místní sdružení
OLOMOUC - MÌSTO
modrá vlna list místního sdružení ODS Olomouc - Mìsto
listopad 2003
Vážení pøátelé, po delší odmlce se Vám opìt dostává do rukou další èíslo magazínu místního sdružení Olomouc-mìsto. Obnovení pravidelného vycházení èasopisu bylo jedním z hlavních programových cílù novì zvolené místní rady našeho sdružení a já pevnì vìøím, že èíslo, které právì zaèínáte èíst, nezùstane pouhým osamoceným výkøikem, následovaným dlouhým obdobím mlèení, nýbrž naopak odstartuje éru železné pravidelnosti distribuce nových zajímavých èísel, vycházejících minimálnì se ètvrtletní periodicitou. Jaký by tedy mìl náš staronový èasopis být? Mìl by být užiteèný svou informaèní i dokumentární hodnotou, inspirující k hlubšímu promýšlení problémù, mìl by provokovat polemiku a diskusi, motivovanou živým zájmem o vìc. Mìl by být ètivý, zábavný, mìl by mít také atraktivní design… A pøi tom všem by mìl zùstat kultivovaný formou i obsahem. Tím se zároveò dostávám i kdùležitému negativnímu vymezení: V žádném pøípadì by nemìl být prostøedkem k vyøizování osobních záští a nenávistí, platformou pro léèbu soukromých bolístek a mindrákù, prostorem pro lacinou kompenzaci nenaplnìných ambicí, arénou pro podpásové údery… K naplnìní tìchto pozitivních i negativních cílù chci touto cestou našemu obnovenému èasopisu popøát do vínku š•astnou souhru hned nìkolika pøíznivých okolností: Pøedevším: pracovitou redakci s neúprostným editorem, tvrdì vyžadujícím dodržování všech dohodnutých redakèních termínù. Pilnou rodinu pøispívatelù s nevysychající inspirací a plodným autorským perem, produkujícím pravidelnì kvalitní a ètenáøsky zajímavé èlánky. A k tomu všemu potøebujeme ještì nápaditého grafika, spolehlivou tiskárnu, efektivní distribuci atd.atd. …protože jedinì tak mùže náš èasopis splnit svùj hlavní cíl, tj. najít si okruh pravidelných spokojených ètenáøù, pro které nebude znamenat pouze další z mnoha obtížných tiskovin, pøeplòujících dennì naše poštovní schránky, nýbrž oblíbeného a netrpìlivì oèekávaného spoleèníka pro produktivní trávení volného èasu a efektivní prostøedek pro diskusi, osobní poznávánía sbližování lidí, kteøí spolu sdílejí spoleèný pohled na svìt a èlenství v Obèanské demokratické stranì. Toto všechno našemu èasopisu pøeji a už dnes se spoleènì s Vámi tìším na jeho další èíslo. Martin Novotný pøedseda MS
Privatizace bytù v Olomouci Jedno z nosných témat našeho volebního programu, které v posledních týdnech dostává již konkrétnìjší obrysy a které hýbe veøejností, je téma prodeje mìstských bytù. Dovolte mi, vážení kolegové, abych vás touto formou informovala o posledním vývoji situace v této oblasti i o nìkterých podrobnostech týkajících se samotného procesu prodeje mìstskýchbytù. V souèasné dobì existují platná Pravidla prodeje mìstských bytù, které byla schválena na Zastupitelstvu mìsta Olomouce dne 23. záøí tohoto roku a souèasnì s nimi byly schváleny i seznamy domù, u nichž má mìsto zájem je prodat. Celkovì se jedná o 191 domù s 3 359 byty. Podmínky prodeje se dají shrnout do následujících tezí: - panelové domy se prodávají v cenách odhad x koeficient 0,2 - cihlové domy se prodávají v cenách odhad x koeficient 0,4 - pozemky a stavby náležející k domùm se prod. za odhad x koef. 0,2 - nebytové prostory se budou prodávat za odhad oprávnìným nájemníkùm - volné nebytové prostory a prostory užívané neoprávnìnì (dluhy na nájemném) se budou prodávat ve veøejné dražbì, byty je možno kupovat rùznými zpùsoby (po bytových jednotkách, celý dùm jedné právnické èi fyzické osobì, do podílového spoluvlastnictví), o zpùsobu prodeje jednotlivých domù musí vždy rozhodnout Zastupitelstvo mìsta Olomouce. Osobnì považuji prodej mìstských bytù do soukromých rukou za dùležitý krok vedoucí k narovnání vlastnických vztahù. Jsem pøesvìdèena, že soukromý vlastník vždy lépezvládne péèi o svìøený majetek, než mìsto. Obèané nájemníci mìstských bytù získají do svých rukou majetek, jehož tržní cena je urèitì vyšší, než èástka, za kterou budou „svùj byt" kupovat. Souèasnì s tím získají i možnost se svým majetkem volnì nakládat, tzn. pronajímat jej, mìnit, ruèit jím za úvìry èi jej prodat. Mìsto získá prodejem bytù a domù urèitý pøíjemdo mìstského rozpoètu a ten mùže investovat do rozvojových zámìrù, aniž by se muselo dramaticky zadlužovat.
1
V souèasné dobì pøipravujeme spolu s pracovníky odboru prodeje domù rozsáhlou informaèní kampaò, která prostøednictvím oficiálních webových stránek Magistrátu mìsta Olomouce, úøední vývìsky, Radnièních listù a informaèní brožury, kterou obdrží každá domácnost v mìstském bytì, poskytne z mého pohledu dostateèné množství informací o zpùsobu prodeje mìstských bytù. A jak bude proces prodeje vypadat ve skuteènosti ? V této souvislosti chci pøipomenout, že se jedná o pomìrnì složitý proces, který navíc podléhá urèitému, zákonem danému postupu. Prvotním pøedpokladem zahájení procesu prodeje je kladné pøijetí nabídky ke koupi bytu jeho nájemníkem. Poté musí následovat zpracování stavebnì-technických podkladù pro prodej a stanovení kupní ceny na základì znaleckých posudkù. Ty musí projednat komise pro prodej domù, Rada mìsta a Zastupitelstvo mìsta, které teprve mùže s koneènou platností rozhodnout o tom, jakým zpùsobem a za jaké ceny bude pøíslušný dùm prodán. Poté musí následovat vypracování kupních smluv a uhrazení kupní ceny ještì pøed podpisem kupní smlouvy, podpis a zavkladování kupní smlouvy do katastru nemovitostí. Dá se øíci, že teprve poté se nájemník mìstského bytu stane jeho vlastníkem. K jednotlivým vyjmenovaným úkonùm se pak vážou pøedpisy stanovené lhùty. Tak napø. zastupitelstvo jedná zhruba jednou za tøi mìsíce, na podpis kupní smlouvy je Pravidly pro prodej domù stanovena lhùta 60 dní, na zaplacení kupní ceny pak lhùta 90 dní, vypracování podkladù pro prodej trvá také urèitou dobu a zavkladování do katastru nemovitostí se rovnìž poèítá na mìsíce. Dá se tedy øíci, že i v pøípadì, že prodej domu není nijak komplikovaný, není jeho realizace krátkodobou záležitostí. Nicménì bych chtìla všechny ètenáøe ujistit, že vyvinu spoleènì se svými pracovníky maximální úsilí, aby prodeje probíhaly, v rámci možností, co nejrychleji. Je to koneènì i naším cílem, který jsme si vytýèili již ve volebním programu, s nímž ODS vstupovala do komunálních voleb 2002. Marcela Hanáková
list místního sdružení ODS Olomouc - Mìsto
modrá vlna
Mìstská policie - nutnost nebo pøepych? Vìtšina z nás to zná. Jen na chvíli nìkde zaparkujete auto a skoèíte si tøeba do drogerie opravdu jen pro jednu vìc. Tøeba Váš oblíbený šampon. Když se však popùl hodinì vrátíte, tak Vás Vaše auto vítá obuté do slušivé botièky. Nebo jindy vyjdete vyvenèit svého psího miláèka. Zvíøata máte rádi, nechcete je nijak trápit a tak mu nenasadíte ten hrozný košík. A co èert nechce, zrovna Vás musí potkat èlovìk v èerné uniformì, který Vám vykládá nìco o pokutì. A taky už se Vám stalo, že bìhem projížïky na kole naráz zaèalo pršet, Vy jste nechtìli zmoknout a tak jste to vzali domù nejkratší cestou? A opìt nìjaký èlovìk v té samé uniformì Vás bez ohledu na déš• zastavil anemìl pochopení pro Vaši zkratku po chodnících? Pokud se Vám to nìkdy stalo,tak Vám urèitì také hlavou bìželo nìco o zbyteèné buzeraci a tom,že by ti „mìš•áci" mìli dìlatnìco užiteènìjšího, prospìšnìjšího a proè je vlastnì máme, když stojí tolik penìz. Ovšem v našem mìstì se dìjíi jiné pøíhody. Jste vozíèkáø achcete zaparkovat na místì vyhrazeném právì pro tìlesnì postižené spoluobèany.Tam však už parkuje nìjaký vùz bez jakéhokoliv oznaèení. Jdete se projít do parku a tam Vás napadne pes, který Vám, protože máte štìstí, roztrhá pouze kalhoty. A jestli Vás nìkdy srazil bezohledný cyklista, tak Vám tuto situaci asi nemusím podrobnì popisovat. V tìchto okamžicích Vám bìží hlavou asi nìco jiného. Nìco o tom, kdese ti „mìš•áci" flákají, že nic nedìlají a že jsou tedy úplnì zbyteèní. Dìlat strážníka mìstské policie ve velkém mìstì není vùbec nic jednoduchého. Pravidelnì se na ulicích setkávají s lidmi z obou uvedených skupin a musí dennodennì øešit spousty pøestupkù, odolávat slovním a nìkdy i fyzickým napadením. V Olomouci máme 119 zamìstnancù mìstské policie, z nichž je 103 strážníkù v pøímém výkonu služby, zbytek jsou civilní zamìstnanci, pracující napø. jako obsluha kamerového systému. Strážníci jsou rozmístìni do pìti oddìlení, která se snaží svou pùsobností pokrýt celé mìsto. Zkusme se ale zamyslet, jestli to v tomto poètu je vùbec možné, když musí zajistit nepøetržitou službu po celý den. Zamysleme se také nad tím, jaké pravomoci dává zákon o obecní polici strážníkùm a jak se celkovì mùžou strážníci pøi výkonu své služby opøít pøi nìjakém zákroku o legislativu a následnì soudy. Na základì
mých zkušeností s touto problematikou musím øíct, že jim stávající stav výkon práce spíše ztìžuje než ulehèuje. Proto nebuïme vždy se svými úsudky na adresu strážníkù hotoví tak rychle. Èasto jsou totiž oni muži a ženy v èerné uniformì svým poèetním zastoupením a zákonnými možnostmi velmi omezeni, a i proto se jim nìkdy nedaøí naplòovat naše pøedstavy o tom, co všechno by mìli dìlat, kde a jak. Ve volebním programu naší strany jsme v komunálních volbách kladli na zajištìní bezpeènosti a poøádku v našem mìstì velký dùraz. A mùžeme øíci, že se nám tento bod programu daøí realizovat. Mìstská policie Olomouc je v ulicích mìsta opravdu vidìt èím dál víc, a to a• pøi represivní, tak i pøi preventivní èinnosti. A strážníci také už neudìlují jen bezhlavì pokuty každému a všude, nýbrž si pomalu zaèínají osvojovat zpùsob osobní komunikace s obèany a v rámci možností hledají pøi øešení pøestupku spíše formu preventivní a výchovnou. Jsou nastartovány i další procesy smìøující k tomu, aby mohla ODS pøed dalšími volbami øíct, že v tomto bodì své sliby splnila. I když se mùže nìkdy objevit situace, která to mírnì komplikuje. Mnozí z Vás jistì postøehli, že poté, co musel být odvolán minulý øeditel mìstské policie, probíhá v souèasné dobì výbìrové øízení na øeditele nového. Rada mìsta klade na kandidáta na tuto funkci pomìrnì pøísné požadavky a to je dobøe. Vždy• se vybírá èlovìk, na kterém bude velkou mìrou ležet odpovìdnost za klid a poøádek v našem mìstì. A že k tomu pøedstavitelé našeho mìsta pøistupují opravdu vážnì je vidìt i z toho faktu, že v prvním výbìrovém øízení nebyl vybrán žádný z uchazeèù, protože ani jeden nebyl pøipraven pøedložit ucelený projekt, který by hovoøil o zpùsobu a smìru, kterým by se mìla Mìstská policie Olomouc ubírat v dalších letech tak, aby došlo ještì k dalšímu zkvalitnìní její práce. Až se tedy pøíštì zase nìkde na ulicích našeho mìsta potkáte se strážníky mìstské policie, zkuste se na nì podívat jako na nìkoho, kdo dìlá obtížnou a nìkdy i pìknì nevdìènou práci, a jako na nìkoho, kdo je zde, aby nám pomáhal, a aby dohlížel na dodržování zákonù èi vyhlášek. A také si pøiznejme, že jim to nìkteøí obèané našeho mìsta svou èinností pøíliš neulehèují… Jiøí Martinák
listopad 2003
Dálnice Brno - Olomouc divnì prùjezdná (snad fejeton) Vracím se se po dálnici z Brna. Den nevlídný, pošmourný, mlha, mrholí, smráká se, únava i hodina pokroèila. Toužím být koneènì doma. Jediným svìtlým bodem v houstnoucím šeru je, že právì poprvé najíždím na zcela nové dálnièní napojení a hodlám si to užít. Paráda, lebedím si. Žádné výtluky, žádné vyjeté koleje, jen hladivá nekoneèná šeï nového asfaltu a záøivìbílé vodorovné znaèení. Tak by to mìlo být všude, myslím si. Zapomínám, že jedu v prorezlé Felicii a jsem jezdcem F1… Ukazatel dálnièního výjezdu Olomouc - Nemilany peèlivì studuju, ale povýšenì míjím. Do Nemilan urèitì nejedu, já chci do centra. Exit Olomouc - Holice blahosklonnì pøejíždím, já jedu do centra. Exit Olomouc - Nové Sady mì nechává v klidu, já pøece jedu do centra!! Kde jsou známé olomoucké dominanty? Nikde je nevidím. Zoufale postrádám vodojem, dóm i výškovou budovu Tesca. Hlavnì ten vodojem. A kde je vlastnì Olomouc? Zoufale pátrám zrakem. Kde je vlastnì centrum Olomouce? Kde je exit-centrum? Øítím se setmìlou podzimní krajinou, hledám v mlze, ale nic nepoznávám. Tady jsem urèitì v životì nebyla. Pustina bez konce, bez lidí, zemi asi pohltila Nicota, tak to už se mi v mysli vynoøila oblíbená pohádka. Propadám panice… Koneènì! Ejhle ukazatel! Èeský Tìšín-Ostrava-výjezd Pøáslavice. To znám! Tam jsem byla! To je kousek od Olomouce! Poslední záchytný bod, poslední záchrana pøed Èeským Tìšínem, kam jsem pøece dnes urèitì nechtìla. Dobøe støiženou myškou se ocitám v Pøáslavicích a míøím k domovu. Vychutnávám si se slzami v oèích panorama Olomouce. Dvacetikilometrová zajížïka, no hlavnì aby mì nikdo nevidìl, že se z Brna vracím od Ostravy. Stydím se. Nesmím to na sebe prásknout! To jsem se zase dnes pøedvedla. No prostì ženská! Doma pomalu ožívám, vrací se mi dobrá nálada a vrozená øeènost, mìním pùvodní rozhodnutí všechno ututlat a vyprávím manželovi: „Pøedstav si, co se mi dnes stalo, ale slib mi že se mi nebudeš smát. Když jsem se vracela z Brna po tom novém dálnièní napojení, nìjak jsem špatnì sjela, zkrátkajsem se netrefila, minula jsem Olomouc a domù jsem se vrátila z Pøáslavic." Oèekávala jsem øehot a ironické pohlazení hlavì, ale nic z toho se nekonalo. „Víš, mnì se to stalo v nedìli", pøiznává se manžel, obzvláš• inteligentní inženýr, „bál jsem se ti to øíct, aby ses mi nesmála". Moje ego rázem pookøálo a k manželovi jsem pocítila náhlý nápor lásky. Tak pøece jen není zase o tolik chytøejší než já! Taky blbec! Nemáme si co vyèítat. Jsme dva olomouètí domorodci, co netrefili domù. Druhý den ráno podupáváme s manželem pøed naším obchodem a vyhlížíme mnohaletého dodavatele z Jihlavy. Už tady mìl být pøed pùlhodinou se zbožím, kde se zasekl? „Dobrý den, omlouvám se, ale nìjak jsem špatnì sjel na té nové dálnici. Pochopil jsem až u nìjakých Pøáslavic, že Olomouc už asi nebude, tak jsem se musel otoèit a jedu k vám vlastnì od Ostravy.", hlásí, sotva otevøel dveøe od auta. „ Nemáte to tady nìjak divnì oznaèené?" S manželem se na sebe usmìjeme, mrkneme, ale nic neøíkáme. My víme svoje. Spiklenectví a spoleèné tajemství je to, co utužuje manželství. My dva na sebe nicnepráskneme. Pro nás je on zkrátka zase jeden z mnoha, co se netrefil.
Petra Míková
2
list místního sdružení ODS Olomouc - Mìsto
modrá vlna
listopad 2003
mladí konzervativci Regionální klub Mladých konzervativcù Olomouc Konference - Reforma veøejné správy 15. listopadu 2003 Rotunda Právnické fakulty UP v Olomouci Mladí konzervativci (MK) Mladí konzervativci jsou obèanským sdružením, fungujícím podle zákona è. 83/1990 Sb. o sdružování obèanù. Již od svého založení v roce 1991 vystupují jako organizace mladých, pravicovì orientovaných lidi se zájmem o ekonomiku, politiku a kulturu. MK pravidelnì organizují nejrùznìjší vzdìlávací akce (konference, semináøe, besedy èi panelové diskuse) za úèasti pøedních osobností politického a akademického života, hospodáøské a mediální sféry. Prostøednictvím takových formálních i neformálních akcí chtìjí vytvoøit pøedpoklady pro to, aby si mladí lidé kultivovanì utváøeli a následnì tøíbili vlastní názory na politickou a ekonomickou realitu u nás i ve svìtì. Èlenství v MK je spojeno s aktivním a zodpovìdným pøístupem k životu, touhou po vzdìlání a potøebou setkávat se s lidmi podobného, tedy liberálnì-konzervativního smýšlení. Èlenové MK se snaží pøispívat k rozvoji spoleènosti založené na principech svobody jednotlivce, zodpovìdnosti, slušnosti, vzájemné úcty a poctivosti. Regionální klub MK v Olomouci Základní organizaèní jednotkou MK jsou regionální kluby, které v souèasné dobì aktivnì pùsobí prakticky ve všech regionech (krajích) ÈR. Regionální klub Mladých konzervativcù v Olomouci vznikl v roce 2000 a navázal tak na pøerušenou kontinuitu èinnosti olomouckých Mladých konzervativcù z první poloviny devadesátých let. Podobnì jako jiné kluby i olomoucký klub organizuje pravidelnì konference, besedy, semináøe, odborná i neformální setkání za úèasti atraktivních hostù ze všech sfér našeho veøejného života. V souèasné dobì klub èítá 24 èlenù z øad støedoškolských a vysokoškolských studentù i osob výdìleènì èinných. RK MK Olomouc pùsobí ve mìstì, které je støedomoravskou metropolí s bohatou historickou tradicí. Olomouc je sídlem Univerzity Palackého, arcibiskupství, novì ustaveného Olomouckého kraje, je duší spoleèenského, politického, kulturního, sportovního i hospodáøského života regionu. Svojí èinností chce klub napomoci k oslovení, vzájemnému poznávání a zejména k osobnímu (lidskému i odbornému) rùstu širokého okruhu vrstevníkù pravicového smýšlení.
Reforma veøejné správy Reforma veøejné správy se ukázala býtkontroverzním tématem již od chvíle prvních zmínek o nutnosti zmìn správního systému v novì ustavených zastupitelských sborech po sametové revoluci. Spor o podobu nového uspoøádání byl pøedmìtem mnoha ostrých polemik ve snìmovnách, na stránkách medií i odborného tisku. V prvních porevoluèních letech však význam této problematiky logicky pøekryly aktuálnìjší dobové problémy, tj. zejména ekonomická reforma a dobovì akutní otázka øešení státoprávního uspoøádání spoleèného státu Èechù a Slovákù. (Právì tento faktor, poukazující na køehkost integrity státu v transformaèním období nepochybnì výraznì posílil opatrný pøístup politických elit k otázce správní reformy na zaèátkutransformace). Pøesto byla otázka reformy veøejné správy jedním z témat, na nichž se plasticky štìpily politické názory pravice a levice na politické scénì a ukazovala se flexibilní pozice politického støedu. Zejména sociálnì demokratická levice a køes•ansko-demokratický støed vidìli v reformì stále silnìji univerzální všelék. Z decentralizace a posilování role samosprávy se postupnì stávala zaklínadla, která svou magickou mocí pøekrývala smysl pro konkrétní detail toho èi onoho navrhovaného správního uspoøádání. Pravicová ODS naopak kladla dùraz na pojetí reformy jakožto prostøedku k omezení role státu, liberalizaci a debyrokratizaci zemì a pragmaticky upozoròovala na zásadní význam nalezení optimální formy správního uspoøádáníz hlediska funkènosti a efektivity V okamžiku pøevzetí vlády sociálními demokraty, pøijetí konkrétní podoby krajského uspoøádání (14 krajù) a vyhlášení termínu prvních voleb do krajských zastupitelstev na listopad roku 2000 téma definitivnì pøestalo být pouhou akademickou debatou èi prestižní záminkou politických pøestøelek pøed objektivy kamer. Zejména ODS hlasitì kritizovala schválenou podobu reformy a kladla dùraznì varovné otázky: Bude reforma v režii sociální demokracie znamenat skuteènì deklarované pøiblížení veøejných služeb obèanùm, jejich zkvalitnìní a zejména zefektivnìní fungování celého systému? Nebo bude naopak pøíležitostí k dalšímu bujení byrokracie a prohloubení neefektivního nakládání s veøejnými prostøedky? Podaøí se levicové vládì složitou reformní operaci kvalitnì zvládnou, nebo bude naopak pøevládat chaos a nekoncepènost? Blížící se druhý zásadní krok reformy, tj. zánik okresù a pøevedení jejich pravomocí na novì ustavené povìøené obce k 1. 1. 2003 pouze vyostøil emocionalitu politické polemiky, v níž zaznìla dokonce veøejné deklarace z úst ministra vnitra, vázající úspìch reformy (tj. zejména snížení poètu úøedníkù v ÈR) na setrvání v politické funkci.
3
Oba hlavní kroky reformy, tj. vznik krajù i zánik okresù provázely široce medializované problémy: Nákladné stavby èi rekonstrukce budov nových krajských sídel, pøevedení zadlužených nemocnic na kraje, pøesun kompetencí na kraje èi obce bez paralelního zajištìní finanèního jejich výkonu, paušální pøevádìní úøedníkù ze zaniklých okresù provázené setrváním úøedníkù na ministerstvech, pøestože jejich kompetence byly delegovány níže, to jsou jen nìkteré z nejèastìji zmiòovaných problémù realizace reformy. V tuto chvíli se nacházíme v okamžiku, kdy je možné uskuteènit první skuteènì vìcné prùbìžné bilancování reálných výsledkù probìhlé reformy, založené na konkrétní zkušenosti s jejím prùbìhem pokud jde o kvalitu organizaèního zajištìní složité transformaèní operace i o hodnocení funkènosti nového uspoøádání jako takového. K faktické realizaci reformy dochází v okamžiku, kdy se politický cyklus zaèíná pøeklápìt opìt do nové fáze a jedním z nejvìtších paradoxù reformy je tak skuteènost, že se v èele nových institucí ocitli nejèastìji reprezentanti na celostátní úrovni opozièní ODS, vítìze krajských a komunálních voleb. O svých dosavadních zkušenostech na konferenci promluví Evžen Tošenovský (hejtman Moravskoslezského kraje a pøedseda Asociace krajù), Ivan Kosatík (zástupce hejtmana Olomouckého kraje) a Oldøich Vlasák (primátor Hradce Králové a pøedseda Svazu mìst a obcí). Zároveò je však stále jasnìjší, že skuteèné jádro problému reformy veøejné správy nespoèívá v tom èi onom správním uspoøádání, v té èi oné variantì kompetenèního mixu, nýbrž v neochotì pøipustit, že ekonomické zákony platí stejnì jak pro soukromé firmy, tak i pro instituce veøejné správy. Koncept radikální reformy veøejné správy, postavený na premisách rakouské ekonomické školy, moderních manažerských metodách a využití informaèních technologií pøedstaví Jan Vorlíèek z Liberálního institutu, Zdenìk Havelka ze spoleènosti A21 a Jan Bucek ze spoleènosti SAP. Jan Vorlíèek bude mluvit o podstatì byrokracie, o prùbìžné byrokratizaci èeské spoleènosti a o nutné zmìnì daòové soustavy, Zdenìk Havelka promluví o aktuálních manažerských metodách, možnosti jejich využití ve veøejné správì a o modelu „bez-byrokratického úøadu" ; Jan Bucek pak pohovoøí o možnostech informaèních technologií ve veøejné správì a zkušenostech jejich zavádìní.
list místního sdružení ODS Olomouc - Mìsto
modrá vlna
Tøi masarykovské motivy a náš vstup do EU Vážení obèané, pøi pøíležitosti 85. výroèí vzniku Èeskoslovenské republiky se již tradiènì scházíme u pomníku jejího prvního prezidenta Tomáše G. Masaryka, podobná setkání se nepochybnì v tuto chvíli konají na stovkách míst naší zemì. Všimnìme si,že i celých 85 let povzniku našeho státu a 66 let po Masarykovì smrti pøipadá vìtšinì z nás pøirozené právì toto úzké spojení historické události vzniku státu a konkrétní politické osobnosti, která se o nì nejvíce pøièinila a stanula jako první v jeho èele. Pøemýšlet o minulosti, souèasnosti a budoucnosti naší zemì totiž vždycky znamenalo nikoli pouze, nýbrž také znovu promýšlet odkaz jejího zakladatele, jeho myšlenkové dílo, politickou praxi i osobní historii. Jsem pøesvìdèen, že ani dnes nemá toto zvláštní spojení státu a jeho zakladatelské osobnosti pouze symbolický význam, nýbrž že má i konkrétní aktuální obsah, nad kterým stojí zato pøemýšlet. A to i ve vztahu k nejžhavìjší souèasnosti a nejaktuálnìjší budoucnosti Èeské republiky: Ta dnes totiž jakožto stát, hlásící se k pøímému nástupnictví a pokraèovatelství tradice první Èeskoslovenské republiky, stojí na prahu vstupu do Evropské unie, a tedy opìt v jednom z uzlových bodù a rozcestí své složité historie. Pokusím se pøi pøíležitosti zítøejšího státního svátku na tøech typicky masarykovských motivech ze svého subjektivního pohledu ukázat, nakolik pro nás mùže být pøi orientaci v našich dobových dilematech užiteèné promýšlení odkazu T.G. Masaryka
Motiv první: svìtovost versus provincialismus Je všeobecnì známo, že Masaryk hrál po velkou èást svého akademického a politického života v èeské spoleènosti nikoli roli všemi vážené a ctìné autority, jak známe jeho obraz z doby prezidentství, nýbrž právì naopak: pùsobil spíše jako enfant terrible èi dokonce rebel. Výjimkou nebyla ani období, kdy žil de facto na okraji èeské spoleènosti, touto spoleèností nepochopen a zavržen. V politice i ve vìdì totiž velmi èasto narážel na odpor pro své úsilí o svìtovost, tj. o práci na úrovni toho nejlepšího, co tehdejší akademický a politický svìt v Evropì i za oceánem nabízel. Trnem v oku mnohým byl zároveò jako neúprosný bojovník proti typickému èeskému provincialismu, a• už v dobì boje o rukopisy, jako sociolog za svého profesorování na univerzitì èi jako zakladatel realistického politického smìru a aktivní stranický politik ve Vídeòském snìmu. Ve vztahu k dnešku je však dùležité, abychom tomuto Masarykovu boji rozumìli pøesnì a správnì: Svìtovost nebyla Masarykovi nièím jiným než samozøejmou a neokázalou schopností co nejlépe dostát nárokùm toho nejkvalitnìjšího, co svìt ve sféøe vìdy, kultury, hospodáøství, politiky ve své dobì nabízí. V provincialismu naopak vidìl nechtìnou karikaturu, neúspìšný pokus o povrchní nápodobu vnìjších atributù tohoto velkého svìta, falešné svìtáctví, proti kterému vždy stavìl støízlivé a vìcné studium vlastní národní tradice. Studiem Husa, Komenského, Palackého, Havlíèka a dalších významných postav naší národní historie se snažil identifikovat v ní nosné proudy s potenciálem obohatit pokladnici svìtové kultury. Nechám na Vaší úvaze, nakolik jsme dnes v souvislosti se vstupem do EU u nás svìdky právì oné støízlivé svìtovosti, kombinující úsilí dostát svìtovým nárokùm s dospìlou národní hrdostí, èi nakolik naopak kolem sebe vidíme právì onu povrchní imitaci cizích vzorù a papouškování jejich žargonu. Nakolik kolem nás pøevažují osobnosti, schopné uchovat si pevnost názorù a postojù i pøes pøípadnou nepøízeò doby, èi naopak ti, jejichž strategií je vyvézt se na vlnì dobového mainstreemu co nejvýše bez ohledu najeho smìr a obsah.
Motiv druhý: Idealismus a realismus Masaryk byl nepochybnì idealistou, jeho filosofickým miláèkem byl Platon a životním mottem bylo vidìní svìta sub specie aeternitatis. Avšak vždy, když došlo na praktickou realizaci ideálu na poli akademickém i politickém, o jeho prosazení a uvedení v
život, promìnil se Masaryk k nepoznání v pøísného strohého pedanta, zkoumajícího každý detail navrhované koncepce èi opatøení, v aplikátora nejnovìjších poznatkù politické a právní vìdy, sociologie, ekonomie, v pøísného skeptika, neúprosnì na základì faktù zvažujícího všechna pro a proti. Tabulky, statistika, poznámkový aparát - takto až pozitivisticky pøísný byl Masaryk už od poèátkù své akademické èinnosti v sociologické studii o sebevraždì. Když se jako politik na poèátku války definitivnì rozhodl pro praktickou realizaci ideje státní samostatnosti, vìdìl, že k naplnìní tohoto ideálu nebudou staèit jen deklarace plné velkých slov, nýbrž pøedevším tisíce úmorných hodin každodenních jednání a vysoké diplomacie (jak se mùžeme pøesvìdèit ve Svìtové revoluci), a po dosažení samostatnosti zase jen další tisíce hodin konkrétní práce na budování nové státní administratitivy, ústavních institucí, základù hospodáøství atd. Masaryk zkrátka rozhodující èást svého života nebyl èlovìkem prázdných velkých slov a kýèovitých bezobsažných deklarací, vìdìl že cestou k naplnìní ideálu je vždy pouze drobná práce, peèlivì kriticky vyhodnocující každý svùj postupný krok. Stejnì jako Masaryk bojoval proti redukci politiky na technologii moci, stejnì tak byl i nepøítelem bezobsažného vzývání ideálù, které vede k jejich vyprázdnìní a falešnému zbožštìní, a v koneèném dùsledku èasto k omezení svobody kritické diskuse a tabuizaci nepohodlných témat. Nechávám opìt na Vašem posouzení, nakolik jsme dnes u nás v souvislosti se vstupem do EU spíše svìdky onoho zdravého idealismu, prakticky naplòovaného tu pracovitou houževnatou diplomacií, tu každodenní drobnou prací na poli ekonomiky, kultury, vìdy, sportu, nakolik pøevažuje v naší veøejné diskusi svobodný kritický duch zvažující všechna pro a proti toho kterého kroku, èi nakolik je náš život naopak naplnìn soubojem velkých, ale prázdných slov, kýèovitým deklaratorním optimismem, pohodlností a lhostejností ve vztahu k detailùm a konkrétním krokùm a tendencí k tabuizací nìkterých nepohodlných témat.
Motiv tøetí: politika a èas Masarykovi životopisci i oèití svìdkové posledních let jeho života èasto zdùrazòují, jak velmi se prezident obával o to, zda dìjiny poskytnou mladé Èeskoslovenské republice dostatek èasu k potøebnému vnitønímu upevnìní a pevnému zakoøenìní v geopolitickém uspoøádání Evropy a svìta. Dùvodù k obávám o osud mladého státu mìl Masaryk ve své dobì více než dost. Až dnes víme, jak podrobnì Masaryk do svých posledních chvil sledoval alarmující politický vývoj v sousedním Nìmecku, jak hluboce psycholigicky a politicky promýšlel nebezpeèí plynoucí z patologické osobnosti Adolfa Hitlera. Obavy se bohužel naplnily v míøe jím samým netušené. Demokratický vývoj republiky byl na padesát let pøerušen devastujícím zásahem dvou totalitních režimù, nacistického a komunistického. V naší dobì na vlastní kùži každodennì zažíváme dùsledky tohoto dìjinami ukradeného èasu, který nyní musíme obtížnì dohánìt v konfrontaci s národy a státy, k nimž byla v tomto smìru historie mnohem milosrdnìjší. Bylo by však velmi povrchní vidìt v Masarykovì obavì o èasu pro mladou republiku pouze dobové geopolitické pozadí kombinované s psychologicky pochopitelným strachem odcházejícího státníka z toho, že brutální a necitlivý bìh dìjin mladou republiku smete a sebere tak smysl jeho životnímu dílu. Masarykùv dùraz na roli èasu v politice pochopíme teprve tehdy, uvìdomíme-li se význam této myšlenky vjejí univerzální platnosti, tj. bez ohledu na konkrétní dobovéhistorické okolnosti: Jako realista Masaryk vìdìl, že každý dìjinný proces má svùj optimální startovací okamžik a svoje správné tempo, které nelze umìle urychlit žádným zázraèným katalyzátorem. Politický vývoj se skládá ze sledu postupných krokùa sekvence vývojových stádií, kterými je potøeba trpìlivì projít a která nelze pøeskoèit, chceme-li skuteènì dojít k realizaci vytyèeného cíle. Funkèní celky vznikají
4
listopad 2003 pomalou, postupnou evolucí, protože podobnì pomalu se mìní i mentalita lidí a jimi vytvoøených institucí. Jako profesor sociologie Masaryk velmi dobøe rozumìl køehké vazbì mezi komplexním fenoménem spoleènosti svobodných jedincù a jejím institucionálním rámcem. Rozumìl tomu, k jakým spoleèenským katastrofám mùže vézt stav, kdy institucionální rámec spoleènosti kulhá daleko za jejím reálným vývojem èi se tento pøirozený vývoj naopak snaží násilnì pøedbìhnout metodou „velkých skokù". Vìdìl, že revoluce hlav a srdcí není žádnou lacinou jednorázovou událostí, k níž by mohlo dojít bìhem pár dnù v emocionálnì vypjaté atmosféøe poulièních manifestací v èase politického pøevratu, nýbrž pomalým, krùèek po krùèku jdoucím procesem, jehož èas se mìøí spíše než na týdny a mìsíce na desetiletí a na generace. Proto Masaryk do poslední chvíle zvažoval, zda již dozrál èas k odpoutání èeských zemí od monarchie a teprve v okamžiku pevné jistoty se odhodlal k zahájení zahranièní akce s cílem získání národní a státní samostatnosti. Proto se tolik obával o dostatek èasu pro mladou republiku. Porozumìt tomuto problému nám mùže pomoci jeden zdánlivì ztøeštìný paradox: Pro èást evropských historikù, nostalgicky vzpomínajících na zaniklou monarchii, jsou Masaryk s Benešem pøíkladem nezodpovìdných støedoevropských ultranacionalistù, kteøí spoluvytvoøili nestabilní Versailleský systém nástupnických státeèkù a nechtìnì tak pøipravili pùdu pro vznik druhé svìtové války a v koneèném dùsledku zbyteènì oddálili dnešní proces evropské integrace, jehož byla monarchie nadìjným zárodkem. Jiní historikové naopak vidí v Masarykovi velkého vizionáøe sjednocené Evropy, jejího dobového duchovního vùdce a nejsilnìjší politickou autoritu. Takto ostøe rozdílná vidìní jedné osoby jsou možná právì jedinì v situaci nepochopení chápání významu èasu v politice. Jedinì národy a státy, které dosáhly dospìlosti ve vlastním státì a nauèili se demokraticky vládnout sami sobì, mohou být schopny na základì rovnoprávné spolupráce podstoupit proces evropského sjednocení pøi zachování vlastní identity v novì vzniklém nadnárodním celku. Cesta k realizaci ideálu evropského sjednocení tedy spoèívá ve velmi peèlivé volbì postupných a trpìlivì naèasovaných krokù, které jsou každodennì neúprosnì vyhodnocovány. I dnes jsme u nás svìdky sporù o hodnocení role èasu v politice, vášnivých polemik o správnosti naèasování a rychlosti politických procesù, zejména procesu evropské integrace: Ptáme se: Kdy se koneènì staneme plnoprávnými èleny EU? Nemìlijsme jimi být už dávno, Stane se tak v pøíštím roce nebo se v ratifikaèním procesu vyskytnou problémy, které ho zbrzdí? Aco by takové zpoždìní pro nás znamenalo? Kdy budeme pøipraveni pøijmout jednotnou evropskou mìnu EURO, na konci desetiletí, mnohem døíve, nebo naopak mnohem pozdìji? Dozrál již nyní èas k pøijetí spoleèné evropské ústavy, nebo je to pouze utopický projekt od reality odtržené elity bruselského politického establishmentu? Nechám dnes naposledy na Vašem uvážení, zda jsme v souvislosti s procesem evropské integrace u nás svìdky spíše onoho opatrného chápání významu èasu v politice, provázeného vìdomím významu správného tempa øazení jednotlivých krokù, nebo zda naopak pøevládá zbrklost, netrpìlivost, snaha dosáhnout všeho co nejrychleji a pokud možno zadarmo, bez vìdomí citlivosti institucionálních zmìn a rizik pøekotných a neuvážených rozhodnutí. Tolik tedy mùj subjektivní pokus o aplikaci tøí masarykovských motivù na realitu, v níž žijeme dnes, 85 let po vzniku Èeskoslovenské republiky a 66 let po Masarykovì smrti. Jeho republika v tuto chvíli opìt stojí v jednom z uzlových momentù své historie a hledá pro své zásadní dìjinné rozhodování pevné záchytné body v tradici. Snad se mi podaøilo alespoò èásteènì prokázat skuteènost, že jedním z takových bodù mùže být pro nás i dnes odkaz prezidenta-osvoboditele a principy, na nichž založil svùj vìdecký a politický život. Praktická aplikace tìchto principù v dnešním svìtì, ta už je všakjenom na nás. Martin Novotný
list místního sdružení ODS Olomouc - Mìsto
modrá vlna
listopad 2003
Dìtský den Probudili jsme se do krásného rána a pro mì do dne na který se moc tìším. Máme tu dìtský den ,který byl pojatý v duchu Dinosauøí stezky. Bylo velice tìžké sehnat všechny ty praještìry,ale díky skvìlému týmu ODS a Mladých Konzervativcù se jepodaøilo obstarat. Mìli se dobøe, myslímty dinosaury .Akce se konala vparku u pavilonu A a E.Abychom se dostali k tìm hlavnímoslavencùm a to jsou dìti,mròata ,miminka,výrostci no všechny dìti a nemùžeme je omezovat vìkem,protože každý je starý podle toho jak se cítí. Tak pro ty dìti se nám podaøilo obstarat spoustu cukrovinek,balónky od sponzorù ,kterým moc dìkuji, spousty dáreèkù. Hlavním programem byla soutìž „stezkapravìkem" dìti plnily úkoly jako házení balonem,chùze na chùdách,kreslení,otázky z pøírodovìdy . Také byla možnost se nechat zmalovat. No jako namalovat oblièej na jaké koli pøání - nejvíce se malovaly vojenské maskování, tygøíci, princezny.Bylo krásné poèasí a dìtem se daøilo.Všechny nás moc potìšilo ,že dìtí pøišlo opravdu mnohoa byli skvìlí. em dìtem a dospìlým moc dìkujiza krásný den. Také dìkuji sponzorùm a prosím jeaby nám zùstali nadále vìrní. s pozdravem Bronislava Škodová
Náhled Laika Každý den zasedám do svého malého autíèka oplíèka „tak mu øíkám"a vždy, když otoèím klíèem v zapalování si, v duchu a nìkdy i nahlas pronesu svoji tajnou modlitbu .Víte nìco autíèko moje dovez mì dnes v poøádku acelou. A to moje autíèko tuto úlohu bere opravdu velmi zodpovìdnì. Øídím vùz dvanáct let a žiji. No, ale poslední dobou mi naše silnice pøipadají jako sázka Dojedu nedojedu. Kolik znám ve svém okolí lidí, kteøí bez problému s alkoholem v krvi sednou za volant, nebo protože mají pocit, že rychlostí odsto ètyøiceti nahoru si nadeženou èas a prodlouží den. Èas utíká poøád stejnì, akorát si mùžeme zvolit zdali budeme jeho souèástí nebo v utìšující verzi, budeme vše sledovat z povzdálí na obláèku. Co když obláèky pro nás nejsou. Co když nás už nic neèeká? Není lepší a• vìøíme nebo ne trochu zpomalit a pøemýšlet jak svým chováním mùžu zmìnit svùj život, a ten navazuje na spoustu dalších osudù. Protože všichni jsme souèástí kolobìhu a nejde øíct já jsem sám na sobì závislý. To opravdutak není. Jeden pøíbìh pro ukázku: ráno mužspìchá ve voze do práce avjede do kaluže u chodníku a doslova ohodí kolemjdoucího muže v obleku, který si vyšel do svého malého podniku jen tak pìšky, aby se nadýchal èerstvého vzduchu. Velice ho rozèílilo, že má znièené sako. Pøišel do práce a dal výpovìï jednomu zamìstnanci, i když vèera ještì nevìdìl pøesnì je lito nutné. Zamìstnanec byl v tíživé situaci avýpovìï nezvládl, cestou domù se opil a v autì mìlkolizi na silnici pøi, které zemøely další dva lidé. Prosím o kratièké zamyšlení a pøejivšem š•astnou cestu a spoustu dobrých náhod. Bronislava Škodová
Pøipravujeme pro Vás: - besedu nad „Èernou knihou policejních høíchù" s Ivanem Langerem, místopøedsedou PSP ÈR a stínovým ministrem vnitra v pondìlí 24. 11. 2003 v 17 hod. v malém sále kulturního domu Sidia v Olomouci (akce využijeme též k pøedání ještì žhavých aktualit z právì ukonèeného kongresu ODS v Luhaèovicích!) - vánoèní besídku již tradièní pøedvánoèní spoleèenské setkání èlenù MS Olomouc-mìsto spojené s obèerstvením a kulturním vystoupením v pøátelské atmosféøe nadcházejících svátkù(místo a èas bude upøesnìno)
5
modrá vlna
list místního sdružení ODS Olomouc - Mìsto
listopad 2003
ze sportu Šerák 2003 Tuto akci poøádalo ODS mìsto, bylo to velmi milé rozlouèení s podzimem. Pìší túra èlenù ODS s dìtmi byla velice úspìšná a podaøilo se naplnit celý autobus. Poèasí bylo krásné a politické debaty na èerstvém vzduchu byly plné optimismu, který je za každých okolností dùležitý. Také musím s obdivem pochválit malé caparty, kteøí ušli zhruba 10 km bez problémù .Na konci výpravy nás všechny èekalo obèerstvení vmístní restauraci. Vysíleni, ale š•astni jsme zhodnotili akci u pohárù, limonády a piva. Rádi pøivítáme na tìchto akcích i neèleny, pro osvìtlení náhledu na politicky smýšlející obèany. Není nic veselejšího vidìt rozesmáté tváøe kolem sebe a to se na tomto výletu opravdu povedlo. Bronislava Škodová
Turnaj v Malé kopané Tato akce poøádaná MK (mladí konzervativci)a ODS mìsto, probìhla 27.09.2003 vHnìvotínì. Šlo o pøátelský turnaj mezi ODS, MK, PRESS team a Homless team. Tuto akci sponzorovala spoleènost INREMA pana Zavøela. Tento turnaj byl ostøe sledovaný novináøi.Vše probìhlo ve velmi pøátelské náladì a za hojné úèasti publika. Tudíž mohla vyniknout reklama, kterábyla velmi viditelná pro sponzorské firmy. Tento turnaj provìøil našeho bojovného ducha, i za cenu odøenin a výronù kotníku jsme bojovali ze všech sil no spíše zaODS. Myslím, že budeme rádi pokud se bude tento turnaj na jaøe opakovat, pro vylepšení skóre. Prosím o zvážení Vaší sponzorské pomoci pøi další námi poøádané akci. Naše akce mají vždy vysokou úroveò a zajištìnou mediální úèast. Tím mùžeme zajistit propagaci Vaší firmy a tím podìkovat za sponzorský dar. Dìkuji za váš èas a ochotupomoci. Bronislava Škodová
Nová místní rada pøedseda: Martin Novotný
[email protected] místopøedseda: Marcela Hanáková
[email protected] pokladník: Marek Lach
[email protected] èlenové místní rady: Jiøí Bank
[email protected] Martin Major
[email protected] Jiøí Martinák
[email protected] Petra Míková
[email protected] Bronislava Škodová
[email protected] Jaromír Zavøel
[email protected] Redakèní rada: Jirka, INREMA spol. s r.o. - Pouze pro vnitøní potøebu èlenù ODS.
6
