výnosy z hlavní činnosti a provozní dotace v letech 2007 – 2011

76

Tab. 7 Financování veřejné vysoké školy dle ukazatelů MŠMT pro rok 2011

78

Tab. 8 Běžné a kapitálové dotace ze státního rozpočtu spojené s programy reprodukce majetku

80

Tab. 9

80

Tab. 10

Účetní zachycení dotací a příspěvků Vlastní výnosy za rok 2011

82

Tab. 11 Výnosy z hlavní činnosti z poplatků a úhrad od studentů v roce 2011

83

Tab. 12

Výše nákladů na hlavní činnost a provozní dotace

85

Tab. 13 Účetní případy spojené s pořízením DM z dotace veřejného rozpočtu

93

Tab. 14

Vrácení nevyčerpané dotace z veřejného rozpočtu

94

Tab. 15

Pořízení dlouhodobého majetku z vlastních zdrojů

94

16

Seznam tabulek

Tab. 16

Kombinovaný způsob pořízení majetku

95

Tab. 17

Ukázka rozvahy pro veřejnou vysokou školu

96

Tab. 18

Ukázka rozvahy pro podnikatelské subjekty

96

Tab. 19

Účtování dotace u podnikatele při pořízení DM

97

Tab. 20 Srovnání financování a vykazování DM u VVŠ a podnikatelských subjektů

98

Seznam použitých zkratek

Seznam použitých zkratek BÚ ČÚS DM FRIM HČ ICV NO MŠMT OP OP VK OP VaVpl PC RIV RUV VaV VH VJ VVŠ

bankovní účet, běžný účet České účetní standardy dlouhodobý majetek fond reprodukce investičního majetku hlavní činnost Institut celoživotního vzdělávání nezisková organizace, neziskové organizace Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky opravné položky operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost operační program Výzkum a vývoj pro inovace pořizovací cena Rejstřík informací o výsledcích Rejstřík výsledků tvůrčí umělecké činnosti věda a výzkum výsledek hospodaření vlastní jmění veřejná vysoká škola

17

18

Seznam použitých zkratek


19

1 Úvod, cíl práce a metodika 1.1

Úvod

Současnou společnost můžeme rozdělit na dvě skupiny a to na ziskový sektor a sektor neziskový. Do ziskového sektoru spadají všechny podnikatelské subjekty typu právnických a fyzických osob, které očekávají za svůj odvedený výkon a podstoupené riziko spojené s podnikáním zisk. Na opačné straně stojí subjekty, které nebyly zřízeny nebo založeny za účelem podnikání. Tyto neziskové subjekty nemusejí dosahovat zisku. Jejich hlavním úkolem je dosažení a splnění poslání, za kterým byly založeny. Poslání neziskové organizace vyjadřuje danou modifikaci provozu činností a musí být formulováno výstižně. Všechny činnosti spojené s dosažením cíle poslání můžeme označit u neziskových subjektů za jejich hlavní činnost. Vedle hlavní činnosti může neziskový subjekt provozovat, a ve většině případů provozuje, doplňkovou (vedlejší, hospodářskou) činnost. Hospodářskou činností se u neziskových subjektů rozumí podnikatelská činnost, která je provozována neziskovou organizací nad možnosti hlavní činnosti, pro kterou byla zřízena či založena. Doplňkovou činností si nezisková organizace zvyšuje nedostačující příjmy pro financování své hlavní činnosti. Neziskové organizace můžeme členit podle různých kritérií (zakladatele, charakteru poslání, financování, realizované činnosti), neboť svojí působností zasahují do ostatních sektorů národního hospodářství. Tímto lze říci, že neziskovým subjektům nejsou dané přesné mantinely, v kterých se mohou vyskytovat. Proto můžeme neziskové subjekty nalézt i ve veřejném sektoru. Takovýmto subjektem je i veřejná vysoká škola, na kterou je zaměřena tato diplomová práce, v které budou analyzovány příjmy veřejné vysoké školy a to s ohledem na účetní a daňové dopady. Vzdělávání můžeme považovat za pozitivní externalitu, neboť je považováno za základní faktor úspěšnosti nejen jedince, ale také celé společnosti. Vzdělaného člověka (za tohoto člověka můžeme považovat i vyučeného manuálně zručného člověka, kterému se jeho práce stala koníčkem) můžeme považovat za přínos celé společnosti, neboť prospěch plyne z jeho vyšších příspěvků v odvodových systémech (zdravotní a sociální pojištění, daň z příjmu), ale také přispívá k růstu blahobytu, zaměstnanosti, produktivity práce a růstu ekonomiky a nezatěžuje státní kasu svými sociálními nároky. Základní vzdělání je umožněno všem jednotlivcům, neboť v Listině základních práv a svobod je v článku 33 vymezeno právo na vzdělání, které je

20


dokonce povinné pro školní docházku a to v délce, kterou stanoví zákon. V České republice je povinná školní docházka stanovena ve školském zákoně na dobu devíti let. Základní vzdělání je považováno taktéž za statek veřejný, neboť je dostupné všem a neexistuje zde mezi jednotlivci rivalita v jeho spotřebě. Základní vzdělání se neplatí, vyjma soukromých základních škol. Bezplatné vzdělání je rovněž umožněno na středních a vysokých školách, opět vyjma soukromých. Dalším stupněm vzdělání je středoškolské a vysokoškolské. U těchto stupňů vzdělání již můžeme vidět nejen rivalitu mezi jedinci, ale také možnost vyloučení nějakého jedince ze spotřeby. Vyloučení z možnosti vzdělávat se na středoškolském nebo vysokoškolském stupni je např. z důvodu omezené kapacity, sociálního postavení, nedosažení na předpoklady pro studium, neúspěch u přijímacího řízení,… Vzdělávací soustava v České republice je členěna na předškolní, základní, střední vzdělání, pomaturitní odborné studium, vyšší odborné studium, bakalářské, magisterské nebo odborné studium včetně vzdělávání dospělých a zájmového vzdělávání v registrovaných školách. U neziskových subjektů v rámci poskytování služeb v oblasti vzdělávání, je potřeba rozlišovat mezi formálním a neformálním vzděláním. Formální vzdělání je provozováno v institucích a můžeme si zde představit školu. Instituce formálního vzdělávání získávají peněžní prostředky z dotací na základě normativů. Pro neformální vzdělávání můžeme použít synonymum zájmové vzdělávání. Neformální vzdělávání je prováděno např. v podnicích, nadacích, kulturních zařízeních apod. Tyto subjekty nemají ze zákona nárok na získání finančních prostředků z dotace, ale mohou požádat o dotaci na vzdělávání. Finance na podporu vzdělávání v České republice z velké části plynou ze státního rozpočtu prostřednictvím MŠMT. Základní a střední školy získávají finanční prostředky také od svých zřizovatelů, tedy obcí a krajů. MŠMT každoročně stanovuje základní principy financování škol a ostatních školských zařízení. V roce 2001 přijala vláda České republiky Bílou knihu, která je považována za první ucelenou koncepci vzdělávání v České republice. V Bílé knize jsou formulovány principy vzdělávací politiky, mezi které patří např. maximální možnost rozvoje potenciálu každého jedince. Veřejné vysoké školy, které jsou řazeny mezi neziskové organizace naplňují pouze některé charakteristiky neziskových organizací a to: institucionalizovanost, samosprávnost, dobrovolnost a neziskovost. Činnost veřejných vysokých škol je z velké části financována přímo státem. Soukromá


21

vysoká škola je povinna si zajistit finanční prostředky na vzdělávací, vědeckou, výzkumnou a ostatní činnost, jelikož příspěvek ze státního rozpočtu na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou a jinou činnost je poskytován pouze veřejným vysokým školám. V případě působení soukromé vysoké školy jako obecně prospěšné společnosti, mohou jí být poskytnuty finanční prostředky ze státního rozpočtu formou dotace na uskutečňování akreditovaných studijních programů. Soukromé vysoké škole může být poskytnuta dotace na sociální a ubytovací stipendia. Státní vysoké školy získávají finanční prostředky od svých zřizovatelů. Většina zemí v posledních desetiletích prochází reformou celého systému terciárního vzdělávání. Velký důraz je zde kladen zvláště na financování vysokých škol. Ve vyspělých zemích Evropské unie nastaly změny reformy postupným způsobem v dlouhém časovém horizontu, země střední a východní Evropy provádějí zásadní změny v této oblasti nárazově a v krátkém časovém horizontu. Rychlé změny a krátká doba na aplikaci těchto změn se odrazily nejen v nevyřešených otázkách a problémech ve financování a řízení, ale také v kvalitě vysokých škol a dostupnosti tohoto vzdělání.

1.2

Cíl práce a metodika

Cílem diplomové práce je navržení optimální struktury získávání finančních prostředků veřejnou vysokou školou. Navržená struktura financování je sestavena po analýze financování veřejné vysoké školy. Navržené varianty financování jsou popsány z účetního a daňového dopadu na hospodaření konkrétní veřejné vysoké školy. Dílčí cíl diplomové práce se zabývá problematikou zachycení a vykazování dlouhodobého majetku v účetnictví a jeho financováním u veřejné vysoké školy a podnikatelského subjektu. Před započetím psaní diplomové práce bylo nutné si vypracovat osnovu, podle které jsem postupovala. Nejdůležitější a nejobsáhlejší částí pracovní osnovy bylo nastudování odborné literatury, která se věnuje neziskovým organizacím, účetnictví, daňové problematice. Jelikož je práce zaměřena na veřejné vysoké školy, bylo nutné nastudovat i literaturu týkající se této problematiky. Stěžejním dokumentem pro veřejné vysoké školy je zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách. V kapitole Neziskové organizace je použita metoda deskripce, kde se zabývám popisem prostoru národního hospodářství, ve kterém působí neziskové organizace. Národní hospodářství můžeme rozdělit dle více kritérií. V diplomové práci jsou uvedeny dvě členění a to dle principu financování

22


a následně dle švédského ekonoma Victora A. Pestoffa. V závěru kapitoly jsou uvedeny právní předpisy, které se týkají účetnictví neziskových organizací. Pro veřejnou vysokou školu byly na základě dedukce vybrány pouze ty právní předpisy, které se jí týkají. Kapitola Veřejná vysoká škola je rozdělena na dvě části. První část je věnována vysoké škole obecně a byla zpracována na základě deskripce zákona o vysokých školách v kombinaci s literaturou o neziskových organizacích, která se problematikou veřejné vysoké školy zabývá. V podkapitole je použita také metoda komparace pro srovnání univerzitního a neuniverzitního typu vysoké školy. Druhá část kapitoly je věnována problematice veřejné vysoké školy. Zde jsou popsány orgány veřejné vysoké školy a rozdělení veřejné vysoké školy vyplývající ze zákona o vysokých školách. Hospodaření a financování veřejné vysoké školy ve svém úvodu vymezuje právní předpisy, které se danou problematikou zabývají. Úvod kapitoly je věnován rozpočtu veřejné vysoké školy, jeho příjmům a fondům, které je veřejná vysoká škola povinna vytvářet. U fondu účelových prostředků je využito informací, které byly získány na základě řízeného rozhovoru s paní Martou Holubovou, vedoucí ekonomického úseku Mendelovy univerzity v Brně. Jednotlivé fondy jsou analyzovány v souvislosti s jejich tvorbou. Kapitola obsahuje také informace o doplňkové činnosti, pomocí které může veřejná vysoká škola získat peněžní prostředky pro svou činnost. Velkou část kapitoly zaujímá financování veřejných vysokých škol, kde je popsán postup jednotlivých ukazatelů, pomocí kterých veřejné vysoké školy získávají příspěvek a dotace ze státního rozpočtu. Kapitola Účetní a daňová problematika obsahuje základní právní předpisy vztahující se k účetnictví a zdaňování veřejné vysoké školy. V úvodní části je znázorněno schéma, podle kterého můžeme dojít k výpočtu daně z příjmu právnických osob. U položek odčitatelných od základu daně je uveden příklad na 30-ti procentní odpočet a daňovou úsporu, které jsou charakteristické pro neziskové subjekty. Velikost daňové úspory může neziskový subjekt použít v dalším zdaňovacím období na financování své hlavní činnosti. Následně je zmínka o zdaňovacím období a daňovém přiznání. Dlouhodobý majetek je součástí každého subjektu, který se zabývá jakoukoli činností. Deskripce dlouhodobého majetku (kromě dlouhodobého finančního majetku, který v práci neuvažujeme) je brána jak z pohledu účetního, tak i daňového. V případě odpisování dlouhodobého majetku, který veřejná vysoká škola pořídí z dotace, je povinna vytvářet fond reprodukce investičního majetku, jehož tvorba je popsána. Zmínka je také o případu, kdy


23

účetní jednotka nemá dostatek finančních prostředků pro tvorbu FRIM. Teoretické poznatky o dlouhodobém majetku jsou popisovány následně v kapitole Vykazování dlouhodobého majetku a jsou aplikovány na konkrétních příkladech, kdy je dlouhodobý majetek pořízen z dotace, z fondu, nebo kombinovaným způsobem. V závěru kapitoly je provedena komparace veřejné vysoké školy s podnikatelským subjektem v oblasti financování a vykazování dlouhodobého majetku v účetních výkazech. Kapitola věnována Mendelově univerzitě v Brně, která tvoří praktickou část diplomové práce, byla zpracována na základě výročních zpráv zveřejňovaných univerzitou na webových stránkách. Jednotlivé druhy příjmů jsou analyzovány v závislosti na dopadu do účetnictví a s ohledem na základ daně z příjmu. V úvodu kapitoly je stručně popsána činnost Mendelovy univerzity v Brně a její poslání. Následně jsou rozebrány jednotlivé druhy příjmů dle výroční zprávy Mendelovy univerzity v Brně. V podkapitole s názvem Predikce možností financování byly zjištěny průměrné hodnoty nákladů, provozních dotací za roky 2007 – 2011 pomocí aritmetického průměru. V závěru kapitoly je namodelovaná optimální struktura získávání finančních prostředků pro Mendelovu univerzitu v Brně. V teoretické i praktické části diplomové práce byly využity poznatky z řízeného rozhovoru na ekonomickém úseku Mendelovy univerzity v Brně a z následné elektronické komunikace s tímto úsekem.

24



25

2 Neziskové organizace Součástí prostoru národního hospodářství jsou neziskové organizace. Tato kapitola se zabývá vymezením prostoru, kde bude národní hospodářství rozděleno jednak podle principu financování, ale také rozčleněno dle švédského ekonoma Victora A. Pestoffa. Neziskové organizace ve svém vymezeném prostoru vyvíjejí svoji činnost a přitom se snaží plnit svoje poslání v lidském společenství. Neziskové organizace ovšem neplní pouze svoje poslání vzhledem ke společnosti, ale danou společnost pomáhají stabilizovat, kultivovat, ale také podporují demokratické principy jejího fungování (Rektořík, 2010).

2.1

Národní hospodářství dle principu financování

Národní hospodářství můžeme rozdělit na ziskový (tržní) sektor a na neziskový (netržní) sektor. Neziskový sektor se dále rozděluje na tři části, a to na veřejný sektor, soukromý sektor a na sektor domácností. Toto rozdělení je nazýváno jako rozdělení dle principu financování a jeho grafické znázornění je uvedeno níže na obrázku 1.

Obr. 1 Národní hospodářství dle principu financování Zdroj: Rektořík, 2010

Ziskový (tržní) sektor získává finanční prostředky od subjektů ze ziskového sektoru. Konkrétně tedy prodejem statků, které vyprodukují nebo distribuují. Cena těchto statků je tržní, která vznikne na základě vztahu nabídky a poptávky po daném statku. Cílem ziskového sektoru a tedy i všech organizací, které podnikají v ziskovém sektoru, je zisk (Rektořík, 2010). Neziskový sektor je sestaven z ekonomických jednotek, pro které je charakteristické, že jsou (Hyánek a kol., 2007): • organizacemi,

26


• neziskové, v případě vzniku peněžního přebytku je tento přebytek využit na plnění účelu neziskové organizace, • institucionálně odděleny od vládních institucí • schopny se samostatně řídit a vytvářet vlastní organizační strukturu, • nepovinné. Neziskový (netržní) sektor je naopak část národního hospodářství, která pro svoji činnost získává prostředky z tzv. přerozdělovacích procesů prostřednictvím veřejných financí. Cílem neziskového sektoru není zisk v peněžním vyjádření, ale dosažení přímého užitku, který má ve většině případů podobu veřejné služby. Dosažením užitku jsou neziskové organizace charakteristické a odlišné od organizací v ziskovém sektoru (Rektořík, 2010). Mezi nestátní neziskové organizace se mohou zahrnout i družstva, jestliže jejich cílem není primárně zisk členů, ale primárním cílem je „prospěch širší komunity“ (Salamon, Anheier, 1997). Z definice neziskového sektoru se vylučují např. družstva a částečně i vzájemně prospěšné organizace. Je to z toho důvodu, že je velmi striktně uplatňováno kritérium nerozdělování zisku. Neziskový veřejný sektor, který je zkráceně nazývám veřejný sektor, je část společnosti nacházející se ve veřejném vlastnictví. Finance do tohoto sektoru plynou z veřejných financí, řízen a spravován je veřejnou správou, rozhodnutí se provádějí pomocí veřejné volby a celý sektor podléhá veřejné kontrole. Cílem je dosažení poskytnutí veřejné služby (Hamerníková, 2007). Hlavním cílem neziskového soukromého sektoru (označovaný také jako třetí sektor) je dosažení přímého užitku. Soukromý sektor získává finanční prostředky ze soukromých financí, ale příspěvek z veřejných financí se nevylučuje. Soukromé finance představují finanční prostředky soukromých fyzických a právnických osob, které se rozhodly tyto soukromé prostředky vložit do konkrétní, předem vybrané produkce nebo distribuce statků, aniž by tyto osoby očekávaly, že jim vložený vklad přinese zisk (Rektořík, 2010). Sektor domácností má v národním hospodářství významnou roli. A to jednak svým začleněním do koloběhu finančních prostředků a vstupem na trh produktů, faktorů a kapitálu. Sektor domácností má významnou roli pro formování občanské společnosti, neboť její kvalita je odrazem pro kvalitu neziskových organizací (Rektořík, 2010).


2.2

27

Národní hospodářství dle Pestoffa

Na obr. 2 je znázorněno národního hospodářství, jak ho rozdělil Victor A. Pestoff. Charakteristiku jednotlivých sektorů jsme provedli výše. V takto rozděleném národním hospodářství můžeme vidět vznik smíšených a hraničních organizací. Mezi smíšené organizace můžeme zařadit soukromou střední školu, která své poslání uskutečňuje ve veřejném sektoru, je založena na soukromém charakteru a z určité části je financována veřejnými financemi. Do hraničních organizací zařadíme např. penzijní fond, který je založen na principu obchodního zákoníku ve formě akciové společnosti, ale dostává z veřejných financí zákonem stanovené příspěvky (Rektořík, 2010). V případě, že bude na veřejných vysokých školách vybíráno školné, můžeme i v tomto případě veřejnou vysokou školu zařadit mezi smíšené organizace. Část financí bude vysoká škola získávat z veřejných financí a část od studentů ve formě školného. V současné době se veřejné vysoké školy nacházejí v neziskovém veřejném sektoru. Studentům, kteří si studium platí, ať už při překročení délky studia nebo z jiného důvodu, může připadat již nyní, že veřejná vysoká škola spadá mezi smíšené organizace.

Obr. 2 Pestoffovo zobrazení národního hospodářství Zdroj: upraveno dle Pestoff, 1995

Vzniklé dílčí plochy jednotlivých sektorů jsou pouze orientační. Pro zobrazení skutečných velikostí ploch sektorů by bylo potřeba mít výborně dostupné

28


statistické údaje, které by zaznamenávaly např. údaje zachycující podíl jednotlivých sektorů na velikosti HDP, celkový počet zaměstnanců v daném sektoru,…

2.3

Členění neziskových organizací

Legislativa České republiky v žádném právním předpise nedefinuje neziskovou organizaci. Proto se můžeme setkat s různým členěním neziskových organizací. Zákon o daních z příjmů v § 18 vymezuje neziskové organizace v odst. 3, kde se zmiňuje o poplatnících, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání. V odst. 7 § 18 zákona o daních z příjmů jsou vyjmenovány poplatníci. Výčet není kompletní, neboť je zde uvedeno, že se jedná zejména o: • zájmová sdružení právnických osob s právní subjektivitou, • občanská sdružení včetně odborových organizací, • politické strany a politická hnutí, • registrované církve a náboženské společnosti, • nadace a nadační fondy, • obecně prospěšné společnosti, • veřejné vysoké školy, • veřejné výzkumné instituce, • školské právnické osoby, • obce, • organizační složky státu, • kraje, • příspěvkové organizace, • státní fondy. Neziskové organizace se vyznačují svým posláním a cílem, pro který jsou založeny. Výše uvedený výčet slouží spíše pro daňové účely než pro pochopení poslání a cíle. Neziskové organizace můžeme rozdělit do více skupin podle kritéria (Rektořík, 2010): • zakladatele, • globálního charakteru poslání, • právně organizační normy,


29

• způsobu financování, • charakteristiky realizovaných činností. Podle kritéria financování, na které je zaměřena tato diplomová práce, rozdělujeme neziskové organizace na organizace financované (Rektořík, 2010): • plně z veřejných rozpočtů, • zčásti z veřejných rozpočtů, kdy na příspěvek vzniká neziskové organizaci nárok ze zákona, • z různých zdrojů (sbírky, dary, granty, vlastní činnost, sponzoring), • z velké části z výsledků realizace svého poslání.

2.4

Neziskové organizace a účetnictví

Účetnictví účetních jednotek, mezi které můžeme zařadit územní samosprávné celky, příspěvkové organizace, státní fondy, organizační složky státu a účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, je upraveno následujícími předpisy (Merlíčková Růžičková, 2011): • zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, • vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, • vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu, ve znění pozdějších předpisů, • České účetní standardy pro územní samosprávné celky, příspěvkové organizace, státní fondy a organizační složky státu č. 701 – 707 a České účetní standardy pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání č. 401 – 414, • vyhláška č. 507/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví. Vyhláška 507/2002 Sb. byla zrušena. Ovšem subjekty vyjmenované v § 38a zákona o účetnictví se mohou i nadále touto vyhláškou řídit. Jedná

30


se o subjekty, u kterých jejich celkové příjmy za poslední uzavřené období nepřesáhnou částku 3 000 000,- Kč. I nadále je jim umožněno vést jednoduché účetnictví. Jsou to zejména: • občanská sdružení, jejich organizační jednotky, které mají právní subjektivitu, • církve a náboženské společnosti nebo církevní instituce, které jsou církevní právnickou osobou, • honební společenstva. V této práci budeme nadále používat pouze vybrané právní rámce, které se vztahují k veřejné vysoké škole. Bude se jednat o: • Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, • Vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. • České účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle Vyhlášky č. 504/2002 Sb., č. 401 – 414.


31

3 Veřejná vysoká škola Nejprve si řekneme obecně něco o vysokých školách a následně bude rozebírána problematika pouze veřejné vysoké školy.

3.1

Vysoká škola

Vysoké školy jsou považovány dle zákona o vysokých školách za nejvyšší stupeň vzdělávací soustavy a to nejen v České republice. Vysoká škola je považována také za vrchol centra vzdělání, nezávislého poznání, ale také tvůrčí činnosti. Svoji klíčovou úlohu má vysoká škola také v rozvoji společnosti a to jak z pohledu vědeckého, kulturního, sociálního, tak i ekonomického. Na vysokých školách jsou uskutečňovány nejen akreditované studijní programy, ale také programy celoživotního vzdělávání. Rozlišujeme tři typy studijních programů, které jsou určeny typem akreditovaných studijních programů, a to: bakalářský, magisterský a doktorský, jak je uvedeno v zákoně o vysokých školách. Zákon o vysokých školách uvádí v § 2, že vysoká škola je vždy založena jako právnická osoba. Můžeme rozlišovat vysokou školu univerzitního (univerzita) nebo neuniverzitního (vysoká škola) typu. Univerzita nabízí veřejnosti magisterské nebo doktorské studijní programy. Vyučuje se ovšem i v bakalářských studijních programech, které jsou stupínkem pro navazující ať už magisterské nebo doktorské studijní programy. Univerzita na své půdě v souvislosti se studijními programy uskutečňuje vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost. Vysoká škola neuniverzitní uskutečňuje v převážné míře pouze bakalářské studijní programy, v rámci nichž také uskutečňuje výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo jinou další tvůrčí činnost. Velmi viditelný rozdíl mezi univerzitní a neuniverzitní vysokou školou můžeme vidět v názvu. Pro ilustraci si můžeme uvést jako univerzitní typ vysoké školy Mendelovu univerzitu v Brně, Masarykovu univerzitu v Brně, Univerzitu Pardubice. Mezi neuniverzitní školy můžeme zařadit např. Vysokou školu polytechnickou Jihlava, Akademii výtvarných umění v Praze, Vysokou školu technickou a ekonomickou v Českých Budějovicích. Rozdíl můžeme ovšem spatřit ve veřejnosti oku neviditelném detailu, kterým je, že univerzitní typ vysoké školy se člení na fakulty. Jako příklad si opět uveďme Mendelovu univerzitu v Brně, která se skládá z těchto fakult (Mendelova univerzita v Brně, 2012):

32


• Agronomická fakulta, • Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií, • Lesnická a dřevařská fakulta, • Provozně ekonomická fakulta, • Zahradnická fakulta Zákon č. 111/1998 Sb. nařizuje všem vysokým školám uvádět ve statutu vysoké školy typ vysoké školy, který musí být v souladu se stanoviskem Akreditační komise. V České republice rozdělujeme vysoké školy do třech oblastí: veřejná vysoká škola, soukromá vysoká škola, státní vysoká škola. Státní vysoké školy jsou v České republice pouze dvě a to je vojenská a policejní. Státní vysoké školy jsou zakomponovány do rozpočtu příslušného ministerstva. Policejní akademie České republiky v Praze je součástí rozpočtu Ministerstva vnitra, Univerzita obrany v Brně je zase součástí rozpočtu ministerstva obrany. Vysoké škole je dle výše zmíněného zákona č. 111/1998 Sb. dovoleno spolupracovat s jinou právnickou osobou, která se podílí na vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti. Vysoká škola je oprávněna přiznávat akademické tituly, konat habilitační řízení, konat řízení ke jmenování profesorem, používat akademické insignie a konat akademické obřady. Akademická obec vysoké školy je tvořena akademickými pracovníky a studenty dané vysoké školy. Celé akademické obci jsou dle zákona o vysokých školách poskytována akademická práva a akademické svobody: • svoboda vědy, výzkumu a umělecké tvorby a zveřejňování jejich výsledků, • svoboda výuky spočívající především v její otevřenosti různým vědeckým názorům, vědeckým a výzkumným metodám a uměleckým směrům, • právo učit se zahrnující svobodnou volbu zaměřením studia v rámci studijních programů a svobodu vyjadřovat vlastní názory ve výuce, • právo členů akademické obce volit zastupitelské akademické orgány, • právo používat akademické insignie a konat akademické obřady. Typy vysokoškolské vzdělávací činnosti jsou určeny typem akreditovaných studijních programů (Takáčová, 2007): • bakalářský stupeň, • magisterský stupeň,


33

• doktorský stupeň. Zákon o vysokých školách rozděluje vysoké školy na tři kategorie podle vlastníka dané vysoké školy. Na základě tohoto kritéria rozdělujeme vysoké školy na (Jurčík, 2006): • veřejné vysoké školy, • soukromé vysoké školy, • státní vysoké školy. Veřejné vysoké školy se zřizují a zrušují zákonem jak již bylo uvedeno výše. Soukromá vysoká škola vzniká na základě státního souhlasu, který uděluje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (Rektořík, 2010).

3.2


Veřejné vysoké škole je věnována část zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, konkrétně se jí věnuje § 5 - § 38. V úvodních paragrafem se uvádí zřízení a zrušení veřejné vysoké školy, což je vždy zákonem. Zákon také umožňuje sloučení nebo splynutí vysokých škol. Sloučit nebo splynout může ovšem veřejná vysoká škola opět jen s veřejnou vysokou školou. V případě rozdělení vzniknou opět dvě nebo více veřejných vysokých škol. Při rozdělení veřejné vysoké školy je zákonem stanoveno, který majetek a které závazky přechází na kterou právnickou osobu, která umožní dokončit vzdělání studentům zrušené veřejné vysoké školy. Všechny změny (sloučení, splynutí nebo rozdělení) je možno provést opět pouze jen zákonem. Veřejné vysoké škole patří samosprávná působnost zejména ve (Takáčová, 2007): • vnitřní organizaci, • určení počtu přijímaných uchazečů o studium a určení podmínek pro studium, rozhodování v přijímacím řízení, • rozhodování o právech a povinnostech studentů, • zaměření a organizaci vědecké, výzkumné, vývojové a další tvůrčí činnosti, • pracovněprávních vztazích a v určení počtu akademických pracovníků a ostatních zaměstnanců, • habilitačním řízení a v řízení ke jmenování profesorem, • spolupráci s jinými vysokými a v zahraničních stycích.

školami

a

právnickými

osobami

34


Zákon o vysokých školách vyjmenovává ještě další samosprávné působnosti, mezi které patří i ustavování samosprávných akademických orgánů vysoké školy, tvorba a uskutečňování studijních programů, organizace studia, hospodaření vysoké školy a nakládání s majetkem, stanovení výše poplatků spojených se studiem. Organizaci a činnost veřejné vysoké školy, taktéž také postavení členů akademické obce je upraveno vnitřními předpisy každé vysoké školy, což určuje školám zákon č. 111/1998 Sb. v § 6 odst. 2. Do činnosti veřejné vysoké školy mohou zasahovat státní orgány pouze na základě a v mezích zákona o vysokých školách. V § 7 zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách jsou vyjmenovány orgány veřejné vysoké školy. Do samosprávných orgánů veřejné vysoké školy můžeme zařadit: • akademický senát – je složen nejméně z 11 členů, kdy alespoň 1/3 tvoří studenti. Členové jsou do akademického senátu zvoleni tajnou volbou, kdy se voleb musí zúčastnit nejméně 15% členů akademické obce. Členem nesmí být rektor, prorektor, děkan a proděkan, jelikož členství je neslučitelné s funkcí. Mezi hlavní činnosti akademického senátu patří schvalování vnitřních předpisů vysoké školy, schvalování rozpočtu vysoké školy, kontrola využívání finančních prostředků, schvalování výroční zprávy o činnosti a o hospodaření, schvalování dlouhodobých záměrů. • Rektora – stojí v čele veřejné vysoké školy. Rektor je jmenován prezidentem republiky na návrh akademického senátu veřejné vysoké školy. Uplatňuje kompetentce ve všech oblastech, které nesvěřil zákon o vysokých školách jinému orgánu. Rektor je do své funkce jmenován na 3 roky. Vykonávat funkci rektora může stejná osoba maximálně dvě funkční období po sobě. Rektor je předsedou vědecké rady. • Vědeckou radu nebo uměleckou radu nebo na neuniverzitní vysoké škole akademickou radu – členy vědecké rady jmenuje a odvolává rektor, jelikož to jsou významní představitelé oborů, v nichž vysoká škola uskutečňuje svoji činnost. Jednu třetinu vědecké rady tvoří osoby, které nejsou členy akademické obce dané vysoké školy. Do činnosti vědecké rady spadá hlavně projednávání dlouhodobého záměru veřejné vysoké školy, projednávání otázek předložené rektorem a působnost v řízení ke jmenování profesorem a v habilitačním řízení. • Disciplinární komisi – členy jmenuje rektor z řady členů akademické obce. Jednu polovinu jmenovaných členů tvoří studenti. Členství v disciplinární


35

komisi je nejvýše dvouleté. Hlavní činností je projednávání přestupků studentů veřejné vysoké školy, jestliže nejsou zapsáni na žádné z fakult dané veřejné vysoké školy. Návrh na rozhodnutí je předáván rektorovi, který v dané věci rozhodne. Jestliže jsou všichni studenti zapsáni na fakultách veřejné vysoké školy, disciplinární komise se nezřizuje. Mezi další orgány veřejné vysoké dle výše uvedeného § 7 zákona o VŠ patří: • Správní rada veřejné vysoké školy – je složena minimálně z 9 členů. Počet členů může být i vyšší, ovšem dělitelný 3. Členem správní rady se nemůže stát zaměstnanec dané veřejné vysoké školy. Ve správní radě najdeme zástupce z veřejného života, územní samosprávy a státní správy. Členové jsou do své funkce jmenováni ministrem na dobu 6-ti let po předchozím projednání s rektorem veřejné vysoké školy. Jedna třetina členů ukončí své období po 2 letech ve funkci a druhá třetina ukončí své funkční období po 4 letech ve funkci (dáno losem po jmenování členů). Správní rada vydává písemný souhlas k nabytí nebo převodu nemovitých věcí, k vyšším částkám u movitých věcí. Své vyjádření podává zejména k dlouhodobému záměru veřejné vysoké školy, k rozpočtu vysoké školy, k výroční zprávě o činnosti a o hospodaření vysoké školy. Správní rada rovněž dbá na řádné hospodaření s majetkem vysoké školy, dohlíží na dodržení účelu, za kterým byla vysoká škola zřízena • Kvestor – řídí hospodaření a vnitřní správu veřejné vysoké školy, vystupuje jménem vysoké školy v takovém rozsahu, který mu stanovil rektor. Kvestor je jmenován a odvoláván z funkce rektorem veřejné vysoké školy. Veřejná vysoká škola může být dle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách rozdělena na: • fakulty, • vysokoškolské ústavy, • jiná pracoviště pro vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo jinou další tvůrčí činnost, • účelová zařízení pro kulturní a sportovní činnost, pro ubytování a stravování zejména členů akademické obce nebo k zajišťování provozu školy. Výše uvedené „části“ veřejné vysoké školy si stanoví samostatně vnitřní předpisy, které ovšem musí být v souladu s předpisy veřejné vysoké školy.

36



37

4 Hospodaření a financování veřejné vysoké školy Hospodaření a financování veřejné vysoké školy je upraveno v § 18 - § 20 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách. Další právní úprava v oblasti financování je: • zákon č. 320/2001 SB., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů, • prováděcí vyhlášky Ministerstva financí České republiky, • podmínky, za kterých jsou poskytovány účelově určené prostředky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky.

4.1

Rozpočet veřejné vysoké školy

Veřejná vysoká škola každoročně sestavuje rozpočet na daný kalendářní rok, u kterého je podmínkou, že musí být vyrovnaný (Merlíčková Růžičková, 2011). Podle sestaveného rozpočtu veřejná vysoká škola hospodaří po celý rok. Dle zákona o vysokých školách se po skončení kalendářního roku provede vyúčtování výsledků hospodaření a tento výsledek se předloží na MŠMT v termínech, které jsou určeny pro zúčtování finančních vztahů se stáním rozpočtem. Do položek příjmů rozpočtu veřejné vysoké školy jsou zařazeny položky (Jurčík, 2006): • příspěvek ze státního rozpočtu na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost, • dotace ze státního rozpočtu, • poplatky spojené se studiem, • výnosy z vlastního majetku, • jiné příjmy ze státního rozpočtu, ze státních fondů, z Národního fondu a z rozpočtů obcí a krajů, • výnosy z doplňkové činnosti, • příjmy z darů a dědictví. Zákon o vysokých školách dále v § 18 odst. 3 uvádí nárok veřejné vysoké školy na dotaci, která se vztahuje na akreditované studijní programy a programy

38


celoživotního vzdělávání. S těmito programy je spojena také vědecká, výzkumná, umělecká nebo další tvůrčí činnost a také na rozvoj vysoké školy. Veřejné vysoké škole může být poskytnuta dotace na ubytování a stravování studentů. Odstavec 4 daného zákona o vysokých školách určuje blíže výši dotace. Pro výši dotace je rozhodný dlouhodobý záměr veřejné vysoké školy. Dalším důležitým podkladem pro výši dotace je dlouhodobý záměr MŠMT, typ a finanční náročnost akreditovaných studijních programů, počet studentů, ale také dosažené výsledky ve vzdělávací a jiné činnosti. Veřejné vysoké škole vzniká nárok na příspěvek ze státní rozpočtu na uskutečňování akreditovaných studijních programů a programů celoživotního vzdělávání a s tím spojenou vědeckou, výzkumnou nebo další činnost. Výše příspěvku se odvíjí od typu a finanční náročnosti akreditovaných studijních programů a celoživotního vzdělávání, vědecké, výzkumné a další činnosti. Výše příspěvku je stanovena podle typu a náročnosti studia, dlouhodobého záměru školy a dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké a jiné činnosti v kompetenci vysokých škol dle vypracovaného návrhu MŠMT, které daný návrh každoročně aktualizuje. Veřejná vysoká škola získává zálohu na příspěvek ze státního rozpočtu. Výše příspěvku je stanovená na základě rozhodných údajů podle stavu k 31. 10. předchozího kalendářního roku (Jurčík, Mervartová, 2006). Příjmy v rozpočtu veřejné vysoké školy mohou být rozšířeny ještě o další příspěvky jak ze státního rozpočtu, tak i ze státních fondů, Národního fondu či z rozpočtů územních samosprávných celků. Veřejná vysoká škole je povinna vytvářet také fondy (Merlíčková Růžičková, 2011): • rezervní fond, který je určený zejména na krytí ztrát v následujících účetních obdobích, • fond reprodukce investičního majetku (označovaný také jako FRIM), • stipendijní fond, • fond odměn, • fond účelově určených prostředků, • fond sociální, • fond provozních prostředků. Každý z výše vyjmenovaných fondů má odlišný režim tvorby. Fond rezervní a fond odměn jsou vytvářeny ze zisku. Fond rezervní a fond provozních prostředků se tvoří také ze zůstatku příspěvku na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou a vývojovou činnost a to vždy ke konci roku. Fond sociální, fond


39

účelově určených prostředků a fond provozních prostředků jsou tvořeny na vrub nákladů, které spadají do nákladů daňově uznatelných. Tato možnost daňově uznatelných nákladů je teprve od roku 2006 na základě novely zákona o daních z příjmů č. 552/2005 Sb.. Před touto novelou se tyto fondy tvořily přídělem ze zisku po zdanění. Fond reprodukce investičního majetku je tvořen z účetních odpisů hmotného a nehmotného majetku. Do stipendijního fondu jsou převáděny poplatky za studium. V případě tvorby všech fondů ze zisku je uvažován zisk po zdanění. Do fondů se může přerozdělovat zisk po zdanění až v případě, že byla uhrazena ztráta z předešlých účetních období (Merlíčková Růžičková, 2011). Finanční prostředky uváděné v rozpočtu musí použít veřejná vysoká škola pouze na financování činnosti, na kterou byla zřízena. Prostředky v rozpočtu může veřejná vysoká škola použít také na doplňkovou činnost, která je specifikována v § 20 odst. 2 zákona o vysokých školách. Veřejná vysoká škola vykonává v doplňkové činnosti činnost navazující na její vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost nebo činnost sloužící k účinnějšímu využití lidských zdrojů a majetku. Doplňková činnost je prováděna veřejnou vysokou školou za úplatu. Doplňková činnost nesmí ohrozit kvalitu, rozsah a dostupnost činností, ke kterým byla veřejná vysoká škola zřízena. Jestliže vysoká veřejná škola vykonává doplňkovou činnost, musí k této činnosti vést samostatnou účetní evidenci. Příjmy z doplňkové činnosti lze použít jak pro financování hlavní činnosti, tak i pro doplňkovou činnost (Takáčová, 2007). Zvláštnost v tvorbě fondů můžeme spatřit u fondu účelových prostředků1. V tomto fondu se shromažďují účelově určené dary. Z těchto darů jsou vyloučeny dary na pořízení dlouhodobého majetku, dary na technické zhodnocení majetku, účelově určené peněžní prostředky ze zahraničí, účelové prostředky čerpané z veřejných rozpočtů, prostředky určené na podporu výzkumu a vývoje, jestliže je veřejná vysoká škola nepoužije v příslušném roce, ve kterém jsou zahrnuty v rozpočtu daného roku (Merlíčková Růžičková, 2011). Sociální fond (u ziskových subjektů označován jako fond kulturních a sociálních potřeb) je tvořen základním přídělem do nákladů dané veřejné vysoké školy. Výše přídělu je limitována do výše 1 % z celoročního objemu části

Veřejná vysoká škola může se souhlasem poskytovatele dotace převést maximálně 5 % z objemu dotace do fondu účelových prostředků, jestliže ví, že celou výši dotace nevyčerpá v daném roce. Převod se nesmí provést z dotace, která je poskytnuta z končícího projektu, nebo jestliže s převodem poskytovatel dotace nesouhlasí. Převod nese účetní zápis náklad dotace/fond. Tato informace byla získána z rozhovoru na ekonomickém úseku. 1

40


nákladů veřejné vysoké školy. Do objemu nákladů se započítávají mzdy, náhrady mzdy a odměn za pracovní pohotovost. Mezi další zdroje fondu patří náhrady škod a pojistná plnění od pojišťoven vztahující se k majetku pořízeného z fondu, peněžní a jiné dary do fondu od jiných právnických a fyzických osob. Prostředky fondu musí organizace uložit na samostatný účet u banky. Tvorba fondu probíhá formou záloh, kdy záloha musí být na daný účet odeslána do konce následujícího měsíce po měsíci, kdy k tvorbě fondu došlo. Ke konci roku organizace zúčtuje zálohy a porovná je s výší, která by měla být vytvořena. V případě zjištění, že organizace nemá dostatek finančních prostředků na tvorbu fondu, neprovede organizace zúčtování záloh a nebude o nich ani účtovat. V tomto případě se nejedná o porušení rozpočtové kázně, i když na druhé straně se může jednat o porušení vyhlášky a v některých případech i o porušení kolektivní smlouvy (Krbečková, Plesníková, 2011).

4.2

Majetek veřejné vysoké školy

Veřejná vysoká škola vlastní dle § 19 zákona č. 111/1998 Sb. majetek, který potřebuje k činnostem, pro které byla zřízena. Mezi majetek vysoké veřejné školy můžeme zařadit věci, nemovitosti, práva a jiné majetkové hodnoty. Rektor veřejné vysoké školy rozhoduje o způsobu nakládání s majetkem. Disponovat s majetkem veřejné vysoké školy mohou také orgány veřejné vysoké školy, jestliže je disponibilita umožněna ve statutu veřejné vysoké školy. Veřejná vysoká škola může do svého majetku zařadit i cenné papíry. Tento druh majetku je omezen tím, že se může jednat pouze o vydané státní cenné papíry nebo cenné papíry, za které se stát zaručil splacením. Veřejná vysoká škola může také do svého portfolia přijmout cenné papíry obchodní společnosti, do které vložila majetek (Jurčík, Mervartová, 2006).

4.3

Hospodaření veřejné vysoké školy

Povinnost veřejné vysoké školy užívat majetek k plnění úkolů ve vzdělávací a jiné činnosti vyplývá ze zákona o vysokých školách. Majetek může být užíván i k doplňkové činnosti, jak již bylo uvedeno výše (Jurčík, Mervartová, 2006). V § 20 odst. 3 je stanoven zákaz veřejné vysoké škole k převzetí ručení za peněžitý dluh jiné osoby a ke zřízení zástavního práva k nemovitostem. Odst. 4 § 20 striktně vytýká, že by stát ručil za závazky veřejné vysoké školy. Plné ručení za závazky celým svým majetkem je dle obchodního zákoníku u společníka ve veřejné obchodní společnosti a komplementáře v komanditní společnosti. A tím pádem se nemůže veřejná vysoká škola stát společníkem


41

v těchto obchodních společnostech. Zákon o vysokých školách uvádí ještě i družstvo. Ze zákona o vysokých školách tedy plyne, že veřejná vysoká škola může do některých obchodních společností vkládat obchodní podíl. Podmínkou tu ovšem je, že podíl nesmí být složen z majetku, který byl na veřejnou vysokou školu převeden z majetku státu. Podobný režim platí i pro dotace ze státního rozpočtu (Merlíčková Růžičková, 2011).

4.4

Financování veřejných vysokých škol

V předchozí podkapitole byly vyjmenovány příjmy veřejné vysoké školy. Následující text se bude věnovat některým druhům příjmů podrobněji. Obecně lze říci, že systém financování veřejných vysokých škol je založen na počtu studentů v akreditovaných studijních programech. Těmto programům je přiřazen koeficient ekonomické náročnosti. Přehled některých programů a jejich koeficientů je uveden níže v tabulce 1. Počet studentů v akreditovaných studijních programech je přepočten na přepočtený počet studentů a tento přepočtený počet je následně násoben koeficientem ekonomické náročnosti a základním normativem. Pravidla po poskytování příspěvku a dotací upřesňují jeho výpočet dle následujícího vzorce: PPS = (zvláštní ⋅ 0) + (přijat ⋅ 1) + (ostatní ⋅ 1) + (půlroční ⋅ 0,5) kde platí: PPS = přepočtený počet studentů. Zvláštní studenti se ve výpočtu neuvažují a to z toho důvodu, že se jedná o studenta, který studuje v akreditovaném bakalářském nebo magisterském studijním programu déle než je standardní doba studia. Za standardní dobu studia je považována doba studia plus 1 rok navíc. U bakalářského stupně studia se tedy jedná o délku 3 + 1 rok, u navazujícího magisterského stupně studia 2 + 1 rok, u magisterského stupně studia 5 + 1 rok. Základní normativ na jednoho studenta pro rok 2011 byl stanoven ve výši 26 428 Kč. Odhadovaná výše základního normativu na rok 2012 je ve výši 24 437 Kč na studenta.

42


Tab. 1

Koeficienty ekonomické náročnosti akreditovaných studijních programů

Koeficient 1,00

1,20

1,65 2,25 2,80 3,50 5,90

Akreditovaný studijní program lékařská etika, dějiny lékařství, psychologie, filozofie, logika, humanitní vědy, politologie, historické vědy, sociální politika a sociální práce, pedagogika, právo a právní věda, ekonomické teorie, teologie, hospodářská politika a správa, … filologie, čeština v komunikaci neslyšících, překladatelství a tlumočnictví, anglistika – amerikanistika, učitelství pro střední školy, média a komunikační studia, specializace v pedagogice, učitelství pro základní školy, regionální rozvoj,… ošetřovatelství, ekologie a ochrana prostředí, antropologie, environmentální studia, demografie, geografie, informatika, tělesná výchova a sport, inženýrská informatika, … specializace ve zdravotnictví, imunologie, farmacie, geologie, matematika, biomechanika, zemědělská specializace, … všeobecné lékařství, biochemie a patobiochemie, klinická a toxikologická analýza, speciální chemicko-biologické obory, fyzika, technologie odpadů, chemie a technologie potravin, … zubní lékařství, veterinární lékařství, veterinární hygiena a ekologie, výtvarná umění, design,… hudební umění, taneční umění, dramatická umění, filmové, televizní a fotografické umění a nová média, výtvarná umění, Visual Arts,…

Zdroj: Studijní programy a jejich koeficienty ekonomické náročnosti, 2012, vlastní zpracování

4.4.1

Příspěvky a dotace ze státního rozpočtu

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky každý rok vyhlašuje „Pravidla pro poskytování příspěvku a dotací veřejným vysokým školám“. V těchto pravidlech je stanoven postup zabezpečení financování veřejných vysokých škol dle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve formě transferů finančních prostředků ze státního rozpočtu ve prospěch veřejných vysokých škol. Pravidla pro poskytování příspěvku se nevztahují na příspěvek ze státního rozpočtu na financování programů, účast státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku, dotace na výzkum, experimentální vývoj a inovace a na dotace spolufinancované ze strukturálních fondů Evropské unie.


43

Ze státního rozpočtu jsou veřejným vysokým školám poskytovány finanční příspěvky prostřednictvím MŠMT ve formě příspěvku na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost. Forma příspěvku může být i jako dotace na rozvoj vysoké školy nebo na ubytování a stravování studentů. V Pravidlech pro poskytování příspěvku a dotací jsou zakotveny ukazatelé, od kterých se odvíjí výše příspěvku. Jedná se o: • typ a finanční náročnost akreditovaných studijních programů a programů celoživotního vzdělávání, • počet studentů a dosažené výsledky ve vzdělávací a jiné činnosti a její náročnost, • dlouhodobý záměr vzdělávací a jiné činnosti pro oblast vysokých škol, který je vypracován ministerstvem, • dlouhodobý záměr vzdělávací a jiné činnosti vysokých škol. Dlouhodobý záměr MŠMT a vysoké školy musí být každoročně aktualizován. Výše dotace se neodvíjí pouze od dlouhodobého záměru MŠMT, ale také od dlouhodobého záměru vysokých škol. Vysoká škola má dle zákona o vysokých školách na příspěvek a dotaci nárok. Pravidla stanovují vysoké škole, že si musí podat žádost o příspěvek a dotaci na ministerstvo na následující kalendářní rok od 1. 11. do 30.11. V žádosti o dotaci musí být vyčíslena výše dotace a její odůvodnění. Po přezkoumání žádosti ministerstvem, vydá ministerstvo Rozhodnutí, ve kterém je vymezen účel, na který jsou příspěvek a dotace poskytovány. V případě jakékoliv změny v použití příspěvku na stanovený účel, je vysoká škola povinna informovat ministerstvo o změně. Ministerstvo je oprávněno kontrolovat hospodaření vysoké školy, které poskytlo příspěvek a dotaci, dle § 39 odst. 2 rozpočtových pravidlech, ale také dle zákona č. 320/2001 Sb. o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Kontrola se vztahuje hlavně na správné zúčtování a vypořádání dotací a příspěvku se státním rozpočtem za příslušný rok. Ministerstvo na základě prozkoumání výročních zpráv o hospodaření vysoké školy vyhodnotí využití příspěvku a dotací ve výroční zprávě o stavu vysokého školství. Příspěvky a dotace, které jsou rozdělovány veřejným vysokým školám, uvedené v dokumentu Zásady a pravidla financování veřejných vysokých škol pro rok 2012, jsou rozděleny do čtyř okruhů. Jednotlivé okruhy obsahují ukazatele, které si níže vysvětlíme dle těchto Zásad a které jsou ovlivňovány

44


různými vahami a koeficienty. Za rok 2011 je procentuální vyjádření jednotlivých okruhů následující: • normativní část cca 80 %, • sociální záležitosti studentů cca 10 %, • rozvoj vysokých škol cca 8 %, • mezinárodní spolupráce a ostatní cca 2 %. Normativní část rozpočtu Normativní část je stanovena ze dvou ukazatelů označovaných jako ukazatel A a ukazatel K. Ukazatel A tvoří 80 % z normativní části rozpočtu a jedná se o počet studií modifikovaného ukazateli kvality a výkonu násobeného koeficientem ekonomické náročnosti. Zbylých 20 % normativní části tvoří ukazatel K jako ukazatel kvality a výkonu. V ukazateli A je stanovený limit počtu studií. Postup výpočtu je ovlivněn také ukazateli kvality a výkonu. Orientace je zejména na oblast vědeckého výkonu vysokých škol, kvality studijních programů a uplatnění absolventů a mezinárodní mobility a internacionalizace. Vypočteným limitem je stanový nejvyšší možný počet studií započtených do financování. Na rok 2012 bylo stanoveno celkem pět limitů. Tento limit byl stanoven i v předcházejícím roce 2011 a stejný počet se očekává i do následujících let. Jedná se o tyto limity: 1.

počet studií v prvním roce bakalářských studijních programů,

2.

počet studií v prvním roce dlouhých magisterských studijních programů,

3.

počet studií programů,

4.

počet studií v prvním roce doktorských studijních programů,

5.

souhrnný počet studií ve všech ostatních letech studia.

v prvním

roce

navazujících

magisterských

studijních

Uveďme si na ukázku výpočet limitu počtu studií v prvním roce navazujících magisterských studijních programů. Vstupními údaji je odhadovaný počet absolventů bakalářských studijních programů za předchozí rok v období od 1. listopadu 2010 do 30. října 2011. Dalším údajem je průměrný koeficient prostupnosti z kategorie absolventů bakalářských studijních programů do prvních ročníků navazujících magisterských studijních programů. Tyto údaje se počítají pro každou vysokou školu zvlášť. N1L 2012 = B A2011 ⋅ k BAdoN 1


45

kde platí: N1L 2012 = limit počtu studií v prvním roce navazujících magisterských studijních programů B A 2011 = odhadovaný počet absolventů bakalářských studijních programů k BAdoN 1 = průměrný koeficient prostupnosti z bakalářských studijních programů do prvních ročníků navazujících magisterských studijních programů V následujícím kroku se vypočtený ukazatel N1L2012 zkrátí o 10 % z důvodu změny výpočtu základny oproti předchozím obdobím. Krácení je také z důvodu priority snižovat počty studentů. Celkový počet limitovaných studií v kategorii N1L2012 bude součtem tří údajů pro každou veřejnou vysokou školu: • 90 % z vypočteného N1L2012 vypočtených pro každou veřejnou vysokou školu, • 10 % počtu studií dle jejich podílu na ukazatelích kvality a výkonu magisterských studijních programů, • u škol, kde součet obou položek přesáhne limit počtu studentů pro rok 2011, bude toto zvýšení počtu studentů zahrnutých do limitu kráceno na polovinu tohoto rozdílu. Výše příspěvku je také závislá na počtu zapsaných studentů, který se liší od stanoveného limitu. Pro vysokou školu bude výhodnější zapsat v prvním roce studia méně žáků než je stanovený limit, neboť v tomto případě dostane zaplacený limit celý, a to v případě, že počet nově zapsaných studentů neklesne o více než 10 %. Vysoká škola tedy získá peněžní prostředky na více studentů, než bude reálně mít. V dalších letech se už ovšem bude vycházet ze skutečného stavu počtu studentů. V případě přijmutí studentů nad stanovený limit, dostane vysoká škola zaplacený pouze stanovený limit studentů. Ukazatel K se orientuje výhradně na bonifikaci vysokých škol dle kvality a výkonu. Vysoká škola tedy může získat nad rámec finančních prostředků získaných dle počtu studentů také finanční prostředky za kvalitu a výkon. Ukazatel K je novinkou v normativní části rozpočtu a proto zaujímá pouze 20 % dané části. Hodnota tohoto ukazatele může velmi negativně ovlivnit rozpočet vysoké školy, proto je v Zásadách stanoveno, že vlivem změn v metodice výpočtu z roku na rok nedojde k poklesu rozpočtu jednotlivých vysokých škol o více než 5 %. Rozdíl oproti ukazateli A je v tom, že ukazatel K se nepočítá zvlášť pro bakalářský, magisterský nebo doktorský typ studia, ale počítá

46


se z údajů za všechny studia dohromady. Ukazatel K se skládá z osmi ukazatelů kvality a výkonu vysokých škol. Do těchto ukazatelů patří: • počet bodů za výsledky vysoké školy v oblasti výzkumu a vývoje, • účelové neinvestiční prostředky na výzkum, • vlastní příjmy, • vážený počet profesorů a docentů, • zaměstnanost absolventů, • počet studentů s cizím státním občanstvím, • počet studentů s cizím státním občanstvím, kteří si plně hradí své studium z vlastních prostředků, tzv. samoplátci, • vážený průměr pobytu studentů vyjíždějících a vážený průměr pobytu studentů přijíždějících. V každém výše uvedeném ukazateli pro výpočet ukazatele K jsou vyčísleny výsledky jednotlivých vysokých škol a vyjádřeny jako podíl na celkovém výsledku všech škol v daném ukazateli. Každý ukazatel má stanovenou svoji váhu ve výpočtu, přičemž součet všech vah ukazatelů je 100 %. Výsledky vysokých škol v rámci každého ukazatele jsou váženy vahou ukazatele a následně sečteny. Výše finančních prostředků, které náleží každé škole je součinem procentuálního výsledku a částky, která je v daném roce alokována v ukazateli K.

Hospodaření a financování veřejné vysoké školy Tab. 2

47

Ukazatel K: Kvalitativní a výkonové ukazatele vysokých škol

Ukazatel K Celkem Vědecký (umělecký) výkon vysoké školy 1. Započítané body RIV Započítané body RUV 2. Účelové neinvestiční prostředky na výzkum 3. Vlastní příjmy z aplikovaného výzkumu Kvalita studijních programů a uplatnění absolventů 4. Vážený počet profesorů a docentů 5. Zaměstnanost absolventů Mezinárodní mobilita a internacionalizace 6. Cizinci v příslušném typu studijního programu 7. Samoplátci v příslušném typu studijního programu 8. Vyslaní v rámci mobilitních programů Přijatí v rámci mobilitních programů

Celkové hodnoty v % 100 39,0 29,3 01,7 05,0 03,0 34,0 02,0 32,0 27,0 02,0 03,0 11,0 11,0

Zdroj: Zásady a pravidla financování veřejných vysokých škol pro rok 2012

Sociální záležitosti studentů Do tohoto okruhu spadají tyto ukazatelé: • ukazatel C – stipendia pro studenty doktorských akreditovaných studijních programů, • ukazatel J – dotace na ubytování a stravování studentů, • ukazatel S – sociální stipendia, • ukazatel U – ubytovací stipendia. Ukazatel C představuje podporu studentů studujících v akreditovaných doktorských studijních programech. Výše příspěvku se stanoví: y C = xC ⋅ studenti kde platí: y C = jednotková částka příspěvku stipendia studenti = počet rozpočtových studentů v prezenční formě akreditovaných doktorských studijních programů

48


Rozpočtovým studentem dle Pravidel pro poskytování příspěvku je student, který je zapsán ke studiu. Do těchto studentů se nezapočítá student (občan České republiky), jehož studium je hrazeno z prostředků jiné rozpočtové kapitoly. Dále se nezapočítá student, jehož studium je hrazeno dle mezinárodních smluv a usnesení vlády (tento student se započítává do ukazatele D) a do skupiny rozpočtového studenta se nezapočítává student, který si plně hradí své studium v cizím jazyce. Do výpočtu se zahrnuje každé probíhající studium každého studenta. Do skupiny studentů se započítávají pouze studenti doktorských studijních programů, kteří nestudují déle než je standardní doba studia. Do délky studia se započítává i předchozí neúspěšné studium v akreditovaných studijních programech. Pro výpočet příspěvku se použijí data ze Sdružených informací z matrik studentů a to k 31. říjnu předchozího kalendářního roku, k 31. březnu, 30. červnu a k 31. říjnu daného kalendářního roku.¨ Výše jednotkové části příspěvku na stipendia stanoví každoročně ministerstvo a to v závislosti na možnostech rozpočtu vysoké školy. V níže uvedené tabulce jsou uvedeny příspěvky a počet studentů v akreditovaných doktorských programech za období 2010 – 2012. Tab. 3 Výše ročního příspěvku a počet studentů v akreditovaných doktorských programech v období 2010 -2012 v tis. Kč

Rok Roční částka na jednoho studenta Počet studentů Roční výpočtová částka

2010 1 093 380 1 010 851 1 013 279

2011 0 089 429 0 011 791 1 054 455

2012 083 041 012 028 998 821

Zdroj: Rozpis rozpočtu vysokých škol na rok 2012

Ukazatel J se vztahuje na dotace na ubytování a stravování studentů. Výše dotace poskytnuta na ubytování a stravování studentů se vypočte: yJ = xJ ⋅U J kde platí: y J = výše dotace na ubytování a stravování pro veřejnou vysokou školu x J = vykázaný počet přepočtených hlavních jídel vydaných studentům v menzách a jiných ministerstvem.

obdobných

zařízeních,

které

byly

odsouhlaseny


49

U J = rozpočtový ukazatel (normativ) na jedno přepočtené hlavní jídlo na daný finanční rok Přepočtený počet hlavních jídel se zjišťuje dle počtu vydaných teplých a studených jídel. Přičemž počet vydaných teplých jídel se násobí koeficientem 1 a počet vydaných studených jídel se násobí koeficientem 0,4. Součet těchto dvou součinů nám dává ukazatele x J . Pro rok 2012 byl stanoven normativ na jedno hlavní jídlo ve výši 17,9455 Kč. Dotace na ubytování a stravování studentů se může upravit na žádost rektora a to v případě, že dojde ke skokovému nárůstu nebo poklesu v počtu vydaných jídel. Ukazatel S zastupující sociální stipendia se nevztahuje na všechny studenty, ale pouze na ty, kteří prokázali nárok na toto stipendium prostřednictvím potvrzení. Výše ukazatele se vypočítá: yS = xS ⋅ S S kde platí: y S = příspěvek na sociální stipendium na jednoho studenta x S = počet studentů ze Sdružených informací z matrik studentů, kteří mají nárok na sociální stipendium S S = výše ročního příspěvku na jednoho studenta Pro rok 2012 stanovil náměstek pro výzkum a vysoké školství ministra školství, mládeže a tělovýchovy měsíční příspěvek ve formě sociálního stipendia ve výši 1 620,- Kč. Sociální stipendium se vyplácí pouze po dobu 10- ti měsíců v daném roce. Posledním ukazatelem ve skupině sociálních záležitostí studentů je ukazatel U, zastupující ubytovací stipendium. Výši ubytovacího stipendia stanovuje ministerstvo pro všechny vysoké školy. Vysoké škole je výše stipendia dána procentem studentů dané vysoké školy, kteří podle údajů ze Sdružení informací z matrik studentů k 31. říjnu daného akademického roku splňují níže uvedené podmínky, z počtu studentů všech vysokých škol, kteří splňují podmínky pro započtení ubytovacího stipendia. Podmínky pro studenty jsou následující: • studium v prezenční formě studia v akreditovaném bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu na území České republiky,

50


• studium v prvním akreditovaném studijním programu, nebo v navazujícím akreditivem studijním programu, nebo student přestoupil do jiného studijního programu při uznání předcházejícího studia. V případě souběžného studia více akreditovaných programů je student započten pouze u jednoho studijního programu a to u toho, do kterého byl zapsán dříve. • Nepřekročení standardní délky studia v probíhajícím ani v souběžném studovaném programu, • student nemá místo trvalého pobytu v okrese, v němž je místo jeho studia. V případě hlavního města Prahy nesmí mít studen místo trvalého pobytu na území hlavního města Prahy, jestliže jeho studium je také na území hlavního města Prahy. Výše ubytovacího stipendia je pro rok 2012 stanovena na částku 5 367,- Kč za rok.

Rozvoj vysokých škol Do skupiny rozvoje vysokých škol patří ukazatel G – vzdělávací rozvojové projekty Fondu rozvoje vysokých škol. Dotaci dle ukazatele G přizná ministerstvo těm vysokým školám, na kterých se řeší vzdělávací projekty v rámci tematických okruhů vyhlášených Výborem Fondu rozvoje vysokých škol, který je společným orgánem ministerstva a Rady vysokých škol. Dotace je určena zejména na zajištění výběrového řízení a závěrečných oponentních řízení na Univerzitě Karlově v Praze, kde je její součástí Agentura Rady vysokých škol, která zajišťuje tyto činnosti. Druhým ukazatelem této skupiny je ukazatel I – rozvojové programy. S ohledem na diverzifikaci vysokých škol je potřeba umožnit i jejich profilaci a to např. ve funkci mezinárodní, podnikatelské, celoživotní nebo regionální. Diverzifikace vysokých škol je a v budoucnosti hojně bude podporována ministerstvem a to formou vypsaných rozvojových programů. Pro rok 2012 jsou nově definované decentralizované rozvojové programy a to jako institucionálně rozvojové programy, v jejichž rámci každá škola předkládá vlastní institucionální rozvojové plány. Centralizované rozvojové programy jsou zaměřeny spíše ke společným programům více škol. V rámci centralizovaných rozvojových programů dochází k výraznější podpoře vysokých škol se sídlem v Praze. Mezi vypsanými rozvojovými programy můžeme nalézt programy na podporu:


51

• vzájemné spolupráce vysokých škol, • vzájemné spolupráce tuzemských a zahraničních vysokých škol, • otevřenosti vysokých škol, • vyrovnávání příležitostí pro vysoké školy se sídlem na území hlavního města Prahy. Dotace dle tohoto ukazatele je vysoké škole přiznána ministerstvem v případě, že daná vysoká škola uspěla ve výběrovém řízení a bude řešit projekt v rámci Rozvojových programů, které jsou uvedeny výše. Tyto činnosti, zvláště výběrové řízení, zajišťuje Univerzita Karlova v Praze a Agentura Rady vysokých škol, proto se jim poskytne část této dotace.

Mezinárodní spolupráce a ostatní Skupina mezinárodní spolupráce a ostatní je sestavena z: • ukazatele D - zahraniční studenti přijímaní v rámci zahraniční rozvojové pomoci, mezinárodní spolupráce, • ukazatele M – mimořádné úkoly a aktivity, • ukazatele F – fond vzdělávací politiky. Příspěvek nebo dotace dle ukazatele D – zahraniční studenti přijímaní v rámci zahraniční rozvojové pomoci, mezinárodní spolupráce – se poskytuje na podporu k plnění závazků z mezinárodních smluv, které nejsou zahrnovány do výpočtu ukazatele A nebo K. Z mezinárodních smluv jsou vyloučeny programy AKTION, CEEPUS a ERASMUS. Výše příspěvku nebo dotace se vypočítají podle rozsahu vzdělávací činnosti vysoké školy, výše stipendia a počtu studujících cizinců, kteří studují na vysoké škole na základě mezinárodních a vládních dohod. Příspěvek z ukazatele F slouží k zabezpečení vzdělávací činnosti nových vysokých škol, k podpoře vzdělávacích projektů a aktivit, které nejsou financovány z výše příspěvku ukazatele A a K. Dotace na rozvoj vysoké školy podporuje projekty a aktivity, které podporují rozvojové plány vysoké školy nebo ministerstva a to dle jejich dlouhodobého záměru. Primární použití tohoto ukazatele je určeno na podporu časově omezených (zpravidla jednoletých) vzdělávacích projektů. Příspěvek nebo dotaci z tohoto ukazatele lze upotřebit i na podporu mimořádných rozvojových aktivit, které nejsou zajištěny rozpočtem, které vysoká škola uskutečňuje. Může se jednat např. aktivitu, která

52


vznikne důsledkem nových právních či jiných předpisů mající značný dopad na plnění úkolů, pro které byla veřejná vysoká škola zřízena. Od roku 2012 se z ukazatele F financuje vzdělávání seniorů neboli tzv. univerzity třetího věku. Do roku 2012 se toto vzdělávání financovalo přes rozvojové programy. Částka ze státního rozpočtu poskytnuta na jednu studenthodinu (studentohodina = hodina výuky na jednoho studenta, která probíhá podle studijního programu ve školním roce, ve kterém je sestavován rozpočet) univerzity třetího věku se v roce 2012 pohybuje zhruba na úrovni 50 % částky, která v průměru vychází na jednu studentohodinu běžného studenta. Aby veřejná vysoká škola získala příspěvek z ukazatele F, musí předložit písemnou žádost, kde uvede jmenný seznam kurzů včetně stručné anotace, počet účastníků univerzity třetího věku pro každý kurz za zimní a letní semestr předcházejícího akademického roku, u každého kurzu musí být uveden počet hodin přímé výuky a stanovené výše zápisného do jednotlivých kurzů. Poskytnuté příspěvky použije vysoká škola nejen na provoz univerzity třetího věku, ale také na rozvoj nových programů univerzity, nákupu učebních pomůcek a jiných potřebných věcí vztahujících se k výuce. Celková částka příspěvku se stanoví jako součin počtu studentohodin a jednotkovou částkou na jednu studentohodinu. Pro rok 2012 byla stanovená částka na jednu studentohodinu ve výši 28,76 Kč. Pro výpočet příspěvku na rok financování se použijí data z ukončeného předcházejícího akademického roku. V rámci ukazatele F je i financování zvýšených nákladů na studium studentů se specifickými potřebami vyplývajícími ze zdravotního postižení. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy se snaží ve svém dlouhodobém záměru zpřístupnit studium osobám se specifickými potřebami. Výše příspěvku je brána jako účelově určená finanční podpora veřejným vysokým školám. Do roku 2011 byla tato oblast financována v rámci rozvojových programů. Další nezbytné investice do následného rozvoje pracovišť jsou financovány v závislosti na charakteru z prostředků programového financování, rozvojových programů nebo z Fondu rozvoje vysokých škol. Výše příspěvku na zvýšené náklady se skládá ze dvou částí. První část je tvořena z příspěvku dle standardní metodiky, což je součin normativu na studium a koeficientu ekonomické náročnosti. Druhá část příspěvku je finanční podpora, která zohledňuje potřeby jednotlivých studentů vzhledem ke zdravotnímu postižení. Druhá část příspěvku v sobě zahrnuje příspěvek na přímou podporu studenta např. ve formě asistentství, individuální výuky, atd., ale také v sobě zahrnuje příspěvek na podpůrná opatření vzdělávání studentů (úprava a tvorba studijních opor, poradenské služby,…). Tento druh


53

příspěvku je veřejné vysoké škole přiznán na základě žádosti, ke které musí také doložit prohlášení o vytvoření podmínek a splnění předpokladů k zabezpečení vzdělávací činnosti pro studenty se specifickými potřebami. 4.4.2

Podpora vědy a výzkumu

Veřejná vysoká škola může získat finanční prostředky na podporu vědy a výzkumu z těchto zdrojů: • institucionální podpora na rozvoj výzkumné organizace, • Evropský fond regionálního rozvoje, • Evropský sociální fond, • specifický vysokoškolský výzkum, • programy podpory vědy a výzkumu. Na získání podpory vědy a výzkumu se vztahuje zákon č. 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících předpisů. V převážné většině všech možností získání podpory z jednotlivých zdrojů se jedná o účelovou dotaci, která je poskytnuta právnickým nebo fyzickým osobám. Pro získání dotace musí právnické nebo fyzické osoby splnit podmínky (podat žádost, postupovat dle podmínek, atd.) stanovené u jednotlivých dotačních programů nebo fondů, ze kterých se rozhodne finanční prostředky čerpat. 4.4.3

Ostatní příjmy

Veřejná vysoká škola není závislá pouze na příjmech, které získá ze státního rozpočtu, dotací nebo z podpory vědy a výzkumu. Ostatní příjmy vznikají veřejné vysoké škole ve spolupráci s vnějšími subjekty na základě komerční báze. Z této komerční báze vznikají veřejné vysoké škole finanční prostředky. Mezi ostatní příjmy můžeme zařadit hlavně poplatky uvedené v § 58 zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách: • za úkony spojené s přijímacím řízením, • za prodlužování studia nad stanovenou dobu, • za studium dalšího programu, • za studium v cizím jazyce. Základem pro stanovení poplatků spojených se studiem je 5 % z průměrné částky připadající na jednoho studenta z celkových neinvestičních výdajů

54


poskytnutých ministerstvem ze státního rozpočtu veřejným vysokým školám v kalendářním roce. Pro akademický rok započatý v roce 2012 stanovilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy základ pro stanovení poplatků spojených se studiem ve výši 2 801,- Kč. Vysoká škola může stanovit poplatky za úkony spojené s přijímacím řízením a to v maximální výši 20 % základu. V případě výuky programu v cizím jazyce stanoví veřejná vysoká škola poplatky spojené s tímto studiem bez ohledu na základ. Všechny výše uvedené poplatky za studium, kromě poplatku za studium v cizím jazyce, jsou příjmem stipendijního fondu veřejné vysoké školy. Mezi další příjmy vysoké školy patří příjmy z hlavní a doplňkové činnosti. Každá veřejná vysoká škola ve svém statutu uvede činnosti, které může provádět ve své doplňkové činnosti. Vlastní příjmy veřejné vysoké školy představují až 25 % veškerých příjmů.


55

5 Účetní a daňová problematika 5.1

Účetní problematika

Problematika účetnictví ve veřejné vysoké škole je upravena následujícími předpisy: • zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, • vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, • České účetní standardy pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání č. 401 – 414. Zákon č. 563/1991 Sb. vyjmenovává subjekty (v zákoně dále nazývané jako účetní jednotky), na které se vztahuje ustanovení tohoto zákona. Mezi vyjmenovanými subjekty jsou i právnické osoby se sídlem na území České republiky. Z tohoto můžeme jednoznačně říci, že veřejná vysoká škola se musí tímto zákonem řídit a tím pádem povinně účtovat prostřednictvím podvojných zápisů o stavu a pohybu majetku, závazků, ostatních aktiv a pasiv, nákladech, výnosech a výsledku hospodaření. Zákon o účetnictví uvádí pro právnické osoby povinnost vést účetnictví od svého vzniku až do dne, kdy zanikne. Účetní jednotka je povinna vést účetnictví správně, úplně, průkazně, srozumitelně, přehledně a způsobem, který zahrnuje trvalost účetních záznamů. V § 3 odst. 1 zákona o účetnictví je vymezeno účetní období, kdy se pod tímto pojmem rozumí nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců. A to tak, že se takto vymezené účetní období shoduje s kalendářním rokem nebo se jedná o hospodářský rok. Vymezení hospodářského roku je vysvětleno v podkapitole Daňová problematika. Účetní jednotka může uplatnit hospodářský rok a možnost vypořádání se státním rozpočtem a to tím způsobem, že k 31. 12. provede mezitímní účetní závěrku. Aby mohl neziskový subjekt uplatnit hospodářský rok, musí podat žádost na Ministerstvo financí České republiky, kde uvede řádné a objektivní vysvětlení. Účetní jednotky jsou dle zákona o účetnictví povinny dodržovat při vedení účetnictví směrnou účtovou osnovu, uspořádání a označování položek účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky, obsahové vymezení těchto závěrek a účetní metody.

56


Zákon o účetnictví se v § 19 zabývá také problematikou účetních závěrek a stanovuje jejich vymezení. Řádná účetní závěrka se sestavuje k poslednímu dni účetního období. V ostatních případech se sestavuje mezitímní účetní závěrka. Účetní závěrka musí podávat věrný a poctivý obraz účetnictví a finanční situace účetní jednotky. Vymezení obsahu účetní závěrky je uvedeno v § 18 a tvoří ji: • rozvaha, • výkaz zisku a ztráty, • příloha. Účetní jednotka může pověřit vedením účetnictví jinou osobu a to buď právnickou nebo fyzickou, tímto pověřením se ovšem účetní jednotka nezbavuje odpovědnosti za vedení účetnictví. Zákon o účetnictví mimo jiné upravuje rozsah vedení účetnictví, náležitosti účetních dokladů, účetní zápisy, účetní knihy, vymezuje zjednodušený rozsah účetnictví, směrnou účtovou osnovu a účtový rozvrh (stanovení je na účetní jednotce), otevírání a uzavírání účetních knih, použití mezinárodních účetních standardů pro účtování a sestavení účetní závěrky, povinnost účetních jednotek, které musí mít účetní závěrku ověřenou auditorem, obsah výroční zprávy a způsoby zveřejnění, způsoby oceňování, inventarizaci majetku a závazků, úschovu účetních záznamů ,…. Vyhláška č. 504/2002 Sb., stanovuje a upřesňuje pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví: • rozsah a způsob sestavování účetní závěrky, • uspořádání, označování a obsahové vymezení položek majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv v účetní závěrce, • uspořádání, označování a obsahové vymezení nákladů a výnosů a výsledku hospodaření v účetní závěrce, • uspořádání a obsahové vymezení vysvětlujících a doplňujících informací v příloze účetní závěrky, • směrnou účtovou osnovu, • účetní metody, • metodu přechodu z jednoduchého účetnictví na účetnictví.


5.2

57

Daňová problematika

Neziskové organizace jako většina právnických osob jsou povinny platit daně. Jednou z hlavních daní, která se vztahuje na právnické osoby je daň z příjmu. Pro neziskové subjekty je tato daň považována za jednu z nejkomplikovanějších, neboť v zákoně o daních z příjmů existuje pro neziskové subjekty mnoho výjimek. Pro správné zjištění základu daně je nutné, aby účetní jednotka správně a poctivě vedla účetnictví. Jelikož je daň z příjmu stěžejní daní, budu se v této části práce zabývat pouze touto daní, i když neziskové organizace platí i daně ostatní, např. dědickou, darovací, daň z přidané hodnoty, v případě zaměstnávání zaměstnanců odvádí daň z mezd zaměstnanců. 5.2.1

Daň z příjmu

Dle § 18 zákona o daních z příjmů jsou předmětem daně veškeré příjmy (výnosy) poplatníka z provozujících činností, z nakládání s majetkem a ostatních aktivit. Zákon o daních z příjmů definuje i příjmy, které předmětem daně nejsou a tím pádem se na tyto příjmy nevztahuje ustanovení zákona o daní z příjmu, příjmy osvobozené od daně z příjmu. Příjmy spadající do základu daně z příjmu můžeme rozdělit na (Stuchlíková, Komrsková, 2011): • příjmy, které nejsou předmětem daně: • obecně vyjmuté ze zdanění (platné pro všechny poplatníky daně z příjmu bez výhrad), • speciální příjmy nezdaňované daní z příjmu (platí pro vybrané formy neziskových subjektů) • příjmy, které jsou předmětem daně: • příjmy osvobozené od daně z příjmu, • příjmy zdaňované zvláštní sazbou daně, • příjmy zahrnované do základu daně z příjmu. Obecné příjmy nespadající do předmětu daně Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů v § 18 odst. 2 vyjmenovává příjmy nespadající do základu daně. Tyto příjmy platí pro všechny poplatníky bez výhrad. Jedná se o příjmy získané: • nabytím akcií dle zákona č. 92/1991 Sb. o podmínkách převodu majetku státu a jiné osoby,

58


• zděděním, darováním nemovitosti, movité věci nebo majetkového práva kromě příjmů, které z nich plynou – tyto příjmy jsou předmětem daně darovací dle zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí ve znění pozdějších předpisů. Proces obdarování je řešen v § 628 a následujících paragrafů zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů. Základním smyslem procesu obdarování je úmysl dárce přenechat nebo slíbit věc obdarovanému, který dar nebo slib přijímá. Obdarovaný se slibem nebo převzetím nezavazuje k protiplnění vůči dárci (Stuchlíková, Komrsková, 2011). Při poskytnutí daru fyzickou osobou (dle § 15 zákona o daních z příjmů) obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám na území České republiky a ostatním právnickým osobám vyjmenovaných v § 15 odst. 1. se dar stává v úhrnné hodnotě všech darů za zdaňovací období nezdanitelnou částí základu daně v hodnotě, která nepřekročí 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1 000,- Kč. Pro právnickou osobu je podobné ustanovení v § 20 zákona o daních z příjmů. Právnické osoby si mohou snížit upravený základ (§ 34 – položky odčitatelné od základu daně) o 5 %. Dalším omezením pro právnické osoby je, že hodnota daru musí činit alespoň 2 000,- Kč. Při poskytnutí daru středním školám, vyšším odborným školám na pořízení materiálu, zařízení, opravy a modernizaci pro účely praktického vyučování nebo vysokým školám a veřejným výzkumným institucím, si může právnická osoba snížit základ daně nejvýše o dalších 5 %. Nezisková organizace si nemůže uplatnit odpočet od základu daně z titulu poskytnutí daru (Stuchlíková, Komrsková, 2011). Zákon o daních z příjmů v § 18 odst. 5 zakotvil vymezení pro veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce, pro které jsou předmětem daně všechny příjmy kromě příjmů z: • investičních transferů, • úroků z vkladů na běžném účtu. Investiční transfery v sobě zahrnují prostředky poskytnuté z veřejných rozpočtů na pořízení dlouhodobého hmotného majetku nebo dlouhodobého nehmotného majetku.


59

Schéma postupu pro zjištění základu daně a daně z příjmů neziskových organizací (právnických osob) Výsledek hospodaření před zdaněním + položky zvyšující výsledek hospodaření - položky snižující výsledek hospodaření Základ daně - daňová ztráta z předchozích let - ostatní odčitatelné položky dle § 34 zákona o daních z příjmů Základ daně snížený o odčitatelné položky - 30 % odpočet u poplatníků, kteří nejsou založeni za účelem podnikání Základ daně snížený o dary (zaokrouhlený na celé tisíce Kč dolů) x sazba daně (pro rok 2012 je sazba daně ve výši 19 %) Vypočtená daň - slevy na dani dle § 35 odst. 1, § 35a nebo §35b Celková daňová povinnost Položky zvyšující základ daně Vypočtený základ daně se upravuje o položky, které základ daně zvyšují. Jedná se o položky uvedené v § 23 odst. 3 zákona o daních z příjmů. V následujícím výčtu je uvedeno pouze pár informativních položek, které zvyšují základ daně o: • částky neoprávněně zkracující příjmy – blíže neurčené položky, ale můžeme sem zahrnout např. nepeněžní příjmy za nájemné ve formě technického zhodnocení, opravy, nepeněžní výměny zboží a služeb, atd. • nevyčerpané daňové rezervy u neziskových subjektů, kteří účtují v soustavě jednoduchého účetnictví, • částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které je podle zvláštních právních předpisů povinen platit zaměstnanec a byly zaměstnavatelem, který vede účetnictví sraženy, avšak neodvedeny do konce měsíce následujícího po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části, • přijaté úhrady smluvních pokut, úroku z prodlení, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze závazkových vztahů u věřitele, který vede účetnictví, pokud byly položkou snižující výsledek hospodaření v předchozích zdaňovacích obdobích z toho důvodu, že nebyly uhrazeny;

60


přitom za přijetí úhrady se považuje i vzájemné započtení pohledávky a závazku podle zvláštního právního předpisu, • prostředky nebo jejich část, o které byl snížen základ daně podle § 20 odst. 7 zákona o daních z příjmů, a to v takové výši, v jaké takto získané prostředky nebyly použity v souladu s podmínkou pro snížení základu daně, a to v tom zdaňovacím období, kdy poplatník končí činnost nebo končí stanovená lhůta pro použití prostředků, • částka neuhrazeného závazku zachyceného v účetnictví dlužníka odpovídajícího pohledávce, od jejíž splatnosti uplynulo 36 měsíců nebo se promlčela, • atd. Mezi položky, které zvyšují základ daně můžeme uvést i náklady, které nelze podle zákona o daních z příjmů zahrnout do výdajů (nákladů). Daňově neuznatelné náklady jsou vyjmenovány v § 25 zákona o daních z příjmů a patří mezi ně např.: • penále, úroky z prodlení a pokuty, • nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci ve formě příspěvku na kulturní pořady, zájezdy a sportovní akce, • výdaje vynaložené na příjmy, které nejsou předmětem daně, na příjmy od daně osvobozené nebo nezahrnované do základu daně, • výdaje na reprezentaci, kterými jsou zejména výdaj na pohoštění, občerstvení a dary, • manka a škody přesahující náhrady, • atd. Položky snižující základ daně Zákon o daních z příjmů v § 23 odst. 3. písm. b) vyjmenovává položky, které snižují základ daně. Jedná se o: • rozdíl, o který smluvní pokuty a úroky z prodlení, poplatky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů zúčtované ve prospěch výnosů u poplatníka, který vede účetnictví, převyšují přijaté částky v tomto zdaňovacím období, • částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na stání politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, o které byl


61

zvýšen výsledek hospodaření u poplatníka, který vede účetnictví, v předcházejícím období, dojde-li k jejich odvedení, • částky dalších výdajů (nákladů), které lze uplatnit jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, jen pokud byly zaplaceny, dojde-li k jejich zaplacení v jiném zdaňovacím období. Základ daně lze dále snížit o částky uvedené v § 23 odst. 3 písm. c). Jedná se např. o částky, které: • o které byly nesprávně zvýšeny příjmy, • představují hodnotu splněného nebo započteného závazku nebo jeho části, o kterou byl zvýšen základ daně podle § 23 odst. 3 písm. a) bodu 12 zákona o daních z příjmů, • nebyly zahrnuty do výdajů (nákladů), ovšem dle zákona o daních z příjmů do výdajů (nákladů) zahrnuty být měly, • souvisejí s rozpouštěním rezerv a opravných položek, jejichž tvorba nebyla pro daňové účely výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, pokud jsou zaúčtovány ve prospěch nákladů nebo výnosů. Položky odčitatelné od základu daně Položky, které si mohou neziskové ale i ostatní subjekty odečíst od základu daně, jsou vyjmenovány v § 34 zákona o daních z příjmů. Od základu daně si může subjekt odečíst daňovou ztrátu, která vznikla a následně byla vyměřena za předchozí zdaňovací období. Uplatnit odpočet daňové ztráty mohou subjekty v následujících 5-ti zdaňovacích obdobích ihned po skončení zdaňovacího období, za které byla daňová ztráta vyměřena. Uplatnění daňové ztráty není povinné, ale nárokové. Daňová ztráta vzniká v případě, jestliže daňově uznatelné náklady převyšují příjmy zdaňované v základu daně. Daňová ztráta, zaokrouhlená na celé koruny nahoru, je subjektu následně po jejím vzniku vyměřena finančním úřadem (Stuchlíková, Komrsková, 2011). U neziskových subjektů platí, že v případě vzniku ztráty z hlavní činnosti, není ztráta považována za ztrátu, která by mohla být označena za položku odčitatelnou od základu daně. Vzniklý rozdíl příjmů a nákladů můžeme označit za ztrátu, která není předmětem daně z příjmu. Zákon o daních z příjmů v § 20 odst. 7 pamatuje na neziskové subjekty, kdy jim je umožněno si od základu daně odečíst tzv. třicetiprocentní odpočet. Veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce mohou vypočtený základ

62


daně (rozdíl mezi příjmy a výdaji) následně upravený o položky v § 34, snížit až o 30-ti % odpočet ze základu daně, maximálně však o 3 000 000,- Kč, použijí-li prostředky získané takto dosaženou úsporou daňové povinnosti v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) na vzdělání, vědecké, výzkumné, vývojové nebo umělecké činnosti. V případě, že 30-ti % snížení činí méně než 1 000 000,- Kč, mohou odečíst částku ve výši 1 000 000,Kč. Maximální snížení základu daně je do jeho výše. Ostatní neziskové subjekty si mohou uplatnit také 30 % odpočet od základu daně, jestliže prostředky získané úsporou daňové povinnosti použijí ke krytí výdajů souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně. Získané prostředky musí neziskový subjekt použít ve třech bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích. U těchto neziskových subjektů je odlišná i výše odpočtu. Jestliže 30 % snížení je menší než 300 000,- Kč, lze odečíst částku ve výši 300 000,- Kč. Maximální možnost odečtu je opět do výše základu daně. Nejvyšší možný odpočet je 1 000 000,- Kč. Výši daňové úspory dostaneme násobením skutečné výše odpočtu a aktuální sazbou daně z příjmu. y = x⋅

sd 100

kde platí: y = daňová úspora x = skutečná výše odpočtu sd = sazba daně v % Ukažme si na příkladech výpočet 30 % odpočtu a daňové úspory u veřejné vysoké školy. Tab. 4

Výpočet 30 % odpočtu a daňové úspory [v tis. Kč]

Základ daně 30 % odpočet Skutečná výše odpočtu Daňová úspora (daň 19 %)

900 270 900 171

3 300 0 990 1 000 0 190

5 400,0 1 620,0 1 620,0 0 307,8

10 400 03 120 03 000 00 570

Zdroj: vlastní práce

Položkou odčitatelnou od základu daně je také možnost 100 % odpočtu výdajů (nákladů) vynaložených za zdaňovací období při realizaci projektů výzkumu a vývoje dle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního


63

vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů. Projekty mají podobu experimentálních či teoretických praxí, projekčních či konstrukčních prací, výpočtů, návrhů technologií, výroby funkčního vzorku či prototypu produktu nebo jeho části na certifikaci výsledků dosažených prostřednictvím projektů výzkumu a vývoje. Jestliže vynaložené náklady souvisejí s realizací projektů výzkumu a vývoje jen z části, od základu daně je možné odečíst pouze část. Odečtené výdaje od základu daně musí být vynaloženými výdaji na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Tyto výdaje musí být evidovány odděleně od ostatních výdajů daného poplatníka. 100 % odpočet nelze uplatnit na služby a nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, které poplatník pořídí od jiných osob. Odpočet nelze také uplatnit na výdaje, na které již byla poskytnuta podpora z veřejných zdrojů a to i jen z části (Stuchlíková, Komrsková, 2011). Ministerstvo financí České republiky vydalo k možnosti 100 % odpočtu výdajů na výzkum a vývoj Pokyn D-288, kde vyjmenovává náklady, které jsou považovány za uznatelné. Jedná se např. o osobní výdaje (mzdy), odpisy, výdaje na certifikaci, atd. Veškeré náklady musí být spojeny s vědou a výzkumem. Zdaňovací období Zdaňovacím obdobím u právnických osob dle § 17a zákona o daních z příjmů může být: • kalendářní rok, • hospodářský rok, • období od rozhodného dne fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva do konce kalendářního roku nebo hospodářského roku, ve kterém byly fúze nebo převod jmění na společníka anebo rozdělení zapsány v obchodním rejstříku, • účetní období, pokud je toto účetní období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct kalendářních měsíců. Jedinou možnou volbou zdaňovacího období pro veřejné vysoké školy je kalendářní rok a to v závislosti na státním rozpočtu. Daňové přiznání Povinnost podat daňové přiznání je zakotveno v § 38m zákona o daních z příjmů. Odst. 7 v § 38 dává výjimku neziskovým subjektům, kdy nemají povinnost podat daňové přiznání. Je to v případě, kdy poplatník, který není

64


založen nebo zřízen za účelem podnikání, nemá příjmy, které jsou předmětem daně, nebo má pouze příjmy od daně osvobozené (dle § 19) a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně (dle § 36 odst. 2), a nebo nemá povinnost uplatnit postup dle § 23 odst. 3 písm. a) bodu 9.

Dlouhodobý majetek

65

6 Dlouhodobý majetek Právní předpisy, které upravují problematiku dlouhodobého majetku jsou následující: • Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, • Vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, • Český účetní standard č. 409 pro účetní jednotky, které účtují dle Vyhlášky č. 504/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Dlouhodobý majetek se v účetnictví eviduje v účtové třídě 0 – Dlouhodobý majetek. Tento majetek se člení na (Kočí a kol., 2012): • dlouhodobý nehmotný majetek – pro evidenci tohoto majetku existuje účtová skupina 01, výše opotřebení se eviduje v účtové skupině 07, • dlouhodobý hmotný majetek – evidence v účtové skupině 02, kde se eviduje dlouhodobý odpisovaný majetek. K této účtové skupině náleží i účtová skupina 08, kde se evidují oprávky k tomuto odpisovanému majetku. Účtová skupina 03 zaznamenává na svých účtech dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný. • dlouhodobý finanční majetek – evidence v účtové skupině 06. Dlouhodobým majetkem se dle § 19 odst. 7 zákona č. 563/1991 považuje majetek, který má dobu použitelnosti delší než 1 rok, jinak ostatní majetek je považován za krátkodobý. Základním rysem dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku je umožnění nebo rozšíření existující činnosti účetní jednotky. Tento majetek není určen k prodeji, ale k dlouhodobému užívání účetní jednotkou. Dlouhodobý finanční majetek si účetní jednotka pořizuje za účelem držby, nebude ho tedy používat ke své činnosti, aby z něj dosáhla v následujících letech výnosy, např. v podobě přijatých dividend. Finanční majetek se může účetní jednotce také zhodnotit a to v důsledku růstu tržní ceny. V tomto případě účetní jednotka dosáhne kapitálového zhodnocení (Štohl, Klička, 2012).

66

Dlouhodobý majetek

6.1 6.1.1

Dlouhodobý majetek z účetního pohledu Dlouhodobý nehmotný majetek

Pro pohled na dlouhodobý majetek z účetního hlediska použijeme vyhlášku č. 504/2002 Sb., pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání. V § 7 vyhlášky č. 504/2002 Sb. je definován dlouhodobý nehmotný majetek, do kterého jsou zařazeny následující položky: • nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, • software, • ocenitelná práva, • drobný dlouhodobý nehmotný majetek, • ostatní dlouhodobý nehmotný majetek, • nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek, • poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek. Účetní jednotka si stanoví sama cenu, od které bude považovat nehmotný majetek za dlouhodobý nehmotný majetek. Nedílnou součástí zařazení do skupiny dlouhodobého majetku je jeho doba použitelnosti, která musí být delší než 1 rok. Za dlouhodobý nehmotný majetek se považuje také technické zhodnocení, které převýší částku stanovenou zákonem o daních z příjmů. Technické zhodnocení musí splňovat podmínku použitelnosti delší než 1 rok. Dlouhodobým nehmotným majetkem se stává pořizovaný majetek uvedený do stavu způsobilého k užívání, kterým se rozumí dokončení pořizovaného majetku a splnění stanovených funkcí a povinností stanovených právními předpisy pro jeho užívání. Stejný postup platí i pro technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku (Svobodová a kol., 2012). Novela vyhlášky č. 504/2002 Sb. v roce 2009 zakotvila v této vyhlášce také výčet majetku, který se nezařazuje do dlouhodobého nehmotného majetku. Jedná se zejména o znalecké posudky, průzkumy trhu, plány rozvoje, návrhy propagačních a reklamních akcí, certifikace systému jakosti a software pro řízení technologií nebo zařízení, která bez tohoto vybavení nemohou fungovat.

Dlouhodobý majetek

6.1.2

67

Dlouhodobý hmotný majetek

Dlouhodobý hmotný majetek je pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání vymezen v § 8 vyhlášky č. 504/2002 Sb.. Do dlouhodobého hmotného majetku patří: • pozemky – bez ohledu na výši ocenění; nelze odepisovat, • umělecká díla, předměty a sbírky – bez ohledu na výši ocenění, nelze odepisovat, • stavby, • samostatné movité věci a soubory movitých věcí, • pěstitelské celky trvalých porostů, • základní stádo a tažná zvířata, • drobný dlouhodobý hmotný majetek, • ostatní dlouhodobý hmotný majetek, • nedokončený dlouhodobý hmotný majetek, • poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek. Pro zařazení do skupiny dlouhodobý hmotný majetek si účetní jednotka stanoví cenu, od které bude hmotný majetek považovat za dlouhodobý, vyjma pozemků, uměleckých děl, předmětů a sbírek, staveb pěstitelských celků a zvířat, které se do dlouhodobého hmotného majetku zařazují bez ohledu na výši ocenění. Za drobný dlouhodobý hmotný majetek je považován majetek, který přesahuje cenu stanovenou účetní jednotkou pro drobný dlouhodobý hmotný majetek, ovšem nepřesáhne horní hranici ceny stanovenou pro dlouhodobý hmotný majetek. Od konce roku 2002 se drobný dlouhodobý majetek neeviduje na zvláštním účtu, ale vede se pomocí analytické evidence k účtu 022. Ceny pro jednotlivé zařazení si účetní jednotka stanoví ve Vnitřní účetní směrnici.

68

Dlouhodobý majetek

Tab. 5

Příklad zařazení dlouhodobého majetku dle výše pořizovací ceny

Cenová hranice (v Kč) 0 000 – 2 999 3 000 – 39 999 40 000 a výše

Zařazení do nákladů drobný dlouhodobý majetek v analytické evidenci dlouhodobý hmotný majetek Zdroj: vlastní práce

Dlouhodobý hmotný majetek se stane pořízenou věcí uvedenou do stavu způsobilého k užívání, kterým se rozumí dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními předpisy pro užívání, to je pro způsobilost k provozu.

6.2

Dlouhodobý majetek z daňového pohledu

Dlouhodobý majetek je zmiňován v zákoně o daních z příjmů. § 26 je věnován hmotnému majetku, § 32a nehmotnému majetku. 6.2.1

Dlouhodobý hmotný majetek

Pro účely zákona o daních z příjmů se hmotným majetkem rozumí: • samostatné movité věci a soubory movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, jejichž vstupní cena je vyšší než 40 000,Kč a mají provozně technické funkce delší než 1 rok, • budovy, domy a byty nebo nebytové prostory vymezené jako jednotky zvláštním právním předpisem, • stavby – kromě provozních důlních děl, drobných staveb, oplocení, • pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než 3 roky, • dospělá zvířata a jejich skupiny, jejichž vstupní cena je vyšší než 40 000,Kč, • jiný majetek, kam můžeme zařadit technické zhodnocení, výdaje na otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť, technické rekultivace a výdaje hrazené nájemcem. 6.2.2

Dlouhodobý nehmotný majetek

Dlouhodobým nehmotným majetkem se pro účely zákona o daních z příjmů rozumí: • zřizovací výdaje,

Dlouhodobý majetek

69

• nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, • software, • ocenitelná práva, • jiný majetek, který je veden v účetnictví jako nehmotný majetek vymezený jiným právním předpisem, a to zákonem o účetnictví. Nehmotným majetkem se dle zákona o daních z příjmů rozumí majetek, který byl nabyt úplatně, vkladem společníka nebo tichého společníka, člena družstva, darováním, zděděním nebo vytvořen vlastní činností za účelem obchodování s tímto majetkem. Vstupní cena tohoto majetku je vyšší než 60 000,- Kč a doba použitelnosti je delší než 1 rok. Dobou použitelnosti se rozumí doba, po kterou je majetek využitelný pro současnou činnost. Nehmotný majetek může být uchovatelný pro další činnost, může sloužit jako podklad nebo být součástí zdokonalovaných či jiných postupů a řešení a to včetně doby ověřování nehmotných výsledků. Za nehmotný majetek zákon o daních z příjmů nepovažuje kladný (= goodwill) nebo záporný (= badwill) rozdíl mezi oceněním podniku nebo jeho části.

6.3

Účetní odpisy dlouhodobého majetku a tvorba fondu FRIM

Odpisování majetku je upraveno v zákoně o účetnictví, konkrétně v § 28. Majetek odpisují především účetní jednotky, které mají vlastnické právo k tomuto majetku. Možnost odpisovat majetek mohou také účetní jednotky, které hospodaří s majetkem státu nebo s majetkem územních samosprávných celků, jestliže není v zákoně upraveno odpisování svěřeného majetku jinak. Majetek odpisují účetní jednotky podle účetních metod, které jsou pro nestátní neziskové organizace stanoveny ve vyhlášce č. 504/2002 Sb. v § 38 a § 39. Problematikou dlouhodobého majetku se zabývá také Český účetní standard č. 406, kde v odst. 6 je řešeno odpisování dlouhodobého majetku. Účetní jednotka povinně vytváří pro každý druh majetku odpisový plán, kterým se stanovuje postup odpisování, je zde zvolena sazba účetních odpisů a to buď z časového hlediska, předpokládané doby použitelnosti nebo ve vztahu k výkonu. Výše odpisů vyčísluje nejen fyzické, ale také morální opotřebení. Výše odpisů se zaokrouhluje na celé koruny nahoru (Takáčová, 2007). V případě odpisování majetku, který byl zcela nebo částečně pořízen z dotace, musíme postupovat dle § 38 odst. 9 vyhlášky č. 504/2002 Sb.. O částku

70

Dlouhodobý majetek

přijaté dotace se zvýší vlastní jmění a současně výše dotace vstupuje do pořizovací ceny. V případě odpisování takto pořízeného majetku: • se stanoví částka, která zvýší výnosy, a to z výše odpisů v poměru přijaté dotace a pořizovací ceny. Jestliže je celý majetek pořízen z dotace, tak tato částka je ve stejné výši jako odpis majetku. • sníží se výše vlastního jmění o takto vypočtenou částku, • zvýší se jiné ostatní výnosy o tuto částku. Fond reprodukce investičního majetku může být vytvářen také ze zisku po zdanění, zůstatkové ceny prodaného a vyřazeného dlouhodobého majetku, ze zůstatku příspěvku dotací ze státního rozpočtu k 31. prosinci běžného roku. V případě vzniku situace, kdy účetní jednotka, která vytváří fond reprodukce majetku jako peněžní fond, nezajistí finanční prostředky ke dni účetní závěrky (ve většině případů k 31. 12. běžného roku) na krytí fondu reprodukce investičního majetku, sníží si výsledkově o tento rozdíl fond reprodukce investičního majetku. Nekryté zdroje fondu reprodukce investičního majetku jsou spjaté s odpisováním dlouhodobého majetku. Proto účetní jednotka musí opravit své účetní zápisy, aby účetnictví podávalo věrný a poctivý obraz. Oprava se týká zápisem v běžném účetním období na vrub účtové skupiny 91 – Fondy s podvojným zápisem ve prospěch v účtové skupině 55 – Odpisy, prodaný majetek, tvorba rezerv a opravných položek.

Obr. 3 Účetní zápis při nedostatku finančních prostředků na krytí FRIM Zdroj: vlastní práce

Nekryté zdroje FRIM v minulém účetním období zaúčtuje účetní jednotka ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 64 – Ostatní výnosy.

6.4

Financování dlouhodobého majetku

Než se dostaneme k samotnému zachycení a vykazování dlouhodobého majetku v účetnictví účetních jednotek, pro které hlavním předmětem činnosti není podnikání, zmiňme se o možnostech financování dlouhodobého majetku.

Dlouhodobý majetek

71

Účetní jednotky účtující podle vyhlášky č. 504/2002 Sb. mohou žádat a následně získat příjmy od státu v podobě dotací. Jestliže je účetní jednotce dotace přiznána a následně připsána např. na bankovní účet, účetní jednotka může s takto získanými peněžními prostředky nakládat. Můžeme ještě rozlišovat mezi účelovou a neúčelovou dotací. Účelová dotace vyvolává u spotřebitelů substituční efekt, neboť využití dotace je vázáno k určitému, předem stanovenému účelu. A v případě, že spotřebitel chce získat tuto dotaci, odsune druhou možnost financování a vybere si možnost financování pomocí dotace. Neúčelové dotace jsou účetní jednotce poskytovány bez specifického účelu a tím pádem u příjemce dotace vyvolávají důchodový efekt (Hamerníková, Maaytová, 2007). V případě nevyčerpání celé výše dotace je účetní jednotka povinna vrátit zbytek nevyužité dotace do státního rozpočtu nebo jej přesunout do následujícího období. Přesun nevyužité dotace do dalšího účetního období je možný pouze u přijaté dotace od územního samosprávného celku, který poskytuje jednorázové dotace na více účetních období. V takovémto případě účetní jednotka (nezisková organizace) ke konci roku vyúčtuje nevyužitou výši dotace jako závazek k územnímu samosprávnému celku. Existuje více způsobů na pořízení dlouhodobého majetku. Nejčastějšími způsoby pořízení jsou (Chalupa a kol., 2011): • koupí od dodavatelů, • vytvořením vlastní činností, • nabytím práv k výsledkům duševní tvořivé činnosti, • bezúplatnou formou (zděděním, darováním), • vkladem přijatým od jiné osoby, • převodem podle zvláštních právních předpisů. Před koupí dlouhodobého majetku si musí účetní jednotka (nezisková organizace) stanovit, z čeho bude pořizovaný dlouhodobý majetek financovat. Možnosti financování pořízení dlouhodobého majetku u neziskových organizací jsou následující: • z dotací, • z vlastních zdrojů – čerpání uložených finančních prostředků ve fondu, • z dotací a vlastních zdrojů současně. Účetní jednotka eviduje dlouhodobý majetek na jednotlivých účtech v pořizovací ceně. Výše odpisů k jednotlivým položkám se kumuluje na účtech

72

Dlouhodobý majetek

oprávek (účtová skupina 07 a 08). V případě odpisů u dlouhodobého majetku pořízeného z dotace se postupuje dle výše uvedeného postupu. Zůstatková cena majetku se zjistí rozdílem mezi pořizovací cenou a oprávkami.


73

7 Mendelova univerzita v Brně Vysoká škola zemědělská v Brně byla zřízena v roce 1919. Jedná se tedy o nejstarší vysokou školu v České republice se zemědělským a lesnickým zaměřením. V roce 1994 byl název změněn na Mendelovu zemědělskou a lesnickou univerzitu v Brně. Od roku 2009 již nese název pouze Mendelova univerzita v Brně, ve zkratce MENDELU. Mendelova univerzita v Brně je složena z: • fakult: •

Agronomické fakulty,

•

Lesnické a dřevařské fakulty,

•

Provozně ekonomické fakulty,

•

Zahradnické fakulty,

•

Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií,

• vysokoškolského ústavu: •

Institutu celoživotního vzdělávání,

• jiných pracovišť: •

Centra sportovních aktivit,

•

Centra transferu technologií,

•

Botanické zahrady a arboreta,

•

Ústavu vědecko-pedagogických informací a služeb,

•

Ústavu informačních technologií,

•

Školního zemědělského podniku v Žabčicích,

•

Školního lesního podniku Masarykův les ve Křtinách,

• účelových zařízeních: •

Správy kolejí a menz

• rektorátu. Na univerzitě studuje zhruba 10 654 studentů, kteří si mohou vybrat ze 42 akreditovaných studijních oborů v bakalářském stupni studia a ze 47 oborů navazujícího magisterského stupně studia. Univerzita umožňuje studovat také v anglickém jazyce. Student má v rámci studia možnost vycestovat a studovat v zahraničí v rámci programu LLP/Erasmus do více než 164 univerzit, které uzavřely partnerství s Mendelovou univerzitou v Brně. Univerzita třetího věku

74


také umožňuje seniorům se přihlásit do tříletého zájmového studia, kde v rámci přednášek a seminářů jsou prezentovány fakulty univerzity. Součástí aktivit akademických pracovníků MENDELU v Brně je také věda a výzkum. Výzkumné projekty jsou zaměřeny na zemědělské, lesnické, zahradnické, dřevařské produkce, vztah produkčních a mimoprodukčních funkcí zemědělství a lesnictví, životní prostředí, zpracování a zhodnocení primární produkce, organizaci a řízení procesů v průběhu celého potravinového řetězce a na hodnocení ekonomické efektivnosti. Na univerzitě jsou prováděny výzkumné záměry, grantově financovaný výzkum a specifický výzkum. Velká diverzifikace výzkumu koresponduje i se zdroji financování výzkumu, které jsou zejména z veřejných zdrojů. Ubytování je poskytováno studentům na 3 148 lůžkách. Všichni studenti mají možnost využít stravovacích služeb ve vysokoškolské menze. Sportovní vyžití je umožněno studentům v rámci tělesné výchovy na Agronomické fakultě, ale také ve vysokoškolském sportovním klubu univerzity. Posláním fakulty je dle výroční zprávy o činnosti Mendelovy univerzity v Brně promítání výsledků základního a aplikovaného výzkumu v přírodních, biologických, technických, ekonomických, sociálně-politických, environmentálních, zemědělských, lesnických a potravinářských oborech do vzdělávacích programů evropské kvality. Poslání je také obsaženo ve sloganu univerzity, které zní: „MENDELU, škola jako lusk“.

7.1

Legislativní rámec hospodaření MENDELU v Brně

Veřejné vysoké školy mají své specifické nejen postavení, ale také hospodaření a jeho kontrolu, sestavování rozpočtu. Vše toto výše vyjmenované je upraveno následujícími právními předpisy: • zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů, • zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, • vyhláškou č. 504/2002 SB., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, • zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů,


75

• vyhláškou č. 560/2006 Sb., o účasti státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku, • zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů, • vyhláškou č. 52/2008 Sb., která upravuje zásady a termíny pro finanční vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy nebo Národním fondem, • zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, • Směrnice o pravidlech hospodaření Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně ze dne 26. října 2009.

7.2

Analýza financování veřejné vysoké školy

Mendelova univerzita v Brně ve směrnici o pravidlech hospodaření vyjmenovává finanční prostředky potřebné k financování činnosti. Jedná se o prostředky získané z: • příspěvku ze státního rozpočtu dle § 18 odst. 2 písm. a) zákona o vysokých školách, • podpory výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků dle zákona č. 130/2002 Sb., • neinvestičních dotací ze státního rozpočtu, • poplatků spojených se studiem, • výnosů z majetku, • jiných příjmů nebo jiných příspěvků než ze státního rozpočtu, ze státních fondů, z Národního fondu, z rozpočtů obcí a krajů, • výnosů doplňkové činnosti, • příjmů z darů a dědictví, z příjmů od nadací a nadačních fondů, • sdružením finančních prostředků, • vytvořených vlastních fondů, • peněžních ústavů ve formě úvěru, • ostatních vlastních výnosů. V následujících podkapitolách budou analyzovány některé druhy příjmů a bude popsán jejich dopad do účetnictví a vliv na základ daně z příjmů.

76

7.2.1


Příspěvek a dotace z veřejných zdrojů

Nedílnou součástí výkazu zisku a ztrát je vyčíslení provozní dotace, která zaujímá velkou část výnosů v každém roce. Tabulka zachycuje výši celkových výnosů z hlavní činnosti a výši provozní dotace na hlavní činnost v letech 2007 – 2011. Částky jsou uvedeny v tis. Kč. Tab. 6

Celkové výnosy z hlavní činnosti a provozní dotace v letech 2007 – 2011

2007 Celkové výnosy z hlavní činnosti Provozní dotace Podíl provozní dotace na celkových výnosech

2008

2009

2010

2011

1 015 156,08 1 092 171,31 1 085 290,59 1 068 070,04 1 111 630

0 911 243,44 0 938 545,28 0 970 005,17 0 945 821,04 0 968 565

89,76 %

85,93 %

89,38 %

88,55 %

87,13 %

Zdroj: vlastní zpracování dle výročních zpráv o hospodaření

Provozní dotace ve sledovaných letech zaujímá vždy více jak 85-ti % podíl na celkových výnosech Mendelovy univerzity v Brně. Výše provozní dotace má kolísavý průběh, ale do budoucna můžeme očekávat její zvýšený podíl na celkových výnosech z důvodu úsporných opatření a dohody vysokých škol s MŠMT. Dohoda se týká stanovení limitu počtu studentů. Kdy v akademickém roce 2012/2013 mělo dojít k 5-ti % poklesu studentů, přičemž počet přijatých studentů do prvních ročníků měl klesnout až o 10 %. V případě překročení limitu přijatých studentů si veřejná vysoká škola hradí nadlimitní studenty z vlastních zdrojů. Záměr snižování počtu studentů na vysokých školách se realizuje již od roku 2009. MŠMT chce tímto přístupem zkvalitnit vzdělávací proces na veřejných vysokých školách a zvýšit příspěvky na jednoho studenta v případě, že výše příspěvku ze státního rozpočtu zůstane ve stejné výši jako byla stanovena na rok 2012. Na základě tohoto poznatku můžeme říci, že od roku 2009 se nám výše provozní dotace snížila, což může mít za následek snižování počtu přijímaných studentů. Od roku 2011 je nepatrný nárůst výše provozní dotace. Za rok 2012 výše provozní dotace ještě nebyla vyčíslena, takže nemůže dojít k porovnání


77

slibu MŠMT a skutečnosti. Na rok 2012 byl ukazatel vysokých škol ve státním rozpočtu schválen ve výši 21 221 802 tis. Kč. Z této částky tvořily finanční prostředky na běžnou činnost výši 18 858 772 tis. Kč, která je rozepisována vysokým školám dle zákona č. 111/1998 Sb. Mezi příspěvky a dotace z veřejných zdrojů zařadíme: • příspěvky na vzdělání, • základní dotace, • věda a výzkum, • mezinárodní spolupráce ve vědě a výzkumu, • Evropské strukturální fondy, • dotace spojené s programy reprodukce majetku. Výše vyjmenované příspěvky a dotace patří do běžných neinvestičních dotací a příspěvků z MŠMT. MENDELU v Brně přijala v roce 2011 běžné neinvestiční dotace a příspěvky od MŠMT v celkové výši 900 281 tis. Kč. Kapitálové prostředky byly univerzitě poskytnuty ve výši 212 456 tis. Kč. Univerzita si pro lepší orientaci a následné vyčíslení výsledku hospodaření člení veškeré náklady a výnosy ve vztahu k hlavní a k doplňkové činnosti. V rámci hlavní a doplňkové činnosti jsou náklady a výnosy účetně členěny podle jednotlivých činností a poskytovatelů dotace a to až dle jednotlivých zakázek. To vše z důvodu vyčíslení dílčích hospodářských výsledků a zúčtováním se státním rozpočtem podle podmínek, které jsou uvedeny v rozhodnutích a smlouvách při poskytování dotací. Příspěvek na vzdělání a základní dotace Hlavním zdrojem financování veřejné vysoké školy je příspěvek na uskutečňování akreditovaných studijních programů a programů celoživotního vzdělávání a s nimi spojenou vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost a institucionální podpora na dlouhodobý koncepční rozvoj univerzity. V tabulce č. 7 jsou uvedeny jednotlivé výše příspěvků a dotací poskytnuté MŠMT a to dle pravidel pro financování. Mendelova univerzita vykazuje tyto příspěvky v rozdělení na běžné a kapitálové zdroje. Pro zpracování bylo použito součtu těchto dvou zdrojů. Částky jsou uvedeny v tis. Kč.

78


Tab. 7

Financování veřejné vysoké školy dle ukazatelů MŠMT pro rok 2011

Ukazatel Příspěvek Dotace A +B studijní programy a s nimi spojená tvůrčí činnost 553 439 C stipendia pro studenty doktorských programů 0 28 013 D zahraniční studenti a mezinárodní spolupráce 000 176 14 061 F fond vzdělávací politiky M mimořádné aktivity S sociální stipendia 001 586 U ubytovací stipendia 033 373 G fond rozvoje vysokých škol 16 964 I rozvojové programy 26 303 J dotace na ubytování a stravování 06 617 Zdroj: vlastní zpracování na základě výroční zprávy z roku 2011

Z tabulky je vidět, že příspěvek na studijní programy a s nimi spojenou tvůrčí činnost zaujímá 81 % všech příspěvků a dotací od MŠMT. Věda a výzkum Věda a výzkum byly na Mendelově univerzitě v Brně podporovány v rámci: • specifického vysokoškolského výzkumu

20 406 tis. Kč,

• dlouhodobého koncepčního rozvoje univerzity

55 430 tis. Kč,

• výzkumných záměrů

35 264 tis. Kč,

• projektů

59 355 tis. Kč,

• mezinárodní spolupráce ve vědě a výzkumu: •

mobilita výzkumných pracovníků

093 tis. Kč,

•

rámcové programy

509 tis. Kč

Evropské strukturální fondy Jednou z možností získávání finančních prostředků pro veřejnou vysokou školu je získání peněz z Evropských strukturálních fondů. Mendelova univerzita v roce 2011 čerpala finanční prostředky ze dvou operačních programů strukturálních fondů Evropské unie a to: • Vzdělávání pro konkurenceschopnost • Výzkum a vývoj pro inovace

72 408 tis. Kč, 00 096 tis. Kč.


79

Na základě rozhovoru s vedoucí ekonomického úseku došlo i na problematiku strukturálních fondů jako jedné z možností financování veřejné vysoké školy. Aby mohla univerzita získat a následně čerpat finanční prostředky ze strukturálních fondů, je povinna splnit stanovené nároky, které jsou velmi vysoké. Jedním z důležitých nároků je zřízení zvláštního bankovního účtu pro přijetí finančních prostředků. V případě, že je univerzitě již poskytnuta dotace ze strukturálního fondu, začíná pro účetní velmi důsledná práce v čerpání finančních prostředků. Neboť stačí pouze malá chyba (např. při čerpání prostředků z více strukturálních fondů může dojít k záměně výpisů z bankovních účtů) a příjemce peněžních prostředků (v tomto případě Mendelova univerzita v Brně) je povinen vrátit 100 % výši dotace. V roce 2011 obdržela univerzita rozhodnutí o přidělení 15 nových projektů v celkové výši 238 144 tis. Kč na celou dobu řešení. Univerzitou již byla obdržená záloha v částce 133 463 tis. Kč. Univerzita obdržela také rozhodnutí o řešení projektu v rámci Vapl PO 4 v celkové hodnotě 619 292 tis. Kč, přičemž obdržela již finanční prostředky ve výši 269 686 tis. Kč. Ministerstvo vnitra definuje projekt OP VaVpl se zaměřením na posilování výzkumného, vývojového a proinovačního potenciálu České republiky, především prostřednictvím vysokých škol, výzkumných institucí a jejich spolupráce se soukromým sektorem. V rámci projektu je podporováno vybavení výzkumných pracovišť moderní technikou, budování nových výzkumných pracovišť a zvyšování kapacity terciárního vzdělávání. Evropská unie vyčlenila na tento projekt částku 2070, 68 mil. € Dotace spojené s programy reprodukce majetku V roce 2011 obdržela Mendelova univerzita v Brně dotaci spojenou s programy reprodukce majetku ve výši 237 tis. Kč z běžných zdrojů, která byla využita na rekonstrukci ploch. V předchozích letech byla většina dotací z kapitálových zdrojů. Přehled výše dotací v jednotlivých letech je uveden v následující tabulce. Výše v jednotlivých letech je ovlivněna obnovou zámku Křtiny, kde proběhla rozsáhlá rekonstrukce. V roce 2007 byl také postaven pavilon D Zahradnické fakulty v Lednici. Dotace v roce 2008 je ovlivněna přístavbou objektu J a vybudováním trafostanice. V roce 2009 byla dokončena obnova zámku Křtiny. Univerzita v roce 2010 pořídila samojízdnou sklízecí řezačku a zrekonstruovala zdroje vytápění. Rok 2011 obsahuje zateplení objektu E, rekonstrukce laboratorních a administrativních prostor v objektu A a C, výstavbu výukového objektu odchovny skotu.

80


Tab. 8 majetku

Běžné a kapitálové dotace ze státního rozpočtu spojené s programy reprodukce

Rok 2007 2008 2009 2010 2011

tis. Kč 082 671 104 286 007 487 014 081 038 917 Zdroj: vlastní práce na základě výročních zpráv

Účetní dopad dotací a příspěvků Účetní dopad zachycení dotací a příspěvků ze státního rozpočtu si uveďme na příkladu. Pro zjednodušení uvažujme, že veškeré příspěvky a dotace jsou upotřebeny na provoz univerzity v hlavní činnosti. Zachyceny budou mzdové náklady vztahující se k hlavní činnosti univerzity. Zbytek dotace je upotřeben např. na úhradu spotřebované elektrické energie, na nákup učebnic, atd. Jak je z tabulky č. 9 patrné, účtování dotací nemá vliv na výsledek hospodaření. Ke konci roku uvažujme, že celá výše dotace bude proinvestována v rámci hlavní činnosti. Dotace ovlivňují tedy pouze výnosy a náklady týkající se vlastní činnosti. Jelikož dotace a příspěvky podléhají ke konci roku zúčtování se státním rozpočtem, kromě dotací na řešení projektů strukturálních fondů nebo zahraničních projektů, kde je využito časového rozlišení výnosů v souladu s náklady, bude v případě nevyčerpání celé dotace rozdíl vrácen. Účetní zápis v tomto případě bude 346 / 221. Tab. 9

Účetní zachycení dotací a příspěvků

Úč. případ

2. 3.

Popis účetního případu Přijetí provozní dotace na BÚ ze státního rozpočtu Předpis provozní dotace Přiznání mezd

4.

Srážky zaměstnancům

064 550,-

331

5.

Výplata mezd z dotace a z BÚ

430 332,-

331

1.

tis. Kč

MD

D

968 565,-

221

346

968 565,494 882,-

346 521

691 331 342, 336 221



81

Daňový dopad dotací a příspěvků Dotace a příspěvky jsou poskytovány na hlavní činnost univerzity a ke konci roku musí být zúčtovány se státním rozpočtem a výše nevyčerpané dotace je vrácena do státního rozpočtu. Vysoká škola může se souhlasem poskytovatele převést maximálně 5 % z výše dotace do fondu účelových prostředků, jestliže ví, že je v dalším roce upotřebí na předem daný účel. Možnost převodu je pouze v případě, že s převodem souhlasí poskytovatel dotace. Převod nelze uplatnit u končícího projektu. Provozní dotace je součástí výnosů. Oproti tomu jsou vykázány náklady, které jsou nižší nebo ve stejné výši přijaté provozní dotace. V případě vykázání nižších nákladů a vzniku „přebytku“ z provozní dotace, je odečteno 5 % z výše dotace a převedeno do fondu účelových prostředků. Zbytek je vrácen do státního rozpočtu. Po provedení těchto operací nám zůstane „VH z provozní dotace“ ve výši 0,- Kč. Varianta, že náklady převýší výši přijaté dotace nastat může, ale univerzita si tuto možnost hlídá. V této situaci by univerzita musela zvýšené náklady financovat z prostředků získaných z doplňkové činnosti nebo požádat MŠMT o poskytnutí další provozní dotace. Dotace a příspěvky nám tedy nemohou vytvořit výsledek hospodaření, ze kterého by po úpravách dle daňového přiznání pro právnické osoby byla vypočtena daň z příjmů. 7.2.2

Vlastní výnosy v hlavní a doplňkové činnosti

Univerzita vedle hlavní činnosti je oprávněna provozovat i doplňkovou činnost, ze které financuje své hlavní činnosti. Výčet možných oblastí v doplňkové činnost, které může univerzita provozovat, je uveden v příloze. Vlastní výnosy a jejich částky v tis. Kč jsou uvedeny v tabulce č. 10 rozděleny na hlavní a doplňkovou činnost.

82 Tab. 10

Mendelova univerzita v Brně Vlastní výnosy za rok 2011

Činnost Transfer znalostí Pronájem Tržby z prodeje majetku Dary

Hlavní činnost 01 744 04 694 15 995 03 431

Doplňková činnost 06 462 14 127 12 711 00 002

Zdroj: vlastní práce na základě výroční zprávy z roku 2009

Transfer znalostí obsahuje součet položek příjmů z licenčních smluv, které jsou součástí hlavní činnosti, a z příjmů ze smluvního výzkumu, které jsou započítány do doplňkové činnosti. Univerzita má příjmy z pronájmu a to z pronájmu budov, pozemků, prostorů a ostatních prostorů. Tržby z prodeje majetku jsou vysoké z důvodu prodeje budov, staveb a hal. Veřejná vysoká škola získává příjmy také z poplatků a úhrad, které inkasuje od studentů v rámci poskytování další činnosti. Z poplatků stanovených dle § 58 zákona o vysokých školách, konkrétně z poplatků za nadstandardní dobu studia (tvorba fondu ve výši 5 282 tis. Kč) a z poplatků za studium v dalším studijním programu (tvorba fondu ve výši 870 tis. Kč), se tvoří stipendijní fond. Výše tvorby stipendijního fondu v roce 2011 byla ve výši 6 152 tis. Kč. K jednotlivým druhům poplatků (výnosů) se sleduje i počet studentů, kteří o danou službu mají zájem a zaplatí za ni poplatek dle platného ceníku vydaného na základě rozhodnutí rektora. Projekty OP VK a spolupříjemci projektů VaV a s nimi související výnosy jsou zachycovány na analytickém účtu 649.100 dle příslušných zdrojů, zakázek a poskytovatelů. K jednotlivému projektu můžeme z účetnictví zjistit výsledovku.

Mendelova univerzita v Brně Tab. 11

83

Výnosy z hlavní činnosti z poplatků a úhrad od studentů v roce 2011

Druh výnosu úkony spojené s přijímacím řízením za studium v cizím jazyce celoživotní vzdělávání univerzita třetího věku služby studentům – kopírování a tisk prodej skript studentům studium jednotlivých předmětů v cizím jazyce promoce, imatrikulace, ISIC, indexy partnerství u projektů OP VK spolupříjemci při řešení projektů VaV partnerství VaVpl CEITEC použití fondů k financování provozních nákladů zúčtování odpisů u majetku pořízeného z dotací

Výše příjmu v tis. Kč 06 015 02 707 04 018 00 756 0 0182 01 152 02 056 03 143 04 262 16 868 00 037 19 978 55 107

Zdroj: vlastní zpracování dle výroční zprávy

Doplňková činnost přispěla svými výnosy v jednotlivých činnostech takto: • reklama

00 264 tis. Kč,

• kurzy a školení

01 782 tis. Kč,

• ostatní smluvní vztahy pro organizace

15 248 tis. Kč,

• ubytování na Středisku Karlov

01 125 tis. Kč,

• zkušebny truhlářských výrobků a nábytku

03 887 tis. Kč,

• ICV

04 718 tis. Kč,

• smluvní výzkum

01 531 tis. Kč.

Účetní a daňový dopad Příjmy z hlavní činnosti se stanou u veřejné vysoké školy předmětem daně vždy, vyjma příjmů z investičních transferů a úroků z vkladů na běžném účtu. Pro jednotlivé úkony v rámci hlavní, ale i doplňkové, činnosti vede univerzita podrobnou evidenci z důvodu správného přiřazení nákladu k danému výnosu (= „klíčování nákladů“). Výnosy z doplňkové činnosti se stanou předmětem daně vždy. Vyčíslení výsledku hospodaření před zdaněním je provedeno součtem dílčího výsledku hospodaření z hlavní a z doplňkové činnosti. Výše vypočteného výsledku hospodaření před zdaněním se promítne ve výkazu

84


zisku a ztrát, ale také hlavně se uvádí do daňového přiznání pro právnické osoby. Mendelova univerzita zaznamenala v roce 2011 výsledek hospodaření před zdaněním ve výši 11 780 tis. Kč z hlavní činnosti a 373 tis. Kč z doplňkové činnosti. V tomto okamžiku se „přestává pracovat“ ve výkazu zisku a ztrát. Veškeré další úpravy pro zjištění daňové povinnosti se provádějí v daňovém přiznání. Výsledek hospodaření se zapíše na řádek č. 10 daňového přiznání pro právnické osoby. Následně jsou provedeny úpravy dle jednotlivých řádků daňového přiznání, mezi které můžeme zařadit např. příjmy, které nejsou předmětem daně, položky snižující nebo zvyšující výsledek hospodaření, atd. V daňovém přiznání si veřejná vysoká škola vypočítá také 30-ti % odpočet ze základu daně. Následují další úpravy, pomocí kterých se dostaneme až k základu daně a vyčíslení daně. Od daně jsou odečteny možné slevy. Následně je vyčíslena daňová povinnost. Mendelova univerzita v Brně v roce 2011 neměla daňovou povinnost, jelikož výše úprav, odpočtů a slev byly vyšší než částka připadající na daňovou povinnost. Při porovnání doplňkové činnosti v roce 2010 a 2011 můžeme jednoznačně říci, že došlo k poklesu výnosů z této činnosti zhruba o 3,13 mil. Kč. Pokles může být zapříčiněn vytížeností zaměstnanců univerzity, kteří jsou zapojeni do řešení projektů OP VK financovaných ze strukturálních fondů Evropské unie. Výsledek hospodaření z doplňkové činnosti je v roce 2011 menší o 395 tis. Kč. Na zmenšení výsledku hospodaření se podílela i ztráta zkušebny stavebně truhlářských výrobků a Střediska Karlov. Zkušebna stavebně truhlářských výrobků a Středisko Karlov vykázaly v roce 2011 ztrátu ze své činnosti. Ztráta vznikla z důvodu poklesu tržeb, ovšem režijní náklady se nezměnily a zůstaly ve stejné výši. Velkou část režijních nákladů zaujímají mzdy, energie, vytápění.

7.3

Predikce možností financování

Následující podkapitoly budou věnovány predikci a namodelování možností financování veřejné vysoké školy. 7.3.1

Hlavní činnost

Veřejné vysoké škole je na hlavní činnost poskytována provozní dotace. Výše nákladů na hlavní činnost a výše provozní dotace za posledních 5 let je uvedena v následující tabulce. Výše provozní dotace a nákladů jsou v tis. Kč. Z údajů o výši nákladů na hlavní činnost a velikosti přijaté dotace v jednotlivých letech


85

bylo vypočteno % pokrytí nákladů pomocí provozní dotace. Z těchto částek byly vypočteny průměrné částky: • náklady na hlavní činnost

1 062 154 tis. Kč,

• výše provozní dotace

0 946 836 tis. Kč,

• procento pokrytí nákladů pomocí dotace Tab. 12

89,14 %.

Výše nákladů na hlavní činnost a provozní dotace

Náklady na HČ Výše provozní dotace % pokrytí nákladů dotací

2007 1 001 879

2008 1 067 998

2009 1 076 735

2010 1 064 310

2011 1 099 849

0 911 243

0 938 545

0 970 005

0 945 821

0 968 565

90,95

87,88

90,09

88,87

88,06

Zdroj: vlastní výpočet na základě dat z výročních zpráv

Provozní dotace v průměru pokryje náklady na hlavní činnost ve velikosti 89,14 %. Zbývajících 10,86 % si musí veřejná vysoká škola obstarat sama. Velkou část zbývajících výnosů zaujímají ostatní výnosy účtované na účet 649. Návrhem pro získání finančních prostředků je zvážení využitelnosti všech budov. V případě možnosti zjištění volných budov je možnost uvažovat o jejich dalším efektivním využití ve výuce nebo pro praktický výcvik. Při zjištění malého využití dané budovy vyvstává možnost pronájmu nebo prodeje. V roce 2011 tvořil prodej budov a staveb v rámci hlavní činnosti částku 15 954 tis. Kč. Dalším možným prodejem by se snížily i náklady na opravy a udržování dané budovy. Výsledek hospodaření je zvýšen z důvodu snížení nákladů. Při zvolení možnosti pronájmu by zůstaly náklady na údržbu ve stejné výši. Inkasem pronájmu se zvýší výnosy a po odečtení nákladů je zvýšen i výsledek hospodaření. Výše nájemného se odvíjí od velikosti pronajatých prostor (místnost, budova) a bude pokrývat: • část režijních nákladů (vytápění, elektřina), • část administrativních nákladů, • marži. Nájemné v rámci hlavní činnosti včetně marže by mělo pokrýt zbývajících 10,86 % nákladů, což činí částku 115 350 tis. Kč. Před samotným zahájením pronájmu bude sestaven ceník a s každým nájemníkem bude uzavřena smlouva, kde budou přesně stanoveny podmínky

86


pro platbu a využití pronajatých prostor. Tyto operace s sebou ponesou určité administrativní náklady, které budou ovšem pokryty získanou marží z pronájmu. Dopad pronájmu do účetnictví Mendelovy univerzity v Brně bude mít kladný vliv na peněžní prostředky, které budou přijímány na bankovní účet. Z uložených finančních prostředků na bankovním účtu poplynou každý měsíc úroky, které u veřejných vysokých škol nejsou předmětem daně z příjmů. V průměru za posledních 5 let činní výnosové úroky částku 3 391,98 tis. Kč za rok po odečtu nákladových úroků. Nákladové úroky jsou zaznamenány až v roce 2010 a 2011. Pronájem nevyužitých prostor se pro Mendelovu univerzitu jeví jako další možnost získání finančních prostředků na financování své hlavní činnosti. S pronájmem by byly zpočátku spojeny náklady ve formě zjištění režijních a administrativních nákladů pro dané pronajímané budovy. Ale získané peněžní prostředky, které by byly ukládány na běžný účet, by pokryly náklady na hlavní činnost. Úroky z uložených finančních prostředků na běžném účtu jsou příjmem, který není základem daně pro veřejné vysoké školy. Výše úroků by tedy měla kladný vliv na výsledek hospodaření před zdaněním. 7.3.2

Rozšíření a zefektivnění doplňkové činnosti

Zkušebna stavebně truhlářských výrobků je jedna z doplňkových činností, kterou provozuje Mendelova univerzita v Brně a výnosy za rok 2011 činily částku 3 887 tis. Kč. I přes tyto vysoké výnosy se stala zkušebna v tomto roce ztrátová. Při pohledu do výročních zpráv o hospodaření až do roku 2007 bylo zjištěno, že zkušebna byla ztrátová naposledy v roce 2008. V letech 2007, 2009, a 2010 vytvořila kladný hospodářský výsledek. Záporný výsledek hospodaření byl z důvodu poklesu výnosů, přičemž režijní náklady byly stálé. Aby byla zkušebna v dalších letech zisková a mohla přispívat svým výsledkem hospodaření k financování veřejné vysoké školy, doporučuji se zaměřit na tyto oblasti: • pronájmy energií – rozeslat nabídky ohledně pronájmu energií k ostatním dodavatelům a vyjednat levnější dodávky energií, • mzdy – zjistit vytíženost všech pracovníků, zda nejsou zaměstnáváni zaměstnanci, kteří neprovádějí svou práci dle požadavků, • zájem u veřejnosti – zviditelnit zkušebnu (reklama, inzerát,…) u ostatních budoucích zájemců,


87

• odpisy – nebylo možno zjistit, zda jsou stroje odpisovány z časového nebo výkonového hlediska. Jako lepší variantu odpisování vidím ve výkonovém odpisování a to z důvodu promítnutí odpisů do nákladů pouze těch strojů, které byly skutečně využity. Výukové a rekreační středisko Karlov Mendelovy univerzity v Brně nabízí ubytování po celý rok ve zděné nebo dřevěné budově. Středisko Karlov vykazuje od roku 2009 ztrátu, která následně snižuje výsledek hospodaření z doplňkové činnosti celé univerzity. Za zvážení stojí, zda provozovat toto středisko i po další roky. Vyskytují se tu dvě možnosti. První možnost je, že Mendelova univerzita se rozhodne pro ukončení činnosti střediska Karlov. Tímto rozhodnutím by univerzita přispěla ke zvýšení výsledku hospodaření před zdaněním. V případě prodeje by se v daný rok prodeje zvýšily tržby z prodeje majetku, neboť se nepředpokládá prodej pod cenou z důvodu růstu cen nemovitostí. Druhá varianta operuje s úpravou v rámci provozních nákladů a výnosů v oblasti: • energií – poohlédnutí se po levnějším dodavateli energií (plyn, elektřina), • voda – jako rekreační středisko s možností ubytování je kladen požadavek i na spotřebu vody. Zvážit možnost vybudování vlastní studny pomocí vrtu. Prvotní náklady by se ve výhledu maximální délky 3 let vrátily ve formě ušetřených peněžních prostředků za vodné. Náklady při využití vlastní studny by pak každoročně byly ve formě stočného. • ceny za ubytování – při pohledu na ceny ubytování je úprava ceny za ubytování aktuální otázkou. Aktuální ceny v sobě zahrnují energie a ostatní náklady spojené s ubytováním. Při využití dvou výše uvedených možností snížení nákladů by došlo i ke snížení cen za ubytování. Výše úpravy záleží na ušetřených nákladech energií a vody. Nedílnou součástí provozních nákladů jsou také mzdy zaměstnanců střediska Karlov a počet zaměstnanců. • využití prostor pro bufet, malé občerstvení, dostupnost nejnutnějších potřeb – z dostupných internetových stránek není možné vyčíst, zda je v objektu možnost využít nákupu potravin nebo jiných nezbytných potřeb pro pobyt ve středisku. Středisko nabízí možnost polopenze, ale ne všichni návštěvníci ji využijí. V prostorách jídelny by mohl být rozšířen sortiment pro nákup nezbytných potřeb (cukrovinky, hygienické potřeby,...). Všechny výše zmíněné navrhnuté změny by snížily provozní náklady a zvýšily výnosy střediska Karlov. Z účetního pohledu by vznikly výnosy z úroků

88


na běžném účtu, které nejsou předmětem daně, neboť placení rekreace by probíhalo v hotovostní formě do pokladny nebo převodem na bankovní účet. K bankovnímu účtu je vedena analytická evidence pro příjmy ze střediska Karlov. Při větším počtu účastníků bude platba prováděna přímo na bankovní účet účastníkem. U menšího počtu rekreantů je možnost platby v hotovosti. I v případě platby v hotovosti je pokladní povinen odvést peněžní prostředky přesahující limit pokladny (limit je dán ve vnitřní směrnici účetní jednotky) na bankovní účet a tím pádem by se připisovaly úroky z vkladu, které nejsou u veřejné vysoké školy předmětem daně z příjmů. Mendelova univerzita v Brně může dle statutu provozovat velké množství činností v rámci doplňkové činnosti. Dle výroční zprávy využívá pouze nepatrnou část a to v oblasti reklamy, kurzů a školení, ostatních smluvních vztahů pro organizace, ubytování, zkušebny truhlářských výrobků a nábytku, institutu celoživotního vzdělávání, smluvního výzkumu. Rozšíření doplňkové činnosti by bylo možné např. v oblasti vydavatelské a nakladatelské. Jednalo by se o možnost svázání a vytisknutí bakalářských, diplomových a jiných prací. Ediční středisko disponuje vysokovýkonnými stroji, které jsou schopny tisk provést. Rozšířená služba by u studentů vyvolala velký zájem, neboť možností tisku a svázání bakalářských, diplomových a jiných prací je v Brně na počet studentů málo. Zájem o knihařské a tiskařské práce by se pomocí propagace nebo na základě doporučení spokojených studentů rozšířil i mezi ostatní studenty. Rozšíření doplňkové činnosti bych viděla také v institutu celoživotního vzdělávání. Svědčí o tom rostoucí zájem o kurzy pořádané institutem celoživotního vzdělávání a univerzity třetího věku a následný růst výnosů z těchto kurzů. 7.3.3

Zápisné – školné

Poslední dobou velmi diskutované téma nejen mezi studenty – zápisné nebo školné. Může se jednat o jednu z možných alternativ financování veřejné vysoké školy. Školné student zaplatí v případě, že překročí standardní dobu studia příslušného studijního programu. V následující práci budeme brát jako alternativu financování veřejné vysoké školy zápisné. Výše zápisného není stanovena, ale stále častěji se hovoří o částce 5 000 – 6 000,- Kč za semestr za jednoho studenta. Zkusme si namodelovat výši zápisného na jednoho studenta Mendelovy univerzity v Brně. Při výpočtu budeme vycházet z průměrných hodnot nákladů na hlavní činnost za posledních 5 let. Počet studentů je brán z informací


89

Mendelovy univerzity v Brně. Pro výpočet zápisného na 1 semestr budeme potřebovat: • celkové náklady na hlavní činnost • počet studentů

1 062 154 tis. Kč, 0 010 654.

Jestliže MŠMT nebude veřejným vysokým školám po zavedení zápisného poskytovat příspěvek na vzdělávací programy a veřejná vysoká škola si nebude moci zažádat o dotaci, bude výše zápisného stanovena na základě prostého dělení celkových nákladů počtem studentů. V takovémto případě výše zápisného činí cca 99 695,- Kč na akademický rok. Což můžeme s jistotou říci, že by výše školného na veřejných vysokých školách byla mnohem vyšší než na soukromých vysokých školách, kde se výše školného pohybuje cca v rozmezí 20 000 – 30 000,- Kč za semestr. Výše poskytované dotace MŠMT soukromým vysokým školám nebylo možné zjistit. Možností pro výpočet zápisného je také varianta, že MŠMT zachová po zavedení zápisného příspěvek na vzdělávací programy a ostatní možnosti čerpání dotací. Při výpočtu této výše zápisného vycházíme opět z průměrných údajů: • celkových nákladů na hlavní činnost

1 062 154 tis. Kč,

• provozní dotace

0 946 836 tis. Kč,

• počet studentů

0 010 654.

Výše zápisného by byla vypočtena jako rozdíl mezi celkovými náklady na hlavní činnost a provozní dotací. Takto získaný rozdíl ve výši 115 318 tis. Kč podělíme počtem studentů. Výše zápisného je ve výši 10 824 Kč za akademický rok. Tato výše by odpovídala předpokládané výši zápisného ve výši 5 000 - 6 000,- Kč, která je navrhována do budoucna. V účetnictví bude potřeba vést podrobnou analytickou evidenci konkrétně pro každého zapsaného studenta, zda zaplatil výši zápisného nebo nezaplatil. Doporučuji zřídit zvláštní bankovní účet pro příjmy plateb zápisného z důvodu lepšího přehledu o výši možnosti čerpání finančních prostředků. Bankovní účet by měl být zřízen u banky, která nabízí vyšší zhodnocení peněžních prostředků na běžném účtu. Na začátku každého semestru si univerzita zaznamená tržby z prodeje služeb (berme poskytování vzdělávání jako službu) a pohledávku za studenty. Po přijetí výše zápisného v hotovosti nebo na bankovní účet, se univerzitě zvýší množství finančních prostředků a sníží pohledávka za studenty. Z přijatých plateb na bankovní účet poplynou úroky, které nejsou

90


u veřejné vysoké školy předmětem daně z příjmů. Univerzita tímto získá cca 115 319 Kč při kreditním zůstatku zhodnoceném 0,1 % p.a.. Otázkou nadále zůstává, jak bude výše zápisného upravena z daňového hlediska pro příjemce zápisného. Dobré by bylo, aby výnosy ze zápisného a školného nebyly pro veřejné vysoké školy předmětem daně z příjmů. Tato změna vyžaduje legislativní zápis do zákona o daních z příjmů, přesněji do § 18 odst. 5, jako písm. c) ze zápisného a školného placeného studentem daného studijního programu. Při takovéto úpravě daně z příjmů právnických osob by se výše zápisného a školného promítla ve výsledku hospodaření před zdaněním, ale následnými úpravami v daňovém přiznání by celá přijatá výše peněžních prostředků byla odečtena. V situaci neprovedené změny v zákoně o daních z příjmů by se výše zápisného a školného stávala předmětem daně z příjmů veřejné vysoké školy. I když je výše školného a zápisného stanovena na minimální hranici pokrytí celkových nákladů po odečtení poskytnuté provozní dotace, je možnost vzniku kladného výsledku hospodaření z hlavní činnosti. Kladný výsledek vznikne z důsledku úsporných opatření, které probíhají na univerzitě a mají probíhat i v budoucnu. Kladný výsledek hospodaření z hlavní činnosti bude sečten s výsledkem hospodaření před zdaněním z doplňkové činnosti, kde předpokládáme vždy kladný výsledek hospodaření. Možnost úprav (odpočtů a slev) v daňovém přiznání je velká pravděpodobnost, že nevznikne daňová povinnost. Vycházím s pomocí dedukce podle výroční zprávy z roku 2011, kdy výsledek hospodaření před zdaněním dosahoval částky 12 154 tis. Kč a nevznikla daňová povinnost u daně z příjmů právnických osob. 7.3.4

Strukturální fondy

Další možností financování veřejné vysoké školy je využití strukturálních fondů. Mendelova univerzita čerpá ze strukturálních fondů finanční prostředky na projekty OP VK a VaVpl PO 4. Celková výše finančních prostředků na řešení projektů je 857 436 tis. Kč. S čerpáním strukturálních fondů jsou spojeny vysoké nároky. V prvé řadě se jedná o zřízení bankovního účtu pro každý program. Univerzita je zapojena do řešení několika programů financovaných ze strukturálních fondů, proto na účetní je kladena velká zodpovědnost při účtování o jednotlivých nákladech k jednotlivým programům. I malá nepozornost při účtování (např. přehlédnutí se v čísle účtu a zaúčtování nákladů k jinému programu) vede po kontrole ihned ke 100 % odvodu dotace zpět do strukturálních fondů.


91

Mendelova univerzita pocítila v rámci vysokého čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů pokles výnosů v rámci doplňkové činnosti, jelikož zapojení pracovníci jsou vázáni splněním části projektu, na které univerzita čerpá finanční prostředky. Současné programy jsou do roku 2013. Zatím nebyly nalezeny informace o vypsaných dalších projektech. Z pohledu financování shledávám strukturální fondy za dobrý nástroj. Otázkou, kterou by bylo možné se zabývat v budoucnosti je, zda budou existovat i nějaké jiné programy pro veřejné vysoké školy, až finanční podpora ze strukturálních fondů bude ukončena.

92



93

8 Vykazování dlouhodobého majetku Na příkladu si ukažme vykazování dlouhodobé majetku u neziskového subjektu z různých zdrojů financování a následně také vykázání stejného majetku u podnikatelského subjektu. Pořizovaným DM budeme uvažovat použitý osobní automobil Ford Fusion, rok výroby 2003. Pořizovací cena tohoto automobilu je 150 000,- Kč. Předpokládaná doba odpisování je 10 let a odpisování bude provedeno rovnoměrně. Výše ročního odpisu bude ve výši 15 000,- Kč.

8.1

Pořízení DM z přijaté dotace

Jak již bylo uvedeno výše, jednou z možností financování pořízení dlouhodobého majetku u neziskové organizace je z dotace. Stejným způsobem by se postupovalo i v případě dotace od územního samosprávného celku, pouze s použitím účtu 348. Tab. 13

Účetní případy spojené s pořízením DM z dotace veřejného rozpočtu

Úč. případ 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Popis účetního případu Dotace z veřejného rozpočtu na nákup DM připsána na BÚ Předpis dotace na nákup DM Pořízení DM na fakturu, placeno z dotace Úhrada faktury z BÚ Zařazení DM do užívání Měsíční odpis DM Snížení vlastního jmění o výši odpisů

Kč

MD

D

150 000

221

346

150 000 150 000 150 000 150 000 001 250 001 250

346 042 321 022 551 901

901 321 221 042 082 649


V případě nevyčerpání celé dotace na pořízení dlouhodobého majetku, je účetní jednotka povinna dotaci vrátit. Uvažujme nyní že byl pořízen jiný osobní automobil za poloviční cenu, tedy za 75 000,- Kč. Polovina dotace musí být tedy vrácena. V tomto případě by nezisková organizace postupovala takto:

94


Tab. 14

Vrácení nevyčerpané dotace z veřejného rozpočtu

Úč. případ Popis účetního případu 1. Předpis na vrácení nevyčerpané částky dotace 2. Vrácení dotace z bankovního účtu

Kč MD D 75 000 901 346 75 000 346 221 Zdroj: vlastní práce

8.2

Pořízení DM z vlastních zdrojů (fondů)

V případě rozhodnutí účetní jednotky, že si pořídí dlouhodobý majetek (uvažujme opět osobní automobil značky Ford Fusion, rok výroby 2003) z vlastních zdrojů, bude mít v účetnictví zaznamenány tyto účetní případy: Tab. 15

Pořízení dlouhodobého majetku z vlastních zdrojů

Úč. případ 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Popis účetního případu Faktura přijatá na dlouhodobý majetek Uhrazení faktury z běžného účtu Čerpání fondu Vedlejší náklady spojené s pořízením DM Uvedení dlouhodobého majetku do užívání Měsíční odpis DM Tvorba FRIM ve výši odpisů

Kč

MD

D

150 000

042

321

150 000 150 000

321 911.FRIM

221 901

005 000

042

622

155 000

022

042

001 292 001 292

551 901

082 911.FRIM


8.3

Pořízení DM z dotace a fondu zároveň

Neziskový subjekt může dlouhodobý majetek pořídit i kombinovaným způsobem, kdy část ceny dlouhodobého majetku je financována z dotace a část z fondu. Neziskový subjekt v případě kombinovaného způsobu pořízení DM hradí z fondu částku ve výši 25 % pořizovací ceny.

Vykazování dlouhodobého majetku Tab. 16

95

Kombinovaný způsob pořízení majetku

Úč. případ 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Popis účetního případu Předpis na dotaci z veřejného rozpočtu Přijetí dotace na běžný účet Faktura přijatá na dlouhodobý majetek Částečná úhrada faktury z běžného účtu z dotace Doplatek zbytku faktury z běžného účtu – fond Zařazení dlouhodobého majetku do užívání Čerpání fondu ve výši doplatku faktury Měsíční odpis DM Snížení VJ ve výši 75 % odpisů DM Tvorba FRIM ve výši 25 % odpisů

Kč

MD

D

112 500

346

901

112 500

221

346

150 000

042

321

112 500

321

221.BÚ

037 500

321

221.FRIM

150 000

022

042

037 500 911.FRIM

901

001 250

551

082

000 938

901

649

000 312

901

911.FRIM


Další možnosti získání dlouhodobého majetku Nezisková organizace může nabýt dlouhodobý majetek bezúplatným pořízením a to ve formě daru. Nezisková organizace rozlišuje dar, který slouží pro činnost organizace a pak dar sloužící jako dar pro někoho jiného. Jestliže přijatý dar slouží pro činnost organizace, účetní zápis bude zaznamenán na D účtu 901 s podvojným zápisem na straně MD např. účtu 022. Při daru dlouhodobého majetku, který slouží jako dar pro někoho jiného se zvýší např. účet 022 a zároveň se zvýší i účet 911.

8.4

Opravné položky a rezervy

Tvorba opravných položek a rezerv je upravena zákonem č. 593/1992 Sb., o rezervách po zjištění základu daně z příjmu. Opravné položky jsou vytvářeny pouze k pohledávkám, tvorba rezerv je limitována výše zmíněným zákonem. Tvorba opravných položek je umožněna pouze v souvislosti se zákonem, netvoří se tedy účetní opravné položky.

96


8.5

Srovnání s podnikatelským subjektem

Vykazování dlouhodobého majetku u veřejné vysoké školy a u podnikatelů se liší v případě, že jeden ze subjektů přijme dotaci na pořízení dlouhodobého majetku. Rozdílnost ve vykazování dlouhodobého majetku u obou výše zmíněných subjektů můžeme spatřit v účetních výkazech. Rozvaha pro veřejnou vysokou školu, ale i pro ostatní nevýdělečné organizace, obsahuje pouze dva sloupce. Tab. 17

Ukázka rozvahy pro veřejnou vysokou školu

Název

Tab. 18

Stav k 1. 1.

Stav k 31.12.

Ukázka rozvahy pro podnikatelské subjekty

Označení

Název

Běžné účetní období brutto korekce netto

Minulé účetní období netto

Rozvaha pro podnikatelské subjekty obsahuje více sloupů. V tab. 11 je uvedena část rozvahy týkající se položek aktiv. Podnikatelské subjekty ve sloupci brutto uvádějí majetek v plné hodnotě. Sloupec korekce obsahuje veškeré opravné položky a odpisy (oprávky) k danému majetku. Sloupec netto vznikne součtem dvou předchozích sloupců. Rozvaha podnikatelského subjektu pro položky pasiv obsahuje pouze dva sloupce a to stav ve sledovaném účetním období a stav v minulém účetním období (Otavová, 2012). Rozvaha pro nevýdělečné organizace obsahuje položku „Oprávky k dlouhodobému majetku celkem“. Tato položka je vykazována na straně aktiv se znaménkem mínus. Příklad zachycení pořízení dlouhodobého majetku z dotace u veřejné vysoké školy byl uveden výše. Přijatá dotace, ať už na celou cenu majetku nebo jen na jeho část, nám neovlivnila výši ceny pořizovaného majetku na majetkovém účtu. Majetek pořízený z dotace je u veřejné vysoké školy vykazován v plné výši včetně dotace a to až do doby jeho vyřazení z účetnictví. Podnikatelský subjekt po přijetí dotace musí snížit pořizovací cenu majetku, na kterou přijal dotaci. Tím pádem podnikatel vykazuje v rozvaze majetek v částce, která se rovná rozdílu pořizovací ceny a přijaté dotace. Postup účtování pořízení DM pomocí dotace u podnikatelského subjektu je znázorněn v tabulce 12.

Vykazování dlouhodobého majetku Tab. 19

97

Účtování dotace u podnikatele při pořízení DM

Úč. případ 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Popis účetního případu Nárok na dotaci Pořízení DM na fakturu Použití dotace na pořízení Přijetí dotace na BÚ Zaplacení faktury za DM Zavedení DM do užívání

Kč 100 000 150 000 100 000 100 000 150 000 050 000

MD 378 042 346 221 321 022

D 346 321 042 378 221 042


S dlouhodobým majetkem souvisí i jeho odpisování. Veřejná vysoká škola musí při odpisování brát v úvahu, zda byl majetek zcela nebo z části pořízen z dotace, anebo byl financován z fondu. Výše odpisu se u veřejné vysoké školy i u podnikatelského subjektu počítá z celkové pořizovací ceny. Aby veřejná vysoká škola správně vykázala výsledek hospodaření, je nucena převést část vlastního jmění do výnosů a to v částce, která odpovídá odpisům k majetku, který je financován z dotace. Tímto zápisem se nám v každém roce náklady spojené s odpisováním rovnají výnosům získaným z vlastního jmění, které bylo navýšeno v rámci přijetí dotace. Podnikatelský subjekt účtuje odpisy na daňově uznatelný účet 551. Účetní odpisy jsou uznány pouze do výše daňových odpisů.

98 Tab. 20

Vykazování dlouhodobého majetku Srovnání financování a vykazování DM u VVŠ a podnikatelských subjektů

Veřejná vysoká škola • dotace financování

• FRIM • dar • příspěvky • v plné výši PC

vykazování

• oprávky v aktivech se záporným znaménkem • OP se nevytvářejí • k 1. 1. a k 31.12 daného roku

Podnikatelský subjekt • vlastní peněžní prostředky • úvěr • dar

• v PC sníženou o přijatou dotaci • oprávky a OP v aktivech ve sloupci korekce • v hodnotách brutto, korekce, netto Zdroj: vlastní práce

Závěr

99

9 Závěr Cílem diplomové práce bylo navrhnout optimální strukturu získávání finančních prostředků na základě provedené analýzy financování veřejné vysoké školy. Jednotlivé varianty financování jsou následně vyhodnoceny z účetního a daňového dopadu na hospodaření Mendelovy univerzity v Brně. Dílčí cíl práce se zabýval srovnáním zachycení, vykazování a financování dlouhodobého majetku v účetnictví podnikatelského subjektu a veřejné vysoké školy. Veřejné vysoké školy jsou součástí neziskového sektoru, který je nedílnou částí národního hospodářství. V současné době se veřejná vysoká škola nalézá ve veřejném sektoru (součást neziskového sektoru). Do budoucna je možnost přesídlení do smíšených organizací na základě vybíraného zápisného nebo školného na veřejných vysokých školách. Členění neziskových organizací je v České republice nekompletní, neboť neexistuje kompletní výčet. Daň příjmů právnických osob vyjmenovává poplatníky, kteří nejsou zřízeni za účelem podnikání. Ve výčtu je uvedena také veřejná vysoká škola. Veřejná vysoká škola jako právnická osoba je povinna vést účetnictví a na konci roku sestavovat účetní závěrku, na základě které je podáváno daňové přiznání a sestavena výroční zpráva o hospodaření a o činnosti. Každoročně si veřejná vysoká škola sestavuje rozpočet, podle kterého bude v následujícím roce hospodařit. Strana příjmů je sestavena z příspěvků a dotací ze státního rozpočtu, poplatků spojených se studiem, výnosů z vlastního majetku, příjmů ze státních fondů, rozpočtů obcí a krajů, výnosů z doplňkové činnosti a příjmů z darů a dědictví. Povinností veřejné vysoké školy je tvorba fondů a to zejména fondu rezervního, fondu reprodukce investičního majetku, stipendijního fondu, fondu odměn, fondu účelově určených prostředků, fondu sociálního a fondu provozních prostředků. Fond reprodukce investičního majetku je charakteristický pro veřejné vysoké školy, neboť je tvořen z účetních odpisů hmotného a nehmotného majetku. Mendelova univerzita v Brně tvoří fond reprodukce investičního majetku ze zisku po zdanění, z účetních odpisů dlouhodobého majetku, ze zůstatkové ceny prodaného a vyřazeného dlouhodobého majetku, ze zůstatku příspěvku ze státního rozpočtu, sdružením prostředků na pořízení dlouhodobého majetku. Při převodu zůstatku příspěvku ze státního rozpočtu je univerzita povinna využít finanční prostředky na financování své činnosti neúčastněné v hospodářské soutěži. Fond reprodukce investičního majetku naopak Mendelova univerzita v Brně využívá na pořízení a technické

100

Závěr

zhodnocení dlouhodobého majetku, k poskytování prostředků jiným osobám v rámci uzavřené smlouvy o sdružení na pořízení dlouhodobého majetku, k úhradě splátek investičních úvěrů a půjček, jako doplňkového zdroje financování oprav a udržování dlouhodobého majetku po zabezpečení investičních potřeb univerzity. Financování veřejných vysokých škol v České republice je z velké části prováděno přes státní rozpočet a to formou poskytování příspěvků na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost. MŠMT každoročně vydává Pravidla pro financování veřejných vysokých škol, kde jsou uvedeny koeficienty a výše příspěvků pro jednotlivé veřejné vysoké školy. Na podporu vědy a výzkumu získává veřejná vysoká škola finanční prostředky jako institucionální podporu na rozvoj výzkumné instituce, z Evropského fondu regionálního rozvoje, z Evropského sociálního fondu, na specifický vysokoškolský výzkum a z programů podpory vědy a výzkumu. Mezi ostatní příjmy veřejné vysoké školy můžeme zařadit příjmy za úkony spojené s přijímacím řízením, za prodlužování studia nad stanovenou dobu, za studium dalšího programu, za studium v cizím jazyce. Účetnictví veřejné vysoké školy se řídí zákonem o účetnictví, vyhláškou č. 504/2002 Sb. a Českými účetními standardy. Neziskové organizace jsou povinny v rámci svého účetnictví provádět tzv. „klíčování nákladů“ v rámci jednotlivých činností. Tato povinnost vyplývá z § 23 odst. 5 zákona o daních z příjmů. Neziskové organizace jsou povinny platit také daně. V diplomové práci je rozebírána především daň z příjmů právnických osob, neboť veřejné vysoké školy zdaňují veškeré příjmy kromě příjmů z investičních transferů a příjmů z úroků z vkladů na běžném účtu. Pro zjištění základu daně z příjmů právnických osob předchází úpravy výsledku hospodaření před zdaněním v rámci daňového přiznání, který je u neziskových organizací tvořen součtem výsledku hospodaření před zdaněním z hlavní činnosti a výsledku hospodaření před zdaněním z doplňkové činnosti. Jednou z úprav je také možnost odečtu tzv. 30-ti % odpočtu u veřejných vysokých škol, který je vypočítán ze základu daně. Výše odpočtu u veřejných vysokých škol je limitována maximální hranicí 3 000 000,- Kč. Minimální hranice odpočtu je stanovena na 1 000 000,- Kč. V případě, že je vypočtený 30-ti % odpočet nižší než 1 000 000,- Kč, odečet bude ve výši základu daně. Ze skutečné výše odpočtu si veřejná vysoká škola následně vypočte daňovou úsporu, kterou v následujícím zdaňovacím období použije ke krytí nákladů na vzdělávací, vědecké, výzkumné, vývojové nebo jiné umělecké činnosti. Důležitou odčitatelnou položkou od základu daně

Závěr

101

u veřejných vysokých škol je také 100 % odpočet výdajů vynaložených na realizaci projektů výzkumu a vývoje dle zákona č. 130/2002 Sb.. Praktická část diplomové práce se zabývá analýzou financování veřejné vysoké školy, konkrétně Mendelovy univerzity v Brně, na základě které je u jednotlivých variant predikce financování popsán účetní a daňový dopad na hospodaření Mendelovy univerzity v Brně. Velkou část výnosů Mendelovy univerzity v Brně zaujímá provozní dotace. Od roku 2007 do roku 2011 zaujímá provozní dotace více jak 86 % celkových výnosů z hlavní činnosti. Průměrná hodnota provozní dotace za zkoumané období byla ve výši 946 836 tis. Kč za rok. Průměrná výše provozní dotace ve výše zmiňované částce pokryje 89,14 % průměrných nákladů na hlavní činnost univerzity. Krytí celkových nákladů a výnosů provozní dotací v letech 2007 - 2011 1 200 000

tis. Kč

800 000

400 000

0 2007

2008

Náklady na hlavní činnost

2009 rok Výše provozní dotace

2010

2011

Výnosy z hlavní činnosti

Obr. 4 Krytí celkových nákladů a výnosů provozní dotací v letech 2007 – 2011 Zdroj: vlastní práce

Můžeme tedy říci, že provozní dotace zaujímá velkou část výnosů Mendelovy univerzity v Brně v jednotlivých letech. V roce 2011 přijala Mendelova univerzita od MŠMT příspěvky ve výši 616 587 tis. Kč a dotace ve výši 63 945 tis. Kč. V částce dotací je zahrnut ukazatel pro zahraniční studenty a mezinárodní spolupráci, fond rozvoje vysokých škol, rozvojové programy a dotace na ubytování a stravování. Příspěvek na studijní programy a s nimi spojenou tvůrčí činnost zaujímá 81 % veškerých příspěvků a dotací od MŠMT. Mendelova univerzita v Brně má dle statutu velmi širokou možnost využití doplňkové činnosti. V současné době využívá jen některé a to konkrétně:

102

Závěr

reklamu, kurzy a školení, ostatní smluvní vztahy pro organizace, ubytování, zkušebnu truhlářských výrobků a nábytku, institut celoživotního vzdělávání a smluvní výzkum. Navrhovanou variantou je rozšíření doplňkové činnosti v oblasti vydavatelské a nakladatelské. Jednalo by se o rozšíření uplatnění současného edičního střediska, kde by byla studentům rozšířena služba v oblasti tisku a vazby bakalářské, diplomové a jiné práce. Na základě kladných referencí by o tuto službu mělo zájem více studentů, neboť existuje velký nepoměr počtu studentů a možností vazby a tisku závěrečných prací s delší časovou lhůtou. Využívání této služby (i když ne vazby) by bylo také během roku, kdy studenti odevzdávají různé seminární práce. Možnost na získání části potřebných finančních prostředků spatřuji také v rozšíření kurzů na institutu celoživotního vzdělávání. Ne jen starší, ale i mladší ročníky prahnou po poznání a kurzy s bohatou tématikou jsou jednou z příležitostí chtěné informace načerpat. V rámci doplňkové činnosti provozuje Mendelova univerzita v Brně také rekreační středisko Karlov. Toto středisko již od roku 2009 vykazuje každoroční ztrátu, která ovlivní v součtu výsledek hospodaření před zdaněním. Navržené možnosti pro další využití a provozování střediska Karlov spočívájí ve snížení provozních nákladů a to konkrétně ve vyhledání levnějšího dodavatele energií, zvážení možnosti vybudování vlastní studny a tím pádem snížení nákladů za vodné. Se snížením těchto dvou nákladových položek (voda a energie) souvisí také cena ubytování. V případě kladného vyjednání snížení cen by následně klesla i cena za ubytování, což by přilákalo více zájemců o ubytování v přírodě. Návrhem pro rozšíření služeb v rámci ubytování je také nabídka nezbytných potřeb pro ubytované hosty. Zkušebna truhlářských výrobků a nábytku je další variantou v doplňkové činnosti jako možnost financování veřejné vysoké školy. Od roku 2007 vykazuje zkušebna vyšší výnosy než náklady. Pouze v roce 2011 bylo dosaženo ztráty z důvodu vyšších provozních nákladů. Pro neopakovatelnost ztráty navrhuji zhodnotit výši nákladů za energii, vytíženost zaměstnanců, využitelnost výkonových odpisů u nových strojů. Další možností pro získání finančních prostředků na provoz a zabránění vzniku ztráty je získání nových zákazníků, pro které by byly prováděny požadované a v možnostech zkušebny uskutečněné zkoušky truhlářských výrobků a nábytku. Diskutovanou variantou financování veřejných vysokých škol je zavedení školného a zápisného. Školné by bylo placeno v době, kdy student překročil standardní dobu studia. Zápisné by platil student, který studuje standardní dobu studia. Veřejná vysoká škola by si výši zápisného a školného stanovila

Závěr

103

sama ve vnitřní směrnici. V práci byly popsány dvě varianty využití zápisného. První varianta spočívá v situaci, kdy provoz univerzity bude hrazen pouze z výše přijatého zápisného a školného. K výpočtu byly upotřebeny průměrné hodnoty nákladů za roky 2007 – 2011 a počet studentů dle informací univerzity. MŠMT neposkytne veřejné vysoké škole tedy žádnou výši provozní dotace. V takovémto případě výše zápisného činí částku 99 695,- Kč za akademický rok. Pro srovnání se soukromou vysokou školu, kde je v průměru vybíráno školné ve výši 20 000 – 30 000,- Kč. V případě výskytu této možnosti, že MŠMT nebude poskytovat žádnou dotaci veřejným vysokým školám, vyvstává otázka na snížení nákladů univerzity. Při takovéto možnosti financování již nebude muset rozlišovat veřejné a soukromé vysoké školy. Druhou alternativou při zavedení zápisného a školného je, že MŠMT bude i nadále poskytovat provozní dotaci. Jak již bylo zmíněno výše, provozní dotace v letech 2007 – 2011 byla v průměrné výši 946 836 tis. Kč a pokryla více jak 89 % nákladů na hlavní činnost univerzity. Při poskytování provozní dotace MŠMT veřejným vysokým školám i nadále při zavedení zápisného je vypočtená výše zápisného pro Mendelovu univerzitu v Brně ve výši 10 824,- Kč za akademický rok. Tato výše by odpovídala předpokládanému zavedení zápisného ve výši 5 000 – 6 000,- Kč za semestr. Z výše zápisného je možnost získat další finanční prostředky a to z úroků z vkladů na běžném účtu. Zápisné a školné od studentů by bylo ukládáno na zvláštní bankovní účet s vysokým procentem zhodnocení, který by byl vyhledán u bankovních institucí. Připsané úroky z vkladu na běžném účtu nejsou u veřejné vysoké školy považovány za předmět daně. Nevyřešenou otázkou i nadále zůstává, zda příjmy ze zápisného a školného budou příjmem zdanitelným u příjemce, tedy veřejné vysoké školy. Nejlepší možností se zatím jeví provést legislativní změnu v zákoně o daních z příjmů, kde by v § 18 odst. 5 přibylo písm. c) ze zápisného a školného placeného studentem daného studijního programu. V dnešní době již využívanou možností financování veřejné vysoké školy je využití strukturálních fondů. Mendelova univerzita v Brně tohoto druhu financování využívá v programech VK a VaVpl. Současné projekty jsou do roku 2013. Čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů s sebou přináší velké nároky a to např. zvláštní účet pro každý program, maximální soustředěnost a pečlivost při účtování, neboť pouze při malé chybičce zaúčtování se okamžitě vrací 100 % výše přijaté dotace. Navrhovanou možnost financování veřejné vysoké školy vidím ve využití kombinovaného způsobu ve formě poskytování dotací od MŠMT a zápisného. Výši zápisného vidím jako přijatelnou pro každého potenciálního studenta.

104

Závěr

K dotacím a zápisnému by dále veřejná vysoká škola získala finanční prostředky ze strukturálních fondů z potenciálních vypsaných programů. Jako „přivýdělek“ navrhuji rozšíření doplňkových činností v oblasti vydavatelské a nakladatelské a v rozšíření kurzů na institutu celoživotního vzdělávání. Zefektivnění již fungujících doplňkových činností (ubytování, zkušebna) přinese kladný dopad na výsledek hospodaření. Dílčím cílem bylo porovnání zachycení, vykazování a financování dlouhodobého majetku u podnikatelského subjektu a veřejné vysoké školy. Rozdíl u těchto dvou subjektů je ve vykazování a zachycení DM v účetnictví. Jednou z možností pořízení dlouhodobého majetku u obou subjektů je pomocí dotace. Rozdíl už následně vidíme v zachycení a vykázání. Veřejná vysoká škola vykáže výši dlouhodobého majetku v plné výši na majetkovém účtu. Výše přijaté dotace zvýší vlastní jmění. Odpis dlouhodobého majetku pořízeného dotací se zaúčtuje 551/082. Nezbytným účetním zápisem po zaúčtování dotace je snížení vlastního jmění a zvýšení výnosů ve výši odpisů. Podnikatelský subjekt si o výši přijaté dotace sníží pořizovací cenu pořizovaného dlouhodobého majetku a v této snížené ceně vykazuje majetek v následujících letech. Vykazování dlouhodobého majetku můžeme vidět také při pohledu do rozvahy. Veřejná vysoká škola v rozvaze vyplňuje u dlouhodobého majetku a ostatních aktiv stav k 1. 1. a stav k 31. 12. Oprávky k dlouhodobému majetku jsou vykázány na straně aktiv s minusovým znaménkem. Podnikatelský subjekt vykazuje v rozvaze u dlouhodobého majetku více informací. Jedná se o informace z běžného účetního období (brutto, korekce, netto) a za minulé účetní období. Oprávky k dlouhodobému majetku jsou vyjádřeny ve sloupci korekce. Veřejná vysoká škola si může pořídit dlouhodobý majetek také z fondu reprodukce investičního majetku a to buď v plné výši nebo v kombinaci s dotací. Vykazování dlouhodobého majetku v porovnání u podnikatelského subjektu a veřejné vysoké školy shledávám jako přijatelné a srovnatelné. V obou výkazech vidíme výši odpisů dlouhodobého majetku. Neziskové organizace jej mají vyjádřen mezi aktivy s minusovým znaménkem, podnikatelský subjekt ve sloupci korekce. Aktuální cenu dlouhodobého majetku u podnikatelského subjektu vidíme ve sloupci netto, u neziskového subjektu je potřeba výpočtu rozdílu mezi hodnotami DM a oprávkami.

Literatura

105

10 Literatura HAMERNÍKOVÁ, B., MAAYTOVÁ, A. A KOL. Veřejné finance. 3. vydání. Praha: ASPI, 2007. ISBN 978-80-7357-301-0. HYÁNEK, V., PROUZOVÁ, Z., ŠKARABELOVÁ, S. A KOL. Neziskové organizace ve veřejných službách. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2007. ISBN 978-80-210-4423-4. CHALUPA, R. A KOL. Abeceda účetnictví pro podnikatele. 9. vydání. Olomouc: ANAG, 2011. ISBN 978-80-7263-650-1. JURČÍK, R., MERVARTOVÁ, J. Správní právo hmotné. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2006. ISBN 80-7157-931-9. KOČÍ, P. A KOL. Meritum Nevýdělečné organizace 2012. 8. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012. ISBN 978-80-7357-737-7. KRBEČKOVÁ, M., PLESNÍKOVÁ, J. FKSP, sociálné fondy. 2. aktualizované vydání. Olomouc: ANAG, 2011. ISBN 978-80-7263-667-9. MARKOVÁ, H. Daňové zákony, úplná znění platná k 1. 1. 2012. 21. vydání. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2012. ISBN 978-80-247-4254-0. Mendelova univerzita v Brně – Mendelova univerzita v Brně: [online]. Poslední revize 2012. [cit. 2012-10-24]. Dostupné z: http://www.mendelu.cz/cz/o_univerzite/organizacni_struktura/fakulty MERLÍČKOVÁ RŮŽIČKOVÁ, R. Neziskové organizace, vznik – účetnictví – daně. 11. aktualizované vydání. Olomouc: ANAG, 2011. ISBN 978-80-7263-675-4. Obchodní zákoník, zákon o přeměnách,… Ostrava – Hrabůvka: Sagit, 2011. ISBN 978-80-7208-849-2. Operační program Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpl) – Ministerstvo vnitra České republiky: [online]. Poslední revize 2012. [cit. 2012-12-16]. Dostupné z: http://www.osf-mvcr.cz/slovnik/operacni-program-vyzkum-a-vyvoj-proinovace-op-vvi OTAVOVÁ, M. Účetní výkazy v nevýdělečných organizacích jako podklad pro finanční analýzu. Unes – účetnictví neziskového sektoru, 2012, roč. X, č. 10, str. 24 – 28. ISSN 1214-181X. PESTOFF, V. A. Reforming Social Services in Central and Eastern Europe – An Eleven National Overview. Krakow: Cracow Academy of Economics, 1995. ISBN 83903900-0-0.

106

Literatura

Pokyn D-288 – Ministerstvo financí České republiky: [online]. Poslední revize 2012. [cit. 2012-11-25]. Dostupné z: http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/SID3EA9846C-53048BC8/cds/xsl/182_1344.html?year= Pravidla pro poskytování příspěvku a dotací veřejným vysokým školám Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: [online]. Poslední revize 2012. [cit. 2012-11-26]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/file/19837 Předpis č. 218/2000 Sb., Zákon o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) – zákonyprolidi.cz: [online]. Poslední revize 2012. [cit. 2012-11-26]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-218 REKTOŘÍK, J. Organizace neziskového sektoru : základy ekonomiky, teorie a řízení. 3. aktualizované vydání. Praha: EKOPRESS, s.r.o., 2010. ISBN 978-80-8692954-5. Rozpis rozpočtu vysokých škol na 2012 – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: [online]. Poslední revize 2012. [cit. 2012-11-27]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/file/19836 SALAMON, L. M., ANHEIER, H. K. Defining the nonprofit sector: A cross-national analysis. Manchester University Press, 1997. ISBN 0-7190-4901-6. Směrnice o pravidlech hospodaření Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně ze dne 26. října 2009 – Mendelova univerzita v Brně: [online]. Poslední revize 2012. [cit. 2012-12-16]. Dostupné z: http://is.mendelu.cz/dok_server/slozka.pl?id=67225;download=106093 Stipendia pro rok 2012 – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: [online]. Poslední revize 2012. [cit. 2012-11-27]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/ekonomika-skolstvi/stipendia-pro-rok2012?highlightWords=v%C3%BD%C5%A1e+soci%C3%A1ln%C3%ADho+s tipendia+pro+rok+2012 Studijní programy a jejich koeficienty ekonomické náročnosti – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: [online]. Poslední revize 2012. [cit. 2012-11-28]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/file/25115 STUCHLÍKOVÁ, H., KOMRSKOVÁ, S. Zdaňování neziskových organizací, zejména příspěvkových organizací, krajů, obcí, občanských sdružení, nadací, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných institucí a obecně prospěšných společností s příklady z praxe 2011. 8. aktualizované vydání. Olomouc: ANAG, 2011. ISBN 978-80-7263-658-7.

Literatura

107

SVOBODOVÁ A KOL. Účtová osnova, České účetní standardy pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání (nevýdělečné organizace). 6. vydání. Olomouc: ANAG, 2012. ISBN 978-80-7263-728-7. ŠTOHL, P., KLIČKA, V. Maturitní okruhy z účetnictví 2012. 1. vydání. Znojmo: Štohl, 2012. ISBN 978-80-87237-32-8. TAKÁČOVÁ, H. Účetnictví neziskových organizací. 1. vydání. Praha: Oeconomica, 2007. ISBN 978-80-245-1246-4. Úplné znění směrnic o pravidlech hospodaření Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně ze dne 26.října 2009 – Mendelova univerzita v Brně: [online]. Poslední revize 2012. [cit. 2012-12-25]. Dostupné z: http://is.mendelu.cz/dok_server/slozka.pl?id=67225;download=106093 Vyhlášení rozvojových programů pro veřejné vysoké školy pro rok 2012 – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: [online]. Poslední revize 2012. [cit.2012-11-28]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/file/16142 Vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví – Portál veřejné správy: [online]. Poslední revize 2012. [cit. 2012-1201]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=54 047&fulltext=&nr=504~2F2002&part=&name=&rpp=15#local-content Výroční zpráva o činnosti Mendelovy univerzity v Brně 2011 – Mendelova univerzita v Brně: [online]. Poslední revize 2012. [cit. 2012-12-15]. Dostupné z: http://www.mendelu.cz/dok_server/slozka.pl?id=23337;download_pdf=977 87 Základ pro stanovení poplatků spojených se studiem – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: [online]. Poslední revize 2012. [cit. 2012-11-29]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/ekonomika-skolstvi/zaklad-pro-stanoveni-poplatkuspojenych-se-studiem-4?highlightWords=MSMT-2385%2F2012-33 Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: [online]. Poslední revize 2012. [cit. 2012-10-15]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/file/22282 Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů - Ministerstvo vnitra České republiky: [online]. Poslední revize 2012. [cit. 2012-11-12]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/sbirka-zakonu.aspx

108

Literatura

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví – Arnet online: [online]. Poslední revize 2012. [cit. 2012-11-05]. Dostupné z: http://www.zakonycr.cz/seznamy/563-1991Sb-zakon-o-ucetnictvi.html Zásady a pravidla financování veřejných vysokých škol pro rok 2012 – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: [online]. Poslední revize 2012. [cit. 2012-1125]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/file/18713

Přílohy

109

Přílohy

110

Seznam veřejných vysokých škol v ČR

A Seznam veřejných vysokých škol v ČR Akademie múzických umění v Praze Akademie výtvarných umění v Praze Česká zemědělská univerzita v Praze České vysoké učení technické v Praze Janáčkova akademi múzických umění v Brně Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Masarykova univerzita v Brně Mendelova univerzita v Brně Ostravská univerzita v Ostravě Slezská univerzita v Opavě Technická univerzita v Liberci Univerzita Hradec Králové Univerzita Jana Evangelisty Turkyně v Ústí nad Labem Univerzita Karlova v Praze Univerzita Palackého v Olomouci Univerzita Pardubice Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Veterinární a farmaceutická univerzita Brno Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava Vysoká škola ekonomická v Praze Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Vysoká škola umělecko-průmyslová v Praze Vysoké učení technické v Brně Západočeská univerzita v Plzni Vysoká škola polytechnická Jihlava


111

B Vzorový účtový rozvrh Účtová třída 0 – Dlouhodobý majetek 01 – Dlouhodobý nehmotný majetek 012 – Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje 013 – Software 014 – Ocenitelná práva 02 – Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný 021 – Stavby 022 - Samostatné movité věci a soubory movitých věcí 03 – Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný 031 – Pozemky 04 – Nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek, pořizovaný dlouhodobý finanční majetek 041 – Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek 042 – Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek 05 – Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek 051 – Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek 052 – Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek 07 – Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku 072 – Oprávky k nehmotným výsledkům výzkumu a vývoje 073 – Oprávky k softwaru 074 – Oprávky k ocenitelným právům 08 – Oprávky d dlouhodobému hmotnému majetku 081 – Oprávky ke stavbám 082 – Oprávky k samostatným movitým věcem a souborům movitých věcí

Účtová třída 1 - Zásoby 11 – Materiál 111 – Pořizovaný materiál 112 – Materiál na skladě 119 – Materiál na cestě

112


12 – Zásoby vlastní výroby 121 – Nedokončená výroba 122 – Polotovary vlastní výroby 123 – Výrobky 13 – Zboží 131 – Pořizované zboží 132 – Zboží na skladě a v prodejnách 139 – Zboží na cestě

Účtová třída 2 – Finanční účty 21 – Peníze 211 – Pokladna 213 – Ceniny 22 – Účty v bankách 221 – Účty v bankách 26 – Převody mezi finančními účty 261 – Peníze na cestě

Účtová třída 3 – Zúčtovací vztahy 31 – Pohledávky 311 – Odběratelé 314 – Poskytnuté provozní zálohy a zálohy na zásoby 315 – Ostatní pohledávky 32 – Závazky 321 – Dodavatelé 324 – Přijaté zálohy 325 – Ostatní závazky 33 – Zúčtování se zaměstnanci a institucemi 331 – Zaměstnanci 333 – Ostatní závazky vůči zaměstnancům 335 – Pohledávky za zaměstnanci 336 – Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a veřejného zdravotního pojištění 34 – Zúčtování daní, dotací a ostatní zúčtování 341 – Daň z příjmů 342 – Ostatní přímé daně 343 – Daň z přidané hodnoty


113

345 – Ostatní daně a poplatky 346 – Nároky na dotace a ostatní zúčtování se státním rozpočtem 348 – Nároky na dotace a ostatní zúčtování s rozpočtem územních samosprávných celků 37 – Jiné pohledávky a závazky 378 – Jiné pohledávky 379 – Jiné závazky 38 – Přechodné účty aktiv a pasiv 381 – Náklady příštích období 383 – Výdaje příštích období 384 – Výnosy příštích období 385 – Příjmy příštích období 386 – Kursové rozdíly aktivní 387 – Kursové rozdíly pasivní 388 – Dohadné účty aktivní 389 – Dohadné účty pasivní 39 – Opravná položka k zúčtovacím vztahům a vnitřní zúčtování 391 – Opravná položka k pohledávkám 395 – Vnitřní zúčtování

Účtová třída 5 - Náklady 50 – Spotřebované nákupy 501 – Spotřeba materiálu 502 – Spotřeba energie 503 – Spotřeba ostatních neskladovatelných dodávek 504 – Prodané zboží 51 – Služby 511 – Opravy a udržování 512 – Cestovné 513 – Náklady na reprezentaci 518 – Ostatní služby 52 – Osobní náklady 521 - Mzdové náklady 524 – Zákonné sociální pojištění 525 – Ostatní sociální pojištění 527 – Zákonné sociální náklady 528 – Ostatní sociální náklady

114


53 – Daně a poplatky 531 – Daň silniční 532 – Daň z nemovitostí 538 – Ostatní daně a poplatky 54 – Ostatní náklady 541 – Smluvní pokuty a úroky z prodlení 542 – Ostatní pokuty a penále 543 – Odpis nedobytné pohledávky 544 – Úroky 545 – Kursové ztráty 546 – Dary 548 – Manka a škody 549 – Jiné ostatní náklady 55 – Odpisy, prodaný majetek, tvorba rezerv a opravných položek 551 – Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 552 – Zůstatková cena prodaného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 554 – Prodaný materiál 556 – Tvorba rezerv 559 – Tvorba opravných položek 59 – Daň z příjmů 591 – Daň z příjmů 595 – Dodatečné odvody daně z příjmů

Účtová třída 6 - Výnosy 60 – Tržby za vlastní výkony a za zboží 601 – Tržby za vlastní výrobky 602 – Tržby z prodeje služeb 604 – Tržby za prodané zboží 61 – Změny stavu vnitroorganizačních zásob 611 – Změna stavu zásob nedokončené výroby 612 – Změna stavu zásob polotovarů 613 – Změna stavu zásob výrobků 62 – Aktivace 621 – Aktivace materiálu a zboží 622 – Aktivace vnitroorganizačních služeb 623 – Aktivace dlouhodobého nehmotného majetku 624 – Aktivace dlouhodobého hmotného majetku


115

64 – Ostatní výnosy 641 – Smluvní pokuty a úroky z prodlení 642 – Ostatní pokuty a penále 643 – Platby za odepsané pohledávky 644 – Úroky 645 – Kursové zisky 649 – Jiné ostatní výnosy

65 – Tržby z prodeje majetku, zúčtování rezerv a opravných položek 652 – Tržby z prodeje dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 654 – Tržby z prodeje materiálu 656 – Zúčtování rezerv 659 – Zúčtování opravných položek 68 – Přijaté příspěvky 682 – Přijaté příspěvky (dary) 69 – Provozní dotace 691 – Provozní dotace

Účtová třída 7 a 8 – obsah účtových tříd záleží na účetní jednotce Účtová třída 9 – Fondy, výsledek hospodaření, dlouhodobé úvěry a půjčky, rezervy, závěrkové a podrozvahové účty 90 – Vlastní jmění 901 – Vlastní jmění 911 - Fondy 93 – Výsledek hospodaření 931 – Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení 932 – Nerozdělený zisk, neuhrazená ztráta minulých let 94 – Rezervy 941 – Rezervy 95 – Dlouhodobé bankovní úvěry a závazky 954 – Závazky z pronájmu 955 – Přijaté dlouhodobé zálohy 959 – Ostatní dlouhodobé závazky

116

96 – Závěrkové účty 961 – Počáteční účet rozvažný 962 – Konečný účet rozvažný 963 – Účet výsledku hospodaření 97 – 99 – Podrozvahové účty 971 – 998 – Podrozvahové účty 999 – Vyrovnávací účet k podrozvahovým účtům



117

C Oblasti pro uplatnění doplňkové činnosti V rámci doplňkové činnosti může univerzita provozovat dle statutu následující činnosti: • Poradenská činnost v oborech, v nichž univerzita uskutečňuje vzdělávací programy, • Organizační a ekonomické poradenství, • Organizování školení, kurzů a seminářů, • vydavatelské a nakladatelské, • vyučování řízení motorových vozidel, • automatizované zpracování dat, • výroba a prodej nahraných zvukových nosičů nebo zvukově obrazových záznamů • projektování v investiční výstavbě a v zahradní a krajinářské tvorbě, • reprografické práce, • reklamní, • provozování tělovýchovných zařízení a zařízení sloužících regeneraci, • nájem nebytových prostor, • silniční motorová doprava osobní a nákladní, • zemědělství, zahradnictví včetně zpracování produktů v rostlinné, zahradnické a živočišné výrobě, prodej nezpracovaných i zpracovaných zemědělských výrobků a obchodování s nimi, • lesnická a dřevařská výroba a její prodej, • hospodaření v lesích, • těžba a prodej surového dřeva, • chov ryb, • výroba krmných směsí, • zpracování moštových hroznů a výroba vína, • agrotechnické a kultivační služby v zemědělství, • hubení škodlivých živočichů, rostlin a mikroorganismů a potlačování dalších škodlivých činitelů pomocí jedů včetně ochranné dezinfekce a deratizace,

118


• služby pro lesní a dřevařskou prvovýrobu, • zkušebnictví v zemědělství, lesnictví a dřevařství, • výroba a opravy strojů pro zemědělství, potravinářství, lesní a dřevařskou prvovýrobu, • opravy motorových vozidel, • provozování čerpacích stanic s palivy a mazivy, • zemní práce, • zámečnictví, • zednictví, • truhlářství, • montáž, opravy, údržba a revize vyhrazených elektrických zařízení a výroba rozvaděčů nízkého napětí, • výroba, instalace a opravy elektrických strojů a přístrojů, • konstrukční práce ve strojírenství, • stavba strojů s mechanickým pohonem, • výroba, instalace a opravy elektrických zařízení, • vodoinstalatérství, • obkladačství, • izolatérství, • malířství a natěračství, • provádění staveb včetně jejich změn, udržovacích prací na nich a jejich odstraňování, • projektová činnost ve výstavbě, • tesařství, • topenářství, • kovoobráběčství, • kovářství, • oprava karosérií, • pneuservis a vyvažování kol, • výroba pilařská, • podnikání v oblasti nakládání s odpady, • koupě zboží za účelem prodeje a prodej,


119

• hostinská činnost, • ubytovací služby, • provozování střelnic, • výuka a výcvik ve střelbě se zbraní, • hornická činnost a činnost prováděna hornickým způsobem, • půjčování zbraní nebo uschování zbraní nebo střeliva, • využívání výsledků duševní tvůrčí činnosti, chráněných zvláštními zákony, • poskytování software a poradenství v oblasti hardware a software.

Možnosti financování veřejné vysoké školy s ohledem na účetní a daňové dopady

Recommend Documents