MODERNIZACE SPORTOVNÍHO AREÁLU LIPNO NAD VLTAVOU DOPLNĚNÍ

Oznámení záměru podle přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů

MODERNIZACE SPORTOVNÍHO AREÁLU LIPNO NAD VLTAVOU DOPLNĚNÍ

Červenec 2013

EIA SERVIS s.r.o. České Budějovice

Modernizace sportovního areálu Lipno nad Vltavou, doplnění

Strana 2

Oznámení záměru podle přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů

MODERNIZACE SPORTOVNÍHO AREÁLU LIPNO NAD VLTAVOU, DOPLNĚNÍ Objednatel:

LIPNO SERVIS s.r.o. Lipno nad Vltavou 55 382 78 Lipno nad Vltavou

Zpracovatel:

EIA SERVIS s.r.o. U Malše 20 370 01 České Budějovice

Odpovědný zástupce zpracovatele: RNDr. Vojtěch Vyhnálek CSc., jednatel Hlavní řešitel:

RNDr. Vojtěch Vyhnálek CSc. držitel autorizace ke zpracování dokumentace a posudku podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb. osvědčení č.j. 2721/4692/OEP/92/93 ze dne 11.2.1993, prodloužení autorizace č.j. 45099/ENV/06, 108951/ENV/10

Spolupráce: Ing. Jiří Wimmer, České Budějovice Ing. Alexandra Čurnová, EIA SERVIS s.r.o., České Budějovice Mgr. Alexandra Přibylová, EIA SERVIS s.r.o., České Budějovice

Červenec 2013 Oznámení dle zákona č. 100/2001 Sb.

EIA SERVIS s.r.o.


Strana 3

ÚVOD V roce 2004 proběhlo zjišťovací řízení záměru „Modernizace sportovního areálu Lipno nad Vltavou“ se závěrem, že záměr nebude posuzován podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů (záměr JHC078 v informačním systému MŽP). Předmětem tohoto záměru bylo doplnění stávajícího sportovního areálu v Lipně nad Vltavou o dvě čtyřsedačkové lanové dráhy, tři sjezdové tratě a slalomový svah. V roce 2009 vydal Městský úřad Vyšší Brod, stavební odbor územní rozhodnutí pro stavbu „Rozšíření sportovního areálu – Skiareál Lipno nad Vltavou – zasněžovací systém (Březovice – Alpská vyhlídka), dopravní zařízení, sjezdové tratě“ (č.j. výst. 277/09-SS), v roce 2011 bylo toto územní rozhodnutí prodlouženo o 2 roky (č.j. výst. 635/11-SS). Předmětem územního rozhodnutí jsou objekty vyhodnocené ve zjišťovacím řízení záměru „Modernizace sportovního areálu Lipno nad Vltavou“. Předmětem předkládaného oznámení záměru „Modernizace sportovního areálu Lipno nad Vltavou, doplnění“ je doplnění sjezdové tratě k čtyřsedačkové lanové dráze a dvěma sjezdovým tratím z Dobré Vody na Alpskou vyhlídku, které jsou součástí výše uvedeného územního rozhodnutí (Obr. 1 v kapitole B.I.6. Stručný popis technického a technologického řešení). Při zpracování předkládaného oznámení pro doplněnou sjezdovou trať jsme vycházeli z údajů obsažených v oznámení záměru „Modernizace sportovního areálu Lipno nad Vltavou“. Platnost údajů byla ověřena pochůzkou v terénu v říjnu 2012 a v květnu 2013.

Oznámení dle zákona č. 100/2001 Sb.

EIA SERVIS s.r.o.


Strana 4

A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI A.1. Obchodní firma:

LIPNO SERVIS s.r.o.

A.2. IČO:

26016885

A.3. Sídlo firmy:

Lipno nad Vltavou 104 382 78 Lipno nad Vltavou

A.4. Oprávněný zástupce oznamovatele:

RNDr. Karel Karas jednatel společnosti tel.: +420 603 877 567 e-mail: [email protected] www.lipnoservis.cz


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 5

B. ÚDAJE O ZÁMĚRU B.I. Základní údaje B.I.1. Název záměru:


B.I.2. Kapacita záměru:

Sjezdová trať o délce 1 550 m

B.I.3. Umístění záměru:

Kraj: Obec: Katastrální území:

Jihočeský Lipno nad Vltavou Lipno nad Vltavou

B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry: Posuzovaný záměr představuje doplnění sjezdové tratě do sportovního areálu. Může nastat kumulace vlivů na životní prostředí s lanovými drahami a sjezdovými tratěmi v areálu, které jsou v současné době v provozu nebo pro které již bylo vydáno územní rozhodnutí. Kumulativní vlivy jsou vyhodnoceny v kapitole oznámení D.I.9. Sekundární, synergické a kumulativní vlivy.

B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů pro jejich výběr, resp. odmítnutí Posuzovaný záměr se nachází v území, které je Zásadami územního rozvoje (ZÚR) Jihočeského kraje vymezeno jako plocha nadmístního významu pro sport a rekreaci SR22 Lipno – Kramolín. Na této ploše je navrhováno rozšíření stávajícího lyžařského areálu Kramolín spolu s doplněním dalších celosezónních sportovně rekreačních aktivit (sjezdové a běžecké lyžování, vč. doprovodné infrastruktury, pěší turistika, cykloturistika, hipoturistika, Naturpak, golfové hřiště) s cílem prodloužit turistickou sezónu a zlepšit nabídku služeb v oblasti turistického a cestovního ruchu a možností propojit centra cestovního ruchu Lipno nad Vltavou a Frymburk. Doplnění sjezdové tratě umožní optimální využití kapacity sportovního areálu. Umístění sjezdové tratě vychází z morfologie terénu a je navrženo v jedné variantě, která nejlépe využívá sklonové poměry terénu mezi horní a dolní stanicí lanové dráhy Alpská vyhlídka – Dobrá Voda a zároveň se vyhýbá nejcennějším lesním porostům. B.I.6. Stručný popis technického a technologického řešení V roce 2009 vydal Městský úřad Vyšší Brod, stavební odbor územní rozhodnutí pro stavbu „Rozšíření sportovního areálu – Skiareál Lipno nad Vltavou – zasněžovací systém (Březovice – Alpská vyhlídka), dopravní zařízení, sjezdové tratě“ (č.j. výst. 277/09-SS), v roce 2011 bylo toto územní rozhodnutí prodlouženo o 2 roky (č.j. výst. Oznámení dle zákona č. 100/2001 Sb.

EIA SERVIS s.r.o.


Strana 6

635/11-SS). Předmětem územního rozhodnutí jsou objekty vyhodnocené ve zjišťovacím řízení záměru „Modernizace sportovního areálu Lipno nad Vltavou“. Objekty, pro které bylo vydáno územní rozhodnutí, jsou schematicky zobrazeny na Obr. 1. Jedná se o dopravní zařízení mezi Březovicemi a vrcholem Kramolín a dvě sjezdové tratě a dopravní zařízení mezi Dobrou Vodou a Alpskou vyhlídkou a dvě sjezdové tratě. Předmětem předkládaného oznámení záměru „Modernizace sportovního areálu Lipno nad Vltavou, doplnění“ je doplnění sjezdové tratě k čtyřsedačkové lanové dráze a dvěma sjezdovým tratím z Dobré Vody na Alpskou vyhlídku, které jsou součástí vydaného územního rozhodnutí.

Obr. 1. Rozšíření sportovního areálu – Skiareál Lipno nad Vltavou, dopravní zařízení a sjezdové tratě s vydaným ÚR, nová sjezdová trať


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 7

Nová sjezdová trať délka převýšení průměrný sklon vybavení

cca 1 550 m cca 225 m (750 – 975 m n.m.) cca 14 % systém umělého zasněžování

Nová sjezdová trať bude mít parametry jako ostatní tratě ve sportovním areálu Lipno nad Vltavou. Průsek v lesních porostech bude široký 35 – 50 m dle sklonu sjezdové tratě. Na lesní půdě (PUPFL) budou smýceny lesní porosty, vytrhány pařezy, povrch bude urovnán a oset travní směsí. Na plochách trvalých travních porostů (luk) budou vykáceny dřeviny rostoucí mimo les, vytrhány pařezy a dotčený povrch bude urovnán a oset travní směsí. Na ploše sjezdové trati budou vedeny rozvody nezbytné infrastruktury (zemní el. rozvody, rozvody vody zasněžovacího systému – napojení na infrastruktury vybudovanou v rámci výstavby lanové dráhy a sjezdových tratí z Dobré Vody na Alpskou vyhlídku). Plocha sjezdové tratě bude obhospodařována jako trvalý travní porost (louka), tj. bude během vegetační sezóny pravidelně kosena. Nová sjezdová trať bude v provozu pouze v zimním období v denní době (nebude využívána pro večerní lyžování za umělého osvětlení).

B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení: Termíny zahájení realizace záměru a jeho dokončení nebyly stanoveny.

B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků: Kraj: Obec:

Jihočeský Lipno nad Vltavou

B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat: územní rozhodnutí:

Městský úřad Vyšší Brod, stavební odbor

B.II. Údaje o vstupech B.II.1. Půda Realizace nové sjezdové tratě si nevyžádá žádný trvalý zábor půdy. Veškeré stavební objekty, které budou sloužit při provozu nové sjezdové tratě, budou vybudovány v rámci stavby „Rozšíření sportovního areálu – Skiareál Lipno nad Vltavou – zasněžovací systém (Březovice – Alpská vyhlídka), dopravní zařízení, sjezdové tratě“.


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 8

Celková plocha nové sjezdové tratě při maximální uvažované šířce 50 m bude 77 500 m2 (1 550 m x 50 m). Tuto hodnotu je třeba považovat za maximální, neboť skutečná šířka sjezdové tratě bude menší v závislosti na směrových a sklonových 2 2 poměrech. Cca 51 700 m leží na lesní půdě (PUPFL) a 25 800 m na „nelesní“ půdě (trvalé travní porosty, ostatní plocha). Na ploše nové sjezdové tratě budou odstraněny dřeviny (smýceny lesní porosty nebo pokáceny dřeviny rostoucí mimo les, vytrhány pařezy, povrch bude urovnán a oset travní směsí). Budou zde vedeny rozvody nezbytné infrastruktury (zemní el. rozvody, rozvody vody zasněžovacího systému – napojení na infrastruktury vybudovanou v rámci výstavby lanové dráhy a sjezdových tratí z Dobré Vody na Alpskou vyhlídku). Plocha sjezdové tratě bude obhospodařována jako trvalý travní porost (louka), tj. bude během vegetační sezóny pravidelně kosena.

B.II.2. Voda V průběhu realizace nové sjezdové tratě bude potřeba voda v sociálním zařízení staveniště. Bude využíváno sociální zařízení ve stávající provozní budově sportovního areálu u lesního hotelu Kramolín. Celkovou potřebu vody během výstavby nelze v současné době stanovit. Bude však relativně malá a bude bez problémů pokryta ze stávajících zdrojů. Potřeba pitné vody pro pracovníky na sjezdové trati bude kryta balenou vodou. Během provozu bude potřeba voda pro zasněžování sjezdové tratě. Rozvody vody zasněžovacího systému budou napojeny na rozvody, které budou vybudovány v rámci výstavby sjezdových tratí z Dobré Vody na Alpskou vyhlídku. Potřeba vody 3 na zasněžování sjezdové tratě byla stanovena na 16 000 m na jedno vysněžení. Během zimní sezóny se počítá se dvojím vysněžením tj. spotřebou vody cca 32 000 m3.

B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje Při výstavbě nové sjezdové tratě bude zapotřebí relativně malého množství PE potrubí pro vybudování rozvodů vody pro zasněžování nové sjezdové tratě a vodičů pro vybudování rozvodů el. energie. Pro osetí průseku sjezdové tratě v lesních porostech bude zapotřebí travního semene. Doporučujeme použít směs z místních druhů. Během provozu nové sjezdové tratě nebudou potřeba žádné materiály a energie. Lyžaři na nová sjezdové trati budou využívat lanovou dráhu z Dobré Vody na Alpskou vyhlídku vybudovanou v rámci záměru „Rozšíření sportovního areálu – Skiareál Lipno nad Vltavou – zasněžovací systém (Březovice – Alpská vyhlídka), dopravní zařízení, sjezdové tratě“.


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 9

B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Během výstavby bude probíhat doprava smýceného dřeva a dřevního odpadu. Bude využíváno sítě stávajících lesních cest s asfaltovým povrchem (normálně slouží pro dopravu dřeva). Dále bude na plochu sjezdové tratě dopravován materiál pro vybudování rozvodů umělého zasněžování. Celkem lze očekávat do 60 jízd nákladních automobilů. Během provozu nové sjezdové tratě bude využívána stávající dopravní infrastruktura, tj. silnice II/163 Dolní Dvořiště – Vyšší brod – Lipno nad Vltavou – Černá v Pošumaví a centrální parkoviště v Lipně nad Vltavou. Výstavba nově sjezdové tratě nezvýší významně počet návštěvníků sportovního areálu.

B.III. Údaje o výstupech B.III.1. Ovzduší Během výstavby sjezdové tratě bude produkováno omezené množství emisí z používaných strojů a dopravních prostředků. Vzhledem k rozsahu stavby je možné konstatovat, že množství emisí uvolňovaných během výstavby bude minimální. Není nutné jejich vyčíslení a není nutné zpracování rozptylové studie pro období výstavby. Během provozu sjezdové tratě nebudou uvolňovány žádné emise do ovzduší.

B.III.2. Odpadní vody Při provádění stavebních prací budou vznikat splaškové odpadní vody v sociálním zařízení staveniště. Jejich zneškodňování musí probíhat v souladu s nařízením vlády č. 61/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Lze předpokládat použití chemických WC. Množství vznikajících odpadních vod nelze v současné fázi přípravy záměru stanovit, pro vyhodnocení vlivů na životní prostředí to však není nezbytné. Jiné odpadní vody ve smyslu zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů, během výstavby vznikat nebudou. Během provozu sjezdové tratě nebudou vznikat žádné technologické odpadní vody. Návštěvníci budou využívat sociální zařízení ve stávajících objektech v areálu. Splaškové odpadní vody jsou čištěny v ČOV pod dojezdovou plochou sjezdových tratí na Kramolíně a v ČOV v obci Lipno nad Vltavou. Kapacita těchto ČOV je dostatečná.

B.III.3. Odpady Během realizace budou vznikat odpady při smýcení lesních porostů, odpady z provozu strojů a nákladních automobilů a odpady z realizace rozvodů vody pro zasněžování. V následující tabulce je uveden přehled produkovaných odpadů,


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 10

očekávané produkované množství a navrhovaný způsob nakládání. Kategorizace je provedena podle katalogu odpadů dle vyhlášky MŽP ČR č. 381/2001 Sb. kód

název

13 02 05

nechlorované minerální motorové, převodové a mazací oleje syntetické motorové, převodové a mazací oleje

13 02 06 15 02 02

17 02 01 17 02 03

absorpční činidla, filtrační materiály, čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami dřevo plasty

17 04 11 Kabely neuvedené pod 17 04 10 N - nebezpečný odpad O - ostatní odpad

kategorie N

množství t 0,020

N

0,010

N

0,010

O O

10,400 0,001

O

0,010

způsob nakládání recyklace odstraňování recyklace odstraňování odstraňování

využití recyklace odstraňování odstraňování

Nejvýznamnějším odpadem během výstavby nové sjezdové tratě bude dřevní odpad vznikající při smýcení lesních porostů. Dřevní odpad doporučujeme štěpkovat a využít při údržbě pozemků nebo využít jako energetickou surovinu (palivo). Během provozu nebudou na nové sjezdové trati vznikat žádné odpady. Veškeré odpady související s využíváním nové sjezdové tratě budou vznikat na plochách v blízkosti horní a dolní stanice lanovky, které budou vybudovány a provozovány v rámci záměru „Modernizace sportovního areálu Lipno nad Vltavou“.

B.III.4. Hluk a vibrace Během výstavby budou zdrojem hluku používané stroje a dopravní prostředky. Intenzita hluku bude relativně nízká, není nutné zpracování hlukové studie pro období výstavby. Zdrojem hluku budou návštěvníci sportovního areálu sjíždějící po sjezdové trati. Intenzita hluku bude relativně nízká, není nutné zpracování hlukové studie.

B.III.5. Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií Během výstavby sjezdové tratě existuje určité riziko úniku pohonných hmot z používaných strojů a dopravních prostředků. Toto riziko bude minimalizováno dodržováním zásad organizace výstavby. V případě úniku pohonných hmot bude nezbytné zajistit sanaci postiženého území odbornou firmou. Riziko havárie s možností znečištění životního prostředí během provozu sjezdové tratě je minimální. V úvahu přichází pouze únik pohonných hmot z rolby používané při úpravě sjezdové tratě. Toto riziko bude minimalizováno dodržováním provozního řádu. V případě úniku pohonných hmot bude nezbytné zajistit sanaci postiženého území odbornou firmou.


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 11

C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ C.I. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území Nová sjezdová trať je navržena převážně do lesních porostů, pouze koncový úsek před dojezdovou plochou u dolní stanice lanovky zaujímají louky (Obr. 1 v kapitole B.I.6. Stručný popis technického a technologického řešení, Obr. 2). Nejbližší obytné objekty leží ve vzdálenosti cca 1,1 km (osada Slupečná), v blízkosti horní stanice lanovky na Alpské vyhlídce se nacházejí dva rekreační objekty. Nebudou dotčena žádná zvláště chráněná území, terénní průzkum neprokázal významný výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Na základě našich znalostí získaných z archivních materiálů a z terénního průzkumu zájmového území lze konstatovat, že za nejzávažnější environmentální charakteristiku dotčeného území je třeba považovat přítomnost rozsáhlých lesních porostů

Obr. 2. Lokalizace nové sjezdové tratě, turistické mapa


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 12

C.II. Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území, které budou pravděpodobně významně ovlivněny C.II.1. Ovzduší a klima Zájmové území spadá do klimatické oblasti CH7, která je nejteplejší z chladných oblastí. Pro tuto oblast jsou typické následující charakteristiky. počet letních dnů počet dnů s průměrnou teplotou 10°C a více počet mrazových dnů počet ledových dnů průměrná teplota v lednu průměrná teplota v červenci průměrná teplota v dubnu průměrná teplota v říjnu průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více srážkový úhrn ve vegetačním období srážkový úhrn v zimním období počet dnů se sněhovou pokrývkou počet dnů zamračených počet dnů jasných

10 - 30 120 - 140 140 - 160 50 - 60 -3 - -4 15 - 16 4-6 6-7 120 - 130 500 - 600 350 - 400 100 - 120 150 - 160 40 - 50

Následující tabulky uvádějí hodnoty z klimatologické a srážkoměrné stanice Český Krumlov. Průměrná teplota vzduchu [°C] stanice Č. Krumlov

I II -2,6 -1,5

III 2,4

IV 6,7

V VI VII VIII IX 11,9 14,7 16,2 15,4 12,1

X 6,9

XI 1,9

XII Rok IV-IX -1,4 6,9 12,8

X 45

XI 31

XII 32

Průměrný úhrn srážek [mm] stanice Č. Krumlov

I 25

II 26

III 28

IV 45

V 71

VI 84

VII 105

VIII 77

IX 55

Rok 624

X-III 187

Kvalita ovzduší Konkrétní údaje o kvalitě ovzduší v zájmovém území nejsou k dispozici. Je však možné konstatovat, že kvalita ovzduší je relativně dobrá, neboť v zájmovém území a v jeho okolí se nenacházejí žádné významné zdroje plynných nebo prašných emisí. Vzhledem ke skutečnosti, že součástí posuzovaného záměru není žádný zdroj znečišťování ovzduší, nejsou konkrétní údaje o kvalitě ovzduší v zájmovém území nutné.


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 13

C.II.2 Voda Povrchové vody Zájmové území je součástí povodí Vltavy, dílčí povodí Loučovického potoka č.h.p. 12 06-01-116 (Obr. 3). Jedná se o tok III. řádu. Plocha povodí je 12,129 km . Lesnatost povodí je 50%. Jižním směrem na zájmové území navazuje dílčí povodí Slupečného potoka č.h.p. 1-06-01-014. Plocha povodí je 5,708 km2. Celé povodí Slupečného potoka leží uvnitř ochranného pásma III. stupně vodárenského odběru z údolní nádrže Lipno. Hranice ochranného pásma III. stupně prochází po rozvodnici mezi oběma povodími, která sleduje hřeben mezi vrchy Alpská vyhlídka a Kramolín. Hranice II. ochranného pásma (vnějšího) prochází po jižních svazích vrchů Alpská vyhlídka a Kramolín, hranice II. ochranného pásma (vnitřního) prochází podél silnice Lipno nad Vltavou – Frymburk. Nová sjezdová trať do povodí Slupečného potoka a tedy do ochranných pásem vodárenského odběru z nádrže Lipno nezasahuje, začátek nové sjezdové tratě se nachází u hranice obou povodí cca 1,5 km od nádrže Lipno. Dojezd nové sjezdové tratě je společný s dojezdem sjezdových tratí hodnocených v rámci záměru „Modernizace sportovního areálu Lipno nad Vltavou“ na loukách v blízkosti Hodslavského potoka (pravostranný přítok Loučovického potoka). Jiné vodní toky nebo vodní plochy se v zájmovém území nenacházejí.

Obr. 3. Lokalizace nové sjezdové tratě, vodohospodářská mapa


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 14

V následující tabulce jsou uvedeny hodnoty M-denních průtoků Hodslavského potoka. M QM

30 100

60 72

90 58

120 48

150 41

180 35

210 30

240 26

270 22

300 18

330 14

355 9

364 6

Dlouhodobý průměrný průtok v Hodslavském potoku je 47 l/s.

Podzemní vody Z hydrogeologického pohledu přísluší zájmové území hydrogeologickému rajonu 631 Krystalinikum v povodí Horní Vltavy a Úhlavy. Oběh podzemních vod s volnou hladinou podzemní vody se vytváří v bazální části suťových uloženin, eluviu a puklinovém prostředí metamorfitů do hloubek několika desítek metrů. Lokálně bývá mělký oběh ve zvětralinách oddělen od hlubšího oběhu vázaného na významnější puklinové systémy a tektonické poruchy. Podzemní vody jsou doplňovány infiltrací srážkových vod v celé ploše příslušné části hydrologického povodí 1-06-01-116. Zájmové území leží v jeho jihozápadní vrcholové části. Úroveň hladiny podzemní vody mělkého oběhu ve zvětralinách se pohybuje v hloubce 3,0 – 5,0 m pod terénem, ve vrcholových částech území v hloubce ještě větší. Hladina hlubšího oběhu v puklinovém prostředí krystalinika bývá ve vrcholových částech území zakleslá až do hloubek přes 20 m. Proudění podzemní vody mělkého oběhu je závislé na morfologii terénu a skalního podloží a směřuje generelně severovýchodním směrem k místní erozní bázi tvořené údolím Hodslavského potoka. Proudění podzemní vody hlubšího oběhu má totožný generelní směr, místně je však usměrňováno průběhem významnějších puklinových systémů a tektonických poruch Průměrné filtrační parametry horninového prostředí jsou nízké, lokálně se mohou výrazně lišit v závislosti na litologickém charakteru zvětralin a intenzitě tektonického porušení. Koeficient transmisivity zvětralinového pláště a skalního podloží v oblasti -6 2 -1 dvojslídných pararul do hloubek kolem 30 m se pohybuje v rozsahu řádu 10 m .s , jedině v místech vložek odchylných rigidnějších hornin (kvarcity, erlány) a tektonických poruch může být až řádově vyšší.

Zdroje podzemní vody, ochranná pásma V zájmovém území nebyly identifikovány žádné jímací objekty podzemních vod. Nejbližšími zdroji vody jsou pramenní jímky (9 ks) horního pásma gravitačního vodovodu Slupečná, situované na jihozápadním (opačném než posuzovaná sjezdová trať) svahu morfologického hřbetu (Kaliště – Alpská vyhlídka – Slupečný vrch). Nejbližší pramenní jímka (PJ-5) vodovodu je umístěna ve vzdálenosti 110 m jihozápadně od objektů na Alpské vyhlídce. Ochranné pásmo 2. stupně uvedeného vodovodu (Rozhodnutí VLHZ ONV Č. Krumlov č.j. 427VLHZ/86-Hč-235 z 23.9.1986) zaujímá prostor mezi Slupečnou, Alpskou vyhlídkou a Plískovem. Začátek nové sjezdové tratě do ochranného pásma nezasahuje, leží ve vzdálenosti cca 60 m od hranice ochranného pásma (od pozemku p.č. 770 k.ú. Lipno nad Vltavou).


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 15

Začátek nové sjezdové tratě zasahuje k hranici ochranného pásma III. stupně vodárenského odběru z vodní nádrže Lipno (Rozhodnutí VLHZ KNV JČ kraje č. 3416/85 - 233/1 BAB), která je v zájmovém území vedena po hydrologické rozvodnici.

C.II.3 Půda Zájmové území spadá do klimatické oblasti CH7, která je nejteplejší z chladných oblastí. Průměrný roční úhrn srážek je 624 mm, půdotvorným substrátem jsou zvětraliny metamorfovaných hornin. Z pedologického hlediska zde převažují hnědé půdy silně kyselé. Hnědé půdy jsou na našem území nejrozšířenějším půdním typem. Uplatňují se jak v pahorkatinách a vrchovinách, tak i v horách, málo zastoupeny jsou jen v nížinách. Původní vegetací byly listnaté lesy (dubohabrové až horské bučiny). Hnědé půdy patří mezi vývojově mladé půdy, které by v méně členitých podmínkách přešly v jiný půdní typ – hnědozemě, ilimerizované půdy apod. Hlavním půdotvorným pochodem při vzniku hnědých půd je intenzivní zvětrávání. Hnědé půdy jsou střední až nižší kvality. Pěstují se na nich především brambory a méně náročné obiloviny. Hnědé půdy mohou být i velmi dobrými lesními stanovišti. V rámci hnědých půd rozeznáváme několik půdních subtypů - hnědá půda eutrofní, hnědá půda „typická“, hnědá půda kyselá, hnědá půda silně kyselá, hnědá půda oglejená a glejová.

C.II.4. Horninové prostředí a přírodní zdroje Zájmové území leží u jižního okraje kaplické pararulové jednotky v blízkosti styku s tělesem muskovit-biotitického granitu moldanubického plutonu. Základní horninou v zájmovém prostoru jsou muskovit-biotitické pararuly s ojedinělými vložkami kvarcitu (severně od Březovic), erlánu (severně od Slupečné) a proniky biotitického granodioritového porfyritu (jihovýchodně od Březovic). Foliace metamorfitů a vložky petrograficky odchylných hornin mají jz. – sv. směr. Tektonické porušení hornin má v zájmovém území jihozápad – severovýchodní a kolmý směr. Kvartérní pokryv je zastoupen svahovými uloženinami charakteru jílovitopísčitých hlín s úlomky zvětralých podložních hornin, místy svahovými sutěmi, jejichž mocnost zpravidla nepřesahuje 3,0 m. Mocnost eluvia obdobného charakteru s větším podílem úlomků zvětralého skalního podloží může v místech tektonického porušení hornin přesahovat až 10 m. V zájmovém území a jeho blízkosti nejsou evidována žádná chráněná ložisková území a prognózní zdroje surovin, žádná poddolovaná území, sesuvy a svahové deformace.


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 16

C.II.5. Flóra, fauna, ekosystémy Flóra Podle regionálně fytogeografického členění se zájmové území nachází ve fytogeografické oblasti mezofytikum, obvodu Českomoravské mezofytikum, fytogeografickém okrese Šumavsko – novohradské podhůří, v podokrese Kaplické mezihoří. Pro tuto fytogeografickou jednotku je charakteristický submontánní vegetační stupeň (vrchovina) s květenou tvořenou jednotvárnými mezofyty, relativně kontinentální, srážkově nedostatkové klima (= vztah k průměrné izohyetě odpovídající nadmořské výšce fytochorionu), terén plochý i svažitý, chudý substrát a mozaika lesnaté a zemědělsky využívané krajiny. Rekonstrukční vegetací jsou v zájmovém území bučiny, a to květnaté bučiny svazu Fagion podvazu Eu-Fagenion a acidofilní bučiny svazu Luzulo-Fagion. Cca 2/3 plochy budoucí nové sjezdové tratě (horní část) zaujímají lesní porosty. Dominantní dřevinou je smrk s příměsí borovice, jedle nebo buku. Listnaté dřeviny se uplatňují minimálně, s výjimkou buku v podstatě pouze v lesním plášti. Podrobné údaje o lesních porostech jsou uvedeny v Příloze č. 7 Posouzení stability lesních porostů. Keřové patro se uplatňuje málo a jsou v něm zastoupeny dřeviny spektra patra stromového. Lesní podrost je typický pro chudé jehličnaté lesy na kyselých substrátech, druhově velice chudý. Dominantní je borůvka Vaccinium myrtillus, lokálně se prosazuje Avenella flexuosa nebo Calamagrostis villosa, jako příměs se objevují další druhy: Luzula luzuloides, Luzula sylvatica, Melampyrum pratense a Vaccinium vitis-idaea. Ze zvláště chráněných druhů rostlin se v lesních porostech roztroušeně vyskytuje dřípatka horská Soldanella montana a plavuník zploštělý Diphasiastrum complanatum. Výskyt těchto zvláště chráněných druhů nebyl zaznamenán přímo v trase nové sjezdové tratě ani v její blízkosti. Spodní část nové sjezdové tratě (cca 1/3) prochází po loukách a porosty dřevin rostoucích mimo les. Louky jsou mírně ruderální, jedná se o bývalé kosené louky pravděpodobně charakteru svazu Polygono-Trisetion, v současnosti jsou nekosené a postupem sukcese je patrné snížení jejich druhové pestrosti. Porosty jsou vysoké a jednotvárné, dominují trávy: Arrhenatherum elatius, Festuca rubra, Trisetum flavescens, Deschampsia caespitosa, Avenula pubescens a další. Z bylin se značně uplatňuje Hypericum maculatum, dále byly zaznamenány Centaurea jacea, Centaurea pseudophrygia, Phyteuma nigrum, Achillea millefolium, Leontodon hispidus, Stellaria graminea a další druhy. V porostu se uplatňují do značné míry druhy ruderální, lze jen odhadovat, nakolik přežívají z minulosti, kdy část luk mohla být oraná, a nakolik využívají současné disturbance po divokých prasatech. Jedná se o Cirsium arvense, Urtica dioica, Artemisia vulgaris, Agropyron repens, Tussilago farfara a širokolisté šťovíky. Při okraji luk bylo ve vysoké nekosené vegetaci zaznamenáno několik exemplářů vemeníku Platanthera chlorantha, nekvetoucí lilie cibulkonosné Lilium bulbiferum a jeden vzrostlý keř jalovce Juniperus communis.


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 17

Výskyt těchto zvláště chráněných druhů nebyl zaznamenán přímo v trase nové sjezdové tratě ani v její blízkosti. Porosty dřevin rostoucích mimo les tvoří javor klen, bříza bělokorá, topol osika, jeřáb ptačí a třešeň ptačí, podrost je nitrofilní až mírně ruderální s druhy: Aegopodium podagraria, Asarum europaea, Rubus idaeus, Urtica dioica, Galium aparine. Dojezdová část v nivě Hodslavského potoka je společná pro nově navrhovanou sjezdovou trať a sjezdové tratě vyhodnocené v rámci záměru „Modernizace sportovního areálu Lipno nad Vltavou“. Stromové porosty v nivě Hodslavského potoka tvoří javor klen, bříza bělokorá, topol osika, keřové vrby, v podrostu byly zaznamenány typické rostliny lesních niv, jako Chaerophyllum hirsutum, Cardamine amara, Lysimachia nemorum, Ficaria bulbifera a další. Lesní porosty v trase nové sjezdové tratě jsou podrobně popsány v Příloze č. 3 (Posouzení stability lesních porostů dotčených odlesněním pro výstavbu nové sjezdové tratě v areálu Kramolín, zpracovatel ing. Jiří Wimmer). V následujícím textu uvádíme základní informace o lesních porostech. Současná dřevinná skladba je výsledkem dlouhodobého působení člověka v lesních porostech. Původní porosty s převahou buku a jedle byly na většině plochy nahrazeny smrkovými monokulturami, v lepším případě smíšenými porosty smrku a borovice, jedle se místy vyskytuje v zastoupení 3-10% jako vtroušená příměs (lokálně vyšší zastoupení), buk pouze jednotlivě do 1%, o něco vyšší zastoupení mají listnáče a jedle pouze v mladých a nově zakládaných skupinách (mlaziny až tyčoviny), kde má buk celkové zastoupení až 25% (v kotlíkách až 100%). Na nejvlhčích stanovištích se objevuje různověká olše s břízou, která se jako pionýrská dřevina uplatňuje i v porostech na zonálních stanovištích. Při mapování biotopů soustavy NATURA 2000 nebyly v lesních porostech v trase sjezdovky vymapovány žádné segmenty s přírodními biotopy. Výjimku tvoří biotopy se skalními společenstvy v okolí vrcholu u Alpské vyhlídky.

Fauna Zoogeografická charakteristika Fauna posuzované oblasti patří do Šumavského bioregionu podle Culka a kol. (1996). Fauna regionu poskytuje nejzachovalejší obraz horských hercynských živočišných společenstev, a to facii vrchovišť, přirozených horských lesů, pásma kleče a horských luk. Výrazně se to projevuje např. v avifauně (orel křiklavý, tetřev hlušec, datlík tříprstý, chřástal polní, hýl rudý aj.). Některé rašeliništní druhy hmyzu, zejména motýli - žluťásek borůvkový a perleťovec rašelinný, jsou mezinárodně chráněni jako zbytkové genofondy vymírajících druhů. Ve fauně regionu je celá řada reliktů boreoalpinního rozšíření, jako jsou zejména některá šídla, pavouci, můry a píďalky nebo myšivka horská. Další zvláštností regionu je demontánní výskyt některých zástupců endemického alpského původu, jako zástupci střevlíků rodu Nebria. Tekoucí vody patří do pásma pstruhového až lipanového, s lokálním


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 18

reliktním výskytem perlorodky říční, specifické druhy hostí i několik jezer (hrbatka jezerní). Významné druhy - Savci: ježek západní (Erinaceus europaeus), rejsek horský (Sorex alpinus), myšivka horská (Sicista betulina), plch zahradní (Eliomys quercinus), vydra říční (Lutra lutra), rys ostrovid (Lynx lynx), los evropský (Alces alces), netopýr pestrý (Vespertilio murinus), netopýr severní (Eptesicus nilssoni). Ptáci: orel křiklavý (Aquila pomarina), jeřábek lesní (Bonasa bonasia), tetřívek obecný (Tetrao tetrix), tetřev hlušec (Tetrao urogallus), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), sýc rousný (Aegolius funereus), strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), datlík tříprstý (Picoides tridactylus), linduška úhorní (Anthus campestris), kos horský (Turdus torquatus), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes),čečetka zimní (Carduelis flammea), hýl rudý (Carpodacus erythrinus). Obojživelníci: kuňka žlutobřichá (Bombina variegata). Plazi: ještěrka živorodá (Lacerta vivipara), zmije obecná (Vipera berus). Šumavský bioregion je charakterizován nejzachovalejšími společenstvy bezobratlých na vrchovištích, v přirozených horských lesích a na horských loukách. Z bezobratlých živočichů požívají mezinárodní ochranu jako vymírající relikty některé rašelinné druhy hmyzu, zejména motýli žluťásek borůvkový a perleťovec rašelinný (mokřadní). Ve fauně regionu je celá řada reliktů boreoalpinního rozšíření, zejména některá šídla, brouci, pavouci, můry a píďalky. Zvláštností bioregionu je výskyt některých alpských prvků, např. střevlíčka Nebria castanea sumavica, drabčíka Olophrum transversicolle, atd. (Boháč, 1984, 1995). Tekoucí vody hostí řadu vzácných druhů s omezeným rozšířením (Alpy-Šumava, druhy s arkto-alpinským rozšířením, tyrphobiontní, tyrphophilní druhy a kreobiontní druhy). Vzhledem ke katastrofální acidifikaci vod ostatních sudetských pohoří je Šumavský bioregion velmi významný pro ochranu biodiverzity vodních a bezobratlých (Soldán a kol., 1996). Obratlovci V lesních porostech v trase nové sjezdové tratě byly pozorovány následující druhy obratlovců: ptáci:

budníček menší (Phylloscopus collybita) budníček větší (Phylloscopus trochilus) červenka obecná (Erithacus rubeculla) drozd zpěvný (Turdus philomelos) kos černý (Turdus merula) králíček obecný (Regulus regulus) králíček ohnivý (Regulus ignicapillus) pěnkava obecná (Fringilla coelebs) pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla) pěvuška modrá (Prunella modularis) sojka obecná (Garrulus glandarius) strakapoud velký (Dendrocopos major) střízlík obecný (Troglodytes troglodytes) sýkora uhelníček (Parus ater) sýkora koňadra (Parus major)


EIA SERVIS s.r.o.


savci:

Strana 19

rejsek malý (Sorex minutus) rejsek obecný (Sorex araneus) srnec obecný (Capreolus capreolus) veverka obecná (Sciurus vulgaris)

Na loukách v dojezdové části nové sjezdové tratě byly pozorovány následující druhy obratlovců: ptáci:

budníček menší (Phylloscopus collybita) linduška lesní (Anthus trivialis) pěnkava obecná (Fringilla coelebs) pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla) pěnice slavíková (Sylvia borin)

savci:

rejsek malý (Sorex minutus)

Z hlediska počtu a složení zjištěných druhů obratlovců je možné zájmové území celkově klasifikovat jako průměrné. Je pravděpodobné, že zájmovém území se vyskytují další zvláště chráněné druhy např. plazů, jejichž přítomnost se obvyklými metodami zjišťuje obtížně. Jedná se např. o zmiji obecnou (doložený běžný výskyt přímo v zástavbě Lipna nad Vltavou), užovku obojkovou, slepýše křehkého a některé další druhy ještěrek (např. ještěrka obecná a živorodá).

Bezobratlí Pozornost byla věnována především skupinám vhodným biomonitorování v chráněných oblastech – epiedafičtí brouci (zejména Carabidae, Staphylinidae), fytofágní brouci (Curculionidae, Chrysomelidae), denní motýli. Charakteristika společenstev brouků Společenstva brouků jsou reprezentována druhy kulturní podhorské krajiny (lesy, louky, pastviny podhorských až horských poloh). Nebyly zjištěny zvláště chráněné druhy ani druhy patřící do červených seznamů. Společenstva brouků oblasti smrkového lesa Fauna brouků je charakteristická pro kulturní smrkové podhorské lesy (druhy skupiny R2 podle reliktnosti výskytu tvoří asi 90 % druhů). Reprezentují ji zejména střevlíci Carabus hortensis hortensis, Carabus violaceus violaceus, Carabus scheidleri scheidleri, Carabus linnaei, Carabus auronitens auronitens, Pterostichus oblongopunctatus, Notiophilus biguttatus, Loricera pilicornis, Agonum assimile, drabčíci Stenus bimaculatus, Philonthus laevicollis, Mycetoporus brunneus, Bolitobius lunulatus, Dinaraea aequata, hrobařík Silpha dispar, chrobák Geotrupes stercorarius). Byly zjištěny dva lesní druhy drabčíků, vyskytující se v podhorských oblastech (Philonthus laevicollis, Liogluta granigera). Ve společenstvu se vyskytují v menší míře (asi 10 % druhů) některé druhy skupiny E podle reliktnosti výskytu,


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 20

indikující vliv fauny okolních luk a remízků (střevlíci Pterostichus melanarius, drabčíci Xantholinus linearis, Rugilus rufipes, nosatec Otiorhynchus raucus). Na vlhčích místech se vyskytují střevlík Loricera pilicornis a drabčík Quedius fuliginosus. Ve vyšších polohách se nachází střevlíci Carabus glabratus glabratus, Pterostichus metallicus, atd. Společenstva brouků okraje lesů a remízků Tyto biotopy se nacházejí v dolní části nové sjezdové tratě. Jsou zde zastoupeny některé druhy charakteristické pro bezlesí (např. střevlík Poecilus cupreus, dřepčíci rodů Phyllotreta a Chaetocnema). Na okraje lesů a do remízků pronikají v malém počtu některé lesní druhy střevlíků (Carabus auronitens) a drabčíků (Philonthus decorus) a některé druhy brouků charakteristické pro podhorské a horské polohy (drabčíci Philonthus laevicollis, střevlík Pterostichus niger). Charakteristika společenstev denních motýlů Denní motýli byli sledováni jednak vlastními silami na ploše nové sjezdové tratě, jednak byly využity literární podklady faunistického výzkumu Beneše a kol. (2002) ve čtverci 7351 (projekt síťového mapování denních motýlů, kde čtverce mají velikost přibližně 12x12 km), ve kterém se nachází zájmové území. Podle síťového mapování (Beneš a kol., 2002) bylo zjištěno 62 druhů denních motýlů (Tabulka). Z tohoto počtu patří do kategorie zranitelných druhů (vulnerable) 2 druhy (1 vyskytující se ve čtverci jen do roku 1980). Tyto druhy však na studovaných biotopech zjištěny nebyly. Dále byly Benešem a kol. (2002) síťovým mapováním zjištěn 1 druh patřící do kategorie ohrožených druhů (endangered) a 1 druh do kategorie vzácných (rare) druhů. Ani tyto druhy však nebyly na studovaných lokalitách zjištěny. Z druhů chráněných zákonem se ve čtverci vyskytují 4 (Papilio machaon, Apatura iris, Apatura ilia a Limenitis populi). Ani tyto druhy nebyly na studovaných lokalitách zjištěny. Mezi význačný druh, který se na Šumavě vyskytuje, patří perleťovec mokřadní (Boloria eunomia). Živná rostlina tohoto druhu (Bistorta major) se na studovaných lokalitách nevyskytuje. Tabulka. Přehled denních motýlů zjištěných na čtverci 7351 síťového mapování, kterými prochází uvedená trasa lanovky. X – nález potvrzený vlastním pozorováním, v – zranitelný (vulnerable) druh, r – vzácný (rare) druh, e – ohrožený (endangered) druh podle Beneše a kol. (2002), z – ohrožené druhy podle vyhlášky MŽP č. 395/1992.

Papilio machaon - z Pieris rapae – x Anthocharis cardamines – x Colias myrmidone - e Leptidea sinaspis Satyrium w-album Lycaena phlaeas Lycaena alciphron


Pieris brassicae –x Pieris napi – x Colias hyale Gonepteryx rhamni – x Thecla betulae Callophrys rubi Lycaena virgaureae Lycaena hippothoe – x

EIA SERVIS s.r.o.


Celastrina argiolus Plebejus argus Polyommatus semiargus Polyommatus amandus Apatura iris – z Limenitis populi – z Nymphalis polychloros Nymphalis io – x Nymphalis atalanta Araschnia laevana – x Argynnis paphia Argynnis niobe - r Brenthis ino Boloria euphrozyne Melitaea athalia Erebia euryale Melanargia galathea – x Aphantopus hyperantus Lasiommata megera Coenonympha pamphilus Pyrgus malvae Carterocephalus palaemon Thymelicus sylvestris

Strana 21

Maculinea arion – jen do roku 1980, v Plebejus optilete Polyommatus agestis Polyommatus icarus Apatura ilia - z Nymphalis antiopa Nymphalis urticae – x Nymphalis c-albus – x Nymphalis carduis – x Issoria lathonia Argynnis adippe Argynnis aglaja Boloria selene Melitaea diarnina – v Erebia ligea Erebia medusa Maniola jurtina Pararge aegeria Lasiommata maera Coenonympha glycerion Erynnis tages Thynelicus lineola Ochlodes venatus

Charakteristika ostatních skupin bezobratlých Z ostatních druhů bezobratlých se vyskytují běžné druhy půdní fauny (sekáči, mnohonožky, stonožky, měkkýši, pavouci čeledi Lycosidae, atd.). V bylinné patře převládají běžné druhy kulturní krajiny žijící na loukách, pastvinách a v kulturním lese (ploštice čeledí Coreidae a nabidae, křísi rodů Philaenus sp., Cicadella sp. a dvoukřídlí čeledí Chloropidae, Muscidae, Sepsidae). V blízkosti Hodslavského potoka byla zjištěna imaga chrostíků rodu Rhiacophila sp. Z druhů chráněných podle zákona byli zjištěni v některých zemních pastech mravenci rodu Formica. V lesních porostech bylo nalezeno několik mravenišť tohoto rodu, žádné v trase nové sjezdové tratě.

Celková charakteristika bezobratlých Společenstva bezobratlých v trase nové sjezdové tratě lze charakterizovat z velké většiny jako typická pro kulturní krajinu podhorských poloh (viz popis lokalit). Vyšší nadmořská výška způsobuje určité zastoupení podhorských až horských sudetských druhů (viz někteří drabčíci a střevlíci). Z velké většiny však převládají běžné druhy kulturního podhorského lesa, luk, pastvin a remízků.


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 22

Ekosystémy Jednotlivé ucelené stejnorodé plochy v území s charakteristickou škálou živých a neživých složek lze považovat za ekosystémy. Pro klasifikaci ekosystémů se užívá pětičlenná stupnice zohledňující význam ploch určitého vegetačního pokryvu ve vztahu k významu pro ochranu přírody a krajiny (stupeň č. 1 – nejnižší, stupeň č. 5 – nejvyšší ekologická stabilita). Lesní porosty v území lze klasifikovat stupněm č. 3, louky spadají do stupně č. 2-3, stejně jako doprovodný porost Náhlovského potoka (jednoznačnému zařazení do stupně č. 3 brání převažující ruderální podrost kopřivy dvoudomé v nivě potoka).

C.II.6. Chráněná území, ÚSES, významné krajinné prvky, krajina (krajinný ráz) Chráněná území Nová sjezdová trať nezasahuje do žádného zvláště chráněného území (ZCHÚ) dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, ani do jeho ochranného pásma (Obr. 4). Hranice CHKO Šumava prochází po pravém břehu lipenské nádrže cca 3,6 km západním směrem, hranice NP Šumava leží ve vzdálenosti cca 20 km severozápadním směrem.

Obr. 4. Lokalizace nové sjezdové tratě, nejbližší ZCHÚ (CHKO, PP, NPR) a evropsky významné lokality (EVL)


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 23

Nejbližšími maloplošnými ZCHÚ jsou národní přírodní rezervace Čertova stěna – Luč (cca 4,0 km jihovýchodním směrem) a přírodní památka Medvědí hora (cca 4,1 km jižním směrem na opačném břehu lipenské nádrže). V NPR Čertova stěna – Luč je chráněn skalní ostroh tzv. „Čertova kazatelna“, kamenné moře, část původního řečiště Vltavy s balvany s mísovitými prohlubněmi a smíšený les. PR Medvědí hora reprezentuje horský, smíšený a suťový les. Nová sjezdová trať nezasahuje do žádné evropsky významné lokality (EVL) ani do ptačí oblasti (PO) dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (Obr. 4. a 5). Hranice EVL Šumava (CZ0314024) a PO Šumava prochází, stejně jako hranice CHKO Šumava, po pravém břehu lipenské nádrže cca 3,6 km západním směrem, hranice EVL Čertova stěna - Luč cca 4,0 km jihovýchodním směrem.

Obr. 5. Lokalizace nové sjezdové tratě, nejbližší ptačí oblasti (PO) a přírodní parky (PP)

ÚSES Nadregionální a regionální prvky ÚSES v zájmovém území byly vymezeny v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje (ZÚR JCK). Zájmovým územím prochází od severu k jihu regionální biokoridor Pod Kalištěm – Čertova stěna, Luč. Do regionálního biokoridoru jsou v zájmovém území vložena dvě lokální biocentra (LBC 4 a 7). Prvky ÚSES vymezené v ZÚR JCK respektuje územní plán obce Lipno


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 24

nad Vltavou. Nová sjezdová trať kříží regionální biokoridor v úseku bez vložených lokálních biocenter (Obr. 6).

Významné krajinné prvky (VKP) Významnými krajinnými prvky ve smyslu § 3 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy a dále ty části krajiny, které zaregistruje podle § 6 uvedeného zákona příslušný orgán ochrany přírody. Nová sjezdová trať prochází lesními porosty, které jsou významným krajinným prvkem. V zájmovém území se nenachází žádný významný krajinný prvek zaregistrovaný dle § 6 zákona č. 114/1992 Sb.

Obr. 6. Lokalizace nové sjezdové tratě, nejbližší prvky ÚSES


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 25

Krajina (krajinný ráz) Krajinný ráz je v § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů definován jako přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti. Je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Ochrana krajinného rázu zajišťuje komplexní ochranu krajiny, především ochranu přírodních a estetických hodnot, významných krajinných prvků (VKP) a zvláště chráněných území (ZCHÚ), kulturních dominant, harmonického měřítka a vztahů v krajině. Krajinný ráz není všude stejně výrazný, neopakovatelný, jedinečný a cenný. Krajinu, ve které jsou přítomny mimořádné a jedinečné hodnoty přírodní, kulturní nebo estetické, je třeba chránit s větší přísností, než krajinu, ve které jsou tyto hodnoty přítomny sporadicky nebo v ní přítomny nejsou vůbec. Identifikace krajinných celků a dotčených krajinných prostorů V krajinné scéně Lipenské oblasti je dominantním prvkem samozřejmě údolní nádrž Lipno. Kontrast ploché hladiny a okolních zalesněných svahů vyniká zejména při pohledu k jihu. Identifikovaným dotčeným krajinným celkem je tedy Lipenská oblast. V tomto krajinném celku lze definovat dotčené krajinné prostory. Dotčený krajinný prostor, v němž je plánována nová sjezdová trať, se nachází na východním okraji Lipenské oblasti. Má charakter zvlněného Předšumaví, zajímavého nicméně stejnavého charakteru. Na jihu je dotčený krajinný prostor jednoznačně ohraničen hřebenem spojujícím výrazné vrcholy nad údolní nádrží Lipno - Slupečný vrch, Alpská vyhlídka, Kaliště. Na severu není tak jasně ohraničen, jeho pomyslná hranice se táhne zhruba po vrcholech Ostrý – Červený vrch – Okolí a lesnatých hřbetech.

Charakteristiky krajinného rázu Přírodní Identifikovaný dotčený krajinný prostor je součástí Českokrumlovského bioregionu. Rekonstrukční i potenciální vegetací jsou bučiny, květnaté i chudé. Krajina je do značné míry zalesněná, odlesněná jsou jen plochá údolí potoků, kde bývala sídla, dnes zaniklá. Z hlediska geomorfologického členění je zájmová plocha součástí geomorfologického celku Šumavské podhůří, podcelku Českokrumlovská vrchovina, okrsku Rožmberská vrchovina. Je do značné míry zalesněná, ale smrkem a borovicí, zbytky bučin jsou vzácné.


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 26

Kulturní a historické Kulturní a historické charakteristiky jsou vyjádřeny historií a stavebními památkami obcí, které se mohou s navrhovaným záměrem dostat do konfliktu. Krajinný prostor je zajímavý již tím, že v něm nejsou žádné vesnice. Zaniklá sídla připomínají jen názvy v mapě: Dobrá Voda, Březovice, Hodslav, Kyselov. V současné době je zde jedinou oživující aktivitou areál sjezdových a běžeckých tratí Kramolín.

Hodnota krajinného rázu Z předchozího výčtu významnějších rysů a hodnot krajinného rázu obou dotčených krajinných prostorů je zřejmé, že jsou v nich přítomny jedinečné hodnoty, ale poměrně sporadicky. K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami byl v širší oblasti vyhlášen přírodní park Vyšebrodsko, jehož severní hranice prochází z Přední Výtoně po pravém břehu Lipna a Vltavy do Vyššího Brodu a dále na východ. Posuzovaná sjezdová trať není součástí tohoto přírodního parku, hranice parku leží cca 3 km jižním směrem (Obr. 5).

C.II.7. Obyvatelstvo Nová sjezdová trať se nachází ve správním území obce Lipno nad Vltavou. Leží mimo zastavěné území obce. Nejbližší obytná zástavba (osada Slupečná) se nachází cca 1,1 km od začátku sjezdové tratě na Alpské vyhlídce. Přímo na Alpské vyhlídce se nacházejí dva soukromé rekreační objekty. V obci Lipno nad Vltavou žije 547 obyvatel, z toho v osadě Slupečná cca 30 obyvatel.

C.II.8. Hmotný majetek, kulturní památky Nová sjezdová trať se nachází na území obce Lipno nad Vltavou, mimo zastavěné území. Na dotčené ploše se nenachází žádný památkově chráněný ani jiný stavební objekt. Archeologické nálezy jsou vzhledem k nadmořské výšce nepravděpodobné.


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 27

D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo Během realizace posuzovaného záměru nedojde k žádnému ovlivnění obyvatel Lipna nad Vltavou, části Slupečná, neboť nejbližší obytné objekty jsou vzdáleny cca 1,1 km od nové sjezdové tratě. Negativně mohou výstavbu vnímat uživatelé dvou rekreačních objektů pod vrcholem Alpské vyhlídky. Vzhledem k rozsahu stavebních prací je však zřejmé, že může dojít nanejvýš k ovlivnění faktorů pohody, v žádném případě nemůže dojít k překročení hygienických limitů hluku, imisních limitů znečišťujících látek v ovzduší a k ovlivnění zdravotního stavu obyvatel užívajících tyto objekty. Provoz nové sjezdové tratě nebude mít žádný negativní vliv na obyvatele Lipna nad Vltavou, části Slupečná (obytné objekty leží ve vzdálenosti cca 1,1 km). Negativně mohou provoz nové sjezdové tratě vnímat uživatelé dvou rekreačních objektů pod vrcholem Alpské vyhlídky. Navýšení negativních vlivů na obyvatele ve srovnání s realizací a provozem záměru „Modernizace sportovního areálu Lipno nad Vltavou“ bude zanedbatelné. Rozsah negativního vlivu realizace a provozu posuzovaného záměru na obyvatele lze hodnotit jako malý, jeho významnost rovněž jako malou.

D.I.2. Vlivy na ovzduší Během realizace záměru budou uvolňovány emise ze stavebních mechanismů a z nákladních automobilů přivážejících nezbytné materiály a suroviny a odvážejících smýcenou dřevní hmotu. Dále budou do ovzduší emitovány částice prachu při pojezdech techniky (sekundární prašnost). Množství emisí bude minimální a není nutné zpracování rozptylové studie. Negativní vlivy emisí produkovaných během fáze výstavby je třeba minimalizovat vhodnými opatřeními v zásadách organizace výstavby (ZOV): používání stavebních mechanismů v odpovídajícím technickém stavu, kropení prašných povrchů během výstavby, realizace stavebních prací v co nejkratším termínu atd. Během provozu záměru nebudou emitovány žádné emise do ovzduší. Rozsah vlivu realizace a provozu posuzovaného záměru na ovzduší lze hodnotit jako malý až nulový, jeho významnost rovněž jako malou až nulovou.

D.I.3. Vlivy na povrchové a podzemí vody Vlivy na povrchové vody budou při výstavbě i provozu nové sjezdové tratě minimální. Dešťové vody se budou na ploše sjezdové tratě vsakovat do terénu. Po zatravnění Oznámení dle zákona č. 100/2001 Sb.

EIA SERVIS s.r.o.


Strana 28

povrchu sjezdové tratě dojde pouze k minimálnímu zrychlení odtoku povrchových vod ve srovnání se současným stavem, kdy zde rostou lesní porosty. Celková přeměna maximálně 51 700 m2 lesních porostů na trvalé travní porosty neovlivní významným způsobem odtokové poměry v území Lyžaři, kteří budou využívat novou sjezdovou trať, budou využívat stávající sociální zařízení ve sportovním areálu (např. v lesním hotelu Kramolín, v restauraci Yetti, v jídelně u centrálního parkoviště atd.). Navýšení počtu návštěvníků ve srovnání se stavem bez nové sjezdové tratě bude minimální a minimální bude i nárůst produkce splaškových odpadních vod. Kapacita ČOV pod dojezdovou plochou sjezdových tratí na Kramolíně a ČOV v obci Lipno nad Vltavou je dostatečná. V zájmovém území nebyly identifikovány žádné jímací objekty podzemních vod. Nejbližšími zdroji vody jsou pramenní jímky (9 ks) horního pásma gravitačního vodovodu Slupečná, situované na jihozápadním (opačném než posuzovaná sjezdová trať) svahu morfologického hřbetu (Kaliště - Alpská vyhlídka – Slupečný vrch). Nejbližší pramenní jímka (PJ-5) vodovodu je umístěna ve vzdálenosti 110 m jihozápadně od objektů na Alpské vyhlídce. Ochranné pásmo 2. stupně uvedeného vodovodu (Rozhodnutí VLHZ ONV Č. Krumlov č.j. 427VLHZ/86-Hč-235 z 23.9.1986) zaujímá prostor mezi Slupečnou, Alpskou vyhlídkou a Plískovem. Začátek nové sjezdové tratě do ochranného pásma nezasahuje, leží ve vzdálenosti cca 60 m od hranice ochranného pásma (od pozemku p.č. 770 k.ú. Lipno nad Vltavou). Uvedené zdroje podzemních vod nebudou výstavbou a provozem nové sjezdové tratě ovlivněny. Začátek nové sjezdové tratě zasahuje k hranici ochranného pásma III. stupně vodárenského odběru z vodní nádrže Lipno (Rozhodnutí VLHZ KNV JČ kraje č. 3416/85 - 233/1 BAB), které je v zájmovém území vedeno po hydrologické rozvodnici. Vodárenský odběr z nádrže Lipno nebude výstavbou a provozem nové sjezdové tratě ovlivněn. Případné úpravy terénu na ploše nové sjezdové tratě budou prováděny nad úrovní hladiny podzemních vod a neovlivní proto významně jejich režim v oblasti. Rozsah vlivu na povrchové a podzemní vody lze hodnotit jako malý, jeho významnost rovněž jako malou.

D.I.4. Vlivy na půdu Realizace nové sjezdové tratě nebude mít nárok na trvalý zábor půdy, budou využívány stavební objekty vybudované v rámci výstavby lanová dráhy z Dobré Vody na Alpskou vyhlídky. 2 Celková plocha dotčená realizací nové sjezdové tratě bude maximálně 77 500 m . 2 Z toho na cca 51 700 m dojde k změně vegetačního pokryvu z lesního porostu na trvalý travní porost. Z hlediska půdy není tato změna významná.


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 29

Rozsah vlivu realizace posuzovaného záměru na půdu lze hodnotit jako malý, jeho významnost jako malou.

D.I.5. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje Plocha nové sjezdové tratě nezasahuje do žádného chráněného ložiskového území, prognózního zdroje surovin, poddolovaného území, sesuvů a svahových deformací. Ovlivnění horninového prostředí a přírodních zdrojů lze z hlediska rozsahu hodnotit jako nulové, jeho významnost rovněž jako nulovou.

D.I.6. Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy Vlivy na flóru Negativní vliv na flóru se projeví prakticky pouze ve fázi realizace nové sjezdové tratě. Nezbytné bude smýcení lesních porostů a vykácení dřevin rostoucích mimo les. Na místě současného lesa budou zatravněné plochy, na místě současných vysokých travobylinných porostů budou rovněž travní porosty, ale kosené a udržované. Lze očekávat, že realizace nové sjezdové tratě bude mít za následek zvýšení různorodosti stanovišť a tím zvýšení druhové diverzity bioty v území.

Vlivy na lesní porosty Vlivy na lesní porosty v trase nové sjezdové tratě jsou podrobně vyhodnoceny v Příloze č. 3 (Posouzení stability lesních porostů dotčených odlesněním pro výstavbu nové sjezdové tratě v areálu Kramolín, zpracovatel ing. Jiří Wimmer). V následujícím textu uvádíme výsledek vyhodnocení. Při vyhodnocení lesních porostů byla posuzována zejména statická stabilita z hlediska jejich ohrožení bořivým větrem po provedeném odlesnění. Vzhledem k jejich aktuální dřevinné skladbě s převahou smrku, s nedostatečným zastoupením listnatých dřevin jako stabilizující kostry v porostech, oslabením porostů vlivem imisních zátěží (defoliace) apod. je vliv bořivého větru nejvýznamnějším ohrožujícím faktorem, zejména v kombinaci s podmáčeným stanovištěm ve spodní části svahu. Nebezpečí bořivého větru je vzhledem k závětrné poloze porostů (SV-V expozice) celkově hodnoceno jako střední až slabé, silnější je na již zmíněném podmáčeném stanovišti a ve vrcholové části sjezdovky, kde mohou být porosty ohroženy při prudkém S-SV proudění vzduchu, které je v oblasti málo četné. Potenciální nebezpečí prudce narůstá s šířkou odlesněného pruhu. U sjezdových tratí obecně vzniká výrazné nebezpečí v místě otevření (zejména) mladších smrkových porostů bez účasti zpevňujících dřevin. Možnost vniknutí větru do porostu a vzniku plošného polomu je závislá na celé řadě faktorů, z nichž pro řešený areál je zřejmě nejdůležitější konfigurace terénu, kdy sjezdové trati jsou situovány na závětrných svazích hřebenu, kam nezasahuje převažující Z-SZ proudění vzduchu, nebezpečnější proudění od S-SV je v oblasti méně četné. Výhodou jsou stanovištní podmínky, podmáčená stanoviště se staticky nestabilními porosty se vyskytují pouze


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 30

ve spodních částech svahů, dále dobrý zdravotní stav porostů (výskyt fytopatogenů se nevymyká normálu) a těžební rozpracovanost a věková rozrůzněnost skupin, nejvíce jsou otevřením ohroženy plošně rozsáhlé stejnověké porosty čistého smrku, bez příměsi jiných dřevin. Lokální ohrožení vzniká v místech otevření (zejména) mladších smrkových porostů bez účasti zpevňujících dřevin, u starších porostů hrozí nebezpečí poškození nové porostní stěny sluneční spálou nebo námrazou a sněhem, popř. hmyzími škůdci (nálet kůrovce) nebo zvýšenou imisní zátěží. Nebezpečí vniknutí bořivých větrů do porostů lze minimalizovat pouze v dlouhodobém výhledu a to včasnou výsadbou staticky stabilních zpevňujících dřevin (buk, klen) do budoucího porostního pláště, v mladých smrkových skupinách pak výchovou - založení zpevňujících prvků – závory, odluky, rozluky. Maloloplošně lze předvídat ohrožení půdní erozí na exponovaném stanovišti ve vrcholové části sjezdovky (SLT 6Y a částečně 6N), kde lesní porosty plní půdoochrannou funkci a zabraňují plošné, rýhové a introskletové erozi. Zde musí být v případě, že by trasa nebyla posunuta mimo, realizována taková opatření, aby nedocházelo k vytváření ronových rýh a odnosu zeminy (zatravnění, zakrytí povrchu). Při plošném odlesnění je potřeba počítat i s dalšími vlivy, zejména na vodohospodářskou funkci lesa (funkce retenční, retardační, kondenzační, filtrační, akumulační a zejména desukční na vodou ovlivněných stanovištích ve spodní části svahů). Z praktického hlediska je nutné vyřešit křížení sjezdovky se stávající lesní dopravní sítí takovým způsobem, aby bylo zachováno dopravní zpřístupnění lesního komplexu ve vztahu k provozu sjezdové trati a délce trvání lyžařské sezóny. Rozsah vlivu realizace posuzovaného záměru na flóru lze hodnotit jako střední, jeho významnost jako malou.

Vlivy na faunu Realizací a provozem nové sjezdové tratě nebude ohrožena přítomnost žádného zvláště chráněného druhu živočichů žijících v současnosti v zájmovém území. Jediný pozorovaný zvláště chráněný druh obratlovců krkavec obecný nebude záměrem dotčen. Pro některé další zvláště chráněné druhy, které se v zájmovém území pravděpodobně vyskytují, i když během průzkumu nebyly zastiženy (např. zmije obecná, užovka obojková, slepýš křehký a další ještěrky), přinese odlesnění na ploše sjezdové tratě spíše rozšíření biotopů vhodných pro jejich život. V lesních porostech byl potvrzen výskyt mravenců rodu Formica, na ploše nové sjezdové tratě nebylo nalezeno žádné hnízdo. Bude nezbytné zajistit ochranu tohoto druhu tak, aby nebyla výstavbou tratě hnízda zasažena.


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 31

Vzhledem k provozu na nové sjezdové trati (a ostatních tratích z Alpské vyhlídky), kdy lanová dráha z Dobré Vody na Alpskou vyhlídku bude provozována pouze v denní době během zimy, bude i rušení zvířat na přijatelné úrovni. Rozsah vlivu realizace posuzovaného záměru na faunu lze hodnotit jako malý, jeho významnost jako malou.

Vlivy na ekosystémy 2

Celková plocha dotčená realizací nové sjezdové tratě bude maximálně 77 500 m . 2 Z toho na cca 51 700 m dojde k změně vegetačního pokryvu z lesního porostu na trvalý travní porost, na zbývajících plochách luk dojde k pravidelnému kosení travních porostů. Z hlediska ekologické stability je možné konstatovat, že pravidelně kosené trvalé travní porosty na sjezdových tratích mohou dosáhnout stupně ekologické stability č. 3. Ve srovnání se stávajícím stavem, kdy lesní porosty klasifikujeme stupněm č. 3 a louky a nivu Náhlovského potoka stupněm č. 2-3 proto nedojde k významné změně. Rozsah vlivu realizace posuzovaného záměru na ekosystémy lze hodnotit jako malý, jeho významnost jako malou.

D.I.7. Vlivy na chráněná území, ÚSES, VKP a krajinu (krajinný ráz) Vlivy na chráněná území Zvláště chráněná území dle zákona č. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů nebudou výstavbou a provozem posuzovaného záměru ovlivněna, neboť se nacházejí v dostatečné vzdálenosti od nové sjezdové tratě (minimálně 3,6 km, CHKO Šumava, obr. 4). Nebude dotčeno žádné území soustavy Natura 2000, nejbližší EVL leží ve vzdálenosti cca 3,6 km (EVL Šumava), nejbližší ptačí oblast ve vzdálenosti cca 3,6 km (PO Šumava, obr. 4 a 5). Rozsah vlivu realizace posuzovaného záměru na chráněná území je nulový, jeho významnost rovněž nulová.

Vlivy na územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES) Nová sjezdová trať kříží regionální biokoridor ÚSES Pod Kalištěm – Čertova stěna vedený severo-jižním směrem zájmovým územím. Tento regionální biokoridor je křížen i dalšími dvěma sjezdovými tratěmi, v jednom případě prochází kříženým úsekem i lanová dráha z Dobré Vody na Alpskou vyhlídku (obr. 6). Vložená lokální biocentra nejsou dotčena. Vzhledem k provozu na nové sjezdové trati (a ostatních tratích z Alpské vyhlídky), kdy lanová dráha z Dobré Vody na Alpskou vyhlídku bude provozována pouze v denní době během zimy, lze další křížení regionálního biokoridoru akceptovat. Jeho funkčnost nebude významným způsobem narušena.


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 32

Rozsah vlivu realizace posuzovaného záměru na ÚSES lze hodnotit jako střední, jeho významnost jako střední.

Vlivy na významné krajinné prvky (VKP) Nová sjezdová trať je navržena z cca 2/3 v lesních porostech, které jsou dle zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, významným krajinným prvkem (VKP). Jak dokládá posouzení stability lesních porostů je nezbytné kácení lesních porostů akceptovatelné (Příloha č. 3). Dojezdová část, společná pro všechny sjezdové tratě a nástupní stanici lanové dráhy Dobrá Voda – Alpská vyhlídka leží v blízkosti, případně na okraji nivy Hodslavského potoka, která je rovněž VKP. Rozsah vlivu realizace posuzovaného záměru na VKP lze hodnotit jako malý, jeho významnost jako malou.

Vlivy na krajinný ráz Vlivy záměru „Modernizace sportovního areálu Lipno nad Vltavou“ byly v oznámení tohoto záměru hodnoceny následujícím způsobem: hodnocená charakteristika

intenzita vlivu

zásah do přírodních hodnot (kácení) zásah do VKP (lesy, nivy) zásah do ZCHÚ zásah do kulturních a historických hodnot zásah do estetických hodnot zásah do kulturních dominant zásah do harmonického měřítka zásah do harmonických vztahů

středně silný středně silný žádný žádný slabý žádný slabý slabý

Vybudování další sjezdové tratě na tomto hodnocení prakticky nic nezmění. Rozsah vlivu realizace posuzovaného záměru na krajinný ráz lze hodnotit jako malý až střední, jeho významnost jako malou.

D.I.8. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky Realizací nové sjezdové tratě nebudou dotčeny žádné stavební objekty a žádné nemovité kulturní památky. Vzhledem k charakteru lokality (v extravilánu, ve vyšší nadmořské výšce) a k charakteru záměru (urovnání povrchu sjezdové tratě bez zemních prací) je nepravděpodobné odkrytí archeologických nálezů. Nebudou dotčeny žádné památkově chráněné nebo historicky cenné objekty. Rozsah vlivu realizace posuzovaného záměru na hmotný majetek a kulturní památky lze hodnotit jako malý až nulový, jeho významnost jako malou až nulovou.


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 33

D.I.9. Sekundární, synergické a kumulativní vlivy Sekundární, synergické a kumulativní vlivy mohou nastat s dalšími stávajícími a připravovanými záměry v území mezi Lipnem nad Vltavou a Frymburkem. V Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje (ZÚR JčK) je v tomto území vymezena plocha nadmístního významu pro sport a rekreaci SR 22 Lipno – Kramolín.

Obr. 7. Stávající a plánované záměry mezi Lipnem nad Vltavou a Frymburkem


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 34

Celková rozloha plochy SR 22 Lipno – Kramolín je 1 107 ha (bez plochy golfového hřiště – izolovaná plocha západně od zástavby Lipna nad Vltavou v lokalitě Slupečná). Plocha stávajícího areálu Kramolín je cca 27 ha. Plocha tratí a dopravních zařízení s vydaným územním rozhodnutím je cca 20,3 ha. Plocha tratě a dopravního zařízení s ukončeným zjišťovacím řízením je cca 11,6 ha. Plocha předpokládaných tratí a dopravních zařízení dle Změny č. 3 ÚPSÚ Frymburk je cca 31 ha. Plocha posuzované nové sjezdové tratě je cca 7,75 ha. Celkově tvoří součet všech stávajících a plánovaných ploch pro sjezdové lyžování cca 98 ha, což je 8,85% z celkové plochy SR 22 Lipno – Kramolín. Nová sjezdová trať se na této bilanci podílí 0,7%. Celkově je možné konstatovat, že z hlediska celkové plochy plánovaných sjezdových tratí a dopravních zařízení (lanových drah), nedojde k tak významným kumulativním vlivům, které by způsobily nevratné negativní vlivy na životní prostředí, především na lesní porosty a ekosystémy. Celkový nárok do 10% plochy SR 22 Lipno – Kramolín pro sjezdové tratě a dopravní zařízení je akceptovatelný. Častým problémem lyžařských areálů jsou nedostatečné zdroje vody pro zasněžování. To však není případ rozvojové ploch SR 22 Lipno – Kramolín, která je schopná pokrýt většinu požadavků na vodu z údolní nádrže Lipno. Obvyklá potřeba 3 vody pro zasněžování v podmínkách jižních Čech je 2 000 m vody/ha sjezdové tratě 2x ročně. Za předpokladu potřeby zasněžit 98 ha ploch to představuje roční potřebu 3 392 000 m vody. Tato potřeba představuje cca 0,13% z celkového objemu vody v nádrži Lipno (309 502 000 m3). Za předpokladu okamžitého vyčerpání tohoto objemu z nádrže by došlo k poklesu hladiny o cca 0,8 cm. Průměrný průtok Vltavy pod nádrží Lipno v profilu Vyšší brod je 13,4 m3/s. Celkový objem vody potřebný pro 3 zasněžování 392 000 m proteče za průměrného průtoku profilem Vyšší Brod za cca 8 hodin. Z těchto údajů je evidentní, že vliv zasněžování všech potenciálních ploch v SR 22 Lipno – Kramolín na hydrologické poměry ve Vltavě a na bilanci vody v nádrži Lipno je zanedbatelný. Podíl posuzované nové sjezdovky na celkové potenciální potřebě vody v ploše SR 22 Lipno – Kramolín je minimální. Jiné sekundární, synergické nebo kumulativní vlivy budou zanedbatelné, neboť nová sjezdová trať bude využívat stávající infrastrukturu. Nelze předpokládat, že by doplnění nové sjezdové tratě významně navýšilo počet návštěvníků ve sportovním areálu Lipno nad Vltavou (Kramolín).

D.II. ROZSAH VLIVŮ VZHLEDEM K ZASAŽENÉMU ÚZEMÍ A POPULACI Z hlediska velikosti zasaženého území je možné posuzovaný záměr hodnotit jako malý. Z hlediska zasažené populace lze posuzovaný záměr hodnotit jako malý.


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 35

D.III. ÚDAJE O MOŽNÝCH VÝZNAMNÝCH NEPŘÍZNIVÝCH VLIVECH PŘESAHUJÍCÍCH STÁTNÍ HRANICE Posuzovaný záměr nebude vykazovat žádné nepříznivé vlivy přesahující státní hranice.

D.IV. OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ V dalších fázích přípravy záměru budou realizována následující opatření: Fáze přípravy záměru 1. Nové sjezdová trať bude zaměřena do terénu tak, aby nezasahovala do mravenišť rodu Formica. 2. Budou zpracovány zásady organizace výstavby (ZOV). V ZOV budou navržena opatření k minimalizaci negativních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví: stanovení přepravních tras pro dopravu materiálů a odpadů, používání stavebních mechanismů v odpovídajícím technickém stavu, kropení prašných povrchů během výstavby, ochrana ploch navazujících na staveniště atd. 3. Bude zpracován havarijní plán pro fázi výstavby. Fáze realizace 4. Práce budou prováděny podle schválených zásad organizace výstavby (ZOV). 5. Smýcení lesních porostů bude provedeno přednostně v období vegetačního klidu (listopad – březen). 6. Stavební mechanismy a nákladní automobily budou udržovány v odpovídajícím technickém stavu. Pravidelnou kontrolou techniky i staveniště bude předcházeno haváriím způsobeným únikem ropných látek. V případě úniku ropných látek bude zajištěna sanace havárie odbornou firmou. 7. Během realizace záměru bude zajištěna ochrana hnízd mravence rodu Formica. V případě potřeby bude proveden transfer do dostatečné vzdálenosti od sjezdové tratě. 8. Pro osetí průseku nové sjezdové tratě bude použita travní směs z místních druhů. 9. Pro minimalizaci vlivů na lesní porosty budou realizována následující opatření: a) Vrcholová část p.sk. 734 B 2. Ohrožení: střední až silné ohrožení půdní erozí na skalnatém a balvanitém vrcholu kóty 985,6 m n.m. Návrh opatření: zajistit


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 36

technická opatření eliminující půdní erozi na odtěžené vrcholové ploše (zatravnění) b) P. sk. 734 B 8, 848 A 8, 848 A 14. Porosty s převahou smrku, místy příměs borovice. V případě překročení šířky sjezdovky nad jednu stromovou výšku (cca 25 m) střední až silné ohrožení větrem (SZ-S-SV směru). V p.sk. 848 A 14 menší kotlík s různověkým smrkem, jedlí a bukem (nárosty a mladé výsadby), s ponechanými jedlovými výstavky z mateřského porostu, v blízkosti při obnovované porostní stěně mýtné kmenoviny starší kotlík odrostlého buku, součást ekologické i statické kostry lesa. Návrh opatření: při trasování zachovat oba kotlíky s různověkým smrkem, jedlí a bukem, včetně části staré kmenoviny s výstavky jedle. Dlouhodobým opatřením je v rámci obnovního postupu v kritických místech vytvořit nárazový pruh zpevňujících dřevin (buk, klen). c) P.sk. 848 A 5. Skupinovitě smíšený buk se smrkem. Součást ekologické i statické kostry lesa. Návrh opatření: navazuje na předchozí skupinu, při trasování nezasáhnout bukovou skupinu. d) P.sk. 733 A 6, 733 A 2a. Smíšené porosty s převahou smrku na vodou ovlivněném stanovišti, při otevření porostu střední ohrožení bořivým větrem. Při okraji komplexu malá skupinka s převahou klenu a buku. Návrh opatření: dlouhodobým opatřením je v rámci obnovního postupu v kritickém místě vytvořit nárazový pruh zpevňujících dřevin (buk, klen). Při trasování v maximální možné míře zachovat mladou listnatou skupinu, která tvoří součást ekologické i statické kostry lesa. Fáze provozu 10. Dle potřeby bude dosazován porostní plášť lesa na hranici sjezdové tratě vhodnými dřevinami.

D.V. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI SPECIFIKACI VLIVŮ Podklady předložené oznamovatelem lze hodnotit jako dostatečné pro specifikaci očekávaných vlivů na životní prostředí a pro zpracování oznámení dle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

E. Porovnání variant řešení záměru Záměr byl předložen v jedné variantě.


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 37

F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE K oznámení jsou přiloženy následující přílohy: Příloha č. 1.

Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace

Příloha č. 2.

Stanovisko orgánu ochrany přírody podle §45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (vliv záměru na území soustavy NATURA 2000)

Příloha č. 3.

Posouzení stability lesních porostů

G. SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU Obchodní firma:

LIPNO SERVIS s.r.o.

Název záměru:


Charakter a kapacita záměru:

Doplnění sjezdové tratě o délce 1 550 m do sportovního areálu:

Umístění záměru:

Kraj: Obec: Katastrální území:

Jihočeský Lipno nad Vltavou Lipno nad Vltavou

V roce 2004 proběhlo zjišťovací řízení záměru „Modernizace sportovního areálu Lipno nad Vltavou“ se závěrem, že záměr nebude posuzován podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů (záměr JHC078 v informačním systému MŽP). Předmětem tohoto záměru bylo doplnění stávajícího sportovního areálu v Lipně nad Vltavou o dvě čtyřsedačkové lanové dráhy, tři sjezdové tratě a slalomový svah. V roce 2009 vydal Městský úřad Vyšší Brod, stavební odbor územní rozhodnutí pro stavbu „Rozšíření sportovního areálu – Skiareál Lipno nad Vltavou – zasněžovací systém (Březovice – Alpská vyhlídka), dopravní zařízení, sjezdové tratě“ (č.j. výst. 277/09-SS), v roce 2011 bylo toto územní rozhodnutí prodlouženo o 2 roky (č.j. výst. 635/11-SS). Předmětem územního rozhodnutí jsou objekty vyhodnocené ve zjišťovacím řízení záměru „Modernizace sportovního areálu Lipno nad Vltavou“. Předmětem předkládaného oznámení záměru „Modernizace sportovního areálu Lipno nad Vltavou, doplnění“ je doplnění sjezdové tratě k čtyřsedačkové lanové dráze a dvěma sjezdovým tratím z Dobré Vody na Alpskou vyhlídku, které jsou součástí výše uvedeného územního rozhodnutí.


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 38

Nová sjezdová trať délka převýšení průměrný sklon vybavení

cca 1 550 m cca 225 (750 – 975 m n.m.) cca 14 % systém umělého zasněžování

Nová sjezdová trať bude mít parametry jako ostatní tratě ve sportovním areálu Lipno nad Vltavou. Průsek v lesních porostech bude široký 35 – 50 m dle sklonu sjezdové tratě. Na lesní půdě (PUPFL) budou smýceny lesní porosty, vytrhány pařezy, povrch bude urovnán a oset travní směsí. Na plochách trvalých travních porostů (luk) budou vykáceny dřeviny rostoucí mimo les, vytrhány pařezy a dotčený povrch bude urovnán a oset travní směsí. Na ploše sjezdové trati budou vedeny rozvody nezbytné infrastruktury (zemní el. rozvody, rozvody vody zasněžovacího systému – napojení na infrastruktury vybudovanou v rámci výstavby lanové dráhy a sjezdových tratí z Dobré Vody na Alpskou vyhlídku). Plocha sjezdové tratě bude obhospodařována jako trvalý travní porost (louka), tj. bude během vegetační sezóny pravidelně kosena. Nová sjezdová trať bude v provozu pouze v zimním období v denní době (nebude využívána pro večerní lyžování za umělého osvětlení). Doplněním sportovního areálu Lipno nad Vltavou o novou sjezdovou trať nebude dotčeno žádné zvláště chráněné území ani žádné území soustavy Natura 2000. Nejvýznamnějším negativním vlivem realizace nové sjezdové tratě je nutnost smýcení lesních porostů. Jak ukázalo vyhodnocení vlivů na lesní porosty, je smýcení lesních porostů v navrhovaném rozsahu možné. Vlivy na ostatní složky životního prostředí a na obyvatele byly vyhodnoceny jako malé jak svým rozsahem, tak svojí významností. Posuzovaný záměr je možné celkově klasifikovat jako akceptovatelný.

H. ZÁVĚR Z výsledků uvedených v oznámení vyplývá, že nejvýznamnějším negativním vlivem realizace nové sjezdové tratě ve sportovním areálu Lipno nad Vltavou je nutnost smýcení lesních porostů. Jak ukázalo vyhodnocení vlivů na lesní porosty, je smýcení lesních porostů v navrhovaném rozsahu možné. Vlivy na ostatní složky životního prostředí a na obyvatele byly vyhodnoceny jako malé jak svým rozsahem, tak svojí významností. Posuzovaný záměr je možné celkově klasifikovat jako akceptovatelný. Přehled opatření k minimalizaci negativních vlivů je uveden v kapitole D.IV. Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů.


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 39

ÚDAJE O ZPRACOVATELI OZNÁMENÍ Zpracovatel oznámení: RNDr. Vojtěch Vyhnálek CSc., EIA SERVIS s.r.o., České Budějovice držitel autorizace podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb. osvědčení č.j. 2721/4692/OEP/92/93 ze dne 11.2.1993 prodloužení autorizace č.j. 45099/ENV/06, 108951/ENV/10

Adresa zpracovatele oznámení: EIA SERVIS s.r.o. U Malše 20 370 01 České Budějovice tel.: 386354942; 606687268

Spolupráce: Ing. Jiří Wimmer, České Budějovice Ing. Alexandra Čurnová, EIA SERVIS s.r.o., České Budějovice Mgr. Alexandra Přibylová, EIA SERVIS s.r.o., České Budějovice V Českých Budějovicích

8. července 2013

EIA SERVIS s.r.o. RNDr. Vojtěch Vyhnálek, CSc. zpracovatel oznámení


EIA SERVIS s.r.o.

WŽƐŽƵǌĞŶşƐƚĂďŝůŝƚǇůĞƐŶşĐŚƉŽƌŽƐƚƽĚŽƚēĞŶǉĐŚŽĚůĞƐŶĢŶşŵƉƌŽǀǉƐƚĂǀďƵŶŽǀĠ ƐũĞǌĚŽǀĠƚƌĂƚĢǀĂƌĞĄůƵ<ƌĂŵŽůşŶ͘ WƎĞĚŬůĄĚĂŶĠƉŽƐŽƵǌĞŶşƐĞǀǌƚĂŚƵũĞŶĂůĞƐŶşƉŽƌŽƐƚǇĚŽƚēĞŶĠŶĂǀƌŚŽǀĂŶŽƵƚƌĂƐŽƵŶŽǀĠƐũĞǌĚŽǀĠƚƌĂƚĢ ŽďƌĄ sŽĚĂ ʹ ůƉƐŬĄ ǀǇŚůşĚŬĂ ǀĂƌĞĄůƵ <ƌĂŵŽůşŶ͘ ^ũĞǌĚŽǀŬĂ ũĞ ŶĂǀƌŚŽǀĄŶĂ ŶĂ ƐǀĂǌşĐŚ ƐƉƎĞǀĂǎƵũşĐş ƐĞǀĞƌŶş͕ƐĞǀĞƌŽǀǉĐŚŽĚŶşĂǎǀǉĐŚŽĚŶşĞǆƉŽǌŝĐş͕ƉƌƽŵĢƌŶǉƐŬůŽŶƐǀĂŚƵƐĞƉŽŚǇďƵũĞŽŬŽůŽϭϬϬ͘WŽƐƵǌŽͲ ǀĂŶĄ ēĄƐƚ ŶĂǀƌŚŽǀĂŶĠ ƚƌĂƐǇ ǌĂƐĂŚƵũĞ ŶĂ ƉŽǌĞŵŬǇ ƵƌēĞŶĠ ŬƉůŶĢŶş ĨƵŶŬĐş ůĞƐĂ ;WhW&>Ϳ͕ ƉƎĞĚŵĢƚĞŵ ŚŽĚŶŽĐĞŶşŶĞũƐŽƵĚƎĞǀŝŶŶĠŶĄƌŽƐƚǇŶĂŶĞůĞƐŶşĐŚƉŽǌĞŵĐşĐŚ͘ >ĞƐŶşƉŽƌŽƐƚǇǀƎĞƓĞŶĠŵƷǌĞŵşƐƉĂĚĂũşŽƌŐĂŶŝǌĂēŶĢƉŽĚ>,ϮϭϰϬϬϬsǇƓƓşƌŽĚ͕>^sǇƓƓşƌŽĚ͕ŽĚĚ͘ ϳϯϯ ͕ ϳϯϰ ͕ ϴϰϴ ͘ dĂǆĂēŶş ƷĚĂũĞ ƉŽƵǎŝƚĠ ǀƉŽƐŽƵǌĞŶş ďǇůǇ ƉƎĞǀǌĂƚǇ ǌ>,W ƐƉůĂƚŶŽƐƚş ϭ͘ϭ͘ϮϬϬϵͲ ϯϭ͘ϭϮ͘ϮϬϭϴ͘sĢŬďǇůĂŬƚƵĂůŝǌŽǀĄŶ;нϰͿ͘>ĞƐŶşƉŽƌŽƐƚǇůǌĞĚůĞƉƎşƌŽĚŶşĐŚƉŽĚŵşŶĞŬǌĂƎĂĚŝƚĚŽƉƎşƌŽĚŶş ůĞƐŶşŽďůĂƐƚŝϭϯ͘aƵŵĂǀĂ͕ĚŽϲ͘ƐŵƌŬŽ;ǀŽͿďƵŬŽǀĠŚŽůĞƐŶşŚŽǀĞŐĞƚĂēŶşŚŽƐƚƵƉŶĢ͘

WŽƚĞŶĐŝĄůŶşǀĞŐĞƚĂĐĞ WŽĚůĞDĂƉǇƉŽƚĞŶĐŝĄůŶşƉƎŝƌŽǌĞŶĠǀĞŐĞƚĂĐĞ;Eh, h^>KsϭϵϵϴͿũĞǀǌĄũŵŽǀĠŵƷǌĞŵşŵĂƉŽǀĄŶĂ ũĞĚŝŶĄũĞĚŶŽƚŬĂƉŽƚĞŶĐŝĄůŶşǀĞŐĞƚĂĐĞʹϮϱʹƐŵƌŬŽǀĄďƵēŝŶĂ;ĂůĂŵĂŐƌŽƐƚŝŽǀŝůůŽƐĂĞͲ&ĂŐĞƚƵŵͿũĂŬŽ ŵĞŶƓşĞŶŬůĄǀĂƵƉƌŽƐƚƎĞĚƌŽǌƐĄŚůĠũĞĚŶŽƚŬǇϭϴʹďƵēŝŶĂƐŬǇēĞůŶŝĐşĚĞǀşƚŝůŝƐƚŽƵ;ĞŶƚĂƌŝŽĞŶŶĞĂƉŚǇůůŝͲ &ĂŐĞƚƵŵͿ͘ WƎĞǀĞĚĞŶŽ ŶĂ ƐǇŶƚĂǆŽŶǇ ũĞ ǌĂƐƚŽƵƉĞŶ Ɛǀ͘ >ƵǌƵůŽͲ&ĂŐŝŽŶ ĂƐŽĐŝĂĐş ĂůĂŵĂŐƌŽƐƚŝŽ ǀŝůůŽƐĂĞͲ &ĂŐĞƚƵŵ ƐǇůǀĂƚŝĐĂĞ͕ ŶĂ ĞǆƉŽŶŽǀĂŶǉĐŚ ƐŬĂůŶĂƚǉĐŚ Ă ŬĂŵĞŶŝƚǉĐŚ ƐƚĂŶŽǀŝƓƚşĐŚ ĂƐ͘ ƌǇŽƉƚĞƌŝĚŽ ĚŝůĂƚĂͲ ƚĂĞͲ&ĂŐĞƚƵŵ Ă ŶĂ ǀůŚēşĐŚ ƐƚĂŶŽǀŝƓƚşĐŚ ƉƎşƉĂĚŶĢ Ɛ ƉƎĞĐŚŽĚǇ ŬũĞĚůŝŶĄŵ ĂƐ͘ >ƵǌƵůŽͲďŝĞƚĞƚƵŵ ĂůďĂĞ͘ &ǇǌŝŽŐŶŽŵŝĐŬǇƐĞũĞĚŶĄŽĂĐŝĚŽĨŝůŶşŵŽŶƚĄŶŶşũĞĚůŽďƵēŝŶǇ͘ WŽĚůĞ ůĞƐŶŝĐŬĠ ƚǇƉŽůŽŐŝĞ ďǇůǇ ǀƌĄŵĐŝ ƓŝƌƓşŚŽ ŽŬŽůş ƚƌĂƐ ůĂŶŽǀĠ ĚƌĄŚǇ Ă ƐũĞǌĚŽǀĠ ƚƌĂƐǇ ǀǇŵĂƉŽǀĄŶǇ ŶĄƐůĞĚƵũşĐşƐŽƵďŽƌǇůĞƐŶşĐŚƚǇƉƽ͗

LT 6Y

6N

6K

název LT skeletová smrková bučina (Piceeto-Fagetum saxatilis) Ohrožení: silně erozí, značně sněhem kamenitá kyselá smrková bučina (Piceeto-Fagetum lapidosum acidophilum) Ohrožení: značně sněhem, silně erozí půdy, slabě až středně buření a větrem kyselá smrková bučina (Piceeto-Fagetum acidophilum) Ohrožení: středně sněhem (jinovatkou) a značně větrem, slabě buření, středně erozí 1

6I

6P

uléhavá kyselá smrková bučina (Piceeto-Fagetum illimerosum acidophilum) Ohrožení: značně větrem i sněhem, slabě buření, erozí středně až slabě kyselá smrková jedlina (Piceeto-Abietum variohumidum acidophilum) Ohrožení: silně větrem, značně zamokřením, sněhem, mrazem a zabuřeněním

Aktuální vegetace sƉƎĞĚĐŚŽǌşŬĂƉŝƚŽůĞďǇůǇƉŽũĞĚŶĄŶǇũĞĚŶŽƚŬǇƉŽƚĞŶĐŝĄůŶşǀĞŐĞƚĂĐĞ͕ŬƚĞƌĄďǇŶĂĚĂŶǉĐŚƐƚĂŶŽǀŝƓƚşĐŚ ĞǆŝƐƚŽǀĂůĂ͕ ƉŽŬƵĚ ďǇ ŶĞĚŽƓůŽ ǀůŝǀĞŵ ĚůŽƵŚŽĚŽďĠŚŽ͕ ŶĢŬŽůŝŬ ƐƚĂůĞƚş ƚƌǀĂũşĐşŚŽ ŚŽƐƉŽĚĄƎƐŬĠŚŽ ǀůŝǀƵ ēůŽǀĢŬĂǀƓŝƌƓşŵŽŬŽůş͘EĂƉƌŽƐƚŽǌŵĢŶĢŶĂďǇůĂƉƽǀŽĚŶşĚƎĞǀŝŶŶĄƐŬůĂĚďĂ͕ƉƎĞǀĂǎŽǀĂůďƵŬƐũĞĚůş͕ƐŵƌŬ ďǇů ƉŽƵǌĞ ũĂŬŽ ƉƎşŵĢƐ ŶĂ ǀůŚēşĐŚ Ă ƉŽĚŵĄēĞŶǉĐŚ ƐƚĂŶŽǀŝƓƚşĐŚ͘ KũĞĚŝŶĢůĞ ďǇů ǀƚƌŽƵƓĞŶ ŬůĞŶ͕ ũĞƎĄď͕ ǀƐůĂďĢǀǇǀŝŶƵƚĠŵŬĞƎŽǀĠŵƉĂƚƌƵďĞǌŚƌŽǌŶĂƚǉ͘EĂƐŝůŶĢƉŽĚŵĄēĞŶǉĐŚƉůŽĐŚĄĐŚďǇůĂǌĂƐƚŽƵƉĞŶĂŽůƓĞ ;ůĞƉŬĂǀĄĂƓĞĚĄͿ͘ ^ŽƵēĂƐŶĄ ĚƎĞǀŝŶŶĄ ƐŬůĂĚďĂ ũĞ ǀǉƐůĞĚŬĞŵ ĚůŽƵŚŽĚŽďĠŚŽ ƉƽƐŽďĞŶş ēůŽǀĢŬĂ ǀůĞƐŶşĐŚ ƉŽƌŽƐƚĞĐŚ͘ WƽͲ ǀŽĚŶşƉŽƌŽƐƚǇƐƉƎĞǀĂŚŽƵďƵŬƵĂũĞĚůĞďǇůǇŶĂǀĢƚƓŝŶĢƉůŽĐŚǇŶĂŚƌĂǌĞŶǇƐŵƌŬŽǀǉŵŝŵŽŶŽŬƵůƚƵƌĂŵŝ͕ ǀůĞƉƓşŵƉƎşƉĂĚĢƐŵşƓĞŶǉŵŝƉŽƌŽƐƚǇƐŵƌŬƵĂďŽƌŽǀŝĐĞ͕ũĞĚůĞƐĞŵşƐƚǇǀǇƐŬǇƚƵũĞǀǌĂƐƚŽƵƉĞŶşϯͲϭϬй ũĂŬŽǀƚƌŽƵƓĞŶĄƉƎşŵĢƐ;ůŽŬĄůŶĢǀǇƓƓşǌĂƐƚŽƵƉĞŶşͿ͕ďƵŬƉŽƵǌĞũĞĚŶŽƚůŝǀĢĚŽϭй͕ŽŶĢĐŽǀǇƓƓşǌĂƐƚŽƵƉĞͲ ŶşŵĂũşůŝƐƚŶĄēĞĂũĞĚůĞƉŽƵǌĞǀŵůĂĚǉĐŚĂŶŽǀĢǌĂŬůĄĚĂŶǉĐŚƐŬƵƉŝŶĄĐŚ;ŵůĂǌŝŶǇĂǎƚǇēŽǀŝŶǇͿ͕ŬĚĞŵĄ ďƵŬĐĞůŬŽǀĠǌĂƐƚŽƵƉĞŶşĂǎϮϱй;ǀŬŽƚůşŬĄĐŚĂǎϭϬϬйͿ͘EĂŶĞũǀůŚēşĐŚƐƚĂŶŽǀŝƓƚşĐŚƐĞŽďũĞǀƵũĞƌƽǌŶŽǀĢͲ ŬĄŽůƓĞƐďƎşǌŽƵ͕ŬƚĞƌĄƐĞũĂŬŽƉŝŽŶǉƌƐŬĄĚƎĞǀŝŶĂƵƉůĂƚŸƵũĞŝǀƉŽƌŽƐƚĞĐŚŶĂǌŽŶĄůŶşĐŚƐƚĂŶŽǀŝƓƚşĐŚ͘ WƎŝŵĂƉŽǀĄŶşďŝŽƚŽƉƽƐŽƵƐƚĂǀǇEdhZϮϬϬϬŶĞďǇůǇǀůĞƐŶşĐŚƉŽƌŽƐƚĞĐŚǀƚƌĂƐĞƐũĞǌĚŽǀŬǇǀǇŵĂƉŽͲ ǀĄŶǇ ǎĄĚŶĠ ƐĞŐŵĞŶƚǇ ƐƉƎşƌŽĚŶşŵŝ ďŝŽƚŽƉǇ͘ sǉũŝŵŬƵ ƚǀŽƎş ďŝŽƚŽƉǇ ƐĞ ƐŬĂůŶşŵŝ ƐƉŽůĞēĞŶƐƚǀǇ ǀŽŬŽůş ǀƌĐŚŽůƵƵůƉƐŬĠǀǇŚůşĚŬǇ͘ EĄƐůĞĚƵũşĐşĐŚĂƌĂŬƚĞƌŝƐƚŝŬǇůĞƐŶşĐŚƉŽƌŽƐƚƽƐĞǀƚĂďƵůĐĞǀǌƚĂŚƵũşŬĐĞůĠƉŽƌŽƐƚŶşƐŬƵƉŝŶĢǌĂƐĂŚƵũşĐşĚŽ ŶĂǀƌŚŽǀĂŶĠƚƌĂƐǇ ƐũĞǌĚŽǀĠ ƚƌĂƚŝ͕ǀĞ ƐůŽǀŶşŵ ƉŽƉŝƐƵ ũĞ ƵƉƎĞƐŶĢŶĂ ĂŬƚƵĄůŶş ĚƎĞǀŝŶŶĄ ƐŬůĂĚďĂ ǌũŝƓƚĢŶĄ ƉƎŝǀĞŶŬŽǀŶşŵƓĞƚƎĞŶşǀŵşƐƚĢƉƌƽďĢŚƵŶĂǀƌŚŽǀĂŶĠƚƌĂƐǇ͘

Popis a vyhodnocení lesních porostů ƉŽƌ͘ƐŬƵƉ͘ ϳϯϯϮĂ

>d ϲWϮ

sĢŬ ϭϵ

ĞǆƉŽǌŝĐĞ s

ĚƎĞǀŝŶĂ ^D <> K> K D :K <

2

ǌĂƐƚŽƵƉĞŶş ƓƚşŚůŽƐƚŶşŬŽĞĨŝĐŝĞŶƚ ϰϱ ϮϬ ϭϬ ϭϬ ϱ ϱ ϱ

DĂůĄƐŬƵƉŝŶŬĂŽĚƌƽƐƚĂũşĐşŵůĂǌŝŶǇďƵŬƵƐŬůĞŶĞŵ͕ƉƎŝŽŬƌĂũŝƐŵƌŬĂũĞĚůĞŽďƌŽǀƐŬĄ͕ǀƚƌŽƵƓĞŶĢũşǀĂ͕ďĞǌ ŽŚƌŽǎĞŶş͘^ƚĂďŝůŝǌĂēŶşƐĞŐŵĞŶƚʹŽĚƚĢǎŝƚƉŽƵǌĞŶĞǌďǇƚŶĢŶƵƚŶŽƵēĄƐƚ͕ũŝǎŶşēĄƐƚǌĂĐŚŽǀĂƚ͘ ƉŽƌ͘ƐŬƵƉ͘ ϳϯϯϰ

>d ϲWϮ

sĢŬ ϰϮ

ĞǆƉŽǌŝĐĞ s

ĚƎĞǀŝŶĂ ^D

ǌĂƐƚŽƵƉĞŶş ƓƚşŚůŽƐƚŶşŬŽĞĨŝĐŝĞŶƚ ϭϬϬ ϭϬϳ

DůĂĚĄƚǇēŽǀŝŶĂƐŵƌŬƵ͕ŶĞƐƚĂďŝůŶş͕ŶĂƉŽĚŵĄēĞŶĠŵƐƚĂŶŽǀŝƓƚŝ͕ƐŝůŶĠŽŚƌŽǎĞŶşǀĢƚƌĞŵĂǌĂŵŽŬƎĞŶşŵ͕ ƉƎŝŽĚƚĢǎĞŶşǌĂďƵƎĞŶĢŶşŵ͘KĚůĞƐŶĢŶşŵĚŽũĚĞƉƌĂŬƚŝĐŬǇŬũĞũşēĄƐƚĞēŶĠůŝŬǀŝĚĂĐŝ͘ ƉŽƌ͘ƐŬƵƉ͘ ϳϯϯϲ

>d ϲWϮ͕ϲ/ϭ

ǀĢŬ ϲϭ

ĞǆƉŽǌŝĐĞ s

ĚƎĞǀŝŶĂ ^D K Z K>

ǌĂƐƚŽƵƉĞŶş ϱϬ ϯϰ ϭϱ ϭ

ƓƚşŚůŽƐƚŶşŬŽĞĨŝĐŝĞŶƚ ϭϬϬ ϵϲ ϭϭϲ ϭϬϲ

^ŵşƓĞŶĄ ƐůĂďĄ ŬŵĞŶŽǀŝŶĂ ƐŵƌŬƵ Ă ďŽƌŽǀŝĐĞ͕ ŽũĞĚŝŶĢůĞ ďƎşǌĂ͕ ŶĂ ƉŽĚŵĄēĞŶĠŵ ƐƚĂŶŽǀŝƓƚŝ͕ ŽŚƌŽǎĞŶş ǀĢƚƌĞŵƐƚƎĞĚŶş͘ ƉŽƌ͘ƐŬƵƉ͘ ϳϯϰϮ

>d ǀĢŬ ϲzϭ͕ ϲEϮ͕ Ϯϭ ϲ<ϭ͕ϲ<ϯ

ĞǆƉŽǌŝĐĞ ^Ͳ^s

ĚƎĞǀŝŶĂ ^D K D Z <

ǌĂƐƚŽƵƉĞŶş ƓƚşŚůŽƐƚŶşŬŽĞĨŝĐŝĞŶƚ ϰϱ ϰϬ ϭϬ ϰ ϭ

sŶĂǀƌŚŽǀĂŶĠƚƌĂƐĞƐŵƌŬŽǀĄŵůĂǌŝŶĂ͕ǀƚƌŽƵƓĞŶĢďŽƌŽǀŝĐĞ͕ŽũĞĚŝŶĢůĞŵŽĚƎşŶ͕ďƎşǌĂ͕ŽƐŝŬĂ͕ǀĞǀƌĐŚŽůŽͲ ǀĠ ƐŬĂůŶĂƚĠ Ă ďĂůǀĂŶŝƚĠ ēĄƐƚŝ ƐŬƵƉŝŶŽǀŝƚĢ ďƎşǌĂ ƐũĞĚŶŽƚůŝǀŽƵ ďŽƌŽǀŝĐş Ă ƐŵƌŬĞŵ͕ ǀĢŬŽǀĢ ƌŽǌƌƽǌŶĢŶĠ ƉŽƌŽƐƚǇ͘KŚƌŽǎĞŶşǀĢƚƌĞŵƐůĂďĠ͕ŶĂƐŬĂůŶĂƚǉĐŚĂďĂůǀĂŶŝƚǉĐŚǀǉƐƚƵƉĞĐŚŶĂǀƌĐŚŽůƵ;ĞǆƉŽŶŽǀĂŶĄƐƚĂͲ ŶŽǀŝƓƚĢͿƐƚƎĞĚŶşĂǎƐŝůŶĠŽŚƌŽǎĞŶşƉƽĚŶşĞƌŽǌş͘ ƉŽƌ͘ƐŬƵƉ͘ ϳϯϰϰ

>d ϲ<ϭ

ǀĢŬ ϰϯ

ĞǆƉŽǌŝĐĞ ^s

ĚƎĞǀŝŶĂ ^D < : K

ǌĂƐƚŽƵƉĞŶş ϳϱ ϭϱ ϱ ϱ

ƓƚşŚůŽƐƚŶşŬŽĞĨŝĐŝĞŶƚ ϵϰ ϭϯϬ ϭϬϬ ϭϬϳ

^ŵşƓĞŶĄƚǇēŬŽǀŝŶĂĂǎƚǇēŽǀŝŶĂ͕ƉƎĞǀĄǎŶĢƐŵƌŬŽǀĄ͕ǀƚƌŽƵƓĞŶĢďŽƌŽǀŝĐĞĂũĞĚůĞ͕ďƵŬŵŝŵŽƚƌĂƐƵǀŬŽƚͲ ůşŬĄĐŚ;ǌĂƐĂŚŽǀĂƚƉŽƵǌĞǀŶĞǌďǇƚŶĢŶƵƚŶĠŵƌŽǌƐĂŚƵͿ͘KŚƌŽǎĞŶşǀĢƚƌĞŵƐƚƎĞĚŶşĂǎƐůĂďĠ͘

3

ƉŽƌ͘ƐŬƵƉ͘ ϳϯϰϴ

>d ϲ<ϭ

ǀĢŬ ϳϱ

ĞǆƉŽǌŝĐĞ ^s

ĚƎĞǀŝŶĂ ^D K

ǌĂƐƚŽƵƉĞŶş ƓƚşŚůŽƐƚŶşŬŽĞĨŝĐŝĞŶƚ ϳϬ ϭϬϬ ϯϬ ϴϴ

sĞƐƉŽĚŶşēĄƐƚŝƵůĞƐŶşĐĞƐƚǇƐůĂďĄŬŵĞŶŽǀŝŶĂƐŵƌŬƵďĞǌƉƎşŵĢƐŝũŝŶǉĐŚĚƎĞǀŝŶ͕ǀŚŽƌŶşēĄƐƚŝƉŽĚǀƌͲ ĐŚŽůĞŵƉƎĞǀĂǎƵũĞƐŵƌŬ͕ƉƎşŵĢƐƚǀŽƎşďŽƌŽǀŝĐĞĂũĞĚůĞ͕ǀƉŽĚƷƌŽǀŶŝŽũĞĚŝŶĢůĞďƵŬ͕ŵşƐƚǇƉƌŽƎĞĚĢŶĄĂ ŵĠŶĢƐƚĂďŝůŶş͕ŽŚƌŽǎĞŶşǀĢƚƌĞŵǀǌŚůĞĚĞŵŬǌĄǀĢƚƌŶĠƉŽůŽǌĞƐůĂďĠ͘ ƉŽƌ͘ƐŬƵƉ͘ ϳϯϰϭϱ

>d ϲ<ϭ

ǀĢŬ ϭϱϮ

ĞǆƉŽǌŝĐĞ ^s

ĚƎĞǀŝŶĂ ^D K :

ǌĂƐƚŽƵƉĞŶş ϱϱ ϯϱ ϭϬ

ƓƚşŚůŽƐƚŶşŬŽĞĨŝĐŝĞŶƚ ϴϰ ϲϱ ϴϭ

WƎĞƐƚĄƌůĄƐŵşƓĞŶĄŬŵĞŶŽǀŝŶĂƐƉƎĞǀĂŚŽƵƐŵƌŬƵ͕ƐƉƎşŵĢƐşďŽƌŽǀŝĐĞĂƌĞůĂƚŝǀŶĢǀǇƐŽŬŽƵƉƎşŵĢƐşũĞĚůĞ ;ŵşƐƚǇ ĂǎϮϬйͿ͕ŽũĞĚŝŶĢůĞŵŽĚƎşŶ͕ǀƉŽĚƷƌŽǀŶŝŵůĂĚƓş ďƵŬ͕ ƐƚĂďŝůŶş͕ŽĚƚĢǎĞŶşŵĚŽũĚĞ ŬũĞũşēĄƐƚĞēŶĠ ůŝŬǀŝĚĂĐŝ͕ ǀǌŚůĞĚĞŵ ŬǌĄǀĢƚƌŶĠ ƉŽůŽǌĞ ŽŚƌŽǎĞŶş ǀĢƚƌĞŵ ŶĞŚƌŽǌş͘ ,ŽƌŶş ƐĞŐŵĞŶƚ ŽĚƚĢǎŝƚ ĐĞůǉ Ă ēĄƐƚ ŵŝŵŽƐũĞǌĚŽǀŬƵǌĂůĞƐŶŝƚďƵŬĞŵƐũĞĚůş͕ƐƉŽŶĞĐŚĄŶşŵǀǉƐƚĂǀŬƽũĞĚůĞĂďƵŬƵ;ŽƉůŽƚŝƚͿ͘sǇƵǎşƚƉƎşƉĂĚŶĠ ƉƎŝƌŽǌĞŶĠǌŵůĂǌĞŶşũĞĚůĞ͘ ƉŽƌ͘ƐŬƵƉ͘ ϴϰϴϮ

>d ϲ/ϭ

ǀĢŬ Ϯϭ

ǆƉŽǌŝĐĞ s

ĚƎĞǀŝŶĂ ^D K <> D Z

ǌĂƐƚŽƵƉĞŶş ƓƚşŚůŽƐƚŶşŬŽĞĨŝĐŝĞŶƚ ϱϬ ϯϬ ϭϬ ϱ ϱ

KĚƌƽƐƚĂũşĐşƐŵƌŬŽǀĄŵůĂǌŝŶĂƐƉƎĞǀĂŚŽƵƐŵƌŬƵ͕ŽũĞĚŝŶĢůĞďƎşǌĂ͕ǀĢŬŽǀĢĂǀǉƓŬŽǀĢƌŽǌƌƽǌŶĢŶĄ͘KŚƌŽͲ ǎĞŶşǀĢƚƌĞŵƐůĂďĠ͘ ƉŽƌ͘ƐŬƵƉ͘ ϴϰϴϰ

>d ϲ/ϭ͕ϲ<ϭ

ǀĢŬ ϰϬ

ǆƉŽǌŝĐĞ s

ƎĞǀŝŶĂ ^D : ' <

ǌĂƐƚŽƵƉĞŶş ϴϴ ϭϬ ϭ ϭ

ƓƚşŚůŽƐƚŶşŬŽĞĨŝĐŝĞŶƚ ϭϬϬ ϭϬϬ ϵϮ ϴϵ

^ŵƌŬŽǀĄƚǇēŬŽǀŝŶĂ͕ŶĞƐƚĂďŝůŶş͘sǌŚůĞĚĞŵŬǌĄǀĢƚƌŶĠƉŽůŽǌĞŽŚƌŽǎĞŶşǀĢƚƌĞŵƐƚƎĞĚŶş͘KĚƚĢǎĞŶşŵĚŽͲ ũĚĞŬũĞũşēĄƐƚĞēŶĠůŝŬǀŝĚĂĐŝ͘

4

ƉŽƌ͘ƐŬƵƉ͘ ϴϰϴϱ

>d ϲ/ϭ

ǀĢŬ ϰϴ

ĞǆƉŽǌŝĐĞ s

ƎĞǀŝŶĂ ^D < '

ǌĂƐƚŽƵƉĞŶş ϳϬ Ϯϱ ϱ

ƓƚşŚůŽƐƚŶşŬŽĞĨŝĐŝĞŶƚ ϭϬϳ ϭϬϴ ϵϰ

sŶĂǀƌŚŽǀĂŶĠƚƌĂƐĞƐŬƵƉŝŶĂƐƉƎĞǀĂŚŽƵďƵŬƵƐĞƐŬƵƉŝŶŽǀŝƚŽƵƉƎşŵĢƐşƐŵƌŬƵƉƎŝƐĞǀĞƌŶşŵŽŬƌĂũŝ͘^ĂͲ ŵŽƐƚĂƚŶǉ ďƵŬŽǀǉ ŬŽƚůşŬ ǀĞ ƐƚĂƌĠ ŬŵĞŶŽǀŝŶĢ͘ ^ŵşƓĞŶĄ ƚǇēŬŽǀŝŶĂ Ăǎ ƚǇēŽǀŝŶĂ͕ ƉƎĞƓƚşŚůĞŶĄ͕ ǀǌŚůĞĚĞŵ ŬǀǇƐŽŬĠŵƵǌĂƐƚŽƵƉĞŶşďƵŬƵƌĞůĂƚŝǀŶĢƐƚĂďŝůŶş͕ŽŚƌŽǎĞŶşǀĢƚƌĞŵƐƚƎĞĚŶşĂǎƐůĂďĠ͘dƌĂƐƵŶĞƐŵşǌĂƐĄŚͲ ŶŽƵƚĚŽďƵŬŽǀǉĐŚƐŬƵƉŝŶ͕ǀǉǌŶĂŵŶǉƐƚĂďŝůŝǌĂēŶşƉƌǀĞŬ͘ ƉŽƌ͘ƐŬƵƉ͘ ϴϰϴϴ

>d ϲ<ϭ

ǀĢŬ ϴϮ

ĞǆƉŽǌŝĐĞ ^s

ĚƎĞǀŝŶĂ ^D K Z

ĂƐƚŽƵƉĞŶş ϲϱ ϯϰ ϭ

ƓƚşŚůŽƐƚŶşŬŽĞĨŝĐŝĞŶƚ ϭϬϬ ϴϴ ϵϲ

sĢŬŽǀĢ Ă ǀǉƓŬŽǀĢ ĚŝĨĞƌĞŶĐŽǀĂŶĄ ƐŵşƓĞŶĄ ƐůĂďĄ ƐŵƌŬŽǀĄ ŬŵĞŶŽǀŝŶĂ ƐĞ ƐůĂďŽƵ ƉƎşŵĢƐş ďŽƌŽǀŝĐĞ͕ ǀǌŚůĞĚĞŵŬǌĄǀĢƚƌŶĠƉŽůŽǌĞŽŚƌŽǎĞŶşǀĢƚƌĞŵƐƚƎĞĚŶşĂǎƐůĂďĠ͘ ƉŽƌ͘ƐŬƵƉ͘ ϴϰϴϭϰ

>d ϲ<ϭ

ǀĢŬ ϭϰϰ

ĞǆƉŽǌŝĐĞ ^sͲs

ĚƎĞǀŝŶĂ ^D K

ĂƐƚŽƵƉĞŶş ƓƚşŚůŽƐƚŶşŬŽĞĨŝĐŝĞŶƚ ϱϱ ϵϳ ϰϱ ϳϵ

WƎĞƐƚĄƌůĄƐŵşƓĞŶĄŬŵĞŶŽǀŝŶĂƐƉƎĞǀĂŚŽƵƐŵƌŬƵ͕ƐƉƎşŵĢƐşďŽƌŽǀŝĐĞĂŵşƐƚǇƐǀǉǌŶĂŵŶǉŵǌĂƐƚŽƵƉĞͲ ŶşŵũĞĚůĞ;ǀǉƐƚĂǀŬǇǀŽďŶŽǀŽǀĂŶĠēĄƐƚŝͿ͕ƌĞůĂƚŝǀŶĢƐƚĂďŝůŶş͕ŽĚƚĢǎĞŶşŵĚŽũĚĞŬũĞũşēĄƐƚĞēŶĠůŝŬǀŝĚĂĐŝĂ ŽƚĞǀƎĞŶşŽŬŽůŶşĐŚƐƚĂƌǉĐŚŬŵĞŶŽǀŝŶƐƉƎĞǀĂŚŽƵƐŵƌŬƵƐĞǌǀǉƓĞŶǉŵŽŚƌŽǎĞŶşŵǀĢƚƌĞŵ͘ WƌŽǀǇŚŽĚŶŽĐĞŶşůĞƐŶşĐŚƉŽƌŽƐƚƽďǇůǇǀǇďƌĄŶǇƉŽƌŽƐƚŶşƐŬƵƉŝŶǇ͕ŬƚĞƌĠĂůĞƐƉŽŸēĄƐƚşǌĂƐĂŚƵũşĚŽŶĂǀƌͲ ŚŽǀĂŶǉĐŚƚƌĂƐƐũĞǌĚŽǀĠƚƌĂƚŝĂůĂŶŽǀĠĚƌĄŚǇ͘dǇƚŽƉŽƌŽƐƚŶşƐŬƵƉŝŶǇďǇůǇǀǇŚŽĚŶŽĐĞŶǇƉŽĚůĞĂŬƚƵĄůŶşͲ ŚŽǌĂƐƚŽƵƉĞŶşĚƎĞǀŝŶƉƎŝƌŽǌĞŶĠĚƎĞǀŝŶŶĠƐŬůĂĚďǇ;W^ͿĂŶĄƐůĞĚŶĢǌĂƎĂǌĞŶǇĚŽƚƎşƐƚƵƉŸƽ͗ ƐƚƵƉĞŸϭʹǌĂƐƚŽƵƉĞŶşĚƎĞǀŝŶW^ϯϬĂǀşĐĞ;ǌĞůĞŶĄͿ ƐƚƵƉĞŸϮͲǌĂƐƚŽƵƉĞŶşĚƎĞǀŝŶW^ϭϬͲϮϵй;ēĞƌǀĞŶĄͿ ƐƚƵƉĞŸϯͲǌĂƐƚŽƵƉĞŶşĚƎĞǀŝŶW^ϬͲϵй;ďĞǌƉŽĚďĂƌǀĞŶşͿ ƉŽƌ͘ƐŬƵƉ͘

ǌĂƐƚŽƵƉĞŶşW^

^ƚƵƉĞŸ

ϳϯϯϮĂ

<>ϭϬ͕K>ϭϬ͕<ϱ

ϭ

ϳϯϯϰ

Ͳ

ϯ

ϳϯϯϲ

Ͳ

ϯ 5

ϳϯϰϮ

Ͳ

ϯ

ϳϯϰϰ

<ϭϱ͕:ϱ

Ϯ

ϳϯϰϴ

Ͳ

ϯ

ϳϯϰϭϱ

:ϭϬ

Ϯ

ϴϰϴϮ

<>ϭϬ

Ϯ

ϴϰϴϰ

:ϭϬ͕<ϭ

Ϯ

ϴϰϴϱ

<Ϯϱ

Ϯ

ϴϰϴϴ

Ͳ

ϯ

ϴϰϴϭϰ

Ͳ

ϯ

,ŽƐƉŽĚĄƎƐŬĄŬĂƚĞŐŽƌŝǌĂĐĞ WŽĚůĞůĞƐŶşŚŽǌĄŬŽŶĂē͘Ϯϴϵͬϭϵϵϱ^ď͘ƐĞǀĞƓŬĞƌĠůĞƐǇēůĞŶşƉŽĚůĞƉƎĞǀĂǎƵũşĐşĐŚĨƵŶŬĐşĚŽƚƎşŬĂƚĞŐŽƌŝş͕ ĂƚŽŶĂůĞƐǇŽĐŚƌĂŶŶĠ͕ůĞƐǇǌǀůĄƓƚŶşŚŽƵƌēĞŶşĂůĞƐǇŚŽƐƉŽĚĄƎƐŬĠ͘sǌĄũŵŽǀĠŵƷǌĞŵşƐĞǀǇƐŬǇƚƵũşƉŽƵͲ ǌĞůĞƐǇŚŽƐƉŽĚĄƎƐŬĠ͕ůĞƐǇŽĐŚƌĂŶŶĠĂŶŝůĞƐǇǌǀůĄƓƚŶşŚŽƵƌēĞŶşǌĚĞŶĞďǇůǇǀǇŚůĄƓĞŶǇ͘WŽƐůĄŶşŵŚŽƐƉŽͲ ĚĄƎƐŬǉĐŚůĞƐƽũĞǀǇǀĄǎĞŶĠƉůŶĢŶşǀƓĞĐŚĨƵŶŬĐşůĞƐĂ͘dǇƚŽĨƵŶŬĐĞƐĞŽďĞĐŶĢƌŽǌĚĢůƵũşŶĂƉƌŽĚƵŬēŶşĂ ŵŝŵŽƉƌŽĚƵŬēŶş͘WƌŽĚƵŬēŶşĨƵŶŬĐĞůĞƐĂũĞĚĄŶĂŶĂǀĞŶĞŬǀŝĚŝƚĞůŶŽƵƉƌŽĚƵŬĐşŚŽƐƉŽĚĄƎƐŬǇǀǇƵǎŝƚĞůŶĠ ĚƎĞǀŶşŚŵŽƚǇ͕ŵŝŵŽƉƌŽĚƵŬēŶşĨƵŶŬĐĞũĞƉƎĞĚƐƚĂǀŽǀĄŶĂĨƵŶŬĐşƉƽĚŽŽĐŚƌĂŶŶŽƵ͕ǀŽĚŽŚŽƐƉŽĚĄƎƐŬŽƵ͕ ƌĞŬƌĞĂēŶşĂƉ͘sǇǀĄǎĞŶŽƐƚŽďŽƵǌĄŬůĂĚŶşĐŚĨƵŶŬĐşŚŽƐƉŽĚĄƎƐŬĠŚŽůĞƐĂǌĂũŝƓƛƵũĞƵƉůĂƚŸŽǀĄŶşĚŝĨĞƌĞŶĐŽͲ ǀĂŶǉĐŚǌƉƽƐŽďƽŚŽƐƉŽĚĂƎĞŶşƉŽĚůĞŬŽŶŬƌĠƚŶşĐŚƐƚĂŶŽǀŝƓƚŶşĐŚƉŽĚŵşŶĞŬ͘ 'ĞŶĞƚŝŬĂ͗ǀĞǌƉƌĂĐŽǀĄǀĂŶĠŽďůĂƐƚŝŶĞũƐŽƵǎĄĚŶĠƵǌŶĂŶĠ͕ŐĞŶĞƚŝĐŬǇĐĞŶŶĠƉŽƌŽƐƚǇůĞƐŶşĐŚĚƎĞǀŝŶ͘ sǇŚŽĚŶŽĐĞŶşŽŚƌŽǎĞŶşůĞƐŶşĐŚƉŽƌŽƐƚƽ WƎŝǀǇŚŽĚŶŽĐĞŶşůĞƐŶşĐŚƉŽƌŽƐƚƽďǇůĂƉŽƐƵǌŽǀĄŶĂǌĞũŵĠŶĂƐƚĂƚŝĐŬĄƐƚĂďŝůŝƚĂǌŚůĞĚŝƐŬĂũĞũŝĐŚŽŚƌŽǎĞŶş ďŽƎŝǀǉŵǀĢƚƌĞŵƉŽƉƌŽǀĞĚĞŶĠŵŽĚůĞƐŶĢŶş͘sǌŚůĞĚĞŵŬũĞũŝĐŚĂŬƚƵĄůŶşĚƎĞǀŝŶŶĠƐŬůĂĚďĢƐƉƎĞǀĂŚŽƵ ƐŵƌŬƵ͕ ƐŶĞĚŽƐƚĂƚĞēŶǉŵ ǌĂƐƚŽƵƉĞŶşŵ ůŝƐƚŶĂƚǉĐŚ ĚƎĞǀŝŶ ũĂŬŽ ƐƚĂďŝůŝǌƵũşĐş ŬŽƐƚƌǇ ǀ ƉŽƌŽƐƚĞĐŚ͕ŽƐůĂďĞͲ ŶşŵƉŽƌŽƐƚƽǀůŝǀĞŵŝŵŝƐŶşĐŚǌĄƚĢǎş;ĚĞĨŽůŝĂĐĞͿĂƉŽĚ͘ũĞǀůŝǀďŽƎŝǀĠŚŽǀĢƚƌƵŶĞũǀǉǌŶĂŵŶĢũƓşŵŽŚƌŽǎƵũşͲ Đşŵ ĨĂŬƚŽƌĞŵ͕ ǌĞũŵĠŶĂ ǀŬŽŵďŝŶĂĐŝ ƐƉŽĚŵĄēĞŶǉŵ ƐƚĂŶŽǀŝƓƚĢŵ ǀĞ ƐƉŽĚŶş ēĄƐƚŝ ƐǀĂŚƵ͘ EĞďĞǌƉĞēş ďŽƎŝǀĠŚŽ ǀĢƚƌƵ ũĞ ǀǌŚůĞĚĞŵ ŬǌĄǀĢƚƌŶĠ ƉŽůŽǌĞ ƉŽƌŽƐƚƽ ;^sͲs ĞǆƉŽǌŝĐĞͿ ĐĞůŬŽǀĢ ŚŽĚŶŽĐĞŶŽ ũĂŬŽ ƐƚƎĞĚŶşĂǎƐůĂďĠ͕ƐŝůŶĢũƓşũĞŶĂũŝǎǌŵşŶĢŶĠŵƉŽĚŵĄēĞŶĠŵƐƚĂŶŽǀŝƓƚŝĂǀĞǀƌĐŚŽůŽǀĠēĄƐƚŝƐũĞǌĚŽǀŬǇ͕ ŬĚĞŵŽŚŽƵďǉƚƉŽƌŽƐƚǇŽŚƌŽǎĞŶǇƉƎŝƉƌƵĚŬĠŵ^Ͳ^sƉƌŽƵĚĢŶşǀǌĚƵĐŚƵ͕ŬƚĞƌĠũĞǀŽďůĂƐƚŝŵĄůŽēĞƚŶĠ͘ WŽƚĞŶĐŝĄůŶşŶĞďĞǌƉĞēşƉƌƵĚĐĞŶĂƌƽƐƚĄƐƓşƎŬŽƵŽĚůĞƐŶĢŶĠŚŽƉƌƵŚƵ͘hƐũĞǌĚŽǀǉĐŚƚƌĂƚşŽďĞĐŶĢǀǌŶŝŬĄ ǀǉƌĂǌŶĠ ŶĞďĞǌƉĞēş ǀŵşƐƚĢ ŽƚĞǀƎĞŶş ;ǌĞũŵĠŶĂͿ ŵůĂĚƓşĐŚ ƐŵƌŬŽǀǉĐŚ ƉŽƌŽƐƚƽ ďĞǌ ƷēĂƐƚŝ ǌƉĞǀŸƵũşĐşĐŚ

6

ĚƎĞǀŝŶ͘DŽǎŶŽƐƚǀŶŝŬŶƵƚşǀĢƚƌƵĚŽƉŽƌŽƐƚƵĂǀǌŶŝŬƵƉůŽƓŶĠŚŽƉŽůŽŵƵũĞǌĄǀŝƐůĄŶĂĐĞůĠƎĂĚĢĨĂŬƚŽƌƽ͕ ǌŶŝĐŚǎƉƌŽƎĞƓĞŶǉĂƌĞĄůũĞǌƎĞũŵĢŶĞũĚƽůĞǎŝƚĢũƓşŬŽŶĨŝŐƵƌĂĐĞƚĞƌĠŶƵ͕ŬĚǇƐũĞǌĚŽǀĠƚƌĂƚŝũƐŽƵƐŝƚƵŽǀĄŶǇ ŶĂ ǌĄǀĢƚƌŶǉĐŚ ƐǀĂǌşĐŚ ŚƎĞďĞŶƵ͕ ŬĂŵ ŶĞǌĂƐĂŚƵũĞ ƉƎĞǀĂǎƵũşĐş Ͳ^ ƉƌŽƵĚĢŶş ǀǌĚƵĐŚƵ͕ ŶĞďĞǌƉĞēŶĢũƓş ƉƌŽƵĚĢŶşŽĚ^Ͳ^sũĞǀŽďůĂƐƚŝŵĠŶĢēĞƚŶĠ͘sǉŚŽĚŽƵũƐŽƵƐƚĂŶŽǀŝƓƚŶşƉŽĚŵşŶŬǇ͕ƉŽĚŵĄēĞŶĄƐƚĂŶŽǀŝƓƚĢ ƐĞƐƚĂƚŝĐŬǇŶĞƐƚĂďŝůŶşŵŝƉŽƌŽƐƚǇƐĞǀǇƐŬǇƚƵũşƉŽƵǌĞǀĞƐƉŽĚŶşĐŚēĄƐƚĞĐŚƐǀĂŚƽ͕ĚĄůĞĚŽďƌǉǌĚƌĂǀŽƚŶş ƐƚĂǀƉŽƌŽƐƚƽ;ǀǉƐŬǇƚĨǇƚŽƉĂƚŽŐĞŶƽƐĞŶĞǀǇŵǇŬĄŶŽƌŵĄůƵͿĂƚĢǎĞďŶşƌŽǌƉƌĂĐŽǀĂŶŽƐƚĂǀĢŬŽǀĄƌŽǌƌƽǌͲ ŶĢŶŽƐƚ ƐŬƵƉŝŶ͕ ŶĞũǀşĐĞ ũƐŽƵ ŽƚĞǀƎĞŶşŵ ŽŚƌŽǎĞŶǇ ƉůŽƓŶĢ ƌŽǌƐĄŚůĠ ƐƚĞũŶŽǀĢŬĠ ƉŽƌŽƐƚǇ ēŝƐƚĠŚŽ ƐŵƌŬƵ͕ ďĞǌƉƎşŵĢƐŝũŝŶǉĐŚĚƎĞǀŝŶ͘ >ŽŬĄůŶşŽŚƌŽǎĞŶşǀǌŶŝŬĄǀŵşƐƚĞĐŚŽƚĞǀƎĞŶş;ǌĞũŵĠŶĂͿŵůĂĚƓşĐŚƐŵƌŬŽǀǉĐŚƉŽƌŽƐƚƽďĞǌƷēĂƐƚŝǌƉĞǀŸƵͲ ũşĐşĐŚĚƎĞǀŝŶ͕ƵƐƚĂƌƓşĐŚƉŽƌŽƐƚƽŚƌŽǌşŶĞďĞǌƉĞēşƉŽƓŬŽǌĞŶşŶŽǀĠƉŽƌŽƐƚŶşƐƚĢŶǇƐůƵŶĞēŶşƐƉĄůŽƵŶĞďŽ ŶĄŵƌĂǌŽƵ Ă ƐŶĢŚĞŵ͕ ƉŽƉƎ͘ ŚŵǇǌşŵŝ ƓŬƽĚĐŝ ;ŶĄůĞƚŬƽƌŽǀĐĞͿ ŶĞďŽ ǌǀǉƓĞŶŽƵ ŝŵŝƐŶş ǌĄƚĢǎş͘ EĞďĞǌƉĞēş ǀŶŝŬŶƵƚş ďŽƎŝǀǉĐŚ ǀĢƚƌƽ ĚŽ ƉŽƌŽƐƚƽ ůǌĞ ŵŝŶŝŵĂůŝǌŽǀĂƚ ƉŽƵǌĞ ǀĚůŽƵŚŽĚŽďĠŵ ǀǉŚůĞĚƵ Ă ƚŽ ǀēĂƐŶŽƵ ǀǉƐĂĚďŽƵ ƐƚĂƚŝĐŬǇ ƐƚĂďŝůŶşĐŚ ǌƉĞǀŸƵũşĐşĐŚ ĚƎĞǀŝŶ ;ďƵŬ͕ ŬůĞŶͿ ĚŽ ďƵĚŽƵĐşŚŽ ƉŽƌŽƐƚŶşŚŽ ƉůĄƓƚĢ͕ ǀŵůĂĚǉĐŚƐŵƌŬŽǀǉĐŚƐŬƵƉŝŶĄĐŚƉĂŬǀǉĐŚŽǀŽƵͲǌĂůŽǎĞŶşǌƉĞǀŸƵũşĐşĐŚƉƌǀŬƽʹǌĄǀŽƌǇ͕ŽĚůƵŬǇ͕ƌŽǌůƵŬǇ͘ DĂůŽůŽƉůŽƓŶĢůǌĞƉƎĞĚǀşĚĂƚŽŚƌŽǎĞŶşƉƽĚŶşĞƌŽǌşŶĂĞǆƉŽŶŽǀĂŶĠŵƐƚĂŶŽǀŝƓƚŝǀĞǀƌĐŚŽůŽǀĠēĄƐƚŝƐũĞǌͲ ĚŽǀŬǇ;^>dϲzĂēĄƐƚĞēŶĢϲEͿ͕ŬĚĞůĞƐŶşƉŽƌŽƐƚǇƉůŶşƉƽĚŽŽĐŚƌĂŶŶŽƵĨƵŶŬĐŝĂǌĂďƌĂŸƵũşƉůŽƓŶĠ͕ƌǉŚŽǀĠ ĂŝŶƚƌŽƐŬůĞƚŽǀĠĞƌŽǌŝ͘ĚĞŵƵƐşďǉƚǀƉƎşƉĂĚĢ͕ǎĞďǇƚƌĂƐĂŶĞďǇůĂƉŽƐƵŶƵƚĂŵŝŵŽ͕ƌĞĂůŝǌŽǀĄŶĂƚĂŬŽǀĄ ŽƉĂƚƎĞŶş͕ĂďǇŶĞĚŽĐŚĄǌĞůŽŬǀǇƚǀĄƎĞŶşƌŽŶŽǀǉĐŚƌǉŚĂŽĚŶŽƐƵǌĞŵŝŶǇ;ǌĂƚƌĂǀŶĢŶş͕ǌĂŬƌǇƚşƉŽǀƌĐŚƵͿ͘ WƎŝƉůŽƓŶĠŵŽĚůĞƐŶĢŶşũĞƉŽƚƎĞďĂƉŽēşƚĂƚŝƐĚĂůƓşŵŝǀůŝǀǇ͕ǌĞũŵĠŶĂŶĂǀŽĚŽŚŽƐƉŽĚĄƎƐŬŽƵĨƵŶŬĐŝůĞƐĂ ;ĨƵŶŬĐĞƌĞƚĞŶēŶş͕ƌĞƚĂƌĚĂēŶş͕ŬŽŶĚĞŶǌĂēŶş͕ĨŝůƚƌĂēŶş͕ĂŬƵŵƵůĂēŶşĂǌĞũŵĠŶĂĚĞƐƵŬēŶşŶĂǀŽĚŽƵŽǀůŝǀͲ ŶĢŶǉĐŚƐƚĂŶŽǀŝƓƚşĐŚǀĞƐƉŽĚŶşēĄƐƚŝƐǀĂŚƽͿ͘ ƉƌĂŬƚŝĐŬĠŚŽŚůĞĚŝƐŬĂũĞŶƵƚŶĠǀǇƎĞƓŝƚŬƎşǎĞŶşƐũĞǌĚŽǀŬǇƐĞƐƚĄǀĂũşĐşůĞƐŶşĚŽƉƌĂǀŶşƐşƚşƚĂŬŽǀǉŵǌƉƽͲ ƐŽďĞŵ͕ ĂďǇ ďǇůŽ ǌĂĐŚŽǀĄŶŽ ĚŽƉƌĂǀŶş ǌƉƎşƐƚƵƉŶĢŶş ůĞƐŶşŚŽ ŬŽŵƉůĞǆƵ ǀĞ ǀǌƚĂŚƵ Ŭ ƉƌŽǀŽǌƵ ƐũĞǌĚŽǀĠ ƚƌĂƚŝĂĚĠůĐĞƚƌǀĄŶşůǇǎĂƎƐŬĠƐĞǌſŶǇ͘ EĂǀƌŚŽǀĂŶĄŽƉĂƚƎĞŶşǀŵşƐƚĞĐŚŵŽǎŶĠŚŽŽŚƌŽǎĞŶşůĞƐŶşĐŚƉŽƌŽƐƚƽ sƌĐŚŽůŽǀĄēĄƐƚƉ͘ƐŬ͘ϳϯϰϮ͘KŚƌŽǎĞŶş͗ƐƚƎĞĚŶşĂǎƐŝůŶĠŽŚƌŽǎĞŶşƉƽĚŶşĞƌŽǌşŶĂƐŬĂůŶĂƚĠŵĂďĂůǀĂŶŝͲ ƚĠŵǀƌĐŚŽůƵŬſƚǇϵϴϱ͕ϲŵŶ͘ŵ͘EĄǀƌŚŽƉĂƚƎĞŶş͗ǌĂũŝƐƚŝƚƚĞĐŚŶŝĐŬĄŽƉĂƚƎĞŶşĞůŝŵŝŶƵũşĐşƉƽĚŶşĞƌŽǌŝŶĂ ŽĚƚĢǎĞŶĠǀƌĐŚŽůŽǀĠƉůŽƓĞ;ǌĂƚƌĂǀŶĢŶşͿ W͘ƐŬ͘ϳϯϰϴ͕ϴϰϴϴ͕ϴϰϴϭϰ͘WŽƌŽƐƚǇƐƉƎĞǀĂŚŽƵƐŵƌŬƵ͕ŵşƐƚǇƉƎşŵĢƐďŽƌŽǀŝĐĞ͘sƉƎşƉĂĚĢƉƎĞŬƌŽͲ ēĞŶşƓşƎŬǇƐũĞǌĚŽǀŬǇŶĂĚũĞĚŶƵƐƚƌŽŵŽǀŽƵǀǉƓŬƵ;ĐĐĂϮϱŵͿƐƚƎĞĚŶşĂǎƐŝůŶĠŽŚƌŽǎĞŶşǀĢƚƌĞŵ;^Ͳ^Ͳ^s ƐŵĢƌƵͿ͘sƉ͘ƐŬ͘ϴϰϴϭϰŵĞŶƓşŬŽƚůşŬƐƌƽǌŶŽǀĢŬǉŵƐŵƌŬĞŵ͕ũĞĚůşĂďƵŬĞŵ;ŶĄƌŽƐƚǇĂŵůĂĚĠǀǉƐĂĚͲ 7

ďǇͿ͕ ƐƉŽŶĞĐŚĂŶǉŵŝ ũĞĚůŽǀǉŵŝ ǀǉƐƚĂǀŬǇ ǌŵĂƚĞƎƐŬĠŚŽ ƉŽƌŽƐƚƵ͕ ǀďůşǌŬŽƐƚŝ ƉƎŝ ŽďŶŽǀŽǀĂŶĠ ƉŽƌŽƐƚŶş ƐƚĢŶĢŵǉƚŶĠŬŵĞŶŽǀŝŶǇƐƚĂƌƓşŬŽƚůşŬŽĚƌŽƐƚůĠŚŽďƵŬƵ͕ƐŽƵēĄƐƚĞŬŽůŽŐŝĐŬĠŝƐƚĂƚŝĐŬĠŬŽƐƚƌǇůĞƐĂ͘EĄǀƌŚ ŽƉĂƚƎĞŶş͗ƉƎŝƚƌĂƐŽǀĄŶşǌĂĐŚŽǀĂƚŽďĂŬŽƚůşŬǇƐƌƽǌŶŽǀĢŬǉŵƐŵƌŬĞŵ͕ũĞĚůşĂďƵŬĞŵ͕ǀēĞƚŶĢēĄƐƚŝƐƚĂƌĠ ŬŵĞŶŽǀŝŶǇƐǀǉƐƚĂǀŬǇũĞĚůĞ͘ůŽƵŚŽĚŽďǉŵŽƉĂƚƎĞŶşŵũĞǀƌĄŵĐŝŽďŶŽǀŶşŚŽƉŽƐƚƵƉƵǀŬƌŝƚŝĐŬǉĐŚŵşƐͲ ƚĞĐŚǀǇƚǀŽƎŝƚŶĄƌĂǌŽǀǉƉƌƵŚǌƉĞǀŸƵũşĐşĐŚĚƎĞǀŝŶ;ďƵŬ͕ŬůĞŶͿ͘ W͘ƐŬ͘ϴϰϴϱ͘^ŬƵƉŝŶŽǀŝƚĢƐŵşƓĞŶǉďƵŬƐĞƐŵƌŬĞŵ͘^ŽƵēĄƐƚĞŬŽůŽŐŝĐŬĠŝƐƚĂƚŝĐŬĠŬŽƐƚƌǇůĞƐĂ͘EĄǀƌŚ ŽƉĂƚƎĞŶş͗ŶĂǀĂǌƵũĞŶĂƉƎĞĚĐŚŽǌşƐŬƵƉŝŶƵ͕ƉƎŝƚƌĂƐŽǀĄŶşŶĞǌĂƐĄŚŶŽƵƚďƵŬŽǀŽƵƐŬƵƉŝŶƵ͘ W͘ƐŬ͘ϳϯϯϲ͕ϳϯϯϮĂ͘^ŵşƓĞŶĠƉŽƌŽƐƚǇƐƉƎĞǀĂŚŽƵƐŵƌŬƵŶĂǀŽĚŽƵŽǀůŝǀŶĢŶĠŵƐƚĂŶŽǀŝƓƚŝ͕ƉƎŝŽƚĞͲ ǀƎĞŶşƉŽƌŽƐƚƵƐƚƎĞĚŶşŽŚƌŽǎĞŶşďŽƎŝǀǉŵǀĢƚƌĞŵ͘WƎŝŽŬƌĂũŝŬŽŵƉůĞǆƵŵĂůĄƐŬƵƉŝŶŬĂƐƉƎĞǀĂŚŽƵŬůĞŶƵ Ă ďƵŬƵ͘ EĄǀƌŚ ŽƉĂƚƎĞŶş͗ ĚůŽƵŚŽĚŽďǉŵ ŽƉĂƚƎĞŶşŵ ũĞ ǀƌĄŵĐŝ ŽďŶŽǀŶşŚŽ ƉŽƐƚƵƉƵ ǀŬƌŝƚŝĐŬĠŵ ŵşƐƚĢ ǀǇƚǀŽƎŝƚŶĄƌĂǌŽǀǉƉƌƵŚǌƉĞǀŸƵũşĐşĐŚĚƎĞǀŝŶ;ďƵŬ͕ŬůĞŶͿ͘WƎŝƚƌĂƐŽǀĄŶşǀŵĂǆŝŵĄůŶşŵŽǎŶĠŵşƎĞǌĂĐŚŽͲ ǀĂƚŵůĂĚŽƵůŝƐƚŶĂƚŽƵƐŬƵƉŝŶƵ͕ŬƚĞƌĄƚǀŽƎşƐŽƵēĄƐƚĞŬŽůŽŐŝĐŬĠŝƐƚĂƚŝĐŬĠŬŽƐƚƌǇůĞƐĂ͘ ĄǀĢƌ sƉƎĞĚŬůĄĚĂŶĠŵ ƉŽƐŽƵǌĞŶş ƐƚĂďŝůŝƚǇ ůĞƐŶşĐŚ ƉŽƌŽƐƚƽ ĚŽƚēĞŶǉĐŚŽĚůĞƐŶĢŶşŵ ƉƌŽǀǉƐƚĂǀďƵ ŶŽǀĠƐũĞǌͲ ĚŽǀĠ ƚƌĂƚŝ ǀĂƌĞĄůƵ <ƌĂŵŽůşŶ ũƐŽƵ ǀǇŚŽĚŶŽĐĞŶǇ ƉŽƌŽƐƚŶş ƐŬƵƉŝŶǇ ůĞǎşĐş ǀŵşƐƚĢ ŶĂǀƌŚŽǀĂŶĠ ƚƌĂƐǇ Ă ǀũĞũşďĞǌƉƌŽƐƚƎĞĚŶşďůşǌŬŽƐƚŝ͘EĂǌĄŬůĂĚĢǀǇŚŽĚŶŽĐĞŶşũƐŽƵŶĂǀƌǎĞŶǇŶĄǀƌŚǇŽƉĂƚƎĞŶşŶĂĞůŝŵŝŶĂĐŝēŝ ǌŵşƌŶĢŶşŶĞŐĂƚŝǀŶşĐŚĚŽƉĂĚƽŶĂƐƚĂďŝůŝƚƵĚŽƚēĞŶǉĐŚƉŽƌŽƐƚƽǀŵşƐƚĞĐŚǌǀǉƓĞŶĠŚŽŽŚƌŽǎĞŶş͘,ŽĚŶŽͲ ĐĞŶşďǇůŽǌƉƌĂĐŽǀĄŶŽŶĂǌĄŬůĂĚĢǀĞŶŬŽǀŶşƉŽĐŚƽǌŬǇŬŽŶĂŶĠĚŶĞϮϲ͘ϰ͘ϮϬϭϯǌĂƉŽƵǎŝƚşƷĚĂũƽǌ>,WĂ ƚǇƉŽůŽŐŝĐŬĠŵĂƉǇǌKWZ>͘ /ŶŐ͘:ŝƎştŝŵŵĞƌ͕ĞƐŬĠƵĚĢũŽǀŝĐĞ͕ϭϴ͘ϲ͘ϮϬϭϯ

8

WƎşůŽŚĂē͘ϭ͘DĂƉĂŶĂǀƌŚŽǀĂŶĠƚƌĂƐǇƐũĞǌĚŽǀŬǇ

9

MODERNIZACE SPORTOVNÍHO AREÁLU LIPNO NAD VLTAVOU DOPLNĚNÍ

Recommend Documents