Modlitba k Panne Márii - mystickej ruži

Modlitba k Panne Márii - mystickej ruži Mystická ruža, Nepoškvrnená Panna, Matka milosti, klaniame sa pred Tebou, aby sme uctievali Tvojho Božského Syna a získali Božie zĺutovanie. Prosíme o pomoc a milost´. Neodvolávame sa však na svoje zásluhy, ale len na dobrotu Tvojho materského Srdca a sme presvedčení, že nás vyslyšíš. Mystická ruža, Matka Ježíšova, Kráĺovná sv. ruženca a Matka Cirkvi, mystického Tela Kristovho, prosíme za svet, zmietaný nezhodami, o dar dorozumenia a mieru a o všetky milosti, schopné premenit´srdcia mnohých Tvojich detí. Rosa Mystica v belgickém Montenakene pláče od 27. ledna 1984

Z OBSAHU Nebylo nanebevstoupení Páně zbytečné?.......................2 Marnotratný syn ..............................................................3 ZPRÁVY Z MOSTU........................................................3 Svatí patronové Evropy ...................................................6 O radosti a kráse ..............................................................6 Ročníkový víkend v „zajetí Pavlů“.................................7 EMAUZSKÉ DNY ...........................................................8 informace o táborech nejen pro kluky ...........................8

PDF byl vytvořen zkušební verzí FinePrint pdfFactory http://www.fineprint.cz

Nebylo nanebevstoupení Páně zbytečné? Na 40. den doby velikonoční připadá oslava nanebevstoupení Páně, události, kterou zaznamenávají evangelisté Marek a Lukáš. Smyslem těchto biblických zpráv není jen popis události, ale především zdůraznění Kristova povýšení do slávy. Možná nás napadne, zda oslava této události není trošku nadbytečná. Vždyť Kristus za nás zemřel na kříži a třetího dne vstal z mrtvých, to je základní kámen naší víry. A do slávy určitě vstoupil již svým zmrtvýchvstáním, proto se přece učedníkům ukazoval v oslaveném těle, kdy procházel zavřenými dveřmi a nebyl vázán na čas a prostor. Co nám tedy skutečnost nanebevstoupení vlastně přináší pro konkrétní lidský život, čím nás může obohatit? Když Ježíš vstoupil na nebe, vzal s sebou k Otci i svou lidskou povahu. Ve své lidskosti vzal na nebesa zároveň i nás, naši vitalitu, náš strach, obavy a radosti. Liturgie této slavnosti chápe tuto událost tak, že Kristus vede nás, kteří žijeme na této zemi a jsme zajati sami sebou, svými chybami, hříchy a mocí zla a zlého s sebou nahoru do nebe. Tady žijeme často jako ve vězení, jsme zamotáni do všelijakých mezilidských vztahů, intrik, nenávistí, musíme se ohlížet na všelijaké lidské ohledy. Jsme uvězněni sami v sobě. Ježíš na nás při svém nanebevstoupení vložil ruku a toto naše vězení vzal sebou do prostoru Boží lásky. On je prvním, kdo vstoupil do tohoto Božího prostoru a tak je jeho nanebevstoupení předobrazem, ale hlavně zárukou pro nás, pro naše vlastní přijetí do nebe. Ukazuje nám, že se pravými lidmi staneme jen tehdy, odvážíme-li se ve své přirozenosti překročit sami sebe a vstoupit do nebe, které začíná již zde na zemi. Při tom nejde ani tak o to, zda se nám to podaří, ale zda chceme. Pokud se o to pokusíme, tak nám Bůh pomůže. Jakým způsobem a kdy, to je již na něm. Na této cestě a v této snaze nám posílá svého přímluvce - Ducha svatého. Tak také slavností Nanebevstoupení začíná devítidenní příprava na slavnost Seslání Božího Ducha. V této době se máme především snažit jednat podobně jako učedníci, kteří setrvávali na modlitbách a byli jedno a očekávali slíbený dar Ducha. Při této přípravě nejde o to stihnout nějaká kvanta modliteb, ale usilovat o jednotu s ostatními. Mohu se modlit denně 6 růženců, pokud ale ani v kostelní lavici nejsem ochoten podat ruku svému sousedovi a nebo tak činím s krajním odporem, těžko mohu očekávat nějaké plody darů Ducha svatého. Nedostanu nic, protože vlastně nic nechci. Pokud nechci překročit stín vlastního egoismu, a to jde velmi ztuha, k čemu vlastně pomoc ducha Božího potřebuji? Pak opravdu je i pro mne zbytečné Kristovo nanebevstoupení. Já již přece ve svém soukromém nebíčku spokojeně žiji, jsem tam ale bohužel sám a nikoho dalšího tam nechci. Jáhen Pavel

Křtem svatým byli naroubováni na kmen církve 5. 4. 2003 Linda Marie Bezušková 19. 4. 2003 Alena Anna Báčová Jiří Maria Sedlák Kateřina Hallangová Helena Vojtěška Hynková 27. 4. 2003 Radim Skoumal Štěpánka Marie Procházková Lásku, úctu a věrnost si přísahali 26. 4. 2003 Jan Hrdý a Jindřiška rozená Nárožná Roman Heinc a Hana rozená Konopáčová Pavel Krahula a Ludmila rozená Kroupová 2 PDF byl vytvořen zkušební verzí FinePrint pdfFactory http://www.fineprint.cz

Marnotratný syn Na Květný pátek jsme mohli u nás v Letovicích zhlédnout muzikál Sláva Kráĺa „STRATENÝ SYN“. Nabitý sál MKS přesvědčivě ukázal, že tento novozákonní příběh, byť 2000 let starý, je aktuální i pro dnešního člověka. Výkony mladých interpretů, jednoduchá a přitom působivá režie i skvělá hudba byly vskutku oslovující. Téma mě provokovalo k zamyšlení ještě dlouho po návratu domů. Uvědomila jsem si totiž, kolik takových „marnotratných dětí“ žije kolem nás. Zvlášť jeden případ mi vytanul na mysli. Znám totiž mladého muže, který se ocitl také v pozici „ztraceného syna“. Ať už byly příčiny jakékoliv, dostal se na šikmou plochu - propadl hře na automatech, přišel o práci, dostal se do vězení. Co čeká takového člověka po propuštění? Ztráta úcty, sebeúcty, ztráta přátel, zázemí, obvykle se k tomu přidruží i dluhy. On sám se octne v začarovaném kruhu a neví, jak z něho ven. Stejně jako mnozí jiní, i můj známý neměl kam jít. Ne každý otec totiž dokáže po vzoru onoho evangelního otce přijmout svého syna, který „zklamal“ (kdo ví, čí vinou). A tak i když se ztracený syn vrátit chce, nemůže. Dveře domova jsou zavřené. Je to bolestný případ, bohužel ne ojedinělý. Na druhé straně máme ve svém okolí i příklady zcela opačné. Jsou mezi námi rodiče, pro které Ježíšovo slovo „cokoliv učiníte jednomu z těchto nejmenších, mně jste učinili“, se stalo výzvou. S ochotou přijímají opuštěné děti do pěstounské péče nebo za vlastní. Velice si jich vážím. Některé z těch dětí znám, a protože „po ovoci se pozná strom“, vidím, že tyto děti jsou doma vychovávány dobře a s láskou. Díky za to. Jistě i tady platí slova Talmudu: „Kdo zachrání jednoho člověka, zachrání svět.“ - MARIE -

ZPRÁVY Z MOSTU Bratři a sestry, koncem května tomu bude již rok, co proběhly misie v městě Most. Nedávno jsem byl v Litoměřicích, kde jsem byl informován o plodech této misie. Díky Pánu Bohu a vám za modlitby, neboť i díky jim vám mohu sdělit, že mostecká farnost ožívá. Zvláště ze strany mladých lidí. Dokonce několik lidí bylo přijato do katechumenátu (mezi čekatele křtu). Otec biskup Koukl přidělil mosteckému farářovi i kaplana. Některé školy požádaly o výuku náboženství. Nárůst věřících není samozřejmě masový, přesné číslo neznám, ale myslím, že počet obrácených se dá počítat v desítkách. I když proti počtu obyvatel Mostu je to zanedbatelné, je to přesto velký úspěch a velký kus práce na Boží vinici. A na té jste se podíleli i vy svými modlitbami. Koncem března podobnou akci zorganizovali i naši nástupci (ti ovšem již nejsou v Litoměřicích, ale v Olomouci) v Kojetíně. Tam nebylo třeba již rozbíjet kameny na poli Páně, ale bylo potřeba zavlažit zrno víry. Prosím proto, abyste i nadále vytrvali v modlitbě. Bratři a sestry, umějme se radovat ze své víry! br. Pavel Vybíhal

3 PDF byl vytvořen zkušební verzí FinePrint pdfFactory http://www.fineprint.cz



Svatí patronové Evropy 5. července si připomeneme sv. Cyrila a Metoděje. V jednom ze svých apoštolských listů papež Jan Pavel II. uvádí: „Na počátku svého pontifikátu v r. 1980 jsem s velkou radostí prohlásil sv. Cyrila a Metoděje vedle sv. Benedikta za patrony Evropy.“ Tento krok byl prorockým znamením před politickým zvratem: Evropa nekončí Zdí za Železnou oponou, Evropa je větší: Dýchá dvěma plícemi - Západem a Východem. Oba svatí zastupují řecké a slovanské kořeny Evropy. Svatý Cyril se narodil r. 827 v Thessalonice, Soluni. Po několika letech v císařských službách se stal mnichem a misionářem na Moravě. Vytvořil glagolici, slovanské písmo, a přeložil Písmo svaté do slovanského jazyka. Patřil k největším učencům své doby. Zemřel r. 869 v Římě. Svatý Metoděj se narodil r. 815. Byl jako jeho bratr misionářem. Po smrti sv. Cyrila se stal arcibiskupem na Moravě. Zasazoval se o užívání národního jazyka při bohoslužbě. V r. 870 byl proto bavorskými biskupy uvězněn v Ellwangenu. Na papežův příkaz byl však po dvou letech propuštěn na svobodu. Zemřel r. 885 na Velehradě. Oba bratři byli jako „průkopníci evangelizace východní Evropy“ prohlášeni spolupatrony našeho starého kontinentu.

„Slyšte Slovo, od Boha přišlo, Slovo, jež sytí lidské duše, sílí srdce i rozum, vede k poznání Boha.“ (Proglas) Svatí Cyrile a Metoději, položili jste základy slovanské liturgie a kultury, pomáhejte nám chápat bohatství slovanského duchovního světa jako nedílnou součást evropského dědictví a učinit je plodným pro novou podobu Evropy.

O radosti a kráse Nyní, o Velikonocích, často slyšíme slova o radosti. A právem,vždyť Ježíšovo vzkříšení je tou nejhlubší a nejzářivější radostí, kterou můžeme prožít. Proto jsem se ptala dětí ve škole, co jim udělalo radost. Potěšilo mne, že to nebyly jen materiální věci, ale i radost ze sluníčka, jara a kytek, radost ze setkání s kamarády, radost z prázdnin, radost, že „rodiče se mnou pojedou na výlet...“ Vycházela jsem z kostela a jedna veselá teta mi říká: „Pan farář minule kázal o radosti, a tak jsem s dcerou šla do Alberta a koupily jsme si mixér...“ také radost. Když se ptám dětí na radost, tak se jim nádherně rozzáří oči. A to mi připomíná, že mně se rozzářily oči, když jsem uviděla něco a někoho - na co se nezapomíná. Bylo to nedávno. Měla jsem přednášku o mandalách. Přišla i jedna maminka s malou dívenkou. Dívce mohlo být asi deset let a maminka ji přinesla v náručí. Upravila jí židli a posadila ji mezi nás. Byla drobounká a zcela odkázaná na péči ostatních. Před začátkem malování mandal jsem si přisedla k ní a k její mamince. Prohlížela jsem si malé mandaly, které dívka vytvořila. Byly tak nádherné, harmonicky vyrovnané, barevně sladěné, barvy plné symboliky a krásna. Tak malé dítě a tak nádherná práce! A kdyby jen to. Tvář a oči dívky byly nesmírně krásné. Vyzařovaly hloubku vnitřního světa, něhu, čistotu a přijetí osudu. Ona i její maminka mne během večera tolik obdarovaly, že by se to penězi nedalo vyjádřit. Vím, že člověk může být „krásný“ díky své duši, ale teprve u této dívenky jsem pochopila sílu bolesti, lásky, krásy a radosti. A to je i velikonoční poselství. Otevřme svá srdce, aby nás mohl naplnit Ježíš ukřižovaný i Ježíš zmrtvýchvstalý. A může k nám přijít v různé podobě. Na mne hleděl očima dívky a znovu mi ukázal hloubku lidské duše. Jana Hejlová


Ročníkový víkend v „zajetí Pavlů“ Je již každoroční dobrou tradicí, že jednotlivé ročníky bohoslovců vyjíždějí společně prožít několik dní mimo seminární prostředí. Jedenáct bohoslovců druhého ročníku se rozhodlo, že svůj ročníkový víkend stráví v Letovicích na území brněnské diecéze. A jaký to byl víkend posuďte sami. Uskutečnil se od 7. do 9. března 2003. V pátek odpoledne po vydatném postním obědě jsme si začali balit nejnutnější věci, které by nám umožnily co nejlépe strávit náš společný ročníkový víkend v Letovicích. Bylo nám přibaleno i něco málo na přilepšení naší stravy, a tak jsme se ani nedivili, že se zavazadlový prostor auta Ford Transit postupně přibíral na objemu. „Zdá se, že máme všechno, můžeme vyrazit?!“ Pouze náš řidič a otec spirituál v jedné osobě, Pavel Posád, chybí... Právě přibíhá. Vzápětí ze semináře odjíždí celý druhý ročník i se spirituálem Pavlem. Jedeme dvěma auty - transitem a favoritem. Cesta ubíhá tak rychle, jak moc se drží noha na plynu... A už přijíždíme do Letovic, které jsou farností dvou našich spolubratrů (jen tak mimochodem Pavla Krče a Pavla Vybíhala). U fary nás už vítá jáhen Pavel Konzbul, náš spolužák z konviktu a ze semináře. Jen co jsme se trochu rozhlédli, přichází s přátelským úsměvem místní děkan Pavel Kopecký. Auta jsme odlehčili od tíže nákladu, který vezla, a zabydleli jsme se na faře. Pak jsme šli na mši sv. do farního kostela, který je zasvěcen sv. Prokopovi. Po závěrečném požehnání jsme řekli přítomným farníkům něco o semináři, o denním řádě, zaznělo svědectví jednoho z nás o cestě ke kněžství. Na závěr se každý z nás představil a řekl odkud pochází. Po příchodu z kostela na faru jsme společně povečeřeli, pomodlili se nešpory a povídali si. A je tady sobotní ráno a s ním vše, co nás dnešní den čeká. Zahájili jsme jej společnými ranními chválami v kostele. Dnešní den jsme pozváni od Milosrdných bratří, kteří zde v Letovicích působí již více než 250 let, abychom s nimi oslavili svátek zakladatele jejich řádu, sv. Jana z Boha, jehož svátek připadl na dnešní den. Navštívili jsme podzemní kryptu, pak byla slavnostní mše sv. a po ní oběd. Po něm jsme si prohlédli nemocniční oddělení, které je součástí jejich kláštera. Odpoledne jsme už měli domluvený program s novoknězem Pavlem Šenkyříkem, který působí jako kaplan v Boskovicích. Poctili jsme krátkou návštěvou také poutní místo Sloup a odjeli do Boskovic, kde jsme prošli židovskou čtvrtí a kolem zámku, který je v zimním období uzavřen. Zato na hradě nám přálo štěstí, už jej připravují na letní sezonu, a tak za mírný poplatek nás vpustili dovnitř. Dozvěděli jsme se něco o historii, prošli jsme pozůstatky, které z hradu zbyly po předcích... Hodiny rychle ubíhaly dál a dál. Večer jsme už byli opět všichni v teple u kachlových kamen v Letovicích na faře. Program pak nerušeně probíhal do pozdních nočních hodin. Úsvitem nás vítá první neděle postní. Na přání otce děkana Pavla, našeho hostitele, je dnešní farní mše sv. latinská. Následuje vaření nedělního oběda, který jsme připravovali my bohoslovci za asistence maminky otce děkana. Někteří spolubratři navštívili cukrárnu, kterou vlastní rodiče jednoho našeho brněnského bohoslovce. Odpoledne jsme naše setkání ukončili křížovou cestou, pak jsme se rozloučili. Vyčerpaní, ale spokojení jsme ujížděli zpátky do Olomouce. A jen tak pro zajímavost - všimli jste si, kolik nás za jeden víkend obklopovalo Pavlů? Martin Bradáč a Ondřej Horáček

Ty z vás, kteří máte přístup k Internetu, znovu upozorňujeme na možnost posílat příspěvky do časopisu elektronickou poštou na adresu [email protected] nebo na faru [email protected]. Časopis si můžete přečíst na farních stránkách na adrese www.farnost.katolik.cz/letovice, odkud si jej můžete rovněž vytisknout. 7 PDF byl vytvořen zkušební verzí FinePrint pdfFactory http://www.fineprint.cz

EMAUZSKÉ DNY Ve dnech 29.června - 2.července 2003 proběhnou v Diecézním domě kardinála Trochty v Litoměřicích Emauzské dny. Jsou určeny pro chlapce ve věku 9 až 16 let, kteří cítí povolání ke kněžství či řeholnímu stavu. Mottem je: „Pane, pomoz mi být tím, čím chceš, abych byl!“ Účastníky čeká společná modlitba, různá témata, možnost ptát se, hry, soutěže. Celý pobyt bude stát 150,- Kč. Kontaktovat se můžete na Katechetickém centru, Komenského 4, 412 01 Litoměřice u Mgr.Ireny Duchoňové, tel. 416 738 072 a 416 732 077, e-mail: [email protected] nebo na adrese Pavel Vybíhal, AKS, Žerotínovo nám.2, 771 11 Olomouc, e-mail: [email protected]. Informace také najdete na www.webpark.cz/ddkt.

informace o táborech nejen pro kluky Budou 2 turnusy: pro kluky a holky od 7 do 13 let: 18.7. - 1.8.2003 (14 dní). Cena bude 1.600 Kč. pro kluky a holky od 13 do 17 let: 8.7. - 18.7.2003 (10 dní). Cena bude 1.200 Kč. Po dohodě a dle finanční situace bude možná i sleva. Oba tábory proběhnou v přírodním parku Rakovecké údolí (nedaleko Křtin). Nebudou to chaloupky, jak jsme jezdili doposud, ale bude to tábor na zelené louce ve stanech. Přihlásit se lze alespoň předběžně nejpozději do konce dubna (čím dříve, tím lépe) na mailovou adresu [email protected] nebo na adresu P.Vybíhal, AKS, Žerotínovo nám. 2, 771 11 Olomouc. Zájemcům bude potom zaslána závazná přihláška a další informace. Pokud by se někdo chtěl informovat více a neměl mail nebo nechtěl nic posílat poštou, dostane další kontakt u jáhna Pavla.

INFORMACE Pro ministranty starší 14 let (mimo III.turnus) je možnost prožít jeden prázdninový týden v Arcibiskupském kněžském semináři v Olomouci a seznámit se tak s životem bohoslovců. K dispozici jsou 4 termíny: Ø 6.7.- 11.7. 2003 Ø 20.7.-25.7.2003 Ø 24.7.-29.7.2003 (určeno zvláště pro kluky ve věku 11-13 let) Ø 27.7.-1.8.2003 Další informace můžete získat v semináři, Žerotínovo nám. 2, 771 11 Olomouc, tel.: 585 222 951, nebo na mailu [email protected], nebo na faře, kde je také k vyzvednutí přihláška. Srdečně zvou vaši bohoslovci! Májové pobožnosti budou ve farním kostele pravidelně každou středu za účasti dětí v 17,30 hodin a v pátek rovněž v 17,30 hodin, v klášterním kostele každý den v 18 hodin. V neděli 4. května bude mše svatá v 8 hodin obětována za letovický sbor dobrovolných hasičů, zazpívá při ní sbor z Tvarožné. V úterý 13. května proběhne ve farním kostele Fatimský den. Začátek v 18,30 hodin. V sobotu 17. května se uskuteční farní zájezd na obnovené poutní místo Hejnice s návštěvou Českého ráje. Odjezd v 6 hodin z náměstí v Letovicích, předpokládaný návrat asi ve 22 hodin, cena 250,- Kč. V neděli 18. května v 11,30 je v Třebětíně poutní mše svatá ke cti svatého Jana Nepomuckého. V neděli 25. května se ve farním kostele uskuteční varhanní koncert. Ve čtvrtek 29. května je slavnost Nanebevstoupení Páně. V sobotu 31. května odpoledne se uskuteční pouť do Křtin u Brna. Další číslo Hledání vyjde 1. 6. 2003, redakční rada bude v pátek 23. 5. 2003 v 19 hodin na faře. HLEDÁNÍ - list letovické farnosti - květen 2003 Vydává: Římskokatolický farní úřad Letovice. Zodpovídá redakční rada. Kontaktní adresa: Anna Hrubá, Komenského 29, 679 61 Letovice, tel. 516 474 217 www.farnost.katolik.cz/letovice e-mail: [email protected] ZDARMA


Modlitba k Panne Márii - mystickej ruži

Recommend Documents