Mobiliární fondy státních hradů a zámků. mobiliární fond Hostim

Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav archeologie a muzeologie

Bc. Markéta Dušková posluchačka pátého ročníku magisterského kombinovaného studia muzeologie

Mobiliární fondy státních hradů a zámků mobiliární fond Hostim

Magisterská diplomová práce

Vedoucí práce: Mgr. Pavel Holman Brno 2014

Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s vyuţitím uvedených pramenů a literatury …………………………………………….. Podpis autora práce

2

Věnováno paní Gerdě Fraňkové

Poděkování: Zde bych chtěla poděkovat vedoucímu práce panu Mgr. Pavlu Holmanovi, za odborný a profesionální přístup při vedení práce, paní Ing. Arch. Daně Novotné, PhD., Mgr. Lence Kalábové a panu Ing. Radimu Petrovi za pomoc a poskytnutí důleţitých informací

3

Obsah 1

Seznam pouţitých zkratek .....................................................................................5

2

Úvod ......................................................................................................................6

2.1 2.2 3

Přehled pouţité literatury a podkladů ................................................. 8 Přehled pojmů ..................................................................................... 9

Vývoj právních norem a jejich vliv na vznik rozsáhlých mobiliárních fondů

v majetku státu ............................................................................................................. 12

3.1 Změny majetkových vztahů po roce 1918 ........................................ 12 3.2 Státní památková péče v Československu mezi lety 1918 aţ 1939 .. 16 3.3 Období druhé světové války ............................................................. 19 3.4 Vývoj po druhé světové válce - dekrety prezidenta republiky ......... 20 3.4.1 Právní rámec konfiskací po druhé světové válce ...................... 20 3.4.2 Revize pozemkové reformy ...................................................... 22 3.4.3 Vývoj po roce 1989................................................................... 22 4

Mobiliární fondy státních hradů a zámků, jejich formování jako důsledek

poválečných konfiskací, pozemkové reformy a znárodnění ........................................ 23

4.1 První fáze - státní mobiliární fondy nabyté na základě konfiskačního dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. ................................................ 25 4.2 Druhá fáze - státní mobiliární fondy nabyté na základě konfiskačního dekretu prezidenta republiky č. 108/1945 Sb. .............................................. 32 4.3 Třetí fáze - mobiliární fondy zestátněné na základě revize první pozemkové reformy a na základě zákona o nové (druhé) pozemkové reformě 34 5

Příběh zámku Hostim .......................................................................................... 38

5.1 Mobiliář zámku Hostim ve správě státu ........................................... 44 5.2 Svoz Hostim jako součást mobiliárního fondu Státního zámku Jaroměřice nad Rokytnou ............................................................................. 46 6

Závěr .................................................................................................................... 49

7

Resumé ................................................................................................................ 51

8

Bibliografie .......................................................................................................... 52

9

Přílohy ................................................................................................................. 58

9.1 9.2

Dokumenty – opisy ........................................................................... 58 Seznam vyobrazení ........................................................................... 71

4

1 Seznam použitých zkratek FNO – Fond národního majetku KSSPPOP – Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody MNV – Místní národní výbor MK – Ministerstvo kultury MZA – Morvský zemský archiv NA – Národní archiv v Praze NKK – Národní kulturní komise NPF – Národní pozemkový fond NPÚ – Národní památkový ústav NPÚ ÚOP – Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště NPÚ ÚPS – Národní památkový ústav, územní památková správa NÚKÚ – nejvyšší účetní kontrolní úřad OPD – operativní průzkum a dokumentace (historických staveb) OPM velké Brno – Okresní péče o mládeţ velké Brno OÚ – osidlovací úřad SLS – státní lesy a statky SOA – Státní okresní archiv SPS – Státní památková správa, Státní památková správa v likvidaci SÚPPOP – Státní ústav památkové péče a ochrany přírody

5

2 Úvod Mobiliární fondy státních hradů a zámků na území Čech, Moravy a Slezska ve svém rozsahu a skladbě nemají ve středoevropském prostoru obdoby. Současný správce, Národní památkový ústav, eviduje více neţ milión předmětů kulturní povahy.1 Jak vůbec vznikly tak rozsáhlé a jedinečné fondy ve vlastnictví státu? Instituce, která na tomto vývoji měla největší podíl v období těsně po druhé světové válce - Národní kulturní komise - se ze systému tehdejší státní památkové péče vydělila a pod přímou správou Ministerstva školství a osvěty zajišťovala kulturně a historicky cenný mobiliář pro celé spektrum paměťových a vzdělávacích institucí, mimo jiné vytvořila jádro budoucího souboru státních hradů a zámků. Po téměř šedesáti letech je zřejmé, ţe ve sloţité poválečné době došlo k nevratným škodám nejen na kulturním majetku. Československý stát se nacházel v hlubokém ekonomickém propadu, přesto musel zajistit základní funkce chodu republiky rozvráceného nacistickou správou a řešit všechny aspekty tohoto stavu včetně zajištění zkonfiskovaného a znárodněného státního majetku. Politický vývoj po roce 1948, který byl přímým následkem válečných událostí a traumat, svým radikalismem problémy v ekonomice ani ve společnosti nevyřešil. Nyní je péče o státní mobiliární fondy v rukou územních památkových správ Národního památkového ústavu jako součást státem spravovaného kulturního dědictví, které je důleţitým výpovědním zdrojem nejen o našich předcích, ale především o nás, současných správcích a uţivatelích. Na míře poznání a porozumění, způsobu ochrany a péče můţeme vidět odraz vztahu státu a míru společenské odpovědnosti k tomuto fenoménu. Vzhledem k dlouhodobému společenskému, finančnímu a personálnímu podhodnocení péče o mimořádně cenné historické a kulturní fondy je zřejmé, ţe současná společnost si vlastně s tímto dědictvím neví rady. Moţná, ţe je to zapříčiněno způsobem, jak předměty nesporné kulturní hodnoty stát získal, tj. na základě rozsáhlých konfiskací a znárodnění, ale s absencí reálné koncepce, co s těmito cennými památkami získanými v obrovském mnoţství, ve třech po sobě rychle jdoucích vlnách vlastně dál. Na základě práce současných historiků, ve spolupráci s odbornou veřejností z řad památkářů a muzejníků, došlo v nedávné době k několika zajímavým obnovám téměř zničených zámeckých areálů, kam se navrátil, byť pouze z části, i původní mobiliář uchovávaný v depozitářích státních hradů a zámků.2 Je to jedna z cest, jak vrátit smysl mase dosud anonymních předmětů vytrţených před mnoha lety z reálné existence, nyní uloţených a evidovaných jako tzv. svozy v depozitářích státních hradů a zámků. Je zřejmé, ţe znovu oţivená historická sídla mají dar integrity. Budují citovou a kulturní vazbu mezi místem a lidmi, kteří v jejich blízkosti ţijí nebo je na1

Mobiliární fondy [online]. Praha : NPU, 2014.[cit. 2014-05-11].Dostupný z WWW: . 2 nejnověji obnova zámeckých areálů na severní Moravě – zámek Kunín u Nového Jičína a Lešná u Valašského Meziříčí, postupné zpřístupňování zámku Bystřice pod Hostýnem, dále nově zpřístupněný zámek Kunštát nebo zámek Děčín v severních Čechách

6

vštěvují. Pokud si společnost uvědomí důleţitost této vazby, její společenský a sociální rozměr, bude to znamenat, ţe uţ se dostala z nejhoršího. Magisterskou práci bych chtěla zaměřit na vznik rozsáhlého souboru mobiliárních fondů státních hradů a zámků, které jsou nyní ve správě Národního památkového ústavu. V úvodu naznačím vývoj právních norem a společenské podmínky, které zapříčinily převod předmětů kulturní povahy do vlastnictví státu v období mezi světovými válkami a především po osvobození republiky v roce 1945. Následující kapitola se zaměří na poválečné konfiskace, a také na způsob, jak byl tento státem nově nabytý majetek vybírán, evidován a zabezpečen. Jako příklad, na kterém chci ilustrovat legislativní a správní vývoj konfiskací po druhé světové válce, jsem zvolila mobiliární fond Hostim, který je v současné době evidován jako tzv. svozový mobiliární fond a je spravován Národním památkovým ústavem - územní památkovou správou v Českých Budějovicích. Porovnáním právních předpisů, které konstituovaly převod, evidenci, ochranu a bezpečnost předmětů kulturní povahy, jeţ přešly do vlastnictví státu prostřednictvím poválečných konfiskací, s archivními dokumenty té doby, bych chtěla poukázat na sloţitost a náročnost úkolu, který vyvstal v období těsně po skončení druhé světové války před tehdejšími správními orgány. Popis proměny funkce zámecké budovy a vývoj, jakým se do dnešního dne zachovala část původního mobiliáře, kdysi reprezentativního šlechtického velkostatku, ilustruje na tomto konkrétním případě osud specifické skupiny památek, které nebyly součástí tzv. první kategorie hradů a zámků určených ke zpřístupnění veřejnosti, ale byly poskytnuty dle znění zákonné normy organizacím za účelem vyuţití ve veřejném zájmu. Jejich vnitřní vybavení se ocitlo ve skupině tzv. svozových mobiliárních fondů, nad kterými převzal stát odpovědnost prostřednictvím Národní kulturní komise zřízené při Ministerstvu školství a osvěty a později prostřednictvím orgánů státní památkové péče a dalších institucí. V závěru bych se chtěla dotknout problematiky přístupnosti těchto fondů pro vědecké a badatelské účely s odkazem na jejich vysokou výpovědní hodnotu vzhledem k vazbě na objekt původního uloţení. Je zřejmé, ţe vzrůstá zájem odborné a badatelské veřejnosti o tyto fondy. Řada památkových objektů, které slouţily různým veřejným, správním nebo sociálním účelům, prochází revitalizací, během níţ se obnovují zcela - nebo alespoň náznakově původní interiéry se záměrem prostřednictvím interiérových instalací zachytit historii a genia loci místa.

7

2.1 Přehled použité literatury a podkladů K tématu znárodnění a poválečných konfiskací vyšla v nedávné době řada publikací a sborníků, které tuto problematiku mapují především z hlediska československých právních dějin viz. kniha Jana Kuklíka Znárodněné Československo a práce Adély Peichlové na téma Konfiskační a vyvlastňovací prvek pozemkové reformy a vyvlastnění v československých dějinách 20. století. Zpracování z hlediska ekonomicko – správního a národohospodářského je obsaţeno ve Studii č. 8/2010 Národohospodářského ústavu Josefa Hlávky, autora Josefa Bendy Restituce majetku bývalých šlechtických rodů po roce 1989 a následně v knize Josefa Bendy Restituce bývalých šlechtických rodů po roce 1989, která vyšla v roce 2013. Dále je to práce Karla Zemana Vývoj vlastnictví k půdě a souvisejících procesů na území ČR od roku 1918 do současné doby, která vyšla jako učební text pro výuku předmětů Hospodářská politika, Hospodářské dějiny, Ekonomická analýza a Regionální dějiny Vysoké školy ekonomické v Praze v roce 2013. Zdrojem, z kterého jsem čerpala důleţité podklady, jsou knihy zabývající se Národní kulturní komisí a dílem Z. Wirtha, jejichţ autorkou je historička Kristina Uhlíková. Jedná se o knihy Zdeněk Wirth, první dvě ţivotní etapy (1878 – 1939) z roku 2010 a Národní kulturní komise 1947 – 1951, která vyšla v roce 2004. Dále studie kolektivu autorů v časopise Soudobé dějiny č. 3-4/2006 pod souhrnným názvem Německé menšiny v právních normách 1938 – 1948, Československo ve srovnání s vybranými evropskými zeměmi, který vydal Ústav pro současné dějiny AV ČR. Určující pro mou práci byly dokumenty Národní kulturní komise a jejích následnických organizací, které jsou uloţeny ve Státním archivu v Praze a dokumenty Zemského národního výboru uloţené v Moravském zemském archivu v Brně. Dále aktuální poznatky z oboru památkové péče, kde pracuji na pozici ekonomicko-správní. Významným zdrojem informací o zámku a obci Hostim je práce Ing. arch.Dany Novotné, PhD., která se zabývá stavebním vývojem a historií areálu zámecké budovy v Hostimi včetně zpracování podkladů a dokumentace Nálezové správy OPD.

8

2.2 Přehled pojmů Přehled pojmů je sestaven pro potřeby této práce. Důvodem je opakované pouţívání uvedených termínů v různých souvislostech a částech práce, u kterých je třeba výrazně a od počátku odlišit jejich význam a srozumitelně je vymezit. Mezi nejvíce zaměňované pojmy patří označení pro převzetí majetku do vlastnictví státu tj. – znárodnění, zestátnění a konfiskace. Zhledem k dějinnému vývoji v Československu po roce 1945 a především po roce 1948 se mezi těmito termíny téměř setřel jejich význam. Pro tuto práci, a také pro pochopení celého následujícího průběhu majetkových převodů soukromého majetku na stát a následné restituci části státních mobiliárních fondů po roce 1989 zpět původním vlastníkům, je přesné znění klíčové. Další pojmy, které se týkají evidence státních mobiliárních fondů jsou zde definovány z důvodu srozumitelnosti ve spojitosti s textem práce. Vyvlastnění (expropriace) - je vynucená změna vlastníka za určitým účelem a v daném právním rámci, který je vymezen typem vyvlastňovacího řízení. Je jím jak znárodnění, tak konfiskace či zestátnění3 Znárodnění - je spojeno s nuceným vyvlastněním určitých kategorií majetku ve prospěch státu, a to v zásadě za náhradu. Po roce 1948 v Československu slíbená náhrada původním vlastníkům často poskytnuta nebyla a znárodnění se tu posléze stalo konfiskací4 Konfiskace - je spojována s trestním právem a vyjadřuje sankci spočívající v propadnutí majetku ve prospěch státu. V moderních dějinách se jedná o sankci v souvislosti s nejtěţšími zločiny proti státu jako je např. velezrada. V pojetí československého práva roku 1945 se pojem konfiskace pouţil i pro plošná, nucená vyvlastnění bez náhrady na základě zákona (dekretu presidenta republiky) v dekretech presidenta republiky definovaných kategorií osob. Jednalo se ne jiţ o čistě trestněprávní sankci, ale o opatření administrativněsprávní a svým účelem spojené s pozemkovou reformou, reparacemi, rekonstrukcí a odsunem5 Dalším důleţitým znakem československých konfiskací roku 1945 bylo jejich, i kdyţ ne vţdy realizované, spojení s přerozdělením a přidělením majetku, kdy stát nebyl konečným příjemcem konfiskátu, ale majetek měl být přerozdělen do soukromého vlastnictví státně spolehlivých a sociálně potřebných osob6 Zestátnění (etatizace) - zahrnuje v sobě nejrůznější způsoby převodu soukromého, obecního, zemského majetku na stát nebo převod kompetencí k tomuto majetku na orgány státu Obstavení majetku – podle zákona 32/1918 Sb. z.a n., dne 9. listopadu 1918 o obstavení velkostatků - znamenalo obstavení prozatímní omezení právní dispozice s půdou a statky zapsanými do zemských desk, tak aby nemohl být zma3

KUKLÍK, Jan. Znárodněné Československo. Praha : Auditorium, 2010.s. 14 KUKLÍK, Jan. Znárodněné Československo. Praha : Auditorium, 2010.s.12 5 KUKLÍK, Jan. Znárodněné Československo. Praha : Auditorium, 2010.s. .13 6 tamtéţ 4

9

řen cíl pozemkové reformy. Obstavení neznamenalo ještě vyvlastnění a omezení dispozice bylo vţdy vázáno na souhlas příslušného správního úřadu.7 Zábor – pojem vytvořený prof. Janem Krčmářem pro první československou pozemkovou reformu. Koncepce záboru umoţňovala vyvlastnění nejen provést, ale i od něho upustit a pozemky ze záboru propustit. Zábor omezil původního vlastníka velkého pozemkového majetku v právní dispozici, stanovil mu určité povinnosti a poskytl československému státu právní titul k vymezení pozemků, které měly být za náhradu vyvlastněny a následně přiděleny malým a středním rolníkům. Záborem byl také stanoven limit soukromému vlastnictví půdy, a to její maximální rozlohou.8 Restituce – ve volném pojetí se jedná o nápravu některých zásahů do vlastnického práva. V době po druhé světové válce se restituce odvozovaly od prohlášení některých majetkoprávních jednání z období okupace za neplatné.9 Restituce po roce 1989 se týkají především původně znárodněného majetku obecně, nejen ve vlastnictví soukromých osob, ale například měst a obcí. V souvislostí s textem této práce je pojem restituce vztaţen na tu část státních mobiliárních fondů, které byly ve správě státu prostřednictvím Národního památkového ústavu, a které byly navráceny zpět původním vlastníkům na základě restitučních ţádostí, které byly soudním jednáním označeny za oprávněné. Mobiliární fond - Mobiliární fond nebo historický knihovní fond je soubor památek s přímou vazbou na nemovitou kulturní památku ve formě jejího historicky doloţeného vnitřního vybavení, v případě tzv. svozového mobiliárního fondu se jedná o vybavení nezpřístupněného nebo jiţ zaniklého sídla zámeckého typu, druhotně uloţeného na památkovém objektu ve správě NPÚ. Mobiliární fond je soubor věcí prohlášených za kulturní památku podle zákona 20/1987 Sb. 10 a je veden pod samostatným číslem prohlášení v Ústředním seznamu kulturních památek. Evidenční náleţitosti jsou upraveny Vyhláškou č. 119/1959 Ministerstva školství a kultury o evidenci kulturních památek. 11 Reţim hospodaření se řídí podle zákona 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, dále vyhláškami, směrnicemi a metodikami zajišťujícími jednotný postup inventarizace,12 základní a průběţné evidence.13

7

KUKLÍK, Jan. Znárodněné Československo. Praha : Auditorium, 2010.s. 39 KUKLÍK, Jan. Znárodněné Československo. Praha : Auditorium, 2010.s. s. 40 9 tamtéţ s. 14 10 Mobiliární fondy [online]. Praha : NPU, 2014.[cit. 2014-05-11].Dostupný z WWW: 11 MK.Vyhláška ministerstva školství a kultury ze dne 9. 6. 1959, č. 116, Ú.1., o evidenci kulturních památek. Praha : MK. 1959. 12 NPU. Směrnice generálního ředitele NPÚ č. 9/2004, kterou se upravuje postup při inventarizaci mobiliárních fondů. Praha : NPÚ ÚP, 2004. 13 MK. Metodické pokyny MK ČSR ze dne 28. 12. 1975 č.j. 2991/76 pro vedení evidence movitých kulturních památek v památkových objektech, určených ke kulturně výchovnému vyuţití. Praha : MK. 1975. 8

10

Evidence - slouţí k orientaci a evidenci mobiliárního fondu po stránce obsahu, rozsahu a uloţení, skládá se z evidence základní a průběţné14 Základní evidence mobiliárních fondů státních hradů a zámků - (srovnatelná se systematickou evidencí sbírkových předmětů) je tvořena inventární knihou, kartotékou evidenčních listů a lokačním katalogem jak v tištěné tak v elektronické podobě Průběţná evidence mobiliárních fondů státních hradů a zámků - (do určité míry ji lze srovnat s chronologickou evidencí sbírkových předmětů) vede evidenci přírůstků, úbytků, výpůjček a zápůjček mobiliárního fondu, zaznamenává stav předmětů, restaurátorské zásahy na předmětech apod. Fotodokumentace mobiliárního fondu – zobrazení kaţdé movité památky pro její průkaznou identifikaci s vazbou na inventární číslo a kartu základní evidence Inventární kniha – mobiliárního fondu je tvořena evidenčními listy movitých kulturních památek, které jsou svázány do pevné vazby 15 Černé knihy - původní inventární knihy pořízené Národní kulturní komisí obsahující soupis mobiliárního fondu nebo knihovny historického objektu pod starými inventárními čísly tak, jak byly členy NKK s přednostním právem výběru vyňaty z celkového objemu mobilií převzatých Národním pozemkovým fondem nebo Fondem národní obnovy Rejstříkové číslo ÚSKP – mobiliární fond historického objektu, sepsaný v inventárních knihách, je prohlášen jako celek pod jedním rejstříkovým číslem ústředního seznamu kulturních památek, zámecké knihovny jsou prohlášeny a evidovány pod samostatným číslem ÚSKP

14

MK. Metodické pokyny MK ČSR ze dne 28. 12. 1975 č.j. 2991/76 pro vedení evidence movitých kulturních památek v památkových objektech, určených ke kulturně výchovnému vyuţití. Praha : MK. 1975. 15 MK. Metodické pokyny MK ČSR ze dne 28. 12. 1975 č.j. 2991/76 pro vedení evidence movitých kulturních památek v památkových objektech, určených ke kulturně výchovnému vyuţití. Praha : MK. 1975

11

3 Vývoj právních norem a jejich vliv na vznik rozsáhlých mobiliárních fondů v majetku státu

3.1 Změny majetkových vztahů po roce 1918 Po zániku monarchie v roce 1918 dochází na našem území ke změnám souvisejícím se vznikem republiky, jeţ se promítly i do právního rámce nově vznikajícího státu. Na Československou republiku přešlo státní jmění jiţ 28. října 1918. Nový Československý stát nabyl movitý a nemovitý majetek mírovými smlouvami. 16 Následně to bylo vyjádřeno zákonem č. 354/1921 Sb. z.a. n., o převzetí statků a majetku připadlých podle mírových smluv československému státu. Majetek a statky představovaly veškeré majetkové hodnoty patřící bývalé rakouskouherské monarchii a státům německým, království Uherskému dále majetek vyjmenovaných právnických osob a majetek patřící příslušníkům panovnických rodin rakouských a německých.17 „§ 1 - Československý stát nabývá všech statků a všeho majetku: 1. které na území někdejšího mocnářství Rakousko-uherského, patřícím Československé republice, náleţely bývalému císařství Rakouskému, království Uherskému, nebo společný majetek bývalému mocnářství Rakousko-uherskému, jakoţ i koruně rakouské a uherské a bývalé panovnické rodině rakousko-uherské dne 28. října 1918 a, pokud jde o území po 28. říjnu 1918 přivtělená, v den inkorporace těchto území; 2. které na Valčicku a Vitorázsku náleţely zemi Dolnorakouské v den inkorporace tohoto území; 3. které na území přivtěleném od říše německé náleţely koruně a říši německé a státům německým, jakoţ i bývalému císaři německému a jiným osobám panovnických rodin německých v den inkorporace tohoto území. § 2.Statky a majetkem podle §1 rozumějí se veškerý majetek nemovitý i movitý, zahrnujíc v to veškerá majetková práva i pohledávky § 3.Statky a majetkem bývalé panovnické rodiny rakousko-uherské rozumějí se zejména statky a majetek: posledního panovníka Karla a jeho manţelky Zity jiných osob bývalé panovnické rodiny rakousko-uherské, zejména téţ bývalého následníka trůnu Františka Ferdinanda d´ Este a jeho potomků; c.a k. rodinného fondu statky a majetek stiţené svěřenským svazkem korunního svěřenství císaře a krále Františka Josefa I. Pro arcikníţecí rod Habsbursko-Lotrinský“18

Článek 208 Saint-Germainské mírové smlouvy stanovil, ţe novým státům má připadnout mj. majetek Koruny i soukromé statky bývalé rakousko-uherské panovnické rodiny. Majetek Koruny byl historickým majetkem státu; podle zákona pod pojem statků a majetku bývalé rakousko-uherské panovnické rodi16

Zákon č. 507/1921 Sb. – Mírová smlouva mezi mocnostmi spojenými i sdruţenými a Rakouskem, podepsaná v Saint-Germain-en-Laye dne 10. záři 1919 17 BENDA, Josef. Studie národohospodářského ústavu Josefa Hlávky. Restituce majetku bývalých šlechtických rodů po roce 1989, Studie 8/2010. Praha : Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2010. ISBN 978-80-86729-61-9. s. 19. 18 Československá republika. Zákon č. 354 ze dne 12. srpna 1921 o převzetí statků a majetku připadlých podle mírových smluv československému státu, § 1 - § 3. In Sbírka zákonů a nařízení státu československého. Vydána 27. 9. 1924, částka 81, s. 1411.

12

ny se rozuměla rodina v přirozeném (biologickém) smyslu, nikoli vztahy zaloţené na dynastickém rozhodnutí..19 V souladu s tímto principem byl zákonem do tohoto majetku rakousko-uherské panovnické rodiny v demonstrativním výčtu zařazen i majetek následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este a jeho potomků, ačkoli byli pro hraběcí původ své matky z dynastického nástupnictví vyloučeni..20 Námitky ze strany potomků Ferdinanda d´Este řešil Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí sp.zn. 9186/1922 ze dne 1. 7. 1922, který neuznal, ţe potomci Ferdinanda d´Este přestali být dle tehdejších rakouskouherských zákonů Habsburky de iure a argumentoval na základě zákona o zrušení šlechtictví a tím i zrušení rozlišení manţelství na rovnorodá a nerovnorodá. Soud vynesl závěr, ţe děti jsou plnoprávnými Habsburky a tudíţ je moţné jejich majetek konfiskovat.21 Zkonfiskovány byly dle výše uvedených zákonů například zámky Zákupy, Konopiště, Brandýs nad Labem, Stará Boleslav, Chlum u Třeboně a Ploskovice. První konfiskace majetku ale byly provedeny na základě recipovaného císařského nařízení ze dne 29. 7. 1916 o konfiskaci majetku zrádců a nepřátel státu. Jako první byl zabaven majetek arcivévody Bedřicha, příslušníka panovnické rodiny, který vlastnil například zámek v Ţidlochovicích22 a další nemovitosti na území dnešního Těšínska. Zkonfiskované habsburské zámky a paláce byly svěřeny do správy státních institucí, které je začaly vyuţívat jako sídla nebo reprezentační prostory oficiálních úřadů Československé republiky. Některé z nich, například Konopiště, byly zpřístupněny veřejnosti. Část inventáře ze zkonfiskovaných budov slouţila k vybavení vládních úřadů a zahraničních zastupitelství Československé republiky, část předmětů přešla do sbírek Obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel umění a dalších veřejných institucí. Další významnou změnou majetkových poměrů v nově vzniklé republice bylo zavedení tzv. první pozemkové reformy, jejímţ hlavním cílem bylo oslabení ekonomického vlivu šlechtických rodů, římskokatolické církve, maďarských a německých vlastníků, ale také vytvoření sociálně stabilní struktury národního hospodářství prostřednictvím nových drobných vlastníků půdy tvořící malý a střední stav.23 Jejím prvním krokem bylo omezení majitelů šlechtických velkostatků - většinou příslušníků cizích národů - v prozatímní dispozici24 s rozsáhlými pozemky, kteří na území Československa drţeli téměř jednu třetinu celkové rozlohy ze-

19

BENDA, Josef. Studie národohospodářského ústavu Josefa Hlávky. Restituce majetku bývalých šlechtických rodů po roce 1989, Studie 8/2010. Praha : Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2010. ISBN 978-80-86729-61-9. s. 19. 20 tamtéţ 21 PEICHLOVÁ, Adéla. Konfiskační a vyvlastňovací prvek pozemkové reformy v době první republiky. In Konfiskace, pozemkové reformy a vyvlastnění v československých dějinách 20. století. Praha : Auditorium, 2011, s. 32 22 tamtéţ 23 ZEMAN, Karel.Vývoj vlastnictví k půdě a souvisejících procesů na území ČR od roku 1918 do současné doby Praha : VŠE. nakladatelství Oeconomica, 2013. s. 38 - 38 24

Zákon Národního výboru č. 32/1918 Sb. z. a n., o obstavení velkostatků

13

mědělské půdy a u nichţ byla důvodná obava, ţe budou zdrţovat průběh pozemkové reformy.25 Následoval Zákon č. 215/1919 Sb z. a n., tzv. zákon záborový,26 který stanovil limit soukromému vlastnictví půdy, a to její maximální rozlohou (dle § 2. - pozemky s výměrou větší neţ 150 ha zemědělské půdy nebo 250 ha půdy celkem) s tím, ţe ostatní pozemky nad rámec limitu budou přiděleny drobným rolníkům. Provádění záboru bylo svěřeno Státnímu pozemkovému úřadu. V § 11. záborový zákon přiznává náhradu vlastníkům zabraných pozemků.27 Přitom se počítalo i s prvky konfiskace (tj. vyvlastněním bez náhrady) šlechtických nadací (například Strakovy akademie nebo Hradu Karlštejna, který byl majetkem Tereziánské nadace pro dívky.28), kde zanikla práva ke správě tohoto typu majetku na základě zrušení instituce šlechtictví zákonem č. 61 Sb. z. a n., ze dne 10. prosince 1918.29 „Zbývá tudíţ z § 9. záborového zákona ze zásad o převzetí bez náhrady jednak provésti ustanovení o majetku nadací spočívajících na právech ze šlechtictví zrušeného zákonem ze dne 10. prosince 1918, č. 61 Sb. z. a n., dále o majetku bezprávně nabytém“.30 „O náhradě za převzatý majetek bude rozhodnuto zvláštním zákonem. Zvláštním zákonem provede se zásada, ţe bez náhrady bude převzat majetek příslušníků nepřátelských států, příslušníků bývalé panovnické rodiny Habsbursko-Lotrinské, majetek nadací spočívajících na právech plynoucích ze šlechtictví zrušeného zákonem ze dne 10. prosince 1918, č. 61 Sb. zák. a nař.; majetek, jehoţ uţívání zakládá se na výkonu funkcí, úřadů a důstojenství cizozemských, nebo který s takovou funkcí, úřadem nebo důstojenstvím jest spojen; majetek bezprávně nabytý; majetek osob, které se hrubě provinily proti československému národu ve světové válce; konečně majetek, který podle ustanovení zákonů finančních připadne státu jako splátka na dávku z majetku.“ 31

Záborový zákon vyjímal z pozemkové reformy samostatné objekty (hrady a zámky), které neslouţily k hospodaření a také majetky zemské, okresní a obecní.32 Rozdělení půdy československým občanům bylo pro venkovské obyvatelstvo příslibem zajištění základní obţivy.33 25

PEICHLOVÁ, Adéla. Konfiskační a vyvlastňovací prvek pozemkové reformy v době první republiky. In Konfiskace, pozemkové reformy a vyvlastnění v československých dějinách 20. století. Praha : Auditorium, 2011, s. 32 26 Zákon č. 215/1919 Sb., o záboru velkého majetku pozemkového (zákon záborový) 27 ZEMAN, Karel.Vývoj vlastnictví k půdě a souvisejících procesů na území ČR od roku 1918 do současné doby Praha : VŠE. nakladatelství Oeconomica, 2013. s. 15. 28 UHLÍKOVÁ, Kristýna. Národní kulturní komise 1947–1951.Praha : Artefactum, 2004. s. 182 29 KUKLÍK, Jan. Znárodněné Československo. Praha : Auditorium, 2010.s.41 30 KUKLÍK, Jan. Znárodněné Československo. Praha : Auditorium, 2010 - Zpráva výboru pro pozemkovou reformu [online] Praha : Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 2014.[cit. 2014-05-11]. Dostupný z WWW: http://www.psp.cz/eknih/1918ns/ps/tisky/T2748_01.htm 31

Zákon č. 215/1919 Sb. – tzv. záborový zákon [online] Praha : Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 2014.[cit. 2014-05-11]. Dostupný z WWW: < http://www.psp.cz/eknih/1918ns/ps/tisky/t0869_00.htm > a dále Zasedání Národního shromáţdění československého roku 1920.Tisk 2748.Zpráva výboru pro pozemkovou reformu k osnově zákona o převzetí a náhradě za zabraný majetek pozemkový (zákona náhradového),usnesené výborem pro pozemkovou reformu po rozumu §§ 14 a 17 jednacího řádu. 32

ZEMAN, Karel.Vývoj vlastnictví k půdě a souvisejících procesů na území ČR od roku 1918 do současné doby Praha : VŠE. nakladatelství Oeconomica, 2013. s. 15 33 PEICHLOVÁ, Adéla. Konfiskační a vyvlastňovací prvek pozemkové reformy v době první republiky. In Konfiskace, pozemkové reformy a vyvlastnění v československých dějinách 20. století. Praha : Auditorium, 2011, s. 33

14

Zákon 81/1920 Sb. z.a n. ze dne 30. 1. 1920 tzv. přídělový zákon v první části stanovil, kdo a v jakém pořadí má být přídělcem půdy a jak má být půda vyuţita. Preferovalo se přidělování bezzemkům a drobným zemědělcům, dále pak legionářům, členům ozbrojených sloţek nebo pozůstalým po zemřelých členech ozbrojených sloţek státu, válečným invalidům, druţstvům a sdruţením, obcím, právnickým osobám, a také ústavům a zařízením slouţícím vědeckým, lidumilným a obecně prospěšným účelům. Zákon přídělový, stejně jako zákon záborový uděloval Státnímu pozemkovému úřadu povinnost zohlednit historické památkové objekty a přírodní krásy. Pozemky, na nichţ se vyskytovaly, mohly být vyňaty z výměry určené k rozdělení, coţ se časem stalo terčem kritiky. V druhé časti přídělového zákona je specifikován vznik přídělů v rámci pozemkové reformy a nakládání s nimi. Třetí část se zabývá stanovením poplatků za převod přidělené půdy novým vlastníkům.34 Státní pozemkový úřad se sídlem v Praze a Bratislavě byl zřízen k provádění pozemkové reformy zákonem 330/Sb. ze dne 11. 9. 1919 a svou činnost ukončil k 1. 5. 1935, kdy byl zrušen vládním nařízením a jeho agenda byla převedena přímo na ministerstvo zemědělství. 35

34

ZEMAN, Karel.Vývoj vlastnictví k půdě a souvisejících procesů na území ČR od roku 1918 do současné doby Praha : VŠE. nakladatelství Oeconomica, 2013. s. 17-18 35 tamtéţ, str. 20,24

15

3.2 Státní památková péče v Československu mezi lety 1918 až 1939 Po celé období první republiky platilo, ţe za památku byla povaţována díla v minulosti vytvořená, která se do té doby dochovala a minulost připomínala. Šlo o předměty vytvořené lidskou rukou nebo přírodou, pokud měly význam dějinný, umělecký, obecně kulturní nebo vědecký a pokud jejich zachování bylo věcí veřejného zájmu. Z takto definovaného předmětu zájmu vycházelo určení ochrany památek jako oboru, který je ideovým hnutím, a které mocí zákona, silou idey a prostředky praxe chrání existenci památek a určuje způsob péče o ně. Protoţe neexistoval památkový zákon, opírala se tehdejší památková péče o to, ţe ochrana památek byla druhou větou § 1. Císařského nařízení ze dne 31. 7. 1911, č. 153 Říšského zákoníku, uznána věcí veřejnou. V tomto smyslu mohlo být omezováno vlastnické a dispoziční právo.36 Po roce 1918 bylo působení památkové péče Československé republiky ustaveno prostřednictvím Ministerstva školství a národní osvěty. Brzy po převratu byl c.k. Zemský památkový úřad pro království České přeměněn na Státní památkový úřad, který měl působnost v celé republice. V říjnu roku 1919 došlo ke zřízení Vládního komisariátu pro zachování památek na Slovensku. K 1. dubnu 1920 pověřilo ministerstvo konstituováním a vedením Státního památkového úřadu pro Moravu a Slezsko se sídlem v Brně architekta Stanislava Sochora, jehoţ ředitelem byl aţ do roku 1938.37 Spolu s památkovými úřady byl v roce 1919 zřízen Státní fotoměřičský ústav Praze, který měl celostátní působnost aţ do roku 1953 a soustřeďoval se na dokumentování památek měřičskými a fotografickými technikami.38 „Památkové úřady bojovaly po roce 1918 proti nelegálním vývozům a zašantročování (malverzaci) movitých památek“.39 Československý stát jiţ druhý den své existence, dne 29. 10. 1918, doplnil stávající památkové předpisy nařízením Národního výboru č. 13/1918 Sb. o zákaz vývozu uměleckých a historických památek. V dalších letech (vyhláškou ze dne 9. 5. 1925) uvolnilo Ministerstvo obchodu dovoz a vývoz uměleckých předmětů (mědirytiny, ocelorytiny, malby na nejrůznějších materiálech, sochy a reliéfy), současně však platil zákaz vývozu uměleckých a historických památek. Aby se vyloučil omyl nebo přímo úmyslná nezákonná manipulace s uměleckými a historickými předměty, stanovilo Ministerstvo školství a národní osvěty postup, kdy památkové úřady měly vývozcům předmětů, které mají na první pohled charakter umělecké nebo historické památky vydávat potvrzení, zda jde nebo nejde o předmět, jehoţ vývoz je zakázán.“40 36

NEJEDLÝ, Vratislav. Památková péče na Moravě v letech 1918 – 1948. In: Památková péče na Moravě : 150let od vzniku první státní instituce na ochranu památek. NPÚ ÚOP Brno : Brno 2002, s. 75 37 tamtéţ s. 76 38 NEJEDLÝ, Vratislav. Památková péče na Moravě v letech 1918 – 1948. In: Památková péče na Moravě : 150let od vzniku první státní instituce na ochranu památek. NPÚ ÚOP Brno : Brno 2002, s.76 39 NEJEDLÝ, Vratislav. Památková péče na Moravě v letech 1918 – 1948. In: Památková péče na Moravě : 150let od vzniku první státní instituce na ochranu památek. NPÚ ÚOP Brno : Brno 2002, s. 109 40 Památková péče [online] Praha : MKČR, 2014.[cit. 2014-05-11].

16

„Všechny umělecké a historické památky jsou pod ochranou Národního výboru a jeho orgánů. Vývoz a jejich zavlečení je zakázáno, a to ať se nalézají v majetku veřejném nebo soukromém, ať jsou v majetku svěřeneckém či korporací či ústavů, nacházejí se neb nacházely se v území státu československého neb sem inventárně náleţely. Za překročení tohoto nařízení bude trestán vývozce i ten, kdo mu pomáhá, pokutou přiměřenou ceně věcí, jeţ měly býti zavlečeny neb vyvezeny.“41

Počátkem 20. let se připravovala řada nových legislativních opatření v různých resortech státní správy. Některé z nich se vztahovaly k ochraně památek - zákony a nařízení o stavebních zásazích, pozemkovém katastru, daňových úlevách, pozemkové reformě i nový občanský zákoník. 42 V roce 1927 byl vydán zákon o přímých daních č.76, který umoţňoval vlastníkovi nemovitosti odpis daní o udrţovací náklady u neobývaných či jinak neuţívaných památkově chráněných objektů, ale pouze v případě, ţe Státní památkový úřad vydal majiteli objektu osvědčení o nezbytnosti těchto nákladů. Od roku 1936 mohla být poskytnuta daňová úleva i vlastníkům obývaných památkově hodnotných budov ve městech nad 5000 obyvatel při opravách nákladnějších neţ 5000 Kč (vládní nařízení č. 1/ex 1936 Sb. z. a n. ze dne 20. 12. 1935). Pozemkový katastr měl být veden ve smyslu vládního nařízení tak, aby byl pomůckou pro vědecké bádání a pro ochranu památek a nahrazoval dosud chybějící soupis památek.43 Památkovou ochranu ustanovenou zákonem se podařilo prosadit alespoň u nemovitostí, které souvisely s velkým pozemkovým vlastnictvím a vztahovala se na ně pozemková reforma, uzákoněná v dubnu roku 1919 zákonem č. 215 Sb. Navazující zákon č. 81/1920 Sb. tzv. záborový zákon, upravoval přidělení zabraných pozemků novým majitelům, ale upřesňoval také práva původních majitelů. Podle § 20. tohoto zákona mohl Státní pozemkový úřad ponechat původním majitelům nad stanovený rámec ještě pozemky, na kterých se nacházely cenné parky nebo jeţ byly důleţité pro zachování rázu krajiny či z důvodu zajištění památkových objektů.44 Stejně tak jako ustanovení § 20. Přídělového zákona. Památkové oddělení Ministerstva školství a národní osvěty sestavilo seznam památkových objektů, nejčastěji se jednalo o šlechtická sídla – hrady a zámky, hradní zříceniny, zámecké parky a obory, který byl předán pozemkovému úřadu. Ten na základě komisionálního projednání za přítomnosti zástupce ministerstva školství a národní osvěty stanovil podmínky, které zanesl do smlouvy s majitelem památkově hodnotné nemovitosti. Vlastník i jeho dědicové byli tak smluvně zavázáni hrad či zámek udrţovat v dobrém stavu a při stavebních úpravách ţádat schválení památkového úřadu. Pokud to stav budovy dovoloval,

Dostupný z WWW: < http://www.mkcr.cz/cz/kulturni-dedictvi/pamatkovy-fond/odborpamatkove-pece/pamatkova-pece-v-cr-18035/ > 41 Československá republika. Sbírka zákonů a nařízení Národního výboru ze dne 29. října 1918, č. 13 Sbírky o vývozu movitých kulturních památek. In Sbírka zákonů a nařízení státu Československého.1918, částka II., s. 2. 42 UHLÍKOVÁ, Kristina. Zdeněk Wirth, první dvě ţivotní etapy (1878 – 1939). Praha : Národní památkový ústav, 2010. s.81 43 UHLÍKOVÁ, Kristina. Zdeněk Wirth, první dvě ţivotní etapy (1878 – 1939). Praha : Národní památkový ústav, 2010. 43 , s.82 44 tamtéţ, s.87

17

musel jej zpřístupnit veřejnosti a vědeckým zájemcům. Pod dohled památkové správy se tak dostala řada šlechtických sídel včetně významných parků.45

45

UHLÍKOVÁ, Kristina. Zdeněk Wirth, první dvě ţivotní etapy (1878 – 1939). Praha : Národní památkový ústav, 2010. s.88

18

3.3 Období druhé světové války Zásahy do vlastnických a dalších vztahů uskutečněné po Mnichovu byly součástí systematicky prováděné nacistické okupační politiky, která směřovala jak vůči ţidovskému majetku, tak i vůči majetku českému.46 Mezi způsoby vyuţívané německou okupační správou patřila hojná aplikace německých trestních norem (zvláště nařízení říšského protektora o propadnutí jmění v protektorátu Čechy a Morava ze 4. října 1939) a trestních a soudních rozsudků. K majetkovým převodům pozemkového majetku ve prospěch německých subjektů byla vyuţita i ustanovení záborového zákona a první pozemkové reformy.47 Předměty charakteru uměleckých sbírek, které byly takto nacistickou správou konfiskovány putovaly nejprve do tzv. sběren, například v Praze k tomuto účelu bylo jedním ze středisek sběrna – Praţský Hrad, později část z nich byla odváţena do Německa. Činnost protektorátní správy směřovala k vyuţití českého ekonomického potenciálu pro válečné úsilí Německé říše i pro obohacení německých firem a jednotlivců, ale zejména k napomáhání uskutečnění konečného cíle, kterým byla germanizace tohoto prostoru.48 Vyvlastňování, konfiskace, nápadně nevýhodné či vynucené prodeje, nucené správy a další omezení vlastnického práva se týkaly různých kategorií majetku, pro něţ se uplatnila široká škála předpisů a opatření. Jednalo se o tak brutální zásahy do vlastnických a majetkoprávních struktur, ţe československá společnost, její politická reprezentace, a v důsledku toho i právo, musely přijít s odpovídající reakcí.49

46

KUKLÍK, J., GEBHART, J. Velké dějiny koruny české. díl XVa,b. Paseka : Praha, 20062007. 47 KUKLÍK, Jan. Znárodněné Československo. Praha : Auditorium, 2010.s.87 48 KUKLÍK, Jan. Znárodněné Československo. Praha : Auditorium, 2010.s.94 49 KUKLÍK, Jan. Znárodněné Československo. Praha : Auditorium, 2010.s.86

19

3.4 Vývoj po druhé světové válce - dekrety prezidenta republiky

3.4.1 Právní rámec konfiskací po druhé světové válce Dekrety prezidenta republiky byly vydávány od doby vytvoření prozatímního státního zřízení v roce 1940 ve Velké Británii, kdy Edvard Beneš byl ve své funkci představitele zahraničního odboje uznán britskou vládou a postupně i ostatními státy protinacistické koalice. 50 Příprava hospodářských opatření, kterými hodlala exilová vláda v Londýně stabilizovat situaci v osvobozené Československé republice započala na počátku roku 1943. 51 Jiţ v lednu roku 1944 se hospodářští exiloví ministři shodli na základních zásadách přechodného období hospodářských opatření po návratu do vlasti.“ Ministr financí předloţil v únoru téhoţ roku jako první z takových „opatření“ osnovu dekretu prezidenta republiky o přechodném omezení majetkových přesunů do ciziny a z ciziny. Tento dekret zakázal z osvobozeného území, mimo jiné přesuny domácích platidel, cenných papírů a také uměleckých sbírek.52 Část dekretů prezidenta republiky navazovala a byla připravována v kontextu se záměry vítězných mocností a jejich spojenců ve 2. světové válce. Na základě dohod uzavřených v Postupimi byly reparační poţadavky Československé republiky odkázány na reparace v západních okupačních pásmech Německa. Na základě tzv. Paříţské reparační dohody bylo stanoveno v čl. 6. odst. A, ţe si kaţdá signatární vláda ponechá formou, jiţ sama zvolí německý majetek v její pravomoci nebo bude tímto majetkem disponovat takovým způsobem, aby se nemohl vrátit do německého vlastnictví nebo pod německou kontrolu a odečte tento majetek od svého podílu na reparacích.53 Košický vládní program Dne 4. dubna 1945 v Košicích prezident Edvard Beneš a vláda Národní fronty vyhlásili v Moskvě dohodnutý tzv. Košický vládní program. V jeho článku X. se objevuje pojem zavádění národní správy na veškerý majetek „nepřátelských států“ tj. zejména Německa a Maďarska, německých a maďarských právnických a fyzických osob i těch Čechů a Slováků, kteří „zradili a kolaborovali“ s okupanty.54 Článek XI. Se týkal připravované pozemkové reformy. V jejím rámci měl být konfiskován bez náhrady všech ţivý i mrtvý inventář včetně půdy, pokud patřil stejně jako v předchozím občanům nepřátelských států a kolaborantům. Kon-

50

BENDA, Josef. Studie národohospodářského ústavu Josefa Hlávky. Restituce majetku bývalých šlechtických rodů po roce 1989, Studie 8/2010. Praha : Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2010. ISBN 978-80-86729-61-9. s. 23 51 KUKLÍK, Jan. Znárodněné Československo. Praha : Auditorium, 2010.s.124 52 tamtéţ, s. 125 53 BENDA, Josef. Studie národohospodářského ústavu Josefa Hlávky. Restituce majetku bývalých šlechtických rodů po roce 1989, Studie 8/2010. Praha : Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2010. ISBN 978-80-86729-61-9. s. 24 54 KUKLÍK, Jan. Znárodněné Československo. Praha : Auditorium, 2010 s. 138

20

fiskovaný majetek měl být převeden pod správu Národního pozemkového fondu, který jej měl přerozdělit drobným rolníkům a potřebným.55 V této souvislosti se v Košickém vládním programu počítalo s tím, ţe uvalování národních správ a provádění konfiskací a přídělů mělo být svěřeno Národním výborům zřizovaným na úrovni místní, okresní a zemské.56 Dekret prezidenta republiky č. 5/1945 Sb. z 19. června 1945, o neplatnosti některých majetkově právních jednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organizací a ústavů vytyčil hranici zneplatnění po 29. září 1938.57 V § 2. je stanoveno, ţe majetek osob státně nespolehlivých se dává pod národní správu, kterou je oprávněn zavést dle ustanovení § 7 místní národní výbor, okresní národní výbor nebo zemský národní výbor – podle rozsahu konfiskovaného majetku. Dekret č. 12/1945 Sb. o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů jakoţ i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa byl vyhlášen jen pro české země a konfiskoval bez náhrady pro účely pozemkové reformy zemědělské majetky jenţ byly ve vlastnictví osob německé a maďarské národnosti bez ohledu na státní příslušnost, zrádců nepřátel republiky jakékoliv národnosti a státní příslušnosti, projevivších toto nepřátelství za krize a války vletech 1938 aţ 1945, akciových a jiných společností a korporací, jejichţ správa úmyslně a záměrně slouţila německému vedení války nebo fašistickým a nacistickým účelům.58 Dalším z dekretů, které se týkaly konfiskací nepřátelského majetku, byl dekret prezidenta republiky č. 108/1945 Sb. z 25. října 1945 o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy. Zajištění nepřátelského majetku proběhlo formou národních správ a prováděcími vyhláškami ministerstva financí o zajištění nepřátelského majetku č. 2141/1946 a 2142/1946.59 Směrnicí ministerstva školství a osvěty k prováděcí vyhlášce č. 2142/1946 Osidlovacího úřadu, určenou pro osvětové a knihovnické pracovníky - jak má býti naloţeno s některými konfiskovanými movitými věcmi hmotnými ze skladišť.60 Dekret dále stanovil podrobnosti o průběhu konfiskace a o pravomoci národních výborů. Podklady pro soupisy konfiskovaného majetku připravovaly místní národní výbory. Ty jmenovaly referenty, kteří měli pro příslušný obvod sepsat pro okresní národní výbor hlášení o veškerém majetku, o němţ se předpokládalo, ţe spadá pod konfiskaci. Konfiskovaný majetek spravovaly Fondy národní obnovy v Praze a Bratislavě. Úkolem fondů bylo zejména provést skutečné zjištění rozsahu majetku a jeho zajištění. Fondy v tomto ohledu spolupracovaly s Okresními národními výbory.61

55

KUKLÍK, Jan. Znárodněné Československo. Praha : Auditorium, 2010 s. 140 KUKLÍK, Jan. Znárodněné Československo. Praha : Auditorium, 2010 s. 141 57 KUKLÍK, Jan. Znárodněné Československo. Praha : Auditorium, 2010, s. 142 58 KUKLÍK, Jan. Znárodněné Československo. Praha : Auditorium, 2010, s. 151 59 tamtéţ 60 Národní archiv v Praze. Číslo fondu 864 – Státní památková správa, karton č. 19 – Dohoda NKK a NPF a FNO - zákony, inv.č.33, sign. Ia 61 KUKLÍK, Jan. Znárodněné Československo. Praha : Auditorium, 2010.s.155-156 56

21

3.4.2 Revize pozemkové reformy V červnu 1946 byla ustavena po volbách Gottwaldova vláda, která chtěla dokončit prvorepublikovou, tzv. první pozemkovou reformu a následně chtěla připravit novou (druhou) pozemkovou reformu. K provedení zákona č.142/1947 Sb., byl třeba soupis půdy provedený vlastníkem nebo nájemcem, popřípadě národním správcem. 62 Spolu tímto zákonem byl přijat i zákon 143/1947 Sb., o převodu vlastnictví majetku hlubocké větve Schwarzenbergů na zemi českou.

3.4.3

Vývoj po roce 1989

Restituce v bývalém Československu byl provedeny v mimořádně velkém rozsahu. V oblasti majetku spravovaného státem u předmětů charakteru kulturní povahy bylo podáno 173 restitučních ţádostí vztahujících se k hradům a zámkům, oprávněných i pochybných, kdy následně v případech, kdy nebyl poţadovaný majetek vydán, nastoupilo soudní řešení jednotlivých případů.63 Dohodou byly vydány zpřístupněné objekty - hrady Český Šternberk, Kost, Litice nad Orlicí, Vysoký Chlumec, Střekov, tvrze Křepenice a Tuchoraz, zámky Blatná, Boskovice, Častolovice, Doudleby nad Orlicí, Chlumec nad Cidlinou, Kacéřov, Mělník, Nelahozeves, Nové Hrady u Vysokého Mýta, Nové Hrady nad Metují, Orlík, Rychnov nad Kněţnou, Skalka, Záluţany, Ţďár nad Sázavou, některé další objekty byly převedeny do majetku obcí: Loket, Košumberk, Svojanov, Pecka, Humprecht, Náměšť na Hané, Plumlov. Vydán byl také Lobkovický palác na praţském Hradě, Maltézský palác, zámek Liběchov, rámci restitucí byly vydány z památkových objektů oprávněným osobám rozsáhlé mobiliární fondy .64 V současné době stát prostřednictvím Národního památkového ústavu, spravuje 104 památkových objektů, mezi něţ patří hrady, zámky, kostely, kláštery, skanzeny či technické památky, s nimi spojené pozemky a rovněţ historické zahrady a parky včetně mobiliárních fondů65, obsahujících téměř milion předmětů, které představují těţko vyčíslitelné historické, kulturní a umělecké hodnoty.66

62

KUKLÍK, Jan. Znárodněné Československo. Praha : Auditorium, 2010. s. 271 BENDA, Josef. Studie národohospodářského ústavu Josefa Hlávky. Restituce majetku bývalých šlechtických rodů po roce 1989, Studie 8/2010. Praha : Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2010. ISBN 978-80-86729-61-9. s. 41. 64 BENDA, Josef. Studie národohospodářského ústavu Josefa Hlávky. Restituce majetku bývalých šlechtických rodů po roce 1989, Studie 8/2010. Praha : Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2010. ISBN 978-80-86729-61-9. s. 41 65 Pro návštěvníky [online]. Praha : NPU, 2014.[cit. 2014-05-11].Dostupný z WWW: < http://www.npu.cz/pro-navstevniky/ > 66 Mobiliární fondy[online]. Praha : NPU, 2014.[cit. 2014-05-11].Dostupný z WWW: < http://www.npu.cz/pro-odborniky/pamatky-a-pamatkova-pece/pamatkovy-fond/mobiliarnifondy/>. 63

22

4 Mobiliární fondy státních hradů a zámků, jejich formování jako důsledek poválečných konfiskací, pozemkové reformy a znárodnění

Po skončení druhé světové války měly pro památkovou péči a její následnou právní úpravu zásadní význam dekrety prezidenta republiky (Benešovy dekrety) č. 108/1945 Sb. a č. 12/1945 Sb. 67 Na základě dekretu prezidenta republiky č. 5. z 19. května 1945 o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organizací a ústavů byl majetek státně nespolehlivých osob dán pod národní správu. Následuje ustanovení v § 7., ţe národní správu tohoto majetku zřizují národní výbory, které ji také ruší, jakmile pominou důvody, pro které byla zavedena ( v § 11).68 Cílem dekretu č. 5 bylo především zajistit kontinuitu s právním řádem předválečné Československé republiky prostřednictvím zneplatnění právních úkonů, které proběhly pod nátlakem během okupace. Text dekretu dále odráţel mezinárodně právní kontext definovaný na konferencích na Jaltě, v Postupimi a v paříţských reparačních dohodách, a byl v souladu s obdobnými opatřeními, která proběhla i v jiných státech okupovaných nacistickým Německem (například Belgie, Nizozemsko, Dánsko, Řecko).69 Po roce 1945 tak přešly jako státní kulturní majetek do státního vlastnictví stovky zámeckých a hradních objektů, řada objektů ve městech a obcích, obzvláště pak v pohraničí,70 které se staly nejohroţenější skupinou. Jmenování národních správců se často komplikovalo a docházelo k němu aţ s velkým časovým odstupem. Řada zkonfiskovaných objektů zůstala zcela nezajištěna a některé z nich byly vyrabovány. Dne 11. května 1945 byl při Zemském národním výboru v Praze a při České národní radě zřízen Sekretariát pro evidenci a záchranu památek písemných, historických, uměleckých a přírodních, který oslovil známé muzejníky, konzervátory Státního památkového úřadu, archiváře a knihovníky v pohraničí, aby zaevidovali a ochránili v rámci svých moţností památky ve svém okolí. V severovýchodních Čechách v tomto období souběţně působila tzv. Zajišťovací komise zřízená při České národní radě, která zajišťovala zámky, muzea, knihovny, vily a archivy německých úřadů a institucí.

67

Památková péče [online] Praha : MKČR, 2014.[cit. 2014-05-11]. Dostupný z WWW: < http://www.mkcr.cz/cz/kulturni-dedictvi/pamatkovy-fond/odborpamatkove-pece/pamatkova-pece-v-cr-18035/ > 68 Československá republika. Sbírka zákonů a nařízení Státu Československého vydána dne 23. května 1945, Dekret presidenta republiky č.5 ze dne 19. května 1945 o . In Sbírka zákonů a nařízení státu Československého.1945, částka 4.I., s4-10. 69 BENDA, Josef. Studie národohospodářského ústavu Josefa Hlávky. Restituce majetku bývalých šlechtických rodů po roce 1989, Studie 8/2010. Praha : Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2010. ISBN 978-80-86729-61-9. s. 25-26 70 Památková péče [online] Praha : MKČR, 2014.[cit. 2014-05-11]. Dostupný z WWW: < http://www.mkcr.cz/cz/kulturni-dedictvi/pamatkovy-fond/odborpamatkove-pece/pamatkova-pece-v-cr-18035/ >

23

Po ukončení činnosti Sekretariátu a Zajišťovací komise, která trvala přibliţně do června 1945, měla přejít správa zkonfiskovaných kulturních památek pod státní památkový úřad. Tomu však bylo pověření odebráno a v plném rozsahu ji převzalo Ministerstvo školství a osvěty, které za tímto účelem později vytvořilo Národní kulturní komisi.jako orgán výkonu státní moci řízené přímo ministerstvem. 71

71

UHLÍKOVÁ, Kristýna. Národní kulturní komise 1947–1951.Praha : Artefactum, 2004. s.20 -23

24

4.1 První fáze - státní mobiliární fondy nabyté na základě konfiskačního dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. Majetky zajištěné národní správou ve znění dekretu č. 5/1945 Sb. propadly bez náhrady státu vydáním dekretů prezidenta republiky č. 12 ze dne 21. června 1945 a č.108 ze dne 25. října 1945. Obrovský komplex státem takto převzatého majetku zahrnoval i nesmírné hodnoty umělecké a kulturně-historické.72 Dekretem č. 12/1945 Sb., byla konfiskována většina hradů a zámků, výjimečně klášterů,73 které byly svěřeny do správy Národního pozemkového fondu při Ministerstvu zemědělství a byly spravovány národními správci. Hlavním úkolem bylo urychleně rozdělit zemědělskou půdu přídělcům za účelem osídlení a konfiskované budovy, památnosti a archivy, jakoţ i všechny konfiskované nemovitosti přidělit veřejnoprávním subjektům nebo druţstvům oprávněných uchazečů.74 Národní pozemkový fond byl zřízen v rámci dekretu č. 12/1945 a jeho statut byl vydán 3. září 1945, který definoval tuto instituci jako státní organizaci pod přímou správou ministerstva zemědělství se sídlem v Praze. Jeho povinností bylo v první řadě spravovat zkonfiskovaný majetek aţ do odevzdání půdy přídělcům, kontrolovat hospodaření na zkonfiskovaném majetku a také vykonávat všechny správní a účetní operace do doby jeho předání. Při Národním pozemkovém fondu byl zřízen památkový referát, který vydal 30. 7. 1945 oběţník zakazující zemským a okresním národním výborům přidělování kulturně cenných objektů. Ministerstvo zemědělství si vyhradilo právo v této věci rozhodnout samostatně. Národním správcům objektů s cenným inventářem byla stanovena povinnost pořídit jeho seznam mobiliáře a soustředit jej do uzamykatelné místnosti. Komise, vytvořená ještě v roce 1945 ze zástupců Ministerstva zemědělství a Ministerstva školství a osvěty, rozhodovala o přidělení památkových objektů jednotlivým institucím. Tam, kde bylo třeba postupovat neodkladně, provedla výběr nejcennějšího mobiliáře. Jiţ počátkem roku 1946 tato komise vybrala ze všech kulturně cenných stavebních objektů na zkonfiskovaném zemědělském majetku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 48 hradů a zámků, které měly být ponechány výlučně v majetku státu za účelem zpřístupnění veřejnosti.75 Zákonné ustanovení ze dne 16. 5. 1946 č. 137/1946 Sb., o Národních kulturních komisích pro správu státního kulturního majetku označilo tuto instituci jako ústřední orgán zřízený pro české země při ministerstvu školství a osvěty (na Slovensku při pověřenectví školství a osvěty) s tím, ţe v Národní kulturní komisi jsou zastoupeni představitelé ministerstev školství a osvěty, vnitra, financí, zemědělství, dopravy, obchodu a státního plánovacího úřadu. V paragrafu 2. jsou vymezeny pravomoci NKK a to především právo a příslušnost ke správě a vyuţití všeho majetku, který byl konfiskován na základě de72

MŢYKOVÁ, Marie. K otázkám konfiskací a restitucí. In: Mţiková, Marie (ed) : Navrácené poklady. Restitutio in integrum. Praha : 1994, s. 13 73 tamtéţ 74 Československá republika. Sbírka zákonů a nařízení Státu Československého vydána dne 23. května 1945, Dekret presidenta republiky č.12 ze dne 21. června 1945, § 7, odst. 4 . In Sbírka zákonů a nařízení státu Československého č. 12/1945, částka 7., s. 18 75 UHLÍKOVÁ, Kristýna. Národní kulturní komise 1947 – 1951.Praha : Artefactum, 2004. s. 25

25

kretů presidenta republiky č. 12/1945 sb. a 108/1945 Sb. a má kulturní (tj. uměleckou, historickou nebo vědeckou) hodnotu. Důleţitá je také věta, ţe NKK má stejné pravomoci i v rámci ostatního státního kulturního majetku. Zákon dále v § 3 charakterizuje státní kulturní majetek jako: - Pozemky, na kterých se vyskytují přírodní památky nebo rezervace či archeologická naleziště (zde vidíme kontinuitu s první pozemkovou reformou, která tyto lokality také zohledňovala v rámci záborového a přídělového zákona) - Stavební objekty umělecké nebo historické hodnoty (hrady, zámky, zříceniny, městské paláce, archeologické lokality). - Movité věci hodnoty umělecké, historické nebo vědecké a to jednotlivé předměty nebo jejich sbírky Nabízí se otázka, zda takto doslovná formulace skupin státního kulturního majetku nebyla zapříčiněna neexistujícím památkovým zákonem, který by jinak definici výše uvedených pojmů vymezil a doloţil. Následují další ustanovení, která dávají NKK za povinnost přejímání, zajištění a správu státního kulturního majetku, moţnost svěřit tento majetek odborným organizacím nebo jednotlivým odborníkům, povinnost úřadů a soukromých osob odevzdat pod hrozbou sankcí (pokuta 1 mil. Kč nebo aţ jeden rok vězení) všechen zkonfiskovaný majetek charakteru státního kulturního majetku. V závěru zákonná norma stanoví nedotčenost zákonů, které uvádí výčtem, vztahující se k první pozemkové reformě, jako doklad důsledně dodrţovaného principu právní kontinuity z doby před druhou světovou válkou. Z organizačního hlediska je zákonem stanovena Ministerstvu školství a osvěty povinnost vydat po dohodě s ministerstvem financí, zemědělství, obchodu a národní obrany organizační a jednací řád. 76 První zasedání NKK v Praze Dne 18. února 1947 byla svolána na ministerstvu školství a osvěty první schůze Národní kulturní komise, jejíţ předsedou byl jmenován přednosta odboru ministerstva školství a osvěty Dr. Zdeněk Wirth. Informoval o nejdůleţitějších úkolech a opatřeních, které je třeba bezodkladně vykonat a to zřízení kanceláří komise, převzetí kulturně nejcennějšího majetku „dokonalými právními akty,“ zabezpečení kulturně cenných nemovitostí po stránce technické, „výběr a sběr mobilního materiálu,“ a evidenční inventarizace kulturních předmětů77 Dále Dr. Wirth jiţ na tomto prvním setkání naznačuje, co se zestátněnými předměty a nemovitostmi dále. Navrhuje rozdělení zajištěného a zaevidovaného mobiliáře do ústavů a muzeí. Stavební objekty navrhuje vyuţít například ke zřízení muzeí bytové kultury či speciálních muzeí (uvádí zámek ve Slatiňanech jako specializované muzeum, které by se týkalo výhradně koní) nebo dát budovy k dispozici oblastním archivům a knihovnám. Avšak jako nedůleţitější úkol Národní kulturní komise označil převzetí 49 historických objektů hradů a zámků a tří přírodních rezervací, které měly být

76

Československá republika. Sbírka zákonů a nařízení Státu Československého vydána dne 18. 1946, Zákon č. 137/1946 Sb., o Národních kulturních komisích pro správu státního kulturního majetku ze dne 16. května 1946 . In: Sbírka zákonů a nařízení státu Československého č.12/1945, částka 56., s.1001-1002 77 Národní archiv v Praze. Číslo fondu 864 – Státní památková správa, karton č. 19 – Dohoda NKK a NPF a FNO - zákony, inv.č.33, sign. Ia

26

ve státním vlastnictví za účelem zpřístupnění veřejnosti.78 Tyto historické budovy hradů a zámků byly vybrány jiţ v roce 1945 Památkovou komisí vytvořenou ze zástupců ministerstva zemědělství a ministerstva školství a osvěty a jedná se s velkou pravděpodobností o některá bývalá šlechtická sídla, která byla dozorována v období první republiky památkovým úřadem v rámci zákonných norem vztahujících se k zákonu záborovému a přídělovému, kde je stanovena podmínka zohlednit a vyjmout z pozemkové reformy historicky, umělecky nebo vědecky cenné stavební a přírodní památky. Dokumentem o vymezení spolupráce na aplikovaných úkolech Národní kulturní komise s ostatními oprávněnými subjekty ministerstev uvedených v zákoně o Národních kulturních komisích je Dohoda ze dne 22. 4. 1947 o spolupráci mezi Národním pozemkovým fondem a Národní kulturní komisí při přejímání a likvidaci zkonfiskovaného majetku podle dekretu prezidenta republiky č. 12/45 Sb. V úvodní preambuli se obě strany vymezují jako instituce se stejným zájmem a to – mající právo výkonu správy nad „konfiskáty ze zemědělské půdy vyrostlé“79 Dále strany konstatují, ţe k dohodě přistupují po více jak roční zkušenosti získané při součinnosti Památkové komise při ministerstvu zemědělství a památkového referátu Národního pozemkového fondu. V oddíle I. Zásadní ustanovení, je definováno 48 zkonfiskovaných zámeckých budov80 a 4 přírodní rezervace, které přejímá Národní kulturní komise do své správy za účelem kulturního vyuţití od Národního pozemkového fondu. Současně s nemovitostmi přejímá NKK na základě zákona 137/1946 § 2. také všechen mobiliář, který je jejich součástí. V příloze k Dohodě ze dne 22. 4. 1945 je kromě jiného určeno, za jakých podmínek bude Národní kulturní komise s přidělenými objekty zacházet z hlediska památkové péče, například, ţe pro kaţdou úpravu včetně restaurování vnitřního vybavení je nutné schválení příslušným Státním památkovým úřadem v Praze nebo v Brně. Dále je pozornost věnována mobiliáři, který je součástí výše uvedených 48 památkových objektů, ale nemá parametry státního kulturního majetku. Měl být vydán Národnímu pozemkovému fondu k dispozici a k finančnímu a účetnímu zlikvidování. V ostatních zkonfiskovaných objektech, které zůstávají nadále ve správě Národního pozemkového fondu aţ do přidělení novému vlastníkovi, vytřídí předseda Národní kulturní komise mobiliář charakteru státního kulturního majetku za účelem vybavení shora uvedených 48 hradů a zámků s tím, ţe NKK si vyhrazuje právo přednostního výběru ještě před jakýmkoli jiným zásahem do organismu zámku. 78

Národní archiv v Praze. Číslo fondu 864 – Státní památková správa, karton č. 19 – Dohoda NKK a NPF a FNO - zákony, inv.č.33, sign. Ia 79 tamtéţ 80

Objekty středověké: 1/Jindřichův Hradec, 2/ Frýdlant, 3/Horšův Týn, 4/Švihov, 5/Hrubý Rohozec, 6/Nové Hrady /starý zámek/, 7/ Pernštejn, 8/Šternberk na Moravě, 9/Buchlov, 10/Blatná Objekty renesanční: 11/Litomyšl, 12/ Opočno, 13/Náměšť nad Oslavou, 14/Velké Losiny, 15/ Telč, 16/Bučovice, 17/Červená Lhota, 18/ Moravský Krumlov Objekty barokní: 19./Náchod, 20/Libochovice, 21/Mnichovo Hradiště, 22/Klášterec nad Ohří, 23/Bruntál, 24/Jemniště, 25/Krásný Dvůr, 26/Hořovice, 27/Veltrusy, 28/Jaroměřice nad Rokytnou, 29/Milotice, 30/Buchlovice, 31/Slavkov u Brna, 32/Vizovice, 33/Dačice, 34/Liblice (vyškrtnuto), 34/Dobříš, 35/Kozel, 36/Valtice, 37/Lysice Objekty z doby empíru a romantiky: 38/Ratibořice, 39/Velké Březno, 40/Kynţvart, 41/Roţmberk, 42/Sychrov, 43/Ţleby,44/Hrádek u Nechanic, 45/Lednice, 46/Vízmberk, 47/Bouzov

27

V oddíle II. Organizace spolupráce NPF a NKK při roztřídění, inventarizaci, ocenění a přejímání mobilií, je stanoven postup a především podrobně zpracovaná charakteristika skupin předmětů, o které má Národní kulturní komise zájem. Dá se parafrázovat, ţe se jednalo o vytýčení sbírkotvorného plánu nově zřízené správní instituce, která si vybírala mobiliární skupiny dle charakteru a materiálového sloţení, a také historické či vědecké ceny. Obecně se tu uvádí okruhy sbírkových předmětů: „Umělecko-řemeslné kusy jako jsou obrazy, plastika, výrobky uměleckého řemesla, předměty umělecké památkové nebo vědecké ceny“, které budou vyuţity jednak pro dovybavení státem převzatých hradů a zámků, jednak pro obohacení veřejných i odborných muzeí, galerií, vlastivědných muzeí, knihoven a archivů. Další výběr se zaměřil na „knihovny (všechny bez rozdílu) a jednotlivé knihy dosud na zámcích uloţené.“ Závěrečná ustanovení se věnují finančnímu vyrovnání s Národním pozemkovým fondem za předměty, které byly nebo budou vybrány Národní kulturní komisí do správy, a také způsobu jejich odvozu do skladů Národní kulturní komise. Na podzim téhoţ roku se představitelé Národní kulturní komise a Národního pozemkového fondu sešli opět, tentokrát na společné poradě dne 9. září 1947, která se zabývala podrobněji průběhem a vzájemnými ujednáními při likvidaci zámků zkonfiskovaných pode dekretu č. 12/1945 Sb. Výsledkem bylo usnesení k Dohodě ze dne 22. 4. 1947, v němţ se obě strany zavázaly ke stanovení postupu při likvidaci a převzetí zkonfiskovaných zámků. Zdůrazňuje se tu například, ţe do doby, neţ bude likvidace zkonfiskovaného majetku ze strany NPF zahájena, nebude se nic odváţet ani se v jednotlivých místnostech zkonfiskovaného objektu něco měnit. Totéţ platí pro případný odvoz mobiliáře pro ústřední úřady a korporace. Dále je akcentována nutnost vyhotovení řádného inventáře mobilií a příkaz, ţe při likvidaci mobiliárního fondu kaţdého zámku nebo hradu nastupuje jako první společná práce obou stran dohody (NKK a NPF) na vytřídění předmětů určených předsedou Národní kulturní komise za státní kulturní majetek. V jednotlivých krocích je podrobně popsán postup vybírání předmětů (tzv. vytřiďování, později eliminace) s důrazem na exkluzivní právo Národní kulturní komise k prvnímu výběru předmětů určených jako státní kulturní majetek nebo majetek určený pro státní reprezentaci. Národním správcům se ukládá, aby uloţili vybraný mobiliář odděleně a bezpečně do uzamykatelných prostor zámku do doby, neţ budou předměty odvezeny do skladů a sběren Národní kulturní komise. Uvádí se také forma označení předmětů a místností přelepkou a štítky se jménem Národní kulturní komise. 81 Národní pozemkový fond se zavázal, ţe při likvidaci zbylého mobiliáře bude postupovat na základě rozhodnutí umělecko-historického experta, který určí zda se jedná o předměty určené pro prodej v draţbě, pro převod na nového nabyvatele nebo k finanční likvidaci přímo na místě. Z textu usnesení je zřejmé, ţe členové Národní kulturní komise pracující v terénu se teprve seznamovali s rozsahem a problematikou svého úkolu. Jednotlivé pasáţe textu jsou dokladem o nedostatcích a komplikacích při zajišťování 81

Seznam vyobrazení – obrazová příloha č.1 - snímek nálepky Národní kulturní komise s podpisem Zdeňka Wirtha – mobiliární fond Moravec, zdroj: NPÚ ÚOP v Brně, fotoarchiv SZ Lysice

28

tak rozsáhlých a cenných majetkových hodnot. V textu je uvedeno, ţe pracovníci Národní kulturní komise postrádají základní podmínky pro zdárný průběh své činnosti a v textu je zdůrazněno, ţe národní správce musí všem členům Národní kulturní komise poskytnout relevantní podklady pro výběr mobilií – tj. kompletní inventární seznamy, a ţe mobiliář musí být uskladněn přehledně a v odpovídajícím prostředí. Uţ od počátku své práce NKK apeluje na správce konfiskovaných objektů, aby mobiliář nebyl nahromaděn v přeplněných místnostech, které často byly buď velmi špinavé nebo vlhké. Oddíl II. se zabývá výhradně souborem hradů a zámků, které byly se všemi právy a povinnostmi přiděleny Národní kulturní komisi. Rozšiřuje a upřesňuje dohodu ze dne 22. 4. 1947 o ustanovení, ţe po provedení soupisu všech movitostí v objektu uloţených za účasti zástupce Národní kulturní komise, bude odevzdán celý inventář podle stavu v den převzetí do správy NKK. Ta vyloučí pro Národní pozemkový fond mobiliář, který bude nesporně uţitkový, pokud si jej neponechá pro vybavení kanceláří, studijních a hostinských pokojů. O celkovém počtu zkonfiskovaných historických sídel podle dekretu č. 12/1945 Sb. Informuje zástupce Národního pozemkového fondu na poradě Osidlovacího úřadu, Fondu národní obnovy, Ministerstva financí, Ministerstva školství a osvěty, Ministerstva zemědělství a Nejvyššího účetního kontrolního úřadu a NPF konané dne 5. března. 1948. „Zástupce Národního pozemkového fondu uvádí, ţe v zemi České a Moravskoslezské je konfiskovaných 524 hradů, zámků a paláců. Národní kulturní komisi bylo předáno 47 a sice se vším (movitosti a nemovitosti). Podle § 3 – 1 – c zákona 137/46 Sb. na některých zámcích není pro kulturní zhodnocení téměř nic a na některých je velmi mnoho kulturního materiálu. Některé ze zámků, které převzala Národní kulturní komise do své správy jsou prázdné. Dr. Wirth vytřiďuje na zámcích kulturní mobiliář a dává jej odváţeti do sběren“.82

Výše odcitovanými dokumenty dochází k rozdělení hradů a zámků (hospodářských a správních center bývalých šlechtických velkostatků spadajících svým zemědělským charakterem pod dekret č. 12/1945 Sb.) dle výběru NKK na objekty tzv. První. kategorie a ostatní. I mobiliář je rozdělen na „státní kulturní majetek“ – toto označení se vztahovalo na mobilie, které byly součástí 48, později 47 památkových objektů pod přímou správou NKK a „kulturní mobiliář“ – pod tímto označením se rozuměly předměty, které měly svůj původ na ostatních 477 zámcích zkonfiskovaných dekretem č. 12/1945. První kategorii nemovitých památek měl tvořil soubor nejcennějších historických budov vyvlastněných státem včetně kompletního vybavení, které podléhaly přímé správě NKK, a které zřejmě vybral Z. Wirth tak, aby na něm bylo moţné demonstrovat stavební vývoj od středověku aţ po období empíru a romantismu. Podle jeho slov to měl být reprezentativní uměleckohistorický vzorek nejcennějších nemovitých památek a jejich vnitřního vybavení. Budovy byly rozděleny podle slohů, případně podle unikátnosti výskytu na daném území83 Na jiný klíč doposud bádání v této oblasti nenarazilo a není úplně jasné, proč výběr byl tak úzký. Z ostatních 477 historických sídel, u kterých se počítalo s předáním dalším veřejnoprávním subjektům nebo sdruţením, byly rozsáhlé soubory cenných 82

Národní archiv v Praze. Číslo fondu 864 – Státní památková správa, karton č. 19 – Dohoda NKK a NPF a FNO - zákony, inv.č.33, sign. Ia, čj. 49564/48-III/l-Dr.V./9.3.1948 83 UHLÍKOVÁ, Kristýna. Národní kulturní komise 1947–1951.Praha : Artefactum, 2004. s.44

29

mobilií umisťovány po vytřídění zástupcem NKK do tzv. „sběren“ Národní kulturní komise (Veltrusy, Hořovice, Kačina, Ječniště, Hrádek u Nechanic, Ţleby, Sychrov, Horšovský Týn, Kozel, Litomyšl, Blatná, Kynţvart, Šternberk, Pernštejn, Lysice, Valtice, Jaroměřice nad Rokytnou, Bruntál84) a dostaly souhrnné označení „svozy“. Například svoz Hostim, svoz Černá Hora, svoz Letovice apod. Mobilie specifického nebo unikátního charakteru byly převáděny Národní kulturní komisí do sbírkových fondů muzeí a galerií. Analogicky archivy, knihovny, mapy a plány, vědecké přístroje, přírodovědné sbírky, hudebniny atd. příslušným institucím a ústavům. Jaký statut měly soubory předmětů, které putovaly dle dohody Národního pozemkového fondu a Národní kulturní komise na zastupitelské a vládní úřady za účelem vybavení reprezentačních prostor není zcela jasné. Pouze se dá odvodit, ţe se z části jednalo o státní kulturní majetek i kulturní mobiliář (viz výše) zapůjčený těmto organizacím jako depositum v majetku NKK za účelem státní reprezentace a dále o předměty zbylé po vytřídění, které byly Národním pozemkovým fondem státním úřadům převedeny přímo pro jmenované účely za úhradu. Důleţitá – z hlediska sloţení mobiliárních fondů státních hradů a zámků – je poznámka o „soustavném odvozu stříbra“. V „Zápisu o poradě konané dne 5. března 1948 týkající se dohody mezi Národním pozemkovým fondem a Osidlovacím úřadem a Fondem národní obnovy“, je uvedeno na straně 3 textu, ţe při přezkoumávání trezorů se svezenými cennostmi a při jejich finanční likvidaci bude účastna téţ Národní kulturní komise a dále na straně 5 textu bod a/ - věci z drahých kovů nemohou býti příslušenstvím zámků.85 Lze dovodit, ţe předměty z drahých kovů a cennosti ze zkonfiskovaných hradů a zámků podle dekretu č.12/1945 Sb., které byly NKK prohlášeny za předměty umělecké hodnoty, byly postupem doby, aţ na výjimky, převáděny do sbírkových fondů muzeí, ty, u kterých NKK rozhodla, ţe se nejedná o předmět definovaný dle dohody jako státní kulturní majetek, byly postoupeny Státní bance k tzv. “likvidaci“ ve finančním slova smyslu. Historická sídla, která byla mimo skupinu 47 vybraných objektů pod přímou správou NKK, zůstávala dál ve správě Národního pozemkového fondu, který je dle znění dekretu presidenta republiky 12/1945 Sb. postupně převáděl různým institucím - veřejnoprávním subjektům nebo druţstvům oprávněných uchazečů.86 Soupis zámků zkonfiskovaných podle dekretu č. 12/45 Sb. uvádí přídělce, kterým byl historický objekt předán. Například - Okresní péče o mládeţ Říčany (zámek Adršpach), obec Blansko (zámek Blansko), Ministerstvo sociální péče pro invalidy (zámek Červený Hrádek), Československý červený kříţ (zámek Dolní Roţínka), Ministerstvo národní obrany - letecký odbor (zámek Komorní Hrádek), Svaz československé mládeţe (zámek Jevišovice), Ţenská útulna v Brně (zámek Křetín), Sokolská ţupa podkrkonošská (zámek Malá Skála), Čsl. státní statky n.p. (zámek Uherčice), Dobročinný spolek Sboru národní bezpeč84

UHLÍKOVÁ, Kristýna. Národní kulturní komise 1947–1951.Praha : Artefactum, 2004. s. 136 Národní archiv v Praze. Číslo fondu 864 – Státní památková správa, karton č. 19 – Dohoda NKK a NPF a FNO - zákony, inv.č.33, sign. Ia 86 Československá republika. Sbírka zákonů a nařízení Státu Československého vydána dne 23. května 1945, Dekret presidenta republiky č.12 ze dne 21. června 1945, § 7, odst. 4 . In Sbírka zákonů a nařízení státu Československého č. 12/1945, částka 7., s. 18 85

30

nosti Brno (zámek Osová), Ministerstvo národní obrany – odbor III/5 (zámek Poběţovice), Druţstvo pro povznesení venkova Tavíkovice (zámek Tavíkovice), Státní výzkumné ústavy (zámek Zahrádky).87 Správa historických objektů z kategorie tzv.“ostatních“ se postupem času měnila, v některých případech přecházelo vlastnictví od původních přídělců na jiné orgány či instituce. V mnoha případech docházelo k rozsáhlým devastacím a k hrubému zanedbání péče. Nejhorší osud měly objekty spravované organizacemi čsl. státní statky, čsl. lesy a objekty přidělené armádě či ministerstvu vnitra. Velká část hradů a zámků, především ty, které slouţily veřejné správě, kulturním, vzdělávacím a sociálním účelům byly udrţovány a spravovány v mezích moţností státem řízené ekonomiky. Tím, ţe se pro ně našla nová funkce a moţnost kontinuálního vyuţití, byly tyto objekty uchráněny nejhorších excesů.

87

Národní archiv v Praze. Číslo fondu 864 – Státní památková správa, karton č. 23, sign. 30 Hrady a zámky AI, inv. č. 51, 52

31

4.2 Druhá fáze - státní mobiliární fondy nabyté na základě konfiskačního dekretu prezidenta republiky č. 108/1945 Sb. Městské paláce a vily včetně vybavení, soukromé umělecké sbírky, knihovny a archivy, ale i jednotlivé předměty kulturní povahy tzv. „nezemědělského charakteru“ pocházející z majetku tzv. „nespolehlivých osob“88 podléhaly dekretu č. 108/1945 Sb. Správou konfiskátů dle tohoto dekretu byl pověřen Fond národní obnovy, který podléhal Osidlovacímu úřadu. Majetky jím zabavené se přidělovaly za úhradu oprávněným uchazečům89 dle § 7. dekretu č.108/1945 Sb. zemím, okresům, obcím a jiným veřejnoprávním korporacím zejména zájmovým a kulturním, druţstvům a jiným uchazečům, kteří vyhovují přídělovým podmínkám.90 Podle tohoto byl například konfiskován zámek Liblice91 nebo palác Kinských, Valdštejnský palác, Nostický nebo Colloredo-Mansfeldský v Praze.92 Fond měl právo dozírat na hospodaření národních správců, poţadovat jejich odvolání a navrhovat jejich ustavení u příslušných orgánů. 93 K dekretu presidenta republiky č. 108/1945 byla vydána prováděcí Vyhláška osídlovacího úřadu a Fondu národní obnovy v Praze č. 2141/1946, jíţ se stanoví, jak má býti naloţeno s některými movitými věcmi hmotnými, konfiskovanými podle dekretu č. 108/1945 Sb., které jsou v úschově, opatrování, správně, detenci nebo v drţbě osob fysických a právnických ze dne 3. 12. 1946. V § 3. je uveden v bodě 4 výčet předmětů, které jsou – podle zákona z e16. 5. 1946 č. 137/Sb. o Národních kulturních komisích pro správu státního kulturního majetku - z prodeje vyňaty, tj. věci všech druhů a stupňů kulturní (umělecké, historické, vědecké) hodnoty bez rozdílu doby vzniku. Na vyhlášku č. 2141/1946 osidlovacího úřadu a Fondu národní obnovy v Praze, navazuje Směrnice ministerstva školství a osvěty, určená osvětovým a knihovnickým inspektorům kde je uvedeno, ţe vyhláška se nevztahuje na movité věci hmotné všech druhů a stupňů kulturní, umělecké, historické, vědecké, hodnoty bez omezení doby jejich vzniku, „které za takové budou uznány příslušnými osvětovým nebo knihovnickým inspektorem“. Směrnice dopodrobna vyjmenovává co moţná nejširší spektrum předmětů, které je moţné v budoucnu uplatnit jako sbírkové předměty, a které je třeba ochránit před zničením. „při určování, vytřídění i zatímním uloţení předmětů budiţ postupováno v součinnosti s kulturními pracovníky - správci archivů, knihoven, kronikáři, konzervátory v okresích a městech“ Dělí předměty do skupin umělecké (obrazy, plastiky, medaile, mince, pečetidla, grafiku, kresby, předměty uměleckého průmyslu, nábytek , keramika, sklo, textil, kov, kůţe…) dále předměty hodnoty historické – archiválie (listiny, spi88

Československá republika. Sbírka zákonů a nařízení Státu Československého vydána dne 23. května 1945, Dekret presidenta republiky č.5 ze dne 19. května 1945 o . In Sbírka zákonů a nařízení státu Československého.1945, částka 4.I., s. 4 89 BENDA, Josef. Studie národohospodářského ústavu Josefa Hlávky. Restituce majetku bývalých šlechtických rodů po roce 1989, Studie 8/2010. Praha : Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2010. ISBN 978-80-86729-61-9. s. 27 90 Československá republika. Sbírka zákonů a nařízení 107 a 108/1945, Dekret presidenta republiky č.108 ze dne 25. října 1945 . In Sbírka zákonů a nařízení státu Československého, s.250-251 91 UHLÍKOVÁ, Kristýna. Národní kulturní komise 1947–1951.Praha : Artefactum, 2004. s. 192 92 tamtéţ, s.44 a 204 93 UHLÍKOVÁ, Kristýna. Národní kulturní komise 1947–1951.Praha : Artefactum, 2004. s.192

32

sy, archivy a registratury podniků, institucí i soukromých osob a další), dopravní prostředky, předměty bytové kultury, osobní předměty, hudební nástroje a zbraně, archeologické nálezy, přírodovědné sbírky a exponáty apod. předměty vědecké hodnoty - jako jsou knihy a tisky, přístroje a zařízení, plány atlasy, fotografie negativy a další.94 V roce 1948 byla uzavřena dohoda o spolupráci Národní kulturní komise a Fondu národní obnovy při přejímání zkonfiskovaného mobilního majetku podle dekretu presidenta republiky č. 108/45 Sb. Podle jejího textu je zřejmé,95 ţe mechanismus přebírání konfiskátů charakteru státního kulturního majetku podle dekretu 108/1945 Sb., byl obdobný jako v případě dekretu č. 12/1945 Sb. Pověřenci NKK vybírali předměty buď na místě samém (městské paláce, vily, byty, průmyslové podniky) nebo v regionálních skladištích Fondu národní obnovy, kde se soustředil mobiliář z nezabezpečených objektů a organizovali jejich převoz do sběren Národní kulturní komise. Část mobilií byla vyuţita při tvorbě stylových hradních a zámeckých instalací a zaevidována jako „svozy“ především na památkových objektech tzv. „první kategorie“ převáţně v severních a severozápadních Čechách, další soubory předmětů byly určeny k rozšíření a doplnění sbírek muzeí a galerií,do archivů, knihoven, vědeckých ústavů a škol. Určení původu konfiskátů podle dekretu 108/1945 Sb. je často problematické. Určující je prvotní evidence vedená regionálními sklady Fondu národní obnovy, kde se cenné mobilie z tzv. nezemědělských konfiskátů soustředily. Záleţelo i na evidenčním systému pověřence Národní kulturní komise, který měl za povinnost zpracovat podrobné seznamy předmětů vytříděných jako státní kulturní majetek, na jejichţ základě byl konfiskovaný mobiliář dle dekretu 108/1945 Sb. za úplatu (převod financí z Ministerstva školství a osvěty na Osidlovací úřad a FNO) vydán Národní kulturní komisi a převezen do jejích sběren. Popis tohoto procesu je zdokumentován např. v archiváliích týkajících se konfiskací v Ústí nad Labem - „Zápis a seznam inventáře zajištěného v době od 1. února 1946 do 1. července 1947 pověřencem Ministerstva školství Ing. Drem. Alfrédem Pifflem v městě Ústí nad Labem a širokém okolí, zinventarizovaného ve dnech 7. aţ 12. července 1947 za spolupráce pověřence J. Schejbala a Dra. A. Piffla a odvezeného dne 24. července 1947 z dosavadního deposita v domě č. 22, v ulici Arnošta Dvořáka v Ústí nad Labem na zámek Hrubý Rohozec u Turnova.96

94

Národní archiv v Praze. Číslo fondu 864 – Státní památková správa, karton č. 19 – Dohoda NKK a NPF a FNO - zákony, inv.č.33, sign. Ia 95 tamtéţ 96 Národní archiv v Praze. Fond - Státní památková správa - dodatky, karton č. 185, sloţka Ústí nad Labem - konfiskace

33

4.3 Třetí fáze - mobiliární fondy zestátněné na základě revize první pozemkové reformy a na základě zákona o nové (druhé) pozemkové reformě 11. července 1947 vstoupil v platnost zákon č. 142/1947 Sb., o revizi první pozemkové reformy, den před tím – 10. července zákon 143/1947 tzv. lex Schwarzenberg. Následoval zákon 46/1948 Sb., o nové (druhé) pozemkové reformě, který s dotýkal zbytků dosud nekonfiskovaných šlechtických majetků, movitosti části zámků pak byly zabrány vládním nařízením č. 15/1959 Sb.97 V této vlně znárodnění přešly pod přímou správu Národní kulturní komise tyto hrady a zámky spolu s mobiliárními fondy: Bílina (zákonem 142/1947 Sb.), Boskovice zámek a hrad (zákonem 46/1948 Sb,), Častolovice (zákonem 142/1947 Sb.), Český Krumlov (143/1947), Doudleby (zákonem 142/1947 Sb.), Hluboká (zákonem 143/1947 Sb.), Chumec nad Cidlinou (Karlova Koruna) – (zákonem 142/1947 Sb.), Jezeří (zákonem 142/1947 Sb.) , Kačina (zákonem 142/1947 Sb.), Klenová zámek a hrad (zákonem 142/1947 Sb.), Koloděje nad Luţnicí (zákonem 142/1947 Sb.), Kost (zákonem 142/1947 Sb.), Kostelec nad Orlicí (zákonem 142/1947 Sb.), Křimice (zákonem 142/1947 Sb.), Kratochvíle (ve vlastnictví státu před rokem 1945, převzata v roce 1950), Kunštát (zákonem 142/1947 Sb.), Lnáře (zákonem 142/1947 Sb.), Maleč (zákonem 142/1947 Sb.), Mělník (zákonem 142/1947 Sb.), Nelahozeves (zákonem 142/1947 Sb.), Nové hrady u Vysokého Mýta (zákonem 142/1947 Sb.) , Nové Město nad Metují (zákonem 142/1947 Sb.), Orlík (zákonem 143/1947 Sb.), Roudnice nad Labem (zákonem 142/1947 Sb. , Rychnov na Kněţnou (zákonem 142/1947 Sb.), Sázava, klášter (zákonem 142/1947 Sb.), Stránov (zákonem 142/1947 Sb.), Třeboň (zákonem 143/1947 Sb.), Vranov nad Dyjí (zákonem 142/1947 Sb.), Vysoký Chlumec (zákonem 142/1947 Sb.), Zbraslav (zákonem 142/1947 Sb.) , Ţďár nad Sázavou (zákonem 142/1947 Sb.).98 Dále Rájec nad Svitavou, Bítov, zámek Kroměříţ a lovecký zámeček Ohrada.99 Výčet hradů a zámků prohlášených podle zákona 137/1946 Sb. za státní kulturní majetek ještě obsahuje následující objekty: Kladruby u Stříbra, Liběchov, Český Šternberk, Kuks, Nová Bystřice, Bechyně, Bečov nad Teplou, Kokokřín, Kounicův palác, Kozí Hrádek, Schwarzenberský palác, Křivoklát, Litice, Ploskovice, Zákupy, zámek Trója, Kacléřov, Tuchoraz, Pardubice, Bezděz, Krakovec, Křepenice, Helštýn, Radič, Lipnice, Kámen, Zvíkov, Točník, Ţebrák, Rábí, Michalovice, Slatiňany, Lemberk, Trosky, Frýdštejn, Zvířetnice, Choustník, Velhartice, Orlík – zámek, Hořín, Kunětická hora, Husův rodný dům.100 Počet všech zkonfiskovaných či znárodněných sídel, které nepřešly pod přímou správu Národní kulturní komise, později Státní památkovou správu a byly zařazeny do skupiny tzv „ostatních“ i s vybavením, které bylo zaevidováno jako „svozy“ není moţné přesně určit.

97

MŢYKOVÁ, Marie. K otázkám konfiskací a restitucí. In: Mţiková, Marie (ed) : Navrácené poklady. Restitutio in integrum. Praha : 1994, s. 14, ISBN 80-204-0760-X. 98 UHLÍKOVÁ, Kristýna. Národní kulturní komise 1947–1951.Praha : Artefactum, 2004. s. 165-218 99 UHLÍKOVÁ, Kristýna. Národní kulturní komise 1947–1951.Praha : Artefactum, 2004. s. 48 100 Národní archiv v Praze. Číslo fondu 864 – Státní památková správa, karton č. 19 – , inv. Č. 30 – Hrady a zámky, č.j. 154835/50 ze dne 8. 9. 1951

34

Lze odvodit, ţe pokud celkový počet historických sídel na našem území byl cca 1500 památkových objektů101 a NKK do své správy převzala přibliţně 100 objektů a jejich mobiliárních fondů, je moţné, ţe počet svozových fondů se pohybuje někde v intervalu 1000 – 1400 míst původu. V evidenci NPÚ je vedeno cca 520102 svozů (podle mého přepočtu je to asi 800 původů svozů včetně konfiskátů podle dekretu 108/1945 Sb.) z čehoţ je třeba ještě odečíst objekty, které byly prázdné a bez mobiliáře. Protoţe v současnosti evidence konfiskátů podle obou dekretů presidenta republiky není od sebe oddělena, je velmi obtíţné odhadnout jaký byl vlastně kvantitativní úbytek při vytřiďování a eliminaci, ale také v důsledku ţivelného ničení a krádeţí, které v mnoha případech, především v pohraničí, postihly historická sídla a jejich vnitřní vybavení. Na základě vládního nařízení č.112/1951 Sb., přešla úřední agenda Národní kulturní komise na Státní památkovou správu (SPS), 103 která aţ do roku 1958 spravovala památky celostátního významu. Státní památkový úřad v Praze a Brně byl přeměněn na jednotný Státní památkový ústav, jehoţ hlavním úkolem byla odborná činnost. Výkonná pravomoc v oblasti správy a provozu státních památek přístupných veřejnosti obecně přešla na krajské národní výbory.104 V roce 1954, po třetí vlně znárodňování historických památek, vydala Státní památková správa jako nástupkyně Národní kulturní komise Směrnici pro výkon a likvidaci národních správ vnitřního zařízení (převzatých v revisi a v nové pozemkové reformě) v oboru státní památkové správy, ve které je přesně popsán postup zmocněnce při přejímání a evidování mobiliáře zestátněného majetku n objektech tzv. „ I. kategorie“ a na objektech „ostatních“105 Detailní popis práce při přebírání a evidenci státního kulturního majetku a ostatního inventáře můţeme nalézt v dopisu z roku 1953, který adresovalo Ministerstvo školství a osvěty Státní památkové péči v Praze ve věci Státních hradů a zámků ohledně hlášení o provádění soupisů na objektech, ke kterému je směrnice připojena. Nejprve vedoucí soupisové skupiny rozdělil všechnu dokumentaci na původní historické inventáře (pokud se dochovaly) včetně všech dokladů před soupisem Národního pozemkového fondu a na druhou část tvořenou soupisy Národního pozemkového fondu, eliminačními seznamy a veškerými doklady o pohybu původního mobiliáře (doklady o převozech, zápůjčkách, výprosech a o depositech). Protokolárně se pak všechny doklady sepsaly, ve dvou vyhotoveních pro Státní památkovou správu, jedno pro kastelána. V tomto protokolu byly také vyjmenovány chybějící předměty nebo předměty nalezené navíc. Podkladem pro samotný soupis, který se zaznamenával do jednotných formulářů106, byl seznam vyhotovený Národním pozemkovým fondem. V případě původního mobiliáře – tzv. kmenového, byl celý soubor znovu očíslován vzestupnou číselnou řadou. Číslo před lomítkem vyjadřuje inv. číslo přidělené soupi101

UHLÍKOVÁ, Kristýna. Národní kulturní komise 1947–1951.Praha : Artefactum, 2004. s.60 tamtéţ 103 MŢYKOVÁ, Marie. K otázkám konfiskací a restitucí. In: Mţiková, Marie (ed) : Navrácené poklady. Restitutio in integrum. Praha : 1994, s. 14, ISBN 80-204-0760-X. 104 UHLÍKOVÁ, Kristýna. Národní kulturní komise 1947–1951. Praha : Artefactum, 2004. s.20 105 Národní archiv v Praze. Státní památková správa, inv. č. 68, sign. 30 - hrady a zámky, národní správa 1950 – 1958, karton č. 28, č.j. 7330/53 ze dne 8. února 1954 106 Seznam vyobrazení - obrazová příloha č. 3 – Formulář NKK pro soupis státního kulturního majetku – vzor, zdroj: NA Praha 102

35

sovou skupinou a číslo za lomítkem je pořadové číslo seznamu Národního pozemkového fondu. Stejně tak kaţdý svoz zvlášť je číslován vzestupnou číselnou řadou jako celek s tím, ţe číslo za lomítkem je číslo „kterým jest předmět inventárně označen ve svozové konsignaci“. Dále se k předmětu opatřeného inventárním číslem uvedl krátký popis (označení předmětu, materiálové sloţení, rozměry, popřípadě značka nebo signatura a stupeň zachování předmětu). Skupina měla postupovat po jednotlivých místnostech a v soupisu měla uvést její číslo nebo tradiční název s poznámkou zda se jedná o depozitář nebo o expozici. Směrnice také určuje, jak a kde má být kaţdý předmět označen, a to nalepovacím štítkem nebo závěskou107 dle pravidla tzv. pravé ruky (např. umístění štítku s inventárním číslem v pravém dolním rohu zezadu na obraze atd.).108 Po dokončení prací se vyhotovil další protokol o soupisu mobiliáře s tím, ţe byly vypoloţkovány jak předměty kulturní tak i majetek uţitkový, který však uţ nebyl součástí seznamů na formulářích soupisové skupiny. Osud uţitkového mobiliáře je ve směrnici určen následujícími pokyny: část se mohla vrátit v omezeném rozsahu bývalému vlastníkovi – pokud se jednalo o věci osobní potřeby, zbytek se rozprodal přes podnik „Obchod klenoty, hodinami a staroţitnostmi“ s tím, ţe předměty z drahých kovů se zajišťují pro státní banku, dále bylo moţno dle směrnice uţitkový mobiliář nabídnout k odkoupení přídělci budovy, nebo místnímu národnímu výboru, také tu bylo doporučeno, aby rozprodej zorganizoval národní správce, nebo pokud se jedná o poškozené předměty, dát je do šrotu. Peníze strţené za prodej uţitkového inventáře měl národní správce za povinnost sloţit na bankovní účet a doklady o prodeji zaevidovat do účetníctví. Po ustanovení krajského zřízení vznikly v návaznosti na památkový zákon č. 22/1958 Sb. Krajské správy státní památkové péče a ochrany přírody. V následujícím roce byla vydána vyhláška Ministerstva školství a kultury č. 116/1959 Ú. I. ze dne 9. 6. 1959 o evidenci kulturních památek, kde je uvedena povinnost zápisu památek do státních seznamů. 109 V oblasti péče o státní mobiliární fondy byla vydána Instrukce ministerstva kultury ČSR č. 3274/74-VI/1 ze dne 30. ledna 1974 o správě kulturních památek určených ke kulturně výchovnému vyuţití, v níţ se stanoví způsob správy, ochrany, evidence a inventarizace movitých kulturních památek v národním majetku, které spravují příspěvkové organizace v oblasti kultury zřízené národními výbory.110 Definuje pojem “mobiliární fond památkového objektu“ jako: „movité kulturní památky a jejich soubory uloţené v prostorách nemovité kulturní památky nebo

107

Seznam vyobrazení – obrazová příloha č. 2 -fotografie nalepovacího štítku a závěsky NKK, zdroj: NA Praha 108 Národní archiv v Praze. Fond - Státní památková správa - dodatky, karton č. 30, sloţka rady a zámky – B1 mobiliář, čj. spisu 1972/53 109 Vyhláška ministerstva školství a kultury č. 116/1959 [online] 2014.[cit. 2014-05-11]. Dostupný z WWW: < http://www.epravo.cz/vyhledavaniaspi/?Id=29524&Section=1&IdPara=1&ParaC=2 > 110 Instrukce MKČR [online]. Praha : MKČR, 2014.[cit. 2014-05-11].Dostupný z WWW: < https://www.google.cz/search?q=instrukce+mk+%C4%8Dsr+3273%2F74VI%2F1&oq=instrukce+mk+%C4%8Dsr+3273%2F74VI%2F1&aqs=chrome..69i57.23566j0j8 &sourceid=chrome&es_sm=122&ie=UTF-8 >.

36

památkového areálu, s výjimkou knihovních fondů, který se zapisuje do státního seznamu kulturních památek jako celek.“111 V dalším textu jsou stanoveny podrobné podmínky správy a ochrany movitých (a nemovitých) kulturních památek zahrnující poţadavky na ochranu a bezpečnost a vedení evidence. V příloze je pak uveden přesný postup a průběh evidence a inventarizace mobiliárních fondů. Navazujícím dokumentem je Metodický pokyn ministerstva kultury ČSR čj. 2991/76 ze dne 28. prosince 1975 pro vedení evidence movitých kulturních památek v památkových objektech určených ke kulturně - výchovnému vyuţití, který podrobně definuje jednotlivé kroky pořizování a vedení základní a průběţné evidence mobiliárních fondů.112 Od roku 1991 se Krajské správy státní památkové péče a ochrany přírody přejmenovaly na Státní ústav památkové péče, později na Státní památkový ústav a od roku 2003, kdy se organizace centralizovala na Národní památkový ústav. V současné době se reţim hospodaření řídí podle zákona 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, dále výše uvedenými vyhláškami, směrnicemi a metodikami zajišťujícími jednotný postup inventarizace,113 základní a průběţné evidence mobiliárních fondů.114

111

tamtéţ MK. Metodické pokyny MK ČSR ze dne 28. 12. 1975 č.j. 2991/76 pro vedení evidence movitých kulturních památek v památkových objektech, určených ke kulturně výchovnému vyuţití. Praha : MK. 1975 113 NPU. Směrnice generálního ředitele NPÚ č. 9/2004, kterou se upravuje postup při inventarizaci mobiliárních fondů. Praha : NPÚ ÚP, 2004. 114 MK. Metodické pokyny MK ČSR ze dne 28. 12. 1975 č.j. 2991/76 pro vedení evidence movitých kulturních památek v památkových objektech, určených ke kulturně výchovnému vyuţití. Praha : MK. 1975. 112

37

5 Příběh zámku Hostim

Městečko Hostím leţí východně od Moravských Budějovic v krajině Jevišovické pahorkatiny na jiţní Moravě. V minulosti mělo významné postavení díky tomu, ţe bylo sídlem majitelů hostimského panství a také proto, ţe leţí nedaleko významné obchodní cesty, dříve zvané Haberská stezka, později také Císařská cesta. Název obce je pravděpodobně odvozen od jména Hostimír. Názvy obce se během věků uváděly různě, roku 1325 Hostim, 1349 Hostym, 1385 Hestings, 1492 na Hostimie, 1633 Hessding, 1872 Hoosting nebo Hostín, 1893 uţ Hostím či Hoosting. Po vzniku samostatného Československa byla Hostim přičleněna do kraje Moravskobudějovického, ţupy Jihlavské. Ve vsi zůstala četnická stanice, poštovní úřad. Poštovní spojení vykonávali dvakrát denně dva pěší listonoši s ţelezniční stanicí v Grešlově Mýtě. Největší změnou v Hostimě byla pozemková reforma provedená v rozmezí let 1923 aţ 1926, kterou byla zabrána velká část velkostatku. Ze záboru byl propuštěn zámek a dvůr, které zůstaly velkostatkáři Trauttmansdorfovi. Dále mu zůstal Červený mlýn a zřícenina hradu Bukovina. V září 1924 byly státem zabrány i lesy. V obci byla zřízena lesní správa státních lesů. Velkostatku zůstaly lesy Daleká, Seč, revír boskovštejnský a lesy od hranice Doubí-Střelice směrem k Hostimu115 Prvními majiteli panství byli v 15. století Lichtenburkové. Následovaly další šlechtické rody jako například páni z Náchoda, v 17. století páni de Souches a páni z Meraviglia. V 19. století se stali vlastníky Lichtenštejnové a posledními majiteli panství od roku 1905 byli Trautmansdorffové. Budova zámku, která je situována do středu obce a je obklopena ze všech stran hlubokým příkopem byla původně pětiúhelníkovou tvrzí zřejmě z poloviny 14. století. V severozápadním koutě nádvoří byla vyhloubena studna. Ve druhé polovině 15. století byl obezděn okruţní příkop. V následujícím století byla tvrz přebudována na zámek a další přestavba proběhla v letech 1731, dílčí úpravy následovaly v roce 1789. 116 Adaptace ve 20. století postihly zámek částečně, nejvíce pak jeho bývalé hospodářské budovy na západním a východním okraji příkopu. Hostim získal výměnou s Lichtenštejny Ferdinand Trautmansdoff (ţijící mezi lety 1855 aţ 1928) se svou manţelkou Bertou a dětmi na svém panství. Jeho syn Viktor, který se oţenil s příslušnicí lichtenštejnského rodu, měl syna Eduarda, který padl u Stalingradu. Vdova po zemřelém odchází spolu s dětmi na sklonku války do zahraničí.117

115

FORMÁNKOVÁ, Eva. Text publikace vydané k 675. výročí první písemné zmínky o obci. Hostim : 2000 [online], 2014.[cit. 2014-05-11]. Dostupný z WWW:

http://mesta.obce.cz/vismo/vismo/dokumenty2.asp?id_org=4574&id=53&p1=60 Seznam vyobrazení - obrazová příloha č.4 – pohled na zámek Hostim : 2014. Dostupný z WWW: 117 NOVOTNÁ, Dana. Hostim (okr. Znojmo) areál zámku čp.2, Akce OPD 08/201, Brno : NPÚ ÚOP, 2014., Nálezová zpráva OPD, s. 3 116

38

Zámek Hostim, původní název Hostím na okrese Moravské Budějovice, byl zkonfiskován “na základě dekretu presidenta republiky ze dne 21. června 1945 čís. 12 Sb.“ 118 - jak je uvedeno v „Zápise sepsaném dne 14. března 1946 v Hostimi“.119 Neţ došlo k převzetí velkostatku včetně zámku v Hostimi do správy Ministerstva zemědělství (Národního pozemkového fondu) na základě výše uvedeného dekretu presidenta republiky, je třeba se vrátit do období těsně po osvobození obce Rudou armádou, které se událo dne 8. května po 22. hodině roku 1945. 120 Pamětní protokol, který byl sepsán ke dni 19. 5. 1945 o majetku velkostatku Hostim, obsahuje přílohy, které popisují soubor nemovitostí tohoto hospodářsko – správního celku (příloha č. 5 protokolu). Byl vypracován a podepsán tříčlennou komisí ve sloţení Marie Svobodová, úřednice velkostatku, František Trojan, hospodářský adjunkt a František Urbánek člen OV. 121 Přílohu č. 6 „Pamětního protokolu ze dne 19. 5. 1945 o majetku velkostatku Hostim tvoří „Protokol sepsaný dne 27., 28. a 29. května 1945 při sepisování majetku německého státního občana a člena NSDAP, bývalého hraběte Viktora Trauttmansdorfa122 v Hostimi, zanechaného po útěku jeho rodiny v jejich bývalém sídle v zámku v Hostimi“ členy Národního výboru v Hostimi. Přítomní: František Vrána, respicient finanční stráţe v.v., Robert Černý, dozorce finanční stráţe, František Janků hajný v lesích býv. hraběte a stráţmistr Josef Čech – všichni z Hostimi 123. Jmenovaní přítomní byli zároveň nájemníky bytů, které se nacházely v přilehlých budovách areálu zámku.124 Strojopis obsahuje podrobný výčet veškerého inventáře. Soupis je členěn podle jednotlivých místností, které jsou označeny číslicí ve vzestupné číselné řadě a s údajem o lokaci v budově (přízemí, I. poschodí, atd.). Jednotlivé poloţky jsou označeny číslem uvádějícím počet kusů určitého typu předmětu a jsou doplněny jeho stručným popisem. 125 Protokol odráţí kaţdodennost a běţný ţivot v areálu zámku. Podává přehled nejen o cennostech nebo o předmětech kulturní či historické hodnoty, ale obsahuje všechen movitý inventář, čítající přes 4500 poloţek mobiliáře a 1540 svazků knih náleţející donedávna jeho bývalému majiteli, který představitelé místního národního výboru v interiéru a pobočných budovách zámku našli. 118

MZA,fond: NPF ZNOJMO,zn. Fondu: B 282, č.kartonu 147, signatura: VS Hostim, fol. 2, fondy Zemského národního výboru 119 tamtéţ 120 Města a obce - Hostim [online], 2014.[cit. 2014-05-11].Dostupný z WWW: < http://mesta.obce.cz/vismo/vismo/dokumenty2.asp?id_org=4574&id=53&p1=60> 121

NOVOTNÁ, Dana. Hostim (okr. Znojmo) areál zámku čp.2, Akce OPD 08/201, Brno : NPÚ ÚOP, 2014., Nálezová zpráva OPD, SOA Třebíč, det. Pracoviště Moravské Budějovice, fond: Okresní národní výbor Moravské Budějovice, i.č. 203, karton 170, fol. 1 - 10 122 Seznam vyobrazení Obrazová příloha č. 5 – fotokopie Návštěvní knihy říšského protektora Konstantina von Neurath s podpisem Viktora Trauttmansdorfa s manželkou ze dne 31. 5. 1940, zdroj: BENDA, Josef. Restituce majetku bývalých šlechtických rodů po roce 1989 123 MZA, fond: Krajský národní výbor Jihlava,zn. Fondu: B 126, č.kartonu 1999, signatura: zámek Hostim, fol. 379 aţ 397, fondy Zemského národního výboru 124 NOVOTNÁ, Dana. Hostim (okr. Znojmo) areál zámku čp.2, Akce OPD 08/201, Brno : NPÚ ÚOP, 2014., Nálezová zpráva OPD, SOA Třebíč, det. Pracoviště Moravské Budějovice, fond: Okresní národní výbor Moravské Budějovice, i.č. 203, karton 170, fol. 1 - 2 125 Seznam vyobrazení - Obrazová příloha č.6a-d kopie části originálního soupisu předmětů ze dne 27. 28. a 29. května 1945, zdroj MZA Brno

39

Terminologií dnešní muzeologie lze říct, ţe se jedná o tzv. „snímek posledního dne“ a je zároveň cenným dokladem o výkonu nově obnovené veřejné správy těsně po skončení války. Vzhledem k tomu, ţe část inventáře byla odvezena bývalou majitelkou, přes obec se přehnala německá i Rudá armáda a obě na přechodnou dobu na zámku pobývaly, jeho vnitřní vybavení se zachovalo v překvapivě velkém rozsahu. „K tomuto protokolu podotýkáme, ţe majitelka zámku, hraběnka Trauttmansdorffová asi měsíc před příchodem Rudé armády se svojí rodinou a cennými věcmi z Hostimi [odjela] na neznámé místo v cizině. Při příchodu Rudé armády byl zámek obsazen příslušníky Rudé armády a po příchodu komise k sepisování majetku bylo vše na zámku přeházeno a mnoho skříní, stolků a zásuvek vypáčeno. Bylo–li něco zcizeno, popřípadě kolik toho bylo, nedá se zjistiti. Téţ se nedá zjistiti, co odvezla bývalá majitelka, příp. co si vzali příslušníci obou tam ubytovaných armád“.126 Přestoţe v příloze č. 6 citovaného Pamětního protokolu není výslovně uvedeno, ţe soupis vybavení velkostatku Hostim byl vyhotoven komisí Místního národního výboru Hostim v intencích dekretu presidenta republiky č. 5/1945 Sb. o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z dob nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organisací a ústavů ze dne 19. května 1945, je moţné, ţe tento soupis měl být podkladem pro zábor majetku dle § 3., kde je uvedeno ţe, „národní správa budiţ zavedena (mimo jiné) na majetkových podstatách opuštěných“ a dále v § 7., ţe „k zavedení národní správy majetku osob státně nespolehlivých a jmenování národních správců127 jsou příslušní u zemědělských a lesních majetků místní národní výbory .128 Hlavním úkolem dekretu č. 5/1945 bylo co nejrychleji zajistit majetek kolaborantů a státně nespolehlivých osob a teprve dekretem presidenta republiky č. 12/1945 ze dne 23. 6. 1945 Sb. byl tento obstavený majetek zkonfiskován – tj. převeden pod státní správu bez náhrady. O zkonfiskování velkostatku Hostim svědčí „Zápis sepsaný dne 14. března 1946 v Hostimi za přítomnosti zástupců – „za Ministerstvo zemědělství – odbor IX. Ing. Karel Matějů, za Národní pozemkový fond Josef Leitner /odbočka Znojmo/, za lesní dohlédací úřad ve Znojmě Ing. Jaroslav Kabele, vrchní lesní komisař, za ředitelství st. lesů a statků v Hodoníně Ing. Antonín Petrţelka, vrchní lesní rada, za správu st. lesů v Jaroměřicích Ing. Čeněk Daněk, lesmistr, Antonín Hansal, důchodní a za národní správu velkostatku Hostím Antonín Mytyska, lesní správce. Předmět jednání - převzetí majetku Viktora Trautmansdoffa v Hostimi Československým státem do správy Ministerstva zemědělství

126

MZA, fond: Krajský národní výbor Jihlava,zn. Fondu: B 126, č.kartonu 1999, signatura: zámek Hostim, fol. 379 aţ 397, fondy Zemského národního výboru 127 Z dokumentů známe jména národních správců. Prvním jmenovaným je Antonín Mytyska, lesní správce od 2. 10. 1945 do 26. 8. 1946, následuje Kryštof Škarda, který byl jmenován od 18. 9. 1946 do 1. 1. 1948 (resp. do 10. 1. 1948), poté byl od 10. 1. 1948 ustanoven zmocněnec pobočky NPF ve Znojmě Ferdinand Nehyba 128 Československá republika. Sbírka zákonů a nařízení Státu Československého vydána dne 23. května 1945, Dekret presidenta republiky č.5 ze dne 19. května 1945 o . In Sbírka zákonů a nařízení státu Československého.1945, částka 4.I., s4-10.

40

- podniku Státní lesy a statky /SLS/ konfiskovaného na základě dekretu presidenta republiky ze dne 21. června 1945 čís. 12 Sb.“ 129 Ze dne 22. 9. 1946 je datován dopis předsedy Místního národního výboru v Hostimi Norberta Mayera130 ve věci: evidence zámků, adresovaný Zemskému národnímu výboru v Brně, kde ţádá (opětovně, první ţádost v roce 1945) o přidělení zámku a přiléhajících budov. Příděl zdůvodňuje tím, ţe obec nemá kam umístit obecní kancelář, sluţebnu četnictva, mateřskou školku, záloţnu a kino, nemá kde pořádat kulturní a společenské akce a zároveň zdůrazňuje, ţe má důvodné obavy, ţe v případě nevyuţívání budovy můţe dojít k chátrání zámku. V přípise je dále uvedeno, ţe svoji ţádost, řádně doloţenou, podali téţ na pobočku Národního pozemkového fondu ve Znojmě. Zemským národním výborem v Brně byla ţádost přijata dne 24. 9. 1946. 131 Následuje korespondence mezi Zemským národním výborem v Brně, Okresním národním výborem v Moravských Budějovicích, v kopii na vědomí Státnímu památkovému úřadu v Brně. 132 Dne 4. 2. 1948 Ministerstvo zemědělství v Praze oznamuje dopisem Místnímu národnímu výboru v Hostimi: „přiděluje [Ministerstvo zemědělství] Vám podle § 7 odst. 4 dekretu č. 12/45 Sb. do vlastnictví zámeckou budovu čp. 1 v Hostimi“ spolu s přiléhajícími nemovitostmi. Podmínky přídělu jsou následující: „1/Budovu i park budete udrţovati v dobrém stavu pod dohledem Státního památkového úřadu v Brně, zejména hradební příkop nebude zaváţen. 2/Veškeré vnitřní i vnější adaptace budete prováděti jen po předchozím schválení plánů Státním památkovým úřadem v Brně. 3/Vnitřní zařízení budovy /nábytek, lustry, knihy, obrazy, porculán, sklo atd./ bude nejprve prohlédnuto zástupci Národní kulturní komise a Národního pozemkového fondu, kteří vytřídí předměty pro Národní kulturní komisi podle zák. 137/46 Sb. Likvidační komise Národního pozemkového fondu vytřídí potom další materiál pro své účely. Uţitkový inventář, který nakonec zůstane v budově, bude oceněn dle platných směrnic a Vám odevzdán do uţívání po zaplacení předepsané úhrady. 4/Archiv a registratura se všemi písemnostmi bez rozdílu stáří a druhu přechází ze zákona do správy Státního zemědělského archívu v Praze II, Těšnov 65, který rozhodne o bezpečném uloţení popř. převezení tohoto materiálu“.133

Následuje další výčet podmínek majetkově-správního charakteru. Na závěr je stanovena podmínka, ţe budovy přidělené nemovitosti (zámecký areál) budou odevzdány MNV Hostim do uţívání jakmile budou splněny podmínky zahrnuté v bodě 3. a 4. Mezi lety 1947 aţ 1948 slouţil zámek v letním období jako ozdravovna. V období od 4. července do 8. záři 1947 byla budova s inventářem předána Okresní péči o mládeţ Velké Brno (dále jen OPM). O převzetí a předání budovy byl sepsán zápis.

129

MZA,fond: NPF ZNOJMO,zn. Fondu: B 282, č.kartonu 147, signatura: VS Hostim, fol. 2-4 fondy Zemského národního výboru 130 předsedou byl ve volbách konaných 26.5. 1946 zvolen Norbert Mayer, chalupník z čp. 138. Svým věkem – 26 let – byl nejmladším předsedou na okrese Moravské Budějovice. [online], 2014.[cit. 2014-05-11].Dostupný z WWW: < http://mesta.obce.cz/vismo/vismo/dokumenty2.asp?id_org=4574&id=53&p1=60> 131 MZA, fond: Krajský národní výbor Jihlava,zn. Fondu: B 126, č.kartonu 1999, signatura: zámek Hostim, fol. 361 aţ 362, fondy Zemského národního výboru 132 MZA, fond: Krajský národní výbor Jihlava,zn. Fondu: B 126, č.kartonu 1999, signatura: zámek Hostim, fol. 357 aţ 359, fondy Zemského národního výboru 133 MZA, fond: Krajský národní výbor Jihlava,zn. Fondu: B 126, č.kartonu 1999, signatura: zámek Hostim, fol. 356, fondy Zemského národního výboru

41

Mimo jiné se bodě 4/ stanoví: „všechen mobiliář, zejména stylový nábytek a mělecko-průmyslové předměty /porcelán, sklo, cín, apod./ koberce, obrazy a rytiny budou uloţeny v řádně zabezpečených a uzamčených místnostech, které budou vyloučeny z uţívání a sice tak, aby předměty nebyly poškozeny nebo odcizeny a uskladnění bylo přehledné. Toto bude provedeno za účasti zástupce NPFondu. “134 a dále: „ Pokud se týče inventáře, ponechaného k dispozici OPM zůstává tento nezměněn aţ na“135 - následuje výčet poškozených věcí (okenní tabule, lustr). Výčet zcizených věci zahrnuje 3 matrace, zrcadlo, 4 obrázky, věšák, 16 ţárovek, noční lampu, květinový košíček, dvě likérové číšky. Následuje poloţkový seznam předmětů pronajatých spolu s budovou, který uţ neobsahuje cenné předměty, jak je stanoveno v podmínkách smlouvy. Při srovnání seznamu z roku 1945 a 1947 je zřejmé, ţe místnosti určené k obývání ozdravovnou jsou téměř prázdné. Zůstávají osvětlovací tělesa, lovecké trofeje, jednotlivé kusy nábytku, několik obrazů. Oba seznamy se rozcházejí v řazení a označení místností, nelze pouţít ani porovnání součtem předmětů, protoţe se výčet liší i v tom, ţe v původním seznamu nebyly zahrnuty (např. okna) a neuvádí předměty uvedené v seznamu následujícím (např. kamna a krby). Seznam věcí, které byly vyloučeny z uţívání a uskladněny v zabezpečených místnostech není k dispozici. Po skončení pronájmu byl sepsán přejímající zápis. O způsobu předání inventáře je uvedeno: „Inventář vnitřního vybavení ponechaný OPM k pouţívání, byl převzat v plném počtu a v takovém stavu jako byl dle sepsaného inventárního zápisu ze dne 4. 7. 1947“ a dále: „budova zámku je uzamčena, místnosti s inventářem zapečetěny a klíče odevzdány do úschovy místnímu národnímu výboru v Hostimi. “ 136 Ještě jednou byl zámek pronajat za stejným účelem v roce 1948 od 4. 7. 1948 do 4. 9. 1948 na základě ţádosti Ústřední péče o mládeţ Ústředního národního výboru hlavního města [země Moravskoslezské] Brna o propůjčení objektu. 137 Dne 11. 9. 1948 byl sepsán zápis o předání propůjčené zámecké budovy zpět zástupci Místního národního výboru Hostim a Národního pozemkového fondu ve Znojmě s odvoláním na inventární seznam z roku 1947 s poznámkou o stavu beze změny138 „Zápis ze dne 10. 9. 1948 o výsledku provedené revize hospodaření národní správy ustanovené na velkostatku býv. majitele Viktora Trautmansdorffa v Hostimi okr. Moravské Budějovice“ uvádí, ţe „doposud zůstaly v hospodaření národního správce jen zámek s inventářem a přilehlými budovami pro zaměstnance a sýpka, kterýţto stav trvá aţ dodnes.“ V oddíle mrtvý inventář revizní komise konstatuje: „Oproti soupisu mrtvého inventáře dle revisního protokolu ze dne 29. 5. 1946, str. 8, není změn.“ V předcházejícím revizním zápise ze dne 29. 5. 1946 doporučila revizní komise, aby národní správa zároveň s Místním národním výborem v Hostimi a zá134

MZA, fond: Krajský národní výbor Jihlava,zn. Fondu: B 126, č.kartonu 1999, signatura: zámek Hostim, fol. 406, fondy Zemského národního výboru 135 MZA, fond: Krajský národní výbor Jihlava,zn. Fondu: B 126, č.kartonu 1999, signatura: zámek Hostim, fol. 406, fondy Zemského národního výboru 136 MZA,fond: NPF ZNOJMO,zn. Fondu: B 282, č.kartonu 147, signatura: VS Hostim, fol. 51, fondy Zemského národního výboru 137 MZA, fond: Krajský národní výbor Jihlava,zn. Fondu: B 126, č.kartonu 1999, signatura: zámek Hostim, fol. 422, fondy Zemského národního výboru 138 MZA, fond: Krajský národní výbor Jihlava,zn. Fondu: B 126, č.kartonu 1999, signatura: zámek Hostim, fol. 405, fondy Zemského národního výboru

42

stupcem pobočky Národního pozemkového fondu ve Znojmě sepsala znovu inventář zámku, při čemţ by přihlíţela k soupisu inventáře provedenému Místním národním výborem [z roku 1945]. To se nestalo, coţ vysvětlil národní správce tím, ţe Národní pozemkový fond pobočka ve Znojmě na sepsání tohoto inventáře netrval. Závěrem revizní komise navrhuje, aby byla zrušena národní správa a Národní pozemkový fond v rámci likvidačního opatření odstranil závady [závaţné] v účetnictví. 139 Po roce 1948 přešel všechen majetek obce Hostim do vlastnictví státu a Místní národní výbor v Hostimi vykonával pouze správu tohoto majetku. Do zámku se přestěhovala kancelář Obecního úřadu, pošta, knihovna, četnická stanice. Byla zde zřízena také prádelna, sál v patře byl vyuţíván na pořádání kulturních akcí. Od roku 1950 zde byl i matriční úřad, pod který spadaly obce Hostim, Zvěrkovice, Prokopov, Jiřice, Blanné a Boskovštejn. Matrika zde byla aţ do roku 1959, kdy byla obec začleněna pod matriční obvod v Blíţkovicích, kam patří dodnes. V roce 1951 byla místo rekreace dětí v zámku zřízena škola pro lidovou správu, ve které se vzdělávali nově zvolení zástupci místní samosprávy. Pro nynější vyuţití zámku jako domov důchodců byl objekt upraven v roce 1956, první klienti se přistěhovali v dubnu 1957.140 V současnosti je objekt zámku zpět ve vlastnictví obce Hostim. Domov pro seniory, který zde sídlí, je příspěvkovou organizací a od 1. 1. 2003 je jejím zřizovatelem Jihomoravský kraj.141

139

MZA, fond: Krajský národní výbor Jihlava,zn. Fondu: B 126, č.kartonu 1999, signatura: zámek Hostim, fol. 1-8, fondy Zemského národního výboru 140 Města a obce – Hostim [online],Hostim : 2014.[cit. 2014-05-11].Dostupný z WWW: http://mesta.obce.cz/vismo/vismo/dokumenty2.asp?id_org=4574&id=53&p1=60 141

Domov Hostim [online],Hostim : 2014.[cit. 2014-05-11].Dostupný z WWW: http://www.domovhostim.cz/

43

5.1 Mobiliář zámku Hostim ve správě státu V dohodě uzavřené mezi Ministerstvem zemědělství, resp. Národním pozemkovým fondem a Národní kulturní komisí ze dne 22. 4. 1947 je v odst. I. v bodě 6/ stanoveno, ţe v ostatních zkonfiskovaných objektech, které zůstávají ve správě Národního pozemkového fondu, vytřídí předseda Národní kulturní komice na místě mobilní předměty ceny umělecké, historické nebo vědecké a převezme je jednak pro vybavení jiţ zestátněných hradů a zámků, jednak pro obohacení veřejných muzejních sbírek, knihoven a archivů. O osudu té části mobiliáře zámku Hostim, která byla převedena pod státní správu, vypovídají dokumenty uloţené v Národním archivu v Praze ve sloţce dokumentů Národní kulturní komise. Jedná se o soubor spisů v zelených deskách s nápisem HOSTIM.142 Dne 20. 4. 1949 proběhlo na zámku v Hostimi vytřídění inventáře dle zákona č. 137/46 Sb. o Národních kulturních komisích Dr. Kubátovou, zástupkyní Národní kulturní komise. Za Národní pozemkový fond je podepsána Helena Machová. Seznam inventáře vytříděného Dr. Kubátovou obsahuje 127 poloţek143 určených pro sběrnu na zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou, pro sběrnu v Jemništi je určeno 10 předmětů.144 Posledním dokumentem je záznam o vytřídění předmětů svěřených jako depositum NKK Krajinskému muzeu v Moravských Budějovicích, obsahující 47 vycpanin ptáků a tři krabice,145 ve kterých je uloţena sbírka motýlů (značně poškozená). „Dne 20. dubna 1949 byla provedena eliminace v zámku Hostim u Mor. Budějovic u Grešlového Mýta. Odvoz přímo kastelánem do Jaroměřic [nad Rokytnou]. Jemniště. Zoopreparáty předány na místě zástupci krajinského muzea v Mor. Budějovicích. Knihovna v jídelně. Archiv. 25. 4. 49 Kub.146 Knihovna zámku Hostim, která je nyní ve správě oddělení zámeckých knihoven Národního muzea v Praze, tu zmíněna protokolárně není (pouze v poznámce – Zaznamenat do programu odvozu knih). 147 Dále je o knihovně zmínka v Přehledu dokladů - Hostim, konfiskát podle dekretu č. 12/1945 Sb., kde je v textu uvedeno: „Poznámka: při eliminaci /č. 3360/49/ byla zjištěna knihovna v jídelně.“148 Další postup Národního pozemkového fondu lze odvodit dle podmínek přídělu uvedených v Oznámení ministerstva zemědělství ze dne 4. 2. 1948 Místnímu národnímu výboru v Hostimi.

142

Národní archiv v Praze. Státní památková správa - dodatky, č. kartonu: 135, svozy zámeckých inventářů, signatura: NKK - Hostim 143 Příloha č. 7a-b Seznam NKK vytříděných předmětů státního kulturního majetku ze zámku Hostim pro zámek Jaroměřice nad Rokytnou, zdroj: NA Praha 144 Příloha č. 8 Seznam NKK vytříděných předmětů státního kulturního majetku ze zámku Hostim pro zámek Jemniště, zdroj: NA Praha 145 Příloha č. 9 Seznam NKK vytříděných předmětů státního kulturního majetku ze zámku Hostim pro Krajinské muzeum v Moravských Budějovicích, zdroj: NA Praha 146 Národní archiv v Praze. Státní památková správa - dodatky, č. kartonu: 135, svozy zámeckých inventářů, signatura: NKK - Hostim 147 Národní archiv v Praze. Státní památková správa - dodatky , č. kartonu: 135, signatura: NKK - Hostim 148 Národní archiv v Praze. Státní památková správa - dodatky , č. kartonu: 135, signatura: NKK - Hostim, čj. spisu: k. č.j. 8838/53

44

Nejdříve byl 20. 4. 1949 vytříděn státní kulturní majetek Dr. Kubátovou pro Národní kulturní komisi a odvezen do sběrny na zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou, pro zámek Jemniště a na místě byly převzaty předměty pracovníkem Krajinského muzea v Moravských Budějovicích. Zbylé předměty převzala likvidační komise Národního pozemkového fondu. Uţitkový inventář, o který neměl Národní pozemkový fond zájem, byl oceněn a předán do uţívání obci Hostim za úplatu. Z původních asi 4500 předmětů (v tomto počtu není zahrnuta knihovna), které uvádí „Pamětní protokol ze dne 19. 5. 1945 o majetku velkostatku Hostim“ v příloze č. 6 - seznamu z 27. aţ 29. 5. 1945, je moţné odhadnut, ţe přibliţně třetina věcí (tj. 1500 předmětů) mohla mít parametry státního kulturního majetku. Tento předpoklad je moţné opřít o znění směrnic týkajících se vytřiďování mobiliáře na zkonfiskovaných sídlech šlechtického typu, kde je charakteristika státního kulturního majetku poměrně jasně vymezena. Pokud odečteme z původního počtu 4500 kusů mobilií předměty převzaté Národní kulturní komisí – tj. celkem 187 předmětů a stolní stříbro v počtu odhadem asi 100 kusů, o kterém se můţeme domnívat, ţe putovalo do rezerv Státní banky (dle ustanovení dohody mezi Národní kulturní komisí a Fondem národní obnovy) zbývá stále více jak 4000 kusů předmětů, které zřejmě (není dostatek archivních dokumentů k doloţení) byly rozprodány v souladu se směrnicemi pro likvidaci konfiskovaného majetku ve správě Národního pozemkového fondu. Další dokumenty Národní kulturní komise se týkají kašny z roku 1754 umístěné ve vnitřním nádvoří zámku Hostim. Ve spisu č.j. 4212/1949 se uvádí: „Věc: Eliminace zámku Hostim. Kašna. Ref. Kub.: Správa zámku Hostim u Moravských Budějovic. Jako součást eliminačního řízení ze dne 20. dubna 1949. Národní kulturní komise prohlašuje za státní kulturní majetek podle zákona 137/46 Sb. kašnu z roku 1754 na nádvoří zámku Hostim u Grešlového Mýta. Národní kulturní komise ţádá, aby na studni nebyly prováděny ţádné úpravy, dokud kašna nebude odebrána. Na vědomí jako dodatek eliminace. Ocenění 12 000,- Kč., Státní památkový úřad v Brně, Husova ul. – na vědomí s podotknutím, ţe zmíněná kašna podle informací na místě má ustoupit moderní pumpě, a ţe s architekturou zámku netvoří slohovou jednotu.“149

Z následujících dokumentů vyplývá, ţe Okresní národní výbor v Moravských Budějovicích svěřil kašnu do správy Místnímu národnímu výboru v Hostimi. „V této věci upozorňujeme Místní národní výbor v Hostimi, aby ve smyslu dopisu, kterýţ zaslal Místní národní výbor v Hostimi Národní kulturní komisi v Praze a jehoţ přání bylo ze strany Národní kulturní komise vyhověno a kašna ponechána dále na nádvoří zámku, také se dále o kašnu staral, aby tato nedoznala úhony a škody.“150

Spis Národní kulturní komise - sloţka Hostim ještě obsahuje dokumenty týkající se odvozu předmětů prohlášených za státní kulturní majetek na zámek Jaroměřice nad Rokytnou, Jemniště a revers Krajinského muzea v Moravských Budějovicích o převzetí zoopreparátů jako depositum Národní kulturní komise v celkové ceně 800,-Kč.

149

Národní archiv v Praze. Státní památková správa - dodatky, č. kartonu: 135, signatura: NKK - Hostim, č.j. 4212/1949 150 tamtéţ, Zn. 331.3-23.1.1952

45

5.2 Svoz Hostim jako součást mobiliárního fondu Státního zámku Jaroměřice nad Rokytnou Převozem vybraných mobilií z Hostimi na Státní zámek Jaroměřice nad Rokytnou dochází k zásadní změně vnímání tohoto fondu v následujících letech. Některé předměty našly uplatnění v prohlídkové trase jaroměřického zámku jako doplnění nově komponovaných interiérů se záměrem dokladovat vývoj šlechtického bydlení od nejstarších dob po 19. století. Úpravy interiérové instalace zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou se nesly v duchu tehdejší státní ideologie, na jejíţ popud byly z interiérů záměrně odstraňovány některé předměty, které přímo upomínaly na původní šlechtické majitele nebo na tehdejší panovnický rod.151 Prohlídková trasa se stylizovala spíše do muzejního pojetí prezentace exponátů, které preferovalo vytváření slohových celků ze stylově příbuzného nábytku různých proveniencí s důrazem na slohovou čistotu uměle vytvořeného prostoru, někdy s pouhým náznakem původní funkce konkrétní místnosti. Záměrem bylo vytvořit učebnicové příklady vývoje historických slohů.152 Právě v interiérech tohoto typu se hojně svozy uplatňovaly. Zbytek inventáře se uloţil do skladů k ostatním svozům a také k původnímu kmenovému mobiliáři zámku Jaroměřice nad Rokytnou, který byl částečně, z výše uvedených důvodů, z původního interiéru odsunut do depozitáře. V roce 1953 soupisová komise Státní památkové správy v Praze (nástupkyně zrušené Národní kulturní komise) zpracovala na Státním zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou svozový inventář do inventárních seznamů s odkazem na původní předávací dokumentaci, v případě Hostimi na eliminační protokol z 20. 4. 1949. 153 Mobiliář byl nově zaevidován. Inventárnímu číslu původnímu (to, které je uvedeno na eliminačním protokolu z 20. 4. 1949) je předřazeno číslo před lomítkem ve vzrůstající číselné řadě. Takto zaevidovaný mobiliář byl sepsán a zařazen mezi ostatní svozy zámku Jaroměřice nad Rokytnou do černých knih, coţ je označení inventárních knih operativní (nyní průběţné) evidence státních mobiliárních fondů, jak o tom svědčí zápis a razítko na konci kaţdého svozového soupisu: „Soupis movitého majetku v zámku Jaroměřice, původ Hostim, z pověření SPS v Praze provedl ve dech 22. července aţ 9. září 1953. Dr. Miloš Koutný.“154 V roce 1959 pak Státní památková správa v Praze (nyní jiţ také v likvidaci) předává protokolárně inventář umístěný v Jaroměřicích nad Rokytnou Krajskému vlastivědnému ústavu v Jihlavě. Tento stav však trval pouze od 10. 9. 1959 do srpna 1960.155

151

BOBEK, Karel a kol. Metodika tvorby interiérových instalací a reinstalací : Odborné a metodické publikace, svazek 40. 1. vyd. Praha : NPÚ ÚP, 2011. s. 29 152 Tamtéţ, s. 30 153 Národní archiv v Praze. Státní památková správa - dodatky , Státní zámek Jaroměřice nad Rokytnou, č. kartonu 69 154 Národní archiv v Praze. Státní památková správa - dodatky, Státní zámek Jaroměřice nad Rokytnou, č. kartonu 69 155 tamtéţ

46

Jiţ 6. 9. 1960 bylo schváleno “Jednostranné opatření o převodu kulturního mobiliáře Státního zámku Jaroměřice nad Rokytnou do správy Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody Jihomoravského kraje Brno“.156 Následně ve dnech 6. 9 aţ 13. 9. 1960 probíhalo další kolo komisionálního vytřídění mobiliáře Koordinační komisí pro kulturní vyuţití státních hradů a zámků zřízenou KSSOPP v Brně. V případě svozu Hostim nedošlo dle dochovaných seznamů k ţádným úbytkům z důvodu eliminace fondu. Byly navrţeny předměty skupiny „A“ – tzv. „památkové kategorie“, které pak byly následně označeny zelenými kříţky jak přímo na předmětu, tak v seznamu.157 V současné době eviduje Národní památkový ústav svozový mobiliární fond Hostim na Státních zámcích v Jaroměřicích na Rokytnou a na Státním zámku v Jemništi prostřednictvím elektronické databáze Castis,158 která je moderní formou evidence rozsáhlých mobiliárních fondů, odvozující se od soupisů z padesátých let minulého století. V publikaci „Zámecké, hradní a palácové knihovny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku“ z roku 2004 je uvedeno, ţe oddělení zámeckých knihoven knihovny Národního muzea v Praze v současné době spravuje 1052 svazků zámecké knihovny Hostim159 (z původních 1540 svazků knih uvedených v seznamu z 27. aţ 29. 5. 1945). V současné době probíhá evidence knihovních fondů prostřednictvím elektronické databáze Clavius160, která pracuje obdobným způsobem na základě soupisů kniţních fondů také z padesátých let minulého století. Co se týče nynějšího uplatnění mobiliárního fondu Hostim v interiérech Státního zámku Jaroměřice nad Rokytnou, lze říci, ţe, co do funkce tohoto svozu v interiérových instalacích zámku, se mnoho nezměnilo. K významnému posunu však došlo v oblasti evidence a dokumentace předmětů zpřesněním popisů jednotlivých poloţek fondu a pořízením jejich průkazné fotodokumentace. Všechny poloţky byly opatřeny čísly nové evidence, coţ umoţnilo jejich zahrnutí do systému tzv. nové evidence a tím i do elektronické databáze Castis. Všechny tyto administrativně-správní úkony zvýšily přístupnost badatelské veřejnosti v práci s fondy, například formou vyhledávání a výběru z databáze, zobrazení předmětů bez nutnosti navštívit depozitář apod. Pro svozové fondy je moţnost komplexního vyhledávání zvláště důleţitá uţ z důvodu značného rozptylu v jejich uloţení a umístění. V poslední době tak bylo moţné přistoupit k tzv. scelování mobiliárních fondů, které je obzvlášť důleţité při obnově a budování nových prohlídkových tras znovu obnovovaných památkových objektů nebo při reinstalacích ve státních hradech a zám156

Národní archiv v Praze. Státní památková správa - dodatky, Státní zámek Jaroměřice nad Rokytnou, č. kartonu 69, č.j. 5163/59 ze dne 12. 8. 1960 157 tamtéţ 158 Castis 2008 – systém pro správu mobiliárních fondů[online].Ledeč nad Sázavou : Undesk s.r.o., 2014.[cit. 2012-05-11]. Dostupný z WWW: < http://www.castis.cz/index.html>. 159

MAŠEK, Petr. TURKOVÁ, Helena. Zámecké, hradní a palácové knihovny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. K výstavě 50 let oddělení zámeckých knihoven Knihovny Národního muzea 1954-2004.Muzeum knihy Ţďár nad Sázavou květen – říjen 2004. Praha : Národní muzeum, 2004 160 Knihovní systémy Clavius a LANius online]. Tábor : 2014.[cit. 2012-05-11]. Dostupný z WWW: < http://www.lanius.cz/>

47

cích. Při koncipování těchto proměn, je nezbytností průzkum archiválií, historických inventářů i současných dokumentů a evidencí, které tvoří podklad pro vyhledávání a rozpoznávání originálních artefaktů, jejich původu, časového určení a funkce. Hlavní prioritou současného uměleckohistorického přístupu je obnovení historické funkce interiérů památkových objektů, jejich rehabilitace a zpřístupnění hodnotných historických interiérů s dochovanou výzdobou a výbavou včetně cenných obrazových fondů a souborů historického mobiliáře. 161

161

BOBEK, Karel a kol. Metodika tvorby interiérových instalací a reinstalací : Odborné a metodické publikace, svazek 40. 1. vyd. Praha : NPÚ ÚP, 2011. s. 34-35

48

6 Závěr

Jak uţ jsem v předchozí kapitole naznačila, evidence mobiliárních fondů ve správě Národního památkového ústavu se uskutečňuje prostřednictvím elektronické databáze – odděleně pro mobiliář a pro knihovní fondy. Na základě tohoto způsobu evidence, který od samého počátku prvních soupisů prováděných Národní kulturní komisí kladl velký důraz na průkaznou a komplexní dokumentaci se zaměřením mimo jiné na provenienci a zobrazení, je nyní moţné prostřednictvím různých nástrojů vyhledávání vybírat celky např. podle parametrů provenience nebo materiálové skladby (nebo v kombinací dalších parametrů výběru) bez ohledu na jejich rozptýlení po různých lokalitách umístění v rámci NPÚ či zápůjček. Je to poprvé, kdy je moţné takto s fondy a potaţmo svozy pracovat. Důleţité to je především pro badatele a historiky, kterým je zprostředkována lepší orientace a také upřesnění rozsahu zachovaného mobiliáře dané lokality s moţností předběţného výběru předmětu zkoumání. Pro samotnou práci s mobiliárními fondy in situ je však důleţitá jejich dostupnost. Pokud je předmět součástí prohlídkové trasy, je jeho dosaţitelnost ve velké většině případů pro badatele dostatečná. Nachází–li se však předmět v depozitáři, vyvstává pro správce fondu problém s jeho zpřístupněním za účelem bádání nebo výzkumu. Není výjimkou, ţe mnoho objektů nemá prostor ke studiu natoţ badatelnu a umístění samotného předmětu v depozitáři neumoţňuje jeho dostačené prozkoumání nebo manipulaci s ním bez rizika poškození. Problematická je samotná péče o svozové fondy bez přímé vazby na objekt uloţení. Často dochází k poškození z důvodu dlouhodobého nevhodného uloţení na historickém objektu, kde je velmi problematická, ba někdy přímo nemoţná jakákoli regulace vnitřního prostředí daná objektivními skutečnostmi vyplývajícími ze samotné podstaty historické budovy, navíc podléhajícího vysoké ochraně ze strany památkového úřadu, která sama o sobě nepřipouští jakékoli významnější stavební zásahy do hmotné podstaty budovy, byť za účelem regulace klimatu depozitářů. Kompromisním řešením je striktní dodrţování reţimových opatření chodu památky, ale i to má své limity. V kritických obdobích roku nebo při extrémních výkyvech počasí není moţné zamezit prostředky preventivní konzervace ohroţení uskladněných památek. Bohuţel je nutné konstatovat, ţe problém ochrany mobiliárních fondů (nejen svozových ale i kmenových) není dlouhodobě řešen. Je to jednak z důvodu názorového střetu odlišných přístupů k nemovitým památkám a mobiliárním fondům v nich uloţených, kdy na straně jedné se klade důraz na neměnnost podmínek historického objektu a akcentuje se především péče v rozsahu a moţnostech preventivní konzervace, která navíc nijak významně neodporuje ochraně prohlášených kulturních památek v intencích památkového zákona. Na druhé straně je zřejmé, ţe takto dlouhodobě uloţené předměty degradují nevhodným způsobem uloţení, s nemoţností větších zásahů za účelem jejich ošetření, kdy je nezbytně nutné parametry uloţení a také ošetření rychle řešit. V tomto případě by měly svoji roli sehrát centrální depozitáře NPÚ jako střediska odborné péče a ošetření státních mobiliárních fondů, jednak by měly být 49

schopny poskytnout dostatek prostoru buď mobiliárním fondům v ohroţení z jakéhokoli důvodu nebo těm fondům, které z prostorových důvodů není moţné nijak zpřístupnit, prezentovat natoţ je studovat. Ve své práci jsem si vytkla za cíl zmapovat vznik státních mobiliárních fondů po stránce správní s ohledem na historicky dané skutečnosti v poválečném Československu. Jako příklad jsem si zvolila poměrně neznámý zámek Hostim, jehoţ funkce vlivem dějinných událostí prošla významnou změnou z původně šlechtického sídla v instituci plnící sociální a zdravotnické účely.162 Po celou dobu proměny byla historická budova (vedena pod evidenčním číslem kulturní památky v ÚSKP 32566/7-6346) sledována odbornými orgány státní památkové péče, jak je tomu i v současné době, kdy probíhá přestavba značně sešlé Hospodářské části zámku na Pavilon muţů Domova pro seniory,163 kterou financuje Jihomoravský krajský úřad jako zřizovatel.164 Je zřejmé, ţe v tomto případě jiţ není moţné navrátit původní mobiliář do interiérů slouţících zcela jiným účelům. Nicméně, je jistě zajímavé zjištění například pro obyvatele Hostimi nebo pro klienty Domova pro seniory, ţe se částečně zachoval původní mobiliář budovy, která dnes slouţí zcela jiným účelům. Nabízí se různé moţnosti prezentace fondu formou menší výstavy nebo zápůjčkou vhodných předmětů do reprezentačních prostor domova či obecního úřadu. Jak jsem uvedla jiţ ve své předcházející práci, „je stále větší počet památkově chráněných budov, které byly v minulých letech adaptovány například na školy, internáty, domovy dětí, sociální ústavy, vojenské nebo správní budovy , které pokud se pro ně nepodaří nalézt praktický způsob vyuţití a únosnou míru adaptace, bude jejich statut upadat vzhledem k nárokům na provoz a energie“. Ve vztahu k výše citovanému měl zámek Hostim poměrně šťastný osud. Nalezení vhodné funkce v tomto případě pomohlo historické budově úspěšně přeţít do dnešních časů.

162

Příloha č. 10a-c zámek Hostim - současný stav, zdroj: fotoarchiv autorky NOVOTNÁ, Dana. Hostim (okr. Znojmo) areál zámku čp.2, Akce OPD 08/201, Brno : NPÚ ÚOP, 2014,46 str., Nálezová zpráva OPD 164 Příloha č. 11a-b zámek Hostim, hospodářská část - současný stav, zdroj: fotoarchiv autorky 163

50

7 Resumé

Práce s názvem Mobiliární fondy státních hradů a zámků - mobiliární fond Hostim, se zabývá vývojem právních norem a společenských podmínek, které zapříčinily vznik státních mobiliárních fondů ve správě Národního památkového ústavu. Jako příklad, na kterém jsem chtěla ilustrovat legislativní a správní vývoj konfiskací po druhé světové válce, jsem zvolila svozový mobiliární fond Hostim. Porovnáním právních předpisů, na jejichţ základě byl uskutečněn převod, evidence a ochrana předmětů, které byly zkonfiskovány ve prospěch státu s archivními dokumenty, jsem doloţila sloţitost úkolu, který vyvstal v období těsně po skončení druhé světové války před tehdejšími správními orgány. V závěru jsem se věnovala tématu svozů obecně v souvislosti s problematikou přístupnosti pro vědecké a badatelské účely a také současné úrovni jejich poznání, evidence a dokumentace. V závěru jsem popsala proměnu historické budovy bývalého šlechtického velkostatku na sídlo Domova pro seniory.

51

8 Bibliografie Archivní prameny MZA Brno,fond: NPF ZNOJMO,zn. Fondu: B 282, č.kartonu 147, signatura: VS Hostim, fol. 2, fondy Zemského národního výboru MZA Brno, fond: Krajský národní výbor Jihlava,zn. Fondu: B 126, č.kartonu 1999, signatura: zámek Hostim, fol. 356, fondy Zemského národního výboru Národní archiv v Praze. Číslo fondu 864 – Státní památková správa, karton č. 23, sign. 30 Hrady a zámky B, 1947-1956, čj. spisu 237/1947 ze dne 10.5.1947 Národní archiv v Praze. Číslo fondu 864 – Státní památková správa, karton č. 19 – Dohoda NKK a NPF a FNO - zákony, inv.č.33, sign. Ia Národní archiv v Praze. Fond - Státní památková správa - dodatky, karton č. 185, sloţka Ústí nad Labem - konfiskace Národní archiv v Praze. Státní památková správa, inv. č. 68, sign. 30 - hrady a zámky, národní správa 1950 – 1958, karton č. 28 Národní archiv v Praze. Státní památková správa - dodatky, č. kartonu: 135, svozy zámeckých inventářů, signatura: NKK - Hostim Národní archiv v Praze. Státní památková správa - dodatky , Státní zámek Jaroměřice nad Rokytnou, č. kartonu 69 SOA Třebíč, det. Pracoviště Moravské Budějovice, fond: Okresní národní výbor Moravské Budějovice, i.č. 203, karton 170, fol. 1 – 10, NOVOTNÁ, Dana. Hostim (okr. Znojmo) areál zámku čp.2, Akce OPD 08/201, Brno : NPÚ ÚOP, 2014., Nálezová zpráva OPD, Monografie BENDA, Josef. Studie národohospodářského ústavu Josefa Hlávky. Restituce majetku bývalých šlechtických rodů po roce 1989, Studie 8/2010. Praha : Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2010. s. 816, ISBN 978-80-86729-61-9. BOBEK, Karel a kol. Metodika tvorby interiérových instalací a reinstalací : Odborné a metodické publikace, svazek 40. 1. vyd. Praha : NPÚ ÚP, 2011. s. 30 KUKLÍK, Jan. Znárodněné Československo. Praha : Auditorium, 2010. 444 s. ISBN 978-87284-4 MAŠEK, Petr. TURKOVÁ, Helena. Zámecké, hradní a palácové knihovny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. K výstavě 50 let oddělení zámeckých

52

knihoven Knihovny Národního muzea 1954-2004.Muzeum knihy Ţďár nad Sázavou květen – říjen 2004. Praha : Národní muzeum, 2004 PEICHLOVÁ, Adéla. Konfiskační a vyvlastňovací prvek pozemkové reformy v době první republiky. In Konfiskace, pozemkové reformy a vyvlastnění v československých dějinách 20. století. Praha : Auditorium, 2011 UHLÍKOVÁ, Kristýna. Národní kulturní komise 1947–1951.Praha : Artefactum, 2004. 254 s. UHLÍKOVÁ, Kristina. Zdeněk Wirth, první dvě ţivotní etapy (1878 – 1939). Praha : Národní památkový ústav, 2010. 302 s. ISBN 978-80-87104-60-6 ZEMAN, Karel.Vývoj vlastnictví k půdě a souvisejících procesů na území ČR od roku 1918 do současné doby. Praha : VŠE. nakladatelství Oeconomica, 2013. 315 s. ISBN 978-80-245 1915-9 Příspěvek ve sborníku MŢYKOVÁ, Marie. K otázkám konfiskací a restitucí. In Mţiková, Marie (ed) : Navrácené poklady. Restitutio in integrum. Praha : 1994, ISBN 80-204-0760-X. NEJEDLÝ, Vratislav. Památková péče na Moravě v letech 1918 – 1948. In: Památková péče na Moravě : 150let od vzniku první státní instituce na ochranu památek. Brno : Brno NPÚ ÚOP, 2002. Legislativní dokumenty Československá republika. Sbírka zákonů a nařízení Národního výboru ze dne 29. října 1918, č. 13 Sbírky o vývozu movitých kulturních památek. In Sbírka zákonů a nařízení státu Československého.1918, částka II., s. 2. Československá republika. Zákon č. 32/1918 Sb., ze dne 9. listopadu 1918 o obstavení velkostatků. In Sbírka zákonů a nařízení státu československého. 1918, částka V., s. 22 Československá republika. Zákon č. 215/1919 Sb.,ze dne 16. 4. 1919 o záboru velkého majetku pozemkového (zákon záborový). In Sbírka zákonů a nařízení státu československého. 1919, částka 43.,4 s. Československá republika. Zákon č. 81/1920 Sb., z. a n., ze dne 30. ledna 1920, kterým se po rozumu §10 Zákona ze dne 16. dubna 1919 Sb. z.a n. ustanovení o přídělu zabrané půdy a upravuje se právní poměr ku přidělené půdě (zákon přídělový). 1920, částka 16, 10 s. Československá republika. Zákon 329/1920 Sb., z. a n., ze dne 8. dubna 1920 o převzetí a náhradě za zabraný majetek pozemkový (zákon náhradový). 1920, částka 63, 9 s. Československá republika. Zákon č. 507/1921 Sb. – Mírová smlouva mezi mocnostmi spojenými i sdruţenými a Rakouskem, podepsaná v Saint-Germainen-Laye dne 10. září 1919. In Sbírka zákonů a nařízení státu československého. Částka 133, 448 s.

53

Československá republika. Zákon č. 354 ze dne 12. srpna 1921 o převzetí statků a majetku připadlých podle mírových smluv československému státu, § 1 - § 3. In Sbírka zákonů a nařízení státu Československého. Vydána 27. 9. 1924, částka 81, 1s. Československá republika. Dekret presidenta republiky č. 5/1945 Sb. z. a n. ze dne 19. května 1945 o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z dob nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organizací a ústavů. In Sbírka zákonů a nařízení republiky Československé.1945, částka 4.I., 4 s. Československá republika. Dekret č. 12/1945 Sb.,z. a n. ze dne 21. 6. 1945 o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakoţ i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa. In Sbírka zákonů a nařízení republiky Československé .1945, částka 7, 4 s. Československá republika. Vládní nařízení č.70 ze dne 3. září 1945, kterým se vydává statut Národního pozemkového fondu při ministerstvu zemědělství. In Sbírka zákonů a nařízení republiky Československé .1945, částka 31, 3s. Ústavní dekret č.33/1945 Sb., z. a n. ze dne o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské. In Sbírka zákonů a nařízení republiky Československé.1945, částka 17, 2 s. Československá republika. Sbírka zákonů a nařízení 107 a 108/1945, Dekret presidenta republiky č.108 ze dne 25. října 1945 . In Sbírka zákonů a nařízení republiky Československé, částka 48, 2 s. Československá republika. Zákon č. 137/1946 Sb., o Národních kulturních komisích pro správu státního kulturního majetku ze dne 16. května 1946 . In: Sbírka zákonů a nařízení republiky Československé č.12/1945, částka 56., s.2 Československá republika. Dekret č. 128/1946 Sb., ze dne 17. 6. 1946, o neplatnosti některých majetkoprávních jednání z doby nesvobody a o nárocích z této neplatnosti a z jiných zásahů do majetku vcházejících, In Sbírka zákonů a nařízení státu republiky Československé , částka 55, 4 s. Československá republika. Vyhláška osidlovacího úřadu a Fondu národní obnovy v Praze ze dne 3. prosince 1946 č. 2142/1946 Ú.l.I, jíţ se stanoví, jak má býti naloţeno některými konfiskovanými movitými věcmi hmotnými ze skladišť Československá republika. Zákon č. 31/1947 Sb., o některých zásadách při rozdělování nepřátelského majetku konfiskovaného podle dekretu prezidenta republiky č.180/1945 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku ze dne 14. února 1947, částka 16, 5 s. Československá republika. Zákon č. 142/1947 Sb.,ze dne 11. července 1947, o revizi první pozemkové reformy, In Sbírka zákonů a nařízení republiky Československé, částka 65, 8 s. Československá republika. Zákon č. 143/1947 Sb., ze dne 10. července 1947 o převodu vlastnictví majetku hlubocké větve Schwarzenbergů na zemi Českou, In Sbírka zákonů a nařízení republiky Československé, částka 66, 2 s

54

Československá republika. Zákon č. 46/1948 Sb.,ze dne 21. března 1948, kterým se mění a doplňuje zákon o revisi první pozemkové reformy In Sbírka zákonů a nařízení republiky Československé, částka 21, 11 s. Československá republika. Zákon č. 22/1958 Sb., ze dne 17. dubna 1958, o kulturních památkách, In Sbírka zákonů a nařízení republiky Československé, částka 8, 6 s. Československá socialistická republika. Zákon č. 20/1987 Sb., ze dne 30. března 1987, o státní památkové péči, In Sbírka zákonů, Československá socialistická republika částka 6, 15 s. Česká a slovenská federativní republika. Zákon č. 403/1990 Sb., ze dne 2. října 1990, o zmírnění následků některých majetkových křivd, In Sbírka zákonů České a slovenské federativní republiky, částka 69, 2 s. Česká a slovenská federativní republika. Zákon č. 87/1991 Sb., ze dne 21. února 1991, o mimosoudních rehabilitacích, In Sbírka zákonů České a slovenské federativní republiky, částka 19, 8 s. Česká a slovenská federativní republika. Zákon č. 229/1991 Sb.,ze dne 21. 5. 1991 o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku ve znění zákona 93/1992, In Sbírka zákonů České a slovenské federativní republiky, částka 45/1991, 25 s. Česká republika. Zákon č. 242/1992, ze dne 14. 4. 1992, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č.20/1987 Sb.,o státní památkové péči, ve znění zákona ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a některých dalších opatřeních s tím souvisejících, In Sbírka zákonů České republiky, částka 49/1992, 3 s. Česká republika. Zákon České národní rady, 243/1992 Sb., ze dne 15. 4. 1992, kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb., In Sbírka zákonů ČR, částka 49/1992, 6 s. Česká republika. Zákon č. 361/1999 Sb., ze dne 10. 12.1999, kterým se mění zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb., In Sbírka zákonů ČR, částka 111/1999, 6 s. Česká republika. Zákon č.č. 212/2000 Sb., ze dne 23. 6. 2000, o zmírnění některých majetkových křivd způsobených holocaustem a o změně zákona č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, In Sbírka zákonů ČR, částka 64/2000, 8 s. Česká republika. Zákon č. 219/2000 Sb., ze dne 27. 6. 2000, o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, In Sbírka zákonů ČR, částka 65/2000, 34 s. Firemní literatura NOVOTNÁ, Dana. Hostim (okr. Znojmo) areál zámku čp.2, Akce OPD 08/201, Brno : NPÚ ÚOP, 2014,46 str., Nálezová zpráva OPD

55

Firemní literatura interní MK.Vyhláška ministerstva školství a kultury ze dne 9. 6. 1959, č. 116, Ú.1., o evidenci kulturních památek. Praha : MK. 1959. MK.Instrukce ministerstva kultury ČSR ze dne 30. ledna 1974 č. 3273/74-VI/1, o správě kulturních památek určených ke kulturně-výchovnému vyuţití, Praha : MK. 1974 MK. Metodické pokyny MK ČSR ze dne 28. 12. 1975 č.j. 2991/76 pro vedení evidence movitých kulturních památek v památkových objektech, určených ke kulturně výchovnému vyuţití. Praha : MK. 1975. MK. Vyhláška MK ČSR ze dne 26. 4. 1988 č. 66/1988 Sb., kterou se provádí zákon České národní rady č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. Praha : MK 1988 NPU. Směrnice generální ředitelky NPÚ č. IV/2011- Depozitární řád. Praha : NPÚ ÚP, 2011. 5 s. NPU. Směrnice generálního ředitele NPÚ č. 9/2004, kterou se upravuje postup při inventarizaci mobiliárních fondů. Praha : NPÚ ÚP, 2004. 8 s. NPU. Dočasné zastavení přesunů mobiliárních předmětů a scelování evidence fondů : Příkaz generální ředitelky NPU č.XX/9 ze dne19. 10.2009 – Dodatek metodiky, evidenční vypořádání při scelování mobiliárních fondů. Praha : NPÚ ÚP, 2009. 2 s. NPU. Příkaz generální ředitelky NPU č.IV/2010 ze dne 22. 3. 2010 -Scelování mobiliárních fondů.Praha : NPÚ ÚP, 2010. 2 s. NPU. Směrnice generálního ředitele NPÚ č. 9/2004, kterou se upravuje postup při inventarizaci mobiliárních fondů. Praha : NPÚ ÚP, 2004. Seriálové publikace Soudobé dějiny : Německé menšiny v právních normách 1938 – 1948, Československo ve srovnání s vybranými evropskými zeměmi. Ústav pro současné dějiny AV ČR : 2006, č. 3-4/2006.

Elektronické dokumenty Mobiliární fondy [online]. Praha : NPU, 2014.[cit. 2014-05-11].Dostupný z WWW: .

56

Castis 2008 – systém pro správu mobiliárních fondů[online].Ledeč nad Sázavou : Undesk s.r.o., 2014.[cit. 2012-05-11]. Dostupný z WWW: < http://www.castis.cz/index.html> Clavius – základní informace[online]. Tábor : LANius s.r.o., 2014.[cit. 201405-11].Dostupný z WWW: Historické knihovní fondy [online]. Praha : NPU, 2014.[cit. 2014-0511].Dostupný z WWW: / Koncepce památkové péče [online].Praha: MKČR, 2014. [cit. 2014-05-11]. Dostupný z WWW: < http://www.mkcr.cz/cz/kulturni-dedictvi/pamatkovyfond/analyzy-koncepce-dokumenty/koncepce-pamatkove--pece-99649/> Pro návštěvníky [online]. Praha : NPU, 2014.[cit. 2014-05-11].Dostupný z WWW:< http://www.npu.cz/pro-navstevniky/ > Památková péče [online] Praha : MKČR, 2014.[cit. 2014-05-11]. Dostupný z WWW: < http://www.mkcr.cz/cz/kulturni-dedictvi/pamatkovyfond/odbor-pamatkove-pece/pamatkova-pece-v-cr-18035/ > FORMÁNKOVÁ, Eva. Text publikace vydané k 675. výročí první písemné zmínky o obci. Hostim : 2000 [online], 2014.[cit. 2014-05-11]. Dostupný z WWW: http://mesta.obce.cz/vismo/vismo/dokumenty2.asp?id_org=4574&id=53&p1=6 0 Města a obce – Hostim [online],Hostim : 2014.[cit. 2014-05-11].Dostupný z WWW:http://mesta.obce.cz/vismo/vismo/dokumenty2.asp?id_org=4574&id=5 3&p1=60 Domov Hostim [online],Hostim : 2014.[cit. 2014-05-11].Dostupný z WWW: http://www.domovhostim.cz/

57

9 Přílohy 9.1 Dokumenty – opisy Dohoda ze dne 22. 4. 1947 o spolupráci mezi Národním pozemkovým fondem a Národní kulturní komisí při přejímání a likvidaci zkonfiskovaného majetku podle dekretu presidenta republikyč. 12/45 Sb. Oba činitelé NPF i NKK převzali jednak dekrety presidenta republiky č. 5/45 a 12/45, jednak zákonem č. 137/46 konfiskáty ze zemědělské půdy vyrostlé. Tyto společné morální závazky, vyuţíti účelně kulturní majetek státu revolucí nabytý, a postaviti jej do sluţby jak národní kultury tak zvelebení zemědělství, vedou je k nejuţší spolupráci, jejíţ vypětí by se mělo projeviti v období dvojletky. Oba činitelé přistupují k dohodě o upřímné spolupráci po více neţ roční zkušenosti, získané spolučinností Památkové komise při ministerstvu zemědělství, kulturního sektoru ministerstva školství a památkového referátu Národního pozemkového fondu pod zorným úhlem chystané zákonné instituce Národní kulturní komise, která sice byla vyvolána iniciativním dopisem pana presidenta republiky z července 1945, ale uzákoněna teprve 16. května 1946, a která prakticky vešla v ţivot teprve ustavující schůzí dne 18. února 1947. Aby činnost Národní kulturní komise, nyní zahájená, mohla se v zájmu obou stran zdárně rozvinouti, uzavírá se mezi Národním pozemkovým fondem a Národní kulturní komisí tato dohoda: I. Zásadní ustanovení 1. Podle zákona č. 137 o Národní kulturní komisi ze 16. V. 1946 přejímá Národní kulturní komise v Praze ze zkonfiskovaných objektů, spravovaných aţ do úplné likvidace NPFem, prozatím 48 zámeckých budov a 4 přírodní rezervace, vyjmenované v příloze, do správy a kulturního vyuţití. Zámek Plumlov není mezi zkonfiskovanými objekty a proto se ze smlouvy vypouští. 2. – Prvním dnem kalendářního měsíce, následujícího po uzavření dohody mezi ministerstvem školství a osvěty a ministerstvem zemědělství, kterou bude teprve s konečnou platností přidělení shora zmíněných objektů uskutečněno, přejímá Národní kulturní komise v Praze všechna práva a povinnosti z přídělu těchto objektů plynoucí. Podle zákona č. 137/46 Sb. budou výdaje osobní a náklady, s kulturní správou objektů spojené, uhrazeny z rozpočtu ministerstva školství a osvěty a výdaje, s technickým udrţováním budov spojené, z rozpočtu ministerstva techniky. Oprávněné sloţky obou těchto ministerstev budou podle statutu Národní kulturní komise spolupracovati na společném díle pod vedením Národní kulturní komise. 3. - NKK převezme postupně, ale za lokálního dodrţení závazků a lhůty sub. 2. uvedených, shora zmíněné objekty od NPF právním aktem za spolučinnosti Ministerstva zemědělství, odbor IX., ministerstva techniky, odbor II.a, Státního památkového úřadu v Praze nebo v Brně, příslušné národní správy a příslušných orgánů lidové správy. 4. - Ocenění objektů NKK převzatých provede NPF podle svých směrnic.

58

5. - Mimo umělecko-historicky významné budovy, v příloze uvedené, přejímá NKK podle zákona čís. 137/46 § 2. také jejich mobilní náplň do správya kulturního vyuţití. Co by nemohla při přejímání mobilií prohlásiti za památky ceny umělecké, historické nebo vědecké, dá k dispozici NPF. Vybavení potřebných pokojů studijních a inspekčních v převzatých zámcích provede se ve vzájemné dohodě NKK a NPF. 6. – V ostatních zkonfiskovaných objektech, které zůstávají ve správě Národního pozemkového fondu, vytřídí předseda NKK, na základě zmocnění ministrem školství a osvěty a v dohodě s NPF, na místě mobilní předměty ceny umělecké, historické nebo vědecké a převezme je jednak pro vybavení shora zmíněných 48 zámků, jednak pro obohacení veřejných muzejních sbírek, knihovena archivů. NKK se zavazuje dáti k dispozici NPF veškeré zbytné předměty, jeţ ještě zjistí při konečné revizi všeho mobilního materiálu, získaného vytříděním podle zákona čís. 137/45 § 2 ze všech zkonfiskovaných objektů počítajíc v to i 48 zámků do její správy převzatých 7. – NKK si při tom vyhrazuje právo provést výběr mobilií za památky určených před jakýmkoliv jiným zásahem do organismu zámků 8. – NKK si vyhrazuje právo, ponechati ve výjimečných případech v objektech novým nabyvatelům majetku nebo nájmu přidělených, určité předměty nebo jejich skupiny z přejímaného inventáře, které mají charakter státního kulturního majetku, jako své depositum k vybavení honosnějších místností slouţivších jednak jako doklad bytové kultury minulých dob, jednak zachycující genia loci minulého prostředí. 9. – NKK se zavazuje, ţe bude spolupůsobiti při výběru a ocenění materiálu vhodného pro vybavení Praţského Hradu, zámku v Lánech a jiných sídel presidenta republiky, dále pro vybavení budov a appartementů československých i cizích zastupitelských úřadů podle dispozic ministerstva zahraničí a meziministerského výborupři předsednictvu vlády. 10. - Národní pozemkový fond při ministerstvu zemědělství má pro veškerá svá vydání jediné krytí v úhradě, kterou mu platí noví nabyvatelé konfiskovaného majetku. I kulturní majetek, který NPF odevzdá podle této dohody Národní kulturní komisi, zatěţují závazky a břemena jednak z doby před konfiskací, jednak v době mezi konfiskací a přídělem vzniklé, jak naznávají dekrety pres. rep. č. 12/45 Sb. v §§ 5, 12a č.28/45 Sb. v §§ 9 a 10, a další zákony, jeţ byly nebo budou ještě o věci vydány. NKK má jediný pramen pro své úkoly v prostředcích, poskytnutých jí finančním zákonem, jejichţ výše byla posud posuzována podle provozních potřeb. NPF poţaduje od NKK úhradu za přidělený majetek, NKK však na to prostředků nemá. Opatřiti tyto prostředky lze podle platných právních předpisů jen rozpočtově, a to v rozpočtu ministerstva školství a osvěty. NPF a NKK poţádají proto shodně ministry, u jejichţ resortu byly zřízeny, aby po dohodě s min. financí věc uspořádali v zájmu finančního pořádku státu. II. Organizace spolupráce NPF a NKK při roztřídění, inventarisaci, oceněnía přejímání mobilií. 1. – Památková komise ministerstva zemědělství i NKK konstatovaly v četných případech při návštěvách konfiskovaných zámeckých objektů mimo první kategorii (48 objektů vybraných uţ v roce 1945), ţe mobilie, jeţ mají býti řádně roztříděny, jsou v nich nahromaděny bez ladu a skladu, po případě na sebe na-

59

vršeny v nevhodných, nevyčištěných a někdy i velmi vlhkých místnostech, ţe nejsou buď vůbec inventovány nebo většinou inventovány methodou pro praktické jich uţití nevhodnou. Proto v zájmu rationální práce v celém pracovním procesu, v titulu II. Kapitoly označeném, jest především nezbytno vytvořiti řádné pracovní prostředí, jeţ vyţaduje, aby všechen mobilní materiál byl uloţen přehledně ve vyčištěných místnostech a aby byl řádně zinventován. 2. – Toho lze docíliti ustavením potřebného počtu inventarizačních komisí v mezích moţností, sloţených z vedoucího úředníka, písaře na stroji a dvou zřízenců, které by zpracovaly postupně podle naléhavosti případů jednotlivé zámecké objekty. 3. – Z takto řádně inventarizovaného a k třídění připraveného materiálu vyberou předseda NKK a zástupce NPF: a/umělecko-historické kusy jako obrazy, grafiku, plastiku a výrobky uměleckého řemesla pro zařízení převzatých zámků nebo předměty umělecké, památkovéa vědecké ceny pro obohacení veřejných odborných muzeí, galerií, vlastivědných museí, knihoven a archivů. b/všechny rodinné památky, pokud se zachovaly jako historické doklady vývoje bývalých rodinných majitelů zkonfiskovaných zámků, zejména rodinné podobizny, památky a upomínky, korespondence, rodinné archivy atd. c/ všechny knihovny i jednotlivé knihy dosud na zámcích uloţené. Tiskoviny, které podle svého charakteru nemohou býti označeny za státní kulturní majetek, zcizí NKK v zastoupení NPF d/ materiál vhodný pro vybavení sídel presidenta republiky, čs i cizích zastupitelských úřadů a ústředních úřadů Pozn: Z materiálů patrimoniálních archivů, v konfiskovaných zámcích dosud uloţených, které přejímá ze zákona Státní zemědělský archiv en bloc a na svůj vrub, převezme NKK předměty svým charakterem do tohoto souboru nepatřící. 4. - NKK přejímá materiál sub a/-c/ uvedený ex lege jako majetek čs. státu do své správy. Předměty sub. d/ zahrnuté jsou majetek NPF a povinnost úhrady na ně přísluší příjemci a ne NKK 5. - V zájmu rationální práce, ušetření času všech súčastněných činitelů a finančních nákladů došli zástupcové obou stran po více neţ roční zkušenosti k přesvědčení, ţe jedině výhodné je sloučiti třídění, konsignaci, ocenění a odvoz materiálu, popřípadě odevzdati na místě samém nejdůleţitější předměty z materiálu sub a – c budoucím správcům těchto památek tj. zástupcům museí, galerií a knihoven a archivů. Proto provedou zástupci obou stran na místě po roztřídění materiálu řádné seznamy předmětů s příslušným oceněním a odevzdají pak tyto doklady spolu s potvrzením o jejich převzetí a odvozu NPF. 6. - Odvoz z převzatých mobilií pořizuje na svůj náklad a – c NKK, ad d jich příjemce. Předměty, zbylé po vytřídění sub a-d , odveze na vlastní náklad NPF nebo je zcizí na místě. Bude-li odvoz předmětů někdy společný, tj. zahrne-li v jednom povoze předměty obou skupin, hradí kaţdá strana náklady transportu poměrným dílem podle mnoţství odsunovaného materiálu. 7. Ukázala-li by se potřeba vyţádati si k uloţení materiálu, pro účely NKK sváţeného, propůjčení některého dosud nepřiděleného zámeckého objektu pro sběrnu, stane se tak vzájemnou dohodou a za přiměřené nájemné.“ 165 165

Národní archiv v Praze. Číslo fondu 864 – Státní památková správa, karton č. 19 – Dohoda NKK a NPF a FNO - zákony, inv.č.33, sign. Ia

60

V Praze dne 22. dubna 1947, za NKK v Praze Dr. Zd. Wirth, za NPF při ministerstvu zemědělství J. Smrkovský (poznámka tuţkou: podepsal 22. IV. 1947, viz č. 667/47) Příloha: Ministerstvo zemědělství v Praze, věc: Odevzdání zámeckých objektů zkonfiskovaných pode dekretu č.12/45 Sb. do správy a uţívání NKK podle zákona č. 137/46 Sb. Národní kulturní komise v Praze III., Valdštýnský palác I. Ministerstvo zemědělství schvaluje dohodu uzavřenou mezi NPF při ministerstvu zemědělství a NKK ze dne 22. dubna 1947 o převzetí správy zámeckých objektů níţe uvedených. II. Současně ministerstvo zemědělství vyjímá ze správy NPF při ministerstvu zemědělství a odevzdává podle § 3, zákona č. 137/46 Sb. do správy a kulturního vyuţití NKK zámecké objekty se všemi nemovitostmi, které podle odst. 4, § 7 dekretu č. 12/45 Sb. tvoří jediný celek a to: A - objekty středověké: 1/Jindřichův Hradec, 2/ Frýdlant, 3/Horšův Týn, 4/Švihov, 5/Hrubý Rohozec, 6/Nové Hrady /starý zámek/, 7/ Pernštejn, 8/Šternberk na Moravě, 9/Buchlov, 10/Blatná B - Objekty renesanční: /všech stadií slohu/ 11/Litomyšl, 12/ Opočno, 13/Náměšť nad Oslavou, 14/Velké Losiny, 15/ Telč, 16/Bučovice, 17/Červená Lhota, 18/ Moravský Krumlov, C Objekty barokní: (všech stadií slohu aţ po Ludvíka XVI.) 19./Náchod, 20/Libochovice, 21/Mnichovo Hradiště, 22/Klášterec nad Ohří, 23/Bruntál, 24/Jemniště, 25/Krásný Dvůr, 26/Hořovice, 27/Veltrusy, 28/Jaroměřice nad Rokytnou, 29/Milotice, 30/Buchlovice, 31/Slavkov u Brna, 32/Vizovice, 33/Dačice, 34/Liblice (vyškrtnuto), 34/Dobříš, 35/Kozel, 36/Valtice, 37/Lysice D – Objekty z doby empíru a romantiky38/Ratibořice, 39/Velké Březno, 40/Kynţvart, 41/Roţmberk, 42/Sychrov, 43/Ţleby,44/Hrádek u Nechanic, 45/Lednice, 46/Vízmberk, 47/Bouzov za těchto podmínek: 1/ NKK se odevzdají výše uvedené objekty, to jak stavby, nemovitosti /zahrady, parky/, tak i všechen jejich mobiliář do správy a uţívání ku dni 1. května 1947 s výjimkou zámku Plumlova, který jest ve správě ministerstva národní obrany a zámku Liblice. 2/ Tímto dnem přejímáte všechna práva a povinnosti se správy plynoucí. 3/ Všechny nemovitosti přejímáte do správy podle dohody sjednané dnem 22. dubna 1947 s NPF. 4/ Ocenění nemovitostí i movitostí bude provedeno podle výše cit. Dohody v rámci §10, dekretu č.12/45 Sb. a platných směrnic, pokud jde o případnou úhradu převzatých objektů a mobilií rozhodne podle cit. Dohody příslušné ústřední úřad y nebo vláda. 5/ Odevzdání zámeckých objektů provedeno bude postupně zástupcem ministerstva zemědělství -odboru II. Společně se zástupci NKK.

61

6/Při odevzdávání jednotlivých zámeckých objektů bude jednáno o převzetí potřebných býv. zámeckých zaměstnanců do sluţeb NKK. 7/ Pro kaţdou stavební úpravu, počítajíc v to i restauraci plastik a umělecké vnitřní výzdoby jest třeba vyţádati si předchozího schválení Státního památkového úřadu v Praze a v Brně, pokud nejde o pravidelné udrţovací práce. O tom budou vyrozuměny příslušné místní národní výbory, okresní národní výbory, zemské nv. Národní správy velkostatku v případě likvidace správy, správy zámeckých objektů, státní památkové úřady v Praze a Brně, Národní pozemkový fond v Praze, příslušné osídlovací komise a pobočky národního pozemkového fondu a státní obvodní úřadovny. Ministr: J. Ďuriš“ 166

166

Národní archiv v Praze. Číslo fondu 864 – Státní památková správa, karton č. 19 – Dohoda NKK a NPF a FNO - zákony, inv.č.33, sign. Ia

62

Zápis o společné poradě zástupců Národní kulturní komise a Národního pozemkového fondu, konané dne 9. září 1947 v presidiu Národního pozemkového fondu, o spolupráci při likvidaci zámků skonfiskovaných podle dekretu č. 12/45 Sb. Pro uvarování neshod při praktickém provádění Dohody Národního pozemkového fondu a Národní kulturní komise z 22. IV. 1947 připojují k této dohodě podepsaní zástupci obou stran společná závazná usnesení, která na základě dosavadní prakse konkrétně určují postup a způsob likvidace i převzetí zámků, v citované dohodě jen zásadně stanovených takto: I. 1/ Nejnaléhavějším úkolem při provádění dohody je úplná likvidace všech objektů, které byly jiţ ministerstvem zemědělství přiděleny do nájmu nebo do majetku nebo které po stránce bezpečnostní jsou ohroţeny. 2/ Postup likvidace a výběr objektů k likvidaci určuje výhradně Národní pozemkový fond. 3/ Do té doby, neţ bude likvidace zahájena, nebude na ţádném objektu skonfiskovaném podle dekretu 12. nic v místnostech měněno ani nic z něho odváţeno. Ukáţe-li se pro záchranu nutným odvoz některých předmětů, stane se tak jen za účasti zástupců obou stran. Totéţ platí pro případný odvoz mobiliáře pro ústřední úřady a korporace zmíněné v odstavci 6b. Národní kulturní komise nemá zájem na uţitkových textiliích, uloţených na skonfikovaných zámcích mimo zámky Národní kulturní komise od 1. V. 1947 přidělené. Odvoz stříbra bude prováděn soustavně ze všech zámků jako dosud. 4/ Řádná likvidace objektu předpokládá řádný inventář mobilií, sestavený podle běţných čísel všeho materiálu a ne podle místností. V nejnaléhavějších případech se připouští vytřídění předmětů pro Národní kulturní komisi i podle tohoto jinak sestaveného inventáře, ale tak, ţe se vybrané předměty označí čísly od 1. počínajíc a ţe na jejich seznam naváţe inventární komise Národního pozemkového fondu dalšími pořadovými čísly 5/Při likvidaci mobilního obsahu kaţdého zámku nastupuje jako první společná práce NKK a NPF na vytřídění předmětů, určených předsedou NKK, jako plnomocníkem ministra školství a osvěty, za státní kulturní majetek. 6/ Společná práce obou stran se definuje takto: a/ Předseda NKK určuje výhradně a samostatně jednotlivé předměty za státní kulturní majetek, odborně je pro seznam charakterizuje a oceňuje. Předběţné vytřídění jinými orgány Národní kulturní komise nebo Národního pozemkového fondu nebude prováděno. b/ Zástupce NPF jako správce objektu uvádí orgány NKK do objektu, určuje postup práce, dbá, aby pro NKK vytříděné předměty byly řádně a beze zbytku sepsány a oceněny a řádně odděleny od zbývajícího materiálu. Mimo to určuje, které předměty ze zbývajícího inventáře zámku se hodí pro zařízení Praţského Hradu a lánského zámku, pro československé zastupitelské úřady v cizině, cizí legace v Praze a československé ústřední úřady. 7/Pro národní kulturní komisí vytříděné předměty budou podle moţnosti na kaţdém likvidovaném objektu soustředěny do zvláštní sběrné místnosti, která bude označena nálepkou Národní kulturní komise a nebude proto do odvozu těchto předmětů pověřeným orgánem Národní kulturní komise nikomu přístupná. Jen výjimkou mohou býti těţké předměty, které nebude moţno pro nedosta-

63

tek pomocného personálu do sběrné místnosti přenésti, ponechány na místě s nálepkou NKK167, která je chrání před jakoukoli jinou dispozicí s nimi. 8/ Pro odvoz předmětů pro NKK vytříděných dává NPF pokyn určený Národním správcům nebo klíčníkům v příslušném zámku. NKK se zavazuje prováděti odvoz okamţitě nebo ve lhůtě co nejkratší. 9/ Po vytřídění státního kulturního majetku nastoupí likvidační komise NPF, která roztřídí a ocení ze účasti umělecko-historického experta Národního pozemkového fondu zbylý mobiliář na: a/ předměty, určené pro prodej v draţbě b/na skupinu pro převzetí novým nabyvatelem c/po případě pro zcizení na místě samém. II. Pokud jde o zámky přidělené ministerstvem zemědělství od 1. V. 1947 se všemi právy a povinnostmi do správy NKK (48 objektů), doplňuje se Dohoda v těchto bodech: 1/Po provedení soupisu všech movitostí v objektu uloţených za účasti zástupce NKK bude odevzdán celý inventář podle stavu v den převzetí do správy NKK 2/ NKK vyloučí – aniţ tím bude zdrţovati práce na likvidaci přidělených objektů ostatních - pro NPF nesporně uţitkový mobiliář, pokud si jej neponechá k vybavení kanceláří a studijních i hostinských pokojů podle článku 5. dohody. 3/ Při instalaci v těchto objektech prováděné, bude všechen inventář, který NKK neurčí za státní kulturní majetek, dán k dispozici NPF. (popis Dr. Zd. Wirth, J. Smrkovský)168

168

Národní archiv v Praze. Číslo fondu 864 – Státní památková správa, karton č. 19 – Dohoda NKK a NPF a FNO - zákony, inv.č.33, sign. Ia

64

Směrnice ministerstva školství a osvěty, určená osvětovým a knihovnickým inspektorům k dekretu presidenta republiky č. 108/1945 Sb. 1/ Při určování a vytřídění předmětů kulturní hodnoty /umělecké, historické, vědecké/ jeţ přicházejí v úvahu, budiţ vzato za základ hledisko co nejširší. Jde zejména o tyto slupiny a druhy předmětů jednotlivých i ve sbírky shromáţděných: Předměty umělecké: obrazy všech technik /oleje, tempery, pastely/, plastiky /sochy, reliéfy, drobná plastika, mince, medaile, plakety, pečetidla/, grafika /dřevoryty, lepty, rytiny, kresby/, umělecký průmysl všech technik, jako je nábytek, keramika, sklo, textilie, kovy, kůţe apod. Předměty historické: archiválie /listiny, spisy, archivy a registratury podnikové, spolkové i soukromých osob, korespondence, autografy/, otisky pečetí, rukopisy všeho druhu, předměty pravěké kultury, hudební nástroje a přístroje, zbraně vojenské i lovecké, vozy, saně, postroje, kočárky, jízdní kola, auta nejstarších typů, kroje /civilní, vojenské, spolkové, lidové/ a jejich součásti /hole, vějíře, deštníky, rukavice/, řády, odznaky, kolky, známky, hračky a hry, nářadí, nástroje i stroje všeho druhu /pro dům , obchod, průmysl, řemeslo, zemědělství/ Předměty vědecké : a/tisky: knihy /prvotisky do r. 1500, staré tisky do r.1850, nové tisky /hudebniny, tiskopisy/ ku př. Plakáty, vyhlášky, pozvánky, různá oznámení, novoročenky apod. b/mapy, plány a atlasy rukopisné i tištěné c/reprodukce a fotografie /negativy skleněné, filmy, diapositivy, stereoskopy a papírové otisky, mechanické reprodukce všeho druhu, pohlednice/ d/předměty a sbírky přírodovědné /geologické, mineralogické, botanické /herbáře/, zoologické/ e/ lovecké trofeje domácí i exotické, parohy apod. f/ vědecké aparáty /fotografické, zaměřovací, astronomické, počítací, psací, rozhlasové, atd./starších typů 2/ O provedení úkolů stanovených citovanou vyhláškou a odstavcem 1. těchto „Směrnic“ dohodnou se osvětoví a knihovničtí inspektoři v jednotlivých okresech navzájem tak, ţe se jich ujme n přání příslušných orgánů osidlovacího úřadu a Fondu národní obnovy vţdy jen jeden z nich nebo oba společně. 3/ Při určování, vytřídění i zatímním uloţení předmět. Uvedených budiţ postupováno podle potřeby v součinnosti s jinými kulturními pracovníky /správci muzeí, archivů, knihoven, kronikáři, konzervátory apod./ v okresích i v místech. 4/ Zkonfiskovaný movitý majetek takto vytříděný a uloţený bude postupně podroben delší odborné revizi orgánů Národní kulturní komise pro správu státního kulturního majetku v Praze. Proto budiţ osvětovým nebo knihovnickým inspektorem z jednotlivých orgánů podána jmenované Národní kulturní komisi o výsledku celé akce po jejím ukončení podrobná zpráva, obsahující počet, popis a umístění vytříděných předmětů. 169 169

Národní archiv v Praze. Číslo fondu 864 – Státní památková správa, karton č. 19 – Dohoda NKK a NPF a FNO - zákony, inv.č.33, sign. Ia

65

Dohoda o spolupráci NKK a FNO při přejímání zkonfiskovaného mobilního majetku podle dekretu presidenta republiky č. 108/45 Sb. Oba činitelé, NKK i FNO převzali dekretem presidenta republiky č. 108/45 a zák. 137/46 stejné morální povinnosti ke kulturnímu majetku státu, zahrnujícímu konfiskáty ze soukromého majetku Němců, Maďarů a kolaborantů. Tyto společné morální závazky vyuţíti účelně kulturní majetek státu, revolucí nabytý a postaviti jej do sluţby národní kultury, vedou je k nejuţší spolupráci, jíţ vypětí by se mělo projeviti v době dvouletky. Aby se mohla tato spolupráce zájmu obou stran zdárně rozvinouti, uzavírá se mezi NKK a FNO tato dohoda: 1./ na podkladě zákona č. 137/ z 16. května 1946 o Národních kulturních komisích přejímá NKK z nepřátelského majetku, zkonfiskovaného dekretem presidenta republiky č. 108/45 a spravovaného aţ do úplné likvidace FNO v Praze, předměty, které mají podle §2 cit. Zákona hodnotu uměleckou, kulturně historickou nebo vědeckou, a pokládají se proto ve smyslu zákona za státně kulturní majetek, 2./ Tato dohoda týká se výhradně jen památek movitých, o nemovitých bude učiněna dohoda zvláštní. 3/. Podle § 3 cit. Zákona musí býti pokládány za státní kulturní majetek movité památky hodnoty umělecké, kulturní nebo vědecké a to jednotlivé předměty i jejich sbírky spadající do těchto oborů a druhů: A.Skupina památek, v níţ veškeré předměty i jejich sbírky mají význam unikátní a platí vesměs za státní kulturní majetek: a/památky písemné: 1. Archiválie/listiny, akta, archivy podniků, spolků, soukromníků, korespondence, autografy, pečeti/jednotlivé i celé sbírky 2. Rukopisy všeho druhu 3. Staré tisky/prvotisky do 1500, tisky od 1500 do 1850/vč. hudebnin b/Díla výtvarného umění rázu unikátního a umělecké hodnoty Obrazy všech technik a dob /oleje, tempery, akvarely/miniatury plastiky/sochy, reliéfy, drobná plastika, mince, medaile, plakety, pečetidla grafiky všech technik a dob/kresba, dřevoryt, lept, mědiryt, oceloryt, litografie, /jednotlivé listy i serie Díla uměleckého řemesla a průmyslu všech technik a dob, z oblasti celého světa, nábytek, sklo, keramika, kovy, email, textilie,/gobeliny, hodnotné koberce, výšivky, krajky/umělecky zpracovaná kůţe, dřevo, perleť, drahokamy a všechny předměty uţitkové umělecké hodnoty/hodiny, stolní nářadí, lampy, atd./. c/Významné rodinné památky Portaity/obrazy, kresby, grafiky, miniatury, reprodukce, fotografie, plastické busty Korespondence Upomínky Rozrody, genealogické tabulky B/ Skupina památek, z níţ za státní kulturní majetek platí jednotlivé předměty nebo jejich určitý počet nebo ucelené sbírky podle určení ministra školství a osvěty k návrhu NKK v Praze. a/ Mladší tiskoviny /od 1850 po dnešek/

66

Knihy/vědecká literatura, výběr krásné literatury, všechna první vydání, knihy umělci ilustrované nebo upravené, umělecké publikace/. Tiskopisy/akcidence, plakáty atd./ Mapy, plány, /atlasy/rukopisné i tištěné. Reprodukce/fotografie, negativy skleněné, filmy, diapozitivy, papírové otisky negativů/mechanické reprodukce grafické všech technik a jejich původní štočky /incl. pohlednice/ b./památky kulturně historické kroj a jeho součástky /civilní, vojenský, kněţský, lidový, livreje/ Vzácné hudební nástroje, a staré hudební přístroje, staré a významné gramofonové desky Staroţitné zbraně vojenské i lovecké Vozidla starších typů /vozy, saně/postroje, dětské kočárky, jízdní kola, auta, motocykly Staré hračky a hry Řády, odznaky, kolky známky /mimo filatelii/Pojem známky bude předsedou NKK dodatečně definován Nástroje, nářadí a stroje /pro dvůr, obchod, průmysl, řemeslo, zemědělství/ starších typů jiţ neuţívaných c/Památky vědecké hodnoty Vědecké aparáty /fotografické, promítací, zaměřovací, astronomické, chemické, početní, psací/ starších typů, jiţ neuţívané Přírodovědecké památky /geologické, mineralogické, zoologické, botanické preparáty, herbáře a vycpaniny z oblastí celého světa. Parohy, rohy, zuby, lovecké trofeje domácí i exotické Skříně k ukládání vědeckého materiálu /na plány, nerosty, kosti, knihy, mince atd./ kartotéky NKK přísluší správa a vyuţití kulturního majetku všeho druhu v předchozích odstavcích jmenovaného. NKK provede u převzatých předmětů ocenění podle platných směrnic a příslušnou cenu, stanovenou po dohodě s min. financí a N.U. Ku uhradí. Určení, které ze zkonfiskovaných movitých památek spadají do skupiny památek sub. odst. 3 zahrnutých, provádějí podle přesných směrnic pověřenci NKK v Praze, opatření zmocněním předsedy této komise. Pověřenci NKK v Praze provedou potom na místě vytřídění určených movitých předmětů, převezmou je na základě podrobných seznamů /s oceněním/ od dosavadních uschovatelů /sběren nebo skladišť/. NN přísluší zákonné právo provést vytřídění movitých předmětů za státní kulturní majetek určených. Způsob,b jakým se provede vytřídění předmětů, bude stanoven dohodou NKK s fondem při provádění vyhlášky č. 2142/46 Ú.l. I. Pokud se zjistí, při prodejovém řízení podle vyhlášky O.Ú.a F.N.O. č. 2141 z 3. XII. 1946 v bytech dosavadních drţitelů předměty, které jest pokládati za státně kulturní majetek, podá odhadní a prodejní komise resp. Oblastní úřadovna O.Ú. a F.N.O. zprávu kanceláři NKK v Praze. Věci, jeţ jako zbytné dá NKK zpět k dispozici Fondu zůstanou v úschově NKK aţ do dalších opatření Fondu. Náklad na převoz převzatých movitostí nese NKK. K provedení této dohody budou vydány ve shodě obou stran potřebné prováděcí pokyny.“ 170 170

Národní archiv v Praze. Číslo fondu 864 – Státní památková správa, karton č. 19 – Dohoda NKK a NPF a FNO - zákony, inv.č.33, sign. Ia

67

Směrnice pro výkon a likvidaci národních správ vnitřního zařízení (převzatých v revisi a v nové pozemkové reformě) v oboru státní památkové správy Výnosem čj. 11.176/1950 Národní kulturní komise v Praze byl zaslán všem zmocněncům výnos min. zemědělství dne 9. září 1950, čj. 44.861/50XI/A1141/4, (Sbírka oběţníků pro Krajské národní výbory, pořadové číslo 1.017/1950) Směrnice pro národní správce vnitřního zařízení k tomuto výnosu připojené. Jelikoţ se průběhem doby změnily uvedené směrnice pro národní správce vnitřního zařízení, vydává tímto ministerstvo kultury-státní památková správa tyto směrnice pro výkon a likvidaci národních správ kulturního a ostatního mobiliáře v objektech státního kulturního majetku I. kategorie a kulturních objektech ostatních. Oddíl I. Národní správa vnitřního zařízení v objektech státního kulturního majetku (objekty I. kategorie) 1/Zmocněnec pro výkon národní správy vnitřního zařízení v oboru státní památkové správy, ustanovený ústředním orgánem státní památkové správy v dohodě s příslušným okresním národním výborem, vykoná podle § 18 dekretu č. 5/1945 Sb. předepsaný slib u příslušného národního výboru. 2/ Po vykonaném slibu pořídí zmocněnec soupis a popis předmětů vnitřního zařízení v šesti vyhotoveních, jeden zašle Státní památkové správě a ostatní si ponechá. 3/ Státní památková správa zařídí vytřídění předmětů na kulturní a ostatní. Vytřídění se děje za účasti zástupce příslušného okresního národního výboru, zmocněnce a správce zámku 4/Předměty kulturní zůstanou v národní správě dle ustavení výše citovaného výnosu ministerstva zemědělství, část III. Bod 1, aţ do vydání pokynu ministerstva kultury. 5/ Z předmětů ostatních zmocněnec navrhne na ţádost bývalého vlastníka příslušnému okresnímu výboru, které z těchto předmětů by mohly býti z národní správy vyloučeny a jako předměty nezbytné potřeby vydány jejich původnímu vlastníkovi. Mohou to býti předměty tohoto druhu: a/nutné uţitkové zařízení tolika obytných místností, kolik činí počet osob vlastníkovy domácnosti, b/ osobní svršky vlastníka a členů rodiny 6/O vytřídění /eliminaci/ se sepíše pětkrát seznam předmětů vytříděných, jejţ podepíší: zástupce okresního národního výboru, eliminátor, zmocněnec a správce objektu. 7/ Rozhodnutí okresního národního výboru o vyloučení věcí z národní správy 8/Po vykonaném vytřídění zmocněnec se dohodne s národním podnikem „Obchod klenoty, hodinami a staroţitnostmi“, bývalý národní podnik Obchodní domy/závod Bazar nebo Antikva/ o ocenění předmětů ostatních (uţitkových) a o jejich případném prodeji. 9/Jestliţe příslušný okresní národní výbor při vydání výměru pro zavedení národní správy nevydal doloţku o likvidaci ostatních předmětů, jest třeba, aby zmocněnec si ihned po vytřídění věcí kulturní hodnoty vyţádal u okresního národního výboru doplnění výměru o likvidaci tzv. ostatního zařízení.

68

10/Prodej provede Obchod klenoty, hodinami a staroţitnostmi, ocení předměty a sjedná se zmocněncem, které předměty: a/se vylučují z prodeje a zajišťují pro Státní banku /drahé kovy/ b/odkoupí přídělce budovy nebo místní národní výbor nebo jiní zájemci socialistického sektoru c/ odkoupí obchod klenoty, hodinami a staroţitnostmi d/ponechá si zmocněnec k rozprodeji e/dávají se na sběr do šrotu 11/Zmocněnec zaloţí dva účty, jeden pro péči a udrţování předmětů kulturních a druhý pro evidenci učiněných výloh, které vzniknou opatrováním a likvidací věcí ostatních. 12/Zmocněnec si dá při prodeji potvrdit od všech kupců, ţe se zavazují kupní cenu zaplatit nejdéle do třiceti dnů ode dne prodeje na běţný účet bývalého vlastníka, zřízený zmocněncem u Státní spořitelny příslušné oblasti a vinklovaný pro ministerstvo zemědělství. V případě, ţe jde o majetek zajištěný nebo propadlý podle výnosu ministerstva financí 295/51.000/53-IV/Z (Sbírka oběţníků pro krajské národní výbory, pořadové číslo 278/1953) je účet vinklován pro příslušný okresní národní výbor 13/ Výlohy vzniklé opatrováním uhrazuje zmocněnec z prostředků národní správy k tíţi spravované podstaty 14/ Po sloţení všech kupních cen na výše uvedený účet sestaví zmocněnec pětkrát vyúčtování, v němţ uvede i pohledávku národní správy a zašle ji v trojím vyhotovení, příslušnému okresnímu národnímu výboru, v jednom vyhotovení Státní památkové správě a jedno vyhotovení si ponechá. Pro okresní národní výbor připojí prvopis soupisů věcí vyloučených z národní správy a určených k vrácení vlastníkovi a poţádá okresní národní výbor jednak o zrušení národní správy ostatního vnitřního zařízení s výslovným upozorněním na článek III. Bod 1. výnosu ministerstva zemědělství ze dne 9. září 1950 /Sbírka oběţníků pro KNV, pořadové číslo 1017/1954?,ţe o likvidaci národní vnitřního zařízení kulturně hodnotného bude dodatečně vydán pokyn ministerstva kultury, jednak poţádá o stanovení odměny podle § 23 dekretu presidenta republiky číslo 5/1945 Sb. Oddíl II. Národní správa vnitřního zařízení v ostatních objektech Jestliţe ústřední památkový orgán byl jmenován národním správcem mobiliáře pocházejícího z objektů ostatních, to je, které nejsou státním kulturním majetkem, platí tyto zásady: 1/Státní památková správa se postará o eliminaci kulturního mobiliáře. 2/ osoba, ustanovená ústředím pmátkovým orgánem v dohodě s příslušným okresním národním výborem zmocněncem pro národní správu pouze kulturního mobiliáře, postará se o jeho odvoz do sběrny. 3/Zmocněnec, ustavený pro národní správu ostatního mobiliáře, naloţí s ním podle oddílu I. 4/ Po provedení odvozu postará se zmocněnec o bezpečné uskladnění mobiliáře s péčí řádného hospodáře podle výše uvedených směrnic ministerstva zemědělství. 5/ Věci kulturní hodnoty, převzaté do národní správy je nutno vésti v řádné evidenci

69

6/ V případech, kdy při odvozu chybí některý vytříděný předmět, zmocněnec zjišťuje, kde se předmět nalézá a v dohodě s příslušným okresním národním výborem stará se o jeho nalezení a dodatečný odvoz. O všech těchto skutečnostech zpravuje neprodleně Státní památkovou správu. 7/ O všech dispozicích s mobiliářem kulturní hodnoty v národní správě bude zmocněnec vţdy uvědomován. Oddíl III. Ustanovení všeobecné 1/Výslovně podotýkáme, ţe funkce zmocněnců pro výkon národní správy vnitřního zařízení v oboru státní památkové péče je odlišná od funkce bývalých oblastních inspektorů státní kulturního majetku /jejichţ funkce skončila 31. 12. 1953/, i od funkce oblastních správců státního kulturního majetku, jmenovaných s účinností od 1. 1. 1954, takţe vymezení nových oblastních správ státního kulturního majetku se úkolů zmocněnců nedotýká“. 171

171

Národní archiv v Praze. Státní památková správa, inv. č. 68, sign. 30 - hrady a zámky, národní správa 1950 – 1958, karton č. 28, č.j. 7330/53 ze dne 8. února 1954

70

9.2 Seznam vyobrazení 1. Snímek nálepky Národní kulturní komise s podpisem Zdeňka Wirtha – mobiliární fond Moravec, odkaz č.82) zdroj: NPÚ ÚOP v Brně, fotoarchiv SZ Lysice 2. Nalepovací štítek a závěska NKK, odkaz č.108) zdroj: NA Praha 3. Formulář pro soupis státního kulturního majetku, odkaz č.107) zdroj: NA Praha 4a Mapa tzv. prvního vojenského mapování, tj. po roce 1765, odkaz č.117) zdroj: Nálezová zpráva OPD, Ing. arch. Dana Novotná, PhD., NPÚ ÚOP v Brně 4b Pohled na zámek Hostim, odkaz č.117) zdroj: Dostupný z WWW: http://hostim.websnadno.cz/K_24893_Zamek_.jpg

5. Kopie listu Návštěvní knihy říšského protektora Konstantina von Neurath s podpisem Viktora Trauttmansdorfa s manţelkou, odkaz č.123) zdroj: BENDA, Josef. Restituce majetku bývalých šlechtických rodů po roce 1989 6a – 6d Opis (část) seznamu předmětů ze dne 27. 28. a 29. května 1945, titulní strana, strany 2,3 a závěrečný list, odkaz č.126) zdroj MZA Brno 6e Opis seznamu předmětů ze dne 27. 28. a 29. května 1945, odkaz č.126) zdroj MZA Brno, uloţeno na CD nosiči 7a – 7b Seznam NKK - vytříděné předměty zámku Hostim určené jako státní kulturní majetek, odkaz č.144) zdroj: NA Praha 8. Seznam NKK vytříděných předmětů státního kulturního majetku ze zámku Hostim pro zámek Jemniště, odkaz č.145) zdroj: NA Praha 9. Seznam NKK vytříděných předmětů státního kulturního majetku ze zámku Hostim pro Krajinské muzeum v Moravských Budějovicích, odkaz č.146) zdroj: NA Praha 10a-c zámek Hostim, historická fotografie/současný stav - exteriér a interiér hlavní budovy, odkaz č. č.163) zdroj: Nálezová zpráva OPD, Ing. arch. Dana Novotná, PhD., NPÚ ÚOP v Brně /fotoarchiv autorky 11a-b zámek Hostim,historická fotografie/ současný stav - exteriér a interiér hospodářského křídla v areálu zámku Hostim, odkaz č. č.164) zdroj: zdroj: Nálezová zpráva OPD, Ing. arch. Dana Novotná, PhD., NPÚ ÚOP v Brně /fotoarchiv autorky

71