MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA
Možnosti a nedostatky lesnického vzdělávání v ČR
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2010
Ivo Kašpar
2
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Možnosti a nedostatky lesnického vzdělávání v ČR zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MENDELU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.
V Brně, dne 23. dubna 2010
..................................podpis studenta
3
Poděkování: Tímto děkuji vedoucímu bakalářské práce, kterým je ing. Josef Lenoch, Ph.D., za odborné vedení a cenné informace k dané problematice. Dále děkuji paní ing. Veronice Hubíkové z (VLS), divize Mimoň, která mi ochotně vyšla vstříc v problematice požadavků jejich podniku na absolventy škol. Poděkování také patří mojí rodině za jejich podporu.
4
Abstrakt: Jméno: Ivo Kašpar Název: Možnosti a nedostatky lesnického vzdělávání v ČR
Práce se zabývá hodnocením lesnického vzdělávání jak v minulosti, tak v současnosti. Jsou zde uvedeny školské subjekty zajišťující vzdělání v oboru lesnictví, jejich charakteristika a počty studentů. Dále jsou popsány požadavky lesnického sektoru na absolventy škol. Součástí práce jsou návrhy, jak by se mohlo lesnické školství vyvíjet do budoucna.
Klíčová slova: lesnictví, školství, absolventi, možnosti, nedostatky
Abstract: Name and surname: Ivo Kašpar Topic: Possibilities and deficiencies of forestry education in the Czech republic
The thesis is concerned with ranking of forestry education just in past as in present. School subjects ensuring an education in the forestry field, their characterization and numbers of students are described. Further the requirements for forestry sector of school leavers are detailed. The part of the thesis is a proposal for future steps of forestry educational system.
Key words: -forestry, educational system, school leavers, possibilities, deficiencies
5
OBSAH 1. ÚVOD........................................................................................................................... 9 2. CÍL PRÁCE ................................................................................................................ 11 3. PŘEHLED LITERATURY ........................................................................................ 12 3.1. Vznik lesního hospodářství / lesnictví ................................................................. 12 3.2. Stručná historie lesnictví v Čechách a na Moravě ............................................... 12 3.3. Historie lesnického školství v Čechách a na Moravě .......................................... 13 4. MATERIÁL................................................................................................................ 15 4.1. Střední odborné učiliště lesnické, odborné učiliště ............................................. 15 4.1.1. Střední škola zemědělská a lesnická Frýdek-Místek .................................... 16 4.1.2. Střední odborné učiliště lesnické a rybářské Bzenec.................................... 16 4.1.3. Střední škola hospodářská a lesnická, pracoviště Hejnice............................ 16 4.1.4. Střední odborné učiliště lesnické Křivoklát - Písky...................................... 17 4.1.5. Střední odborná škola Nové Město na Moravě ............................................ 17 4.1.6. Střední odborné učiliště lesnické a zemědělské Rokycany .......................... 17 4.1.7. Střední odborné učiliště Sedlčany................................................................. 17 4.1.8. Střední odborné učiliště strojírenské a lesnické Šternberk ........................... 18 4.2. Střední lesnické školy .......................................................................................... 18 4.2.1.Střední lesnická škola Hranice....................................................................... 18 4.2.2. Střední lesnická škola a Střední odborná škola sociální ve Šluknově .......... 19 4.2.3. Střední lesnická škola Žlutice ....................................................................... 21 4.3. Vyšší odborné školy............................................................................................. 21 4.3.1. Vyšší odborná škola lesnická a střední škola Bedřicha Schwarzenberga Písek........................................................................................................................ 21 4.3.2. Česká lesnická akademie Trutnov, střední škola a vyšší odborná škola ...... 23 4.4. Vysokoškolské vzdělání na lesnických univerzitách........................................... 25 4.4.1.Mendelova univerzita v Brně......................................................................... 25 4.4.2. Česká zemědělská univerzita v Praze ........................................................... 26 5. METODIKA ............................................................................................................... 27 6. VÝSLEDKY............................................................................................................... 28 7. DISKUZE ................................................................................................................... 32 8. REALIZAČNÍ VÝSTUP............................................................................................ 33 9. ZÁVĚR ....................................................................................................................... 34
6
10. POUŽITÁ LITERATURA ....................................................................................... 36 11. SEZNAM PŘÍLOH................................................................................................... 37
7
PROSBA LESA: Milý člověče! Jsem dárcem tepla v tvém krbu za chladných nocí v zimě a dárcem přívětivého chládku v žáru letního slunce. Já jsem dal trámoví tvému obydlí a desku tvému stolu. Ze mne je lože,ve kterém spáváš,i kleč tvého rádla. Já jsem dodal topůrko do tvé sekery a branku do tvého plotu. Ze mne je dřevo tvé kolébky i tvé rakve. Jsem tím , čím pro blahobyt je chléb a pro krásu kvítko. Slyš tedy moji prosbu: Nepustoš mne!
8
1. ÚVOD Les, jakožto zdroj obnovitelné suroviny, dřevní hmoty, vyžaduje pro svojí péči zodpovědný přístup. V dobách minulých si lidstvo uvědomilo, že z lesa nejde jenom brát, ale je potřeba i dávat. Především vlivem průmyslu docházelo k rapidnímu těžení dřevní hmoty. Bylo potřeba zabezpečit trvalý a rovnoměrný přísun dřeva.Důraz se kladl nejen na kvantitu, ale také na kvalitu. Lesní porosty a jejich prostředí byly a jsou vystavovány různými negativními vlivy, například kalamity (sněhové, větrné ) imise, degradace půd a podobně. Muselo se přihlížet k ekologickým nárokům, stanovištím poměrům, zabezpečit rovnováhu mezi funkcemi lesa (produkční a mimoprodukční). Proto je potřeba, aby byly v lesním hospodářství vzdělaní pracovníci s odbornou přípravou.
Lesnické školství je řízeno rezortem školství (vysoké a střední odborné školy) a rezortem zemědělství (střední odborná učiliště a integrovaná střední škola).
Vzdělání v lesnickém, oboru umožňují střední odborné učiliště (SOU), střední lesnické školy (SLŠ) a lesnické fakulty (LF). Existují však i další možnosti vzdělání v lesnickém sektoru, zabezpečovány Ministerstvem zemědělství, Výzkumným výborem lesního hospodářství a myslivosti, Ústavou pro hospodářskou úpravu lesů atd.
Střední odborné učiliště Střední obdobné učiliště slouží jako příprava pro kvalifikaci lesní dělník, zejména v oborech mechanizátor lesní výroby, Lesní výroba a mechanik opravář se zaměřením na lesní zdroje a zařízení . V minulosti bylo15 SOU, V některých došlo buď k úplnému zrušení nebo k jejich integraci pod jiné školské subjekty. Zanikly školy v Abertamech, Flájích, Vimperku, Lesonicích, Novém městě na Moravě, Lomnici nad Popelkou a Šternberku. V případě Bílé a Šternberku došlo ke sloučení s jinými školskými subjekty. Vlivem „neatraktivnosti oboru“ a snížením nároků pro přijetí došlo ke snížení počtu absolventů těchto oborů. Svou roli také sehrály slabší ročníky žáků.
9
Střední lesnické školy K původním třem středním lesnickým školám v Hranicích, Trutnově a Písku přibyly další dvě školy, ve Šluknově a Žluticích I díky tomuto kroku dochází ke zvýšení počtu absolventů než jaký si žádá trh práce.
Vyšší odborné školy Rozvíjí a prohlubují vědomosti a dovednosti studenta, který absolvoval SLŠ. Tuto formu studia zabezpečují školy v Trutnově a Písku. SLŠ v Hranicích poskytuje i bakalářské studium lesnictví ve spolupráci s Mendelovou universitou v Brně.
Vysokoškolské vzdělání na lesnických fakultách Univerzity vysokoškolského vzdělání v oboru lesnictví se nachází ve dvou největších městech naší republiky. Na Moravě je to Mendelova univerzita v Brně – fakulta lesnická. V Čechách se nachází Česká zemědělská univerzita – fakulta lesnická a environmentální, Praha.
10
2. CÍL PRÁCE Cílem této práce je zhodnocení současných možností lesnického vzdělávání v ČR a jejich srovnání s požadavky lesnického provozu.
Současným cílem bakalářské práce je zjistit, jakým trendem se ubírá lesnické školství. Na základě zjištěných údajů a obsazení učebních a studijních oborů bude navrhnuto doporučení pro budoucí vývoj lesnického vzdělávání.
11
3. PŘEHLED LITERATURY
3.1. Vznik lesního hospodářství / lesnictví Lesní hospodářství, či lesnictví, jako svébytná lidská činnost, i s ním související lesnický stav, vznikly splynutím dvou velmi odlišných historických "kořenů". Jedním z nich byly zárodky primitivního hospodaření v lesích, které se uplatnily v místech s kritickým nedostatkem dříví, což pravidelně bývala místa koncentrované těžby rud a zpracování kovů. Není proto náhodné, že vůbec první známky hospodaření v lesích, které je v historii doloženo (tj. opravdového hospodaření s těžebním postupem plánovaným prostorově i časově), vzniklo jako odezva na vyčerpání zdrojů dříví v lesích kolem důlních děl starověké Etrurie, cca 400 let př.n.l. Druhým historickým kořenem lesnictví byla ochrana lesů, uplatňovaná mocnými feudály (zejména panovníky), kteří ovšem lesní komplexy chránili především jako své vyhrazené myslivecké honitby, jeden ze symbolů své moci. Jejich "lesníci" proto nebyli lesníky lesními hospodáři v dnešním slova smyslu, ale strážci zvěře, a proto i jejího přirozeného prostředí - lesa.[5]
3.2. Stručná historie lesnictví v Čechách a na Moravě
Prvním dochovaným dokumentem, týkajícím se území nynější České republiky (ale i Střední Evropy), který dokládá existující veřejný zájem o stav lesů, jejich ochranu, a snahu o omezení jejich využívání, byl kolem roku 1350 připravovaný zákoník Karla IV. Nikdy sice nevstoupil v platnost, ale stal se vzorem pro lesní řády, které vydala řada velkých vlastníků lesů - zejména některá města. Již v 16. století byl v Království Českém zřízen úřad nejvyššího lovčího, jako státní orgán dohlížející na stav lesů. Přesto až do poloviny 18. století ponechával stát péči o lesy bezvýhradně jejich vlastníkům. Za počátek systematického hospodaření v českých, moravských a slezských lesích se považuje vydání zemských lesních řádů (Čechy a Morava roku 1754, Slezsko roku 1756).
Jejich
dodržování
bylo
problematické,
12
protože chyběli
kvalifikovaní
lesníci - lesní hospodáři. Proto bylo v roku 1850 vydáno nařízení o státních zkouškách pro lesní hospodáře a o zkouškách osob určených k ochraně lesů. Mezníkem otevírajícím moderní historii hospodaření v lesích se stal Rakousko-Uherský zákon č. 250/ 1852, který v pojetí lesního hospodářství zakotvil ekonomické procesy, které pak vedly k vytvoření lesního hospodářství jako samostatného hospodářského odvětví (na území nynější České republiky tento zákon platil až do roku 1960).[5]
3.3. Historie lesnického školství v Čechách a na Moravě
Lesní hospodářství vyžaduje kvalifikované odborníky - lesníky. Výsledky jejich přípravy samostudiem, jen ověřované státní zkouškou (od roku 1850) nebyly uspokojivé. Proto vznikaly na větších lesních majetcích první soukromé lesnické školy. Vůbec první soukromá jednoroční lesnická škola v Rakousko- Uherském mocnářství (a na území nynější České republiky) tak byla založena roku 1773 v Blatně u Chomutova. Založil a řídil ji význačný lesník česko-německého původu Jan Hynek Ehrenwerth, rytíř z Výšovic (1740-1834, narodil se Výšovicích na Plumlovsku, vzdělání nabyl jako autodidakt a absolvent studijního pobytu v německé lesnické škole v Ilsenburgu, působil v Krušných Horách na Červenohrádeckém panství hraběte Rothenhahna. Byl jedním z tvůrců modelu středoevropského lesnictví, které se počalo utvářet pod vlivem Tereziánského lesního řádu (1757, podílel se na vzniku hospodářské úpravy lesů. Lesnickou školu, kterou založil, řídil do roku 1791, poté odešel do Prahy, kde působil jako kamerální lesmistr pro Čechy). Podobné soukromé školy vznikly v Zlaté Koruně, v Lednici, v Nových Hradech, v Dačicích, v Plasích a jinde. Zlom v historii ranného lesnického školství znamenaly až lesnické školy veřejné. Vůbec první v Rakousko-Uherském mocnářství (a tím i první na území nynější České republiky), s vyučovacím jazykem německým, byla založena v rolu 1852 v moravském Úsově (v roku 1867 se přestěhovala do Sovince, odtud dále v roku 1886 do Hranic na Moravě). V roce 1855 následovala škola v Bělé pod Bezdězem, rovněž s německým vyučovacím jazykem (v roku 1904 přesídlila do Zákup). V roce 1885 započala činnost i první veřejná lesnická škola s českým vyučovacím jazykem, a to v Písku. V poměrech střední
13
tak Evropy vznikly, a určitou dobu společně existovaly, čtyři typy odborných lesnických škol: •
hájenské školy - k přípravě nejnižšího (pouze výkonného) personálu
•
nižší školy - k přípravě personálu pro službu v revírech
•
vyšší školy, přesněji tzv. vyšší ústavy - k přípravě výkonných i správních úředníků menších majetků (absolventi mohli být připuštěni ke zkoušce pro samostatného lesního hospodáře),
•
akademie, tj. školy vysoké - k přípravě administrativních a technických úředníků (absolventi mohli být připuštěni ke zkoušce pro samostatného lesního hospodáře, ale i ke zkoušce pro vyšší správní službu). Hájenské školy postupně buď zanikly, nebo se přetvářely na školy mistrovské;
v 60. letech byly mistrovské školy v tehdejší ČSR zrušeny, jsou ale znovu obnovovány po roce 1989, jako nástavbový studijní obor "Lesní hospodářství", ukončovaný odbornou zkouškou (tj. nikoliv zkouškou maturitní). Nižší lesnické školy nejprve převzaly úlohu i jméno škol revírnických, ty se pak v létech 1918-20 sloučily s vyššími lesnickými ústavy, a tím vznikly tzv. státní vyšší lesnické školy (Hranice, Trutnov, Písek), později přeměněné na střední lesnické technické školy (dnes střední lesnické školy) - čtyřstupňový systém lesnického školství se tím zároveň redukoval na třístupňový. Lesnické akademie, které v době Rakousko - Uherské monarchie nebyly na území nynější České republiky zřízeny, byly později nahrazeny lesnickými fakultami vysokých škol - v ČSR byly zřízeny dvě, a to v roku 1919 na Českém vysokém učení technickém v Praze, a v roce 1920 na Vysoké škole zemědělské v Brně (pro úplnost je vhodné uvést že na Slovensku byla roku 1952 zřízena Vysoká škola lesnícka a drevárska vo Zvolene se dvěma fakultami, lesnickou a dřevařskou). Jako poslední součást systému lesnického školství, v 50. letech vznikly školy připravující kvalifikované lesní dělníky. Nejprve tzv. střediska pracujícího dorostu (SPD), později lesnické učňovské školy (LUŠ), přejmenované v roce 1963 na lesnická odborná učiliště (LOU), která byla v roku 1976 přeměněna na střední odborná učiliště (SOU) lesnická.[5]
14
4. MATERIÁL
4.1. Střední odborné učiliště lesnické, odborné učiliště
Na SOU, OU jsou žáci připravováni do provozu učebními obory 2-3 letými, zakončenými výučním listem. Během studia absolvent získá řadu oprávnění k různým činnostem v lesním hospodářství. Zde je popsána charakteristika nejčastěji se vyskytujících oborů:
Mechanizátor lesní výroby: -tříletý učební obor -absolvent zvládá veškerou manuální činnost v lesním hospodářství -práce s motorovou pilou a křovinořezem -příprava na obsluhu mechanizačních prostředků při pěstování lesů, ochraně lesů, těžbě, soustřeďování a odvozu dříví. -příprava na provádění běžných oprav těchto mech. Prostředků -absolvent získá během studia řadu licencí opravňujících jej zejména k: práci s motorovou pilou a křovinořezem, sběr osiva ze stojících stromů, práci s hydraulickou rukou.
Lesní výroba: -práce s malou mechanizací (RMŘP, křovinořez, sekačky) -pěstební práce v lese vč. těžby v probírkových porostech -údržba lesní dopravní sítě
Zpracovatel dřeva: Obor připravuje žáky pro kvalifikované provádění prací v lesních manipulačních skladech a v oblasti dřevozpracující výroby – v pilařských, truhlářských, stavebně truhlářských a tesařských provozech.
15
4.1.1. Střední škola zemědělská a lesnická Frýdek-Místek Střední vzdělání s výučním listem v oborech: -Lesní mechanizátor -Zpracovatel dřeva Střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru: -Agropodnikání -Mechanizace a služby
4.1.2. Střední odborné učiliště lesnické a rybářské Bzenec Maturitní obory 4-leté: -Ekologie a životní prostředí -Uměleckořemeslné zpracování dřeva Maturitní nástavba 2-letá -Mechanizace zemědělství a lesního hospodářství Učební 3-leté obory: -Zpracovatel dřeva -Mechanizátor lesní výroby -Rybář
4.1.3. Střední škola hospodářská a lesnická, pracoviště Hejnice
Učební obory: -Mechanizátor lesní výroby -Zpracovatel dřeva
16
Studijní obor: -Ochrana přírody a prostředí
4.1.4. Střední odborné učiliště lesnické Křivoklát - Písky Studijní obory: -Ekologie a životní prostředí -Lesnictví
Učební obory: -Lesní mechanizátor -Truhlář -Mechanik opravář
4.1.5. Střední odborná škola Nové Město na Moravě Učební obory: -Opravář lesnických strojů -Lesní mechanizátor
4.1.6. Střední odborné učiliště lesnické a zemědělské Rokycany Učební obory 3-leté: -Mechanizátor lesní výroby Učební obory 2-leté: -Lesní výroba
4.1.7. Střední odborné učiliště Sedlčany Učební obor 2-letý: -Lesní výroba 17
Učební obor 3-letý: -Lesní mechanizátor
4.1.8. Střední odborné učiliště strojírenské a lesnické Šternberk Obory s výučním listem: -Lesní mechanizátor -Opravář lesnických strojů
4.2. Střední lesnické školy Připravují absolventy v oboru středního vzdělávání s maturitou.
Profil absolventa studujícího maturitní obor lesnictví: Absolvent je odborně připraven tak, aby po zapracování mohl v lesním hospodářství zastávat širokou škálu technicko-hospodářských a administrativně správních činností, pro které zaměstnavatel vyžaduje úplné střední odborné (lesnické) vzdělání.
4.2.1.Střední lesnická škola Hranice SLŠ Hranice oslavila v roce 2002 150. výročí svého založení, což znamená, že je nejstarším lesnickým vzdělávacím zařízením s nepřetržitým provozem v ČR. Na Střední lesnické škole v Hranicích se vyučuje čtyřletému studijnímu maturitnímu oboru lesnictví, ukončenému maturitní zkouškou. Kromě vzdělání s maturitou poskytuje i kombinované bakalářské studium Lesnictví ve spolupráci s LDF, MZLU Brno. Odbornou praxi žáci provádí na školním lesním podniku ve Valšovicích, rozloha 1000ha.
18
4.2.2. Střední lesnická škola a Střední odborná škola sociální ve Šluknově Studijní obory: Přírodovědné lyceum Čtyřletý studijní obor s maturitou. Obor poskytující široce všeobecně i odborně koncipované vzdělání. Je určeno zájemcům ze ZŠ se zájmem o přírodovědné předměty. Lycea se stávají páteří vzdělání v České republice i Evropské unie. Lesnictví Čtyřletý studijní obor s maturitou. Obor s více jak 160-letou tradicí tvoří páteř vzdělávacích programů školy. Ochrana přírody a prostředí Čtyřletý studijní obor s maturitou. Obor Ekologie a životní prostředí Zaměření Ochrana přírody a prostředí. Obor poskytující odborné vzdělání v oblasti ochrany přírody. Myslivecké hospodářství Čtyřletý
studijní
obor
s maturitou.
Zaměření: Myslivecké
hospodářství.
Jedinečný studijní obor v rámci ČR. Studium je určeno zájemcům ze ZŠ i SOU s užší oborovou specializací. Dvouletý učební obor s výučním listem: Lesní výroba
Charakteristika oboru: Obor připravuje žáky pro jednoduché ruční a mechanizované činnosti na manipulačních skladech, pilařských zařízeních a lesních školkách. Žáci se připravují pro ruční a mechanizované činnosti v lesním provozu, zejména pro pěstební činnosti jako je příprava půdy, sadba sazenic, potěžební úprava pracoviště, ochrana lesních kultur a výchova nárostů a mlazin.
19
Cílové dovednosti: 1. zná provoz lesních školek, manipulačních skladů a pilařských zařízení 2. je schopen samostatně vykonávat obsluhu jednoduchých mechanizačních prostředků 3. umí stavět oplocenky a udržovat lesní dopravní síť 4. dokáže pracovat s ruční motorovou řetězovou pilou v pěstební činnosti 5. zná jednotlivé typy sadby pro sazenice lesních dřevin
Tříletý studijní obor s výučním listem: Lesní mechanizátor
Charakteristika oboru Studium oboru vytváří předpoklady, aby absolvent získal kvalifikaci dřevorubce a speciální lesní techniky. Má možnost získat osvědčení pro práci s hydraulickou rukou a osvědčení pro sběr semen z vysokých stromů. Absolvent získává řidičské oprávnění skupiny T + C. Může získat lovecký lístek a zbrojní průkaz po absolvování předmětu Myslivost. Cílové dovednosti 1. znalost teorie i praxe při těžbě dříví 2. dovednost při obsluze lesních strojů 3. znalost práce s hydraulickou rukou 4. ovládat zásady sběru semen z vysokých stromů 5. znalost práce na skladech dřevní hmoty 6. dovednost při drobných opravách strojů a zařízení 7. znalost zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při práci[6]
20
4.2.3. Střední lesnická škola Žlutice Studijní obor: -Lesnictví: Čtyřletý obor zakončený maturitou
Učební obor: -Mechanizátor lesní výroby: Tříletý obor, žáci získají výuční list. Obor: Lesní hospodářství:Dvouleté nástavbové studium ukončeno maturitní zkouškou.
4.3. Vyšší odborné školy
4.3.1. Vyšší odborná škola lesnická a střední škola Bedřicha Schwarzenberga Písek
SLŠ – studium na Střední lesnické škole V současné době na střední lesnické škole lze nabídnout: 1. Střední odborné vzdělávání s maturitou obor Lesnictví - čtyřleté denní studium pro absolventy základních škol. 2. Střední odborné vzdělávání s výučním listem, obor Lesní mechanizátor - tříleté denní studium pro absolventy základních škol. 3. Střední odborné vzdělávání s výučním listem, obor Zpracovatel dřeva - tříleté denní studium, které je zaměřeno na přípravu povolání pilař, tesař a truhlář. Obor Lesnictví Absolventi se mohou uplatnit v organizacích zaměřených na lesnictví, ochranu přírody, v orgánech státní správy a po získání potřebné praxe se mohou stát odbornými lesními hospodáři. Mohou také pokračovat ve studiu na vysokých nebo vyšších školách..
21
Obor Lesní mechanizátor Absolventi jsou kvalifikováni pro náročné práce v lesním hospodářství, zejména pro těžbu a dopravu dříví z lesních porostů. Absolvent získává řidičské oprávnění skupiny "T" a úspěšným složením závěrečné zkoušky kvalifikaci pro práci při těžbě dříví ruční motorovou řetězovou pilou, při soustřeďování dříví traktorem a manipulaci s hydraulickou rukou. Mohou také pokračovat ve studiu k získání maturitní zkoušky. Obor Zpracovatel dřeva Obor Zpracovatel dřeva poskytuje kvalifikaci pro tyto činnosti: pilař obsluha a údržba rámových, pásových a okružních pil, řízení a obsluhu dalších strojů pro zpracování dřeva, polotovarů a hotových výrobků ze dřeva, volba vhodného způsobu zpracování dřeva, volba vhodného materiálu, postupů a technologií základních tesařských a truhlářských prací, tesařské a truhlářské práce pro lesní výrobu a myslivost, upravování polotovarů a výrobků před impregnací, základní práce s ruční motorovou pilou, průkaz pro manipulaci - nakládání kmenů hydraulickou rukou, obsluha malé lesnické mechanizace (jamkovače, křovinořezy) řízení motorových vozidel, možnost získat kvalifikaci soustřeďování dříví kolovým traktorem. Rozhodující pro přípravu k budoucímu povolání je ovšem odborný výcvik, konaný v dílnách a v provozu školního polesí a dalších lesnických a dřevozpracujících firem. Zázemí pro učební obor je zajištěno v areálu Vyšší odborné školy lesnické a Střední lesnické školy Bedřicha Schwarzenberga v Písku a Školního polesí Hůrky.
VOŠ – studium na Vyšší odborné škole lesnické Na vyšší odborné škole lesnické lze studovat v denním studiu, i ve studiu při zaměstnání – dálkovém, a to studijní obor Lesnictví, tříleté studium pro absolventy gymnázií a středních odborných škol (s maturitou). Studium je zakončené absolutoriem, absolventi mají právo užívat profesní označení „Diplomovaný specialista v oboru lesnictví“ (ve zkratce „DiS.“). Absolventi jsou připravováni jako správci lesa - odborní lesní hospodáři, samostatně spravující jim svěřené lesní majetky soukromé, obecní i státní. Alternativně se mohou
22
uplatnit i při řízení hospodářských činností v podnikatelských subjektech poskytujících dodavatelsky práce a služby vlastníkům lesa. Mohou také pokračovat v dalším studiu na vysokých školách.[7]
4.3.2. Česká lesnická akademie Trutnov, střední škola a vyšší odborná škola Studijní obory: - Lesnictví - Mechanizace a služby - Ekologie a životní prostředí
Učební obory: - Lesní mechanizátor
Vyšší odborné studium: Lesnictví V denním čtyřletém studiu, zakončeném maturitou,obor lesnictví se studenti připravují na veškeré odborné práce spojené s prací lesního a mysliveckého hospodáře. Absolventi nacházejí uplatnění u všech lesnických subjektů, orgánů ochrany životního prostředí, státní správy, myslivosti apod.
Mechanizace a služby Čtyřletý studijní obor, který je zaveden pouze v denní formě studia. Poskytuje střední odborné vzdělání s maturitou. Absolventi se uplatní jako operátoři harvestorů, řidiči vyvážecích traktorů, specialisti pro provoz lesních lanovek a ve funkcích středních technicko hospodářských pracovníků v činnostech, které souvisejí s využíváním techniky, zajišťováním její provozní spolehlivosti. Uplatnění získají i jako
23
výrobní mistři a technici výrobních organizacích, technici v dopravě, stavebních, servisních a obchodně ekonomických službách. Ekologie a životní prostředí Absolventi získávají úplnou kvalifikaci středoškolsky vzdělaných odborníků v oblasti ochrany přírody a životního prostředí. Mají možnost získat oprávnění k řízení osobního automobilu, osvědčení pro práci s motorovou pilou a adaptéry. Získanou kvalifikaci uplatňují v oblasti státní správy nebo ve sféře výroby a služeb. Obor připravuje nejen úzce specializované pracovníky pro ochranu přírody a zejména lesa, ale odborníky, kteří jsou schopni odborné ekologické poznatky uplatňovat v různých oblastech ( chráněné krajinné oblasti, národní parky, referáty životního prostředí, obcí, měst a okresů, inspekční činnost v oblasti ochrany vody, ovzduší a nakládání s odpady.
Vyšší odborné studium: Lesnictví Vyšší odborná škola lesnická byla úspěšně akreditována rozhodnutím MŠMTČR z 9. října 2006. Akreditace byla udělena do roku 2012 na vzdělávací program Lesnictví. Charakteristika: Název vzdělávacího programu: Lesnictví Doba studia: 3 roky Forma: denní studium Dosažený stupeň vzdělání: Vyšší odborné Způsob ukončení: Absolutorium jehož součástí je obhajoba závěrečné práce Certifikace: vysvědčení o absolutoriu a diplom Profil absolventa: Absolvent vyšší odborné lesnické školy je odborně připravován pro vysoce kvalifikovaný výkon náročných lesnických i přidružených činností. Absolvent je schopen komplexně řešit problémy lesnické, životního prostředí i úpravy krajiny a to jak vzhledem k naší legislativě, tak k legislativě EU. Zároveň je připraven pro práci v orgánech státní správy na úseku životního prostředí, dále pro práci v obecních úřadech
24
na této problematice, v institucích státní ochrany přírody všech typů, terénní práce v chráněných oblastech různých typů a dalších činnostech s lesy, přírodou a myslivostí související. Je schopen se podílet na environmentální výchově v místě svého působení a to se zaměřením na žáky škol i dospělou populaci.[8]
4.4. Vysokoškolské vzdělání na lesnických univerzitách
4.4.1.Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity v Brně vzešla z lesnického odboru, který byl na naší univerzitě zřízen již v roce 1919. Současný moderní vzdělávací proces je zaměřen na přípravu odborníků, kteří následně kvalifikovaně působí v různých sférách lidské činnosti, zejména v těch, které přímo či nepřímo souvisejí s krajinou, lesem, dřevem a interiérem. Posláním Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně je zejména svobodná vzdělávací, vědecko-výzkumná a tvůrčí činnost ve všech oblastech vysokoškolského života a stejně tak působení jako kulturní a osvětové instituce v oblasti vztahu široké veřejnosti ke krajině, lesu, dřevu a využitelnosti obnovitelných zdrojů, estetickému cítění, bezpečnosti a ochraně, jakož i k etice a managementu.[9]
Fakulta lesnická a dřevařská: Bakalářské obory:
Krajinářství Lesnictví
Magisterské obory:
Krajinné inženýrství Lesní inženýrství
25
4.4.2. Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta lesnická a dřevařská postupně rozvíjí hlavní obory studia, výzkumu a vědeckého bádání, tj. lesnictví, dřevařství a myslivosti. Od akademického roku 2008/09 je akreditováno 6 oborů bakalářského a magisterského studia v českém a dva navazující magisterské obory v anglickém jazyce. Studium je třístupňové, tj. v navazujících bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech.[10] Fakulta lesnická a dřevařská: Bakalářské obory:
Lesnictví Provoz a řízení myslivosti Hospodářská a správní služba v lesním hospodářství Lesnictví - kombinované studium (středisko Praha) Hospodářská a správní služba v LH - kombinované studium (středisko Písek, Praha) Provoz a řízení myslivosti - kombinované studium (středisko Trutnov, Kostelec n.Č.L.)
Magisterské obory:
Lesní inženýrství Forestry, Water and Landscape Management - prezenční výuka v angličtině. Tropical Forestry and Agroforestry - prezenční výuka v angličtině
26
5. METODIKA
Údaje jednotlivých škol jsou popsány z materiálu, které školy uvádí na internetových stránkách. Zpracovány byly pouze obory, které úzce souvisí s lesnictvím. Počty žáků
v jednotlivých školách jsou uváděny jako suma všech ročníků
dohromady a to z důvodu lepší vypovídající hodnoty. Některé ročníky byly slabší vlivem nízkého počtu hlásících se žáků na různé obory. Informace z let minulých jsem získával z výročních zpráv uváděných na webových stránkách škol, nebo ze Zelených zpráv Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem (ÚHÚL). Jelikož k letošnímu školnímu roku nebyly ještě zhotoveny výroční zprávy škol, musel jsem kontaktovat všechny školy telefonicky, aby mi poskytly data potřebné k dalšímu sledování. Srovnávány byly počty ze školních roků 2005/2006 a 2009/2010. Školní rok 1998/1999 je uveden pouze pro dlouhodobé srovnání jak vypadal vývoj studujících žáků zhruba před deseti lety. Klesající nebo stoupající tendence počtu studentů jsou uvedeny v procentech. Výsledky jsou převedeny na poměr absolventů připravujících se na dělnické profese a na profese různých technicko hospodářských funkcí v lesním hospodářství Dále jsem ze Zelených zpráv které vydal (ÚHÚL) získal informace o stavu na trhu práce v letech 2002-2008, kde jsou uvedeny počty zaměstnanců, pracujících v lesním hospodářství (LH). V grafu je uveden vývoj zaměstnanosti v LH . Požadavky lesnického sektoru na absolventy mi byly poskytnuty u Vojenských lesů a statků, divize Mimoň.
27
6. VÝSLEDKY V níže uvedené tabulce jsou uvedeny počty žáků v jednotlivých formách studia. Školní rok 1998/1999 je zde uveden jen pro srovnání a dlouhodobě naznačuje, kterým směrem se ubírá lesnické školství. Tab. č.1. Počty žáků v jednotlivých letech
Typ studia 2-letý učební 3-letý učební SLŠ VOŠ VŠ Suma
Obor Lesní výroba MLV Lesnictví Lesnictví Les.(všeobecně)
1998/99 164 628 1061 x 738 2591
školní rok 2005/06 2009/10 11 7 630 375 1096 1128 154 169 1286 1734 3177 3413
Pozn. x- údaj nebyl zjištěn. Obory Lesní výroba (LV) a Mechanizátor lesní výroby (MLV) mají dlouhodobě klesající tendenci, na které se nemalou zásluhou podílelo zejména zrušení některých učilišť. Při snižování požadavků k přijetí na střední školu si žáci uvědomily že je pro ně přijatelnější studovat obor, zakončený maturitní zkouškou. Svou roli sehrál i vývoj pracovních procesů v LH, kdy byl člověk nahrazen zejména v lesní těžbě harvestory, vyvážecími soupravami a zalesňovacími stroji.
V učebních oborech došlo k prudkému poklesu žáků. Naopak, u středních lesnických škol a vysokých škol počty žáků neustále stoupají.
Počet žáků za sledované období v letech 2005/2006 a 2009/2010 klesl v oboru lesní výroba o 35 % a u mechanizátora lesní výroby o 41 %.
U středoškolského typu vzdělání došlo k nepatrnému navýšení a to o 2,9 %, u vyššího odborného vzdělání je počet žáků vyšší o 8,9 %
Nejvíce vzestupnou tendenci má studium na vysokých školách, zde stoupl počet žáků za poslední 4 roky o 25.9 %.
28
Při srovnání celkového počtu žáků vyplývá, že na dělnické práce v LH je připravováno 11,2 % žáků. Zbylých 88,8 % je připravováno na různé stupně technicko hospodářských funkcí v lesním hospodářství.
Tab. č. 2: Počty absolventů v jednotlivých letech Absolventi lesnických škol VŠ - Ing.
Rok 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 84
92
135
VŠ - Bc.
134
140
128
115
113
106
121
120
128
11
18
21
18
21
22
30
30
93
131
18
12
40
38
34
41
45
50
44
42
45
SLŠ
244
230
225
224
229
242
247
226
229
252
298
309
298
305
SOU
456
379
330
408
383
452
394
335
92
87
Celkem
784
701
690
795
782
883
812
909
432
568
VOŠ - DiS.
394
398
448
498
Počty absolventů lesnických škol 500 450 400 350 VŠ - Ing.
Počet
300
VŠ - Bc. VOŠ - DiS. SLŠ
250 200
SOU
150 100 50
19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08
0
Rok
Při zjišťování počtů absolventů u jednotlivých škol nebyly poskytnuty objektivní údaje, z toho důvodu je graf neúplný.
29
Požadavky lesnického sektoru na absolventy lesnického vzdělání
Pro zjištění požadavků na absolventy jsem oslovil Vojenské lesy a statky ČR, s.p. Jsou podnikem s osmdesátiletou tradicí, který hospodaří ve výcvikových prostorách Armády ČR, na rozloze 126 000 hektarů lesní půdy.
Na lesních správách jsou funkce a požadované vzdělání: Vedoucí lesní správy - vysokoškolské vzdělání se zaměřením na technické nebo společenské vědy a nauky podle charakteru výroby nebo činnosti. Nadlesní - úplné střední vzdělání (lesnictví) nebo vysokoškolské vzdělání (hospodářská a správní činnost v lesním hospodářství nebo lesní inženýrství. Lesní - úplné střední vzdělání (lesnictví) Adjunkt (praktikant)- úplné střední vzdělání (lesnictví) nebo vysokoškolské vzdělání (hospodářská a správní činnost v lesním hospodářství nebo lesní inženýrství
Na funkci adjunkta je požadováno střední lesnické vzdělání, pokud se s ním dále uvažuje na pozici hajného = lesního, vysokoškolské vzdělání pokud se s ním dále uvažuje na vyšší funkce. Nad lesní správou je ředitelství divize, kde je na odborné pracovníky kladen požadavek vysokoškolského vzdělání (hospodářská a správní činnost v lesním hospodářství nebo lesní inženýrství).
ADJUNKT - charakteristika povolání: Příprava na funkci technika správy nebo jiné funkce lesního hospodářství. Zastupování technika správy v rozsahu určeném lesním správcem. Vypomáhá technikům správy a ostatním pracovníkům podle pokynů lesního správce. Příprava absolventa vysoké školy na funkci.
Kvalifikační předpoklady: Absolvování studijního oboru školy poskytující úplné střední vzdělání (lesnictví) nebo školy poskytující vysokoškolské vzdělání v LH. Stupeň vzdělání se určuje podle cílového zaměření zaměstnance.
30
LESNÍ – charakteristika povolání: Organizace a řízení prací na svěřeném lesním úseku, přidělování prací a přebírání výsledků podřízených zaměstnanců. Kontrola dodržování pracovní a technologické kázně, zajišťování dodržení protipožárních a bezpečnostních předpisů a dalších právních předpisů souvisejících s činností na svěřeném lesním úseku. Vyhotovování výkazů o práci, výrobě. Kontrola, popř. zajišťování mysliveckého hospodářství apod.
Kvalifikační předpoklady: Absolvování studijního oboru školy poskytující úplné střední vzdělání (lesnictví). Požadavky na funkci ADJUNKT (praktikant), která je výchozí k dalšímu postupu na funkci HAJNÝ (u VLS ČR, s.p. je tato funkce označována LESNÍ) -úplné středoškolské vzdělání lesnického směru - řidičské oprávnění skupiny B - cizí jazyk - lovecký lístek + zbrojní průkaz
31
7. DISKUZE V současné době se dostává do rozporu nabídka práce s poptávkou trhu. To platí nejen v lesnictví, ale ve všech odvětvích průmyslu. Počet nezaměstnaných stoupá a kapacity volných míst se ihned naplňují. Trendem školství je vzdělávat co nejvíce studentů, školy jsou závislé na žácích z existenčních důvodů. Ne všichni však najdou uplatnění v oboru, pro který se rozhodli studovat. Dle mého názoru mají absolventi středních a vysokých škol lesnických jednu výhodu. Rozsah probíraných předmětů jim umožňuje uplatnění i v jiných oborech, než kterým je lesnictví. Při současném vývoji lesního hospodářství ČR a jejího začleňování do struktur EU se stále zvyšují požadavky na ekonomicky efektivnější a současně přírodě bližší obhospodařování lesů.
Manuální práci spousty lesních dělníků dnes nahrazují harvestory, vyvážecí soupravy, zalesňovací stroje a pod. Student odborného učiliště nebo střední lesnické školy je do provozu připraven okamžitě po absolvování školy. To díky praxi, která se prolíná se studiem. Studenti vysokých škol jsou sice připraveni z hlediska teoretického, ale praktická část není tak obsáhlá. "Opravdovým odborníkem se člověk stává až v praxi, kterou získá zase jen praxí".
32
8. REALIZAČNÍ VÝSTUP Z uvedených údajů vyplývá, jaký je současný trend lesnického vzdělávání. Na středních odborných učilištích dochází k úbytku absolventů v oboru mechanizátor lesní výroby a lesní výroba. Na středních a vysokých školách vyučujících obor lesnictví dochází k nárůstu poštu studentů. Je potřeba, aby došlo k souhře mezi trhem vzdělání a trhem práce.
Doporučení pro další vývoj lesnického vzdělávání - Zamezit rozšiřování nádstavbových oborů na lesnických učilištích - Počet lesnických škol snížit na původní tři (Hranice, Trutnov, Písek) - Vzájemná spolupráce mezi školskými subjekty - Úzká spolupráce mezi školami a lesnickým provozem - Posílení společenské prestiže učebních oborů - Péče podniků o učňovský dorost - Propagace lesnictví do široké veřejnosti - Vzdělávání mládeže i dospělých pracovníků
33
9. ZÁVĚR
Současná doba i společnost vyžaduje vzdělání na vysoké úrovni. Největším problémem se jeví vzdělání na středních odborných učilištích, kde v budoucnu hrozí nedostatek absolventů, což bude mít za následek další zánik odborných učilišť. Pro lesnický provoz je velmi důležitý také obor mechanik-opravář lesních strojů. Ten se však na většině učilišť přetransformoval do oboru automechanik, který se zdá být pro chlapce vycházející ze základních škol atraktivnější. Otevírá se také nabídka různých školících programů a rekvalifikačních kurzů pro práci s řetězovou motorovou pilou. I to má za následek nízký zájem o učební obory se zaměřením na lesní výrobu. Absolventů učilišť je v provozu málo. Naopak, absolventů středních lesnických je nadbytek, proto i oni zastávají v provozu z velké části dělnické profese. Po zavedení vyššího studia lesnictví se na trh práce dostává další absolvent s titulem DiS. Tento krok má za následek spíše forma financování škol než poptávka na trhu práce. Počty žáků. především na středních a vysokých školách neustále stoupají, zatímco počet zaměstnaných v lesním hospodářství neustále klesá. Společnost si však do budoucna bude muset uvědomit potřebu vzdělávání učňovských profesí.
34
a dělnických
SUMARY Present-day society calls for an education on a high level. It seems that the biggest problem is the lack of training college leavers in future, which can cause a closing of many other training colleges. A branch mechanic-repairman of forestry machine, which is very important for a forestry business too, was mostly changed into a branch vehicle mechanic which seems more attractive for school leavers. An offer of training courses and retraining schemes of working with power-saw is still wider and also it causes a lower interest about training college fields focused on forestry. In business there are less training college´s school leavers on the other hand surplus of secondary school leavers. That is the reason of having working-men´s profession. On a labour market there are also school leavers with a title DiS and while students numbers of secondary schools and universities are still increasing, the numbers of employed in forestry are still decreasing. The society should realize the need of increasing of apprentice and workers´professions.
35
10. POUŽITÁ LITERATURA 1. KOŘÍNEK, J.- STRNAD, V. Diplomová práce (metodická pomůcka). 1.vyd. Brno: MZLU, 1995. 170 s. ISBN 80-7157-175-X. 2. Lesnická práce. ISSN 0322-9254 3. Lesnický naučný slovník. 1. díl A - O. Praha: Agrospoj, 1994. 743 s. ISBN 80-7084111-7.4. 4. Lesnický naučný slovník II. díl P-Ž. Praha: Agrospoj, 1995. 683 s. ISBN 80-7084131-1.
5. Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, , [cit. 2010-05-04]. 6. Lesnická škola Šluknov. Studijní obory [online]. 29. 10. 2007, 1, [cit. 2010-02-12]. Dostupný z WWW:
. 7. Nabídka studia. Vyšší odborná škola lesnická a střední škola Bedřicha Schwarzenberga Písek [online]. 2009, 1, [cit. 2010-02-15]. Dostupný z WWW: . 8. česká lesnická akademie trutnov. Nabídka studijních oborů [online]. 2009, 3, [cit. 2010-03-15]. Dostupný z WWW: . 9. Lesnická a dřevařská fakulta. Mendelova univerzita v Brně [online]. 2010, 1, [cit. 2010-04-05]. Dostupný z WWW: . 10. Základní informace. česká zemědělská univerzita v Praze [online]. 2007, 1, [cit. 2010-04-05]. Dostupný z WWW: .
36
11. SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Mapa školských subjektů v ČR Příloha č. 2: Graf a tabulka stavu na trhu práce
37
