Modelové řešení revitalizace průmyslových regionů a území po těžbě uhlí na příkladu Podkrušnohoří

Univerzita J. E. Purkyně, Fakulta životního prostředí Registrační číslo projektu:

MMR WD-44-07-1

Modelové řešení revitalizace průmyslových regionů a území po těžbě uhlí na příkladu Podkrušnohoří Závěrečná zpráva o řešení Číslo aktivity : A 407

Název aktivity:

Definování využívání přírodního a sociálního potenciálu Podkrušnohorské pánve I. část : Sociální a územní potenciál

Doba řešení : od 1 4. 2008 do 31. 12. 2008

Řešitelský kolektiv : Doc. Ing. Miroslav Farský, CSc. Ing. Jaroslav Zahálka, CSc. Ing. arch. Karel Beránek, CSc.

Ústí nad Labem 2008 1

0. Úvod V zadání projektu je aktivita A 407 „Definování využívání přírodního a sociálního potenciálu Podkrušnohorské pánve“ a její obsah je definován takto: “ Využití přírodního a sociálního potenciálu rozvoje území podkrušnohorské pánve, včetně možné provázanosti s využitím potenciálu ekonomického rozvoje, bude definován v komparaci se sousedními méně antropologicky ovlivněnými oblastmi.“

V souladu s tímto zadáním je v předloženém materiálu: •

v kapitole prvé nejprve provedena diskuse pojmu (termínu) sociální potenciál, neboť tento termín je požíván s různým významem. Bude zde stanoveno, jak bude chápán v našem projektu a je zde podána jeho kvantifikace pro naši zájmovou oblast. Závěrem této kapitoly budou charakterizovány a zhodnoceny současné formy aktivizace sociálního potenciálu v regionu.

•

kapitola druhá je věnována charakteristice územního potenciálu zkoumané oblasti, přičemž tento je pojat ve své nejširší definici, tak jak jí chápe praxe územního plánu: . v souladu s příslušnou částí metodiky zákona č. 183/2006 o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) je potenciál území Podkrušnohorské pánve a navazujících území a jeho využívání v tomto příspěvku vyhodnocován v oblasti přírodních, civilizačních a kulturních hodnot.

•

studie pak graduje v kapitole třetí do stručných závěrů a návrhu dalšího postupu ve výzkumu

2

1. Sociální potenciál

1.1 Vymezení pojmu Potenciál obecně vyjadřuje určité napětí mezi dvěma póly. V sociální oblasti bychom mohli hovořit o napětí mezi „možnostmi“ na jedné straně a „aspiracemi“ jednotlivců na straně druhé, na trhu práce, surovinových a energetických zdrojů se realizuje napětí mezi nabídkou a poptávku formou cyklického vývoje ekonomiky. Dále v této oblasti bychom mohli hovořit o napětí mezi „možnostmi“ na jedné straně a „aspiracemi“ jednotlivců na straně druhé. Tam, kde je vysoká spokojenost v důsledku velkých možností pro seberealizaci náročných jedinců, je rozdíl mezi těmito póly minimální. A obráceně. Tam, kde jsou nízké životní aspirace, nemusí být ani příliš velké možnosti k jejich uspokojení a převládá opět spokojenost. Můžeme zde hovořit o nízkém sociálním potenciálu na rozdíl od prvního příkladu s vysokým sociálním potenciálem. (Jde samozřejmě o poměrně zjednodušené a extrémní vymezení tohoto pojmu. )

V oblasti technických věd se obecně chápe potenciál jako „způsobilost k výkonu“. Ve společenských vědách je tento pojem používán poměrně volně, ale s podobným významem, jako hodnocení možností, jako něco, co je možné využít v různé míře nebo co se již využívá. Je možné se také setkat s označením, že něco má nedostatečný potenciál pro plnění určitých záměrů, nebo že potenciál ( síla, schopnost) chybí. Ve fyzice je vymezen tento pojem jako „potenciál vektorového pole – funkce několika proměnných, které souvisí s popisem energetického stavu soustavy“ resp. „potenciální energie – energie související se vzájemnou polohou těles soustavy, v níž tělesa na sebe vzájemně silově působí.“ (Encyklopedický slovník 1993).

Ve (Velkém sociologickém slovníku 1996) je definováno pojetí pojmu „ sociokulturní potenciál“ takto: vyjadřuje naladěnost, potenci, která může stimulovat vývoj lokální kultury nebo naopak bránit. Jde tedy o určité kulturní hodnoty lidí, jejich konstelaci a zaměřenost. Je tím, co také podmiňuje (ovlivňuje) jednání lidí, jejich identitu s určitým sociálním celkem a územím. Ve vztahu k určitému území vyjadřuje sociabilitu obyvatel a schopnost přizpůsobovat se měnícím podmínkám života. 1 1

Dokoupil J., Matušková A. a kol., Rozvojový potenciál Plzeňského kraje, Západočeská univerzita, Plzeň, 2005

3

Obecně je možno chápat sociální potenciál jako schopnost a sílu místního společenství nějakého územního celku (např. obce, města, kraje, státu) vykonávat všechny důležité činnosti, zajišťující jeho přežívání a rozvoj. Sociální potenciál je pak součástí potenciálu územního, který zahrnuje ještě potenciály z dalších oblastí (ekonomický, polohový, přírodní, zdrojový atd.)

Pro potřeby našeho projektu je třeba zkoumat v první etapě obecné

vymezení tohoto pojmu a následně pak aplikaci jeho obsahu v konkrétních územních podmínkách, tj. v okresech Chomutov, Most, Teplice, Ústí nad Labem. To bude předmětem výzkumu v dalších etapách projektu v symbióze se zpracováváním vícekriteriálních scénářů a metodiky, revitalizace této oblasti.

Validita charakteristiky stavu a vývoje „sociálního potenciálu“ je závislá na souboru relevantních kazatelů a informací, získávaných ze standardizovaných zdrojů, periodických publikací (např. Statistická ročenka), jednorázových či pravidelných šetření a výzkumů, databází orgánů veřejné správy, podniků, institucí, apod. Pojem „ukazatel“ je chápán různě, a proto při stanovení systému ukazatelů pro popis a monitorování nějakého jevu či procesu je možné předpokládat i různá východiska. Jedna z definic pojmu „ukazatel“ (též indikátor) je, že jde o charakteristiku sloužící k vyjádření jistých vlastností, jevů. (Velký sociologický slovník 1996, s.1348) Ukazatel je někdy chápán jako empirický údaj, jindy jako souhrnná charakteristika (např. v podobě indexu, korelace, vazby). Rozlišují se různé druhy ukazatelů : podle obsahu, např. ukazatelé sociální, ekonomické, demografické, podle formy vyjádření ukazatele statistické, grafické, mapové, verbální ap.

Ponecháme-li stranou otázku úplnosti a dokonalosti metodiky a vypovídací schopnosti jednotlivých ukazatelů, spočívá hlavní problém monitorování sociálních a ekonomických faktorů : •

v nalezení těch ukazatelů, které mají nejvyšší praktickou relevanci pro poznání stavu a dynamiky sociálního potenciálu daného území

•

v jejich dostatečné vypovídací hodnotě ve vztahu ke koncepcím udržitelného rozvoje (sustainable development)

•

v tom, aby tvořily logický systém poskytující komplementární a relativně ucelené a přehledné informace.

Řešení těchto požadavků předpokládá vypracování metodiky též některých odvozených (doplňujících) ukazatelů, případně ukazatelů zcela nových. 4

Obecně lze shrnout principy „trvale udržitelného rozvoje“ (TUR) do teze „uspokojovat potřeby současné generace tak, abychom nenarušili uspokojování potřeb generací budoucích“. Základní obecnou úlohu informační základny by měla být příprava, zpracování a poskytování podkladů pro : •

analýzy a rozhodování

•

koncepční řešení (varianty, vize, prognózy, scénáře)

•

dialog s veřejností (průzkumy, ankety, „měkká“ data, výchova)

Jestliže to platí obecně v současných podmínkách, tím spíše to bude platit v etapě složitého a obtížného procesu při naplňování nových zásad a přístupů k životnímu prostředí v budoucnu z hlediska „trvalé udržitelnosti“.

V kapitole 40 dokumentu (Agenda 21) o informacích se říká (volný extrakt) : Potřeba informací vzniká na všech stupních rozhodování, od vedoucích pracovníků s rozhodovací pravomocí na národní a mezinárodní úrovni až po základní (nejnižší) rozhodovací úroveň a jednotlivce. K tomu, aby se rozhodnutí ve stále větší míře opírala o spolehlivé informace, je třeba implementovat následující dvě programové oblasti : •

vyplňování mezer v datech (odstraňování informačních deficitů)

•

zlepšování dostupnosti informací.

Je zřejmé, že běžné užívané statistické i účetní ukazatele mohou jen částečně plnit funkci adekvátních indikátorů udržitelnosti. Sledované údaje o ekonomickém rozvoji, stavu přírodních zdrojů, míře znečištění, pracovním trhu ap. neindikují dostatečně, zda a do jaké míry naplňují principy TUR. Především nejsou zatím dostatečně rozvinuty a aplikovány metody, které umožňují posuzovat vzájemné vztahy ekonomických, environmentálních, demografických a sociálních rozvojových parametrů. Proto bude třeba vypracovat komplexní soustavu indikátorů trvale udržitelného rozvoje, která by tvořila základnu pro víceúčelové rozhodování na všech řídících úrovních a současně by přispěla k samoregulaci trvalé udržitelnosti integrovaných systémů životního prostředí a jejich rozvoje. Cílem indikátorů (ukazatelů) TUR je umožnit měření změn ekonomických, ekologických a sociálních faktorů a charakterizovat jejich vzájemné vztahy .

5

1.1 Možnosti kvantifikace

Pokusy statistiků o kvantifikaci sociálního potenciálu určitého regionu (teritoria) vyúsťují vždy do vektoru ukazatelů a charakteristik. Z hlediska formy může jít o pestrou škálu zahrnující jednotlivé ukazatele, soubory ukazatelů, číselné řady , matematické funkce, indexy, trendy, korelace, metody hodnocení vývoje, rozbory, zprávy, modely, soustavy modelů, diagnostické systémy, ale také o anketární šetření a vůbec široké spektrum tzv. měkkých dat.

Je pochopitelné, že půjde o to využít v prvé řadě stávajících informačních systémů. Pozornost by ale měla být současně věnována jejich postupnému rozšiřování, doplňování a zpřesňování. V informacích vypovídajících o regionech a obcích (tzv.regionální a obecní statistika) by měl být posílen akcent na ty prvky a principy, které tvoří základ trvale udržitelného rozvoje . Splnění tohoto úkolu vyžaduje úzkou koordinaci mezi orgány státní statistiky (Český statistický úřad a jeho krajské pracoviště), dalšími orgány státní správy, které vedou regionálně orientované datové báze a také akade,ickými institucemi (např. Sociologický ústav AV ČR). Bylo by tak možno vytvořit poměrně rozsáhlou bázi číselných údajů a charakteristik ( tak zvaných „tvrdých“ dat), které by charakterizovaly různé stránky ekonomické, sociální a ekologické situace v daném regionu nebo obci.

Problematikou možnosti kvantifikace sociálního potenciálu spolu s dalšími faktory při multikriteriálním hodnocení postavení krajů v rámci ČR v letech 2000 až 2004 se zabývali (Kuprová, Kamenický 2006).V dále uvedené tabulce č, I. je uveden přehled v citované práci používaných ukazatelů. Problematika ukazatelů, které by charakterizovaly potenciál regionu na úrovni našich okresů nebyl prozatím v dostupné literatuřepojednán.

Tyto soubory dat by měly charakterizoval zejména první složku sociálního potenciálu, tj. „možnosti“. V následujících tabulkách č. 2, až 5. je uveden jako příklad výběr (mix) základních ukazatelů za okresy Chomutov, Most, Teplice, Ústí nad Labem, opírající se o údaje především demografické statistiky, ale i trhu práce, osídlení, sociální oblasti. Při řádové podobnosti jsou zřejmé i nepřehlédnutelné rozdíly mezi okresy. Nedoporučujeme tudíž kumulovat tyto údaje do vyšších územních celků (modelová oblast, Ústecký kraj, ČR), čímž se vytrácí územní specifičnosti, ale naopak doporučujeme spíše postup směrem k územní diverzifikaci dat.

6

Druhou složku sociálního potenciálu tj. „aspirace“ jednotlivců spíše vyjadřuje soubor tzv. „měkkých“ dat, což souvisí se značně heterogenním a obtížně kvantifikovatelným obsahem pojmů „sociální potenciál“ a „trvalá udržitelnost“. Jde o poznatky z konferencí, kulatých stolů, anket, sociálních průzkumů, mediálních pořadů a dalších forem, jejichž cílem by měla být kultivace názorů a postojů veřejnosti k principům trvalé udržitelnosti. Jinými slovy řečeno, všestranné rozvíjení tzv. ekogramotnosti v nejširších vrstvách obyvatelstva. Jde především o iniciování zásadních změn vztahů k přírodě, ke smyslu života, k dalším občanům (nejen v úzkém příbuzenském vztahu), k šetrnosti, hospodárnosti, k třídění odpadu. Pro tyto aktivity bychom mohli použít a propagovat tzv. ekologický životní styl, doplněný též o argumenty proti kouření, alkoholismu, drogám, duševní a tělesné pasivitě i nadměrné konzumaci potravin. Výhoda popisných (měkkých) dat spočívá v tom, že jejich pomocí lze charakterizovat jevy, jejichž měření, kvantifikace nebo číselné vyjádření je obtížné nebo dokonce nemožné.

Tab. 1 Ukazatele použité v mezikrajském srovnání Okruh Ukazatel Demografický vývoj Dl Standardizovaná hrubá míra úmrtnosti (standard. věková struktura ČR) D2 Přírůstek (úbytek) obyvatelstva stěhováním na 1 000 obyvatel D3 Index stáří (podil osob ve věku 65+ k osobám ve věku O - 14 let) D4 Poíil dětí živě narozených mimo manželství (v %) D5 Podíl osob 151etých a starších s vysokoškol. vzděl.(%;SLDB) Sociální vývoj (= sociální potenciál) Sl Dokončené byty na 1 000 oobyvatel S2 Míra ekonomické aktivity (v %; VŠPS) S3 Podíl zaměstnaných v primární sféře (v %; VŠPS) S4 Míra registrované nezaměstnanosti (v %) S5 Žáci SOŠ s maturitou, gymnázií a VOŠ na I 000 obyvatel S6 Průměrné procento pracovní neschopnosti S7 Lékaři na 1 000 obyvatel S8 Lůžka v léčebných zařizeních na 1 000 obvvatel S9 Lůžka v zařízeních sociální péče na 1 000 obyvatel SIO Nevyřízené žádosti o umístění v domech s pečovatelskou službou na 1 000 obyvatel Sil Průměrná měsíční výše plného starobního důchodu (v Kč) S12 Zjištěné trestné činy na 1 000 obyvatel S13 Sebevraždy na 100 000 obyvatel čistý roční peněžní příjem na 1 člena domácnosti (v Kč; Mikrocenzus) S14 Průměrný S15 Podíl dom. s čistým peněž. příjmem menším než živ. minímum (v %; Míkrocenzus) S16 Průměrný pocet osob v trvale obydleném bytě (SLDB) S17 Podil bytů v domech postavených v letech 1981 - 2001 (v %; SLDB) S18 Podíl vyjíždějících zaměstnaných osob z obce bydliště celkem (v %; SLDB) S19 Účast voličů ve volbách do zastnpitelstev krajů (v %) 1 Ekonomický moj El Průměrná hrubá měsíční mzda (v Kč) E2 Rozdíl mezi odvětvím s nejvyšší a nejnižší průměrnou měsíční mzdou (v %) E3 Podnikatelská aktivita (v %; podil OSVČ na zaměstnaných z VŠPS) E4 Podil zemědělské půdy na celkové rozloze území (v %) ES Tržby z průmyslové činnosti na 1 zaměstnance (v tis. Kč, b. c.) E6 Staveb. práce podle dod. smluv podle místa stavby na 1 000 obyv. (v míl. Kč, b.c.) E7 Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních na 1 000 obyvatel E8 Registrovaná vozidla na 1 000 obyvatel

7

E9 Výdaje na výzkum a vývoj na 1 obyvatele (v Kč) E10 Příjaté dotace celkem na I 000 obyvatel (v tis. Kč; obecní roznočty) E11 Invest. nákupy a souvis. výdaje na 1 000 obyv. (v tis. Kč; kraj. a obec. rozpočty) E12 Podíl osob ([5letých a starších), které mají k dispozici PC doma (v %) E13 Podíl obhospodařované zem. půdy na celk. rozloze kraje (v %; strukturální šetření) E 14 Podíl obyvatel v obcích bez autobusového a železničního spojení (v %) Životní prostředí Žl Hustota obyvatelstva (v osobáchlkm2) Ž Podíl obyvatel v obclch do 300 obyvatel (v %) Ž3 Podíl lesní půdy na celkové rozloze území (v %) Ž4 Emise oxidu siřičitého (v tJkm2; REZZO 1-3) Ž5 Emise oxidu uhelnatého (v tJkm2; REZZO 1-3) Ž6 Pořízené investice na ochranu životního prostředí na 1 obyvatele (v Kč) Ž7 Podíl čištěné odpadní vody na celkovém množství vypouštěné odpadní vody (v %) Ž8 Podíl obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci (v %) Ž9 Specif. potřeba vody na 1 obyv. celkem (v l/den; cenzus veřej. vod. a kanalizaci) Pozn. 1/ v Praze účast ve volbách do zastupitelstva hlavního města Prahy 1998 a 2002. Pramen: (Kuprová, Kamenický 2006), s. 305

8

Tabulka č. 2

Sociální potenciál okresu

Chomutov

Měřící 2005

2006

jednotka

2004

km2

935 44 5 125 104 63 615

935 44 5 125 231 63 695

935 44 6 125 040 63 584

16,2 72,9 10,9 37,8 36,4 39,1 1 281 1 304 1 601 1 330 646 599

15,8 73,0 11,2 38,1 36,7 39,4 1 336 1 288 1 634 1 555 573 469

15,5 73,0 11,5 38,4 37,1 39,7 1 300 1 182 1 402 1 711 684 480

-0,2 2,2 2,0 12 184 5 968 1 057 16,48 675 18,05 75 536 114 3 692 11 987 2,9 5,756 27 634 14 632 7 147 7 324 5 117

0,4 0,6 1,0 11 243 5 685 1 131 15,47 453 24,82 146 533 149 3 685 11 587 2,9 5 744 27 998 14 825 7 586 7 777 4 637

0,9 -2,5 -1,5 9 124 4 724 1 073 12,26 928 9,83 329 753 109 . . 3,0 5,386 28 531 15 186 8 018 8 192 5 789

(výběr „tvrdých dat“) Rozloha 1) Počet obcí 1) města Počet obyvatel 1) ženy Obyvatelé věku 1) 0 -14 15 – 64 65 a více Průměrný věk obyvatel 1) muži ženy Živě narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Sňatky Rozvody Na 1000 obyvatel přirozený přírůstek přírůstek stěhováním celkový přírůstek Uchazeči o zaměstnání 1) ženy se zdravotním postižením Míra registr.nezaměstnanosti 1) Volná pracovní místa 1) Uchazeči na 1 volné místo 1) Zahájené byty Rozestavěné byty 1) Dokončené byty Děti v mateřských školkách Žáci základních škol Lékaři na 1000 obyvatel Průměrná pracovní neschopnost Příjemci důchodů celkem starobních Průměrný měsíční důchod starobní Zjištěné trestné činy 1) stav k 31.12.

osoby

% % % roky

osoby osoby osoby osoby

‰ ‰ ‰ osoby

% místa

osoby osoby osoby % osoby Kč

Pramen : Statistická ročenka Ústeckého kraje 2007

9

Tabulka č. 3 Sociální potenciál okresu Most

(výběr „tvrdých dat“) Měřící 2004

jednotka

Rozloha 1) Počet obcí 1) města Počet obyvatel 1) ženy Obyvatelé věku 1) 0 -14 15 – 64 65 a více Průměrný věk obyvatel 1) muži ženy Živě narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Sňatky Rozvody Na 1000 obyvatel přirozený přírůstek přírůstek stěhováním celkový přírůstek Uchazeči o zaměstnání 1) ženy se zdravotním postižením Míra registr.nezaměstnanosti 1) Volná pracovní místa 1) Uchazeči na 1 volné místo 1) Zahájené byty Rozestavěné byty 1) Dokončené byty Děti v mateřských školkách Žáci základních škol Lékaři na 1000 obyvatel Průměrná pracovní neschopnost Příjemci důchodů celkem starobních Průměrný měsíční důchod starobní Zjištěné trestné činy

km2

osoby

% % % roky


‰ ‰ ‰ osoby

% místa


1)

stav k 31.12. Pramen : Statistická ročenka Ústeckého kraje 2007

10

2005

2006

467 26 4 116 685 59 691

467 26 4 116 836 59 662

467 26 5 116 832 59 585

15,8 72,2 12,0 38,5 37,1 40,0 1 231 1 363 1 415 1 329 541 504

15,6 72,2 12,3 38,8 37,3 40,2 1 192 1 261 1 692 1 472 569 484

15,4 72,1 12,5 39,0 37,5 40,5 1 284 1 303 1 726 1 711 612 453

-1,1 0,7 -0,4 14 749 7 415 1 586 22,71 278 53,05 149 901 44 2 748 10 871 3,2 5,063 27 898 14 991 7 349 7 576 4969

-0,6 1,9 1,3 14 421 6 947 1 574 21,25 279 51,69 172 1 013 60 2 745 10 509 3,3 5,190 28 003 15 221 7 809 8 039 5 316

-0,2 0,1 -0,0 13 007 6 871 1 311 19,47 695 18,72 66 1 037 42 . . 3,2 4,822 28 325 15 540 8 246 8 450 5 116

Tabulka č. 4 Sociální potenciál okresu Teplice


(výběr „tvrdých dat“) Měřící jednotka km2

osoby

% % % roky


‰ ‰ ‰ osoby

% místa


stav k 31.12. Pramen : Statistická ročenka Ústeckého kraje 2007

11

2004

2005

2006

469 34 8 127 627 65 411

469 34 8 127 599 65 361

469 34 9 127 980 65 538

15,9 71,6 12,5 39,0 37,5 40,4 1 376 1 428 2 020 1 444 680 550

15,7 71,5 12,8 39,2 37,7 40,6 1 345 1 472 1 938 1 839 694 488

15,6 71,4 13,0 39,4 37,9 40,8 1 434 1 471 2 340 1 922 669 509

-0,4 4,5 4,1 11 300 5 464 1 628 16,59 378 29,89 221 726 134 3 131 11 572 2,9 5,804 33 710 16 588 7 067 7 306 5 941

-1,0 0,8 -0,2 10 125 5 127 1 487 16,79 299 33,86 174 744 182 3 137 11 195 3,0 6,015 34 039 16 814 7 494 7 759 6 199

-0,3 3,3 3,0 9 702 5 356 1 382 15,69 507 19,14 372 963 153 . . 2,9 5,893 34 624 17 145 7 900 8 169 5 693

Tabulka č. 5 Sociální potenciál okresu Ústí n/L 1)

(výběr tvrdých dat)

stav k 31.12. Měřící jednotka


2004

km2

osoby

% % % roky


‰ ‰ ‰ osoby

% místa


Pramen : Statistická ročenka Ústeckého kraje 2007

12

2005

2006

404 23 3 117 729 60 571

404 23 3 118 633 60 802

404 23 3 119 260 61 026

16,1 71,4 12,4 38,8 37,2 40,3 1 300 1 223 1 956 1 898 670 550

15,9 71,5 12,6 39,0 37,4 40,5 1 391 1 248 2 418 1 659 681 432

15,7 71,5 12,8 39,2 37,6 40,7 1 372 1 155 2 235 1 825 692 389

0,7 0,5 1,1 8 618 4 330 1 178 12,04 770 11,79 118 290 84 3 203 10 997 5,1 5,922 29 167 14 726 7 128 7 372 5 571

1,2 6,4 7,6 8 787 4 031 1 235 13,42 406 21,64 103 271 115 3 142 10 599 5,0 5,918 29 561 15 054 7 586 7 853 5 668

1,8 3,4 5,3 8 562 4 282 1 241 13,32 936 9,15 232 186 317 . . 5,0 5,546 29 969 15 546 8 031 8 288 5 396

1.3 Formy aktivizace sociálního potenciálu

V dokumentu Agenda 21 je vedle důrazu na řešení globálních ekonomických, ekologických a sociálních problémů Země silně zvýrazněna úloha národních, regionálních a lokálních orgánů a místních samospráv při tvorbě a realizaci tzv. Místní Agendy 21. Jejím obsahem je strategický plán rozvoje určitého místa (obec, města, regionu), založený na aktivizaci sociálního potenciálu a respektující principy sociálně a environmentálně udržitelného rozvoje daného místa či regionu. Jde o proces , v němž místní reprezentace ve spolupráci s podnikateli, školskými a kulturními institucemi, občanskými a zájmovými organizacemi a jednotlivými občany plánují a realizují akce na ochranu životního prostředí a kultivaci ekologické gramotnosti. Významnou úlohu má zastupitelstvo a rada města, obce a jimi pověřený koordinátor Místní Agendy 21 jako člověk znalý problematiky, který má dostatečné předpoklady (kreativita, flexibilita, adaptabilita), aby mohl racionálně a efektivně koordinovat tento proces a jeho začlenění do života obce či regionu. Významnou formou „kultivace“ sociálního potenciálu je pěstování symbiózy mezi slovy a činy. Určitý rozpor ve vztahu obyvatel k ochraně životního prostředí, dokonce mírně narůstající, ukazují sociologické průzkumy. Např. výzkum „Životní prostředí 2000 v ČR“ (Jandová 2001) byl zaměřen v prvé řadě na postoje obyvatel starších 18 let k životnímu prostředí. Kladl zvláštní důraz na zjištění míry „rozchodu“ mezi proklamovanými názory respondentů na problémy ŽP a jejich skutečným chováním a byl prezentován v řadě třídění podle identifikačních znaků respondentů (náboženské vyznání, politická a sociální příslušnost, věk, pohlaví aj.). Z výsledků průzkumu vyplývá, vedle řady zajímavých dílčích poznatků, obecný závěr , že naprostá většina respondentů uznává nutnost zvýšené ochrany ŽP, ale zhruba dvě třetiny z nich není ochotno přispívat na tuto ochranu formou zvýšených cen nebo daní, tj. částečným snížením své životní úrovně. Rozchod mezi proklamovanými a skutečnými postoji má výraznou závislost na vzdělání (čím vyšší vzdělání, tím vyšší skutečná snaha a ochota pomoci i finančně). Naproti tomu je nevýrazná závislost na věku respondenta. Pro hodnocení a komparaci jsou zajímavé dva příklady souborů ukazatelů sociálního systému územního celku z hlediska naplňování koncepce trvale udržitelného rozvoje :

1. Ministerstvo životního prostředí ČR formulovalo následující sociální ukazatele TUR :

13

•

míra zaměstnanosti

•

podíl městské populace

•

střední délka života

•

výdaje na domácnost

•

hustota obyvatelstva

•

výdaje na zdravotnictví

•

komunální infrastruktura

•

výdaje na výzkum a vývoj.

Z přehledu je zřejmé, že jde o ukazatele zjistitelné ze standardní statistiky.

2. Při posuzování, nakolik lokální společenství nebo jednotlivá sídla svojí vybaveností, strukturou obyvatelstva, aktivitou apod. naplňují požadavky trvale udržitelného rozvoje, se jeví jako výstižnější tzv. společné evropské indikátory udržitelného rozvoje, jak se o to pokouší OECD.

Rozlišují se hlavní (povinné) indikátory : •

Spokojenost občanů se životem v obci (všeobecná spokojenost občanů s různými rysy života v obci),

•

Místní příspěvek ke globální změně klimatu,

•

Místní doprava a přeprava osob,

•

Dostupnost a kvalita veřejné zeleně,

•

Kvalita vnějšího ovzduší.

Doplňkové indikátory : •

Cestování dětí do školy,

•

„Udržitelný“ management obce a místních podniků (podíl státních i soukromých organizací, které přijaly a využívají environmentální a sociální způsoby řízení EMS a EMAS),

•

Hluková zátěž,

•

Udržitelné využívání půdy,

•

Udržitelný objem a struktura výroby.

14

U těchto povinných a doplňkových indikátorů je uvedena souvislost se zásadami trvale udržitelného rozvoje, ze které jsou pak odvoditelné konkrétnější ukazatele : - rovnoprávnost a sociální rovnost ( pro všechny obyvatele přiměřené a dostupné služby : bydlení, doprava, elektrická energie, vytápění, vzdělání, zaměstnání, zdravotnictví ap.); - místní ekonomika (sladění místních dovedností a potřeb s dostupností pracovních příležitostí, které minimalizuje ohrožení přírodních zdrojů a životního prostředí); - ochrana životního prostředí (fungování ekosystému, racionální využívání přírodních zdrojů); - kulturní dědictví , kvalita prostředí vytvářeného člověkem (ochrana, zachování a funkce historických , kulturních a architektonických hodnot ap.).

Uvedený návrh indikátorů je dosti široký, ale poměrně obecný. Neobsahuje konkrétní data, neodkazuje na případné zdroje a v tomto ohledu vzbuzuje pochybnosti, zda je možné uvedené souvislosti dostatečně komplexně a exaktně (z dostupných statistických zdrojů) sledovat. Nicméně projekt, který funguje od roku 2000 a zahrnuje řadu evropských obcí, usiluje postupně právě o jejich konkretizaci a naplnění. Na problémy se stanovením funkčních (konkrétnějších a empiricky krytých) indikátorů k měření stavu a dynamiky trvale udržitelného rozvoje upozorňuje B. Moldan. Je zřejmé, že definice exaktních ukazatelů, které by měřily podstatné aspekty života a byly schopny vypovídat o změnách směrem k udržitelnému rozvoji je záležitost stále ještě nedokončená. Nicméně se zdá, že shoda je již v obecné rovině, tedy v tom, které oblasti mají být monitorovány a které mohou poskytovat relevantní data. Vrátíme-li se k úvodní formulaci územního sociálního potenciálu jako k napětí mezi „možnostmi seberealizace“ a „aspiracemi jednotlivců“ v určité oblasti, pak můžeme pro ilustraci uvést jako příklad výsledky průzkumu v oblasti dvou měst z naší modelové oblasti (Jirkova a Litvínova) a jejich zobecnění – citace (Zich a kol. 2007): „Úroveň sociálního potenciálního starých průmyslových regionů je dána historicky nepříznivým vývojem výrobní sféry s převahou málo kvalifikované práce. Existuje zde relativně nízká úroveň lidského a sociálního , ale i kulturního kapitálu. Nedostatečnost sociálního kapitálu se projevuje v oblasti mezilidských vztahů, nezájmu většiny obyvatel o veřejné záležitosti, neochoty se angažovat a v neposlední řadě i v malé schopnosti využívat sociální vazby, uzavírat spolupráci, dohody apod. Významně je rovněž pociťována nízká úroveň kulturního kapitálu, který je stále ještě ovlivněn státním paternalismem „reálného socialismu“, malou samostatností a v důsledku toho i nízkou schopností a iniciativou v řešení 15

složitějších životních situací. Struktura místního společenství z pohledu aktivního přístupu k životu je nepříznivá, převažují občané s pasivním postojem k řešení současných i příštích životních situací. Pasivní vnímání života se přenáší zejména u nízko kvalifikovaných skupin na mladou generaci. V důsledku těchto okolností existuje v těchto regionech relativně malý sociální potenciál, což znamená, že značná část obyvatel neumí využívat vlastní sociální a lidský kapitál, často díky tomu ani neregistruje a není schopna rozpoznat možnosti, které reálně, nebo potenciálně existují. V důsledku toho nejsou schopni využívat možnosti územního potenciálu, tedy možností, které zde, nebo v širším okolí, existují. Tím méně jsou schopní tento potenciál rozšiřovat a vytvářet. …“

Bude předmětem dalších výzkumů, do jaké míry jsou tyto závěry obecně platné. Spíše se domníváme, že bude třeba hlouběji a komplexněji analyzovat místní a regionální specifika Podkrušnohoří, které samozřejmě do kategorie „starých průmyslových regionů“ nesporně patří. V poslední době se u nás aplikovaný ekonomický výzkum počal věnovat specifikaci a identifikaci podnikatelského potenciálu regionu, který je chápán jako suma schopností a předpokladů regionu realizovat investiční záměry a inovace produkčního charakteru a je tedy jakousi podmnožinou sociálního potenciálu.

Dle (Honsová 2002, CR 2000) Společnost MasterCard ve spolupráci se Sdružením CZECH TOP 100 a Vysokou školou ekonomickou v Praze (prof. René Wokoun) provedla pod názvem „MasterCard Česká centra rozvoje“ průzkum podnikatelského potenciálu v 24 českých městech a 14 krajích. Města a kraje obdržely body za ekonomickou stabilitu, investiční atraktivitu, finanční toky, business centra, zhodnocení intervencí veřejného sektoru, technologickou vyspělost či kvalitu života. V hodnocení vycházejícího z více než 40 ukazatelů získala Praha 91 indexních bodú ze sta možných. Druhý byl Středočeský, třetí Plzeňský a poslední Ústecký kraj (49 bodů). V pořadí měst má první Praha 86 bodu, druhé je Brno a třetí Ostrava. Konec tabulky obsadily Teplice (23 bodů), které jako jediné poskytly týmu expertů údaje až po intervencích. Projekt „Město pro byznys“ realizovala spol. Factum Imnventio a financovala Hospodářská komora (Plhoň 2008 Průzkum měl dát podnikatelům odpověď na otázku, kde se nabízejí nejlepší příležitosti pro podnikání. Do průzkumu bylo zařazeno celkem 205 měst s rozšířenou působností (takzvané malé okresy). Pražské obvody nebyly v této etapě hodnoceny.

16

Každá z hodnocených lokalit byla ohodnocena padesáti kritérii (viz dále uvedený výčet). Kritéria byla shrnuta do šesti hlavních oblastí, v nichž každé město (obec) muselo prokázat zdravé podnikatelské prostředí, veřejnou správu vytvářející nejlepší podmínky pro podnikání, nejlepší nabídku pracovní síly, nejlepší cenové podmínky a nejkvalitnější lokalitu. Aktuální statistická data poskytla regionální pracoviště Českého statistického úřadu, pro zhodnocení rozpočtů měst byla využita databáze ARIS Ministerstva financí. Provedl se i online průzkum platů na stránkách merces.cz , přehled o nezaměstnanosti poskytlo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Kromě těchto "tvrdých" statistických dat byla použita i „měkká“ data k posouzení toho, jak jednotlivá města vycházejí podnikatelům vstříc. Telefonicky byli dotazováni i šéfové a majitelé firem, kteří v daném regionu již působí, a ti sami bodově ohodnocovali „své“ radnice.

Kritéria hodnocení

1. Podnikatelské prostředí - Podíl podnikatelů - Počet firem - Vývoj počtu ekonomických subjektů - Podíl středních a velkých firem - Podíl zahraničních osob - Oborová struktura - Změna podílu středních a velkých firem 2. Kvalita lokality - Počet lůžek v ubytovacích zařízeních - Stabilita krajiny - Infrastruktura obcí - Bytová výstavba - Znečištění ovzduší - Počet lékařů - Kulturní a sportovní zařízení - Dopravní infrastruktura

17

- Kriminalita - Kapacita dětí v předškolních zařízeních na 100 obyvatel 3. Pracovní trh - Změna počtu obyvatel - Nezaměstnanost - Věk nezaměstnaných - Dlouhodobá nezaměstnanost - Konkurence na pracovním trhu - Změna konkurence - pracovní trh - Změna nezaměstnanosti - Průměrný plat - administrativní pracovník - Prům. plat - technik - Pracovní neschopnost 4. Kvalita veřejné správy - Podíl kapitálových výdajů obce - Daňové příjmy na obyv. - Podpora web. stránek - IRating CCB - Úřední hodiny - Počet úředníků na 100 obyvatel - Finance získané z EU na 100 obyvatel - Finance věnované na dopravu na 100 obyvatel - Navigační systém - Informační otevřenost 5. Cenové podmínky - Poplatek za pobyt - Poplatek za stánek - Poplatek ze vstupného - Cena vodného a stočného - Ceny stavebních pozemků - Ceny bytů - Cena za odvoz odpadu - Cena za kopírování

18

6. Průzkum mezi podnikateli - Hodnocení podnikatelského prostředí - Hodnocení městského úřadu - Hodnocení místa působení - Hodnocení ceny pracovní síly - Hodnocení kvality pracovních sil

Při naznačeném hodnocení umístily se lokality z naší modelové oblasti mezi 205 konkurenty takto: umístění Ústí n/L Most Teplice Litvínov Kadaň Bílína Chomutov

33 53 58 88 189 196 204

19

2. Územní potenciál 2.1 Vymezení a interpretace pojmu Za smysl definování územního potenciálu Podkrušnohoří se pokládá, v rámci aktivity 407, stanovení existujících i potenciálních cenných vlastností území, které je třeba chránit a rozvíjet, aby mohly být využity při realizaci programu revitalizace a resocializace Podkrušnohorské pánve a navazujících území Ústeckého kraje. Upozorňujeme v této souvislosti na bohatý a různorodý územní potenciál Podkrušnohoří a straní přístupu zaměřenému na racionální užívání území, bez jednostranností které by přesahovaly meze únosnosti území (tj. podmínky udržitelného rozvoje), způsobovaly jeho poškození a nebo bránily možnosti využít další hodnoty území. V souladu s příslušnou částí metodiky zákona č. 183/2006 o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) je potenciál území Podkrušnohorské pánve a navazujících území a jeho využívání v tomto příspěvku vyhodnocován v oblasti přírodních, civilizačních a kulturních hodnot. V tomto kontextu a na základě územně plánovací dokumentace Ústeckého kraje je dále podáno vymezení územního potenciálu nadmístního významu modelovaméhp regiomu.

2.1.1 Přírodní potenciál

Krajinné části a přírodní prvky se stanovenou územní ochranou: ⇒ Zvláště chráněná území – velkoplošná; Chráněná krajinná oblast České středohoří, Chráněná krajinná oblast Labské pískovce. ⇒

Zvláště chráněná území – maloplošná; národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace, přírodní památky.

⇒

Lokality vytvářené soustavy chráněných území evropského významu NATURA 2000 – ptačí oblasti a evropsky významné lokality.

⇒

Obecně chráněná území – územní systém ekologické stability nadregionální a regionální úrovně významnosti, přírodní parky (Doupovská pahorkatina, Údolí Prunéřovského potoka, Bezručovo údolí, Východní Krušné hory, Dolní Poohří, Loučenská hornatina).

Nerostné bohatství – ložiska vyhrazených a významná ložiska nevyhrazených nerostů a prognózní zdroje nerostných surovin - zejména hnědého uhlí, štěrkopísků, stavebního kamene, vápence, cihlářských surovin a ostatních druhů nerudních surovin.

Vodohospodářsky významné oblasti - povrchové a podzemní zdroje vody – chráněné vymezením CHOPAV Krušné hory a Severočeská křída a přírodní léčivé zdroje a zdroje přírodní minerální vody - Lázně Teplice v Čechách, Bílina, Klášterec nad Ohří, Dubí, Zaječice, Břvany, Grünwaldské vřesoviště a Grünwaldské louky.

Oblasti s.kvalitní zemědělskou půdou - rozsáhlé oblasti Poohří, na Podbořansku a další území s vhodnými podmínkami pro pěstitelství speciálních plodin zejména na Žatecku a Litoměřicku.

2.1.2 Civilizační potenciál

Hodnoty sídelní soustavy s historicky vzniklou výraznou koncentrací obyvatel do středních a velkých měst, vytvářejících úzce propojenou konurbaci, s vysokou koncentrací civilizačních

20

hodnot (dopravní, technická i občanská infrastruktura) s navazujícím územím intenzivní příměstské rekreace a rekreace ve volné krajině.

Hierarchické uspořádání sídelní struktury: ⇒ Nadregionální centrum: Ústí nad Labem ⇒

Regionální centra: Teplice, Chomutov,Most

⇒

Mikroregionální centra: Litoměřice, Lovosice, Louny, Žatec, Kadaň, Litvínov, Bílina, Podbořany

⇒

Subregionální centra: Velké Březno, Libochovice, Klášterec nad Ohří, Krupka, Postoloprty, Vejprty, Libouchec, Duchcov, Jirkov

Rekreační zařízení nadregionálního a regionálního významu v návaznosti na přírodní i urbanizované území.

Celostátní a nadnárodní význam energetické soustavy – výrobních zařízení elektrické energie i přenosových zařízení VVN, regionálně významná výroba tepla v teplárnách a převody tepla pro sídelní a výrobní funkce.

Rozsáhlý technologický systém zaměřený na povrchovou i hlubinnou těžbu, zpracování a přepravu hnědého uhlí.

Kvalitativní úroveň, vysoká míra vybavení území subsystémem technické infrastruktury zásobování pitnou i provozní vodou, existence významných rezervních kapacit ve zdrojích i v přenosové soustavě.

Celostátní a nadnárodní význam uzlových zařízení a vedení produktovodů, plynovodů a ropovodů, propojených k zahraničním uzlovým zařízením, podmiňující existenci a možnosti rozvoje některých druhů průmyslové výroby.

Hustá a hierarchizovaná silniční a železniční síť, včetně dálnice D8, a rychlostních silnic R6, R7, a sítě silnic I. třídy, modernizovaný I. tranzitní železniční koridor.

Existence plavební Labské cesty s významem pro celostátní i pro mezinárodní lodní dopravu.

Výhodná geografická poloha kraje s úzkou vazbou zejména na hlavní město Prahu, na hospodářsky významný středočeský, karlovarský a liberecký prostor a na ostatní část ČR.

V současnosti výhodný více než 120 km pohraniční vztah se SRN, s vazbami na oblast tzv. Saského trojúhelníku (Chemnitz – Dresden – Leipzig) i na hlavní město SRN Berlín.

2.1.3 Kulturní potenciál

Za základní kulturní hodnoty jsou na území Podkrušnohorska a navazujících územích pokládány vyhlášené národní kulturní památky, městské památkové rezervace, vesnické památkové rezervace, městské památkové zóny, vesnické památkové zóny, krajinné památkové zóny a archeologická památková rezervace, území archeologického zájmu a jednotlivé nemovité kulturní památky.

Dále jsou za základní kulturní hodnoty pokládány kompoziční hlediska hodnocení krajiny významné krajinné dominanty, výhledové body a pohledové osy nadmístního významu, typické obzorové linie horských masivů.

21

V dále přiloženém kartogramu je podáno schéma potenciálu hodnot Pokrušnohoří a navazujících území v následujícím kategoriích: • Krajina se stanovenou ochranou Jedná se o části krajiny jejíž biologická a krajinářská hodnota, byla formálně uznána orgány ochrany přírody a je chráněna vyhlášením - Národního parku, Chráněné krajinné oblasti, Maloplošného zvláště chráněného území nebo Přírodního parku. • Dynamická a harmonická krajina (bez stanovené ochrany) Krajina dynamická a harmonická - území ve kterých přírodní podmínky vždy omezovaly zemědělské využití a osídlení. Charakteristická je pro ní větší nadmořská výška, význačná členitost a výrazný reliéf terénu, pestré a dostatečné rozložení lesa a rozptýlené zeleně. • Koridory hlavních říčních toků a plochy vodních nádrží nadmístního významu Ve schématu je vyznačen cca 1-2 km koridor sledující tok nejvýznamnějších řek : Labe, Ohře, Bíliny. Vymezené území má předpoklady pro vyšší krajinářské hodnocení s ohledem na kontakt s cenným prostředím kolem řek a vodních nádrží s jejich zeleným doprovodem, se skutečnými nebo potenciálními možnostmi rekreačního využití. • Krajinné dominanty nadmístního významu Zpravidla jde o jednotlivé kopce dramaticky vystupující z roviny, nebo význačné vrcholy, vystupující výrazně nad úroveň horských hřbetů a pásem. • Achitektonické monumenty a technická díla Veduty měst, hrady, zámky, význačné sakrální stavby, vytvářející v krajině dominantní útvary, zpravidla se jedná o kombinaci dominant uměle vytvořených vsazených do vhodných poměrů krajinné povahy (kopce, daleké průhledy, terénní hrany apod.) • Výhledové body nadmístního významu (tradiční) Jsou z větší části současně i krajinné dominanty, nikoli však důsledně, protože některým krajinným dominantám chybí patřičné zařízení (rozhledna), nebo ve výhledu brání vzrostlá vegetace. • Památková ochrana Ve schématu jsou zachyceny památky nejvyššího významu Národní kulturní památky, památkové areály - městské a vesnické památkové rezervace a městské a vesnické památkové zóny, dále krajinné památkové zóny. Z jednotlivých památkových objektů a areálů byly vybírány ty u nichž je zřetelná jejich dominantní role v území a v krajině. • Rekreační krajinná zóna a rekreační lokality nadmístního významu Rozsáhlá územní která v důsledku svých přírodních vlastností a vzhledem k existujícím lokalitám rekreační občanské vybavenosti vytváří ucelenou krajinnou zónu vhodnou pro rekreační aktivity a cestovní ruch. Místa stávajících zařízení rekreační vybavenosti a jejich schematicky zobrazená zájmová území. • Zemědělská krajina s půdou nejvyšších bonit Generalizované vymezení krajiny se zemědělskou půdou nejvyšších bonit, krajina je charakteristická intenzivním zemědělstvím, typické je zaměření na produkci speciálních plodin (chmel, zelenina).

22

• Jádra městských zón Nejintenzivněji využitý urbanizovaný prostor, protkaný zařízeními dopravní a technické infrastruktury, těžiště sídelních aktivit – bydlení, občanská vybavenost, pracovní příležitosti. Jedná o prostor s nejvyšší koncentrací vytvořených hodnot uvnitř tohoto prostoru a intenzivními vazbami vnímání a využívání vyznačených hodnot v okolní krajině. • Širší příměstské oblasti Druhý nejintenzivněji využitý prostor, s výraznou mírou urbanizace, území s vysokou intenzitou vnímání a využívání vyznačených hodnot v jejich dosahu. • Koridory silnice R a D, tranzitního železničního koridoru Koridor šíře cca 10 km podél hlavních dopravních tepen (dálnice, rychlostní silnice, další páteřní silnice kraje, tranzitní železniční koridor) charakterizuje prostory intenzivního dopravního provozu, s vysokou intenzitou vnímání vyznačených hodnot a zvýšené možnosti přístupu k nim.

23

24

2.2 Závěr - definování úkolů a záměrů Přírodní, civilizační a kulturní potenciál území není statický soubor hodnot a jevů. Podléhá vývoji a jeho posilování je podmíněno řešením problémů území , provedení rozvojových záměrů. Úkoly směřující k zachování územních hodnot a jejich rozvoji v Podkrušnohoří a v navazujících územích jsou dále popsány. Konkrétní územní rozvojové záměry posilující potenciál území jsou uvedeny v přehledu a zobrazeny v navazujícím kartogramu.

2.2.1 Úkoly směřující k zachování a rozvoji přírodního potenciálu ⇒

Ochranu, kultivaci a rozvíjení hodnot přírodního a krajinného prostředí v Podkrušnohoří a v navazujících územích považovat za prvořadý veřejný zájem. Stanovovat a dodržovat limity rozvoje pro všechny aktivity, které by mohly způsobovat poškození těchto hodnot (zejména se týká respektování stanovených územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí a limitů těžby ostatních nerostných surovin, energetické výroby - včetně obnovitelných zdrojů, dále těžké průmyslové výroby, technické a dopravní infrastruktury, ale i rekreace a cestovního ruchu).

⇒

Zohlednit značný vzrůst potenciálu přírodních hodnot Krušných hor, které se po přestálé ekologické krizi zotavují. Koordinovat opatření na ochranu Krušných hor s postupem orgánů územního plánování Saska. Zvažovat perspektivní možnost sjednocující velkoplošné formy ochrany Krušných hor. Ochránit Krušné hory před rozsahem a lokalizací necitlivou výstavbou velkých větrných elektráren, které mohou znehodnotit krajinný ráz významných částí hor.

⇒

Těžbu nerostných surovin podřizovat dosahování přijatelné meze únosnosti zatížení krajiny, snižovat celkovou zátěž území. Pro těžbu nerostných surovin uvolňovat jen ložiska s řešitelnými střety zájmů a s podmínkami rehabilitace a využití území, které po těžbě vyloučí devastační důsledky pro území. Zanechat dostatečnou rezervní surovinovou základnu pro budoucí využití.

⇒

Vytvářet podmínky pro vznik nových přírodních hodnot formou rekultivace rozsáhlých prostor zasažených těžbou hnědého uhlí (a dalších surovin). Dokončovat rekultivace v bývalých lomech Most a Chabařovice a na vnějších výsypkách Radovesice a Pokrok. Pokračovat a dále připravovat rekultivace provozovaných lomů ČSA (předpoklad ukončení těžby před rokem 2020), Bílina, Libouš a Vršany – zohledňovat specifické podmínky a předpoklady v jednotlivých lokalitách (urbanistická poloha, hodnoty území na které lze navázat, územně technické možnosti).

⇒

Revitalizovat úseky vodních toků, které byly v minulosti v souvislosti s těžbou uhlí, rozvojem výroby, nebo urbanizačním procesem necitlivě upravené, přeložené nebo zatrubněné (zejm. řeka Bílina v Ervěnickém koridoru). Dosáhnout zlepšení kvality vody v tocích dosud ovlivněných těžebními činnostmi a průmyslovou výrobou.

⇒

Chránit, kultivovat a rozvíjet přírodní hodnoty i mimo rámec území se stanovenou ochranou krajiny a přírody, v územích charakterizovaných jako dynamická a harmonická krajina, dále v exponovaných koridorech podél významných vodních toků a v oblastech při významných vodních plochách.

25

⇒

Skladebné části regionálního a nadregionálního ÚSES chránit před zásahy, které by znamenaly snížení úrovně jejich ekologické stability, upřesňovat vymezení skladebných částí ÚSES v ÚPD obcí, postupně přistupovat ke zpracování projektů ÚSES a k jejich realizaci, zejména v místech, kde je provázanost systému narušena.

⇒

Zaměřit pozornost na podmínky využívání zemědělských území - zachování jedinečnosti kulturní krajiny, minimalizovat zábory zejména nejkvalitnějších zemědělských půd, podporovat ozdravná opatření - ochrana proti erozním účinkům vody, větru a příprava na realizaci ÚSES, zvýšení prostupnosti zemědělské krajiny, zamezení její zbytečné fragmentace, obnovit péči o dlouhodobě nevyužívaná území, vymezovat území vhodná pro pěstování biomasy a rychle rostoucích dřevin pro technické a energetické účely aj.

2.2.2 Úkoly směřující k zachování a rozvoji civilizačního potenciálu ⇒

Respektovat (dále upřesňovat), zohledňovat problémy a možnosti rozvojových oblastí, os a specifických oblastí kraje vymezovaných v ÚPD kraje; rozvojová oblast republikového významu Ústecko–Teplická, specifické oblasti republikového významu – Mostecko a Krušné hory.

⇒

Podporovat využití potenciálu území Podkrušnohoří dané jeho polohou na Polabské rozvojové ose celorepublikového a mezinárodního významu, na Podkrušnohorské rozvojové ose celorepublikového a na doplňkových rozvojových osách Louny – Chomutov (podél R7) a Ústí nad Labem – Děčín – Liberec (podél I/13)

⇒

Podporovat dotvoření ucelených plně funkčních silničních a železničních dopravních systémů a jejich propojení se sousedními kraji v ČR a s územím SRN (zejména dostavba silnice I/13, dostavba Dálnice D8, dostavba rychlostní silnice R6, zkapacitnění silnice I/7 na rychlostní silnici R7, modernizace železniční infrastruktury, záměr na výstavbu vysokorychlostní železniční tratě a jiné).

⇒

Posilovat význam nadregionálního centra Ústí nad Labem v kooperaci s rozvojem regionálního centra Teplice.

⇒

Stabilizovat ( přiměřeným způsobem doplnit nebo obnovit ) sídelní strukturu v pánevní oblasti, zamezit dalšímu zániku sídel nebo jejich částí předpolí činných dolů.

⇒

Respektovat těžbu hnědého uhlí v rámci stanovených územně ekologických limitů (korekce ÚEL lom Bílina), provázanou s programem modernizace a dostavby tepelných elektráren, bez překročení jejich souhrnné stávající výkonové kapacity.

⇒

Kriticky posuzovat a zohledňovat záměry na doplnění energetických přenosových vedení pro zajištění vyšší míry spolehlivosti a bezpečnosti dodávek na území kraje a zvýšení přenosové kapacity soustavy ve vztahu k ČR i k sousedícím státům (ZVN, VVN, VVTL).

⇒

Podporovat a upřednostňovat revitalizaci nedostatečně využitých nebo zanedbaných areálů a ploch průmyslového, zemědělského, vojenského či jiného původu typu brownfield, před zakládáním nových průmyslových ploch ve volné krajině.

⇒

Chránit před nevhodným využitím a v potřebném rozsahu rozvíjet území intenzivní příměstské rekreace a rekreace ve volné krajině.

26

⇒

Podporovat vzájemně výhodnou provázanost a kooperaci sídel v příhraničním prostoru ČR a SRN.

⇒

Podporovat realizaci ochranných opatření zvyšující míru zabezpečení civilizačních hodnot kraje proti záplavám a dalším hrozbám katastrofických situací.

⇒

Zohlednit záměry na zlepšení plavebních podmínek na Labi v úseku Střekov – hranice okresů Ústí nad Labem / Děčín, státní hranice ČR / SRN – při respektování podmínek ochrany přírody a krajiny.

⇒

Sledovat a respektovat dlouhodobý záměr na průtah vysokorychlostní železniční trati VRT územím kraje, sledovat technologický vývoj systému přinášející korekce územního řešení.

2.2.3 Úkoly směřující k zachování a rozvoji kulturního potenciálu ⇒

Respektovat stávající a zohlednit navrhovaná chráněná území: krajinné památkové zóny, městské památkové zóny, vesnické památkové zóny a archeologické památkové rezervace.

⇒

Mezi památkové hodnoty zahrnovat též doklady industriálního vývoje kraje, vyhledávat a chránit vhodné objekty a areály tohoto typu hodnot, sledovat možnosti jejich využití v nových podmínkách.

⇒

Chránit a rozvíjet hodnoty jedinečné kulturní krajiny kraje, pozornost zaměřovat na ochranu obzorových linií horských masivů, krajinných dominant, význačných výhledových bodů a pohledových os, typických a známých vedut sídel apod. V této souvislosti ochránit Krušné hory před necitlivou výstavbou velkých větrných elektráren, které mohou znehodnotit krajinný ráz rozsáhlých částí hor.

⇒

Prioritně zajišťovat ochranu a kultivaci kulturních hodnot krajiny v oblastech významných pro rekreaci a cestovní ruch, v oblastech navázaných na velké koncentrace obyvatel – jádra městských zón a příměstské oblasti, v koridorech při významných dopravních tazích, v oblastech které jsou poznamenány vlivy těžby surovin a průmyslové výroby.

⇒

Podpořit zájem i kontrolní funkci veřejnosti nad průběhem rozsáhlých rekultivačních záměrů na území s probíhající těžbou surovin – zejména hnědého uhlí, formou zajištění dopravní dostupnosti a úpravy panoramatických výhledových míst s informační základnou týkající se postupných kroků rekultivace a revitalizace poškozené krajiny.

⇒

Při navrhování a posuzování vhodnosti formy rozvojových záměrů nadmístního významu sledovat hledisko respektování krajinného rázu a krajinných hodnot, nepřipouštět zbytné výrazové nebo funkčně konkurenční záměry.

⇒

Sledovat možnost obnovy historických fenoménů – obnovení průhledů, historických a krajinných dominant, odstranění negativních civilizačních prvků poškozujících krajinný ráz a těch které mají nevhodné vazby vůči krajinným nebo památkovým hodnotám.

2.3 Přehled sledovaných konkrétních záměrů

27

Respektování územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí (úprava ÚEL lom Bílina) a provádění rekultivačních úprav postižených území

Revitalizace zanedbaných území po energetické a průmyslové výrobě, armádě a jiných funkcích typu brownfield.

Dostavba dálnice D8 v úseku Českého středohoří

Dostavba úseků silnice I/13 - řešení obchvatu či průtahu silnice I/13 Bílinou a obchvatu Klášterce nad Ohří silnicí I/13, dostavba úseku Komořany – Most a úseku Kladrubská spojka.

Řešení přeložky silnice I/13 v úseku: dálnice D8 - Libouchec – Děčín.

Zkapacitnění silnice I/7 na rychlostní silnici R7 v úseku do Chomutova,

Dostavba rychlostní silnice R6 (vlivem se okrajově dotýká západního Podkrušnohoří)

Dostavba a modernizace vybraných železničních hraničních přechodů.

Modernizace a dostavba elektráren (do maxima stávající kapacity, při zlepšení parametrů technologie a ochrany přírody)

Systémová vedení ZVN a VVN, VVTL pro zajištění bezpečnosti a spolehlivosti dodávky energetických médií

Realizace územního systému ekologické stability (neregionální, regionální a lokální úroveň)

Zlepšení plavebních podmínek na dolním Labi, při respektování požadavků ochrany krajiny a přírody celoevropského významu (NATURA 2000).

Zkapacitnění silnice I/7 v úseku Chomutov – hranice ČR/SRN – Chemnitz (výhledový námět)

Optimalizace plánované vysokorychlostní železniční trati (VRT).

Uvedené záměra jsou podchyceny na následujícím kartogramu:

28

29

3, Závěr V rámci aktivity A 407 byly soustředěny a analyzovány základní informace o přírodních, demografických a sociálních charakteristikách modelové oblasti Podkrušnohoří. Pro hlubší poznání a pochopení obsahu, struktury a využívání těchto informací byl zvolen pojem „přírodní a sociální potenciál“ oblasti. Pojem „potenciál“ je často používán v technických vědách, v nichž se obecně chápe jako „způsobilost k výkonu“. V přírodních a společenských vědách není tento pojem běžný, používá se poměrně volně, ale s podobným významem, tj. jako hodnocení možnosti využití něčeho, jako míra využívání přírodních a sociálních složek pro plnění určitých záměrů v oblasti. V modelové oblasti Podkrušnohoří je tímto záměrem komplexní revitalizace území po těžbě uhlí a aplikace těchto poznatků v obecné rovině revitalizace průmyslových regionů. Přírodní a sociální potenciál území nelze chápat jako pouhý statistický soubor hodnot a jevů. Podléhá vývoji a jeho posilování a zejména optimální využívání s určitým cílem je podmíněno aktivním a racionálním řešením problémů území v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu. V poslední době se aplikovaný ekonomický výzkum počal věnovat analýze a identifikaci podnikatelského potenciálu regionu, který je chápán jako souhrn schopností a předpokladů regionu realizovat investiční závěry a inovace produkčního charakteru a je tedy podmnožinou sociálního potenciálu. Hlavním cílem a přínosem prací v rámci A 407 bylo definování územního potenciálu Podkrušnohoří a vymezení existujících a potenciálních cenných vlastností tohoto území, které je třeba chránit a rozvíjet při realizaci programu revitalizace. Tyto cíle byly naplněny jak v obecné (teoretické) rovině, tak v konkrétní podobě dat, informací a doporučených závěrů. Jde zejména o podrobný výčet složek přírodního, civilizačního a kulturního potenciálu a úkolů k jejich zachování a rozvoji. Dále jsou prezentovány možnosti kvantifikace a formy aktivizace sociálního potenciálu. Významný je pak výčet konkrétních rozvojových záměrů v území. Poměrně rozsáhlý soubor teoretických a konkrétních informací, dat a závěrů na dané téma nevylučuje, ale naopak předpokládá další pokračování těchto prací v letech 2009-10, které by organicky navázaly na formulování metodiky revitalizace oblasti, na volbě strategie k dosažení tohoto cíle a na aplikaci nejvhodnějších futurologických a prognostických metod. Důležité bude stimulovat a prohlubovat tvořivé myšlení řešitelského týmu, které povede k novým originálním výsledkům.

30

4. 4. Literatura Agenda 21 (1998), MŽP, Praha

CR(2008): Stránky projektu: http://www.centrarozvoje.cz/

Dokoupil J., Matušková A. a kol. (2005): Rozvojový potenciál Plzeňského kraje, Západočeská univerzita, Plzeň,

Encyklopedický slovník (1993), Encyklopedický dům, s.r.o., Praha

Honsová M. (2008): Českou ekonomiku nejvíc ovlivňuje Praha. Profit, č. 31

Jandová N. (2001): Postoje k životnímu prostředí, Sociologický ústav AV ČR, Praha 2001

Kuprová L., Kamenický J. (2006): Multikriteriální hodnocení postavení krajů v rámci ČR v letech 2000 až 2004, Statistka, č. 4

LA21 (2001): Lokální Agenda 21 v České republice a ve Spolkové republice Německo. Acta Universitatis Purkyniae 66, Studia Oecologica XI., Univerzita J.E.Purkyně, Ústí n.L.

Město (2008) : Stránky projektu: http://www.mestoprobyznys.cz/

Plhoň T. (2008): Větší průzkum tu dosud nebyl. Ekonom, č. 44, s. 16 – 19

Velký sociologický slovník (1996). Karolinum, Praha

Zich F. a kol. : (2007): Sociální potenciál regionu, „Data a fakta“, Praha

31

32

Modelové řešení revitalizace průmyslových regionů a území po těžbě uhlí na příkladu Podkrušnohoří

Recommend Documents