Analýzy sladěnosti - přednosti a nedostatky
Vladimír Tomšík člen bankovní rady ČNB Seminář České společnosti ekonomické a ŠkodyAuto Vysoké školy „Pozice nových zemí EU v rámci evropské 12. února 2008
integrace“
Témata prezentace • Analýzy sladěnosti: Je Česká republika připravena na přijetí eura? • Celkový vývoj v posledním roce (2007) • Vybrané ukazatele • Závěr • Diskuse
Je ČR připravena na přijetí eura? • Analýzy sladěnosti nepřinášejí (a ani nemají ambici přinášet) analýzu výhod a nevýhod přijetí eura. • Cílem analýz sladěnosti je popsat schopnost ekonomiky dobře fungovat bez vlastní měnové politiky Podobnost
ekonomických procesů Symetrie ekonomických šoků Schopnost přizpůsobit se šokům
Připravenost – přístup ČNB • Analýzy vyžadovány Strategií přijetí eura (2003, 2007) • „Připravenost“ je funkcí mnoha faktorů → nelze sestavit nějaký komplexní indikátor (nebyl by důvěryhodný) → Hodnotíme soubor indikátorů Porovnání
s jinými zeměmi (Německo, Rakousko, Portugalsko, Slovinsko; Maďarsko, Polsko, Slovensko) Vývoj v čase
Analýzy sladěnosti •
•
Výsledky analýz ze dvou hlavních oblastí (62 indikátorů či metod) 1. cyklická a strukturální sladěnost (3 podoblasti, celkem 36 indikátorů či metod) ¾ přímé ukazatele, ¾ mezinárodní ekonomické vztahy, ¾ finanční trh; 2. účinnost přizpůsobovacích mechanismů (5 podoblastí, 26 indikátorů či metod) fiskální politika, pružnost mezd a strnulost inflace, pružnost trhu práce, institucionální prostředí, pružnost bankovního sektoru; V rámci toho v některých případech spoléháme na výsledky analýz renomovaných institucí např. OECD zejména u analýz institucionálního prostředí, MMF v případě pružnosti mezd a strnulosti inflace, Světové banky v oblasti pružnosti trhu práce;
Vývoj v roce 2007 • Pokračující reálná konvergence, přiblížení cenové hladiny • Rychlý růst potenciálního produktu v ČR • Příznivý vývoj české ekonomiky • Nedochází k zlepšení stabilizační role veřejných financí • Pracovněprávní legislativa nadále nevytváří „pružné“ prostředí pro tvorbu pracovních míst • Problémem zůstává motivace dlouhodobě nezaměstnaných ke zvyšování kvalifikace a nízká motivace pracovat pro nízkopříjmové rodiny s dětmi
Cenové hladiny a vyspělost jednotlivých zemí v roce 1998 120 Finsko 110
Německo Francie Belgie
Cenová hladina
100
Irsko 90
Itálie Portugalsko
80
Španělsko
70 60
Česká republika (2007)
50 50
60
70
80
90
HDP na pracovníka
100
110
120
Korelace ekonomické aktivity Nejednoznačné výsledky:
Meziroční růst HDP, %
•Sladěnost v průmyslové výrobě (rozdílná váha v HDP)
8
korelace 0,09
korelace 0,63
6 4 2 0 -2
EA-12
CZ
-4 01/97
01/98
01/99
01/00
Zdroj: Eurostat, výpočet ČNB.
01/01
01/02
01/03
01/04
01/05
01/06
01/07
•Spektrální analýza také ukazuje na zřejmé zvýšení korelace celkové ekonomické aktivity •Korelace nabídkových a poptávkových šoků nízká
Stabilizační schopnost fiskální politiky Deficit veřejných rozpočtů v % HDP Cyklický deficit
Strukturální deficit
Celkový deficit
7 6
•Fiskální deficit je převážně strukturální •Omezený prostor pro automatické stabilizátory
5 4 3 2 1 0 -1 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Poznámka: Údaje v ESA 95. Kladné hodnoty představují schodek veřejných rozpočtů, záporné jejich přebytek. Zdroj: Výpočet ČNB.
•Nutnost odstranit necyklické vlivy stabilizační opatření jdou správným směrem •Riziko dlouhodobé udržitelnosti (demografický vývoj)
Pružnost trhu práce •Schopnost trhu práce vstřebávat šoky zůstává průměrná
Institucionální nastavení
•Strukturální nezaměstnanost vysoká, mobilita (regionální, profesní) nízká
5
•Prostor pro zlepšení institucionálního prostředí
3
•Tvorba míst (ochrana zaměstnanosti představuje relativně vysoké náklady) •Motivace pracovat (systém daní a dávek podporuje neaktivitu u dlouhodobě nezaměstnaných s dětmi
250
6 Index ochrany stálých zaměstnání
200
Náklady na ukončení pracovního poměru
4
150
100 2 50
1
0
0 PT
CZ
SK
DE
AT
PL
HU
Index ochrany stálých zaměstnání: Index v rozmezí 1 až 6, vyšší hodnota znamená vyšší ochranu zaměstnanosti (Zdroj OECD, údaje pro rok 2006). Náklady na ukončení pracovního poměru: Součet údajů za dny výpovědní doby odstupné a prodlevu do začátku výpovědní doby pro prac. poměr trvající 4 roky. (Zdroj výpočet ČNB, údaje pro rok 2006)
Závěry • Některé ekonomické ukazatele hovoří pro přijetí eura, ale u některých naopak přetrvávají výzvy pro využití všech výhod jeho zavedení • Potřeba posílit přizpůsobovací mechanismy, zlepšit stabilizační schopnosti fiskální politiky a její dlouhodobou udržitelnost • Sledovat trendy, nikoliv jednorázový stav ukazatelů • Zavedení eura nemůže být cíl sám o sobě – cílem musí být dosažení výhod z přijetí jednotné měny a eliminace rizik s ní spojených
Děkuji Vám za pozornost Vladimír Tomšík Email:
[email protected]