MONITORING. Firemní školky Vypracovala AGE Communications, a.s

MONITORING Firemní školky 2.9.- 25.9.2008 Vypracovala AGE Communications, a.s. Shrnutí: Sledované období tohoto monitoringu: 2.9. – 25.9.2008 Časopis Profit uveřejnil stanovisko Ministerstva financí ČR k provozu vzdělávacích zařízení zaměstnavateli. Ten může uplatnit v základu daně z příjmu výdaje na provoz vlastních vzdělávacích zařízení. V článku je tak popsána komplexní daňová problematika spojená se zřízením firemní školky. Aktualne.cz uvádí, že ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas by měl do konce září vládě předložit další ze svých pro-rodinných balíčků. V něm navrhuje změny legislativy, které by firmám usnadnily zakládání vlastních školek nebo daňově zvýhodnily ty zaměstnavatele, kteří si na zajištění této služby najmou například školku soukromou. Některým zaměstnavatelům velkých společností se však podpora firemních školek zdá nespravedlivá vůči zaměstnancům z menších poboček, kde by si školky vzhledem k malé obsazenosti nemohli dovolit provozovat. Zajímavostí z tohoto období je informace, že firemní školky zakládal již Tomáš Baťa jako součást benefitů pro své zaměstnance.

Obsah: 1) Zdroj: Profit Datum: 7.9.2008 Název: Firemní školky a rozvoj zaměstnanců 2) Zdroj: Euro Datum: 8.9.2008 Název: Od Bati k "Bejdovi" 3) Zdroj: www.aktualne.cz Datum: 16.9.2008 Název: Nečas plánuje firemní školky. Zaměstnavatelé váhají 4) Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 17.9.2008 Název: Kraj se zaměří na rodiny a seniory 5) Zdroj: www.ekamarad.cz Datum: 20.9.2008 Název: Chcete založit firemní školku? Evropská unie vám na ni přispěje. 6) Zdroj: Human Resources Management Datum: 22.9.2008 Název: Začněte s rovnými příležitostmi pro ženy a muže u vás ve firmě

2 AGE Communications, a.s. • Václavské nám. 66, 110 00 Praha 1 tel.: 224 946 415, fax: 224 947 795, email: [email protected], www. age-com.cz

1) Zdroj: Profit Datum: 7.9.2008 Název: Firemní školky a rozvoj zaměstnanců Autor: Ministerstvo financí ČR Zaměstnavatel může uplatnit v základu daně z příjmů výdaje (náklady) na provoz vlastních vzdělávacích zařízení nebo výdaje spojené s odborným rozvojem zaměstnanců a rekvalifikací zaměstnanců zabezpečované jinými subjekty, s výjimkou výdajů vynaložených na zvýšení kvalifikace. Vyplývá to z ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bodu 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném od 1. ledna 2008. Na základě četných dotazů ministerstvo financí sděluje: 1) Podle § 7 zákona č. 561/ /2004 Sb. (školský zákon) je mateřská školka školou uskutečňující vzdělávání. To znamená, že výdaje (náklady) na vlastní (takzvané firemní) mateřské školy lze uplatňovat podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 3 zákona o daních z příjmů jako výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Nepeněžní plnění spočívající v bezplatném použití takové mateřské školky jako vzdělávacího zařízení není však osvobozeno od daně podle § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů, neboť se nejedná o plnění z Fondu kulturních a sociálních potřeb, sociálního fondu, nebo ze zisku po zdanění a nebo na vrub daňově neuznatelných výdajů a u zaměstnance se zmíněné plnění posoudí jako zdanitelný příjem ve výši ceny obvyklé. 2) Pro uplatnění výdajů (nákladů) spojených s odborným rozvojem a rekvalifikací zaměstnanců zabezpečované jinými subjekty je rozhodné, zda se v konkrétním případě nejedná o zvyšování kvalifikace. Pojmy "odborný rozvoj" a "zvýšení kvalifikace" jsou převzaty ze zákoníku práce (č. 262/2006 Sb.), kde jsou definovány v hlavě II, části desáté. Pro účely zákona o daních z příjmů je zásadní zejména odlišení pojmů "prohlubování kvalifikace" a "zvýšení kvalifikace". Prohlubování kvalifikace se v souladu s § 230 odst. 3 zákoníku práce považuje za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda nebo plat.Naproti tomu čas věnovaný zvyšování kvalifikace je považován za překážku v práci na straně zaměstnance - v tomto případě je zaměstnavatel povinen poskytnout pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu pouze v případech vymezených v § 232 zákoníku práce. Přitom náhrada mzdy podle tohoto ustanovení je uznatelným daňovým výdajem podle § 24 odst. 2 písm. p) zákona o daních z příjmů.Dále podle § 231 odst. 3 zákoníku práce je zvyšováním kvalifikace vzdělávání, které zvláštní předpis označí za zvyšování kvalifikace. Nepeněžní plnění na zvyšování kvalifikace nelze na straně zaměstnavatele uplatnit do výdajů (nákladů) daňových ani podle § 24 odst. 2 písm. j) bodu 5 zákona o daních z příjmů z důvodu, že tento zákon vylučuje nepeněžní plnění na zvyšování kvalifikace v § 25 odst. 1 písm. h) z výdajů (nákladů) daňových. Peněžní plnění na zvyšování kvalifikace je za podmínek daných § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 zákona o daních z příjmů výdajem (nákladem) daňovým. U zaměstnance jsou částky vynaložené zaměstnavatelem na prohlubování kvalifikace osvobozeny podle § 6 odst. 9 písm. a) zákona o daních z příjmů. Nepeněžní plnění poskytovaná za účelem zvyšování kvalifikace zaměstnanců, které jsou pro zaměstnavatele neuznatelným výdajem (nákladem) podle § 25 odst. 1 písm. h) bodu 2 zákona o daních z příjmů, jsou u zaměstnance osvobozeny podle § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů. Přitom zdanitelným příjmem zaměstnance, který se rovněž zahrnuje do vyměřovacích základů pro pojistné na sociální zabezpečení a na všeobecné zdravotní pojištění, je například mzda, plat nebo odměna za práci při prohlubování kvalifikace a peněžní plnění včetně náhrady mzdy poskytnuté zaměstnanci při zvyšování kvalifikace. Ministerstvo financí ČR 3 AGE Communications, a.s. • Václavské nám. 66, 110 00 Praha 1 tel.: 224 946 415, fax: 224 947 795, email: [email protected], www. age-com.cz

2) Zdroj: Euro Datum: 8.9.2008 Název: Od Bati k "Bejdovi" Autor: DAVID KASL, DENISA KASL KOLLMANNOVÁ Dne 1. září 2008 v 6.47 hodin místního času zemřel v torontské nemocnici Sunnybrook Tomáš Jan Baťa. Spolu se synem zakladatele obuvnického impéria Tomáše Bati odešel i významný systém hodnot. Zpráva o smrti pokračovatele jednoho z nejznámějších českých podnikatelů většinu lidí v jeho okolí zaskočila. I přes svůj pokročilý věk - 17. září by se dožil 94 let - překypoval baťovskou aktivitou a na první zářijový týden měl naplánovanou i cestu do rodné země. "Jezdil minimálně čtyřikrát do roka," říká mediální zástupce rodiny Baťů v Česku Jindřich Lacko. Telefonoval dvakrát týdně a pečlivě se zajímal o dění v zemi. Přestože vedení globální firmy již před lety předal synovi, snažil se udržet v kontaktu se zámořskými a asijskými továrnami a s podnikáním, jednoznačnou prioritu ale dával Česku. Aktivit tu měl vícero. V roce 1992 převzala firma Baťa výrobní divizi podniku Svit v Dolním Němčí, kde dodnes vyrábí především pánskou vycházkovou obuv. V devadesátých letech založil Nadaci Tomáše Bati, která od roku 1997 sídlí v bývalé Baťově vile ve zlínském Čepkově. Nadace, jejíž předsedkyní správní rady je Baťova dcera Monica Pignal, se zaměřuje na podporu vzdělávání mladých lidí a jejich projektů. Baťa se rovněž hrdě hlásil ke zlínské univerzitě pojmenované po svém otci, kterou nadace rovněž podporuje. Jednou z hlavních aktivit, jimž se Tomáš Baťa junior v Česku věnoval, byla snaha o získání náhrad za majetek zkonfiskovaný Benešovým dekretem v roce 1945. "Přestože znárodnění mělo být provedeno za náhradu, nikdy k ní nedošlo," říká Lacko. Podle něj se Baťa dožadoval vyřešení staré křivdy ve smyslu své zásady etického podnikání: když si něco objednám, musím za to zaplatit. Stejně tak, když něco slíbím. "Jak sám říkal, nikdy kvůli tomu vůči Česku nezahořkl, ale nikdy neodpustil jednotlivým vedoucím představitelům země, se kterými o náhradě jednal, že nebyli schopni cestu k navrácení majetku najít," říká ředitel nadace Pavel Velev. A dodává, že pokud by se navrácení podařilo dotáhnout do konce, měl v plánu získané prostředky investovat v Česku, především do vzdělání mladých. Je příliš brzy na to dohadovat se, zda budou v Baťových snahách pokračovat i jeho potomci. Po jeho úmrtí již rodina "ševce pro celý svět" postrádá české rodáky, nicméně i nejmladší z rodu Baťů, Thomas Archer, již pobyl na stáži na zlínské univerzitě. Rodinná tradice založená na konci předminulého století Tomášem Baťou má zřejmě naději na pokračování i do budoucna. Čím dál méně ale zřejmě uslyšíme měkce vyslovované "Baťa". Ve světě se značce jedné z posledních rodinných korporací již neřekne jinak než "Bejda". A je otázkou, nakolik je "bejdovský" model podnikání schopen ustát 21. století. Doposud se s ním baťovcům více či méně dařilo. Značka Baťa je pro současnou generaci teenagerů jen dalším globálním brandem, jako H& M nebo Levi's. Vědí o českých kořenech slavného podnikatelského rodu a často i tuší, že má něco společného se Zlínem. Když projíždějí krajinou, rodiče je někdy upozorní na "baťovský barák", který poznají podle typické železobetonové konstrukce a červených cihel. Pro generaci jejich prarodičů a ještě i jejich rodičů však jméno Baťa znamenalo něco jiného. Spíše než typické "baťovky" se jim vybaví "baťovec", člověk, který pracoval u Bati. Největším odkazem dynastie Baťů je jejich mindset, neboli myšlenkový model reality, který dokázal, že i v Čechách lze být zaměstnancem, který je spokojený a hrdý na svou práci. Baťa pro "své lidi" vytvářel celý svět - nedílnou součástí práce bylo další vzdělávání, postupně zajišťování bydlení, sociálních výhod i společenského života na úrovni, na niž by zejména mladí lidé z nižších sociálních vrstev tak snadno nedosáhli. ZAPÁLENÍ ROBOTI? Mezi světovými válkami se Baťovy závody staly první českou korporací - a v jistém smyslu i jedinou. Ojedinělý systém odměňování a profesního růstu vytvořil z původní manufaktury podnik, který reprezentoval i systém morálních a etických hodnot. Baťovci byli ti, kteří se u Bati vyučili, pracovali tvrdě, ale vypracovali se. Městští intelektuálové a bohémové se na ně sice občas s lehkým úsměvem dívali jako na "lepší roboty", ale přesto je respektovali pro jejich pracovní entuziasmus. Pověst podniku vycházela hlavně od vlastních zaměstnanců, z "interní komunikace", jak bychom řekli dnes. "Baťa" (nejprve řízený Tomášemzakladatelem, po roce 1932 jeho bratrem Janem Antonínem) pro ně vydával časopis, noviny a později také


knihy, pořádal taneční zábavy a stejně jako celému podniku i jim postupně stanovoval pevné životní cíle a otevíral nové obzory. V roce 1925 byla založena Baťova škola práce pro vzdělávání manažerů. Zároveň neváhal například tým techniků "zavřít" na týden do výzkumu, zásoboval je prvotřídním jídlem, ale dokud nezkonstruovali nový typ stroje, nepustil je. V řízení podniku i marketingu se Tomáš Baťa inspiroval v zahraničí, obdivoval americkou reklamu a své výrobky začal masivně propagovat - dodnes se používá jeho systém "baťovských cen" zakončených devítkou, která opticky snižuje cenu. Pro natáčení vlastních reklam založil ve Zlíně filmové studio, ze kterého se později staly známé Filmové ateliéry Kudlov - své proslavené triky zde natočil například Karel Zeman. Impérium Baťa brzy neznamenalo jen obuv dostatečné kvality za přijatelné ceny, ale také letectví, pneumatiky, bydlení, průmyslové stroje a mnohé další. V Baťově škole práce začínal běhat Emil Zátopek; Baťovu literární cenu, udělovanou od roku 1936, dostali mimo jiné Karel Poláček, Jakub Deml a Jaroslav Seifert. O FIREMNÍCH ŠKOLKÁCH NEMLUVĚ Těžké časy pro baťovce však nastaly, když je začali posuzovat komunističtí kádrové. Po druhé světové válce, znárodnění a rozparcelování podniku se i bývalí zaměstnanci změnili v nepřátele lidu. Z Tomáše Bati staršího se v komunistické propagandě stal vykořisťovatelský kapitalista, z Jana Antonína odsouzený kolaborant a z Tomáše juniora padlý emigrant. Slovo Baťa bylo najednou zakázané, město Zlín znásilněno na Gottwaldov, Baťovany na Partizánske, závody v Sezimově Ústí přejmenovány na Kovosvit, továrna na pneumatiky na Barum... Baťa, ať už kterýkoli, byl ten, "kdo vzal ševcům práci" a dělníky dřel z kůže. To, že zde Tomáš Baťa starší a jeho bratr Jan Antonín jako první zavedli praxi bezplatného podnikového lékaře, systém zaučování a vzdělávání, levné potraviny pro zaměstnance a fungující komunitní život, se zamlčovalo. I dnes se na firemní školky pohlíží jako na moderní výdobytek, ačkoliv u Bati fungovaly dávno před válkou. Za úpadek ševcovského řemesla přitom mohli Baťové stejně jako bratři Porgesové výrobou kartounu za úbytek tkalců. Průmyslová výroba pokročila, vývoj byl nevyhnutelný a nabídl nové pracovní příležitosti - ovšem jiné. Za Tomáše Bati seniora vzniklo 16 560 pracovních míst, za jeho nástupce Jana pro firmu pracovalo 105 700 zaměstnanců po celém světě. Tradiční ševcovský stav před válkou ještě existoval, ale vydrželi pouze ti nejlepší, kteří byli schopni nabídnout to, co Baťové neuměli a nedělali - tedy luxusní výrobu na míru. Vyšší třídy si boty nechávaly stále šít ručně, z kvalitnějšího materiálu a lépe padnoucí tomu, kdo se nestrefoval do baťovské konfekční velikosti. Drobné ševce tak paradoxně po válce skutečně zlikvidoval až komunistický systém tím, že zakázal soukromé podnikání, a těm, kdo si dříve mohli ručně šité boty dovolit, omezil finanční prostředky. OMYL NEJEN PLÁNOVACÍ "Jsem baťovec," říkal v sedmdesátých letech hrdě ve Zlíně už jen muž, který byl z technické pozice sesazen na liftboye v bývalém Baťově Společenském domě - dnes Hotelu Moskva. Někteří se však z Baťova odkazu, jenž se najednou stal stigmatem, vykoupili - mezi jinými například Milouš Jakeš, který po třinácti letech studia a zaměstnání konstruktéra u Bati vstoupil v roce 1950 do komunistické strany. I Jakeš však později přiznával, že některé prvky Baťova systému využíval a zpětně litoval, že závody rozdrobili na řadu samostatných podniků, které posléze živořily. Omyl byl ale nejen v ekonomickém plánování - komunistická ideologie nedovedla nahradit sílu osobností z dynastie Baťů, jakkoliv jejich myšlenkový model reality předtím mnozí nazývali ideologií práce a sociální jistoty pokládali za formu socialismu. V Baťově finančním systému, založeném jeho spolupracovníkem Dominikem Čiperou, mohl každý pracovník ihned vidět svůj přínos celému podniku, který se také odrazil na výši jeho odměny. Podobný systém "osobních závazků", zavedený komunisty, již ale nefungoval. Stejně tak se další Baťův "vynález", zlepšovací nástěnky, stal v rukou komunistů jen zprofanovaným a nenáviděným médiem. AMERIKA A ROZEPŘE Ve stejných okamžicích, kdy se dílo Baťovy rodiny v Československu porcovalo, a to, čemu bychom dnes říkali filozofie firmy, korporátní image a společenská odpovědnost, se rozmetalo, začalo se v Kanadě a Jižní Americe budovat znovu. Syn zakladatele Tomáš Jan si s sebou do Kanady vzal na sto českých rodin, se kterými začal bývalé impérium budovat od začátku. Kvůli sporné závěti svého otce se ale později rozhádal se svým strýcem Janem Antonínem. Ten přitom v Jižní Americe působil velmi úspěšně, založil několik baťovských měst - Bataiporu, Bataguassu, Batatubu, Mariapolis - a byl za to dokonce navržen na Nobelovu


cenu míru. Osudným se mu však zřejmě stal jeho osobní spor s prezidentem Edvardem Benešem, jemuž vyčítal Mnichov a jeho osobní kapitulaci. Přestože Jan Antonín vydatně podporoval exil, Beneš jej odmítl vymazat z černé listiny a po pěti dnech procesu byl Jan 2. května 1947 odsouzen k těžkému žaláři na patnáct let. Podstatnější však bylo propadnutí celého majetku - právě proto, aby za něj komunistická vláda nemusela platit náhradu, musela Jana obvinit a usvědčit z kolaborace, což se podařilo na základě smyšleného obvinění o plánu násilného vystěhování Čechů do Patagonie. FÉROVÝ PODNIK Z loga firmy se vytratil háček a z jedné z nejznámějších československých značek se postupem času stal "globální" Bata. "Švec pro celý svět", jak si sám začal říkat, Tomáš Jan Baťa vyhrál soud o většinu zahraničních poboček firmy a 6. prosince 1966, necelý rok po strýcově smrti, nad nimi převzal kontrolu. Jméno firmy tak sice plně přešlo z otce na syna, ale zanechalo na pověsti celé rodiny - a hlavně Tomáše juniora - nesmazatelný šrám. Tomáš Jan se nadále soustředil na rozvoj a expanzi podniku na zahraničních trzích. Na rozdíl od dalších výrobců obuvi se ale nestal vpravdě globální firmou, která centralizuje výrobu na jednom místě a výrobky transportuje na jednotlivé lokální trhy. Vhodným lokalizováním a strategií, která přikazuje prodat většinu výroby na místním trhu, zároveň Baťa nečelí marketingové kritice, která se snesla třeba na výrobce sportovní obuvi jako Nike či Adidas. Ty prošly začátkem devadesátých let řadou skandálů, obviňujících je z vykořisťování dělníků v robotárnách, zejména v Číně, jihovýchodní Asii a Mexiku. Dodnes své výrobní postupy změnily jen minimálně a obchodní úspěch dohánějí lepším marketingem, reklamou a budováním značky. Zatímco Nike či Adidas jsou světově známé globální značky s puncem mezinárodního lesku, Baťu dnes lidé spíše považují za takový svůj domácí obchod s botami. Oproti "robotárnám" Baťa jako zaměstnavatel nadále svým pracovníkům garantuje pevný systém výhod, zaučování a dalšího vzdělávání. Ve světle čínské výroby, kde o respektování základních lidských práv v euroamerickém slova smyslu nelze mluvit, se Baťa stále drží jako "férový podnik". Porazit světové štiky, ať už je jejich etika jakákoli, nebo s nimi alespoň udržet krok, však nedokázal. INDICKÉ DÉJA-VU Nikoliv náhodou indické noviny oznamovaly 2. září zprávu o Baťově úmrtí titulkem "Indie ztratila přítele". Bata v Indii symbolizuje stále to, co v Československu znamenal ve 30. letech 20. století. Po restrukturalizaci a omlazení značky před čtyřmi lety má dnes 35procentní podíl na trhu, zaměstnává osm tisíc lidí a chystá se kromě zavedení linie oblečení a doplňků také na expanzi ve zdravotnictví, vojenském průmyslu, stavebnictví a v mnoha dalších oborech. Čistý obrat firmě vzrostl ve druhé čtvrtině letošního roku o 14,8 procenta a v příštích třech letech plánuje otevřít dalších 250 obchodů. "Bata je v Indii už od roku 1931, a mnozí Indové jej proto považují za indickou firmu," říká Kam Rathee, předseda Kanadsko- indické komory, kterou Tomáš Jan Baťa před 26 lety založil. Rodina Baťových má přitom v Bata India jen 51procentní podíl a firma je na rozdíl od jiných zastoupení kótovaná na místní burze. Batanagár, město na březích Gangy u Kalkaty, původně baťovská kolonie ze třicátých let, prochází revitalizací. Nová urbanistická podoba (projekt má být dokončen v roce 2011) zahrnuje kromě obytných domů také golfové hřiště, promenádu podél řeky, kongresové centrum, obchody, nemocnici a obnovu škol, které stále nesou jméno Bata. OSUDOVÁ GENERACE Baťovu značku na poli mezinárodního obchodu, často se zeměmi třetího světa, ale nelze vnímat jako charitativní podnik. "Expandovali jsme do Afriky proto, abychom prodávali boty, a ne abychom šířili dobro a osvětu," říkal Tomáš Jan Baťa. Obchody se dnes řídí ze švýcarské centrály v Lausanne. Časy prosperující továrny v kanadské Battawě připomíná nejvíce muzeum obuvi, severoamerické sídlo je dnes v Torontu, středoamerické v Mexiku a čtvrtá, asijská centrála je v Singapuru. Budeme-li počítat působení strýce Jana Antonína ve 30. letech stále ke generaci otců-zakladatelů, tedy ke zlatým začátkům a největšímu rozmachu firmy, patří syn zesnulého Tomáše Bati Thomas George pomyslně k osudové třetí generaci rodinného podniku. Tomáš Baťa junior si byl vědom pořekadla o tom, že první generace podnik vybuduje, druhá jej rozšíří a třetí promrhá, a vší silou se snažil rodinný odkaz udržet a znásobit přitom obchodní úspěch. Jakoby automaticky se od něj přitom očekávalo, že bude stejně dobrý a ještě lepší než jeho otec a strýc. Přestože vládu nad firmou po něm převzal jeho jediný syn Thomas George již před sedmi lety, snažil se stále co nejvíce aktivně působit. Thomasi Georgeovi je dnes šedesát a jen


těžko může zopakovat podobný vzestup, jako když před více než sto lety teprve šestnáctiletý mladík Tomáš spolu se sourozenci vlastní firmu zakládal. Baťové se však vždy obklopovali schopnými lidmi a s neúspěšnými se neváhali rozloučit. TOMÁŠ, JAN A TOMÍK Tomáš Baťa-zakladatel si prvorozeného a jediného syna Tomíka, jak mu říkal, za svého nástupce nevybral. Ze všech svých sourozenců a rodinného kruhu jím v závěti učinil právě svého o 22 let mladšího nevlastního bratra Jana Antonína. Věděl, že má pro řízení podniku talent a pevnou vůli, a nemýlil se. Léta 1932 až 1939 znamenala největší expanzi a vytvoření skutečného impéria. Zdá se, že ačkoliv po smrti otce Tomáš Jan proti vládě svého strýce nic nenamítal a nechal se i s matkou řádně vyplatit, později mu to nemohl zapomenout. Po jeho převzetí Janových podniků se jméno Jana Antonína vyskytovalo stále řidčeji. Více jsme o něm slyšeli až loni, kdy jej po šedesáti letech soud konečně zcela očistil - ovšem bez majetkového vyrovnání, o které Tomáš Baťa mladší vytrvale usiloval. Jméno Jana Antonína však v dynastii stále zůstává stranou, jako by na něm ulpělo nepravdivé obvinění, od kterého mu nepomohl ani jeho vlastní synovec Tomáš. V médiích, hlavně těch zahraničních, to dnes pomalu vypadá, jako by právě zesnulý Tomáš Baťa mladší byl - i díky své dlouhověkosti - tím, kdo celé impérium vybudoval sám. Na úlohu Jana Antonína a samozřejmě zakladatele Tomáše Bati nelze zapomínat, ani na jejich četné spolupracovníky, bez jejichž ochoty nechat se strhnout do pracovního víru a přijmout i závazek morálních a etických hodnot by dnes baťovský odkaz nebyl tím, čím je. Thomasu Georgeovi tak nelze než přát, aby se s tíhou a očekáváním rodinného odkazu dokázal vypořádat. A to i za cenu svěření kormidla někomu, kdo sice možná nemá baťovskou krev, ale nechybí mu baťovské myšlení.

3) Zdroj: www.aktualne.cz Datum: 16.9.2008 Název: Nečas plánuje firemní školky. Zaměstnavatelé váhají Autor: Vendula Křížová Automobilka TPCA v Kolíně otevřela zrekonstruovanou mateřskou školku. Investovala do ní pět milionů a vejde se do ní o osmdesát dětí víc než předtím. Jedna z největších firem v Česku tak nečekala na pobídky, které chystá ministerstvo práce a sociálních věcí, a začala řešit kritický nedostatek míst po svém. "TPCA přispívá i na školku v Ovčárech - ta na základě požadavků našich zaměstnanců, kteří pracují na směny, rozšířila provozní dobu," uvádí mluvčí automobilky Radek Kňava. Poukázky na školky Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas by měl do konce září vládě předložit další ze svých pro-rodinných balíčků. V něm navrhuje změny legislativy, které by firmám usnadnily zakládání vlastních školek nebo daňově zvýhodnily ty zaměstnavatele, kteří si na zajištění této služby najmou například školku soukromou. "Otevřená a v jednání je i možnost zavedení poukázek na péči o děti, které fungují v zásadě shodně jako dnešní stravenky," dodal mluvčí ministerstva Jiří Sezemský. Možnosti odečíst si náklady za aktivity organizované pro děti zaměstnanců by v případě schválení zákona využila například společnost Vodafone. "Změnu v této oblasti bychom jednoznačně uvítali," uvedl mluvčí společnosti Filip Hrubý. Velké firmy novela moc nezajímá 7 AGE Communications, a.s. • Václavské nám. 66, 110 00 Praha 1 tel.: 224 946 415, fax: 224 947 795, email: [email protected], www. age-com.cz

Mnoho dalších velkých firem v Česku ale o školkách či obdobných benefitech neuvažuje. "Škoda Holding v tomto směru ani zatím nemapovala zájem ze strany zaměstnanců," uvádí mluvčí plzeňské škodovky Radka Pistoriusová. Obdobně je na tom i banka ČSOB, která nicméně nějakou formou zaměstnance s dětmi podpořit chce. Některým podnikům, jako je třeba elektrárenský gigant ČEZ nebo O2, které mají mnoho malých poboček po celé zemi, se zase firemní školky zdají nespravedlivé. Zřizovat školku v každé pobočce považují za neefektivní a mít ji pouze v centrále by bylo nefér vůči zaměstnancům v regionech. "Neplánujeme se stát podnikateli v této oblasti a vlastnit nebo provozovat školku," uvedl mluvčí O2 Martin Žabka. Jejich snahou bude obdobně jako u automobilky TPCA nebo české pobočky Microsoftu najít a podpořit školky v okolí pracoviště. "Jinak se nám to zdá neekonomické," říká mluvčí Microsoftu Jiří Grund. Školka ve firmě příspěvek na hlídání nebo zajištění péče o děti zaměstnanců by mohl být odečitatelný náklad - firemní školku by šlo provozovat pouze na nekomerčním základě - firma by si ale mohla na provoz školky najmout soukromý subjekt - ministerstvo plánuje i obdobu stravenek, které půjde utratit jako platbu za pobyt dítěte ve školce - peníze na založení a provoz firemní školky lze získat i z grantů Evropské unie 4) Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 17.9.2008 Název: Kraj se zaměří na rodiny a seniory Autor: (ČTK) Krajský úřad chystá pro příští léta novinky na podporu rodin. Po slevových kartách pro rodiny chce kraj například podporovat budování přebalovacích koutků nebo k rodině vstřícné zaměstnávání. Podniky nebude kraj podporovat finančně, ale třeba soutěžemi. Oceněny by při nich byly firmy, které nabízejí částečné úvazky, umožňující rodičům brát si práci domů, nebo zřizují firemní školky, vyplývá z nově schválené koncepce. Podle radní Marie Cackové se v nové koncepci daleko víc myslí na seniory. I pro ně by měly vzniknout slevové karty. 5) Zdroj: www.ekamarad.cz Datum: 20.9.2008 Název: Chcete založit firemní školku? Evropská unie vám na ni přispěje. Autor: neuveden Chcete založit firemní školku? Evropská unie vám na ni přispěje. 8 AGE Communications, a.s. • Václavské nám. 66, 110 00 Praha 1 tel.: 224 946 415, fax: 224 947 795, email: [email protected], www. age-com.cz

Problém nedostatečné kapacity předškolních zařízení na celém území ČR se stává pravidelně diskutovaným tématem celé společnosti. Řešením pro řadu zaměstnavatelů je založení vlastní firemní školky. Kromě faktu, že založení a provozování předškolního zařízení je velmi náročným procesem, zvažuje každý zaměstnavatel také vysokou finanční zátěž spojenou s novou školičkou. S nabídkou řešení přichází občanské sdružení Firemní školky, které bylo založeno jako poradenské centrum pro zřizování firemních předškolních zařízení. "Pokud zaměstnavatel chce v současné době založit firemní školku pro své zaměstnance, je možné čerpat dotace z EU, které pokryjí značnou část nákladů na založení a dokonce i na provoz firemní školky po dobu 24 měsíců. Pro založení firemní školky je nyní ideální doba," říká jedna ze zakladatelek občanského sdružení Kateřina Francová. Yaro, s.r.o., partnerská společnost občanského sdružení Firemní školky nabízí zpracování žádostí o granty na založení a provozování firemních školek po celé ČR. Zájemci o poradenství, případně zpracování žádostí se mohou se svými dotazy obracet na kontaktní adresu: [email protected]. Žádosti o zpracování grantového projektu přijímáme do konce září 2008. Občanské sdružení Firemní školky, o.s. Bylo založeno letos jako reakce na potřeby firem i maminek, které nemohou své děti umístit do předškolních zařízení. Obě zakladatelky sdružení Markéta Hlavicová a Kateřina Francová již jedno soukromé zařízení provozují a mohou tak firmám nabídnout zkušenosti přímo z praxe. Školička Čertův vršek (www.skolka-jesle.cz) patří k nejvyhledávanějším školko-jeslím v Praze. "Chceme, aby se děti v našich Školičkách cítily co nejlépe a snažíme se jim vytvářet rodinné prostředí. Zároveň zaměstnáváme zkušené odborníky, kteří dětem nabídnou profesionální zázemí," reaguje Markéta Hlavicová. Cílem sdružení je poskytovat pomoc jak firmám, které chtějí mateřskou školku založit, tak maminkám, které chtějí firemní školku u svého zaměstnavatele prosazovat. Podrobnější informace k uvedené problematice jsou k dispozici na www.firemniskolky.cz.

6) Zdroj: Human Resources Management Datum: 22.9.2008 Název: Začněte s rovnými příležitostmi pro ženy a muže u vás ve firmě Autor: Alexandra Jachanová Doleželová Nedostatek předškolních zařízení vs. zaměstnavatelé Před tím než se zaměstnavatel do zařizování firemní školky pustíte, je důležité udělat si analýzu situace: zda mají zaměstnanci a zaměstnankyně o firemní zařízení péče o děti zájem, jakou kapacitu by zařízení mělo mít, jaké jiné možnosti můžete rodičům nabídnout. 9 AGE Communications, a.s. • Václavské nám. 66, 110 00 Praha 1 tel.: 224 946 415, fax: 224 947 795, email: [email protected], www. age-com.cz

Ne všichni rodiče mají zájem o firemní zařízení péče o děti, někteří raději přivítají např. příplatek na hlídání dětí. Jednou z mála firem (zatím možná jedinou), které si firemní školku zřídily je realitní společnost Impact-Corti. Zařídit si vlastní školku ale není ani levným, ani administrativně a legislativně jednoduchým krokem. Jednatelka firmy Impact-Corti Lenka Harasová k tomu říká: "Vzhledem k nepříznivé situaci v ČR pro zřizování firemních školek jsme se rozhodli jít cestou občanského sdružení. Občanské sdružení "Perníková chaloupka" je sdružením našich zaměstnanců a jejich partnerů a partnerek, které zajišťuje provoz dětského centra pro děti předškolního věku. Naše firma je hlavním sponzorem tohoto sdružení." Jiné firmy se rozhodly jít formou podpory již existující školky v okolí, např. firma Robert Bosch v Českých Budějovicích. Před lety firma Robert Bosch oslovila Magistrát města České Budějovice s tím, že má zájem podporovat školku v okolí. Byla jí nabídnuta spolupráce se školkou, která naopak vychází firmě vstříc svou flexibilní otevírací dobou. "Rozhodujícím faktorem (při výběru školek) byla jejich vzdálenost od firmy. Školky jsou v bezprostřední blízkosti firmy, a tím lépe dostupné pro naše zaměstnance," popisuje Barbora Schelová, vedoucí personálního útvaru firmy Robert Bosch spol. s r. o. Firma postupně začala podporovat i druhou školku v blízkém okolí. "Vzhledem k omezené kapacitě školek a počtu našich zaměstnanců, kteří je využívají pro své děti, je jedna školka nedostačující," dodává.


MONITORING. Firemní školky Vypracovala AGE Communications, a.s

Recommend Documents