Mobilní monitorovací systém pro seniory

Mobilní monitorovací systém pro seniory Petr Tučník, Petr Šuba Fakulta informatiky a managementu Univerzita Hradec Králové Rokitanského 62, 500 03 Hradec Králové [email protected], [email protected]

Abstrakt Příspěvek popisuje návrh a aktuálně probíhající technické řešení mobilního snímacího zařízení pro oblast ambient assisted living (AAL) zaměřené na péči o seniory. Cílem je vytvořit cenově dostupné zařízení na bázi smartphonů kombinující přenos signálu z více typů senzorů monitorujících zdravotní stav a další relevantní údaje o uživateli. Tato data jsou bezdrátově přenášena na server, kde jsou vyhodnocena a po zpracování jsou dále přenášena zdravotnickému personálu, a podle potřeby je obsluha upozorňována na případné vzniklé kritické situace. Přenosová cesta signálu je zde klíčovým faktorem při volbě nosné technologie a následného kódování, především pak z hlediska elektromagnetické slučitelnosti systémů, mezi nimiž má komunikace probíhat. Řešení je určeno pro seniory se zdravotními komplikacemi mírnějšího typu, zejména pak takových, které vyžadují kontinuální monitoring. 1

Úvod*

V oblasti inteligentních prostředí je aktuálně stále větší pozornost věnována oblasti péče o nemocné osoby či osoby vyššího věku. Význam takto zaměřených technických řešení se zvyšuje – krom jiných vlivů přirozeně také spolu s tím, jak dochází ke stárnutí populace, což je trend prakticky ve všech ekonomicky vyspělých zemích. Dostupnost zařízení, které dokáží tento typ funkcionality poskytovat, je vyšší a situace se spolu s pokračujícím vývojem komunikační a výpočetní techniky postupně zlepšuje, což dovoluje implementovat hardwarově náročnější a komplexnější systémy. Tato práce tematicky spadá do oblasti tzv. ambientní inteligence (dále AmI) a inteligentních prostředí. Tato prostředí si obecně kladou za cíl nerušivým způsobem napomáhat uživateli či obyvateli v realizaci jeho plánů a v dosahování jeho cílů. Klíčovými atributy takových prostředí jsou diskrétnost, důvěrnost a ochrana dat a předvídatelnost chování. Pokud se ovšem jedná o

projekty domácí péče - a obecně o systémy určené pro péči o seniory – zvyšuje se důraz na efektivní asistenci, kvalitní monitoring a vyhodnocování (rozpoznávání) situací, které mohou potenciálně představovat zdravotní či bezpečnostní riziko. Alternativní technická řešení zaměřená na zvýšení kvality života starších osob lze nalézt v [2] nebo [8]. Tímto směrem je zaměřen i tento příspěvek. 2

Předpoklady využívání systému

Inteligentní prostředí mají celou řadu možných využití. Pravděpodobně komerčně nejzajímavější jsou využití pro zábavu a volnočasové aktivity, úspornější chod objektu (tzv. inteligentní domy) nebo bezpečnost. Daly by se jistě vyjmenovat i další možnosti využití, platí však, že společným atributem tohoto pojetí AmI je to, že v těchto případech je očekávána nejvyšší míra diskrétnosti, („nerušivosti“) systému, a za ideální lze považovat situaci, kdy uživatel o chodu systému téměř neví, viz také práce Wicherta [11]. Tento pohled se ovšem liší v kontextu zdravotní péče a asistence, což jsou oblasti, které v bydlení seniorů mají primární důležitost. Požadavky na takové systémy uvádí např. Larizza a kol. [6]. V tomto kontextu lze také zmínit např. španělský projekt AmIVital, který se zaměřuje na komplexní zlepšení služeb a kvalitu života seniorů formou služeb zvaných e-Health, e-Information, eLearning, e-Leisure, e-Assistance [10], jedná se tedy o poměrně komplexní řešení, oproti kterému je navrhovaný monitorovací systém jednodušší. Diskrétnost systému při využití v oblasti zdravotní péče a asistence ztrácí na významu a důležitější roli zde hraje kvalita asistenčních služeb a přesnost případných diagnostických postupů, pokud má mít systém i medicínskou aplikaci, viz např. systém pro detekci respiračních obtíží [3], pádů [5], nebo se zaměřením na oblast rehabilitace [7]. Tato oblast už spadá spíše než do klasické ambientní inteligence do oblasti anglicky nazývané „ambient assisted living“ (obvykle označované akronymem AAL) nebo do oblastí

s přízvisky „homecare“ (domácí péče) či „assisted healthcare“ (asistovaná zdravotní péče). Kromě standardních požadavků na systém pro správu inteligentního prostředí, jako je např. zabezpečení dat a dostatečná kvalita jejich přenosu, hraje v případě monitorovacího systému pro seniory velkou roli i otázka soukromí. Výsledky šetření, které uvádí Kanis a kol. [4], poměrně jednoznačně ukazují, že některá technická řešení, jako je pořizování video a audio záznamů při monitorování uživatelů, jsou považovány za příliš velký zásad do soukromí. Lze předpokládat, že by to představovalo zásadní překážku pro masovější využívání systému. Detailněji je problematika soukromí řešena v části 4.2. Zmíněný problém představuje pouze jeden z mnoha příkladů, které by bylo možno v této souvislosti uvést. Obecně lze říci, že téma soukromí a dostatečného zabezpečení systémů na bázi AmI představuje aktuálně významné a dosud nepříliš zpracované téma vyžadující další pozornost, viz [12]. Tento pohled sdílí i Rothenpieler a kol. [9], přičemž navrhují, aby data pořízená při monitorování byla plně pod kontrolou uživatele/obyvatele. Technicky dostupným řešením, které nabízí Rothenpieler, je umístění vypínače, tzv. „privacy switch“, při jehož zapnutí systém přestane pořizovat záznam. To je užitečné především tehdy, když má uživatel hosty nebo provádí činnosti, při nichž vyžaduje soukromí. Toto řešení je technicky snadno proveditelné, levné a přístupné i uživatelům, kteří jsou technicky méně zdatní. Panuje obecná shoda na tom, že objem dat, která monitorovací systém pořizuje, by měl být co možná minimální. Rothenpieler přímo uvádí [9]: „Objem dat pořizovaných o uživateli by měl být minimalizován na takovou úroveň, která ještě umožní efektivně plnit monitorovací úlohu… data by měla být udržována anonymní tak dlouho, jak jen je to možné, a měla by obsahovat pouze odkaz na místo pořízení (adresu domácnosti), pro případ, že by takovou informaci potřebovala např. záchranná služba.“ Zohlednění požadavků na dodržování soukromí je základní předpokladem pro úspěšnou aplikaci systému. Studie provedená Kanisem [4] ukazuje, že uživatelé jsou ochotni sdílet podrobnosti o své každodenní rutině prakticky pouze se svým lékařem. Pregnantně je to vyjádřeno jedním z účastníků tohoto průzkumu [4]: „Svou sousedku pravidelně zdravím, ale nepřeji si, aby věděla cokoliv o mém soukromém životě.“ Neochota sdílet veřejně svá data je také zohledňována Rothenpielerem [9], který pro sběr dat navrhuje využít

servisního portálu, kde jsou shromažďována data soukromého i obecného charakteru, přičemž část je přímo zadávána uživatelem. Příklady těchto dat ukazuje Tab. 1. Tab. 1. Příklady informací shromažďovaných systémem (volně podle [9]). Zadáno uživatelem Jméno Věk Adresa Koníčky Přátelé Aktivity

Snímáno senzory Spotřeba vody Spotřeba energie Teplota Sledování pohybu osob Vlhkost vzduchu

Všechny tyto informace by měly být soustředěny do zmiňovaného servisního portálu. Ten by měl být dostatečně zabezpečen, ale způsobem, který nebude vyžadovat přílišnou participaci uživatelů. Předpokládá se jejich malá technická zdatnost. Všechna (bezdrátově) přenášená data musí být zabezpečena šifrováním minimálně na úrovni přenosových protokolů. V případě průniku do zabezpečené sítě mohou být informace zneužity např. za účelem vloupání nebo zveřejnění citlivých osobních údajů. Z důvodu zabezpečení proti zneužití systém může generovat datový tok i v případě, že data nepřenáší, aby nebylo možno jen na základě informace o datovém toku rozhodnout o přítomnosti a/nebo kondici monitorované osoby. Požadavky na soukromí jsou do jisté míry v protikladu s tím, že určitý objem anonymizovaných dat by mohl být využit pro poskytovatele externích služeb (dovážka jídla a nákupů, zdravotní servis, úklid, apod.) a v podstatě zajímavý pro využití pro komerční účely. To v současné době představuje pro navrhovaný systém stále ještě otevřený problém. Shrnutí výše uvedených požadavků na monitorovací systém je následující: Systém musí v maximální možné míře respektovat soukromí uživatele. Data budou snímána jen v takovém rozsahu, který bude dostačující k plnění monitorovací úlohy. Uživatel bude mít možnost část monitorovacích prostředků vypnout dle svého uvážení. Veškerá přenášená data budou zabezpečena po celé cestě signálu i zpracovaných informací. 3

Architektura systému

Inteligentní prostředí, jak bude dále uvažováno, je z perspektivy popisovaného systému tvořeno sítí samostatných čidel a komponent, které jsou schopné autonomní činnosti, tzn., že fungují nezávisle na samotném mobilním měřícím zařízení. Tato zařízení tvoří část systému, která je chápána jako externí. Jako příklad takové externí soustavy senzorů lze zmínit např. cenově příznivé technické řešení pokrytí většího prostoru čidly, které popisuje Baumgartner [1]. Poměrně dobrý přehled nositelných senzorů (ať již ve formě speciálních oděvů nebo jen dílčích technických komponent) pak nabízí Patel [7].

Data, která jsou snímána senzory, viz Obr. 1, jsou dále zasílána na server, kde jsou zpracována a vyhodnocena. U externích zdrojů dat, jako jsou videokamery nebo detektory pohybu, může být přenos směrován přímo do serveru k vyhodnocení (tzn., že nemusí nutně jít skrze mobilní monitorovací zařízení). Z technických důvodů ale může být v některých případech výhodnější využít mobilního zařízení pro zprostředkování přenosu (zejména u bezdrátových přenosů). Proto Obr. 1 uvádí obě varianty, značené jako „A“ a „B“. Přenos je kódován. Systém je navržen tak, že primárně počítá s vestavěnými senzory, které dovolují realizovat primární požadovanou funkcionalitu, tzn. diagnostiku a monitorování zdravotního stavu. Přítomnost externích čidel je předpokládaná a počítá se s jejich využitím, představuje však jen doplňující zdroj informací. Díky modularitě návrhu je možno libovolnou sadu senzorů přidat, či odebrat (případně deaktivovat). Snímací zařízení disponuje aktuátory (vibrátor, pager, případně i reproduktor, sluchátko, tlakové signalizační zařízení), které mohou uživatele upozornit např. na dávkování léků, zobrazit zprávy od lékaře či ošetřujícího personálu, systémové zprávy apod. Z hlediska poskytování informací o zdravotním stavu upozorňuje na zajímavý aspekt Rothenpieler [9], a to skutečnost, že uživatel systému má „právo na nevědomost“ (v anglickém originále ozn. jako right of nescience (unknowingness)). Např. v případě, že automatický diagnostický systém diagnostikuje vážný stav nebo onemocnění, měl by o tom být nejprve informován ošetřující lékař. Sdělení takové informace přes rozhraní systému by bylo jednak necitlivé a především je nutné verifikovat rozpoznanou diagnózu. Lékař je také schopen kvalifikovaně vysvětlit důsledky takové diagnózy a ošetřit další případné souvislosti (jako úprava medikace apod.). Tento aspekt navrhovaný systém respektuje, jelikož zdravotní stav vyhodnocuje zdravotní/ošetřující personál, resp. lékař. V případě využití pro účely domácí péče pak tato informace bude dostupná členu domácnosti, který o uživatele pečuje. Je pak na jeho uvážení, jak s ní případně naloží.

Obr. 1. Vstupní data pro monitorovací systém. Interní část mobilního monitorovacího zařízení (dále MMZ) pak tvoří senzory funkčně integrované do mobilního zařízení, které uživatel nosí u sebe. Sem patří především gyrosenzor, akcelerometr, kompas, mikrofon, teploměr a GPS.

Komunikaci v rámci systému zachycuje Obr. 2. Kromě klientského snímacího zařízení, které má uživatel u sebe, a serveru, na nějž jsou data posílána, se předpokládá přenos dat zdravotnímu personálu (např. zdravotní sestra vykonávající dohled nebo ošetřovatel) a přes klientské zařízení v odlišné roli (také například smartphone) jsou informace volitelně přístupné i ošetřujícímu lékaři. Lékař dostává periodicky aktualizovaná a sumarizovaná data (push technika), periodu lze upravit dle potřeby.

Kontinuální přenos je energeticky náročný a není efektivní s ohledem na předpokládanou skutečnost, že lékař vykonává i jinou činnost. Současně díky využití push techniky je možno vyvolat událost i v zařízení monitorujícího personálu (alarm).

detekoval kompletní selhání životních funkcí. Současně, pokud není do zvoleného času sjednána náprava, je schopen vyhlásit „všeobecný“ poplach a informovat všechny zúčastněné subjekty. 4

Dílčí technická řešení

Jak bylo zmíněno v první kapitole, je třeba se v průběhu technického řešení MMZ vyrovnat s řadou překážek převážně etického, ale i právního charakteru. 4.1

Bezpečnostní hlediska

Tak jako u každého systému, v případě předkládaného je třeba vyřešit otázku bezpečnosti. Požadavek na bezpečnost je v tomto případě dán nejen citlivostí získaných, ukládaných i zpracovávaných dat, ale i nutnou spolehlivostí systému. Schopnost detekovat vlastní chyby je nutným a základním požadavkem. 4.1.1

Zabezpečení v rámci sledovaného objektu

Pod pojmem signálová cesta je v kontextu navrhovaného řešení rozuměna celá cesta všech podob získaných dat. Signálová cesta začíná ve snímači, kde je měřená veličina převedena na elektrický signál. Z toho důvodu jsou při výběru komponent preferovány ty snímače, které signál před opuštěním zařízení kódují a šifrují.

Obr. 2. Komunikace v rámci systému. Řešení zachycené na Obr. 2 je vhodné pro větší počet klientů, např. domovy důchodců a podobná zařízení. V případě domácí péče postačuje komunikace pouze přes klientské zařízení ošetřovatele (v Obr. 2 znázorněn jako tablet), na které je možno odeslat informaci o nastalé události i periodické sumarizované informace. Komponenta klientské aplikace pro lékaře v tomto případě není nezbytná. Pro diagnostiku základních stavů je na serveru implementován expertní systém, jehož úkolem je rozpoznávat a vyhodnocovat vznikající události (např. dýchací obtíže, srdeční obtíže, pády) a s patřičným zdůvodněním, je-li vyžádáno obsluhou, upozorňovat na tyto situace ošetřující osobu.

Dalším krokem na cestě signálu je průchod prostředím před opuštěním sledovaného prostoru (např. bytem monitorované osoby). I tato část musí být zabezpečena minimálně na fyzické úrovni, ale v případě bezdrátového přenosu je šifrování zcela nezbytné. Následuje dekódování, předzpracování, filtrování a případné další úpravy signálu před jeho zpracováním a multiplexací. Zařízení se zodpovědností za tento krok musí krom předpokládané fyzické bezpečnosti poskytovat i ochranu před neautorizovaným zásahem. Krom úmyslného zásahu do signálové cesty (zvědavost, úmysl poškodit) je nutno připravit klientské zařízení i na neúmyslné zásahy do systému (děti, neznalost…). Zásahy do klientského zařízení operujícího v signálové cestě proto musí podléhat autorizaci minimálně proti lokální autoritě (před zásahem vyžadováno heslo). 4.1.2

Expertní systém má k dispozici informace i o běžných provozních událostech, jako je stav baterií jednotlivých komponent a upozorňuje na jejich stav. Tedy v případě selhání klientského zařízení, nebo v případě ztráty konektivity upozorní technický dohled a aktivuje případnou záložní signálovou cestu, namísto toho aby

Signálová cesta mezi klientem a serverem

Zde je odpovědnost zcela odkázána na standardní síťové technologie. Z toho důvodu je třeba zajistit šifrování na obou stranách komunikačního kanálu, neboť po opuštění fyzických hranic sledovaného objektu není možno zajistit

fyzickou bezpečnost a je třeba počítat s obecnou zranitelností MAN i WAN technologií. 4.1.3

V dalším zkoumání bude řešena otázka vhodnosti zveřejnění zdrojových kódů, i s přihlédnutím k zajištění bezpečnosti systému.

Zabezpečení úložiště 4.2.2

Úložištěm dat je chápána taková část systému, která je na konci šifrovaného komunikačního kanálu a odpovídá za zpracování a vyhodnocení dat i za jejich perzistenci. Z obecného pohledu není podstatné, zda se jedná o distribuovaný či kompaktní systém. Z podstaty musí být zajištěny všechny součásti proti vnitřnímu i vnějšímu útoku na úrovni fyzické i logické. Stav, kdy signál opouští zařízení v nešifrované podobě je nepřijatelný. 4.1.4

Dostupnost informací

Dostupnost informací, tedy přesněji dostupnost jen potřebných informací autorizovanému subjektu je restrikcí vlastností uvedených výše v bodu 4.1. Zabezpečení signálové cesty bude částečně narušeno, pokud bude jakýmkoli způsobem zveřejněna identita sledované osoby a proto je třeba i s touto informací nakládat velmi citlivě. Rovněž úložiště je omezeno ve své bezpečnosti úlohou v případě potřeby část informací zpřístupnit libovolnému subjektu. Z požadavku na dostupnost informací vyplývá závěr, že systém bude jen tak bezpečný, jak bezpečný bude přístup k jeho výstupům. Kritické je tedy zabezpečení cesty směrem k entitám typu Lékař a Ošetřovatel dle Obr. 2. Zmíněné entity budou do systému přistupovat po autentizaci a autorizaci. Současně bude využito standardních technologií pro přenos informací. Nelze se spolehnout na zajištění přenosových technologií zvlášť z důvodu předpokládané mobility koncových zařízení. Jako vhodné řešení se jeví autentizace prostřednictvím SSL certifikátů a šifrování přenosového kanálu odpovídajícím algoritmem (HTTPs). 4.2

Podstatným argumentem proti kontinuálnímu poskytování citlivých informací je požadavek na soukromí, alespoň v určitých časových úsecích. Pokud je tento požadavek vznesen z důvodu návštěvy, či soukromého rozhovoru – je zcela na místě a těžko jej lze vyvracet potřebou monitorování stavu, když klient je ve společnosti dalších osob. Jiná situace ale nastává v případě, kdy je monitoring odmítán z důvodu studu v choulostivých situacích, jakou je například návštěva toalety. V takovém případě dochází ke sporu mezi potřebami klienta a je potřeba je uspokojit obě. Klient se současně dostává do mnohem nebezpečnější situace, než když leží na lůžku a současně je pro něj nepřijatelná asistence dalších osob, či dokonce sledování neznámými osobami. Zde je spatřován prostor pro technické řešení na bázi pravidlového systému přímo v klientském zařízení a v přenosu jen omezené sady dat, ze kterých není možno sestavit kompletní obraz a zvuk popisující choulostivou situaci. Vyšší míry soukromí má být dosaženo průchodem nasnímaných dat přes softwarový low-pass filtr přímo ve snímacím zařízení. Klient by s touto vlastností měl být seznámen předem a měl by mít možnost si dopředu vyzkoušet, jaká data jsou monitorujícímu personálu k dispozici. Teprve v případě oboustranné shody (např. klient – lékař) na potřebě odeslat krátkodobě kompletní data bude mít klient možnost filtr deaktivovat a zpřístupnit tak na omezenou dobu dozorujícímu subjektu kompletní data včetně plného zvukového signálu.

Etická hlediska 4.3

Ve shodě s [9] jsou etická hlediska klíčovým atributem celého projektu. Pokud se nepodaří získat důvěru klientů, nebude systém možno nasadit v zamýšlených aplikacích. 4.2.1

Získávání dat v přijatelné podobě

Transparentnost

Celý systém musí být postaven a zdokumentován tak, aby bylo možno jej představit i člověku s limitovanými technickými schopnostmi. Součástí tohoto přístupu je krom dokumentace i komunikace s uživateli pro ně přijatelnou formou (např. tištěné materiály s převahou kvalitních grafických symbolů).

Technika snímání a vyhodnocování dat

Strmost uvažovaného filtru pro zvukový signál by měla být na základě odhadnutých hodnot 20dB na dekádu a prahová frekvence bude stanovena pro jednotlivé veličiny experimentálně. Přesnější vlastnosti low-pass filtru budou konzultovány s lékaři i dobrovolnými klienty a budou porovnány s výstupy medicinálních přístrojů. Omezení kvality přenášených dat se rovněž pozitivně projeví na množství kontinuálně přenášených a ukládaných dat.

Ospravedlněním pro takový přístup je skutečnost, že frekvence tělesných činností, které je potřeba monitorovat jsou hluboko pod akustickým pásmem. Zde je míněna zejména frekvence dýchání a srdeční činnost, kde jsou obvyklé hodnoty ve zlomcích případně v jednotkách Hz.

[2]

A. N. Belbachir et al.: Ambient Assisted Living for Ageing Well – an Overview. Elektrotechnik & Informationstechnik (2010) 127/7-8: 200-205.

[3]

A. J. Jara et al.: An Ambient Assisted Living Platform to Integrate Biometric Sensors to Detect Respiratory Failures for Patients with Serious Breathing Problems. In: IWAAL 2011, LNCS 6693 (J. Bravo, R. Hervás, V. Villarreal, eds.), Springer-Verlag, Berlin Heidelberg, 2011, pp. 122-130

[4]

M. Kanis et al.: Ambient Monitoring from an ElderlyCentered Design Perspective: What, Who and How. In: AmI 2011, LNCS 7040 (Keyson et al. eds.), SpringerVerlag Berlin, Heidelberg, 2011: 330-334.

[5]

M. A. Laguna, J. Finat: Remote Monitoring and Fall Detection: Multiplatform Java Based Mobile Applications. In: IWAAL 2011, LNCS 6693 (J. Bravo, R. Hervás, V. Villarreal, eds.), Springer-Verlag, Berlin Heidelberg, 2011, pp. 1-8.

[6]

M. Larizza et al.: Studies to Determine User Requirements Regarding In-Home Monitoring Systems. In: UMAP 2012, LNCS 7379 (J. Masthoff et al., eds.), Springer-Verlag, Berlin Heidelberg, 2012, pp. 139-150

[7]

S. Patel et al.: A Review of Wearable Sensors and Systems with Application in Rehabilitation. Journal of NeuroEngineering and Rehabilitation (2012) 9:21

[8]

R. Rogers et al.: Living Longer Independently – a Healthcare Interoperability Perspective. Elektrotechnik & Informationstechnik (2010) 127/7-8: 206-211

[9]

P. Rothenpieler et al.: Privacy Concerns in a Remote Monitoring and Social Networking Platform for Assisted Living. In: Privacy and Indentity 2010, IFIP AICT 352 (S. Fischer-Hübner et al., eds.), IFIP International Federation for Information Processing, 2011, pp. 219-230

Právě z těchto hodnot a z hodnot získaných o změně polohy senzoru na hrudi klienta je možno určit případné známé znaky nežádoucích stavů a predikovat výpadky těchto funkcí. Porovnávané veličiny jsou do značné míry dány senzorovou výbavou a tedy je možno při zachování modulárního přístupu veličiny přidávat, či odebírat podle konkrétního nasazení systému. Základní varianta by však již měla umožnit detekci pádu, dlouhodobé nehybnosti, potíží s dechem, srdeční činnosti a místa události. 5

Závěr

V současné době probíhají měření na zdravých dobrovolnících. Získaná data nejsou zatím nijak upravována ani deformována, takže bude možno na jejich základě stanovit prahové hodnoty (min i max) jednotlivých veličin. Odlišnosti těchto veličin od cílových klientů budou později porovnány a bude možno sestavit algoritmy pro předběžné zpracování dat a vyvolání události. V ideálním případě i pro vyvolání odpovídající reakce na událost. V nejbližší době se předpokládá postupně dořešení technické konstrukce MMZ, otestování na modelových situacích při monitorování zdravého jedince (figuranta) a teprve po dokončení těchto přípravných fází jeho nasazení pro reálné testování na uživatelích zamýšlené cílové skupiny. Pro tyto účely je již předběžně dohodnuta spolupráce s lékařským zařízením odpovídajícího typu. Poděkování Tento příspěvek vznikl za podpory projektu „Informační, kognitivní a interdisciplinární podpora výzkumu – INKOV, registrační číslo CZ.1.07/2.3.00/20.0001, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Literatura [1]

T. Baumgartner et al.: Hallway Monitoring: Distributed Data Processing with Wireless Sensor Networks. In: REALWSN 2010, LNCS 6511 (P. J. Marron et al., eds.), Springer-Verlag, Berlin Heidelberg, 2010, pp. 94-105

[10] Z. Valero et al.: AmIVital: Digital Personal Environment for Health and Well-Being. In: MobiHealth 2010, LNICST 55 (J. Lin, K. S. Nikita, eds.), Institute for Computer Sciences, Social Informatics and Telecommunications Engineering, 2011, pp. 160-167

[11] R. Wichert: Challenges and Limitations of Intelligent Assisted Living Environments. In: AmI 2010, LNCS 6439 (B. de Ruyter et al. Eds), Springer-Verlag, Berlin Heidelberg, 2010, pp. 304-309

[12] M. Ziefle et al.: When Your Living Space Knows What You Do: Acceptance of Medical Home Monitoring by Different Technologies. In: USAB 2011, LNCS 7058 (A. Holzinger, K. M. Simonic, eds.) Springer-Verlag, Berlin Heidelberg, 2011, pp. 607-624