MODEL RANÉ INTERVENCE V RAKOUSKÉM ŠTÝRSKU Jitka Barlová Anotace: Článek se zabývá modelem rané intervence v rakouském Štýrsku. Poukazuje na zákonné pozadí této sociální služby, osvětluje její současné paradigma a teoretická východiska. Klienti mohou službu rané intervence získat na základě dvou zákonů: zákonu na pomoci lidem s postižením a zákonu na ochranu dětí a mládeže. To rozděluje klienty na dvě skupiny se specifickými potřebami a ovlivňuje náplň práce poradce rané intervence v rodině. Příspěvek dále přibližuje profesní požadavky na poradce a systém jejich vzdělávání, který je v evropském kontextu ojedinělý. Prostor je věnován také informacím o procesu rané intervence, formálním cestám získání služby rané intervence a její praxi. Systém poskytování rané intervence ve Štýrsku může být se svými pozitivními i negativními stránkami inspirativní pro praxi (nejen) v Čechách. Klíčová slova: raná intervence, Štýrsko, poradce rané intervence, dítě s postižením věku, sanace rodiny.
Pojmová nejednotnost v oblasti rané intervence V o d b o r n é literatuře, jež se zabývá t í m t o relativně m l a d ý m odvětvím speciální p e d a g o g i k y , n a c h á z í m e rozdíly v terminologii. Proto přinášíme vzhledem k potřebě osvětlit volbu termínů v tomto článku, kratičkou úvodní diskusi. Přestože v praxi se ustálil pojem raná péče a centra poskytující tuto sociální službu jsou nazývána středisky rané péče, v odborných publikacích je v posledních letech znatelný odklon od slova péče. Někteří významní autoři hovoří o včasné, p o p ř í p a d ě r a n é p o d p o r e (Vítková 2008, Květoňová-Švecová 2004), další pak o rané intervenci (Opařilová 2008, Strnadová 2008).
v raném
K tomuto termínu se přikláníme i v naš e m č l á n k u . O d k l o n o d p o j m u péče v a k a d e m i c k é sféře m ů ž e m e přikládat i k vlivu zahraniční o d b o r n é literatury, která operuje s pojmy Early Intervention (raná intervence) nebo v německém jazyce Frúhforderung (raná podpora).
Raná intervence ve Štýrsku Narození dítěte je nepochybně j e d n o u z nej větších událostí v životě. Pokud je ale od začátku vše jinak, než si rodiče představovali, ocitá se rodina dítěte s postižením v těžké životní situaci. O důležitosti a významu včasné p o d p o ry nejsou dnes již žádné pochyby. Přínos p r o g r a m ů rané intervence, stejně j a k o její ekonomické benefity, dokládají četné
s t u d i e ( G u r a l n i c k 1997, Karoly 1998, Weiss 2002). Rakousko je j e d n í m ze států, které si jsou významu rané intervence vědomy. Především pak Štýrsko je spolkovou zemí, kde je raná intervence hojné využívána. A právě Štýrsko hraje v oblasti rané intervence významnou roli na mezinárodním poli. Současná předsedkyně Mezinárodní asociace pro ranou intervenci EURLYAID, paní Karin Mosler, patří spolu s emeritním profesorem Dr. Ronaldem Kurzem k zakladatelům rané intervence ve Štýrsku. V 80. letech minulého století vzniká na základě dosavadních místních zkušeností a zkušeností z německého Bavorska ucelený systém včasné p o d p o r y r o d i n dětí s postižením. Brzy se však ukázala potřeba profesionálů, o d b o r n í k ů na raný věk. V roce 1986 tak ve Štýrském Hradci (Grazu) vzniká SHFI (Sozial- u n d Heilpádagogisches Fórderungsinstitut Steiermark), jako unikátní projekt, který nabízí státem uznané kurikulum pro vzdělávání profesionálů pro oblast rané intervence. V roce 2002 se stal Institut SHFI součástí M e d i z i n i s c h e U n i v e r z i t á t Graz. D n e s se f u n k c e institutu rozrostla o výzkum a mezinárodní spolupráci především pod záštitou EURLYAID. Můžeme tudíž říci, že vzděláváním budoucích poradců, výzkumem a aktivitami na m e z i n á r o d n í ú r o v n i u d á v á institut SHFI paradigma rané intervence (nejen) v Rakousku. Pro p o c h o p e n í štýrského modelu je proto v h o d n é se u koncepce SHFI ještě pozastavit.
Teoretickými pilíři vzdělávacího programu SHFI jsou: - raný věk, psychomotorický vývoj dítěte do 6 let - na rodinu orientovaná psychosociální podpora - interdisciplinarita Ke studiu jsou přijímáni zájemci z řad p e d a g o g ů , u č i t e l k y m a t e ř s k ý c h škol, učitelé základních či speciálních škol (ti v Rakousku absolvují jen 3 roky studia a je jim udělen titul Bc.), dále pak zájemci z oblasti zdravotnictví, zdravotní sestry a pracovníci p ř i n e j m e n š í m s maturitou z oblasti sociálních služeb. Všichni musí d o s á h n o u t m i n i m á l n í h o v ě k u 25 let a minimální praxe 2 roky. Studium trvá 3 semestry. Jednotlivé p ř e d m ě t y j s o u rozděleny d o vzdělávacích oblastí, a to: oblast studia osobnostní rozvoj medicína a terapie pedagogika psychologie sociologie právo speciální pedagogika praxe
hodinová dotace 300 160 45 45 70 30 200 300
Jak je z hodinových dotací vidět, velký prostor je věnován osobnostnímu rozvoji uchazeče. Tato oblast v sobě skrývá rozvoj komunikativních dovedností, nácvik řešení krizových situací v rodině, skupinovou terapii, autogenní trénink nebo i osobní
konzultace s psychologem. Práce poradce je velmi specifická a náročná především proto, že jde o službu mobilní, poskytovanou v domácím prostředí klienta. Poradce pravidelně navštěvuje klientovu rodinu d o m a , a to sám. Existuje řada situací, při jejichž řešení by se v případě práce v nějakém typu zařízení (speciální školka, denní centrum, ústav) mohl spolehnout na p o m o c či konzultaci kolegy, nebo by situaci řešil v souladu se z a b ě h n u t ý m r e ž i m e m a zvyklostmi d a n é instituce. Tento, dá se říci, ochranný rámec práce v určité instituci u mobilní služby chybí. Podmínky samostatné práce v klientově r o d i n n é m prostředí kladou na osobnost poradce velké nároky. Každá rodina je jiná, žije v různých sociálních p o d m í n k á c h , a poradce se vždy musí těmto výchozím p o d m í n k á m přizpůsobit. V praxi je pak tato skutečnost reflektována systémem povinných supervizí. Ú s t ř e d n í linií studia p r o s t u p u j í c í d o všech p ř e d m ě t ů je holistické pojetí práce s rodinou, respekt a uznání rodiče jako partnera - experta na vlastní dítě a v n e p o s l e d n í řadě i n t e r d i s c i p l i n á r n í spolupráce. Služba rané intervence je vnímána jako pedagogická činnost. Její profesní ohraničení je v Rakousku p o m ě r n ě striktně hlídáno. Často se v odborných kruzích diskutuje otázka, kde končí pedagogické působení a začíná terapie. Ta je v rámci rané intervence zapovězena. K třecím b o d ů m dochází především v konfrontaci s ergoči fyzioterapeuty. Zde si autorka článku
dovoluje vyjádřit údiv nad problematikou plynulého překrývání kompetencí. Bez absolvování výše uvedeného studia (popřípadě alternativního studia ve Vídni a Salzburgu) nelze v Rakousku vykonávat povolání poradce rané intervence, a to ani v případě vyššího vzdělání, např. v oboru p s y c h o l o g i e a p o d . T í m se d o s t á v á m e k složení jednotlivých týmů. Počet poradců v týmu záleží na velikosti organizace, jež tuto službu poskytuje. Malé týmy jsou tvořeny třeba jen třemi poradci, velké jich mají i dvě desítky. Všichni členové týmu však absolvovali specifické vzdělání pro oblast r a n é intervence; ve Štýrsku má tedy většina poradců ukončené vzdělání na SHFI. Interdisciplinarita zde p r o t o musí být chápána jako připravenost poradce k profesní komunikaci a spolupráci s ostatními odborníky. Tým jako takový není složen z poradců různých odborností. Koncepci pro interdisciplinární spol u p r á c i m ů ž e m e n a z v a t T A C - Team around the child (Tým okolo dítěte). Tento pojem je převzatý z anglické o d b o r n é terminologie, používá se nejen v oblasti rané intervence, ale všude t a m , kde je zapotřebí interdisciplinární spolupráce na p o d p o r u d í t ě t e ( S i r a j - B l a t c h f o r d ; Clarke; Needham 2007). Pro naši potřebu si m ů ž e m e znázornit modelovou situaci, kdy klientem služby rané intervence je rodina dítěte s postižením a poradce je pomyslným m o s t e m spojujícím r o d i n u s multiprofesním světem o d b o r n í k ů . Ten m ů ž e m e s o u h r n n ě nazvat p o d p ů r n ý m systémem.
k terapeut,
/
rodina
poradce
Poradce má v p o d p ů r n é m systému specifické postavení. Jako jediný navštěvuje pravidelně rodinu v domácím prostředí. To mu umožňuje vidět problematiku rodiny z jiného úhlu pohledu. Díky pravidelnosti a soustavnosti návštěv (v Rakousku to je lx týdně) zná situaci rodiny nejlépe a nejsnadněji navazuje bližší kontakt. Proto je možné vidět funkci poradce jako pomyslný most mezi privátním světem rodiny a světem odborníků. Celý podpůrný systém by v ideálním případě měl pracovat na společném cíli, popřípadě by každá z jeho složek měla pracovat paralelně na dosažení dílčích cílů. Aby nedocházelo k p r o t i c h ů d n ý m opatřením, musí podpůrný systém o sobě navzájem vědět a navzájem dostatečně komunikovat. To se ne vždy daří zcela optimálně naplňovat, ale stále více odborníků různých profesí je ochotno účastnit se takzvaných Helfer konferencí (konference
podpůrný systém
všech profesionálů, podílejících se na podpůrném systému rodiny). K úkolům poradce rané intervence náleží například i doprovod rodičů a dítěte k o d b o r n é m u lékaři nebo na terapii. V praxi se to děje p o m ě r n ě často. Rodiče v y u ž í v a j í t é t o m o ž n o s t i při n á v š t ě v ě u specialisty, který dítě a rodinu nezná, nebo je vídá s velkými časovými odstupy. P a r a d o x n ě p o r a d c e bývá lékařem vnímán jako osoba objektivnější než rodiče, resp. především než matka dítěte, jako někdo, kdo lékaři jasně a o d b o r n ě podá zprávu o vývoji dítěte. Záleží samozřejmě na jednotlivých lékařích, jak takovéto profesní partnerství vnímají, ale velká část pediatrů a specialistů na větších klinikách je p ř í t o m n o s t i poradce rané intervence na p ř á n í r o d i č ů při v y š e t ř e n í uvyklá. Poradce z n a m e n á p r o rodiče jistotu, že výsledkům vyšetření dobře porozumí. Je
to také příležitost k profesní v ý m ě n ě informací a k prodiskutování strategií další p o d p o r y vývoje dítěte. Štýrský m o d e l r a n é intervence se opírá o dva zákony. P r v n í m je zákon o p o m o c i lidem s postižením (Hilfeleistungen f ú r Menschen mit Behinderung), neboli S t e i e m ä r k i s c h e s B e h i n d e r t e n g e s e t z Stmk. B H G LGBI. Nr. 26/2004, ve znění pozdějších novel. D r u h ý m je p a k zákon na o c h r a n u m l á d e ž e - Steiemärkisches J u g e n d w o h l f a r t s g e s e t z JWG. LGBI. Nr. 93/1990, ve znění pozdějších novel. Toto z á k o n n é p o z a d í r o z d ě l u j e k l i e n t y služby rané intervence na dvě velké skupiny, někdy s velmi o d l i š n ý m i p o t ř e b a m i . S k u p i n a r o d i n dětí s p o s t i ž e n í m , která byla p r i m á r n í cílovou s k u p i n o u , u s t u puje, p o k u d se týče četnosti, v poslední d o b ě klientům, j i m ž byla r a n á intervence indikována sociálním ú ř a d e m za účelem o c h r a n y vývoje nezletilého dítěte. Na následujících grafech m ů ž e m e sledovat rozdělení klientů r a n é intervence dle z á k o n n é h o pozadí ve Štýrsku v roce 1995 a v roce 2009 (Ladinek 2010). R o k 1995 JWG/BHG - 1 9 9 5 n = 619
JWG - zákon na ochranu dětí a mládeže BHG - zákon o pomoci lidem s postižením
Rok 2009 JWG/BHG - 2009 n = 968
JWG - zákon na ochranu détí a mládeže BHG - zákon o pomoci lidem s postižením Skupiny se navzájem liší i procesními formalitami. Z d e je n u t n é říci, že jednotlivé spolkové z e m ě si vytvářejí v l a s t n í z á k o n y a vyhlášky. P r o t o n e s m í m e z a p o m e n o u t , že m l u v í m e stále o Štýrsku, neboť v jiných spolkových zemích Rakouska se procesy a p r ů b ě h rané intervence liší.
Raná intervence na základě zákona na pomoc lidem s postižením Žádost o službu rané intervence podávají rodiče na sociální úřad, a to p o úvodní konzultaci v centru rané intervence. K žádosti musí být přiložena zpráva centra rané intervence o vývojové úrovni dítěte a návrh na vzdělávací plán. Prvotní návštěva rodičů a dítěte v centru se p o n ě k u d liší o d české zaběhlé praxe t a k z v a n é h o k o m p l e x n í h o posouzení multidisciplinárním týmem. Abychom nezobecňovali skutečnosti na všechna centra rané intervence ve Štýrsku, uvedeme praxi k o n k r é t n í h o zařízení, kterým je C e n t r u m rané intervence Mosaik Graz. Mosaik Graz je j e d n í m z největších
poskytovatelů komplexu služeb pro děti i dospělé s postižením. Zařízení obsahuje speciální školku, školu, chráněné dílny i bydlení, také fyzioterapii, ergoterapii, logopedii a služby dětského neurologa a pediatra. Přestože jednotlivé odborníky oddělují jen několikeré dveře, k interdisciplinárnímu posouzení dítěte zde nedochází. Zhruba 1-1,5 hodinový rozhovor s rodiči vedou vždy dvě poradkyně pro ranou intervenci. Jedna vyplňuje s rodiči dotazník a formuláře, druhá se věnuje dítěti. Nepoužívá se žádný standardizovaný diagnostický test. Zpráva pro sociální úřad obsahuje postřehy poradkyně o dosažené úrovni v jednotlivých oblastech psychomotorického vývoje dítěte. Zpráva také musí vždy obsahovat vzdělávací, lépe řečeno p o d p ů r n ý plán práce s rodinou. Vypracovat kvalitní pedagogický plán s adekvátními a smysluplnými cíli p o jedné hodině strávené s klientem je velmi obtížné, respektive n e m o ž n é . Avšak tato diagnostická a přípravná fáze není nijak financována, proto je zkrácena na minimum. Finanční krytí práce spojené s klientem začíná až po vydání souhlasného r o z h o d n u t í sociálního úřadu. Pokud je žádosti o službu rané intervence vyhověno, předkládá se další zpráva a podpůrný plán až po roce práce v rodině. Na obsahovou stránku odborného pedagogického posouzení a stanovení dosažitelných cílů se při takovémto systému poněkud pozapomnělo, minimálně tedy na její kvalitní provedení. Přesto i na jejím základě rozhoduje úřad o schválení či neschválení služby rané intervence.
Žádostí se na sociálním úřadě zabývá takzvaný IHB Team (individueller Hilfebedarf - individuální potřeba pomoci), složený ze sociálních pracovníků, pedagogů, speciálních pedagogů, psychologů, lékařů. Tento tým rozhoduje o schválení či zamítnutí žádosti. Rozhodnutí je zasíláno rodičům poštou. Po jeho obdržení mohou začít pravidelné návštěvy poradce rané intervence v domácím prostředí klienta. V praxi však platí nepsaná výjimka pro určité s k u p i n y k l i e n t ů , j a k o j s o u děti předčasně narozené, děti s D o w n o v ý m syndromem, děti s letálním o n e m o c n ě n í m . V těchto případech začíná služba rané intervence ihned po podání žádosti, a převzetí nákladů úřadem je pak uznáno zpětně k datu podání žádosti. Doba vyřízení žádosti totiž může leckdy d o s á h n o u t i několika měsíců. Praxe v jednotlivých rodinách se může velmi lišit. Klienty center rané intervence jsou děti s velmi těžkým postižením, chronickým o n e m o c n ě n í m , děti p o transplantaci či jiných vážných operacích, ale stejně tak děti s lehkými vývojovými odchylkami, s nerovnoměrným psychomotorickým v ý v o j e m , děti s p o r u c h a m i chování či p o r u c h o u řeči. Obecným pravidlem je, že dítě by mělo vykazovat opoždění vývoje alespoň ve dvou složkách, jako jsou např. motorika a řeč. V případě, že je postižena jen jedna ze složek vývoje, d o p o r u č u j e se spíše cílená terapie. Obsah jednotlivých jednotek je individuálně volen dle potřeb dítěte rodiny. Poradce dochází do rodiny a přináší s sebou potřebné pomůcky, hrač-
ky a jiný materiál. Jednotka u předškoláka se m ů ž e například skládat z cvičení j e m n é motoriky, navlékání korálků, hry s mozaikou, dále pak z rozvoje sluchové analýzy a syntézy, hry se slovy, z rytmizace slabik, třídění, porovnávání, přiřazování atd. Jinak bude však postavena jednotka u předčasně narozené klientky ve věku 6 měsíců. Její velká část bude obsahovat rozhovor s matkou, vyslechnutí jejích každodenních starostí, obav a zodpovězení dotazů, konzultace k poslední kontrole u lékaře, překlad lékařské zprávy d o „srozumitelného" jazyka. Práce s dítětem se pak řídí aktuálním stavem. Pokud dítě spí, nerušíme ho. Pokud má být n a k r m e n o , asistujeme a předvádíme v h o d n é polohy p r o k r m e n í , k o n z u l t u j e m e jídelníček, popřípadě asistujeme u sondování. V případě, že je dítě připraveno na intervenci, rozvíjíme například držení hlavičky vhodnými cviky, nebo provedeme dětskou masáž, trénujeme cílený úchop, přendávání hraček s ruky d o ruky a iniciujeme jiné v h o d n é aktivity, přiměřené vývojovému stupni dítěte. D o celého procesu zapoj u j e m e m a t k u n e b o oba rodiče, jsou-li přítomni. Jiná jednotka může být využita k doprovodu rodičů k lékaři, ke společné návštěvě bazénu, nebo se hodina odehraje na místním dětském hřišti. Záleží na rodině, dítěti a poradci. Vždy platí, že činnost musí být cílená, smysluplná a poradce ji musí umět obhájit. Především u nejnižší věkové kategorie klientů se často stává, že poradce naváže s rodinou velmi blízké vztahy. Pohybuje se
tak na tenké hranici mezi profesionálním přístupem ke klientovi a osobní vztahem, který je však pro m n o h é rodiče velmi důležitým faktorem. Profesní odstup je pak skoro nemožný při doprovázení rodiny klienta s letální formou onemocnění. Ale nejen v těchto případech vznikají osobní přátelství, která přerůstají d o b u intervence. Často středisko navštěvují rodiny a dětmi školního věku a vyhledávají „svou" poradkyni a udržují s ní kontakt i nadále.
Raná intervence v rodině ze sociálně znevýhodněného prostředí Intervence v t o m t o případě začíná na p o d n ě t sociálního pracovníka. Ten podává návrh na opatření na pomoc dítěti ve věku od 0 do 6 let sociálnímu úřadu. Jedním z možných opatření je služba rané intervence. Sociální pracovník navrhuje d o b u a intenzitu intervence. Častěji se v těchto případech setkáváme s vyšší dotací jednotek, a to až na 3 za týden. Ve velké většině se tak děje se souhlasem rodičů, existuje ale i raná intervence nařízená sociálním úřadem bez souhlasu rodičů. Zde je poradce chápán jako jeden z kontrolních mechanismů na ochranu dítěte. Pokud je intervence indikovaná na základě zákona na ochranu dětí a mládeže, dochází pak k intenzivnímu kontaktu poradce a sociálního pracovníka; zprávy o vývoji v rodině jsou předkládány každého půl roku. K pracovním úkolům poradce patří vedle podpory vývoje dítěte ve všech jeho oblastech - cílená práce s rodiči ve smyslu sanace rodiny. Cílem je eliminovat příčiny
287
ohrožení vývoje dítěte a poskytnout rodičům i dítěti pomoc a podporu k zachování rodiny jako celku. Konkrétní cíle, jako je napr. rozvoj rodičovských kompetencí, pomoc při vybudování a udržení struktury dne, zavedení základních pravidel při fungování rodiny v každodenních situacích s ohledem na individuální potřeby jednotlivých členů rodiny, zlepšení bytové situace rodiny atd., jsou individuálně zpracovány a uvedeny v rozhodnutí o poskytnutí služby rané intervence. Tyto cíle jsou pak průběžně vyhodnocovány a kontrolovány. V praxi se poradce snaží zmírnit rizikové faktory na straně rodičů (rodiče se nemohou, n e u m í nebo nechtějí řádně starat o své dítě, ať již na základě vlastní nemoci či třeba m e n t á l n í h o postižení, drogové závislosti či závislosti na alkoholu) ale také rizikové faktory prostředí (rodiny ze sociálně vyloučených komunit, rodina ohrožená ztrátou bydlení, rodina s velmi nízkým socioekonomickým statusem). Aktuálně se na o d b o r n é m poli hovoří nejvíce o dvou velkých skupinách klientů sanačních programů. První z nich jsou tzv. Multiproblemfamilien, multiproblémové rodiny. Situaci těchto rodin ohrožuje hned několik rizikových faktorů. Jde především o rodiny s migrační zkušeností, rodiny z rozdílného kulturního prostředí, které jsou navíc o h r o ž e n y n e z a m ě s t n a n o s t í , jazykovou bariérou a sociálním vylouč e n í m . R a k o u s k o má velké p r o c e n t o přistěhovalců především z Turecka, zemí bývalé Jugoslávie a také z Afriky. Ve velkých městech, jako je Vídeň nebo Graz,
žijí v silných, uzavřených k o m u n i t á c h , kde se integrace s majoritní společností daří nastartovat jen obtížně. Nejde však výlučně o rodiny cizinců. D r u h o u skupinou jsou děti psychicky nemocných rodičů. Pretis je nazývá „zap o m e n u t ý m i dětmi". Pokud jeden nebo dokonce oba rodiče trpí psychickým onemocněním, jako je třeba maniodepresivní porucha, schizofrenie či deprese, tak to velmi ovlivňuje i život dítěte v rodině. Pozornost a léčba je soustředěna na pacienta, zde dospělého, ale jeho proměnlivý psychický stav, případné odloučení od rodiny, to jsou faktory mající vliv na vývoj dítěte. Výzkumy potvrdily, že dítě vyrůstající v takovéto rodině je ohroženo zvýšeným rizikem, že se u něj s a m o t n é h o vyvine psychická porucha (Lenz 2005). Lenz (2005) hovoří o 2 - 3 n á s o b n é m riziku oproti dítěti vyrůstajícím v „zdravé" rodině. Nesmíme také zapomenout na vliv genetických předpokladů. Problémy dětí r o d i č ů t r p í c í c h s c h i z o f r e n i í j s o u (dle Lenze, ale např. i Pretise) v oblasti sociálně-emoční, projevují se v poruchách pozornosti, poruchách chování, sebekontroly a sebevědomí, poruchách spánku a příjmu potravy a dalších. Disharmonické rodinné zázemí, izolace, pocity osamění a nepoc h o p e n í , nedostatečná p o d p o r a vývoje dítěte jsou rizikové faktory, které se mezi sebou sčítají. Neznamená to však, že dítě psychicky nemocných rodičů je předurčeno k psychickému onemocnění. Je však zapotřebí poskytnout dítěti všestrannou p o d p o r u jeho rezilienčních faktorů,
aktivně je vyhledávat a pracovat s nimi. Raná intervence je sociální služba, která může, dle rakouských zákonů, doprovázet p a r t n e r y s psychickým o n e m o c n ě n í m již v p r ů b ě h u těhotenství, n e b o i h n e d po narození dítěte. To se týká například i rodičovství lidí s mentálním postižením. Jednotlivé jednotky pak mohou být stej ně jako u klientů s postižením zaměřené na rozvoj schopností a dovedností dítěte, ale také směřují k sociální integraci dítěte d o j e m u blízkého prostředí. Častěji se s dítětem navštěvují kulturní akce, některé děti se teprve poprvé s poradcem dostanou do bazénu, na výstavu či do muzea. Poradce s dětmi vykonává i jednoduché, věku d í t ě t e p ř i m ě ř e n é d o m á c í práce, společně vaří, či jdou nakupovat. Cílem je z p r o s t ř e d k o v a t dítěti širokou škálu životních zkušeností, nastolit určitý řád v režimu d n e a umožnit mu i kontakty m i m o rodinu. Poradce může zažádat i sociální úřad o určitou částku peněz, která bude na tyto aktivity použita. Také si může nárokovat navýšené cestovné, pokud dítě na akce veze svým vozem. Raná i n t e r v e n c e na z á k l a d ě z á k o n a na o c h r a n u dětí a mládeže klade velké nároky na kompetence a odborné znalosti poradce. Na jedné straně je středem zájmu dítě a jeho přiměřený vývoj, stejnou měrou se však poradce věnuje podmínkám, ve kterých rodina žije, a rodičům samým. Leckdy bývá raná intervence posledním pokusem o sanaci rodiny před o d e b r á n í m dítěte z rodiny. Pakliže k odejmutí dětí opravdu dojde a děti jsou umístěny v n á h r a d n í
rodinné péči (místa u pěstounů jsou třeba i v jiném regionu), poradci bývá umožněno na přechodné období děti dále navštěvovat. V této přechodné době je poradce pro děti nejbližší známou osobou a znamená pro ně kousek jistoty v novém prostředí. Zanedbávání péče o dítě, podezření na zneužívání, psychická traumata, jazyková bariéra a často transgeneračné předávané modely chování, které mají negativní vliv na kvalitu života celé rodiny, jsou v praxi častým tématem. I zde spolupracuje několik odborníků v týmu, především poradce rané intervence, sociální pracovník, psycholog, tlumočník, lékař. Při práci s disharmonickou rodinou je velmi nutná dobrá psychohygiena poradce. Pravidelná případová supervize je samozřejmostí.
Pozadí práce poradce rané intervence Služba rané intervence je pro rodiny dětí s postižením zdarma. Její rozsah je vždy uveden v rozhodnutí o poskytnutí rané intervence, standardně pak v rozsahu 52 jednotek po 90 min. za rok. Poskytovatelé služby vykazují měsíčně počet proběhlých jednotek, a ty jim spolková země prostřednictvím sociálního úřadu vyplatí. Rodiče stvrzují proběhlou jednotku svým p o d p i s e m na formuláři. Náplň j e d n o t livých návštěv je již plně v kompetenci přidělené poradkyně. Oficiálně je jednotka, tedy 90 minut, rozdělena na 60 minut přímé práce s dítětem, 30 minut na práci s rodiči či jinými rodinnými příslušníky. Toto dělení je ovšem jen teoretické, v praxi
se poradce přizpůsobuje potřebě rodiny, schopnostem koncentrace ditěte a jeho m o m e n t á l n í m u zdravotnímu stavu. Poradce vede p o t ř e b n o u d o k u m e n t a ci. Především jde o písemnou přípravu na každou jednotku a zápis jejího průběhu. Na každou odpracovanou jednotku si poradce započítává do své pracovní doby 3,5 hodiny: 90 min. stráví v rodině klienta, max. paušální dojezdová doba ke klientovi a zpět je 30 min. 1,5 hodiny je započítáno na přípravu a zápis jednotky a všechny ostatní pracovní činnosti poradce v rámci chodu centra rané intervence. Tím je myšlena třeba účast na týmových poradách (většinou jednou týdně 4 hodiny), povinné týmové supervize (min. lx 2 hodiny měsíčně), povinné případové supervize (min. 2 hodiny měsíčně), interdisciplinární setkání s ostatními odborníky atd. Tento systém financování přináší poskytovatelům služby rané intervence jistotu při získávání prostředků. Platba státu tzv. „na hlavu" dítěte, s p a u š á l n í m s t a n o v e n í m časové dotace, je v tomto směru výhodná. Ovšem počty klientů se v p r ů b ě h u roku velmi mění, a to směrem nahoru i dolů. Je velmi těžké odhadnout, kolik klientů se o službu v následujícím měsíci přihlásí a kolika bude služba schválena. Tato situace je velmi náročná na personální složení týmu. Rovnováha v počtu klientů a pracovní kapacitě poradkyň je velmi křehká. 100% úvazek znamená momentálně 12 klientských rodin, ale naprostá většina poradkyň plného úvazku nedosahuje, protože to vyžaduje velkou časovou flexibilitu. Některé děti
navštěvují předškolní zařízení a jednotky mohou probíhat jen v odpoledních hodinách. Poradce se přizpůsobuje časovým možnostem rodiny, a skloubit 12 různých rodinných h a r m o n o g r a m ů je velmi obtížné. V rámci celoevropské hospodářské krize se i ve Štýrsku uvažuje o úsporných opatřeních. Má dojít k dalšímu navýšení počtu klientů pro plný úvazek (až 15 rodin týdně), ke snížení hodinové dotace vztahující se k jedné jednotce (z 3,5 hodiny na 2,5 hodiny) atd. Služba rané intervence mohla být dosud kombinována s jinými sociálními službami. Jeden klient mohl využívat služeb všeobecné rané intervence a současně například rané intervence pro zrakově postižené. Nově takovýto souběh služeb n e b u d e m o ž n ý . J e d i n á m o ž n á kombinace bude s odlehčovací službou, kde je možné získat až 600 hodin ročně, které může rodina využít dle svého uvážení v pravidelných týdenních rozestupech, nebo v intenzivnější podobě např. v době dovolené. Služba rané intervence je také automaticky ukončena nástupem do speciálního předškolního zařízení - školky. Pokud dítě nastupuje do běžné mateřské školy, raná intervence může pokračovat až do doby nástupu d o školy. Z á v ě r e m m ů ž e m e napsat, že o p r o spěšnosti rané intervence není pochyb. Přes různé procesní odlišnosti jsou cíle a principy v jednotlivých zemích společné: facilitace psychomotorického vývoje dítěte ve všech jeho složkách, poskytnutí podpory rodině dítěte s postižením v období náročné životní situace, usnadnění její orientace
v oblasti sociálního systému státu a plné rozvinutí resilienčních faktorů rodiny. Literatura: GURALNICK, M.J. (ed.). The effectiveness of early intervention. Baltimor, 1997. KAROLY, L.A. Investing in our children: What weknowand dorit know about the Cost and Benefits of early Childhood interventions. Santa Monika: Rand, 1998. K V Ě T O Ň O V A - Š V E C O V A , L. Edukace dětí se speciálními potřebami v raném a předškolním věku. Brno: Paido, 2004. ISBN 80-7315-063-8. LADINEK, J. Interdisziplináre Friihfórderung und Familienbegleitung in der Steiermark 2009/2010. Graz : SHFI, 2010. LENZ, A. Kinderpsychisch kranker Eltern. G ó t t i n g e n ; Bern; T o r o n t o ; Seattle; Oxford; Prag : Hogrefe-Verlag, 2005. ISBN 3-8017-1872-7. OPAŘILOVA, D. Pedagogicko-psychologické poradenství a intervence v raném a předškolním věku u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Brno : Pedagogická fakulta MU, 2008.119 s. ISBN 978-80-210-3977-3. PETERANDER, F. Qualität u n d Wirksamkeit der Fruhfórderung. Friihfórderung interdisziplinär. 2002, Jg. 21, (2), s. 96-106. PRETIS, M.; D I M O V A , A. Fruhfórderung mit Kindern psychisch kranker Eltern. 2. Auflage. M ú n c h e n : Ernst Reinhardt Verlag, 2010. ISBN 978-3497-02199-4.
SIRAJ-BLATCHFORD, L; CLARKE, K.; N E E D H A M , M. Team around the child: multi-agency working in the early years. Trentham Books, 2007. ISBN 978-1858564180. SPECK, O.; T H U R M A I R , M. Forschrifte der Fruhfórderung entwicklungsgefáhrdeter Kinder. M ů n c h e n : Ernst Reinhardt Verlag, 1989. ISBN 3-49701176-2. STRNADOVA, I. Rodiny osob s mentálním postižením. Praha : UK Praha, Pedagogická fakulta, 2008. 80 s. ISBN 978-80-7290-388-7. T H U R M A I R , M.; N A G G L , M. Praxis der Fruhfórderung. Můnchen : Ernst Reinhardt Verlag, 2007. ISBN 978-38252-2171-3. VÍTKOVÁ, M. Somatopedické aspekty. Brno : Paido, 2008. ISBN 80-7315134-0. WEISS, H. Was wirkt in der Fruhfórderung; Eine Analyse aus einem pädagogischen Blickwinke. Fruhfórderung Interdisziplinär. 2002, 21 s. 74-87. Internetové zdroje: Evropská asociace pro ranou intervenci, http://www.eurlyaid.net/ citováno dne 9. 4. 2011. Sozial- u n d Heilpädagogisches Fórderungsinstitut Steiermark, http://www. shfi.at, citováno d n e 9. 4. 2011. http://www.education.gov.uk/childrenandyoungpeople/strategy/integratedworking/a0068944/team-around-the-child-tac.
