Monitorování případů hate crime a dalších incidentů z nenávisti romskými mentory – studie transferability do dalších regionů České republiky
vytvořeno v rámci realizace projektu Hate Crime / Violence Monitoring in Ústí Region podpořeného Nadací „Erinnerung, Verantwortung und Zukunft“, Německo, v rámci programu Stop Hate Crime!
1. Rámec projektu, východiska, zdroje Nestátní nezisková organizace Sdružení pro probaci a mediaci v justici, o.s., která od 4. 6. 2012 nese nový název RUBIKON Centrum, realizuje od 1. 2. 2011 projekt s názvem Hate Crime / Violence Monitoring in Ústí Region, financovaný německou nadací „Erinnerung, Verantwortung und Zukunft“. Cílem projektu je přispět ke zlepšení situace obětí zločinů a násilí z nenávisti (HC/HV) v Ústeckém kraji: nastavením systému monitorování případů HC/HV, vytvořením podpůrné sítě pro oběti HC/HV, zvýšením obecného povědomí o problematice HC/HV. Záměrem realizátora projektu bylo využít stávající síť romských mentorů k monitorování zločinů a incidentů z nenávisti v romských komunitách v Ústeckém kraji. Romští mentoři jsou vyškolení laici z romské komunity, kteří ve spolupráci se středisky Probační a mediační služby ČR (PMS) motivují romské klienty PMS k úspěšnému vykonání alternativních trestů nebo opatření (v rámci služby romský mentoring realizované v dalších projektech SPJ/ RUBIKON Centrum, více viz www.spj.cz). Napomáhají tak k efektivnější práci s výše zmíněnými klienty, k posílení jejich právního vědomí a snížení rizika recidivy a prohloubení sociálního vyloučení. Jejich výhodou je hluboká znalost lokální romské komunity, jazyková a kulturní blízkost s klienty a schopnost propojit klienty s odbornými službami, vytvářet most mezi romskou komunitou a většinovou společností. Jedná se o aktivní jedince napříč věkovým i sociálním spektrem, muže i ženy, obvykle respektované v rámci komunity, ochotné vzdělávat se a pracovat pro vlastní komunitu. Romští mentoři jsou důležitým informačním kanálem, díky němuž příslušníci romské menšiny získávají informace o fungování státního (justičního, sociálního) systému a o svých možnostech, právech a povinnostech v rámci tohoto systému. Zároveň jsou schopni lidem „zvenčí“, z majority, zprostředkovat vstup do romské komunity, orientovat se v ní, v myšlení, jednání, hodnotovém systému, vztazích jejích příslušníků. Jejich význam spočívá ve schopnosti komunikovat s oběma stranami „v jejich vlastním jazyce“ a předávat tak srozumitelné informace oběma směry.
Ze zkušeností s mnohaletou realizací romského mentoringu (od r. 2004) vychází předpoklad realizátora, že romští mentoři získají informace o HC/HV incidentech v rámci romské komunity a budou mít i přístup k jejich obětem, které by případy jinak nehlásili z důvodu nedůvěry ve státní instituce většinové společnosti. Dalším zdrojem pro realizaci projektu mohou být romští asistenti prevence kriminality (APK), jejichž činnost se v některých městech Ústeckého kraje prolíná s romským mentoringem, někteří mentoři zároveň působí jako APK (více viz www.spj.cz,
http://www.mvcr.cz/clanek/asistent-prevence-
kriminality.aspx?q=Y2hudW09NA%3d%3d).
2. Stručná informace o realizaci projektu Projekt Hate Crime / Violence Monitoring in Ústí Region měl původně skončit 1. 2. 2012, po dohodě s donátorem byl prodloužen do 1. 8. 2012 a v současné době bylo schváleno jeho další pokračování do 1. 11. 2013. Partnerem projektu je In IUSTITIA, expertní právnická organizace, jejímž úkolem je příprava a realizace školení mentorů a poradenství obětem (více viz www.in-ius.cz). Hlavní aktivity projektu: 1. Vyškolení romských mentorů, asistentů městské policie a 2 pracovníků organizace Romea v monitorování případů HC/HV. Školení provede partnerská organizace In IUSTITIA. 2. Nastavení funkčního systému monitorování a pomoci obětem HC/HV v Ústeckém kraji. Romští mentoři a asistenti budou vyhledávat potenciální oběti HC/HV, zprostředkují kontakt s nimi a po vyhodnocení koordinátorem budou případy HC/HV předávány In IUSTITIA. 3. Schůzky projektového týmu, síťování se spolupracujícími organizacemi. Do současné doby bylo v rámci projektu vyškoleno 29 romských mentorů (z toho 2 romští APK) + 2 další APK, 3 pracovníci Romea a pracovnice komunitního centra v Krásné Lípě.
Do monitorování HC/HV případů se zapojilo 28 romských mentorů (z toho 2 romští APK) ve městech Most, Chomutov, Rumburk, Děčín, Šluknov, Varnsdorf, Česká Kamenice, Jiřetín pod Jedlovou, Horní Podluží. Ve sledovaném období reportovali 22 případů incidentů motivovaných nenávistí k romskému etniku, z toho: 8 fyzických násilných útoků (různé intenzity), 13 verbálních napadení (hate speech), 1 případ diskriminace. Žádná z obětí nepožadovala právní pomoc, nechtěla případ dále řešit legální cestou.
3. Překážky a opatření V průběhu pilotního projektu se potvrdil předpoklad realizátora, že romští mentoři jsou schopni získat informace o incidentech, které by jejich účastníci (napadení) nebo svědci z romské komunity nenahlásili policii či jiné státní instituci a pravděpodobně ani nikomu z majoritní společnosti. Přesto čelil realizační tým projektu několika překážkám monitoringu HC/HV případů v následujících oblastech: 3.1. Obsah a forma školení Původní školení v oblasti monitorování případů HC/HV vytvořené organizací In IUSTITIA bylo určeno zejména odborníkům (ze státních institucí či NNO). Zahrnovalo problematiku hate crime v celé šíři, včetně relativně obsáhlého popisu relevantní legislativy, věnovalo se všem cílovým skupinám ohroženým HC/HV (LGBT komunita, další
národnostní/etnické/náboženské/sociální
menšiny,
zdravotně
postižení,
bezdomovci ad.). Vzhledem k zaměření monitoringu na romskou komunitu, různé odborné úrovni účastníků (romský mentoring je služba programově nízkoprahová, kvalifikační podmínkou vzdělání je pouze absolvování 100 hodinového kurzu Mentor) a rozsahu školení 6 hodin se taková šíře záběru ukázala jako kontraproduktivní. Specifikům cílové skupiny účastníků také ne zcela vyhovovala forma školení s převažující metodou výkladu. Zkušenost, kterou má realizátor ze školení romských mentorů, ukazuje výrazně větší efektivitu interaktivních metod školení.
Bylo proto nutné v tomto smyslu obsah i formu školení upravit: Objasnění pojmu hate crime a legislativního rámce bylo zkráceno na minimum nutné k pochopení kontextu. Hlavní důraz byl přesunut na to, aby účastníci byli schopni identifikovat a rozlišit případy hate crime, hate speech a diskriminace. Podstatná
část
školení
byla
zaměřena
na
objasnění
důležitosti
monitoringu případů a sběru dat (dále viz bod 3) a způsobu, jak o tom komunikovat s napadenými, účastníky a svědky incidentů, oběťmi, příslušníky komunity. Závěr
školení
byl
věnován
vyplňování
záznamového
archu,
vč.
praktického nácviku. Forma školení byla přizpůsobena potřebám cílové skupiny tak, aby poskytovala účastníkům větší prostor k sebevyjádření, k prezentování svých vlastních zkušeností. V případě romských mentorů se i v minulosti osvědčilo objasňování relativně komplikovaných a nových pojmů jako je „hate crime“ prostřednictvím společného prožitku. Maximálně byly využity metody podporující aktivní účast mentorů a využívající jejich přirozené soutěživosti (práce ve skupinkách s využitím praktických pomůcek, brainstorming, diskuse, event. hraní rolí). 3.2. Administrativní stránka reportování případů Z obdobných
důvodů
se
ukázal
jako
nevyhovující
původní
formulář
záznamového archu k reportování případů, určený k monitorování případů HC/HV týkajících se všech ohrožených skupin. Poměrně komplikovaná forma a nadbytečné množství informací a ne zcela srozumitelných pojmů znesnadňovalo romským mentorům vyplňování. Byl vytvořen zjednodušený formulář, mapující základní informace a zaměřený především na naraci (viz příloha č. 1). 3.3. Vnímání závažnosti HC/HV incidentů a sběru dat V první části pilotního projektu byl realizátor překvapen nízkým počtem reportovaných HC/HV případů. Ukázalo se, že příslušníci romské komunity mají (i přes absolvování školení) snížený práh vnímání závažnosti takovýchto případů, zejména v případech verbálních útoků. Na supervizních setkáních vyplynulo, že rasistické urážky ve veřejném prostoru řada z nich vnímá jako běžnou součást života a ne jako incidenty,
které je nutné monitorovat, reportovat nebo dokonce řešit právní cestou. Bylo nutné toto téma znovu otevřít a objasnit. Právě verbální útoky jsou mezi reportovanými případy nejčastější. Stejně tak bylo třeba se podrobněji a opakovaně vracet k objasnění důležitosti sběru dat. Praktický dopad monitoringu prostřednictvím tlaku mezinárodních institucí (jako je ODIHR, viz http://www.osce.org/odihr) na zlepšení situace obětí HC/HV se může příslušníkům romských komunit jevit jako příliš abstraktní a vzdálený pojem (dále viz bod 4). 3.4. Kontakt a komunikace s reportujícími osobami Pilotní projekt potvrdil nutnost intenzivnějšího kontaktu a komunikace s reportujícími osobami, a to jak s romskými mentory, tak s účastníky či svědky incidentů. Romští mentoři potřebují průběžnou podporu a motivaci k monitorování případů. Vedle pravidelných supervizních setkání přispívají k efektivitě monitorování měsíční reporty (Příloha č. 2), které mentoři vyplňují vždy na konci měsíce (je to obdoba měsíčních výkazů práce, kterými mentoři vykazují svou činnost v rámci romského mentoringu). Klíčovou otázkou zůstává podpora účastníků (obětí) HC/HV. Přestože jsou ochotni svůj zážitek popsat mentorovi a dát svolení k zpracování a evidenci případu v databázi v anonymizované podobě, nemají zájem případ dále řešit právní cestou. Ve většině reportovaných případů nebyl incident nahlášen policii, a to z důvodu nedůvěry ve státní instituce nebo strachu z odvety. Výjimku tvoří romští asistenti prevence kriminality (spolupracovníci městské policie), kterým příslušníci romské menšiny případy hlásí a kteří jsou navíc schopni méně závažné incidenty na místě vyřešit. Přesto, nebo spíš právě proto, že napadení nepožadují právní (ani jinou odbornou, např. psychologickou) pomoc, je realizátor přesvědčen, že je nutné poskytnout jim podporu v rámci projektu, prostřednictvím mentorů a projektového pracovníka (regionálního koordinátora). Za tímto účelem byl v pokračování projektu navýšen úvazek koordinátora, resp. byla tato pozice rozdělena na 2 pozice: koordinátora (úvazek 0,15), který bude mít nadále na starosti zejména koordinaci a administraci projektu, a koordinátora regionálního (úvazek 0,35), který bude mít
kapacitu na osobní schůzky a komunikaci s reportujícími osobami přímo v regionu (s mentory, svědky i napadenými).
Zkušenost z dosavadní realizace ukazuje na
důležitost osobního kontaktu s napadenými. I když nechtějí řešit případ „oficiální“ cestou, je pro ně důležité, že mohou svůj traumatizující zážitek s někým sdílet a že dostanou zpětnou vazbu, že to, co se jim stalo, rozhodně není v pořádku. Věříme, že se tímto způsobem podaří zmírnit pocit frustrace napadených, kteří mají často pocit, že nemá význam nic oznamovat, „protože se stejně nic nevyřeší“.
4. Závěry a doporučení Realizátor vnímá projekt Hate Crime / Violence Monitoring in Ústí Region jako pilotní. Před případnou aplikací monitoringu případů HC/HV prostřednictvím romských mentorů do dalších regionů, kde mentoři aktuálně působí (Jihočeský, Středočeský, Královéhradecký, Pardubický, Karlovarský, Liberecký kraj a město Ostrava) využije prodloužení projektu v Ústeckém kraji k praktickému ověření závěrů, ke kterým došel v průběhu dosavadní realizace projektu: a)
Zintenzivnění kontaktu s romskými mentory prostřednictvím e-mailové a
telefonické komunikace, supervizních setkání a osobních schůzek s regionálním koordinátorem za účelem průběžné motivace k vyhledávání a monitorování případů HC/HV v jejich okolí a prohlubování jejich porozumění tématu i po skončení školní. b)
Podpora
reportujících
osob
- přímých
účastníků
a
svědků
–
prostřednictvím regionálního koordinátora. Dalším úkolem tohoto pracovníka bude objasňovat napadeným důležitost monitoringu a sběru dat, mapovat jejich potřeby a v návaznosti na to hledat v lokalitách organizace poskytující relevantní odborné služby, jimž by bylo možné klienty referovat. Pro přenositelnost do dalších regionů považuje realizátor za užitečné propojení a spolupráci s asistenty prevence kriminality. Dosavadní praxe z lokality Děčín – Boletice potvrdila, že APK se mohou k nenávistí motivovaným incidentům dostat ještě v jejich průběhu. Příslušníci romské komunity k nim mají důvěru a jejich autorita i u zástupců majority je podpořena institucí městské policie. Mohou tak řadu potenciálně nebezpečných konfliktů řešit ještě v zárodku, v rámci lokální komunity působí preventivně, snižují napětí mezi majoritou a romskou menšinou. Tento potenciál by mohl a měl být využit při monitorování a předcházení případů HC/HV.
Vypracoval:
Marek Demner koordinátor projektu
[email protected] Tel.: 296 180 297, 224 262 137
27. 7. 2012
