MODERNÍ OBEC. yik, m STANOU SE. rnmmssmm VÚSC PŘÍNOSEM? PŘEDVÍDÁNÍ NEZAMĚSTNANOSTI LESNÍ MAJETKY OBCÍ

MODERNÍ OBEC yik, rnmmssmm

1

MESICNIK PRO KOMUNÁLNÍ POLITIKU A REGIONÁLNÍ ROZVOJ

Starosta obce Svatý Jan nad Malší Josef Jan

V zájmu obce je, aby se v ní mohly usadit mladé rodiny, které právě v tom­ to období stojí před roz­ hodováním, zda stavět nebo nestavět. Těm pře­ devším chceme připravit podmínky, aby zde mohly žít. (str. 6)

m STANOU SE VÚSC PŘÍNOSEM? ■ PŘEDVÍDÁNÍ NEZAMĚSTNANOSTI REDAKČNÍ

příloha

LESNÍ MAJETKY OBCÍ

Chcete mít na svém počítači nejnovější vydání HOSPODÁŘSKÝCH NOVIN A OBCHODNÍHO VĚSTNÍKU?

Divize elektronických informací a. s. Economia vaše přání splní!

Společně s II. všeobecnou vodohospodářskou výstavou HYDROTECH.

HRADEC KRÁLOVÉ 18.-19. února 1998

kongresové centrum Aldis sekce: • Regioninvest - investice, plánování, financování a rozvoj měst a obcí... • Regionware - doprava, mobiliář, informatika, čističi a úklidová technika, technické sítě, energetika, geodezie, kartografie ...

• Ekologie a odpady Omnis Expo. s.r.o.. Kosmonautů 8, 772 11 Olomouc tel.: 068/5516323-4. tel./fax: 068/5220869 e-mail: [email protected], http://www.omnis.cz

mms

LESNÍ SPOLEČNOST

JIHOMORAVSKÉ LESY, a. s.

VLASTNICI LESŮ NA MORAVĚ, ♦ provedení pěstebních a těžebních prací Vám zajistí naše divize: Bystřice pod Host.

tel - 0635/37 82 87-90

Slavkovská 1024, PSČ 768 61

fax: 0635/37 82 84

Tišnov

tel.: 0504/41 02 93-4

Tyršova 308, PSČ 666 01

fax: 0504/41 02 98

Prostějov

tel.: 0508/33 04 11

Riegrova 24, PSČ 797 26

fax: 0508/33 08 08

Znojmo

tel.: 0624/22 43 01-2

Hradiště 10, PSČ 669 01

fax: 0624/22 46 71

Náměšť nad Oslavou

tel.: 0509/62 02 40-1

Zámek 6, PSČ 675 71

fax: 0509/62 03 40

♦ stroje a zařízení pro práce v lesích, jejich opravy a servis Vám zajistí naše divize: Velké Meziříčí

tel.: 0619/32 51-5

Třebíčská ul. 74/b, PSČ 594 17

fax: 0619/52 15 84

M(MX)3a2

Kontaktujte nás na tel. číslech:

02/282 39 69 (PhDr. Žbirka)

02/57 32 11 81, I. 232 (Mgr. Klazarová)

Nafjděte sr v naší pyramidě O m

SVŮJ

HN EKONOM STAVITEL PRÁVNÍ RÁDCE TECHNIK DOMOV OBCHODNÍK LOGISTIKA MODERNÍ OBEC MODERNÍ ŘÍZENÍ FINANCE A ÚVĚR ODPADY CHEMICKÝ PRŮMYSL OBCHODNÍ VĚSTNÍK CHATAŘ A CHALUPÁŘ FOTOGRAFIE MAGAZÍN

Příjem inzerce do HN: Na Poříčí 30, 112 86 Praha 1 tel.: 1+2] 282 22 42, fax: 1+2] 24 81 22 72 Příjem inzerce do časopisů: tel.: 1+2] 282 36 85, 282 37 85, fax: 1+2] 282 38 63

finzertní titul!

CENÍK INZERCE V MĚSÍČNÍKU MODERNÍ OBEC PLATNÝ OD 1. 2. 1998 FORMÁTY INZERÁTŮ NA INZERTNÍCH STRANÁCH TECHNICKÉ ÚDAJE

IDEU 2/3 1/3 122x254 59x254

1/4 90x 125

1/4 185x61

1/6 59x 125 90x82

hrubý formát (na spadáni - před ořezem) 215 x 305 mm čistý formát (po ořezu) 210x297 mm sazební obrazec 185x254 mm počet sloupců: 3 nebo 4 šíře sloupců: 59 mm nebo 43 mm barevnost: 4 barvy papír: 80 g/m2 Teraprint tisk: rotační ofset rastr: 150 linek na palec vazba: VI

1/8 43x 125

CENÍK INZERCE NA INZERTNÍCH STRANÁCH (bez DPH) Formát 2/1 strany 1/1 strany 2/3 strany 1/2 strany 1/3 strany 1/4 strany 1/6 strany 1/8 strany 2. a 3. str. obálky 4. strana obálky

barevná Kč 75 000,33 000,22 000,16 500,11 000,8 250,5 500,4 125,43 000,48 000,-

černobílá Kč 65 000,26 000,17 400,13 000,8 700,6 500,4 300,3 250,38 000,-

CENÍK INZERCE NA REDAKČNÍCH STRANÁCH (bez DPH) Základní cena za 1 mm sloupce

59 mm

43 mm

Barva Černobílá

56,- Kč 44,- Kč

42,- Kč 33,- Kč

CENY VKLÁDANÉ/VŠÍVANÉ INZERCE (bez DPH) Počet tiskových stran 1 strana

formát A6

formát A5

formát A4

10 250,- Kč

18 500,-Kč

35 000,- Kč

2 strany

14 375,- Kč

26 000,- Kč

51 000,- Kč

4 strany

25 100,- Kč

48 000,- Kč

94 000,- Kč

6 stran

34 175,- Kč

66 000,- Kč

130 000,- Kč

8 stran

41 600,- Kč

80 000,- Kč

160 000,- Kč

47 375,- Kč

93 000,- Kč

183 500,- Kč

10 a více stran

PŘÍPLATKY Za požadovanou pozici ....................... 20 % Za exkluzivitu u vkládané inzerce ...... 25 %

SLEVY Za opakování:

3-6x........... .........10% 7-9x........... .........15% 10-12x ........... .........20 %

Kritéria oro ořiznání ooakovací slevv: jedna objednávka, jeden titul, jeden klient, stejný rozměr, stejná tematika. Všechna kritéria musí být u každého obchodního případu splněna současně. Za finanční objem v rámci všech titulů a. s. Economia v kalendářním roce: (u agentur se jedná o inzerci pro jednoho klienta)

1 2 2 3

finanční objem 500 001-1 500 000 500 001-2 200 000 200 001-2 700 000 700 001-3 000 000 000 001 Kč a více

Kč Kč Kč Kč

% 6% 8% 11 % 15% 20%

Poskytnout lze pouze jednu z výše uvedených slev!

STORNOVACÍ PODMÍNKY

Za platbu předem:................................. 2 %

22-16 kalendářních dnů před zveřejněním............................................................................ 20 % 15-11 kalendářních dnů před zveřejněním............................................................................ 50 % Ve výše uvedených termínech již nelze provádět ani změny v inzertních podkladech. V termínu kratším než 10 kalendářních dnů před zveřejněním již nelze inzerát stornovat a zrušit jej lze na výslovnou žádost klienta pouze výjimečně a vždy podle daných možností vydavatele. V takovém případě bude účtována plná cena inzerátu tak, jako by byl otištěn. Rozhodující pro posouzení data převzetí storna je ve všech případech den doručení storna do střediska inzerce a. s. Economia a čas, ohraničený pracovní dobou ve stře­ disku inzerce denně od 8.00 do 18.00 hod. Týká se i storna zaslaného FAXEM.

Slevy se nepřiznávaji automaticky, ale musí být zákazníkem nárokovány!

TERMÍNY PRO PŘEDÁNÍ PODKLADŮ hotové předlohy - do 19 kalendářních dnů před zveřejněním ostatní podklady - do 25 kalendářních dnů před zveřejněním Uzávěrka pro příjem podkladů do komerčních příloh vždy po dohodě s pracovníky Redakce komerčních příloh.

INFORMACE O INZERCI A PORADENSKÁ SLUŽBA

Inzerce a. s. Economia, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 (od 19. 1. 1998)

regionální pracoviště inzerce BRNO: Moravské náměstí 13, 658 17 Brno; tel.: 05/41 24 21 63, 05/41 32 12 38,1. 243, 247; fax: 05/41 24 21 62;

informace a příjem domácí inzerce: tel.: 02/33 07 17 88, 33 07 17 66, 33 07 17 03; fax: 02/33 07 27 30; informace a příjem vkládané inzerce: tel.: 02/33 07 17 03, 33 07 17 74; fax: 33 07 27 30; příjem zahraniční inzerce: tel.: 0042 2 33 07 17 19, fax: 0042 2 33 07 27 19; redakce komerčních příloh: tel..: 02/33 07 17 01, 33 07 17 02, fax: 02/33 07 27 80; reklamace inzerce: tel.: 02/33 07 17 14, 33 07 17 15, fax: 02/33 07 27 15; ekonomický úsek inzerce: tel.: 02/33 07 17 76, 33 07 17 04, fax: 02/33 07 27 60;

regionální pracoviště inzerce OLOMOUC: Riegrova 16, 770 00 Olomouc; tel./fax: 068/522 62 54; tel.: 068/522 43 24, I. 53; mobil: 0601 29 12 07; regionální pracoviště inzerce PLZEŇ: Poštovní 1, 312 15 Plzeň; tel./fax: 019/746 08 36; mobil: 0601 29 12 06; regionální pracoviště inzerce ÚSTI nad Labem: Velká hradební 48, 400 01 Ústí nad Labem; tel./fax: 047/521 04 25; mobil: 0602 31 50 76; regionální pracoviště inzerce OSTRAVA: Novinářská 3, 709 08 Ostrava, tel./fax: 069/660 72 67; mobil: 0601 21 85 72; regionální pracoviště inzerce HRADEC KRÁLOVÉ: Machkova 587, 500 11 Hradec Králové, tel./fax: 049/505 63 25;

mobil: 0602 30 27 56;

mobil: 0602 21 21 41;

OBSAH Foto na titulní straně (Petr Odložil) Svatý Jan nad Malší: Jak získat první cenu (Zdeněk Kácet!................................................................................................................ 6-7 EKONOMIKA

✓ Územní rozpočty pro rok 1998 (Václav Čáp)....................................................................................................................... 8 Orientují se na rozvoj (Vladimír Ježek) .................................................................................................................9 Předvídaní nezaměstnanosti (Jan Bednařík)) ............................................................ 10 ✓ Jak efektivně hospodařit v městských nemocnicích.........................................11-12 Kroměřížská solidarita (Ladislav Vencálek)...........................................................................................................12 ŘÍZENÍ A SPRÁVA

✓ Stanou se VÚSC přínosem? (Miroslav Farský, Jaroslav Zahálka)............................................................................... 13 Jihoněmecký model (Miloslav Macela) .............................................................................................................14 Avignonské setkání (Břetislav Hofbauer) ........................................................................................................ 14 Italská inspirace (Vasco Errani)................................................................................................................... 15 Starostové odpovídají .................................................................................................. 16 Svaz měst a obcí.............................................................................................................16 PŘÍLOHA

✓ Lesní majetky obcí (I. část) ................................................................................... I-XXIV LEGISLATIVA

Obec a Ústava České republiky (Jana Hamplová)............................................................................................................... 17 Otázky a odpovědi.................................................................................................... 18-19 PODNIKÁNÍ

v" Mírný pokrok ve vodárenství (Milan Rabiška) .......................................................................................................... 20-21 Stavební boom ...............................................................................................................21 Dvoukontejnerový sběr a třídění odpadů (Ondřej Procházka).......................................................................................................... 22 Šance pro sluníčko (Jana Plamínková) ...........................................................................................................23 REGIONSPEKTRUM

Aktivitou proti všednosti ..............................................................................................24 Spravedlivější nároky malých vesnic (Jaromír Šmoldas).............................................................................................................25 tZ Úroveň soutěže roste (Ludmila Kašparová)........................................................................................................ 26 Nejmenší na světě...........................................................................................................27 Nemocnice mění majitele..............................................................................................27 Ekonomický projekt ...................................................................................................... 27 Nová dominanta .............................................................................................................27 Úvěrový rating A............................................................................................................ 27 Programy na rok 1998 .................................................................................................. 28 Litomyšl - nejen starobylá (Josef Musil)..................................................................................................................... 28 Pozlovická škola (Oldřiška Filipovičová)...................................................................................................... 28 Trvalý »evergreen«........................................................................................................ 29 Do kalendáře...................................................................................................................30

*Z/áfe*tt etettoni, vstoupili jsme do roku, v jehož zá­ věru se budou konat komunální vol­ by. Zřejmě nikdo si nepřeje, aby ten­ to demokratický akt přinesl překvapení hodné Alenky v říši divů. Stát má být stabilní, důvěryhodný do­ vnitř i navenek. Na tom by měl praco­ vat každý, kdo se dostal na pozici v samosprávě, či ve státní správě. Použitý kondicionál je na místě, v uplynulých letech jsme byli mnoho­ krát svědky prosazení osobních či skupinových zájmů lidí, kteří se díky zastávaným funkcím dostávali snad­ no k podnikatelsky či podnikavecky zajímavým příležitostem. Pokud je využili ve zmíněném duchu, byla to z politického hlediska velká neprozřetelnost. V listopadu bude volič hodnotit, co mu jeho kandidát slíbil a co skutečně udělal, jak se k němu choval, jak se vůbec choval. Nejen to. Připomene si všechno, čeho se dopustila politic­ ká strana, kterou jeho dosavadní fa­ vorit personifikuje. V tomto ohledu se mohou někteří kvalitní radní stát obětními beránky, snímajícími hříchy svých stranických souputníků. Roz­ hodovat bude pan Občan. Věci mají mít ale návaznost. Kvalitní představitelé samospráv by proto měli ve své práci pokračovat. Za čtyři roky zvládli problematiku řízení obcí a měst, zásady efektivní komunikace, vyznají se v právu, mají kontakty. Noví lidé bu­ dou muset všechny tyto věci teprve zvládat a to odebírá energii potřebnou k rozvoji věcí veřejných. Volič má jede­ náct měsíců na to, aby se rozhodl, je-li v jeho případě zmíněná návaznost na místě. Stejný čas mají radní, aby doká­ zali svoji kvalitu. Běžný občan se ne­ stará o politické hašteření místních ve­ ličin. Chce, aby v jeho obci či městě byl pořádek, aby se místu jeho bydliště v hrůze vyhýbali zločinci, aby jeho děti chodily do dobře spravované školy, aby v případě nemoci měl k dispozici kvalitní lékařskou péči, aby... O tom všem budou komunální volby. ZDENĚK KACETL, šéfredaktor

w

©fístLB

• PŘÍLOHA: Lesní majetky obcí (dokončeni-) • Ekologická výchova a obce • Vodohospodářské problémy obcí • Působnost obecně závazných vyhlášek • Regionální podpora malého a středního podnikání • GO ’98 a Regiontour '98 • Představujeme malé obce

Uzávěrka tohoto čísla: 17. 12. 1997 MODERNÍ OBEC 1/1998 J

5

SVATÝ JAN NAD MALŠÍ_____________

JAK ZÍSKAT PRVNÍ CENU Je potěšující, že se český venkov mění k lepšímu, že zaštítěn Programem obnovy venkova, nachází nové možnosti a přístupy k udržení a rozvoji vesnického života. To nakonec potvrzují i slova Josefa Jana, starosty Vesnice roku 1997, Sv. Jana nad Malší, jehož Moderní obec požádala vzápětí po udělení ceny o rozhovor. • Musí to být krásný pocit uslyšet, že obec, jíž jste starostou, získala prestižní titul... Ještě jsem tím dojat, nečekal jsem to. Je to ocenění práce obecního zastupitelstva a všech občanů, kteří se podílejí na rozvoji obce. Bez zdejších spolků, školy, školky a občanů by­ chom toho moc nedokázali. Naši lidé, alespoň většina, jsou s obcí srostlí. V tom je i tajemství skutečnosti, že nám neodcházejí do měst mladí lidé, že zde zůstávají. Tradice se u nás přenášejí ze starých na mladé a tak se v nich zdárně po­ kračuje dál.

• Kolik je ve vaší obci obyvatel? Celkově 365, patří k nám ještě Chlum nad Malší a Sedlce, samotný Svatý Jan má 292 oby­ vatel. Z převážné části jsou to rodáci, přistěho­ valých je málo.

• Za co, podle vašeho názoru, přiřkla hodnotící komise titul Vesnice roku 1997 právě Sv. Janu nad Malší? Myslím, že vzala v potaz zdejší udržování starých tradic a zvyků a celkové vylepšování obce navazující na naše předchůdce, protože i za nimi stojí kus práce. Za 4 roky samozřejmě z obce Vesnici roku 1997 neuděláte. Osobně si vážím výsledků činnosti starostů, kteří byli ve funkci přede mnou a práce občanů, kteří měli ke svému domovu vztah, a proto pořád něco budo­ vali a vylepšovali. Výsledkem intenzivního dě­ ní v obci je, že lidé drží pohromadě. Pořádáme celou řadu různých akcí, ať už je to zdejší slavná pouť nebo závody historických vozidel. Lidé jsou na svoji obec pyšní a dělají vše, aby ji měli v pořádku. Ovšem, svoji roli zde musí sehrát především obecní úřad. Jde o to, aby šel příkla­ dem. aby každý viděl, že je to on, kdo se jako první stará o zvelebování svého majetku. Na­ koupili jsme mechanizaci na udržování pozem­ ků, stroje potřebné na lesní práce... vše v rámci finančních možností obecního úřadu. Když ob­ čan vidí, že obecní úřad vedle toho dokoupil od­ padkové koše, že se staráme o zeleň a další věci, které dělají ves hezkou, řekne si - proč může obec a já ne, nebo když může soused, musím já také. To je v kostce asi všechno, z čeho je slo­ žen obraz Sv. Jana nad Malší, jak asi působil na komisi, která rozhodla, že jsme letos obdrželi první místo v soutěži.

• Z toho, co říkáte, vyplývá, že se nikdo ve Sv. Janu nenudí, že je tam práce i zá­ bavy dostatek. Vedle pouti a závodu his­ torických vozidel určitě vymýšlíte a po­ řádáte celou řadu dalších akcí. Je to tak? Celý rok se u nás něco děje. Po lednovém ha­ sičském bálu následuje staročeská koleda, maš­ —6

J

MODERNÍ OBEC 1/1998

karní ples pro děti a pro dospělé, v dubnu se obec rozezní velikonočními řehtačkami dětí, v květnu se staví máj, následuje pouť a koncem měsíce se kácí máj, v červnu závodí historická vozidla, v červenci a v srpnu pořádáme fotbalo­ vé turnaje, v podzimních měsících se věnujeme úklidu zahrad, sklízíme ovoce, probíhá příprava na zazimování... Pak už není daleko do Mikulá­ še a Vánoc, obec staví vánoční stromeček, po Štědrém večeru jdeme na půlnoční mši do míst­ ního kostela, tam bývá tradičně plno. Zkrátka a dobře, ve Sv. Janu je stále živo.

• Kdybyste měl člověku, který u vás ni­ kdy nebyl, popsat, jak obec vypadá, jaká je tam architektura, jakým dojmem pů­ sobí, co byste řekl? Domy jsou vesměs dobře opraveny. Každý z nás se svůj domov snaží udržovat v dobrém stavu, protože chceme žít v kultivovaném pro­ středí. Vzhledem k množství akcí, které v obci pořádáme, myslíme i na návštěvníky, turisty, na to, aby se nemuseli dívat na oprýskané zdi, po­ valené nebo děravé ploty, černé skládky a tak. 1 milovníkům památek máme co nabídnout. V obci stojí několik pečlivě udržovaných pa­ mátkově chráněných objektů. Aby dojem z naší vsi byl pěkný, schválilo obecní zastupitelstvo dotaci do výše 5000 korun na opravu fasád do­ mů těch občanů, kteří žijí trvale ve Sv. Janu. Má to jedinou podmínku - že budou respektovány naše návrhy na podobu těchto fasád, které pro nás zpracovala firma Tangenta. S opravami po­ stupujeme od centra k okrajovým částem. Chce­ me, aby obec měla stylový vzhled, aby zkrátka její podoba lahodila oku.

• Podle toho, co říkáte, se zdá, že nevíte, co je to mít problém třeba s nepořádný­ mi občany. Ne tak docela. Samozřejmě, že i tyto zkuše­ nosti máme. Nedávno jsme měli problém s ma­ jitelem jedné nemovitosti, protože se o ni na­ prosto nestaral. Ve spolupráci se Stavebním úřadem v Trhových Svinech jsme ho za pomoci stavebního zákona nutili, aby provedl na domě určité potřebné práce. On je neprovedl, a tak ne­ zbylo než ho přesvědčit, aby nemovitost prodal. To se podařilo a nový majitel potřebnou opravu samozřejmě rád. protože ve vlastním zájmu, udělá. V případě další nemovitosti, která byla ve velice špatném stavu, se vlastník, který nebyl místní, rozhodl, že stavbu zbourá a na jejím místě postaví dům nový, což se stalo. Tak zmi­ zela ruina kazící dojem. Snaha přispět vlastní si­ lou k vytvoření hezkého prostředí a chuť je udr­ žovat, to jsou věci, které vytvářejí pevný vztah mezi občany a jejich obcí, a tak to má být. Ved­ le renovací se u nás poměrně dost staví. V sou­ časné době je ve Sv. Janu rozestavěno sedm ro­ dinných domků, některé už jsou před kolaudací.

Pozitivní příklad vkusně opravených domů je silnou motivací pro ty občany, kten své domo­ vy nemají v tak dokonalém stavu. V neposlední řadě tomu napomáhá i zmíněné rozhodnutí obecního zastupitelstva, že se na fasádu poskyt­ ne z obecní pokladny určitá dotace, aby občan nemusel všechno hradit ze svého. Chceme, aby obec dobře vypadala, nic víc, ale také nic méně.

• Tvrdí se, že jednou z nejdůležitějších podmínek úspěšné samosprávy je efek­ tivní komunikace s občany. Máte stejný názor? Já hovořím a jednám s občany každý den. Pohybuji se po obci. navštěvuji výroční hasič­ ské schůze všech tří sborů, v Sedlci, v Chlumu a ve Svatém Janu nad Malší, hasiči mají pravi­ delně každý poslední pátek v měsíci výborovou schůzi, kde na mě přenášejí nejrůznější poža­ davky. Rovněž já se na ně obracím s požadavky obce, vysvětluji co a proč je potřeba udělat a žá­ dám je o pomoc. Nestalo se, že by z toho nevze­ šel obapolný prospěch.

• Jak jste na tom s rozpočtem, nestěžu­ jete si jako mnozí, že se vám nedostává peněz? Dostatek finančních prostředků v současné době skutečně nemáme. Jinak je to s plány, těch máme naopak nadbytek. Vzhledem k této nerov­ nováze bychom peněz potřebovali více. Proto obecní zastupitelstvo rozhodlo, že odkoupíme od Jednoty obchod, aby se naše bilance vylepši­ la. Investovali jsme hodně do vodovodů, do chodníků. Musíme se starat o 14 km komunika­ cí v I. a II. pásmu vodního díla Rímov, což silně zatěžuje náš rozpočet, protože v zimě musíme sypat silnice škvárou, nesmí se solit. Máme tedy stejné problémy jako jiné obce a můžeme uspo­ kojovat jen ty požadavky a potřeby, které jsou skutečně důležité, které se musí řešit okamžitě. S ostatním musíme, i když neradi, počkat.

• Jak dlouho už pracujete v samosprá­ vě? Čtyři roky jsem byl místostarostou, na toto volební období jsem byl zvolen starostou.

• Lidem v každé obci vždycky něco chy­ bí, přejí si vybudovat třeba zdravotnické zařízení, hřiště nebo vyasfaltovat cesty. Mají nějaké přání vaši občané? Protože se snažíme pracovat koncepčně, vy­ cházíme z dotazníkových akcí. z námětů vyslo­ vených na schůzích, ze setkání s důchodci.

Stále zdokonalujeme podobu společenských akcí, o nichž jsem hovořil před chvílí, ty pova­ žujeme za základní turistickou nabídku. Máme pěknou, opravenou hospodu, kde se mohou ná| vštěvníci Sv. Jana najíst, posedět, pobavit se. | Když vyjdou ven, jsou obklopeni nádhernou krajinou a jihočeskou přírodou, skýtající mož­ nost procházek, sportu a poučení. Jsme velice rádi, že se k nám lidé vracejí na dovolené a vždy nás potěší, když řeknou, že se jim tady líbilo.

• Zmínil jste se, že jste s občany v kaž­ dodenním bezprostředním styku, že si s nimi rozumíte. To znamená, že znáte i jejich sociální podmínky. Co děláte pro staré lidi?

o všech těchto přáních víme. Máme-li je ale rea­ lizovat. musí nastat pozitivní komunikace s ob­ čany, protože za nás nikdo nic neudělá, prostřed­ ky jsou omezené. Ale konkrétně. Potřebujeme vybudovat koupaliště. Protože Sv. Jan leží v ochranném pásmu vodního díla Římov není zde možnost koupání, po němž v létě touží jak naši občané, tak turisté. Vlastníme sice rybníky, ale ty nejsou ke zmíněnému účelu vhodné. Pro­ tože se zároveň snažíme převést v rámci regionu Pomatší přes naši obec cykloturistickou stezku, velice by tomuto záměru pomohlo vybudování zázemí v podobě koupaliště. Dalším naším cí­ lem je výstavba rodinných domků. Evidujeme poměrně značný zájem o možnost stavět. Musí­ me tedy pracovat na tom, aby i v tomto ohledu byly požadavky našich občanů uspokojeny. V zájmu obce je, aby se v ní mohly usadit mladé rodiny, které právě v tomto období stojí před rozhodováním zda stavět nebo nestavět. Těm především chceme připravit podmínky, aby zde mohly žít. Jsou to lidé, kteří zde vyrostli, jsou tu doma, udržují zdejší tradice a v tom by měly po­ kračovat i jejich děti. Pochopitelně nám velice záleží na tom. abychom měli dostatek dětí do na­ ší školky - i to je záruka budoucího rozvoje obce. Pokud zde zůstanou mladé rodiny, budou využí­ vány všechny služby, které v obci jsou, a to zna­ mená i přínos pro obecní pokladnu.

• Zdálo by se, že Sv. Jan leží mimo fre­ kventované turistické trasy, ale vypadá to, že si v tomto ohledu nemůžete stěžo­ vat. Turistika může přinést obci poměr­ ně slušné peníze... Pravda je, že naši obec každoročně navštíví poměrně značný počet turistů. Pro ty je připra­ veno ubytování v soukromí. Žije zde několik podnikatelů, kteří disponují poměrně značnými ubytovacími kapacitami se slušnou úrovní. Ho­ tel nebo něco podobného u nás nemáme. Pokud vím, převládají ve zmíněných zařízeních jedno­ denní nebo týdenní turistické pobyty. Přináší to peníze do obchodu, který je sice pronajatý, ale je v majetku obce, přináší to peníze do hospody, která je také v majetku obce. Samozřejmě se tu­ ristický ruch odráží ve výši daňových příjmů. Proto máme eminentní zájem na rozvoji turisti­ ky, vybudování kvalitního turistického zázemí a tím podmínek pro příliv turistů.

• Co děláte pro to, aby Sv. Jan měl do­ statek kvalitních turistických atraktivit, aby se o obci vědělo a tím pádem byla hodně navštěvována?

Penzistům nabízíme možnost stravovat se nebo odebírat stravu ve školní jídelně, která je v majetku obce. To je jistě přinos pro jejich ro­ dinný rozpočet. Protože si našich starých obča­ nů vážíme, navštěvujeme je při životních jubile­ ích, vedle blahopřání dostanou od obce dárek, besedujeme s nimi. Několikrát do roka pořádá­ me setkání s důchodci. Ty, kteří se cítí osamělí, se snažíme zapojit do nějaké činnosti, aby měli pocit, že jsou stále pro obec potřební. Organizu­ jeme pro ně různé další akce, sociální komise připravuje ročně 1-2 zájezdy podle zájmu, letos byli v Litoměřicích a na Solných jezerech v Ra­ kousku. Jak vidíte, i po této stránce se snažíme něco pro důchodce udělat. Chceme, aby byli v obci spokojeni, aby si nemysleli, že se na ně zapomíná. Jednou týdně k nám dojíždí lékař. Za ordinaci neplatí nájem, protože většina našich důchodců jej pravidelně navštěvuje. Protože pro starší osoby bývá problém někam si zajet, drží­ me obchod, držíme hospodu, dojíždí k nám pe­ dikérka, masér, kosmetička... to vše je vlastně hlavně pro ně, protože mladí, když něco chtějí, si snadno dojedou kam je třeba.

• Z vašich slov mám dojem naprosté idyly, nikdo se necítí osamělý, k dispozi­ ci jsou veškeré služby, obec se stará o pohodlí občanů. Je to tak skutečně? Úplně ideální stav nenastane nikdy. Samo­ zřejmě existují potíže, problémy. Jeden z nej­ větších. který se teď snažíme řešit a který nás velice mrzí, je. že několik restituentů dostalo zpátky pozemky a nestarají se o ně. Nepůsobí dobrým dojmem na nikoho, musíte-li se při vjezdu do obce dívat na neposečené, zanedbané louky. Snažíme se s vlastníky dohodnout, s ně­ kterými je to možné, s jinými ne. Problémů je samozřejmě daleko víc.

• Kdo se stará o údržbu veřejných pro­ stranství, o budovy ve vlastnictví obce, komunikace? Okolnosti nás donutily koupit multikáru s ra­ dlicí a se sypačem. Sousední zemědělské druž­ stvo z Ločenic, nám zajišťuje smluvně prohmování komunikací. Pokud jde o opravy budov, najímáme stavební firmy. O veřejná prostran­ ství, náves a další prostory se starají školní děti, zdejší občané, hasiči, ženy, jak je třeba.

• Dovolte mi osobní otázku, odkud pocházíte a jaké je vaše původní povolá­ ní? Jsem zdejší rodák, původním povoláním sta- j vební technik. ZDENĚK KACETL

Okres České Budějovice

přidružené obce Chlum nad Malší, Sedlce Počet obyvatel 365 Bilance hospodaření za rok 1997

příjmy 2 582 000 Kč výdaje 2 582 000 Kč Příjmy

daň z příjmu fyzických osob 550 000 Kč daň z příjmu fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti 100 000 Kč daň z příjmu právnických osob 420 000 Kč správní poplatky 65 000 Kč daň z nemovitostí 250 000 Kč lesní činnost 250 000 Kč školní stravování 240 000 Kč Výdaje

lesní pěstební činnost 216 000 Kč silnice 482 000 Kč mateřská škola 93 000 Kč základní škola 99 000 Kč školní stravování 303 000 Kč hřbitov 187 000 Kč veřejná zeleň 20 000 Kč požární ochrana 45 000 Kč Akce místního programu obnovy vesnice 82 000 Kč Datum přihlášení k Programu ob­ novy vesnice - září 1996 Občanská vybavenost

obchod pohostinství se společenským sálem mateřská škola malotřídní základní škola s družinou a kuchyní, která vaří i pro obyvatele obce pošta ordinace lékaře, který dojíždí 1 x týd­ ně, v prostorách ordinace pracuje do­ jíždějící masér, pedikér a kosmetička Technická infrastruktura

nové úsporné veřejné osvětlení nové telefonní přípojky zamýšlená plynofikace se z finanč­ ních důvodů v nejbližších letech ne­ může uskutečnit vodovod ze 70 % zrekonstruován většina domů odkanalizována čistička odpadních vod dva dočišťovací rybníky

FOTO PETR ODLOŽIL

MODERNÍ OBEC 1/1998 j

7

EKONOMIKA__________ /

/

X/

UZEMNI ROZPOČTY PRO ROK 1998 ezmeme-li k tomu ještě po­ žadavek udržet vyrovnaný státní rozpočet, zdál se úkol na hranici splnitelnosti. Nesplni­ telný se pak skutečně ukázal u ve­ řejných rozpočtů celkem. (Vy­ soká narůstající schodkovost veřejných rozpočtů a růst veřejné­ ho dluhuje nepříznivým signálem ekonomického vývoje, podle ma­ astrichtských kritérií států Evrop­ ské unie nemá veřejný dluh pře­ kročit 60 % HDP, roční schodek veřejných rozpočtů 3 % HDP.)

V

Negativní faktory Snížení tempa rozvoje dopadá i na místní rozpočty. Příčinou problémů a nedodrže­ ní vyrovnanosti byl útlum dyna­ miky ekonomiky v posledních le­ tech a především její pomalý vzestup předpokládaný pro rok 1998. K základním faktorům ne­ gativně působícím na vyrovnanost rozpočtů pro rok 1997 a do příš­ tích let je i pokles kursu koruny doprovázený nárůstem inflace a dopady povodní na Moravě. Sní­ žená dynamika vývoje ekonomiky se totiž nutně odráží v příjmech státního a místních rozpočtů. Jak nepřímé daně (zejména daň z při­ dané hodnoty), tak spotřební daně i daně z příjmů jsou ve svém reál­ ném výnosu přímo závislé na tren­ dech ve vývoji konečné spotřeby domácností a na hospodářském výsledku, ziscích a mzdách. Ekonomická základna rozpočtu na rok 1998 se opírá o to, že hrubý domácí produkt podle predikcí Mi­ nisterstva financí ČR (a z nich vy­ chází řada propočtů pro současný vývoj a stav ekonomiky) v roce 1997 se má zvýšit o 1,2 %, podle odhadů Českého statistického úřa­ du (ČSÚ) o 1,8 %. V roce 1998 se situace nebude příliš mnoho zlep­ šovat, když propočty úrovně i zvý­ šení příjmů z daní při nezměně­ ných podmínkách (a nebo jen částečně změněných u zvýšení spo­ třební daně - a to se dotýká míst­ ních rozpočtů nepřímo) předpoklá­ dá zvýšení hrubého domácího produktu podle Ministerstva finan­ cí ČR o 2,2 %, podle ČSÚ o 1,8%.

Saldo hospodaření Rok 1997 vytvořil nepříznivý základ pro veřejné rozpočty. Ze stručného všeobecně zná­ mého hodnocení ekonomického vývoje je nutné očekávat, že rok — 8 □ MODERNÍ OBEC 1/1998

Celková tendence tržních ekonomik co nejvíce nebo na nezbytnou míru omezovat podíl výdajů veřejných rozpočtů (tj. rozpočtu státního a místních rozpočtů) ve vztahu k hrubému domácímu produktu se stala mimořádně svízelnou při sestavování státního být rozpočtu na rok 1998. 1997 nevytvoří pro místní rozpo­ čty příznivější základnu a že spo­ léhání obcí v minulých letech, že se jejich zadlužování sníží nebo dokonce zmizí, ukazuje jako ilu­ zorní. I při přihlédnutí k dopadu povodní je totiž patrné, že řada obcí příliš spoléhá na budouc­ nost, která by měla jejich potřeby uhradit. Saldo hospodaření obcí a okresních úřadů již od roku 1994 bylo pasivní (v mld. Kč): 1993 (+0,9), 1994 (-1,1), 1995 (-3,2), 1996 (-9,4), 1997 (očeká­ vání -6,0).

Z celkově nepříznivé situace vychází místní rozpočty (jejich návrh) na rok 1998. Potřeby obcí vždy předstihují reálnou mož­ nost a těžko se budou naplňovat v době, kdy příjmy neporostou tak jako v letech 1994 až 1996 a kdy jejich reálná hodnota bude snižována inflací.

V úhrnu schodkové Pro rok 1998 mají celkové příjmy místních rozpočtů dosáh­ nout jen 132 mld. Kč a proti ro­

Saldo hospodaření obcí a okresních úřadů mld. Kč

Celkem Obce Okres, úřady

■o

CD

■5

§ gto

-8,7

-3,2 -0,3

> o + 1,1

-

-2,7 1994

1995

1996

Pramen: Ministerstvo financí ČR

Původní rozpočet obcí a okre­ sů pro rok 1997 předpokládal přebytek. Nenaplnění daňových příjmů (snížené inkaso se očeká­ valo ve výši 12,5 mld. Kč), re­ striktivní opatření vlády (balíčky ve výši 2,1 mld.Kč) znamenaly, že se celkové příjmy místních rozpočtů v roce 1997 snížily proti původním předpokladům o 14.6 mld. Kč. Další krácení pří­ jmů pro rok 1997 se dotýkalo sní­ žení dotací u investičních progra­ mů hrazených i ze státního rozpočtu. Vliv povodní na maje­ tek obcí a okresů se odhaduje na 5,2 mld. Kč a povede i v roce 1997 ke zvyšování výdajů. Vláda očekávala schodek jen ve výši 6,0 mld. Kč, protože spoléhá na vý­ zvu samosprávným orgánům, aby alespoň částečně tlumily zapojo­ vání mimorozpočtových zdrojů, tj. úvěrů a fondů rezerv a rozvoje do svých rozpočtů.

1997 oček.

1998 návrh rozp.

ku 1997 se zvýší jen o 0,9 %. Při­ tom rozpočet okresních úřadů předpokládá zvýšení celkových příjmů o 5,8 %, ale rozpočty obcí zůstanou se 108,8 mld. Kč na úrovni minulého roku (99.9 %). Vlastní daňové i nedaňové příjmy a kapitálové příjmy obcí se zvýší o 1,8%. Sníží se relativně výrazně dotace ze státního rozpočtu i od ostatních rozpočtů centrální úrov­ ně a Státního fondu životního pro­ středí, a to o 7 %. Výdaje z rozpo­ čtů obcí a okresů mají v roce 1998 dosáhnout 141 mld. Kč a proti roku 1997 se mají zvýšit o 2,6 %. Celkově to znamená, že přes obezřetné výhledy Minister­ stva financí ČR a výzvy vlády k samosprávným orgánům obcí k zajišťování vyrovnaného hos­ podaření, dojde v roce 1998 ke schodku místních rozpočtů 9,0 mld. Kč. z toho u obcí 8,7 mld. Kč. Tento schodek pro ekonomiku

není již zanedbatelný. Součet schodků od roku 1993 d<3 roku 1998 včetně dosáhl 27,8 mld. Kč. Obce musí počítat s tím, že se při­ pravuje návrh právní úpravy pre­ vence nadměrného zadlužení obcí (s účinností pravděpodobně ke konci roku 1998) a že nelze řešit problémy s aspektem »po nás potopa«. Riziko vysokého dluhu u jednotlivých obcí se zatěžující dluhovou službou se může stát pro budoucnost neúnosné.

Dotace Rada obcí počítá s dotacemi ze státního rozpočtu, který předpo­ kládá pro okresy i obce přerozdě­ lit 22,4 mld. Kč, ze Státního fon­ du životního prostředí dotace dosáhnou 1.1 mld. Kč a z rozpo­ čtů centrální úrovně 7,2 mld. Kč. Celkem tedy 30,8 mld. Kč. Při­ tom na neinvestiční dotace připa­ dá 17,9 mld. Kč. Soubor těchto dotací je určen na částečnou úhra­ du neinvestičních výdajů ve škol­ ství, zdravotnictví, ústavech soci­ ální péče, domovech důchodců a na dopravní obslužnost území a na výkon státní správy provádě­ né obcemi. Územním orgánům budou rovněž poskytovány dota­ ce ze Všeobecné pokladní správy státního rozpočtu ve výši 4,5 mld. Kč na pozemkové úpravy, dotace na zoologické zahrady, na ekolo­ gické investice, na individuální investiční dotace, protiradonová opatření, rozvoj povrchové měst­ ské dopravy, na linkovou autobu­ sovou dopravu, správní výdaje při státních sociálních dávkách a na dotace pro program prevence kriminality a drogových závislos­ tí. Účelové dotace budou posky­ továny jen obcím, které splní určitá kritéria v oblasti vyrov­ nanosti svého rozpočtu (zda např. deficit nastal v důsledku po­ vodní, zda byl kryt z rezerv minulých let či byl použit na fi­ nancování investiční či neinves­ tiční oblasti). Rok 1998 je rokem komunál­ ních voleb. Umění hospodařit i při méně příznivých podmín­ kách bude jistě významným kri­ tériem pro vítězství ve volbách. Nejde při tom jenom o to, co se v obci uskutečnilo, ale také za ja­ ké peníze a zda se vytvářely opti­ mální podmínky pro rozvoj obce do budoucna. VÁCLAV ČÁP

4 souvislosti s posledním vývojem české

ekonomiky, státního rozpočtu a jeho důsledků na V místní rozpočty začíná být pro města a obce čím dál aktuálnější, jak si úspěšně poradit s financováním investičních projektů.

Nechci se pouštět do diskusí o přerozdělování finančních pro­ středků mezi státem a obcemi. To je na samostatný článek a kom­ plexní úvahu, jak dál. Chci nazna­ čit, jak se s tímto problémem sna­ žíme vypořádat v Pardubicích. Především již při tvorbě rozpo­ čtu na rok 1997 byla snaha o zpo­ malení růstu výdajů. Přesto bylo nutno korigovat původní daňové příjmy o 7 % směrem dolů. V roz­ počtu na rok 1998 dochází k citel­ nému snížení objemu investičních akcí. Tento krok sice nevypadá moc progresivně, ale vycházíme z prosté úvahy doložené výpočty: pokud z roku na rok podstatná část příjmů města (z daní) neroste, přičemž provozní výdaje úzce zá­ visí na inflaci, prostor pro investi­ ce se zákonitě zužuje.

Další řešení Existuje pochopitelně několik dalších možností řešení. Jednou z nich je tvrdé omezení provoz­ ních výdajů, jenže kupříkladu zvýšení cen energií lze těžko ztlu­ mit. I přesto u většiny námi doto­ vaných organizací a ve vnitřní správě navrhujeme na rok 1998 jen minimální růst provozních nákla­ dů. Pak je zde možnost úvěrů. To samo o sobě není při neklesající in­ flaci nic zavrženíhodného, ovšem v současné době lze »sáhnout« bud po domácím úvěru, kde úro­ kové sazby nejsou příliš příznivé, nebo po opticky velmi výhodných devizových půjčkách, kde ovšem existují kursová rizika (a ta v sou­ časné době nikdo odpovědný ne­ vyloučí a lze je jen velmi obtížně kvantifikovat). Kromě toho je sa­ mozřejmě věcí každé obce, aby zvážila svoji ekonomickou pozici pro splácení závazků, nemluvě již 0 obavách Ministerstva financí ČR z neustále vzrůstajícího zadlužení místních rozpočtů jako celku.

Úvěry, akcie, ceny Naše město čerpalo v minulém roce dva relativně malé úvěry a ne­ ní vyloučeno, že obdobným způso­ bem bude navržen i rozpočet na tento rok. Tím ještě nebude dosa­ žena neúnosná míra zadlužení, na dmhé straně musíme brát v úvahu 1 nutnost zpětného splácení komu­ nálních obligací v roce 1999.

Vedle toho město Pardubice předloni i loni přistoupilo k odpro­ deji části svých akcií ve dvou vý­ znamných regionálních podnicích. Je vhodné poznamenat, že spíše než o sehnání peněz na další inves­ tice šlo o včasnou reakci na tzv. třetí vlnu privatizace, kdy vstup majoritního vlastníka podstatně mění situaci zbylých akcionářů, je­ jich možnost ovlivňovat chod spo­ lečností, ale i hodnotu akcií, pří­ padně tvorbu či rozdělení zisků. Dále se podstatně zpřísnila možnost navyšování cen investič­ ních akcí v průběhu výstavby. Lze říci, že stavební firmy musí

sami uvolnit 18,5 miliónů, ale v konečném součtu jde o efektiv­ ní zhodnocení obecního majetku a o tolik potřebnou podporu byd­ lení. • Na financování větších projek­ tů v oblasti městských domů se připravuje založení akciové spo­ lečnosti Městský rozvojový fond. Vkladem města do této společ­ nosti budou některé domy s byto­ vými i nebytovými prostory. Tato společnost tedy bude mít nezane­ dbatelné vlastní příjmy, které bu­ dou plnit dvojí úlohu. Jednak bu­ dou částečně zpětně investovány do vložených objektů, jednak po­

ORIENTUJÍ SE NA ROZVOJ mít skutečně vážný, kvalifikova­ ný důvod, aby jim bylo umožně­ no formou dodatku ke smlouvě navýšit smluvní cenu či prodlou­ žit termín dodávky.

Mimorozpočtové zdroje Ale ani tyto kroky samozřejmě nestačí na to, aby rozpočet města pokryl všechny požadavky. Uve­ du proto některé další způsoby, jak se snažíme využít i mimo­ rozpočtové zdroje: • Pro podporu zvýšeného nákupu autobusů a trolejbusů do Doprav­ ního podniku se město zaručilo té­ to společnosti za úvěr. Pozitivní účinek je dvojí - podnik se dostal k levnějším penězům a navíc zís­ kal i státní dotaci, přičemž ručení touto formou nestálo ani korunu. Samozřejmě tento postup v situa­ ci, kdy město dotuje podnik více než 100 milióny Kč ročně a je jeho stoprocentním vlastníkem, je něco jiného a mnohem bezpečnějšího, než když se ručí např. cizím pod­ nikatelům - fyzickým osobám. • Město zahajuje mnohé projek­ ty, kde přispívá dotací i stát. Není to levná záležitost, protože např. nyní, abychom dostali dotaci 12,4 miliónů Kč na regeneraci panelo­ vých domů. musíme z rozpočtu

slouží spolu se samotným jmě­ ním společnosti jako záruka fi­ nančním ústavům za úvěry. Ke zvelebení cenného domovního fondu tak dojde bez přímého zatí­ žení rozpočtu města či zvyšování jeho zadluženosti. • V bytové výstavbě se město nepouští do dalších komplexních a velice drahých staveb, ale fi­ nancuje základní technickou vy­ bavenost jakožto pobídku pro soukromé investory. Tento po­ stup funguje a lze říci, že poža­ davky na pomoc města již výraz­ ně převyšují jeho možnosti. • Již třetím rokem využíváme ná­ vratnou finanční výpomoc Minis­ terstva financí ČR na obnovu a modernizaci bytového fondu. To je příklad, jak může státní rozpočet efektivně pomoci. Město obdrželo tuto výpomoc se splatností až po deseti letech a prostředky z ní po­ skytuje lidem, eventuálně podni­ kům nebo i samo sobě na přesně určené tituly při obnově bytů. Je to opět půjčka, nikoliv dotace. Pla­ tební morálka již existujících dluž­ níků je v tomto případě vynikající a splátky včetně úroků se poskytu­ jí zase dalším zájemcům, takže se peníze »točí« a ve zmnožené po­ době opět vracejí do obnovy a mo-

demizace bytového fondu na úze­ mí města. Samostatnou kapitolou je sna­ ha města o vytvoření vhodného prostředí pro vstup velkých za­ hraničních investorů. V této ob­ lasti je připraveno zhruba 40 ha pozemků v lokalitě s přístupem všech typů dopravy a s možností dobudování infrastruktury dle požadavků konkrétního zájemce.

Vstup do EU I když způsob přerozdělování daní mezi státem a místními roz­ počty u nás, na rozdíl od zemí západní Evropy a např. USA, trochu méně zvýhodňuje obce s rozvinutým průmyslem, propo­ čty ukazují na jednoznačný eko­ nomický přínos při vstupu vý­ znamného úspěšného investora. Tento způsob je však typickým příkladem, kdy je nutno nejdříve vložit své vlastní nemalé finan­ ce, které se zúročí teprve pozdě­ ji, tak jak to znají v mnoha dal­ ších zemích. Není ani třeba zdůrazňovat, že i v této oblasti by nebyla na škodu větší partici­ pace státu, ostatně úspěšné pro­ jekty tohoto typu pozitivně ovlivní celou ekonomiku, niko­ liv jen dotyčný region. Další možnosti k financování některých typů investic samozřej­ mě existují v souvislosti s připra­ vovaným vstupem naší republiky do Evropské unie a nemalý vliv bude mít i vytvoření regionálních samosprávných celků. Rád bych vyslovil přesvědčení, že dosavadní vývoj místních roz­ počtů bude čím dál více nutit měs­ ta a obce pečlivě zvažovat jakékoli výdaje, více kontrolovat, více dis­ kutovat o investičních akcích také z hlediska jejich budoucích nákla­ dů. Půjde o proces nelehký a dlou­ hodobý. ale zcela určitě potřebný. RNDr. VLADIMÍR JEŽEK,

vedoucí finančně strategického odboru Magistrátu města Pardubic FOTO ARCHIV

MODERNÍ OBEC 1/1998 3

9

EKONOMIKA íce jak rok trvaly práce na projektu, který

Vpřipravila skupina výzkumných pracovníků z CERGE - Národohospodářského ústavu (NHÚ) Akademie věd. Pod vedením profesora Jana Švejnara vypracovali studii metod předpovídání zaměstnanosti a nezaměstnanosti v ČR. O jejím přínosu pro trh práce jsme hovořili s jedním z koordinátorů projektu Ing. Štěpánem Jurajdou, Ph.D. • Jaké byly zá­ měry a cíle vaše­ ho projektu?

hy na trhu práce a této kvantifikace využít k předpovídání.

V rámci projektu jsme prostudovali a popsali širokou škálu více než 10 metod předpovídání vývoje na trhu práce. Vzhle­ dem k transformační­ mu charakteru rychle se měnícího trhu práce bylo nutné ověřit kva­ litu těchto metod. Proto jsme je apli­ kovali na existujících datových soubo­ rech a otestovali přesnost předpovědi. Použitá data zahrnují výběrové šetře­ ní pracovních sil, konjunkturální prů­ zkumy Českého statistického úřadu (ČSÚ), statistické výkazy okresních úřadů práce (ÚP) apod. Cílem tedy bylo pomoci Ministerstvu práce a so­ ciálních věcí ČR, jeho Správě služeb zaměstnanosti (SSZ) a úřadům práce v okresech při předpovídání neza­ městnanosti.

• Které konkrét­ ní metody pro předpovídání nezaměstnanos­ ti jste nakonec vybrali?

• Kdo pracoval v realizač­ ním týmu? Kromě vědeckých pracovníků z NHÚ se na řešení projektu podíleli i studenti, kteří dokončují doktorand­ ská studia. Jako expert na otázky trhu práce v Evropské unii se projektu zú­ častnil profesor Tito Boeri z univerzi­ ty Bocconi v Miláně a profesorka Katherine Terrell z Michiganské uni­ verzity v USA. Jedním z koordináto­ rů byl též Ing. Daniel Munich z naše­ ho ústavu.

• Z jakých podkladů jste při výzkumu vycházeli? Nejprve jsme vypracovali souhrn­ ný popis všech databází postihující trh práce v ČR a vyhodnotili vhodnost jednotlivých datových souborů pro potřeby předpovídání. Souborů je značný počet, jsou relativně v dobrém stavu a převážně je lze použít. Jen u některých jsme navrhli jak zlepšit způsob sběru dat, jejich obsah a kvali­ tu. V metodologické části jsme vy­ cházeli z metod používaných ve vy­ spělých ekonomikách na úrovni vládních institucí typu ČSÚ a opírali jsme se o metodologie uplatňované ve vědecké ekonomické literatuře. Pou­ žité metodologie lze rozdělit na ty, které uplatňují ekonomické teorie, ne­ bo postihují pouze statistické vztahy mezi různými veličinami. Důležitou charakteristikou navrhovaných metod je jejich schopnost kvantifikovat vzta­

10

a MODERNÍ OBEC 1/1998

První metoda pou­ žitelná u nás jak na centrální úrovni, tak na úřadech práce, uplatňuje techniku časových řad. tzv. ARIMA procesy. Využívá záznamu o přílivu a odlivu do a z nezaměstnanosti. Jinak řeče-

toda hazardních měr. Též využívá data, která existují v databázích všech úřadů práce a nevyžaduje do­ datečný sběr informací. Metoda za­ chycuje dynamiku trhu práce a umožňuje analyzovat příčiny změn pomoci jednoduché grafické prezen­ tace. Sleduje odděleně nezaměstna­ né podle délky nezaměstnanosti (0-3, 3-6, 6-9, 9-12 a více měsíců). Průměrná délka nezaměstnanosti je z pohledu sociálně ekonomických následků stejně důležitá jako pro­ centuální výše nezaměstnanosti, ale dlouhodobá je mnohem závažnějším problémem.

• K jakým závěrům jste do­ šli? ARIMA a do určité míry i metoda založená na hazardních mírách jsou čistě statistickými metodami, které využívají informace obsažené v časo­ vých řadách daných veličin. Metody uplatňující ekonomické teorie se uká­ zaly technicky a časově náročnější. Proto když jsme měli rozhodnout, kterou u nás doporučit, zvolili jsme

V"

předpovídaní

NEZAMĚSTNANOSTI ÚŘAD

no, jedná se o počty pracovníků, kte­ ří se stanou nezaměstnanými, napří­ klad za daný měsíc a o počty lidí, kteří z nezaměstnanosti tzv. »odtečou«, získají v daném období práci. Předpovědi vývoje těchto veličin z modelu časových řad nám umožňu­ jí zpětně složit míru či úroveň neza­ městnanosti. Ukázalo se, že v krát­ kém časovém horizontu 2-3 měsíců jsou tyto předpovědi velmi přesné a za období půl roku stále velmi dob­ ré. V rámci našich testů jsme byli až překvapeni, jak tato metoda přesně předpovídala vývoj nezaměstnanosti. Metoda je snadno aplikovatelná a využívá softwarového vybavení úřadů práce a také SSZ. Metodické předpovědi lze doplnit o upřesňující konkrétní informace na úrovni UP. Výhodou metody je, že využívá dat, jež se prostřednictvím těchto úřadů sbírají na Správě služeb zaměstna­ nosti. Přitom ÚP mohou včasnou předpověď spočítat přímo pro oblast svého působení.

e Zmínil jste se ještě o dru­ hé metodě. V čem konkrétně spočívá? Ta už je náročnější a vyžaduje de­ tailnější analýzu na úřadech práce. Napomáhá identifikovat nejen vývoj nezaměstnanosti, ale i její strukturu a zvláště délku trvání. Je to tzv. me­

ARIMu a metodu hazardních měr. Jsou sice jednodušší, ale při praktic­ kém ověřování přesvědčily velmi dobrou kvalitou předpovědi. Napří­ klad v prosinci roku 1996 jsme s tě­ mito metodami vypracovali předpo­ kládaný vývoj nezaměstnanosti v roce 1997. Podařilo se nám nejen předpovědět dočasný mírný pokles nezaměstnanosti v jarních měsících, ale i následný vysoký nárůst od červ­ na. Modelová předpověď naznačova­ la možné zvýšení počtu nezaměstna­ ných na konci roku 1997 až k úrovni 300 000 lidí bez práce. I jednotlivé měsíční předpovědi počtu nezaměst­ naných byly v krátkodobém horizon­ tu velmi přesné.

e V čem budou tyto dvě me­ tody přínosné? Měly by pomoci úřadům práce ze­ jména k předpovídání krátkodobé

a střednědobé nezaměstnanosti. Tak se mohou lépe, s předstihem připravit na očekávané změny situace, včas hledat možnosti, jak zabezpečit nová pracovní místa apod. Druhá metoda by těmto úřadům měla dát předpo­ věď, jak dlouho u nich zůstanou lidé bez práce registrovaní. Byl by to sig­ nál k realizaci dlouhodobějších opat­ ření ke zlepšení předpokládaného vý­ voje na trhu práce. Obě metody lze uplatnit na úrovni Správy služeb za­ městnanosti, přičemž metoda hazard­ ních měr umožní lépe porovnávat vý­ voj struktury nezaměstnanosti v jednotlivých okresech, zjistit jejich odlišnosti a aplikovat tyto poznatky při konkrétní, specifické pomoci z centra.

• Sledovali jste též působe­ ní vlivu imigrace na náš trh práce? Na závěr projektu jsme vypraco­ vali přehled a základní popis studií, které se tomuto problému věnovaly v západoevropských zemích a v USA. Ukazuje se, že mezi eko­ nomy není jednoznačný konsenzus v tom, nakolik je vliv imigrace vý­ znamný. Je nesnadné vliv kvantifi­ kovat, protože neexistuje uspokoji­ vý datový zdroj. Nelze přesně zjistit, kolik a ve kterém odvětvi za­ hraničních dělníků pracuje a za jaké skutečné mzdy. Náš projekt se imi­ grací zabýval jen částečně, přesto si zaslouží důkladnější, samostatnou studii.

pftÁCE

• Jako první začal vašich poznatků využívat a testovat kladenský úřad práce. Bu­ dete tomuto úřadu i dalším při zavádění metod nápo­ mocni? Jsme ve stálém kontaktu s Klad­ nem a přes Správu služeb zaměstna­ nosti jsme ve spojení i s dalšími úřa­ dy práce. Programy, které aplikaci námi navržených metod dovolují bez větších znalostí dané metodolo­ gie, se v současné době distribuují na jednotlivé úřady práce. Doufáme, že přispějí k lepšímu pochopení trhu práce a usnadni pomoc nezaměstna­ ným.

JAN BEDNAŘÍK FOTO ARCHIV

„EKONOMIKA

JAK EFEKTIVNÍ HOSPODAŘIT V MĚSTSKÝCH NEMOCNICÍCH Ať již byly důvody měst k převzetí funkce zřizovatele místní nemocnice jakékoli, jsou radnice v mnoha případech postaveny před zásadní problém. Unese městský rozpočet, oslabený celkovou ekonomickou situací země, zátěž dotovaného zdravotnického zařízení? Existuje pouze omezený počet řešení, které mostatně kontrolovatelným a řiditelným cel­ se zastupitelům nabízí. V prvních měsících, kte­ kům a střediskům. Takové hodnocení přísluší ré již mají mnohá městská zdravotnická zařízení externím auditorům a podle našich zkušeností za sebou, nemocnice často vyžadovala jen men­ jsou v ČR firmy, které audity v nemocnici pro­ ší provozní dotaci. Obecní rozpočet mohl její vádějí velmi kvalitně. Kvalitou se ovšem rozu­ potřeby pokrýt bez zásadnějších problémů a za­ mí nikoli jen odevzdání kvalitního materiálu, stupitelé to mohli brát jako naplňování veřej­ ale také srozumitelná interpretace závěrů, ných potřeb. Inflace, růst mezd a potíže s finan­ které upozorní nemocnice nebo zastupitele cováním zdravotnictví v celorepublikovém na kritická místa. Pokud zastupitelé chtějí měřítku však potřebnou dotaci tlačily až za 0 nemocnici efektivně rozhodovat, měli by au­ únosnou hranici. Navíc se projevila investiční ditorských služeb použít.« zanedbanost a s ní další finanční požadavky. Města začala hledat řešení založená větši­ Jak řídit hospodaření s léky nou na domněnce, že radnice již z principu ne­ má schopnost zajistit takové řízení nemocni­ Léky jsou druhou nej vyšší nákladovou po­ ce, které by problémy s financováním ložkou po mzdových nákladech. Přitom lékár­ vyřešilo. Potíže zdravotnického zařízení byly ny a distributoři se dělí o 35 % ceny léků, a te­ a často i nadále jsou považovány za více méně dy více než třetina ceny připadá na jejich objektivní a města byla ochotna se smířit s po­ výnosy. Efektivní hospodaření předpoklá­ kračujícím dotováním provozu, pokud se přís- [ dá kromě jiného využít veškeré rezervy, pávek alespoň nebude zvyšovat. Víra v efek­ které se v tomto poměrně širokém prostoru tivnější řízení při soukromovlastnických - zjednodušeně v obchodní marži - nabízí. vztazích přispěla například k pronájmu ne­ Nemocnice podle platných předpisů musí na­ mocnice. Někde se tak podařilo problémy, byť kupovat léky v lékárnách. Z toho ale nelze vy­ třeba částečně, vyřešit, jinde pokračují a za­ vozovat, že musí nakupovat za maloobchodní stupitelé jsou mnohdy bezradní, ať již město ceny. Nákupní cena léků je první oblast, kterou nemocnici samo řídí nebo pronajímá. musí nemocnice velmi dobře zvládnout. Dru­ Podle Ivana Niebauera, obchodního ře­ hou je vnitřní kontrola nakládání s léky a zame­ ditele královéhradecké firmy NaSa CZ zení plýtvání a třetí nákup podle pozitivních lis­ (spravuje městské nemocnice v Sušici tů, to je nákup cenově nejvýhodnějších léků a Hořicích) přitom existují postupy, při je­ požadovaného složení. jichž aplikaci lze nemocnici efektivně Vnitřní kontroluje možné posuzovat jen po a prakticky bez zátěže městského rozpočtu detailnějším rozboru a pro zástupce radnice řídit nebo její řízení či provozování kon­ jde o obtížný, i když nikoli neproveditelný trolovat. úkol. Jednodušší je to u nákupu léků. Je ovšem třeba znát referenční postupy a sazby pro možnost srovnání. Společnost NaSa CZ Externí účetní audit dosahuje slev prostřednictvím "Programu "Účetnictví je velmi slabou stránkou mnoha společného nákupu Iéků«, o kterém jedná zdravotnických zařízení,« tvrdí Ivan Niebauer. j s dalšími nemocnicemi a jehož součástí je pro­ »Je to patrné i na nedávno popsaném případu | gramové vybavení pro objednávání léků brněnské fakultní nemocnice, jejíž skutečná 1 možnost nákupu podle pozitivních listů. Pro­ ztráta vysoko přesahovala bývalým vedením ti maloobchodní ceně dosahuje slevy 24 %, vykazované výsledky. Příčinou neuspokojivé­ čemuž se jednotlivé nemocnice samostatně ho stavu účetnictví je zřejmě i domněnka, že prakticky nemohou přiblížit. Podobně je to specifičnost oboru se vztahuje i na jeho ekono­ i s nákupem podle pozitivních listů, které je mickou stránku. Účetnictví je ovšem prakticky třeba aktualizovat a pro menší nemocnici to v jakémkoli oboru konstantou, má obecně plat­ znamená nepříjemný růst administrativních né zásady, a proto není důvod vyhýbat se jeho | nákladů, negující výsledný ekonomický efekt. posouzení v dané nemocnici. Tím však nemám Radnice, která chce ekonomičnost provo­ na mysli formální správnost účtování, jejíž zu nemocnice kontrolovat, má v oblasti hos­ kontrola je spíše úkolem finančních úřadů. Zá­ podaření s léky poměrně jednoduchou pozi­ sadní je závěr, zda a nakolik vykazované ci. Pokud například nemocnice kupuje léky hodnoty odpovídají skutečným hodnotám. v lékárně denně bez slevy s odůvodněním, že ji­ Dalším důležitým momentem je vyhodnocení ný způsob by stejně nepřinesl snížení nákladů, konstrukce vnitřních účetních předpisů. je to jedna ze známek neefektivního řízení. Předpisy musí správně přisoudit jednotlivé ná­ Denní nákup je samozřejmě organizačně i ad­ kladové a výnosové položky jednotlivým sa­ ministrativně náročný a pro obě strany, kupují- I

čího i prodávajícího, znamená vyšší doprovod­ né náklady (čas, manipulace, doprava). Případ­ ná sleva, kterou pak lékárně nemocnici jako stá­ lému zákazníkovi může poskytnout, je nevýznamná. Přitom některé nemocnice takto postupují, aniž tomu zřizovatel věnuje pozor­ nost.

Ovlivnitelné náklady Dalším poměrně průkazným bodem kontro­ ly řízení zdravotnického zařízení je posouzení jeho nákladů v souvislosti s praním prádla. Vlastní nemocniční prádelny mají většinou určitý podíl nevyužité kapacity a již to je je­ den z důvodů, pro které je třeba zvažovat efektivitu nákladů v této oblasti. Podnikatel­ ské prádelny (na rozdíl od nemocničních) kvůli přirozené motivaci ziskem věnují napl­ nění kapacity velké úsilí a i kdybychom při­ znali stejnou produktivitu soukromému i »veřejnému« vlastnictví, je z toho zřejmé, že soukromník bude mít v mnoha případech niž­ ší náklady. Již proto je dobré porovnat nákla­ dy nemocniční prádelny s cenou nejbližších soukromých prádelen. Podmínkou pro získání relevantních údajů je samozřejmě kvalitní struktura účetnictví nemocnice, která nezamlžuje a nepřesouvá náklady na jiná střediska. Uvedený principiální důvod samozřejmě není jediný, protože na náklady má výrazný vliv i kvalita používaného ložního a pracovního prádla a podobně. Náklady na praní prádla se pohybují vět­ šinou mezi 11 až 15 Kč za kilogram, vý­ jimkou však není ani kalkulovaná cena 20 Kč/kg. Cena je tedy prvním ukazatelem. MODERNÍ OBEC 1/1998 □

11

„EKONOMIKA* který naznačuje míru naléhavosti, jíž se musí (nebo by se mělo) vedení nemocnice zabývat. Při diskusi o oprávněnosti takové či onaké ce­ ny by se kontrolující či vrcholový manažer ne­ měl nechat »omámit« argumenty hygienic­ kých vyhlášek a »zvláštností« postupů při hospodaření s nemocničním prádlem. Je třeba se věnovat podrobnému rozboru a zdůvodnění nákladů. Z nich mohou vyplynout překvapují­ cí závěry.

Konkrétní příklad Jako příklad může sloužit rozbor, provede­ ný v jedné okresní nemocnici, jejíž prádelna zpracovává ročně 197 tun prádla. Profesionál­ ně provedená analýza zjistila kromě jiného velmi nerovnoměrné rozdělování prádla mezi jednotlivá oddělení, s čímž do určité míry sou­ visela jeho nadměrná zásoba. Celkový rozbor nalezl možnosti úspor ročních provozních nákladů v následující výši: osobní náklady

270 tis. Kč

změna technologie

60 tis. Kč

voda

24 tis. Kč

množství prádla

150 tis. Kč

nákup kvalitnějšího prádla

106 tis. Kč

praní kvalitnějšího prádla

570 tis. Kč

celkem

1,2 miliónu Kč

Ilustrativní příklad jistě nemůže vystihnout přesný postup při kontrole nákladů, souvisejí­ cích s hospodařením s prádlem, ale dokumen­ tuje možnosti úspor. »Ve zmíněném případě nemocniční prádel­ na kalkulovala cenu praní 20 Kč/kg prádla. A byla poměrně vytížená. Nelze ovšem opo­ menout jednoduchou možnost snížení vlast­ ních nákladů při nevytížené prádelně. A tady chci upozornit na jeden konkrétní případ chybného postupu při zajišťování dalších za­ kázek pro nemocnici. Nemocnice A chtěla prát prádlo v nemocnici B. Nemocnice B po­ žadovala 12 Kč/kg prádla s odůvodněním, že právě to je současná kalkulovaná cena. Vzhle­ dem k tomu, že nedaleká soukromá prádelna nabízela praní o korunu levněji, nemocnice A s cenou nemohla souhlasit. Přitom řešení bylo poměrně jednoduché. Nemocnice B mo­ hla nabídnout praní třeba i za 8 Kč/kg. Důvod je prostý - fixní náklady prádelny nezávisí na množství vypraného prádla a je třeba je pro kalkulaci externí zakázky oddělit. Tím, že by nemocnice B nabídla cenu, která by pokrývala variabilní náklady a navíc by přinášela »zisk«, snížily by se její vlastní náklady na praní. Jest­ liže provozní náklady byly 6 Kč/kg, pak by zbývající 2 Kč snižovaly vlastní náklady ne­ mocnice B a byly by tedy »ziskem«. Samo­ zřejmě není třeba jít tak výrazně pod cenu konkurence, zmiňované hodnoty byly jen ilus­ trativní, ale dost jasně naznačující, kde a jak hledat rezervy,« uvedl Ivan Niebauer. - fx FOTO JAN PAVLIČEK

12

3 MODERNÍ OBEC 1/1998

V/ V-/V"

KROMERIZSKA SOLIDARITA »Jestliže by se nám v příštím roce nepodařilo zopakovat letošní model financování dopravní obslužnosti, bude to mít nepříjemné dopady nejen do každodenního života obcí, ale i do ekologického zatížení krajiny a měst našeho okresu,« konstatuje JUDr. Jiří Videman, starosta obce Prusinovice (1200 obyvatel), ležící poblíž Holešova. Už dnes jsou dny, kdy v Holešově na náměs­ tí nebo v Kroměříži nelze zaparkovat. Lidé začí­ nají víc používat osobní auta - a to přinese i ne­ gativa, před nimiž nás vyspělá Evropa varuje. Starosta je však optimista a věří, že kroměřížský model dopravní obslužnosti bude i v tomto roce zachován.

Příspěvky obcí Základem financování dopravní obslužnosti v okrese je solidarita obcí. Na počátku finanční­ ho řetězce jsou prostředky přidělené okresnímu úřadu ze státní pokladny. Okresní úřad je kon­ frontuje s kalkulacemi a požadavky firem, které veřejnou dopravu v okrese zajišťují. Jejich ná­ klady jsou samozřejmě vyšší. Rozdíl je rozpočí­ tán na obyvatele a hradí jej obce, které se k to­ muto řešení zavázaly. V roce 1996 činil příspěvek obcí 100 Kč na obvvatele, v roce 1997 už 200 Kč. »Pro rok 1998 počítáme se stejnou výší,« říká starosta, který je členem dopravní komise při okresním shromáždění starostů. Ke zvýšení obecních příspěvků by nemělo dojít proto, že se celkově zvyšuje částka deponovaná okresním úřadem ze státního rozpočtu. Pro Kroměřížsko to znamená 1.2 miliónu korun navíc, které by, podle Ing. Luďka Ference, ředitele ČSAD Kro­ měříž, měly stačit nejen na zvyšující se ceny po­ honných hmot a dalších materiálů, ale měly by pomoci i při obnově vozového parku. Problém tu ovšem je. Ne všechny obce okre­ su mají chuť akceptovat tento model financo­ vání. Město Hulín se např. domnívá, že 200 Kč na obyvatele je příliš, Bystřice pod Hostýnem má problémy s placením atd. Základním princi­ pem funkčnosti systému je však solidarita s ma­ lými obcemi, které ze svých finančních pro­ středků nejsou schopny požadavky dopravních firem hradit. »Pro nás, například, by bylo vhod­ nější sjednat si dopravu na vlastní účet, protože by nás to přišlo levněji,« uvádí starosta Jiří Vi­ deman.

Systém financování vítá i ředitel ČSAD Kro­ měříž Luděk Ferenc: »Dospělo se k němu po čtyřech letech hledání a jeho výhody se proje­ vily i tím, že od roku 1996 nedochází k rušení spojů a jízdní řády mají trvalejší charakter. Ak­ ciová společnost ČSAD Kroměříž je jedním ze sedmi dopravců v okrese. Zajišťuje asi 83 % dopravních výkonů. V tomto roce podnik kou­ pil osm nových Karos a jeden menší autobus SOR 7,5. »Náš záměr je jednoznačný, během pěti let chceme koupit čtyřicet nových vozů, tím bychom se dostali do fáze, kdy by k obnově vozového parku stačily odpisy. Avšak aby­ chom toho cíle dosáhli, nesměly by být kráceny státní dotace a nynější dohody s obcemi a okre­ sním úřadem by musely být zachovány.®

Vládní priorita K finančním dotacím jen uveďme, že vláda řadí dopravní obslužnost k prioritám. V usnesení z 23. července 1996 se říká, že je nezbytné zlep­ šit a usnadnit dopravní obslužnost zejména v okrajových oblastech, zajistit dopravu do za­ městnání, škol, zdravotních zařízení a úřadů. Ministerstvo dopravy a spojů ČR proto počítá pro rok 1998 se zvýšením státního příspěvku o 300 miliónů, na rovnou miliardu korun. Po­ vzbuzením pro dopravce by mělo být rozhodnu­ tí, že státní příspěvek na zakoupení autobusu, ať linkového nebo pro hromadnou městskou dopravu, by měl činit 20 %, u nízkopodlaž­ ních autobusů dokonce 40 % a u elektrické trakce 5 % pořizovací ceny. V platnosti zůstá­ vá každoroční částka 150 mil. Kč vyčleněná ze státního rozpočtu na zakoupení linkových auto­ busů a 550 mil. Kč na autobusy MHD. Ministerstvo dopravy a spojů vidí cestu ke zlepšení dopravní obslužnosti v úpravě dosa­ vadních forem financování. Podle návrhu, který ministerstvo předložilo vládě, by hlavní slovo a také odpovědnost za zajištění dopravní ob­ služnosti měly mít okresní úřady, které posoudí výhodnost jednotlivých druhů doprav a rozhod­ nou o přidělení státních prostředků. Budou mít možnost dotovat i regionální železniční dopra­ vu. Současně by v okresech měly vznikat opti­ malizační projekty, které prozkoumají ekono­ mické, občanské a ekologické vazby v okrese a stanoví konkrétní obsah pojmu »základní do­ pravní obslužnost,® pokusí se sladit jednotlivé druhy doprav, odstranit jejich souběžné vedení a nastínit udržitelný rozvoj dopravy v okrese. Pilotní projekt tohoto druhu vzniká mj. v Centru dopravního výzkumu Brno. LADISLAV VENCÁLEK,

Centrum dopravního výzkumu Brno FOTO ARCHIV

třízeni a sprava. tech k tomu přistupuje i střet zájmů etnických hruba po pěti letech od přijetí Ústavy a náboženských společenstev (respektive mino­ CR přistoupil Parlament ČR ke schvá­ lení ústavního zákona o vytvoření vyššíchrit a majorit). územních samosprávných celků (VÚSC), Od zřízení krajů si naše veřejnost přede­ jimiž by se měl naplnit čl. 99 Hlavy VII vším slibuje určitou decentralizaci veřejné (Územní samospráva): »Česká republika se správy. Po r. 1990 se totiž v ČR defacto zvý­ člení na obce, které jsou základními územ­ šil stupeň její centralizace. V samosprávě je ními samosprávnými celky. Vyššími územ­ mezi obcemi a Parlamentem »čemá díra« a to­ ními samosprávnými celky jsou země nebo též je ve státní správě mezi obcemi, okresními kraje.« úřady a vládou. To vedle dalších faktorů při­ spívá, alespoň dle našeho názoru, k narůstající pasivitě občanů a nezájmu o věci veřejné. Někomu se může zdát doba, která uplynula Výhody decentralizace veřejné správy mezi přijetím Ústavy a projednáním návrhu zá­ lze charakterizovat takto: kona o VÚSC příliš dlouhá. Na příkladech z ev­ - rozhodování na základě hlubších znalostí ropských zemí lze však doložit, jak v podmín­ kách pluralitní demokracie je ustavení a funkce místních a regionálních podmínek, respekto­ regionů (ať se jmenují země, kraje, departemen­ vání sociálních realit. ty, provincie atd.) problematika složitá a kon­ fliktní. Ostatně příklad bychom našli i v našich novodobých dějinách: ačkoliv v roce 1920 bylo v Československu uzákoněno župní zřízení, v Čechách a na Moravě nebylo nikdy realizová- | no. Pouze na Slovensku fungovalo od r. 1923 [ do r. 1927, po kterém bylo pak zrušeno.

Z

STANOU SE

Mezinárodní porovnání Ustavení VÚSC není jen naší interní politic­ kou záležitostí. Jsou zde i momenty zahraničně politické: VÚSC jsou zřejmě ty »regiony«, o kterých se hovoří a jejichž aktivita v mezistát­ ním kontextu se konkretizuje v Asociační do­ hodě mezi Českou republikou a Evropskou unií, v článku 87, nazvaném Regionální rozvoj. Nyní v Evropské unii (EU) používaná no­ menklatura teritoriálních jednotek rozeznává celkem pět typů: od nejrozsáhlejšího I. typu (stát) do V. typu (obec). Členění území ČR pod­ le zákona č. 36/60 Sb„ na 7 krajů a území hlav­ ního města Prahy, odpovídá typu II. Budoucích 14 VÚSC v této nomenklatuře odpovídá typu lil., současné okresy patří k typu IV. Pokud ma­ teriály EU hovoří o jednotkách II. typu jako o prvém stupni administrativního dělení státu, je možné konstatovat, že jsme zvolili strukturu ne zcela identickou s praxí Evropské unie. Česká republika má v mezinárodní komparaci relativně vysoký počet obcí, což je připomínáno jako jeden z komplikujících faktorů pro ustavení a funkci regionů. Domníváme se proto, že de­ centralizaci veřejné správy prostřednictvím VÚSC by měl doprovázet proces postupné inte­ grace obcí na bázi dobrovolnosti a vzájemné vý­ hodnosti (na rozdíl od praxe konstituování tzv. střediskových obcí v předlistopadovém období). Jeho obsahem by mělo být soustředění kompe­ tencí a agend veřejné správy do tzv. municipalit, tj. obcí pověřených výkonem veřejné správy i za další participující obce. Obce mohou vytvářet i submunicipality k výkonu určitých specializo­ vaných agend podle místních podmínek. Vzo­ rem mohou být příklady z Bavorska, Dolního Saska a dalších spolkových zemí Německa.

Decentralizace veřejné správy Při ustaveni VÚSC jde především o rozděle­ ní kompetencí mezi regionem a ústřední vládou v metropoli, o přerozdělení výnosu daňového inkasa, což bychom mohli souhrnně nazvat de­ centralizaci veřejné správy. V některých stá­

VÚSC í PŘÍNOSEM

- rychlejší rozhodování a vyřizování věcí veřejných. - lepší koordinace a hospodárnost při roz­ hodování. - decentralizace podporuje vyhledávání, uvolnění a využití širokého okruhu intelektu­ álních zdrojů, aktivitu občanů. Je však nutné uvést, že decentralizace způ­ sobuje i některé komplikace a má i své proble­ matické stránky. Jde zejména o politické osla­ bení centra: pro místní a regionální reprezentace nemusí být samozřejmostí, že decentralizace jim vedle rozšíření pravomoci přináší i vyšší odpovědnost, že vedle prosazo­ vání lokálně patriotických zájmů musí čelit tzv. lokálnímu egoismu - přičemž hranice me­ zi oprávněnými (správnými) zájmy a nezdra­ vým (nesprávným) egoismem je často proble­ matická, diskusní; decentralizace veřejné správy může přispívat k zvětšování sociálně ekonomických rozdílů mezi obcemi a regiony.

0 co se mají dále starat V zemích EU je regionům analogickým VÚSC přisouzena mimo decentralizace veřejné správy úloha určitého sociálně ekonomického celku, a to nejen jako statistické, evidenční jed­ notky. ale i jednotky s určitou rozhodovací pra­ vomocí a politickou odpovědností. Obsahem pravomocí VÚSC by proto měly být v prvé řadě činnosti vyžadující »nadobecní« 1 »nadokresní« řešení, což je zejména proble­ matika ochrany přírodních složek životního prostředí; dopravního systému v regionu (tzv. dopravní obslužnost), a to zejména z hlediska koordinace jednotlivých druhů dopravy; koor­ dinace územní působnosti a spoluúčast při for­

mulaci koncepce rozvoje zdravotnických zaří­ zení, učňovského školství, středních a vysokých škol působících na území regionu; ochrana a pé­ če o přírodní a historické památky, podpora a usměrňování kulturních, sportovních, turistic­ kých a rekreačních aktivit v regionu; podpora drobného a středního podnikání sledující vytvá­ ření nových pracovních příležitostí. Do jaké míry budou moci VÚSC tyto úkoly plnit, to závisí vedle koncepční, organizačně administrativní a poradenské činnosti i na ná­ strojích ekonomických (včetně dotací a sub­ vencí). Tyto faktory jsou zásadně závislé na tom. jak vysoké bude zdanění fyzických a právnických osob a do jaké míry se budou rozpočty VÚSC podílet na celkovém daňo­ vém výnosu (formou přímého inkasa i přeroz­ dělování daní a poplatků inkasovaných přímo státním rozpočtem nebo specializovanými státními finančními fondy). Této skutečnosti byla však věnována v rámci již absolvované diskuse o VÚSC pozornost minimální. Přitom však jde o problematiku klíčovou.

Z pohledu ekonoma Požadavek, aby reforma územní správy ne­ vyvolala nové mzdové i provozní výdaje ze systému veřejných rozpočtů, je obecně akcep­ tován a není o něm sporu. Jak ostatně by tomu mělo být jinak v období hospodářských potíží a rozpočtové restrikce. Musí být striktně po­ žadováno, aby došlo pouze k »přelití« pro­ středků z jednoho subsystému do druhého (ze státního rozpočtu do rozpočtů regionálních). Předpokladem toho ovšem je i určitá restrikce centrálního aparátu, přinejmenším zrušení de­ tašovaných pracovišť některých resortních mi­ nisterstev - podmíněné předchozím legislativ­ ním vymezením či »přerozdělením« kompetencí. Rezervy jsou i v omezení aparátu okresních úřadů a převedení části agendy na VÚSC. Inflační trendy asi zpochybní průkaznost výsledných propočtů o ztrátách či úsporách z titulu realizace územněsprávní reformy, po­ učnější asi bude sledovat pohyb zaměstnanos­ ti v orgánech státní správy a samosprávy. Ra­ cionální by rovněž bylo synchronizovat volby do reprezentací krajů s letošními komunální­ mi volbami nebo s volbami do Parlamentu CR (řádný termín je v r. 2000). Položme si také otázku, zda ustavení a funkce krajů bude mít prokazatelný a měři­ telný vliv (pozitivní či negativní, stimulijící či destimulující) na české národní hospodářství jako celek, na jeho rozvoj (hodnocený tradič­ ními makroekonomickými ukazateli). Dle na­ šeho názoru by mohla existence VÚSC, re­ spektive aktivita jejich reprezentací, přispět k intenzivnějšímu využívání a uplatnění kom­ parativních výhod regionů, k efektivnější pod­ poře drobného a živnostenského podnikání, k racionálnějšímu využívání přírodních zdrojů a infrastrukturálních podmínek. Proti tomu však mohou působit tendence globalizace vý­ roby i trhu. hospodářské integrace a vlivy cel­ kové ekologické krize. Doc. Ing. MIROSLAV FARSKÝ, CSc., Ing. JAROSLAV ZAHÁLKA. CSc., Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem MODERNÍ OBEC 1/1998 O

13^

ezinárodní seminář Mládež republi­

M ky uspořádala Francouzská federace domů mládeže a kultury (obdoba našich

domů a středisek volného času) v jihofrancouzském Avignonu. Mezi 125 účastníky z 8 zemí byli pedagogové, novináři, vědci, zástupci státní a místní správy a další. Setkání se zabývalo třemi částmi života a výchovy dětí a mládeže: školou, prací

a činností v místě včetně využívání vol­ ného času. Jednání potvrdilo vazby všech

JIHONlMECKÝ MODEL Ještě před několika lety existovaly ve Spolkové republice Německo čtyři systémy místní správy. Jejich vznik spadá do období po II. světové válce, kdy bylo poražené Německo rozděleno na čtyři okupační zóny. V těchto zónách byla obnova samosprávy organizována v úzké spolupráci se zástupci vítězných mocností, proto bylo v britské oku­ pační zóně použito uspořádání místní správy po vzoru Velké Británie apod. Po sjednocení Německa v roce 1990 dochází v této oblasti k postupné unifikaci. Je velmi pravděpodob­ né, že do nového tisíciletí vstoupí pouze s jed­ ním systémem místní správy, který je podle místa svého vzniku (Bavorsko a BádenskoWurttembersko) nazýván modelem jihoněmeckým.

Postavení starosty Odlišnost severoněmeckého a jihoněmeckého modelu místní správy spočívá zejména v rozdílném postavení starosty. Severoněmecký starosta je volen zastupitelstvem a je­ ho funkce má pouze reprezentativní charak­ ter. Zastupitelstvo kromě starosty ustavuje profesionálního šéfa exekutivy, kteří řídí a kontrolují administrativní aparát obce. Po více než padesátileté existenci tohoto systému panuje s jeho fungováním nespokojenost -

z našeho pohledu poněkud paradoxně ze strany voličů. Ti mají zájem o zvýšení pří­ mého vlivu na rozhodování volených orgánů a možnost vyjádření svého názoru na správu obce pouze prostřednictvím komunálních vo­ leb považují pochopitelně za nedostatečnou. Proto se v SRN stal »preferenčním« model jihoněmecký. Jeho hlavním znakem je přímá volba starosty na období šesti let. Zastupitel­ stvo voleno pouze na čtyři roky zřizuje komi­ se a v některých státech volí na čtyřleté obdo­ bí radu. Tyto orgány však mají pouze poradní charakter. Díky přímé volbě a použití většinového principu má jihoněmecký starosta velmi silné a nezávislé postavení. Je předsedajícím a zá­ roveň šéfem exekutivy. Toto spojení s sebou přináší některá pozitiva - kromě intenzivněj­ šího toku informací a pružnější realizace roz­ hodnutí zastupitelstva k nim patří i nepochyb­ ná informovanost starosty o všech důležitých problémech obce. Použitím většinového volebního systému se navíc posiluje mandát starosty vystupovat

----14 □ MODERNÍ OBEC 1/1998

jménem všech občanů. Přímá volba se však může projevit i negativně. Volič očekává, že jím zvolený starosta bude vždy zastáncem je­ ho zájmů. Tyto zájmy jsou často velmi proti­ chůdné pro různé skupiny obyvatelstva. Proto se v důležitých otázkách užívá další institut přímé demokracie - referendum. Místní re­ ferendum má stejnou platnost jako rozhod­ nutí zastupitelstva a nesmí být ke stejné otáz­ ce opakováno nejméně po dobu tří let. Důkazem této snahy je fakt, že mimořádně velké procento starostů je po ukončení vo­ lebního období znovu zvoleno. Jihoněmečtí starostové vstupují do svých úřadů po před­ chozí praxi ve veřejné správě. Pro mnohé z nich je tato funkce odrazovým můstkem k významným politickým funkcím.

Starosta v ČR Jen velmi těžko lze v současné době po­ soudit aplikovatelnost přímé volby starosty v České republice. Proti reprezentativní funkci starosty, tak jak ji známe např. z Vel­ ké Británie nebo ze severoněmeckých spol­ kových zemí, je přímá volba starosty - šéfa exekutivy nesporně významným pokrokem. Funkce starosty v České republice však není zdaleka pouze reprezentativní. Přímo volený starosta by u nás navíc narazil na nepřekona­ telné potíže, zejména v oblasti kompetencí. Občané mají voleným představitelům obce často za zlé, že nemohou řadu problémů účinně vyřešit (jako názorný příklad mohu uvést záležitostí projednávané v přestupkovém řízení). V případě přímo voleného sta­ rosty, chápaného částečně i jako »obecního ombudsmana® by byl tento negativní pocit ještě silnější. A chybí i to nejdůležitější - tlak občanů na zvýšení jejich přímé angažovanosti při řešení problémů obce. Z tohoto pohledu se možnost úvah o zavedení přímé volby starosty a dal­ ších mechanismů přímé demokracie posouvá do horizontu příštích deseti let. MILOSLAV MACELA, tajemník Městského úřadu Chrudim, předseda Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů ČR

tří oblastí, kam se promítají společné pro­ blémy a řešení. V současných podmínkách roste dife­ renciace společnosti, zvyšují se negativní vlivy na dětí a mládež. Nestačí proto pou­ ze zabývat se mládeží nebo pro ni praco­ vat. Seminář se proto věnoval různým dalším aspektům (shromažďování, kultu­ ře, volnému času), ale i způsobům, jak je uskutečňovat v praxi.

AVIGNONSKÉ SETKÁNÍ Také ve Francii vyvolává znepokoje­ ní společnosti rostoucí počet mladých lidí a jejich izolace pro národnostní, rasovou, sociální rozdílnost. Klíčovou metodou je poskytovat jim možnost vy­ jádřit se, informovat o vlastních posto­ jích, analyzovat samostatně situaci, po­ dávat návrhy a prakticky se podílet na jejich uskutečňování. Participace dětí

a mládeže na činnosti obce se plným právem pokládá za hlavní přístup k nej­ mladším občanům a stala se jedním z nejfrekventovanějších pojmů avignonského setkání. Jedním z dalších problémů je uplatnění kulturních práv v místních podmínkách (rozvíjení tvořivosti a prezentování čin­ nosti na veřejnosti v pěveckém, hudebním nebo divadelním souboru, na výstavě vý­ tvarných prací apod.). Tímto způsobem se mohou mladí lidé zbavovat izolovanosti, přibližovat se světu dospělých a současně posilovat svoje postavení v celé komunitě. Pestrost obsahů i žánrů kulturní a umě­ lecké tvořivosti a sdružování posilují roz­ voj osobnosti a přispívají k tomu. že se mladí plynule zařazují do života obce jako svého nejbližšího sociálního prostředí. Navzdory rozdílnosti situace ve Francii a u nás poskytuje seminář v Avignonu pro činnost dětí a mladých lidí v obci i pro ak­ tivitu organizací a institucí (včetně domů dětí a mládeže nebo středisek volného ča­ su) významné podněty. Komplexnost spo­ lupráce všech místních činitelů a spoluú­ čast samotných dětí a mladých lidí na aktivitách obcí může obohatit život muni­ cipalit a jejich nejmladších obyvatel. BŘETISLAV HOFBAUER

řízeni a srrava.

ITALSKA INSPIRACE Mnoho lidí si myslí, že bychom měli dělat mnohem víc než dosud pro rozvoj incomingového turistického ruchu v České republice. (A tím pro větší přísun peněz do městských a obecních pokladen.) S tím lze souhlasit, k dokonalosti ale vede dlouhá cesta. Co tedy brání v uskutečnění zmíněného záměru? Vlastně nic - kromě mimořádné vlastní iniciativy, jistého nedostatku peněz a leckde i nápadů. Je na našich obcích a městech, jak své atraktivnosti dovedou využít. Zemí, která je v organizaci ce­ stovního ruchu na jednom z před­ ních míst v Evropě, ne-li na svě­ tě, je Itálie. Nedávno navštívil Prahu ředitel odboru cestovní­

ho ruchu Regionální správy Reggio Emilia Vasco Errani. Jeho zkušenosti by mohly být in­ spirativní, proto jsme jej požáda­ li o napsání článku pro Moderní obec.

Krajem Emilia Romagna Poznat Itálii je možné i tak, že do ní turista vstoupí velmi zají­ mavou branou - severoitalským krajem Emilia Romagna. Ten v sobě zahrnuje veškerou rozma­ nitost země. Turistické atrakce jsou zde udržovány v kvalitním stavu a stále se budují nové. K turistickému vyžití je zde k dispozici 130 km Jadranské ri­ viéry, 300 km horských hřebenů Apenin, historická města plná uměleckých památek. To všech­ no je ovšem třeba naplnit živo­ tem. aby si každý mohl vybrat podle svých zájmů: kulturu, sport, lázně, zábavu, či gastrono­ mii. Zdejší sezónu obohacuje 1700 událostí, uměleckých vy­ stoupení. výstav, lidových vese­ lic a oslav. Funguje zde 16 zá­ bavních parků (z nichž 9 je vodních), 120 diskoték, taneč­ ních sálů a disko barů, 60 galerii a muzeí, 1130 butiků. K dispozi­ ci je 4000 hotelů. 60 000 lůžek k pronájmu v soukromí, 50 kem­ pů. Ročně tudy projde na 40 mi­ liónů návštěvníků.

To vše se nabízí v kraji, jehož jméno pochází od římského kon­ zula, který nazval cestu prochá­ zející tímto územím Via Emilia. Jako šéf odboru turistického ru­ chu regionu si uvědomuji stále silněji velikost zdejších možností vycházející z přírodního a umě­ leckého bohatství. Proto považuji za prvořadou povinnost moderni­ zovat v maximálně možné míře všechno, co souvisí s turistický­ mi aktivitami. Bez toho, podle mého názoru, není možné nastar­ tovat novou fázi hospodářského a sociálního rozvoje regionu.

Speciální projekty Často na odboru řešíme otázky ochrany a zhodnocení životního prostředí. Především jde o naše města a městečka, o jejich tzv. »městský efekt« - to, co pomáhá turistice: tedy pěší zóny v histo­ rických centrech, urbanistická vybavenost, průběžný odvoz, li­ kvidace a recyklace odpadů, úřední hodiny městských služeb a institucí. Na pořadu dne je i kvalita vo­ dy v Pádu, hlavní italské řeky tvořící hranici mezi regiony Emi­ lia Romagna, Lombardie a Be­ nátsko. Neméně důsledně se musíme starat o rostlinstvo, venkovskou krajinu a horstva oddělující nás od Toskánska. Činíme tak pro­ střednictvím národních parků a přírodních rezervací, které prakticky začínají v oblasti pádské delty.

Na druhé straně připravujeme speciální projekty, které nám umožňují zasahovat tam, kde ce­ stovní ruch vyžaduje renovaci ho­ telů a dalších služeb (zejména po­ dél pobřeží) a také tam, kde jsou signály, že by turistický průmysl mohl rozvíjet další aktivity v ob­ lastech lázeňství, sportu, kultury či gastronomie. V tomto ohledu se naše zastupitelstvo snaží upozor­ nit na konkrétní možnosti místní podnikatele, v jejichž nej vlastněj­ ším zájmu je »vsadit« na rozvoj turistického ruchu, investovat do něj prostředky tak, aby náš návrh mohl být zdárně převeden do ko­ merční roviny. Tak se vhodně spojuje iniciativa soukromá s ini­ ciativou veřejných institucí.

Zvláštní důraz klademe na kulturu, umění, hudbu a vše, co se váže na materiální roz­ měr Emilia Romagna. Jde o zdejší nejhlubší tradice - velké mezinárodní výstavy (Ferrara, Bologna), přehlídky kultury, (Ravenna Festival), divadelní soutěže (Parma, Bologna), filmo­ vé festivaly (Rimini). Nezapomí­ náme ani na zdejší typickou gas­ tronomii, ochutnávky vína atd. To všechno je »nová tvář« tu­ ristického ruchu v našich měs­ tech, která přináší velké uspoko­ jení jeho organizátorům a všem, kteří rozvíjejí zdejší lidové, festi­ valové či gastronomické tradice.

Příprava na rok 2000 Naším cílem je těsně propojit tyto věci s připravovanými akce­

mi ke světovému jubileu vzniku křesťanství. K oslavám roku 2000 se připravuje nominace

Bologne na evropské město kultury roku 2000, parmský ro­ dák, skladatel Giuseppe Verdi bude mít rovněž výročí, takže spojíme naše regionální akce s iniciativami města Parmy. Naše čtyři základní segmenty v turis­ tické nabídce - moře, lázně, měs­ ta uměleckých památek a Apeninské pohoří - se prolínají při vytváření specifických turistic­ kých nabídkových balíků. Mezi cíle Regionální správy Emilie Romagne, vázané k jubilejnímu roku 2000, patří kromě kulturní­ ho a náboženského, rovněž hos­ podářský a společenský rozvoj celé oblasti, včetně nej menších sídlišť, nacházejících se podél prastarých cest »via Francigena« a »via Romea«, po nichž putova­ li ve středověku lidé z celé Evro­ py do Říma. Projekt znovuobje­

vení prastarých poutních stezek podpořila Evropská unie. Byly rovněž vydány dvě pozoruhodné publikace s touto tematikou, na nichž se vedle naší regionální správy podíleli magis­ trát a arcidiecéze Ravenny a ital­ ský Touring Club. Chceme nasměrovat všechny iniciativy do jednoho proudu, který bude mít schopnost viditel­ ně posílil kapacitu regionu, na­ bídnout turistům možnosti, které se neminou zájmem o tuto oblast Itálie a její města. VASCO ERRANI FOTO ARCHIV

MODERNÍ OBEC 1/1998 O

15 —

ČESKÉ REPUBLIKY

□ Rada svazu se sešla v Praze v době projednávání ústavního zákona o vyš­ ších územních samosprávných celcích (VÚSC) v Senátu ČR. Ač v diskusi za­ zněly zcela protichůdné názory a argu­ menty k navrženému zákonu (např. re­ forma veřejné správy začíná počtem celků, aniž by byly známy jejich kompe­ tence, jejich financování versus jejich potřebnost z hlediska potenciálního za­ členění ČR do Evropské unie). Rada nakonec vyslovila přání pokračovat v započaté reformě veřejné správy a zdůraznila důležitost vzniku regionů. Toto stanovisko je dílem Regionální komise Svazu měst a obcí CR, která ho připravila na svém zasedání v Třin­ ci, a lze ho chápat jako doplněk ke stá­ vajícímu stanovisku svazu k reformě veřejné správy. Rada dále podpořila názor Energetické komise na součas­ nou privatizaci. Podle jejího názoru je nutné zastavit nařízenou privatizaci energetických distribučních podniků a společně se zástupci státu se snažit o neprodejnost akcií v držení obcí. V souladu se souhlasem rady požádá SMO ČR vládu o to, aby jeho zástupci byli přizváni k přípravě další privatizace energetických podniků. □ Rada vyjádřila také podporu Výzvě SMO ČR vládě, v níž žádá o urychlené projednání materiálu Strategie podpory cestovního ruchu v ČR. Tuto výzvu při­ pravila Komise cestovního ruchu, která průběžně upozorňuje na přetrvá­ vající nedostatky, jakými jsou existence dvojích cen, chybějící kategorizace, ne­ jednotnost informačních systémů apod. Rada dále schválila rozpočet SMO na tento rok, podle kterého bude svaz hospodařit se zhruba deseti milióny Kč a vzala na vědomí, že ke konci roku 1997 sdružoval téměř 1500 obcí. □ Předsednictvo Komory obcí disku­ tovalo o možných způsobech spoluprá­ ce s Nadací Fond pomoci místní správě ČR na přípravě a realizaci průřezových seminářů pro starosty. Tyto semináře jsou reakcí na současnou potřebu představitelů především menších obcí. Jako schůdné řešení se nabízí spolu­ práce Komory obcí v oblasti výběru vhodných a potřebných témat a spolu­ práce s lektorem daného semináře. □ Komise životního prostředí kon­ statovala, že zatím chybí prováděcí vy­ hláška k zákonu o odpadech. Komise se pokusí získat vzorovou vyhlášku, která by prostřednictvím Kanceláře SMO ČR byla rozeslána členům rady, kteří zajistí její distribuci. Rovněž se za­ bývala připomínkováním návrhu záko­ na o vypouštění odpadních vod, který byl zatím v prvním čtení v Parlamentu CR Ing. EVA VÍTKOVÁ

16

J MODERNÍ OBEC 1/1998

STAROSTOVÉ ODPOVÍDAJÍ Má mít starosta větší pravomoci, než jak je vymezuje současný zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení) ve znění pozdějších předpisů?

Luděk Míček starosta obce Slatina (702 obyvatel), okr. Nový Jičín NE Protože v naší obci není ustanovena obecní rada, vykonávám tuto funkci dle zákona já. S opačným problémem jsem se nesetkal, pracuji jako starosta první funkční období.

NE Současné pravomoci starosty považuji za dostatečné. Otázkou však je, nakolik doká­ že prostor, který mu zákon o obcích dává, využít. Má-li dostatek odvahy nést odpo­ vědnost a samostatně rozhodovat, jsou je­ ho kompetence postačující.

Vladimír Glaser starosta obce Ořech (500 obyvatel), okr. Praha-západ Na tuto otázku nelze jednoduše odpo­ vědět. Myslím si však, že starosta má pravomocí velmi málo (neplatí to o sta­ rostech, kteří přebírají funkci rady). S pra­ vomocemi ale stoupá odpovědnost. Půjde-li zvýšení pravomoci, tím i rozsah práce a odpovědnosti na vrub někoho ji­ ného, než je rada (jiný úřad, jiná úroveň samosprávy), je třeba se zamyslet nad otázkou přesunu finančních prostředků na tyto výkony.

Miroslav Kovářík starosta obce Modrá (649 obyvatel), okr. Uherské Hradiště Je jisté, že současný zákon o obcích dos­ ti výrazně omezuje rozhodování starosty, zpomaluje možnost rychlého reagování. Starosta musí mít možnost samostatného rozhodování, čímž se samozřejmě zvyšu­ je jeho zodpovědnost. Současný zákon se jeví jako nepříliš šťastný.

Petr Jirava starosta Městské části Praha 11 (86 000 obyvatel) NE Aby však mohl co nejlépe plnit svou funk­ ci, měl by mít rozhodující vliv na to, kdo bude ve funkcích jeho uvolněných zástup­ ců. Starosta by měl mít možnost vytvořit si dobře spolupracující tým.

Jiří Houdek starosta města Tře­ boň (9052 obyvatel), okr. Jindřichův Hra­ dec ANO Zákon nedává starostovi pravomoc žád­ ného operativního rozhodování a správa věcí veřejných si často takové řešení vy­ žaduje. Nelze mnohdy čekat na zasedání rady či zastupitelstva. Toto »ano« však podmiňuje zároveň vyšší zákonná zodpo­ vědnost starosty za zneužití svých pravo­ mocí.

PŘÍLOHA ČASOPISU MODERNÍ OBEC 1/1998

LESNÍ MAJETKY OBCÍ MATERIÁL MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY

MODERNÍ —OBEC—

Obsah Předmluva .................................................................................................................................................................... II Jak prokazovat vlastnické vztahy ................................................. .......................................................................... III Výsledky historického průzkumu v 50. až 70. letech ................................................................................... IV-XV Stav výměry lesů k 25. 2.1948 ....................................................................................................................XVI-XXXII

LESNÍ MAJETKY OBCÍ

PŘEDMLUVA Po roce 1989 se u nás rychle započalo s úvahami o restitucích majetku, o vlastním mechanismu tohoto procesu, o rozhodné časové hranici a rovněž s identifikací údajů, jaká byla vlastnická struktura v době před socializací. To se týká i lesů. Problém je často právně složitý, zdokumentování velmi obtížné, a tak ani technická data nemohou být zcela jednoznačná. Na samém počátku 90. let byly zveřejněny údaje ze dvou různých pramenů (viz grafy). Přebírání lesního majetku obcemi po vydání zákona č. 172/91 Sb., však ne­ odpovídalo očekávání, které se opíralo o výše uvedenou analýzu. Na pomoc tomuto procesu byl v roce 1993 využit paralelně historický průzkum lesů

z 50. až 70. let a šetření Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem o historickém majetku obcí k 25. 2. 1948. Tento materiál (sou­ pis obcí, které v rozhodné době pravděpodobně vlastnily lesy, s orientačními výměrami) byl předán k dispozici. Přesto výsledek restitucí k 31. prosinci 1996 vyhlížel následovně: státní lesy (ve správě Ministerstva zemědělství, Ministerstva obrany, Ministerstva životního pro­ středí aj.) byly restituovány ze 66,6 %, lesní majetky obcí z 12,0 %, lesní družstva a společenství převzala 2,6% lesních majetků a soukromí vlastníci 18,8 % lesů. Města a obce se tedy ke svým majetkům nehlásí nebo je nemají dostatečně zdokladované. Na jednání VI. valné hromady Sdružení vlastníků obecních lesů ČR (SVOL), 25. března 1997 v Pelhřimově, bylo Ministerstvo zemědělství požá­ dáno o další pomoc pro zlepšení neuspokojivé bilance. Využíváme proto mož­ nost opět uveřejnit tuto problematiku, tentokrát v odborném časopisu, který je k dispozici každé obci.

Ing. PAVEL RYBNÍČEK náměstek ministra zemědělství pro lesní hospodářství

Vývoj majetkové držby lesů v českých zemích 1

1

"1......... —.....

1

1930

1946

i

1950

________________ ik_i

1989

1993*)

|

1996 * *) 1 0%

státní •) stav k 30. 6. 1993 * *) stav k 31. 12. 1996 Graf č. 1

Zpracováno podle údajů ÚHÚL a CSÚ

Držba lesů v evropských státech s tržní ekonomikou (1989) Belgie Dánsko Finsko Francie Irsko Itálie SRN Nizozemsko Norsko Portugalsko Rakousko

Aecko Španělsko Švédsko švýcarsko Velká Británie ČR (1937) ČR (1946) ČR (1989) 20%

40%

I

Graf č. 2

II

i

I

státní

veřejná

80%

60%

vr

■

100%

~i

soukromá

Zpracováno podle: Charakteristika stavu a vývoje lesního ohspodářství a dfevozpracjiciho průmyslu řízeného MLIIDP CR, 1990

LESNÍ MAJETKY OBCÍ

JAK PROKAZOVAT VLASTNICKÉ VZTAHY V zájmu naplnění ustanovení zákona č. 172/1991 Sb. „O přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí", po­ kud se týkají lesního majetku a ve snaze pomoci obcím při zjišťování je­ jich historického lesního majetku, zadalo Ministerstvo zemědělství (MZe) v roce 1993 Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL) v Brandýse nad Labem, úkol zpracovat přehled historického majetku obcí. Ústav předložil výsledky šetření podle stavu k 25. 2. 1948. Současně provedlo MZe soupis lesních majetků obcí, pokud je uveden v Historických prů­ zkumech lesů, zpracovaných ÚHÚL v 50. až 70. letech. Z obou materiá­ lů byla zpracována srovnávací sestava a počátkem roku 1994 byly pro­ střednictvím územních odborů Ministertstva zemědělství vyzvány obce, které se do té doby nepřihlásily o svůj majetek, aby tak učinily a své vlastnictví dokladovaly. Po této výzvě se obce na ministerstvu dotazovaly, jak prokázat své vlastnictví a nalézt k němu doklady. Podle zkušeností MZe je jedním z hlavních důvodů, že se některé obce nepřihlásily dosud o svůj lesní majetek, nejasný výklad práva vlastnictví obcí a průkazních listin o jeho nabytí. I když ministerstvo není oprávněno dávat závazný výklad k zákonu č. 172/1991 Sb., v této věci zastává právní názor, podle něhož je třeba rozlišovat mezi lesními majetky obcí tyto skupiny vlastnic­ tví: 1) majetky získané obcemi před rokem 1945, nebo i po tomto datu, do 31. 12. 1949 koupí, odkazem apod., ne však přídělem pozemků od státu z pozemků zabraných na základě zákonů č. 12/1945 Sb., 108/1945 Sb., 142/1947 Sb., 143/1947 Sb., a 46/1948 Sb., 2) majetky získané přídělem z pozemků konfiskovaných a zabraných státem na základě zákonů č. 12/1945 Sb., 108/1945 Sb., 142/1947 Sb., 143/1947 Sb., a 46/1948 Sb., (dále jen zabrané pozemky) před 31. 12. 1949, tj. před účinností zákona č. 279/1949 Sb., o finančním hospodaře­ ní národních výborů, kterým byl majetek obcí zestátněn a vlastnické prá­ vo obcí nahrazeno právem správy (užívám-) majetku ve vlastnictví státu národními výbory, 3) majetky přidělené národním výborům po účinnosti zákona č. 279/1949 Sb., 4) majetky z přídělů půdy zabrané podle výše uvedených zákonů, ke kterým uplatnila nárok na navrácení jiná oprávněná osoba, které byly od­ ňaty dříve, než byly přiděleny obci. Vlastnictví k jednotlivým skupinám lze podle právního názoru MZe prokazovat těmito doklady: 1) majetky získané do roku 1945 a od roku 1945 do roku 1949 mimo příděly: - zápisem vlastnictví v pozemkové knize před rokem 1951, do kterého měl zápis konstitutivní charakter, jímž vznikalo a zanikalo právo vlastnic­ tví, pokud jde o zápis vlastnictví, které vzniklo před 31.12.1949, - řádnou kupní smlouvou nebo jiným dokladem o získání vlastnictví, pokud nedošlo k zaknihování vlastnického práva, ale s výhradou, že je třeba doložit, že doklad o nabytí vlastnictví nabyl právní moci. 2) majetky získané přídělem od roku 1945 do 31.12.1949 Při prokazování vlastnických práv je nutné vycházet z ustanovení zá­ kona č. 90/1947 Sb., o knihovním pořádku, jenž platil s nevelkými od­

chylkami pro veškeré pozemky, které byly státem zabrány podle všech výše uvedených zákonů a následně přiděleny. Podle ustanovení zákona č. 90/1947 Sb., nevznikalo vlastnické právo k přiděleným pozemkům až zápisem do pozemkové knihy, ale faktickým (fyzickým) převzetím po­ zemků s tím, že zaknihování může být provedeno později a jeho prove­ dení bylo uloženo Národnímu pozemkovému fondu. Vlastnická práva lze podle názoru MZe prokázat: - přídělovou listinou a zápisem o faktickém (fyzickém) převzetí před 31.12. 1949, tyto doklady lze považovat za nesporné, - zápisem vlastnictví v pozemkové knize před rokem 1951, do kterého měl zápis konstitutivní charakter, na základě dokladů o vzniku vlastnictví před 31. 12. 1949. MZe nemůže obecně předpokládat, že by knihovní soudy zapsaly právo vlastnické obci bez splnění všech zákonných nále­ žitostí včetně faktického převzetí majetku (které v některých případech dokonce předcházelo vydání přídělové listiny), nehledě ke skutečnosti, že podavatelem vkladové listiny byl zpravidla (až na výjimky) Národní po­ zemkový fond, tedy státní orgán pověřený hospodařením se zabranými pozemky do jejich přídělu. Současný vlastník má právo zkoumat, příp. nechat soudně přezkoumat, jestli byly splněny všechny zákonné náleži­ tosti zápisu, - jako náhradní doklad lze použít Ministerstvem zemědělství před 31. 12.1949 schválený návrh přídělu lesních pozemků obci. U tohoto ná­ hradního dokladu je předložení dokladu o faktickém převzetí pozemků do 31. 12. 1949 nebo přezkoumání této skutečnosti (i soudně) nezbytné, - ve sporných případech je třeba žádat soudní cestou o určení vlastní­ ka, žaloba o vydání majetku by neměla být nutná, pokud je určena obec jako vlastník, přechází na ni lesní majetek ze zákona. 3) majetky přidělené nebo převzaté národním výborem po 1. 1. 1950: - přídělem Národnímu výboru, zejména po 1. 1. 1950, nevzniklo obci vlastnické právo, ale pouze národnímu výboru právo hospodaření (užívá­ ní) s majetkem ve vlastnictví státu. Nárok na vlastnictví k tomuto lesnímu majetku obci ze zákona č. 172/1991 Sb., nevzniká - u majetků přidělených obci před 31.12.1949, ale fakticky převzatých národním výborem po 1.1.1950, rovněž nevzniklo obci právo vlastnické, protože není splněna podmínka faktického převzetí obcí v období, kdy mohla obec získat právo vlastnické (do 31. 12. 1949). 4) majetky přidělené obci ze zabraných pozemků, ke kterým uplatnila nárok na navrácení jiná oprávněná osoba (zákon č. 229/1991 Sb., v plat­ ném znění, a zákon č. 243/1992 Sb., v platném znění), které byly odňaty dříve. V těchto případech jde o souběh nároků na vlastnictví, resp. jeho obnovu a právo na vlastnictví má ta osoba, které byl majetek odňat nej­ dříve. Na vlastnictví těchto pozemků vzniká obcím nárok, pokud před­ chozí vlastník svůj nárok neuplatnil nebo mu byl uplatněný nárok pravo­ mocně zamítnut. Ministerstvo zemědělství upozorňuje, že jeho právní názor není závaz­ ným výkladem zákona, povinné osoby mohou mít právní názor odlišný a mohou jej uplatnit při projednávání nároku obcí na vydání lesů do jejich vlastnictví. Závazné rozhodnutí o vlastnictví v konkrétních případech ná­ leží soudu. Ing.Mgr. JOSEF PEJŘIMOVSKÝ

III

LESNÍ MAJETKY OBCÍ

VÝSLEDKY HISTORICKÉHO PRŮZKUMU V 50. AŽ 70. LETECH Údaje je třeba považovat za orientační v celém rozsahu. Nelze zjistit, zda lesní majetek byl ve vlastnictví obce k 31. 12. 1949.

LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ ?

OBEC

19 obcí na Holičku

VÝMĚRA

4832,00

? ?

Beleč

0,00

Beroun

839,13

?

Hora sv. Kateřiny

175,00

?

Hradec Králové

0,00

?

Hradec Králové

3661,36

?

Hradec Králové

20,00

POZNÁMKA

LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

OBEC

VÝMĚRA

velkst. Vysoké

Bechyně

Koloměňce

18,49

Chvojno, L. D.

Bechyně

Komárov

41,95

z pův. přídělu

Bechyně

Křenovice

32,04 48,27

POZNÁMKA

Bechyně

Křída

pol. Herinky,

Bechyně

Lom

24,37

rok 1899

Plešivec, Veselá, D

Bechyně

Malšice

71,72

rok 1895

Bechyně

Maršov

29,20

Bechyně

Nemějice

33,37

revír Běleč

Bechyně

Muzice

připoj obce Kluky

Bechyně

Obora

16,32

a Roudnička

Bechyně

Olešná

40,32

Bechyně

Oltzné

5098,00

191,37

? ?

Jindňchův Hradec

127,44

Kostelec n. Orlicí

150,00

pol. Poběžovice

Bechyně

Opařany

98,98

?

Kutná Hora

1035,12

velkst. Červené Janovice

Bechyně

Pašovice

16,07

Bechyně

Planá n. Lužnicí

116,95

Bechyně

Podboří

36,93

Bechyně

Podolí 1

65,87

rok 1899

rok 1913 ?

?

Lanškroun

190,00

? ?

Most

2246,00

Náchod

300,00

Bechyně

Předčice

?

Příbram

0,00

Bechyně

Radětice

206,06

?

Rycfmov n. Kněžnou

270,00

Bechyně

Radimovice

61,45

? ?

Svinary

0,00

Bechyně

0,00

Bechyně

Rataje Aepeč

149,70

Vysoká

Albrechtice u Krnova

Albrechtice u Krnova

0,00

Bechyně

Senožaty

25,19

Albrechtice u Krnova

Hynčice

0,00

Bechyně

Skrýchov

33,41

Albrechtice u Krnova

Valštejn

0,00

Bechyně

Slabčice

91,48

Bečov

Bečov

162,28

Bechyně

Sl^vňovice

142,90

Bečov

Brť

43,00

Bechyně

Smilovice

18,02

Bečov

Březová

1,90

Bechyně

Smoleč

122,55

Bečov

Cihelny

0,14

Bechyně

Sriín

38,86

Bečov

Dlouhá Lomnice

25,03

Bechyně

Stádlec

55,85

Bečov

Dražov

130,57

Bechyně

Staré Sedlo

89,17

Bečov

Háje

6,32

Bechyně

Trštin

24,81

Bečov

Horní Slavkov

266,35

Bechyně

Třebelice

30,92

Bečov

8,89

Bechyně

Turovec

227,84

Bečov

Hory Chodov

3,61

Bechyně

Zbéšice

35,23

Bečov

Javomá

49,00

Bechyně

Zvěrkovice

7,46

Bečov

Kolová

2,25

Bělá-Povrty

Bořek

76,76

Bečov

28,61

Bělá-Povrly

Dobkovice

19,58

Bečov

Královské Poříčí Krásné Údolí

71,00

Bělá-Povrty

Dolní Oldřichov

20,42

Bečov

Krásno

214,20

Bělá-Povrly

Hliněná

53,52

Bečov

Krásný Jez

45,00

Bělá-Povrty

Chrochvice

25,43

Bečov

Ktely

0,24

Bělá-Povrly

Javory

Bečov

Loket

3617,00

Bělá-Povrty

Jílové

56,00 72,44

Bečov

Loučky

0,70

Bělá-Povrly

Krásný Studenec

113,70

Bečov

Měchov

9,60

Bělá-Povrly

Ubouchec

91,57

Bečov

Milešov Nadlesí.

42,00

Bělá-Povrty

Malšovice

73.00

Bečov

70,22

Bělá-Povrly

Prosetín

32,35

Bečov

Poutnov

7,59

Bělá-Povrly

Roztoky

5,21

Bečov

Přílezy

2,18

Bělá-Povrly

Stará Bohuně

Bečov

Stanovíce

76,50

Bělá-Povrly

Vilsnice

75,64

Bečov

Staré Sedlo

2.57

Benátky n. Jizerou

Jenštejn

6,21

Bečov

Teplička

48,84

Benátky n. Jizerou

Kochánky

75,80

Bečov Bečov

Tisová Žalmanov

2,81

Bílovec

40 obci celkem

1700,00

názvy obcí

34,45

společenstvo

Bílovec

Březová

42,00

neuvedeny pův. farní les

87,48

rok 1939,

Bílovec

Opava

2139,00

lesní družstvo

Bechyně ? Bechyně ? Bechyně

(Borovany) (Staré Sedlo) Bečice

velkst. Janov

var. vým. - 400

15,63

119,21

13,15

9,13

Bílovec

Slatina

228,00

26,38

Blatná + Rožmitál

Bezděkov

78,83

Bor + Nestrašovice

10,49 31,24

Bechyně

Bemartice

20,72

Blatná + Rožmitál

Bechyně

Bezděčín

41,51

Blatná + Rožmitál

Bechyně

Bežerovice

19,18

Blatná + Rožmitál

Březnice čekanice

Bechyně

Bílinka

12,79

Blatná + Rožmitál

Hoděmyšl

148,21

Kasejovice

8,69

2,95

Bechyně

Blatce

44,42

Blatná + Rožmitál

Bechyně

Bohunice

45,00

Blatná + Rožmitál

Kladrubec

37,48

Bechyně

Bojetice

50,70

Blatná + Rožmitál

Málkov Drahenický

39,94

Bechyně

Borovany

66,14

Blatná + Rožmitál

Metly

9,71 22.34

Bechyně

Březnice

128,86

Blatná + Rožmitál

Bechyně

61,81

Blatná + Rožmitál

Bechyně

Budov čenkov

Milčice Ml. Smolinec

258,26

Blatná + Rožmitál

Počáply

Bechyně

Cenkov

236,28

Blatná + Rožmitál

Pročevily

49,84 35,87

Bechyně

čemýšovice

43,88

Blatná + Rožmitál

Přední Poříčí

7,15

Bechyně

Dobronice

18,45

Blatná + Rožmitál

Přovice (Pňovice ?)

73,81

Bechyně

Dobřejovice

35,01

Blatná + Rožmitál

Skaličany

19,10

Bechyně

Dobšice

15,76

Blatná + Rožmitál

Součice

62,87

Výšíce

38,21

32,00

Bechyně

Doubravka

39,97

Blatná + Rožmitál

Bechyně

Dražič

203,55

Blatná + Rožmitál

Záboří

16,50

Bechyně

Držkrajov

96,24

Blatná + Rožmitál

Závišín

4,67

Bechyně

Hájky

Brandýs n. Labem

Vimperk škvorce

259,86

Haškovcova Lhota

19,44 17,93

Boubín

Bechyně Bechyně

Hněvkovice

9,12

Brandýs n. Labem

Újezd nad Lesy

11,37

Bechyně

Hodětín

126,91

Brno

0,00

Bechyně

Hodonice

197,06

Brno Brno SLR VSZ

Kanice

0.00

Obce

0,00

Adržbach

0,00

10,41

Bechyně

Hosty Hroznějovice

Brno SLR VSZ

14,40

Broumov

Bechyně

Hvožcfany

104,85

Bechyně

IV

rok 1929

'

21,72 velkst. Kurim

od 1956 v les. dr. Teplice n. M.

LESNÍ MAJETKY OBCÍ LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Broumov

VÝMĚRA

OBEC

Bezděkov

0,00

Broumov

Bezděkov

24,25

Broumov

Bohdašín

0,00

Broumov

Broumov

Broumov

Č. Metuje

POZNÁMKA

LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

OBEC

VÝMĚRA

od 1956 v les.

Český les

Cheb

2118,00

dr. Teplice n. M.

český les

Chrastovice

54,00

český les

Lesná

67,00

od 1956 v les.

Český les

Málkov

79,00

dr. Teplice n. M.

Český les

Nová ves u Pňmdy

97,00

15,15

český les

0,00

od 1956 v les.

Český les

Planá

536,00

dr. Teplice n. M.

Český les

Přimda

219,00

Broumov

č. Metuje

10,46

Broumov

Hejtmánkovice

0,00

Český les

Sv. Kříž

308,00

od 1956 v les.

český les

Tachov

209,00

dr. Teplice n. M.

český les

Újezd u Pňmdy

142,00

Hlavňov

6,78

Český les

Újezd u Sv. Kříže

56,00

Broumov

Mackov

72,47

Český les

Valtířov

68,00

Broumov

Máchovská Lhota

3,79

český les

Vlkanov

54,00

Broumov

Maršov n. Metují

1,14

Český les

Weidhaus (Bavorsko)

440,00

Broumov

Nízká Srbská

44.40

Děčín

Benešov

0,00

Broumov

Pékov

4,17

Děčín

Harta

0,00

Broumov

Petrovice

21,50

Děčín

Hoštice

0,00

Broumov

Police n. Metují

77,25

Dobříš

Hostomice

567,15

Broumov

Radošov (Rodešov)

0,84

Dobříš

Nový Knín

91,00

Broumov

Rožmitál

0,00

od 1956 v les.

Doksy

Bělá pod Bezdězem

0,00

dr. Teplice n. M.

Doksy

Bezdědice

0,00

Broumov

Stárkov

0,00

od 1956 v les.

Doksy

Doksy

766,09

dr. Teplice n. M.

Doksy

Chlum

0,00

Broumov

Suchý Důl

7,97

Doksy

Jestřebí

0,00

Broumov

Teplice n. Metují

1007,00

Doksy

Slalsko (Skalsko ?)

0,00

Broumov

Zdoňov

13,94

Doksy

Tachov

0,00

Broumov

Zdir

0,10

Dol. Hvozd + Trh. Sviny

české Budějovice

1986,85

Brumov n. Vlárou

Lipová

0,00

singulární

Dol. Hvozd+Trh. Sviny

Třeboň

0,00

Brumov n. Vlárou

Nevšová

pol. Benešov - sever

rok 1894

u rybníků Vel. + Malý Jilovický

0,00

Brumov n. Vlárou

Slavičín

0,00

singulární

Domoušice

Kozlí

115,82

Brumov n. Vlárou

Vlachovice

0,00

singulární

Domoušice

Žatec

581,00

Bruntál

Bruntál

350,00

Dubí

Cínovec

0,00

další z konfis. církev

Dubí

Cukmantl

0,00

Dubí

Dubí

0,00

Dubí

Grúnwald

0,00

Buchlovice

?(Bohuslavice)

140,51

singularisté

Buchlovice

?(Kostelany n. Moravou)

54,30

singularisté

Buchlovice

?(Košíky)

6,12

singularisté

Dubí

Košťany

0,00

Buchlovice

?(Nedachlebice)

77,01

singularisté

Dubí

Krupka

0,00

Buchlovice

?(Nedakonice) i

65,16

singularisté

Dubí

Mikulov

0,00

Buchlovice

?(Ostrožské Předměsto

182,63

L. D. Ostraž.

Dubí

Moldava

0,00

Předm. od roku 1932

Dubí

Teplice

0,00

Tišnov

0,00 0,00

i

Buchlovice

?(Polešovice)

82,60

singularisté

Dubí

Buchlovice

?(Tupesy)

163,38

singularisté

Dubí v Krušných Horách

Krupka

Buchlovice

?(Uherský Ostroh)

182,89

singularisté

Františkovy Lázně

?(Veméřov)

154,00

Buchlovice

Břestele

2,12

Františkovy Lázně

Aš

300,00

Buchlovice

Buchlovice

0,66

Františkovy Lázně

Františkovy Lázně

Buchlovice

Častkov

39,27

Františkovy Lázně

Horní Ves

65,00

Buchlovice

Čeložnice

8,95

Františkovy Lázně

Hozlov

47,00

Buchlovice

Drslavice

30,42

Františkovy Lázně

Hranice

126,00

Buchlovice

Hluk

12,91

Františkovy Lázně

Cheb

1520,70

Buchlovice

Hradčovice

109,53 Mýtina

54,00 137,00

velkst. Holetice?

L. D. Veméřov

135,00

+627.23 ha (1894) v Bavorsku

Buchlovice

Jarošov

2,31

Františkovy Lázně

Buchlovice

Koryčany

3,81

Františkovy Lázně

Pelhňmov

Buchlovice

Košíky

2,00

Františkovy Lázně

Pomezí n. Ohří

34,00

Buchlovice

Kudlovice

6,43

Františkovy Lázně

Rohr (v Bavorsku?)

47,00

Buchlovice

Kyjov

622,58

Františkovy Lázně

Salajna

94,00

Buchlovice

Míkovice

26,49

Františkovy Lázně

Všeboř

28,00

Buchlovice

Mistňce

1,88

Harachov

Jilemnice

117,67

Buchlovice

Moravský Písek

0,00

les Gajary-

Harachov

Lhotka osada

5,43

konfiskován 1945

Harachov

Mříčná

124,31

Buchlovice

Ořechov

0,00

Harachov

Studence

22,41

Buchlovice

Podolí

8,24

Harcov

Liberec

493,00

Buchlovice

rev. Katennky - Harcov část,

Polešovice

0,00

Buchlovice

Popovice

63,89

Buchlovice

Salaš

14,92

Buchlovice

Stříbrníce

0,00

Buchlovice

Uherské Hradiště

490,11

Buchlovice

Vážany

0,00

Buchlovice

Velehrad

56,14

Buchlovice

Vlkoš

32,66

Cvikov - Petrovice

Kněžice

0,00

Cvikov - Petrovice

Petrovice

17,61

Cvikov - Petrovice

Zitava (Sasko)

1438,60

červený Hrádek

Jirkov

1944,00

červený Hrádek

Jirkov

2011,00

červený Hrádek

Jirkov

1200,17

Králův Háj Hluboká n. Vltavou

České Budějovice

•1886,85

pol. Třebín, Doubravi­ ce, Ves, Újezd, Ostrohov, Olešnice

rok 1950, rok 1941 - 400.55 ha

český Krumlov

velkst. Cheb

165,00

Broumov

'

POZNÁMKA

Hluboká n. Vltavou

Doudleby

8,45

Hluboká n. Vltavou

Kamenný Újezd

48,88

Hluboká n. Vltavou

Mydlovary

45,07

rok 1950,

Hluboká n. Vltavou

ňímov

94,94

v roce 1944-27.07 ha

Hluboká n. Vltavou

Straňany

23,96

Hluboká n. Vltavou

Suché Vrbno

5,44

rok 1935

Hluboká n. Vltavou

Yliv

124,44

Horní Blatno

Abrtamy

67,89

pův. 1133+

Horní Blatno

Boží Dar

velkst. Ahnikov. pol. B

Horní Blatno

Horní Blatná

1,44

velkst. Jirkov,

Horní Blatno

Hřebečná

4,12

Ahnikov

Horní Blatno

Jáchymov

3151,00

velkst. Jirkov,

Horní Blatno

Peming

7,77

Ahnikov, Boleboř

Horšovský Týn

Bělá n. Radbuzou

28,79

starousedlici rok 1966

Horšovský Týn

Bemartice

42,71

Horšovský Týn

Bezděkov

90,30

392,95

?(Vyšší Brod)

127,32

český Krumlov

Bujanov osada

1,60

český Krumlov

český Krumlov

595,50

Horšovský Týn

Bezdiš

55,34

český Krumlov

Kaplické Chalupy

7,16

Horšovský Týn

Bezvěrov

9,89

český Krumlov

Rajov

0,57

Horšovský Týn

Blížejov

89,64

Český les

?(Bažantov)

208,00

rustikalisté

Horšovský Týn

Borovice

7,95

•

český les

?(Bélá n. Radb.)

181,00

Lesní spol. Bělá n. R.

Horšovský Týn

Březí

75,74

Český les

?(Halže)

66,00

rustikalisté

Horšovský Týn

Buková

39,21

český les

?(Lesná)

432,00

rustikalisté

Horšovský Týn

Bystřice

82,81

český les

?(Třískolupy)

105,00

Lesní spol. Bělá n. R.

Horšovský Týn

Čečin

55.25

Český les

Bystřice u Újezd, u sv.K

54,00

Horšovský Týn

Čečovice

44,69

český les

Domažlice

3506,00

Horšovský Týn

čelákovy

3,39

český les

Drahotín

62.00

Horšovský Týn

čermná

34,09

český les

Hor. Ves u Chod. Plané

59,00

Horšovský Týn

Černá Hora

2,66

český les

Hoštka

113,00

Horšovský Týn

čemovice

32,75

velkst. Domažlice

velkst. fiímov

v

LESNÍ MAJETKY OBCÍ LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

OBEC

VÝMĚRA

POZNÁMKA

LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

OBEC

VÝMĚRA

POZNÁMKA

Horšovský Týn

Darmyšl

126,78

Hoňce

Chlum

2,90

rok 1900

Horšovský Týn

Dehetmá

108,88

Hoňce

Jeňce

2,16

rok 1900

Horšovský Týn

Dolní Kamenice

136,09

Hoňce

Kaly

0,43

rok 1900

Horšovský Týn

Dolní Metelsko

13,68

Hořice

Konecchlumí

7,32

rok 1900

Horšovský Týn

Doubravka

20,69

Hoňce

0,59

rok 1900

Horšovský Týn

Drahotín

5,17

Hoňce

Miletin

41,21

Horšovský Týn

Dubec

29,57

Hoňce

Mlázovice

36,25

Horšovský Týn

Hlohovčice

32,55

Hoňce

Pecka

133,97

Horšovský Týn

Horní Kamenice

55,92

Hoňce

Petrovičky

2,42

rok 1900

Horšovský Týn

Horní Metelsko

54,85

Hoňce

Rašín

48,90

rok 1900

Horšovský Týn

Horoušany

7,56

Hoňce

Slupná

2,70

rok 1900

Horšovský Týn

Hostouň

32,80

Hořice

rok 1900

Hošov

87,41

Hoňce

Stav Sárovcova Lhota

1,84

Horšovský Týn

1,18

rok 1900

Horšovský Týn

Hradišťany

24,43

Hoňce

Třebovětice

29,73

rok 1900

Horšovský Týn

Chebřany

40,08

Hoňce

Valdov

1,23

rok 1900

Horšovský Týn

Jeníkovice

31,55

Hoňce

rok 1900

Jivjany

54,47

Hoňce

Vřesník Zelejov

2,77

Horšovský Týn

0,67

rok 1900

Horšovský Týn

Katovice

42,39

Hrabyně

Hrabyně

18,83

Horšovský Týn

Kocourov

32,53

Hrabyně

Chabičov

25,00

Horšovský Týn

Krchleby

102,51

Hrabyně

Mokré Lazce

Horšovský Týn

Krtin

30,29

5,00

Křekov

14,65

Hrabyně Hradec u Opavy

Šmolka

Horšovský Týn

Opava

0,00

Horšovský Týn

Křenový

22,03

Horšovský Týn

Lelov

43,20

Hradec u Opavy

Uhlířov

105,24

Horšovský Týn

Libosváry

29,68

Hradec u Opavy

Vršovice

0,00

Horšovský Týn

Lochousice

95,34

Hranice

Bohuslávky

25,00

Horšovský Týn

Lštění

76,03

Hranice

Dolní Tošice

34,00

Horšovský Týn

Malá Malchov

54,04

Hranice

Drahotuše

14,00

Horšovský Týn

Malonice

25,84

Hranice

Hrabinka

23,00

Horšovský Týn

Mašovice

6,50

Hranice

Hranice

112,00

Horšovský Týn

Meclov

47,22

Hranice

Jindňchov

18,00

Horšovský Týn

Medná

169,00

Hranice

Kladníky

3,00

Horšovský Týn

Mělníce

95,56

Hranice

Lhota

9,00

Horšovský Týn

Mírkovice

36,85

Hranice

Lhota

4,00

Horšovský Týn

Miřkov

65,74

Hranice

Loučka

50,00

Horšovský Týn

Miřovice

46,34

Hranice

Malhotice

47,00

Horšovský Týn

Mračnice

53,50

Hranice

Mrchojedy

21,56

Hranice

Nejdek Olšovec

9,00

Horšovský Týn Horšovský Týn

Mutěnin

58,43

Hranice

Opatovice

41,00

Horšovský Týn

Nahošice

64,95

Hranice

Partutovice

Horšovský Týn

Němčíce

8,81

Hranice

Polouvsí

17,00

Horšovský Týn

Neměvice

50,57

Hranice

Radíkov

53,00

Horšovský Týn

Neuměř

32,23

Rakov

5,00

Horšovský Týn

Novosedly

63,75

Hranice Hranice

Rouské

43,00

Horšovský Týn

Ohnišťovice

98,99

Hranice

Soběchleby

2,00

Horšovský Týn

Ohučov

78,53

Hranice

Střitež

27,00

Horšovský Týn

Oplotec

53,29

Hranice

Horšovský Týn

Osvračin

64,56

Hranice

Uhňnov Ústí

43,00

Horšovský Týn

Otov

104,17

Hranice

Horšovský Týn

Pavlíkov

65,52

Hranice

Valšovice Zámrsky

33,00

Horšovský Týn

Podrážice

9,25

Hranice

Zbrašov

51,00

Horšovský Týn

Přes

34,91

Hronov

Batňovice

0,91

Horšovský Týn

Pňvozec

31,48

Hronov

Blažkov

0,48 1,42

rok 1900 rok 1900

26,47

rok 1900

rok 1900

145,00 pol. Bleška, velkst. Slavkov u Opavy

35,00 13,00

19,00 15,00

Horšovský Týn

Racovy

80,65

Hronov

Horšovský Týn

Roudná

10,77

Hronov

Bohdašin čen/ený Kostelec

Horšovský Týn

Sedlec

2,52

Hronov

Česká Čermná

16,26

Horšovský Týn

Slatina

9,33

Hronov

Horšovský Týn

Smolov

33,20

Hronov

Havlovice Horní Kostelec

0,18

Horšovský Týn

Srby

14,81

Hronov

Hronov

56,66

Horšovský Týn

Srby

22,57

Hronov

Chlívce

12,03

Horšovský Týn Horšovský Týn

Starý Kramolín

22,88

Hronov

Jestřebí

3,20

rok 1900

Strachlovice

8,04

Hronov

Krčin

1,64

rok 1900

Horšovský Týn

Střelíce

41,79

Hronov

13,89

rok 1900

Horšovský Týn

Svinná

38,36

Hronov

Kyje Lhota za Červ. Kostelcem

1,20

Horšovský Týn

Svržno štichov

10,93

Hronov

Libochyně

9,73

24,91

Hronov

Horšovský Týn

štítary

5,32

Hronov

Libochyně Maršova Úpice

28,94

Horšovský Týn

Tasnovice

16,59

Hronov

Mezilesí

12,26

Horšovský Týn

Třebnice

20,92

Hronov

Náchod

299,62

Horšovský Týn

Třemešná Újezd u Svatého Kfíže

48,73

Hronov

Nové Město n. Metuji

196,80

Horšovský Týn

13,49

Hronov

Nový Hrádek

13,43

Horšovský Týn

Velký Horšín

5,92

Hronov

Nový Hrádek

14,68

rok 1900

Horšovský Týn

Velký Malchov

25,67

Hronov

Pavlišov

18,00

rok 1900

Horšovský Týn

Věvrov

63,28

Hronov

Petnkovice

3,65

rok 1900

Horšovský Týn Horšovský Týn

Vidíce Vítání

73,99

Hronov

Poříčí

3,84

rok 1900

52,23

Hronov

Pofíčí

Horšovský Týn

Vránov

30,02

Hronov

Provodov

7,26 0,27

rok 1900

Horšovský Týn

Zámělič

67,07

Hronov

Pňbyslav

0,41

rok 1900

Horšovský Týn

Zemětice

14,55

Hronov

Radeč

19,68

rok 1900

Bělá u Pecky

6,26

rok 1900

Hronov

Rokytník

2,11

rok 1900

Hoňce

Bělohrad

4,15

rok 1900

Hronov

Sendraž

0,15

rok 1900

Hořice

Bezník

1,88

rok 1900

Hronov

Seřeč

0.17

rok 1900

Hořice

Bořek

5,94

rok 1900

Hronov

Slavikov

6,00

rok 1900

Hoňce

Brtev

11,59

rok 1900

Hronov

Slavoňov

0,10

rok 1900

Hoňce

Březovice

9,40

rok 1900

Hronov

Starý Rokytník

331,42

Hoňce

Bňšťany Čer. Třemešná

6,68

rok 1900

Hronov

rok 1900

3,58

rok 1900

Hronov

Studence Sonov

8,96

Hoňce

2,68

rok 1900

Hoňce

Dobeš

0,64

rok 1900

Hronov

Turnov

1083,98

rok 1900

Hoňce

Dolní Javoň

1,30

rok 1900 38,97

Horšovský Týn

13,68

1,23

rok 1900 rok 1900 rok 1900

865.98 + 218 ha

Hoňce

Doubrava Dvůr Králové

rok 1900 celý městský majetek

Hronov

Hoňce

15,98 2030,00

Úpice

Hronov

Velká Jesenice

7,98

Hoňce

Holovousy

5,46

rok 1900

Hronov

Velký Dřevič

9,63

Hoňce

Horní Javoři

1,20

rok 1900

Hronov

Vrchoviny

0,24

rok 1900

Hoňce

Hoňce

90,56

Hronov

rok 1900

Hňdelec

14,24

rok 1900

Hronov

Vršovka Vysoká Srbská

0,35

Hoňce Hoňce '

1,51

rok 1900

Chloumek

0,28

rok 1900

Hronov

Vysokov

5,85

VI

rok 1900

LESNÍ MAJETKY OBCÍ LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

OBEC

VÝMĚRA

POZNÁMKA

LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

OBEC

VÝMĚRA

Chlum u Třeboně

Lutová

0,00

Kard. Aečice + Soběslav

Debmík

16,46

Chlum u Třeboně

0,00

Kard. Aečice + Soběslav

Dímá

3,94

0,00

Kard. Aečice + Soběslav

Dráchov

41,30

Chlum u Třeboně

Mirochov Střibřec 2iteč

0,00

Kard. Aečice + Soběslav

Chlumec n. Cidlinou

0,00

Kard. Aečice + Soběslav

Hrušová Lhota Kardašova Aečice

11,78

Chlumec n. Cidlinou Choceň

19 obcí na Holičku

4832,00

Kard. Aečice + Soběslav

Klenovice

6,17

Vysoké Chvojno

Kard. Aečice + Soběslav

Lžín

5,34

Choceň

?(Pardubice okres)

1031,04

Okr. správ, komise

Kard. Aečice + Soběslav

Mostečný

2,91

od roku 1921

Kard. Aečice + Soběslav

Nová Ves

69,98

Kard. Aečice + Soběslav

Novosedly

27,42

Chlum u Třeboně

Choceň

Bohuňovice

9,94

Choceň

Les. druž.

121,57

Brandýs n. Orlicí

28,14

údaj z roku 1900

Kard. Aečice + Soběslav

Plasná

3,27

Choceň

Dobrá Voda

4,17

údaj z roku 1900

Kard. Aečice + Soběslav

Ratiboř

8,17

Choceň

Džbánov

11,70

Kard. Aečice + Soběslav

Rybová Lhota

16,63

Choceň

Horky

22,41

Kard. Aečice + Soběslav

Salebov (Kalebov)

9,43

Choceň Choceň

Horní Sloupnice Horní Újezd

85,98

Kard. Aečice + Soběslav

Skalice

6,00

24,02

údaj z roku 1900

Kard. Aečice + Soběslav

Soběslav

822,50

Choceň

Hradec Králové

0,00

rev.Béleč

Kard. Aečice + Soběslav

Sviny

8,33

Choceň

Chotěšiny

2,29

údaj z roku 1900

Kard. Aečice + Soběslav

Třebějice

15,79

Choceň

Chotovice

8,39

údaj z roku 1900

Kard. Aečice + Soběslav

Veselí n. Lužnici

23,13

údaj z roku 1900

Kard. Aečice + Soběslav

Záluží u Budislavě

9,57

5,70

Choceň

Jehnědí

Choceň

Kerhartice

17,62

Kard. Aečice + Soběslav

Záluží u Vlastiboře

16,07

Choceň

0,12

údaj z roku 1900

Kard. Aečice + Soběslav

Zářiči

3,40

Choceň

Komice Kostelec n. Orlicí

150,00

rev.Běleč

Kard. Aečice + Soběslav

Závší

8,35

Choceň

Kostelec n. Orlicí

1,08

údaj z roku 1900

Kard. Aečice + Soběslav

Choceň

Litomyšl

1700,00

Kard. Aečice + Soběslav

Zvěrotice Žíšov

88,31

Choceň

Makov

0,44

údaj z roku 1900

Karlovarská vrchov.

Bečov

194,00

Choceň

3,27

údaj z roku 1900

Karlovarská vrchov.

1,66

údaj z roku 1900

Karlovarská vrchov.

Bochov Čistá

200,00

Choceň

Němči Olešná

Choceň

Osik

0,74

Choceň

Osik

0,78

údaj z roku 1900

Karlovarská vrchov.

Horní Slavkov

Choceň

Antuka

0,57

údaj z roku 1900

Karlovarská vrchov.

Choceň

Rviště Aetůvka

17,85

údaj z roku 1900

Karlovarská vrchov.

Karlovy Vary Krásné Údolí

62,00

Karlovarská vrchov.

Krásno

214,00

Karlovarská vrchov.

553,00 95,00 370,00 1822,00

28,84

Choceň

flíčky

17,78

údaj z roku 1900

Karlovarská vrchov.

Loket

3715,00

Choceň

Sedliště

0,25

údaj z roku 1900

Karlovarská vrchov.

Mariánské Lázně

109,00

Choceň

Sudislav

20,99

Karlovarská vrchov.

Mnichov

292,00

Choceň

Sudličkova Lhota

0,48

údaj z roku 1900

Karlovarská vrchov.

Sudslava

11,45

údaj z roku 1900

Karlovarská vrchov.

Prameny Teplá

81,00

Choceň Choceň

Suchá Lhota

2,34

údaj z roku 1900

Karlovarská vrchov.

Toužim

151,00

Choceň

Velká Skrovnice

6,85

Karlovarská vrchov.

94,00

Choceň

Třebouň Žlutíce

Karlovice

Krnov

1472,00

Karlovy Vary

Karlovy Vary

1629,24

Karlovy Vary

Rybář

302,66

Karlštejn

Budňany

11,94

Karlštejn

Moňnka

7,04

Karlštejn

Suchomasty Trnový Újezd

9,00 89,35 49,04 16,68

Vidlatá Seč

5,88

Choceň

Vodérady

8,38

Choceň

Voděrady

10,34

Karlovarská vrchov.

Choceň

Vysoké Mýto

0,00

Choceň

Vysoké Mýto

763,08

Chomutov

10,81

Chomutov

Blahuňov Hora sv. Šebestiána

40,00

Chomutov

Chomutov

2857,63

Chomutov

Kyškovice osada

15,10

Karlštejn

Chomutov

5,30

Karlštejn

Chomutov

Liden Sobétice-Kyškovice

65,92

Karlštejn

Všeradice Želkovice

Chomutov

Spoňce

7,44

Kašperské Hory

Albrechtice

údaj z roku 1900 rev.Uhersko

.

602,00

velkst. Krásná Lípa

16,52

Stráž

15,15

Kašperské Hory

Albrechtice

53,50

Kašperské Hory

Bolenice

14,22

Jáchymov

Výsluní Horní 2dár

112,14

Kašperské Hory

Brod

30,33

Jáchymov

Horní 2dár

111,14

Kašperské Hory

Budětice

8,15

Jáchymov

Hroznětin

133,83

Kašperské Hory

Jáchymov

Hroznětín

133,83

Kašperské Hory

Bukovník čejkovy

66,74

Jáchymov

Jáchymov

3777,24

1949, rok 1927

Kašperské Hory

Čepice

3124.75 ha

Kašperské Hory

Čermná

Kašperské Hory

Čimice

11,53

Kašperské Hory

Damíč

27,58

Hora sv. Kateřiny

174,82 2246,17

Janovice

Most Rýmařov

Janovice

Uničov

513,93

Javorník

Javorník

Javorník

Pačkov

velkst. Janov

16,69

21,68 3,17 147,66

Kašperské Hory

Dobršín

73,40

Kašperské Hory

Domoráz

4,27

249,90

pol. Ruda 12/1945 Sb.

Kašperské Hory

Dražovice

17,49

1983,92

velkst. Hundorf

Kašperské Hory

Frymburk

22,56

+ Horní Hoštice

Kašperské Hory

Hartmanice

107,23

300,00

Ještěd

Hrádek

0,00

Hory Matky Boži

19,25

Ještěd Jihlav, a 2dár. vrchy

Chrastava

0,00

Kašperské Hory

Hrádek

63,01

5800,00

les. druž. obcí

Kašperské Hory

Javori

0,61

Jihlav, a 2dár. vrchy

L. D. Přibyslav L. D. Sloky

0,00

les. druž. obcí

Kašperské Hory

Jindňchovice

5,44

Jihlav, a 2dár. vrchy

L. D. Telč

800,00

les. druž. obcí

Kašperské Hory

Kadešice

22,15

var. vým. 2150

Jihlav, a 2dár. vrchy

připojeno ke Karlov. Varům

Chomutov

Janov

velkst. Loket, Chodov

169,00

Chomutov

Janov

rok 1906

15,55

údaj z roku 1900

Choceň

POZNÁMKA

Kašperské Hory

Pelhřimov

1670,00

Kašperské Hory

Kadešice

21,97

Jílové

Boholiby

19,09

Kašperské Hory

Kašperské Hory

4749,67

+ 427.80 ha nelesní

Jílové

Jílové

110,85

Kašperské Hory

Libeň

8,18

Kochánov

4749,00 68,57

rok 1923

Jílové

Kašperské Hory Kašperské Hory

Jílové

Libře

16,50

Kašperské Hory

Lešinov

14,12

Jílové

Luka pod Mednikem

97,01

Kašperské Hory

Mačice

2,16

Jílové

117,30

Kašperské Hory

Maleč

33,88

Jílové

Modřany Okrouhle

19,24

Kašperské Hory

Malonice

15,41

Jílové

Petrov

67,41

Kašperské Hory

Maršovice

4,03

Jílové

Petrov

118,72

Kašperské Hory

Mokrosuky

83,42 20,37

Jílové

Písnice

26,53

Kašperské Hory

Nehořánky

Jílové

Radlik Sázava

40,52

Kašperské Hory

Nemilkov

Jílové

48,00

Kašperské Hory

Nezdíce

54,86

Jílové

Včelí Hrádek

44,71 122,61

Kašperské Hory

Nuzerov

13,08

Kašperské Hory

Odolenov

47,61

Jindřichov

Janov

67,00

Kašperské Hory

Ostružno

77,19

Jindňchov Kácov

Osoblaha

109,20

109.20?, 21.50?

Kašperské Hory

Petrovice

14,50

Kutná Hora

1035,12

rok 1910. velkst. červené Janov

Kašperské Hory

Rejštejn

60,65

Kašperské Hory

Rozsedly

52,79

Jílové

Kamenice nad L+ Troják Kamenice nad L> Troják Kard. ftečice * Soběslav Kard. Aečtce ♦ Soběslav Kard. Aedice ♦ Soběslav

?

Pelhřimov 2irovnice

491,71

Borkovice

19,29

Budislav Ceraz

7.16

Kašperské Hory

14,66

Kašperské Hory

277,52

+ rybníky velkst. Zirovnice

52,06

Kašperské Hory

Rudná

Kašperské Hory

Soběšice

94,67

Kašperské Hory

Strašín

14,83

19,76

Sušice Svojšice

779,75 17,69

VII

LESNÍ MAJETKY OBCÍ LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

OBEC

VÝMĚRA

POZNÁMKA

LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

OBEC

VÝMĚRA

Kašperské Hory

šimanov

0,06

Kroměříž

Zdounek + Troubky

3,70

Kašperské Hory

Šimanov

30,06

Kynšperk

Dasnice

31,00

Kašperské Hory

štěpánovice

24,12

Kynšperk

Kamenný Dvůr

25,00

Kašperské Hory

Tedražice

79,24

Kynšperk

Královské Pořičí

29,00

Kašperské Hory

Tršice. osada

3,88

Kynšperk

Velhartice

54,50

Kynšperk

Lipnice Lítov s Hor. Částkovém

27,00

Kašperské Hory Kašperské Hory

Vojetice osada

3,40

Kynšperk

Lomnice

56,00

Kašperské Hory

Zbynice . Žihobce

29,24

Kynšperk

Luh nad Svatavou

13,00

9,44

Kynšperk

Oloví

248,00 21,00

Kašperské Hory Kdyně - Cerchov, Koráb

54,00

Brúdek

20,87

Kynšperk

Sokolov

Kdyně - Cerchov, Koráb

Hluboká

121,68

Kynšperk

Staré Sedlo

42,00

Kdyně - Cerchov, Koráb

Chocemyšl

18,08

Kynšperk

50,00

Kdyně - Cerchov, Koráb

Kanice (Konice)

£07

Kynšperk

Svatava Sabina

do r. 1945- 191 ha

10,00

Kdyně - Cerchov, Koráb

Kdyně

149,70

Kynšperk

Štědrá

Kdyně - Cerchov, Koráb

Koloveč

0,00

Kynšperk

Těšovice

18,00

Kdyně - Cerchov, Koráb

Pocínovice

270,47

Kynšperk

Vintířov

11,00

Klašterec n. Ohří

Klašterec n. Ohři

Kynžvart

?(Sitiny)

30,00

Klášterec n. Ohří

Klášterec n. Ohři

170,71

Kynžvart

Dolní Rychnov

0,00

Komňa

Bzová

0,00

rev. Pitin - část

Kynžvart

Erfurt (SRN)

200,00

rev. Nový Dvůr

Kynžvart

Háje

0,00

Kynžvart

Lázně Kynžvart

21,00

170,71

POZNÁMKA

14,00

L. D. Sítiny

Komňa

Komňa

0,00

Konopiště

Bělčice

2,95

Konopiště

Benešov

91,47

Kynžvart

Mnichov

Konopiště

Bořenovice

10,66

Kynžvart

Nadlesí

70,22

Konopiště

Býkovice

2,03

Kynžvart

Prameny

0,00

Konopiště

Bystřice u Benešova Cakovice

16,39

Kynžvart

Sítiny

0,00

Konopiště

7,50

Kynžvart

Ctyřkoly

33,73

Kynžvart

Konopiště

Dlouhé Pole

7,33

Kynžvart

Staré Sedlo Štědré Úbočí

42.00

Konopiště Konopiště

Hvězdonice

10,20

Kynžvart

Údolí

0,00

Konopiště

Hvozdec

12,21

Lanškroun

Albrechtice

19.06

rok 1900

Konopiště

Chlístov

16,28

Lanškroun

33,82

rok 1900

Konopiště

Chrást n. Sázavou

3,09

Lanškroun

Bystřec Cermná

32.72

rok 1900

Konopiště

Kácovská Lhota

4,98

Lanškroun

Česká Třebová

80,30

rok 1900

Konopiště

Kamenný Přívoz

12,74

Lanškroun

rok 1900

Kochánov

6,27

Lanškroun

Dlouhá Třebová Dolní Cermná

3,48

Konopiště Konopiště

Konopiště

15,76

Lanškroun

Dolní Heřmanovice

0.29

rok 1900

Konopiště

Lhota Vranovská

6,71

Lanškroun

Helvíkov

0,96

Konopiště

Lštění

4,55

Lanškroun

Horní Dobrouč

0,47

rok 1900 rok 1900

Konopiště

Mezihoh

1,58

Lanškroun

Horní Heřmanice

0,14

rok 1900

Konopiště

Mrač

115,97

Lanškroun

Horní Houžovec

8.43

rok 1900

Konopiště

Náhorany

9,45

Lanškroun

Horní Třešňovec

1,07

rok 1900

Konopiště

Nespeky

9,84

Lanškroun

Kanžvald

0.83

Konopiště

Neveklov

16,82

Lanškroun

Knapová

0,61

rok 1900 rok 1900

Konopiště

Pacerady (Pecerady ?)

26,74

Lanškroun

224,59

Konopiště

0,42

Lanškroun

0.15

rok 1900

Konopiště

Petroupec Petroupím

Lanškroun Luková

10,23

Lanškroun

Ostrov

0,49

rok 1900

Konopiště

Phov osada

3,20

Lanškroun

Rudottice

1.40

rok 1900

Konopiště

Poděhusy

8,65

Lanškroun

3,73

Konopiště

Pončí n. Sázavou

65.39

Lanškroun

Rybník Skluhrov

18,30

rok 1900 rok 1900

Konopiště

Přestavlky Samechov

11,58

Lanškroun

rok 1900

11,14

Lanškroun

Trpík Ústí n. Orlicí

4.87

Konopiště Konopiště

Sembratec

7,14

Lanškroun

Výprachtice

13,47

Konopiště

Semovice

1.61

Lanškroun - Kozlov

Horní Sloupnice

84.21

250,00

14.00 0,00

32,65

57,07 rok 1900

Konopiště

Skalice

1.43

Lanškroun - Kozlov

Kozlov

5,66

Konopiště

Teplýřovice

9,94

Lanškroun - Kozlov

3,86

Lanškroun - Kozlov

Konopiště

Tisem Úročnice

Němčíce Přrvrat

23.44

Konopiště

18,43

Lanškroun - Kozlov

Semanín

12,53

Konopiště

Václavice

141,63

Lanškroun - Kozlov

Svinná

21,46

Konopiště

Vatěkov

3,60

Ledeč n. Sázavou

0,00

LD.Chraňbož

Konopiště

Vestec

1,02

Ledeč n. Sázavou

?(Chraňbož) ?(Ledeč n. Sázavou)

1987,31

Konopiště

Větrov

6,86

rok 1939 - 1501.64 ha. L D. Ledeč n. Sáz.

Konopiště

Vlkov

30,63

Ledeč n. Sázavou

Bohumilice

0.83

rok 1900

Konopiště

Vlkovec

6,94

Ledeč n. Sázavou

Bojiště + Mstislavice

Konopiště

Vodslivy

5,29

Ledeč n. Sázavou

43,76 20,41

rok 1900

Konopiště

Zbořený Kostelec

8,70

Ledeč n. Sázavou

Dobrovítova Lhota Dolní Královice

Konopiště

12,13

22.73

Zbožnice Žíňánky

11,60

Ledeč n. Sázavou

Horní Královice osada

0,74

4,45

Ledeč n. Sázavou

Hoňce

62.68

Konopiště Konstantinovy Lázně

Žínaný

31,72

Ledeč n. Sázavou

Kaňkovice

3.47

Bezdružice

87,93

Ledeč n. Sázavou

Ledeč n. Sázavou

119,95

Konstantinovy Lázně

Cebiv Černoším

2,75

Ledeč n. Sázavou

Ledeč n. Sázavou

29.89

špitálský fond města

Konstantinovy Lázně

0,00

Ledeč n. Sázavou

Meziklasí

4.00

rok 1900

Konstantinovy Lázně

Cemovice

332,90

Ledeč n. Sázavou

Mstislavice

18.60

rok 1900

Konstantinovy Lázně

Hvoždany

40,11

Ledeč n. Sázavou

Přiseka

18.82

Konstantinovy Lázně

Kňvce

47.39

Ledeč n. Sázavou

Sechov

1,22

Konstantinovy Lázně

Lomy

17,67

Ledeč n. Sázavou

Konstantinovy Lázně

Mydlovary

1,43

Ledeč n. Sázavou

Smrdov (Sázavka) Štěpánov

0,00

Konstantinovy Lázně

Slavíce Stipoklasy

3,20

Konopiště

76.43

Ledeč n. Sázavou Trpišovice

30,33

86,98

Ledeč n. Sázavou

Zahrádka

182,04 rok 1900

Konstantinovy Lázně Kostelec n.Cerlesy

Úterý

134,32

Bílý Kostelec

8,40

Kostelec n. Cer. Lesy

286.41

Litoměřice Litoměřice

0.39

Kraslice

Jindňchovice

50,78

Litoměřice

Blíževedly Drahotuš u Úštéku

Kraslice

Kraslice

379,41

Litoměřice

Hlupice

Kraslice

Rotava

0,03

Chobolice

0,70 1,12

Kraslice

Smolná

0,00

Litoměřice Litoměřice

Křešice

8,60

Kraslice

Studenec

0,66

Litoměřice

Lhota u Homole

0,24

Krkonoše

Trutnov

Litoměřice

Konstantinovy Lázně

Krnov

108,00

Krnov

917,00

Krnov Kroměříž

Světlá ?(Netčice)

Kroměříž

?(Tetěnice)

Kroměříž

?(Zlobice) Popovice

Kroměříž Kroměříž Kroměříž

Vlil

318,00

Horní Benešov

Troubky + Zdounek

(381.58 ha)?

37,45

Litoměřice

551,10

Litoměřice

Proboštov

3,68

vým.?, pol.

Litoměřice

Příbram

10,21

Ježnik, Purkartice

Litoměřice

Rychnov

12,15

jen les Býchory

Litoměřice

Sebuzín

21,09

81,81

singularisté

Litoměřice

Suletice

4,77

52,00

singularisté

Litoměřice

Tuchořinky

1.85

52,00

singularisté

Litoměřice

Velká Javorská

0,00

0,00

Litoměřice

Vinná

9.49

0,00

Litoměřice

Vitín

7,05

3,70

Litovel

Litovel

0,00

85,00

rok 1900

rok 1900

LESNÍ MAJETKY OBCÍ LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

OBEC

VÝMĚRA

Litovel

Loštice

245,53

Litovel

Mohelnice

501,00

Litovel

Olomouc

747,00

POZNÁMKA

Horka, Březová, Skrbeň

LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

OBEC

VÝMĚRA

POZNÁMKA

Nasavrky (Košumberk)

Chacholice

10,21

údaje z roku 1900

Nasavrky (Košumberk)

Leština

22,60

údaje z roku 1900

Nasavrky (Košumberk)

Lhota

7,19

údaje z roku 1900

Nasavrky (Košumberk)

Luže

182,59 4,88

Bělá u Staré Páky

0,00

Nasavrky (Košumberk)

Mokrá Lhota

Lomnice n. Popelkou

Bradlecká Lhota

0,00

Nasavrky (Košumberk)

Nové Hrady

17,12

údaje z roku 1900

Lomnice n. Popelkou

Cidlina

0,00

Nasavrky (Košumberk)

Podbořany

0,58

údaje z roku 1900

Lomnice n. Popelkou

Kyje

0,00

Nasavrky {Košumberk)

Rabouň

1,95

údaje z roku 1900

Lomnice n. Popelkou

Ubuň

0,00

Nasavrky (Košumberk)

Rvasice

0,12

údaje z roku 1900

Lomnice n. Popelkou

Lomnice n. Popelkou

607,90

Nasavrky (Košumberk)

Rybníček

1,08

údaje z roku 1900

Lomnice n. Popelkou

Lomnice n. Popelkou

Nová Ves n. Popelkou

0,00

Nasavrky (Košumberk)

Rychmburk

17,08

Lomnice n. Popelkou

Nové Dvory osada

0,00

Nasavrky (Košumberk)

Skála

4.02

Lomnice n. Popelkou

Olešnice

0,00

Nasavrky (Košumberk)

Skuteč

39,02

špitálské lesy

Lomnice n. Popelkou

Ploužnice

0,00

Nasavrky (Košumberk)

Skuteč

45,95

údaje z roku 1900

Lomnice n. Popelkou

Stružina

0,00

Nasavrky (Košumberk)

Skutičko

3,11

údaje z roku 1900

Lomnice n. Popelkou

Syřenov

0,00

Nasavrky (Košumberk)

Střemošice

17,48

údaje z roku 1900

Lomnice n. Popelkou

Veselá

0,00

Nasavrky (Košumberk)

28,36

údaje z roku 1900

Lovosice

Kletečná osada

2,55

Nasavrky (Košumberk)

Stňtež Štěpánov

Lovosice

Litochovice

2,84

Nasavrky (Košumberk)

Lovosice

18,18

Nasavrky (Košumberk)

Zdislav

8,51

Lovosice

Radovesice Ústí n. Labem

287,12

Nasavrky - Slatiňany

Hlinsko

34,12

Lovosice - Budyné

Budyné

12,17

Nasavrky - Slatiňany

Holetin

Lužná

Rakovník

1092,65

14,23

Brdo

126,00

Nasavrky - Slatiňany Nasavrky - Slatiňany

Hůrka

Manětin

Chlum

9,71

Manětín

0,00

Nasavrky - Slatiňany

Javomé

17,64

Manětin

Březí Česká Doubravice

116,00

Nasavrky - Slatiňany

Kovářov

15,11

Manětin

Hrádek

6,00

Nasavrky - Slatiňany

Krásné

68,75

Manětin

451,00

Nasavrky - Slatiňany

Krupín

1,19

Manětin

Kalec Lipí - Radějov

56,00

Nasavrky - Slatiňany

Libkov

55,50

Manětin

Luková

88,00

Nasavrky - Slatiňany

Lipka

Manětin

Manětín

185,00

Nasavrky - Slatiňany

Lukavice

Manětin

Mladotice

134,23

Nasavrky - Slatiňany

Mladoňovice

1,19

Manětin

Nečtiny Újezd

66,57

Nasavrky - Slatiňany

Nasavrky

74,01

Manětin

lesní 41.49 ha

53,72 44,27

7,89

19,52 '

0,42

58,00

Nasavrky - Slatiňany

Nová Ves

0,09

Manětin

Vladiméňce

106,00

Nasavrky - Slatiňany

Nové Lhotice

9,12

Manětín

Vysočany

120,00

Nasavrky - Slatiňany

Petrkov

12,14

Mariánské Lázně

Mariánské Lázně

294,80

Nasavrky - Slatiňany

Polánka

11,88

Stanovíce

Nasavrky - Slatiňany

Prosec

44,18

pol.Kohoutov část

včetně obcí Úšovice,

Maršov + Trutnov

Dvůr Králové

Nasavrky - Slatiňany

Prosíčko

Maršov + Trutnov

Horní Staré Město

122,57

Nasavrky - Slatiňany

Prostějov

1,62

Maršov + Trutnov

Poříčí u Trutnova

12,48

Nasavrky - Slatiňany

Rohozná

0,04

Maršov + Trutnov

Staré Město

31,86

Maršov + Trutnov

Trutnov

0,00

0,00

Z

12,06

Nasavrky - Slatiňany

Rtenín

12,15

Nasavrky - Slatiňany Nasavrky - Slatiňany

Rváčov

69,46

Samařov

1,50

3,51

Nasavrky - Slatiňany

Seč

88,31

pol. Království+ Kohoutov část

Mělník a Kokořin Mělník a Kokoflh

Hoňn

11,50

Nasavrky - Slatiňany

Smrček

1,66

Mělník a Kokofín

Jenihov

17,30

Nasavrky - Slatiňany

Smí

31,75

Mělník a Kokořin

Kanina

43,48

Nasavrky - Slatiňany

Stňtež

24,37

18,13

Nasavrky - Slatiňany

Mělník

237,99

Nasavrky - Slatiňany

Svidnice šiškovice

4.55

Mělník a Kokořin Mělník a Kokoňn

Minice

23,38

Nasavrky - Slatiňany

Tisovec

0,62

Mělník a Kokoňn

Nadlín

29,95

Nasavrky - Slatiňany

Travná

45,19

Mělník a Kokoňn

67,74

Nasavrky - Slatiňany

Trhová Kamenice

115,20

Mělník a Kokořin

Nebužely Sazema

34,45

Nasavrky - Slatiňany

Trpišov

5,09

Mělník a Kokořin

Sedlec

148,45

Nasavrky - Slatiňany

Včelákov

1,03

Mělník a Kokoňn

Skramouš

31,96

Nasavrky - Slatiňany

Vranov

9,47

Mělník a Kokoňn

Strážnice Tměný Újezd-Zákolany

13,63

Nasavrky - Slatiňany

28,87

Nasavrky - Slatiňany

Vršov Zumberk

Mělník a Kokořin

Velký Újezd

30,04

Ml. Boleslav, Sobotka

čejetice

7,48

Ml. Boleslav. Sobotka

Dolní Bousov

8,97

Ml. Boleslav, Sobotka

Chrást

5,86

Mělník a Kokořin

Mělník a Kokoňn

17,96

3,69

15,07

Navarov

Benešov

0,00

obec pňpojená

Navarov

Bořkov

0,00

k Ml. Bol.

Navarov

Boskov

0,00

Navarov

Bystrá

12,28

obec pňpojená

Navarov

Bytouchov

0,00

k Ml. Bol.

Navarov

Košťálov

12,95

Ml. Boleslav, Sobotka

Jemníky

99,46

obec pňpojená

Navarov

Libštát

92,16

k Ml. Bol.

Navarov

Nedvězí

0,66

Ml Boleslav, Sobotka

Kosmonosy

26,84

obec pňpojená

Navarov Navarov

Pohoř Semily

4.25

k Ml. Bol.

Navarov

Spalov

0,00

Ml. Boleslav, Sobotka

Mladá Boleslav

1128,87

119,92

Obruby Ritonice

16,73

Nechanice - Chlumec C

Hrádek

7,69

Ml. Boleslav, Sobotka

0,26

Nechanice - Chlumec C

Lodín

6,92

Ml. Boleslav, Sobotka

Skaňna

5,77

Nechanice - Chlumec C

Nechanice

21,51

Skyšice

Ml. Boleslav, Sobotka

les. části Obecník, Pňkrý, Bořk

velkst. Ml. Bol.+ pol. Dobrotivá

Ml. Boleslav, Sobotka

údaje z roku 1900

0,83

Nechanice - Chlumec C

Nerošov

2,18

Ml. Boleslav, Sobotka

Sukorady

5,48

9,87

Vlčí Pole

2,37

Nechanice - Chlumec C Nechanice - Chlumec C

Petrovice

Ml Boleslav, Sobotka

Probluz

9,23

Mnichovo Hradiště

Bakov n. Jizerou

0,00

Nechanice - Chlumec C

Radíkovice

7,12

Mnichovo Hradiště

Bukovina

0.00

Nejdek

Mnichovo Hradiště Mnichovo Hradiště

Drahotice

0,00

Nejdek

Bemov Cermná

619,00

Horka

0,00

Mnichovo Hradiště

Chocnéjovice

0,00

Nejdek

Děpoltovice

39,01

Mnichovo Hradiště

Jivina Klášter Hradiště

0,00

Nejdek

Dolní Kamenice

619,00

Korty

0,00

Nejdek

Fojtov

37,26

Mnichovo Hradiště

Kozmice

0,00

Nejdek

Hlohovčice

619,00

Mnichovo Hradiště Mnichovo Hradiště

Mnichovo Hradiště

0,00

Neveklovice

0,00

Nejdek

Horní Kamenice

619,00

Mnichovo Hradiště

Podolí

0,00

Mnichovo Hradiště

Ptýrov

0,00

Nejdek

Horšovský Týn

450,26

Mnichovo Hradiště

Ptýrovec

0,00

Nejdek

Chrastovice

619,00

soubor obci 1

Mnichovo Hradiště

Sezemice

0,00

Mnichovo Hradiště

Strážišté

Nejdek

Krchleby

619,00

-část z 619 ha soubor obci 1

Nasavrky (Košumberk)

Bělá ,

0,00 1,11

Nasavrky (Košumberk)

Bor

37.12

Křenová

127,00

Brdo

2.14

údaje z roku 1900 údaje z roku 1900

Nejdek

Nasavrky (Košumberk) Nasavrky (Košumberk)

Doubravice

31,80

údaje z roku 1900

Nejdek

Lesík

11,69

Mnichovo Hradiště Mnichovo Hradiště

11,52 soubor obci 1 část z 619 ha

0,00

soubor obcí 1 -část z 619 ha soubor obcí 1 -část z 619 ha soubor obci 1 -část z 619 ha

-část z 619 ha

údaje z roku 1900

soubor obcí 2 - část z 127 ha

IX

LESNÍ MAJETKY OBCÍ LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

OBEC

VÝMĚRA

POZNÁMKA

LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

OBEC

VÝMĚRA

Nejdek

Lužec

134,50

Nymburk

Konárovice

Nejdek

Milíře

0,96

Nymburk

Kostelní Lhota

Nejdek

Nejdek

310,62

určeno k zalesnění

Nymburk

Kostomlátky

11,98

1949

Nymburk

Kňnec

29,94

Nymburk

Kutná Hora

132,99

soubor obci 2

Nymburk

9,16

- část z 127 ha

Nymburk

Libice Mladá Boleslav

soubor obcí 1

Nymburk

Němčíce

51,47

-část z 619 ha

Nymburk

Nová Ves

0,00

Nejdek

Nejdek

170,00

Nejdek

Ostravčín

127,00

Nejdek

Poděvousy

619,00

Nejdek

Ptačí

0,26

Nejdek

Puclice

619,00

Nejdek

Staňkov Městys

619,00

Nejdek

Staňkov Ves

619,00

Nejdek

Tisová

23,42

Nejdek

Tisová

58,00

Nejdek

Tisová u Nejdku

Nejdek

Třebnice

619,00

Nejdek

Vránová

127,00

Nepomuk

?(Bližanovy) ?(Újezd)

16,68

27,28 14,47

velkst. Nové Dvorz pol. Dolánky

387,00

Nymburk

Nymburk

89,53

soubor obcí 1

Nymburk Nymburk

Nymburk Opočnice

25,50

-část z 619 ha soubor obcí 1

Nymburk

Opolany

3,58

-část z 619 ha

Nymburk

Oseček

6,95

soubor obcí 1

Nymburk

Oseček

6,95

-část z 619 ha

Nymburk

Pátek

Nymburk

Písková Lhota

16,12

určeno k zalesnění

Nymburk

Písty

6,23

1949

Nymburk

49,41

19,50

Poděbrady

136,05

Nymburk

Podmokly

46,55

soubor obci 1

Nymburk

Polabec

3,15

-část z 619 ha

Nymburk

Předhradí

22,03

soubor obci 2

Nymburk

- část z 127 ha

Nymburk

Radim Sokoleč

28,05

L. D. Bližanovy L D. Újezd

Nymburk

Starý Kolín

23,95 12,02

21,54

POZNÁMKA

10,70

Nymburk

Svatá Kateňna

Nepomuk

Bližany

51,27

Nymburk

Svatý Mikuláš

16,34

Nepomuk

Bozděkov Čečovice

39,43

Nymburk

Týnec n. Labem

55,74

44,98

Nymburk

Veletov

22,00

Nepomuk

Desfous. Lažany

2,52

Nymburk

Velký Osek

35,87

Nepomuk

Horažďovice

0,00

Nymburk

Veltruby

Nepomuk

Chlum

58,43

Nymburk

Vlkava

14,39

Nepomuk

Klikařov

9,23

Vrbová Lhota

29,00

Nepomuk

Kolinec

310,00

Nymburk Nymburk

Všejany

25,03

Nepomuk

Kozčín

53,73

Nymburk

Záhomice

45,71

Nepomuk

Kvasňovice

18,10

Nymburk

Lažany

2,52

Nymburk

Zvěřinek Zehuň

9,81

Nepomuk Nepomuk

Letový

48,58

Nýrsko

Klatovy

931,00

Nepomuk

Uškov

47,38

Nýrsko - Král. Hvozd

Blata

28,60

Nepomuk

Maňovice

27,93

Nýrsko - Král. Hvozd

Měrčín

28,92

Nýrsko -Král. Hvozd

Hvízdalka Janovice n. Úhl.

9,47

Nepomuk Nepomuk

Měřenice

75,05

Nýrsko - Král. Hvozd

Opálka

7,89

Nepomuk

Milčice

18,53

Nýrsko - Král. Hvozd

Nepomuk

Mileč

20,59

Nýrsko - Král. Hvozd

59,65

Nýrsko - Král. Hvozd

Strážov Žížnětice

93,91

Nepomuk

Mysliv

Nepomuk

Nalžovy

21,00

Olomouc - Bažantnice

?(Lobadice)

81,00

singularisté

Nepomuk

Nekodiv

91,16

Olomouc - Bažantnice

?(Uhřice)

105,00

singularisté

Nepomuk

Nepomuk

391,12

Olomouc - Bažantnice

Nepomuk

19,66

Olomouc - Bažantnice

Beňov Cekyně + Lhota

45.00

Neurazy

Nepomuk

Plánice

359,29

Olomouc - Bažantnice

Dobrčice

0,00

Nepomuk

Plichtíce

13,92

Nepomuk

Radkovice

22,83

Olomouc - Bažantnice

Křenovice

0,00

Nepomuk

Radochozy

33,14

Olomouc - Bažantnice

0,00

Nepomuk

Sedliště

66,86

Olomouc - Bažantnice

Lazniky Lhota + Cekyně

Nepomuk

Soběsuky

55,90

Olomouc - Bažantnice

Olomouc

780,46

Nepomuk

Struhadlo

79,82 Pavlovice

0,00

Přerov

0,00

Nepomuk

Nepomuk

29,98

35,87

36,88

18,40 23.61

9,00

12,86 56,90

Olomouc - Bažantnice

Nepomuk

Ustaleč

61,08

Olomouc - Bažantnice

Přestavlky

0,00

Nepomuk

Velenovy

77,40 Olomouc - Bažantnice

Stará Ves

0,00

Velešice

23,95

Nepomuk

Vrčeň

129,35

Nepomuk

Zavlekov

Stříbrníce

0,00

Olomouc - Bažantnice

Tovačov

0,00

Nepomuk

Zborovy Železný Újezd

16,51 79,96

Olomouc - Bažantnice

Nepomuk

24,26

Olomouc - Bažantnice

10,00

Nepomuk

Želvice

38,56

Olomouc - Bažantnice

Tršice Týnec

Nepomuk

Zinkový

101,98

Olomouc - Bažantnice

Nižbor

Bratronice Černín

6,78

Olomouc - Bažantnice

Nižbor

12,92

Opočno

Nižbor

Hudlice

67,48

2,00 0,00

Bačetín Bílý Újezd

2,00

Opočno

17,95

Opočno

Bohuslavice

165,49

Opočno

Bolehošť

11,00

Opočno

Bystré

32,12

velkst. Skřivany,

Opočno

Dobruška

110,00

L. D. Skřivany

Opočno

Hlinné

43,00

založeno p

Opočno

Hroška

Opočno

Zdejcina

72,51

Nový Bydžov

?(Skňvany)

0,00

1,00 17,27 11,43

18,00

Nový Bydžov

Nový Bydžov

638,41

?(Býchory)

12,62

starousedlíci

Opočno

Mélčany Ohnišťov

10,00

Nymburk Nymburk

?(Kluk)

20,57

starousedlíci

Opočno

Olešnice

8,37

Nymburk

?(Křečkov)

33,92

L. D. Křečkov

Opočno

Ostašovice

9.26

Nymburk

?(Ovčáry)

73,03

starousedlíci

Opočno

Podbřezí

22,21

Nymburk

?(Podébrady)

27,82

lázně Poděbrady

Opočno

Nymburk

?(Sadská)

150,38

měšťanstvo Sadská

Opočno

Roztok Sedloňov

11,17

Nymburk

?(Sadská)

149,00

obecni měšťanstvo

Opočno

Semechovice

8,35

Nymburk

?(Sány)

22,05

L. D. Sány

Opočno

Nymburk

Bělušice Berunice Ciněves

6,75 64,82

Opočno Opočno

Třebechovice p. Oreb.

50,00

38,59

Opočno

Vojenice

60.00

Petrohrad

60,09

Petrohrad

Bílenec čemoc Drahouš

25,39

Nymburk Nymburk

13,62

1.15

3.00 26,21

Nymburk

Dlouhopolsko

8,28

Nymburk

Hořálec

29,45

Nymburk

Hradec Králové

78,30

Petrohrad

Nymburk

Hradišlko

30,38

Petrohrad

Hořovičky

10,15 186,96

(22.11 ha)

29,05

Nymburk

Chotěšice

38,32

Petrohrad

Nymburk

Chvalovice

2,60

Petrohrad

Jesenice Kletečné

Nymburk

Chvatliny

4,99

Petrohrad

Kosubudy (Kosobudy)

25,04

Nymburk

Kolín

90,54

Petrohrad

Kiyiy

11,72

x

soubor obcí 5 soubor obcí 5 - rev. Stará Ves

Vinary Zeravice

Nižbor

rev. Pavlovice rev. Zebračka, Svrčov - rev. Stará Ves

Nepomuk

Zahořany

rev. Grygov, trať Království - 60

Tužíce Újezd

Nižbor

singularisté

9,00

Nepomuk

Nižbor

soubor obci 5 - rev. Stará Ves

Olomouc - Bažantnice

Nepomuk

-

80,49

11,31

singularisté

LESNÍ MAJETKY OBCÍ LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

OBEC

VÝMĚRA

POZNÁMKA

LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

OBEC

VÝMĚRA

Petrohrad

Nepomyšl

0,00

Plasy

Lednice

42,00

Petrohrad

Oráčov

0,00

Mrtník

159,51

Petrohrad

Otévéky

54.43

Plasy Plasy

Sedlec

18,00

Plzeň

Bolevec

18,00 27,10

Petrohrad

Petrohrad Podbořánky

0,00

Petrohrad Petrohrad

Příběnice

1,01

Plzeň

Bořek Nebílovský

Sosna (Soseň)

0,00

Plzeň

Březina

50,72

Stebno

23,89

Plzeň

Bukovec

13,79

Petrohrad

Tis u Blatna

38,14

Petrohrad

Tlesky

0,00

Plzeň

Čemina

Petrohrad

Velké Chmelištné

0,00

Plzeň

Česká Bříza

Petrohrad

Vrbice osada

0,00

Plzeň

Dolany

117,39

Petrohrad

Vroutek Ždár

17,79

Plzeň

Dýšina

34,97

74,85

Plzeň

Horní Bělá

93,33

Písek

6790,98

Plzeň

Chotiná

32,33 56,52

Petrohrad

11.56 ha 196,00

Putim

0,00

Plzeň

Chrast

Písek LIS

Selibov

0,00

Plzeň

Chválenice

50,58

Písek LIS

Smrkovice ?(2andov)

0,00

Plzeň Plzeň

Kostelec Kůsf

42,36

Kyšice

156,00

další údaje: 2.90 ha,

140,90

Písek Písek LIS

Planá

další údaje: 14.43 ha, 15.56 ha

125,56

Petrohrad

Petrohrad

POZNÁMKA

L. D. Zandov

18,10

Planá

Brd

0,00

Plzeň

Planá

Dolní Jadruž

132,00

Plzeň

Lhůta

128,35

Planá

Drmoul

169,00

Plzeň

Líné

219,85

161,39

Horní Jadruž

27.00

Plzeň

Lipno

Planá

Horní Ves

65,00

Plzeň

Litice

175,92

Planá

Chodova Planá

109,00

Plzeň

Losiná

8,98

Planá

Kočov

0,00

Plzeň

Malešice

107,13

14,00

Plzeň

Nebilovy

114,40

Planá

Kňnov

46,00

Plzeň

Nevidě

66,43

Planá

Kříženec

68,00

Plzeň

Plešnice

26,15

Planá

Kyjov

39,00

Plzeň

Plzeň

3748,00

1948-po směně

Planá

Lestkov

49,00

Planá

Milíkov Otín

19,00

Plzeň

Radobyčice

43,24

jiný údaj 45.41 ha

Planá

41,00

Plzeň

Rokycany

179,00

Planá

Planá

543,46

rok 1953, jen por. půda

Sedlec

24,99

Planá

Poustka

85,00

Plzeň

Stupno

Planá

Salajna

94,00

Plzeň

Tatiná

116,96

Planá

Stan

17,00

Plzeň

Hučná

89,66

Planá

Svahy

87,00

Plzeň

Touškov

28,42

Planá

Svatý Kříž Stokov

342,00

280,81

173,00

Plzeň Plzeň

Třemešná

Planá

47,56

Planá

Týnec

29,00

Plzeň

Tymákov Újezd n. Mží

Planá

Vysoké Sedliště

0,00

Plzeň

Vejprtnice

96,50

Planá

Výškov

61,00

Plzeň

Zadní Chodov

41,00

Plzeň

Všenice 2ilov

26,50

Planá Planá

Zliv

51,00

Polička

Dědová

11,17

Planá n. Lužnicí

Bečice

26,04

Polička

Hartmanice

13,92

Planá n. Lužnicí

Borotin

214,38

Polička

Hlásnice

Planá n. Lužnicí

Broučkova Lhota

25,17

Polička

Choténov

11,69

Planá n. Lužnicí

Březina Čechovice

55,35

Polička

11,19

4,73

Planá

Planá

16,10

s Rokycany

dalších 17 ha v Bavorsku

rok 1908

Plzeň

101,44

17,57

47,58

14,30

Polička

Jarošov Korouhve

5,20

Polička

Litomyšl

660,00

Planá n. Lužnicí

Domamyšl

32,17

Polička

Lubné

25,90

Planá n. Lužnicí

Dražíce

12,11

Polička

Nedvězíosada

6,51

Planá n. Lužnicí

Chotoviny

Nová Ves

Planá n. Lužnicí Planá n. Lužnicí

' čekanice

19,07 var. vým. 780

7,48

Polička

Planá n. Lužnici

Chýnov

194,43

Polička

Polička

1430,00

Planá n. Lužnid

Jedlany

23,63

Polička

Poříčí

9,15

19,77

Planá n. Lužnicí

Jistebnice

52,59

Polička

Předměstí

17,12

Planá n. Lužnid

Katov

7,72

Polička

Rohozná

4,97

Planá n. Lužnicí

Klokoty

18,62

Polička

Starý Svojanov

5,73

Planá n. Lužnicí

Kloužovice

5,08

Polička

Svratouch

39,51

Planá n. Lužnicí

Košín

5,34

Polička

Změtín

1,95

Planá n. Lužnici

Kozmice

87,04

Praha

Praha

Planá n. Lužnicí

Krtov

73,27

Prachatice

Prachatice

1138,13

rok 1905

Planá n. Lužnicí

Křeč

8,26

Prachatice

Volary

2797,59

rok 1924

Planá n. Lužnid

Malšice

71,72

Prameny Vltavy

Bučina

0,00

Planá n. Lužnid

1700,00

Měšice

3.78

Prameny Vltavy

Hodonín

0,00

Planá n. Lužnici

Náchod

8,54

Prameny Vltavy

Oltýné

5,98

Prameny Vltavy

Kvilda Masákova Lhota

0,00

Planá n. Lužnicí Planá n. Lužnid

Orlová osada

6,83

Prameny Vltavy

okres Strakonice

1081,41

Planá n. Lužnid

115,05

Planá n. Lužnid

Planá Pohání

1,10

Prameny Vltavy

Úbislav

0,00

Planá n. Lužnid

Předboř

22,86

Prameny Vltavy

0,00

Planá n. Lužnici

Radetín Radimovice u 2elče

6,65

Protivín

Zdíkovec ?(Protivín)

2,24

Protivín

Netolice

0,00

Planá n. Lužnici

83,89 velkst. Přečín, maj. okresu Strakonice

32,05

Planá n. Lužnid

fiepeč

119,21

Protivín

Vodňany

0,00

Planá n. Lužnid

Skopytce

37,76

Protivín

Soběslav

822,50

Protivín

Zvérkovice Žichovec

9,45

Planá n. Lužnid Planá n. Lužnid

Tábor

2049,27

Protivín + Vodňany

Netolice

0.00

směna 1949,

Protivín + Vodňany

Vodňany

0,00

• 297.57 + 489.99

předhůří Orlic.Hor

?

1000,00

Planá n. Lužnicí

Turovec

227,83

Planá n. Lužnicí

62,55

Příbram

Cerhovice

73,17

Planá n. Lužnid

Vlčovec Zárybničná Lhota Zeleč

Plasy

?(Kopidlno)

70,00

Plasy

Bohy

Plasy

Brodeslavy

Plasy

Dolní Bříza

Plasy

Planá n. Lužnicí

var. vým. 1550

rok 1947,

starousedlíci

18,50

názvy obcí neuvedeny

19,77

Příbram

Hostomice

565,75

Příbram

Hvozdec

21,92

Příbram

Jívina

39,26

99.00

Příbram

Kařizek

75,35

50.00

Příbram

Podluhy

5,97

73,00

Příbram

Příbram

1201,30

Dolní Hradiště

40,00

Příbram

Rpety

63,41

Plasy

Dřevec

49.00

Příbram

Velcí

28,56

Plasy

Hodina

28,00

Příbram

Všeradice

150,96

Plasy

Kaznéjov

111,15

23,98

Plasy

Kozojedy

35,00

Příbram Pňbyslav

Zaječev ?(Polná)

494,20

Rasy Rasy

Krašov

36,00

Krašovice

0,00

54,99 L. D. Kopidlno

pro udržování hradu

.

rok 1866

pův. 411.87, 46/48 - 82.33, L D. obcí Polná

XI

LESNÍ MAJETKY OBCÍ LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Přibyslav

Přibyslav

OBEC

?(Přibyslav)

?(Štoky)

VÝMĚRA

5800,00

6945.48

POZNÁMKA

LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

OBEC

VÝMĚRA

v roce 1959 vým.

Přísečnice

Dolina

41,00

5903.79 ha,

Přísečnice

Domašín

9,00

L. D. obci Pň

Přísečnice

Hanušov

5,00

podíly člen. obci -

Přísečnice

Horní Halže

35,00

1551.45, L. D. obcí Stoky

Přísečnice

Kotlina

1,00

Přísečnice

Kovářská

0,24

Přísečnice

Krásný Les

5,00

Přibyslav

?(Stoky)

6946.48

pův. - 1856.69, 12/45-2718.54,142

Přísečnice

Louchov

71,00

Pfibyslav

Brzkov

73,41

3 - soubor obcí

Přísečnice

Maroltov

6,00

- část z 73.41 ha

Přísečnice

Pavlov Petlery

Přibyslav

Brzkov

0,00

Přísečnice

Přibyslav

Březí

1,75

Přísečnice

Plavno (Piano ?)

Přibyslav

Budeč

10,90

Přísečnice

Podmilesy

Přibyslav

Buková

10,18

Přísečnice

Polečná

59,00 28,00 0,06 45,00 39,00

Přibyslav

Cibotín Česká Bělá

34,57

Přísečnice Přísečnice

Přísečnice

Přibyslav

Český šicendorf

0,00

Přísečnice

Vejprty

Přibyslav

Dobroutov

0,00

Přísečnice

Vrch

Přibyslav

Dobroutov

73,41

Rakovník - Kladno pah

Rakovník

1944,00

Rakovník - Kladno pah

27,00

Rakovník - Kladno pah

Louny Žatec

Rakovník - Kladno pah

Žlutíce

475,00

Přibyslav

10,79

3 - soubor obcí

Rusová

530,00 93,00 8,00 4,00

- část z 73.41 ha Přibyslav

Dolní Jablonná

2,43

Přibyslav

Dolní Věžnice

73,41

3 - soubor obcí - část z 73.41 ha

Přibyslav

Havlíčkův Brod

492,21

Přibyslav

Horní Vážnice

73,41

Přibyslav

Hrbov

73,41

POZNÁMKA

velkost. Rakovník, Olešná

581,00

údaj nejistý velkst. Holetice velkst. Domašín - Semtěž

3 - soubor obcí

Rejnochovice

Dřevohostice

223,00

snad 1897 odprodáno

- část z 73.41 ha

Rejnochovice

Kunovice

89,35

rok 1888

3 - soubor obci

Ronov n. Doubravou

?(Goičův Jeníkov)

106,62

korporace

- část z 73.41 ha

starousedlíků

Přibyslav

Janovice

9,45

Ronov n. Doubravou

?(Nová Ves)

33,68

korporace Nová Ves

Přibyslav

Kamenná

7,43

Ronov n. Doubravou

?(Sirákovice)

16,87

korporace Sirákovice

Přibyslav

Květnov

1,43

Ronov n. Doubravou

?(Skjyje)

27,52

L. D. Skryje

Pfibyslav

Kyjov

9,63

Ronov n. Doubravou

?(Sytice)

21,06

korporace Sytíce

Přibyslav

Malá Losenice

28,30

Ronov n. Doubravou

Bukovina

6,31

rok 1900

Přibyslav

Matějov

0,00

Ronov n. Doubravou

39,36

Přibyslav

Modlíkov

1,76

Ronov n. Doubravou

Frýdnava Golčúv Jeníkov

Přibyslav

Najdek

6,68

Přibyslav

Nižkov

25,45

Pfibyslav

Nové Dvory

Přibyslav

Nové Dvory

Přibyslav

Nové Veselí

1,04

Přibyslav

Olešná

0,00

Přibyslav

Poděšín

2,22

Přibyslav

Polná

55,91

Přibyslav

Polná

146,29

Habry

18.26

Ronov n. Doubravou

Heřmanice

161,48

11,61 15,42

(19.05 ha)

Ronov n. Doubravou

Heřmanův Městec

285,68

pův. -137.88.

Ronov n. Doubravou

Heřmanův Městec - špitál

36,26

přikoupeno 1931-1 špitální fond

L. D. Moravany od roku 1934

rok 1900

Heřmanův Městec Ronov n. Doubravou

Holotín

2,79

špitálská nadace

Ronov n. Doubravou

Hostavlice

66,07

Polná

Ronov n. Doubravou

Hošfálkovice

3,18

Janovice

22.73

Přibyslav .

Polná, obce okr. celkem

205,86

celkem obce

Ronov n. Doubravou

Pozovice

23,57

býv. okr. Polná jiný údaj 18.96 ha

Ronov n. Doubravou

Pfibyslav Přibyslav

Přibyslav

83,00

Přibyslav

Rosička

3.46

Přibyslav

Sazamin

10,30

Přibyslav

Sázava

Přibyslav

Sirákov

Přibyslav

47,77

Ronov n. Doubravou rok 1900 jiný údaj 6.08 ha

rok 1900 rok 1900

Kámen

11,31

Ronov n. Doubravou

Klášter

8,29

Ronov n. Doubravou

Kostelec

38,28

rok 1900

rok 1900

Ronov n. Doubravou

Mladotice

161,48

L. D. Moravany

19,05

rok 1900

Ronov n. Doubravou

Moravany

161,48

L. D. Moravany

3,03

rok 1900

36,87

jiný údaj 32.55 ha

Ronov n. Doubravou

Pařižov

161,48

od roku 1934 L D. Moravany

od roku 1934

Přibyslav

Stržanov

Přibyslav

Střelecká

10,39 23,29

Ronov n. Doubravou

Petrovice

37,24

Přibyslav

2,65

Ronov n. Doubravou

Práchovice

25,12

Přibyslav

Stříbrné Hory Sachtín

5,71

Ronov n. Doubravou

Rybníček

16,76

Pfibyslav

Šlapánov

46.26

Ronov n. Doubravou

Skupice

28,19

Přibyslav

Spinov

2.77

Ronov n. Doubravou

Stojíce

8,69

rok 1900

Přibyslav

Vatín

9,95

Ronov n. Doubravou

34,43

rok 1900

Přibyslav

Velká Losenice

89.48

Ronov n. Doubravou

Stolany Úherčice

Přibyslav

Vepříkov (Vepřová)

7,90

Ronov n. Doubravou

Vápenný Podol

Přibyslav Pfibyslav

Věžnička Věžníky

73.41

Přibyslav

Ždár n. Sázavou

261.05

Přibyslav

Žižkovo Pole

23.40

Přimda

?(Nové Sedliště)

110,31

Pnmda

?(Třískolupy)

106,75

Přimda

Bezděkov

14,67

Přimda

Bohuslav

Přimda

Bonětice

Přimda Přimda

Borovany Čečkovice

Přimda

od roku 1934

rok 1900

rok 1900

8,84

Ronov n. Doubravou

Vilémov

15,61 23.97

3 - soubor obcí

Ronov n. Doubravou

Vinaře

2.88

- část z 73.41 ha

Ronov n. Doubravou

Zbyhnévice

18,05

Ronov n. Doubravou

Zhoř + Jakubovice Žlebské Chvátovice

26,67

16.57

Ronov n. Doubravou rustikalisté

rok 1900

0,68

rok 1900

rok 1900

Bechtín

9.40

Společenstvo

Roudnice Roudnice

Horní Počáply

4.12

Třískolupy

Roudnice

Libotenice

8.11

Roudnice

Račice

2,10

133,69

Roudnice

Vědonice

4,01

35,96 251,47

Roudnice

3,68

3,36

Roudnice

Vesec Vetlá Židovice

Dehetno

73,36

Bludov

67.00

Přimda

Doly

37,58

Ruda nad Moravou Rychnov n. Kněžnou

?(Uhňnovice)

0,00

Přimda

Domažlice

0,00

od velkst. Castolovice 1930,

Přimda

Dubec

20,23

Přimda

Horní Plezom

5,83

Rychnov n. Kněžnou

?(Uhřínovice)

0,00

z 1. pozemkové

Přimda

Jemnice

67,55

Přimda

Kočov

1,92

Rychnov n. Kněžnou

Bělá

5.66

rok 1900

Přimda

Košov

44,84

Rychnov n. Kněžnou

52,01

rok 1900

Přimda

Labuť

164,42

Rychnov n. Kněžnou

Borohrádek Cemíkovice

5,60

rok 1900

Přimda

Lužná

28,84

Rychnov n. Kněžnou

Cemíkovice

5,66

Rychnov n. Kněžnou

Cestice

0,00

z 1 pozemkové reformy

Rychnov n. Kněžnou

čestice

0,00

od velkst. Castolovice 1930

19,57

rok 1900

Roudnice

8,30 1.76

L. D. Uhřínovi reformy

Přimda

Malé Dvorce

8,16

Přimda

Olešná

7,29

Přimda

Pemárec

85,51

Pfirnda Přimda

Prostiboř

105,75

Souměř

31,19

Rychnov n. Kněžnou

Dlouhá Ves

Přimda

Staré Sedliště

34,89

Rychnov n. Kněžnou

Domašín 1,73

rok 1900

Přimda

Staré Sedlo

39,79

Rychnov n. Kněžnou

Hláska

33,45

Stráž u Tachova Újezd

138,77

Rychnov n. Kněžnou

Hláska

33,05

rok 1900

Přimda

142,09

Rychnov n. Kněžnou

Horka

8,05

rok 1900

Přimda

Waidhaus (Bavorsko)

434,27

Rychnov n. Kněžnou

Hraštice

3,45

rok 1900

Přimda

XII

LESNÍ MAJETKY OBCÍ LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

OBEC

VÝMĚRA

Rychnov n. Kněžnou

Chleny

2,14

Rychnov n. Kněžnou

Javorníce

55,90

Rychnov n. Kněžnou

Jeřkovice

0,00

Rychnov n. Kněžnou

Kačerov

19,52

Rychnov n. Kněžnou

Kostelec n. Orlicí

Rychnov n. Kněžnou

Kostelní Lhota

3,11

Rychnov n. Kněžnou

Křivice

0,00

Rychnov n. Kněžnou

Kunčina Ves

27,28

Rychnov n. Kněžnou

Kvasiny

16,90

Rychnov n. Kněžnou

Libel

0,00

Rychnov n. Kněžnou

Libel

0,00

Rychnov n. Kněžnou

POZNÁMKA

rok 1900

Smečno

0,00

Rychnov n. Kněžnou

Lično

0,00

Unhošť

VÝMĚRA

?(Božíčany)

94,00

Smrčiny - záp. Kruš. H.

Abrtamy

71,00

reformy

Smrčiny - záp. Kruš. H.

Aš

110,00

rok 1900

Smrčiny - záp. Kruš. H.

Boží Dar Horní Žcfár

333,00

Smrčiny - záp. Kruš. H.

POZNÁMKA

281,41

Smrčiny - záp. Kruš. H.

Les. spol. Božíčany

67,00

rok 1900 z 1. pozemkové

Smrčiny - záp. Kruš. H.

Hroznětin

130,00

Smrčiny - záp. Kruš. H.

Jáchymov

3151,00

reformy

Smrčiny - záp. Kruš. H.

Jindňchovice

52,00

Smrčiny - záp. Kruš. H.

Kraslice

370,00

Smrčiny - záp. Kruš. H.

Luhy

127,00

od velkst. častolovice 1930

Smrčiny - záp. Kruš. H.

Nejdek Sněžná

74,00

z 1. pozemkové

Sněžník

Děčín

0,00

pol. Janov - část

reformy

Sněžník

Jílové

0,00

Družstvo okr. Děčín

Sněžník

Libouchec

0,00

Družstvo okr. Děčín

z 1. pozemkové

Sněžník Modrá

0,00

Družstvo okr. Dě
formy

Šternberk

Dolany

0,00

od velkst. Častolovice 1930

Šternberk Šternberk

Olomouc

0,00

z 1. pozemkové

Strakonice

Dolany

3,58

reformy

Strakonice

Doubravice

15,76

Strakonice

Horosedly

0,00

Strakonice

Křešice

17,07 16,36

77,64 Lička

OBEC

z 1. pozemkové

1178,66

Rychnov n. Kněžnou

LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

Smrčiny - záp. Kruš. H.

101,00

0,00

Rychnov n. Kněžnou

Lípa

0,00

Rychnov n. Kněžnou

Lipovka

3,35

rok 1900

Rychnov n. Kněžnou

Litohrady

1,24

rok 1900

Rychnov n. Kněžnou

Lukavice

1,15

rok 1900

Strakonice

Marčovice

Rychnov n. Kněžnou

Malá Ledská

0,00

z 1. pozemkové

Strakonice

Nemétice

5,50

reformy

Strakonice

Nespíce

0,00

Rychnov n. Kněžnou

Malý Uhřínov

1,90

rok 1900

Strakonice

Nišovice

26,54

Rychnov n. Kněžnou

Olešnice

0,00

od velkst. Častolovice 1930

Strakonice

Pracejovice

7,70

Strakonice

Přechovice

12,83

Rychnov n. Kněžnou

Olešnice

0,00

z 1. pozemkové

Strakonice

Ptákova Lhota

0,00

reformy

Strakonice

Putkov

73,23 44,40

•

okolí Laškova

Rychnov n. Kněžnou

Panská Hrabová

rok 1900

Strakonice

Račov

Rychnov n. Kněžnou

Peklo

1,08

rok 1900

Strakonice

Strakonice

182,43

Rychnov n. Kněžnou

Petrovice

0,00

z 1. pozemkové

Strakonice

Strašíce

83,25

reformy "

Strakonice

Strunkovice

11,36

Strakonice

Třebkov

10,02

Strakonice

Vojníkov

27,80

Strakonice

Volyně

154,67

rok 1900 z 1. pozemkové

Strakonice

34.17

Strakonice

Zechovice Žár

reformy

Strakonice

Žírec

17,36

rok 1900

Strážnice LZ

0,00 0,00

lesní družstvo

11,50

Rychnov n. Kněžnou

Polom

35,60

Rychnov n. Kněžnou

Potštejn

8,41

Rychnov n. Kněžnou

Proroby

52,39

Rychnov n. Kněžnou

Rampouše

1,41

Rychnov n. Kněžnou

Rašovice

0,00

Rychnov n. Kněžnou

Roveň

2,26

Rychnov n. Kněžnou

Rychnov n. Kněžnou

274,00

Strážnice LZ

?(Hodonín) ?(Hroznová Lhota)

Rychnov n. Kněžnou

Skuhrov

6,36

Strážnice LZ

?(Hrubá Lhota)

0,00

singularisté

Rychnov n. Kněžnou

Solnice

76,33

singularisté

Rychnov n. Kněžnou

Svídnice

Rychnov n. Kněžnou

rok 1900

18,57 singularisté

Strážnice LZ

?(Hrubá Lhota)

43,04

12,35

rok 1900

Strážnice LZ

?(Hrubá Vrbka)

77,00

lesní družstvo

4,61

rok 1900

Strážnice LZ

?(Javomik)

88,30

lesní družstvo

Rychnov n. Kněžnou

Synkov

rok 1900

Strážnice LZ

?(Javomík)

164,06

singularisté

Rychnov n. Kněžnou

Tutleky

10,08

rok 1900

Strážnice LZ

?(Knéždub)

84,83

lesní družstvo

Rychnov n. Kněžnou

Týniště

0,00

z 1. pozemkové

Strážnice LZ

?(Kuželov)

0,00

lesní družstvo

reformy

Strážnice LZ

?(Kuželov)

59,28

singularisté

rok 1900

Strážnice LZ

?(Kuželov - Vrbka)

94,84

lesní družstvo

Strážnice LZ

?(Malá Vrbka)

0,00

singularisté

Strážnice LZ

?(Nová Lhota)

173,76

singularisté

0,58

Rychnov n. Kněžnou

Uhřínovice

1,74

Rychnov n. Kněžnou

Vamberk

0,00

Rychnov n. Kněžnou

101,99

Rychnov n. Kněžnou

Vamberk Velká Čermná n. Orlicí

24,26

Rychnov n. Kněžnou

Velká Ledská

0,00

Rychnov n. Kněžnou

Velká Ledská

Rychnov n. Kněžnou

Velká Ledská

rok 1900

Strážnice LZ

?(Petrov)

25,29

lesní družstvo

od velkst. Častolovice 1930

Strážnice LZ

?(Radějov)

0,00

lesní družstvo

Strážnice LZ

?(Velká n. Veličkou)

213.88

singularisté

3,11

rok 1900

Strážnice LZ

125,07

lesní družstvo

0,00

z 1. pozemkové

Strážnice LZ

?(Velká n. Veličkou) ?(Žeravice)

46,79

singularisté

reformy

Strážnice LZ

Blatnička

0,00

Rychnov n. Kněžnou

Velká Lhota

24,25

Strážnice LZ

Boršice

0,00

Rychnov n. Kněžnou

Velká Lhota

23,30

rok 1900

Strážnice LZ

Rychnov n. Kněžnou

Velký Uhřinov

0,93

rok 1900

Strážnice LZ

Bzenec Čejč

0,00

Rychnov n. Kněžnou

Voděrady

0,00

z 1. pozemkové

Strážnice LZ

D. Bojanovice

0,00

reformy

Strážnice LZ

Dubňany

0,00

Rychnov n. Kněžnou

Vojenice

0,00

z 1. pozemkové

Strážnice LZ

Hodonín

0,00

reformy

Strážnice LZ

Hovorany

0,00

299,64

Rychnov n. Kněžnou

Vrbice

20,03

Strážnice LZ

Hroznová Lhota (Lipina)

0,00

Rychnov n. Kněžnou Říčany

Zámět

11,66

Strážnice LZ

Hrubá Lhota

0,00

Babice

0,00

Strážnice LZ

Hrubá Vrbka

0,00

Říčany

Dubeč

0,00

Strážnice LZ

Javorník

Říčany

Hlavačov

0,00

Strážnice LZ

Josefov

0,00 0,00

Hrusice

0,00

Strážnice LZ

Kněždub

0,00

Lensedly

0,00

Strážnice LZ

Kuželov

0,00

Louňovice

0,00

Strážnice LZ

Lipov

6,92

Mnichovice Ondřejov

0,00

Strážnice LZ

Louka

9,13

Říčany Říčany Říčany Říčany Říčany Říčany

i

0,00

Strážnice LZ

Lužice

0,00

Radešovice

64,90

Strážnice LZ

Malá Vrbka

0,00

Říčany

Sluštice

0,00

Strážnice LZ

Milhostice

0,00

Říčany

Svojetice Skvorce

0,00

Strážnice LZ

Mutěnice

22,19

Strážnice LZ

Nová Lhota

0,00 0,00

Třemblaty Zemovka

0,00

Strážnice LZ

Ostrožská Lhota

9,54

Říčany

0,00

Strážnice LZ

Radéjov

0,00

Sedlčany a Sedlec

Bražné osada

6,85

Ratíškovice

0,00

Sedlčany a Sedlec

HradištVo

0,39

Strážnice LZ Strážnice LZ

Sedlčany a Sedlec

Krašovice

3.65

Sedlčany a Sedlec

2,88

Sedlčany a Sedlec

Luhy Mokňce

0,93

Sedlčany a Sedlec

Osečany

20,79

Strážnice LZ

Sedlčany a Sedlec Slunečná

Petrovice

42,99

Moravský Beroun

183,72

Slunečná

Olomouc

0,00

Smečno

Bdm Mšecké Zehrovice

Říčany Říčany

Smečno

Rohatec

0,00

Strážnice LZ

Rohatec

0,00

Strážnice LZ

Strážnice

273,56

Strážnice LZ

0,00

Strážnice LZ

Suchov Svatobonce Sardice

z toho 63 k zalesněni

Strážnice LZ

Tvarožná Lhota (Lipinka)

0,00

pol. Húzová,

Strážnice LZ

Vacenovice

75.28

Détřichov

Strážnice LZ

0,00 177,70

32.30

Strážnice LZ

Veselí Veselí n. Moravou

21,36

Strážnice LZ

Vracov

240,31 0.00

1.53

XIII

LESNÍ MAJETKY OBCÍ LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

OBEC

VÝMĚRA

Strnady

Aeporyje

18,33

Strnady

Velká Chuchle

0,00

Stříbro

Benešov

65,27

Stříbro

Benšovice

Stříbro

Brod

Stříbro Stříbro Stříbro Stříbro

Jivjany

Stříbro

Kladruby

11,55

Stříbro

Kladruby

708,57

POZNÁMKA

LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

OBEC

VÝMĚRA

POZNÁMKA

Světlá n. Sázavou

Věž

13,17

rok 1900

Světlá n. Sázavou

Vitice

4.15

rok 1900

Světlá n. Sázavou

Vojslavice

23,02

rok 1900

68,48

Světlá n. Sázavou

Vřesník

27,25

rok 1900

17,67

Světlá n. Sázavou

Vystrkov

2,70

rok 1900

Dolany

143,67

Světlá n. Sázavou

Záhoří

28,77

rok 1900

Erpružice

77,25

Zbožice šluknov

rok 1900

39,51

Světlá n. Sázavou šluknov

2,14

Holostřevy

Štěchovice

0,00

20,10

rok 1918

rok 1914

93,56

Štěchovice

Dobřichovice Aevnice

od 1950 les.

Šumperk

Šumperk

1306,00

dr. 1160.5 ha

Tachov

49,37

0,00

Stříbro

Knije

11,81

Tachov

Ctibor Cástkov

Stříbro

Kostelec

18,10

Tachov

Kočov

1,92

Stříbro

Kostelec

53,74

Tachov

Labuť

164,92

Stříbro

Lšetín

29,37

Tachov

Labuť

12,38

Stříbro

Nedražice

0,00

část statku

Tachov

Oldřichov

18,00

z 12/1346 Sb.

Tachov

Pemolec

6,77

15,09

Tachov

Staré Sedliště

34,89

Stříbro

Pemarec

79,80

Tachov

Svobodka

37,12

Stříbro

Stříbro

1026,05

Tachov

208,74

Stříbro

Tachov

Stříbro

Telíce Úlice

Tachov Žebráky

36,57

Teplá

?(Martinov)

104,00

Světlá n. Sázavou

?(Stoky)

6946,48

pozemky obcí

Teplá

Beranov

18,00

ve správě-1551.4

Teplá

Beranovka

24,00

Světlá n. Sázavou

?(Štoky)

6946,48

pův. - 1856. 69,

Teplá

Beroun

21,00

Bezděkov

38,00

Stříbro

17,63

rok 1916

12/45-27187.54,1

1047,00

369,67

Světlá n. Sázavou

Babice

19,13

Teplá

Branišov

Světlá n. Sázavou

Bratroňov

10,68

12,00

rok 1900

Teplá

Brf

43,00

Světlá n. Sázavou

Břevnice

Světlá n. Sázavou Světlá n. Sázavou

Březinka Čejov

1,42

rok 1900

Teplá

Dobrá Voda

32,00

6,62 107,69

rok 1900

Teplá

Dolní Jamné

33,00

rok 1900

Teplá

Dolní Kramolín

28,00

Světlá n. Sázavou

Cihovice

19,61

Teplá

Dřevohryzy

12,00

Světlá n. Sázavou

Dobrohostov-Chvalkov

25,84

Teplá

Chotěnov

37,00

Světlá n. Sázavou

Dolní Město

141,12

Teplá

Kladruby Kosmová

39,00

Teplá Teplá

Křepkovice

11,00

Teplá

Mariánské Lázně

Teplá

Světlá n. Sázavou

Dubí

3,23

Světlá n. Sázavou

Dudin

23,31

Světlá n. Sázavou

Dudín

35,10

Světlá n. Sázavou

Havlíčkův Brod

480,00

Milíkov

19,00

Světlá n. Sázavou

Herálec

10,72

rok 1900

Teplá

Mnichov

295,00

Světlá n. Sázavou

Hněvkovice

27,79

rok 1900

Teplá

Nežíchov

11,00

Světlá n. Sázavou

Hojanovice

20,06

rok 1900

Teplá

Otročin

102,00

Světlá n. Sázavou

Hojkovy

100,41

Teplá

Ovesné Kladruby

86,00

Světlá n. Sázavou

Horní Křupá

2,45

rok 1900

Teplá

Pěkovice

18,00

Světlá n. Sázavou

Horní Rapotice

58,20

rok 1900

Teplá

Popovice

46,00

Teplá

Poseč

26,00

Teplá

Prachomety

63,00

Teplá

Rájov

52,00

Teplá

Rankovice

74,00

rok 1900 rok 1900

výměra nejistá

L D. Marlmov

81,00 194,00

Světlá n. Sázavou

Hroznětice osada

Světlá n. Sázavou

Humpolec

Světlá n. Sázavou

Chvalkov Chvalkov - Dobrohostov

25,84

Světlá n. Sázavou

Chyška

4,54

rok 1900

Teplá

Sedlo

66,00

Světlá n. Sázavou

Jiňce

140,99

rok 1900

Teplá

Služetín

69,00

Světlá n. Sázavou

Kalhov

30,91

Teplá

Teplá

159,00

Světlá n. Sázavou

Kaliště

32,38

rok 1900

Teplá

Třebouň

115,00

Světlá n. Sázavou

Kejžnice

2,12

rok 1900

Teplá

Vidžin

31,00

Světlá n. Sázavou

Kletečná

3,46

rok 1900

74,00

Knyk

8,03

rok 1900

Teplá Teplá

Vlkovice

Světlá n. Sázavou

Výškovice

10,00

Světlá n. Sázavou

Koberovice

1,54

rok 1900

Trhanov

Bezvěrov

14,39

Světlá n. Sázavou

Kochánov

0,84

rok 1900

Trhanov

Drahotín

85,98

Světlá n. Sázavou

Komorovice

11,80

rok 1900

Trhanov

Hvoždany

47,89

Světlá n. Sázavou

Krasoňov

62,88

rok 1900

Trhanov

Korytany

31,45

Světlá n. Sázavou

Kvasetice

0,62

rok 1900

Trhanov

Mnichov

52,17

Světlá n. Sázavou

Lhota

5,51

rok 1900

Trhanov

Mutěnin

33,07

Světlá n. Sázavou

Lhotice

3,45

rok 1900

Trhanov

Načetin

30,98

Světlá n. Sázavou

Lhotka Lípa

5,87

rok 1900

Trhanov

Nový Kramolín

34,34

Světlá n. Sázavou

15,12

rok 1900

Trhanov

Poběžovice

62,67

Světlá n. Sázavou

Lipnice

184,70

Trhanov

Skláře

36.11

Světlá n. Sázavou

Lipnička

30,60

Lískovice

5,75

rok 1900

Trhanov Trhanov

Starý Kramolín šibanov

16,50

Světlá n. Sázavou Světlá n. Sázavou

Lísky

6,71

rok 1900

Trhanov

Šitboř

59,07

Světlá n. Sázavou

Mikulášov Miletín

15,21

rok 1900

Trhanov

Valtýřov

45,85

Světlá n. Sázavou

4,71

rok 1900

Trhanov

Vlkanov

75,69

Světlá n. Sázavou

Mladé Břiště

21,39

rok 1900

Třešť

Jihlava

2490,00

Světlá n. Sázavou

Něčice

1,88

rok 1900

Světlá n. Sázavou

Okrouhlička

30,52

Vel. Rybník - Vojkovic

Dalovice

30,00

Světlá n. Sázavou

Olešná

0,79

rok 1900

Vel. Rybník - Vojkovic

Damice

52,00

Světlá n. Sázavou

Olešnice

21,50

rok 1900

Vel. Rybník - Vojkovic

Děpoltovice

35,00

Světlá n. Sázavou

Otavožaty

15,74

rok 1900

Vel. Rybník - Vojkovic

Mezirolí

45,00

Světlá n. Sázavou

Perknov

19,27

rok 1900

Vel. Rybník - Vojkovic

Moňčov

65,00

Světlá n. Sázavou

Petrkov

2,88

rok 1900

Vel. Rybník - Vojkovic

Světlá n. Sázavou

Petrovice

49,76

rok 1900

Vel. Rybník - Vojkovic

Palovice Sedličko

25,00

Světlá n. Sázavou

Pohled u Světlé n. Sáz.

30,88

Vel. Rybník - Vojkovic

Velichov

60,00

Světlá n. Sázavou

Sedlice

29,26

Vlašim

Arbelovice

0,00

Světlá n. Sázavou

Senožaty

135,53

Vlašim

Chmelná

0,00

Světlá n. Sázavou

Skorkovna

67,62

Vlašim

Kobylí

0,00

starý maj. svob. obcí

Světlá n. Sázavou

Sponce

2,78

rok 1900

Vlašim

Kobylí

0,00

starý maj. svob. obci

Světlá n. Sázavou

Staré Břiště

8,24

rok 1900

Vlašim

Kobylí

0,00

starý maj. svob. obcí

Světlá n. Sázavou

Suchá

10,41

Vlašim

Kobylí

0,00

starý maj. svob. obd

Světlá n. Sázavou

Svatý Křiž osada

2,18

Vlašim

Kobylí

0,00

starý maj. svob. obcí

Světlá n. Sázavou

Světlá n. Sázavou

285,31

pův. 165.95

Vlašim

Tisek

0,00

♦Hor. Lesy 119.36 ha

Vlašim

Vlašim

0,00

Světlá n. Sázavou

Tuklety Úsobi

29,31

rok 1900

Vrchlabí

Hostinné

0,00

Vrchlabí

Vrchlabí

310,62

Světlá n. Sázavou

Světlá n. Sázavou

23,93 . 269,50 1,46

rok 1900

rok 1900-32.40 ha

32,51

13,76

18,00

Světlá n. Sázavou

Ústi

9,78

rok 1900

Vyšší Brod

Blatná

97,11

Světlá n. Sázavou

Vadin

35,68

rok 1900

Vyšší Brod

Dolní Dvořiště

4,68

Světlá n. Sázavou

Vadina Veselý Ždár

0,00

Vyšší Brod

Frymburk

94,87

Vyšší Brod

Horní Dvořiště

134,23

Světlá n. Sázavou

XIV

14,11

rok 1900

var. vým. 2845, velkst. Jihlava, R

velkst. Ctiboř

LESNÍ MAJETKY OBCÍ LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

OBEC

VÝMĚRA

POZNÁMKA

LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

OBEC

VÝMĚRA

Vyšší Brod

Hrdňov

22,16

Zdirec

Vyšší Brod

Kovářov

106,40

Zdirec

Stružinec Údavy

Vyšši Brod

Močerady

10,56

Zdirec

Uhelná Přibram

41,54

Vyšší Brod

Sejfy

12,86

Vyšší Brod

Skupečné

2,98

Zdirec

Vephkov

37,14

Západočeská vrchov.

Plzeň

3513,00

včetně pňpoj.

Zdirec

Víska

32,63

obci v r. 1942

Zdirec

Rokycany

3754,00

Zdirec

Všeradov. Zdirec

38,32

Západočeská vrchov. Západočeská vrchov. Zamberk

Stříbro

728,00

Železná Ruda

Běšiny

49,93

Dlouhoňovice

22,06

Železná Ruda

Brtí

81,33

Zamberk

Březí čachrov

29,34

POZNÁMKA

5,26 4,02 včetně pův. f arského lesa

údaj nejistý, odprodeje

4,29

Kamenická

20,16

Železná Ruda

Zamberk

Letohrad (Kyšperk)

9,32

Železná Ruda

Zamberk

Líšnice

87,87

Železná Ruda

Datelov

32,00

Zamberk

Lukavice

38,14

Železná Ruda

Děpoltovice

25,10

Zamberk

Písečná

9,83

Železná Ruda

Divišovice

18,71

Zamberk

Rybná n. Zdobnicí Zamberk

35,70

Železná Ruda

Chotěšov

95,39

Zamberk

58,39

Železná Ruda

Javoňčko

12,46

Zamberk - Orlice

Rokytnice

13,64

Železná Ruda

Kozí

34,15

Zdirec

Dolní Vestec

61,76

Železná Ruda

Krotějov

19,00

Zdirec

Horní Studenec

41,17

Železná Ruda

Zdirec

Chloumek

100,97

Zdirec

Chotéboř

463,95

Zdirec

Jeníkovice osada

13,55

Zdirec

Lány

8,95

Zdirec

Lhůta

Zdirec

Maleč

Zdirec

Možděnice

Zdirec Zdirec Zdirec

56,00

Kuntovice

1,07

Železná Ruda

Městiště

63,63

pův. 366.86 ha

Železná Ruda

Milinov

28,46

před směnou

Železná Ruda

Nemilkov

52,66

Železná Ruda

11,01

Železná Ruda

Oldňchovice Úloh

62,42

Železná Ruda

Zámysl

14,92

29,23

Zlutice

63,76

Zlutice

Bochov Čichoňce

27,00

Nová Ves

11,86

Zlutice

Chýše

38,00

Předboř

30,28

Zlutice

30,31

Zlutice

Radostín Žtfár

45,00

Rovný

Zdirec

Rušinov

38,33

Zlutice

Zlutice

742,00

Zdirec

Stan

9,51

,

13,70 189,64

109,00 rok 1949, vešk., les - 629

xv

LESNÍ MAJETKY OBCÍ

STAV VÝMĚRY LESŮ K 25.2.1948 Seznam zahrnuje obce podle šetření Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů z roku 1993. Výměry je třeba považovat za orientační.

LESNÍ SPRÁVA

VÝMĚRA -1993

OBEC

LESNÍ SPRÁVA

OBEC

VÝMĚRA -1993

LESNÍ SPRÁVA

OBEC

VÝMĚRA -1993

Broumov

Bezděkov nad Metují

45,00

český Krumlov

Brloh

165,00

Dobňš

Dobno

7,00

Broumov

Broumov

20,00

český Krumlov

čakov

30,00

Dobňš

Dobňš

3,00

Broumov

Sukovice

5,00

český Krumlov

černá v Pošumaví

15,00

Dobříš

Drahlín

1,00

Broumov

červená Hora

1,00

Český Krumlov

České Budějovice

148,00

Dobňš

Drevníky

2,00 5,00

Broumov

červený Kostelec

63,00

český Krumlov

Český Krumlov

1192,00

Dobříš

Drhovy

Broumov

Česká Metuje

17,00

český Krumlov

Dolní Třebonín

0,00

Dobňš

Hořovice

16,00

Broumov

Hejtmánkovice

1,00

český Krumlov

Hojné (Mojné?)

48,00

Dobňš

Hostomice

747,00

Broumov

Heřmánkovice

37,00

český Krumlov

Homole

0,00

Dobříš

Hřiměždice

5,00

Broumov

Horní Radechová

7,00

český Krumlov

Hoňce na Šumavě

139,00

Dobňš

Hvozdec

27,00

81,00

český Krumlov

Chlumec

0,00

Dobňš

Cheznovice

36,00

Chvalšiny

163,00

Dobňš

Chottlisko

62,00

Broumov

13,00

český Krumlov

Broumov

Kňnice

17,00

český Krumlov

Kájov

0,00

Dobňš

Jince

2,00

Broumov

Ubnatov

2,00

Český Krumlov

Kamenný Újezd

0,00

Dobňš

Jivina

39,00

Broumov

Machov

134,00

český Krumlov

Křemže

71,00

Dobňš

Kařez

74,00

Broumov

Maršov u Úpice

14,00

český Krumlov

103,00

Dobňš

Korkyně

1,00

Broumov

Martínkovice

1,00

český Krumlov

NetoBce

22,00

Dobňš

Kotopeky

63,00

Broumov

Náchod

8,00

český Krumlov

Nová Ves

3,00

Dobňš .

Křešín

5,00

Broumov

Otovice

0,00

český Krumlov

Pňdolí

107,00

Dobňš

Kytín

7,00

Broumov

Police nad Metuji

91,00

český Krumlov

Pňsečná

28,00

Dobňš

Lhota u Pňbrarri

25,00

Broumov

Rtyně u Police

20,00

český Krumlov

Radošovice

10,00

Dobříš

Lhotka

1,00

Broumov

Slatina nad Úpou

1,00

Český Krumlov

Vrabče

0,00

Dobňš

Ubomyšl

3,00

Broumov

Suchovršice

4,00

český Krumlov

Záboří

96,00

Dobňš

Lochovice

8,00

Broumov

Suchý Důl

8,00

český Krumlov

Zlatá Koruna

0,00

Dobňš

Malá Hraštice

51,00

Broumov

Teplice

1034,00

český Krumlov

Zubčice

13,00

Dobňš

Mnišek pod Brdy

1,00

Broumov

Trutnov

797,00

Český Rudolec

Cizkrajov

129,00

Dobňš

Nečiň

14,00

Broumov

Úpice

86,00

Český Rudolec

český Rudolec

321,00

Dobňš

Neumětely

1,00

Broumov

Velké Petrovice

23,00

český Rudolec

čiměf

110,00

Dobňš

Nové Dvory

37,00

Broumov

Velké Svatoňovice

2,00

český Rudolec

člunek

88,00

Dobňš

Nový Knin

105,00

Broumov

Vysoká Srbská

1,00

český Rudolec

Dačice

133,00

Dobňš

Obecnice

1,00

Broumov

Žtfárky

1,00

český Rudolec

Kostelní Vydň

2,00

Dobříš

Obory

4,00

Kunžak

Oboňšté

24,00

Broumov

Česká Lípa

Bělá pod Bezdězem

593,45

Český Rudolec

102,00

Dobňš

česká Lípa

Bezděz

0,00

Český Rudolec

Nová Bystřice

105,00

Dobňš

Oešná

104,00

česká Lípa

Blatce

80,00

český Rudolec

Peč

90,00

Dobňš

Osek

5,00

Česká Lípa

Bohatíce

0,00

český Rudolec

Písečné

190,00

Dobňš

Otmiče

5,00

Česká Lípa

Boreč

0,00

český Rudolec

Slavonice

491,00

Dobňš

Oubénice

2,00

Česká Upa

Bmiště

0,00

český Rudolec

Staré Město p. L

227,00

Dobňš

Podluhy

18,00

Česká Lípa

Březovice

0,00

Český Rudolec

Strmilov

17,00

Dobňš

Praskolesy

2,00

česká Upa

Cvikov

181,00

český Rudolec

Stnžovice

25,00

Dobňš

Pňbram

493,00

česká Upa

česká Upa (+?)

6,01

český Rudolec

Studená

13,00

Dobňš

Rosovice

5,00

česká Upa

čostá

60,32

český Rudolec

Volfířov

85,00

Dobňš

Rpely

45,00

česká Upa

Doksy

814,00

Děčín

Amoltice

232.00

Dobňš

Skňpel

1,00

Česká Upa

Dubá

710,00

Děčín

Benešov nad Ploučnicí

100,00

Dobňš

Skuhrov

4,00 2,00

česká Upa

■

"

Hdany

37,49

Děčín

Bynovec

35,00

Dobňš

Stará Huť

česká Upa

Chlum u Dubě

0,00

Děčín

česká Kamenice

0,00

Dobňš

Suchodol

13,00

česká Upa

Jablonné v Podještědí

1,00

Děčín

Děčín

394,00

Dobňš

Svinaře

1,00

česká Upa

Jestřebi

25,00

Děčín

Dobmá

45,00

Dobňš

Tlustice

Česká Upa

Kamenický šenov

3,00

Děčín

Dolní Habartice

0,00

Dobňš

Trhové Dušniky

1,00

česká Upa

Katusice

230,00

Děčín

Františkov nad Ploučnicí

40,00

Dobňš

Újezd u Hořovic

2,00

česká Upa

Kovanec

5,50

Děčín

Heřmanov

220,00

Dobňš

Velká Lečice

37,00

česká Upa

Kravaře

155,00

Děčín

Horní Habartice

60,00

Dobňš

Velká Víska

česká Upa

Krompach

90,18

Děčín

Hřensko

10,00

Dobňš

Vižina

1,00

česká Upa

Kunratice u Cviková

92,00

Děčín

Huntířov

35,00

Dobňš

Zaječov

63,00

Česká Upa

Kytfice

25,00

Děčín

Jetňchovice

15,00

Dobňš

Žebrák

4,00

Česká Upa

Luka

0,00

Děčín

92,00

Dobňš

Zupanovice

45,00

Česká Upa

Mařenice

0,00

Děčín

Labská Stráň

125,00

Domažlice

Běhařov

česká Upa

Mimoň

20,29

Děčín

Lovečkovice

0,00

Domažlice

Bmičov

12,96

Česká Upa

Nosálov

105,89

Děčín

LudviVovice

310,00

Domažlice

Dlažov

42,14

česká Upa

Noviny pod Ralskem

1,07

Děčín

Malá Veleň

80,00

Domažlice

Domažlice

3702,79

česká Upa

Nový Bor

4,48

Děčín

Malé Březno

0,00

Domažlice

Drahotin

89,28

Česká Upa

Okna

40,00

Děčín

Markvartice

62,00

Domažlice

Draženov

29,79

Česká Upa

Okrouhlá

1,74

Děčín

Merboltice

60,00

Domažlice

Hora sv. Václava

9,00

Česká Upa

Pertoltice pod Ralskem

55,49

Děčín

Růžová

130,00

Domažlice

Hradiště

8,99

česká Upa

Plužná

62,72

Děčín

Srbská Kamenice

16,00

Domažlice

Hvoždany

44,02

Česká Upa

Polevsko

3,00

Děčín

Starý Šachov

37,00

Domažlice

Chodov

42,44

Česká Upa

Provodin

15,77

Děčín

Valkeňce

40,00

Domažlice

Kanice

14.24

Česká Upa

Skalice u České Lípy

0,00

Děčín

Velká Bukovina

50,00

Domažlice

Kdyně

365,43

Česká Upa

Skalka u Doks

142,00

Děčín

Vemeňce

290,00

Domažlice

Klenčí

Česká Upa

Skalsko

15,00

Děčín

Veselé

10,00

Domažlice

Kout

132,60

Česká Upa

Sloup v Čechách

0,00

Děčín

Žandov

0,00

Domažlce

Libkov

67,37

česká Upa

Sosnová

0,00

Détnchov

Bílý Potok

91,00

Domažlice

Mezholesy

58,93

Česká Upa

Stružnice

0,00

Détňchov

čemousy

0,00

Domažlice

Miebce

Česká Upa

Stvolinky

0,00

Détnchov

Frýdlant v Cáchách

45,00

Domažlice

Česká Upa

Sudoméř

0,00

Détnchov

Habartice

0,00

Domažlice

Mrákov

7,25

česká Upa

Svor

0,00

Détňchov

Hejnice

0,00

Domažlice

Muténin

31,28

česká Upa

Tuháh

219,00

Détňchov

Chrastavá

15,00

Domažlice

Němčíce

44,14

Česká Upa

Velenice

28,00

Détňchov

Krásný Les

17,00

Domažlice

Nevoliče

2,30

Česká Upa

Vrátno

80,00

Détňchov

Mníšek nad Lbe.

45,00

Domažlice

Nová Ves

13.24

česká Upa

Vrchovany

0,00

Détňchov

Oldňchov

11,00

Domažlice

Nový Kramolín

91,80

Česká Upa

Zahrádky

0,00

Détňchov

Raspenava (bez dokladů)

140,00

Domažlice

Pasečnce

1,48

Česká Upa

Zákupy

19,14

Détňchov

Višňová

0.00

Domažlice

Pec

8,00

Česká Upa

Zandov

0,00

Dobříš

Borotice

29,00

Domažlice

Poběžovice

98,44

česká Upa

Ždirec

0,00

Dobfiš

Buková

1,00

Domažlice

Poanovice

110,89

Český Krumlov

Bohdalovice

112,00

Dobňš

Buš

36,00

Domažlice

Postřekov

28,97

český Krumlov

Boršov

0,00

Dobňš

Cerhovice

'31,00

Domažlice

Slavikovice

1,83

český Krumlov

Brloh

10,00

Dobňš

Daleké Dušniky

1,00

Domažlice

Spáhov

1.80

XVI

14,00

52,00

10,67

36,82

15,84 22,00

LESNÍ MAJETKY OBCÍ LESNÍ SPRÁVA

OBEC

VÝMĚRA -1993

LESNÍ SPRÁVA

OBEC

VÝMĚRA -1993

LESNÍ SPRÁVA

OBEC

VÝMĚRA -1993

Domažlice

Stráže

22,94

Hluboká nad Vltavou

Olešnfc

29,00

Hořice v Podkrkonoší

Běchary

Domažlice

Tlumačov

12,59

Hluboká nad Vltavou

Plav

84,00

Hořice v Podkrkonoší

Bělá u Staré Páky

1,00

Domažlice

Trhanov

1,68

Hluboká nad Vltavou

Ponédraž

32,00

Hořice v Podkrkonoší

Bílá Třemešná

23,00

Domažlice

Úboč

49,94

Hluboká nad Vltavou

Ponědrážka

106,00

Hořice v Podkrkonoší

Bílé Poličany

0,00

Domažlice

Újezd

270,65

Hluboká nad Vltavou

Radošovice

3,00

Hořice v Podkrkonoší

Boháňka

2,00

Domažlice

Únéjovice

2,39

Hluboká nad Vltavou

Rimov

3,00

Hořice v Podkrkonoší

Bořek

5,00

Domažlice

Úsilov

5,01

Hluboká nad Vltavou

Smržov

100,00

Hořice v Podkrkonoší

Brada

2,00

Srubec

7,00

Hořice v Podkrkonoší

Bradlecká Lhota

0,00

42,00

Domažlice

Vlkanov

74,93

Hluboká nad Vltavou

Domažlice

Všepadly

15,01

Hluboká nad Vltavou

Strážkovice

5,00

Hořice v Podkrkonoší

Bukvice

2,00

Domažlice

Všeruby

90,00

Hluboká nad Vltavou

Střižov

31,00

Hořice v Podkrkonoší

Bystňce

8,00

88,39

Hluboká nad Vltavou

Sevětín

60,00

Hořice v Podkrkonoší

Cerekvice

0,00

Temelín

0,00

Hořice v Podkrkonoší

Cemožice

0,00

Domažlice

Zahořany

Harachov

Bělá u Libštátu - Bělá u St. Páky

6,00

Hluboká nad Vltavou

Harachov

Bělá u Turnova - Mírová p. Koz.

169,00

Hluboká nad Vltavou

Týn nad Vltavou

11,00

Hořice v Podkrkonoší

Červená Třemešná

3,00

Harachov

Benecko

0,00

Hluboká nad Vltavou

Úsilné

24,00

Hořice v Podkrkonoší

Češov

61,00

Harachov

Benecko - Jilemnice

0,00

Hluboká nad Vltavou

Včelná

170,00

Hořice v Podkrkonoší

Dílce

2,00

Harachov

Besednice - Malá Skála

165,00

Hluboká nad Vltavou

Veselí nad Lužnicí

20,00

Hořice v Podkrkonoší

Dobeš

1,00

Harachov

čikvasy - Košťálov

1,00

Hluboká nad Vltavou

Vitin

181,00

Hořice v Podkrkonoší

Dobrá Voda

0,00

Harachov

Držkov

1,00

Hluboká nad Vltavou

Záblatí

216,00

Hořice v Podkrkonoší

Dolní Lochov

2,00

Harachov

Harrachov

28,00

Hluboká nad Vltavou

Zborov

93,00

Hořice v Podkrkonoší

Doubravice

0,00

Harachov

Horka u Staré Páky

0,00

Hluboká nad Vltavou

Zliv

125,00

Hořice v Podkrkonoší

Dřevětice

3,00

Harachov

Horní Branná

3,00

Horní Blatná

Abertamy

71,00

Hořice v Podkrkonoší

Dubenec

52,00

Harachov

Horní štépánovice - Jilemnice

1,00

Horní Blatná

Boží Dar

393,00

Hořice v Podkrkonoší

Dvůr Králové

1046,00

Harachov

Horská Kamenice - Železný Brod

2,00

Horní Blatná

Dépoltovice

39,00

Hořice v Podkrkonoší

Habňna

9,00

Harachov

Hrabačov - Jilemnice

51,00

Horní Blatná

Hroznětín

133,00

Hořice v Podkrkonoší

Heřmanice

3,00

Harachov

Chlistov u 1 Br. - Železný Brod

0,00

Horní Blatná

Jáchymov

3182,00

Hořice v Podkrkonoší

Holin

30,00

Harachov

Jeníšovice

7,00

Horní Blatná

Karlovy Vary

313,00

Honce v Podkrkonoší

Holohlavý

10,00

Jestřebí

1,00

Horní Blatná

Loket nad Ohň

850,00

Hoňce v Podkrkonoší

Holovousy

0,00

Merklín

0,00 89,00

Harachov Harachov

Jilemnice

0,00

Horní Blatná

75,00

Hořice v Podkrkonoší

Horka u Staré Páky

Harachov

Klokočí

9,00

Horní Blatná

Nejdek

120,00

Hořice v Podkrkonoší

Horní Brusnice

Harachov

Koberovy

12,00

Horní Blatná

Ostrov nad Ohň

150,00

Hořice v Podkrkonoší

Hoňce v Podkrkonoší

109,00

Harachov

Komárov - Lomnice nad Popelkou

0,00

Horní Blatná

Stráž nad Ohň

73,00

Hořice v Podkrkonoší

Honnéves

0,00

Harachov

Kruh

33,00

Horní Blatná

Vojkovice

40,00

' Hořice v Podkrkonoší

Hrubá Skála

11,00

Harachov

Kunratice - Košťálov

58,00

Horní Maršov

Brzice

36,00

Hořice v Podkrkonoší

Hňbojedy

44,00

Harachov

Lhota - Lomnice nad Popelkou

44,00

Horní Maršov

Ddany

4,00

Hořice v Podkrkonoší

Chdenice

0,00

Lhotka u Zl. Ol. - Zlatá Olešnice

4,00

Horní Maršov

Dvůr Králové

735,00

Hořice v Podkrkonoší

Choteč

8,00

Harachov

Libštát

93,00

Horní Maršov

Hoňčky

2,00

Hořice v Podkrkonoší

Chyjice

3,00

Harachov

Líšný

1,00

Horní Maršov

Choustnikovo Hradiště

1,00

Hořice v Podkrkonoší

Jaroměř nad Trot.

119,00

Harachov

Lišný - Malá Skála

1,00

Horní Maršov

Chvalkovice

35,00

Hořice v Podkrkonoší

Jeřice 17,00

Harachov

Loužnice

4.00

Horní Maršov

Jaroměř

725,00

Hořice v Podkrkonoší

Ján

Harachov

Mrkíov - Benecko

1,00

Horní Maršov

Kocbeře

39,00

Hořice v Podkrkonoší

Jánéves

189,00

Harachov

Mrklov - Jilemnice

28,00

Horní Maršov

Kohoutov

127,00

Hoňce v Podkrkonoší

Jindice

7,00

Harachov

Mňčná

135,00

Horní Maršov

Lhota pod Hoňčkami

9,00

Honce v Podkrkonoší

Kacákova Lhota

5,00

Harachov

Mňčná - Kruh

40,00

Horní Maršov

Maršov u Úpice

14,00

Hoňce v Podkrkonoší

Kacanovy

7,00

Harachov

Nedražič - Studenec

17,00

Horní Maršov

Mladé Buky

2,00

Hoňce v Podkrkonoší

Karlovice

0,00

Harachov

Paseky nad Jizerou

1,00

Horní Maršov

Pilnikov

353,00

Hoňce v Podkrkonoší

Konecchlumí

7,00

Harachov

Pfišovice

1,00

Horní Maršov

Trutnov

884,00

Hoňce v Podkrkonoší

Kopidlno

15,00

Harachov

Rokytnice nad Jizerou

1,00

Horní Maršov

Velký Třebešov

10,00

Hoňce v Podkrkonoší

Košťálov

12,00

Harachov

Roprachtice

0,00

Horní Maršov

Vesce

4,00

Hoňce v Podkrkonoší

Kováč

21,00

Harachov

Roudnice - Jestřebí

1.00

Horní Maršov

Vítězná

31,00

Hoňce v Podkrkonoší

Klová

0,00

Harachov

17,00

Harachov

Roztoka u Jilemnice

1,00

Horní Maršov

Vlčice u Trutnova

160,00

Hořice v Podkrkonoší

Kuks

38,00

Harachov

Sekerový Loučky - Mírová p. Koz.

1,00

Horní Maršov

Vlčkovice v Podkrkonoší

146,00

Hoňce v Podkrkonoší

Kyje

0,00

Harachov

Sklenaňce - Vysoké nad Jizerou

1,00

Horšovský Týn

Bělá nad Radbuzou

179,00

Hoňce v Podkrkonoší

Harachov

Slaná

0,00

Horšovský Týn

Blížejov

180,00

Hoňce v Podkrkonoší

Lázně Bělohrad

Harachov

Smrčí - Železný Brod

1,00

Horšovský Týn

Bukovec

67,00

Hoňce v Podkrkonoší

Levínská Olešnice

118,00

Harachov

Stanový - Zlatá Olešnice

4,00

Horšovský Týn

Cečovice

45,00

Hoňce v Podkrkonoší

Libetov

7,00

60,00

6,00 71,00

Harachov

Stará Ves - Vysoké nad Jizerou

3,00

Horšovský Týn

čemovice

Hoňce v Podkrkonoší

Libštát

0,00

Harachov

Střevelná - Železný Brod

5,00

Horšovský Týn

Domažlice

18,00

Hořice v Podkrkonoší

Libuň

22,00

Harachov

Studenec

5,00

Horšovský Týn

Hlohová

86,00

Hořice v Podkrkonoší

Lískovice

6,00

Harachov

Tňč - Vysoké nad Jizerou

1,00

Horšovský Týn

Holýšov

187,00

Hořice v Podkrkonoší

Litá

34,00

Harachov

Valteňce - Horní Branná

1,00

Horšovský Týn

Honazice

100,00

Hořice v Podkrkonoší

Lomnice nad Popelkou

592,00

Harachov

Vichová nad Jizerou

7,00

Horšovský Týn

Horšovský Týn

831,00

Hoňce v Podkrkonoší

Lužany nad Trot

5,00

Harachov

Vítkovice v Podkrkonoší

2,00

Horšovský Týn

Hostouň

380,00

Hořice v Podkrkonoší

Markvartice

0,00

Harachov

Všeň

3,00

Horšovský Týn

Hradec u Stoda

100,00

Hoňce v Podkrkonoší

Miletín

39,00

Harachov

Vysoké nad Jizerou

10,00

Horšovský Týn

Chrastavice

105,00

Hořice v Podkrkonoší

Mírová pod Kozákovem

67,00

Harachov

Zálesní Lhota - Studenec

4,00

Horšovský Týn

Kladruby

50,00

Hoňce v Podkrkonoší

Mladéjov

0,00

Harachov

Žtfár - Levin. Olešnice

63,00

Horšovský Týn

Kostelec

80,00

Hoňce v Podkrkonoší

Mlázovice

33,00

Harachov

Železný Brod

40,00

Horšovský Týn

Křenový

22,00

Hořice v Podkrkonoší

Mžany

10,00

Hluboká nad Vltavou

Borovany

19,00

Horšovský Týn

Kvičovice

21,00

Hořice v Podkrkonoší

Mechanice

0,00

Hluboká nad Vltavou

Cečňovice

70,00

Horšovský Týn

LSná

84,00

Hořice v Podkrkonoší

Nemyčeves

16,00

Hluboká nad Vltavou

Čejkovice

55,00

Horšovský Týn

Lochousice

120,00

Hořice v Podkrkonoší

Nová Paka

83,00

Hluboká nad Vltavou

České Budějovice

976,00

Horšovský Týn

Lužentčky

45,00

Hořice v Podkrkonoší

Nová Ves nad Popelkou

66,00

Hluboká nad Vltavou

Dasný

26,00

Horšovský Týn

Medov

260,00

Hoňce v Podkrkonoší

Ohnišťany

43,00

Hluboká nad Vltavou

Dobrá Voda

3,00

Horšovský Týn

Mezholesy

115,00

Hořice v Podkrkonoší’

Olešnice

0,00

Hluboká nad Vltavou

Dolní Bukovsko

53,00

Horšovský Týn

Milavče

60,00

Hoňce v Podkrkonoší

Ostroměř

0,00

Hluboká nad Vltavou

Doubravice

1,00

Horšovský Týn

84,00

Hořice v Podkrkonoší

Ostružno

3,00

Hluboká nad Vltavou

Doudleby

3,00

Horšovský Týn

Neuméř

30,00

Hořice v Podkrkonoší

Pecka

Hluboká nad Vltavou

Drahoténice

150,00

Horšovský Týn

Nový Kramolin

8,00

Hořice v Podkrkonoší

Pecka

131,00

Hluboká nad Vltavou

Doteč

23,00

Horšovský Týn

Optotec

47,00

Hoňce v Podkrkonoší

Petrovice

0,00

Hluboká nad Vltavou

Dubné

32,00

Horšovský Týn

Osvračm

80,00

Hořice v Podkrkonoší

Petrovičky

0,00

Hluboká nad Vltavou

Dynín

90,00

Horšovský Týn

Otov

110,00

Hoňce v Podkrkonoší

Pocfrtomi Újezd

Huboká nad Vltavou

Frahetž (?)

22.00

Horšovský Týn

Poběžovice

200,00

Hořice v Podkrkonoší

Pocffiradí

8,00

Hluboká nad Vltavou

Hlubohá nad Vltavou

28,00

Horšovský Týn

Prostiboř

3,00

Hořice v Podkrkonoší

Račice

6,00

131,00

16,00

Huboká nad Vltavou

Hosín

26,00

Horšovský Týn

Pudíce

118,00

Hořice v Podkrkonoší

Radim

0,00

Hluboká nad Vltavou

Hrdéjovice

32,00

Horšovský Týn

Semněvice

50,00

Hořice v Podkrkonoší’

Radostná

2,00

Hluboká nad Vltavou

Hůry

48,00

Horšovský Týn

Srby

120,00

Hoňce v Podkikoooši

Rodov

0,00

Hkiboká nad Vltavou

Chotýčany

14,00

Horšovský Týn

Staňkov

165,00

Hoňce v Podkrkonoší

Rovensko

0,00

Hluboká nad Vltavou

Kamenný Újezd

332,00

Horšovský Týn

Staré Sedlo

130,00

Hořice v Podkrkonoší

Rožnov

120,00

Horšovský Týn

Stod

17,00

Hořice v Podkrkonoší

Slaná

1,00

Hluboká nad Vltavou

Lišov

280.00

Horšovský Týn

Stráž

120,00

Hořice v Podkrkonoší

Slatiny

43,00

Hluboká nad Vltavou

Lomnice nad Lužnici

7,00

Horšovský Týn

Střelíce

100.00

Hoňce v Podkrkonoší

Slavhostice

0,00

Hkiboká nad Vltavou

Mazelov

Hluboká nad Vltavou

1,00

140.00

Horšovský Týn

Sbchov

25,00

Hoňce v Podkrkonoší

Sobóce

0,00

Hluboká nad Vltavou

Munice

113,00

Horšovský Týn

Touškov ves

80,00

Hoňce v Podkrkonoší

Sovětice

0,00

Huboká nad Vltavou

Mydovary

49,00

Horšovský Týn

Třemešná

150,00

Hoňce v Podkrkonoší

Stanovíce

6,00

Huboká nad Vltavou

Nedbalce

1,00

Horšovský Týn

Velký Malahov

100,00

Hoňce v Podkrkonoší

Stará Paka

60,00

Hluboká nad Vltavou

Němčíce

31,00

Horšovský Týn

Vidce

145,00

Hořice v Podkrkonoší

Strčov

42,00

Hluboká nad Vltavou

Neptachov

158,00

Horšovský Týn

Všekary

198,00

Hoňce v Podkrkonoší

Stružinec

40,00

XVII

LESNÍ MAJETKY OBCÍ LESNÍ SPRÁVA

OBEC

VÝMĚRA -1993

LESNÍ SPRÁVA

OBEC

VÝMĚRA -1993

LESNÍ SPRÁVA

OBEC

VÝMĚRA -1993

Honce v Podkrkonoší

Střevač

13,00

Chlumec nad Cidlinou

Rozehnaly

1,00

Kácov

Křesetice

15,58

Hoňce v Podkrkonoší

Sukorady Svatojánský Újezd

0,00

Chlumec nad Cidlinou

Sadová

5,00

Kácov

Kutná Hora

1536.03

Honce v Podkrkonoší

94,00

Chlumec nad Cidlinou

Sapňč

24.00

Kácov

Ledečko

17,33

Hoňce v Podkrkonoší

Svojek

7,00

Chlumec nad Cidlinou

Sběř

24,00

Kácov

Malešov

33,00

Hořice v Podkrkonoší

Syřenov

0,00

Chlumec nad Cidlinou

Sekence

10,00

Kácov

Miskovte

Hoňce v Podkrkonoší

Sárovcova Lhota

5,00

Chlumec nad Cidlinou

Sendražice

0,00

Kácov

Nepoměňce

8,64

Hořice v Podkrkonoší

Tatobity

107,00

Chlumec nad Cidlinou

Skochávice

1,00

Kácov

Onomyšl

4,36

Hořice v Podkrkonoší

Troskovice

0,00

Chlumec nad Cidlinou

Smidary '

3,00

Kácov

Opatovice 1

10,19

Hořice v Podkrkonoší

Třebihošť

93,00

Chlumec nad Cidlinou

Sobétuš

35,00

Kácov

Otryby

7.42

Hoňce v Podkrkonoší

Třtěnice

0,00

Chlumec nad Cidlinou

Sovětice

15,00

Kácov

Petrovicel

19,19

Hoňce v Podkrkonoší

Turnov Úbislavice

0,00

Chlumec nad Cidlinou

Stará Voda

18,00

Kácov

Petrovte II

12,77

2,00

Chlumec nad Cidlinou

Staré Mechanice

2,00

Kácov

Podvek (od Otryb)

Hoňce v Podkrkonoší

Úlibice

0,00

Chlumec nad Cidlinou

Staré Smrkovice

38,00

Kácov

Rašovice

0,68

Hořice v Podkrkonoší

Valdice

2,00

Chlumec nad Cidlinou

Starý Bydžov

8,00

Kácov

Rataje nad Sázavou

37,03

Hořice v Podkrkonoší

Velichovky

66,00

Chlumec nad Cidlinou

Stéžery

1,00

Kácov

fiendéjov

94,33

Hořice v Podkrkonoší

Velký Vřešťov

2,00

Chlumec nad Cidlinou

Strašov

4,00

Kácov

Samopše

27,00

Hořice v Podkrkonoší

Veselá

0,00

Chlumec nad Cidlinou

Střezetice

61,00

Kácov

Sázava

64,95

Čtt

5,00

Kácov

Slavošov

30,84

Hoňce v Podkrkonoší'

3,00

Hořice v Podkrkonoší

Vidochov

4,00

Chlumec nad Cidlinou

Hořice v Podkrkonoší

Vrbice

8,00

Chlumec nad Cidlinou

Trnava

23,00

Kácov

Soběšin (od Otryb)

Hořice v Podkrkonoší

Vršce

20,00

Chlumec nad Cidlinou

Třesovice

62,00

Kácov

Souňov

1,90

Hořice v Podkrkonoší

Vřesnik

2,00

Chlumec nad Cidlinou

Uhlířská Lhota

8,00

Kácov

Újezd

3,00

Kácov

Suchdol štipokiasy

2,42

17,53

Hoňce v Podkrkonoší

Vyskeř

68,00

Chlumec nad Cidlinou

Hoňce v Podkrkonoší

Zábřezi

1,00

Chlumec nad Cidlinou

Újezd u Přelouče

11,00

Kácov

Trebonin

6,20

Hoňce v Podkrkonoší

Zaloňov

44,00

Chlumec nad Cidlinou

Vápno

25,00

Kácov

Uhlířské Janovice

159,29

Hoňce v Podkrkonoší

Zámostí

12,00

Chlumec nad Cidlinou

Vlčí Habřina

30,00

Kácov

Úmonín

Hoňce v Podkrkonoší

Železnice

84,00

Chlumec nad Cidlinou

Vysoké Veselí

67,00

Kácov

Ožice

1,07

Hoňce v Podkrkonoší

Žeretice

4,00

Chlumec nad Cidlinou

Vyšehněvice

10,00

Kácov

Vavřinec

2,00

1,00

Chlumec nad Cidlinou

Zdechovice

1,00

Kácov

Vidice

37,00

Židovice

0,00

Chlumec nad Cidlinou

Žachrašťany

2,00

Kácov

Žehuň

Zbraslavice Zbýšov v Cechách

52,08 14,68

Hoňce v Podkrkonoší Hoňce v Podkrkonoší

10,00

11,63

Húika ŠLP

Putim

102,00

Chlumec nad Cidlinou

29,00

Kácov

Chlumec nad Cidlinou

Barchov

1,00

Chlumec nad Cidlinou

Žiželice

65,00

Kácov

Zdizuby

Chlumec nad Cidlinou

Boharyně

21,00

Chlumec nad Cidlinou

Zlunice

3,00

Kácov

Zruč nad Sázavou

122,12

Chlumec nad Cidlinou

Božec

1,00

Janov-červený Hrádek

Bečov u Mostu

12,00

Kaplice

Benešov

28,00

Kaplice

Besednice

75,00

Bukayka

0,00

Janov-červený Hrádek

Brandov

10,00

Chlumec nad Cidlinou

Dlouhopatsko

8,00

Janov-Cervený Hrádek

Hora sv. Kateňny

206,62

Kaplice

Besednice - Trhové Sviny

478,00

Chlumec nad Cidlinou

Dobňnice

22,00

Janov-červený Hrádek

Horní Jiřetín

1,59

Kaplice

Bujanov

135,00

Chlumec nad Cidlinou

Dohalice

30,00

Janov-červený Hrádek

2026.24

Kaplice

Český Krumlov

16,00 307.00 66,00

Chlumec nad Cidlinou

Chlumec nad Cidlinou

Dolní Pnm

17,00

Janov-červený Hrádek

Most

2357,30

Kaplice

Dolní Dvoňště

Chlumec nad Cidlinou

Dománovice

15,00

Jindřichův Hradec

Bednárec

2103,00

Kaplice

Dolní Dvoňště

Chlumec nad Cidlinou

Hlavečník

26,00

Jindřichův Hradec

Bednáreček

7,62

Kaplice

Kaplice

122,00

Chlumec nad Cidlinou

Hlušíce

7,00

Jindřichův Hradec

Blažejov (bez dokladů)

23,27

Kaplice

Ločenice

4,00

Chlumec nad Cidlinou

Hlušíce

11,00

Jindřichův Hradec

Bořetín

6,77

Kaplice

Honněves

1,00

Jindřichův Hradec

Budislav

22,46

Kaplice

Malonty Netřebice

70,00

Chlumec nad Cidlinou Chlumec nad Cidlinou

Hrádek

39,00

Jindřichův Hradec

Deštná

37,75

Kaplice

Omlenice

69,00

Chlumec nad Cidlinou

Hradištko

7,00

Jindřichův Hradec

Dimá

23,60

Kaplice

Pohorská Ves

0,50 61,00 72,00

44,00

Chlumec nad Cidlinou

Hvozdnice

7,00

Jindřichův Hradec

Doňov

53,58

Kaplice

Pndolí

Chlumec nad Cidlinou

Chaťovice

58,00

Jindřichův Hradec

Drahov

6,50

Kaplice

Rožmberk

Chlumec nad Cidlinou

Kasalice

1,00

Jindřichův Hradec

Dráchov

32,96

Kaplice

Rožmitál

175,00

Chlumec nad Cidlinou

Klamoš

9,00

Jindřichův Hradec

Hatin

12,93

Kaplice

ňimov

27,00 11,00

Chlumec nad Cidlinou

Klamoš + V.Výkleky

52,00

Jindřichův Hradec

Horní Mezinčko

23,83

Kaplice

ňimov

Chlumec nad Cidlinou

Knéžice

3,00

Jindřichův Hradec

Horní Pěna

10,60

Kaplice

Sobénov

87.00

Chlumec nad Cidlinou

Kobylice

32,00

Jindřichův Hradec

Horní Skrýchov

7,74

Kaplice

Svatý Ján nad Malší

26,00

Chlumec nad Cidlinou

Kolesa

4,00

Jindřichův Hradec

Hospňz

5,82

Kaplice

Velešín

33,00

Chlumec nad Cidlinou

Komárov

1,00

Jindřichův Hradec

Chotěmice (bez dokladů)

4,01

Kaplice

Véžovatá Pláně

1,00

Chlumec nad Cidlinou

Končíce

01,00

Jindřichův Hradec

Jarošov nad Nežárkou

51,90

Kaplice

Zubůce

7,00

Chlumec nad Cidlinou

Krakovaný

0,00

Jindřichův Hradec

Kačlehy

22,25

Kaplice

Zubčice

Chlumec nad Cidlinou

Králíky

11,00

Jindřichův Hradec

Kamenný Malikov

21,00

Kaplice

10,00 0,50

Chlumec nad Cidlinou

Kratonohy

3,00

Jindřichův Hradec

Kardašova fiečice

150,57

Karlovy Vary

Karlovy Vary

Chlumec nad Cidlinou

Kňčeň

47,00

Jindřichův Hradec

Katov

50,90

Kašperské Hory

Břežany

Chlumec nad Cidlinou

Kunčice

4,00

Jindřichův Hradec

Lásenice

17,43

Kašperské Hory

Budětice

25,00

Chlumec nad Cidlinou

Labská Chrčíce

48,00

Jindřichův Hradec

Nová CNešná

16,28

Kašperské Hory

Domoraz

15,00

Chlumec nad Cidlinou

Lodín

5,00

Jindřichův Hradec

Novosedly nad Nežárkou

9,30

Kašperské Hory

Dražovice

Chlumec nad Cidlinou

Loučná Hora

2,00

Jindřichův Hradec

Pistina

4,95

Kašperské Hory

Frymburk

12,00

Chlumec nad Cidlinou

Lučíce

5,00

Jindřichův Hradec

Plavsko

112,14

Kašperské Hory

Hartmanice

8,00

2170,00

19,00

Chlumec nad Cidlinou

Lužec

1,00

Jindřichův Hradec

Kašperské Hory

Hejná

Máslojedy

2,00

Jindřichův Hradec

Pleše Pluhův Žcfár

58,37

Chlumec nad Cidlinou

103,99

Kašperské Hory

Hlavňovice

15,00

Chlumec nad Cidlinou

Mlékosrby

3,00

Jindřichův Hradec

Popelin

3,56

Kašperské Hory

Hlupín

aoo

105,00

Chlumec nad Cidlinou

Myštěves

3,00

Jindřichův Hradec

Přibraz 7,13

Kašperské Hory

Hnačov

33,00

Chlumec nad Cidlinou

Neděliště

1,00

Jindřichův Hradec

Rodvikov

10,77

Kašperské Hory

Horaždovice

240,00

Chlumec nad Cidlinou

Mechanice

64,00

Jindřichův Hradec

Roseč

4,39

Kašperské Hory

Horní Ponči

12,00

Chlumec nad Cidlinou

Nepalisy

5,00

Jindřichův Hradec

Rípec

43,14

Kašperské Hory

Hrádek

425,00

Chlumec nad Cidlinou

Neratov

1,00

Jindřichův Hradec

Soběslav

474,76

Kašperské Hory

Hradešice

13,00

Chlumec nad Cidlinou

Nové Město

3,00

Jindřichův Hradec

Stráž nad Nežárkou

5,05

Kašperské Hory

Kalenice

7,00

Chlumec nad Cidlinou

Nový Bydžov

627,00

Jindřichův Hradec

Strmilov

9,52

Kašperské Hory

Kašperské Hory (5000 ha nár. pa)

5677,00

Chlumec nad Cidlinou

Osek

0,00

Jindřichův Hradec

Stňžovice

28,00

Kašperské Hory

Katovice

23,00

Chlumec nad Cidlinou

Osice

1,00

Jindřichův Hradec

Třebějice

16,81

Kašperské Hory

Kejnice

9,00

Chlumec nad Cidlinou

Osičky

2,00

Jindřichův Hradec

Tučapy

49,61

Kašperské Hory

Kladruby

6,00

Chlumec nad Cidlinou

Petrovice

160,00

Jindřichův Hradec

Újezdec

42,63

Kašperské Hory

KoOnec

548.00

Chlumec nad Cidlinou

Pipec

2,00

Jindřichův Hradec

Višňová

7,70

Kašperské Hory

Krejnice

9,00

Chlumec nad Cidlinou

Pisek

5,00

Jindřichův Hradec

Vlkov

9,58

Kašperské Hory

Kvášňovice

14.00

Chlumec nad Cidlinou

Polní Chrčíce

7,00

Jindřichův Hradec

Vydři (bez dokladů)

22.50

Kašperské Hory

Malý Bor

9,00

Chlumec nad Cidlinou

Pravý

11,00

Jindřichův Hradec

Záhon

19,88

Kašperské Hory

Maňovce

9,00

Chlumec nad Cidlinou

Probuz

34,00

Jindřichův Hradec

Zálší

5,42

Kašperské Hory

Mečichov

4,00

Chlumec nad Cidlinou

Prosek

3,00

Jindřichův Hradec

63,52

Kašperské Hory

Mokrosuky

106,00

Chlumec nad Cidlinou

Přelouč 0,00

268,00

Jindřichův Hradec

Zvérotice (bez dokladů)

13,83

Kašperské Hory

Nalžovské Hory

Chlumec nad Cidlinou

Přelovice

20,00

Jindřichův Hradec

Žcfár

0,96

Kašperské Hory

Nezamyslice

Chlumec nad Cidlinou

Puchovice

7,00

Jindřichův Hradec

2i rovnice

39,19

Kašperské Hory

Nezříce

146,00

Chlumec nad Cidlinou

Račice

7,00

Kácov

54,24

Kašperské Hory

Olšany

42,00

Chlumec nad Cidlinou

Radikovice

9,00

Kácov

Bludov Černíny

83,84

Kašperské Hory

Oseke

3.00

Chlumec nad Cidlinou

Radoslav

24,00

Kácov

červené Janovice

11,00

Kašperské Hory

Pačejov

1^.00

Chlumec nad Cidlinou

Radovesice II

19,00

Kácov

Češtin

40,82

Kašperské Hory

Petrovice

403,00

Chlumec nad Cidlinou

Rohovtádova Bělá

1,00

Kácov

Dolní Pohled

23,29

Kašperské Hory

Rabí

45,00

Chlumec nad Cidlinou

Rohovtádova Bělá

52,00

Kácov

Chabeňce

11,23

Kašperské Hory

Rejštejn

25,00

Chlumec nad Cidlinou

Rohoznice

14,00

Kácov

Chlistovice

66,70

Kašperské Hory

Slatina

Chlumec nad Cidlinou

Rosnice

19,00

Kácov

Chorabce

2,92

Kašperské Hory

Soběšice

118,00

Chlumec nad Cidlinou

Roudnice

6,00

Kácov

Kácov

61,34

Kašperské Hory

Stachy

25,00

xvm

15,00

13,00

LESNÍ MAJETKY OBCÍ LESNÍ SPRÁVA

OBEC

VÝMĚRA -1993

LESNÍ SPRÁVA

VÝMĚRA -1993

OBEC

LESNÍ SPRÁVA

OBEC

VÝMĚRA -1993

Kašperské Hory

Strašíce

18.00

Kostelec n. čem. Lesy

Dolní Chvatliny

8,34

Lanškroun

Orličky

0,00

Kašperské Hory

Strašín

86,00

Kostelec n. Cem. Lesy

Doubravčice

25,71

Lanškroun

Ostrov u Lanškrouna

0,00

Kašperské Hory

Střelské Hošbce

27,00

Kostelec n. Cem. Lesy

Horní Kruty

6,73

Lanškroun

Ostrov u Lanškrouna

1,00

Kašperské Hory

Sušice

939,00

Kostelec n. Cem. Lesy

Chráštány

11,94

Lanškroun

Pastviny

79,00

Kašperské Hory

Svéradice

15,00

Kostelec n. Cem. Lesy

Jevany

4,45

Lanškroun

Petrovice

4,00

Kašperské Hory

Velhartice

125,00

Kostelec n. Cem. Lesy

Klučov

2,50

Lanškroun

Podlesí

6,00

Kašperské Hory

Velké Hydčice

15,00

Kostelec n. Čem. Lesy

Konojedy

0,37

Lanškroun

Rudoltice

130,00

Kašperské Hory

Velký Bor

18,00

Kostelec n. Cem. Lesy

Kořenice

13,45

Lanškroun

Rybník

32,00

Kašperské Hory

Vojnice

12,00

Kostelec n. Cem. Lesy

Kostelec nad černými Lesy

263,52

Lanškroun

Retová

Kašperské Hory

Zavtekov

114,00

Kostelec n. Cem. Lesy

Kouňm

10,75

Lanškroun

fietůvka

32,00

106,00

Kostelec n. Cem. Lesy

Kozojedy

42,87

Lanškroun

Sázava

0,00

258,00

Kostelec n. Cem. Lesy

Křupá

12,91

Lanškroun

Seč u Brandýsa

1,00

25,00

Kostelec n. Cem. Lesy

Kšely

0,67

Lanškroun

Sloupnice

Kašperské Hory Kašperské Hory Kašperské Hory

Žihobce Zichovice

1

5,00

182,00

Kladská

Březová

0,00

Kostelec n. Čem. Lesy

Louňovice

9,95

Lanškroun

Sobkovice

7,00

Kladská

Horní Slavkov

100,00

Kostelec n. Cem. Lesy

Masojedy

25,66

Lanškroun

Strakov

31,00

Kladská

Krásno

0,00

Kostelec n. čem. Lesy

Mělník - Úžice

2,92

Lanškroun

Sudslava

12,00

Kladská

Loket

0,00

Kostelec n. Cem. Lesy

Mrzký

34,12

Lanškroun

Těchonín

0,00

0,00

Kostelec n. Čem. Lesy

Mukařov - Srbin

4,33

Velká Skrovnice

7,00

312,00

Kostelec n. Cem. Lesy

Nová Ves II

0,38

Lanškroun

Verméřovice

4,00

Kladská

Nová Ves

0,00

Kostelec n. čem. Lesy

Oleška

92,68

Lanškroun

Vodérady

Kladská

Prameny

99,00

Kostelec n. Cem. Lesy

Oplany

12,59

Lanškroun

Výprachtice

40,00 2,00

Kladská

Mttov

Kladská

Lanškroun

12,00

Klášterec nad Ohří

Blatno

16,00

Kostelec n. Čem. Lesy

Polní Vodérady

3,79

Lanškroun

Žamberk

•

Klášterec nad Ohň

Březenec

2,00

Kostelec n. Cem. Lesy

Prosíce

25,03

Lanškroun

Žampach

Klášterec nad Ohří

Cemovice

0,00

Kostelec n. Cem. Lesy

Přehvozdí

9,16

Ledeč nad Sázavou

Bemartice

12,00

Klášterec nad Ohři

Domašín

10,00

Kostelec n. Cem. Lesy

Pňstupim

4,36

Ledeč nad Sázavou

Blažejovice

81,00

Klášterec nad Ohři

Hora sv. Šebestiána

124,00

Kostelec n. Cem. Lesy

Strohařov

7,63

Ledeč nad Sázavou

Bludov

1,00

Klášterec nad Ohň

Chomutov

3084,00

Kostelec n. Cem. Lesy

Stňbmá Skalice

197,75

Ledeč nad Sázavou

Bohdaneč

5,00

Klášterec nad Ohří

Kadaň

49,00

Kostelec n. čem. Lesy

Štíhlíce

18,28

Ledeč nad Sázavou

Bojiště

51,00

Klášterec nad Ohři

Klášterec nad Ohň

251,00

Kostelec n. Cem. Lesy

Tuchoraz

1,83

Ledeč nad Sázavou

Bratrohov

11,00

Klášterec nad Ohří

Královské Hamry

576,00

Kostelec n. Čem. Lesy

Vitice

75,73

Ledeč nad Sázavou

Broumova Lhota

50,00

Klášterec nad Ohři

Kfímov

224,00

Kostelec n. Cem. Lesy

Vlkančice

43,94

Ledeč nad Sázavou

Brzotice

10,00

Klášterec nad Ohň

Málkov

16,00

Kostelec n. Cem. Lesy

Vrátkov

2,87

Ledeč nad Sázavou

Budikov

88,00 4,00

30,00

Klášterec nad Ohn

Měděnec

2,00

Kostelec n. Cem. Lesy

Výžerky

12,70

Ledeč nad Sázavou

Bystra

Klášterec nad Ohň

Místo

13,00

Kostelec n. Čem. Lesy

Vyžlovka

28,50

Ledeč nad Sázavou

Cechtice

Klášterec nad Ohň

Nezabylice

8,00

Kostelec n. Cem. Lesy

Zásmuky

4,19

Ledeč nad Sázavou

Cejov

120,00

Klášterec nad Ohň

Otvice

0,30

Kostelec n. Cem. Lesy

Ždánice

44,29

Ledeč nad Sázavou

Cihošť

24,00

Klášterec nad Ohň

Perštejn

3,00

Kraslice

Dasnice

1,23

Ledeč nad Sázavou

Děkanovice

14,00

Klášterec nad Ohň

Pňvtaky

0,30

Kraslice

Jindňchovice

53,87

Ledeč nad Sázavou

Dolní Královice

80,00

Klášterec nad Ohň

Spoříce

0,00

Kraslice

Krajková

3,73

Ledeč nad Sázavou

Dolní Město

252,00

Klášterec nad Ohň

Stráž

65,00

Královské Poříčí

0,76

Ledeč nad Sázavou

Dolní Pohled

5,00

Klášterec nad Ohň

Škrte

14,00

Kraslice

Kraslice

1,48

Ledeč nad Sázavou

Drohanov

46,00

Klášterec nad Ohň

Údlice

0,00

Kraslice

Lomnice

43,13

Ledeč nad Sázavou

Dudin

22,00

Klášterec nad Ohň

Všestudy

0,30

Kraslice

Luby u Chebu

0,07

Ledeč nad Sázavou

Duníce

83,00

Klášterec nad Ohň

Výsluní

253,00

Kraslice

Otovi

331,58

Ledeč nad Sázavou

Habry

8,00

Konopiště

Benešov u Prahy

179,60

Kraslice

Rotava

14,83

Ledeč nad Sázavou

Herálec

21,00

Konopiště

Bukovany

0,00

Kraslice

Stňbmá

8,81

Ledeč nad Sázavou

Hnévkovice

76,00

Konopiště

Bystřice

50,71

Křivoklát

12,72

Ledeč nad Sázavou

Hojanovice

12,00

Konopiště

Cakov

0,00

Křivoklát

Broumy

13,76

Ledeč nad Sázavou

Horka

8,00

Konopiště

Cerčany

0,00

Křivoklát

Březová

3,00

Ledeč nad Sázavou

Horká u Sázavy

3,00

Konopiště

Ctyřkoly

33,71

Křivoklát

Čilá

7,05

Ledeč nad Sázavou

Horní Pohled

30,00

1,00

Konopiště

Hrusice

31,41

Křivoklát

Hradiště

8,69

Ledeč nad Sázavou

Hoňce

58,00

Konopiště

Chleby

0,00

Křivoklát

Hřebečníky

4,10

Ledeč nad Sázavou

Hulíce

30,00

Konopiště

Chlistov

15,93

Křivoklát

Karlova Ves

1,00

Ledeč nad Sázavou

Humpolec

384,00

Konopiště

Choratice

0,00

Křivoklát

Krakov

0,87

Ledeč nad Sázavou

Chřenovice

7,00

Konopiště

Chráštány

147,73

Křivoklát

Křivoklát

6,57

Ledeč nad Sázavou

Chýstovice

Konopiště

Kaliště

0,00

Křivoklát

Kubtov

31,79

Ledeč nad Sázavou

Chýšná

17,00

Konopiště

Kamenný Přívoz

18,18

Křivoklát

Lašovice

17,32

Ledeč nad Sázavou

Jedlá

2,00

Konopiště

Kantovice

14,06

Křivoklát

Lhota u Chřiče

1,91

Ledeč nad Sázavou

Ježov

64,00

Konopiště

Kostelec u Kfížku

8,12

Křivoklát

Městečko

25,00

Ledeč nad Sázavou

Jiňce

147,00

Konopiště

Kozmice

4,75

Křivoklát

Nezabudlice

1,00

Ledeč nad Sázavou

Kalhov

31,00

Konopiště

Krhanice

27,74

Křivoklát

Panoši Újezd

6,92

Ledeč nad Sázavou

Kaliště

148,00 2,00

5,00

Konopiště

Kunice

52,93

Křivoklát

Pavlikov

14,20

Ledeč nad Sázavou

Kamenná Lhota

Konopiště

Lštěni

523

Křivoklát

Podmokly

43,00

Ledeč nad Sázavou

Kebtov

Konopiště

Maršovice

46,49

Křivoklát

Roztoky

8,86

Ledeč nad Sázavou

Kejžtovice

14,00

Konopiště

Mirošovice

57,15

Křivoklát

Skryje

20,17

Ledeč nad Sázavou

Komorovice

2,00

Konopiště

Mrač

0,00

Křivoklát

Slabce

18,04

Ledeč nad Sázavou

Kouty

19,00

Konopiště

Nespeky

16,03

Křivoklát

Velká Buková

13,57

Ledeč nad Sázavou

Koztov

21,00

Konopiště

Netvoříce

0,00

Křivoklát

Všetaty

4,73

Ledeč nad Sázavou

KožK

8,00

Konopiště

Neveklov

151,06

Křivoklát

Zbečno (sporné)

61,47

Ledeč nad Sázavou

Křelovice

21,00

Konopiště

Ondřejov

38,92

Křivoklát

Žebrák

20,57

Ledeč nad Sázavou

Křepiny

2,00

Konopiště

Ostředek

0,00

Lanškroun

Albrechtice

36,00

Ledeč nad Sázavou

Kňvsoudov

115,00

Konopiště

Petroupim

0,00

Lanškroun

Bohuňovice

5,00

Ledeč nad Sázavou

Kunemil

35,00

Konopiště

Popovice

0,00

Lanškroun

Brandýs nad Orlicí

52,00

Ledeč nad Sázavou

Kutná Hora

62,00

Konopiště

Poňči nad Sázavou

79,25

Lanškroun

Bystřec

33,00

Ledeč nad Sázavou

Kynice

39,00

Konopiště

Postupice

13,94

Lanškroun

Česká Třebová

200,00

Ledeč nad Sázavou

Ledeč nad Sázavou

156,00

Konopiště

Přestavlky

0,00

Lanškroun

České Libchavy

5,00

Ledeč nad Sázavou

Leština u Světlé

9,00

Konopiště

Pyšely

0,00

Lanškroun

Dlouhá Třebová

4,00

Ledeč nad Sázavou

Lipnice nad Sázavou

288,00

Konopiště

19,00

Rabyně

28,27

Lanškroun

Dlouhoňovice

19,00

Ledeč nad Sázavou

Lišky

14,00

Konopiště

Rehenice

0,00

Lanškroun

Dolní'Cermná

2,00

Ledeč nad Sázavou

Lohenice

4,00

Konopiště

Senohraby

0,00

Lanškroun

Dolní Dobrouč

126,00

Ledeč nad Sázavou

Loket

25,00

Konopáté

Soběhrdy

0,00

Lanškroun

Hnátnice

0,00

Ledeč nad Sázavou

Malůn

6,00

Konopiště

Stmhařov

0,00

Lanškroun

Horky

21,00

Ledeč nad Sázavou

Mikulášov

25,00 20,00

Konopiště

Teplýřovice

0,00

Lanškroun

Horní Cermná

7,00

Ledeč nad Sázavou

Mysletin

Konopiště

Tisem

0,00

Lanškroun

Horní Heřmanice

20,00

Ledeč nad Sázavou

Olešnice

1,00

Konopiité

Vádavíce

14,09

Lanškroun

Horní Třešňovec

85,00

Ledeč nad Sázavou

Ostrov

8,00

Konopiité

Velké Popovice

0,00

Lanškroun

Jabtonné nad Orití

80,00

Ledeč nad Sázavou

Ovesná Lhota

Konopiště

Vodslavy

5,00

Lanškroun

Janov

2,00

Ledeč nad Sázavou

Pavlov

8,00

Konopiště

Vysoký Újezd

5,73

Lanškroun

Klášterec nad Orfei

73,00

Ledeč nad Sázavou

Pertoltice

41,00

Konstantinovy Lázně

Luby

132.26

Lanškroun

Lanškroun

204,00

Ledeč nad Sázavou

PST

159,00

Konstantinovy Lázně

Skalná

0,86

Lanškroun

Letohrad

17,00

Ledeč nad Sázavou

Podivice

57,00

Konstantinovy Lázně

Starý Rybník

0,01

Lanškroun

Libchavy

68,00

Ledeč nad Sázavou

Proseč

63,00

Konstantinovy Lázně

Vojtanov

0,43

Lanškroun

Lišnce

105,00

Ledeč nad Sázavou

Prosíčka

5,00

Kostelec a Cem. Lesy

Barchovtce

41,50

Lanškroun

Litomyšl

1226,00

Ledeč nad Sázavou

Přiseka

10,00

Kostelec n Cem. Lesy

Bečváry

8,25

Lanškroun

Mladkov

20,00

Ledeč nad Sázavou

Radostovice

45,00

Kostelec n. Cem. Lesy

Černé Vodérady

38,63

Lanškroun

Němčíce

26,00

Ledeč nad Sázavou

Rápofóce

109,00

Kostelec n Cem. Lesy

Český Brod (+248 ha sporných)

572,67

Lanškroun

Orfeké Podhúfi

46,00

Ledeč nad Sázavou

AeSce

4,00

104,00

XIX

LESNÍ MAJETKY OBCÍ LESNÍ SPRÁVA

OBEC

VÝMĚRA -1993

LESNÍ SPRÁVA

OBEC

VÝMĚRA -1993

LESNÍ SPRÁVA

OBEC

VÝMĚRA -1993

Ledeč nad Sázavou

Sázavka

83,00

Litoměřice

Ceměves

15,30

Litoměřice

Týniště

9,09

Ledeč nad Sázavou

Sedlice

30,00

Litoměřice

Dobřiň

4,65

Litoměřice

Újezd

9,92 0,00

Ledeč nad Sázavou

Sedmpány

1,00

Litoměřice

Doksany

57.69

Litoměřice

Ústí nad Labem

Ledeč nad Sázavou

Senožaty

152,00

Litoměřice

Dolní Týnec

1,40

Litoměřice

Úštěk

600,00

Ledeč nad Sázavou

Skorkov

8,00

Litoměřice

Domašice

58,37

Litoměřice

Valtirov

23,63

Ledeč nad Sázavou

Skuhrov

4,00

Litoměřice

Doubravice

15,29

Litoměřice

Valtirov

3,67

Ledeč nad Sázavou

Slavníč

33,00

Litoměřice

Drahobuzy

45,30

Litoměřice

Vědlice

66.37

Ledeč nad Sázavou

Slavošov

8,00

Litoměřice

Dubá

0,00

Litoměřice

Vědomíce

4,54

Ledeč nad Sázavou

Služátky

14,00

Litoměřice

Evaň

16,53

Litoměřice

3,57

Ledeč nad Sázavou

Sněť

77,00

Litoměřice

Htinná

53,38

Litoměřice

Velké Březno Velký Újezd

Ledeč nad Sázavou

Staré Břiště

3,00

Litoměřice

Hlupice

13,63

Litoměřice

Vinné

35,44

Ledeč nad Sázavou

Strojetice

94,00

Litoměřice

Hněvice

0,74

Litoměřice

Vitov

11,53

Ledeč nad Sázavou

Studený

2,00

Litoměřice

Homole

0,00

Litoměřice

Vraňany

0,00

Ledeč nad Sázavou

Světlá nad Sázavou

289,00

Litoměřice

Horní Chobolice

1.12

Litoměřice

Vražkov

7,73

Ledeč nad Sázavou

Světlice

66,00

Litoměřice

Horní Nezlý

4,28

Litoměřice

Vrbice (5.11 ha)

31,54

Ledeč nad Sázavou

Syrov

42,00

Litoměřice

Horní Počáply

21,28

Litoměřice

Vršovice

45,70

Ledeč nad Sázavou

Šetějovice

85,00

Litoměřice

Horní Repůce

17,61

Litoměřice

Záluží

8,50

Ledeč nad Sázavou

Šimonov

34,00

Litoměřice

Horní Týnec

1,54

Litoměřice

Zimoř

27,34

Ledeč nad Sázavou

Téškovice

19,00

Litoměřice

Horní Zálezly

12,95

Litoměřice

Zubmice

0,00 0,00 0,00

0,30

Ledeč nad Sázavou

Tis

7,00

Litoměřice

Hostenice

1.40

Litoměřice

Zdasny

Ledeč nad Sázavou

Tomice

32,00

Litoměřice

Hrušovany

2,94

Litoměřice

Zelence

Ledeč nad Sázavou

31,00

Litoměřice

Chcebuz

1,15

Lužná

Bdin

32,84

Ledeč nad Sázavou

Trpišovice Ústi

9,00

Litoměřice

Chodouny

22,54

Lužná

Beřovice

821

Ledeč nad Sázavou

Vilémovice

15,00

Litoměřice

Chotěšov

1121

Lužná

BiDchov

0,00

Ledeč nad Sázavou

Vlastéjovice

22,00

Litoměřice

Chotiměř

0,00

Lužná

Dnnov

1,70

Ledeč nad Sázavou

Vlkanov

65,00

Litoměřice

Chotiněves

12.31

Lužná

Hostokryje

4,55

Ledeč nad Sázavou

Vojslavice

29,00

Litoměřice

Chožov

0,00

Lužná

Hředle

75,45

Ledeč nad Sázavou

Volichov

10,00

Litoměřice

Chudoslavice

13,75

Lužná

Chrášfany

4,50

Ledeč nad Sázavou

Záhoří

33,00

Litoměřice

Katovice

50,75

Lužná

Jarpice

16,83

Ledeč nad Sázavou

Zbinohy

18,00

Litoměřice

Kleneč

9,30

Lužná

Jedoméňce

0,13

Ledeč nad Sázavou

Zboží

3,00

Litoměřice

Kojetice

6,37

Lužná

Kněževes

2.40

Ledeč nad Sázavou

Zbraslavice

5,00

Litoměřice

Kostomlaty pod Rípem

0,82

Lužná

Knovíz

0,46

Ledeč nad Sázavou

Zbýšov

22,00

Litoměřice

Krábčíce (13.59 ha)

23,07

Lužná

Holešovice (bez dokladů)

12,64

Ledeč nad Sázavou

3,00

Litoměřice

Kravaře v Čechách

63,00

Lužná

Královice

4.60

Ledeč nad Sázavou

Zruč nad Sázavou 2eliv

66,00

Litoměřice

Křesin

3,82

Lužná

Křupá

1322

Liberec

Albrechtice

0,00

Litoměřice

Křešov

11,92

Lužná

Krušovice

2,50

Liberec

Bedňchov (bez dokladů)

37,72

Litoměřice

Kyškovice

0.72

Lužná

Ubovce

0,03

Liberec

Bílá

89,84

Litoměřice

Lužná

Liský

9,56

Bílý Kostel

25,64

Ledčice Lhota u Úštěka

0,00

Liberec

61,40

Lužná

Lišany

Lužná

Lubná (bez dokladů)

17.12

Lužná

4,41

Liberec

Cetenov

33,28

Litoměřice Litoměřice

Lhotka nad Labem

42,98

Liberec

Český Dub •

54,73

Litoměřice

Libčeves

0,00

Liberec

Děsná

0,00

Litoměřice

Ubkovice

2,37

Lužná

Malinová

4,90

Liberec

Hamr nad Jizerou (bez dokladů)

15,17

Litoměřice

Ubochovany

6,30

Lužná

Milostin

2,62

Liberec

Hodkovice nad Nisou

54,89

Litoměřice

Litoměřice

563,00

Lužná

Milý

26,06

Liberec

Hrádek nad Nisou

1,91

Litoměřice

Louny

0,00

Lužná

Mšecké Zehrovice

21,23

Liberec

Chotyně (bez dokladů)

16,39

Litoměřice

Malé Březno

0,00

Lužná

Nesuchyně

22,70

Liberec

Chrastavá

74,27

Litoměřice

Malé Zemoseky

29,99

Lužná

Nouzov u Senomat

0,80

Liberec

Jablonec nad Nisou

45,39

Litoměřice

Malečov

1,97

Lužná

Nové Strašecí

22,81

Liberec

Janov nad Nisou

1,18

Litoměřice

Malešov

6,43

Lužná

Pátoč

0,94

Liberec

Josefův Důl

0,37

Litoměřice

Malíč

0,25

Lužná

Panenský Týnec

10,68

Liberec

Kobyly?

54,04

Litoměřice

Martiněves

0,00

Lužná

Pavtikov

63,19

Kořenov Kryštofovo Údolí

0,00

Litoměřice

Mastířovice

9,61

Lužná

Petrovice

2,01

Liberec

20,79

Litoměřice

Miřejovice

0,80

Lužná

Plchov

020

Liberec

Kňžany (bez dokladů)

85,05

Litoměřice

Mladá

22,65

Lužná

Přelič

4,56

Liberec

Liberec

182,68

Litoměřice

Most

193,30

Lužná

Přerubenice

4,32

'

1,59

Liberec

Lužany

0,00

Litoměřice

Mošnice

49,26

Lužná

Příčina

1,10

Liberec

Maršovice

0,00

Litoměřice

Mošnice

2,94

Lužná

Přílepy

2,50

Liberec

Mnišek (bez dokladů)

39,73

Litoměřice

Nové Dvory

8,13

Lužná

Pševlky

30,94

Nová Ves nad Nisou

0,00

Litoměřice

Nučnice

0,33

Lužná

Rakovník

1160,42

Liberec

Nová Ves u Chrastavý

1,73

Litoměřice

Obora

0,00

Lužná

Řeřichy

61,62

Liberec

Oldřichov n. Hr. (bez dolkladů)

10,69

Litoměřice

Peruc

-

46,65

Lužná

Aevničov

10,65

Liberec

Oldřichov u Háj.

0,00

Litoměřice

Ploskovice

32,70

Lužná

Senonaty

32,58

Liberec

Osečná

0,00

Litoměřice

Počedělice

0,00

Lužná

Srbeč

17,97

Liberec

Pěnčín

37,11

Litoměřice

Podsednice

0,00

Strádonice

0,26 36,62

Liberec

Liberec

Pěnčin

0,00

Litoměřice

Pohoří

15,04

Lužná

Sonov

Liberec

Proseč pod Ještědem

0,00

Litoměřice

Proboštov

8,74

Lužná

Třebíz

4,66

Liberec

Rádlo (bez dokladů)

20,00

Litoměřice

Probošlov

33,65

Lužná

Vraný

0,00

Liberec

Rychnov (bez dokladů)

9,78

Litoměřice

Proboštov

1.01

Lužná

Zavidov

5,80

Liberec

Rynoltice

54,51

Litoměřice

Radouň

23,37

Lužná

Zichovec

3,92

Liberec

Smržovka (bez dokladů)

180,00

Litoměřice

Radovesice

6,03

Lužná

Zlonice

3,44

Liberec

Soběslavice

0,00

Litoměřice

Rašovice

41,32

Lužná

Zvdenéves

3,50

Liberec

Stráž nad Nisou (bez dokladů)

9,52

Litoměřice

Ratokryje

0,00

Lužná

Zerotin

Liberec

Světlá pod Ještědem

0,00

Litoměřice

Robeč

54,33

Lužná

Žižice

3,89

Liberec

Svijanský Újezd

11,68

Litoměřice

Rohatce

2,13

Mělník

Bášť

26,00 2,00

Liberec

16,61

Sychrov (bez dokladů)

14,78

Litoměřice

flochov

89,15

Mělník

Benátecká Vrutce

Tanvald

0,00

Litoměřice

Rřebívlice

32,46

Mělník

Benátky nad Jizerou

120,00 0.00

Liberec

Velké Hanry

0,00

Litoměřice

Aehtovice

0,00

Mělník

Cečelce

Liberec

Vlastibořice (bez dokladů)

3,00

Litoměřice

fiepčice

41.57

Mělník

Dobřev

2,00

Liberec

Všelibice

187,57

Litoměřice

Aetouň

39,88

Mělník

Holubice

0,00

Liberec

Zlatá Oešnice

5,15

Litoměřice

Skalka

19,54

Mělník

Holubice - Kozmec

30,00

Litoměřice

Babiny

65,99

Litoměřice

Skršin

11,79

Mělník

Hostin uByšic

12,00

Litoměřice

Bláhov

52,33

Litoměřice

Slavětin

0,00

Mělník

Hovorčovice

8.00

Litoměřice

Bochlín

31,15

Litoměřice

Snědovice

5426

Mělník

Cboušice

110,00

Litoměřice

Braňany

4,54

Litoměřice

Sobénice

1,56

Mělník

Kanina

13,00

Litoměřice

Bmá nad Labem

5,45

Litoměřice

Spomyšl

0,00

Mělník

Kly

3,00

Litoměřice

Brzánky

2,46

Litoměřice

Staňkovice

5,89

Mělník

Kochánky

77.00

Litoměřice

Břehoryje

4,41

Litoměřice

Strachaly

56,17

Mělník

Litoměřice

Březí

9,14

Litoměřice

Strážiště

15,62

Mělník

Kokofín

0,00

Litoměřice

Budov

6,74

Litoměřice

Sukorady

103,97

Mělník

Kostelec nad Labem

30,00

Litoměřice

Budyně nad Ohři

78,86

Litoměřice

Tašov

2,12

Mělník

Kralupy nad Vltavou

16,00

Litoměřice

Buletice

15,01

Litoměřice

Těchobuzice

9,19

Mělník

Kropáčova Vrutice

7,00

Litoměřice

0,00

Býčkovice

0,41

Litoměřice

Tetůněves

14,44

Mělník

Lhotka

0,00

Litoměřice

Bystřany

0,00

Litoměřice

Touchořiny

16,14

Mělník

Libóce nad Vltavou

2,00

Litoměřice

Cirkvice

2,77

Litoměřice

Touženin

0,14

Mělník

Utxš

3,00

Litpméřice

Citov

0,00

Litoměřice

Třeboutičky

9,03

Mělník

Lysá nad Labem

36,00

Litoměřice

Čemůce

7,34

Litoměřice

Třebušín

0,00

Mělník

Malý Újezd

1,00

xx

LESNÍ MAJETKY OBCÍ LESNÍ SPRÁVA

OBEC

VÝMĚRA -1993

LESNÍ SPRÁVA

OBEC

VÝMĚRA -1993

LESNÍ SPRÁVA

OBEC

VÝMĚRA -1993

Mělník

Mělnické Vtelno

0,00

Mladá Boleslav

Branžež

8,00

Nasavrky

Svratka

Mělník

Mělník

300,00

Mladá Boleslav

Březina

1,00

Nasavrky

Tisovec

84,00

600,00

Mladá Boleslav

Bukovno

1,00

Nasavrky

Trhová Kamenice

231,00

Mělník

138,00

Mělník

Nebužely

50,00

Mladá Boleslav

Dalovice

2,00

Nasavrky

Uhelná Příbram

27,00

Mělník

Nedomice

4,00

Mladá Boleslav

Dolní Bousov

9,00

Nasavrky

Úhřetice

8,00

Mělník

Neratovice

(parity)

Mladá Boleslav

Dolní Křupá

13,00

Nasavrky

Vápenný Podol

16,00

Mělník

Nosálov

8,00

Mladá Boleslav

Doubravička

21,00

Nasavrky

Včelákov

17,00

Mělník

Obřistvi

5,00

Mladá Boleslav

Horní Bukovina

15,00

Nasavrky

Vepřikov

18,00

Mělník

Olovnice

0,00

Mladá Boleslav

Hrdlořezy

9,00

Nasavrky

Víska

32,00

Mělník

Postřižín

155,00

Mladá Boleslav

Chocnějovice

50,00

Nasavrky

Vrtanov

32,00

Mělník

Předméňce nad Jizerou

12,00

Mladá Boleslav

Chudoplesy

9,00

Nasavrky

Vojnúv Městec

8,00

Mělník

2,00

Mladá Boleslav

Jivina

46,00

Nasavrky

Vojtěchov

64,00

Mělník

Převčice Aepin

58,00

Mladá Boleslav

Josefův Důl

17,00

Nasavrky

Vortová

25,00

Mělník

Sazená

46,00

Mladá Boleslav

Klášter Hradiště n. Jizerou

2,00

Nasavrky

Vrbatův Kostelec

1,00

Mělník

Sedlec u Líbezníc

8,00

Mladá Boleslav

Kněžmost

12,00

Nasavrky

Všeradov

37,00

Mělník

Sojovice

0,00

Mladá Boleslav

Libošovice

20,00

Nasavrky

Vysočina

136,00

Stará Lysá

43,00

Mladá Boleslav

Loukov

16,00

Nasavrky

Zaječice

23,00

Mělník

SM

100,00

Mladá Boleslav

Loukovec

6,00

Nasavrky

Zdirec nad Doubravou

94,00

Mělník

Tišíce

22,00

Mladá Boleslav

Markvartice

27,00

Nasavrky

Zumberk

38,00

Mělník

Velké Všelisy

16,00

Mladá Boleslav

Mělnické Vtelno

41,00

Nižbor

Bavoryně

6.58

Mělník

Veh/ary

1,00

Mladá Boleslav

Mladá Boleslav

716,00

Nižbor

Běleč u Litně

6,15

Mělník

Vraňany

0,00

Mladá Boleslav

Mladějov

24,00

Nižbor

Béloky

16,70

Beroun

623,14

Mělník

Mělník

Vysoká u Mělníka

Mělník

22,00

Mladá Boleslav

Mnichovo Hradiště

103,00

Nižbor

46,00

Mladá Boleslav

Mohelnice

15,00

Nižbor

Bítov

3,52 3,61

Mělník

Zlončice

4,00

Mladá Boleslav

Mukařov

21,00

Nižbor

Bykoš

Mělník

Zlosyň

0,00

Mladá Boleslav

Nevektovice

70,00

Nižbor

Černín Čičovice

8,42 0,73

10,75

Milevsko

Albrechtice

4,00

Mladá Boleslav

Niměřice

28,00

Nižbor

Milevsko

Bemartice

78,00

Mladá Boleslav

Obruby

21,00

Nižbor

Dobňč

Milevsko

Božetice (bez dokladů)

0,00

Mladá Boleslav

Osek u Sobotky

4,00

Nižbor

Drahelčice

Milevsko

Bránice

3,00

Mladá Boleslav

Přepere

2,00

Nižbor

Družec

1,01 27,78

5,57

Milevsko

Cerhonice

6,00

Mladá Boleslav

Ptýrov

7,00

Nižbor

Hlásná Třebáň

Milevsko

Cepeč (Aepeč?)

4,00

Mladá Boleslav

Rabakov

1,00

Nižbor

Hodyně

1,77

3,00

Mladá Boleslav

Rohatsko

9,00

Nižbor

Horoméňce

5,49

Milevsko Milevsko

Cížová

99,00

Mladá Boleslav

Sobotka

55,00

Nižbor

Hředle

19,88

Milevsko

Dražič

8,00

Mladá Boleslav

Stražiště

145,00

Nižbor

Hudlice

68,79

Milevsko

Horosedly

52,00

Mladá Boleslav

Ujkovice

14,00

Nižbor

Hýskov

9,64

Milevsko

Horosedly (bez dokladů)

0,00

Mladá Boleslav

Velké Všelisy

155,00

Nižbor

Chlustina

60,17

Milevsko

Hrazany

5,00

Mladá Boleslav

Veselice

3,00

Nižbor

Chodouň

71,14

Milevsko

Hrejkovice

8,00

Mladá Boleslav

Zdětín

1.00

Nižbor

Chyňava

3,85

Milevsko

Chýšky

12,00

Mladá Boleslav

Zdár u Mnichova Hradiště

1,00

Nižbor

Chýné

288

Milevsko

Jickovice (bez dokladů)

0,00

Nasavrky

Bezděkov u Libice

48,00

Nižbor

Jarov

15,98

Milevsko

Jistebnice

65,00

Nasavrky

Bojanov

261,00

Nižbor

Jeneč

2,09

Milevsko

Kluky

32,00

Nasavrky

Bořek

2,00

Nižbor

Kačice

2,06

Milevsko

Kostelec nad Vltavou (bez dokl.)

0,00

Nasavrky

Ctěnín

31,00 ;

Nižbor

Kamenné Zehrovice

6,96

Milevsko

Kovařov

52,00

Nasavrky

České Lhotice

38,00

Nižbor

Karlštejn

13,36

Milevsko

KqžM

6,00

Nasavrky

Dvakačovice

64,00

Nižbor

Knížkovice

8,33

Milevsko

Králova Lhota

39,00

Nasavrky

Hamry u Hl.

30,00

Nižbor

Konéprusy

13,15

Milevsko

Křenovice

32,00

Nasavrky

Herálec

38,00

Nižbor

Komo

30,14

Milevsko

Křižanov

8,00

Nasavrky

Hlinsko v Cechách

178,00

Nižbor

Kozolupy

6,97

Nižbor

Králův Dvůr

10,18

Milevsko

Kučeř

3.00

Nasavrky

Hodonín

87,00

Milevsko

Květov

30,00

Nasavrky

Holetín

24,00

Lážovice

47,81

Milevsko

Lety

29,00

Nasavrky

Horka

1,00

Nižbor

Levin

30,41

8,00

Nasavrky

Horní Bradlo

104,00

Nižbor

Lhota

0,55

80,00

Nasavrky

Hrochův Týnec

425,00

Nižbor

Libečov

2,81

Milevsko Milevsko

Milešov Milevsko

150,00

Nasavrky

Chlumétín

16,00

Nižbor

Libomyšl

99,81

Milevsko

Mirotice (bez dokladů)

0,00

Nasavrky

Chotěboř

374,00

Nižbor

Liteň

30,22

Milevsko

Mirovice

112,00

Nasavrky

Chrast

59,00

Nižbor

Lounin

63,77

Milevsko

Myslín

24,00

Nasavrky

Chrudim

376,00

Nižbor

Malé Přílepy

1,98

Milevsko

Nadějkov

24,00

Nasavrky

Jenikov

84,00

Nižbor

Málkov

0,92

Milevsko

Nerestce

8.00

Nasavrky

Jeňšno

8,00

Nižbor

Měňany

2,45

Milevsko

Nevězíce

13,00

Nasavrky

Jilem

6,00

Nižbor

Moňna

0,02

Milevsko

Olešná nad Vltavou (bez dokladů)

0,00

Nasavrky

Kámen

1,00

Nižbor

Moňnka

6,02

Milevsko

Opařany

52,00

Nasavrky

Kameničky

30,00

Nižbor

Nenačovice

3,47

Milevsko

Orlík nad Vltavou

3,00

Nasavrky

Kladno

27,00

Nižbor

Nesvačily

8,07

Milevsko

Osek

18,00

Nasavrky

Krásné

150,00

Nižbor

Neumétely

186,47

Milevsko

Oslov

300,00

Nasavrky

Kňžanovice

50,00

Nižbor

Nučice

1,21

Milevsko

Ostrovec

12,00

Nasavrky

Křížová

94,00

Nižbor

Otročíněves

0,60

Milevsko

Petrovče (bez dokladů)

0,00

Nasavrky

Lány u Libice

9,00

Nižbor

Pchery

2,03

Milevsko

Písek

1480,00

Nasavrky

Libice nad Doubravou

150,00

Nižbor

Přední Kopanina

0,37

Milevsko

Počáply

91,00

Nasavrky

Libkov

55,00

Nižbor

Roztoky u Křivoklátu

2,48

Milevsko

Podolí 1 (bez dokladů)

0,00

Nasavrky

Liboměřice

47,00

Nižbor

Rudná

1,30

Milevsko

Probulov

21,00

Nasavrky

Lidbořice

17,00

Nižbor

Aeporyje

0.24

Milevsko

Přeborov (bez dokladů)

0,00

Nasavrky

Lukavice

63,00

Nižbor

Slaný

6,03

Milevsko

Předomce

0,00

Nasavrky

Maleč

45,00

Nižbor

Srbsko

63.69

Milevsko

Přeštěmce

29,00

Nasavrky

Miřetice

19,00

Nižbor

Statenice

025 1,70

.Milevsko

Milevsko

Rakovice

0,00

Nasavrky

Mladoňovice

79,00

Nižbor

Stehelčeves

Milevsko

Sepekov

31,00

Nasavrky

Nasavrky

113,00

Nižbor

StředoWuky

7,08

Milevsko

Slabóce

40,00

Nasavrky

Nová Ves u Chotéboře

19,00

Nižbor

Suchomasty

8,18

Milevsko

Smetanova Lhota

35,00

Nasavrky

Orel

1,00

Nižbor

Tetin

021 29,70

Milevsko

Temešvár

100,00

Nasavrky

Oudoteň

14,00

Nižbor

Tmaň

Milevsko

Varvažov

24,00

Nasavrky

Podmoldany

22,00

Nižbor

Trnbín

49,40

Milevsko

VTastec

33,00

Nasavrky

Prosetin

15,00

Nižbor

Trubská

67,35

Milevsko

Vlksce

4,00

Nasavrky

Raná

40,00

Nižbor

Třebonice

0,90 0,95

1,52

Milevsko

Vojnikov

0,00

Nasavrky

Rušinov

40,00

Nižbor

Mdevsko

Vrcovice

100,00

Nasavrky

Resioky

1,00

Nižbor

Třebusice Úholičky

Milevsko

Záhoří

0,00

Nasavrky

Seč

109,00

Nižbor

Úhonice

Milevsko

Zalužany

79,00

Nasavrky

Sedetin

8,00

Nižbor

Unhošť

16,54

4,73

14,55

Milevsko

Zbelinov

5,00

Nasavrky

Skuteč

19,00

Nižbor

Vinaříce u Suchomast

Mdevsko

Zhoř u Milevska

20,00

Nasavrky

Slatiňany

65,00

Nižbor

Vráž

5,61

Milevsko

Zvikov Podhraá'

12,00

Nasavrky

Slavikov

116,00

Nižbor

Všeraďce

82,34

Madá Boleslav

Bakov n. Jizerou

22,00

Nasavrky

Skxjpno

14,00

Nižbor

Zájezd

0,40

Mladá Boleslav

Bělá pod Bezdězem

1,00

Nasavrky

Smrček

7,00

Nižbor

Zdice

87,01

Mladá Boleslav

Bílá Hlína

1,00

Nasavrky

Sobětuchy

61,00

Nižbor

4,83

Madá Boleslav

BAouchov

10,00

Stolany

5,00

Nižbor

Zvolenéves Zeleníce

Madá Boleslav

Boseň

4,00

Nasavrky

Studnice

72,00

Nižbor

Zelkovte

48,95

kladá Boleslav

Boseň

Nasavrty

Svidnice

4,00

Nové Hrady

Benešov nad Cemou

367,00

1.00

0,18

XXI

LESNÍ MAJETKY OBCÍ LESNÍ SPRÁVA

VÝMĚRA

OBEC

-1993

LESNÍ SPRÁVA

OBEC

VÝMĚRA -1993

LESNÍ SPRÁVA

OBEC

VÝMĚRA -1993

Nové Hrady

Borovany

55,00

Nymburk (Dymokury)

Vrbová Lhota

36,00

Opočno

Slavětín

Nové Hrady

České Budějovice

587,00

Nymburk (Dymokury)

Všejany

25,00

Opočno

Slavoňov

5,00 1,00

Nové Hrady

Homi Stropnice

100,00

Nymburk (Dymokury)

Všejany

25,00

.Opočno

Smržov

3,00

Nové Hrady

Jilovice

66,00

Nymburk (Dymokury)

Záhomice

55,00

Opočno

Sněžné

10,00

Nové Hrady

Komáňce

6,00

Nymburk (Dymokury)

Zvěňnek

10,00

Opočno

Studnice

52,00

Nové Hrady

Ločenice

54,00

Nymburk (Dymokury)

Žtovlice

27,00

Opočno

šestajovice

4,00

Nové Hrady

Mladošovice

15,00

Nymburk (Dymokury)

Zitovlice

27,00

Opočno

Nové Hrady

Mokrý Lom

24,00

Nýrsko

Běšiny

38,42

Opočno

Třebechovice

Nové Hrady

Nové Hrady

102,00

Nýrsko

Bezděkov

47,24

Opočno

Týniště nad OW

100,00

Nové Hrady

Olešnice

10,00

Nýrsko

58,54

Opočno

Val

3.00

Nové Hrady

Pohorská Ves

101,00

Nýrsko

Bolešiny Cihaň

75,18

Opočno

Val + Chlistov

Nové Hrady

ňimov

9,00

Nýrsko

Dešenice

140,78

Opočno

Vysoký Újezd

3,00

Nové Hrady

Slavče

18,00

Nýrsko

Dolany

117,15

Opočno

Velká Jesenice

22,00

Nové Hrady

Strážkovice

8,00

Nýrsko

Hamry

0,00

Opočno

Vestec

3,00

Nové Hrady

Trhové Sviny

542,00

Nýrsko

Hnačov

7,61

Opočno

Voděrady

71,00

Nové Hrady

Žár

44,00

Nýrsko

Chlistov

12,08

Opočno

Výrava

7,00

Nové Město pod Smrk.

Bily Potok

1,00

Nýrsko

Chodská

151,75

Opočno

Nové Město pod Smrk.

Bulovka

0,00

Nýrsko

Chudenín

51,46

Opočno

Vysokov Vysoký Újezd + Klášter n. D.

30,00

Nové Město pod Smrk.

Dolní Aasnice

24,00

Nýrsko

Janovice

49,31

Opočno

Zábrodi

3,00

Nové Město pod Smrk.

Hejnice

0,00

Nýrsko

Javor

27,16

Pelhňmov

Arneštovce

22.00

Bácovice

50,00 30,00

90,00 49,00

1,00

15,00

Nové Město pod Smrk.

Krásný Les

29,00

Nýrsko

Kdyně

94,82

Pelhřimov

Nové Město pod Smrk.

Lázně Libverda

0,00

Nýrsko

Klatovy

1006,48

Pelhňmov

Bohdalin

Nové Město pod Smrk.

Nové Město pod Smrkem

56,00

Nýrsko

Klenová

21,11

Pelhňmov

Bořetice

16,00

Nymburk (Dymokury)

Béiušice

7,00

Nýrsko

Kolinec

58,43

Pelhňmov

Bořetín

21,00

Božejov

Nymburk (Dymokury)

Bérunice

63,00

Nýrsko

Měčm

5,70

Pelhňmov

Nymburk (Dymokury)

Budčeves

25,00

Nýrsko

Mochtín

204,91

Pelhňmov

Bratříce

16,00

Nymburk (Dymokury)

Budiměňce

5,00

Nýrsko

Myslovice

3,79

Pelhňmov

Březina u Deštné

66,00

Nymburk (Dymokury)

Červené Pečky

5,00

Nýrsko

Nýrsko

193,40

Pelhňmov

Buřenice

60,00

Nymburk (Dymokury)

Ciněves

28,00

Nýrsko

Ostřetice

1121

Pelhňmov

Cetoraz

4,00

Nymburk (Dymokury)

Dolní Rokytňany

4,00

Nýrsko

Plánice

450,18

Pelhňmov

Čáslavsko

3,00

Nymburk (Dymokury)

Hořátev

21,00

Nýrsko

Poahovice

133,77

Pelhňmov

Castrov

169,00

Nymburk (Dymokury)

Hradištko u Sadské

37,00

Nýrsko

Předslav

35,13

Pelhňmov

Cemovice

123,00 56,00

182,00

Nymburk (Dymokury)

Chofánky

21,00

Nýrsko

Strážov

222,83

Pelhňmov

Červená fiečice

Nymburk (Dymokury)

Chotěšice

36,00

Nýrsko

švihov

1,85

Pelhňmov

Dehtáře

1,00

Nymburk (Dymokury)

Chudíř

7,00

Nýrsko

Týnec

10,80

Pelhňmov

Dívčí Kopy

8,00

Nymburk (Dymokury)

Kobylnice

6,00

Nýrsko

Vrhaveč

145,38

Pelhňmov

Dobrá Voda u Pacova

12,00

Nymburk (Dymokury)

Kolín

132,00

Nýrsko

Všeruby

113,98

Pelhňmov

Dobrá Voda u Pelhňmova

22,00

Nymburk (Dymokury)

Konárovice

26,00

Nýrsko

Zavtekov

37,00

Pelhňmov

Dolní Hořice

1,00

Nymburk (Dymokury)

Kopidlno

200,00

Nýrsko

Železná Ruda (Zeletná Ruda?)

21,17

Pelhňmov

Eš

2,00

Nymburk (Dymokury)

Kořenice

5,00

Opočno

Bačetin

21,00

Pelhňmov

Hadravova Rosička

1,00

Nymburk (Dymokury)

Kostelní Lhota

7,00

Opočno

Bílý Újezd

36,00

Pelhňmov

Hojovice

49,00

10,00

Opočno

Bohdašin

1,00

Pelhňmov

Homi Cerekev

8.00 5,00

• Nymburk (Dymokury)

Kostomlaty

.

Nymburk (Dymokury)

Košík

73,00

Opočno

Bohuslavice

8.00

Pelhňmov

Horní Radouň

Nymburk (Dymokury)

Kounice

24,00

Opočno

Bolehošť

15,00

Pelhňmov

Homi Ves

93.00

Nymburk (Dymokury)

Kouty

2,00

Opočno

Borová

6,00

Pelhňmov

Chýstovice

2,00

Nymburk (Dymokury)

Kovanice

4,00

Opočno

Bystré

35,00

Pelhňmov

Jarošov nad Nežárkou

4,00

Nymburk (Dymokury)

Křečkov

8,00

Opočno

Cemčice + Náhořany

35,00

Pelhňmov

Kámen u Pacova

1,00

30,00

Opočno

Červený Kostelec

6,00

Pelhňmov

Kamenice nad Lipou

40,00

Nymburk (Dymokury) Nymburk (Dymokury)

Kutná Hora

176,00

Opočno

Česká Cermná

19,00

Pelhňmov

Košebce

4,00

Nymburk (Dymokury)

Ledce

41,00

Opočno

Česká Skalice

4,00

Pelhňmov

Křelovice

88,00

Nymburk (Dymokury)

Líbán

109,00

Opočno

Česká Skalice - Studnice

50,00

Pelhňmov

Křešín u Pacova

55,00

Nymburk (Dymokury)

Libice nad Cidlinou

2,00

Opočno

Cestice

29,00

Pelhňmov

Lesná u Velké Chyšky

16,00

Nymburk (Dymokury)

Loučeh

11,00

Opočno

Dobré

355,00

Pelhňmov

Lhota u Kamenice nad Lipou

123,00

14,00

Opočno

Dobruška

125,00

Pelhňmov

Ubkova Voda

14,00

Nymburk (Dymokury) Nymburk (Dymokury)

Markvarlice

10,00

Opočno

Dobřany

3,00

Pelhňmov

Lidmaň

16,00

Nymburk (Dymokury)

Městec Králové

71,00

Opočno

Dolní Radešová

7,00

Pelhňmov

Lukavec u Pacova

52,00

Nymburk (Dymokury)

Němčíce

•51,00

Opočno

Homi Radechová

1,00

Pelhňmov

Martinice u Onšova

14,00

Nymburk (Dymokury)

Netřebice

2,00

Opočno

Hoňčky

2,00

Pelhňmov

Mezilesí

2,00

Nymburk (Dymokury)

Netřebice

1,00

Opočno

Hradec Králové

5,00

Pelhňmov

Moraveč

53.00

Nymburk (Dymokury)

1,00

Opočno

Chlistov

2,00

Pelhňmov

Nymburk (Dymokury)

Nymburk

100,00

Opočno

Janov

13,00

Pelhňmov

Nová Buková

25,00

Nymburk (Dymokury)

Opočnice

Nový Dvůr

49,00

Opočno

Jaroměř

38,00

Pelhňmov

Nová Cerekev

233.00

Nymburk (Dymokury)

Opolany

12,00

Opočno

Jenikovice

11,00

Pelhňmov

Nová Včelnice

1,00

Nymburk (Dymokury)

Oseček

11,00

Opočno

Jestřebi

3.00

Pelhňmov

Nový Rychnov

83,00

Nymburk (Dymokury)

Ovčáry

1,00

Opočno

Kounov

9,00

Pelhňmov

Obrataň

37,00

Nymburk (Dymokury)

Pátek

20,00

Opočno

Kramolna

2,00

Pelhňmov

Okrouhlá Raduň

6,00

Nymburk (Dymokury)

Písková Lhota

21,00

Opočno

Kramolná - Studnice

5,00

Pelhňmov

Olešná u Pelhňmova

20,00

Nymburk (Dymokury)

Poděbrady

100,00

Opočno

Ledce

18,00

Pelhňmov

Ondřejov u Pelhňmova

25,00

Nymburk (Dymokury)

Podmoky

38,00

Opočno

Lejšovka

2,00

Pelhňmov

Onšov

21,00

Nymburk (Dymokury)

Podmoky

8,00

Opočno

Lhota pod Hoňčkami

3,00

Pelhňmov

Pacov

585,00

Nymburk (Dymokury)

Poňčany

30,00

Opočno

Libchyně

9,00

Pelhňmov

Pelhňmov

1595,00

Nymburk (Dymokury)

Poňčany

18,00

Opočno

Libnikovice

2,00

Pelhňmov

Počátky

195,00

Nymburk (Dymokury)

Prodašice

15,00

Opočno

Lično

10,00

Pelhňmov

Pojbuky

39,00

Nymburk (Dymokury)

Předhradi

5,00

Opočno

Lípa nad Orlici

18,00

Pelhňmov

Pdesi u Počátek

42.00

Nymburk (Dymokury)

Přerov nad Labem

3,00

Opočno

Litoboř

5,00

Pelhňmov

Popelín

19,00

Nymburk (Dymokury)

Radovesnice

5,00

Opočno

Mezilesí - Sendraž

11,00

Pelhňmov

Pošná

38,00

Nymburk (Dymokury)

Roždalovice

71,00

Opočno

Mokré

15,00

Pelhňmov

Proseč pod Křemešnikem

18,00

Nymburk (Dymokury)

Sadská

115,00

Opočno

Náhořany

2,00

Pelhňmov

Putimov

8,00

Nymburk (Dymokury)

Seletice

19,00

Opočno

Náchod

350,00

Pelhňmov

Roůmv

34,00

Nymburk (Dymokury)

Semice

46,00

Opočno

Náchod + Pňbyslav

20,00

Pelhňmov

Rosička u Deštné

1,00

Nymburk (Dymokury)

Sokoleč

24,00

Opočno

Nové Město nad Metuji

200,00

Pelhňmov

Salačova Lhota

Nymburk (Dymokury)

Sokoleč

31,00

Opočno

Nový Hrádek

23,00

Pelhňmov

Samšín

17,00

Nymburk (Dymokury)

Starý Kolín

20,00

Opočno

Očečce

55,00

Pelhňmov

Smilovy Hory

33,00

Nymburk (Dymokury)

Svatý Mikuláš

17,00

Opočno

Ohnišfov

17,00

Pelhňmov

Stpjčin

2.00

Nymburk (Dymokury)

Tň Dvory

11,00

Opočno

Otešnice

20,00

Pelhňmov

Střitež pod Křemešnikem

34,00

Nymburk (Dymokury)

Týnec nad Labem

56,00

Opočno

Opočno

12,00

Pelhňmov

Střitež u Božejova

157,00

Nymburk (Dymokury)

Údmice

10,00

Opočno

Osečnice

65,00

Pelhňmov

Svépravice

1,00

Nymburk (Dymokury)

Ujkovice

16,00

Opočno

Podbřezí

22,00

Pelhňmov

Světce

39,00

,

Načeradec

7,00

12,00

Nymburk (Dymokury)

Úmyslovice

1,00

Opočno

Pohon

2,00

Pelhňmov

Nymburk (Dymokury)

Velenice

5.00

Opočno

Provodov - šonov

2,00

Pelhňmov

Ústrašín

Nymburk (Dymokury)

Velenka

5,00

Opočno

Přepychy

36,00

Pelhňmov

Útěchovice pod Stražištěm

1,00

Nymburk (Dymokury)

Veletov

32,00

Opočno

Pňbyslav

1,00

Pelhňmov

Útěchovičky

2,00

Nymburk (Dymokury)

Velký Osek

83,00

Opočno

Secfloňov

11,00

Pelhňmov

Včelnička

10,00

Nymburk (Dymokury)

Veltruby

35,00

Opočno

Semechnice

8,00

Pelhňmov

Velká Chyška

44,00

Nymburk (Dymokury)

Vestec

8,00

Opočno

Sendraž

1,00

Pelhňmov

16,00

Nymburk (Dymokury)

Vlkava

13,00

Opočno

Slatina nad Úpou

1,00

Pelhňmov

Velký Rybník u Humpolce Veselá u Castrova

XXII

23,00 105,00

105,00

LESNÍ MAJETKY OBCÍ LESNÍ SPRÁVA

OBEC

VÝMĚRA -1993

LESNÍ SPRÁVA

OBEC

VÝMĚRA -1993

LESNÍ SPRÁVA

OBEC

VÝMĚRA -1993

Pelhřimov

Véžná

9,00

Plzeň

Cholikov

271,00

Polička

Karle

Pelhřimov

Wetínec

12,00

Plzeň

Chrást

46,00

Polička

Kněževes

142,00 12,00

Pelhřimov

Vodice u Tábora

15,00

Plzeň

Chválenice

25,00

Polička

Korouhev

20,00

Pelhřimov

Vyskytná

36,00

Plzeň

Krašovice

83,00

Polička

Krásné

7,00

Pelhřimov

Zachotin

10,00

Plzeň

Kunějovice

7,00

Polička

Krouna

112,00

Pelhřimov

Zlátenka

1,00

Plzeň

Kyšice

179,00

Polička

Kňžánky

0,00

Pelhřimov

Ztfár u Nové Včelnice

105,00

Plzeň

Ledce

243,00

Polička

Leština

53,00

Pelhřimov

Zirov

27,00

Plzeň

Lhotka

7,00

Polička

Leštinka

0,00

Pelhřimov

Žrovnice

583,00

Plzeň

Lhůta u Tymákova

44,00

Polička

Litomyšl

444,00

Planá

Brod nad Tichou

21,00

Plzeň

Líné

200,00

Polička

Planá

Broumov

0,00

Plzeň

Lipno

18,00

Polička

Luže

Planá

Ctiboř

40,00

Plzeň

Lišíce

34,00

Polička

Milovy

7,00

Planá

Dlouhý Újezd

5.00

Plzeň

Nadryby

200,00

Polička

Nedvězi

6,00

Planá

Drmoul

160,00

Plzeň

Nebilovy

112,00

Polička

Nová Ves u Jarošova

20,00

Planá

Halže

42,00

Plzeň

Nekmíř

102,00

Polička

Nové Hrady

23,00

Planá

140,00

Plzeň

Nevřeň

72,00

Polička

Nový Jimramov

0,00

Planá

Chodová Planá Chodský Újezd

656,00

Plzeň

Nezbavětice

16,00

Polička

Oldříš

5,00

Planá

Kočov

4,00

Plzeň

Nová Ves

83,00

Polička

Osik

2,00

Planá

0,00

Plzeň

Nynice

48,00

Polička

Perálec

4,00

Planá

76,00

Nýřany

203,00

Polička

Poknkov

2,00

28,00 343,00

Planá

Lom u Tachova

203,00

Plzeň

Plzeň

3733,00

Polička

Polička

1650,00

Planá

Milíře u Tachova

0,00

Plzeň

Předice

68,00

Polička

Pomezí

32,00

Planá

Obpra u Tachova

0,00

Plzeň

Robčice

101,00

Polička

Pončí

16,00

Planá

Olbramov

16,00

Plzeň

Senec

65,00

Polička

Proseč

26,00

Planá

Planá u Mar. Lázní

850,00

Plzeň

Staiý Plzenec

480,00

Polička

Prosetín

3,00

Planá

Stará Voda u Mar. Lázni

0,00

Plzeň

Střepete

121,00

Polička

Předhradí

17,00

Planá

Studánka

107,00

Plzeň

Tatiná

118,00

Polička

Příluka

2,00

249,00

Plzeň

Touškov město

20,00

Polička

Pustá Kamenice

14,00 15,00

Planá

■

Planá

Trstěnice u Mar. Lázni

95,00

Plzeň

Třemošná

313,00

Polička

Pustá Rybná

Planá

Tň Sekery u Kynžvartu

0,00

Plzeň

Tymákov

20,00

Polička

Raná

1,00

Planá

Velká Hlecfsebe

0,00

Plzeň

Vejprtnice

64,00

Polička

Sádek

1,00

Planá

Zadní Chodov

75,00

Plzeň

Všenice

54,00

Polička

Sebranice

12,00

Plasy

Bilov

114,00

Plzeň

Zbúch

25,00

Polička

Skuteč

138,00

Plasy

Bohy

156,00

Plzeň

Zihlice

35,00

Polička

Sněžné

28,00

Plasy

Brodeslavy

49,00

Plzeň (Zbiroh)

Bohy

24,00

Polička

Spélov

3,00

Plasy

Břežany

71,00

Plzeň (Zbiroh)

Břasy

200,00

Polička

Stašov

0,00

Plasy

Budí

1,00

Plzeň (Zbiroh)

Bujesily

206,00

Polička

Střemošnice

40,00

čemíkovice

6,00

Plzeň (Zbiroh)

Bzová

316,00

Polička

Svojanov

62,00

Plasy

česká Bříza

42,00

Plzeň (Zbiroh)

Cekov

71,00

Polička

Svratka

Plasy

Čistá

189,00

Plzeň (Zbiroh)

Cerhovice

65,00

Polička

Svratouch

37,00

Plasy

Dobříč

109,00

Plzeň (Zbiroh)

Dobřiv

74,00

Polička

Široký Důl

2,00

Plasy

Dolní Hradiště

110,00

Plzeň (Zbiroh)

Drozdov

57,00

Polička

Teled

Plasy

Dražeň

181,00

Plzeň (Zbiroh)

Hlohovce

120,00

Polička

Trpín

16,00

Plasy

Hlince

35,00

Plzeň (Zbiroh)

Hůrky

140,00

Polička

2,00

Plasy

Holovousy

80,00

Plzeň (Zbiroh)

Cheznovice

171,00

Polička

Trstenice Újezdec u Litomyšle

Plasy

Homí Bříza

172,00

Plzeň (Zbiroh)

Lhota

174,00

Polička

Vidíatá Seč

3,00

Plasy

Homí Bělá

100,00

Plzeň (Zbiroh)

Lhotka

47,00

Polička

Vitějeves

Plasy

Hromnice

80,00

Plzeň (Zbiroh)

Líšná

319,00

Polička

Vojtěchov

0,00

Plasy

Hvozd

392,00

Plzeň (Zbiroh)

Medový Újezd

100,00

Polička

Vrbatův Kostelec

0,00

Plasy

Chřič

81,00

Plzeň (Zbiroh)

Mlečice

163,00

Polička

Zderaz

12,00

Plasy

Jarov

125,00

Plzeň (Zbiroh)

Mýto

249,00

Prachatice

Budkov

0,00

Buk

24,00 33,00

0,00

3,00

0,00

15,00

Plasy

Kaceřov

71,00

Plzeň (Zbiroh)

Němčovice

6,00

Prachatice

Plasy

Kaznéjov

107,00

Plzeň (Zbiroh)

Olešná

56,00

Prachatice

Bušanovice

Plasy

Kočin

50,00

Plzeň (Zbiroh)

Ostrovec

141,00

Prachatice

Drslavice

1,00

Plasy

Koryta

235,00

Plzeň (Zbiroh)

Planá

13,00

Prachatice

Dub

7,00

Plasy

Kozojedy

554,00

Plzeň (Zbiroh)

Plískov

76,00

Prachatice

Hracholusky

148,00

Plasy

Kožlany

392,00

Plzeň (Zbiroh)

Radnice

240,00

Prachatice

Husinec

180,00

Plasy

Královice

95,00

Plzeň (Zbiroh)

Rokycany

922,00

Prachatice

Chlumany

11,00

Plasy

Krašovice

75,00

Plzeň (Zbiroh)

Sebečice

167,00

Prachatice

Chrobdy

852,00

Plasy

Krsy

36,00

Plzeň (Zbiroh)

Sirá

199,00

Prachatice

Kratušín

11,00

Plasy

Lité

7,00

Plzeň (Zbiroh)

Skomelno

4,00

Prachatice

Lažiště

38,00

Plasy

Losa

47,00

Plzeň (Zbiroh)

Strašíce

156,00

Prachatice

Lhenice

247,00

Plasy

Manétin

1181,00

Plzeň (Zbiroh)

léně

63,00

Prachatice

Mičovice

273,00

Nebahovy

204,00

Plasy

Mladotice

272,00

Plzeň (Zbiroh)

Téškov

139,00

Prachatice

Plasy

Mrtnik

159,00

Plzeň (Zbiroh)

36,00

Prachatice

Oseky

5,00

Plasy

Nečtiny

261,00

Plzeň (Zbiroh)

Týček Újezd u Sv. Kříže

15,00

Prachatice

Pečnov

6,00

Plasy

Obora

311,00

Plzeň (Zbiroh)

Vejvanov

297,00

Prachatice

Prachatice

1409,00

Strunkovice

61,00

Plasy

Pláně

377,00

Plzeň (Zbiroh)

Zaječev

8,00

Prachatice

Plasy

Plasy

401,00

Plzeň (Zbiroh)

Zbiroh

773,00

Prachatice

Svatá Máří

43,00 28,00

Potvorov

24,00

Polička

Bohunov

13,00

Prachatice

Šumavské Hoštice

Plasy

Rybniče

15,00

Polička

Boru Skutče

0,00

Prachatice

Sedlec

40,00

Polička

Borová

8,00

Prachatice

Téšovice Újezdec

38,00

Plasy Plasy

Slatina

52,00

Polička

Borovnice

28,00

Prachatice

Vrtéjovice

99,00

Plasy

Sipy

66,00

Polička

Březiny

2,00

Prachatice

Vlachovo Březí

123,00

Plasy

Štichovice

198,00

Polička

Bučina

1,00

Prachatice

Volary

2028,00 498,00

Plasy

10,00

Plasy

Trnová

173,00

Polička

Budtiav

8,00

Prachatice

Záblati

Plasy

Třemošná

294,00

Polička

Bystré

5,00

Prachatice

Zbytiny

1132,00

Plasy

Unéšov

167,00

Polička

Čistá

130,00

Prachatice

Žemovice

34,00

Plasy

Všehrdy

21,00

Polička

Daňkovice

14,00

Přeštice

Bezděkov

36,00

61,00

Polička

Dédová

19,00

Přeštice

Biřkov

25,00

Plasy

Zahrádka

317,00

Polička

6,00

Přeštice

Biřkov

12,00

Plasy

Zhle

637,00

Polička

Děsná Dolní Újezd

14,00

Přeštice

Borový

10,00

Plzeň

Bdenéves

17,00

Polička

Hartmanice

15,00

Přeštice

Čermná

30,00

Plzeň

BorkNebtiovský

31,00

Polička

Hluboká u Skutče

0,00

Přeštice

červené Pořiď

3,00

Plzeň

Břasy Černíny

90,00

Polička

Přeštice

Dnešice

320,00

188,00

Polička

Holetín Homí Újezd

0,00

Plzeň

21,00

Přeštice

Dolany

43,00

Plzeň

česká Bříza

37,00

Polička

Hroubovice

0,00

Přeštice

Dolní Kamenice

135,00

Plzeň

Dobřany

142,00

Polička

ChmeliV

8,00

Přeštice

Dolní Lukavice

61,00

Plzeň

Dolany

145,00

Polička

Chotěnov

13,00

Přeštice

Htohovůce

33,00

Plzeň

Dolní Lukavice

40,00

Polička

Chotovice

8,00

Přeštice

Hotýšov

135,00

Plzeň

Dolní Vtkýš

10,00

Polička

Chrast u Chrodmi

4,00

Přeštice

Horní Kamenice

57,00

Plzeň

Dýšina

34,00

Polička

Jarošov

13,00

Přeštice

Horní Lukavice

1.00

Plzeň

Ejpovice

36,00

Polička

Javorek

0,00

Přeštice

Horšíce

6,00 24,00

Plasy

Plzeň

Homí Lukavice

18,00

Polička

Jedlová

11,00

Přeštice

Chlum

Plzeň

Chlumčany

20,00

Polička

Jimramov

2,00

Přeštice

Chocomyšl

18.00

Plzeň

Chotěšov

3,00

Přeštice

Chotěšov

43,00

60,00

Polička

Kamenec

XXIII

LESNÍ MAJETKY OBCÍ LESNÍ SPRÁVA

OBEC

VÝMĚRA -1993

LESNÍ SPRÁVA

OBEC

VÝMĚRA -1993

LESNÍ SPRÁVA

OBEC

VÝMĚRA -1993

Přeštice

Chudenice

150,00

Pňbyslav

Věž

1,00

Ronov nad Doubravou

Veselí

14,00

Přeštice

Chvalenice

3,00

Pňbyslav

Věžnice

23,00

Ronov nad Doubravou

Vilemov

52,00

Přeštice

Ježovy

298,00

Pňbyslav

Věžnička

16,00

Ronov nad Doubravou

Vinaře

14,00

Přeštice

Kaničky

9,00

Pňbyslav

Zábomá

6,00

Ronov nad Doubravou

Vlkaneč

86,00

Přeštice

Kbel

26,00

Pňbyslav

Ždár nad Sázavou

193,00

Ronov nad Doubravou

Vodranty

2,00

Přeštice

Koloveč

61,00

Pňbyslav

Zdirec n. M.

12,00

Ronov nad Doubravou

Vrdy

3,00

Přeštice

Křenice

61.00

Pňbyslav

Zdirec nad Doubravou

4,00

Ronov nad Doubravou

Zbýšov

Přeštice

Letiny

4,00

Pňbyslav

Žižkovo Pole

24,00

Ronov nad Doubravou

Zdechovice

10,00

Přeštice

Líšiná

48.00

Pňmda

Bor

362,00

Ronov nad Doubravou

Zehuby

8,00

Přeštice

Lužany

15,00

Pňmda

Částkov

11,00

Ronov nad Doubravou

Žáky

40,00

Přeštice

Marklin (doklad 101 ha)

192,46

Pňmda

Hošíka

385,00

Ronov nad Doubravou

Zlebské Chvalovice

Přeštice

Měan

146,00

Pňmda

Kladruby

4,00

Ronov nad Doubravou

Žleby

3,00

Přeštice

Mezhdesy

1,00

Pňmda

Kočov

3,00

Rožmhál

Bélčice

264,00

Přeštice

Mezihon

4,00

Pňmda

Lesná

383,00

Rožmitál

Blatná

304,00

Přeštice

Močerady

76,00

Pňmda

Planá

7,00

Rožmitál

Bohutín

5,00

Přeštice

Netunice

48,00

Pňmda

Pňmda

487,00

Rožmitál

Bratronice (bez dokladů)

3,00

Přeštice

Oplot

55,00

Pňmda

Rozvadov

3,00

Rožmitál

Březi

35,00

Přeštice

Poděvousy

69,00

Pňmda

Staré Sedliště

324,00

Rožmitál

Březnice

46,00

Přeštice

Poleň

31,00

Pňmda

Staré Sedlo

42,00

Rožmitál

Cmelíny

21,33

Přeštice

Přeštice

81,00

Pňmda

Stráž

82,00

Rožmitál

Drahenice

40,55

Přeštice

Renin (doklad 15 ha)

142,00

Pňmda

Tachov

6,00

Rožmitál

Dubno

51,00

Přeštice

Radkovice

1,00

Pňmda

Tisová ii

64,00

Rožmitál

Háje (bez dokladů)

7,00

Přeštice

Roupov

10,00

Pňmda

Třemešná

89,00

Rožmitál

Horčápsko

17,02

Přeštice

ňenče

167,00

Ronov nad Doubravou

Bemardov

1,00

Rožmitál

Homosin

32.56

Přeštice

Skašov

84,00

Ronov nad Doubravou

Béstvina

18,00

Rožmitál

Hradiště (bez dokladů)

44,00

Přeštice

Srbice

29,00

Ronov nad Doubravou

Bezděkov

4,00

Rožmitál

Hvoždany

186,43

Přeštice

Staňkov

230,00

Ronov nad Doubravou

Bílé Podolí

36,00

Rožmitál

Chrást

134,69

Přeštice

Stod (doklad 195 ha)

280,00

Ronov nad Doubravou

Biskupice

4,00

Rožmitál

Chraštice

67,05

Přeštice

Střižovice (doklad 33 ha)

40,00

Ronov nad Doubravou

Brambory

2,00

Rožmitál

Kadov (bez dokladů)

34,00

163,00

Ronov nad Doubravou

Bratčice

3,00

Rožmitál

Kasejovice

296,08

Přeštice

Týniště

2,00

Ronov nad Doubravou

Bukovina

12,00

Kocelovice (bez dokladů)

140,00

Přeštice

Únějovice

Rožmitál

39,00

Ronov nad Doubravou

Dobrovitov

11,00

Rožmitál

Koupě

16,00

Přeštice

Vřeskovice

11,00

Ronov nad Doubravou

Drobovice

2,00

Rožmitál

Láz (bez dokladů)

33,00

Přeštice

Vstiš

10,00

Ronov nad Doubravou

Golčův Jenikov

498,00

Přešticé

Zemětice

17,00

Ronov nad Doubravou

Habry

14,00

Přeštice

Žinkovy

23,00

Ronov nad Doubravou

Heřmanův Městec

330,00

Přibyslav

Bartoušov

12,00

Ronov nad Doubravou

Hoješín

10,00

Přibyslav

Brzkov

8,00

Ronov nad Doubravou

Holotín

28,00

Přibyslav

Břevnice

1,00

Ronov nad Doubravou

Horka

2,00

Přibyslav

Březí

1,00

Ronov nad Doubravou

Horušice

3,00

Přibyslav

Budeč

17,00

Ronov nad Doubravou

Hostovlice

15,00

Přeštice

Přibyslav

Česká Béla

45,00

Ronov nad Doubravou

Hošfalkovice

3,00

Přibyslav

Dlouhá Ves

17,00

Ronov nad Doubravou

Hraběšin

46,00

Přibyslav

Dobronín

19,00

Ronov nad Doubravou

Choltice

2,00

37,75

Rožmitál

Počáply

31,25

Rožmitál

Předmír

44,00

Rožmitál

Pňbram

731,39

Rožmitál

Rožmitál

512,19

Rožmitál

Sedíce u Blatné (bez dokladů)

46,00

Rožmitál

Starosedecký Hrádek

55,86

Rožmitál

Svojšice

4,00

Rožmitál

Tchoňce

49,00

Rožmitál

Tochovice

57,00

Rožmitál

Třebsko

8,00

23,00

Rožmitál

Tušovice Uzenice

76,00 23,00

Ronov nad Doubravou

Chrudim

86,00

Přibyslav

Havlíčkova Borová

59,00

Ronov nad Doubravou

Jankovice

9,00

Přibyslav

Havlíčkův Brod

374,00

Ronov nad Doubravou

Jedousov

4,00 1,00

Pňbyslav

Horní Křupá

18,00

Ronov nad Doubravou

Kamen

10,00

Přibyslav

Hrbov

13,00

Ronov nad Doubravou

Klešice

21,00

Přibyslav

Kamenná

8,00

Ronov nad Doubravou

Kostelec u Heřmanova Městce

39,00 16,00

Pňbyslav

Knyk

10,00

Ronov nad Doubravou

Kutná Hora

468,00

Pňbyslav.

Kojetín

7,00

Ronov nad Doubravou

Leškovice

3,00

Pňbyslav

Krásná Hora

10,00

Ronov nad Doubravou

Lipoltovice

6,00

Litošice

4,00

4,00

9,00

Ronov nad Doubravou

.Modřovice

Písek

Hamry nad Sázavou

1,00

213,80

Rožmitál

Nezdřev (bez dokladů)

Přibyslav

Krátká Ves

6,00

Mladý Smolivec

Rožmitál

2,00

Pňbyslav

Mirotice

Rožmitál

Rožmitál

5,00

Chrtniky

Krchleby

26,01

Rožmitál

102,00

Chrtnič

Ronov nad Doubravou

Minke

33,99

Ronov nad Doubravou

0,00

7,63

Rožmitál

5,00

Ronov nad Doubravou

Kámen

Milín

Nestrašovice

1,00

Pňbyslav

59,00

Rožmitál

Narysov

3,00

Jenikovice

24,41

Lnáře (bez dokladů)

Rožmitál

Dobroutov

Ronov nad Doubravou

6,00

Lešetice

Rožmitál

Rožmitál

Dolní Křupá

8,00

Lažánky (bez dokladů)

Rožmitál

Mystice

Přibyslav

Herálec

1,00

Rožmitál

Přibyslav

Přibyslav

Rožmitál

55,00

33,43

Pňbyslav

Kňžová

37,00

Ronov nad Doubravou

Mikuláš

41,00

Rožmitál

Pňbyslav

Květinov

1,00

Ronov nad Doubravou

Mladoňovice

17,00

Rožmitál

Uzeničky

Pňbyslav

Kyjov

10,00

Ronov nad Doubravou

Močovice

8,00

Rožmitál

Věšín

Pňbyslav

Lípa

24,00

Ronov nad Doubravou

Morašice

2,00

Rožmitál

Votenice

109,00

Vranace

22,54 19,40

236,60

Pňbyslav

Lučíce

7,00

Ronov nad Doubravou

Morašice

55,00

Rožmitál

Pňbyslav

Malá Losenice

20,00

Ronov nad Doubravou

Načešce

22,00

Rožmitál

Vranovice

Pňbyslav

Matéjov

42,00

Ronov nad Doubravou

Opoůnek

15,00

Rožmitál

Vševily

Pňbyslav

Modlikov

2,00

Ronov nad Doubravou

Paběníce

38,00

Rožmitál

Zábon (bez dokladů)

16,00

Zivotice

3,00

Dolní Poustevna

50,00 0,75

Pňbyslav

Nižkov

38,00

Ronov nad Doubravou

Poběžovice

24,00

Rožmitál

Pňbyslav

Nové Dvory

16,00

Ronov nad Doubravou

Podbořany

2,00

Rumburk

150,00

Pňbyslav

Nové Veselí

1,00

Ronov nad Doubravou

Podmokly

61,00

Rumburk

Doubice

Pňbyslav

Okrouhlice

58,00

Ronov nad Doubravou

Potěhy

3,00

Rumburk

Jiňkov

1,07

Pňbyslav

Okrouhlička

31,00

Ronov nad Doubravou

Práchovice

22,00

Rumburk

Krásná Lípa

2,50

Pňbyslav

Olešenka

6,00

Ronov nad Doubravou

Přelouč

24,00

Rumburk

Lípová u Sluknova

8,00

Pňbyslav

Olešná

2,00

Ronov nad Doubravou

Ronov nad Doubravou

17,00

Rumburk

Lobendava

5,00

Pňbyslav

Oudoleň

0,00.

Ronov nad Doubravou

Rybníček

17,00

Rumburk

Mikulášovice

200,00

Pňbyslav

Poděšín

6,00

Ronov nad Doubravou

Seč

37,00

Rumburk

Rumburk

10,00

Pňbyslav

Polná

79,00

Ronov nad Doubravou

Semtěž

30,00

Rumburk

Rybniště

0,03

Pňbyslav

Poinička

2,00

Ronov nad Doubravou

Schořov

24,00

Rumburk

Severní

5,00

Pňbyslav

Pňbyslav

84,00

Ronov nad Doubravou

Sirákovice

1,00

Rumburk

Staré Křečany

182,56

Pňbyslav

Račin

1,00

Ronov nad Doubravou

Sovoluky

7,00

Rumburk

šluknov

200,00

Pňbyslav

Radostin

5,00

Ronov nad Doubravou

Spytovice

4,00

Rumburk

Velký Senov

10,00

Pňbyslav

Radostin

2,00

Ronov nad Doubravou

Slojice

26,00

Rybniště

Česká Kamenice

437,00

Pňbyslav

Rosička

4,00

Ronov nad Doubravou

Stotany

46,00

Rybniště

DoM Podluží

1,00

Pňbyslav

Sázava

35,00

Ronov nad Doubravou

Sulovice

2,00

Rybniště

Chňbská

50,00

Pňbyslav

Sazomín

11,00

Ronov nad Doubravou

Svojšice

6.00

Rybniště

Jetňchovice

Pňbyslav

Sedletin

2,00

Ronov nad Doubravou

Sebestovice

12,00

Rybniště

Jiřetín pod Jedlovou

12,00

Pňbyslav

Sirákov

3,00

Ronov nad Doubravou

Třebešice

6,00

Rybniště

Kamenický Šenov

49.00

Pňbyslav

Skorkov

13,00

44,00

Ronov nad Doubravou

Třemošnice

3,00

Rybniště

Kunratice u České Kamenice

100,00

Přibyslav

Skuhrov

44,00

Ronov nad Doubravou

Tupadly

10,00

Rybniště

Rybniště

1,00

Pňbyslav

Slavětín

2,00

Ronov nad Doubravou

Tupadly

7,00

Rybniště

Srbská Kamenice

13,00

Pňbyslav

Skrdlovice

0,00

Ronov nad Doubravou

Tupesy

8,00

Rybniště

Veselé

54,00

Pňbyslav

šlapánov

59,00

Ronov nad Doubravou

Turkovice

0,00

Rychnov nad Kněžnou

Borovnice - Chleny

5,00

Pňbyslav

Stoky

130,00

Ronov nad Doubravou

Uhelná Pňbram

54,00

Rychnov nad Kněžnou

Byzhradec

15,00

Pňbyslav

Úsobi

16,00

Ronov nad Doubravou

Urbanice

0,00

Rychnov nad Kněžnou

CastokMce

4,00

Pňbyslav

Vatin

4,00

Ronov nad Doubravou

Valy

52,00

Rychnov nad Kněžnou

Cermná nad Ortid

22,00

Pňbyslav

Velká Losenice

95,00

Ronov nad Doubravou

Vápenný Podol

2,00

Pňbyslav

Vepřová

8,00

Ronov nad Doubravou

Vepfikov

36,00

XXIV

(Pokračování v příštím čísle)

I LEGISLATIVA. V tomto roce se budou konat v České republice volby do obecních zastupitelstev. Do zastupitelských lavic usednou noví i staronoví zastupitelé, aby rozhodovali o záležitostech své obce. Kdo chce rozhodovat odpovědně, musí mnohé znát. Mezi to mnohé patří základní přehled z oblasti práva. V sérii článků, kterou budeme na tomto místě otiskovat po celý rok 1998, se budeme snažit tento souhrn poskytnout. Vztahem českého občana k Ústavě CR jsme velmi vzdáleni Spojeným státům americkým. My ji zatím na rozdíl od Ameri­ čanů v mysli příliš zakotvenou nemáme - snad i proto, že »totaIitní« ústavy si úctu příliš neza­ sluhovaly. Přesto lze zaznamenat, že vztah k Ústavě se pozvolna mění k lepšímu. A jak se týkají jednotlivé články Ústavy obcí? Co je Ústava? Ústava je základním pramenem českého právního řádu. Obsahuje jeho základní principy a žádný zá­ kon ani jiný pramen práva (např. obecní vyhlášky) nesmí být s tex­ tem Ústavy v rozporu. Obce se tý­ ká především hlava sedmá, která je celá o územní samosprávě, ale nejen ta, najdeme i další. Podstatný článek Ústavy Je jím článek druhý, v němž jsou uvedeny základní pilíře dal­ šího textu. Považuji za vhodné připomenout odstavce 1,3 a 4: 1) Lid je zdrojem veškeré státní moci, vykonává ji pro­ střednictvím orgánů moci zá­ konodárné, výkonné a soudní. 3) Státní moc slouží všem ob­ čanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způso­ bu, které stanoví zákon. 4) Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. Co chtěl těmito ustanoveními zákonodárce říci? Především zdůraznit podstatu moci - totiž, že jejím zdrojem je lid, občané, pro které se vykonává. Tento odstavec má přímou spoji­ tost s odpovědností zastupitelů vů­ či občanům, kterou musí mít zvo­ lené orgány stále na mysli. Moc tu není sama pro sebe.je tu proto, aby se jejím prostřednictvím realizova­ ly potřeby a zájmy lidí, aby tyto potřeby a zájmy byly chráněny. V odstavcích tři a čtyři je zřetel­ ný rozdíl mezi dovoleným chová­ ním orgánů veřejné moci a chová­ ním dovoleným občanům. Tento rozdíl je podstatný - zatímco orgán veřejné moci (tj. ten, který autori­ tativně rozhoduje o právech a po­ vinnostech jiných) se smi chovat jen tak, jak dovoluje zákon, jinými slovy nesmí se chovat jiným způ­ sobem. než je mu dovoleno, u ob­

čana platí princip přesně opačný co není zakázáno, je dovoleno. Tento princip je důležité vstře­ bat i pro způsob uvažování vůči občanům obce. I obec se smí vůči občanům chovat pouze způso­ bem, který předpokládá zákon, a naopak, občan smí vůči obci vše, co mu zákon nezakazuje. Zjednodušeně řečeno - orgán veřejné moci je velmi přísně vá­ zán na to, co je mu vlastně povo-

yCONtUNÁlŮ' nich orgánů, pro naši republiku ale není ještě závazná. Právo vydávat vlastní právní předpisy To je zakotveno rovněž v Ústa­ vě. Mám na mysli obecně závaz­ né vyhlášky, kterým bude věno­ vána samostatná část tohoto seriálu, a proto tuto problematiku nerozvádím podrobněji. Co je to obec? Obec je dle článku 99 Ústavy základní územní samosprávný celek. Jinými slovy ji lze charak­ terizovat jako určité společenství občanů na určitém území (osobní a územní základ obce) nebo jako

OBEC A ÚSTAVA

ČESKÉ REPUBLIKY léno činit, zatímco občan je ve svém jednání svobodný. Zakotvení práva na samos­ právu Územní samospráva je chápána jako právo určitého územního cel­ ku (obce) obstarávat určitý prá­ vem vymezený okruh záležitosti samostatně. Tato samostatnost je ovšem relativní - obec nelze chá­ pat jako zcela samostatnou jedno­ tku, protože je součástí státu, a je tedy limitována jeho zákonodár­ stvím. Stát proto může (přesně vymezeným způsobem) zasaho­ vat do činnosti obcí. Přesto je prá­ vo na samosprávu (čl. 8 Ústavy) velmi důležité pro postavení obcí. Rozsah oprávnění, kdy stát může zasahovat do činnosti obcí, bývá často tématem diskusí, pro­ tože obce chtějí co největší samo­ statnost, stát zase chce mít kon­ trolu i přímý vliv, a jde o to politickými dohodami dojít ke konsensu, který bude pokud mož­ no vyvážený. (Státnímu vlivu na obce se budeme věnovat v někte­ rém z příštích článků). Lze s určitostí říci jedno, a to, že samospráva není státem - stát jen určuje hranice, ve kterých se bude samospráva pohybovat. Připomeňme pro úplnost vý­ znam Evropské charty místní sa­ mosprávy z října 1985, což je do­ kument Rady Evropy. Ta hovoří také o vlastní odpovědnosti míst-

jednotku místní samosprávy. Po­ kud jde o sám pojem »obec«. uží­ vá se jej obecně, ať jde o obce v pravém slova smyslu (venkov­ ského typu) nebo města (obce městského typu). Pro právní vztahy je důležité, že obec je právnickou osobou, své záležitosti spravuje samostat­ ně a vykonává také státní správu. Jaký je rozdíl mezi státní sprá­ vou a samosprávou? Zjednoduše­ ně řečeno takový, že samospráva jsou záležitosti řešené obcí vlast­ ním jménem a na vlastní odpo­ vědnost, kdežto státní správa jsou záležitostí svěřené státu, který je prostřednictvím obce je­ nom vykonává, svěřuje jí je jako subjektu nejblíže občanům. Řízení obce a majetek Ústava hovoří pouze o zastupi­ telstvech (»Obec je samostatně spravována zastupitelstvem®, čl. 101). Od zastupitelstva jsou pak v zákoně o obcích odvozeny ostatní orgány obce (starosta, obecní rada, popř. komise, obecní úřad). Podrobněji se Ústava

VOLBT’ 98 o mechanismu řízení obce nezmi­ ňuje-je však z textu Ústavy zřej­ mé, že zásadní a klíčové postave­ ní v obci má právě zastupitelstvo jako nej vyšší orgán obce. Pokud jde o majetek, Ústava zakotvuje právo obce mít vlastní majetek a hospodařit s ním podle vlastního rozpočtu. De facto za­ ručuje obci ekonomickou samo­ statnost. To je velmi důležité pro fungování obce jako samostatné právnické osoby. Dále Ústava uvádí, že stát mů­ že zasahovat do činnosti obce, jen vyžaduje-li to ochrana zákona a jen způsobem stanoveným zá­ konem. I to je velmi důležité ustanovení pro samostatnost ob­ ce. Máme-li charakterizovat do­ hled státu nad obcemi, pak jej můžeme rozdělit do tří kategorií - dohled nad zákonností, dohled nad hospodařením a dohled nad výkonem přenesené působnosti. (Podrobněji o všech třech poho­ voříme v některé další části). Volby do zastupitelstev Ústava zakotvuje volbu jako tajnou, všeobecnou, přímou a rovnou. Určuje funkční období jako čtyřleté. Podrobnosti vyme­ zuje prováděcí zákonodárství, Ústava mu nevymezuje nějaké li­ mity. V praxi pak vznikají pro­ blémy především v oblasti střetu zájmů, neslučitelnosti některých funkcí apod. (Podrobněji o volbě a právech a povinnostech zastupi­ telů v některém dalším čísle). Listina základní práv a svo­ bod Je nedílnou součástí našeho ústavního pořádku, a rovněž v ní nalezneme ustanovení, která stojí zato připomenout v souvislosti s obcemi. Je to především článek 17: »Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny.® »Státní orgány a orgány územ­ ní samosprávy jsou povinny při­ měřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti. Podmín­ ky a provedení stanoví zákon.® (Povinností poskytovat infor­ mace a právem na informace se budeme též podrobněji zabývat). Mgr. JANA HAMPLOVÁ, stálá spulpracovnice redakce

Ústava jako základní pramen práva je natolik důležitá, že by se s jejím textem měl seznámit vcšichni zastupitelé a to nejen v částech, které se obce přímo či nepřímo do­ týkají. K Ústavě a její filozofii by se také měli uchylovat tehdy, pochybují-li o svých krocích, narazí-li na mezeru v zákoně nebo nejsou-li si jisti jeho výkladem. Ústava do­ káže dát na mnohé otázky odpověď. MODERNÍ OBEC 1/1998 J

17

LEGISLATIVA____ OBECNÍ ZASTUPITELSTVO OTÁZKA: Mají členové obecního zastu­ pitelstva z hlediska zákona o obcích právo žádat o zasílání kopie zápisu ze zasedání na domácí adresu? ODPOVĚĎ: Podle mého názoru toto právo členové zastupitelstva mají, pokud tak rozhod­ ne obecní zastupitelstvo jako nej vyšší orgán sa­ mosprávné obce. Požadavek na zasílání kopie zápisu ze zasedání obecního zastupitelstva sice jde nad rámec zákona č. 367/1990 Sb.. o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, není však s tímto zákonem v rozporu. Citovaný zákon v § 42 pouze stanoví, že o průběhu zase­ dání obecního zastupitelstva se pořizuje do se­ dmi dnů po jeho skončení zápis, který musí být uložen k nahlédnutí na obecním úřadu a že o námitkách členů obecního zastupitelstva pro­ ti němu rozhodne nejbližší zasedání. Zákon dá­ le předpokládá, že ostatní podrobnosti, týkající se jednání obecního zastupitelstva budou upra­ veny v jednacím řádu, který podle 8 43 zákona o obcích vydává obecní zastupitelstvo jako in­ terní právní předpis. Pokud se tedy obecní za­ stupitelstvo ztotožní s požadavkem svých členů na zasílání kopie zápisu na jejich adresu, nebo tuto záležitost doplní do jednacího řádu obecní­ ho zastupitelstva, bude povinností obecního úřadu toto rozhodnutí plnit. Z praktického hlediska by se mělo zvážit, zda pro práci členů obecního zastupitelstva to­ to opatření bude mít takový efekt, který převá­ ží jeho nevýhody. Ty mimo jiné spočívají ve zvýšení finančních nákladů na pořízení kopií zápisu a na poštovné a ve zvýšení administra­ tivy obecního úřadu. Rovněž není zaručena autenticita kopie zaslaného zápisu, pořízeného po skončení zasedání, s jeho konečnou a plat­ nou podobou. Totiž, v případě vznesení námi­ tek některým členem obecního zastupitelstva proti zápisu, může následující zasedání roz­ hodnout o změně, zrušení nebo doplnění pů­ vodního textu zápisu. V takovém případě zde budou vlastně dva různé zápisy o průběhu a výsledcích projednání určité věci a pravdě­ podobně pro pořádek bude potřebné změny nebo úpravy textu zápisu znovu zasílat čle­ nům zastupitelstva. Proto by bylo rozumné při rozhodování o zasílání kopie zápisu ze zasedání obecního zastupitelstva na adresu jeho členů nejdříve posoudit, zda pro jejich činnost nepostačí for­ ma seznámení se zápisem nahlédnutím na obecním úřadu, kterou předpokládá a zakot­ vuje zákon o obcích. Judr. LADISLAV KUŽVART, Ministerstvo vnitra ČR

ODSTRAŇOVÁNÍ VRAKU OTÁZKA: .Jaké možnosti má obec při od­ straňování vraků z místních komunikací? ODPOVĚĎ: Možnosti urychleného odstra­ ňování a likvidace vraků nově řeší zákon o po­ zemních komunikacích. Paragraf 19 odst. 2 písm. g) tohoto zákona stanoví mimo jiné. že

18

J MODERNÍ OBEC 1/1998

na dálnicích, silnicích a místních komunika­ cích je zakázáno odstavovat silniční vozidla, která jsou trvale technicky nezpůsobilá k pro­ vozu a nejsou opatřena státní poznávací znač­ kou nebo která jsou zjevně trvale technicky ne­ způsobilá k provozu. Zákon tato vozidla nazývá vrakem. Vlastník vraku je povinen na výzvu obecního úřadu odstranit z místní ko­ munikace vrak do dvou měsíců od doručení výzvy k odstranění. Neodstraní-li vlastník vrak, odstraní jej a zlikviduje obecní úřad (např. prostřednictvím Technických služeb). Ná­ klady na odstranění a likvidace vraku nese je­ ho vlastník. Nelze-li zjistit vlastníka vraku, výzva k jeho odstranění se doručí veřejnou vy­ hláškou ve smyslu 8 26 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). Výzva se vy­ věsí obvykle na úřední desce obecního úřadu, na jehož katastru vrak stojí. Po marném uply­ nutí dvou měsíců ode dne zveřejnění výzvy odstraní a zlikviduje vrak obec na své náklady. Zjistí-li se, kdo je vlastníkem vraku případně později, má obec možnost uplatnit nárok na náhradu nákladů vzniklých odstraněním a li­ kvidací vraku. Pro úplnost je třeba uvést, že vzhledem k tomu, že není podrobně vymezen pojem vrak, je třeba postupovat případ od pří­ padu. Nelze např. odstranit a zlikvidovat vo­ zidlo, kterému někdo ukradl kola a nechal stát­ ní poznávací značku resp. tuto značku ukradl, ale vozidlo je jinak zjevně v dobrém technic­ kém stavu a způsobilé k provozu.

NEOPRÁVNĚNÉ OBSAZENÍ BYTU OTÁZKA: .Jakou možnost rychlé ochra­ ny má obec, byl-li neoprávněně obsazen obecní byt? ODPOVĚĎ: Východiskem pro další po­ stup je spolehlivé zjištění, že byt byl neopráv­ něně obsazen, to znamená, že bylo použito ná­ silí nebo podvodu při vniknutí do bytu a jeho obsazení. Poté se lze domáhat soudní ochrany žalobou na vyklizení. Rychlou a účinnou ochranu poskytne obci i postup dle 8 5 občan­ ského zákoníku. Tento paragraf upravuje ochranu pokojného stavu. Podle něj se lze do­ máhat ochrany u příslušného orgánu státní správy, dojde-li ke zřejmému zásahu do pokoj­ ného stavu. Zde je třeba podotknout, že toto ří­ zení. přestože má svůj hmotněprávní základ v občanském zákoníku, je řízením správním. Podle 8 11 zákona č. 102/1992 Sb. je přísluš­ ným orgánem v tomto případě pověřený obec­ ní úřad. Řízení dle 8 5 provádí obecní úřad jen na návrh účastníka řízení a postupuje dle záko­ na č. 71/1967 Sb.. o správním řízení. Obecně musí návrh směřovat k zákazu dalších zásahů a k obnovení předešlého stavu. Konkrétní for­ mulace záleží na obsahu ukládané skutečnosti. Obecní úřad se nezabývá otázkou, zda zásah do pokojného stavu byl po právu či nikoliv. Zjišťuje pouze, zda jsou splněny základní pod­ mínky pro rozhodnutí, kterými jsou existence pokojného stavu a zřejmé pomšení tohoto po­ kojného stavu. V rozsahu zákonného oprávně­ ní může tedy obecní úřad zásah do pokojného stavu zakázat nebo rušiteli uložit obnovu po­

sledního pokojného stavu. Nelze vyloučit ani uložení obou těchto povinností najednou. V daném případě je k podání návrhu povolá­ na obec. která je vlastníkem bytu, který byl protiprávně obsazen. Ve správním řízení je tře­ ba dbát ustanovení 8 9 správního řádu tak, aby se nestalo, že by ve věci rozhodoval pracovník toho obecního úřadu, který je zároveň účastní­ kem řízení. Zde připadá v úvahu zástupce na základě zmocnění. Na základě provedeného ří­ zení. dojdc-li pověřený obecní úřad k závěru, že došlo k narušení pokojného stavu (k proti­ právnímu obsazení bytu), vydá rozhodnutí. Tím uloží povinnost vyklidit byt spolu se Ihůtou ke splnění této povinnosti. Byt je třeba ve výroku správního rozhodnutí přesně specifiko­ vat a lhůtu k vyklizení je vhodné vztáhnout ja­ ko lhůtu jdoucí od právní moci rozhodnutí o vyklizení. Pro případ dle § 55 odst. 2 správní­ ho řádu. tzn. byl-li odkladný účinek odvolání vyloučen, lze běh lhůty začít dnem doručení rozhodnutí povinnému. Jinak pro odvolání pla­ tí ustanovení správního řádu. Samotnou povin­ nost vyklidit byt lze vynutit jak ve správním ří­ zení, tak i v soudním řízení. Ve správním řízení provede výkon rozhodnutí příslušný pověřený úřad. přičemž je dle 8 74 správního řádu nutno zahájení výkonu rozhodnutí účastníku oznámit. Obecní úřad je povinen vyrozumět povinného o době vyklizení nejméně pět dní předem, při­ čemž na výkon rozhodnutí se přiměřeně použí­ vají příslušná ustanovení občanského soudního řádu. Náklady spojené s vyklizením neopráv­ něně obsazeného bytu jdou k tíži povinného. Pro úplnost je třeba uvést, že povinný se může proti rozhodnutí dle 8 5 občanského zákoníku, případně proti již provedenému výkonu roz­ hodnutí. bránit soudní žalobou.

ODÚMRT A DĚDICTVÍ OTÁZKA: Znamená odúmrť, že stát se stává dědicem ze zákona? Jak probíhá za­ jištění majetku a kdo obstará pohřeb osoby zemřelé bez příbuzných? Kdo zajistí po­ hřeb osoby, u které nebyla zjištěna totož­ nost? ODPOVĚĎ: Žádné ustanovení občanského zákoníku neříká, že stát je dědicem ze zákona. V 8 462 občanského zákoníku je zakotveno, že dědictví, jehož nenabude žádný dědic, připad­ ne státu. Dědicem se stát může stát pouze na základě závěti zůstavitele podle 8 467 a ná­ sledně občanského zákoníku. Stát nabývá dědictví jako odúmrť okamžikem smrti zůsta­ vitele v případě neexistence zákonných či závětních dědiců a také tehdy, když dědici dědic­ tví odmítli nebojsou nezpůsobilí k dědění. O dědickou nezpůsobilost půjde především v případě, kdy se dědic dopustil úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, jeho manželce, dětem nebo rodičům. Skutečnost, že dědictví připadlo státu, po­ tvrdí soud usnesením bez nařízení jednání. Při opatřování úplného podkladu pro rozhodnutí, předběžném šetření, zajištění dědictví, hlavně při jeho ochraně proti neoprávněným zásahům.

LEGISLATIVA^___ zjišťování hodnoty majetku zůstavitele a jeho soupisu spolupůsobí se soudem okresní úřad, který pomáhá i při prodeji věcí z pozůstalosti. Pokud jde o pohřeb, tak mrtvý musí být po­ hřben nejdříve 48 hodin a nejpozději do 96 ho­ din od zjištění úmrtí prohlížejícím lékařem. Doba 96 hodin může být překročena pouze v případech stanovených v § 10 vyhlášky č. 19/1988 Sb., o postupu při úmrtí a pohřeb­ nictví. Jestliže nebylo od pohřbu upuštěno ne­ bo jestliže nikdo neobstaral pohřeb ve shora uvedené lhůtě, je povinen obstarat pohřeb pří­ slušný obecní úřad, v jehož obvodu došlo k úmrtí. To platí i u těl nalezených či těl mrt­ vých, vyložených z dopravních prostředků. U ostatků zemřelých osob, jejichž totožnost nelze zjistit, se od pohřbu může upustit, jestli­ že se těla mrtvého má trvale použít k vědec­ kým nebo výukovým účelům.

JUDr. JAROSLAV VESELÝ Okresní úřad Praha-východ

KOMUNÁLNÍ ODPADY OTÁZKA: Je možné náklady spojené s provozem veřejných velkoobjemových kontejnerů na komunální odpad zahrnout do úhrady za cenu popelnic (kontejnerů) používaných občany? ODPOVĚĎ: Při postupu podle § 10 zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, je třeba respekto­ vat následující skutečnosti. Cena za svoz, třídě­ ní a zneškodnění komunálního odpadu je cenou sjednávanou ve smyslu ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, dohodou mezi prodávajícím (poskytovatelem služby) a kupujícím, tj. v daném případě mezi obcí a fyzickou osobou. Záleží na konkrétních pod­ mínkách obce, zda službu bude vykonával sa­ ma, prostřednictvím své založené společnosti nebo jiné pověřené firmy. Vždy půjde o cenové ujednání mezi dvěma smluvními stranami. Při sjednávání cen je nutno respektovat sta­ novený rozsah regulace pro odvoz tuhého ko­ munálního odpadu a jeho zneškodňování, tj. zařazení této činnosti do seznamu zboží, u ně­ hož se uplatňuje věcné usměrňování cen. Kon­ krétní výše ceny bude vždy vycházet z ekono­ mických podmínek příslušného navrhovatele, z úrovně jeho ekonomicky oprávněných ná­ kladů a přiměřeného zisku (§ 2 odst. 2 vyhláš­ ky č. 580/1990 Sb., kterou se provádí zákon č. 526/1990 Sb., o cenách). Stejně tak předmě­ tem dohody budou určené podmínky, za nichž bude smluvní cena platit, tj. měrná jednotka, kvalitativní podmínky aj. Ustanovení odstavce I § 10 zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, je cenovým usta­ novením, řešícím otázku ceny za svoz, třídění a zneškodnění komunálního odpadu, placené fyzickými osobami obci. Na rozdíl od volně sjednatelné ceny placené původci jiných odpa­ dů (§ 10 odst. 2 zákona), platí fyzické osoby a to i prostřednictvím pronajímatele bytu - věc­ ně usměrňovanou cenou podle položky č. 15 11. výměru Ministerstva financí ČR č. 01/96, ve znění pozdějších výměrů.

JUDr. DANA ŘÍMANOVÁ, Ministerstvo životního prostředí ČR

ROZVÁŽKOVÁ SLUŽBA OTÁZKA: Jsem starostou obce, ve které prodává společnost FAMILY FROST zmrzliny a mražené potraviny formou rozvážkové služby. Považuje se tento způsob zásobování za obecné nebo zvláštní užívání komunikace či veřejného prostranství pod­ le zákonů o pozemních komunikacích re­ spektive místních poplatcích? ODPOVĚĎ: Nejdříve k té části otázky, která se týká obecného či zvláštního užívání pozemní komunikace. Podle § 19 odst. 1 zá­ kona č. 13/1997 Sb.. o pozemních komunika­ cích, se obecným užíváním rozumí užívání pozemních komunikací obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny, a to samo­ zřejmě v mezích zákona a bezplatně, není-li stanoveno jinak. Zvláštní užívání, tedy užívá­ ní jiné než obvyklé nebo k jiným účelům, než pro které jsou pozemní komunikace určeny, vyžaduje povolení silničního správního úřadu a je vymezeno v § 25 téhož zákona. Vzhledem k tomu. že tazatele zajímá jen rozvážková služba, je třeba posoudit, zdali takovou službu je či není možné podřadit pod § 25 odst. 4 písm. c) bod 5. uvedeného zákona, podle kte­ rého je zvláštním užíváním »nájem části sil­ ničního pozemku pro zřizování a provoz Stán­ ků, pojízdných či přenosných prodejních a jiných podobných zařízení®. Jiná ustanovení § 25 můžeme ponechat stranou. Z citovaného ustanovení je patrné, že roz­ hodující je způsob poskytování služby. Zákon zahrnul do »jiného než obvyklého užívání® ty případy, kdy se »zřídí a provozuje® služba na přesně stanoveném místě a po určitou dobu; jinak by totiž ani nemohla být uzavřena ná­ jemní smlouva, neboť uvedené údaje patří ne­ pochybně mezi její pojmové znaky. Proto ta­ ké § 40 odst. 5, resp. 9, vyhlášky č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních ko­ munikacích. uvádí mezi náležitostmi podání, respektive náležitostmi rozhodnutí o zvlášt­ ním užívání, např. přesné určení místa, účelu a doby, nebo termín a způsob uvedení komu­ nikace do původního stavu (úklid, vyčištění apod.). Je tedy zřejmé, že rozvážkové služby nelze dost dobře pod tento režim zahrnout. Je pro ně typický jiný způsob poskytování služ­ by: jsou založeny právě na tom, že »jedou za zákazníkem®, a to v rámci pravidel silničního provozu. Lze dokonce říci, že spíše než stání, využívají zastavení ve smyslu dopravních předpisů a samozřejmě nemohou zastavit ne­ bo stát tam. kde je to zakázáno. Těžko by by­ lo také odhadnout čas poskytované služby, místo se odlišuje podle zákazníků. Jinými slovy, pohybují se v mezích obecného užívá­ ní pozemní komunikace. Je to z hlediska právní úpravy asi správné řešení: i umisťová­ ní, nakládání nebo skládání věcí, jsou-li ne­ prodleně odstraněny není zvláštním užívá­ ním. Zákon vyhrazuje zvláštní užívání pouze pro ty činnosti, které svojí »neobvyklostí« komunikaci poškozují nebo mohou poškodit, popř. brání či ztěžují její normální užívání. A nyní k tomu, zdali je možné takovéto obec­ né užívání komunikace zpoplatnit. Musíme vycházet ze skutečnosti, že činnosti, které jsou podle § 19 zákona o pozemních komuni­

kacích obecným užíváním pozemních komu­ nikací, jsou zásadně bezplatné, pokud zákony nestanoví jinak. Možné úplaty pak stanoví nejen tento zákon sám (např. užívání místních komunikací ke stání za cenu sjednanou podle cenových předpisů - § 23), ale mohou tak uči­ nit i jiné zákony, včetně zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozděj­ ších předpisů. Tak je tomu např. při vyhraze­ ní trvalého parkovacího místa (poplatek za užívání veřejného prostranství podle § 4 odst. I zákona o místních poplatcích), nebo u po­ platku za povolení k vjezdu s motorovým vo­ zidlem do vybraných míst a částí měst (§ 10 téhož zákona). Jiné zpoplatnění obecného užívání pozemních komunikací, než které zá­ kony výslovně umožňují, by bylo nezákonné. Ustanovení § 4 odst. 1 zákona o místních poplatcích obsahuje taxativní výčet zvláštních užívání veřejného prostranství, za které je možno vybírat poplatek. Umožňuje zpoplatnit taková zvláštní užívání veřejného prostran­ ství, při nichž dochází k omezení druhých osob v jeho užívání. Pojem »zvlá.štního užívá­ ní veřejného prostranství® je autonomním po­ jmem zákona o místních poplatcích a byl vy­ tvořen pro účely ukládání poplatků. Zákon sem výslovně zařazuje např. i umístění zaříze­ ní sloužících k poskytování služeb, umístění stavebních, prodejních nebo reklamních zaří­ zení. Tyto způsoby zvláštního užívání veřej­ ného prostranství sě bezprostředně týkají na­ šeho případu. Zákon hovoří o umístění zařízení, tj. o určité konstrukci (prodejní pul­ ty, Stánky apod.). Toto jednak omezuje jiné využívání veřejného prostranství, jednak je možno zajistit, aby bylo na určitém místě po­ staveno. Nebylo by jistě možné vybírat popla­ tek za užívání, které nelze zabezpečit. Pod vý­ raz »umístění zařízení® tak nebude možné podřadit takový způsob užívání, jako je roz­ vážková nebo jiná obdobná služba, a to už vzhledem k výše popsanému způsobu, kterým je poskytována. Zákon o místních poplatcích používá výrazu »umístit zařízeni® a nikoliv »poskytovat služby na veřejném prostran­ ství®, nepokrývá tedy jakékoliv služby, které lze na veřejném prostranství poskytovat. Mo­ torové vozidlo takovým zařízením jistě může být, ale jen za určitých okolností (např. odsta­ vené vozidlo upravené jako prodejna atp.). Zahrnutí námi sledovaných služeb pod režim § 4 odst. I zákona o místních poplatcích by však bylo vybočením z mezí zákona a takový výklad by vedl k absurdním důsledkům, kdy prakticky jakékoliv služby poskytované moto­ rovými vozidly (včetně těch, které se pohybu­ jí v rámci obecného užívání pozemních komu­ nikací) by mohly být zpoplatněny. To ovšem jistě z úpravy zákona, který hovoří o »umístění zařízení® a ani ve vztahu k ustanovením zá­ kona o provozu na pozemních komunikacích, nelze dovodit. Pokud by tak tomu mělo být, musel by tuto možnost pro určité způsoby po­ skytování uvedených služeb zákon výslovně stanovit.

Doc.JUDr. VLADIMÍR VOPÁLKA, CSc., Právnická fakulta UK MODERNÍ OBEC 1/1998 J

19

1 PODNIKANÍ po převzetí provozu investovat. Výsledkem by­ lo snížení ztráty vody v potrubí o více než 20 % během necelého roku. • Úroveň top managementu vodárenských společností po stránce odborné i organizační a dostatek kvalitních odborníků, • Existence a kvalita pravidel pro vztahy mezi zastupitelstvy měst a obcí a vedením vodá­ renských společností.

Zdroje převyšují potřebu

76

MÍRNÝ POKROK->x V polovině roku 1997 se uskutečnil průzkum ve třiceti vybraných městech a obcích regionu vymezeném severní polovinou ČR, který zjišťoval míru spokojenosti starostů se službami, poskytovanými provozovateli vodovodů a kanalizací i potřeby měst a obcí v této oblasti. Výbčr měst jsme volili tak. abychom získali následující strukturu vodárenských společností: • velké a větší společnosti provozující činnost v regionu, několika okresech či jednom okrese; menší společnosti, provozující činnost v jed­ nom nebo několika menších městech (5 až 15 ti­ síc obyvatel), • »smíšené« obchodní společnosti typu a. s., v nichž jsou zastoupeni vlastníci infrastrukturálního vodárenského majetku i jeho provozo­ vatelé; »oddě!ené« společnosti, kde jsou vy­ tvořeny samostatné právní subjekty (společnost vlastníků a společnost provozní). Společnosti vlastníků jsou a. s., provozní spo­ lečnosti jsou buď a. s., nebo s. r. o.; samostat­ né obchodní společnosti a. s., nebo s. r. o., kte­ ré provozují vodovody a kanalizaci v rámci pronájmu provozního majetku a smluv o pro­ vozování s městy a obcemi, nebo jenom na zá­ kladě smlouvy o provozování.

Kvalita služeb Významnými faktory kvality služeb v širším smyslu a prosperity společností jsou: • Kvalita způsobu provedení privatizace, ze­ jména ve fázi přípravy vzniku společnosti. Hlavním účelem mělo být vytvoření a »dobrovolné« přijetí racionálního konsensu při vlivu a zastoupení jednotlivých členů společnosti, a »pravidel hry« (chování). Společnosti, u nichž se to podařilo hned zpočátku, jsou funkční a sta­

20

□ MODERNÍ OBEC 1/1998

V

bilní. Starostové v těchto společnostech o pro­ blémech vlastního provozu »nic neví«. Naopak společnosti, kde se tato příprava pod­ cenila, se dlouhou dobu vyznačovaly odchodem členů ze společnosti, soudními spory, nestabili­ tou. Management provozních společností místo toho, aby se staral o provoz, řeší majetkové pro­ blémy apod. • Technicko - ekonomické a přírodní pod­ mínky regionu, a tomu více či méně odpovída­ jící vlastnické formy a vztahy včetně organi­ zační nadstavby provozování. Vývoj vodárenství směřuje k odběrům vody z povrchových a podzemních zdrojů, které bu­ dou mít takovou kapacitu, aby bylo možno tyto zdroje účinně chránit (při vynaložení únosných nákladů) před znečištěním. Projevuje se tenden­ ce k menšímu počtu velkých zdrojů a snaha, aby veškerá voda procházela úpravami soustře­ děnými do technicky i ekonomicky optimálně velkých zařízení. Stejně tak se bude ubírat vý­ voj čistíren odpadních vod (COV). které by se neměly budovat individuálně pro jednotlivá města, ale společné COV bez ohledu na region. Současná praxe je ve větším či menším roz­ poru s těmito tendencemi. Důsledkem je nedo­ statek finančních zdrojů pro kanalizaci, zvyšo­ vání cen stočného apod. Z ekonomického hlediska do budoucna mohou proto poskytovat kompletnější a kvalitnější služby vodárenské společnosti, které zaujímají větší podíl v záso­ bování vodou než malé, izolované společnosti. • Finanční situace provozovatele. Malé pro­ vozní společnosti (často zadlužené) nemají do­ statek volných vlastních finančních zdrojů pro větší opravy či rekonstrukce. V průzkumu se vyskytl i opačný případ, kdy do malých měst v okolí Prahy vstoupila velká vodárenská společnost, která mohla začít ihned

Průzkum také ukázal, že prakticky ve všech šetřených regionech a městech zdroje pitné vo­ dy převyšují její současnou a budoucí spotřebu. V několika málo případech se budují další při­ vaděče vody. kterými si města vytvářejí »rezervy« pro případy větších havárií stávajícího při­ vaděče, rozšiřují kapacity vodojemů. Stejně tak jsou ve všech větších městech vybudovány úpravny vody, z nichž některé již vyžadují větší rekonstrukci. Problémy s kvalitou vody jsou v menším po­ čtu případů. Města je řeší buď přechodem na ji­ ný zdroj nebo (individuálním) nákupem zahra­ ničních technologií, přičemž efekt nelze často prokázat pro krátkost využití tohoto zařízení. Ceny vodného a stočného jsou ve většině spo­ lečností určovány jednotně pro všechny akcio­ náře či členy sdružení, v menším počtu případů individuálně. Jednotnou cenu považujeme za spravedlivější a perspektivnější řešení než ceny individuálně určované pro jednotlivé lokality. Je tomu lak proto, že voda vyžaduje uplatnění prin­ cipu solidámosti. Ceny vodného a stočného se pohybují v šetřeném souboru měst a obcí od 18,00 Kč (min.) do 39,51 Kč (max.), přičemž průměrná cena dosahuje okolo 25 Kč (s odchyl­ kou plus minus 10 %) pro obyvatelstvo. Větším problémem je však odpadní voda. Prakticky ve všech regionech a městech byly v nedávné době vybudovány (nebo se dokonču­ jí) COV. Jsou však investičně náročné, což se projevuje zvyšováním ceny stočného (ve vybra­ ných městech nad únosnou míru). Častým dů­ sledkem je hledání nového provozovatele, který by byl ochoten vzít na sebe financování výstav­ by a splácení investičního úvěru. Převážná část měst v posledním období inve­ stovala nebo hodlá investovat nemalé prostřed­ ky do obměny kanalizačních sítí, která se zpra­ vidla realizuje jako součást komplexní modernizace centra města a městských čtvrtí, společně s plynofikací, elektrifikací atd. Zatím­ co do přijetí »balíčků« úsporných opatření ne­ bylo větším problémem získat dotace či výhod­ né půjčky, v současnosti to je vážný problém. Proto odpovědnost za získání dlouhodobě ná­ vratných prostředků přebírají ve většině vodá­ renských společností vlastníci infrastrukturálního vodárenského majetku, tj. města a obce. S tím sourisí i trend v cenové politice: zvyšo­ vat výrazněji ceny stočného a vodného pro oby­ vatelstvo, aby se postupně dosáhlo stejné ceny pro maloodběratele a velkoodběratele.

Finanční zdroje Dobré zkušenosti se zajišťováním finančních zdrojů v rámci různých programů Evropské unie - PHARE. CRECO - má naše největší vo­ dárenská společnost, jejíž specialisté jsou re­ gistrováni v rejstříku konzultantů PHARE/TACIS při Evropské komisi v Bruselu. K zajištění optimálního dodavatele investic do vodárenství organizují města výběrová říze-

PODNIKÁNÍ ní. Podle našich ověřených poznatků dochází k optimálnímu řešení z hlediska celkové efek­ tivnosti investice jen tehdy, když projekt, vý­ stavbu včetně dozoru i vlastní provozování za­ jišťuje jeden subjekt - budoucí provozovatel. Jedině on může mít za cíl, aby celkové náklady na investici a provoz byly minimální. Dalším poznatkem je, že pro menší vodáren­ ské společnosti je obtížné vybavit se a zajistit efektivnost finančně náročné progresivní tech­ niky pro vyhledávání či identifikaci poruch na potrubí, čištění kanalizačních řadů, automatické monitorování stavových veličin vodárenských zařízení apod. U mobilní techniky je možné si tyto služby nakoupit, ale u ostatního zařízení se budou nadále prohlubovat rozdíly ve vybave­ nosti mezi většími a malými provozními spo­ lečnostmi. Úroveň organizace řízení, která je hlavním předpokladem prosperity a kvality poskytova­ ných služeb provozními společnostmi, je velmi rozdílná. Je stále poplatná principům centrální­ ho řízení ekonomiky. Velká diferenciace je ne­ jen mezi velkými a malými společnostmi, ale i mezi srovnatelnými co do velikosti. To se pro­ jevuje v různé míře objektivnosti kalkulací ná­ kladů, které jsou většinou zastaralé, v nedosta­ tečně účinné motivaci kolektivů a pracovníků na zvyšování hospodárnosti, v úsilí o další roz­ voj společnosti. V porovnání s renomovanými evropskými vodárenskými i některými českými společnost­ mi, do nichž vstoupil zahraniční kapitál, je stále nedostatečná péče o zákazníka v širokém smyslu (public relations, kontaktní místa pro obyvatelstvo, vyřizování stížností a dotazů v re­ žimu reálného času, náročné normy provozová­ ní atd.).

Shrnutí • Celková úroveň poskytovaných služeb pro obyvatelstvo i velkoodběratele v porovnání s kvalitou služeb poskytovaných státními pod­ niky se zvýšila. V porovnání se zeměmi Evrop­ ské unie je však stále ještě nízká. • Vodárenství potřebuje obdobné právní pro­ středí jako např. telekomunikace, energetika atd. • Hlavním problémem většiny měst a obcí je sběr a čištění odpadních vod, jež je investičně náročné, což se promítá do zvyšování cen stoč­ ného. V současné době se zvyšuje nejistota možnosti získat výhodné zdroje pro investice. • Větší vodárenské či provozní společnosti ma­ jí do budoucna větší předpoklady zajistit kom­ plexní potřeby měst a za výhodnějších podmí­ nek než malé »místní« provozní společnosti. Rada větších společností si uvědomuje konečné důsledky nedostatku pohotových finančních zdrojů pro žádoucí vybavení informačními, mo­ nitorovacími systémy, dispečinky, nezbytné pro poskytování kvalitních a komplexních služeb. • Vodárenství vyžaduje rámcovou koncepci rozvoje, přesahující hranice jednotlivých krajů, regionů a okresů. Bez toho není možné zajistit optimalizaci vstupů, výstupů a procesů z hledis­ ka ekonomického, ochrany životního prostředí i strategického ve smyslu hospodárnosti s nej­ cennější surovinou - vodou. MILAN RABIŠKA, RACOMO Praha FOTO ARCHIV

STAVEBNÍ BOOM Kdo v poslední době navštívil Peking, mohl se přesvědčit, že je obrovským stave­ ništěm. Úž na pohled je zřejmé, že hlavní město Cíny s více než 13 milióny obyvatel je lákadlem zejména pro zahraniční investory disponujícími velkými finančními objemy. Svou prestiž a sílu prezentují výstavbou mo­ numentálních hotelů, bank, administrativ­ ních, obchodních, obytných a dalších budov. Oslňující výškové stavby zde rostou jako »bambusové výhonky po jarním dešti«. Čínský stavební průmysl prožívá nevídaný boom. Jeho příznivé vyhlídky dokumentuje následující údaj: výroba stavebních a kon­ strukčních materiálů v Číně vzrostla v roce 1996 o 9,5 % proti roku 1995. Budují se zde i komunikace, mosty atd. Cestou k Velké čínské zdi jsme obdivovali novou 37 km dlouhou dálnici, kterou zde otevřeli v loňském roce. Její úroveň a kvalita dosahuje evropských parametrů. »Vzhledem k orientaci naší firmy jsem po­ rovnával hlavně provedení dálničních beto­ nových a železobetonových konstrukcí, ze­ jména mostů. Je precizní a pěkné. Zajímavý byl i rozestavěný úsek hlavní silnice přes průsmyk. Stavba mi vzala dech smělým vy­ pracováním včetně tunelů, mostních galerií atd.,« uvedl Ing. Miloš Macháček, vedoucí výroby v Stavrcmo Hradec Králové, spol. s r. o. Patřil k zástupcům českých stavebních fi­ rem, kteří ve dnech 12.-15. listopadu 1997 navštívili 5. mezinárodní stavební veletrh Chinabex Peking ’97. Čínští vystavovatelé na něm s velkou hrdostí představili to, co v tomto oboru dokážou. Pozornost návštěvníků zaujala například expozice společnosti Shengya z prosperují­ cího města Sen-čenu na jihu Cíny (ve zvláštní ekonomické zóně přiléhající k Hongkongu). Firma vyrábí luxusní a drahé masážní vany, sprchy, sauny, jejichž funkč­ nost vychází z klasického čínského lékařství. Větší ěást výroby (85 %) zůstává na čínském trhu, zbytek putuje do zahraničí, hlavně do Hongkongu, Jižní Koreje a Ruska. Nabízí se otázka, kdo si v Číně může podobná zařízení koupit? Nejen hotely a nemocnice, ale i ně­ které domácnosti! Tuto skutečnost potvrzuje fakt, že během veletrhu firma Shengya uza­ vřela kontrakty s čínskými odběrateli za ně­ kolik set miliónů USD. Na ploše asi 4 tisíc m2 se prezentovali ta­ ké zahraniční vystavovatelé z Hongkongu, Singapuru. Austrálie, Španělska, Velké Bri­ tánie. Itálie a dalších zemí. Celosvětoví vý­ robci a dodavatelé, kteří mají v Číně větši­ nou své zastoupení, předvedli nejnovější stavební a konstrukční výrobky a materiály, zařízení a technologie, jimiž jsou schopni uspokojit rychle se rozvíjející čínské staveb­ nictví.

Během čtyř dnů výstavu zhlédlo asi 25 ti­ síc návštěvníků z řad odborníků i veřejnosti. Jak tato výstavní akce zapůsobila na naše odborníky? »Svým rozsahem měl veletrh spíš regio­ nální než mezinárodní charakter. Vystavova­ telé, kteří se honosili značkou cizí země, byli de facto jenom dealeři významných firem,« vyjádřil své mínění Ing. Pavel Braha, ob­ chodně technický ředitel Svazu podnikate­ lů ve stavebnictví v CR. »Dívat se na tento veletrh pohledem Stře­ doevropana je totéž jako porovnávat náš Ka­ rlštejn s čínskými pagodami. S ohledem na to, že se nacházíme na jiném konci světa, prezentace firem, které mají zázemí ve svých centrálách v Evropě či Americe, neby­ la nejhorší,» řekl Ing. Rudolf Bohm, zá­ stupce BVV, a. s., Brno. Do třetice názor Karla Medulána, gene­ rálního ředitele s. r. o. D-Systém: »Stavební výstavy, které se pořádají u nás, mají vyso­ kou světovou úroveň. Vzhledem k exotičnosti prostředí a zdejších podmínek byl i tento stavební veletrh poučný a splnil svůj účel.« Zástupci Svazu podnikatelů ve stavebnic­ tví v ČR a BVV, a. s.. Brno byli v Pekingu také kvůli navázání kontaktů. Pokusili se při­ lákat čínské vystavovatele na naše veletrhy a zmapovat možnosti spolupráce českých a čínských firem. »Na nabídku zúčastnit se stavebních vele­ trhů v České republice reagovali pozitivně hlavně vystavovatelé z Hongkongu. Pokud jde o kooperaci firem, měli bychom šanci po­ dílet se zde na rozvoji technologických zaří­ zení týkajících se stavebních hmot a prvků. Bohužel naše stavebnictví nedisponuje vol­ ným kapitálem, který by bylo možné na tom­ to obrovském území zhodnotit,« řekl Ing. Rudolf Bohm. Silné zahraniční stavební společnosti už svoje místo na čínském trhu našly. Potvrdil to i 5. mezinárodní stavební veletrh China­ bex Peking ’97, jehož příští ročník se usku­ teční v Šanghaji. - stp FOTO ARCHIV

MODERNÍ OBEC 1/1998 3

21

podnikaní.

DVOUKONTEJNEROVY SBĚR A TRIDENI ODPADŮ

a kartony, plastové fólie, textil a letošním veletrhu a pěnový polystyren, do druhého ENVIBRNO obdržela cenu kontejneru duté obaly. Hlavní časopisu ODPADY (vydává Ecopředností tohoto systému, který nomia a. s.) automatická linka TS Ústí nad Labem zavedly v ce­ pro třídění dutých obalů. Třídicí lém městě i v okolních spolupra­ linka vyvinutá a vyráběná a. s. cujících městech a obcích, je pře­ TRAMAZ Praha umožňuje, aby devším úspora počtu kontejnerů mohly být společně do jednoho proti stavu, kdy se samostatně sbí­ kontejnem sbírány všechny použi­ rá bílé a barevné sklo, papír a pří­ té duté obaly bez ohledu na typ, padně plasty, nebo možnost hus­ materiál a barvu, tzn. skleněné tějšího rozmístění kontejnerů při i plastové láhve, ocelové i hliníko­ jejich nezměněném počtu. vé plechovky, spreje apod. Na lin­ Při vlastním provozu se pak ce se vše automaticky roztřídí na ukázaly další výhody tohoto systému a třídicí linky - vyšší vý­ střepy, lehké obaly, sklo bílé, hně­ dé a zelené a zbytek. Lehké obaly těžnost a kvalita získaných dru­

N

údaje je možné najít v čísle 4/97 časopisu ODPADY. Sběr jednotlivých druhů využi­ telných odpadů do samostatných nádob či kontejnerů tak, jak jej známe z mnoha našich měst a ob­ cí, neumožňuje příliš rozšiřoval sortiment shromažďovaných dru­ hotných surovin, nemají-li nám na každém kroku překážet celé baterie kontejnerů. Navíc, mají-li být získané suroviny dobře obchodovatelné, aby peníze získané jejich prodejem hrály významněj­ ší roli v hrazení nákladů na pro­ voz separovaného sběru, je nutné stejně sebrané odpady dotřiďo­

vat. Takže investici do nějaké tří­ dicí či dotřidovací linky se stejně nevyhneme.

Podmínky efektivnosti Aby byla taková třídicí linka, jako je ta na duté obaly, dostateč­ ně využita, je potřeba dostatečně velká svozová oblast, kterou představuje např. právě Ústí nad Labem a okolní obce a města. Nicméně i zde, přes všechny zmí­ něné výhody dvoukontejnerového sběru a plnou vytíženost třídi­ cí linky, je separovaný sběr nákladnější než prosté skládková­ ní. To by však nikoho, komu jen trochu záleží na životním prostře­ dí a kdo vidí trochu dopředu, nemělo od třídění komunálního odpadu odradit. Zvláště nyní, když nový zákon o odpadech (č. 125/1997 Sb.) umožňuje zahr­ nout náklady na třídění odpadu do poplatků za odvoz. Ing. ONDŘEJ PROCHÁZKA, CSc. FOTO AUTOR

je v dalším kroku linka schopna dále roztřídit na PET láhve jednot­ livých barev, ostatní plasty a oce­ lové a hliníkové plechovky. I když linku v Tramazu vyvinuli již před několika lety, dlouho se nedařilo přesvědčit odbornou ve­ řejnost o jejích přednostech. Hlav­ ně proto, že až do loňského podzi­ mu nebyla nikde v provozu. Tehdy ale město Ústí nad Labem tuto třídicí linku zakoupilo a uvedlo do provozu vc zdejších Technic­ kých službách. Spolu s ní byl ve městě zaveden dvoukontejnerový sběr obalového odpadu.

Přednosti systému V tomto systému se do jednoho kontejneru společně sbírají ploché obaly, což jsou především papír

---- 22

□ MODERNÍ OBEC 1/1998

hotných surovin, lepší využití kontejnerů i svozové techniky a snížení hluku. V kontejneru to­ tiž mezi dutými obaly objemově převládají PET láhve, které tlumí nárazy jak při vhazování skleně­ ných láhví, tak při vyklápění na přepravní prostředek. Současně s tím se omezí vznik střepů. Výhodnost linky vzrostla poté, kdy se ze strany a. s. SILON Pla­ ná nad Lužnicí na trhu druhot­ ných surovin objevila poptávka po vytříděných PET láhvích, a to především po bílých a na­ modralých. Schopnost třídicí lin­ ky a. s. TRAMAZ Praha vyseparovat z odpadu PET láhve a roztřídit je podle barev řadí nyní Technické služby Ústí nad La­ bem mezi přední dodavatele této druhotné suroviny. Podrobnější

šeností majitele montážní firmy Aquasolar Mi­ roslava Matušky si kolektory v 70 % případů pořizují lidé na své rodinné domy zejména tam, kde mají bazén. Stoupá počet realizací, v nichž se kolektory používají nejen na ohřev TUV, ale i k přitápě­ ní. Běžné instalace se čtyřmi až osmi kolektory od jara do podzimu zajistí teplou vodu a od podzimu do jara dokáží přitápět a aspoň trochu tak snížit náklady na vytápění. Nejlepší mon­ tážní firmy už u svých instalací vychytaly růz­ né mouchy a jejich systémy fungují dobře a bezobslužně. Vzhledem k vysoké pořizovací ceně je návratnost za současných cen energií problematická, jde o investici do budoucnosti.

Systémy s akumulací

ŠANCE PRO SLUNÍČKO V České republice dosahujeme horších hodnot v emisích oxidu siřičitého a oxidu uhličitého, než je průměr Evropské unie - jak při přepočtu na obyvatele, tak i na jednotku HDP. Jednou z možností, jak tento nepříznivý stav zvrátit, je začít i u nás více využívat obnovitel­ né a netradiční zdroje energie, například ze Slunce. Již zmíněné sluneční kolektory se dají využít buď pro přípravu teplé užitkové vody (TUV), nebo také pro přitápění objektu. Exis­ tují i řešení, která umožňují krýt 100 % potře­ by pomocí sluníčka, ale ta jsou zatím příliš in­ vestičně náročná a mají vesměs charakter experimentů. V našich podmínkách, které roz­ hodně nejsou příliš příznivé ve srovnání s již­ ními kraji, dokáže kvalitní solární zařízení ušetřit 50-70 % energie potřebné na přípravu TUV a 20-40 % tepla potřebného na vytápění.

Evropská špička Prudký vzestup zažívá »soláro« především v SRN a Rakousku. V Německu měli koncem roku 1992 nainstalováno 672 tisíc m2 sluneč­ ních kolektorů, ale koncem roku 1995 už se to­ to číslo zvýšilo na více než dvojnásobek. Trh je přitom stále ještě nenasycen a čeká se, že do roku 2000 se instalovaná plocha bude zvyšo­ vat o 25-30 % ročně. Německá vláda poskytu­ je na instalaci kolektorů dotaci ve výši 16 % investované částky (max. 500 DM). O hodně více než 1 mil. m2 kolektorových ploch už fun­ guje v Rakousku, které se řadí k absolutní ev­ ropské špičce v počtu kolektorů na obyvatele. Návratnost investice záleží na ceně energie z klasických zdrojů (elektřiny, plynu). U nás je zatím nejvýhodnější využití kolektorů pro ohřev vody v bazénech. Vyplatí se i v kempech a letních chatových osadách, kde dochází k od­ běru teplé vody pouze v létě, kdy slunce dává nejvíce tepla. Tyto sezónní systémy mohou být velmi jednoduché a investičně nenáročné. Při celoročním provozu se kolektory nejvíce vyplatí při přípravě teplé vody v domácnos­ tech, v hotelích, penzionech a dalších provo­ zovnách s velkou spotřebou TUV (např. v to­ várnách při sprchování zaměstnanců). U systémů využívajících sluneční energie pouze k ohřevu TUV vychází při instalaci tří kolektorů (to pro rodinný domek stačí) cena

přibližně na 1,30 Kč/kWh. Při instalaci více kolektorů se tato cena sníží, ale musí se pečlivě promyslet, co s případnými přebytky teplé vo­ dy. Dominantním dodavatelem slunečních ko­ lektorů na náš trh je slovensko-německá firma Thermo/Solar ze Ziaru nad Hronom. Spojením slovenského a německého know-how vznikla řada velmi kvalitních kolektorů Heliostar se selektivní konverzní vrstvou. Nejúspěšněj­ ším prodávaným typem je Heliostar 202, který u nás firma prodává za 9000 Kč (na německém trhu, kam jde většina produkce, stojí 1200 DM, tedy téměř 2,5krát tolik). Poměrem ce­ na/výkon jde o bezkonkurenčně nejlevnější kolektory na evropském trhu. Nové typy vaku­ ových kolektorů, jejichž výroba se v současné době rozbíhá, jsou světovou extratřídou a bu­ dou se dobře uplatňovat hlavně v zimě na při­ tápění. Jsou o dost dražší než běžné typy, ale 1 zde vycházejí Slováci našim zákazníkům vstříc: u nás se prodávají za 13 000 Kč, na ně­ meckém trhu přijdou na 2000 DM. V roce 1996 k nám Thermo/Solar dodal 2000 m2 ko­ lektorů (jeden kolektor má plochu necelé 2 m2), loni už to bylo 3000-4000 m2. Největší část produkce (více než 90 %) jde ale stále na vyspělé trhy západní Evropy.

Konkrétní realizace Jednu z největších instalací lze nalézt přímo v areálu ZSNP v Ziaru nad Hronom, jen pár metrů od Thermo/Solaru: firma Strojal si dala na střeše své výrobní haly instalovat 92 kolek­ torů, určených na ohřev teplé vody na umývání a sprchování 280 zaměstnanců. Kolektory zde denně ohřejí až 22 tisíc litrů teplé vody. V létě dokáží zajistit spotřebu úplně, v zimě jim vypo­ máhají centrální dodávky z výtopny. V celo­ ročním průměru uspoří kolektory 35-38 % te­ pelné energie. V sobotu a neděli, kdy není žádný odběr, se voda akumuluje ve dvou nádr­ žích s objemem 12 m3 vody. V poslední době stoupá především počet realizací na rodinných domcích: podle zku­

Tyto systémy se snaží teplo z léta uchovat (akumulovat) a využít pro vytápění na podzim a v zimě. Asi nejsofistikovanějším systémem tohoto typu je nízkoenergetický experimentál­ ní dům VUES v Podolí u Brna, který slouží potřebám vědy a výzkumu. Podobný systém funguje už 1,5 roku v tzv. Mézlově domě Ústavu sociální péče ve Slatiňanech, kde jsou umístěny chráněné dílny pro mentálně postiženou mládež. Instalovala ho zde firma Solar Ekologie Technik. Systém za­ jišťuje celoroční vytápění objektu a přípravu teplé užitkové vody. Kolektorové pole s 84 ko­ lektory umístěné na střeše objektu vytopí bě­ hem léta obří zásobník s objemem 1103 m3. Vzhledem k tomu, že jde o adaptovanou starší budovu, je zásobník umístěn venku na dvoře a izolován 70 cm minerální vaty (u novostaveb se umísťuje dovnitř objektu). Zásobník se v létě vytopí na 45-50 °C. Postupně se z něj teplo od­ čerpává. Vzhledem k tomu, že je propočten na 120denní akumulaci, vydrží teplá voda v zá­ sobníku vytápět objekt po celou zimu. V celém objektu je instalováno podlahové topení, které vystačí s teplotou topné vody do 35 °C. Klesneli teplota vody v zásobníku pod tuto hodnotu, používá se k jejímu zvýšení tepelné čerpadlo, s jehož pomocí lze využít tepelnou kapacitu zá­ sobníku téměř dokonale. Už od března je celý systém opět ziskový, teplota vody v zásobníku zase stoupá a roční cyklus se opakuje. Energie získaná tímto způsobem je zatím poměrně dra­ há, u tohoto konkrétního systému ji odborníci propočetli na 6 Kč/kWh. Stavba ovšem dosta­ la jako experimentální projekt dotaci od Státního fondu životního prostředí a získala i příspěvky z dalších zdrojů. Podobný systém funguje též v klášteře v Nových Hradech, kde je kolektorové pole umístěno v klášterní zahra­ dě. Sezónní akumulaci lze využít i u rodinných domků, jak o tom svědčí třeba dům Ing. Tomčiaka v Radole na Kysucích. Kolektory bývají třeba v Německu běžnou součástí nabídky hotových domů, které už vět­ šinou splňují přísná kritéria pro nízkoenergetické domy. U nás je podobné řešení zatím bí­ lou vránou. Jednou z mála firem, u níž jsou kolektory standardní součástí nabídky, je kroměřížský Ekosolaris, který u svých domků Octasolar montuje kapalinové kolektory vlast­ ní výroby na ohřev TUV. Domky jsou velmi dobře zatepleny a vybaveny i vzduchovými kolektory, které snižují spotřebu tepla na vytá­ pění, a též tepelným čerpadlem. RNDr. JANA PLAM INKOVA FOTO AUTORKA

MODERNÍ OBEC 1/1998 □

23----

„IREGIONSPEKTRUM

AKTIVITOU PROTI VŠEDNOSTI Městská část PrahaDubeč. Úřední, málo výstižný název pro větší obec s 1800 obyvateli, s typickými domky a dominantní, štíhlou věží kostela. Šeď paneláků ani bující zástavba příměstských skladů se k ní naštěstí ještě nepřiblížila. Občané Dubče oceňují přednosti, které jim nabídlo »přifarení« k Praze - ke stanici metra Skalka je autobus zaveze za necelou půlhodinu - ale snaží se nadále udržet vesnický cha­ rakter úhledné obce s dobrým bydle­ ním a životním prostředím. Navíc se společenským životem. Za tuto výji­ mečnou bohatou činnost obdržela, v rámci středočeského regionu a Pra­ hy, modrou stuhu v soutěži Vesnice roku 1997. Dubeč nechce upadnout do všed­ nosti běžných dnů, stát se noclehár­ nou, ze které se ráno vyjíždí do Prahy a kde lidé zůstávají každý večer do­ ma u televize. »Usilujeme o to, aby naše obec všestranně, společensky žila, navazo­ vala na dávné tradice a dále je rozví­ jela,® představuje záměry zastupitel­ stva místostarosta Josef Moravec.

Spolková činnost Sedíme spolu v nově rekonstruo­ vané, vkusně zařízené radnici, u sto­ lu, na kterém jsou rozloženy četné fotografie, mapky, brožury a bohatě ilustrovaná kronika obce. Je zde i několik posledních čísel místního zpravodaje Rohožník, který vychází v nákladu 1000 výtisků. Do každého domu přichází zdarma a lidé se často ptají, kdy už vyjde další číslo, tako­ vý je zájem o všechny zdejší událos­ ti. V obci aktivně působí téměř dva­ cet spolků, organizací, komisí a sdružení. Až na tělovýchovnou or­ ganizaci Sokol, jejíž činnost byla ob­ novena po roce 1989, některé z nich mají několik desítek let nepřerušenou kontinuitu. Vedou je ochotní, nezištní občané, kteří pomáhají starostovi Ing. Janu Tomčíkovi a zastupitelům uskutečňovat dobrou komunální poli­ tiku, neboť aktivní, veřejný a kulturní život k ní nesporně náleží. K organizátorům společenského dění patří například Ilona Burešo­ vá, předsedkyně komise pro ob­ čanské záležitosti. Už léta její člen­

---- 24

□ MODERNÍ OBEC 1/1998

ustavená Společnost V. F. Červeného si dala do vínku stálou popularizaci to­ hoto nejslavnějšího místního rodáka.

Vzpomínkové akce

ky slavnostně vítají narozené občán­ ky. Komise připravila úspěšné gas­ tronomické odpoledne, kdy účastni­ ce soutěžily o nej lepší recept na salát a pomazánku. V sokolovně by­ la uspořádána prodejní výstava, na které se představili svými výrobky místní a okolní podnikatelé. Zdařilé bylo setkání občanů v kostele i na radnici s kardinálem Miloslavem Vlkem. Za 900 let existecne Dubče se prý ještě nestalo, aby tak vysoce postavená osobnost navštívila obec. Komise pro mládež v čele s Annou Hlaváčovou organizuje s vedením školy vítání prvňáčků a různé hry pro nejmenší. Prázdninové tábory a výlety do pří­ rody připravuje turis­ tický oddíl Jestřábi. Výčet společen­ ských činností a událostí, které po celý rok probíhají v obci, je úctyhodný. Setkávají se s pochopením a dobrou účastí, i když velkým lákadlem s bez­ počtem nabídek pro všechny je Praha. Přesto se v Dubči daří Sokolu a jiné tě­ lovýchovné činnosti, čilé jsou organi­ zace Svazu žen, myslivců, rybářů, ne­ formálně pracuje klub důchodců. K místním nadšencům náleží i chova­ telé drobného zvířectva, kteří navazují na šedesátiletou tradici. Patří k nejlep­ ším ve »velké« Praze. V Dubči se umějí radovat na tanečních zábavách, mysliveckých bálech nebo sokolských šibřinkách.

Helena Tattermuschová. Svými obra­ zy se představila herečka Blanka Bohdanová. Podle místostarosty s obavou při­ pravovali vzpomínkový večer ke 170. výročí úmrtí Ludwiga van Beethove­ na. Organizátoři očekávali, že se ne­ setká s příliš velkým zájmem. Potěši­ la je zaplněná zasedačka na radnici, vděční posluchači, kteří přijali výklad i ukázky z umělcova náročného hu­ debního díla. Magnetem pro mladé se stal večer, kdy si připomněli nedožité padesátiny zpěváka country muziky Michala Tučného.

PŘEDSTAVUJEME MALÉ OBCE

Zajímavá setkání Pravidelná jsou setkání na radnici při hudbě, kdy přicházejí umělci, ko­ nají se vernisáže výstav. Například o svém životě spojeném s Národním divadlem zde vyprávěla jeho sólistka

Slavný rodák Těžištěm veřejného dění a zájmů se začíná stávat Dubečský kulturní a společenský podzim, který měl pre­ miéru v roce 1994. Předloni byl za­ měřen na památku místního rodáka Václava Františka Červeného, svě­ tově proslulého vynálezce a výrob­ ce hudebních nástrojů, který zemřel před 100 lety. Josef Moravec je auto­ rem útlé knížky, ve které zevrubně popisuje život a práci této osobnosti, na níž se v našem století zapomnělo. Červený byl autorem více než 25 vy­ nálezů, které vylepšily hudební žesťové nástroje. Sestrojil kontrabas, kontrafagot, altovku a za vynález ar­ mádního pozounu obdržel zlatou me­ daili od rakouského císaře. Dubeč si připomněla svého rodáka několika koncerty, výstavou a společ­ ně se Sokolem vydala zmíněnou kníž­ ku. Jeho jméno už nezapadne, protože

Členové společnosti, představitelé obce i Pražská vojenská historická společnost se rozhodli, že v rámci kulturního a společenského podzimu 1997 připomenou 240. výročí bitvy u Štěrbohol. Tehdy se 6. května 1757 na velkém území mezi Vítko­ vem, Hloubětínem, Dubči a Nuslemi střetly mnohatisícové armády Ra­ kouska a Pruska. Výročí válečné vřa­ vy dalo podnět desítkám občanů vě­ novat velkou část svého osobního volna přípravě a hladkému průběhu vzpomínkových akcí. Patřily k nim přednášky odborníků o bitvě, výstava apod. Vyvrcholením byla účast »vojáků« - fanoušků, kteří rádi oživují historické události. 20. září vpocho­ dovaly do Dubče oddíly 110 mužů. Jeden dorazil v bílých uniformách habsburské pěchoty, druhý v červe­ ných byl až z Postupimi. Odpoledne za značného zájmu více než 2500 di­ váků předvedly ukázky boje, čestné salvy a dekorování praporů. Pěknou tečkou za kulturním pod­ zimem bylo Requiem pro sóla, sbor a komorní soubor v provedení Sou­ boru českých madrigalistů, vokálních a instrumentálních sólistů, pod tak­ tovkou autora skladby profesora Františka Xavera Thuriho. Hlavním tématem dubečského kulturního podzimu v roce 1997 byla opět historie - vznik a činnost spolků založených ve druhé polovině minu­ lého století. Slavná byla tehdy kapito­ la působení místních hasičů, kteří první přijeli k požáru Národního di­ vadla a jejich trubač dával signály při hašení. Je zajímavé, že v obci, kde působí široké spektrum společen­ ských a zájmových organizací, hasiči nejsou. »Dubeč měla v minulém století vynikajícího dlouholetého starostu Václava Miku. který pro obec vyko­ nal mnoho prospěšného, má hlavní podíl na vybudování důstojného Stán­ ku pro školu a tak si ho chceme při­ pomenout,® dodává k chvályhodné­ mu záměru Josef Moravec. Jistě jej též úspěšně naplní, protože zkušené organizátory, nadšence pro dobrou věc v Dubči mají. - bed FOTO JAN DOSTAL

REGIONSREKTRUM V

V/

spravedlivější nároky malých obci Prezident T. G. Masaryk řekl: »Potřebujeme Bohužel naše demokracie z ro­ padesát let nerušeného vývoje a budeme ku 1918 skončila prakticky po tam, kde bychom chtěli být dnes.« dvaceti letech. Dnes máme znovu demokratický stát »Českou re­ charty místní samosprávy* a beze malých obcí by se rozplynulo vni­ publiku^ Musíme se naučit jej ří­ zbytku naplnila článek 9 »Fiveč. Jak k tomu názoru přišel? dit, spravovat a vést občany k do­ nanční zdroje místních orgánů*. • Starostka Mgr. Anna Gigidržování zákonů. Základem movová v jednom rozhovoru svobodného demokratického stá­ uvádí: »Samospráva malých obcí Terčem útoků tu je »obec«. bude úspěšná, bude-li jasná po­ Již Karel Havlíček Borovský Malé obce jsou terčem útoků třebnost malých obcí.* v roce 1848 vyslovil tento názor: v médiích. Uvedu alespoň něko­ Kdo to má vyjasňovat a jak »Mnohému snad bude se zdáti lik příkladů: dlouho to bude ještě trvat? Proč podivno, řeknu-li, že vlastně více • Ministerstvo vnitra uvažuje a komu by to měly malé obce do­ záleží na dobrém řízení našich o potřebě stanovit definici obce, kazovat? obcí než na řízení celého státu.« měly by se jí stát pouze celky Malé obce jsou skromné. Ne­ Po roce 1989 jsem očekával, že s více než 500 obyvateli. považují systém nárokových příj­ se všichni na venkově přičiníme, • Premiér Klaus a předseda mů dle dosavadních rozpočto­ aby se opět do každé vesnice vrá- j SMO ČR Dohnal se shodli na vých pravidel za nedotknutelný. til obecní úřad, který se nenechá ! tom, že počet obcí v ČR je zby­ Chtějí jen tolik z možných pro­ nadále vysávat nenasytnými stře­ tečně velký. středků, aby mohly samy sebe diskovými obcemi a pomůže tam obnovit plnohodnotný život. Sa­ mostatné obce vznikaly jako hou­ by po dešti. Mají se čile k životu. Každé obecní zastupitelstvo se | snaží něco pozitivního a hmata- ( telného vykonat a přitom se na- j chází v naprosto nedostatečném postavení vůči občanům při zajiš­ ťování jejich potřeb.

Rozdíly v příjmech Obce uvítaly, že mají právní ná­ rok na daňové příjmy, i když pře­ rozdělováni neovlivňují radní, ale státní systém rozpočtových pravi­ del. Pětileté sledování ukazuje, že rozdíly v příjmech obecních roz­ počtů jsou zarážející a do určité míry nespravedlivé. Zvláště malé obce mají pramalou možnost své příjmy ovlivnit. Parlament totiž stanovil pravidla pro rozdělení da­ ní a všechny jejich charakteristiky. • Radovan Štědroň, náměstek Bohatost či chudoba obcí zůstá­ primátora města Ostravy, navrhu­ vá tedy stále neřešena. je malé obce zrušit a uvádí, že Zavedením jakéhokoliv nového snížení jejich počtu je jistým dru­ systému přerozdělování prostřed­ hem násilného postupu. Dohodků do místních rozpočtů se nikdy ne-li se na tom ale parlament, je nedosáhne okamžité rovnováhy či to postup demokratický a tedy spravedlnosti. Delší otálení pro­ zcela legitimní. (Jako ustavení in­ blém řešit, může však velice ško­ stitutu okresní shromáždění)? Za dit. Nabízí se celá řada způsobů kritéria potřebná k existenci sa­ vyrovnávacích dotací obcím s pod­ mostatné obce považuje: samo­ průměrnou daňovou výtěžností ve statné budovy pro správu obce se formě třeba tzv. životního minima. zasedací místností a schopnost Je nej vyšší čas něco s tímto jevem obce zaměstnávat na stálý pra­ v komunální politice dělat. Svaz měst a obcí ČR (SMO í covní úvazek právníka, ekonoma, stavebního inženýra... ČR) by měl vyvíjet tlak na minis­ • Starosta Hluboké dospěl k ná­ terstva financí a vnitra, aby upra­ zoru, že samostatnost malých obcí vila rozpočtová pravidla, aby by­ se nevyplácí a radí státním úřední­ lo možné tyto zarážející rozdíly odstranit. Vládu je třeba nutit, kům. že eventuální daňové či vy­ aby přijala zásady »Evropské rovnávací a dotační zvýhodnění

spravovat tak, aby se nevylidňovaly, nechátraly, ale vzkvéta­ ly. Hlavně, aby se na venkově za­ chovaly fyzické síly v mladé generaci schopné pečovat o kraji­ nu, která se nedá koupit. Je to to nejcennější, co v naší zemi má­ me. Udržet kultivovanou krajinu za trochu solidarity občanů v hus­ tě obydlených oblastech s venko­ vem za to jistě stojí. Z daně 10 % dle plátcovy pokladny lze vytvo­ řit rezervu na vyrovnání znač­ ných rozdílů v okrese a republice. Sloučením pěti chudých obcí se přece nevytvoří jedna bohatá. Pět starostů za odměnu 3 tisíc Kč mě­ síčně nebo jeden starosta za plat 15 tis. Kč měsíčně vyjde zajedno - samosprávu to nezdraží, spíše zlevní.

Je-li cílem ekonomickým tla­ kem zničit malé obce, pak je třeba, aby ze strany nás starostů začal působit »zákon akce a re­ akce*. To znamená, že budeme na hmatatelných výsledcích svých obcí ukazovat občanům žijícím v našem sousedství v střediskové integraci, že i bez spásného řízení střediskových obcí mohou zajišťovat potřeby občanů daleko pružněji a kva­ lifikovaněji.

Cesta k zlepšení Pravda je krutá, ale neúprosná. Žádná centralizace ani decentrali­ zace nezvýší objem finančních prostředků, které je možné po­ skytnout do místních rozpočtů. Výše závisí na výtěžnosti ekono­ miky státu. Jde o to, aby ze stáva­ jících prostředků někteří nebrali do obou dlaní a někomu nezůsta­ ly jen drobečky. Cesta k zlepšení objemu fi­ nančních prostředků, které stát může poskytnout do místních rozpočtů, vede ke stanovení ži­ votního minima formou vyrov­ návací dotace. Jestliže průměrný daňový vý­ nos (příjem) v ČR v roce 1996 či­ nil 6794 Kč na obyvatele, pak podle mých zkušeností by daňo­ vý výnos pro malé obce měl činit minimálně 60 % celorepubliko­ vého výnosu (nebo výnosu okre­ su) tj. 4076 Kč. Vyrovnávací do­ tace by se měla dotknout všech obcí, které nedocílí příjem 5 tis. Kč na obyvatele, a to i integrova­ ných. Z 10% výnosu daní ze zá­ vislé činnosti lze tyto rezervní prostředky vytvořit. Naopak zvý­ šení místních daní by přispělo jen k dalšímu vylidňování. Snad jen přepychová daň za existenci dvojího bydlení by malým obcím trochu pomohla. Starostové malých obcí, usiluj­ me ve svém okolí, ať i ty vesnice, které nejsou schopny ustanovit obecní zastupitelstvo, bojují za záchranu samospráv malých ves­ nic. Na závěr jednu radu: Nečiňte výdajů, na které by se nenašla úhrada. Zabraňme opětnému ná­ silnému zřizování střediskových obcí. (redakčně upraveno) JAROMÍR ŠMOLDAS, starosta, Měrotín u Litovle FOTO ARCHIV

MODERNÍ OBEC 1/1998

J

25

REGIONSPEKTRUM

a pravidelném prosincovém zasedání Spolku pro obnovu venkova byl slavnostně vyhlášen celostátní vítěz soutěže Vesnice roku 1997, která je pořádána v rámci Programu obnovy venkova.

N

Regionální soutěžní komise vybraly do celo­ státního finále devět nejlepších obcí: Bozkov, okr. Semily, region severní Čechy, Černíkovice. okr. Plzeň - sever, region západní Čechy, Milovice u Hořic, okr. Jičín, region severní Morava, Slatina, okr. Nový Jičín, region sever­ ní Morava, Slatinice, okr. Olomouc, region střední Morava, Svatý Jan nad Malší. okr. České Budějovice, region jižní Čechy, Sabina, okr. Sokolov, region severní Čechy, Tvarožná. okr. Brno - venkov, region jižní Morava.

Devět okruhů Celostátní komise srovnávala a bodovala výsledky těchto finalistů v devíti okruzích. V prvním hodnotila koncepční dokumenty obce - územně plánovací dokumentaci a místní program obnovy vesnice, ve druhém péči o historické stavby a památky lidové architektu­ ry, starou zástavbu a úroveň rekonstrukcí, no­ vou výstavbu po roce 1991 apod. Při posuzová­ ní třetího okruhu se zaměřila na to, jakým způsobem obce podporují rozvoj občanského vybavení, jak pokročily v rekonstrukcích a bu­ dování technické infrastruktury, zda využívají netradiční zdroje energie. Čtvrtý byl věnován veřejným prostranstvím, jejich údržbě, čistotě, estetickému vzhledu, výběru a zakomponování přírodních prvků, novým úpravám, pořádku a čistotě na soukromých pozemcích. Hodnocení péče o krajinu zahrnoval pátý okruh. Jeho sou­ částí bylo šetření, zda jsou v katastm obce řádně obhospodařovány zemědělské a lesní pozemky. V šestém byl zkoumán rozvoj cestovního ru­ chu, podpora obchodu a služeb, konkrétní vý­ sledky podnikání obcí, využívání dotací, spon­ zorských darů a dalších příjmů. Další tři okruhy se zabývaly duchovním a společenským životem soutěžících vesnic spolkovou činností, aktivitou samosprávy, ob­ čanů včetně mládeže, udržováním a rozvojem tradic. Po posouzení výsledků všech uvedených obcí zvítězil v celostáním kole Svatý Jan nad Malší. (Pozn. redakce: podrobné informace o obci přinášíme na str. 6-7). Velkým soupe­

26

□ MODERNÍ OBEC 1/1998

řem vítěze byla Tvarožná (l I40 obyvatel), která se v soutěži umístila na druhé příčce. Obec je téměř od počátku zapojena do Progra­ mu obnovy vesnice. Místní program zpraco­ vala jako jedna z prvních v okrese Brno - ven­ kov. V současné době již realizovala většinu svých záměrů a chystá nový program. Všech­ ny soutěžící vesnice předčila zejména péčí o krajinu, hlavně o zeleň. Zajišťuje prořezává­ ní a dendrologickou péči o staleté stromy na návsi, o výsadbu nových dřevin, o obnovu aleje apod. V rámci protipovodňových opatře­ ní byl zde revitalizován potok, zbudovány dva rybníky a kolem potoka biokoridor apod.

obchodem, radnicí a dvěma obecními byty. Ne­ zapomínají přitom na duchovní a společenský život. Občané opět vlastními silami opravili místní kapličku. Na mísmím hřišti se konají te­ nisové turnaje. Zdejší letní slavnosti a četné ak­ ce pro děti využívají i zájemci z okolních ves­ nic. Obnovu a rozvoj Božkova stěžují ekonomické problémy okresu. Nejmenší soutěžící vesnička Kanina má pa­ desát obyvatel a leží na okraji chráněné krajinné oblasti Kokořínsko. Porotu upoutala svojí schopností zapojit do života obce víkendové obyvatele z 350 rekreačních objektů. Místní i rekreanti společně organizují různé aktivity. Navíc víkendoví obyvatelé pomáhají na brigá­ dách, sponzorskými dary apod. Milovice u Hořic (230 obyvatel) se nacházejí ve zdánlivě málo atraktivním prostředí. Navzdo­ ry tomu založily svou prosperitu na rozvoji ce­ stovního mehu. Využily místní koupaliště a vy­ budovaly autokempink. jehož součástí je rehabilitační zařízení s koupelemi, masážemi a jinou léčbou, na kterou přispívají zdravotní po­ jišťovny. Na léčebné kúry tam dojíždějí handica­ pované osoby z celého okresu. Když zde byla zrušena místní prodejna, obec si vzala úvěr a po­ stavila novou, kterou pronajímá. Podařilo se zde zachovat poštovní úřad a díky přílivu rekreantů Třetí místo získala Slatina. Vesnice zauja­ v Milovicích existuje několik pohostinství. la členy komise bohatým spolkovým životem, Slatinice (1360 obyvatel) jsou malé lázně ve kterém stěžejní úlohu hraje stoletý sbor poskytující léčbu nemocí pohybového ústrojí dobrovolných hasičů. Ten již zachránil četné pro zhruba 150 pacientů. Centrem kulturních materiální hodnoty, zapojil se do záchranných | akcí nejsou jenom lázně, ale i místní škola prací při povodních v roce 1997, stará se o vý­ a její pedagogové. Aktivně se zde rozvíjí spor­ chovu dorostu, pomáhá při veřej no-prospěštovní život - Sokol i fotbalový klub. Všechny ných aktivitách a organizuje různé společen­ spolky včetně hasičů a myslivců věnují pozor­ ské akce. Úspěšnou činnost vyvíjí myslivecké nost výchově mládeže. sdružení. O osvětu a výběr vhodných druhů Obyvatelé obce Sabina byli po roce 1945 ovocných dřevin pro podhorské podmínky se z velké části vysídleni. Novým přistěhovalcům stará Svaz zahrádkářů ČR. Kulturu zde rozví­ (278) se však obdivuhodně podařilo navázat na její hudební tělesa a pěvecký sbor. staré tradice. Od roku 1990 už dvakrát se zde ko­ Obec také sama podniká. Pečuje o lesy, kte­ nalo setkání rodáků. V rámci zahraniční spolu­ ré se jí vrátily zpátky od státu, rekonstruuje práce je vesnice spolupořadatelem mezinárodní­ zanedbaný zámeček pro víceúčelové využití... ho hudebního Festivalu uprostřed Evropy. Komise konstatovala, že úroveň soutěže Ves­ Nejlepší v regionech nice roku se každoročně zvyšuje, je proto stále Každý z regionálních vítězů byl něčím jedi­ těžší vybrat ty nejlepší. Přístup k obnově a roz­ nečný a získal zvláštní uznání komise. V Bož­ voji v soutěžících vesnicích je také poučením kově (560 obyvatel) má dobré výsledky místní a inspirací pro ostatní obce. ochotnický soubor a základní umělecká škola. Protože zde nejsou prostory pro kulturní a spo­ PhDr. LUDMILA KAŠPAROVÁ, lečenská setkávání, obecní zastupitelstvo a ob­ tajemnice celostátní komise čané budující s minimálními finančními pro­ Ústav územního rozvoje Broo středky víceúčelový dům s restaurací, sálem, FOTO ARCHIV

ÚROVEŇ SOUTĚŽE ROSTE

REGIONCENTRUM Údajně nej menší vesnička na světě se na­ Vinohrad v blízkosti Zvonařky vylidnila, pro­ chází v přírodním parku, dva kilometry od tože ji přes den obývají pouze úředníci, podni­ městečka Plánice v předhůří Šumavy. katelé a obchodníci. Proto i Delta Haus, nová Atmosféru vesnického prostředí vytváří dominanta na nároží ulic Bělehradská a Šafa­ především barokní poutní kostel Nanebevzetí říkova, devítipodlažní budova s reprezentativ­ Nemocnice Milosrdných bratří v Brně si Panny Marie, postavený podle projektu Kiliá­ ními obchodními a kancelářskými prostory, koncem minulého roku připomněla 250 let tr­ na Ignáce Dienzenhofera v letech 1719-1730. postavená na místě demolice, obsahuje i čtyři vání. Právě v ty dny Rada města projednala Před kostelem stojí památná, více než 400 let byty vysoké úrovně. Delta Haus je nájemní a schválila dokument, který bude v dlouhé stará, chráněná lípa. dům, který nechala zbudovat společnost Reaa pohnuté historii ústavu patřit ke stěžejním. Nicov je rodištěm otce významného čes­ lia Consult, Praha, s. r. o. Návrh projektu po­ Město jako zřizovatel nemocnice souhlasí kého vynálezce a podnikatele Františka Kři­ chází z německého ateliéru HPP International s jejím bezúplatným převodem Konventu žíka. Hospitálského řádu sv. Jana z Boha - Milo­ Blízko vesničky směrem na Plánici se na­ srdných bratří. Jak se změna majitele dotkne chází léčivý pramen, který využíval i známý Brňanů a samotné nemocnice? Jak uvedl ředi- | léčitel páter František Ferda ze Sušice. Pra­ tel nemocnice MUDr. Daniel Rychnovský, men s nízkým obsahem radioaktivity je Brňané nemusí mít obavy. Po formální stránce vhodný zejména k homeopatickému způso­ přestane být státní příspěvkovou organizací, bu léčby. V kombinaci se zdravým vzdu­ vznikne zřejmě jiný právní subjekt, který bude chem a pohybem má údajně afrodisiakální nadále úzce spolupracovat s městem. Nemoc­ účinky. nice vznikla v roce 1774 jako městská a tako­ V budově bývalé jednotřídní školy se vy­ vou zůstane. učovalo do roku 1949. Poté ji obýval vý­ Zájem města o nemocnici dokumentují znamný zborovský občan Václav Lukáš i úpravy a modernizace v posledních několika s rodinou. V letech 1992-1997 byla přesta­ letech, na něž město přispělo dosud třiceti mi­ věna na penzion Pod Zvonem. Ubytovací lióny korun. Provoz nemocnice sponzorují zařízení pro 16-18 osob poskytuje klid a po­ i mnohé brněnské firmy a jednotlivci. O od­ hodlí v příjemném prostředí. Pro své hosty borné úrovni svědčí vybudování Školicího připravuje individuální pobytové programy střediska urgentní medicíny, kterou v Ne­ spojené se sportem a regenerací. mocnici Milosrdných bratří zřídil Institut - mo Ronalda Reagana při Washingtonské uni­ verzitě. Středisko má působnost pro ČR, Slo­ vensko a Polsko. Řád Milosrdných bratří má s vedením ne- | mocníc velké zkušenosti - v současné době | a byl pro pražské podmínky dopracován ar­ jich spravuje na tři sta po celém světě. Mezinárodní ratingová agentura Standard & chitekty Zbyňkem Pšeničkou a Michalem - ven PoorLs udělila městu Olomouc dlouhodobý Smolíkem. úvěrový rating A se stabilním výhledem. Příz­ Po roce stavebních prací zhodnotila jedno nivé hodnocení úvěrových rizik odráží silnou z velice frekventovaných míst Prahy vysoce finanční pozici města a jeho nízkou zadluže­ kvalitní stavba jak z technického, tak z archi­ nost. tektonického hlediska. Obsahuje dvě podzem­ Má čtyři stálé obyvatele, pět obytných sta­ V oblasti krátkodobých závazků přiznala ní podlaží s třiceti parkovacími místy a sedm vení, tři psy. Od cedule k ceduli je 150 m. Pře­ agentura městu rating A-i. Olomouc je po podlaží nadzemních. Celková plocha pronají­ sto má Nicov bohatou historii a významné Praze a Ostravě již třetím českým městem, maných prostor představuje 3500 m2, z toho stavby - kostel s farou, hřbitov, bývalou školu, kterému S&P přiznala úvěrové hodnocení. 2900 m2 činí kanceláře. Investiční náklady do­ hospodu, bazén a tenisový kurt. Všechny tyto ratingy jsou v kategorii A, jíž je sáhly 250 mil. Kč. hodnocena i celá ČR. Olomouc má podle - ktl S&P ukázněné řízení rozpočtu, dobrou kon­ FOTO ARCHÍV trolu výdajů a zaznamenává rychlý růst daňo­ vých příjmů. Agentura však postavila potřebu restrukturalizace a diverzifikace místní hospodářské základny a nutnost investic do infrastruktury. Poukazuje na poměrně velký průmyslový sektor města, který i při svém re­ Hlavní priority a zásady ekonomického lativním poklesu stále zaměstnává 34 % oby­ rozvoje regionu do roku 2005 vytvořila Agenvatelstva. Přitom rychle roste sektor služeb, který dokáže pohlcovat velkou část pracovní ! tura pro regionální rozvoj (ARR) se sídlem v Ostravě. Ekonomický rozvoj je první částí síly uvolněné při restrukturalizaci průmyslu. projektu s názvem Regis 2005, který by měl Nezaměstnanost ve městě pod 5 % je sice nad umožnit lepší přístup zahraničních investorů, republikovým průměrem, v severomoravském později i strukturálních fondů Evropské unie regionu však patří k nejnižším. (EU). Měl by také zjednodušit podmínky pro - ktl předpokládaný vznik a činnost vyššího územ­ ního samosprávného celku. Výsledkem ekonomického projektu, který bude realizován ve spolupráci se čtyřmi re­ Zásadou územního rozvoje Městské části giony členských zemí EU - s francouzským Prahy 2 je nevylidňovat území. Není vůbec Lotrinskem, německým Severním Porýním-. žádoucí, aby se po páté hodině odpolední část Vestfálskem, irským Shannonem a dánským f

NEMOCNICE MĚNÍ MAJITELE

ÚVĚROVÝ RATING A

NEJMENSI NA SVĚTE

EKONOMICKÝ PROJEKT

NOVÁ DOMINANTA

MODERNÍ OBEC 1/1998 □

27

REGIONSPEKTRUM Frederiksborgem - jsou mimo jiné přehled­ né žebříčky největších kladů a záporů, příle­ žitostí, ohrožení a priorit regionu v ekono­ mice. Mezi klady patří dobrý potenciál kvalifiko­ vané pracovní síly, či dobrá technická úroveň některých oborů. Záporem je zpožďující se technologická úroveň výroby nebo nedostatek podnikatelské infrastruktury. - mo -

vací. Významnou událostí Litomyšle bylo set­ kání sedmi středoevropských prezidentů v dubnu 1994. V uplynulém roce bylo v Litomyšli a v šesti přičleněných venkovských obcích prostavěno téměř 127 miliónů korun. tj. asi polovina skutečných výdajů městského roz­ počtu. Na finančních nákladech se více než z jedné třetiny podílejí nájemní dům, dostav­ ba základní školy a rekonstrukce Smetanova domu. Město opravilo školní dílny, speciální

PROGRAMY NA ROK 1998 Vláda na svém zasedání 10. prosince 1997 schválila Návrh programů podpory malého a středního podnikání na rok 1998 předklá­ daný Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO ČR) a Ministerstvem pro místní rozvoj ČR (MMR ČR). Jedná se o celostátní progra­ my Kredit, Trh a Speciál (gesce MPO ČR) a program Záruka, který bude realizován v součinnosti obou ministerstev. Regionální programy Region, Vesnice, Regenerace a Preference vyhlásí MMR ČR. Programy jsou určeny podnikatelům, kteří podnikají na území strukturálně posti­ žených a hospodářsky slabých regionů, v obcích do 1999 obyvatel, v průmyslové výrobě a službách mimo zemědělskou a les­ nickou prvovýrobu. Hospodářsky slabými regiony jsou oblasti s nízkou životní úrovní, nadprůměrným podílem zaměstnanosti v primárním sektoru, nízkou hustotou osíd­ lení a nadprůměrnou nezaměstnaností. Strukturálně postiženými regiony jsou ob­ lasti s vysokým zastoupením průmyslu a s vysokým stupněm urbanizace, jejichž průmyslová základna prochází výraznou re­ strukturalizací spojenou s nadprůměrnou ne­ zaměstnaností. Výše finančních prostředků na regionální programy činí 275 mil. Kč. Pro celoplošné programy je vyčleněno rovněž 275 mil. Kč stejně jako pro společný program Záruka. Celková částka na podporu malého a středního podnikání pro rok 1998 ve vý­ ši 825 mil. Kč bude ze státního rozpočtu uvolňována po dohodě mezi MF ČR, MPO ČR, MMR ČR a Českomoravské záruční a rozvojové banky. Podrobné informace o programech přinese­ me v únorovém čísle. - mo -

LITOMYŠL NEJEN STAROBYLÁ Rodiště Bedřicha Smetany je bohaté na his­ torické památky, na společenský a zvláště hu­ dební život. Již od roku 1949 probíhá v zá­ meckém areálu operní festival Smetanova Litomyšl. Zámek je od roku 1962 národní kulturní památkou. V roce 1965 se historické jádro města stalo městskou památkovou rezer­

28

3

moderní obec

i/ms

školu, domov důchodců, zplynofikovalo obec Nedošín atd. Rozvojové záměry v nej bližším období, jak vyplynulo z rozhovoru se starostou Ing. Mi­ roslavem Brýdlem a s jeho zástupcem Ing. Jiřím Tmejem, se dotýkají především bytové výstavby a bydlení, sociální a technické infra­ struktury, ekologie a kulturních památek. Konkrétně jde o dokončení privatizace byto­ vého fondu, o výkup a prodej pozemků a vý­ stavbu asi 50 nájemních bytů apod. Připravuje se také rekonstrukce obecních domů. kde vznikne šest nových bytů. Úpravy se dočkají dětská hřiště a budova správy Městských lesů ve Strakově. Počítá se s vybudováním tech­ nické infrastruktury pro novou bytovou vý­ stavbu, přípravou území pro podnikatelské činnosti apod. Město postavilo v roce 1997 novou základ­ ní školou pro 330 žáků. která stála 94 miliónů korun. Další finanční prostředky poskytne na výstavbu tělocvičny, jejíž dokončení je pláno­ váno v roce 1999. Počátkem loňského prosince byla v Lito­ myšli otevřena část historického jádra. Roz­ sáhlá rekonstrukce několika menších náměs­ tí a ulic přišla město na více než 20 miliónů korun. Druhá část obnovy zahrnující známé Smetanovo náměstí by měla být hotova do roku 1999 a bude stát dalších 20 miliónů korun. Významnou událostí je příprava základ­ ních dokumentů potřebných k zapsání pro­ storu Zámeckého návrší do Seznamu svě­ tového kulturního a přírodního dědictví

UNESCO. Oficiální žádost chtějí radní po­ dat v polovině letošního roku. Ing. JOSEF MUSIL, DrSc. FOTO ARCHIV

POZLOVICKÁ ŠKOLA Obecní zastupitelstvo v Pozlovicích (okr. Luhačovice) pochopilo, že je velmi moudré investovat do vzdělání mladé generace. Naše základní škola se svým vybavením a úrovní výuky stala chloubou vesnice. Je též součástí seminářů »Školy obnovy ves­ nice* pořádaných pro představitele různých ob­ cí naší republiky. Starostové obcí se tak na vlastní oči mohou přesvědčit, že se školou je třeba spolupracovat a také do ní investovat. Pak zjistí, že s pomocí nadšeného a tvořivého kolek­ tivu přestanou mít starosti s počtem žáků, s do­ cházkou, ale také s opravami, protože krásu dě­ ti neničí, ale váží si jí. Proto k nám přijíždějí desítky starostů a ti zase posílají své ředitele s učitelským sborem, kterým se tu snažíme uká­ zat, že když se chce, tak vše jde. Za všechny ho­ voří zápis z naší kroniky od ing. arch. Jana Krunila, předsedy Spolku pro obnovu vesni­ ce: »Je zřejmé, že zde být vesnickým kantorem není povolání, ale poslání.* Díky školskému úřadu do naší školy zavítala i velmi vzácná návštěva: 22 učitelů z Japon­ ska, kteří si prohlédli školu, seznámili se s žáky i pedagogy, ale také s výukou. Účasmili se pod­ le zájmu vyučování deseti hodin. Druhá skupina

navštívila mateřskou školu. Podle cvakání foto­ aparátů i videokamer si myslím, že je práce naší školy zaujala natolik, že v některých předmě­ tech se stávali nejen posluchači, ale i žáky a po­ mocnými učiteli. Pro obec byla tato návštěva velkou poctou. Delegaci přivítal na radnici sta­ rosta, který ji seznámil s naší vesnicí, jejím bu­ dováním a výhledy do budoucna. Podle zájmu a dotazů bylo vidět, že pobyt byl pro naše ja­ ponské hosty podnětný. Mgr. OLDŘIŠKA Fl LIP O VIČ O V Á, ředitelka ZŠ Pozlovice FOTO AUTORKA

BEGIONSPEKTRUM

tů. Panující společenská atmo­ sféra musí být proetická a opač­ né chování by mělo vylučovat subjekty z významnějších akti­ vit,® řekl. Systém vzájemné vazby etic­ kých problémů veřejné správy (viz schéma) vysvětlil Ing. Josef Zilvar, CSc., vedoucí katedry veřejné správy Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardu­ bice.

TRVALÝ »EVERGREEN« Organizátoři nemohli načasování semináře připravit aktuálněji. Události minulých dní nám opět potvrdily, že problémy etiky jsou navýsost živé a aktuální, trvalý »evergreen«. Toto konstatování zaznělo ve vystoupení náměstka ministra pro místní rozvoj Ing. Romana Linka na prosincovém semináři »Etika veřejné správy« konaném pod záštitou Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Dlužno říci, že v Novém Adalbertinu v Hradci Králové to bylo v krátké době už druhé setkání na stejné téma.

Etické kodexy Roman Línek zdůraznil ve své přednášce důležitost etických pravidel zejména při řešení kon­ krétních situací, kdy je třeba vo­ lit mezi několika možnostmi. Rozhodování úředníků závisí na jejich právních a morálních po­ stojích, na preferencích jejich zájmů. Předcházet vzniku střetu zá­ jmů ve státní správě a samosprá­ vě je možné např. vytvořením zá­ vazných norem chování, které se pak stanou součástí pracovních smluv. Za porušování tzv. etické­ ho kodexu by měl být pracovník, zvláště vedoucí, sankcionován. Kodex však není všelékem, je pouze vodítkem, který může etic­ ky labilní zaměstnance upozornit na možnost komplikací... Cechoameričan PHD Anto­ nín Smrčka, hostující profesor Fakulty řízení a informační technologie Vysoké školy pe­

dagogické Hradec Králové je podobného názoru: »V praktic­ kém životě jsou kodexy etiky dobrým začátkem pro zlepšení chování zaměstnanců v každém podniku. Pracovník by si jej měl - veřejrfésprávy

Etika ve veřejné správě - - kvalita pracovníků

Podnikatelská etika Rozmáhající se neplatičství, vydírání, úplatky v podnikatel­ ské sféře jsou nejen z ekonomic­ kého, ale i etického hlediska neš­ varem. Bohužel negativní roli přitom hraje i skutečnost, že ta­ kové chování se u nás nepovažu­ je za nic špatného... V průzkumu mezi českými a zahraničními podniky a občany uvedlo 61 % českých a 44 % za­ hraničních respondentů, že v dů­ sledku nízkého stavu etiky v České republice má jejich fir-

T úměrný počet zvyšuje náklady L nedostatečný počet nepokryje potřebné činnosti odborná úroveň (vzděláni a praxe) etická úroveň

etický pňstup k rozvoji obce a regionu

přečíst a podepsat před nástupem do pracovního poměru.®

Stupně chování Podle doc. Ing. Radima Roudného, CSc., děkana Fa­ kulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice je eti­ ka ve veřejné správě naléha­ vější než jinde. Problémem však je, jak ji prosadit a reali­ zovat. »Domnívám se, že nestačí pa­ sivně čekat až se morální vlast­ nosti a pohnutky projeví samo­ volnou cestou. Naopak v rozumně vedené společnosti by měl vzniknout zřetelný pro­ stor pro etické počínání subjek­

1

řešení priorit a jejich projednáváni s veřejnosti zabráněni konfliktů zájmů

ma významné či velké problémy. Největší se vyskytují v souvis­ losti s dodržováním plateb, slibů a závazků, smluv, korektnosti in­ formací apod. Kde je morálka a hodnota dobrého jména podnikatele, do­ brých vztahů firem?

Jak ve své přednášce uvedl Ing. Jaroslav Barták, pracov­ ník odboru regionální a muni­ cipální politiky Ministerstva pro místní rozvoj ČR, podsta­ tou podnikatelské etiky je pocti­ vost a spravedlnost. Morálka má přitom přednost před vlastní podnikatelskou činností. Takové pojetí podnikání předem vyluču­ je lhaní, podvádění, krádeže, vraždy, nátlak, fyzické násilí a další nezákonné činy.

Boj proti korupci Absence etiky netrápí pouze Českou republiku. Prof. Giinther Prillwitz z Německo-české společnosti ve svém vystoupení řekl, že v den jeho cesty do Hrad­ ce Králové byli tři pracovníci ci­ zineckého oddělení zavřeni, ne­ boť prodávali povolení k pobytu cizinců. V hessenském Giessenu je to sice případ ojedinělý, ale ni­ koliv v celém Německu. Napří­ klad asi sto afér se zde vyskytlo při zadávání veřejných zakázek. V boji proti korupci byla však přijata řada konkrétních opatře­ ní. Příslušné ministerstvo vypra­ covalo mj. seznam malých dár­ ků, které úředníci smějí přijmout... Pracovníci revizního oddělení jsou povinni nejen sle­ dovat, co se podniká proti korup­ ci, ale i spolupracovat se státním zastupitelstvím. Navíc Hessenská zemská vláda iniciovala vznik centra, kde jsou zazname­ návaný všechny úplatkářské skandály. Firmy, které se podíle­ ly na veřejných zakázkách spoje­ ných s korupcí, jsou příště z vý­ běrového řízení vyloučeny. Česká média téměř denně zve­ řejňují a kritizují různé skandály. K žádným podstatným změnám při překonávání nežádoucích je­ vů ve veřejné správě, v podniká­ ní a politice však nedochází... - stp FOTO AUTORKA

ušetřete vaše penIze za energii

ZLEPŠETE SI PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ ZDARMA Vám vypracujeme návrh moderního úsporného osvětlení pro vaše kanceláře, školství, zdravotnictví atd. Dodáme svítidla vč. montáže za výhodné velkoobch. ceny. F. Moderní osvětlení, Bořivojova 66 Praha 3, tel./fax: 02/782 05 35 mobil, tel.: 0603 45 03 95 E-mail: [email protected] Mo-ooa? MODERNl OBEC 1/1998 □

29

REGIONSPEKTRUMI DO KALENDÁŘE

SEMINÁŘE ECONOMIA, a.

s.

27. 1. Nové povinnosti při nakládání s komunálním odpadem; jednodenní seminář pro starosty, zaměstnance státní správy, okresních, městských a obecních úřadů; cena 690 Kč 5. 2. Krizový management nejen pro firmu v krizi; cena 1365 Kč (včetně DPH) 10. 2. Stavební zákon v praxi I.; cena 945 Kč (včetně DPH) 17. 2. Stavební zákon II.; cena 945 Kč (včetně DPH) 18. 2. Podnikový manager public relations I.; cena 945 Kč (včetně DPH) 19. 2. Financování bez bankovních úvěrů; cena 1365 Kč (včetně DPH) 24. 2. Přiznání k dani z příjmu práv­ nických osob ve vazbě na účetní uzá­ věrku za r. 1997; cena 790 Kč (včetně DPH) 26. 2. Internet - nový nástroj konku­ renčního boje; cena 1365 Kč (včetně DPH) Místo konání únorových seminářů, přihlášky a informace: Economia, a. s. (nová budova), Dobrovského 25, Praha 7 (stanice tramvají »Letenské náměstí«), tel.: 3307 14 28, 3307 14 29, 3307 14 30, 3307 1431, fax: 3307 20 28, 3307 20 30

27.-29. 1. STAVOTECH HODONÍN (Hodonín - Dům kultury) = stavební a tech­ nický veletrh 30. l.-l. 2. PRO LEPŠÍ BYDLENÍ (Praha - Veletržní palác) = komerční stavební výsta­ va 2.-6. 2. MAJETKOPRÁVNÍ POSTAVE­ NÍ OBCÍ (Institut pro místní rozvoj) = vzdě­ lávací kurz 4.-7. 2. CONTEC (Liberec - Výstaviště) = liberecký stavební veletrh 11.-14. 2. OSTRAVSKÁ STAVEBNÍ VÝSTAVA (Ostrava - Černá louka) = sta­ vební výstava 18.-19. 2. LABEINVEST ’98 (Hradec Králové - centrum Aldis) = výstava investič­ ních příležitostí, výrobků a služeb pro komu­ nální sféru 18.-19. 2. HYDROTECH HRADEC KRÁLOVÉ ’98 (Hradec Králové - ALDIS) = všeobecná vodohospodářská výstava 18.-20. 2. STAVBA OSTRAVA - FOR ARCH (Ostrava - PKS Vítkovice) = stavební veletrh 18.-20. 2. VODA (Ostrava - PKS Vítkovi­ ce) = výstava vodního hospodářství 18.-22. HOLIDAY WORLD (Praha - Vý­ staviště) = středoevropský veletrh cestovního ruchu 18.-22. REGION WORLD (Praha - Vý­ staviště) = souhrnná prezentace turistických možností regionů ČR 25.-27. 2. REKLAMA (Praha - Výstaviš­ tě) = mezinárodní výstava reklamních služeb 25.-28. 2. SOFTWARE PRO ÚČETNIC­ TVÍ A ŘÍZENÍ, SLUŽBY PRO PODNI­ KATELE (Praha - Veletržní palác) = skupina výstav a služeb 26.2-1. 3. STAVITEL - FOR ARCH STŘEDNÍ ČECHY (Lysá n. Labem - Výsta­ viště) = národní výstava stavebních materiálů a technologií

MODERNÍ —OBEC^— Měsíčník Hospodářských novin pro komunální politiku a regionální rozvoj Ročník IV., číslo 1 Vychází poslední týden v měsíci Cena výtisku ve volném prodeji 42,- Kč Cena výtisku pro předplatitele 36,- Kč Roční předplatné 432,- Kč Adresa redakce: Dobrovského 25,170 55 Praha 7 Šéfredaktor: PhDr. Zdeněk Kacetl tel.: 02/3307 14 07, fax: 02/3307 20 24 Sekretariát: Magdalena Vévarová, tel.: 02/3307 14 09 Redakce: Mgr. Lýdia Sloupová, tel.: 02/3307 14 08 Manažer inzerce: PhDr. Luděk Vařbuchta tel.: 02/282 39 50, fax: 02/282 39 25 Grafická úprava: Jiří Šteffl tel.: 02/3307 14 06 Jazyková úprava: Mgr. Jana Rysová Redakční kruh: PhDr. Libuše Benešová, senátorka Ing. Martin Dvořák, primátor Hradce Králové Ing. Vladimír Glaser, starosta obce Ořech Ing. Petr Jirava, starosta MČ Praha 11 Miloslav Macela, tajemník MÚ Chrudim Ing. Ladislav Macka, gen. ředitel ČSMZRB Ing. Dagmar Nádvomíková, vedoucí odd. MF RNDr. Ivo Šanc, CSc., starosta Kutné Hory Vydává: ECONOMIA, a. s. Na Florenci 3, 115 43 Praha 1, INZERCE: Na Poříčí 30,112 86 Praha 1 Příjem inzerce: tel.: 02/282 36 85,02/282 37 85 fax: 02/282 38 63 Komerční přílohy: tel.: 02/282 22 24, fax: 02/282 37 84 ÚTVAR PRODEJE: Dobrovského 25,170 55 Praha 7 Odbyt: tel.: 02/3307 11 08, fax: 02/3307 20 09 Objednávky do zahraničí: tel.: 02/282 22 40, fax: 02/24 21 49 27 Předplatné: tel: 02/3307 11 17„ fax: 02/3307 21 14 Tisk: IMPRESO, s. r. o., 594 45 Ostrov nad Oslavou; sazbu a reprodukční část zhotovila Ecographia

pro rok 1998 (pouze pro nový nebo zvýšený odběr)

Rozšiřuje: PNS, a. s. a soukromí distributoři

Kód banky Objednávku vyřizuje: Firma: Jméno a příjmení: Ulice: Obec: Počet výtisků: podpis + razítko

30

□ moderní obec 1/1998

Podávání novinových zásilek povoleno ŘPP č.j. 3243/94 ze dne 23.12.1994. Předplatné ve SR zajišťuje L. K. Permanent s. r. o., pošt. pr. 4, 834 14 Bratislava 34, tel.: 04217/525 37 10, fax: 04217/27 33 11. Redakcí nevyžádané příspěvky se nevracejí. Mate­ riály označené (PR) jsou placenou inzercí. ISSN 1211-0507 Autorská práva k měsíčníku MODERNÍ OBEC vyko­ nává vydavatel. Jakékoli užiti části nebo celku, zejména rozmnožo­ vání a šíření jakýmkoli způsobem (mechanickým ne­ bo elektronickým) bez výslovného svolení vydavate­ le je zakázáno. ©1998 ECONOMIA, a. s.

azení čtenáři, blahopřejeme Vám k novému Novému bytu ’98 Václavské nám. 36, Praha 1, tel.: (02) 22 09 33 67

íjMíJ OÍMyL4 Ci íl A P

/sEA

PliřXCOVlĚiTŠ SřáMťa u. 5. SCOÍIOMA V Č55ÍCĚ ÍÍSPUiiUCs / ÚSTI nad Labem Velká hradební 48 400 01 Ústí nad Labem \ tel./lax: 047/521 04 25 X mobil: 0602 31 50 76 \ Antonín KOČÍ I

HOSPODÁŘSKÉ NOVINY F OBCHODNÍK TECHNIK ÍPRÁV________ DOMOV MODERNÍ OBEC LOGISTIKA FINANCE A ÚVÉR MODERNÍ ŘÍZENÍ 'i OBCHODNÍ VÉSTNÍK ODPADY CHEMICKÝ PRŮMYSL CHATAŘ & CHALUPÁŘ _ v 7 FOTOGRAFIE MAGAZÍN ilAlVl M

.

réD-m m £> MMhNil jjmjJAlEAY, iJLÉPH rjt\>r7tJ/m- fj vorj