Model kostela v Blažovicích, včetně interiérových soch a jeho umístění v reálné krajině

Model kostela v Blažovicích, včetně interiérových soch a jeho umístění v reálné krajině Bakalářská práce

Tomáš Slouka

Brno, prosinec 2010 UČO: 256007

Počet slov: 13 283

Prohlášení Prohlašuji, že tato práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracoval samostatně. Všechny zdroje, prameny a literaturu, které jsem při vypracování používal anebo z nich čerpal, v práci řádně cituji s uvedením úplného odkazu na příslušný zdroj. Tomáš Slouka

Vedoucí práce: Ing. arch. Ludmila Kohutová

Poděkování Rád bych zde poděkoval své vedoucí Ing. arch. Ludmile Kohutové za ochotu, trpělivost a odbornou pomoc při vedení této práce.

Shrnutí Cílem této bakalářské práce bylo vytvořit multimediální prezentaci obce Blažovice, konkrétně místního farního kostela Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Prezentace je realizována formou renderovaného videa s doprovodným textem shrnujícím historii a společenský význam kostela pro obec a okolí. Výsledné video s textem bude umístěno na webových stránkách obce Blažovice dostupných na adrese .

Klíčová slova Prezentace, Cinema 4D, 3D modelování, 3D animace, Adobe Photoshop, Církevní stavby

1 Úvod ...................................................................................................................................... 1 1.1 Stávající stav................................................................................................................... 1 1.2 Požadavky zadavatele..................................................................................................... 2 2 Kulturní a společenský přehled ............................................................................................. 3 2.1 Historie kostela............................................................................................................... 3 2.1.1 Založení ................................................................................................................... 3 2.1.2 Léta 1935 – 1948..................................................................................................... 4 2.1.3 Léta 1948 – 1986..................................................................................................... 5 2.1.4 Kostel po roce 1986................................................................................................. 6 2.2 Kulturní a společenský význam kostela ......................................................................... 7 2.2.1 Mše svatá................................................................................................................. 7 2.2.2 Hody a pouť............................................................................................................. 8 2.2.3 Ostatní události........................................................................................................ 8 2.3 Architektonické řešení a dominanty kostela................................................................. 10 2.3.1 Druh stavby ........................................................................................................... 10 2.3.2 Sloh, doba vzniku, památková ochrana................................................................. 10 2.3.3 Vhodnost situování................................................................................................ 11 2.3.4 Funkčně-provozní vztahy ...................................................................................... 12 2.3.6 Okolí...................................................................................................................... 15 3 Modelování a Prezentace..................................................................................................... 16 3.1 Cinema 4D.................................................................................................................... 16 3.2 Počáteční stav modelu .................................................................................................. 21 3.1.1 Budova................................................................................................................... 21 3.2.2 Vybavení................................................................................................................ 21 3.2.3 Materiály ............................................................................................................... 22 3.2.4 Mapování materiálů............................................................................................... 22 3.3 Modelování interiéru .................................................................................................... 23 3.3.1 Sochy..................................................................................................................... 23 3.3.2 Vybavení................................................................................................................ 26 3.4 Modelování okolí ......................................................................................................... 27 3.4.1 Terén...................................................................................................................... 27 3.4.2 Rostliny ................................................................................................................. 28 3.4.3 Ostatní objekty ...................................................................................................... 31 3.5 Materiály a mapování ................................................................................................... 31 3.5.1 Materiály z fotografií............................................................................................. 34 3.5.2 Materiály stažené................................................................................................... 35 3.5.3 Materiály hladké.................................................................................................... 35 3.5.4 Mapování materiálů............................................................................................... 35 3.6 Nastavení animace, světel a rendereru ......................................................................... 36 3.6.1 Animace................................................................................................................. 36 3.6.2 Světla..................................................................................................................... 37

3.6.3 Render ................................................................................................................... 38 3.7 Prezentace..................................................................................................................... 39 3.7.1 Průvodní text ......................................................................................................... 40 4 Závěr.................................................................................................................................... 42 Přílohy .................................................................................................................................... 43 Obsah přiloženého cd ......................................................................................................... 43 Požadavky zadavatele......................................................................................................... 44 Obrázky .............................................................................................................................. 46 Použitá literatura................................................................................................................. 58

1 Úvod Využití počítačové grafiky pro prezentaci výrobků, služeb nebo třeba turistických letovisek sahá do 90. let minulého století, kdy se počítačem generované nebo upravené grafické výstupy staly opravdu efektními a na pohled atraktivními. Od té doby se jen velmi málo tvůrců televizních reklam, propagačních videí nebo plakátů obejde bez pomoci počítače. Masové rozšíření osobních počítačů a internetu z téže doby navíc otevřelo nový kanál, přes který se k potenciálním zákazníkům dostávají informace o zboží a službách. Dnes pro svou prezentaci využívají počítače a počítačovou grafiku téměř všechny společnosti včetně státních institucí. I Obecní úřad Blažovice se rozhodl zlepšit propagaci obce na svých internetových stránkách prostřednictvím videoprezentace zdejší dominanty – kostela Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Vzhledem k mému zájmu o 3D počítačovou grafiku jsem se přihlásil k realizaci tohoto projektu Jako pracovní prostředí jsem zvolil program Cinema 4D release 10.51, neboť se mi jeví jako uživatelsky nejpřívětivější a jsem s ním relativně dobře seznámen. Cinema 4D je komplexní program pro tvorbu 3D grafiky. Znamená to, že využitím jediného programu lze vytvořit vše od modelu až po rendering. Samotná příprava modelu a následně renderovaného videa byla jen jednou polovinou projektu. Druhou neméně důležitou částí byla příprava odpovídající prezentace, což přirozeně zahrnuje shromáždění co největšího množství informací o historii kostela, jeho kulturním a společenském významu a o nejdůležitějších konstrukčních a výtvarných prvcích. Celá tato práce se proto pohybuje na pomezí digitálního zpracování 3D obrazu a kulturně osvětové práce sjednocených do propagační prezentace. Z tohoto důvodu je teoretická část práce rozdělena na dvě samostatné kapitoly, které jsou nazvány Kulturní a společenský přehled a Modelování a prezentace.

1.1 Stávající stav V současné době existuje jen velmi omezená elektronická prezentace kostela v Blažovicích realizovaná přes jedinou sekci v rámci webových stránek obce2. Její vzhled není příliš atraktivní a ničím výrazně nezaujme. Obsah je určen spíše pro potřeby místních farníků, než pro přilákání nových návštěvníků. Pro ilustraci tohoto faktu lze uvést skutečnost, že kostel je zde zobrazen pouze na malé kresbě na indexové stránce a na jediné fotografii v sekci „Farnost Blažovice“. K dalším obrazovým materiálům se dostává obtížněji v neúplné fotogalerii. . Další formy propagace jsou: - farní občasník „Blažovický poutník“, který je k dispozici pouze v kostele - sporadické plakáty vyvěšované v Blažovicích a okolí upozorňující na konkrétní události probíhající ve farnosti - letáky rozesílané při významných výročích týkajících se farnosti pouze občanům Blažovic - ústní reprezentace farnosti během poutí a setkání věřících 1

MAXON Computer GmbH. Cinema 4D [počítačový program]. Ver. Release 10.5. [Německo]. 2007. Program pro 3D modelování, animaci a renderování, Platforma Windows XP a novější 2

, 29.12.2010

-1-

Výsledná prezentace bude součástí výše uvedených stránek Blažovic, čímž rozšíří i soudobou propagaci obce. Ta, kromě již zmíněných webových stránek, je řešena následujícími způsoby: - obecní dvouměsíčník „Blažovický zpravodaj“ - plakáty a letáky vyvěšované a rozesílané při zvláštních příležitostech pouze po Blažovicích a blízkém okolí

1.2 Požadavky zadavatele Obec Blažovice 664 08 Blažovice, okres Brno-venkov Věc: Objednávka Objednáváme u Vás prezentaci kostela Nejsvětějšího Srdce Ježíšova v Blažovicích, kterou umístíme na webových stránkách obce Blažovice (http://blazovice.eu/) ve formě obrazově-textové. Zadání úkolu:. Prezentace kostela Nejsvětějšího Srdce Ježíšova v Blažovicích – požadavky Obrazová část prezentace bude zpracována jako video s následujícími parametry: délka: 1,5 – 3 minuty formát: avi rozlišení: minimálně 640 x 480 velikost: maximálně 50 MB Textová část bude zpracována jako formátovaný text s následujícími parametry: rozsah: 1 – 3 normostrany formát: doc Video bude obsahovat záběry vně i uvnitř kostela. Záběry interiéru budou rozsahem zabírat alespoň 1/2 délky videa. Detailně budou zabrány tři hlavní sochy v interiéru (Božské Srdce, Neposkvrněné Srdce Panny Marie a Tělo Kristovo) a varhany. Zvenku bude zachyceno průčelí (z východu), pohled z pravého boku od přístavby (ze severu) a z levého boku od ulice Jiříkovická (z jihu až jihozápadu). Jiné pohledy jsou možné dle preferencí autora, pokud budou předem prodiskutovány a schváleny zástupci obce. Detailně bude zpracována samotná budova kostela a jeho bezprostřední okolí (parcely číslo 1, 2 a 3), ostatní okolí může být zpracováno pouze kulisně, tak aby byla zachována reálná podoba této části obce. Kostel bude zobrazen za denního osvětlení na konci jara. V textové části bude krátce shrnuta historie kostela i jeho současnost – k čemu je kostel využíván, jak se mění v průběhu roku, kdo o něj pečuje a jaký má význam pro život obce.

-2-

2 Kulturní a společenský přehled V této kapitole se zabývám kulturně-historickými aspekty práce, ze kterých vychází průvodní text k prezentaci pro webové stránky obce Blažovice v souladu s požadavky zadavatele. Kulturní a společenský přehled se dělí na tři podkapitoly. V podkapitole „Historie kostela“ popisuji dějiny kostela od založení po současnost. Podkapitola „Kulturní a společenský význam“ se zabývá dopady kostela na život farnosti Blažovice respektive celé obce. Poslední podkapitola „Architektonické řešení a dominanty kostela“ analyzuje kostel po architektonicko-scénografické stránce.

2.1 Historie kostela 2.1.1 Založení Blažovice vždy patřily do farnosti tvaroženské. Docházka do farního kostela neupravenou polní cestou bývala zejména v zimě a v období dešťů velmi obtížná.3 Starý tvaroženský kostel byl stržen a v roce 1881 byl zbudován nový. Na výstavbě tohoto chrámu se obec Blažovice podílela 6 084 zlatými. Pro srovnání: celkové náklady stavby se vyšplhaly na 41 700 zlatých. Tato vysoká finanční spoluúčast na zbudování „neblažovického“ kostela ukazuje na ochotu a schopnost místních věřících vybrat značný obnos pro uspokojení duchovních potřeb. Do stejného století se také datuje místní obliba církevních bratrstev, jako například Bratrstva svatého růžence nebo pobožností k Srdci Pána Ježíše a k Panně Marii. Na přelomu 19. a 20. století byla v Blažovicích patrná touha po vlastní kapli. První sbírky na stavbu kaple začaly již před 1. světovou válkou.4 Avšak válka a z ní plynoucí ekonomické vyčerpání zabránily stavbě kostela na dalších deset let. 6. května 1923 bylo oficiálně založeno družstvo „Kostelní jednota“ se 60 členy. Ještě v témže roce zakoupila jednota pozemek o výměře 37 arů za 7 404 Kč pro plánovanou výstavbu kostela. Roku 1924 tu byl objeven opravdu „zlatý důl“ pro stavební družstvo – majitele. Byl tu zjištěn výborný stavební kámen, kterého tu získáno lámáním za cca 50 000 Kč.5 Díky takto zajištěné relativně silné materiální pozici bylo rozhodnuto nestavět kapli, ale větší a výstavnější kostel podle projektu prof. Ing. arch. Metoděje Zoubka. Přípravné práce trvaly 5 let a základní kámen, přivezený až z Hostýnských vrchů, byl položen 25. srpna 1929. Z kamene vytěženého na místě byla postavena věž a celý kostel do výše oken.6 29. června 1930 posvětil profesor Vítek kříž, který byl vztyčen na věži právě dokončené hrubé stavby kostela.7

3

Kalábová, M., Kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, Podolí:Protis, spol. s.r.o., 2009, str. 6 Kalábová, M., Kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, Podolí:Protis, spol. s.r.o., 2009, str. 8 5 Kalábová, M., Kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, Podolí:Protis, spol. s.r.o., 2009, str. 9 6 Kalábová, M., Kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, Podolí:Protis, spol. s.r.o., 2009, str. 10 7 Kalábová, M., Kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, Podolí:Protis, spol. s.r.o., 2009, str. 12 4

-3-

16. července 1933 byly posvěceny a zavěšeny 4 zvony, z nichž dva daroval kostelu P. Josef Tužín ze Šardic u Kyjova jako provizorní řešení a druhé dva zaplatil farní úřad Tvarožná. Tři litinové zvony byly zavěšeny na věž a malý „evangelijní zvon“ ulitý z bronzu byl umístěn do malé zvoničky nad presbytářem. Stavbou chrámu se „Kostelní jednota“ značně zadlužila. Bylo proinvestováno přes 300 tisíc korun. Členové jednoty, většinou drobní až střední blažovičtí rolníci, za dluh ručili vlastním majetkem. Dluh měl být splácen z pokračujících sbírek a také z očekávané subvence Ministerstva školství, o kterou blažovičtí zažádali 16. ledna 1930. Odpověď ale přišla až 4. června 1935 a byla zamítavá pro velmi omezené rozpočtové prostředky Ministerstva v důsledku Velké hospodářské krize. Přes všechny překážky byla stavba v roce 1933 dokončena a na Vánoce se konala, v ještě nevysvěceném kostele, první bohoslužba. 10. června 1934 vysvětil kostel biskup Josef Kupka. Chrám byl zasvěcen Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu, jehož svátek byl právě slaven. Toto zasvěcení bylo v té době velmi neobvyklé, kostel v Blažovicích byl teprve třetí v republice, který jej obdržel. O vysvěcení nového kostela, vybudovaného snahou a prostředky blažovických obyvatel, přinesly zprávu mnohé moravské časopisy a dokonce i pražský deník „Národní politika“.

2.1.2 Léta 1935 – 1948 Nové filiální kostely musely být dříve „připsány“ farnímu kostelu.8 Tvaroženský farní úřad žádal o výjimku, které nebylo Děkanským úřadem ve Slavkově u Brna vyhověno. „Kostelní jednota“ se proti rozhodnutí odvolala, ale odvolání bylo zamítnuto s vysvětlením: „...jinak by mohl kostel býti snadno přeměněn – za změny poměrů – v kostel jiného vyznání, popřípadě v místnost světského nebo světáckého účelu...“9 Proto byl kostel v roce 1939 připsán farnímu kostelu ve Tvarožné. Na náklady za přípis ve výši 25 000 Kč si musela „Kostelní jednota“ opět vypůjčit. Zpočátku se v kostele hrálo na vypůjčené harmonium. V roce 1942 byly do kostela přivezeny jednomanuálové skříňové varhany, které se roku 1944 dočkaly přestavby a byly pořízeny nové žaluziové skříně, ventilátor a nový hracího stůl. V témže roce byly namontovány i věžní hodiny za 40 000 Kč. Během 2. Světové války byly všechny bronzové zvony rekvírovány k roztavení na munici. Zvon ze zvoničky nad presbytářem však tomuto konci unikl, protože byl tajně vyměněn za litinový „umíráček“. Evangelijní zvon zůstal po celou dobu války zakopán u Václava Štěpánka z č. 18 a po válce byl vrácen na své místo.10 Roku 1945, při osvobozování Blažovic sovětskou armádou, došlo k poškození kostela i jeho vybavení. Dělostřelecký granát rozbil 30 m2 střešní krytiny a přerazil hlavní trámy ve vazbě. Jiný granát zcela prorazil zeď a zničil 3 m2 omítky. Náboji z pušek bylo prostřeleno dalších 70 eternitových křidlic, část omítky, 11 m2 okenních tabulí a jeden skleněný číselník u věžních hodin. Nejzávažnější škodou na vybavení kostela bylo zničení prospektu varhan11 a desíti píšťal v jiných rejstřících. V neposlední řadě byla odcizena mešní roucha a přikrývky. Celkově se škoda vyšplhala přibližně na 114 000 Kč. 8

Kalábová, M., Kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, Podolí:Protis, spol. s.r.o., 2009, str. 19 Biskupská konzistoř brněnská, dopis farnímu úřadu ve Tvarožné, 20. ledna 1938 10 Kalábová, M., Kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, Podolí:Protis, spol. s.r.o., 2009, str. 13 11 Prospekt varhan – první řada píšťal, většinou pouze ozdobných. 9

-4-

K opravě kostela a částečně i varhan došlo ihned po válce. Jen cena za opravu varhan se vyšplhala na 56 350 Kč.12 Následně došlo i k několika úpravám interiéru. Ještě roku 1945 byl presbytář oddělen od chrámové lodi ozdobným dřevěným zábradlím, které bylo v 70. letech opět odstraněno. O tři roky později byla okenní skla v presbytáři nahrazena barevnými vitrážemi s vyobrazením sv. Cyrila (vpravo z pohledu od hlavního vchodu) a sv. Metoděje (vlevo) podle návrhu blažovického malíře Rudolfa Paulíka a v neposlední řadě byla u vchodu zasazena kamenná deska na památku obětem 2. světové války (mezi nimiž byl i člen „Kostelní jednoty“ Augustin Eliáš umučený v koncentračním táboře v Osvětimi).

2.1.3 Léta 1948 – 1986 Nástup komunistického režimu znamenal výrazné omezení všech organizací napojených na církev, což se nevyhnulo ani blažovické „Kostelní jednotě“, která byla rozpuštěna „Výměrem Okresního národního výboru ve Slavkově u Brna“ ze dne 14. června 1952. Tento výměr byl vydán na základě Zákona 68/1951 Sb. „o dobrovolných organisacích a shromážděních“, který jmenovitě udával, jaké dobrovolné spolky mohou na území ČSSR působit. Proti rozhodnutí o rozpuštění nebylo odvolání. Veškerý majetek „Kostelní jednoty“ propadl státu, v roce 1952 činil 80 000 Kč. Samotný kostel však už jednotě nepatřil, a tak, díky připsání farnímu kostelu ve Tvarožné, zůstal v majetku církve. Roku 1954 zhotovil malíř Rudolf Paulík olejomalbu křížové cesty podle předlohy profesora Gerharta Fugla z Mnichova. Tato křížová cesta spolu s osvětlením je součástí kostela dodnes. O tři roky později byly pořízeny i nové varhany. Po okupaci naší vlasti v roce 1968 se zvýšil tlak na zrušení výuky náboženství ve školách. Proto farníci vlastními silami postavili budovu „přístavby“ v těsné blízkosti kostela. V jejích prostorách se mělo vyučovat náboženství namísto prostor blažovické školy, avšak úřady toto využití zakázaly. V sedmdesátých letech si farní úřad ve Tvarožné vyjednal u krajského církevního tajemníka povolení k objednání dvou nových zvonů. Ty byly roku 1974 odlity v Brodku u Přerova. Avšak ještě ve zvonárně bylo zjištěno, že jejich ladění neodpovídá původním zvonům zavěšeným v kostele ve Tvarožné, se kterými měly souznít. Proto bylo rozhodnuto nové zvony zavěsit v Blažovicích, kde měly nahradit původní litinové a na náklady Blažovic vyrobit zvony nové pro tvaroženský kostel. Blažovičtí dokázali rychle nashromáždit 430 kg mědi a nakoupit 130 kg cínu a očekávali tedy rychlé odlití nových zvonů a zavěšení již hotových ve svém kostele. To však nebylo možné, protože církevní tajemník nevydal příslušná povolení. Zvony proto zůstaly ve zvonárně, na kterou státní orgány dokonce naléhaly, aby uschované zvony prodala. Tomu se občané Blažovic vytrvale bránili, výsledkem čehož se několik z nich dostalo do konfliktu s StB. Po roce průtahů byly zvony převezeny do Tvarožné a tam bez kolaudace tajně zavěšeny.13 Materiál dodaný občany Blažovic zůstal uschovaný ve zvonárně a blažovický kostel tak zůstal bez nových zvonů až do revoluce v roce 1989. 12 13

Kalábová, M., Kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, Podolí:Protis, spol. s.r.o., 2009, str. 21 Kalábová, M., Kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, Podolí:Protis, spol. s.r.o., 2009, str. 24

-5-

Roku 1978 byla podruhé obnovena fasáda kostela, střešní krytina a natřeny okapy. Z úsporných důvodů odstranili blažovičtí občané původní omítku sami. Nová omítka i střecha je na kostele dodnes. Při 50. výročí vysvěcení v roce 1984 pronesl během oslav proslov dokonce i tajemník místního národního výboru, což ukazovalo na vstřícný přístup ke kostelu u všech občanů Blažovic bez ohledu na politickou příslušnost. Rok 1986 významně zasáhl do vzhledu kostela celkovou přestavbou interiéru podle návrhu Ing. arch. Viktora Dohnala. Přestavba odráží změny v liturgických postupech po 2. vatikánském koncilu. Převážná většina interiéru po této přestavbě již nedoznala téměř žádných změn a ukazuje tedy dnešní vzhled kostela. V presbytáři byla zhotovena mramorová dlažba, centrem kněžiště se stal obětní stůl, který umožňuje sloužit mši směrem k lidu a původní velký oltář byl přenesen do přístavby, kde do dnešní doby funguje o Velikonocích jako „Boží hrob“. Nad jeho původním místem v kněžišti dnes visí velký dřevěný kříž. Na místě bývalého oltáře svatého Josefa se nyní nachází svatostánek a nad ním zrekonstruovaná socha Nejsvětějšího Srdce Ježíšova od akademického sochaře Adolfa Looseho, která dříve stála na hlavním oltáři. Původní bílou barvu sochy, jenž nezapadala do interiéru kostela, nahradila barva imitující dřevo. Nalevo od presbytáře, kde dříve býval oltář Panny Marie Lurdské stojí nyní socha Neposkvrněného Srdce Panny Marie přivezená z Kadaně (její barva je též imitací dřeva). Odtamtud blažovičtí získali také sochu Těla Kristova, která po zrestaurování našla své místo na kříži v presbytáři. Úpravy všech těchto tří soch provedla dílna bratří Kotrbů z Brna, která vytvářela a restaurovala sochy pro řadu kostelů na jižní Moravě (mimo jiné zhotovila i betlém pro katedrálu sv. Petra a Pavla v Brně). Dále došlo ke stržení kazatelny (napravo od presbytáře) a provaz, kterým ministranti při mši rozhoupávali evangelijní zvon, byl odstraněn. Nalevo od obětního stolu byl umístěn ambón, nad který bylo zavěšeno zařízení zobrazující při mši čísla právě zpívaných písní z kancionálu. Zcela změněno bylo osvětlení jak v presbytáři, tak v hlavní lodi. Tři světla spuštěná ze stropu uprostřed hlavní lodě nahradilo šest nových visících ve dvou řadách nad lavicemi. Ozdobné štukové prstence kolem míst zavěšení původních světel však na stropě zůstaly dodnes. Kostel se začal vytápět novým elektrickým topením, hrací stůl varhan se posunul ze středu kůru na levou stranu, všechna okna v hlavní lodi byla zdvojena, vstupní část kostela rozdělila skleněná stěna, zrestaurování se dočkaly i lavice a další místa k sezení zajistily nově pořízené skládací židle.

2.1.4 Kostel po roce 1986 V roce 1989 byly v dílně paní Dytrichové ulity dva nové zvony z materiálu, který byl shromážděn v 70. letech minulého století v Blažovicích a byl uschován ve zvonárně.14 8. července téhož roku tyto zvony posvětil kapitulní vikář L. Horký. Zvony byly týden vystaveny v kostele a poté zavěšeny do věže místo starých litinových. Až později byly opatřeny elektrickým pohonem. Pád komunistického režimu znamenal pro kostel i věřící mnoho změn a nový přístup státní moci k církvi. Zároveň se ukázalo, jaké výsledky přineslo 40 let socialistického zřízení. Kostel sice nebyl zchátralý, díky rozsáhlé rekonstrukci v roce 1986, ale počet věřících v Blažovicích klesl z prvorepublikových 99 % na přibližně 30 %. 14

Kalábová, M., Kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, Podolí:Protis, spol. s.r.o., 2009, str. 27

-6-

10. prosince 2000 brněnský biskup Mons. Vojtěch Cikrle ustanovil Římskokatolickou farnost Blažovice s platností od 1. ledna 2001. Po 66 letech od vybudování kostela se tedy místní dočkali vlastní farnosti, ale jejím administrátorem zůstal i nadále tvaroženský kněz. Nová farnost zakoupila budovu pro faru, která však ke svému účelu dosud neslouží. Elektrické ústřední vytápění kostela se postupně ukázalo jako nevyhovující kvůli vlhnoucímu zdivu a omítce, což vedlo i k poškození obrazů křížové cesty. Proto od dubna do července 2002 proběhla oprava izolace stavby, místo litinových topných těles bylo zavedeno podlahové topení a v chrámové lodi položili dobrovolníci novou dlažbu. Zajímavostí je, že poradcem při sanacích zdiva byla Ing. Pospíšilová, vnučka architekta Ing. Zoubka, autora plánů blažovického kostela.15 O rok později farnost zakoupila mramorovou křtitelnici a varhany byly vybaveny pomocným měchem zlepšujícím rychlost ozev a intonaci. Roku 2007 prošel úpravami vstup do kostela tak, aby odpovídal bezbariérovým kritériím a přístupová cesta od silnice byla nově vydlážděna. Při zatím poslední úpravě v roce 2009 bylo zavedeno do budovy kostela a přístavby nové ozvučení. Na zábradlí kůru přibyla kamera, která přenáší mše svaté do přístavby, aby je mohli sledovat rodiče s dětmi. Roku 2009 během 75. výročí vysvěcení proběhla v rámci oslav výstava materiálů z historie kostela v přístavbě. Na této výstavě byla promítána i virtuální prohlídka kostela, která je základem této bakalářské práce.

2.2 Kulturní a společenský význam kostela 2.2.1 Mše svatá Význam každého kostela je úzce spjat s významem církve, která kostel provozuje. V případě Blažovic a kostela Nejsvětějšího Srdce Ježíšova jde o církev římskokatolickou, ke které se v roce 1995 hlásilo 75316 z celkového počtu 1120 obyvatel17 (údaj z roku 2009), to znamená, že z obyvatel Blažovic je 67 % věřících. Kostel však pravidelně navštěvuje jen asi 240 obyvatel. Zde je vidět, že vliv římskokatolické církve je ve skutečnosti menší, než by se mohlo ze sčítání lidu zdát. Na první pohled nejviditelnější ukázkou společenského významu blažovického kostela jsou pravidelné mše svaté slavené každou neděli v 9:15 a pátek v 18:30. Nedělní mše svaté trvají přibližně hodinu a páteční asi 45 minut. Mimo tyto pravidelné bohoslužby se v kostele konají i mše svatební, křtiny a pohřby. Je zřejmé, že význam kostela a mší svatých od dob založení výrazně klesl. Tehdy nový kostel každý týden přilákal 99 % obyvatel Blažovic. Dnes je účast přibližně 21%. Přesto je nesporné, že se chrám Nejsvětějšího Srdce Ježíšova těší přízni občanů, což se nejlépe ukázalo během oprav a úprav interiéru v roce 2002. Práce prováděli z drtivé většiny právě věřící z Blažovic a to i přes fakt, že nově zřízená farnost neměla finanční prostředky k tomu, aby pracovníkům poskytovala peněžní náhradu za provedenou práci. 15 16

Kalábová, M., Kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, Podolí:Protis, spol. s.r.o., 2009, str. 30 Rozehnalová, E., Tomíšková, M., a kol., Církevní stavby, Brno:Ústav územního rozvoje, 1995,

str. 17 17

Kalábová, M., Statistika obyvatelstva obce Blažovice, Blažovický zpravodaj, č 1/2009, Podolí:Protis, spol. s.r.o, únor 2009, str. 10

-7-

2.2.2 Hody a pouť Význam kostela se odráží v životě obce prostřednictvím mnoha pravidelných (tradičních) i mimořádných akcí spjatých s farností. Z tradičních oslav konaných v Blažovicích zaslouží zmínku v první řadě hasičské hody a blažovická pouť. Hasičské hody jsou pořádány první neděli po svátku svatého Floriana patrona hasičů, hutníků, kominíků, hrnčířů či pekařů, který se slaví 4. května. Pouť se koná první neděli po slavnosti Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, což je pohyblivý svátek připadající na druhý pátek po letnicích. Letnice neboli slavnost seslání Ducha Svatého je vždy osmou neděli po velikonocích. Hody i pouť mají téměř stejný průběh a zasahují do života celých Blažovic a dokonce i přilehlých obcí. Ráno v 9:15 je, jako každou neděli, slavena mše svatá, o hodech a o pouti je však slavnostnější. Při hodové mši svaté jsou v kostele nastoupeni všichni místní dobrovolní hasiči, včetně dětí, ve svátečních uniformách a již tradičně se zpívá píseň ke svatému Florianu. O pouti zaujímají místo hasičů nastoupení stárci. Krátce po mši je ze dvora u mateřské školy vynesena mája a postavena na určené místo před kulturním domem, což se těší značné pozornosti občanů, protože je vždy stavěna tradiční metodou – ručně, narozdíl od okolních vesnic, kde se staví pomocí jeřábu. Ke vztyčení, které trvá přibližně hodinu, se využívají tzv. nůžky, háky a žebřík. Ve 14 hodin, po svátostném požehnání v kostele, vychází od kulturního domu průvod stárků s pochodovou kapelou, který během odpoledne projde celou vesnici. Při pěkném počasí má průvod hojný doprovod a při zastávkách například u domů stárek se značná část přihlížejících přidává k tancům stárků. Po 20. hodině večerní začíná v sále kulturního domu hodová (pouťová) zábava s dechovou kapelou, která obvykle přiláká asi 120 návštěvníků. Pro děti je během celého víkendu připraveno množství pouťových atrakcí, například houpačky, kolotoče nebo střelnice.

2.2.3 Ostatní události Mezi další významné akce pořádané farností patří: − Česká mše vánoční − Letní pouť − Jednodenní poutě − Liturgické slavnosti (Tělo a Krev Páně, Velikonoce, žehnání polí…) − Mimořádné události (výročí, primice…) Česká mše vánoční Obvykle jednou za tři roky je mše svatá na Štědrý večer a Boží hod vánoční doprovázena zpěvy z dnes již tradiční České mše vánoční. V roce 1796 ji ve Starém Rožmitále složil venkovský učitel Jakub Jan Ryba a jde bezesporu o jeho nejznámější dílo. Tato hudební mše do kostela pokaždé přiláká nejvíce lidí za celý rok. Českou mši vánoční zpívá blažovický chrámový sbor za doprovodu varhan, žesťových nástrojů a tympánů pod vedením místního varhaníka a dirigenta pana Česlava Černého.

-8-

Letní pouť Dálkové poutě se pořádají každé léto od roku 2004 společným úsilím farností Blažovice a Tvarožná (jsou tedy organizovány pod záštitou jediného kněze – společného administrátora obou farností). Termín konání je různý, ale vždy se jedná se o druhou polovinu léta, obvykle poslední dva týdny v srpnu. Cíl poutě se každý rok mění, pokaždé je však vybráno významné poutní místo. V uplynulých letech vedly kroky poutníků do těchto míst: Wamberzyce v Polsku, Esztergom v Maďarsku, Mariazell v Rakousku, Zlaté Hory v Jeseníkách a Svatá Hora u Příbrami. V létě roku 2011 poutníci zamíří na mariánské poutní místo Lomec u Vodňan nedaleko Českých Budějovic. Poutě trvají přibližně týden a za tuto dobu poutníci překonají vzdálenost kolem 250 km. Dělí se na dvě skupiny podle způsobu dopravy: pěší, kterých je vždy více a cyklisté. Přestože účast nebývá kvůli fyzické náročnosti příliš vysoká, většinou kolem 20 poutníků, těší se tyto dálkové poutě v Blažovicích značné oblibě a řada občanů sleduje průběh celé cesty, většinou prostřednictvím telefonického spojení. Jednodenní poutě Vedle této hlavní poutě se konají každoročně kratší, jednodenní poutě. Cílem jsou poutní místa Žarošice, vzdálené zhruba 23 km a Křtiny, kam je cesta asi o 2 kilometry kratší. Vychází se krátce po poledni, po příchodu na určené místo se koná mše svatá a po ní se odjíždí autobusem zpátky . Liturgické slavnosti Některé každoročně slavené svátky pronikají za hranice běžných mší a věřící při nich vychází z kostela, takže jejich význam vnímají všichni obyvatelé Blažovic i lidé projíždějící obcí. Týden před Velikonocemi na květnou neděli se při mši koná průvod s ratolestmi (posvěcené vrbové proutky) kolem kostela, večer na bílou sobotu před kostelem kněz světí oheň (který si věřící mohou prostřednictvím posvěcených svící odnést domů) a velikonoční svíci – paškál. Slavnost Těla a Krve Páně, neboli Božího Těla, připadá na čtvrtek po deváté neděli po Velikonocích, tedy 67. den po Velikonocích. Při této slavnosti jde vesnicí průvod věřících k oltáři na návsi, který je zde postaven pouze pro tuto příležitost, kde následuje krátká pobožnost s vystavenou monstrancí a průvod zpět do kostela. Žehnání polí se koná každoročně na konci dubna po páteční mši svaté. Věřící vedeni knězem a ministrantem nesoucím vysoký kříž vyjdou z kostela a vydají se cestou vedoucí za vesnici ke kříži „U Skalky“, který stojí uprostřed polí. Tam proběhne vlastní žehnání polí, luk a pastvin, které má u Boha vyprosit bohatou úrodu a zdraví a dobré přírůstky pro dobytek. Průvod se pak, doprovázen zpěvem, vrací zpět do kostela. Památka všech věrných zesnulých, lidově nazývaná „Dušičky“, je slavena 2. listopadu. Už v noci z 1. na 2. listopadu lidé navštěvují blažovický hřbitov, modlí se za své zesnulé příbuzné a rozsvěcují svíčky na hrobech. Po mši na svátek všech věrných zesnulých jde průvod z kostela na hřbitov, kde se koná společná modlitba za zemřelé a poté je příležitost k osobní modlitbě u hrobů jednotlivých rodin.

-9-

Mimořádné události Zdaleka nejvíce pozornosti ke kostelu obrací mimořádné události, které se neopakují každý rok a tak jsou vždy nové a lidé jim věnují pozornost už z prosté zvědavosti. Největší akcí tohoto druhu v posledních letech byla oslava 75. výročí vysvěcení kostela, která se konala 7. června 2009. Oslava byla celodenní, začínala ranní mší svatou a hlavní program se konal na místním sokolském hřišti. Pozvání přijala skupina Cimbal Classic, ostatní program si místní zajistili sami. Součástí programu byly divadelní hry, krátké koncerty, soutěže pro děti, výstava z historie kostela a mnoho dalších atrakcí. Oslav se zúčastnilo několik set návštěvníků z Blažovic a okolí.

2.3 Architektonické řešení a dominanty kostela Eva Rozehnalová a Marie Tomíšková v knize Církevní stavby v kapitole G. na straně 116 deklarují kritéria hodnocení kvality církevních stavebních fondů. Tato kritéria jsou18: − Druh stavby − Sloh, doba vzniku, památková ochrana − Vhodnost situování − Funkčně-provozní vztahy − Okolí (volné nástupní plochy, možnost parkování atd.)

2.3.1 Druh stavby Blažovický kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova je církevní stavba sakrální o rozměrech 32 x 13 x 32 metrů. Byl postaven jako filiální kostel k farnímu kostelu svatého Mikuláše ve Tvarožné, tomu odpovídají i jeho prostorové a funkční dispozice. Jakožto filiální kostel, který byl až později přeměněn na farní, má jednodušší vybavení a méně členěnou stavbu než původní farní kostely. Zcela zde chybí adorační kaple, křestní kaple, a samostatný prostor pro scholu. V budově kostela jsou tedy architektonicky vymezeny pouze presbytář a prostor pro věřící (jakožto nezbytný základ jakékoliv sakrální stavby) a kůr pro hudebníky a scholu, zpovědní místnost, sakristie, depozitář a úklidová místnost. Jako adorační kaple a místnost pro rodiče s dětmi slouží přístavba u kostela.

2.3.2 Sloh, doba vzniku, památková ochrana Kostel byl postaven v roce 1933 ve funkcionalistickém slohu. Slohu a omezenému rozpočtu na stavbu je poplatné architektonické řešení kostela. Stavba je prostá, složená pouze z geometrických/stereometrických objektů. Půdorys [obr.pudorys] tvoří v podstatě pouze 7 obdélníků a dva půlkruhy. Kostel je jednolodní s chrámovou lodí obdélníkového půdorysu s jednoduchou valenou 18

Uvádím pouze výběr z kritérií, např. kritérium „církev“ je vynecháno, protože zde není třeba opakovat, že Blažovický kostel patří římskokatolické církvi.

- 10 -

klenbou. Presbytář je konstrukčně vymezen proti lodi vyvýšením o dva schody a prostor pro sedes je o další dva schody výše. Věž stojí naproti kněžišti, přímo nad vchodem do kostela a má společné schodiště s kůrem. Jako všechny funkcionalistické stavby ani chrám Nejsvětějšího Srdce Ježíšova není zdobný, geometrické tvary, hladké linie a účelnost mají přednost před ryze estetickými prvky. Konstrukční prvky nejsou ani zvýrazňovány ani potlačovány. Jeden příklad za všechny: kůr tvoří vnitřní balkon na východní straně lodi. Jeho konstrukce je upevněna ze tří stran ve vlastních zdech stavby, ze čtvrté strany ji tvoří překlad položený přes celou šíři lodi. Tento překlad je zároveň využit jako nosník a zároveň jako zábradlí kůru. Z hlediska památkového má kostel význam pouze místní. Jeho obraz tvoří neodmyslitelnou část blažovického panoramatu a je viditelný z velké vzdálenosti ze všech příjezdových cest k Blažovicím. Z hlediska širšího okolí (krajského, celorepublikového) není kostel ničím významný a není nijak památkově chráněn.

2.3.3 Vhodnost situování Blažovický kostel stojí na jihozápadním konci vesnice na úbočí nízkého kopečku, který stoupá v jihozápadním směru. Díky této pozici je dobře viditelný a zvony slyšitelné ze všech míst obce i okolí, s výjimkou polní cesty směřující do Prace a železniční stanice. Vzhledem k velikosti Blažovic, trvá pěší cesta do kostela nejvýše deset minut z jakéhokoliv místa v obci.

- 11 -

Kolem kostela vede nejfrekventovanější blažovická silnice z Jiříkovic na silnici první třídy „Státní“. 150 m směrem na západ stojí autobusová zastávka a 1 km na východ se nachází železniční stanice. Takto je kostel pohodlně dosažitelný všemi potenciálními návštěvníky po celý rok. Vlastní budova stojí na zatravněném pozemku o rozměrech zhruba 65 x 63 metrů a je přístupná po dvou širokých chodnících z východní a jižní strany od hlavní silnice, která se stáčí kolem pozemku a ohraničuje jej tak ze dvou stran. Stavba je orientovaná ve východo-západním směru o 19° stočená směrem k severu s presbytářem na západní straně. Stojí při západním okraji pozemku.

Po celou dobu své existence je blažovický kostel velmi dobře viditelný i dostupný z celého okolí. Vzhledem k podmínkám, v jakých byl stavěn, se přikláním k názoru, že pro stavbu kostela bylo vybráno nejlepší možné umístění z celých Blažovic. Jediné další podobné místo se nachází na severním konci Blažovic. Je také vyvýšené oproti většině vesnice a bylo by viditelné pravděpodobně i z nádraží, ale ne už ze západního konce Blažovic a z celé délky hlavní silnice směrem na Jiříkovice (kvůli kopečku, na kterém kostel stojí). Také by narostla vzdálenost od kostela k autobusové zastávce.

2.3.4 Funkčně-provozní vztahy Pro funkci a provoz kostelů obecně má největší význam vybavení presbytáře a lodi. Zařízení kůru, zpovědní místnosti nebo sakristie ovlivňuje možnosti slavení liturgie mnohem méně. Loď Vybavení lodě je víceméně standardizované (až na uměleckou úpravu jednotlivých prvků v lodi) do podoby lavic a židlí pro věřící, místa pro svěcenou vodu a stolku pro obětní dary. Počet

- 12 -

míst k sezení činí podle místních podmínek 35 - 55 % celkové kapacity.19 V lodi chrámu Nejsvětějšího Srdce Ježíšova se nachází 18 lavic ve dvou sloupcích po pravé a levé straně lodi. U bočních stěn jsou po celé délce lodě umístěny menší lavice bez opěradel. Místa k sezení jsou doplněna přibližně dvacítkou skládacích židlí v zadní části kostela. Umístění lavic a prostor mezi nimi umožňuje vcelku pohodlný pohyb věřících po kostele během mše. Jediný problém nastává během podávání svatého přijímání – eucharistie v prostoru mezi hlavními lavicemi a lavicemi u stěn. Tato ulička je přibližně 1000 mm široká a neposkytuje dostatek prostoru pro vyhýbání se věřících na cestě k a od přijímání a to zvláště v (poměrně častých) situacích, kdy v uličce klečí lidé z bočních lavic a jeden z vyhýbajících se je pohybově omezen a používá francouzské hole. Tento problém je naneštěstí neřešitelný, protože posunutí lavic blíže do středu by příliš zúžilo nejfrekventovanější prostor uprostřed lodi a odebrání lavic stojících u stěn by neúměrně snížilo kapacitu kostela. Presbytář Presbytář [obr.presbyt] je místo, kde stojí oltář, hlásá se slovo Boží a kněz, jáhen a další přisluhující konají svou službu. Od kostelního prostoru je třeba jej vhodně odlišit buď částečným vyvýšením, anebo úpravou a výzdobou. Má být tak rozlehlý, aby se tam mohlo náležitě konat a sledovat slavení eucharistie.20 Vybavení presbytáře bylo v době prvního zařizování kostela řešeno podle závazných pokynů tridentského koncilu (1545 – 1563). Během druhého vatikánského koncilu byly vyhlášeny nové pokyny pro slavení liturgie a tomuto se musely přizpůsobit všechny katolické kostely, včetně toho blažovického. Rozsah úprav zahrnuje celou škálu možností: od naprostého vyčištění interiéru a podstatných zásahů do stavební konstrukce (u objektů bez historické a umělecké hodnoty) až po omezení řešení na nejnutnější funkční zásahy (u zvlášť významných památek).21 Blažovický kostel s rokem vysvěcení 1934 se nepočítá mezi historicky cenné stavby a proto byla zvolena varianta úplné přestavby interiéru, jaké zásahy proběhly je zmíněno výše v kapitole 2.3.1 na straně 5. Nezbytné vybavení presbytáře představují následující prvky: - Menza - Ambon - Sedes - Kříž - Svatostánek (u kostelů a kaplí, kde se slaví alespoň 1 mše svatá týdně) - Křtitelnice (u farních kostelů) - Paškál (po dobu velikonoční) Ostatní předměty jako místa pro ministranty, abak (kredenční stolek) nebo oltářní obraz nacházející se v presbytáři nejsou povinné, ale velmi často se v kostelech (zvláště těch větších) vyskytují. 19

Rozehnalová, E., Tomíšková, M., a kol., Církevní stavby, Brno: Ústav územního rozvoje, 1995,

20

Kongregace pro bohoslužbu a svátosti, Všeobecné pokyny k římskému misálu, 2004, pokyn č. 295,

21

Rozehnalová, E., Tomíšková, M., a kol., Církevní stavby, Brno: Ústav územního rozvoje, 1995,

str. 24 str. 79 str. 46

- 13 -

Menza Menza čili oltář nebo obětní stůl v blažovickém kostele nahradil původní oltář. Použití nové menzy umožňuje knězi sloužit mši směrem k lidem nikoli zády jako v případě starého oltáře. Pro menzu platí: ,minimální výška je 900 mm, maximální 1100 mm, hloubka by měla být alespoň 800 mm, šířka minimálně 1200 mm.22 Což obětní stůl v blažovickém kostele s rozměry 950 mm na výšku, 800 mm na hloubku a 2000 mm na šířku splňuje. Je umístěn vprostřed presbytáře a plní tak nejlépe svou funkci středu celého shromáždění podle pokynu č. 299 z dokumentu Všeobecné pokyny k římskému misálu. Ambon Ambon v novém liturgickém uspořádání slouží mimo lektorům a žalmistům i knězi nebo jáhnovi ke čtení evangelia a přednesu homilie, čímž nahrazuje kazatelnu.23 V blažovickém kostele se ambon nachází na levé straně presbytáře blízko lodi aby byl dobře viditelný pro všechny věřící v kostele. Je dostatečně daleko ode zdi aby byl pohodlně dostupný z pravé i levé strany. Nedílnou součástí ambonu v blažovickém chrámě je mikrofon, který systémem reproduktorů umístěných v kostele a přístavbě zajišťuje dobrou slyšitelnost všem. Mikrofony jsou v presbytáři tři, jeden na ambonu a další na menze a u sedes. Sedes Sedes je sedadlo pro kněze celebrujícího mši. Kněz předsedá shromáždění a řídí mši. Místo pro ně nejlépe vyhovující je proto tváří k lidu v čele presbytáře, nebrání-li tomu stavba kostela anebo jiné okolnosti. 24 Přesně tak tomu je i v blažovickém kostele po změnách interiéru v roce 1986, kdy odstranění oltáře umožnilo toto řešení. Na obě strany od sedes, po obvodu kruhové části presbytáře se nacházejí lavice pro ministranty. Díky tomuto uspořádání je možné minimalizovat pohyb přisluhujících po presbytáři a zároveň zdůraznit menzu jako středobod shromáždění. Kříž Na oltáři nebo v jeho blízkosti ať je kříž s podobou Těla Kristova, dobře viditelný pro shromážděný lid. Vyžaduje se, aby tento kříž, připomínající věřícím spásonosné utrpení Páně, zůstával v blízkosti oltáře také mimo slavení liturgie.25 V kostele Nejsvětějšího Srdce Ježíšova v Blažovicích se kříž nenachází přímo na oltáři ale visí za ním, přímo nad sedes. Velký dřevěný kříž se sochou Těla Kristova je nejvýraznějším prvkem presbytáře a dominantou celého interiéru kostela. 22

Rozehnalová, E., Tomíšková, M., a kol., Církevní stavby, Brno: Ústav územního rozvoje, 1995,

23

Rozehnalová, E., Tomíšková, M., a kol., Církevní stavby, Brno: Ústav územního rozvoje, 1995,

24

Kongregace pro bohoslužbu a svátosti, Všeobecné pokyny k římskému misálu, 2004, pokyn č. 310,

25

Kongregace pro bohoslužbu a svátosti, Všeobecné pokyny k římskému misálu, 2004, pokyn č. 308,

str. 43 str. 44 str. 82 str. 81-82

- 14 -

Svatostánek Svatostánek, prostor pro uložení eucharistie mimo dobu konání mší svatých a adorací, v blažovickém kostele představuje uzavřená skříňka ve zdi napravo od presbytáře pod sochou Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Vyznačen je červeným „věčným světlem“ a umělecky vyvedenými dvířky od mistra Kotrby pod svatostánkem se nachází malý stolek se dvěma pevnými svícny sloužící jednak ke zvýraznění svatostánku jako důležité části bohoslužebného prostoru, jednak k odkládání monstrance a misky s hostiemi při otevírání svatostánku. Křtitelnice Křtitelnicí byl blažovický kostel doplněn až s ustanovením farnosti, protože ve filiálních kostelech se křty nekonají. Křtitelnici v Blažovicích tvoří velká kulatá kamenná miska na čtyřech mramorových nohách mimo křty přikrytá mosazným krytem. Je umístěna nalevo od presbytáře pod sochou Neposkvrněného Srdce Panny Marie, což je naprostá výjimka mezi římskokatolickými kostely. Ve všech kostelích bývá křtitelnice na pravé straně podle verše ze Starého zákona z knihy Ezechiel 47, 1-9 „Viděl jsem pramen vody, který vyvěral z chrámu na pravé straně, a všichni k nimž voda dosáhla byli uzdraveni.“ Důvod k umístění nalevo od presbytáře je ryze praktický. Na pravé straně byl už umístěn svatostánek, před kterým je nezbytné zachovat volný prostor pro pohyb kněze ukládajícího/vyjímajícího monstranci nebo misku s hostiemi. Paškál Velikonoční svíce musí být v kostele přítomná po dobu velikonoční a používá se i při jiných významných událostech jako jsou křty, kněžská svěcení a podobně. V Blažovicích se paškál umisťuje na mosazný podstavec nápadně připomínající nohy, na kterých stojí ambon, vedle kterého se o Velikonocích umisťuje. Paškál na podstavci sám o sobě není příliš výrazný a stěží by na sebe v jakémkoliv jiném kostele poutal pozornost, jenže blažovický kostel se svou poměrně strohou výzdobou umožňuje pravidelnému, geometrickému paškálu vyniknout.

2.3.6 Okolí Blažovický kostel je situován v typickém jihomoravském venkovském prostředí. Ze tří stran je obklopen rodinnými domy. Na čtvrtou stranu se do loňského roku rozkládala pole, nyní se místo nich nachází množství rozestavěných rodinných domů. Vlastní pozemek na němž kostel stojí je osázen (dnes už vzrostlými) kaštany a u severního okraje borovicemi, smrky a břízami. Takto kostel po většinu roku vystupuje z husté zeleně, což vytváří příjemnou, parku podobnou, oblast uprostřed vesnické zástavby. Možnost parkování je u kostela sice omezená, ale kapacitně dostačující. Běžně auta parkují na travnaté ploše na západním konci pozemku u polní cesty. Při událostech s vyšším počtem přespolních návštěvníků parkují auta přímo na silnici vedoucí kolem kostela.

- 15 -

3 Modelování a Prezentace Obsahem této kapitoly je popis tvorby modelu a animace kostela, jeho interiéru a okolí. Výsledná animace je jednou ze dvou částí prezentace pro webové stránky obce Blažovice. Druhou částí je průvodní text, který je rovněž obsahem této kapitoly. „Modelování a prezentace“ se dělí na šest podkapitol. První podkapitola „Počáteční stav modelu“ stručně shrnuje výchozí podobu modelu kostela Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, která byla základem této práce. Podkapitola „Modelování interiéru“ se zabývá postupy při tvorbě interiérového vybavení kostela, hlavně pak tří velkých soch. „Modelování okolí“ popisuje tvorbu blízkého i vzdálenějšího okolí, což zahrnuje terén, stavby a zeleň nacházející se mimo budovu kostela. Předmětem podkapitoly „Materiály a mapování“ je vysvětlení postupu povrchové úpravy objektů, z nichž se model skládá. Pátá podkapitola „Nastavení animace, světel a rendereru“ objasňuje tvorbu světelného modelu a nastavování tras kamer a vlastností renderu. Poslední podkapitola se nazývá „Prezentace“ a popisuje výslednou podobu prezentace pro webové stránky a obsahuje celé znění průvodního textu.

3.1 Cinema 4D Celý model a animace jsou provedeny v programu Cinema 4D release 10.5. Osvětlení a renderer jsou nastaveny v novější verzi release 11.5. Protože se kapitola „Modelování a prezentace“ velmi často odkazuje na nástroje z tohoto programu, hlavní pojmy budou popsány v této podkapitole. Editovatelný mesh je objekt složený z vrcholů, hran26 a polygonů27, který umožňuje manipulaci s každým vrcholem/hranou/polygonem zvlášť. Na editovatelný mesh se převádějí objekty primitiv (kostka, válec, jehlan, kužel…), výsledky booleovských operací nebo tělesa vzniklá modelováním z křivek. Nejčastěji použité nástroje pro práci s editovatelným mechem v této práci jsou: − AddPoint (přidat bod) – přidá bod na libovolné místo. − Knife (nůž) – nástroj na rozdělování hran, polygonů a N-gonů. Tahem myši je definována úsečka dělení. Na každé hraně, kterou tato úsečka protne se v průsečíku vytvoří nový vrchol. 26

Hrana (edge) – úsečka spojující dva vrcholy. Každé dva vrcholy mohou být spojeny žádnou, jednou nebo i více hranami. 27 Polygon – mnohoúhelník vymezený třemi nebo čtyřmi hranami. Mnohoúhelníky o více než čtyřech stranách se nazývají N-gon (N-úhelník).

- 16 -

−

Bridge (most/přemostění) – nástroj na přemostění mezer mezi body/hranami. Kliknutím a tahem myši se určí body, mezi kterými má být nový polygon natažen.

−

Close polygon hole (uzavřít polygonovou díru) – nástroj, který uzavře mezeru v geometrii, pokud je možné ji vyplnit jediným polygonem nebo N-gonem.

- 17 -

−

Weld (svařit) – sloučí dohromady vybrané vrcholy, popřípadě vybrané hrany/polygony/N-gony do jediného vrcholu.

−

Extrude (vytáhnout/vtlačit) – nástroj posunující hranu, polygon nebo N-gon ve/proti směru normály, který však nemění okolní hrany/polygony, nýbrž posun kompenzuje vytvořením nových hran a polygonů.

- 18 -

−

Melt (roztavit) – nástroj, který sloučí označené polygony (pokud je možné je sloučit).

Modelování z křivek je metoda, která z rovinných útvarů (kružnice, splajn, obdélník…) vytváří 3D objekty. Používané nástroje v Cinemě jsou: − ExtrudeNURBS – podobně jako nástroj extrude „vytáhne“ uzavřený geometrický tvar do prostoru.

- 19 -

−

SweepNURBS – roztáhne uzavřený geometrický tvar po dráze určené jiným (i otevřeným) tvarem.

−

LoftNURBS – roztáhne povrch z jednoho tvaru na další (i více).

−

LatheNURBS – orotuje tvar okolo osy.

- 20 -

3.2 Počáteční stav modelu Kapitola „Modelování stavby kostela“ bude zkrácená, protože samotná budova kostela Nejsvětějšího Srdce Ježíšova byl výchozí bod této bakalářské práce. Jako počáteční stav označuji hotový model kostela a následující vybavení v interiéru: − Sedes − Kříž v presbytáři (bez sochy Těla Kristova) − Menza (bez svící) − Ambon − Křtitelnice − Zobrazovací zařícení čísel písní z kancionálu − Kredenční stolky na bocích presbytáře a pod sochami − Koberec − Zvonky u dveří sakristie − Lavičky pro děti v přední části lodi − Lavice v lodi − Lavičky u stěn lodi − Skládací židle pod kůrem − Křížová cesta (bez osvětlení) − Lustry v lodi − Varhany a hrací stůl − Světla pod kůrem − Nástěnky, obraz a pamětní desky u vchodu − Reproduktory na stěnách lodi Počáteční stav k přehlédnutí [obr.pocstav]

3.1.1 Budova Model budovy kostela, jako ostatně téměř všechny modely architektury, je většinově tvořen primitivy a booleovskými operacemi na nich aplikovanými. Pouze některé prvky (klenba lodi, zešikmený přechod lodi do presbytáře) byly vytvořeny modelováním z křivek, konkrétně pomocí funkce sweep a některé byly dotvořeny pomocí volné editace meshe. Tímto postupem byly upraveny nejrůznější části modelu budovy. Například tělo věže bylo rozděleno na obdélníkové polygony a některé z nich zasunuty dovnitř pomocí nástroje „extrude“, čímž byla vytvořena okna. Klenba presbytáře, původně výseč koule, byla roztažena dolů a do stran, což stačilo pro vytvoření výsledného vzhledu. Střecha zvoničky, původně kužel, byla zaoblena do realistické podoby.

3.2.2 Vybavení Při modelování vybavení kostela jsem používal stejné techniky jako při modelování stavby, pouze míra jejich použití byla jiná. Mnohem častěji jsem používal editaci meshe na dotváření jednotlivých kusů vybavení nebo jejich částí, než u architektonické části. Modelování z křivek jsem využil přibližně ve stejné míře jako u stavby (extrude u boků lavic, sweep u některých částí zvonku u sakristie).

- 21 -

3.2.3 Materiály Většina materiálů použitých pro úpravu povrchu modelu kostela je odvozena od fotografií, které jsem pořídil uvnitř a vně kostela [obr.fototex]. Tyto fotografie jsem musel značně upravit, hlavně kvůli odstranění švů28 při dlaždicovém použití textur na jednotlivé části modelu. Pro úpravu materiálů jsem používal 2D grafický editor Adobe® Photoshop®29. Některé části však nebylo možné vyfotit z úhlu vhodného pro transformaci do textur pro materiály, nebo nemají tvar (plochu) umožňující takovou úpravu. Mezi ně patří např. střechy, tělo varhan, sochy, lamelové okenice u věžní zvonice apod. Textury pro tyto objekty jsem získával buď z knihovny materiálů připravených přímo v Cinemě 4D nebo hledáním volně dostupných obrázků na internetu tak, aby co nejlépe odpovídaly reálnému vzhledu daných prvků.

3.2.4 Mapování materiálů Na budovu kostela většinou stačilo kubické mapování30, protože objekty ze kterých se budova skládá jsou z velké části kvádry. Pro správné namapování stačilo převést objekty na editovatelný mesh, materiál použít na příslušné polygony a následně upravit pozici materiálu na polygonu, aby se předešlo diskontinualitám mezi jednotlivými objekty. Změna pozice byla nutná zejména u materiálů s výraznou strukturou jako kamenná podezdívka, dlažba nebo dřevo. U méně výrazných materiálů nebyla taková úprava většinou nutná, protože nespojitosti nejsou okem postřehnutelné. To platí pro materiály jako omítka zdí, koberec, mosazné nebo hliníkové předměty. Mapování na jednotlivé polygony, místo celých objektů, bylo nezbytné na těch objektech, které nemají stejný povrch na všech stranách. To je případ zejména zdí, kde je zvenku hrubá omítka nebo neomítnuté kameny, zatímco vnitřní povrch tvoří hladká omítka, nebo těla věže, kde jsou v jediném objektu zároveň omítnuté zdi, neomítnuté kameny a okna. Na některé objekty nebylo možné použít kubické mapování, protože jejich tvar je příliš odlišný od pravidelné kostky. Mezi ně patří klenby, boky lavic, lustry, tělo křtitelnice a další. Na některé z nich bylo možné použít jiný druh základního mapování např. sférické na kulové lustry, ale některé jako klenby nebo tělo varhan, jsou natolik nepravidelné, že jiný postup byl nezbytný, pro zajištění žádoucího výsledku. U kleneb nebo předmětů z jednolitého materiálu jako je libovolný kov, stačilo použít libovolné možné mapování, protože u hladkého materiálu bez výrazné struktury nehrozí vznik viditelných švů. Pro tyto jsem použil UVW mapování (což je standardní druh mapování materiálů v programu Cinema 4D). U ostatních jsem používal různá vhodná mapování polygon po polygonu (popř. pro skupiny polygonů), například u objektu těla varhan to bylo kubické mapování aplikované vždy na takovou skupinu polygonů, které jsou v jedné rovině, nebo cylindrické mapování u obvodu těla křtitelnice a UVW mapování u podstav válce. 28

Šev (seam) vzniká na objektech v dlaždicově mapovaných materiálech na hraně dvou dlaždic (například v místě dotyku pravé strany první dlaždice s levou stranou druhé). 29 Adobe Systems Incorporated. Adobe Photoshop CS [počítačový program]. Verze 8.0. [USA]. 2D grafický editor, platforma Windows XP a novější. 30 Promítání textury ve tvaru krychle. Ke každému objektu přistupuje jako by šlo o krychli a použije tedy stejný obrázek šestkrát (násobeno počtem dlaždic nastaveným v možnostech mapování na objekt) podle směru os lokálního souřadného systému.

- 22 -

3.3 Modelování interiéru 3.3.1 Sochy V interiéru kostela se nacházejí tři významné sochy. Neposkvrněné Srdce Panny Marie nalevo od presbytáře, Nejsvětější Srdce Páně napravo a Tělo Kristovo na kříži v presbytáři. Tyto sochy jsem modeloval dvěma různými technikami, a to „postupným přidáváním“ bodů (Neposkvrněné Srdce Panny Marie a Tělo Kristovo) a editací meshe (Nejsvětější Srdce Páně). Pro obě techniky je velmi výhodné mít referenční obrázky (fotografie, kresby) předlohy v pohledech ánfas a profil. V tomto případě, kdy je cílem věrná reprezentace reálných soch, jsou referenční fotografie nezbytností.

Model sochy Těla Kristova a referenční fotografie Editace meshe Editace meshe je postup, při kterém se primitivum, výsledek booleovských operací nebo tvar vymodelovaný z křivek převede na síť vrcholů, hran a polygonů a následně se upravuje každý vrchol (hrana, polygon) zvlášť [obr.meshedit]. Tato metoda umožňuje vytvoření jakéhokoliv tvaru, často ale za cenu větší pracnosti (nutnost upravovat každý vrchol zvlášť, dělit hrany a polygony…). Metodě tvorby modelů editací meshe se někdy hovorově říká „modelování z kostky“, což je výjimečně přiléhavý název, neboť téměř vždy je na začátku primitivum box (může jít i o jiné primitivum, avšak „krabice“ je u této metody zdaleka nejpoužívanější) rozdělené na několik nemnoho segmentů. Tato kostka se hned převede na editovatelnou síťovinu (editable mesh)

- 23 -

a manipulací s jednotlivými body, dalším rozdělováním polygonů (převážně nástrojem knife) a někdy též přidáváním polygonů se její tvar postupně zjemňuje a přibližuje požadovanému vzhledu. V mém případě byl cílový vzhled podřízen referenčním fotografiím sochy Nejsvětějšího Srdce Páně, které jsem předtím pořídil v budově kostela. U této sochy bylo možné s výhodou použít funkce symmetry, která ozrcadlí objekt podle zadané roviny. Nejsvětější Srdce Páně je téměř úplně rovinově souměrná socha (její pravá i levá polovina je takřka stejná). Proto stačilo vytvořit pouze polovinu modelu, druhou polovinu nechat ozrcadlit a až na konci sjednotit obě poloviny do jednoho objektu a dokončit nesymetrické části (záhyby na oděvu a vlasy). Postupné přidávání Technika postupného přidávání spočívá ve vytvoření několika bodů (obvykle kolem očí) podle referenčního obrázku a následně vytváření nových polygonů už v žádané pozici. Typicky se začíná u očí nebo úst, protože jde o část obličeje, která je otočená přímo dopředu a není tak problém ji správně vyfotit a zároveň je dostatečně složitá. Téměř vždy je jednodušší při přidávání polygonů polygony zvětšovat a slučovat (tedy postup od členitější části k hladší) než naopak. Navíc jakmile je hotové okolí očí a nos, je přidání tváří velmi prosté, protože tyto víceméně jen vyplňují prostor mezi výraznějšími částmi obličeje [obr.postprid]. Po dokončení obličeje se analogicky pokračuje postupným kopírováním referenčních obrázků přes zbytek hlavy, krku, ramenou, trupu, rukou atd. Pro sochu Těla Kristova bylo možné do jisté míry využít funkce „symmetry“ a to tak, že jsem nejprve vyrobil jen polovinu modelu, druhou polovinu jsem získal pomocí funkce „symmetry“ a posléze trup a nohy pootočil a upravil do žádané polohy. Pro další zjednodušení práce na tomto modelu jsem využil už hotové části z modelu sochy Nejsvětějšího Srdce Páně. Jmenovitě to byly ruce, chodidla a hlava. Použití částí z jiných modelů obecně šetří mnoho pracovního času, protože stačí už jen menší úpravy, aby kopírovaná část odpovídala dobře cílovému modelu. U chodidel překopírovaných na sochu Těla Kristova stačilo upravit jen oblast těsně pod kotníkem, aby chodidlo dobře navazovalo na zbytek nohy. To samé platí pro ruce, kde jsem navíc musel ohýbat prsty, které jsou u Nejsvětějšího Srdce Páně natažené zatímco u Těla Kristova volně (mrtvolně) ohnuté. Největší úpravy potřebovala hlava, kde jsem musel kompletně předělat oblast očí (socha Nejsvětějšího Srdce Páně má oči otevřené, Tělo Kristovo je má pochopitelně zavřené), lehce upravit nos a ústa, jejichž tvar je u obou soch jiný a značně pozměnit vlasy, protože hlava Těla Kristova je položená na rameni a se změnou polohy hlavy i vlasy splývají zcela odlišným způsobem. Socha Neposkvrněného Srdce Panny Marie se ukázala být nejnáročnější ze tří důvodů: − možnosti použití funkce „symmetry“ jsou u této sochy značně omezené, souměrný má pouze hrudník a obličej, který je navíc nakloněný − socha je hodně členitá s množstvím nepravidelných záhybů na šatech a s oblastmi které jsou na fotografiích zakryté nebo se jen velmi špatně fotí − vzhledem k tomu, že jde o sochu ženy, nelze použít žádné části z druhých dvou modelů, s malou výjimkou poodhalené nohy

- 24 -

HyperNURBS Od samého počátku modelování postupným přidáváním jsem používal objekt „hyperNURBS“, který je standardní součástí programu Cinema 4D určený pro práci s organickými tvary. Objekt „hyperNURBS“ rozčlení polygonový objekt a hned jej také zaoblí.31 Již z názvu je patrné, že „hyperNURBS“ objekty využívají NURBS (neuniformní racionální B-splajn) ploch. Kde hrany objektu v cinemě jsou aproximačním splajnem32 a vrcholy objektu jsou určujícími body tohoto splajnu. „HyperNURBS“ má parametr „subdivision“, což přirozené číslo od 0 do 6, který určuje na kolik částí se každá hrana rozdělí. Při „subdivision 0“ nejsou polygony nijak členěny a výsledný efekt je stejný jako bez použití „hyperNURBS“. Každý další stupeň „subdivision“ rozdělí každou hranu na dvě poloviny a polygon na čtvrtiny. Zvyšováním parametru „subdivision“ se posiluje účinek „hyperNURBS“ na vzhled objektu, protože každá hrana je rozdělena na více a více segmentů, které se tak mohou přibližovat skutečnému tvaru splajnu.

Efekt zvyšování parametru „subdivision“ na geometrii objektu 31

Koenigsmarck, A. von, Cinema 4D R10 Praktický výukový kurz, Brno: Computer Press a.s., 2008,

32

Splajn – křivka skládající se z polynomů, jejichž první a druhá derivace je v jakémkoliv bodě

str. 96 spojitá

- 25 -

Se zvyšováním parametru „subdivision“ se však také razantně zvyšuje náročnost objektu na paměť a čas při renderování, což lze snadno doložit na příkladu obrázků [obr.nurbssub]. Při daném pohledu na model není viditelný rozdíl mezi dělením hran na 4 části (subdivision 2) a na 16 části (subdivision 4). Při detailnějším pohledu, například jen na ruku nebo obličej by rozdíl lehce patrný byl, ale pro účely videoprezentace v nižším rozlišení jako je tato, je použití vysokého stupně dělení nevhodné s ohledem na zjedenáctinásobení doby renderu.

3.3.2 Vybavení K dokončení interiéru kostela po přidání soch stačilo už jen několik málo úprav. Vzhledem k faktu, že výsledná videoprezentace má být propagací blažovického kostela, umisťování mikrofonů, které nejsou nikterak atraktivní, nebylo žádoucí. Proto pro dohotovení interiéru bylo potřeba přidat pouze svíčky na obětním stole a kredenčním stolku a osvětlení křížové cesty elektrickými svíčkami. Předměty jako svíčky a svícny je možné modelovat dvěma různými postupy podle jejich tvaru. První spočívá v modelování z křivek, nejčastěji pomocí funkce „latheNURBS“. Tato metoda je vhodná pro jakékoliv osově souměrné objekty jako sklenice, svícny, vázy, šachové figury a další. Jádro druhé metody leží v již zmíněné editaci meshe. V případě svícnů nejčastěji v editaci válců, kuželů a koulí. Tato metoda umožňuje vytvořit snáze ostřejší hrany na místech, kde se dva objekty prolínají, ale je pracnější tam, kde jsou žádány méně pravidelné tvary např. šachové figurky se většinou nedají rozdělit na několik válců, kuželů nebo kulových úsečí.

Přidávání objektů při tvorbě svíčky a svícnu. Vlevo: sféra (typ „polokoule“), uprostřed: přidané objekty válec, disk a další válec, vpravo: přidaná trubice a válec

- 26 -

Vlevo: objekty disk, trubice a horní válec převedeny na editovatelný mesh a deformovány. Vpravo: hotový model svíce v porovnání se skutečnou.

3.4 Modelování okolí Při vytváření okolí bylo nejzásadnějším problémem skloubit dohromady faktickou přesnost modelu vzhledem k realitě s vizuální přitažlivostí a nároky na render. Podle požadavků jsem byl vázán dodržet co nejvyšší věrnost pouze v těsném okolí kostela ohraničeném polní cestou z jedné strany, plotem ze druhé a silnicí ze zbývajících dvou. Cokoliv vzdálenějšího může mít charakter kulisový a tedy s nižšími nároky na faktickou věrnost.

3.4.1 Terén Nejzásadnější problém při modelování prostředí představovala neexistence nebo velmi špatná dostupnost (z hlediska této práce je to jedno) údajů o výškových rozdílech terénu. Absenci těchto údajů jsem nahradil osobním pozorováním a spoluprácí s místními obyvateli (společné „odhadování“ výšky terénu). Sice je nemožné, abych takto docílil skutečně reálného vzhledu pozemku a okolí, avšak nepřesnosti nejsou okem pozorovatelné. Rozloha a tvar pozemku a okolí byly naproti tomu velmi snadno zjistitelné pomocí veřejně přístupné mapy Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního dostupné na adrese33. Snímek z této mapy jsem rovněž použil jako referenční obrázek pro pohled shora při tvorbě okolí. Zpočátku jsem vytvořil pouze vlastní pozemek (parcely 1,2 a 3 na katastrálním území 33

27. 12 2010

- 27 -

Blažovice 605573), přilehlou komunikaci – ulici Jiříkovickou a předzahrádky až k domům na této ulici. Při nastavování kamer v závěrečné fázi projektu jsem ale zjistil, že scéna končící ostrým okrajem, za nímž se nenachází nic výrazně snižuje přitažlivost a atmosféru vizualizace. Proto jsem se rozhodl rozšířit okolní terén takovým způsobem, aby se při žádném pohledu kamery neukazovaly okraje. Toto vzdálenější okolí jsem zkoušel nejdříve prosté, bez objektů a bez upravených materiálů, ale efekt byl prakticky stejný – scéna končící ostrou hranou, za níž je jen šedá pláň. Nakonec jsem zvolil variantu o něco pracnější, ale vizuálně mnohem přitažlivější – dotvoření celé části obce, pochopitelně značně zjednodušeně a symbolicky. Terén se celý skládá z jediného objektu, kterým je primitivum plane (plocha). Nejprve jsem vytvořil plane o rozměrech pozemku kostela, hned poté jsem jej převedl na editovatelnou síťovinu (editable mesh) a dále upravoval. Nejčastější nástroje pro úpravy byly knife, add point a extrude. V podstatě šlo o jednoduché přidávání polygonů k vnějším hranám způsobem zmíněným v kapitole 3.2.1 sochy – postupné přidávání. Jediný rozdíl tkvěl v tom, že v případě terénu nejsou hranice po které model sahá určeny velikostí předlohy, ale jsou do jisté míry závislé na libovůli tvůrce.

3.4.2 Rostliny Kolem kostela se nachází velké množství stromů a keřů, které bylo nezbytné převést i do vizualizace aby byl zachován realistický vzhled modelu. Tvorba těchto rostlin se ukázala jako nejsložitější a časově nejnáročnější část exteriéru, protože bylo nezbytné najít vhodný kompromis mezi detailností a výpočetní náročností při renderu. První a nejtriviálnější zásada pro udržení přijatelné úrovně složitosti spočívala ve využití objektů plane s materiálem zahrnujícím celý strom. Takového „ploché stromy“ a jakékoliv jiné ploché objekty lze využít v případě, že se nacházejí dostatečně daleko od kamery. Ve velké vzdálenosti totiž není poznat, že nemají žádný objem. Stromy Rostliny v těsné blízkosti kostela tento postup neumožňují, a proto jsem musel zvolit přístup jiný. První varianta – využití volně dostupných generátorů jako například program arbaro34 ani po několikátém pokusu nepřineslo žádaný výsledek. Vygenerované stromy nikdy nevypadaly ani přibližně jako kaštany rostoucí kolem kostela a vygenerování dostatečného počtu listů pro dosažení vzhledu podobného stromu učinilo model natolik objemným a náročným na paměť a čas renderu, že stromy z programu arbaro nebylo možné použít. Druhá varianta spočívá ve vlastním vymodelování stromu ručně. Tento postup je sice pracnější, ale nevyžaduje znalost generátorů a tvar stromu záleží pouze na volbě autora.

34

http://arbaro.sourceforge.net/

- 28 -

Modelování větve z válce vysouváním (extrudováním) hran a připojováním rozkopírovaných objektů do systému větve. Takto jsem postupně vytvořil 3 různé větve a ty následně napojil na hlavní kmen. Díky použití „hyperNURBS“ se zároveň podařilo udržet datovou velikost stromu (i s listy) pod 2 MB. Listy jsem vytvořil na základě fotografií větve z kaštanu u kostela. Při prvním pokusu o řádné olistění modelu jsem používal plane s materiálem zobrazujícím čtyři listy. Avšak počet objektů (instancí) listů byl příliš vysoký a náročnost na čas a paměť během renderu už při použití sedmi stromů neudržitelná. Proto můj druhý pokus vedl ke snaze o minimalizaci počtu objektů (instancí plane), z nichž se každý strom skládá. Místo plane o čtyřech listech jsem využil fotografii koncového úseku větvičky kaštanu u kostela – tedy obdélníkový plane s přibližně deseti listy. Nový strom zahrnoval pouze 340 objektů plane rozmístěných přibližně po liniích vymodelovaných větví. Pro realističtější vzhled jsem listy náhodně pootáčel, z jakéhokoliv úhlu tak šlo vždy vidět nějaké listy přímo a nějaké jen hranou. Toto řešení, byť paměťově poměrně nenáročné, nedosahovalo požadované úrovně věrnosti, protože z některých úhlů pohledu působily některé (většina) větvě prázdným dojmem, neboť byla většina listů natočená hranou ke kameře.

- 29 -

Vlevo: strom s vysokým počtem čtyř-listů Vpravo: strom s nižším počtem celých fragmentů větví použitý v modelu Toto bylo možné vyřešit přidáním dalších plane a to tak, že se budou nacházet na shodném místě s původními listy, budou od nich pouze otočené o 90° podle předozadní osy. Počet objektů olistění tak sice stoupl na 680, ale tento počet se při renderu ukázal stále ještě udržitelným. Renderování exteriéru v němž je vidět větší množství stromů (průlet kolem kostela) trvalo, vzhledem k počtu snímků, nejdéle. Keře Tvorba keřů postupovala, díky zkušenostem a již hotovým řešením získanými na stromech, výrazně rychleji. Keře mohu rozdělit do kategorií botanicky na jehličnaté a listnaté nebo podle postupu modelování na keře s vnitřní strukturou (tedy tvořené stejně jako stromy) a pouze zelené. V případě modelu pro tuto práci se ale obě dělení dokonale shodují. Jehličnaté keře jsou velké, dobře viditelné a nacházejí se přímo na pozemku kostela, proto je u nich zřejmý požadavek na vyšší věrnost předloze z čehož vyplývá, že jsem je od začátku koncipoval jako keře s vnitřní strukturou. Naproti tomu keře listnaté se buď nenacházejí na pozemku kostela (několik keřů za silnicí naproti hlavního vchodu do budovy kostela) anebo nejsou nikde zabrány zblízka tak, aby byla jejich jednoduchost patrná. Zatímco celý strom je ve scéně jen jeden a ostatní jsou prosté instance, jehličnaté keře mají dva druhy: malý a velký. Malý keř [obr.malker] jsem „poskládal“ z jedné větve kaštanu čtyřikrát nakopírované a pootočené tak aby nebylo hned zjevné, že jde o jednu a stále stejnou větev. Velký keř má naproti tomu původní, poměrně jednoduchou stavbu větví vzniklou úpravou šestistranného válce [obr.velker]. Tato kostra sice nepůsobí nijak realisticky, ale její nepřirozená pravidelnost zaniká díky nepravidelnému pokrytí jehličím.

- 30 -

Po tvorbě koster následovalo, stejně jako v případě stromů, hledání správné velikosti obdélníků s jehličím. První pokus opět vedl k poměrně přitažlivému vizuálnímu výsledku složenému z 4735 objektů v případě velkého keře, vyžadujícímu při renderu (bez světel a prostředí) 180 MB paměti a 11 sekund. Model s těmito nároky na operační paměť je ve scéně okolí kostela nepoužitelný, protože by render trval příliš dlouho. Pro druhý pokus jsem použil větší část větve s jehličím z fotografie keře u kostela. Pro srovnání fotografií jehličí [obr.jehl]. Keře mírou detailů odpovídaly stromům a počet objektů (u velkého keře) se snížil na velmi dobře použitelných 295. Render zjednodušeného keře (bez světel a prostředí) trval jen 2 sekundy při 114 MB využité operační paměti, což jsou již přijatelné hodnoty. Ve scéně jsou 2 vzory listnatých keřů, každý v několika instancích a oba jsou vytvořeny stejným postupem. Vzhledem k nízké úrovni potřebných detailů a faktu, že jsou velmi hustě olistěné, nemají žádnou „dřevěnou“ kostru. Místo kostry jsem jejich základ vytvořil editací meshe z prosté koule [obr.kerlist] a pro vytvoření dojmu, že se keř skládá z olistěných větví,, jsem toto nepravidelné těleso opět pokryl mnoha objekty plane s obrázky konců větví s listy. Z větší vzdálenosti tyto keře vypadají dostatečně věrně a jejich náročnost na render je zanedbatelná (při pohledu zblízka render trvá přibližně stejnou dobu jako u velkého keře).

3.4.3 Ostatní objekty Ve scéně se objevuje ještě řada dalších objektů. Až na pár výjimek (plochá reprezentace zaparkované vlečky, plot, samostatně stojící zeď) se jedná o domy. Pracovně si je můžeme rozdělit do dvou skupin: blízké a vzdálené. Blízké domy mají velmi nízkou úroveň detailů, ale jejich vzhled stále kopíruje reálné stavby stojící na ulici Jiříkovická naproti kostelu [obr.domy]. Tyto domy jsem vytvořil opět metodou editace meshe, která je pro tento účel vhodná, protože všechny domy mají jednoduchý, pravidelný tvar, snadno odvoditelný od kvádru nebo několika spojených kvádrů. Obtížnější bylo zachytit správné proporce těchto domů, protože jsem neměl k dispozici jiné zdroje než fotografie. Podle požadavků zadavatele bylo možné pojmout tyto objekty pouze jako kulisu, která se může od reálné předlohy do jisté míry lišit, musí pouze respektovat vzhled dané části obce. Díky tomu bylo možné modelovat dané domy jen přibližně, podle pořízených fotografií. Vzdálené domy jsem zachytil už pouze symbolicky, jedná se o kostky s horní stěnou rozpůlenou a nově vzniklou hranou vyzvednutou do tvaru střechy. Tyto „krabičky“ jsem pak umístil na terén tak, aby kopírovali ulice v Blažovicích. Celkem existuje 5 různých vzorů domů rozkopírovaných (instance) na plochu přibližně poloviny obce.

3.5 Materiály a mapování Materiály použité ve scéně lze rozdělit do tří skupin podle metody jejich vytvoření. Jsou to materiály z fotografií, materiály stažené a materiály hladké. Většina materiálů, které jsem použil se skládá ze dvou až pěti kanálů35. Použil jsem sice více kanálů, ale většina materiálů neobsahuje všechny najednou. 35

Kanál (channel) – složka materiálu nesoucí informaci o jednom jeho atributu (barvě, průhlednosti, odrazivosti…).

- 31 -

Tyto kanály jsou: − Color – základní barevný kanál nesoucí informaci o barvě materiálu − Luminance – kanál svítivosti, jeho použití vytváří efekt jako by materiál svítil, neovlivňuje ale nijak okolí − Transparency – kanál průhlednosti, používal jsem ho pro rovnoměrně průhledné materiály (jako sklo) − Reflection – kanál odrazivosti, vytváří efekt leštěných zrcadlících povrchů − Fog – mlha, výsledný efekt působí jako by objekt s tímto materiálem byl naplněn mlhou, čímž klesá jeho průhlednost s rostoucí tloušťkou − Bump – kanál hrbolatosti, aplikovaný na materiály vytváří efekt nerovného povrchu, aniž by byl podložen skutečnou geometrií. Neumožňuje vytvořit takové efekty jako kanál normály, ale práce s ním je jednodušší a při požadovaném rozlišení a úrovni detailů výsledné animace (640x480 bodů) je rozdíl obou efektů zanedbatelný. Z těchto důvodu jsem zvolil využívání bump map namísto normálových. − Alpha – alfa kanál je druhá varianta průhlednosti materiálů, u které je určena barva a maximální odchylka od této barvy, které budou průhledné (popřípadě je alfa kanál určen obrázkem ve stupních šedé – maskou průhlednosti). Použil jsem ji pro materiály, kde bylo potřeba některé části zobrazit a jiné nechat zcela průhledné. − Specular – odlesky, vytváří efekt podobný odlesku světla na leštěných materiálech − Specular color – barva odlesků určených kanálem specular V materiálech se typicky kanály sdružovaly takto: − Povrch plných objektů, staveb, terénu…: color, bump, specular (popř. specular color)

- 32 -

−

Povrch listů, větví a částí rostlin (vyjma kmene), celé vzdálené stromy, „prázdné“ objekty jako zábradlí nebo ploty: color, alpha (popř. specular, bump)

−

Povrch skleněných objektů (okna, lustry): color, transparency, specular a luminance (pro lustry a světla), popřípadě reflection (pro okna a skla)

- 33 -

−

Povrch hladkých kovových a dřevěných objektů nebo tkanin a obrazů: color, specular (popř. specular color)

3.5.1 Materiály z fotografií Materiály založené na fotografiích pořízených u kostela nebo v něm jsou nejčastějším typem použitým ve scéně. Ačkoliv některé materiály (např. dveře okolních domů, okna u přístavby, boční část ubrusu na menze a jiné) mohly být použity přímo z fotografií, většina z nich je mapována dlaždicově, a tak jsem je musel upravovat pro odstranění švů (veškeré dlaždice, dřevěné povrchy, tráva, asfalt...). Jejich tvorba trvá nejdéle a je nejnáročnější, ale výsledný efekt je velmi atraktivní, protože odráží skutečný vzhled daných objektů. Úpravu obrázků pro textury materiálů jsem prováděl v programu Adobe® Photoshop® s občasným využitím mspaint a irfan view. Postup úpravy fotografie na bezešvou dlaždicovou texturu je v teorii jednoduchý. Nejprve je potřeba fotografii perspektivně „narovnat“ [obr.narov], protože je téměř nemožné bez speciálního vybavení vyfotit cokoliv přímo kolmo. Druhým krokem je výběr úseku vhodného k převedení na texturu. Posledním krokem je úprava okrajů vybrané části, tak aby se odstranily diskontinuity. Pro tento krok obvykle rozdělím obrázek na čtvrtiny a ty následně přesunu do protějších rohů, aby byly švy jasně vidět jako kříž uprostřed obrázku, ten pak pomocí přenášení textur (patch tool), klonovacího razítka (clone stamp tool) a rozostření (blur tool) zahladím do ztracena [obr.odsve]. V praxi je však tento postup náročný na detailní práci a čas. Výhodou tohoto postupu je, že výsledná textura (pro barevný kanál materiálu) odpovídá reálnému vzhledu objektu. Nevýhoda tkví v jisté pracnosti a viditelné „dlaždicovitosti“ výsledku, která vzniká v důsledku rozdílnosti jednotlivých míst textury (např. jedna část dlažební kostky je světlejší než jiná), jenž při dlaždicovém rozkopírování po povrchu objektu viditelně vystupuje. Pro kanál bump většinou stačilo použít několik poměrně jednoduchých úprav textury barevného kanálu. Prostým přehlédnutím textury lze rozpoznat, která místa mají vyčnívat a která

- 34 -

mají být vtlačená. Barvu textury jsem převedl na stupně šedé, protože bump pracuje s „výškovou mapou“ ve stupních šedé a výsledek při zachování barvy nedokážu uspokojivě předvídat. Některá zvlášť výrazná místa jsem ztmavoval či zesvětloval nebo překresloval černou (bílou) a výsledek lehce rozmazal, abych zachoval jistou plynulost změny a také proto, že bump reaguje jen na změnu světlosti (homogenní plochu jedné barvy zobrazuje vždy stejně bez ohledu na to, o jakou barvu se jedná) [obr.bump]. Jako podklad pro kanál alfa rovněž slouží textura barevného kanálu a i tentokrát vzniká časově náročnou úpravou. Kolem oblasti, která má být zobrazena je nutné nakreslit černý okraj a poté vyplnit průhlednou část černou barvou a zobrazovanou část bílou. Cinema 4D má v alfa kanálu nastavení výběru průhledné barvy a parametru delta (určující maximální odchylku od vybrané barvy, která bude ještě vyhodnocena jako průhledná), ale protože pořízené fotografie nemají dostatečně homogenní pozadí, nebylo možné tuto vlastnost použít a masku pro alfa kanál jsem musel vyrábět ručně [obr.alfa].

3.5.2 Materiály stažené Z internetu jsem stáhl volně dostupné textury pro některé materiály použité ve scéně. Jedná se o materiály k objektům, které nebylo možné vyfotit z úhlů umožňujících transformaci do textur nebo byly v pozici či prostředí vylučujícím správné focení. Jedná se zejména o střechy, některá okna, dveře domů u kostela nebo vzdálené stromy. Mezi stažené materiály zahrnuji i materiály, které jsou původní součástí programu Cinema 4D (některá použitá skla a dřeva, oheň a mramor). V případě nalezení bezešvých textur (textur, které netvoří dlaždicový efekt), stačilo jen přiřadit textury materiálům a namapovat na objekty. Pokud jsem nalezl textury se švy nebo pouze fotografie podobné žádanému objektu, postup práce se shodoval s postupem při tvorbě materiálů z fotografií.

3.5.3 Materiály hladké Tyto materiály nemají žádné výrazné prvky, proto je jejich tvorba a práce s nimi velmi snadná. Pro kanál barvy místo textury stačí použít barvu co nejbližší žádanému výsledku. Představu o dané barvě jsem většinou získával z fotografií pomocí nástroje „kapátko“ ať už ve Photoshopu® nebo v mspaint. Kanál “specular“ jsem nastavoval podle míry lesklosti každého jednoho povrchu. Obtížnost přípravy těchto materiálů je minimální a výsledek poměrně věrný [obr.hladmat].

3.5.4 Mapování materiálů Mapování materiálů na jednotlivé objekty ve scéně bylo značně časově náročné. Díky charakteru objektů, jejich pozici a vzdálenosti od kamery bylo vždy možné použít některé ze základních mapování dostupných v Cinemě, ale správné umístění materiálů na objekty, tak aby se předešlo švům na hranách mezi nimi, vyžadovalo zdlouhavou detailní práci.

- 35 -

Teoreticky nejsou základní metody mapování použitelné pro modely charakterů36, jako jsou tři sochy v interiéru. Typickým postupem při přípravě a mapování materiálů na tyto modely je rozbalení (unwrap) UV mapy37 a její úprava tak, aby byla přehledná a bylo možné vytvořit odpovídající textury. Naštěstí jsou sochy v kostele Nejsvětějšího Srdce Ježíšova vytvořeny ze sádry a natřeny barvou imitující dřevo. Tato barva má blízko k homogennímu povrchu (což by hovořilo pro použití „hladkých“ materiálů) a oblasti s rozdílným odstínem jsou nepravidelné. Proto bylo možné použít kubické mapování materiálů vycházejících z obrázků dřeva. Mapované materiály jsem po povrchu značně roztáhl, čímž se rozmazala jejich struktura s patrnými letokruhy a dostaly tak vzhled poměrně dobře odpovídající skutečnému povrchu soch. Ve výsledku tak tvorba a mapování materiálů pro sochy byla mnohem snazší, než se zpočátku zdálo. Žádná ze tří soch není natřena jen jednou barvou, na těle každé z nich se vyskytují alespoň dvě různé barvy (2 pro Neposkvrněné Srdce Panny Marie a Nejsvětější Srdce Páně a 3 pro Tělo Kristovo). Hranice mezi těmito barvami však v žádném případě přímo nekopírovaly hrany mezi polygony. Proto jsem některé polygony dále rozdělil tak, aby se daly jednotlivé barvy snadno namapovat vždy jen na příslušné polygony. Takto jsem zvýšil celkový počet polygonů každé sochy, čímž se zpomalil render, ovšem čas ušetřený při tvorbě výrazně převážil zanedbatelné zpomalení renderu. Pro všechny ostatní objekty bylo mapování materiálů intuitivní. U objektů s více než jedním materiálem se hrany mezi polygony kryly se skutečnými hranami různých povrchů. V případech, kde tomu takto nebylo (např. vzdálenější části terénu, kde přesnější geometrie není nutná nebo domy naproti kostelu, jejichž přední stěna je jediným obdélníkem), jsem stejně jako v případě soch polygony dále uměle dělil a opět mapoval materiály jen na zvolené polygony.

3.6 Nastavení animace, světel a rendereru Vytvoření osvětlovacího modelu je posledním krokem při vytváření scény. Umístění, počet a typ světel a jejich stínů významně ovlivňuje výsledný dojem ze scény. Pro animace je samozřejmě nezbytnou částí tvorby nastavení drah pohybu kamer a předmětů a veškerých změn ve vzhledu materiálů, intenzity osvětlení a geometrii objektů. Nastavení vlastností rendereru sice scénu nijak nemění, přesto se podílí na vzhledu výsledku zásadní měrou, protože určuje základní atributy jako rozlišení, délku animace nebo formát výstupu

3.6.1 Animace Průběh animace do značné míry ovlivňovaly požadavky zadavatele – Obecního úřadu Blažovice. Záběry zevnitř musí zabírat alespoň polovinu doby animace. Zvenku má být kostel zabrán z průčelí (z východu) a z obou boků (ze severu i z jihu). Tomu odpovídá nastavení kamer ve scéně. Ve scéně jsou použity dvě kamery, jedna pro průlet kolem kostela (čímž pokryje oba pohledy z boku i pohled na průčelí) a druhá pro příchod ke kostelu od ulice Jiříkovická a průchod interiérem. 36

Postavy ať už lidské, zvířecí nebo smyšlené. Část geometrie objektu definující která místa 2D rastrového obrázku bude renderována na kterých souřadnicích 3D objektu. 37

- 36 -

V případě průletové kamery jsem jako trasu načrtl splajn vedoucí ke kostelu, ve smyčce kolem něj a vzdalující se na druhou stranu[obr.splajnkam]. Takto jsem pomocí tagu „align to spline“ ke kameře přiřadil trasu a po trase jí posouval s přibližně jedním klíčovým snímkem za dvě sekundy. Zároveň jsem neustále upravoval otočení kamery, aby byl kostel vždy v dobrém záběru. Pomocí jistých chyb v zaměřování záběru na kostel jsem vytvořil efekt, který má působit dojmem kamery pohybující se v leteckém dopravním prostředku (pravděpodobně helikoptéře). Podobný efekt jsem přiřadil i druhé kameře, která se pohybuje po silnici kolem kostela a následně zamíří k němu, hlavním vchodem projde dovnitř a projde celou loď a presbytář a nakonec opět zamíří ven [obr.2kam]. Efektu „na ramenou nesené kamery“ jsem docílil pomocí tagu „vibrate“38, který jsem přiřadil nadřazeným objektům39 kamery. Při pokusech o nastavení „vibrate“ přímo pro kameru vždy docházelo k posunům objektu do počátku soustavy souřadnic bez možnosti tuto pozici změnit. „Vibrate“ měnící pozici a otočení nadřazených objektů pochopitelně stejně ovlivňoval i samotný objekt kamery, která ale už byla volně pohyblivá (narozdíl od nadřazených objektů zafixovaných v souřadnicích 0,0,0). Výšku kamery nad povrchem i míru „houpání“ způsobenou tagem vibrate jsem nastavil podle své postavy, tedy výšku 1,8 m a amplitudu „vibrate“ 6 cm. Pohyb druhé kamery není určen tagem „align to spline“. Ten totiž nevede vždy k rovnoměrnému pohybu, rychlost pohybu objektu pomocí tohoto tagu se mění v závislosti na vzdálenosti jednotlivých bodů řídící křivky. Méně pracnou a zároveň stejně efektní metodou byla postupná změna souřadnic kamery a klíčování těchto souřadnic. Vzhledem k použité spline interpolaci klíčových snímků se způsob pohybu kamery v podstatě shoduje s pohybem, který by vznikl svázáním s křivkou.

3.6.2 Světla Nastavení světel byla jedna z nejobtížnějších částí celé práce a zároveň velmi časově náročná, protože nastavení světla ve scéně se nedá správně vypozorovat bez renderování. Vzhledem k poměrně značné náročnosti scény, trval výpočet každého obrázku více než minutu a v případě renderování vnějších pohledů, kde je přítomný větší počet stromů, se čas protáhl i na pět minut. Proto práce na světlech v této scéně byla spíše otázkou čekání na výsledek než aktivní činnosti. Ve scéně se nachází řada různých typů světel. Jedním z prvních světel bylo světlo typu slunce, které je standardně připojené k objektu „sky“ z modulu „advanced render“. Jedná se o přednastavené nekonečné světlo s dalšími parametry řídícími datum, čas nebo zeměpisnou šířku a délku. Použití oblohy výrazně usnadňuje začátek světelného nastavení, protože do scény přidá autenticky vypadající světelný zdroj, který je i správně orientován. Další vlastností ovlivňujícím scénu bylo nastavení vlastnosti global illumination náležící pod nastavení rendereru. Globální iluminace simuluje odrážení paprsků od povrchu objektů, jak je tomu v reálném světě. Sice je výpočetně značně náročná, ale bez jejího použití by bylo velmi obtížné dosáhnout realistického vzhledu světla, zvláště pak ve vnitřních prostorách kostela. Vzhledem 38

Funkce periodicky mění pozici, velikost nebo otočení objektu. Objekty jsou v programu Cinema 4D uspořádány ve stromové struktuře tak, že změny pozice, otočení a velikosti nadřazeného objektu (blíže ke kořeni) ovlivňují i podřazené objekty. 39

- 37 -

k poměrně nízkému rozlišení výsledného videa, bylo možné nastavit hustotu záznamu (record density) na nízkou úroveň, aby se tak výrazně zkrátila doba výpočtu modelu globální iluminace. Hlavními světly osvětlujícími interiér (kromě slunečního světla procházejícího skrze okna) je šestice velkých lustrů visících ve dvou řadách ze stropu lodě. V případě modelu jsem v souladu se skutečností tato světla zvolil jako nejvýraznější. Dobře osvětlují většinu interiéru a abych zabránil nežádoucímu osvětlení okolí, nastavil jsem jejich parametr falloff40 přibližně na 13 metrů (vnitřní rozměry lodě jsou 17 x 12 x 10 metrů). Použití parametru falloff u světel ve scéně vede k odlišnostem od reálného osvětlení, ale je nezbytné kvůli skutečnosti, že se v Cinemě bez aplikace falloff nesnižuje intenzita světla se vzrůstající vzdáleností od zdroje. Tato hlavní světla pochopitelně vrhají stíny. Pro dobrý a výpočetně zvládnutelný efekt jsem zvolil stíny měkké (shadow maps) o velikosti mapy 750x750 bodů. Mapa o tomto rozlišení ještě není příliš paměťově náročná (cca 27 MB) a přitom už vypadá velmi efektně. Stínové mapy o nižším rozlišení působí „rozmazaným“ dojmem a mapy o vyšším rozlišení jsou paměťově mnohem náročnější. Další významná světla v interiéru zahrnují dvojici světel v presbytáři, čtyři světla umístěná pod kůrem a jedno světlo za zádveřím. Všesměrová světla v presbytáři jsou určena přednostně pro zajištění dostatečného osvětlení kříže se sochou Těla Kristova. Tato světla se už neshodují s pozicí zářivek v kostele z toho důvodu, že umístění světel ve scéně podle reálného vzoru neumožňovalo správné osvětlení prostoru kolem vitrážových oken (zdi kolem vitráží byly příliš tmavé). Pod kůrem se reálně nacházejí jen dva lustry. Nejprve jsem do scény přidal pouze je, ale kvůli nezbytnému nastavení parametru falloff (abych zabránil nežádoucímu osvětlení protější strany kostela – presbytáře lustry z pod kůru) se na boční stěny v prostoru pod kůrem dostávalo jen málo světla. Proto jsem přidal ještě dvě další všesměrová světla podobná původním, ale bez stínů a viditelnosti. Tato světla jsem umístil blíže stěnám než původní a zajistil tak přijatelné světelné podmínky. Vstupní část je v reálu osvícena pomocí pěti světel: jednoho lustru na stropě a čtyř elektrických svíček. V modelu mám však svíčky nastavené jen jako silně lokalizované zdroje světla, protože jejich vysoký počet ve scéně by neúměrně zatěžoval render a kromě vstupní části se na osvětlení kostela nijak významně nepodílejí. Z tohoto důvodu jsem se rozhodl přidělit vyšší intenzitu hlavnímu lustru u stropu. Tím je prostor, který je přirozeně tmavší než ostatní části kostela, přiměřeně osvícen. Ve scéně se nachází ještě množství dálších, méně intenzivních lokálních světel, která jsou určena pro dosvětlení míst, kam se ostatní světla špatně dostávají. K nim patří jedno plošné světlo pod přístřeškem před vchodem, dvě plošná světla v západních rozích lodi (u soch) a dvě nekonečná světla ve směru přímo vzhůru a dolů přisvětlující stropy a podlahy.

3.6.3 Render Nastavení rendereru probíhá bezproblémově, pokud nedochází k nestandardním situacím jako je umístění hodně průhledných objektů za sebe, zrcadlících ploch naproti sobě nebo pokud není cílem vytvořit animaci pro CRT televizi. Vzhledem k účelu a struktuře této scény, nebyly s nastavováním rendereru žádné problémy. 40

Parametr určující nejzazší hranici dosahu světla od světelného zdroje.

- 38 -

Antialiasing (vyhlazování) jsem nastavil tak, aby ovlivňoval jak geometrii (hrany), tak i vlastnosti materiálů, tedy volbu „best“ (nejlepší) [obr.aab]. Při vypnutém antialiasingu je výrazně zhoršená kvalita obrazu, protože hrany působí dojmem jako by byly z kostek [obr.aan]. Nastavení vyhlazování jen pro hrany [obr.aag], hrany geometrie pochopitelně vyhladí, ale stále je „rozkostkovaný“ každý obraz procházející průhlednými materiály nebo odrážený reflexivními materiály. Vyhlazování poměrně výrazně ovlivňuje rychlost renderu. Výpočet přiložených obrázků trval 9 sekund pro nevyhlazovaný, 14 sekund pro vyhlazované hrany a 19 sekund pro úplný antialiasing. Z tohoto je patrné, že rozdíl mezi vyhlazováním jen hran a hran i materiálů není příliš významný (rozdíl doby výpočtu pochopitelně roste se zvětšující se plochou a počtem průhledných a odrazivých objektů ve scéně, na přiložených obrázcích je velká plocha překrytá průhledným objektem), a proto jsem se rozhodl použít nejlepší vyhlazování. Filtr jsem nastavil na „animation“. Toto nastavení lehce změkčí okraje, čímž eliminuje možné trhané pohyby nebo vlnění obrazu způsobované ostře řezanými hranami přítomnými při hodnotě „still image“ [obr.filt]. Ostatní varianty nastavení filtru jsou jen uživatelsky nastavitelnými variacemi k těmto dvěma základním. Průhlednost jsem nechal na hodnotě „with refraction“ (s lomem), odrazivost jsem nastavil tak, aby byly odráženy všechny objekty („all objects") a stíny na hodnotu „all types“ (všechny typy). Jakékoliv jiné nastavení by silně negativně ovlivnilo vzhled scény. Rozlišení renderovaných obrázků jsem musel podřídit požadavkům Obecního úřadu Blažovice, který jako minimum předepsal 640x480 pixelů. Toto minimum jsem také použil jako rozlišení své animace. Videoprezentace bude umístěná na stránkách obce, proto je vhodné minimalizovat její velikost, aby návštěvníci stránek nemuseli dlouho čekat na načítání, což by je mohlo v některých případech od sledování odradit. Jako další argument pro použití tohoto rozlišení je čas renderu, který je pochopitelně výrazně kratší při nižších rozlišeních. Za účelem zkrácení doby renderu jsem zvolil framerate animace 24 snímků za sekundu. Tento počet umožňuje plynulý chod animace a přitom znamená ve výsledku o 20 % méně snímků, než při 30 snímcích za sekundu41 a tedy o pětinu kratší dobu renderování. Jako formát výstupních framů jsem zvolil jpg, protože je dostatečně komprimovaný, aby 4400 snímků, ze kterých se animace skládá, nebylo neúměrně objemných. Druhým důvodem pro volbu tohoto formátu je fakt, že program VirtualDub42 dobře zpracovává snímky v jpg (narozdíl od např. tiff).

3.7 Prezentace Prezentace bude vystavena jak ve formě videa ke stažení, tak i streamovaného na stránkách obce Blažovice. Součástí výstupu bude též průvodní text umístěný u videa, jeho znění je uvedeno v další podkapitole. Přesná adresa, na které bude prezentace dostupná, nebyla v době tvorby této práce známá, protože Obecní úřad Blažovice sekci stránek pro tuto prezentaci ještě nevymezil. 41

Standardní nastavení programu Cinema 4D Lee, Avery. VirtualDub. verze 1.9.10. [USA ] 2009. Program pro tvorbu videa z obrázků. Platforma Windows 98 a novější 42

- 39 -

3.7.1 Průvodní text „Od dávných dob patřily Blažovice k farnosti Tvarožná. Tam blažovičtí chodili do kostela a na tvaroženském hřbitově pohřbívali své předky. V roce 1923 se věřící z Blažovic rozhodli za účelem výstavby kostela založit Kostelní Jednotu. Již v červenci roku 1923 zakoupila Kostelní jednota pro tento účel pozemek od hraběte Mitrovského. Na místě stavby byl nalezen kvalitní kámen za cca 50 000 Kč, ze kterého je vystavěna věž a podezdívka až do výše oken. Mnozí vnímali toto naleziště za dílo Boží prozřetelnosti. Projekt a rozpočet na stavbu vypracoval Ing. Arch. Metoděj Zoubek v Bratislavě. Rozpočet činil 500 000 Kč, což bylo nad poměry místních, kteří se proto zadlužili a ručili rodinnými statky za splacení. Pod vedením zednického mistra Lábra z Křenovic se blažovickým podařilo celou budovu postavit za úctyhodné čtyři roky. Kostel byl vysvěcen v červnu 1934 brněnským biskupem Dr. Kupkou. Věřící v podpoře kostela pokračovali i po dostavbě vybavováním interiéru. Na tomto vybavování se podíleli velkou měrou místní řemeslníci – stolař pan Leschinger, zámečník pan Slouka, kovář pan Kašpařík a mnoho jiných. Už během svěcení došlo k jedné kuriozitě, která se dokonce dostala do novin v širokém okolí pod titulkem: „Nesvatý obraz v kostele“ (12. června 1934). Autor v něm upozornil na obraz dodnes zavěšený u vchodu. Na něm je namalován místním malířem Rudolfem Paulíkem blažovický rodák Šebestián Kubínek. Obraz byl pověšen do poloprázdného interiéru i z toho důvodu, že právě probíhalo řízení o Kubínkově blahořečení. Druhá světová válka a období komunismu tuto aktivitu zastavily. Nyní se tato iniciativa znovu dostala do chodu. Během let se několikrát změnilo vybavení kostela. První zvony byly zavěšeny v roce 1933, druhé pak až roku 1989. Původní křížovou cestu z roku 1934 nahradila o dvacet let později nová, která je v kostele dodnes. Na varhany se v kostele poprvé hrálo v červenci 1939. Za války v roce 1944 byly přestavěny a následujícího roku byly při osvobozování obce, spolu se střechou, vážně poškozeny dělostřeleckým granátem. Nové varhany z Krnova byly vysvěceny v roce 1959. K největším změnám došlo na základě změn v liturgii po druhém vatikánském koncilu. Přestavba proběhla v roce 1986 a proměnila interiér (až na výjimky) do dnešní podoby. Dne 10. 12. 2000 vyhlásil brněnský biskup Mons. Vojtěch Cikrle Blažovice od 1. 1. 2001 novou farností a s tím se kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova povýšil na farní. V roce 2009 kostel oslavil 75. výročí vysvěcení. V současné době je kostel pravidelně využíván především ke slavení mší svatých a ke shromažďování věřících při jiných liturgických událostech, čímž výrazně ulehčuje a posiluje náboženský život v obci. Velký význam má jako výchozí bod poutí, které se v Blažovicích těší velké oblibě. Na společenském životě má kostel nezastupitelnou úlohu, protože vytváří a upevňuje vztahy mezi věřícími. Mše svatá se v Blažovicích koná každou neděli v 9:15 a pátek v 18:30 a o církevních svátcích. Každý první pátek v měsíci a před významnými svátky je příležitost ke svátosti smíření. Příležitostně jsou v kostele pořádány koncerty a adorace. V přístavbě u kostela se vyučuje náboženství, probíhají výstavy a je zde zřízena farní knihovna. Každý rok z Blažovic vychází dálková pouť (přibližně 250 km dlouhá) pro pěší i cyklisty. Dosavadními cíli byla známá poutní místa jako Mariazell, Vambeřice (Wamberzyce), Ostřihom

- 40 -

(Estergom) nebo Svatá hora u Příbrami. Vedle těchto výročních poutí bývají pořádány i kratší, jednodenní putování do Žarošic a Křtin. V průběhu liturgického roku se několikrát změní výzdoba kostela. V adventní době Ježíš odpočítává dny do Vánoc sestupováním ze schůdků adventních jesliček a každou neděli je rozžata další svíce na věnci. Během Vánoc je kostel ozdoben stromky a betlémem s vyřezávanými figurkami. O Velikonocích je na oltáři soška Vzkříšeného Ježíše a bohatší květinová výzdoba. V liturgických mezidobích je interiér sice prostý, ale vkusný, vždy ozdobený květinami od místní květinářky paní Jitky Kalábové. O kostel svědomitě pečují farníci z Blažovic, především kostelník František Mazálek a dokazují tak, že kostel je důležitou součástí jejich životů. Chrám Nejsvětějšího Srdce Ježíšova je nejvýznamnější stavbou celé obce. Jeho věž je viditelná ze všech směrů z velké vzdálenosti a jeho zvony řídí život farnosti a obce se železnou pravidelností. Nejedná se jen o chrám Boží, ale díky přízni a obětavosti lidí i o kulturní centrum a duši Blažovic. Výzdobou a slohem může být kostel sice prostý, ale významem pro své okolí je naprosto nedocenitelný.“

- 41 -

4 Závěr V rámci své bakalářské práce jsem dokončil model kostela Nejsvětějšího Srdce Ježíšova v Blažovicích v programech Cinema 4D release 10.5 a 11.5 (pro tvorbu 3D modelu), Adobe® Photoshop®, Irfanview a mspaint (pro přípravu materiálů) . Na základě tohoto modelu jsem připravil animaci zobrazující exteriér i interiér kostela s jeho nejvýznamnějšími prvky. Tato animace spolu s průvodním textem bude k dosažení na stránkách http://blazovice.eu. Během práce jsem musel získat množství informací nejen o modelovacích technikách a technikách kompozice scény, ale také o historii, společenském a kulturním významu kostela v Blažovicích. Tyto znalosti se ukázaly jako velmi užitečné pro tvorbu projektu, protože jsem díky nim mohl lépe rozhodovat, které prvky kostela a jeho vybavení vyzdvihnout a které naopak potlačit jako podružné. Hlavním přínosem této práce je zatraktivnění webových stránek Blažovic a tím zlepšení propagace obce. Nejvýraznějším nedostatkem této práce je nemožnost interaktivní prohlídky kostela. Návštěvník stránek je odkázán pouze na předpřipravenou trasu průchodu. Toto omezení je způsobeno použitou technologií (vyrenderované video). Interaktivní prohlídku v současné úrovni detailů by však bylo téměř nemožné procházet v reálném čase na většině počítačů. Videoprezentaci s doprovodným textem umístí obecní úřad Blažovice na stránky v lednu nebo únoru 2011. V případě kladných ohlasů přichází v úvahu pokračující spolupráce ve formě zdokonalování stávající prezentace nebo tvorby prezentací nových (Kulturní dům, biocentrum a jiné).

- 42 -

Přílohy Obsah přiloženého cd -

Tato bakalářská práce ve formátu PDF Tato bakalářská práce ve formátu DOC Scéna s modelem kostela ve formátu C4D Výsledná animace ve formátu AVI Požadavky zadavatele ve formátu DOC Fotografie kostela ve formátu JPG v archivu ZIP Složka tex s texturami pro scénu ve formátu JPG

- 43 -

Požadavky zadavatele

- 44 -

- 45 -

Obrázky [obr.pudorys]

[obr.presbyt]

- 46 -

[obr.pocstav]

[obr.fototex]

- 47 -

[obr.meshedit]

- 48 -

[obr.postprid]

- 49 -

[obr.nurbssub]

- 50 -

[obr.elsvice]

[obr.jehl]

[obr.malker]

- 51 -

[obr.velker]

[obr.kerlist]

[obr.domy]

- 52 -

[obr.narov]

[obr.odsve]

[obr.bump]

- 53 -

[obr.alfa]

[obr.hladmat]

[obr.splajnkam]

- 54 -

[obr.2kam]

- 55 -

[obr.aan]

[obr.aag]

- 56 -

[obr.aab]

[obr.filt]

- 57 -

Použitá literatura [1] Kašpařík, J. Kostel v Blažovicích [online] 18.7.2008, [cit. 18.11.2010]. Dostupné na: . [2] Kalábová M. Kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Podolí: Protis, spol. s.r.o. 2009. [3] Frey, G., Hauth, S., Beichert, D., Rosenkranz, F. Cinema 4D R10 quickstart manual [online] 20.6.2006, [cit. 9.12.2010] Dostupné na: . [4] Rozehnalová, E., Tomíšková, M., a kol., Církevní stavby Brno: Ústav územního rozvoje, 1995 [5] Životopisy svatých, Dostupné na: [6] Různí autoři, Blažovický zpravodaj, Podolí: Protis, spol. s.r.o. [7] Kongregace pro bohoslužbu a svátosti, Všeobecné pokyny k římskému misálu, [online]. 4.2.2004, [cit. 27.12.2010] dostupné na: [8] Koenigsmarck, A. von, Cinema 4D R10 Praktický výukový kurz, Brno: Computer Press a.s., 2008

- 58 -