MODELOVÁNÍ POPTÁVKY, NABÍDKY A TRŽNÍ ROVNOVÁHY Schéma tržní rovnováhy Modely poptávky na trhu výrobků a služeb Formulace poptávkové funkce Komplexní model Konstrukce modelu poptávky Tržní poptávka Dynamické modely poptávky Příklady poptávkových funkcí Poptávka j-tého spotřebitele po i-tém zboží Celková poptávka po i-tém zboží Přímá cenová pružnost poptávky Oblouková pružnost Bodová pružnost Mezní pružnost Křížová cenová pružnost poptávky Důchodová pružnost poptávky Celkové tržby Úroveň tržeb Tržby celkové, průměrné, mezní Maximalizace tržeb Na základě experimentálních dat Grafické znázornění Na základě poptávkové funkce
Funkce celkových, průměrných a mezních nákladů Celkové náklady Průměrné náklady Mezní náklady Celkové, průměrné a mezní náklady – příklad Zisk – ztráta Rovnováha výrobce – příklad Optimální množství produkce Bod rovnováhy výrobce Maximalizace zisku na základě nákladové funkce Minimum nákladů Minimum mezních nákladů – příklad Minimum průměrných variabilních nákladů - příklad Minimum průměrných celkových nákladů – příklad Tabelární a grafické vyjádření analýzy nákladů Modely nabídky Nabídková křivka Druhy nabídky Pružnost nabídky (cenová) Změny tržní rovnováhy Pavučinový diagram Vliv změn tržní rovnováhy na podnik
SCHEMA TRŽNÍ ROVNOVÁHY SPOTŘEBITEL
VÝROBCE
Mezní analýza užitečnosti
Mezní analýza tržeb a nákladů
MAXIMALIZACE
MAXIMALIZACE
UŽITKU
ZISKU
ROVNOVÁHA
ROVNOVÁHA
SPOTŘEBITELE
VÝROBCE
TRŽNÍ ROVNOVÁHA
MODEL
MODEL
POPTÁVKY
NABÍDKY
D S
cena
p
R(Q, p)
množství
Q
QD = Q S = Q pD = pS = p
MODELY POPTÁVKY NA TRHU VÝROBKŮ A SLUŽEB Poptávkou se rozumí množství zboží, které jsou kupující ochotni za určitých podmínek koupit a koupi skutečně realizují.
FORMULACE POPTÁVKOVÉ FUNKCE:
QD = f ( p ) COURNOT, WALRAS, PARETO
p = f ( QD )
MARSHALL
Q
Vztah platí oboustranně!
p
D
D
Q
p
KOMPLEXNÍ MODEL:
D ≡ Qi = f (P , p i , p j , s ,t ,K , E , ei , eij ,K ,ε )
P – důchod, pi – cena daného zboží, pj – cena subst. a kompl., s – spotřeba (hustota obyvatel, struktura obyvatel, záliby)
Druhy poptávky:
t – čas, E – důchodová pružnost, ei – přímá cenová pružnost, eij – křížová cenová pružnost, ε – chyba
individuální poptávka tržní poptávka agregátní poptávka
KONSTRUKCE MODELU POPTÁVKY PODLE CENOVĚ SPOTŘEBNÍ KŘIVKY
mění se pA
zboží B
pA
poptávka po zboží A
CSK
•
•
• IV III
DA
II I
zboží A
QA
Tvorba individuální poptávky pro zboží A na základě cenově spotřební křivky (body rovnováhy spotřebitele v důsledku změn ceny zboží A)
p
Individuální poptávky
TRŽNÍ POPTÁVKA SOUČET
⊕ ⊕ ⊕
Q
Dynamické modely poptávky Zatímco u statických poptávkových modelů se předpokládá současný vliv činitelů ovlivňujících poptávku, dynamické modely vystihují více či méně časové vazby a vnášejí proto do modelu další metodické prvky. Poptávku lze vyjádřit jako funkci ceny běžného období, zatímco nabídku jako funkci minulého období: Q D ( t ) = f ( pt )
QS ( t ) = f ( pt −1 )
Rovnováha na trhu je dána tím, že požadované množství se vyrovná nabízenému množství, tedy
QD ( t ) = QS ( t ) = f ( pt ) = f ( pt −1 ) = Qt Ve sledovaném období činí poptávka i nabídka Qt jednotek množství daného zboží. Dosažení rovnováhy v množství požadovaného a nabízeného zboží předpokládá rovněž rovnovážnou cenu.
S
cena zboží
p1 p3 p p2
D
p0 Q1
Q3 Q
Q2
Pohyb množství vychází od určité výchozí ceny p0 přes ceny p1, p2 … až po rovnovážnou cenu p, při níž je poptávka a nabídka vyrovnána. Uvedený pohyb lze graficky znázornit jako tzv. pavučinový diagram.
PŘÍKLADY POPTÁVKOVÝCH FUNKCÍ Qt = α 0 + α1 pt + ε t
Qt = α 0 +
α1 pt
+ εt
k
Q t = α 0 + ∑ α i p it + b Pt + ε t i =1
k
Qt = α ⋅ Π pitei ⋅ Pt E ⋅ ε t i =1
k
log Qt = log α + ∑ ei log pit + E log Pt + log ε t i =1
Poptávka j-tého spotřebitele po i-tém zboží: ( j) p p p P qit( j ) = α 0 + α1 1t + α 2 2t + K + α k kt + β + ε it( j ) pit pit pit pit cenové relace zboží
reálný příjem
Celková poptávka po i-tém zboží: N
Qit = ∑ qit( j ) = Nα 0 + Nα1 j =1
p1t p p + Nα 2 2t + K + Nα k kt + pit pit pit
P( j ) N ( j ) + β∑ + ∑ ε it j =1 pit j =1 N
PRUŽNOST POPTÁVKY Relativní ukazatel charakterizující % změnu poptávky při 1% změně ceny či důchodu v jejich dané úrovni.
CENOVÁ PRUŽNOST
∆ Qi pi ei = ⋅ ∆ pi Qi
- PŘÍMÁ
p
p
pružná e >1
jednotková e =1
nepružná e <1
Q
Q
- KŘÍŽOVÁ
p
∆ Qi p j eij = ⋅ ∆ p j Qi
doplňkové zboží (komplementy) substituční zboží (substituty) DŮCHODOVÁ PRUŽNOST
∆ Qi P Ei = ⋅ ∆ P Qi
Q
PŘÍMÁ CENOVÁ PRUŽNOST POPTÁVKY ∆ Qi Q ∆ Qi pi ei = i = ⋅ ∆ pi ∆ pi Qi pi
A
P1
B
P2
D Q1
Q2
Oblouková pružnost:
Qi = Q1 + Q2 ,
Bodová pružnost:
Qi = Q1 , pi = p1 Qi = Q2 , pi = p2
resp.
pi = p1 + p2
d Qi pi ei = ⋅ d pi Qi
Mezní pružnost:
>
… pružná poptávka
ei = 1 … jednotková poptávka <
… nepružná poptávka
Křížová cenová pružnost poptávky Křížová cenová pružnost poptávky vyjadřuje relativní vztah změny poptávkového množství jednoho zboží a změny ceny druhého zboží.
∆ Qi Qi ∆ Qi p j eij = = ⋅ ∆ p j ∆ p j Qi pj
kde:
Qi … poptávkové množství i-tého zboží pj … cena j-tého zboží
Křížová cenová pružnost přichází v úvahu především u zboží, které je pro spotřebitele blízké svou užitnou hodnotou a vzájemně zaměnitelné – substituty (pružnost kladná), příp. jde-li o zboží doplňující – komplementy (pružnost záporná).
Důchodová pružnost poptávky Důchodová pružnost poptávky vyjadřuje relativní vztah změny poptávkového množství zboží a změny příjmů spotřebitele. Udává procentickou změnu poptávky, změní-li se důchod o 1 %, přičemž změna probíhá v souhlasném smyslu.
∆ Qi Q ∆ Qi Pi Ei = i = ⋅ ∆ Pi ∆ Pi Qi Pi
kde:
QI … poptávkové množství i-tého zboží Pi … příjem spotřebitele
CELKOVÉ TRŽBY
cena
p
D … poptávková funkce
TC = Q ⋅ p
D
TC množství
Q
Zvýšení tržeb: pružná poptávka p
nepružná poptávka p
e >1
Q jednotková poptávka
ei = −1 Celkové tržby jsou konstantní a maximální.
e <1 Q
p
strategie „sbírání smetany“
strategie „pronikání“
Q
p 8
ÚROVEŇ TRŽBY
T = Q⋅ p
e>1
7 6 5
Jednotková poptávka s pružností v celém svém průběhu rovnou minus jedné.
e=1
4 3
e<1
2 poptávka
1 1
2
3
4
5
6
7
8
9
Q
T = 2 ⋅ 6 = 12 e>1 T=1⋅7=7 Zvýšení ceny → snížení tržby
Pružná poptávka:
T = 6 ⋅ 2 = 12 e<1 T = 5 ⋅ 3 = 15 Zvýšení ceny → zvýšení tržby Nepružná poptávka:
Jednotková poptávka: T = 4,5 ⋅ 3,5 = 15,75 e=1 T = 3,5 ⋅ 4,5 = 15,75 (limita T = 4 ⋅ 4 = 16) … max. Zvýšení ceny → tržba se nemění, je maximální
TRŽBY CELKOVÉ, PRŮMĚRNÉ, MEZNÍ Q 0 1 2 3 4 5 6
TC 0 5 8 9 8 5 0
p 6 5 4 3 2 1 0
TP 5 4 3 2 1 0
TM* 5 3 1 -1 -3 -5
D ≡Q = 6 − p
TM 6 4 2 0 -2 -4 -6
p =6−Q
TC = Q ⋅ p při:
0≤Q≤6 0≤ p≤6
TC = Q ( 6 − Q ) = 6 Q − Q 2 TP =
10 8 6 4 2 0 -2 -4
TC Q ( 6 − Q ) = =6 −Q Q Q
TM =
∆1
TM
TP=D 1
2
3
4
d TC = 6 − 2Q dQ
TM*
TC 5
6
TM TM*
Q
MAXIMALIZACE TRŽEB (na základě experimentálních dat) Tržby celkem
T = Q⋅ P
Přímá cenová poptávka (oblouková)
Q2 − Q1 p1 + p 2 e= ⋅ p 2 − p1 Q1 + Q2
p
Prod. množ. Q
1
12
100
2
10
150
3
9
180
4
6
300
5
5
350
6
4
420
Obd.
Cena
Elasticita
Tržby
e
Tt
50 22 ⋅ = 2,20 − 2 250 30 19 ⋅ = 1,73 − 1 330 120 15 ⋅ =1,25 − 3 480
50 11 ⋅ = 0,85 − 1 650 70 9 ⋅ = 0,82 − 1 770
1 200 1 500 1 620 1 800 1 750 1 600
Grafické znázornění MAXIMALIZACE TRŽEB p 12
10
e=1 e>1
8
6
e=1
4
e<1
Tmax 2
10
20
30
40
50
60 Q
MAXIMALIZACE TRŽEB (na základě poptávkové funkce)
Q = f ( p) Q = 40 − 4 p
p = f (Q ) Q p = 10 − 4 A
p 10 8 6 4 2 0
TC (max) 0
10
20
30
40
Q
TM = 0
a) T C = Q ⋅ p = Q ⎛⎜ 10 − Q ⎞⎟ = 10 Q − 0,25Q 2 4⎠ ⎝ dT C = 10 − 0,5Q → 10 − 0 ,5 Q = 0 TM = dQ Q = 20 p = 10 −
20 =5 4
b) TC = Q ⋅ p = (40 − 4 p) p = 40 p − 4 p 2 dT TM = C = 40 − 8 p → 40 − 8 p = 0 dp p=5 Q = 40 − 4 ⋅ 5 = 20 B
e = −1 dQ p ⋅ = −1 dp Q
p = −1 Q − 4 p = −( 40 − 4 p ) −4
p = 5 , Q = 40 − 4 ⋅ 5 = 20
FUNKCE CELKOVÝCH, PRŮMĚRNÝCH A MEZNÍCH NÁKLADŮ
CELKOVÉ NÁKLADY: Součet konstantních a variabilních nákladů
NC = NK + NV Součin průměrných nákladů a množství produkce
NC = N P ⋅ Q Konstantní náklady nejsou ovlivňovány objemem produkce. Průměrné konstantní náklady při rostoucí produkci klesají. Variabilní náklady rostou s růstem produkce. Průměrné variabilní náklady v různých fázích úrovně produkce mohou klesat či stoupat. PRŮMĚRNÉ NÁKLADY
NP =
NC Q
⇒ náklady na jednotku produkce MEZNÍ NÁKLADY
⇒ přírůstek nákladů na další jednotku objemu produkce
* = NM
∆N ∆Q
NM =
dN dQ
CELKOVÉ, PRŮMĚRNÉ A MEZNÍ NÁKLADY Celkové náklady Obj. prod. konst. var.
Q 1 5 10 15 20
NCk NCv 100 100 100 100 100
Průměrné náklady
celk. konst. var.
NC
NPk
NPv
10 110 100,0 30 130 20,0 60 160 10,0 250 350 6,7 900 1 000 5,0
N
NP
10,0 110,0 6,0 26,0 6,0 16,0 16,7 23,3 45,0 50,0
NC NCv
1000 800 600 400 200 0
Mezní náklady prům. podle celk. na 5 j. obj. prod. prod.
Nm*
Nm
-
-
6 12 32 130
8 18 51 202
Mezní náklady pro Q = 10
NM NCk 0
5
10
15
20
60 = 12 5
6
Q
N
N
NM
100 80 60 40 20 0
18
NP NPv NPk 0
5
10
15
20
Q
6
5
směrnice tečny
∆Q=5 10
ZISK – ZTRÁTA Cena
5 5 5 5 5 5 5 5 5 5
Prod. množ. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Celk. Náklady +/tržby konst var. celk. 5 15 2 17 -12,00 10 15 3,5 18,5 -8,50 15 15 4,5 19,5 -4,50 20 15 5,75 20,75 -0,75 25 15 7,25 22,25 2,75 30 15 9,25 24,25 5,75 35 15 12,5 27,5 7,50 40 15 17,5 32,5 7,50 45 15 25,5 40,5 4,50 50 15 37,5 52,5 -2,50
60
NC
50
TC
zisk ztráta
40 30
max.
20 10
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
11 12
ROVNOVÁHA VÝROBCE Prodané Mez. trž. Mezní Prům. množství =cena nákl. nákl. 1 5 17,00 2 5 1,50 8,25 3 5 1,00 6,50 4 5 1,25 5,19 5 5 1,50 4,45 6 5 2,00 4,04 7 5 3,25 3,93 8 5 5,00 4,06 9 5 8,00 4,50 10 5 12,00 5,25
Zisk prům. celk. -12,00 -12,00 -4,25 -8,50 -1,50 -4,50 -0,19 -0,75 0,55 2,75 0,96 5,75 1,07 7,50 0,94 7,50 0,50 4,50 -0,25 -2,50
Z P = TM (= p ) − N P TM(=p),
20
resp. N
16
ZC = Q ⋅ Z P NP
12
R •
8 4
NM TM
0 0
2
4
6
N M = TM
R … bod rovnováhy výrobce
8
10
12
Q
OPTIMÁLNÍ MNOŽSTVÍ PRODUKCE Mezní náklady se rovnají mezním tržbám, tj. ceně jednotky produkce.
NM = T M ( = p ) A
B
NM
NM NP
•
C NM
NP
•
•
.
Pozn.: • bod rovnováhy výrobce
NP
TM (neměnné)
Q
A - Podnik má nízké náklady a dosahuje zisku, nemá zájem na změně výroby (pokud nemá možnost vyrábět ziskovější výrobek).
B - Podnik je na hranici rentability. C - Podnik má větší náklady než tržby, má zájem produkci snížit a výrobu zaměnit za jinou.
BOD ROVNOVÁHY VÝROBCE
Kč
NM NP
R
zisk
(max)
•
p = TM = TP
Qopt
Q
Kč
NM NP ztráta (min)
• R
Qopt
p = TM = TP
Q
MAXIMALIZACE ZISKU na základě nákladové funkce Zadání: Výrobce vyrábí produkci, kterou celou realizuje na trhu. Cena jednotky produkce: p = 24,60 Stálé náklady na produkci: NK = 30 Variabilní náklady: NV = 30Q – 3Q2 + 0,2Q3 Řešení: NV = 30 Q – 3 Q2 + 0,2 Q3 NC = 30 Q – 3 Q2 + 0,2 Q3 + 30 NV
NK
Mezní náklady, které jsou u celkových a variabilních nákladů stejné, se porovnají s mezními tržbami (cenou). NM = TM (=p) 30 – 6 Q + 0,6 Q2 = 24,6
0,6 Q 2 − 6 Q + 5,4 = 0 9 (produkce při max. zisku) 6 ± 36 − 4 ⋅ 0,6 ⋅ 5,4 Q1, 2 = = 2 ⋅ 0,6 1 (produkce při max. ztrátě) Max. zisk je dosahován při produkci 9 objemových jednotek a činí 18,6. Z c = TC − N C = Q ⋅ p − (30Q − 3Q 2 + 0,2Q 3 + 30) = = 9 ⋅ 24,6 − (30 ⋅ 9 − 3 ⋅ 9 2 + 0,2 ⋅ 9 3 + 30) = 18,6
MINIMUM MEZNÍCH NÁKLADŮ Zadání: Výrobce vyrábí produkci, kterou celou realizuje na trhu. Cena jednotky produkce: p = 24,60 Stálé náklady na produkci: NK = 30 Variabilní náklady: NV = 30Q – 3Q2 + 0,2Q3 Řešení: NV = 30 Q – 3 Q2 + 0,2 Q3 NC = 30 Q – 3 Q2 + 0,2 Q3 + 30 NV
NK
Druhá derivace celkových či variabilních nákladů se položí rovna nule. N C = 30 Q − 3 Q 2 + 0,2 Q 3 + 30 N C′ = N M = 30 − 6 Q + 0,6 Q 2 N C′′ = N M′ = − 6 + 1,2 Q
1,2 Q − 6 = 0 Q=5
Minimální mezní náklady jsou dosahovány při produkci 5 objemových jednotek a činí 15. N M (min) = 30 − 6 ⋅ 5 + 0,6 ⋅ 5 2 = 15
V jiných úrovních produkce vyvolá zvýšení produkce o další jednotku větší zvýšení nákladů.
MINIMUM PRŮMĚRNÝCH VARIABILNÍCH NÁKLADŮ Zadání: Výrobce vyrábí produkci, kterou celou realizuje na trhu. Cena jednotky produkce: p = 24,60 Stálé náklady na produkci: NK = 30 Variabilní náklady: NV = 30Q – 3Q2 + 0,2Q3 Řešení: a) Určení průsečíku funkce mezních nákladů a funkce průměrných variabilních nákladů: N M = 30 − 6 Q + 0,6 Q 2 N V 30 Q − 3 Q 2 + 0,2 Q 3 N P (V ) = = = 30 − 3 Q + 0,2 Q 2 Q Q 30 − 6 Q + 0,6 Q 2 = 30 − 3 Q + 0,2 Q 2 0,4 Q 2 − 3 Q = 0 Q ( 0,4 Q − 3 ) = 0 → Q1 = 0 3 Q2 = = 7,5 0,4
b) Derivace funkce průměrných variabilních nákladů se položí rovna nule. N P (V ) = 30 − 3 Q + 0,2 Q 2 0,4 Q − 3 = 0 N P′ (V ) = − 3 + 0,4 Q
Q = 7,5
Minimum prům. variabilních nákladů je dosahováno při produkci 7,5 objemových jednotek a činí 18,75. N P ( v ) min = 30 − 3 Q + 0,2 Q 2 = 30 − 3 ⋅ 7,5 + 0,2 ⋅ 7,5 2 = 18,75
MINIMUM PRŮMĚRNÝCH CELKOVÝCH NÁKLADŮ Zadání: Výrobce vyrábí produkci, kterou celou realizuje na trhu. Cena jednotky produkce: p = 24,60 Stálé náklady na produkci: NK = 30 Variabilní náklady: NV = 30Q – 3Q2 + 0,2Q3 Řešení: b) Určení průsečíku funkce mezních nákladů a funkce průměrných celkových nákladů: N M = 30 − 6 Q + 0,6 Q 2 N C 30 Q − 3 Q 2 + 0,2 Q 3 + 30 30 N P (C ) = = = 30 − 3 Q + 0,2 Q 2 + Q Q Q
30 − 6 Q + 0,6 Q 2 = 30 − 3 Q + 0,2 Q 2 +
30 Q
/⋅ Q
0,4 Q 3 − 3 Q 2 − 30 = 0 Q2 = 8,53
b) Derivace funkce průměrných celkových nákladů se položí rovna nule. N P (C ) = 30 − 3 Q + 0,2 Q 2 + N P′ (C ) = − 3 + 0,4 Q +
30 Q2
30 Q
0,4 Q 3 − 3 Q 2 − 30 = 0 Q = 8,53
Minimum prům. celkových nákladů je dosahováno při produkci 8,53 objemových jednotek a činí 22,27. N P (C ) min = 30 − 3Q + 0,2Q 2 +
30 30 = 30 − 3 ⋅ 8,53 + 0,2 ⋅ 8,532 + = 22,27 Q 8,53
TAB. A GRAF. VYJÁDŘENÍ ANALÝZY NÁKLADŮ nákl.
Celk. nákl.
Celk. ZISK Mezní Průměrné náklady nákl. konst. var. celk. tržba
NV 27,2 49,6 68,4 84,8 100,0 115,2 131,6 150,4 172,8 200,0 233,2
NC 57,2 79,6 98,4 114,8 130,0 145,2 161,6 180,4 202,8 230,0 263,2
TC 24,6 49,2 73,8 98,4 123,0 147,6 172,2 196,8 221,4 246,0 270,6
TRŽN Var. Í
prod. Q 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11
Z -32,6 -30,4 -24,6 -16,4 -7,0 2,4 10,6 16,4 18,6 16,0 7,4
NM 24,6 20,4 17,4 15,6 15,0 15,6 17,4 20,4 24,6 30,0 36,6
NP(K) 30,0 15,0 10,0 7,5 6,0 5,0 4,28 3,75 3,31 3,0 2,73
NP(V) 27,2 24,8 22,8 21,2 20,0 19,2 18,8 18,8 19,2 20,0 21,2
N
NM
30
NP(C)
24,6
NP(C) 57,2 39,8 32,8 28,7 26,0 24,2 23,08 22,55 22,51 23,0 23,95
TM = p
20
NP(V)
10
NP(K)
0
0
2
4
6
5
8
9
7,5 8,5
10
12
Q
MODELY NABÍDKY NA TRHU VÝROBKŮ A SLUŽEB
Nabídková křivka – část vzestupné křivky mezních nákladů. Odvozuje se z jednotlivých bodů rovnováhy výrobce, tj. z bodů maximalizace zisku. Čím vyšší cena výrobku, tím vyšší mezní náklady může mít podnik, aby jeho výroba byla ještě rentabilní. S
≡ QS = f ( p )
S (NM)
•R
p1 p2 p3 p4
•
•R
4
3
R2
•R Q1
1
Q2 Q3 Q4
NABÍDKA – množství zboží, které je při určitých
podmínkách předloženo prodávajícím na trhu Druhy nabídky: individuální, tržní, agregovaná Individuální nabídka má větší výkyvy než nabídka tržní a rovněž i než nabídka agregovaná. Vyrovnanost či naopak větší proměnlivost nabídky úzce souvisí s pružností nabídky. Čím je nižší pružnost, tím je vyrovnanost větší. Nabídka má své zákonitosti a není ovlivňována jen výrobou. V tržním hospodářství platí, že výrobu ovlivňuje trh a nikoli opačně.
PRUŽNOST NABÍDKY (CENOVÁ) Pružná nabídka
p1 − p2 Q1 − Q2 < p Q
změna ceny → rychlejší změna nabídky
p1 p2
e>1 Q2
Q1
Jednotková pruž. nabídky
p1 − p2 Q1 − Q2 = p Q
p1 p2
e>1
proporcionální změna ceny a nabídky
Q2 Q1 Nepružná nabídka
p1 − p2 Q1 − Q2 > p Q
p1 p2
změna ceny → pomalejší změna nabídky
Nulová pruž. nabídky (limitní případ) změna cen nemá vliv na nabídku
e<1
Q2 Q1 p1 p2
e=0
Q2 = Q1
ZMĚNY TRŽNÍ ROVNOVÁHY p D′
D
S=S′ R′
R
Q D
P
D
p
S
Q
S
Q
D
více
p
D
méně
p
S
méně
Q
S
více
Q
D
více
p
D
méně
p
S
méně
Q
S
více
Q
D
více
p
D
méně
p
S
méně
Q
S
více
Q
D
více
p
D
méně
p
S
méně
Q
S
více
Q
D S
zvýšení v určitých proporcích
p nemění se Q
V uvedených grafech byly pro přehlednost a jednoduchost uplatněny lineární modely, přičemž byla zachována stejná pružnost před a po změně, i když jiná u nabídky a poptávky. S ohledem na vzájemné pružnosti nabídky a poptávky a na změny pružností při změnách jejich úrovní může docházet k dalším a dalším variantám, které se odlišují rozdílnou velikostí a směrem změn cen i množství.
PAVUČINOVÝ DIAGRAM
S cena zboží
p1
eD > eS
p3 p p2
D
p0 Q1
Q3 Q
Q2
cena zboží
S
eD < eS D množství zboží
PŘ. VLIV ZMĚN TRŽNÍ ROVNOVÁHY
NA EKONOMIKU PODNIKU VEJCE: p = 2,30 Kč NM
P
2,4
R
2,2
NP
TM
ZISK
2,0 1,8 1,6 40
80
Q
120
T = Q ⋅ p = 120 000 ⋅ 2,30 = 276 000 Kč N = Q ⋅ Np = 120 000 ⋅ 2 = 240 000 Kč Z =T−N 36 000 Kč p 3,00
Výhodná cena je impulsem k růstu S (D zůstává stejná)
2,00
S R
S′
R′ D
1,00 Q1 Q2
Q
Zvýšení nabídky vede ke snížení ceny: p = 1,80 Kč P
Np
2,4 NM
2,2 Np(min)
2,0 1,8
ZTRÁTA
TM
R
1,6 40
80
Q
120
T = 80 000 ⋅ 1,80 = 144 000 Kč N = 80 000 ⋅ 1,90 = 152 000 Kč Z= − 8 000 Kč
Někteří výrobci omezí nerentabilní výrobu nebo přejdou na jinou výrobu. Sníží se S, cena se zvýší: p = 2,10 Kč.
p 3,00
S′′
R′′
2,00 1,00
S′
R′
Q3 Q2
D
Q
P
2,4
NM
2,2
NP
R
2,0
TM
ZISK
1,8 1,6 40
80
Q
120
T = 108 000 ⋅ 2,10 = 226 800 Kč N = 108 000 ⋅ 1,94 = 209 520 Kč Z= 17 280 Kč Příklad je zjednodušený, neboť prakticky by kolísala rovněž poptávka. Princip výpočtů je stejný. P
Kolísání nabídky, poptávky a ceny lze charakterizovat pavučinovým diagramem eD > eS přibližování k tržní rovn.
S
2,4
R
2,2 2,0 1,8 1,6
R′′
D
R′
80
100
120 Q
