Modální částice v korespondenci Karla Havlíčka
František Martínek – Martina Rybová Korpusová lingvistika Praha 2016 17. 9. 2016
Osnova • Předpoklady • Materiál • Teoretická východiska • Dosavadní zkoumání • Částice v korpusu (frekvence) • Mluvenost • Možná: vývoj k částici
Předpoklady • Blízkost dopisů mluvenému jazyku • Vyšší frekvence částic v mluveném než v psaném jazyce (např. Čermák 2007: 63n.) • Nejasné a historicky proměnlivé vymezení částic (F. Trávníček: Mluvnice spisovné češtiny, 1951) • „Sekundárnost“ modálních částic + víceznačnost a/nebo různá (popř. přechodná) slovnědruhová platnost daných forem • Tyto částice pouze jako část množiny konkurenčních prostředků
Materiál
• Havlíčkova korespondence: přes 1180 badatelsky dostupných dopisů, psaných převážně česky* • Pracovní korpus 548 transliterovaných dopisů (Sketch Engine) • Všechny dopisy dostupné řešitelům projektu v transliteracích *) grantový projekt č. 406/12/0691 Korespondence Karla Havlíčka udělený Grantovou agenturou České republiky
Teoretická východiska (1/4) „Pokud jde o částice, lze říci, že jako slovní druh jsou konstituovány právě svou pragmatickou funkcí. Jsou sice výrazy, které fungují pouze jako výpovědní modifikátory (tzv. odpověďová slova ano, ne, zesilující částice ba, dokonce, epistémické modální částice asi, snad, apod.), ale velké množství částic se k tomuto slovnímu druhu řadí sekundárně, na základě toho, že jsou užity jako modifikátory (pův. kvalitativní adverbia jistě, určitě, vážně, spřežky bohužel, bohudík, naštěstí, slovesné tvary myslím, tuším). Specifická je funkce adverbií vyjadřujících citové vjemy (očividně, viditelně, znatelně, zjevně, slyšitelně, hmatatelně), výsledky myšlenkových operací (očekávatelně, předpokládatelně, hypoteticky, logicky) nebo signalizujících převzatou informaci (údajně). Tyto výrazy se považují za lexikální vyjádření tzv. evidenciálních signálů, tedy signálů toho, o jaké ‚důkazy‘ mluvčí opírá své tvrzení (srov. Plungjan, 2001; Aikhenvaldová, 2004).“ (Hirschová, 2013: 47)
Teoretická východiska (2/4)
Modální částice mohou signalizovat zdvořilost: - 4 typy zdvořilostních strategií podle Brownové a Levinsona: přímé jednání, pozitivní zdvořilost, negativní zdvořilost, nepřímé vyjadřování - hedging - minimalizační strategie
(k tomu Hirschová, 2013: 231–234, 248–253)
Teoretická východiska (3/4)
„Použije-li mluvčí komentoru typu opravdu v tvrzení, subjektivně tím kvalifikuje svůj závazek co do pravdivosti vyjadřované propozice [...]. Např. adverbium opravdu vyjadřuje vysoký stupeň závazku, totiž vědění. V tomto ohledu jsou jeho protějšky adverbia sotva, těžko, neboť vyjadřují nízký stupeň závazku, totiž pochybnost.“ „Použije-li mluvčí výrazu typu jistě, pravděpodobně, možná, odkazuje přímo na stupeň faktičnosti vyjadřované propozice [...]. Např. adverbium jistě1 vyjadřuje faktičnost stupně blížícího se pravděpodobnosti 1 (100 %); asi vyjadřuje faktičnost stupně vyššího než 0,5 a nižšího než 1 atd.“ (Čejka, 1979: 215)
Teoretická východiska (4/4) „Jistotní známky“ [epistemic (stance) markers]: 1. označují míru jistoty nebo pochybnosti vzhledem k obsahu výpovědi (určitě) 2. vztahují se k realitě obsahu výpovědi (fakt) 3. naznačují, že je výpověď poněkud nepřesná (tak ňák) 4. ukazují zdroj informací (zřejmě) 5. naznačují limitovanost informace (většinou)
(Březina – Gabľasová, 2007)
Dosavadní zkoumání
• slovnědruhové přechody a lexikalizace v oblasti neplnovýznamových slovních druhů: sekundární předložky, víceslovné spojovací výrazy • rozdílné zastoupení částic v osobních a úředních dopisech
Dosavadní zkoumání: určitě • Činím jen Vašnost pozornu na to, že český jazyk velmi určitě může pohlaví osob znamenat [KHB Františku Palackému 1853-03-16] • Vystoupne-li Rakousko jednou určitě co nepřítel proti Rusku [František Schwarz KHB 1854-11-04] • odevzdejte jí to a řekněte jí výslovně a určitě že já nyní nic v tom dělati nemohu [KHB nezjištěnému 1855-08-17] • V Holomouci pak u rodičů Julie na každý pád asi 2–3 dni zůstati musíme, kdo ví kdy zas a jestli je uvidíme; ten čas použiju zároveň k oznámení tobě, který den určitě do Kolína bych dorazil. [KHB Františku Havlíčkovi (bratrovi) 1854-03-19] (Také všechny doklady určitě v PSJČ jsou na příslovce, ne částici.)
Částice v korpusu (1/2): pravdivost vyjadřované propozice 500 450 400 350 300 250 200 150 100 50
0
Částice v korpusu (2/2): faktičnost vyjadřované propozice 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 opravdu
skutečně
věru
vpravdě
vskutku
Mluvenost (1/6) • Jak mne Křiwanek prawil ma kupce na jeho fab. podil, Jenikowského barona, dáwa mu 10.000 Stříb on ale chce 15 000. pomisli milý bratře! To je špas, sám na to wydal 2000 a lonsky wydelek obnaši okolo 500 Stříb. Mužu Ti ale upřimne řici že bych to rad wydel, kdybi to ten sralbotka udelal. Pomisli chlap který bý nejwice fabriku podporowat mohl, neudela pra nic, a je k tomu wždy w ceste, z jeho nepraktičnosti. Me nejwetši štesti by bylo kdybich byl Křiwanka uposlech a z nim samim to podnikl, mohli jsme jen w malim začit, a jíž by jsme jíste dale byli. [1854-12-10 František Havlíček] • Mne to taky mrzí, že již nebudu mít příležitost tak době zřízenou v čas návratu svého, neb jsme často o tom mluvívali, že musíš mít ekipáž jak náleží spořádanou, kdyžs tak často si to liboval: ale což dělat, já bych i na trakaři neb pěšky rád domů se dostal. • – Vaše obtížnosti při fabrice jsou arci trochu horší – ale to je nevyhnutelný následek té nové veliké národní dobrovolné půjčky a jestli již hned ne tak jistě brzy všichni obchodníci a průmyslníci pocití na svých obchodech nedůstatek peněz. [1854-09-15 Havlíčkovi Františku]
Mluvenost (2/6) • Těšilo by mne kdybych mohl z jara již s tebou manipulírovat: kdybych ve Valečově byl koupil bych si hned nejméně 4–6 oulů a hleděl bych to provozovat ve velkém. To jsem si nemyslil, že Čok ještě taky přijde do mrzutosti se žandarmerii: těší mne ale že zdravý zrak má, nepochybně snad přece zas ještě přestoupí do mé služby. – Kdyby se to dalo s tím Valečovem nějak zkomponírovat, to bychom arci byli skoro jako pohromadě a mohli bysme se nejméně 2krát za týden vidět, jednou já v Brodě po druhé ty ve Valečově: již jsem dělal v duchu plány jako bych tam byl, jak bych si totiž pomocí tvé zahrady taky tam nějakou zřídil, jak bychom v Brodě zavedli spolu obchod ve dříví, které bych v zimě lifroval etc to víš že čím vzdálenější věc, tím raději člověk o ni fantasiruje, zvláště v té osamělosti jak zde jsem. / – Jestli ty veveřice věru tak lacině přijdou, nezahodil bych je taky, na každý pád by to musela být dobrá podšívka. Však ale nemyslím, že by jich mohl takové množství nastřílet. / – Piš mi jen teď až začne fabrikace, jak věci stojí, neb jsem tuze zvědav, jak vám to půjde. Pepík mi již hrozný čas nedává zas žádnou odpověď, odešli mu tedy přílohu. Myslím že mu častěji píšete z Brodu. Také se divím že Ž. mi ani slova nepíše. / Po novém roce aneb okolo toho času čekám na každý pád Jar. však už je teď nejvyšší čas. Psal jsem mu, aby buď do 15 ledna přijel aneb již docela nejezdil a nám to oznámil. Neb už jednou to čekání na něho konec vzíti musí. / Mamince bez toho všechno [vyřídiš] vyřídíš co ti píšu. Taky doufám, že všichni zdrávi jste. Pozdravůj celou rodinu a buď hodně zdráv. [1853-12-27 Havlíčkovi Františku]
Mluvenost (3/6) • Milý Bratře! / Tentokrát jsem Vám již arci dávno nepsal, ale neměl jsem také co psát. Život náš je zde tak jednotvárný a každý den stejný, že se nenajde nic znamenitějšího. Zdrávi jsme všichni, já jako obyčejně, Julie se zde znamenitě zlepšila, povětří zdejší jde ji tuze k duhu a Zdenka jmenovitě je jako ryba. Neduh oční ztratila zde docela. / Byl bych Ti psal k tvému svátku, jak jsem i úmysl měl, ale víš že bez toho na ceremonie nedržím. […] – Zdá se že snad to někoho mrzí, že nejsem takový nuzák ještě, abych zde musel s těmi jejich ročními 500 zl. nouzi třít, a snad si tedy myslí, že ty peníze které od tebe a od Jaroše jsem dostal jsou nějaký honorár. Odpověděl jsem jim jednoduše, že jsem [szde] zde nic nesepsal a tedy také nic tisknout nedal atd. peníze které dostávám že jsou moje a že je to dost mizerné, když zde musím své peníze utrácet. Stranu toho Joachimsthalu bys arci neřekl že ty jsi nevinná příčina jejich podezření. Tys mi jednou poslal peníze s Vaší havířskou pečetí a některý ten jejich čmuchal, který ale dobře číst neumí četl místo: St. Johann Nep. Joachimsthal!! [1852-11-18 Havlíčkovi Františku] • Pochybuju že bys mou radu byl uposlechl a v Praze se stran svého neduhu s dobrým lékařem byl poradil. Nepochybně’s myslil, když to přestalo že je konec. Tomu ale není tak, s takovými věcmi nejsou žerty: lehko je zůstat mrzák neb ještě něco horšího. Nespokoj se v té věci něčím jen halabala, ale hleď řádně být uzdraven a neopomeň ničeho co k tomu je zapotřebí. [1853-12-10_02 Havlíčkovi Františku]
Mluvenost (4/6) • Včely ti daly mnoho, nepochybně s jen staré dva ouly obral. Zač pak je tam libra? Zde je libra medu něco přes zlatý stř. (ve voštinách) ale chuť má jako uhersky neb polský a též takovou barvu. Jak pak stojí mladé roje? Musíš mi teď když budeš mít chvíli zas pořádně o všem psát. – Čoka lituju chuďasa, že ho tedy již při úplném zdraví nenajdu. […] Vůbec jest to dobrá methoda oulům, kteří nejsou zcela silní, hned na podzim pokud ještě jsou v činnosti přidat náležitou porcí medu, a to ti radím stran všech mladých oulů. Proč’s nepsal kterým 2 oulům jsi ten med vzal nepochybně F. a M? – Buduli z jara doma, hodlám s tvým povolením, převzít hlavní direkcí celého včelářství; v tom pádu bych si sám ještě sám nějaké přikoupil a směřovali bychom z počátku jen na silné rozmnožení oulů, totiž vynaložit všechen med silných oulů jen na sesílení slabých. / NB. Psal s mi žes dal za dům N. 78 jen 8000 zl w/č. Jak to tedy je možná že by tě zpráva 800 zl stř byla stála? Vždyť si psal žes jen 400 zl. prostavěl? [1853-10-20_09 Havlíčkovi Františku] • Já Ti nemohu zde tak obšírně a jak se říká s výkladem tu celou věc vysvětliti: ale co nepochopuješ, to mi nyní věř. Jar. již má v takových věcech více zkušenosti a praxí než Ty a co se dá dělat, to jistě učiní, o tom můžeš býti přesvědčen, tak jako bys tam sám byl. […]Toť by byl čert v tom, abychom my, kteří jsme byli vždy pořádní a poctiví lidé, věčně věků se hůř měli než darebáci. – V zahradě budeš mít nyní asi nejhezčí čas, rád bych tam arci byl taky a držel jsem to skoro za jisté a taky by mne byli jistě pustili, kdyby se nebyly ve světě věci tak zapletly. [1854-05-19 Havlíčkovi Františku]
Mluvenost (5/6) • Ani jsem se nenadál, že na mne ještě pamatujete neb se Wám musím přiznat, že ti páni w Praze, w semináři, o mně welmi nechwalně zpíwají, a nepochybně mi již dáwno místo a služby wykázali, které budu někdy w pekle zastáwat. Myslil jsem tedy že i Wy poněkuď o mně tak smejšlíte: poněwadž jsme se tak dlauho již newiděli a to práwě w ta leta, kde člowěk nejwíce swůj charakter a smejšlení [promnění] promění. […] Až se wrátím domu, as w roku 1847 neb 48 budu ještě trochu cestowat po Čechách, dílem bych seznal wšechny muže horliwě naší národnosti napomahající, dílem budu sbírat co se dá sebrati. Při této příležitosti Wás, nebudeli nám náhoda přizniwa dříwe, jistě take uwidím proto že jistě někde w Čechách na stací budete. Pak si budeme obširněji wyprawowat fáta swá. Wy jistě w kněžském stawu najdete spokojenost a štěstí poněwadž již k němu máte dar: ja jsem tuze nepokojný člowěk a proto se i take nejlépe hodím do ohně, kde jsau nějaké hádky, křiky, mely atd. Tu jsem we swém žiwlu. Pochybuji žebych w kterém stawu wíc než rok wydržel: tedy se nehodím k žádnému. [1844-02-05_01-24 Klumparovi Janu] • Twoje psaní mne tuze potěšilo a jen tomu jsem se diwil, že píšeš jako bych Ti byl na Twoje psaní byl neodpowěděl: ale psaní moje leželo w truhličce zrowna na hoře, myslím žes ho jistě dostala. […] Já se již nenaučím s penězi zacházet a každý ode mne dostane co chce a mám pořád nauzi. Taky wěru při mých mnohých pracech, při [ktey] kterých musím mít pořád wšech pět pohromadě [wěu] wěru nemám ani kdy ani chuti, abych na swoje domací hospodářstwí myslil a na wšechno dohlížel. […] A až se ožením, přestanau mi taky rozličné zdwořilosti, lidi si nebudau tak na mne traufát když budau widět, že sám potřebuju. – Ale teď by mi to tuze škodilo, kdybych se nemohl do krejcaru zaučtowat, to beztoho nahlížíš. – [1847-11-10 Havlíčkové Josefě]
Mluvenost (6/6) • Tolik sem i s těmi plány na druhé straně napsal hned toho dne, ale ostatek pořád byl odkládan až do dneška 5ho Unora. Moje zlatá! mohl jsem arci dříwe dopsat tolik času by mi wždy zůstalo, ale pořád čekám na příjemnou chwíli a ta je zřídka. Také musím mnoho chodit do bálů, wšude mne zwou abych pak o tom do Nowin psal. Posledně w bále nowě [zřízeného pluku] zřízeného sboru pluku Mešťanů, o kterém tak zdwořile píšu (snad budeš čist) tančil jsem také – hádej – se slečnou Exlowou s tou [bez pochyby] bezpochyby co sama o sobě myslí že je newzdělaná a nemýlí se. Hezká je ale jistě a byla na bále z nejhezčích. [1846-02-05_01-27 Weidenhoffrové Františce] • Já sám bych arci velmi rád za Vás všechnu tu péči nesl kdyby to tak bylo možná: ale myslím si, když se vynasnažím, a jinák také že Pán Bůh žádné příčiny míti nebude, dáti k mému přičinění své požehnání. Nevěříte jak si tím kolikráte dost lacině způsobím utěšenou chvíli, když si na to šťastné okamžení vzpomenu, až Vám budu v stavu psát, že již jsem u cíle. Do té doby však aspoň se zbytečným obáváním nemučte. Jaký jsem snad nepochybně mne již naskrz znáte; jak by jste mne již byla neprohlédla! [1845-09-29 Weidenhoffrové Františce] • Patnáctého Ledna (totiž tohoto roku 1845 – pátého) odešlu rukopis i se svým opisem do Prahy, jistě a bez odkladu. [1845-01-03 Hankovi Václavu] • Až se nawrátím budu smýšleti sprawedliwěji. Epikurstwí zde wšechno kazí, a [wtom] w tom ohledu jsem rád, že jsem se zde prakticky přeswědčil, jak člowěku škodí wšeho důstatek a jak je nauze užitečná. Aspoň budu bídu ktera na mne w Praze jistě a nepochybně čeká, trpěliwě a wesele snášeť. Jen kdybychom se tam w naší swaté milé Praze brzy setkali Tak se mi zdá žebych w ní raděj žil w 5tém. poschodí s 500 w/w ročního přijmu než císařem [wš?] wší Rasíji. Jistě Wám (kromě Wás) žádny tak upřímě nepřeje brzy tam přesazenu být jako já: bylbych aspoň nejnešťastnější člowěk kdybych w ní neměl žít. [1844-01-16 Zapovi Karlu Vladislavu]
Možná: vývoj k částici (1/6) Praktické rozdělení: 1. možná adj. 126 dokladů adj. ve složeném tvaru; často v přísudku, zřídka v přívlastku; ojed. nemožný; fraz. co možná ... / zřídka jak možná + zprav. superlativ, ale někdy i pozitiv adj. + subst. / adv., lze i slovosled typu co nejspíš možná 2. možno adj. 57 dokladů adj. v přísudku ve jmenném tvaru; ojed. nemožno 3. možná adj. v pred. 70 dokladů ustrnulý, „absolutní“ tvar adj. „možná věc“, v přísudku; někdy s elizí sponového slovesa, tzn. jako „pouhý“ přísudek jmenný: ‚lze‘; srov. arch. není možná 4. (dost) možná že part. 28 (?) dokladů
Možná: vývoj k částici (2/6) 4. (dost) možná že part. JgSlov toto užití v „částicovém“ významu ‚snad‘ nezachycuje. V Diakorpu poprvé Mácha, Obrazy ze života mého, Marinka 1834/35: „Dost možná, že tomu tak bylo.“ 28 (?) dokladů Dlouhy cas, znameniti kus našeho zivobití prošel, a niceho lepšiho niceho prijemneho jsme se dočkali, zda jse my byt budoucnost prave zabednena, a presvecen jsem ze pro nas, i mozne pro deti naše, budoucnost jasna ne nastane. [1854-11-22 Pinkas Adolf Maria]
Možná: vývoj k částici (3a/6) 4. (dost) možná part. 28 dokladů • utvořeno z ustrnulého možná 3 • (dost) možná že – ustrnulost: čárka před že jen výjimečně • avšak nepevný slovosled + možnost koordinace
Možná: vývoj k částici (4/6) • nepevný slovosled: možná dost že někdy budeš moci přispěti k wyčistení toho owčince Kristowa, kde je hnoje plno [František Mudra KHB 1846-02-23] Možna až přijdu do Prahy že Ti ji povím. [František Mudra KHB 1846-01-15] Newím kam se s tím dostanou možná že fortuna slepé powede jako posud možná také že se zde we Wlaších dožijem neporádů podobných jako někdy we Francii. [1847-03-12/13 František Ladislav Rieger] Ostatně budte ubezpečen: / 1ve: že steyného obsahu list y P: Redactor druheho casopisu dostává, a za / 2he: že obſah tohoto listu jen Wám dwoum a mně jest povědom; za 3tj možna ale, pakli se nesmířite, a nás kyselou takowou stravou častovati nepřestanete, že uveřeiním, co jsem psal! [1846-06-01 Josef Havelka]
Možná: vývoj k částici (5/6) • možnost koordinace: Možná žeby snad to vědomí, žes v nesnázi mne přece přimělo do něčeho se pustit. [František Mudra KHB 1846-01-15] Dost možná a právdě podobno, že ti přece bude moci nějak pomoci, třeba pro tebe tyto peníze vypůjčit, kdežto já mu za tebe stojím a ty pak rozumí se ouroky poneseš. [1853-03-01 Havlíčkovi Františku]
Možná: vývoj k částici (3b/6) 4. (dost) možná part. 28 dokladů • • • •
utvořeno z ustrnulého možná 3 (dost) možná že – ustrnulost: čárka před že jen výjimečně avšak nepevný slovosled + možnost koordinace podobu dost možná že hodnotíme jako ustrnulou, tzn. jako samostatnou modální částici (i na škále jistoty) • ještě nedošlo k osamostatnění pouhého možná
Možná: vývoj k částici (6/6) • osamostatnění pouhého možná (podle Diakorpu):
Bylť jí dnes dvojnásob vítaným, poněvadž ji urval zádumčivému hloubání a že očekávala od něho útěchy a možná i nějakou zprávu o Václavovi; neboť jí právě rozkládal, že včera spoluúčinkoval při večerní zábavě u hraběte Podolského. [G. Pfleger Moravský, Dva umělci, 1858, mezi 10 dalšími „jinými“ možná ze stejného díla]
v divém úžasu oči vyboulil, ústa rozšklebil , že viděti bylo až skoro do jícnu jeho, an tomu jazyk , jehož neměl , nezbraňoval . Ano, to možná dost , nebo hnusnější obraz zvířeckosti ještě nikdy nezočil Milan, a když již prah komnaty byl překročil, ohlédl se ještě jednou s výrazem ošklivosti zpět. Posel Korvinův se kousal v pysky, jsa ale již zkušený vyjednavatel, uklonil se před biskupem. „Ty tedy soudíš, otče velebný, že v neprávu jsem," pravil; „možná tvá velebnost tomu nejlépe rozumí a já bez rozpaků se podrobuji výroku tvému, otče velebný." „Ctižádost měla při rozhodnutí mém nejmenšího podílu," namítnul král, při posledních slovech vojvodových opět prohlédnuv. „Možná," vece chladně vojvoda, „zločin tvůj je všeho příčinou; abys jej vymazal z paměti lidské, bažils po slávě vlastní, národ svůj chtěls oslaviti vítězstvím nad přesilou tureckou [P. Chocholoušek, Jih, 1863; mezi 28 dalšími „jinými“ možná ze stejného díla] a řádná hospodyně střeže ssavého telete s nemenší bedlivostí než vlastního dítěte, aby nedostalo se na blízko člověku, jejž příroda černýma očima poznamenala, neboť prý jsou černé oči nejnebezpečnější. (Možná, ale čemu?) [S. B. Heller, Život na Rusi, 1869]
Děkujeme za pozornost!
Literatura (výběr) • Březina, V. – Gabľasová, D. „Já myslim, že určitě“ – vybrané jistotní známky v rozhovorech. In Čeština v mluveném korpusu (eds. M. Kopřivová a M. Waclawičová), Praha: NLN – ÚČNK, 2007, s. 40–48. • Čejka, M. Adverbia jako postojové propoziční komentory: typ opravdu. Slovo a slovesnost, 40, č. 3, 1979, s.
214–217.
• Čermák, F. Partikule, jejich syntagmatika a kumulace v mluvené češtině. In Čeština v mluveném korpusu (eds. M. Kopřivová a M. Waclawičová), Praha: NLN – ÚČNK, 2007, s. 63–71. • Hirschová, M. Pragmatika v češtině. Praha: Karolinum, 2013 (2., opr. vyd.). • Hoffmannová, J. Soukromý dopis: mezi psaným textem a mluveným dialogem. Pragmalingvistický a stylistickosyntaktický přístup ke korespondenci. In: Hladká, Z. a kol. Soukromá korespondence jako lingvistický pramen. Brno: Masarykova univerzita, 2013, s. 153–176. • Martínek, F. K češtině korespondence Karla Havlíčka. Korpus – gramatika – axiologie, č. 11, s. 55–68, 2015. • Příruční mluvnice češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. • Rybová, M. Variantnost lexikálních prostředků v češtině poloviny 19. stol. (na materiálu korespondence Karla Havlíčka). Praha, 2015. Bakalářská práce obhájená v ÚČJTK FF UK. • Vondráček, M. Citoslovce a částice – hranice slovního druhu. Naše řeč, 81, č. 1, 1998, s. 29–37. • Vondráček, M. Příslovce a částice – hranice slovního druhu. Naše řeč, 82, č. 2, 1999, s. 72–78.
