Analýza infrastruktury střediska Lipno nad Vltavou

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Hlavní specializace: Podniková ekonomika a management

Analýza infrastruktury střediska Lipno nad Vltavou

Martina Trubačová

2009

ABSTRAKT Cílem mé bakalářské práce je detailní popis dopravní infrastruktury obce Lipno nad Vltavou, případně dalších přilehlých obcí. V teoretické části jsem vysvětlila několik základních pojmů a shrnula základní informace o dopravní infrastruktuře a charakteristice obce Lipno nad Vltavou. Praktická část pojednává o současné dopravní dostupnosti oblasti, interní infrastruktuře střediska, konkrétně o propojenosti třech lyžařských areálů, a podrobně popisuje jádrovou infrastrukturu obce. Na základě zjištěných údajů jsem sestavila SWOT analýzu jednotlivých druhů dopravy. V závěrečné části této práce pojednávám o aktivně plánovaném projektu, který je hlavní součástí rozvoje Lipenska.

Klíčová slova: dopravní infrastruktura, Lipno nad Vltavou, silniční doprava, železniční doprava, drážní doprava, vodní doprava, cyklistická doprava, doprava v klidu.

ABSTRACT The aim of my bachelor thesis is to make description about municipality Lipno nad Vltavou and its neighbouring municipalities in deed. In the theoretical part I have explained few basic conceptions and summarized some basic informations about transport infrastructure and characteristic of municipality Lipno nad Vltavou. The practical part is based on contemporary traffic availibility of this area, internal infrastructure of the center; concretely about the interconnection of three ski areas and describes principal the infrastructure of a municipality in details. According to the observed data I have done SWOT analysis about individual means of transport. The closing part of my bachelor thesis fucuses on an actively planned project which is the main part of the project – developement of Lipenský region.

Keywords: transport infrastructure, Lipno nad Vltavou, road transport, rail transport, railway transport, water transport, cycle traffic, stationary traffic.

Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce panu Ing. Michalovi Mervartovi, Ph. D. za ochotu, vstřícnost, propůjčení odborných materiálů a veškerou další pomoc při tvorbě této práce.

Prohlášení Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Analýza infrastruktury střediska Lipno nad Vltavou“ jsem vypracovala samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v seznamu literatury.

V Praze dne:

Podpis:

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 6 TEORETICKÁ ČÁST................................................................................................................ 7 1.

Základní pojmy .................................................................................................................. 8

2.

Dopravní infrastruktura ...................................................................................................... 9 2.1.

Silniční doprava.......................................................................................................... 9

2.2.

Železniční doprava ................................................................................................... 10

2.2.1.

3.

TramTrain neboli dvousystémová kolejová doprava ....................................... 10

2.3.

Drážní doprava ......................................................................................................... 12

2.4.

Vodní doprava .......................................................................................................... 13

2.5.

Cyklistická doprava.................................................................................................. 15

2.6.

Doprava v klidu ........................................................................................................ 16

Charakteristika Lipna nad Vltavou .................................................................................. 17 3.1.

Rozloha..................................................................................................................... 17

3.2.

Poloha a území ......................................................................................................... 17

3.3.

Obyvatelstvo............................................................................................................. 18

3.4.

Hospodářská činnost ................................................................................................ 18

PRAKTICKÁ ČÁST................................................................................................................ 19 4.

Infrastruktura Lipna nad Vltavou ..................................................................................... 20 4.1.

Dostupnost střediska ................................................................................................ 20

4.1.1. 4.1.1.1. 4.1.2.

Doprava v klidu ........................................................................................ 22 Autobusová doprava......................................................................................... 22

4.1.2.1.

Dálková autobusová doprava ................................................................... 22

4.1.2.2.

Místní autobusová doprava ...................................................................... 23

4.1.2.3.

Skibus ....................................................................................................... 24

4.1.3. 4.2.

Individuální doprava ........................................................................................ 20

Železniční doprava ........................................................................................... 24

Interní infrastruktura oblasti..................................................................................... 27

4.2.1.

Individuální doprava ........................................................................................ 27

4.2.2.

Místní autobusová doprava .............................................................................. 28

4.2.3.

Skibus ............................................................................................................... 28

4.3.

Jádrová infrastruktura střediska................................................................................ 30

4.3.1.

Lanové dráhy.................................................................................................... 30

5.

6.

4.3.2.

Sjezdové tratě ................................................................................................... 32

4.3.3.

Foxpark kapitána Lipánka ................................................................................ 32

4.3.4.

Temple & Level snowpark Lipno .................................................................... 33

4.3.5.

Běžecké tratě .................................................................................................... 34

4.3.6.

Skipasy ............................................................................................................. 35

4.3.7.

Cyklistická doprava.......................................................................................... 36

4.3.8.

Vodní doprava .................................................................................................. 38

SWOT analýza jednotlivých druhů dopravy .................................................................... 39 5.1.

Silniční doprava........................................................................................................ 39

5.2.

Železniční doprava ................................................................................................... 40

5.3.

Drážní doprava – visutá lanová dráha ...................................................................... 41

5.4.

Vodní doprava .......................................................................................................... 42

5.5.

Cyklistická doprava.................................................................................................. 43

Plánované projekty........................................................................................................... 44 6.1.

Prodloužení regionální dráhy Rybník – Lipno nad Vltavou do Černé v Pošumaví . 44

Závěr......................................................................................................................................... 47 Seznam použité literatury......................................................................................................... 49 Seznam obrázků ....................................................................................................................... 51 Seznam tabulek ........................................................................................................................ 52 Přílohy ...................................................................................................................................... 53

Úvod V současné době je nedílnou součástí rozvíjející se ekonomiky každého kraje, města či obce podpora dopravní infrastruktury. Ta napomáhá zvýšení konkurenceschopnosti proti ostatním oblastem, cestovního ruchu nebo atraktivity území. Ovšem aby mohla být dopravní infrastruktura rozvíjena, je zapotřebí velkého množství finančního kapitálu a ten je po vstupu České republiky do Evropské unie snáze dostupný než dříve. Mezi nejvíce rozvíjející se druhy dopravy v České republice patří silniční a železniční doprava. Konkrétně pak na Lipensku, které je situováno s Jihočeském kraji, zažije v následujících sedmi letech největší rozmach právě železniční doprava. Nemůžeme ovšem ale opomíjet ani například cyklistickou dopravu, která se začala v Jihočeském kraji rozvíjet především díky nevládní neziskové organizaci Nadace Jihočeské cyklostezky. Téma mé bakalářské práce je Analýza infrastruktury střediska Lipno nad Vltavou a zvolila jsem si ho ze dvou, pro mne podstatných, důvodů. Prvním důvodem je můj osobní vztah k obci Lipno nad Vltavou a druhým důvodem je současná vysoce se rozvíjející dopravní infrastruktura jak Skiareálu Lipno, tak Lipenska, která podle mého názoru stojí za zmínku. Cílem, který jsem si stanovila, je analýza veškeré současné dopravní infrastruktury vztahující se k obci. V této práci se tedy zprvu zaměřím na teoretický výklad rozebírající jednotlivé druhy dopravy a na samotnou charakteristiku obce Lipno nad Vltavou. V praktické části budu analyzovat dopravní dostupnost do střediska a to ať už pomocí individuální, autobusové nebo železniční dopravy, vzájemnou propojenost mezi Skiareálem Lipno a lyžařskými středisky Špičák a Zadov a jádrovou infrastrukturu skiareálu, mezi kterou zařadím nejen lanové dráhy, sjezdové tratě včetně Foxparku kapitána Lipánka a Temple & Level snowparku Lipno, běžecké tratě, skipasy, ale i cyklistickou dopravu a vodní dopravu. Dále pomocí SWOT analýzy vymezím slabé a silné stránky, příležitosti a ohrožení všech v této práci zmíněných druhů dopravy. V samotném závěru se zaměřím na nejvýznamnější budou projekt, který se má během následujících sedmi let uskutečnit. Jedná se prodloužení regionální dráhy Rybník – Lipno nad Vltavou do Černé v Pošumaví. Veškeré informace potřebné k vypracování této práce jsou jak v tištěné podobě, tak ve formě prezentací, dokumentů v elektronické podobě či článků zveřejňovaných na webových stránkách.

TEORETICKÁ ČÁST

1.

Základní pojmy

Cyklostezka je značkou označená pozemní komunikace nebo jízdní pás vyhraněný pro jízdu na jízdním kole. Dopravní síť je tvořena jednotlivými dopravními body, které jsou spojeny dopravními cestami. Hydroelektrárna, neboli vodní elektrárna, slouží k výrobě elektrické energie z vodní energie. Integrovaný dopravní systém (IDS) je systém propojení veškeré veřejné dopravy, jako např. železnice, metro, tramvaje, autobusy, lanovky a lodě do jednoho celku. V tomto systému se zavádějí jednotné přepravní podmínky, tarify a jízdní řády. Kyvadlová doprava se vyznačuje přepravou osob na krátkých vzdálenostech v častých časových intervalech. Lanovou dráhu můžeme definovat jako zařízení, určené pro přepravu osob a nákladu, se sklonem dráhy až 45°. Linková osobní doprava je přeprava v předem stanovených časových intervalech a na předem stanovených trasách. Vodní tok je označení pro jakoukoli vodu, která protéká po zemském povrchu. Železniční trať je dráha, která slouží k provozování kolejové dopravy.

-8-

2.

Dopravní infrastruktura

Dopravní infrastrukturu, jež je součástí ekonomické analýzy, můžeme chápat jako „soubor dopravních sítí, jejich vybavení nejrůznějšími stavbami a zařízeními a dopravních prostředků, jež se na síti pohybují“1. V užším pojetí bychom ji dále mohli chápat jako skupinu veškerých dopravních cest včetně vybavení. Infrastruktura jako taková by potom měla zajišťovat příznivé podmínky pro rozvoj ekonomiky. V tomto bodě bakalářské práce jsem se rozhodla pro osvětlení některých pojmů a rozbor jednotlivých druhů dopravy, jako je silniční doprava, železniční doprava se zaměřením na TramTrain, drážní doprava, vodní doprava, cyklistická doprava a doprava v klidu. Jedná se o souhrn druhů dopravy, který bude v praktické části této bakalářské práce představovat současnou infrastrukturu obce Lipno nad Vltavou a jeho přilehlého okolí.

2.1.

Silniční doprava2

Silniční doprava patří mezi nejvyužívanější způsoby dopravy využívající dopravní prostředky k pohybu na dálnicích, silnicích, místních a účelových komunikacích a volném terénu. Slouží především k přepravě osob (pomocí kyvadlové dopravy, linkové osobní dopravy, taxislužby,…), ale i zvířat a nákladu. Obrázek 1: silniční a dálniční síť Jihočeského kraje k 1.7.2008

1

Zurynek, J., Zelený, L., Mervart, M., Dopravní procesy v cestovním ruchu, Praha: ASPI, 2008, ISBN 9788073573355 2 Zpracováno dle http://cs.wikipedia.org/wiki/Silnice

-9-

Dálnice, neboli rychlostní komunikace, je původní složeninou slov dálková silnice. Slouží pro motorová vozidla a je stavěna pro odlehčení provozu na nejvíce zatížených tazích. Silnicí3 se rozumí veřejně přístupná pozemní komunikace, kterou využívají silniční či jiná vozidla o chodci. V České republice se dle Zákona o pozemních komunikacích č. 13/1997 Sb. rozlišují tři různé třídy silnic: Silnice I. třídy, která je určená především pro dálkovou a mezistátní dopravu; Silnice II. Třídy, která je určena zejména pro dopravu mezi jednotlivými okresy; Silnice III. Třídy, která propojuje obce nebo slouží k napojení na další pozemní komunikace. Pod pojmem místní komunikace si můžeme představit například ulice, náměstí, pěší zóny, parkoviště apod. Jedná se tedy o veřejně přístupné komunikace sloužící dopravě na území obce. Účelovou komunikaci4 zákon definuje jakou pozemní komunikaci, která spojuje jednotlivé nemovitosti pro účely jejich vlastníků, nebo slouží k propojení těchto nemovitostí s dalšími pozemními komunikacemi. Může vzniknout jak její výstavbou, tak i užíváním části pozemku jako cesty.

2.2.

Železniční doprava5

Železniční dopravu můžeme také nazvat jako kolejovou dopravu, která je provozována výhradně na železniční dráze. Je určena pro hromadnou či veřejnou přepravu nákladu i osob. V porovnání se silniční dopravou se jedná o nízkonákladový způsob dopravy. Individuální doprava je v České republice z 99% provozována Českými dráhami. Nákladní přeprava je u nás nejvíce zastoupena dceřinou společností Českých drah ČD Cargo. Pro železniční dopravu je základem železniční síť tratí, které na sebe vzájemně navazují a mohou to být tratě například mezinárodní, dálkové, místní, městské, státní, soukromé, atd..

2.2.1.

TramTrain neboli dvousystémová kolejová doprava6

Tento systém bychom mohli definovat jako „dopravní systém příměstské železnice závislé (elektrické) trakce, určený výhradně pro osobní dopravu“. Díky svým vlastnostem tento

3

Zpracováno dle http://genesis.upce.cz/priloha/kdi-vyuka-pk-1 Zpracováno dle http://www.stavebni-forum.cz/cs/article/10607/verejna-nebo-soukroma-prijezdovakomunikace/ 5 Zpracováno dle Všeobecná encyklopedie ve čtyř svazcích, díl 4, ISBN 80-85841-37-1 6 Zpracováno dle Doc. Ing. Bohumil Kubát, CSc., Ing. Martin Jacura, Ing. Martin Vachtl – „VYUŽITÍ VÍCESYSTÉMOVÉ 4

KOLEJOVÉ DOPRAVY (tramtrain) V OBSLUŽNOSTI ÚZEMÍ“

- 10 -

systém představuje kombinaci tramvajové a železniční trati, kde je tedy možné pohybovat se jak po tramvajové, tak i po železniční síti. Jedná se o významný prvek pro městskou a regionální dopravu. Tento dopravní systém je nejvhodnější aplikovat v oblastech, kde například železniční či autobusová doprava nevede až do centra města a vzdálenost mezi konečnou zastávkou a centrem je nemalá (což je konkrétně případ obce Lipno nad Vltavou). Dále se může využívat v případech, kdy příměstské autobusy dostatečně nevyhovují kapacitním požadavkům, nebo kdy cestující vyžadují větší komfort při přepravě. Je to také značné zjednodušení pro cestující ve větších městech, kteří tak budou moci nahradit individuální dopravu za příměstskou kolejovou dopravu. Když totiž porovnáme kvalitativní ukazatele, jako je například cena a doba přepravy, zjistíme, že v případě kolejové dopravy ušetří cestující na nákladech za cestu a čas. Jedná se o odstranění přestupní vazby a zkrácení cestovní vzdálenosti díky lepšímu přizpůsobení se charakteru osídlení.

Obrázek 2: Železniční síť Jihočeského kraje k 04/2008

Systém TramTrain může využívat tři různé typy kolejových dopravních cest; a to klasickou železnici, lehkou železnici nebo městskou dráhu. Rozdíly mezi jednotlivými dopravními cestami jsou:

Klasická železnice je současná železniční síť, která musí být nejdříve nepatrně technologicky upravena, aby se po ní mohla pohybovat TramTrain.

- 11 -

„Lehká železnice je železnice s minimálními poloměry směrových oblouků 300 m a maximálním podélným sklonem 40 promile. Její elektrizace je jednodušší, neboť není třeba zdvojovat drát a stačí slabší výkon měnírny elektřiny.“7 „Městskou dráhou se rozumí železnice pro přepravu cestujících, která často používá elektricky poháněné kolejové vozy jezdící jednotlivě nebo jako krátké vlaky po dvojkolejných tratích. Vzdálenost mezi stanicemi/zastávkami je zpravidla menší než 1200 metrů. Někdy je obtížné přesně odlišit městskou dráhu od tramvají; tramvaje obecně nejsou odděleny od silniční dopravy, zatímco městské dráhy mohou být provozovány odděleně od ostatních dopravních systémů.“8 Tabulka 1: Základní návrhové prvky systému9

Klasická železnice Lehká železnice Městská dráha

2.3.

Podélný sklon do 25 ‰

Min. poměr oblouku 500 (300) m

Navrhovaná traťová rychlost 80 – 160 km/h

Trakční napětí (v ČR) 3 kV=25 kV~

Obvyklá výška nástupní hrany 200 – 550 mm

do 40 ‰

300 (200) m

80 – 120 km/h

3 kV=25 kV~

200 – 550 mm

do 70 ‰

50 (20) m

50 – 80 km/h

600 V=750 V=

0 – 200 mm

Drážní doprava10

V České republice si pod pojmem drážní doprava můžeme představit jak kolejovou dopravu, tak i visuté a pozemní lanové dráhy. Zákon o dráhách č. 266/1994 Sb. Definuje dráhu jako „cestu určenou k pohybu drážních vozidel včetně pevných zařízení potřebných pro zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy.“ Pod pojmem zařízení potřebná pro zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy si můžeme představit například nástupiště, staniční budovy a elektrické měnírny. Pozemní lanová dráha je kolejová dráha s určitým sklonem,

jejíž vozy jsou taženy po

kolejnicích za pomoci tažných lan. Má nejméně dvě stanice (nástupní a výstupní), ovšem může být doplněna o další stanice při cestě.

7 Martin Robeš, Ing. Jan Zeman, CSc. a kol., Studie „Strategie rozvoje železniční a související cyklistické dopravy v ČR“ str. 5, Sdružení pro rozvoj kolejové dopravy, 2003 8 Úřední věstník L 167 , 04/07/2003 S. 0013 – 0016 – článek 1 9 Doc. Ing. Bohumil Kubát, CSc., Ing. Martin Jacura, Ing. Martin Vachtl – „VYUŽITÍ VÍCESYSTÉMOVÉ KOLEJOVÉ DOPRAVY (tramtrain) V OBSLUŽNOSTI ÚZEMÍ“ – str. 2

10

Zpracováno dle http://cs.wikipedia.org/wiki/Dr%C3%A1ha_(dr%C3%A1%C5%BEn%C3%AD_doprava)

- 12 -

Visutá lanová dráha je oproti pozemní lanové dráze dráha nekolejová, jejíž vozidla, mezi které patří například sedačky a kabinky, jsou nesena na tažném laně, jehož pomocí jsou poháněna. Sedačková visutá lanová dráha slouží k přepravě jak lyžařů, tak i osob přepravujících se za vysokohorskou turistikou. Na nosném laně, které je zároveň i tažené, jsou zavěšeny sedačky, určené pro přepravu 1 a více osob. Tyto sedačky jsou rozmístěny ve stejném rozestupu. Stejně jako pozemní lanová dráha, má minimálně dvě stanice. Vůči životnímu prostředí je tento způsob přepravy šetrnější než jiné dopravní prostředky. K výstavbě takovýchto lanových drah je totiž zapotřebí pouze vyčlenění místa na nástupní a výstupní stanice a stožáry. Lanovky s provozem oběžným11 mohou být buď dvoulanové s pevným nosným lanem a obíhajícím tažným lanem, nebo jednolanové s jediným dopravním lanem, které zastává funkci jak nosného, tak i tažného lana. Pro případ této bakalářské práce budeme uvažovat pouze o jednolanovém oběžném systému. Na tažné či dopravní lano jsou na závěsu pomocí čelisťového spínacího zařízení upevněny dopravní prostředky, kterými mohou být sedačky, kabinky nebo vozíky. Sedačkové lanovky, které jsou trvale upevněny na laně mají menší oběhovou rychlost a v nástupních či výstupních stanicích nezastavují. Naopak sedačky, které mají odpínatelné závěsy a traťovou rychlost až 18 km/h, v nástupních či výstupních stanicích zastavují. Umožňují přepravu až 2 500 osob za hodinu.

2.4.

Vodní doprava12

Vodní doprava je v České republice provozována po vodních tocích, kterými jsou řeky, umělá a přírodní jezera a plavební kanály. K přepravě se používají plavidla, jako jsou lodě, ale také vory či přívozy, které se využívají k přepravě příčně přes vodní toky. Lodní dopravu můžeme rozdělit na osobní, která může být jak pravidelná tak nepravidelná, nákladní, námořní a vnitrozemskou, kterou je především říční a jezerní. Osobní lodní doprava sloužila již od středověku pro přepravu osob cestujících většinou za zábavou, ať na samotné lodi, nebo na jiném břehu. Pravidelná doprava, neboli doprava linková, je provozována v pravidelných předem stanovených časových intervalech a trasách a slouží především k veřejné hromadné osobní dopravě. Oproti tomu nepravidelná doprava funguje pouze jako příležitostná doprava, tzn., že se plavby konají například jen třikrát do roka. Na řece Vltava je mnoho plaveb organizovaných pro osobní dopravu. Konkrétně třeba

11

Zpracováno dle Hons, Josef: Horské dráhy světa. Nakladatelství dopravy a spojů, Praha, 1985

12

Zpracováno dle http://cs.wikipedia.org/wiki/Vodn%C3%AD_doprava

- 13 -

na dolní Vltavě jsou provozovány okružní plavby Prahou, náhradní lodní doprava, městská, linková či příležitostná doprava. Další linková přeprava je provozována na Slapské a Orlické přehradní nádrži. Na Lipenské přehradě se zase jedná pouze o vyhlídkové okružní plavby. Obrázek 3: Mapa Vltavy pro rafting13

Nákladní doprava může zahrnovat i tzv. voroplavbu14, která představuje jeden ze způsobů přepravy nákladu, a to zejména dřeva po vodním toku. Aby bylo možné plavit dřevo, musí být patřičně splavná řeka. To znamená, že pokud v některých místech nebyla řeka splavná, bylo nutné postavit umělé plavební kanály nebo jezy, na kterých se následně stavěly propusti. V dnešní době se tento způsob dopravy používá už jen v některých rozvojových zemích, jako je například Kanada. U nás to byla například Vltava, která sloužila jako pomocník při splavování dříví. Voroplavba byla v roce 1575 prohlášena za svobodné podnikání. Vory se sestavovaly buď u Dolní Vltavice nebo nad Frymburkem, odkud s nimi voraři sjížděli k vorařské louce, která byla nedaleko hráze dnešní přehrady. Tady se musely vory rozebrat, naložit na volské potahy a v rozebraném stavu odvést k vyšebrodskému klášteru. Ovšem během 20. století zaujala místo voroplavby železnice, a to spolu s výstavbou Vltavské kaskády byl důvod, proč voroplavba přestala roku 1937 v České republice existovat. Vnitrozemská doprava je chápána jako říční nebo jezerní doprava.

13

http://www.putzer.cz/images/mapa.jpg Zpracováno dle Zpracováno dle Průvodce - Šumava, Lipno, Trojmezí, Bavorský les – jih, Mühlviertel, Nakladatelství Kletr Plzeň, 1992

14

- 14 -

2.5.

Cyklistická doprava15

Cyklistická doprava, neboli cyklistika, je způsob dopravy, který umožňuje osobám přepravujícím se na bicyklu (cyklistům) cestovat po cyklotrasách, veřejně přístupných pozemních komunikacích, nebo v přírodním terénu. Jde o dopravu, která je oproti ostatním způsobům dopravy nejméně nákladná, zároveň je šetrná k životnímu prostředí, jelikož na provoz jízdního kola nejsou zapotřebí žádná paliva a tím pádem nejsou vypouštěny žádné škodlivé emise do ovzduší. Zároveň tento druh dopravy podporuje zdraví člověka, který se současně tohoto sportu aktivně zúčastňuje a pomáhá při řešení zdravotních potížích. I na tento způsob dopravy lze aplikovat řadu různých ekonomických nástrojů jako jsou například dotace, pojištění, daně nebo další různé poplatky a to jak na straně nabídky, tak i poptávky. Tyto nástroje hrají významnou roli při ovlivňování způsobu, jak bude doprava provozována, výkon a poměr tohoto výkonu mezi jednotlivými způsoby dopravy. Jedním z nejrozsáhlejších ekonomických nástrojů podporujících cyklistiku v jednotlivých regionech jsou dotace. Ty bývají často ve spojení s dalšími soukromími finančními zdroji jako jsou sponzorské dary. Z části je to dáno tím, že firmy poskytující sponzorské dary mohou poté uplatnit slevy na dani nebo osvobození od daně. Sponzoring je také dobrým marketingovým tahem, kdy firma může tímto aktem získat pozitivní reklamu.

V Jihočeském kraji byla na podporu rozvoje cyklistiky založena Nadace Jihočeské cyklostezky (NJC).

Ta sestavila Fundraisingovou strategii, jejíž vize je založena na dotacích a finančních zdrojích z grantů, doplňkových příspěvků sponzorů, obcí či jiných subjektů. V roce 2005 dala NJC vzniknout třem projektům, které dodnes úspěšně fungují. Jsou jimi Jihočeský kraj – cyklistův ráj, Koncepce cyklodopravy v Jihočeském kraji a Otavská cyklostezka – Krajem Karla Klostermanna. V praktické části se podrobně zaměřím na cyklodopravu a projekty vztahující se k Lipensku, konkrétně pak k obci Lipno nad Vltavou.

15

Zpracováno dle http://www.cyklostrategie.cz/download/tema19-7.pdf

- 15 -

2.6.

Doprava v klidu

Doprava v klidu je definována jako parkování, zastavení a stání vozidel a stanovuje ji místní úprava silničního provozu. Jedná se o podstatnou část žití každého města, a proto nalezení optimální varianty, která se musí přizpůsobit charakteru území, životnímu prostředí, ochraně památek, již stávajícímu systému veřejných komunikací a dalším podmínkám, je více než nutné. Stejně jako před pěti lety, tak i nyní je problém parkovacích míst stále aktuální. Téměř každé město v České republice se potýká s nedostatkem ploch pro dopravu v klidu. Jedním z důvodů je fakt, že se snižuje počet obyvatel na jedno auto, nebo že místa pro možnou výstavbu víceposchoďových garáží jsou zastavována obytnými domy, kancelářskými prostory nebo obchodními centry.

- 16 -

3.

Charakteristika Lipna nad Vltavou16 3.1.

Rozloha

Dle posledního měření Českého statistického úřadu ze dne 31.12.2007 je celková výměra veškerých pozemků patřících k obci Lipno nad Vltavou rovna 1948 ha. Největší podíl na této rozloze mají lesy, které zabírají více jak 43 % (842 ha) z celkové rozlohy. Další významný podíl má kupříkladu zemědělská půda (482 ha), trvalé trávní porosty (450 ha) a vodní plochy (444 ha). Zastavěné plochy se dle posledních údajů podílí pouze necelými 0,7 % (13 ha).

Obrázek 4: mapa okresu Český Krumlov

3.2.

Poloha a území

Obec Lipno nad Vltavou s nadmořskou výškou 776 metrů nad mořem je situována v Jihočeském kraji a jižní části okresu Český Krumlov poblíž hranic s Rakouskem a Německem. Sousedními obcemi jsou Loučovice, Přední Výtoň, Frymburk a obec s pověřeným obecním úřadem Vyšší Brod. Do Lipno regionu bychom mohli, mimo již zmíněných, přiřadit i další obce jako je Nová Pec, Horní Planá a Černá v Pošumaví. Lipno nad Vltavou se jako obec skládá ze dvou částí. Tou první je samotné Lipno nad Vltavou a tou

16

Zpracováno dle http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=MOS+ZV01&kapitola_id=5&kontext=t&razeni=ta&pro_398056 0=545597

- 17 -

druhou je Slupečná. V severní části obce se nachází i lyžařský areál Lipno nad Vltavou, jehož nejvyšším bodem je Kramolín, který dosahuje výšky 799 metrů nad mořem. Z geografického hlediska je Lipensko nedílnou součástí jednoho z nejrozsáhlejších pohoří v Čechách, a to Šumavy. Šumava ve svém jádru má šířku 125 km a táhne se od Všerubského průsmyku po Vyšebrodský průsmyk. Přesahuje i hranice Rakouska a Německa. Pro ochranu šumavských jehličnanů, smíšených porostů, rašelinišť a ledovcových jezer byl v roce 1991 zřízen Národní park Šumava (NPŠ) s rozlohou 690 m2. Další neodmyslitelnou částí Lipna nad Vltavou je vodní nádrž Lipno. Svojí rozlohou, která činí 4870 ha, se stala největší přehradou České republiky. Hráz této vodní nádrže se nachází nedaleko od železniční stanice obce Lipno nad Vltavou. Hráz je 296 metrů dlouhá, 25 metrů široká a zadržuje 306 milionů m3 vody. Přehrada není určena pouze pro rekreační účely, ale slouží také jako hydroelektrárna a ochrana proti povodním.

3.3.

Obyvatelstvo

Počet obyvatel bydlících v Lipně nad Vltavou k 31. 12. 2008 je 614. Oproti okresu Český Krumlov, který má celkem 30 659 obyvatel, to jsou pouhá 2 %. Počet mužů a žen bydlících v obci je poměrně stejný. Mužů je 310 a žen pouze o 6 míň, celkem je žen tedy 304. Věková kategorie obyvatel bydlících v Lipně nad Vltavou je z větší části mezi věkem 15 až 64 let. V procentuelním vyjádření je to téměř 70,4 % ze všech obyvatel žijících v obci. Dětí a mládeže do 14 let věku bydlí v obci 101 a obyvatel starší 65 let věku o 20 méně, tudíž celkem 81.

3.4.

Hospodářská činnost

Celkový počet podnikatelských subjektů působících v obci Lipno nad Vltavou k 31. 12. 2007 je dle Českého statistického úřadu 188. Dle právní formy se v obci z 51 % vyskytují podnikatelé jako fyzické osoby a z 33,5 % družstva. Dle převažující činnosti obyvatelé obce z 33,5 % pracují v obchodě, prodeji a opravách motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství. V ostatních obchodních službách pracuje více jak 32,4 %.

- 18 -

PRAKTICKÁ ČÁST

- 19 -

4.

Infrastruktura Lipna nad Vltavou 4.1.

Dostupnost střediska

Jedním z důležitých aspektů při výběru a hodnocení lyžařského střediska je jeho dostupnost, ať už se jedná o individuální, autobusovou nebo železniční dopravu. U individuální dopravy návštěvník skiareálu často hodnotí například možné přístupové cesty, zda se jedná o silnice I., II. či III. třídy, jejich celoroční udržování, časová náročnost, nebo zda jsou či nejsou v zimě chemicky ošetřovány. Při volbě autobusové či železniční dopravy bývají často porovnávány informace o četnosti spojů, počtu případných přestupů, komfortu při cestování, časové a cenové náročnosti. Všechny tyto údaje jsou pro cestujícího důležité, ovšem největší důraz bývá kladen na náklady vynaložené na cestu. Návštěvníky skiareálů bychom mohli rozdělit do dvou hlavních skupin. První skupinou jsou studenti, kteří kvůli finanční stránce volí raději cestu autobusem či vlakem a druhou skupinou jsou pracující lidé, kteří se ve většině případů zajímají o komfort při cestování, a proto raději volí individuální dopravu.

4.1.1.

Individuální doprava

Obec Lipno nad Vltavou je nejen pro tuzemské, ale i zahraniční návštěvníky Skiareálu Lipno dobře dostupná díky evropské mezinárodní silnici E55 na hlavním tahu Praha – České Budějovice – Linz a dalším přilehlým dopravním uzlům. Pro nás jsou podstatná dopravní spojení jako silnice první třídy I/39, který vede z Českého Krumlova, kolem vodní nádrže Lipno, přes Volary do Lenory a silnice druhé třídy II/163 ve směru Černá v Pošumaví, přes Frymburk, Lipno nad Vltavou, Vyšší Brod až po hranice s Rakouskem. Popis trasy Praha – Lipno nad Vltavou17 Při plánování trasy Praha – Lipno nad Vltavou - přehrada byl pro mne výchozím bodem EXIT Praha – Chodov A 2 na dálnici D1. Za předpokládané průměrné rychlosti 60 km/h bude tato trasa trvat 3 hodiny 20 minut při celkové délce 198,8 km. Z určeného výchozího bodu jedeme po dálnici D1 19,4 km na Mirošovice sever, odkud sjedeme na evropskou mezinárodní silnici E 55 – Mirošovice západ. Po této silnici první třídy pokračujeme směrem Tábor východ (+ 61,6 km), České Budějovice – Litvínovická sever (+ 58,9 km) až do Dolního Dvořiště západ (+ 37,2 km), kde sjedeme na silnici druhé třídy

17

Zpracováno dle http://www.skoda-auto.com/moss-cze/services/routeplanner/route.htm

- 20 -

III/163 směrem Rybník (+ 1,3 km), Vyšší Brod (+ 11,2 km) až do cílové stanice Lipno nad Vltavou – přehrada (+ 9,3 km). Tato trasa přes Kaplici a Vyšší Brod je jedna ze dvou možností, kterou si můžeme zvolit po příjezdu na rozcestí u Kamenného Újezdu jih. Druhou možností je cesta po silnici první třídy I/39 přes Kosov SV (+ 1,2 km), Český Krumlov (+ 11,7 km) do Černé v Pošumaví (+ 19,7 km), dále po silnici druhé třídy II/163 z Pláničky (+ 2,5 km), přes Frymburk (+ 7,7 km) do obce Lipno nad Vltavou – přehrada (+ 9,3 km) . Celková délka trasy je 52,1 km a jízdní doba činí při průměrné rychlosti 51 km/h 1 hodinu a 2 minuty. Počty kilometrů a časy jsou dodrženy pouze za předpokladů plynulé jízdy bez objížděk, omezení a při dodržení stanovené rychlosti. Obě dvě trasy jsou chemicky ošetřovány, pouze od hráze při cestě z Kaplice je silnice udržována posypem. Následující mapky zobrazují obě dvě možné trasy při cestě automobilem z Českých Budějovic do obce Lipno nad Vltavou18. Podrobný popis naplánovaných tras včetně map jsem uvedla v příloze č. 1 a 2.

Obrázek 5: Trasa ČB-Kaplice-L.n.V.

Obrázek 6: Trasa ČB-Č.Krumlov-L.n.V.

Popis trasy Linz (A) – Lipno nad Vltavou19 Výchozím bodem této trasy je EXIT Linz – Urfahr 12 A7. Za předpokládané průměrné rychlosti 36 km/h činí doba projetí této trasy 1 hodinu 24 minut při celkové délce 49,8 km. Z výchozího bodu jedeme 1,5 km do dálnici rakouské A7 do Linz – Harbach odkud pokračujeme po státní silnici B126 na křižovatku u Unterlambach Süd 1 (+ 27,2 km), přes 18

http://www.mapy.cz/#x=132744616@y=131403504@z=8@mm=ZP@sa=r@st=r@srq=route(fast,toll):%C4% 8Cesk%C3%A9%20Bud%C4%9Bjovice%3E%C4%8Cesk%C3%BD%20Krumlov%3ELipno%20nad%20Vltav ou 19 Zpracováno dle http://www.skoda-auto.com/moss-cze/services/routeplanner/route.htm

- 21 -

Appenau (+ 1,5), Studánky (Český Krumlov) po silnici druhé třídy II/161 (+ 7,8 km), Vyšší Brod SZ po silnici druhé třídy II/163 (+ 3,5 km) až do obce Lipno nad Vltavou – přehrada (+ 8,3 km). Podrobný popis včetně mapy trasy Linz-Urfahr – Lipno nad Vltavou-přehrada jsem uvedla v příloze č. 2.

4.1.1.1.

Doprava v klidu

V těsné blízkosti nástupní stanice Lanovky Frekvence 1 se nachází velkokapacitní parkoviště, které pojme 550 automobilů a 20 autobusů. Tato parkovací plocha umožňuje maximální pohodlí nejen díky své pozici, ale také především proto, že je pro návštěvníky skiareálu zcela zadarmo. Další větší bezplatné parkoviště mající kapacitu pro 100 automobilů a 4 autobusy je situováno nad fotbalovým hřištěm. Toto parkoviště bylo vybudováno specielně pro běžkaře, jelikož slouží jako nástupní místo na běžkařské tratě. Tyto dvě velkokapacitní parkoviště ovšem nejsou v obci jediná místa, kde můžete odstavit svůj automobil. Téměř u každých apartmánů, hotelů, restaurací či sportovních zařízení jsou další parkovací plochy, které jsou opět bezplatné, pouze v případě ubytovacích zařízení jsou většinou určeny jen pro ubytované hosty.

4.1.2.

Autobusová doprava

Autobusová doprava při cestě z Prahy do obce Lipno nad Vltavou je stejně jako železniční doprava značně komplikovaná a to především díky přestupům. Na Lipno nad Vltavou totiž není zavedený žádný přímý spoj, který by ulehčil cestování. Při využití autobusové dopravy můžeme zvolit například dálkovou či místní autobusové dopravu nebo skibus, který byl v zimní sezóně 2008/2009 opět k dispozici.

4.1.2.1.

Dálková autobusová doprava

Autobusový přepravce nabízející alespoň částečný odvoz na Lipno nad Vltavou je společnost Student Agency. Jedná se o nejrychlejšího přepravce s nejmenším počtem mezizastávek. Žluté autobusy Student Agency Express vyjíždějí ze zastávky Praha, Na Knížecí a jede přes Písek a České Budějovice až do Českého Krumlova na autobusové nádraží. Tato cesta trvá 2 hodiny 55 minut a dle ceníku platného od 1. 3. 2009 stojí základní jízdenka s pevným datem odjezdu 180 Kč. Studenti do 26 let zaplatí po předložení studentského průkazu pouze 130 Kč. V rámci autobusové dopravy je volba autobusů společnosti Student Agency jednou

- 22 -

z nejlepších, jelikož tato společnost nabízí svým klientům maximálně možný komfort. To znamená, že během cesty jsme obsluhováni stevardkou a nabízí se nám možnost koukat na film nebo poslouchat hudbu.20 Abychom se dostali až do obce Lipno nad Vltavou, je nutné z autobusového nádraží v Českém Krumlově přestoupit na další autobus. Toto spojení zajišťuje dopravce ČSAD AUTOBUSY České Budějovice, a.s. Cesta do zastávky Lipno nad Vltavou, přístaviště trvá při vzdálenosti 44 km 1 hodinu a 15 minut a obyčejné jízdné stojí 44 Kč. Pro studenty do 26 let je jízdné levnější o 11 Kč.Za celou tuto cestu tedy jako studenti zaplatíme 166 Kč a celková doba cesty zabere 4 hodiny 10 minut. Při sčítání doby jízdy jsem nezvažovala žádné nepříznivé dopravní situace a čekací dobu mezi přestupem.21 Tato zvolená kombinace přepravců ovšem není jediná, která se nám nabízí. Jedná se ovšem o nejrychlejší cestu s nejmenším počtem přestupů.

4.1.2.2.

Místní autobusová doprava22

Místní autobusovou dopravu bychom též mohli nazvat jako pravidelnou autobusovou dopravu, jež je zajišťována největším autobusovým dopravcem v Jihočeském kraji ČSAD AUTOBUSY České Budějovice a. s. nabízející přímé spoje jako například z Českého Krumlova, který jsem zmiňovala již výše, Rožmberka nad Vltavou, Vyššího Brodu a Loučovic z jedné strany nebo Frymburka z druhé strany. PAD je provozována na 134 linkách se 165 autobusy společnosti. Celková obslužnost Jihočeského kraje je 41 %. Výše zmíněné spoje jezdí několikrát denně a staví na čtyřech zastávkách obce Lipno nad Vltavou jako jsou Kobylnice, Slupečná – rozcestí, Přístaviště a Železniční stanice. Kupříkladu linka 330065 z Českého Krumlova jede pouze čtyřikrát ve všední den, jednou za den v sobotu a jednou za den v neděli a státem uznané svátky. Linka číslo 370610 vedoucí z Prachatic přes Novou Pec, Černou v Pošumaví, Frymburk a Vyšší Brod jezdí v termínu od 1. 7. 2009 do 31. 8. 2009 pouze dvakrát denně. Těchto spojů využívají především místní obyvatelé, aby se dostali například do práce či zábavou v jiném městě nebo naopak, aby se obyvatelé okolních obcí či měst dostali do obce Lipno nad Vltavou.

20 21

Zpracováno dle http://www.studentagency.cz/mainpage.php?switch=102860 + 21 Zpracováno dle http://www.csadcbas.cz/?slc=prav_doprava

- 23 -

4.1.2.3.

Skibus23

V době provozu skiareálu mohou návštěvníci Lipna nad Vltavou cestující z Českých Budějovic využít i služeb skibusu, který jeze zároveň přes Český Krumlov, Kájov, Černou v Pošumaví a Frymburk. Ten je vypravován čtyřikrát v týdnu v úterý a čtvrtek na večerní lyžování a v sobotu a neděli na denní lyžování. Skibus je zajištěn i na cestu zpět o víkendu po celodenním lyžování a v týdnu po večerním lyžování. Pro zimní sezónu 2008/2009 jezdil víkendový skibus v termínu od 20. 12. 2008 do 29. 3. 2009 a v úterý a čtvrtek v termínu od 5. 1. 2009 do 27. 3. 2009. Pokud cestující při nákupu skipasu předloží na pokladně platnou jízdenku zakoupenou ve skibusu, má nárok na slevu 30 % na dopolední, odpolední a celodenní lyžování v sobotu a neděli, nebo na večerní lyžování v úterý a čtvrtek. Osoby do 18 let mohou při předložení jízdenky využít na večerní lyžování v úterý a čtvrtek slevy až 50 %.

4.1.3.

Železniční doprava24

Železnice v Jihočeském kraji hrála důležitou roli v historickém vývoji evropské železniční dopravy. Zde totiž byla v roce 1825 vybudována první veřejná dráha v Evropě na trase České Budějovice – Linec - Gmunden, i když pouze formou koněspřežní. Koněspřežka byla na této trase využívána zejména k přepravě soli ze Salzkammergut do Čech. Tento způsob dopravy byl provozován po lehkém železničním svršku, kdy byl vůz tažen koňským spřežením.

Obrázek 7: Koněspřežka České Budějovice – Linz

23 24

Zpracováno dle http://www.lipnoservis.cz/20070923168/skibusy-a-skivlaky-do-skiarealu-lipno.html Zpracováno dle http://www.zelpage.cz/razeni/09/cr/trate/

- 24 -

Obec Lipno nad Vltavou se nachází poblíž významných vlakových spojů na trase Praha hlavní nádraží – Salzburg Hbf , nebo České Budějovice – Summerau. Pokud se rozhodneme cestovat pomocí železniční dopravy z Prahy na Lipno nad Vltavou, musíme zvolit vlakové spoje, kde bude minimálně jeden přestup. Výchozím bodem naší cesty bude hlavní nádraží v Praze, odkud se vlak vydá po železniční trati č. 221 do Benešova u Prahy a následně po trati č. 220 přes Olbramovice, Tábor, Veselí nad Lužnicí do Českých Budějovic. Pokud využijeme vlaku EC 100 Jože Plečnik na trase Praha hlavní nádraží – Salzburg Hbf, nebudeme v Českých Budějovicích přestupovat, ale pojedeme až přímo do obce Rybník, jež je součástí obce Dolní Dvořiště. V případě, že z Prahy využijeme jiných vlakových spojů, ať už to budou rychlíky, osobní vlaky nebo spěšné vlaky, budeme nuceni v Českých Budějovicích přestupovat na jiný rychlík nebo spěšný vlak, který bude veden po trati č. 196 a zaveze nás přes obec Kaplice do obce Rybník. V obou již zmíněných případech cesty z Prahy budeme muset v obci Rybník přestupovat na osobní či spěšný vlak, který bude veden po trati č. 195 do zastávky Lipno nad Vltavou – přehrada, která je zároveň konečnou stanicí pro všechny vlaky vedené na této trati.

Obrázek 8: Vyšší Brod (souč. Těchoraz) - Vyšší Brod klášter (most za zastávkou ve směru na Lipno)

Celkový čas strávený ve vlaku, v případě využití vlakového spoje s jedním přestupem, bude roven čtyřem hodinám a pětadvaceti minutám. Pokud zvolíme dva přestupy, celkový čas strávený ve vlaku bude s minutovou odchylkou čtyři hodiny a dvacet minut. Do těchto časů jsem nezahrnula prostoje mezi jednotlivými přestupy a zároveň jsem nezvažovala zpoždění vlaků.

- 25 -

V současné době, kdy se na železničních přejezdech stává mnoho nehod, je bohužel běžné, že vlak nabere značné zpoždění a v některých případech pak navazující spoje nečekají na zpožděné. Při delších cestách s přestupy (Praha – Lipno nad Vltavou) jsou tyto situace velice nepříjemné už jen z důvodu, že jste nestihli poslední vlakový spoj (tuto situaci jsem v praxi sama zažila).

Trať 220 (Praha –) Benešov u Prahy – České Budějovice Na této trati je z Prahy do Českých Budějovic a zpět vedeno šestnáct párů vlaků, které jezdí sedm dní v týdnu. Jsou to rychlíky R 630 – 654, R 942/3 a 940/1 Šumava, R 207 a 206 Mathias Braun a pár vlaků EuroCity E 100 a 101 Jože Plečnik.

Trať 196 České Budějovice – Summerau Na trati č. 195 je vedeno celkem třináct párů vlaků a z toho devět párů jezdí celých sedm dní v týdnu. Jsou to čtyři páry osobních vlaků (8501, 8504 – 8506, 8510, 8511, 8513, 8514), dva páry spěšných vlaků (Sp 1930 a 1933 Matthias Schönerer, Sp 1931 a 1932 F. A. Gerstner), jeden pár rychlíků R 206 a 207 Matthias Braun, osobní vlak 8503 spolu v páru se spěšným vlakem Sp 1938 SPORT KARTA Vltava – Dunaj a pár vlaků EuroCity E 100 a 101 Jože Plečnik. Dva páry spěšných vlaků jsou na trati vedeny v sobotu a neděli (Sp 1762/3 a 1764/5 ČD Yetti, Sp 1934 a 1936 www.lipnoservis.cz), jeden pár osobních vlaků jezdí pouze ve všední dny (8502, 8508/9), pár osobních vlaků, z nichž jeden jede pouze ve všední dny (8500) a druhý i v neděli (8515) a osobní vlak 8512, který je veden pouze na trase z Horního dvořiště do Českých Budějovic.

Trať 195 Rybník – Lipno nad Vltavou Na trati č. 195 je vedeno celkem jedenáct párů vlaků z toho celých sedm dní v týdnu jezdí pět párů osobních vlaků (20900, 20903, 20905-20909, 20912, 20915). Ve směru Rybník – Lipno nad Vltavou jsou na trati pouze ve všední dny vedeny dva osobní vlaky (20902, 20904), v sobotu

a neděli jezdí dva spěšné vlaky (Sp 1762/3 ČD Yetti, Sp 1934/5

www.lipnoservis.cz). Dva osobní vlaky (8508/9, 20920) v tomto směru končí již ve stanici Vyšší Brod. Ve směru Lipno nad Vltavou – Rybník jsou ve všední dny na této trati dále vedeny dva osobní vlaky (20901 – jede i v sobotu, 20911), v sobotu a neděli jede jeden osobní vlak 20913 a dva spěšné vlaky (Sp 1764/5 ČDYetti, Sp 1936/7 www.lipnoservis.cz). Osobní vlak 20921 jezdí ve všední dny pouze z Vyššího Brodu.

- 26 -

Pár vlaků ČD Yetti jezdí pouze v zimním období. Pro letošní rok to konkrétně bylo od 20. 12. 2008 do 29. 3. 2009. Pár osobních vlaků www.lipnoservis.cz jezdí pro rok 2009 pouze v termínu od 14. 6. 2009 do 12. 9. 2009. Poslední vlak, kterým je možné dojet na Lipno nad Vltavou, přijíždí cca v 20 hodin a naopak poslední vlak opouštějící obec Lipno nad Vltavou odjíždí cca v 19 hodin.

Jízdní řády tratí č. 220, 196 a 195 pro rok 2008/2009 ze kterých jsem čerpala informace jsou dostupné na internetových stránkách Českách drah a. s. a to konkrétně ČD v Jihočeském kraji - http://www.cd.cz/index.php?action=section&id=62527.

4.2.

Interní infrastruktura oblasti

V tématu interní infrastruktura oblasti se budu zabývat dopravou mezi Skiareálem Lipno a dalšími dvěmi lyžařskými středisky na Šumavě, jako jsou Zadov a Špičák a porovnáním sezónní dopravní obslužnosti území ulehčující cestování z větších měst jako jsou například České Budějovice. Jednotlivé analyzované druhy dopravy budou: individuální doprava, místní doprava a skibus.

4.2.1.

Individuální doprava25

Při plánování cesty z obce Lipno nad Vltavou na Zadov i Špičák jsem využila služeb plánovače tras Routeplanner od Škoda Auto a. s. Výchozím bodem pro plánování tras pro mne byla obec Lipno nad Vltavou – přehrada a cílovými místy byly lyžařská střediska Špičák (Klatovy) a Zadov (Prachatice). Obě dvě trasy mají společnou cestu až do Zdíkova, kde se rozpojují a pokračují každá v jiném směru. Cesta do Zdíkova začíná na silnici druhé třídy II/163, která vede do Hůrky – železniční stanice (Český Krumlov) (21,5 km) odkud pokračujeme po silnici první třídy I/39 do Horní Vltavice (39,7 km). V Horní Vltavici najedeme na silnici první třídy I/4 a jedem směrem Vimperk – autobusové nádraží (13,5 km), tam budeme sjíždět na silnici druhé třídy II/145 a pojedeme do Zdíkova (9,3 km). Pokud pojedeme na Zadov, musíme ve Zdíkově odbočit na Masákovu Lhotu (1,2 km), odkud se po 4 km dostaneme do Zadova (Prachatice). Celková délka trasy činní 88 km a při průměrné rychlosti 45 km/h nám tato cesta bude trvat 1 hodinu 58 minut. Pokud bychom cestovali na Špičák, pokračovali bychom ze Zdíkova dál po silnici II/145 směrem Annín (21,9 km), Dolejší Krušec JV (2,9 km) do Dobré Vody (4,5 km), odkud 25

Zpracováno dle http://www.skoda-auto.com/moss-cze/services/routeplanner/route.htm

- 27 -

pojedeme po silnici druhé třídy II/190 do Železné Rudy (18 km). Ze Železné rudy je to už jen 3,1 km na Špičák. Tato trasa je podstatně delší. Celková délka činí 133,2 km a při průměrné rychlosti 44 km/h ujedeme tuto vzdálenost za 3 hodiny a 3 minuty.

4.2.2.

Místní autobusová doprava

Mezi lyžařskými areály Lipno, Špičák a Zadov neexistuje žádné přímé a téměř ani nepřímé spojení pomocí autobusové dopravy. V případě propojenosti místní autobusové dopravy na trase Lipno nad Vltavou – Železná Ruda, Špičák se nám ve všední dny naskytlo pouze jedno spojení přes Český Krumlov, České Budějovice, Vimperk a Kvildu se čtyřmi přestupy a celkovou jízdní dobou 8 a půl hodiny. V tomto spočteném čase jsou zahrnuty i prostoje mezi přestupy. Pokud chceme cestovat na trase Lipno nad Vltavou - Stachov, Zadov horská služba, pak bude opět nejjednodušším způsobem zvolit autobusovou dopravu, která nám nabízí spoj přes Český Krumlov, České Budějovice a Vimperk. Jedná se o časově náročný spoj (6 a půl hodiny) se třemi přestupy. Můžeme zvolit i kombinaci mezi autobusovou a železniční dopravou, tak ovšem budeme hovořit o čtyřech až pěti přestupech s nutností dopravit se z vlakového nádraží na autobusové, či naopak. Informace

o

místní

autobusové

dopravě

jsem

čerpala

z internetových

stránek

http://www.idos.cz.

4.2.3.

Skibus

Špičák – Železná Ruda – Gerlova Huť26 Pro zimní sezónu 2008/2009 byla v areálu Špičák zavedena nová služba formou skibusu, který měl zlepšit zpřístupnění skiareálu, ubytovacích a stravovacích zařízení na celém železnorudsku. Skibus jezdil denně v termínu od 20. 12. 2008 do 31. 3. 2009 na trase Špičák sedlo – Hotel Karl, Špičák – Hotel Stella, Špičák, Špičák – Jezerka, Železná ruda – železniční zastávka, Železná ruda, Železná ruda – Belveder a Gelerova Huť. Cena za přepravu činí 20 Kč a každý cestující po předložení platné jízdenky obdrží slevu na nákup celodenní permice v hodnotě jízdenky. Skibusy na Zadov27 Lyžařský areál Zadov poskytoval svým návštěvníkům v zimní sezóně 2008/2009 možnost využití skibusů. Jedná se celkem o pět skibusů na různých trasách jako: 26 27

Zpracováno dle http://lyzovani.spicak.cz/SkiBus.wids?k=175 Zpracováno dle http://www.lazadov.cz/la/skibusy.asp

- 28 -

Skibus České Budějovice – Zadov, areál Kobyla a zpět, který byl vypravován každý čtvrtek a sobotu v termínu od 25. 12. 2008 do 15. 3. 2009. Cena jízdenky je dle odjezdového místa 20 Kč nebo 40 Kč. Po předložení platné jízdenky ze skibusu získá každý slevu 20 Kč na večerní lyžování. Skibus Písek – Zadov, areál Kobyla a zpět, byl v provozu každou středu, pátek a sobotu (kromě 31. 12.) v termínu od 25. 12. 2008 do 15. 3. 2009. Cena jízdenky je dle odjezdového místa 20 Kč nebo 40 Kč. Po předložení platné jízdenky ze skibusu získá každý slevu 20 Kč na večerní lyžování. Skibus Vimperk – Zvíkov – Stachy – Zadov - Churáňov, lyžařský stadion a zpět, který byl v provozu denně v termínu od 25. 12. 2008 do 4. 1. 2009 a 2. 2. 2009 do 15. 3. 2009. V termínu od 5. 1. 2009 do 1. 2. 2009 byl v provozu pouze v sobotu a neděli. Tento spoj zajišťovala společnost ČSAD AUTOBUSY České Budějovice a. s. pro lyžaře a snowboardisty zcela zdarma. Skibus České Budějovice – Kvilda a zpět, který byl v provozu v sobotu, neděli a státem uznané svátky v termínu od 20. 12. 2008 do 29. 3. 2009. Cena jízdenky je stanovena dle tarifních podmínek ČSAD JIHOTRANS a. s. Skibus Praha – Zadov jezdil každou sobotu od 10. 1. 2009 do 11. 4. 2009 v 7 hodin ráno a navracel se zpět v neděli v 19 hodin. Cena zpáteční jízdenky činila 350 Kč. Skibus do Skiareálu Lipno28 Jak už jsem zmiňovala v bodě Autobusová doprava – Skibus, je možné dostat se do obce Lipno nad Vltavou pomocí skibusu, který v zimní sezóně jezdí z Českých Budějovic a je zřizován společností ČSAD JIHOTRANS a. s. Stejná společnost nabízí i využití dalšího skibusu, který jezdí na trase Horní Planá – Lipno nad Vltavou – Vyšší Brod. Tento spoj ovšem končí v obci Lipno nad Vltavou a do Vyššího Brodu ani nezajíždí. I zde jsou při využití služeb skibusu poskytovány slevy na lyžařské permanentky viz. Autobusová doprava – Skibus.

Jak je vidno, nejvyšší počet skibusů zprostředkovávajících dopravu do skiareálu je na Zadově, ovšem nejvyšší slevy poskytnuté při využití skibusu získáte ve Skiareálu Lipno.

28

Zpracováno dle http://www.skitrans.cz/skibusy.pdf

- 29 -

4.3.

Jádrová infrastruktura střediska29

Pod pojmem jádrová infrastruktura střediska si můžeme představit nejen lanové dráhy, sjezdové tratě včetně Foxparku kapitána Lipánka a Temple & Level snowparku Lipno, běžecké tratě, skipasy, ale i cyklistickou dopravu a vodní dopravu. Stěžejní pro mne budou informace získané až po modernizaci celého Skiareálu Lipno, a to ze zimní sezóny 2008/2009. Projekt modernizace skiareálu probíhal za podpory jak Jihočeského kraje, tak Evropské unie, která jednala prostřednictvím Regionálního operačního programu Jihozápad (ROP JZ). Z celkové investice 200 milionů přispěl ROP JZ 88 milionů.

Obrázek 9: Mapa zmodernizovaného Skiareálu Lipno

4.3.1.

Lanové dráhy

Ve skiareálu Lipno se od roku 2008 nachází tři nové čtyřsedačkové lanové dráhy a tři pohyblivé koberce s celkovou přepravní kapacitou 12 800 os./hod., což je o 5 095 os./hod. více než v zimní sezóně 2007/2008. Na internetu se také objevují informace o dalších dvou nově vzniklých dětských vlecích, každý s 80-ti metrovou délkou a přepravní kapacitou 500 os./hod., nicméně pravda je taková, že tyto dva zmíněné vleky zatím ještě nebyly umístěny a čekají tak až na nadcházející sezónu. Oficielní názvy těchto vleků jsou Školní a Promenádní.

29

Zpracováno dle http://www.lipnoservis.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=377%3Akompletni-informace-oqnovemq-skiarealu-lipno-&catid=30&Itemid=194&lang=cs

- 30 -

Nejdelší lanovou dráhou ve skiareálu Lipno je se svými 1 220 metry Lanovka Frekvence 1, ne které je zavěšeno 155 sedaček pro 4 osoby. Nástupní stanice této lanovky se nachází hned vedle velkokapacitního parkoviště a končí u horského hotelu Kramolín ve výšce 960 m. n. m. Zbylé dvě lanové dráhy jsou sice o 335 (LD Střecha) a 349 (LD Promenádní) metrů kratší, ovšem přepravní kapacita u LD Střecha je naprosto stejná, přepraví tedy 2400 osob za hodinu a v případě LD Promenádní je přepravní kapacita pouze o 400 osob za hodinu menší. Tabulka 2: Přepravní zařízení Skiareálu Lipno30

Přepravní zařízení Lanová dráha A: Lanovka Frekvence 1 Lanová dráha B: Střecha Lanová dráha C: Promenádní Pohyblivý koberec I Pohyblivý koberec II Pohyblivý koberec III

délka (metr) 1220 865 871 37 25 70

přepravní kapacita (osoba/hodina) 2400 2400 2000 1200 1200 3600

Velkou chloubou skiareálu Lipno jsou tři ve Foxparku kapitána Lipánka umístěné pohyblivé koberce. Dva na sebe navazující pohyblivé koberce mají 37 a 25 metrů a přepravní kapacitu 1 200 osob za hodinu každý. Ovšem pro zmínku důležitějším je třetí pohyblivý koberec, který si se svojí délkou 70 metrů a přepravní kapacitou 3 600 osob za hodinu zasloužil titul Nejdelší pohyblivý koberec v České republice. Charakteristika Lanovky Frekvence 131 Jedná se osobní visutou jednolanovou dráhu oběžného systému, která má pevně uchycené čtyřmístné sedačky a rozběhový pás S-4. Tato lanovka, jejíž výrobcem je společnost DOPPELMAYR, byla uvedena do provozu v roce 2008 V dolní stanici Lipno, která se nachází ve výšce 742 m. n. m. je umístěn pohon, jehož výkon je 156 kW. V horní stanici Kramolín nacházející se ve výšce 903 m. n. m. je umístěn hydraulický systém napínání. Celkové převýšení činí 161 m. Na dopravním laně, jehož průměr je 38 mm, je zavěšeno 155 sedaček s časovým intervalem 6 sekund a vzdáleností mezi sedačkami 15,7 m. Celkový čas jízdy tak činí 7,7 minut při maximální dopravní rychlosti 2,6 metrů za sekundu. Celkový počet nosných podpěr je 14 z toho je jedna tlačná. 30 31

Zpracováno dle http://www.mavlast.cz/top-turisticke-cile.skiareal-lipno Zpracováno dle http://lanovky.unas.cz/?page=lan&lan=44

- 31 -

4.3.2.

Sjezdové tratě32

Díky nově prodlouženým sedmi sjezdovým tratím, Foxparku a snowparku, jejichž celková rozloha činí 30,5 ha a délka 7 420 metrů, se Skiareál Lipno může řadit mezi jedno z největších zimních středisek v České republice. Za poslední rok a půl se díky společnosti LIPNO SERVIS s.r.o., spravující tento skiareál a dalším investorům, prodloužila sjezdová trať Promenádní o 180 metrů, Školní o 250 metrů, Dámská, jejíž původní název byl Světluška I, o 370 metrů, Pánská s původním názvem Světluška II o 290 metrů, Střecha o 270 metrů, Jezerní o 50 metrů, snowpark o 100 metrů a vznikla nová sjezdovka Spojovací s délkou 340 metrů, která spojuje východní a západní stranu skiareálu. Sjezdové tratě o šířce 45 až 60 metrů jsou určené jak pro začátečníky, tak pro pokročilé. Tabulka 3: Základní informace sjezdových tratí Skiareálu Lipno33

Sjezdová trať Spojovací Promenádní Střecha Pánská Dámská Školní Jezerní

Délka (metr) 340 930 970 970 1090 1100 1300

Převýšení (metr) 60 172 190 192 192 172 161

Náročnost modrá modrá červená červená červená modrá modrá

Stoprocentní pokrytí veškerých sjezdových tratí je zajišťováno moderním systémem technického zasněžování. Pro tento účel se oproti loňsku zdvojnásobil počet sněžných děl až na 40. Zároveň byla přikoupena již ke dvou stávajícím jedna zcela nová a nejvýkonnější sněžná rolba Pistenbully 600 na trhu. Tyto rolby se starají o každodenní úpravu sjezdových tratí. Také pro zimní údržbu parkovacích míst a letní údržbu sjezdovek byl pořízen nový stroj. Kromě celodenního lyžování Skiareál Lipno nabízí i večerní lyžování od 18 do 21 hodin, ke kterému je vyhrazena sjezdovka Jezerní, využívající umělé osvětlení.

4.3.3.

Foxpark kapitána Lipánka

Foxpark kapitána Lipánka ve Skiareálu Lipno často bývá označován jako nejmodernější lyžařské výukové hřiště v České republice. Tuto pozitivní reputaci si Foxpark získal díky třem

32 33

Zpracováno dle http://www.mavlast.cz/top-turisticke-cile.skiareal-lipno Zpracováno dle http://www.dokyholiday.cz/Skiareal-Lipno-Kramolin---lyzovani-Sumava-P107.html

- 32 -

pohyblivým kobercům, které mají 25, 37 a 70 metrů (nejdelší pohyblivý koberec v České republice), rozšíření výukového hřiště, novému vybavení, zajišťující kvalitnější výuku formou her a soutěží, snowtubingu, skákacímu hradu, soutěžím, hrám a vyhřívané dětské herně. Přístup na výukové hřiště mají nejen klienti, kteří si zaplatili výuku pod vedením zkušených certifikovaných instruktorů, ale také návštěvníci areálu, kteří si zakoupili skipas na ostatní lanovky. Foxprak kapitána Lipánka je určen pouze pro lyžaře, proto bylo více než nutné uvést do provozu další výukové hřiště, na kterém budou moci trénovat snowboardisté.

Tabulka 4: Základní informace o Foxparku kapitána Lipánka

Sjezdová trať

Délka (metr)

Převýšení (metr)

Náročnost

Foxpark kapitána Lipánka

120

10

modrá

Board park je nové výukové hřiště určené pro začínající snowboardisty. Toto výukové hřiště, které má zhruba 100 metrů, se otevřelo pro veřejnost v polovině ledna 2008. Pro svůj mírný sklon, dojezd do protisvahu a široký prostor je vhodné především pro začátečníky.

Temple & Level snowpark Lipno34

4.3.4.

V průběhu modernizace Skiareálu Lipno nebyl opomenut ani místní snowpark, který se dočkal prodloužení o 100 metrů na konečných 600 metrů, byla vyčleněna část pro začátečníky a byly instalovány nové překážky jako například wallride, streetrail, transferbox, overkabinka rainbow a mnoho dalších.

Obrázek 10: Boční pohled na Temple & Level snowpark Lipno

V současné době se jedná o jeden z největších snowparků v České republice s převýšením 105 metrů, který byl vybudován a stále je spravován firmou Temple skate sport.

34

Zpracováno dle http://www.lipnoservis.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=166&Itemid=332&lang=cs

- 33 -

4.3.5.

Běžecké tratě35

Mezi obcí Lipno nad Vltavou a městem Frymburk jsou pravidelně strojově upravovány běžecké tratě o celkové délce 37,5 kilometrů. Z níže uvedené mapy lze vyčíst že běžecké tratě Červená a Frymburská na sebe přímo navazují a tvoří tak jeden velký okruh o délce 20 kilometrů. Uvnitř tratě Červená, která začíná u horního velkokapacitního parkoviště, je utvořen další menší okruh, běžecká trať Žlutá, o délce 4,5 kilometrů. Toto parkoviště, které se nachází nad fotbalovým hřištěm, bylo vybudováno specielně pro běžkaře, a slouží jako nástupní místo. Parkovací plocha je vymezena pro 100 osobních automobilů a 4 autobusy. Mezi Slupečnou a dolním parkovištěm byla vytvořena trať Mariňácká, která s „pouhými“ třemi kilometry je nejmenší ze všech pěti tratí. Jednou z dalších specialit je běžecká trať jezerní, která se se svou délkou 10 kilometrů táhne po zamrzlé vodní nádrži Lipno. Běžkaři se na této trati mohou podívat do obce Lipno nad Vltavou, Přední Výtoň nebo městyse Frymburk. Veškerá údržba běžeckých stop je financována z prostředků EU v rámci iniciativy Společenství INTERREG III.

Obrázek 11: Mapa běžeckých tratí a bruslařské tratě

35

Zpracováno dle http://www.lipnoservis.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=167&Itemid=333&lang=cs

- 34 -

V zimě roku 2009 byla na zamrzlé vodní nádrži Lipno změřena nejdelší bruslařská dráha na světě. S délkou 10 922 metrů byl překonána i bruslařská dráha v Kanadské Ottawě.

Tabulka 5: Běžecké tratě na Lipensku

Běžecká trať Mariňácká Žlutá Červená Frymburská Jezerní

4.3.6.

Délka (km) 3 4,5 10 10 10

Tabulka 6: Bruslařská trať na přehradě Lipno

Bruslařská trať Jezerní

Délka (km) 10,9

Skipasy36

Do následující tabulky jsem uvedla jen některé druhy skipasů, které si může návštěvník Skiareálu Lipno zakoupit. Samotný prodej těchto permanentek je v budově navazující na nástupiště lanové dráhy Lipno Express. K většině skipasů si lze přikoupit i hodiny v aquaworldu s patřičnou slevou. Například pokud si dospělí zakoupí v hlavní sezóně jednodenní skipas Lyžování + koupání, za dvě hodiny v aquaworldu připlatí pouze 70 Kč, což je o 90 Kč levnější, než při samotné návštěvě aquaworldu. Výše slevy je ovlivněna druhem skipasu a termínem návštěvy vodního centra (hlavní nebo vedlejší sezóna).

Tabulka 7: Zkrácený ceník pro hlavní sezónu 2008/2009

HLAVNÍ SEZÓNA 20. 12. 2008 - 1. 3. 2009 Skipas Lyžování + koupání Druh Skipasu Dítě /ZTP/ Dítě /ZTP/ Hod. Dospělí Dospělí Senior Senior aqua 100 70 1 x nahoru 420 290 490 340 2 Dopolední do 13:00 420 290 490 340 2 Odpolední od 13:00 290 210 Večerní od 18:00 490 340 560 390 2 1-denní 2670 1870 2720 1900 8 7-denní 140 100 Foxpark - 1-denní Jednu z dalších slev, kterou lze uplatnit při nákupu lyžařské permanentky, získáte využitím veřejných skibusů a skivlaků. Pokud při nákupu skipasu přiloží návštěvník Skiareálu platnou 36

Zpracováno dle http://www.lipnoservis.cz/20070923171/cenik-2008-2009.html

- 35 -

jízdenku zakoupenou ve skibusu, získá slevu 30% na celodenní, odpolední nebo večerní lyžování. Mládež do 18 let získají slevu 50% na večerní lyžování. Při zakoupení jízdenky SONE+ s hodnotou 150 Kč ve skivlaku obdrží cestující dva vouchery. Na každý z těchto voucherů lze uplatnit slevu 30% na celodenní či odpolední lyžování.

4.3.7.

Cyklistická doprava

Cyklistická doprava se v celém Jihočeském kraji, začala nejvíce rozmáhat v roce 2004, kdy byla Jihočeským krajem, Jihočeskou centrálou cestovního ruchu, ČSAD Jihotrans a.s. a dalšími jihočeskými městy a obcemi zřízena Nadace Jihočeské cyklostezky (NJC). Hlavním motivem byl především rozvoj cyklistické dopravy a cyklistiky v Jihočeském kraji. Zároveň při zpracování „Koncepce rozvoje cyklistické dopravy v Jihočeském kraji“ bylo nutno držet se hlavních cílů, jimiž jsou šetrnost cyklistické dopravy k životnímu prostředí a rozvoj cyklistiky jakou součást turistiky. Tato koncepce byla definována pro časové období v rozmezí let 2007 až 2013. Mezi stěžení projekty nadace patří Jihočeský kraj – Cyklistův ráj, Koncepce cyklodopravy v Jihočeském kraji a Otavská cyklostezka – Krajem Karla Klostermanna. Nadace zároveň vyhlásila již třetí grantový program Nadace Jihočeské cyklostezky 2009, který je zaměřen na podporu pořádání cykloturistických akcí. Lipensko se může chlubit osmi, dle metodiky Klubu českých turistů, značenými a na sebe vzájemně navazujícími cyklotrasami. Díky třem převozům na vodní nádrži Lipno se můžete dostat z pravého břehu na pravý a naopak. Zároveň díky šesti hraničním přechodům se snadno dostanete na rakouské cyklotrasy.

Tabulka 8: Lipenské cyklostezky

Okružní trasy Svatotomášským pohořím 34 km Jezerní Vltavským kaňonem 39,9 km Rakouská Schwarzenberská cesta 61 km Krumlovská Po stopách Adalberta Stiftera 65,9 km Okolo Lipna Dálkové trasy Přírodní 49,7 km Lipenská magistrála

- 36 -

50,5 km 38,6 km 74,2 km 108,2 km 58,5 km

Charakteristika cyklotras na Lipensku37 Cyklotrasa Svatotomášským pohořím vede přes Svatotomášské pohoří, kde se nachází zřícenina hradu Vítkův hrádek a tzv. krajem opuštěných vesnic. Cyklotrasa Vltavským kaňonem vede údolím řeky Vltavy a kolem národní přírodní rezervace Čertova stěna. Schwarzenberská cesta je vedena podél Schwarzenberského plavebního kanálu, který sloužil k voroplavbě ze Šumavy do Dunaje. Trasa Po stopách Alberta Stiftera se táhne od jeho rodného domu, přes jím popisující krajinu, zříceninu hradu Vítkův hrádek až do bydliště Fanny, která mu byla láskou. Cyklostezka Přírodní vede neporušenou přírodou podél pravého břehu Lipna z Vyššího Brodu přes Svatý Tomáš do Nové Pece. Obrázek 12: Cyklotrasy okolo Lipna

Na druhé straně břehu (levém) byla vybudována Lipenská Magistrála vedoucí také z Vyššího Brodu, tentokrát přes Lipno nad Vltavou opět do Nové Pece. Cyklostezka Jezerní byla stejně jako Okolo Lipna vybudována kolem vodní nádrže Lipna. Jezerní je o 57,7 km delší a začíná a zároveň končí v městyse Frymburk. Obě trasy mají pár stejných úseků. Rakouská cyklostezka umožní cyklistům průjezd šumavskou přírodou na české i rakouské straně. Trasa Krumlovská spojuje sport s kulturním zážitkem, kdy cyklisté projíždí trasu pojící Lipensko s Českým Krumlovem. 37

Zpracováno dle http://www.ckrumlov.cz/cz1250/region/lipensko/t_lpcy.htm

- 37 -

4.3.8.

Vodní doprava38

Významnou roli ve vodní dopravě na Lipensku hraje vodní nádrž Lipno, která byla vybudována na řece Vltava. V minulosti byla řeka Vltava využívána zejména ke splavování dřeva ze Šumavy například do Vídně, kam díky vybudování Schwarzenbergského plavebního kanálu bylo možné dřevo dopravit již za 8 dní. Díky rozmachu železniční dopravy a výstavby Vltavské kaskády přestali voraři v průběhu 20. století plavit dřevo a řeka Vltava tak začala sloužit především k osobní dopravě. Vltavská kaskáda se skládá ze soustavy vodních děl, které se nacházejí na řece Vltava. Zmiňovaná vodní díla představuje devět přehrad, jimiž jsou přehrada Lipno s největší plochou hladiny, Orlík s největším objemem vody v českých nádržích, dále Kamýk, Slapy, Hněvkovice, Kořensko, Štěchovice a přehrada Vrané. Pro potřeby této bakalářské práce se zaměřím pouze na vodní nádrž Lipno. Vodní nádrž Lipno byla vybudována v letech 1952 – 1959 zaplavením mnoha obcí a svou rozlohou se stala přehradou s největší vodní plochou v České republice. Přehradní hráz se nachází v obci Lipno nad Vltavou poblíž vlakového nádraží a z velké části slouží jako účinná ochrana proti povodním. Přehrada slouží jako zásobárna vody, zdroj elektrické energie díky vodní elektrárně Lipno I a zároveň jako turistické lákadlo. Kromě všemožných vodních sportů je možné na Lipně využít i lodní dopravy, která je zřizována rakousko-českou firmou ROSENBERGER LIPNO LINE spol. s r. o. zajišťující přepravu osob, jednostopých vozidel a zavazadel. Od května do října (v dubnu a listopadu pouze dle počasí) tato společnost zřizuje okružní plavby na vodní nádrži Lipno. Okruh plavby Lipno 2009 začíná v přístavu Lipno nad Vltavou a pokračuje kolem Přední Výtoně do Frymburku a Hruštic. Okružní plavba Frymburk 2009 je stejná jako Lipno 2009 ovšem dále pokračuje do Dolní Vltavice a směrem na Radoslav. Délka obou tras je 27 km a trvají hodinu a půl.

38

Zpracováno dle http://www.rosenberger-lipno-line.com/Pages/CZ_Home.aspx?ID=121

- 38 -

5.

SWOT analýza jednotlivých druhů dopravy

SWOT analýza je metoda, díky které můžeme zhodnotit silné stránky (Strenghts), slabé stránky (Weaknesses), příležitosti (Opportunities) a ohrožení (Threats), v našem případě, jednotlivých druhů dopravy v obci Lipno nad Vltavou a okolí, jako je silniční doprava, železniční doprava, drážní doprava, vodní doprava, cyklistická doprava a doprava v klidu. Tato analýze se užívá zejména v marketingu, ale například i při analýze a tvorbě politik (policy analysis), kdy je součástí strategického (dlouhodobého) plánování. Cílem této metody je tedy stanovení silných a slabých stránek ve vnitřním prostředí, příležitostí a ohrožení ve vnějším prostředí, přiřazení vah a seřazení dle důležitosti. Dalším krokem je rozhodnutí managementu, jak s výsledky naloží, a které projekty bude realizovat. U SWOT analýzy je důležité se uvědomit, že silné stránky je třeba maximalizovat a rozšiřovat, slabé stránky minimalizovat a koncepčně řešit, příležitosti maximalizovat a realizovat a nakonec ohrožení monitorovat a eliminovat.

5.1.

Silniční doprava

Silné stránky • Výhodná geografická poloha poblíž hranice s Horním Rakouskem a Bavorskem • Dobrá dostupnost díky evropské mezinárodní silnici E55 na hlavním tahu Praha – České Budějovice – Linz • Dostatečné dopravní napojení na hlavní tah • Udržování a v zimních měsících chemické ošetřování silnic první třídy • Dostatečná hustota silniční sítě třetí třídy v obci Lipno nad Vltavou • Dobrá propojenost jedné části obce (Lipno nad Vltavou) s druhou (Slupečná) • Nízké emise a hluk v obci • Nízká frekventovanost silnice II/163 v obci • Dostatečné kapacity parkovacích ploch Slabé stránky • Vyšší podíl průjezdů úseky zastavěného území na trase České Budějovice – Lipno nad Vltavou • Nedostatečná pasportizační šířka některých silnic třetí třídy • Časté a nadměrné zakřivení silnic první a druhé třídy

- 39 -

• Vyšší nehodovost na některých úsecích silnic první a druhé třídy • Nemožnost chemického ošetření silnic druhé a třetí třídy v obci Lipno • V zimních měsících údržba silnic druhé a třetí třídy pouze posypem • Při sněhu na silnicích špatná dostupnost na Slupečnou a Kramolín • Nízká obslužnost území autobusovou dopravou Příležitosti • Výstavba obchvatů nezastavěným územím na trase České Budějovice – Lipno nad Vltavou • Rozšíření některých silnic třetí třídy • Dostatečné dopravní značení nadměrně zakřivených silnic a nerovností • Omezení rychlosti na nepřehledných silničních úsecích • Získání finančních dotací od EU prostřednictvím strukturálních fondů • Častější a efektivnější údržba silnic v zimních měsících Ohrožení • Nerovnováha mezi finančními zdroji a výdaji na dopravu • Zvyšující se podíl návštěvníků Skiareálu Lipno užívající automobil • S růstem turistů přichází nebezpečí růstu emisí a hluku • Rozkol mezi ochranou životního prostředí a chemickým udržováním silnic • Zhoršující se stav silnic třetí třídy zejména po zimním období • Národní park a Chráněná krajinná oblast zamezují výstavbě obchvatů

5.2.

Železniční doprava

Silné stránky • Nízká nehodovost • Zavedení skivlaků v zimní sezóně • Propojenost skivlaků se skibusy • Zmodernizovaná železniční stanice Slabé stránky • Jediná železniční trať vedoucí do obce Lipno nad Vltavou

- 40 -

• Nízký počet vlakových spojů vedoucích na Lipno nad Vltavou • Zastávka Lipno nad Vltavou – přehrada je zároveň konečnou stanicí • Stanice Lipno nad Vltavou – přehrada končí cca 30 minut pěší chůze od obce • Zastaralé vlaky • Nevelká údržba železničních koridorů Příležitosti • Modernizace železniční tratě • Zkvalitnění železničních koridorů • Obnova vozového parku • Dotace od EU • Výstavba TramTrain vedoucí přes obec Lipno nad Vltavou přes Frymburk do Černé v Pošumaví • Podpora autobusové dopravy jako navazujícího spoje • Výstavba nových železničních tratí

Ohrožení • Nedostatek finančních prostředků • Nedodržení plánů na modernizaci • Národní park a Chráněná krajinná oblast zamezí výstavbě nových železničních tratí • Úpadek železniční dopravy ve smyslu přepravy osob

5.3.

Drážní doprava – visutá lanová dráha

Silné stránky • Přeprava šetrná k životnímu prostředí • Slouží k překonání výškových rozdílů • Podporuje rozvoj cestovního ruchu • Výhodný investice s nízkým rizikem • Růst pracovních příležitostí Slabé stránky • Finanční náročnost

- 41 -

• Vysoké provozní náklady • Nemožnost nahrazení jinými dopravními prostředky Příležitosti • Příliv zahraničního kapitálu • Výstavba nové lanové dráhy Frymburk – Kramolín • Zvýšení přepravní kapacity Ohrožení • Nedostatek finančního kapitálu • Možnost úrazu pádem z lanovky

5.4.

Vodní doprava

Silné stránky • Nízké náklady na přepravu • Vysoká bezpečnost při přepravě • Přehrada Lipno slouží jako bariéra při povodních • Lipno se stalo atraktivní turistickou oblastí • Přehrada je významným poskytovatelem vody nejen pro Lipno nad Vltavou Slabé stránky • Velký provoz na řece Vltava • Vysoká závislost na počasí • Zkvalitnění dopravních cest doprovázejí vysoké náklady Příležitosti • Dotace z Evropské unie • Omezení počtu vodáků díky zpoplatnění některých úseků na řece Ohrožení • Nízký zájem o vodní dopravu • Nedostatek finančního kapitálu pro rozvoj vodní dopravy

- 42 -

• Špatný přístup vodáků a turistů k životnímu prostředí na řece Vltava a na Lipně

5.5.

Cyklistická doprava

Silné stránky • Zřízení Nadace Jihočeské cyklostezky • Zainteresovanost měst a obcí v JC kraji • Šetrnost k životnímu prostředí • Pořádání cyklistických akcí • Dostatečná hustota cyklotras • Dobré prostředí pro cykloturistické stezky • Zdravý způsob dopravy • Dobré značení cyklotras Slabé stránky • Špatné podmínky pro silniční cyklistiku • Větší závislost na počasí Příležitosti • Dotace prostřednictvím Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad • Grantový program Nadace Jihočeské cyklostezky 2009 • Zvýšení zahraniční turistiky díky příhraničním cyklotrasám Ohrožení • Možné dopravní nehody díky nevyhovujícím silnicím • Malý zájem o cyklistickou dopravu • Špatný přístup cyklistů k životnímu prostředí

- 43 -

6.

Plánované projekty

V současné době patří mezi nejvíce plánované projekty prodloužení regionální dráhy Rybník – Lipno nad Vltavou, proto se zde zaměřím právě na toto téma. Dalším projektem, o kterém se začíná mluvit v souvislosti s budoucí realizací, je výstavba čtvrté lanové dráhy společně se vznikem nové sjezdovky. V současné době o tomto plánu nejsou sice ani v médiích žádné zmínky, ale v obci již je známo, že by tuto realizaci chtěli uskutečnit do začátku nové sezóny. Vzhledem k faktu, že všichni hlavní investoři již finančně podpořili modernizaci Skiareálu Lipno pro zimní sezónu 2008/2009, nezbývá mnoho kapitálu, který by mohli vložit do výstavby nové lanové dráhy, včetně sjezdové tratě, která by měla uspokojit ty nejnáročnější lyžaře. Na konci této zimy společnost LIPNO SERVIS s. r. o., mající na starosti správu skiareálu, začala jednat dokonce i se zahraničními investory ze Slovenka, kteří si osobně přijeli prohlédnou zimní středisko. Bohužel výsledek tohoto jednání mi není znám. Pojďme se ovšem více zabývat projektem, který se opravdu uskuteční, a o kterém se již zmiňují média. Jak jsem uváděla výše, je jím prodloužení regionální dráhy spolu s uvedením do provozu tzv. TramTrain.

6.1.

Prodloužení regionální dráhy Rybník – Lipno nad Vltavou do Černé v Pošumaví39

Studie prodloužení regionální dráhy Rybník – Lipno nad Vltavou do Černé v Pošumaví byla vypracována společností IKP Consulting Engineers, s. r. o. na žádost Jihočeského kraje. Jedná se o projekt s jehož dokončením se počítá v roce 2016 a dočká se podpory z finančních prostředků Jihočeského kraje v rámci realizace Akčního plánu rozvoje kraje, z finančních prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury a z fondu Evropské unie. Celkové náklady by měly dosáhnout výše 3,9 miliardy korun. Cílem tohoto projektu není jen prodloužení regionální dráhy Rybník – Lipno nad Vltavou, ale i napojení na železniční trať České Budějovice – Volary v Černé v Pošumaví. Studie byla rozdělena do dvou etap. První etapa by měla navázat na současnou konečnou železniční stanici Lipno nad Vltavou – přehrada a pokračovat přes nově vybudované železniční zastávky Lipno nad Vltavou, Skiareál Lipno, Kobylnice, U Skalky, Frymburk do Frymburk – wellness. Bude nutné vybudovat 450 metrů dlouhý tunel , který pomůže vlakům překonat výškový rozdíl hráze přehrady Lipno. Navržená trasa o délce 11,851 km bude téměř

39

Zpracováno dle http://realit.cz/clanek/na-lipensku-by-mohly-jezdit-vlaky-podobne-tramvajim

- 44 -

souběžná se silnicí druhé třídy II/163, po jejíž severní straně povede ke Frymburku. Zastávka Kobylnice bude sloužit jako výhybna při křižování vlaků. Před zátokou se bude železniční trať křížit s komunikací a plynule tak přejde na její jižní stranu, odkud povede až do zastávky Frymburk – wellness, kde se nachází další výhybna. Následující obrázek znázorňuje křížení tratě s pozemní komunikací a zastávky s výhybnami. Obrázek 13: I. etapa - U Skalky - Frymburk - Frymburk wellness40

Druhá etapa projektu by se měla na zastávku Frymburk – welness a dále pokračovat přes zastávky Lojzovy paseky, Hrdoňov, Hruštice, Kovářov, Dolní Vltavice, Radslav, Ještřábí do Černá v Pošumaví – město. Celková délka trasy druhé etapy by tak činila 19,522 km. Jedná se tedy o jednokolejnou dráhu s výhybnami po 6 km, celkový počet nových zastávek je 14, vlaky budou jezdit celoročně vždy každých 60 minut, v zimní a letní sezóně to ovšem bude každých 30 minut. Kapacita dráhy je maximálně cca 1600 osob za hodinu přepravovaných v obou směrech a průměrný počet přepravených cestujících v sezóně je odhadován na 5148 osob za den, mimo sezónu pak 2400 osob za den. Celý projekt včetně stavby je navržen pro systém TramTrain, což jak už jsem uvedla v teoretické části znamená, že se jedná o kombinaci železniční a tramvajové tratě, po které se mohou pohybovat kolejová vozidla lehké stavby. Ty se budou moci pohybovat nejen po zmíněné trati, ale budou moci přecházet i na běžkou železniční trať. Provozní rychlost by měla být 80 km/h, ovšem 40

Použito z http://www.caovd.cz/DATA/SED.pdf

- 45 -

v souvislých úsecích by mohla dosáhnout až 100 km/h, v zastavěné části území obce pak pouze 30 – 35 km/h. V období 2010 až 2012 by měla být započata první etapa, kdy se počítá s projektem stavby, výkupem pozemků a získání stavebního povolení. V období 2013 – 2015 pak přijde na řadu samotná realizace stavby první etapy v úseku Lipno nad Vltavou – Frymburk. Druhá etapa započne v období 2012 – 2013, kdy se opět začne nejdříve se samotným projektem stavby, pak s výkupem pozemků a získání stavebního povolení. Realizace druhé etapy v úseku Frymburk – Dolní Vltavice – Černá v Pošumaví přijde na řadu v období 2014 – 2016.

Obrázek 14: Náhled I. a II. etapy projektu

Přínosy projektu Napojení na IV. tranzitní železniční koridor (TŽK) včetně spojení do Českých Budějovic a Lince. Snížení integrované automobilové dopravy a negativních dopadů na životní prostředí Lepší dostupnost území včetně možnosti konání významných sportovních akcí Zlepšení služeb integrovaného dopravního systému pro klienty Rychlá, ekologická, vysoce kapacitní a bezpečná doprava podél levého břehu přehrady Zvýšení atraktivity regionu a rozvoj cestovního ruchu

- 46 -

Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo zanalyzovat současnou dopravní infrastrukturu střediska Lipno nad Vltavou. Ze zjištěných údajů můžeme vyčíst, že filozofie Skiareálu Lipno je založena na poskytování služeb především rodinám s dětmi a to nejen holandské, ale nyní i české národnosti. Největší boom zažil skiareál v průběhu roku 2008 a následně 2009, kdy díky finanční podpoře investorů, podpory Jihočeského kraje, Evropské unie, která jednala prostřednictvím Regionálního operačního programu Jihozápad a dalším finančním zdrojům se podařilo získat kapitál ve výši 200 milionů korun na modernizaci Skiareálu Lipno. Samotná modernizace zahrnula přeměnu přepravních zařízení z dvousedačkové lanovky a dalších vleků na tři nové čtyřsedačkové lanové dráhy o přepravní kapacitě 2000 – 2400 osob za hodinu, prodloužení sjezdových tratí o celkovou délku 1480 metrů, rozšíření sjezdových tratí až na 60 metrů, nákup nového pohyblivého koberce o délce 70 metrů, rozšíření velkokapacitního parkoviště, které je situováno vedle nástupní stanice Lanovky Frekvence 1, vybavení Foxparku kapitána Lipánka novými učebními pomůckami, prodloužení Temple & Level snowpark Lipno o 100 metrů, vybudování nejdelší bruslařské dráhy na světě o celkové délce 10 922 metrů. Dopravní dostupnost do střediska je z hlediska individuální dopravy uspokojující, ovšem jinak to je v případě železniční či autobusové dopravy. Oba dva tyto způsoby dopravy jsou značně komplikované díky většímu množství přestupů. Železniční doprava má ještě tu nevýhodu, že konečná stanice v obci Lipno nad Vltavou se nachází v blízkosti přehrady a abyste se dostali do skiareálu musíte buď jít pěšky cca 20 minut, nebo přesednout na skibus, který vás zavede až k lanovce. Skibus tam bohužel potkáte jen minimálně. Tento problém s železniční dopravou se Jihočeský kraj rozhodl aktivně řešit a proto si nechal vypracovat projekt zabývající se prodloužením regionální dráhy Rybník – Lipno nad Vltavou do Černé v Pošumaví. Tato nová trať by tak navázala na konečnou stanici Lipno nad Vltavou – přehrada a pokračovala přes Frymburk až do již zmiňované Černé v Pošumaví. Celkový počet zastávek na této jednokolejné dráhy by měl být 14. Rozhodně je to vynikající způsob, jak snížit negativní dopady na životní prostředí způsobené využíváním individuální dopravy, umožnit napojení tratě na IV. tranzitní železniční koridor, zvýšit atraktivitu oblasti a zejména pak ulehčit přepravu pro osoby, jež nemají možnost využít individuální dopravy. Drážní dopravu, konkrétně tedy lanové dráhy, bych zhodnotila jako velice pozitivní způsob dopravy. Nejen že je šetrná k životnímu prostředí, zvyšuje atraktivitu území, podporuje rozvoj

- 47 -

cestovního ruchu, vytváří nová pracovní míst a i přes své prvotní vysoké náklady, je to výhodná investice. To jsem si také ověřili

v případě Skiareálu Lipno, kde náklady na

výstavbu byly více než vysoké, ale návratnost byla také více než příznivá. Mezi další klady této dopravy patří i schopnost překonat výškové rozdíly charakteru území. Bohužel při přerušení provozu není ve většině případech možné zavést náhradní dopravu, která se při využití autobusové či železniční dopravy využít dá. Osobní vodní doprava na řece Vltava má díky raftingu, kanoingu či kayakingu stále mnoho svých příznivců. Hlavním problémem je proto v tomto případě až příliš velký zájem o tento způsob dopravy, který často přináší negativní vliv na životní prostředí. Proto se v tomto důsledku začalo jednat o zpoplatnění některých úseků na řece, které by mělo zapříčinit snížení provozu. Díky nevládní neziskové organizaci Nadace Jihočeské cyklostezky a zainteresovanosti měst a obcí v Jihočeském kraji zaznamenala i cyklistická doprava jistý rozmach. Získané dotace byly využity na rozšíření a zkvalitnění cyklistických tras včetně jejich značení, pořádání cyklistických akcí, vydávání brožur o cyklistice a cyklostrasách a také přilákání většího zájmu ze strany zahraničních turistů. Závěrem bych tedy shrnula, že dopravní infrastruktura střediska Lipno nad Vltavou je velice dobrá a stále se rozvíjející. Co se týče přepravní kapacity skiareálu, jedná se o největší středisko v České republice a pokud bude dostatek finančních prostředků na výstavbu dalších sjezdovek a lanových drah, budeme třeba v budoucnu hovořit i o největším skiareálu v České republice vůbec.

- 48 -

Seznam použité literatury • Zurynek, J., Zelený, L., Mervart, M., Dopravní procesy v cestovním ruchu, Praha: ASPI, 2008, ISBN 9788073573355 • Eisler, J.: Podniky a podnikání v dopravě. VŠE, Praha, 2000 • Hons, Josef: Horské dráhy světa. Nakladatelství dopravy a spojů, Praha, 1985 • Dráha, Ročník VIII, číslo 3/2000, Nakladatelství dopravy a turistiky, Praha, 2000 • Všeobecná encyklopedie ve čtyř svazcích, díl 4, ISBN 80-85841-37-1 • Doc. Ing. Bohumil Kubát, CSc., Ing. Martin Jacura, Ing. Martin Vachtl: „VYUŽITÍ VÍCESYSTÉMOVÉ KOLEJOVÉ DOPRAVY (tramtrain) V OBSLUŽNOSTI ÚZEMÍ“ • Martin Robeš, Ing. Jan Zeman, CSc. a kol., Studie „Strategie rozvoje železniční a související cyklistické dopravy v ČR“ str. 5, Sdružení pro rozvoj kolejové dopravy, 2003 • Úřední věstník L 167 , 04/07/2003 S. 0013 – 0016 – článek 1 • Průvodce - Šumava, Lipno, Trojmezí, Bavorský les – jih, Mühlviertel, Nakladatelství Kletr Plzeň, 1992 • http://www.jihoceskedrahy.cz/trate.html • http://www.rsd.cz/Mapy/Soubor-map---kraje • http://www.ids.zastavka.net/id-uvod/ • http://www.ckrumlov.cz/cz1250/region/lipensko/i_lpcy.htm • http://www.uur.cz/images/publikace/uur/1999/1999-01/11_doprava.pdf • http://cz.ceskykrumlov-info.cz/Plavba_na_vorech/Uvod/ • http://www.ckrumlov.cz/obr/region/lipensko/6767b.gif • http://www.jihoceske-cyklostezky.cz/pages/o-nadaci.php • http://www.cyklostrategie.cz/download/tema19-7.pdf • http://www.ckrumlov.cz/cz1250/region/soucas/i_lodop.htm • http://www.rosenberger-lipno-line.com/Pages/CZ_Home.aspx?ID=121 • http://cs.wikipedia.org/wiki/Vodn%C3%AD_n%C3%A1dr%C5%BE_Lipno • http://cs.wikipedia.org/wiki/Vltavsk%C3%A1_kask%C3%A1da • http://www.risy.cz/index.php?pid=231&kraj=-1&zuj=545597#obyvatelstvo • http://www.regionservis.cz/databaze-mest-a-obci/obec/4402-lipno-nad-vltavou • http://www.cb.apu.cz/58-vodni-nadrz-lipno/ • http://www.visitlipno.cz/?artid=36&lang=cz • http://www.lipensko.cz/lipno/soucasnost/

- 49 -

• http://cs.wikipedia.org/wiki/Lipno_nad_Vltavou • http://www.ckrumlov.cz/cz1250/region/obce/i_lipno.htm • http://mesta.obce.cz/zsu/vyhledat-8430.htm • http://www.kompas.estranky.cz/clanky/zajimavosti-z-ceska/nejvetsi-prehrady-lipno-orlikdalesice • http://www.cuzk.cz/ • http://realit.cz/clanek/na-lipensku-by-mohly-jezdit-vlaky-podobne-tramvajim • http://www.caovd.cz/DATA/SED.pdf • http://cs.wikipedia.org/wiki/Silnice • http://www.stavebni-forum.cz/cs/article/10607/verejna-nebo-soukroma-prijezdovakomunikace/ • http://cs.wikipedia.org/wiki/Dr%C3%A1ha_(dr%C3%A1%C5%BEn%C3%AD_doprava) • http://cs.wikipedia.org/wiki/Vodn%C3%AD_doprava • http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=MOS+ZV01&kapitola_id=5&kontext=t&r azeni=ta&pro_3980560=545597 • http://www.zelpage.cz/razeni/09/cr/trate/ • http://www.lazadov.cz/la/skibusy.asp • http://www.lipnoservis.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=377%3Ako mpletni-informace-o-qnovemq-skiarealu-lipno-&catid=30&Itemid=194&lang=cs • http://www.dokyholiday.cz/Skiareal-Lipno-Kramolin---lyzovani-Sumava-P107.html • http://www.lipnoservis.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=166&Itemid =332&lang=cs • http://www.lipnoservis.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=167&Itemid =333&lang=cs • http://www.ckrumlov.cz/cz1250/region/lipensko/t_lpcy.htm • http://www.studentagency.cz/mainpage.php?switch=102860 • http://www.csadcbas.cz/?slc=prav_doprava • http://lyzovani.spicak.cz/SkiBus.wids?k=175 • http://www.skitrans.cz/skibusy.pdf • http://www.mavlast.cz/top-turisticke-cile.skiareal-lipno • http://lanovky.unas.cz/?page=lan&lan=44

- 50 -

Seznam obrázků Obrázek 1: silniční a dálniční síť Jihočeského kraje k 1.7.2008................................................ 9 Obrázek 2: Železniční síť Jihočeského kraje k 04/2008 .......................................................... 11 Obrázek 3: Mapa Vltavy pro rafting ........................................................................................ 14 Obrázek 4: mapa okresu Český Krumlov ................................................................................ 17 Obrázek 5: Trasa ČB-Kaplice-L.n.V.

Obrázek 6: Trasa ČB-Č.Krumlov-L.n.V.................. 21

Obrázek 7: Koněspřežka České Budějovice – Linz ................................................................. 24 Obrázek 8: Vyšší Brod (souč. Těchoraz) - Vyšší Brod klášter ................................................ 25 Obrázek 9: Mapa zmodernizovaného Skiareálu Lipno ............................................................ 30 Obrázek 10: Boční pohled na Temple & Level snowpark Lipno ............................................ 33 Obrázek 11: Mapa běžeckých tratí a bruslařské tratě............................................................... 34 Obrázek 12: Cyklotrasy okolo Lipna ....................................................................................... 37 Obrázek 13: I. etapa - U Skalky - Frymburk - Frymburk wellness.......................................... 45 Obrázek 14: Náhled I. a II. etapy projektu ............................................................................... 46

- 51 -

Seznam tabulek Tabulka 1: Základní návrhové prvky systému ......................................................................... 12 Tabulka 2: Přepravní zařízení Skiareálu Lipno........................................................................ 31 Tabulka 3: Základní informace sjezdových tratí Skiareálu Lipno ........................................... 32 Tabulka 4: Základní informace o Foxparku kapitána Lipánka ................................................ 33 Tabulka 5: Běžecké tratě na Lipensku ..................................................................................... 35 Tabulka 6: Bruslařská trať na přehradě Lipno ......................................................................... 35 Tabulka 7: Zkrácený ceník pro hlavní sezónu 2008/2009 ....................................................... 35 Tabulka 8: Lipenské cyklostezky............................................................................................. 36

- 52 -

Přílohy Příloha č. 1: Popis trasy Praha – Lipno nad Vltavou

Informace o trase Odkud: CZ,EXIT,Praha-Chodov A 2 D1 Přes: CZ,České Budějovice Kam: CZ,Lipno nad Vltavou-přehrada Celková délka: 198.8 km Doba jízdy: 3:20 (při předpokládané průměrné rychlosti 60 km/h)

Mapa trasy

Trasa Km

Čas

Popis

0

00:00

Praha-Chodov A 2 D1

0.2

00:00

Praha-Chodov B 2 D1

3.4

00:02

Praha-Újezd jih;HR P10

4.5

00:03

Průhonice 6 D1

9.1

00:06

Jesenice 11 D1

13.6

00:10

Všechromy 15 D1

Typ

Silnice

D1 E50 E55

- 53 -

19.1

00:14

Mirošovice 21 D1

19.4

00:14

Mirošovice sev. ( 19.1 km, 14 min. )

3

19.7

00:14

Mirošovice záp.(Pha-východ) ( 0.3 km, 0 min. )

3 E55

21.4

00:16

Senohraby záp.

24.1

00:19

Čtyřkoly záp.

27.6

00:22

Poříčí nad Sázavou sev.

29.6

00:24

Poříčí nad Sázavou/Mrač

33.6

00:28

Benešov SZ (3/112)

34.4

00:29

Benešov záp.

35.2

00:30

Benešov/Konopiště

35.6

00:30

Benešov-Na Šancích

36.6

00:31

Benešov jih

36.7

00:31

Mariánovice záp.

36.9

00:32

Benešov/Hůrky

38.1

00:33

Jírovice vých.

39.2

00:34

Bystřice sev.(Benešov)

40.9

00:36

Bystřice záp.(Benešov)

42.6

00:37

Knihovka

43.7

00:38

Radošovice vých.(Beneš.;Bys.)

44.7

00:39

Tožice vých.

46.3

00:41

Zahradnice vých.

48

00:43

Olbramovice-Ves

48.1

00:43

Olbramovice-Ves jih

48.6

00:43

Olbramovice-Městečko záp.

49.2

00:44

Votice sev.(3/18)

51.7

00:46

Javor záp.(Benešov)

52.3

00:47

Votice vých.

54.5

00:49

Hostišov/Hory

54.8

00:50

Hostišov

56.8

00:52

Oldřichovec

57.9

00:53

Zálesí záp.(Benešov;Neustupov)

60.1

00:55

Miličín

61.3

00:56

Reksyně SZ

62.4

00:57

Záhoří u Miličína jih

63.2

00:58

Lažany vých.(Benešov)

64

00:59

Mezno-žst.

67.2

01:02

Sudoměřice u Tábora

67.5

01:02

Sudoměřice u Tábora jih

70.2

01:05

Moraveč (Tábor;Chotoviny)

70.7

01:05

Rzavá

71.2

01:06

Rzavá jih

71.4

01:06

Chotoviny záp.

- 54 -

73.6

01:08

Košín

74.8

01:10

Stoklasná Lhota

75.3

01:10

Stoklasná Lhota jih

77.5

01:12

Tábor SV (Tábor)

77.9

01:13

Tábor SV (Tábor)

80.8

01:16

Tábor vých.(Tábor)

81

01:16

Tábor vých.(Tábor) ( 61.4 km, 1 hod. 2 min. )

81.8

01:17

Tábor-Měšice jih ( 0.2 km, 0 min. )

82.4

01:17

Tábor-Měšice JZ

82.7

01:17

Tábor-Měšice JZ

83.2

01:18

Tábor jih (Tábor)

84.4

01:19

Sezimovo Ústí sev.

85.6

01:20

Sezimovo Ústí jih

88.6

01:23

Planá nad Lužnicí

89.2

01:24

Planá nad Lužnicí jih

92.4

01:27

Doubí-žst.(Tábor)

94.4

01:29

Janov SZ (Tábor;Roudná)

95.2

01:30

Roudná-žst.(Tábor)

97.2

01:32

Klenovice (Tábor)

98

01:33

Klenovice jih (Tábor)

99.6

01:34

Soběslav-Bechyňská

100.8

01:36

Soběslav jih

103.5

01:38

Dráchov vých.(Tábor)

105.2

01:40

Řípec záp.

106.4

01:41

Veselí nad Lužnicí sev.

110.5

01:45

Veselí n.L/Lomnice n.L.

111.3

01:46

Horusice sev.

112.1

01:47

Horusice/Sviny

113.6

01:48

Horusice/Sedlíkovice

114.7

01:49

Bošilec SZ

116.3

01:51

Dynín SZ

118

01:53

Neplachov JV

121.9

01:57

Ševětín sev.

123.7

01:58

Ševětín jih

129.1

02:04

Lhotice záp.(Č.Budějovice)

132.6

02:07

Borek JV (Č.Budějovice)

133.4

02:08

Borek (Č.Budějovice)

134

02:09

Hrdějovice/Úsilné

134.8

02:10

Nemanice (Č.Budějovice)

135.4

02:10

Č.Budějovice 3-Okružní/Pražská

- 55 -

3 E55

136.6

02:11

Č.Budějovice-Pražská/K.Světlé ( 54.4 km, 54 min. )

137.1

02:12

Č.Budějovice 3-Pražská/Nádraž.

138.3

02:14

České Budějovice ( 1.7 km, 2 min. )

138.9

02:16

Č.Budějovice-Dlouhý most

139.7

02:17

Č.Budějovice-Na Dlouhé Louce jih ( 1.8 km, 4 min. )

139.9

02:17

Č.Budějovice-Litvínovická sev. ( 0.8 km, 1 min. )

140.7

02:18

Litvínovice vých. ( 0.2 km, 0 min. )

141.3

02:18

Litvínovice jih

142.5

02:20

Planá sev.(Č.Budějovice)

143.1

02:20

Planá záp.(Č.Budějovice)

144.9

02:22

Planá/Poříčí

148.4

02:26

Kamenný Újezd(Č.Budějovice)

149.5

02:27

Kamenný Újezd jih (Č.Buděj.)

150.7

02:28

Bukovec (Č.Budějovice)

151.8

02:29

Bartochov

152.6

02:30

Krasejovka

154.6

02:32

Římov záp.(Č.Budějovice)

155.2

02:32

Holkov záp.

156.9

02:34

Velešín záp.

157.5

02:35

Velešín jih

158

02:35

Chodeč/Bor

159.2

02:36

Zvíkov vých.(Český Krumlov)

160.9

02:38

Netřebice (Český Krumlov)

162.9

02:40

Kaplice-nádraží

163.7

02:41

Raveň vých.

164.5

02:42

Hubenov (Český Krumlov)

165.7

02:43

Žďár JZ (Český Krumlov)

166.3

02:43

Kaplice sev.(Český Krumlov)

167.5

02:45

Kaplice záp.(Český Krumlov)

168.3

02:45

Kaplice jih (Český Krumlov)

170

02:47

Skoronice (Český Krumlov)

170.6

02:48

Zdíky vých.

172.6

02:50

Nažidla

174.4

02:52

Suchdol jih (Český Krumlov)

177.1

02:54

Dolní Dvořiště záp.

- 56 -

3 E49 E55

3 E55

3 E55

178.3

02:56

Rybník (Český Krumlov) ( 37.2 km, 37 min. )

181.7

03:00

Jenín-žst.

184.4

03:03

Mýto (Č.Krumlov;Vyšší Brod)

188.7

03:08

Těchoraz SZ (Český Krumlov)

189.5

03:09

Vyšší Brod

190.5

03:10

Vyšší Brod SZ

196.3

03:17

Loučovice

198.8

03:20

Lipno nad Vltavou-přehrada

- 57 -

163

163

Příloha č. 2: Popis trasy Kamenný Újezd - Český Krumlov – Lipno nad Vltavou

Informace o trase Odkud: CZ,Kr.,Kamenný Újezd jih (Č.Buděj.) Přes: CZ,Český Krumlov Kam: CZ,Lipno nad Vltavou-přehrada Celková délka: 52.1 km Doba jízdy: 1:02 (při předpokládané průměrné rychlosti 51 km/h)

Mapa trasy

Trasa Km

Čas

Popis

Typ

0

00:00

Kamenný Újezd jih (Č.Buděj.)

1.2

00:01

Kosov SV (Č.Budějovice)

1.8

00:02

Kosov jih (Č.Budějovice)

2.8

00:03

Krnín JV

3.4

00:04

Dolní Třebonín sev.(Č.Krumlov)

3.6

00:04

Chlumec JV (Český Krumlov)

6

00:07

Harazín/Horní Třebonín

6.5

00:07

Harazín

Silnice

39

- 58 -

7.7

00:09

Rájov (Český Krumlov)

9.7

00:11

Přísečná

11.2

00:13

Český Krumlov-Domoradice

12.3

00:14

Český Krumlov-Nádr.Předm.vých.

12.9

00:15

Český Krumlov

13.1

00:15

Český Krumlov-Jelení zahrada

13.9

00:16

Nové Dobrkovice

14.5

00:17

Nové Dobrkovice vých.

16.5

00:19

Kladné SZ

17.3

00:20

Kájov jih (Český Krumlov)

18.6

00:22

Novosedly (Český Krumlov)

19.4

00:23

Mezipotočí sev.

21.1

00:25

Kladenské Rovné

24.3

00:29

Šebanov

25.1

00:30

Mýto vých.(Český Krumlov)

26.1

00:31

Hořice na Šumavě

29.6

00:35

Mokrá (Český Krumlov)

32.6

00:39

Černá v Pošumaví (Č.Krumlov)

35.1

00:42

Plánička (Český Krumlov) ( 32.6 km, 39 min. )

38.3

00:45

Milná záp.

38.7

00:46

Milná

42.8

00:51

Frymburk (Český Krumlov)

49.6

00:59

Slupečná jih

51.3

01:01

Lipno nad Vltavou

52.1

01:02

Lipno nad Vltavou-přehrada

39

- 59 -

163

163

Příloha č. 3 Popis trasy Linz (A) – Lipno nad Vltavou

Informace o trase Odkud: A,EXIT,Linz-Urfahr 12 A7 Kam: CZ,Lipno nad Vltavou-přehrada Celková délka: 49.8 km Doba jízdy: 1:24 (při předpokládané průměrné rychlosti 36 km/h)

Mapa trasy

- 60 -

Trasa Km

Čas

Popis

Typ

Silnice

0

00:00

Linz-Urfahr 12 A7

0.4

00:00

Linz-Urfahr 12 A7

0.7

00:00

Linz-Urfahr 12 A7

1.5

00:01

Linz-Harbach ( 0.7 km, 0 min. )

1.6

00:01

Linz-Harbacher Str.

2.8

00:03

Linz-Obersteg

4.8

00:06

Windpassing (Linz)

10.2

00:14

Wildberg (Hellmonsödt)

18.3

00:26

Saumstraß Nord

19.1

00:27

Zwettl a.d. Rodl

25.6

00:37

Ober Stiftung

27.1

00:39

Burgfried (B.Leonfelden)

27.6

00:40

Burgfried (B.Leonfelden) Nord

28.7

00:42

Unterlambach Süd 1 ( 26.9 km, 40 min. )

B38

30.2

00:44

Appenau ( 1.1 km, 2 min. )

B126

31

00:45

Pötscher

32.1

00:47

Roßberg (B.Leonfelden)

33.8

00:49

Weigetschlag

34

01:05

Studánky (Český Krumlov)

38

01:09

Studánky (Český Krumlov) ( 5.3 km, 23 min. )

40.5

01:12

Vyšší Brod

41.5

01:14

Vyšší Brod SZ ( 6.5 km, 7 min. )

47.3

01:21

Loučovice

49.8

01:24

Lipno nad Vltavou-přehrada

- 61 -

B126

161

163

163