MONOLITICKÝ ŽELEZOBETONOVÝ KOMÍN_MLADÁ BOLESLAV - DYNAMICKÁ CHARAKTERISTIKA NOSNÉ KONSTRUKCE METODOU BRIMOS
INDUSTRIAL, MONOLITICAL COMPOSITE CHIMNEY ŠKOENERGO – CURRENT CONDITION ASSESSMENT & EVALUATION WITH BRIMOS®
Dipl. Ing. Robert Veit (PhD Candidate)
VCE - Vienna Consulting Engineers Holding s.r.o, Hadikgasse 60, A-1140 Víde , Rakousko Tel.: +43-1-90292-1420, Fax.: +43-1-90292-2420,
[email protected] ; www.vce.at
Ing. Zd nek Je ábek, Csc.
INFRAM a.s, Pelušková 1407, CZ-198 00 Praha 9 Kyje, eská Republika Tel.: +420 281 940 147, Fax.: + +420 281 940 140,
[email protected] ; www.infram.cz
Anotace: P edm tem p ísp vku je úvodní m ení dynamické charakteristiky monolitického železobetonového komínu (výška 200m) metodou BRIMOS na areálu firmy ŠKOENERGO. Ú elem m ení je vyhodnocení celkového stavu, ov ení sou asné funk nosti, kontrola bezpe ného užívání vzhledem k zaru ení únosnosti, provozního stavu a odolnosti pr myslového komínu. Vedle toho je pln n i ú el detekce a lokalizace neviditelných poruch a vyhodnocuje se i vliv známých poruch. Výsledky slouží jednak jako báze pro porovnání s teoretickými dynamickými parametry a na druhé stran jako báze pro porovnání s následujícími (budoucími) m eními. M rení podporuje již zahájený proces rozhodování p i plánování investiv s ohledem opat ení k údržb a sanaci. Anotation: The industrial, monolitical composite chimney (reinforced concrete, masonry for heat isolation purposes), is located on the premises of ŠKO-ENERGO and has a total height of 200m. In the course of the prevailing monitoring campaign, the global condition of maintenance (the structure’s integrity) as well as the load bearing capacity were determined by means of BRIMOS . Along with the conventional bridge assessment this investigation supported determination and location of potential problem zones based on the structure’s measured vibration behaviour. Additionally and for enhanced assessment purposes, a Finite Element analysis was performed. These investigations strongly support the decision process of bridge owners in the course of cost planning for maintenance and possible rehabilitation measures.
1. ÚVOD Vyhodnocení celkového stavu, ov ení sou asné funk nosti a kontrola bezpe ného užívání p edstavují d ležitý aspekt p i zaru ení únosnosti, provozního stavu a odolnosti pr myslových komín . Pro tento úkol se v sou asné dob dodate n k manuální a vizuální inspekci (lokální diagnostika) používá i nedestruktivní diagnostika m ením dynamické charakteristiky nosné konstrukce (globální diagnostika - celkový stav strukt ry). Vedle
1
hlavního ú elu detekce a lokalizace poruch se vyhodnocuje i d slednost známých poruch. Diagnostika je provedena na základ metody BRIMOS (BRIdge MOnitoring System) firmy VCE, která je založená na snímání a vyhodnocování dynamických charakteristik. Stav nosné konstrukce a jeho p ípadná zm na se totiž projevuje v tzv. relevantních modálních parametrech. Tímto m ením je možné identifikovat poruchy nosné konstrukce již mnohem d íve, než jsou viditelné. Základy metody a široké spektrum jejího využití bylo v R již p edstaveno v [2] - st edem zájmu provozovatel i investor jsou v tšinou mostní objekty. Metoda byla p vodn vyvinuta pro nedestruktivní dynamickou diagnostiku chování most . Spektrum možností užívání systému BRIMOS pro r zné pr zkumy a vyhodnocení se mezitím dále rozší ilo. Technologie byla už také úsp šn aplikována na výškových domech, pr myslových komínech a budovách atd. Na rozdíl od metody vynuceného podn tu je technologie BRIMOS vždy užívána bez narušení provozu a bez použití nákladných budi kmitání. Podn ty pro rozkmitání komínu jsou v tomto p ípad zp sobeny výhradn vlivy prost edí (=ambientní p í iny, nap íklad provoz komínu a vítr).
2. Ú EL M
ENÍ A JEHO PROVEDENÍ
P edm tem p ísp vku je úvodní m ení dynamické charakteristiky monolitického železobetonového komínu metodou BRIMOS na areálu firmy ŠKO-ENERGO, zásobovatele firmy ŠKODA AUTO elektrickou energií a zásobovatele m sta Mladá Boleslav teplem. Komín slouží odvodu spalin z kotelny (Obr. 1). Konstrukce má výšku 200m a tvar komolého kužele (zúžení vn jšího polom ru ze 7,53 m na 3,62 m). P í ný ez ukazuje složenou konstrukci sestavenou ze železobetonové st ny, ochranného pouzdra (z kameninových komínovek) a tepelné izolace (z pálených k emelinových cihel), jehož tlouš ka se také postupn zužuje. Komín byl postaven v roce 1974. Ú elem m ení je vyhodnocení celkového stavu, ov ení sou asné funk nosti, kontrola bezpe ného užívání vzhledem k zaru ení únosnosti, provozního stavu a odolnosti pr myslového komínu. Pro tento úkol byla aplikována nedestruktivní diagnostická metoda BRIMOS m ením dynamické charakteristiky (globální diagnostika - celkový stav konstrukce). Vedle toho je pln n i ú el detekce a lokalizace neviditelných poruch a vyhodnocuje se i vliv známých poruch. Dodate n byl zhotoven analytický model nosné konstrukce metodou kone ných prvk a ur eny modální parametry. Porovnání výsledk analytického výpo tu s m ením podporuje vyhodnocení celkového stavu. Výsledky slouží jednak jako báze pro porovnání s teoretickými dynamickými parametry a na druhé stran jako báze pro porovnání s následujícími (budoucími) m eními. M rení podporuje již zahájený proces rozhodování p i plánování investiv s ohledem opat ení k údržb a sanaci. M ení pr myslového komínu bylo provedeno 05. íjna 2005 BRIMOS®em (verze 08.06) firmou VCE za pomoci m ícího rastru p ti trojrozm rn m ících senzor zrychlení, které byly rozmíst ny na ochozech, soub žn s osou komínu - výškový rozdíl ca. 35m (Tab. 1 & Obr. 2). Výchozí situace vyžadovala koncepci m ení ve dvou etapách, proto bylo nutné posunout pouze jeden senzor zrychlení (z ochozu . 5 na ochoz . 4). Zbývající m ící rastr z stal ve své p vodní konfiguraci (Tab. 1).
2
Obr. 1) Monolitický železobetonový komín ŠKO-ENERGO (výška 200m)
Obr. 2) Sestavení m ícího rastru BRIMOS
– podél osy komínu
Tab. 1 ur uje p id lování nam ených a vyhodnocených soubor konfiguracím.
k jednotlivým
Tab. 1: Rozmíst ní m ícího rastru na stavební konstrukci (z BRIMOS® – Software)
3. VYHODNOCENÍ A VÝSLEDKY S pomocí trojrozm rn m ících senzor je možné jednozna n ur it dynamickou charakteristiku nosné konstrukce v podélném a v obou p í ných sm rech. Vyhodnoceno bylo
3
m ení za ambientních podmínek (vlivy prost edí), tj. vítr a normální, neomezený provoz. Za použití takzvaného referen ního senzoru, který stál b hem celého m ení na 3. ochozu (výška = 97,50 m), bylo možné zvážit i vliv st ídavé intenzity v tru a provozu na m ená data a tím i na výsledky p i vyhodnocení.
Obr. 3) Typický signál zrychlení, všechny m ící kanály
Výpo et byl proveden speciálním software, který byl vyvinut firmou VCE pro vyhodnocení m ení na mostních objektech a který poskytuje stanovení následných parametr :
3.1 . Vlastní frekvence - Frekven ní analýza (podle BRIMOS ) Frekven ní analýza m ících soubor identifikuje v signálu obsažené harmonické, opakující se kmitání, vyjád ené základním a následujícími vlastními frekvencemi, které reprezentují dynamicky ú innou tuhost systému.
Obr. 4) Hrubé spektrum p í ných sm r X & Y
4
1.
2.
3.
4.
1.
2.
3.
4.
Obr. 5) Vylad né spektrum p í ných sm r X & Y
Výsledky m ení ukazují výraznou dynamickou odezvu za daných podmínek (daná intenzita podn tu v trem). Nízké, dlouhovlnné vlastní frekvence lze identifikovat již v hrubých spektrech nam ených signál . Tento fakt indikuje potvrzení plánované funk nosti m ené nosné konstrukce v obou vyhodnocovaných hlavních, p í ných sm rech. Prost ednictvím základního m ení ve spojení s budoucími, následujícími m eními je možné získávat p esné údaje o vývoji stavu a chování komínu v p íštích letech. V souvislosti se životností a závisle na etnosti m ení lze vytvo it takzvaný trend frekven ních spekter, který pak m že sloužit jako další doklad o rozvoji a p sobení trhlin a poruch na dynamickou tuhost konstrukce v asovém úseku provedených m ení. P i ur ité etnosti m ení je možné sestavit p edpov o vývoji stavu a odolnosti komínu v budoucnosti. Pro budoucí kontrolu komínu (monitorováním) s ohledem na vliv otvírajících se trhlin by se parametr vlastních frekvencí musel ov it pod vlivem silného v tru, ímž by bylo možné kvantifikovat dynamickou p sobivost relevantních míst (výrazné trhliny i poruchy).
3.2 . Tvary kmito tu Pro identifikaci dominantní vlastní frekvence se z m ených dat ur ují p íslušné tvary kmito tu. Tyto tvary kmito tu indikují, jak zkoumaná konstrukce za pozorované frekvence kmitá a z toho velice dob e vyplývá funk nost, stav a charakteristika systému. Tímto parametrem se ov uje v oblasti nízkých, dlouhovlnných základních frekvencí, jestli jsou aktuální podmínky uložení stejné, jako byly p vodn . Dodate n lze nalézt vysoce namáhané ásti konstrukce (vysoké zak ivení). V p ípad tohoto m ení odpovídají vyhodnocené hodnoty charakteristickým, pro tuto konstrukci o ekávaným tvar m kmito tu. Výrazné tvary kmito tu z mechanického hlediska obvykle indikují uspokující stav. Následující obrázky ukazují nápadné rozdíly mezi pom ry
5
k ivek v p í ných sm rech X a Y. P í inou je hlavn rozdílná geometrie ve jmenovaných sm rech (zaúst ní kou ovod do d íku dv ma otvory ve sm ru X – viz kapitola 4). Boden
Station in m 0,00
25,00
50,00
75,00
100,00
Spitze 125,00
150,00
175,00
Boden
Station in m
Spitze
4,00
196,02 4,00
4,50
196,02 4,50
3,50
3,50
4,00
4,00
3,00
3,00
3,50
3,50
3,00
3,00
2,50
2,50
2,00
2,00
1,50
1,50
1,00
1,00
2,50
0,00
2,50
2,00
2,00
25,00
50,00
75,00
100,00
125,00
150,00
175,00
1,50
1,50
1,00
1,00
0,50
0,50
0,50
0,50
0,00
0,00
0,00
0,00
Obr. 6) První tvar kmito tu; sm r X (vlevo) & sm r Y (vpravo) Boden
Station in m 0,00
25,00
50,00
75,00
100,00
Spitze 125,00
150,00
175,00
1,50
196,02 1,50
1,00
1,00
0,50
0,50
0,00
0,00
-0,50
-0,50
-1,00
-1,00
-1,50
-1,50
-2,00 -2,50
Boden
Station in m 0,00
25,00
50,00
75,00
Spitze
1,50
100,00
125,00
150,00
175,00
196,02 1,50
1,00
1,00
0,50
0,50
0,00
0,00
-0,50
-0,50
-1,00
-1,00
-1,50
-1,50
-2,00
-2,00
-2,00
-2,50
-2,50
-2,50
Feld 1
Feld 1
Obr. 7) Druhý tvar kmito tu; sm r X (vlevo) & sm r Y (vpravo) Boden
Station in m 0,00
25,00
50,00
75,00
100,00
Spitze 125,00
150,00
175,00
5,50 5,00 4,50 4,00 3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 -0,50 -1,00 -1,50 -2,00 -2,50 -3,00 -3,50 -4,00
Boden
196,02 5,50 5,00 4,50 4,00 3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 -0,50 -1,00 -1,50 -2,00 -2,50 -3,00 -3,50 -4,00
Station in m 0,00
25,00
50,00
75,00
100,00
Spitze 125,00
150,00
175,00
6,00 5,50 5,00 4,50 4,00 3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 -0,50 -1,00 -1,50 -2,00 -2,50 -3,00 -3,50 -4,00
196,02 6,00 5,50 5,00 4,50 4,00 3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 -0,50 -1,00 -1,50 -2,00 -2,50 -3,00 -3,50 -4,00
Obr. 8) T etí tvar kmito tu; sm r X (vlevo) & sm r Y (vpravo) Boden
Station in m 0,00
75,00
100,00
125,00
150,00
175,00
Station in m
Spitze
2,00
2,00
196,02 2,00
1,50
1,50
1,50
1,50
1,00
1,00
0,50
0,50
0,50
50,00
Spitze Boden 196,02 2,00
1,00
25,00
0,00
1,00 0,50
25,00
50,00
75,00
100,00
125,00
150,00
175,00
0,00
0,00
-0,50
-0,50
0,00
0,00
-0,50
-0,50
-1,00
-1,00
-1,00
-1,00
-1,50
-1,50
-1,50
-1,50
-2,00
-2,00
-2,00
-2,00
-2,50
-2,50
Obr. 9) tvrtý tvar kmito tu; sm r X (vlevo) & sm r Y (vpravo)
6
3.3 . Analýza intenzity kmitání (podle BRIMOS ) Vysoké dynamické zatížení podporuje proces únavy nosných konstrukcí. Kmitací intenzita indikuje vnesení energie do konstrukce, vyvolané zvýšeným zatížením. Intenzita kmitání vyplývá z porovnání m ených frekvencí kmitající konstrukce se zárove vznikajícími pr hyby za neobvyklých podmínek. Tento parametr je ur en stanovením maximální hodnoty kmitací amplitudy za ur ených vlastných frekvencí a zapsán do diagramu, kterým se ur uje stupe ohrožení dané stavební sou ásti. Proto je kmitací intenzita pomocným prost edkem k nalezení míst, ohrožených únavou materiálu. Obvykle jsou za vyšších vlastních frekvencí p ípustné menší pr hyby. P ekro í-li pr hyby mezní hodnotu, lze o ekávat možnou poruchu nosné konstrukce i stavební sou ásti vibra ním namáháním. Intenzita kmitání se vždy rozd luje do ty kategorií, od malé pravd podobnosti poškození dynamickým namáháním (kategorie I) až k velice vysoké pravd podobnosti poškození (kategorie IV). 10000
6.4 mm²/s² 64 mm²/s² 2000 mm²/s² 1.EF 6.EF 2.EF 7.EF 3.EF 8.EF 4.EF 9.EF 5.EF 10.EF
1000 III
IV
100 I
II
Amplitude
Amplitude
10000
6.4 mm²/s² 64 mm²/s² 2000 mm²/s² 1.EF 6.EF 2.EF 7.EF 3.EF 8.EF 4.EF 9.EF 5.EF 10.EF
1000 III
IV
100 I
II
10
10 0.1
1
10
100
0.1
1000
1
10
100
1000
Frequenz
Frequenz
Obr. 10) Kmitací intenzita; sm r X (vlevo) & sm r Y (vpravo)
Intenzita kmitání za daných podmínek b hem našeho m ení je za azena do kategorie I. Bezprost ední ohrožení ve smyslu náhlé únavové poruchy – zp sobené trvale vysokým, dynamickým zatížením - lze vylou it. Pro budoucí kontrolu komínu (monitorováním) s ohledem na únavové poruchy by se hodnota stejného parametru musela ov it pod vlivem silného v tru, ímž by bylo možné kvantifikovat dynamickou p sobivost relevantních míst.
3.4 . Analýza tlumení Analýza tlumení dob e indikuje celkový stav konstrukce i hlavních stavebních sou ástí. Pro každou nalezenou relevantní frekvenci se vypo ítává parametr tlumení, který nám lokalizuje místa, kde je kmitací energie dissipována (ztráta energie), což se projeví ve zvýšených hodnotách. Tlumení je hlavn ovlivn né pohybem trhlin (t ení) nebo poruchami v nosné konstrukci. Proto se tlumení ur uje p es celou konstrukci v každém bod m ícího rastru. Parametrem tlumení je nejen analyzována aktivita viditelných trhlin, ale jsou detektovány i další, doposud ješt neviditelné poruchy. Pr zkumy na m eném objektu p edstavují zvláštní p ípad, jejich výsledky vyžadují zvláštní interpretaci. Nap íklad jsou - na rozdíl od mostních objekt - stejnom rn p es celou konstrukci obdržené zvýšené hodnoty tlumení (obzvláš v oblasti vetknutí) d sledek statické soustavy (systémový útlum) a neovliv ují zhodnocení stavu m eného objektu.
7
Z vyhodnocení vyplývající k ivky p ehledu tlumení p es celou konstrukci potvrzují dominantní vliv systémového útlumu. Zvýšené hodnoty, zp sobené dissipací energie, pohybem trhlin i poruchami zjišt ny nebyly. Protože se k ivka tlumení v oblasti vetknutí asymptoticky rozvíjí sm rem k nekone nu, byla na tento údaj k názornému zobrazení stanovena mezní hodnota 20%. Pro budoucí kontrolu komínu (monitorováním) by se i k ivka parametru tlumení musela ov it pod vlivem silného v tru, ímž by bylo možné kvantifikovat dynamickou p sobivost relevantních míst (výrazné trhliny i poruchy). Station in m 0,00 21,00 20,50 20,00 19,50 19,00 18,50 18,00 17,50 17,00 16,50 16,00 15,50 15,00 14,50 14,00 13,50 13,00 12,50 12,00 11,50 11,00 10,50 10,00 9,50 9,00 8,50 8,00 7,50 7,00 6,50 6,00 5,50 5,00 4,50 4,00 3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00
25,00
50,00
75,00
100,00
Spitze 125,00
150,00
175,00
Obr. 11) P ehled tlumen; sm r X (vlevo) & sm r Y (vpravo)
4. POROVNÁNÍ M
ENÍ – VÝPO ET
Dodate n byl zhotoven analytický model nosné konstrukce metodou kone ných prvk s pomocí Software RFEM a ur eny modální parametry. Porovnání obdržených výsledk analytického výpo tu s m ením podporuje vyhodnocení celkového stavu.
Obr. 12) Generovaná výpo etní sí element
V rámci výpo t byly vytvo eny dva mezní modely:
8
196,02 21,00 20,50 20,00 19,50 19,00 18,50 18,00 17,50 17,00 16,50 16,00 15,50 15,00 14,50 14,00 13,50 13,00 12,50 12,00 11,50 11,00 10,50 10,00 9,50 9,00 8,50 8,00 7,50 7,00 6,50 6,00 5,50 5,00 4,50 4,00 3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 0.90
Boden
0.92
0.81
0.81
0.99
196,02 21,00 20,50 20,00 19,50 19,00 18,50 18,00 17,50 17,00 16,50 16,00 15,50 15,00 14,50 14,00 13,50 13,00 12,50 12,00 11,50 11,00 10,50 10,00 9,50 9,00 8,50 8,00 7,50 7,00 6,50 6,00 5,50 5,00 4,50 4,00 3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00
0.81
175,00
1.37
150,00
4.20
Spitze 125,00
8.17
100,00
Dämpfung in %
75,00
0.80
50,00
1.84
21,00 20,50 20,00 19,50 19,00 18,50 18,00 17,50 17,00 16,50 16,00 15,50 15,00 14,50 14,00 13,50 13,00 12,50 12,00 11,50 11,00 10,50 10,00 9,50 9,00 8,50 8,00 7,50 7,00 6,50 6,00 5,50 5,00 4,50 4,00 3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00
25,00
6.91
Dämpfung in %
0,00
20.00
Station in m 20.00
Boden
1) Konstrukci se p ipisuje, že v ní p sobí dokonalé spojení mezi železobetonovou a dvouvrstvou vyzdívkou. Komín je modelován jako jednovrstevný nosník (beton B250) s ideální tlouš kou a ideální hmotností. Z d vod neúplné dokumentace projektu bylo nutno stanovit ur ité p edpoklady vzhledem k parametr m materiálu vyzdívky. 2) Konstrukci se p ipisuje, že v ní nep sobí v bec žádné spojení mezi železobetonovou a dvouvrstvou vyzdívkou. Ochranné pouzdro (z kameninových komínovek) a tepelná izolace (z pálených k emelinových cihel) p sobí jako dodate ná liniová hmota podél železobetonových konsolek, na kterých jsou vyzd ny. Hlavní charakteristika – konická geometrie komína – vede k tomu, že je shora dol postupn aktivováno spolup sobení mezi železobetonem a cihelnými st nami, což je zp sobeno jednak svislou složkou zatížení (sukcesivní p ibývání normálové síly), na druhé stran vodorovnou složkou zatížení, která p ibývá ve stejném pom ru, jako normálová síla a která je zachycená teprve kruhovou výztuží. Porovnání m ení a výpo tu - a eventuální odchylky jsou následn interpretovány: • • • • • • •
Vlastní frekvence analytického výpo tu a m ení jsou v souladu. Zhodnocení a porovnání tvar kmito tu ukazuje vysokou shodnost (Porovnání Obr.6 až Obr. 9 s Obr. 13 až Obr. 15). Jisté, v analytickém modelu nenalezené vlastní frekvence jsou zp sobeny v tším stupn m volnosti reálné konstrukce oproti teoretickém modelu. Pr zkum potvrdil, že nam ené hodnoty byly nalezeny mezi dv ma modelovanými mezními p ípady. Výsledky modelu prvního mezního p ípadu (dokonalá soudržnost) indikují „více tuhé“ chování - výsledky druhého mezního p ípadu (v bec žádná soudržnost) indikují daleko „m k í“ chování. Výsledky m ení jsou blíže pln spolup sobícímu modelu. Sukcesivní p ibývání spolup sobení má samoz ejm nelineární charakteristiku. D sledkem daleko p esn jšího modelování metodou kone ných prvk by byla kompenzace existujících odchylek. Porovnání výpo t a m ení metodou BRIMOS indikuje degradaci tuhosti systému v horní tvrtin komínu (pokles t etí a tvrté vlastní frekvence). %&
%& !
"# $ $
ž 1 2 3 4
0,298 1,155 2,727 4,899
-1,01 -4,42 -5,28 -5,70
0,295 1,104 2,583 4,620
9,26 8,88 7,58 7,29
%&
%& !
"# $ $
ž 1 2 3 4
0,306 1,181 2,725 4,734
0,270 1,014 2,401 4,306
-0,98 -5,17 -7,27 -2,75
0,303 1,120 2,527 4,604
9
8,99 7,80 5,12 10,20
0,278 1,039 2,404 4,178
Tab. 2) Porovnání vlastních frekvencí
Obr. 13) První vlastní frekvence (pr hyb kolem osy Y = sm r X)
Obr. 14) Druhá (vlevo) a t etí (vpravo) vlastní frekvence (pr hyb kolem osy X = sm r Y)
10
Obr. 15) tvrtá vlastní frekvence (pr hyb kolem osy Y = sm r X)
5. ZÁV RE NÉ HODNOCENÍ Z pr zkumu vyplývá, že funk nost komínu je zajišt na. Selhání se ze sou asného hlediska nedá o ekávat, na základ provedeného m ení nejsou zapot ebí žádná okamžitá opat ení (dodate ná stavební opat ení i omezení provozu). Porovnání výpo t a m ení podle BRIMOS ale indikuje degradaci tuhosti systému v horní tvrtin komínu. Tato degradace vyžaduje ov rit a kvantifikovat dynamické p sobení výrazných trhlin za typického, hlavného zatížení (silný vítr), které - na rozdíl m ení nap íklad silni ného mostu za neovlivn ného nákladního provozu – nebylo p evládající. Ovlivn ní únosnosti poškozením a výraznými trhlinami lze ov it a kvantifikovat na základ vlastních frekvencí, intenzity kmitání a tlumení. V tomto p ípad by mohl být užíván BRIMOS -Rekorder firmy VCE, ízený v závislosti na stanovených mezních hodnotách rychlosti v tru ( > 80 km/h). Tento rekordér by zaznamenával soubory pouze za zatížení silným v trem v asovém období jednoho roku. M ené soubory by obsahovaly informace kmitání, teploty a rychlosti v tru. P ípadn je doporu eno b hem ro ního cyklu pozorovat pohyb t í nebo ty vybraných trhlin. Teprve na základ ro ního permanetního m ení lze rozhodnout o p im enosti p ípadných sana ních opat ení. Alternativn je nezbytn nutné, opakovat m ení technologií BRIMOS v asovém intervalu t í let - pro další užívání pr myslového komínu vzhledem k ov ení zm ny i setrvalosti dynamického chování konstrukce. Reference:
[1] Wenzel H., Pichler D.: „Ambient Vibration Monitoring“ John Wiley and Sons Ltd, 2005, ISBN 0470024305 [2] Wenzel H., Veit R.: „BRIMOS BRIdge MOnitoring System – Diagnostika most založená na ambietním m ení kmitání” ve „Sborníku 10. mezinárodního sympozia MOSTY 2005”, Sekurkon, Brno, eská Republika, Duben 2005, ISBN 80-86604-17-9
11
