Modul č.1 Téma č.3 – Spolupodílníci a význam partnerství v učící se obci, městě či regionu Autor: Prof. Norman Longworth, Univerzita Napier, Edinburgh Popis tématu V předchozích tématech jsme si vysvětlili, CO rozumíme pojmem „Učící se komunita“ a PROČ přispívat k jejímu vytváření. Následující téma se bude zabývat tím, KDO by se měl na jejím vytváření podílet a částečně také JAKÝM ZPŮSOBEM. Společně se zaměříme na spolupodílníky, jejich role a možnosti podílet se na budování „Učícího se města“. Rovněž se pokusíme vysvětlit, jak lze spolupodílnictvím vytvořit podmínky pro dosažení daného cíle a také to, že podíl na budování „Učících se měst“ přispívá ke zlepšení možností uplatnění a lepší perspektivy pro spolupodílníky samotné. Další moduly pak detailněji přiblíží roli celoživotního vzdělávání v životě každého spolupodílníka. Případové studie, jež jsou součástí tohoto tématu, představí úlohu spolupodílníků v praxi. Doporučujeme přizvat do kurzu odborníka z místní správy, který by nastínil fungování spolupodílnictví a partnerství v rámci obce, města či regionu. Cíle tématu a) Identifikovat hlavní spolupodílníky v rámci „Učící se obce, města či regionu” a zamyslet se nad jejich rolemi a odpovědnostmi v budování „Učící se společnosti” b) Ukázat na potřebu spolupráce mezi jednotlivými správními sektory v rámci Učícího se města c) Ukázat přínos partnerské spolupráce v Učícím se městě při získávání nových zdrojů a přiblížit její roli propagátora vzdělávání d) Určit charakteriskické rysy efektivního partnerství ve vzdělávání e) Představit případové studie přínosu spolupodílnictví jak ze strany města, tak ze strany jednotlivců
Lekce 1.3.1 – Koho v obci, městě či regionu považujeme za spolupodílníka? (1- 1½ hodiny) Cíl lekce a) Identifikovat hlavní spolupodílníky v Učící se obci, městě, regionu b) Zamyslet se nad jejich úlohou v budování Učícího se města Poznámky pro školitele a) Začněte tvůrčí diskusí. Ptejte se na to, co si lze v rámci města představit pod pojmem „spolupodílník”. Návrhy zaznamenávejte na tabuli nebo na flipchart. Poraďte účastníkům, aby se na pojem dívali z širokého úhlu pohledu. Měli by dojít minimálně k 25 výrazům. V průběhu diskuse lze napovědět kladením otázek typu: Které organizace poskytují vzdělávání v jeho nejširším smyslu slova? Které poskytují nejširší formální a neformální vzdělávání? Kde se výuka odehrává? Měli byste vést diskusi tak, aby z ní vyplynul následující seznam (NB každá země má svůj specifický vzdělávací systém, což by se v seznamu mělo odrazit): Tradiční poskytovatelé vzdělání Školy základní, střední a vyšší odborné Vysoké školy Univerzity Odborná učiliště Centra pro vzdělávání dospělých Instituce pro přípravu pedagogických pracovníků Komunitní centra Průmyslová vzdělávací centra Nemocnice Místní správa Vysoká škola ekonomie a managementu Obchodní školy Centra distančního vzdělávání Otevřená univerzita Domácí školy Speciální školy (zvláštní školy apod.) Netradiční Církve Sportovní kluby Mládežnické organizace (Skauti, Stopaři apod.) Místní profesní sdružení (např. obchodní komora atd.) Národní/mezinárodní profesní sdružení působící lokálně (Mezinárodní sdružení architektů atd.) Ostatní zájmové skupiny (ornitologové, kluby turistů, atd.) Univerzita třetího věku Kluby důchodců Knihovny Muzea Galerie Divadla Odbory Individuální vzdělávání b)
Nyní se nad seznamem zamyslete. Překvapilo vás množství položek v seznamu? Zdá se vám, že se vzdělávání provozuje v hojné míře a na mnoha různých místech? Jak je na tom formální vzdělávání v porovnání s neformálním? Kdo všechno má za vzdělávání zodpovědnost?
c)
Scénka. Utvořte skupiny po 3 lidech. Každá skupina bude představovat jednoho spolupodílníka – ze škol, univerzit, vzdělávacích center pro dospělé, místní správy, dobrovolných sdružení, obchodního a průmyslového sektoru – a určí i) pět klíčových způsobů, jakými může přispět k budování Učící se obce, města nebo regionu ii) pět důvodů, proč je právě ten sektor, který skupina představuje, pro budování Učící se obce, města nebo regionu rozhodující Jako nápověda mohou posloužit poznámky ve studijním materiálu č.1. Rozdejte je však buď na počátku této aktivity, a to v případě, že mají s jejím plněním potíže, raději však deset minut před jejím koncem. Zdůrazněte, že kreativitě se v tomto případě meze nekladou.
d)
Společná prezentace – každá skupina na ni má 5 minut.
e)
Následuje shrnutí. Hlavní myšlenka spočívá v tom, že všichni spolupodílníci mají ve vzdělávání své nezastupitelné místo a že vedení ke vzdělávání je nezbytné, ať už se na něm podílí jakýkoli sektor. Důležitý je také fakt, že existuje mnoho tvůrčích způsobů, jak mohou spolupodílníci k budování Učících se měst přispět.
Lekce 1.3.2 – Partnerství mezi sektory a jak partnerství přispívá k podpoře celoživotního vzdělávání v Učícím se městě (1½-2 hodiny) Cíle lekce a)
Zamyslet se nad tím, jak mohou různé druhy partnerské spolupráce přispět k rozvoji Učící se obce, města a regionu b) Provést analýzu existujících informací o partnerské spolupráci ve městech c) Zhodnotit přínos partnerské spolupráce v Londýně Poznámky pro školitele a)
Rozdejte studijní materiál č.2 (dotazník). Utvořte tříčlenné skupiny, které budou mít za úkol odpovědět na první 4 otázky dotazníku, týkající se osobní zkušenosti s partnerskou spoluprácí. Odpovědi společně prodiskutujte.
b)
Nyní jen nechte odpovědět na otázky 5-8 (účast měst na partnerské spolupráci). Rozdejte výsledky projektu TELS (studijní materiál č.3) a ve skupině je prodiskutujte. Na obecné rovině zdůrazněte výhody partnerské spolupráce.
c)
Rozdejte studijní materiál č.4 a rozpoutejte brainstorming. Materiál č.4 zaznamenává reálnou případovou studii. Na flipchart napište předmět brainstormingu: „Jaké vzájemně prospěšné projekty by bylo možné provést mezi těmito dvěma organizacemi?” Humorné odpovědi jsou více než vítány. Výsledkem cvičení by mělo být zhruba 100 návrhů na projekt.
d)
Rozdělte odpovědi na společenské, pracovní, obchodní, atd.
e)
Porovnejte výsledky brainstormingu se studijním materiálem č.5 – co se opravdu realizovalo. Se skupinou diskutujte o tom, jak by se daly výsledky aplikovat. Zdůrazněte, že i) partnerská spolupráce vytváří nové významné zdroje pro oba partnery a ii) důležitý je tvůrčí duch.
Lekce 1.3.3 – Mezisektorová partnerská spolupráce měst. Co obnáší? (1-1½ hodiny) Cíle lekce a) b)
Prozkoumání prvků dobrého partnerství Prezentace případové studie o partnerské spolupráci v celoživotním vzdělávání
Poznámky pro školitele a) Rychle zrekapitulujte předcházející lekci o partnerské spolupráci mezi Woodberry Down a IBM. Vysvětlete, že šlo o úzký vztah mezi dvěma organizacemi (jedna ku jedné) a že existují další modely, kde proti sobě stojí např. jedna ku více společnostem či mnoho společností ku mnoha jiným. b) Rozpoutejte diskusi na téma „Co je třeba k rozvinutí kvalitní partnerské spolupráce“. Utvořte tříčlenné skupiny a požádejte je, aby v 5 bodech definovaly kvalitní partnerství. (Pokud vás netlačí čas, můžete opět pracovat s plakáty – 5 bodů z každé skupiny pověste na zeď – ostatní skupiny označí body, které se jim také zdají důležité). c) Společně body spočítejte. Rozdejte studijní materiál č.6 a požádejte účastníky, aby označili ty body, o kterých také uvažovali a stejně tak ty, které je vůbec nenapadly. d) Rozdejte studijní materiál č.7. Utvořte dvojice a nechte skupiny doplnit vynechané údaje. Společně porovnejte. e) Rozdejte studijní materiál č.8 a požádejte účastníky o komentář. „Kterých organizací ve vašem městě se spolupráce týká? Jak spolupracují? Zdůrazněte, že v opravdovém „Učícím se městě“ spolupracují pouze některé z oranizací. Které to jsou? – policejní, finanční, zdravotnické, komunitní organizace atd. f)
Rozdělte účastníky do 6-ti skupin. Každá skupina bude představovat jeden sektor. Z každé skupiny vyberte jednoho člena a ty pak posaďte kruhu. To samé se zbývajícími členy skupin. Nově sestavené skupiny budou hovořit o tom, co může každý udělat pro ostatní jednotlivce v rámci partnerství ve městě. Měla by tak vzniknout série bilaterálních jednání. Společně zhodnoťte výsledky.
g) Celoživotní partnerská spolupráce města Edinburgh (nutný přístup k webu). Lze zadat za domácí úkol nebo přímo ve třídě, máte-li k dipozici dostatek počítačů s připojením na Internet. Zadejte adresu http://www.edinburghlearning.com/ a vyhledejte následující informace: i) Kategorizace partnerů – kdo jsou a proč se připojili ke spolupráci ii) Jak a proč byly podniky založeny iii) Jejich projekty iv) Jejich cíle v) Čím to je, že jsou na vedoucích pozicích v partnerské spolupráci Učících se měst h) Zadejte účastníkům vyhledat další stránky, které se týkají partnerství v Učícím se městě. Na stránkách o svém vlastním městě by poté měli zjistit, co se v tomto ohledu ve městě podniká.
Podpůrné studijní materiály k tématu č.3 Studijní materiál č.1 Spolupodílníci a vedení - výňatek z knihy Celoživotní vzdělávání v akci (Lifelong Learning in Action), autor: Norman Longworth • Místní a krajská správa. 90% celoživotního vzdělávání se bude odehrávat ve městech a regionech se silnou populací. Velká míra zodpovědnosti za celoživotní vzdělávání v jednotlivých komunitách tedy spočívá na místní a regionální správě. Je nesmírně důležité, aby její zástupci plně pochopili význam, jenž koncept celoživotního vzdělávání představuje pro vzdělávací organizace, které mají pod patronátem. Na těchto lidech také je, aby podnikli nezbytné kroky ke změnám, které celoživotní vzdělávání umožní. Mnoho obcí, měst a regionů jsou na dobré cestě stát se Učícími se komunitami. Britská města Southampton, Derby a Birmingham, finský Espoo a Jyvaskala, švédský Gőteborg a Adelaide, australský Ballarat a Bendigo jsou zářnými příklady budoucích Učících se komunit. Mnoho dalších se formuje v Číně, Japonsku, USA a Kanadě. Také ale stále existuje mnoho měst a regionů, které ještě nepochopily propojenost vzdělání s prosperitou a sociální stabilitou a nemají ani zájem se v tomto směru nechat jakkoli poučit.
• Univerzity a vyšší vzdělání. Je třeba, aby instituce, které udržují intelektuální tradici národa, využily veškerého svého potenciálu k tomu být prospěšné nejen té malé části společnosti, která je předmětem jejich zájmu, ale především celé komunitě. Jsou to právě ony, kdo vypracovává systém hodnocení a svým vlivem na charakter a obsah osnov rozděluje 16-18-ti letou mládež na úspěšné a odpadlíky. V mnoha zemích tyto instituce svým programem vzdělávání budoucích pedagogů vedou k opětovnému uplatňování vzdělávacího systému, který je už od pohledu zastaralý a je založen na elitářství. Tyto instituce samozřejmě chápou, že se jejich filozofie neslučuje s filozofií celoživotního vzdělávání a také ví, že mají tu moc ji přeměnit na přátelský, cílenější a osobnější systém, který nebude pro ty, kteří se do něj zapojí, žádným strašákem. V mnoha zemích se už na změně systému vyššího vzdělání usilovně pracuje. Příkladem jsou belgická Katolická univerzita v Leuven, Univerzita Napier, britské Univerzity v Southamptonu, Stirlingu a Derby, finská Technická univerzita a Univerzita v Tampere, Aucklandská univerzita na Novém Zélandu a většina australských univerzit. Ty všechny už rozšířily pole své působnosti a prošlapávají cestu ke společnosti, která přijme celoživotní vzdělávání za své.
• Vláda samotná je v principu zodpovědná za vytváření kultury vzdělanosti, ve které si každý, nehledě na věk, nadání, dovednosti a dispozice, může najít své místo. Aby taková kultura opravdu existovala, musí vláda důrazně vyslovit potřebu změny ve všech médiích. Jen tak lze u lidí vyvolat náležitou reakci. Mnoho místních a národních organizací se už aktivně zapojilo do šíření podobné myšlenky. Avšak k tomu, aby na výzvy lidé slyšeli, je třeba dostat požehnání vlády. Velký pokrok ve změně politického myšlení zaznamenala především většina liberálně demokratických zemí. Finsko, Dánsko, Austrálie, Španělsko a Holadsko představují země, kde se napříč každým sektorem setkáte s celou škálou aktivit podporujících celoživotní vzdělávání. Také ve Velké Británii, Německu, Švédsku, Japonsku, Jižní Africe a Singapuru se zavádějí sofistikované strategie celoživotního vzdělávání, ty se však zaměřují pouze na celoživotní vzdělávání dospělých.
• Školy. Začne-li se diskutovat o krizi společnosti, velmi často jsou to právě školy, kdo zaujme roli obětního beránka. Školy jsou považovány za jeden s nejizolovanějších sektorů společnosti. Navenek působí, že si žijí uvnitř svého vlastního světa vzdělávání a školení, že se řídí svými vlastními pravidly a že jsou zcela odděleny od zbytku komunity. Pokud ale mají dát každému jednotlivci základ k celoživotnímu vzdělávání, budou potřebovat velkou pomoc každého občana a každého sektoru. Právě do školství je třeba vložit co nejvíce zdrojů. V této knize jsme zmínili mnoho činností, kterými lze pomoci, ale klíč ke změně je ukryt v umění přimět padagogy, kteří ve vzdělávací sféře v současnosti působí, aby se naučili využívat nástrojů a technik, které v každém člověku nastartují touhu po celoživotním vzdělávání. Možná by se dalo uvažovat o finanční motivaci či o kariérním postupu pro ty, kteří dokáží principy celoživotního vzdělávání aktivně předávat. Znovu zmiňme školy ve Velké Británii, Finsku a Austrálii, kde má celoživotní vzdělávání velkou podporu. Jak už ale bylo jednou řečeno, školy jsou v tomto ohledu stále nejméně vyvinutý sektor.
• Průmysl a obchod zastává ve vzdělávání méně viditelnou, ale neméně důležitou roli. V současné době klade trh stále větší důraz na znalostní fond každého člověka. Úspěšné podniky dobře ví, že vzdělávání se dá přeměnit na prosperitu. Tento úkol však není vůbec snadný kvůli nedostatkům ve vzdělávacím systému. Podniky samotné mohou přispět k vytvoření podmínek k tomu, aby se v každém zaměstnanci a stejně tak v komunitě, uvnitř které působí, vzbudila chuť se neustále vzdělávat. Mnohým podnikům se to, díky přeměně na Učící se organizace, již podařilo. Existuje řada příkladů podniků, které se zhostily odpovědnosti za osvětu na poli celoživotního vzdělávání. Nadnárodní podniky jako IBM, BP, ICI, Hoechst, Microsoft atd. využily inovačních způsobů propagace celoživotního vzdělávání a motivovaly své zaměstnance k zapojení do komunitního života. V mnoha směrech jsou tyto podniky průkopníky tvůrčího přístupu k celoživotnímu vzdělávání. Poskytovatelům vzdělávání ve veřejném sektoru však bude přeorientování se na nové způsoby vzdělávání ještě chvíli trvat. Opravdovou Učící se komunitu netvoří jen poskytovatelé vzdělávání jako jsou základní, střední, vyšší školy a univerzity. Důležité místo zaujímají také neformální systémy vzdělávání. Dobrovolné organizace, odborné asociace, speciální zájmové skupiny, sportovní kluby, nemocnice, jednotlivci a veškeré sektory od zdravotnictví po sociální služby, od finančních po právní oddělení, každý z nich vlastní něco, čím může k budování kultury celoživotního vzdělávání přispět. V Japonsku musí například každé vládní oddělení vypracovat svůj vlastní plán celoživotního vzdělávání. Evropská komise vidí jeden z hlavních cílů úsilí o celoživotní vzdělávání ve včlenění každého občana do společnosti.
Studijní materiál č.2 – Průzkum partnerské spolupráce Učících se měst – součást projektu TELS 1. Rozvíjela škola v době vašich studií patnerskou spolupráci s nějakou jinou organizací? (ANO/NE) 2. Rozvíjela vyšší škola, vysoká škola nebo univerzita, kterou jste absolvoval/a, partnerskou spolupráci? (ANO/NE) 3. Rozvíjí instituce, kde pracujete, partnerskou spolupráci s jinou vzdělávací organizací? (ANO/NE) 4. Pokud jste na některou z předchozích odpovědí odpověděli kladně, byli jste do partnerské spolupráce zapojeni? (ANO/NE) Vaše obec, město nebo region 5. Má vaše obec, město nebo region vypracovanou oficiální strategii na podporu rozvoje partnerské spolupráce mezi následujícími typy organizací – označte, prosím, instituce, kterých se strategie týká Školy
Univerzity
Školení pedagogických pracovníků
Průmysl
Školy Univerzity Školení pedagogických pracovníků Obchod a průmysl Místní správa Vzdělávání dospělých 6. Rozvíjí vaše město partnerskou spolupráci s ostatními městy? ANO/NE 7. Pokud ano, hraje v ní nějakou roli koncepce vzdělávání? ANO/NE
Místní správa
Vzdělávání dospělých
Studijní materiál č.3 – Výsledky průzkumu partnerské spolupráce Učících se měst – součást projektu TELS Q4_1_1
Školy
Univerzity
Průmysl
Vzdělávání dospělých
11
Školení pedagogických pracovníků 11
Školy
20
16
10
Univerzity
11
8
7
12
7
Školení pedagogických pracovníků Průmysl
11
7
9
4
6
16
12
5
13
9
Vzdělávání dospělých
10
7
6
9
11
Počet měst propagujících rozvíjení různých druhů partnerské spolupráce (z 80-ti dotazovaných) Otázka č.6 – 40 měst rozvíjí spolupráci s partnerskými městy Otázka č.7 – 1 město rozvíjí spolupráci s partnerským městem právě na úrovni Učících se měst
Studijní materiál č.4 – Projekt partnerské spolupráce mezi Woodberry Down a IBM Škola Woodberry Down patří do oblasti s širokým spektrem etnických skupin a vysokým procentem neúplných rodin. Nachází se v problematické oblasti vnitřního města s nezáviděníhodnou mírou kriminality, kde v noci drží samostatnou hlídku pouze policisté-sebevrazi a kde má vzdělání velice špatné zázemí, o celoživotním vzdělávání nemluvě. Naproti tomu proslulá firma IBM, od Woodberry Down vzdálená jen 3 míle, je situovaná v jedné z nejdražších čtvrtí světa, zaměstnává 700 vysoce profesionálních pracovníků – systémových analytiků, obchodníků, manažerů a expertů všech počítačových odvětví. Mnoho z nich vlastní rozlehlé vily s velkou zahradou v luxusních londýnských čtvrtích. Tyto dvě na první pohled nesourodé organizace se začaly v minulosti zajímat o to, jak by mohly jedna druhé pomoci. Na obou stranách proběhla pracovní setkání, která vyvrcholila společenským večerem. Následně byl ustanoven koordinátor, jímž se stala žena jednoho z manažerů firmy IBM, která v minulosti pracovala jako sociální pracovnice. Ta byla pověřena vypracováním plánu spolupráce obou institucí. Jak se zaměstanci školy, tak s manažery IBM proběhly mnohé rozhovory na téma jak využít zkušeností a dovedností jedné instituce ku prospěchu instituce druhé. Cvičení: 1. Uvažujte o dovednostech, vědomostech, zkušenostech, potřebách, zdrojích, činnostech a hodnotách každé z těchto dvou organizací. Vytvořte seznam vzájemně prospěšných projektů spolupráce, které by bylo možné podniknout.
Studijní materiál č.5
Schéma partnerské spolupráce mezi školou Woodberry Down a IBM Exkurze studentů a zaměstnanců do IBM v rámci jejich studijních oborů - např. studenti ekonomie návštíví administrativní oddělení; studenti matematických a obchodních oborů oddělení informatiky Zaměstnanci IBM pořádají doplňkové kurzy v oborech obchod a informatika. Týdenní brigáda v IBM pro studenty Zaměstnanci IBM přizváni k diskusi o novém studijním plánu Společenské akce určené k potlačení stereotypu - každá organizace zajišťuje kulturní program pro zaměstnance partnerské organizace – rozhovory na společná témata občerstvení Založení fondu pro dobrovolné příspěvky zaměstnanců obou organizací, určených k vybudování vzdělávacích, poradenských center a center pro mládež Kulturní akce – Operní společnost Covent Garden, sponzorovaná firmou IBM, pořádá pro děti semináře a zajišťuje návštěvu opery IBM věnuje škole starý papír a části počítačů a psacích strojů určených do sběru Spolupráce se španělskou pobočkou IBM při zajištˇování školních výměnných pobytů Zaměstnanci školy se účastní kurzů managementu a osobního růstu, které pořádá IBM Zaměstnanecké týmy IBM organizují pravidelné panelové diskuse pro starší žáky IBM pořádá pro děti z Woodberry Down kurz plavby na plachetnicích Pravidelné debaty pro zaměstnance obou organizací na společná témata – místo konání se pokaždé střídá Zaměstnanci IBM se podílejí na výuce angličtiny, matematiky a vědních předmětů Školení na téma „Role vzdělávání“ pořádané vedoucími pracovníky IBM Seminář na téma průmyslová/vzdělávací partnerství Časté výstavy dětských prací Individuální poradenství potřebným dětem zajišťované zaměstnanci IBM IBM poskytuje své veřejné prostory k výstavě školních výtvarných prací Dobročinné sbírky – zajišťují žáci a zaměstnanci obou organizací Využití školního hřiště zaměstnanci IBM Zajištění tréninku v tenisu, kriketu, fotbalu a rugby pro zdatné Finanční a logistická podpora jednotlivců při vzdělávacích návštěvách Asistence IBM při vytváření marketingového plánu školy a propagaci Žáci mohou zdarma využívat počítačových sálů v IBM IBM si může pronajmout školní učebny pro firemní prezentace
Studijní materiál č. 6 – Charakteristika efektivního partnerství
Partnerství – Zdroj organizačních změn 1. Partnerství musí být výhodné pro každého z partnerů. Jednosměrný tok informací nebo služeb vede ke ztrátě motivace. 2. Každá z organizací by měla do partnerské spolupráce zapojit co největší počet svých lidí. 3. Všichni lidé, kteří jsou součástí organizace rozvíjející partnerskou spolupráci, musí být informováni o cílech partnerství a o jeho vývoji. 4. Lidé v takových organizacích nesmí být omezováni v návrzích na zlepšení efektivity partnerství a zkvalitnění činnosti v rámci partnerství. 5. Každý z partnerů musí mít jasné cíle a vypracován plán plnění těchto cílů. 6. Alespoň jedna vysoce postavená osoba z každé organizace by měla nést zodpovědnost za úspěšný chod partnerství. 7. Alespoň jednou za čtvrt roku by se měla pořádat pravidelná setkání partnerů. 8. Partnerství by měl spravovat manažer s výkonnou pravomocí. Agendu by zajišťoval administrativní pracovník. 9. Management partnerské spolupráce musí aktivně podporovat zaměstnance ve spolupráci. 10. Pro udržení zájmu a angažovanosti by se čas od času měla uspořádat jakási „oslava“ partnerství např. festivaly apod.
Studijní materiál č.7
SPOLUPRÁCE S VLÁDOU A JINÝMI KOMUNITAMI
SPOLUPRÁCE S MEZINÁRODNÍMI ORGANIZACEMI
INTEGROVANÁ KOMUNITA CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ
Studijní materiál č.8 – Integrovaná komunita celoživotního vzdělávání
SPOLUPRÁCE
SPOLUPRÁCE S MEZINÁRODNÍMI ORGANIZACEMI
S VLÁDOU A JINÝMI
KOMUNITAMI
ZÁKLADNÍ & STŘEDNÍ VZDĚLÁNÍ MÍSTNÍ SPRÁVA UNIVERZITY, VYSOKÉ ŠKOLY
TERCIÁRNÍ VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH, SPECIÁLNÍ ZÁJMOVÉ SKUPINY atd.
SOCIÁLNÍ & ZDRAVOTNICKÉ
OBCHODNÍ A PRŮMYSLOVÁ SFÉRA
SLUŽBY ODBORNÉ ASOCIACE
INTEGROVANÁ KOMUNITA CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ
