Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno e-mail:
[email protected] http://www.chmi.cz telefon: 541 421 020, 724 185 617
Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních zdrojů Jaroslav Rožnovský Mendelova univerzita Zemědělská 1, Brno Praha 3.12.2014
Praha 3.12.2014
Mapa pozorované změny povrchové teploty v letech 1901–2012 odvozena od teplotní trendu určeného lineární regresí z jednoho datového souboru
Praha 3.12.2014
5. HODNOTÍCÍ ZPRÁVA • první část na www.climatechange2013.org • druhá a třetí část zprávy a její syntéza byly zveřejněny postupně v průběhu roku 2014
• vědci mají nyní více jak 95 % jistotu, že za většinu probíhající klimatické změny mohou lidé
Praha 3.12.2014
5. HODNOTÍCÍ ZPRÁVA Závěry nové IPCC zprávy se nijak podstatně neliší od předchozích zpráv a nevybočují z jejích předchozích odhadů, což je dobře a svědčí to o robustnosti výsledků, které pro tuto zprávu vznikly za pomoci nové generace přesnějších a podrobnějších globálních klimatických modelů, tzv. modelů Systému Země, zahrnujících nejen atmosféru a oceán, ale i další složky klimatického systému, jako je biosféra, atmosférická chemie atd. Praha 3.12.2014
5. HODNOTÍCÍ ZPRÁVA • v případě neodkladného a razantního snížení emisí máme stále možnost udržet globální oteplení pod 2 °C • první desetiletí 21. století bylo nejteplejším od roku 1850 a to i přesto, že se rychlost oteplování ovzduší v poslední době mírně zpomalila, zato se více oteplovaly hlubiny oceánů a zrychlovalo se ubývání ledu v Grónsku a Antarktidě • oceán se nebezpečně okyseluje a jeho hladina stoupá stále rychleji Praha 3.12.2014
ATMOSFÉRA • globální průměrné kombinace údajů povrchové teploty země a oceánu, vypočtené pomocí lineárního trendu, ukazují oteplení o 0,85 °C v období 1880–2012 • celkové zvýšení mezi průměrem pro období 1850– 1900 a období 2003–2012 je 0,78 °C • kromě významného mezidekádního oteplování, má teplota povrchu také podstatnou meziroční variabilitu • rekonstrukce povrchových teplot ukazují, s vysokou mírou jistoty, klimatické anomálie během středověku (rok 950–1250), kdy byly v některých regionech teploty stejně vysoké, jako na konci 20. století Praha 3.12.2014
Mapy pozorované změny srážek v období 1901–2010 a 1951–2010 z jednoho datového souboru
Praha 3.12.2014
ATMOSFÉRA • průměrný úhrn srážek na severní polokouli se od roku 1901 zvýšil (střední míra jistoty před a vysoká spolehlivost od roku 1951) • u jiných zeměpisný šířek mají průměrné dlouhodobé pozitivní nebo negativní trendy nízkou spolehlivost • frekvence nebo intenzita výskytu silných srážek se pravděpodobně zvýšila v Severní Americe a Evropě Praha 3.12.2014
MNOŽSTVÍ CO2 V ATMOSFÉŘE (ppm)
Praha 3.12.2014
BUDOUCNOST KLIMATICKÉ ZMĚNY • globální změna povrchové teploty na konci 21. století pravděpodobně přesáhne 1,5 °C vzhledem k období 1850–1900 • oteplování bude nadále vykazovat meziroční a mezidekádovou variabilitu a nebude regionálně jednotné • globální průměrná teplota povrchu změny za období 2016–2035 vzhledem k období 1986–2005 bude pravděpodobně v rozmezí od 0,3 °C do 0,7 °C (střední míra jistoty) Praha 3.12.2014
BUDOUCNOST KLIMATICKÉ ZMĚNY • v mnoha středních zeměpisných šířkách a subtropických suchých oblastech bude průměr srážek pravděpodobně klesat • extrémní srážkové události budou pro většinu středních zeměpisných šířek pevnin a pro vlhké tropické oblasti velmi pravděpodobně stále intenzivnější a častější na konci tohoto století Praha 3.12.2014
Změna klimatu
Praha 3.12.2014
Průměrná roční teplota vzduchu
Tři hodnocená období: • 1961–2000 • 2021–2050 • 2071–2100 (dle emisního scénáře A1B) Rozpětí modelované změny teploty vzduchu podle podkladů IPCC (1997) při dvojnásobné koncentraci C02: 1,5 až 4,5 °C (střední změna teploty vzduchu 2,5 °C) Praha 3.12.2014
Trend teplot vzduchu
Praha 3.12.2014
Podnebí naší republiky • vliv cirkulace a geografických podmínek • převládá vzduch mírného pásma (dále tropická a arktická vzduchová hmota)
• vliv Atlantického oceánu a Euroasijského kontinentu (kontinentalita našeho území od Z k V vzrůstá cca o 10 % - oceanita Čech asi 55 %, východní Moravy asi 50 %)
• podnebí závisí hlavně na cyklonální činnosti (podle její aktivity jsou jednotlivé roky velmi proměnlivé) Praha 3.12.2014
Srážkové poměry -velká časová i místní proměnlivost srážek - závislost na nadmořské výšce a expozici vzhledem k převládajícímu proudění -nejvíce srážek v létě, nejméně v zimě - maximum připadá převážně na červenec, minimum na únor nebo leden - roční úhrny srážek na našem území v rozpětí od 410 mm do 1705 mm Praha 3.12.2014
Praha 3.12.2014
Praha 3.12.2014
Praha 3.12.2014
Praha 3.12.2014
Praha 3.12.2014
Praha 3.12.2014
Evapotranspirace - ovlivňuje ráz krajiny - výdejová složka ve vodní bilanci půdy -většinou vycházíme z výpočtů potenciální evapotranspirace (převážně podle vztahu podle Penmana) - v nejteplejších oblastech jen málo přesahuje 700 mm, v nejchladnějších nedosahuje 400 mm prokazatelný pokles s nadmořskou výškou Praha 3.12.2014
Evapotranspirace Reálná evapotranspirace dosahuje v teplých oblastech 400 až 450 mm, největší je ve středních výškách, málo přes 500 mm, a v nejvyšších polohách činí méně jak 350 mm Rozdíl mezi evapotranspirací a srážkami vyjadřuje vláhové poměry daného místa, tedy humiditu (když jsou vyšší srážky) či ariditu (pokud je vyšší evapotranspirace) Praha 3.12.2014
Potenciální evapotranspirace travního porostu [mm] na území ČR, průměrné dlouhodobé úhrny (1961-2010) dlouhodobý roční průměr
dlouhodobý průměr za vegetační období
dlouhodobý průměr za léto
Praha 3.12.2014
Praha 3.12.2014
Základní vláhová bilance travního porostu k 17. 8. 2003
Praha 3.12.2014
Základní vláhová bilance travního porostu k 30. 9. 2003
Praha 3.12.2014
Úhrn srážek v procentech dlouhodobého průměru 1961 – 1990 za období od 1. ledna do 30. září 2003
Praha 3.12.2014
Odchylka průměrné teploty vzduchu od dlouhodobého průměru 1961 – 1990 za období od 1. ledna do 30. září 2003
Praha 3.12.2014
DOBA OPAKOVÁNÍ SUCHÉ PERIODY PRO OBDOBÍ SRPEN 2011 AŽ KVĚTEN 2012
Praha 3.12.2014
REGIONY POTENCIÁLNÍ VLÁHOVÉ BILANCE TRAVNÍHO POROSTU KE DNI 1. 6. 2012
Praha 3.12.2014
Závěry • jediným zdrojem vody na našem území jsou srážky • množství dostupné vody je limitováno její distribucí v krajině • s rostoucí teplotu vzduchu roste evapotranspirace • letních měsících se zvyšuje výskyt intenzivních až přívalových dešťů • proto se zvyšuje nedostatek vody v krajině Ústí n.L. 22.10.2014
RIZIKA • Negativní dopady v oblasti vodního hospodářství nedostatek vody pro hospodářské účely omezení až zastavení energetického využití vody velmi vážnou otázkou je možné ovlivnění chlazení energetických zdrojů omezení až zastavení čerpání vody pro závlahy
pokles průtoků v tocích pod únosnou hranici
Ústí n.L. 22.10.2014
Adaptační opatření Zpracování strategických podkladů s ohledem na extrémní stavy
•
• Zvyšování retenční kapacity krajiny – zajistit komplexní přístup • Aktualizovat analýzu potřeby výstavby nádrží • Zajištění systematického měření meteorologických a hydrologických prvků • Rozvíjet vzdělávací programy
Ústí n.L. 22.10.2014
Děkuji za Vaši pozornost Praha 3.12.2014
