Univerzita J. E. Purkyně, Fakulta životního prostředí Registrační číslo projektu:
MMR WD-44-07-1
Modelové řešení revitalizace průmyslových regionů a území po těžbě uhlí na příkladu Podkrušnohoří Závěrečná zpráva o řešení
Číslo aktivity :
A 407
AKTIVITA 407-DEFINOVÁNÍ VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMNÍHO POTENCIÁLU PODKRUŠNOHOŘÍ
DOBA ŘEŠENÍ : OD 1. 4. 2007 DO 31. 12. 2008
zpracovatel: Karel Beránek, Atelier T- plan, s.r.o, Na Šachtě 9, 170 00 Praha 7,
[email protected],
[email protected] datum: prosinec 2008
1
a) Úvod b) Přírodní, civilizační a kulturní potenciál Podkrušnohoří c) Schéma potenciálu hodnot Podkrušnohoří d) Definování úkolů pro zachování a rozvoj územního potenciálu Podkrušnohoří e) Konkrétní záměry pro zvýšení územního potenciálu Podkrušnohoří f) Závěr g) Použité zkratky h) Použité podklady
a) Úvod Úkol definovat využívání územního potenciálu Podkrušnohoří (Severočeské hnědouhelné pánve) se týká rozsáhlého a významem těžištního prostoru v Ústeckém kraji, jehož vazby přesahují do sousedních oblastí kraje – zejména do Českého středohoří a Krušných hor, Poohří i do území podhůří Doupovských hor.
V Podk rušnohoří žije více jak 50% obyvatelstva Ústeckého kraje, jedná se o jeho nejvíce zalidněnou oblast s vysokými průměrnými hustotami obyvatel/km2. Podkrušnohoří zaujímající cca 20 % území kraje, je dlouhodobě zatěžované těžbou hnědého uhlí a dalších surovin, i vlivy těžkého průmyslu a energetiky. V tomto území je umístěna více než třetina kapacity všech elektráren v ČR a téměř dvě třetiny kapacity elektráren uhelných, významný podíl chemického průmyslu a dalších zatěžujících provozů. I přes provedení odsíření energetických zdrojů v 90. letech minulého stol. a významné zlepšení životního prostředí, se stále jedná o jedno z nejznečištěnějších oblastí v rámci ČR. Vedle nedořešených problémů se objevují i problémy nové (např. v oblasti čistoty ovzduší). Těžkosti zvládání útlumu těžby uhlí, změny 2
v palivoenergetickém komplexu, útlumy výrob v hutním průmyslu, spojené se snižováním zaměstnanosti a další změny, zařadily Podkrušnohoří mezi strukturálně postižené oblasti s vysokou mírou nezaměstnanosti. Probíhající postupná změna ekonomiky a budování nových výrobních kapacit na vyšší technologické úrovni, bude v nadcházející době konfrontována s vlivy rozvíjející se ekonomické krize. Je pravděpodobné, že Podkrušnohoří bude opět více vystaveno tlaku na vyšší využití území pro těžbu hnědého uhlí a energetickou výrobu, což představuje dlouhodobý rozpor mezi požadavky státu na toto území a jeho vlastními možnostmi a potřebami. V těchto souvislostech je smyslem definování územního potenciálu Podkrušnohoří, v rámci aktivity 407, stanovení existujících i potenciálních cenných vlastností území, které je třeba chránit a rozvíjet, aby mohly být využity při realizaci sledovaného programu revitalizace a resocializace Podkrušnohorské pánve a navazujících území Ústeckého kraje. Zpracovaný materiál proto uvádí výčet různorodého územního potenciálu Podkrušnohoří a straní přístupu zaměřenému na racionální užívání území, bez jednostranností, které by přesahovaly meze únosnosti území (tj. podmínky udržitelného rozvoje), způsobovaly jeho další poškození a nebo bránily možnostem využívat celou škálu hodnot území. V souladu s příslušnou částí metodiky zákona č. 183/2006 o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) je potenciál území Podkrušnohorské pánve a navazujících území v tomto příspěvku vymezován v oblasti přírodních, civilizačních a kulturních hodnot.
b) Přírodní, civilizační a kulturní územní potenciál Podkrušnohoří Vymezení potenciálu nadmístního významu přírodního, civilizačního a kulturního charakteru vychází z prací provedených v rámci projektu DC 02, dále z podkladových územně plánovacích materiálů, zejména pak z rozpracovaných územně analytických podkladů (ÚAP) Ústeckého kraje a z rozpracované územně plánovací dokumentace Ústeckého kraje.
PŘÍRODNÍ POTENCIÁL
Krajinné části a přírodní prvky se stanovenou územní ochranou: ⇒
Zvláště chráněná území – velkoplošná; Chráněná krajinná oblast České středohoří.
⇒
Zvláště chráněná území – maloplošná; národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace, přírodní památky.
⇒
Lokality vytvářené soustavy chráněných území evropského významu NATURA 2000 – ptačí oblasti a evropsky významné lokality.
⇒
Obecně chráněná území – územní systém ekologické stability nadregionální a regionální úrovně významnosti, přírodní parky (Doupovská pahorkatina, Údolí Prunéřovského potoka, Bezručovo údolí, Východní Krušné hory, Dolní Poohří, Loučenská hornatina).
Nerostné bohatství – ložiska vyhrazených a významná ložiska nevyhrazených nerostů a prognózní zdroje nerostných surovin - zejména hnědého uhlí, štěrkopísků, stavebního kamene, vápence, cihlářských surovin a ostatních druhů nerudních surovin.
Vodohospodářsky významné oblasti - podzemní a povrchové zdroje vody – chráněné vymezením CHOPAV Krušné hory a Severočeská křída a přírodní léčivé zdroje a zdroje přírodní minerální vody - Lázně Teplice v Čechách, Bílina, Klášterec nad Ohří, Dubí, Zaječice, Břvany, Grünwaldské vřesoviště a Grünwaldské louky. 3
Oblasti s kvalitní zemědělskou půdou - rozsáhlé oblasti Poohří, a další území s vhodnými podmínkami pro pěstitelství speciálních plodin.
CIVILIZAČNÍ POTENCIÁL
Hodnoty sídelní soustavy s historicky vzniklou výraznou koncentrací obyvatel do středních a velkých měst, vytvářejících úzce propojenou konurbaci, s vysokou koncentrací civilizačních hodnot (dopravní, technická i občanská infrastruktura) s navazujícím územím intenzivní příměstské rekreace a rekreace ve volné krajině. Hierarchické uspořádání sídelní struktury: ⇒ Nadregionální centrum: Ústí nad Labem ⇒
Regionální centra: Teplice, Chomutov,Most
⇒
Mikroregionální centra: Kadaň, Litvínov, Bílina
⇒
Subregionální centra: Velké Březno, Klášterec nad Ohří, Krupka,Duchcov, Jirkov
Rekreační zařízení nadregionálního a regionálního významu v návaznosti na přírodní i urbanizované území.
Rozsáhlý technologický systém zaměřený na povrchovou těžbu, zpracování, přepravu a využití hnědého uhlí a dalších nerostných surovin (stavební kámen, štěrkopísek).
Celostátní a nadnárodní význam energetické soustavy – výrobních zařízení elektrické energie i přenosových zařízení ZVN a VVN, regionálně významná výroba tepla v teplárnách a převody tepla pro sídelní a výrobní funkce.
Kvalitativní úroveň, vysoká míra vybavení území subsystémem technické infrastruktury zásobování pitnou i provozní vodou, existence významných rezervních kapacit ve zdrojích i v přenosové soustavě.
Celostátní a nadnárodní význam uzlových zařízení a vedení produktovodů, plynovodů a ropovodů, propojených k zahraničním uzlovým zařízením, podmiňující existenci a možnosti rozvoje některých druhů průmyslové výroby.
Hustá a hierarchizovaná silniční a železniční síť, zahrnující dálnici D8, rychlostní silnici R7, sítě silnic I. třídy- včetně páteřní I/13, modernizovaný I. tranzitní železniční koridor, železniční síť celostátní a regionální.
Existence plavební Labské cesty s významem pro celostátní i pro mezinárodní lodní dopravu.
Výhodná geografická poloha kraje s úzkou vazbou zejména na hlavní město Prahu, na hospodářsky významný středočeský, karlovarský a liberecký prostor a na ostatní část ČR.
V současnosti výhodný více než 120 km pohraniční vztah se SRN, s vazbami na oblast tzv. Saského trojúhelníku (Chemnitz – Dresden – Leipzig) i na hlavní město SRN Berlín.
KULTURNÍ POTENCIÁL
Za základní kulturní hodnoty jsou na území Podkrušnohorska a navazujících územích jsou pokládány vyhlášené národní kulturní památky, městské památkové rezervace, vesnické památkové rezervace, městské památkové zóny, vesnické památkové zóny, krajinné památkové zóny a archeologická památková rezervace, území archeologického zájmu a jednotlivé nemovité kulturní památky.
4
Dále jsou za základní kulturní hodnoty pokládány kompoziční hlediska hodnocení krajiny významné krajinné dominanty, výhledové body a pohledové osy nadmístního významu, typické obzorové linie horských masivů.
c) Schéma potenciálu hodnot Podkrušnohoří Ve schematické podobě jsou vybrané a dále definované jevy týkající se přírodního, civilizačního a kulturního potenciálu Podkrušnohoří a navazujících území vyjádřeny v následujícím kartogramu. • Krajina se stanovenou ochranou Jedná se o části krajiny jejíž biologická a krajinářská hodnota, byla i formálně uznána orgány ochrany přírody a je chráněna vyhlášením - Národního parku, Chráněné krajinné oblasti (CHKO), Maloplošného zvláště chráněného území nebo Přírodního parku. Dynamická a harmonická krajina (bez stanovené ochrany) Hodnotná krajina bez stanovené ochrany – krajina „dynamická a harmonická“ ve které přírodní podmínky vždy omezovaly zemědělské využití a osídlení. Charakteristická je pro ni větší nadmořská výška, význačná členitost a výrazný reliéf terénu, pestré a dostatečné rozložení lesa a rozptýlené zeleně. • Koridory hlavních říčních toků a plochy vodních nádrží nadmístního významu Ve schématu je vyznačen cca 1-2 km koridor sledující tok nejvýznamnějších řek : Labe, Ohře, Bíliny. Vymezené území má předpoklady pro vyšší krajinářské hodnocení s ohledem na kontakt s cenným prostředím kolem řek a vodních nádrží s jejich zeleným doprovodem, se skutečnými nebo potenciálními možnostmi rekreačního využití. • Krajinné dominanty nadmístního významu Zpravidla jde o jednotlivé kopce dramaticky vystupující z roviny, nebo význačné vrcholy, vystupující výrazně nad úroveň horských hřbetů a pásem. • Achitektonické monumenty a technická díla Veduty měst, hrady, zámky, význačné sakrální stavby, vytvářející v krajině dominantní útvary, zpravidla se jedná o kombinaci dominant uměle vytvořených vsazených do vhodných poměrů krajinné povahy (kopce, daleké průhledy, terénní hrany apod.) • Výhledové body nadmístního významu Jsou z větší části současně i krajinné dominanty, nikoli však důsledně, protože některým krajinným dominantám chybí patřičné zařízení (rozhledna), nebo ve výhledu brání vzrostlá vegetace. • Památková ochrana Ve schématu jsou zachyceny památky nejvyššího významu Národní kulturní památky, památkové areály - městské a vesnické památkové rezervace a městské a vesnické památkové zóny, dále krajinné památkové zóny. Z jednotlivých památkových objektů a areálů byly vybírány ty u nichž je zřetelná jejich dominantní role v území a v krajině. • Rekreační krajinná zóna a rekreační lokality nadmístního významu Rozsáhlá územní která v důsledku svých přírodních vlastností a vzhledem k existujícím lokalitám rekreační občanské vybavenosti vytváří ucelenou krajinnou zónu vhodnou pro rekreační aktivity a cestovní ruch. Místa stávajících zařízení rekreační vybavenosti nadmístního významu a jejich schematicky zobrazená zájmová území. • Zemědělská krajina s půdou nejvyšších bonit Generalizované vymezení krajiny se zemědělskou půdou nejvyšších bonit, krajina je charakteristická intenzivním zemědělstvím, typické je i zaměření na produkci speciálních plodin (chmel, víno, zelenina). 5
• Jádra městských zón Nejintenzivněji využitý urbanizovaný prostor, protkaný zařízeními dopravní a technické infrastruktury, těžiště sídelních aktivit – bydlení, občanská vybavenost, pracovní příležitosti. Jedná o prostor s nejvyšší koncentrací vytvořených hodnot a velkým rozvojovým potenciálem. • Širší příměstské oblasti Druhý nejintenzivněji využitý prostor, s výraznou mírou urbanizace a významným rozvojovým potenciálem. • Koridory silnice R a D, tranzitního železničního koridoru Koridor šíře cca 10 km podél hlavních dopravních tepen (dálnice, rychlostní silnice, další páteřní silnice kraje, tranzitní železniční koridor) charakterizuje prostory intenzivního dopravního provozu, s vysokou intenzitou vnímání vyznačených hodnot a zvýšené možnosti přístupu k nim.
Z dále uvedeného schématu je zřejmý výrazný urbanizovaný pás táhnoucí se od Ústí nad Labem až po Klášterec nad Ohří, vklíněný mezi Krušné hory a České středohoří, na západě omezený Doupovskými horami. Jak vyplývá z kartogramu, urbanizovaný pás je dobře pokryt koridorem dostupnosti z dálnice a z vybraných silnic a železnic. Kartogram též poukazuje na negativní skutečnost, že území narušená těžbou hnědého uhlí jsou přímou součástí urbanizovaného Podkrušnohorského pásu s vysokou koncentrací obyvatel na Mostecku a Chomutovsku. Z kartogramu dále vyplývá významný kulturní potenciál Podkrušnohoří , značné soustředění kulturních hodnot - národních kulturních památek (NKP), městských památkových rezervací (MPR) a dalších památkových areálů a objektů nadmístního významu. Schéma uvádí v této souvislosti též kompoziční krajinářské hodnoty Podkrušnohoří a navazujících území – krajinu Českého středohoří s množstvím dominant, masiv Krušných hor vytvářející obzorové souvislé linie a výrazný předěl v krajině. Znázorněny jsou i další atraktivní území - koridory kolem velkých řek, zejména podél Labe a Ohře. Schéma zobrazuje rozsah velkoplošných forem ochrany krajiny (CHKO a přírodní parky). Poukazuje se mj. na to, že Krušné hory, zřejmě v důsledku minulého, částečně již překonaného ekologického krizového vývoje, nejsou jako jediné hory v ČR zahrnuty mezi území CHKO. Schéma též zobrazuje mimořádný význam Krušných hor pro rekreaci obyvatel průmyslového urbanizovaného pásu Podkrušnohoří, doprovázený významem těchto hor pro zásobování území pitnou vodou, pro čistotu ovzduší, jako zdroj biomasy apod.
6
7
d) Definování úkolů k zachování a rozvoji územního potenciálu Podkrušnohoří Přírodní, civilizační a kulturní potenciál území není statický soubor hodnot a jevů. Podléhá vývoji a jeho zachování a posilování je podmíněno řešením problémů a provedením rozvojových záměrů. Úkoly směřující k zachování územních hodnot a jejich rozvoji v Podkrušnohoří a v navazujících územích jsou dále popsány a schématicky vyjádřeny v kartogramu.
ÚKOLY SMĚŘUJÍCÍ K ZACHOVÁNÍ A ROZVOJI PŘÍRODNÍHO POTENCIÁLU ⇒
Ochranu, kultivaci a rozvíjení hodnot přírodního a krajinného prostředí v Podkrušnohoří a v navazujících územích považovat za prvořadý veřejný zájem. Stanovovat a dodržovat limity rozvoje pro všechny aktivity, které by mohly způsobovat poškození těchto hodnot (zejména se týká respektování stanovených územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí a limitů těžby ostatních nerostných surovin, energetické výroby - včetně obnovitelných zdrojů, dále těžké průmyslové výroby, technické a dopravní infrastruktury, ale i rekreace a cestovního ruchu).
⇒
Zohlednit značný vzrůst potenciálu přírodních hodnot Krušných hor, které se po přestálé ekologické krizi zotavují. Koordinovat opatření na ochranu Krušných hor s postupem orgánů územního plánování Saska. Zvažovat perspektivní možnost sjednocující velkoplošné formy ochrany Krušných hor. Ochránit Krušné hory před nadměrným rozsahem a lokalizací necitlivou výstavbou velkých větrných elektráren, které mohou znehodnotit krajinný ráz významných částí hor.
⇒
Těžbu nerostných surovin podřizovat dosahování přijatelné meze únosnosti zatížení krajiny, snižovat celkovou zátěž území. Pro těžbu nerostných surovin uvolňovat jen ložiska s řešitelnými střety zájmů a s podmínkami rehabilitace a využití území, které po těžbě vyloučí devastační důsledky pro území. Zanechat dostatečnou rezervní surovinovou základnu pro budoucí využití.
⇒
Vytvářet podmínky pro vznik nových přírodních hodnot formou asanace rozsáhlých prostor zasažených těžbou hnědého uhlí (a dalších surovin). Dokončovat rekultivace v bývalých lomech Most a Chabařovice a na vnějších výsypkách Radovesice a Pokrok. Pokračovat a dále připravovat rekultivace provozovaných lomů ČSA (předpoklad ukončení těžby kolem roku 2020), Bílina, Libouš a Vršany – zohledňovat specifické podmínky a předpoklady v jednotlivých lokalitách (dostupnost a urbanistická poloha, hodnoty území na které lze navázat, územně technické možnosti).
⇒
Revitalizovat úseky vodních toků, které byly v minulosti v souvislosti s těžbou uhlí, rozvojem výroby, nebo urbanizačním procesem necitlivě upravené, přeložené nebo zatrubněné (zejm. řeka Bílina v Ervěnickém koridoru). Dosáhnout zlepšení kvality vody v tocích dosud ovlivněných těžebními činnostmi a průmyslovou výrobou.
⇒
Chránit, kultivovat a rozvíjet přírodní hodnoty i mimo rámec území se stanovenou ochranou krajiny a přírody, v územích charakterizovaných jako dynamická a harmonická krajina, dále v exponovaných koridorech podél významných vodních toků a v oblastech při významných vodních plochách.
⇒
Skladebné části regionálního a nadregionálního ÚSES chránit před zásahy, které by znamenaly snížení úrovně jejich ekologické stability, upřesňovat vymezení skladebných částí ÚSES v ÚPD 8
obcí, postupně přistupovat ke zpracování projektů ÚSES a k jejich realizaci, zejména v místech, kde je provázanost systému narušena. ⇒
Zaměřit pozornost na podmínky využívání zemědělských území - zachování jedinečnosti kulturní krajiny, minimalizovat zábory zejména nejkvalitnějších zemědělských půd, podporovat ozdravná opatření - ochrana proti erozním účinkům vody, větru a příprava na realizaci ÚSES, zvýšení prostupnosti zemědělské krajiny, zamezení její zbytečné fragmentace, obnovit péči o dlouhodobě nevyužívaná území, vymezovat území vhodná pro pěstování biomasy a rychle rostoucích dřevin pro technické a energetické účely aj.
ÚKOLY SMĚŘUJÍCÍ K ZACHOVÁNÍ A ROZVOJI CIVILIZAČNÍHO POTENCIÁLU ⇒
Respektovat (dále upřesňovat), zohledňovat problémy a možnosti rozvojových oblastí, os a specifických oblastí kraje vymezovaných v ÚPD kraje; rozvojová oblast republikového významu Ústecko–Teplická, specifické (tj. problémové) oblasti republikového významu – Mostecko a Krušné hory.
⇒
Podporovat využití potenciálu území Podkrušnohoří dané jeho polohou na Polabské rozvojové ose celorepublikového a mezinárodního významu, na Podkrušnohorské rozvojové ose celorepublikového a na doplňkových rozvojových osách Louny – Chomutov (podél R7) a Ústí nad Labem – Děčín – Liberec (podél I/13)
⇒
Podporovat dotvoření ucelených plně funkčních silničních a železničních dopravních systémů a jejich propojení se sousedními kraji v ČR a s územím SRN (zejména dostavba silnice I/13, dostavba Dálnice D8, dostavba rychlostní silnice R6, zkapacitnění silnice I/7 na rychlostní silnici R7, modernizace železniční infrastruktury, záměr na výstavbu vysokorychlostní železniční tratě a jiné).
⇒
Posilovat význam nadregionálního centra Ústí nad Labem v kooperaci s rozvojem regionálního centra Teplice.
⇒
Stabilizovat ( přiměřeným způsobem doplnit nebo obnovit ) sídelní strukturu v pánevní oblasti, zamezit dalšímu zániku sídel nebo jejich částí předpolí činných dolů.
⇒
Respektovat těžbu hnědého uhlí v rámci stanovených územně ekologických limitů (korekce ÚEL lom Bílina), provázanou s programem modernizace a dostavby tepelných elektráren, bez překročení jejich souhrnné stávající výkonové kapacity.
⇒
Posoudit a zohledňovat záměry na doplnění energetických přenosových vedení pro zajištění vyšší míry spolehlivosti a bezpečnosti dodávek na území kraje a zvýšení přenosové kapacity soustavy ve vztahu k ČR i k sousedícím státům (ZVN, VVN, VVTL, TP).
⇒
Podporovat a upřednostňovat revitalizaci nedostatečně využitých nebo zanedbaných areálů a ploch průmyslového, zemědělského, vojenského či jiného původu typu brownfield, před zakládáním nových průmyslových ploch ve volné krajině.
⇒
Chránit před nevhodným využitím a v potřebném rozsahu rozvíjet území intenzivní příměstské rekreace a rekreace ve volné krajině.
⇒
Podporovat vzájemně výhodnou provázanost a kooperaci sídel v příhraničním prostoru ČR a SRN.
⇒
Podporovat realizaci ochranných opatření zvyšující míru zabezpečení civilizačních hodnot kraje proti záplavám a dalším hrozbám katastrofických situací. 9
⇒
Zohlednit záměry na zlepšení plavebních podmínek na Labi v úseku Střekov – hranice okresů Ústí nad Labem / Děčín, státní hranice ČR / SRN – při respektování podmínek ochrany přírody a krajiny.
⇒
Sledovat a respektovat dlouhodobý záměr na průtah vysokorychlostní železniční trati VRT územím kraje, sledovat technologický vývoj systému přinášející korekce územního řešení
ÚKOLY SMĚŘUJÍCÍ K ZACHOVÁNÍ A ROZVOJI KULTURNÍHO POTENCIÁLU ⇒
Respektovat stávající a zohlednit navrhovaná chráněná území: krajinné památkové zóny, městské památkové zóny, vesnické památkové zóny a archeologické památkové rezervace.
⇒
Mezi památkové hodnoty zahrnovat též doklady industriálního vývoje kraje, vyhledávat a chránit vhodné objekty a areály tohoto typu hodnot, sledovat možnosti jejich využití v nových podmínkách.
⇒
Chránit a rozvíjet hodnoty jedinečné kulturní krajiny kraje, pozornost zaměřovat na ochranu obzorových linií horských masivů, krajinných dominant, význačných výhledových bodů a pohledových os, typických a známých vedut sídel apod. V této souvislosti ochránit Krušné hory před necitlivou výstavbou velkých větrných elektráren, které mohou znehodnotit krajinný ráz rozsáhlých částí hor.
⇒
Prioritně zajišťovat ochranu a kultivaci kulturních hodnot krajiny v oblastech významných pro rekreaci a cestovní ruch, v oblastech navázaných na velké koncentrace obyvatel – jádra městských zón a příměstské oblasti, v koridorech při významných dopravních tazích, v oblastech které jsou poznamenány vlivy těžby surovin a průmyslové výroby.
⇒
Podpořit zájem i kontrolní funkci veřejnosti nad průběhem rozsáhlých rekultivačních záměrů na území s probíhající těžbou surovin – zejména hnědého uhlí (probíhající těžby stavebního kamene v CHKO) formou úpravy a zajištění dopravní dostupnosti k panoramatickým výhledovým místům (např. tzv. „generálská vyhlídka“ na lom Bílina) s informační základnou týkající se postupných kroků rekultivace a revitalizace poškozené krajiny.
⇒
Při navrhování a posuzování vhodnosti formy rozvojových záměrů nadmístního významu sledovat hledisko respektování krajinného rázu a krajinných hodnot, nepřipouštět zbytné výrazové nebo funkčně konkurenční záměry.
⇒
Sledovat možnost obnovy historických fenoménů – obnovení průhledů, historických a krajinných dominant, odstranění negativních civilizačních prvků poškozujících krajinný ráz a těch které mají nevhodné vazby vůči krajinným nebo památkovým hodnotám.
10
e) Konkrétní záměry pro zvýšení územního potenciálu Podkrušnohoří Přehled vybraných územních záměrů pro zvýšení potenciálu území
Respektování územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí (úprava ÚEL lom Bílina) a provádění asanačních a rekultivačních úprav postižených území.
Revitalizace zanedbaných území po energetické a průmyslové výrobě, armádě a jiných funkcích typu brownfield.
Dostavba dálnice D8 v úseku Českého středohoří.
Dostavba úseků silnice I/13 - řešení obchvatu či průtahu silnice I/13 Bílinou a obchvatu Klášterce nad Ohří silnicí I/13, dostavba úseku Komořany – Most a úseku Kladrubská spojka.
Řešení přeložky silnice I/13 v úseku: dálnice D8 - Libouchec – Děčín.
Zkapacitnění silnice I/7 na rychlostní silnici R7 v úseku do Chomutova.
Dostavba a modernizace vybraných železničních hraničních přechodů.
Modernizace a dostavba elektráren (do maxima stávající kapacity, při zlepšení parametrů technologie a ochrany přírody)
Systémová vedení ZVN a VVN, VVTL pro zajištění bezpečnosti a spolehlivosti dodávky energetických médií.
Zlepšení plavebních podmínek na dolním Labi, při respektování požadavků ochrany krajiny a přírody celoevropského významu (NATURA 2000).
Realizace územního systému ekologické stability (ÚSES) – nadregionální a regionální úrovně. 11
12
f) Závěr Definování územního potenciálu Podkrušnohoří, je jednou podpůrných aktivit v rámci projektu „Modelového řešení revitalizace průmyslových regionů na příkladu Podkrušnohoří“ reg.č. WD-44-07-1. Uvedený přehled stávajícího přírodního, civilizačního a kulturního potenciálu Podkrušnohoří a přehled úkolů i konkrétních záměrů směřujících k jeho zachování a rozvoji, je možno pokládat za podklad pro dosažení cílů projektu: Zpracování podnětů pro zdokonalení metodiky zásad řešení revitalizace a resocializace Podkrušnohoří, Vypracování podkladů pro zefektivnění regionální politiky a snížení disparit v postižených regionech. Na uvedený přehled potenciálu území (hodnot území) je potřeba nahlížet jako na prvotní nástin, který je podle potřeby a podle nových poznatků nutno zpřesňovat a doplňovat.
g) Použité zkratky ÚPD
územně plánovací dokumentace
ÚAP
územně analytické podklady
ÚEL
územně ekologické limity těžby uhlí (usnesení vlády ČR č.
D
dálnice
R
rychlostní silnice
TP
tranzitní plynovod
VVTL
velmi vysokotlaký plynovod
VVN
velmi vysoké napětí
ZVN
zvláště vysoké napětí
VTE
vysoká větrná elektrárna
CHKO
chráněná krajinná oblast
ÚSES
územní systém ekologické stability
CHOPAV
chráněná oblast přirozené akumulace vod
MPR
městská památková rezervace
NKP
národní kulturní památka
h) Použité podklady •
Koncept Územního plánu velkého územního celku Ústeckého kraje, 2005 – Atelier T-plan s.r.o.
•
2. změny a doplňky Územního plánu velkého územního celku Severočeské hnědouhelné pánve upravené znění, 2007 - Atelier T- plan s.r.o.
•
Zjednodušené Územně analytické podklady Ústeckého kraje (ÚAP), 2007 - Atelier T-plan s.r.o.
•
Rozpracovaná ÚPD Ústeckého kraje, 2008 - 2009
•
Revitalizace antropogenně postižené krajiny a Podkrušnohoří / I.část, 2008 – UJEP FŽP
13
