MODERNISMUS A AVANTGARDA Experimentální film
ZROZENÍ AVANTGARDY Na přelomu 19. a 20. století procházela většina uměleckých odvětví dynamickým vývojem a zásadními změnami. Události první světové války (1914–1918) s sebou přinesly výrazné narušení dosud platného mocenského uspořádání světa. výsadní postavení měla Francie (Paříž), která se stala významným centrem rodícího se avantgardního filmového hnutí.
ZROZENÍ AVANTGARDY Vznikla počátkem 20. let ve Francii. Ovlivnila vývoj filmového umění ve všech evropských zemích. První filmy francouzské filmové avantgardy točili tvůrci ze zcela jiných oblastí. Ve filmové oblasti se tak ve dvacátých letech začaly prosazovat vedle hlavního proudu průmyslové zábavy i specifické filmařské styly (německý expresionismus, ruská montážní škola)
ZROZENÍ AVANTGARDY Ovlivněná kontaktem s jinými uměleckými směry: malířství, fotografie, literatury, divadla, hudba. Inspirace novými progresivními směry: impresionismem, futurismem, dadaismem, surrealismem.
Premiéry filmů se často neodehrávaly v běžném biografu, ale při příležitosti konání uměleckých výstav či zvláštních dadaistických večerů. 1923: Man Ray: Návrat k rozumu (Le Retour A La Raison)
Díla měla blízko k uměleckému konceptu a k abstrakci. Tento přístup platil také v případě využití záběrů reálných předmětů a situací, jejichž obsah měl být při výsledném divákově vjemu redukován na "pouhé" linie, obrysy objektů, na rytmus a pohyb.
1924: Fernand Léger: Mechanický balet (Ballet mécanique)
KINEMATOGRAFICKÁ AVANTGARDNÍ LINIE Existovala skupina experimentujících filmařů, v jejichž dílech příběh, byť ve značně "rozostřené“ podobě, zůstával děj přítomen. Tvůrčí zájem soustředili výhradně na film.
Abel Gance: DESÁTÁ SYMFONIE (Dixième symphonie) a ŽALUJI (J'Accuse).
FOTOGENIE A „ČISTÝ FILM“ (CINÉMA PUR) Vedle praktického vzniku filmových děl bylo pro avantgardní hnutí velmi důležité přemýšlení o kinematografii z hlediska jejího uměleckého potenciálu. V mnoha nadšených článcích, provoláních a manifestech se film vášnivě obhajoval coby umělecké odvětví budoucnosti.
FOTOGENIE „zvláštní básnický aspekt věcí a lidí, který může být odhalen výhradně novou řečí“, tj. řečí filmu za zásadního přispění filmové kamery.“ Louis Delluc
Princip fotogenie čili víra v nenapodobitelnou sílu kinematografie našel v rámci francouzské meziválečné avantgardy největší ohlas mezi tvůrci směru tzv. „čistého filmu.
„ČISTÝ FILM“ (CINÉMA PUR) Snaha o osvobození filmového obrazu od všech dramatických a dokumentaristických významů ve prospěch pohyblivé vizuální abstrakce. výtvarný fenomén a rytmus se staly jedinými estetickými činiteli. obrazy bez děje, pouze vizuální fakta v pohybu, křivky, body, abstraktní kinetické obrazce, což je řadilo velmi blízko k abstraktním fotografiím
1926: Henry Chomett: PĚT MINUT ČISTÉHO FILMU (Cinq minutes de cinéma pur).
RUSKÁ AVANTGARDA – EJZENŠTEJN Filmové vidění zásadním způsobem ovlivnili ruští tvůrci. S. Ejzenštejn do filmu přenesl svou teorii montáže, kterou považoval za základní prvek filmu. Pocit pohybu, vjem určitého filmového sledu byl podmíněn konfliktem mezi prvním obrazem a následně vnímaným obrazem. Stupeň neshody rozhodoval o intenzitě dojmu a napětí.
RUSKÁ AVANTGARDA V. Pudovkin: montáž prostředek pro rozvíjení myšlenky pomocí jednotlivých záběrů na sebe navazujících. Rozpor s Ejzenštejnovým dynamickým pojetím. Tvůrci avantgardy docházeli k odlišným úvahám o formách filmové montáže, ale v základní otázce se shodovali: „Síla montáže je v tom, že do tvůrčího procesu se včleňují divákovy emoce a intelekt“, „ že divák prožívá dynamický proces vznikání a ustalování obrazu tak, jak jej prožíval autor.“ S. Ejzenštejn
RUSKÁ AVANTGARDA – KINO-OKO Program nového hnutí filmu zformuloval Dziga Vertov v letech 1922–1923. Vertov odmítal inscenování děje, žádal, aby byl život snímán takový jaký je bez jakýchkoli zásahů. Cílem bylo zachytit průběh událostí tak, aby účastníci pokud možno nevěděli o přítomnosti filmové kamery. V duchu těchto pravidel řídil třiadvacet dílů filmového týdeníku „Kino-Pravda“. nehraný film se stal jedním z ústředních témat sovětského filmového myšlení 20. let.
RUSKÁ AVANTGARDA – VERTOV Hlavní myšlenkou Vertova bylo nahrazovat umění životem. Filmové fotografie z jeho díla mají ve srovnání s díly ostatních autorů nefotogeničtější charakter. Nejvýrazněji uplatnil nové tvůrčí technologické postupy (dvojexpozice, zdvojení obrazu, zrychlení, zpomalení). Ve svém díle odmítal vše, co nebylo založeno na realitě. Realita měla být jediným zájmem kamery,která byla podle něj dokonalejší než lidské oko (zrychlení a zpomalení pohybu).
RUSKÁ AVANTGARDA – VERTOV Hlavní myšlenkou Vertova bylo nahrazovat umění životem. Filmové fotografie z jeho díla mají ve srovnání s díly ostatních autorů nefotogeničtější charakter. Nejvýrazněji uplatnil nové tvůrčí technologické postupy (dvojexpozice, zdvojení obrazu, zrychlení, zpomalení). Ve svém díle odmítal vše, co nebylo založeno na realitě. Realita měla být jediným zájmem kamery,která byla podle něj dokonalejší než lidské oko (zrychlení a zpomalení pohybu).
RUSKÁ AVANTGARDA Díky upřednostnění vizuální složky byla nezastupitelná role funkce kameramana. Kamera záměrně porušovala kompoziční pravidla, snímala scénu z nezvyklých úhlů. Při natáčení se utvářely trvalejší spolupráce mezi kameramanem a režisérem.
AVANTGARDA A 2. SVĚTOVÁ VÁLKA Druhá světová válka negativně ovlivnila chod filmového průmyslu ve všech zúčastněných státech. Evropská kinematografie se potýkala s cenzurou Negativní vliv měl útěk významných filmových tvůrců před nacismem převážně do USA. Americká společnost přílivu režisérů využila a válečná léta byla jedním z nejplodnějších období amerických filmových dějin.
AVANTGARDA A 2. SVĚTOVÁ VÁLKA Vztah kinematografie Hollywoodu a Evropy je obvykle chápán jako vztah protikladů komerční, populární (USA), nekomerční, autorský (Evropa). Škála stylistických prostředků u hollywoodského filmu je zřetelně. Umělecký film je definován odchylkami od pravidel uvedeného klasicismu.
SMĚRY EXPERIMENTÁLNÍHO FILMU PO ROCE 1960
1. Strukturální film Kurt Kren: 3/60 Bäume im Herbst Natáčení probíhá přesně podle rozpisu - první záběr trvá jedno okénko, druhý dvě, třetí tři, čtvrtý čtyři, pátý pět, šestý opět čtyři, sedmý tři atd.. 2. Found – footage, filmová koláž a materiálový film Birgit a Wilhelm Hein: Rohfilm Rohfilm –„Surovinový film“. Heinovi v tomto filmu kombinují různé filmové formáty tím, že slepují jednotlivá políčka do jakýchsi koláží; využívají různých strhovacích efektů v kopírce, 3. Americká filmová avantgarda 60. let Kenneth Anger: Scorpio Rising
