OBSAH ÚVOD..............................................................................................................................................6 1. HISTORIE ...............................................................................................................................7 1.1. O pečeti a znaku města ..................................................................................................10 2. GEOGRAFICKÝ A DEMOGRAFICKÝ POPIS .................................................................13 2.1. Geografický popis..........................................................................................................13 2.2. Obyvatelstvo ..................................................................................................................14 3. STATUTÁRNÍ MĚSTO OLOMOUC ..................................................................................16 3.1. Statutární města všeobecně ............................................................................................16 3.2. Statut ..............................................................................................................................19 3.2.1. Sněm starostů.........................................................................................................20 3.2. Působnost městských částí ............................................................................................20 3.3.1. Samostatná působnost ...........................................................................................20 3.3.2. Přenesená působnost ..............................................................................................21 3.3.3. Dozor .....................................................................................................................22 3.3.4. Územní působnost .................................................................................................22 3.4. Majetek ve statutárním městě ........................................................................................23 3.4. Statutární město Olomouc .............................................................................................24 3.5.1. Postavení města v rámci okresu.............................................................................24 3.5.2. Postavení města v rámci regionu ...........................................................................26 3.6. Samospráva a její orgány...............................................................................................27 3.6.1. Zastupitelstvo města Olomouce.............................................................................27 3.6.2. Výbory ...................................................................................................................28 3.6.3. Rada města Olomouce ...........................................................................................28 3.6.4. Odborné komise Rady města Olomouce ...............................................................29 3.6.5. Komise městských částí ........................................................................................30 3.7. Magistrát města Olomouce ............................................................................................34 3.7.1. Primátor Magistrátu města Olomouce ...................................................................34 3.7.2. Tajemník Magistrátu města Olomouce..................................................................35 3.7.3. Odbory a oddělení Magistrátu města Olomouce ...................................................35 3.8. Městské části Olomouce ................................................................................................35 3.9. Postavení Magistrátu jako obce s rozšířenou působností pro další okolní obce ...........36 4. ROZPOČET MĚSTA ............................................................................................................37 4.1. Tvorba rozpočtu a jeho uţití ..........................................................................................37 4.1.1. Příjmy ....................................................................................................................37 4.1.2. Provozní výdaje .....................................................................................................38 4.1.3. Příspěvkové organizace města ...............................................................................39 4.1.4. Objednávky veřejných sluţeb u akciových společností ........................................40 4.1.5. Sumarizace ............................................................................................................40 4.1.6. Investice .................................................................................................................41 4.2. Rozpočet města Olomouce za rok 2009 ........................................................................42 4.3. Sestavení rozpočtu na rok 2010 .....................................................................................48 5. ROZVOJ MĚSTA A JEJÍ INFRASTRUKTURY ................................................................50 5.1. Doprava .........................................................................................................................50 5.2. Technická infrastruktura ................................................................................................52 5.3. Kultura a tradice města ..................................................................................................53 5.4. Sport ..............................................................................................................................54 6. PROJEKTY S PODPOROU EU ...........................................................................................56 6.1. Cílová území strukturální politiky .................................................................................56 4
6.2. Strukturální fondy ..........................................................................................................57 6.2. Kohezní fond (CF) .........................................................................................................59 6.3. Evropský fond solidarity (EUSF) ..................................................................................60 6.5. Fondy předvstupní pomoci ............................................................................................60 6.5.1. Phare ......................................................................................................................60 6.5.2. Sapard ....................................................................................................................60 6.5.3. Ispa ........................................................................................................................60 6.6. Současné vyuţití čerpání prostředků města Olomouce z EU ........................................61 6.6.1. Regionální operační program Střední Morava (ROP SM) ....................................61 6.6.2. Projekty města realizované v rámci ROP Střední Morava ....................................62 6.6.3. Program rozvoje venkova ČR (PRV ČR) ..............................................................63 6.6.4. Projekty města realizované v rámci PRV ČR ........................................................63 6.6.5. Integrovaný plán rozvoje území Olomouc (IPRÚ Olomouc) ................................63 6.6.6. Projekty města realizované v rámci IPRÚ Olomouc .............................................64 6.6.7. Operační program ţivotní prostředí (OPŢP) .........................................................64 6.6.8. Projekty města realizované v rámci OPŢP ............................................................65 6.7. Záměry do budoucna .....................................................................................................65 ZÁVĚR ..........................................................................................................................................70 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ...........................................................................................72 SEZNAM POUŢITÝCH ČASOPISŮ ...........................................................................................72 SEZNAM ZÁKONŮ .....................................................................................................................73 SEZNAM INTERNETOVÝCH ZDROJŮ....................................................................................73 SEZNAM ZKRATEK ...................................................................................................................74 SEZNAM GRAFŮ A TABULEK.................................................................................................74 SEZNAM PŘÍLOH .......................................................................................................................75
5
ÚVOD Ve své bakalářské práci se zaměřuji na popis Statutárního města. Mým cílem je přiblíţit čtenáři Statutární město jako takové, nastínit jeho členění, působnost a postavení, neboť jeho správa je odlišná od jiných měst. Zmiňuji všechna statutární města určená zákonem o obcích. Z uvedených měst ve své práci jsem si vybrala k popisu statutární město Olomouc. Zaměřuji se na historii Olomouce včetně historického vývoje znaku města. Stručně popisuji geografii a demografii města. Vývoj populace v Olomouci znázorňuji grafy. Mým záměrem bylo popsat město Olomouc ze širšího pohledu a to jak z jeho postavení v rámci okresu, tak i v rámci regionu. Dále jsem se chtěla zaměřit na samosprávu města včetně orgánů, jejich funkce a pravomoce. Zjistila jsem, ţe město Olomouc se nedělí na městské obvody a části s vlastními orgány samosprávy jako např. Brno, ale ţe je město rozděleno do 27 městských částí, které zastupují při jednání s MM Komise městských částí. Toto členění má výhodu, ţe je zde uţší kontakt obyvatel s Magistrátem města. Zároveň se snaţím vystihnout jak Komise městských částí v Olomouci fungují. V bakalářské práci povaţuji za nejdůleţitější kapitoly č. 4. a 6.. V kapitole 4. zmiňuji tvorbu rozpočtu města a jeho uţití. Zaměřila jsem se na rozpočet města za rok 2009. Uvádím zde přehled výdajů, příjmů a financování města v tabulkách a grafech. Zajímavé je i porovnání loňského roku s předchozími lety. Z tabulek vyplývá i výše rozpočtu a vývoj zadluţenosti města. V práci uvádím i sestavování rozpočtu na rok 2010. V kapitole č. 6, která se prolíná zároveň i s rozpočtem, uvádím nynější čerpání dotací města Olomouce získané z fondů EU. V kapitole č.5. se zaměřuji na rozvoj města a jeho infrastruktury, počínaje dopravou a konče kulturou a sportem. V závěru mé práce se chci zmínit o záměrech a plánech města Olomouce do budoucna.
6
1.
HISTORIE Podle archeologických nálezů bylo území města osídleno jiţ ve starší době kamenné a
později se zde usazovali první zemědělci, kterým vyhovovala okolní úrodná půda. Nejvýznamnějším objevem z druhé poloviny 2. století, tedy z doby markomanských válek, jsou zbytky římského pochodového tábora v místní části Neředín, čímţ se Olomouc stala nejsevernějším dosud známým místem pobytu Římanů ve střední Evropě. Na několika lokalitách byly odkryty pozůstatky sídlišť z doby Velkomoravské říše, z nichţ některé naznačují uţší spojení s významným velkomoravským centrem v Mikulčicích. Poloha sídliště na křiţovatce obchodních cest, z nichţ jedna spojovala západní Evropu s Kyjevskou Rusí a druhá vedla k Dunaji, byla příslibem úspěšného hospodářského rozvoje. Po připojení území dnešní Moravy k přemyslovskému státu se Olomouc stala první moravskou rezidencí českých panovníků. Kolem roku 1030 se zde usadil Břetislav, syn českého kníţete Oldřicha, a na místě původního hradiště nechal vybudovat hrad, který se spolu s brněnským a znojemským hradem stal nejvýznamnějším sídlem přemyslovských údělných kníţat na Moravě. Roku 1063 český král Vratislav II. Obnovil při olomouckém kostele sv. Petra moravské biskupství, jehoţ prvním představitelem se stal mnich Jan, pocházející z břevnovského kláštera. Roku 1078 začali břevnovští benediktini v Olomouci budovat nový klášter Hradisko. Roku 1126 se stal biskupem Jindřich Zdík, údajný syn kronikáře Kosmy, který se účastnil řady diplomatických a vojenských výprav a misionářských cest. Jeho zásluhou byla kolem roku 1141 dokončena nová katedrála sv. Václava, k níţ bylo přeneseno biskupství. Přibliţně v téţe době benediktiny sídlící v klášteře Hradisko vystřídali premonstráti. Na přelomu 12. a 13. století na Moravě končila vláda údělných kníţat, které vystřídali čeští panovníci nebo moravská markrabata. Ta však v Olomouci neměla své stálé sídlo, a tak význam olomouckého hradu upadal. Důleţitou osobností tohoto období byl biskup Robert, přítel krále Přemysla Otakara I., který usedl na biskupský stolec na počátku 13. století. Slouţil králi jako diplomat a jeho zásluhou získala olomoucká kapitula právo svobodně volit svého biskupa. Roku 1247 se olomouckým biskupem stal Bruno ze Šaumburku, který byl významnou oporou králů Václava I. a Přemysla Otakara II. a jenţ usiloval o kolonizaci nových území na severní Moravě. V této době se k Olomouci postupně připojoval příměstské osady a její význam stoupal i díky příchodu dalších řádů, aţ byla roku 1253 povýšena na královské město. Nejstarší známý otisk městské pečeti pochází z roku 1267. V okolí tehdejšího Horního a Dolního rynku vzniklo nové centrum města a roku 1283 jsou prvně zmíněny městské hradby, které však nepochybně stály jiţ dříve. 7
Roku 1306 byl v sídle olomouckého kapitulního děkana zavraţděn český král Václav III. Násilným činem vymřel rod Přemyslovců po meči a následovalo období vlády Lucemburků, za nichţ hospodářský a politický význam Olomouce dále stoupal. Roku 1378 získalo město od markraběte Jošta povolení vystavět radnici. Řemeslníci zakládali cechy, vzkvétal dálkový obchod a na konci 14. století ve městě stálo asi 300 várečných domů, v nichţ se vařilo a šenkovalo pivo. Váţným soupeřem Olomouce se však jiţ v té době stávalo Brno, v obou městech byly vedeny zemské desky pro dvě části Moravy a rovněţ zasedání zemského soudu se mezi Olomoucí a Brnem pravidelně střídalo. Za husitských válek stála Olomouc na katolické straně, a přestoţe její okolí bylo převáţně obýváno husity, nebyla nikdy dobyta. Zničen byl pouze klášter Hradisko a obyvatelé města trpěli hospodářským úpadkem. Hospodářský úpadek mělo alespoň částečně zmírnit privilegium krále Zikmunda, které městu povolovalo razit vlastní mince, jedná se o nejstarší dochované mincovní privilegium na Moravě.1 Na další vývoj Olomouce měly velký vliv česko-uherské války, v nichţ se město postavilo proti Jiřímu z Poděbrad na stranu uherského krále Matyáše Korvína, který zde byl roku 1469 moravskými odbojnými stavy prohlášen za českého krále. Téhoţ roku část města podlehla velkému poţáru, který zapříčinila neopatrnost uherských vojsk. V dalších letech připadla Morava králi Matyášovi a spory o Moravu se vyřešily aţ roku 1479, kdy se českým králem stal Vladislav II. Jagellonský. Podle podmínek tzv. olomouckého míru uzavřeného téhoţ roku vládl Vladislav v Čechách a Morava zůstala součástí uherského království aţ do roku 1490, kdy zemřel Matyáš Korvín a Vladislav II. Jagelonský se stal také uherským králem. O dva roky později zničil velký poţár třetinu města a při jeho obnově v průběhu 15. století vzniklo několik nových významných městských staveb, například kostel sv. Mořice či nová radnice. V průběhu celého 16. století ve městě probíhal stavební ruch ovlivněný renesancí. Olomouc postupně získávala nový vzhled, k čemuţ přispěl vznik nové biskupské rezidence, nová výzdoba průčelí radnice a výstavba paláců významných moravských šlechtických rodů. Na konci 16. století byla Olomouc s asi 1200 domy a 8000 obyvateli po Praze druhým největším městem v českých zemích. Roku 1599 nastoupil na biskupský stolec kardinál František Ditrichštejn a jeho působení provázela tuhá rekatolizace. Po bitvě na Bílé hoře obsadilo Olomouc císařské vojsko a vzápětí se je neúspěšně pokusil dobýt krnovský kníţe Jan Jiří. Olomouc podlehla aţ roku 1642 švédskému vojsku generála Torstenssona, kterému se ji podařilo obsadit jiţ po čtyřdenním obléhání. Švédové se tu usadili na osm let a výsledkem jejich pobytu 1
Podhorský Marek, Olomoucký kraj, 1. vydání v českém jazyce, Praha, nakladatelství Freytag & berndt, 2008, str. 184, ISBN 978-80-7316-145-3, s. 20 – 21.
8
byla totální devastace města, které ztratilo své výsadní postavení moravské metropole ve prospěch Brna. Po odchodu Švédů zůstala obyvatelná sotva třetina domů a počet obyvatel klesl na necelé dvě tisícovky. Při následné obnově za biskupa Karla z Lichtenštejna získala Olomouc barokní charakter díky novým stavbám, na jejichţ vzniku se podílelo mnoho význačných architektů, malířů a sochařů. Roku 1655 císař Ferdinand III. prohlásil Olomouc pevnostním městem a aţ do poloviny 18. století probíhala postupná výstavba nového barokního opevnění. To se osvědčilo roku 1758, kdy město ochránilo při obléhání pruským vojskem. Vývoj města na počátku 18. století nepříznivě ovlivnil roku 1709 rozsáhlý poţár a v letech 1713 – 1715 morová epidemie. Další období bylo spojeno spíše s kulturním rozvojem. Roku 1770 zde bylo zaloţeno divadlo a o sedm let později bylo olomoucké biskupství povýšeno na arcibiskupství. Horší situace byla v hospodářské oblasti. Určité zlepšení sice nastalo po zavedení ţeleznice roku 1841, skutečný rozvoj však podpořilo aţ zrušení statutu pevnostního města roku 1886 a následné bourání hradeb, které byly na překáţku dalšímu územnímu rozšiřování města. Ještě do konce 19. století byla postavena elektrárna, plynárna, vodárna a tramvajová trať. Industrializace pokračovala i na začátku 20. století. Po roce 1919 došlo k připojení dvou měst a jedenácti obcí a vznikla tzv. Velká Olomouc. Po druhé světové válce bylo centrum města prohlášeno městskou památkovou rezervací.2 Městská památková rezervace Olomouc je nejvýznamnějším a nejlépe dochovaným urbanistickým celkem na Moravě. V její tisícileté minulosti se odráţejí nejdůleţitější okamţiky státoprávního, duchovního, uměleckého i společenského vývoje země. Historická Olomouc nabízí unikátní projevy monumentální architektury, zbytky středověkých opevnění, měšťanské paláce a mnoţství volných plastik. Bohaté parky a středověké hradby obklopují katedrálu sv. Václava s nejvyšší věţí na Moravě, barokní chrám Panny Marie Sněţné, barokní kostel sv. Michala i radnici s orlojem. Z dalších památek nelze opomenout národní kulturní památky Přemyslovský hrad, gotický chrám sv. Mořice a klášter Hradisko, Arcibiskupský palác, kde byl v roce 1848 korunován císař František Josef I., ani soubor šesti olomouckých barokních kašen. Sloup Nejsvětější Trojice se svou výškou 35 m řadí k nejvyšším v českých zemích a je od roku 2000 zapsán do seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO.3 Město Olomouc patří mezi turisticky nejatraktivnější místa v České republice. Dle statistik Informačního centra Olomouc přilákaly krásy města stejný počet návštěvníků v období 2
Podhorský Marek, Olomoucký kraj, 1. vydání v českém jazyce, Praha, nakladatelství Freytag & berndt, 2008, str. 184, ISBN 978-80-7316-145-3, s. 24 – 25. 3 Langerová Blanka, Olomoucký kraj, 1. vydání, Praha, nakladatelství ACR Alfa, s.r.o.,2003, str. 183, ISBN 8086408-07-8, s. 20.
9
června aţ srpna roku 2009, jako za stejné období v roce 2008. Celkem bylo registrováno 57 573 návštěvníků. Očekávaný úbytek turistů kvůli ekonomické krizi nebyl zaznamenán. Určitou změnu oproti letům minulým zaznamenali jeho pracovníci pouze ve skladbě turistů. Výrazně vzrostl počet tuzemských návštěvníků oproti těm zahraničním. V turistické sezóně 2009 také znatelně přibylo zájemců o slevovou Olomouc Region Card, díky níţ mohli návštěvníci vyuţívat mnoţství volných vstupů do památek a slev ve sportovních zařízeních v celém kraji. Mezi hlavní vyuţívané sluţby pro turisty patří jiţ tradiční „Olomouc v kostce“, zpřístupněné olomoucké kostely s průvodcovskou sluţbou, jízda Moravským drakem – turistickým vláčkem a zapůjčení vícejazyčného audioprůvodce. Rekordní návštěvnost v roce 2009 zaznamenal Sloup Nejsvětější Trojice, který navštívilo okolo 33 500 návštěvníků.4
1.1. O pečeti a znaku města Olomouc má ve svém znaku červeno-stříbrně šachovanou orlici. Ta je symbolem hanácké metropole více neţ 700 let. Nejstarší známé vyobrazení olomoucké orlice je na městské pečeti z roku 1267. Není ale jasné, zda byla orlice s korunkou šachovaná. Ke konci 13. století se jiţ šachovaná orlice objevuje. Další městská pečeť pochází ze století čtrnáctého. V pečetním středu je orlice s hlavou otočenou doprava. Na hlavě má korunku a její křídla a tělo zdobí zvýrazněná jednotlivá pera, coţ na první pohled tvoří náznak jakéhosi „šachování“. Kolem je nápis SIGILIVM CIVIVM DE OLOMVCZ. Tato pečeť se uţívala aţ do roku 1435, poprvé se v Olomouci objevuje roku 1403 v provedení „červený vosk“. Zvětšená kopie pečeti zdobí kancelář primátora města Olomouce. Barva červeného vosku měla tehdy svůj význam. A proto je nejvyšší čas říci si něco o pečetích. Smyslem pečetění bylo dodat listině nebo dopisu na váţnosti a významu, potvrdit autentičnost listiny apod. Jiţ v 7. století pečetili naši králové a císařové své listiny. Vysoká šlechta začala s pečetěním v 10. století a v 11. století začínají pouţívat pečetě i kláštery. Ve 12. století města, potom niţší šlechta a od druhé poloviny 13. století pečetí také bohatí občané, panstvo, duchovenstvo a cechy. Zajímavý byl také materiál pečetí. Králové a císařové pouţívali k pečetění bul zásadně zlato, papeţové olovo a ostatní jen vosk. Barva vosku byla dána společenským postavením. Na nejniţším stupni se pouţíval vosk černý, na vyšším vosk zelený a na nejvyšším stupni vosk červený. Vedle voskových pečetí se ve 14 století pečetilo papírovou pečetí s voskovým podkladem. V 18. století byl vynalezen pečetní vosk, jenţ je znám a pouţíván dodnes. 4
http://www.olomouc.eu/radnicni-listy/radnicni-listy-2009/radnicni-listy-zari-2009_(cesky)?article_id=7238
10
Na počátku 14. století, kdy znak města Olomouce jiţ vyjadřuje jisté mocenské postavení, tj. vládu nad územím Moravy, se objevuje na modrém podkladě červeno-stříbrně šachovaná orlice se zlatou korunkou. Rozdíl mezi moravskou a olomouckou orlicí tvořil ze zobáku vyčnívající jazyk, který je v barevném provedení u moravské orlice zlatý a u olomoucké červený. V 15. století se tato orlice objevuje i na zdi radnice a v této podobě se zachovala aţ do roku 1758. Po úspěšném uhájení olomoucké pevnosti proti pruským vojskům Bedřicha II. doplnila Marie Terezie jako „uznání statečnosti olomoucké posádce a občanům“ znak města ještě o rakouský štítek. Byl umístěn na hrudi orlice a lemovaný zlatým řetězem s písmeny F.M.T. (Franciscus, Maria Theresia). Zlatý řetěz kolem štítu měl znázornit obranný val olomoucké pevnosti, jenţ chrání panovníka i zemi. V tomto provedení se znak zachoval například nad vchodem do supermarketu Senimo v Jeremenkově ulici, tj. bývalých městských jatek. Krátce nato byl znak doplněn v rozích písmeny S.P.Q.O. (Senatus Populus Que Olomucensis). Takto vypadal znak aţ do vzniku Československé republiky, kdy byla z rakouského štítu orlice odstraněna písmena F.M.T. Zůstala zde bílá díra, která byla v roce 1934 na ţádost města a po schválení Ministerstva vnitra uzavřena šachováním. Ze znaku byla současně odstraněna písmena S.P.Q.O. Teprve rokem 1989 (změnou politické garnitury) je datována snaha znak města upravit. Na návrh významného olomouckého heraldika a člena podvýboru pro heraldiku při Českém parlamentu plk. Jiřího Loudy a po schválení všech nutných formalit dostalo dne 26. března 1993 město Olomouc nejen nový znak s písmeny S.P.Q.O. s červeno-stříbrně šachovanou orlicí, ale také nový prapor. Městskou orlici najdeme ve městě na nejrůznějších místech a v různých podobách.5 Znak a prapor Statutárního města Olomouce uvádím v příloze č. 1. Návrh znaku olomouckého heraldika Jiřího Loudy se pouţívá dodnes. Dne 8.11 2000 vyšel návrh z usnesení parlamentního výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládeţ a tělovýchovu, jímţ byla schválena kritéria pro udělování znaků a praporů krajům. Zastupitelstvo Olomouckého kraje schválilo podobu svého kraje 26. dubna 2001. Schválená kritéria stanovila, ţe znakem má být čtvercový štít, který je rozdělen do čtyř čtvrtin. V první modré čtvrti je moravská stříbrnočerveně šachovaná orlice, vzhledem k tomu, ţe většina kraje leţí na Moravě. V druhé čtvrti je vedle ní černá slezská orlice ve zlatém poli. Ta vyjadřuje skutečnost, ţe nejsevernější část kraje náleţí historicky ke Slezsku – tato orlice je i ve znaku města Jeseník, který do kraje patří. Třetí pole je vyhrazeno symbolice kraje. V případě kraje Olomouckého je to zlatý podklad 5
Schindler Antonín, Tajemná Olomouc II., Olomouc, nakladatelství Votobia, 2001, str. 91, ISBN 80-7198-483-3, s. 6 – 9.
11
symbolizující lány zralého obilí na Hané. Pro Olomoucký kraj je charakteristický i tok řeky Moravy, protékající od Jeseníků ze severozápadu aţ k jeho hranicím na jihovýchodě. Morava je ve třetím poli znaku znázorněna modrým vlnitým pruhem poloţeným šikmo přes pole. Znak Olomouckého kraje uvádím v příloze č. 1. Poslední pole znaku je vyhrazeno symbolice hlavního města kraje. Vzhledem k tomu, ţe je znakem Olomouce téměř stejná orlice jako ta moravská, která se liší jen barvou jazyka, jsou v poslední čtvrti umístěna jen písmena SPQO, která byla do olomouckého znaku přidána úředně v roce 1993. Jde o zkratku latinského Senatus populus que Olomucensis, coţ znamená Senát a lid olomoucký. Pod písmeny je modrá barva, stejně jako na samotném olomouckém znaku.6 Na jaře roku 2008 vyhlásilo město Olomouc výsledky veřejné soutěţe na vytvoření jednotného vizuálního stylu města. Autor vítězného návrhu Jan Kolář z praţského KOLARGRAFIK STUDIA zpracoval manuál pro uţívání nového loga, kterým se nyní bude město Olomouc důstojně prezentovat nejen v rámci turistického ruchu, ale zároveň při kaţdodenní komunikaci s veřejností. Nové logo, které na první pohled jednoznačně identifikuje město Olomouc, doplňuje heraldický znak města, který se bude pouţívat i nadále, ovšem při slavnostnějších příleţitostech.7 Logo Statutárního města Olomouce uvádím v příloze č. 1.
6 7
http://www.slidil.cz/super/clanek.php?id=1992 http://ceskydomov.cz/olomouc/tisk/olomouc-zacina-zavadet-jednotny-vizualni-styl
12
2.
GEOGRAFICKÝ A DEMOGRAFICKÝ POPIS
2.1. Geografický popis Město Olomouc leţí ve střední části Moravy, v nivě řeky Moravy. Rovinatý charakter města je na západě, ale hlavně na východě výrazně ohraničen vyšším georeliéfem, takţe město je uzavřeno do protáhlé sníţeniny otevřené ve směru SZ-JV a svojí podobou tak otevírá pohled a vstup do pohoří Jeseníků. Celková rozloha města je 10 333 ha. Hydrologickou osu města představuje část středního toku Moravy. Levým přítokem Moravy je řeka Bystřice ve východní části města. V jiţní části města je pravým přítokem Moravy Mlýnský potok. Klimaticky město leţí v teplé oblasti, která při východním okraji přechází v mírně teplou. Převládající směry větrů jsou severozápadní a jihozápadní proudění, průměrné teploty dosahují v lednu -2 aţ -4°C, v červenci od 15 do 19°C, největší mnoţství sráţek spadne od května do září, roční úhrn sráţek se pohybuje od 600 do 1100 mm, průměrná vlhkost vzduchu je v létě 75%, v zimě 85%, přírodními zdroji v okolí města jsou štěrkopísky. Nadmořská výška: 208 m.n.m. v jiţní části města 219 m.n.m. ve středu města 420 m.n.m v severovýchodní části města ( sv. Kopeček )
Geografická poloha: 49°35´38´´ severní zeměpisné šířky 17°15´03´´ východní zeměpisné délky8
8
Komise pro strategický rozvoj ve spolupráci s Berman Group a Regionální agenturou pro rozvoj střední Moravy, Strategický plán rozvoje města Olomouce a mikroregionu Olomoucko, Olomouc, 2000, Příloha A, s. 5.
13
2.2. Obyvatelstvo Po roce 1991 došlo k zásadním změnám v demografickém chování v celé ČR. Hlavní změnou je největší propad počtu narozených dětí v celé historii, vzrůstá počet bezdětných manţelských párů a jednočlenných domácností. Po roce 1991 většina velkých měst ČR vykazuje pokles počtu obyvatel. V posledních letech bylo v České republice zpracováno několik demografických projekcí a lze tvrdit, ţe čím pozdější, tím negativnější vývoj je předpokládán. Přes všechny tyto skutečnosti byla prognóza pro územní plán Olomouce zpracována jako optimistická, vytvářející rezervy pro další rozvoj města. Prognóza uvaţuje s mírným růstem počtu obyvatel aţ na úroveň 112 700 obyvatel v samotném městě Olomouci do roku 2015.9 K 31.12.2007 ţilo v Olomouci 100 373 obyvatel, coţ představuje 44% obyvatel okresu Olomouc. Počet obyvatel ve městě v posledních letech stále klesal, v roce 2007 byl zaznamenán mírný nárůst, trvalost této změny je však velmi nejistá. V roce 2007 se v kladných číslech pohybuje uţ nejen přirozený přírůstek (ţivě narození mínus zemřelí), ale i migrační saldo (přistěhovalí mínus vystěhovalí). V roce 2008 přirozený přírůstek zůstal kladným, ale vlivem migrace zůstal počet obyvatel Olomouce nezměněn. Tak jako v celé republice, tak i v Olomouci populace stárne a zvyšuje se průměrný věk. 10 Graf č.1.:
Vývoj populace v Olomouci v letech 1989 – 2008
108 000 106 000 104 000 102 000 100 000 98 000
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
1993
1992
1991
1990
1989
96 000
Zdroj: Český statistický úřad 9
Komise pro strategický rozvoj ve spolupráci s Berman Group a Regionální agenturou pro rozvoj střední Moravy, Strategický plán rozvoje města Olomouce a mikroregionu Olomoucko, Olomouc, 2000, Příloha A, s. 11. 10 Statutární město Olomouc, Profil města Olomouce, Olomouc, 2008, str. 15, s. 2 – 3.
14
Tabulka č.1: Základní demografické údaje o Olomouci
Stav k Živě Přírůstek Přírůstek Přírůstek Stav k Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí 1.1.2008 narození přirozený migrační celkový 31.12.2008 100 373
1 186
965
2 182
2 403
221
-221
-
100 373
Zdroj: Český statistický úřad
Tabulka č. 2: Věková struktura obyvatel Olomouce k 31.12.2008
Věkové rozpětí
Celkem
0 - 14 let
15 - 64 let
65 - a více let
Počet mužů
47 480
6 688
34 768
6 024
Počet žen
52 893
6 438
36 563
9 892
Celkem
100 373
13 126
71 331
15 916
Zdroj: Český statistický úřad
Graf č.2.:
Věková struktura obyvatel
65 a více let 15916
0 - 14 let 13126
15 - 64 let 71331
15
3.
STATUTÁRNÍ MĚSTO OLOMOUC
3.1. Statutární města všeobecně Statutární města jsou zvlášť významná města, jejichţ správa je odlišná od ostatních měst především samosprávou městských částí. Do roku 1990 byly městy, která měla postavení okresu, přijímala vlastní statut jako svůj právní předpis a dělila se na městské obvody s vlastní správou, na Moravě Brno a Ostrava a v Čechách Praha a Plzeň. V roce 1990 zákon o obcích stanovil 13 statutárních měst, v roce 2000 další 3 a od roku 2002 opět další 3 statutární města. Jde tedy o 23 měst určených zákonem, nové statutární město můţe být stanoveno jen zákonem. I kdyţ změna z města na statutární město je taktéţ spojena s výkonem samosprávy v daném městě jako při povýšení obce na město, přísluší návrh na určení nového statutárního města a vyřazení stávajícího jen nositelům zákonodárné iniciativy (poslanec, vláda, Senát, zastupitelstvo kraje), protoţe je tomu třeba forma zákona. Město samo můţe dát podnět příslušným nositelům zákonodárné iniciativy.11 Statutární město je sloţeno z několika katastrů, je spravováno magistrátem města, který vykonává funkci úřadu s přenesenou a rozšířenou působností, v čele s primátorem města. Statutární města jsou města určená zákonem o obcích č. 128/2000 Sb., a v současné době to jsou: Statutární město
Rok
Způsob členění12
Brno Ostrava Plzeň Liberec Ústí nad Labem Pardubice Opava Olomouc České Budějovice Hradec Králové Havířov Zlín Karlovy Vary Kladno Most Jihlava Karviná Teplice Mladá Boleslav Frýdek-Místek Děčín Chomutov Přerov
1990 1990 1990 1990 1990 1990 1990 1990 1990 1990 1990 1990 1990 2000 2000 2000 2002 2002 2002 2006 2006 2006 2006
29 městských částí 23 městských obvodů 10 městských obvodů 1 městský obvod, zbytek města podléhá přímo orgánům města 4 městské obvody 8 městských obvodů 8 městských částí nemá samosprávné členění člení se na části obce Č.B. 1 až Č.B. 7,ale ty nejsou samosprávné nemá samosprávné členění nemá samosprávné členění nemá samosprávné členění nemají samosprávné členění nemá samosprávné členění nemá samosprávné členění nemá samosprávné členění nemá samosprávné členění nemá samosprávné členění čtyři z částí města jsou ozn. římskými čísly, ale nejde o samosprávné obvody nemá samosprávné členění místní části mají sice v názvu římská čísla,ale nejde o samosprávné obvody nemá samosprávné členění nemá samosprávné členění
11
Koudelka Zdeněk, Samospráva, Praha, nakladatelství Linde Praha,a.s., 2007, str. 399, ISBN 978-80-7201-665-5, s. 97. 12 http://cs.wikipedia.org/wiki/M%C4%9Bstsk%C3%A1_%C4%8D%C3%A1st_a_m%C4%9Bstsk%C3%BD_obvod
16
Statutární města Brno, Ostrava, Plzeň získaly statut aţ v roce 1990, přičemţ zvláštního postavení statutárního města měly jiţ dříve. Území těchto statutárních měst je totoţné s územím okresů Brno-město, Ostrava-město a Plzeň-město. Podle zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, jsou spolu s Prahou tato města největšími městy v Čechách a na Moravě. Město Brno je sídlo nejen úřadů pro okres Brno-město, ale i Brno-venkov. Město Plzeň je sídlo nejen úřadů pro okres Plzeň-město, ale i Plzeň-jih a Plzeň-sever.13 Jiným způsobem je to řešeno u Prahy - Praha je hlavním městem a veřejnoprávní korporací s působností statutárního města i kraje. Praha je právně upravena zvláštním zákonem o Praze a neřídí se zákonem o obcích, ani zákonem o krajích. Praha však svou faktickou podstatou je městem spíš neţ krajem. I z hlediska právního je městem, neboť tak ji výslovně nazývá Ústava, ústavní zákon o vytvoření vyšších územních samosprávných celků i samotný zákon o Praze. Praha ve svém postavení má nejblíţe ke statutárním městům členěným na městské části s určitými odlišnostmi danými především tím, ţe má i působnost kraje.14 Statutární město můţe celé své území členit na městské části či obvody, anebo vytvořit tyto samosprávné jednotky jen na části svého území a zbylé území spravovat přímo městskými orgány. Zda se bude město dělit, rozhodne zastupitelstvo města. Takové město je pak povinno vydat svůj statut formou obecně závazné vyhlášky upravující vnitřní poměry členěného města. Pro městské části a městské obvody (dále jen městské části) jsou závazná usnesení zastupitelstva a rady města v záleţitostech, které nejsou svěřeny městským částem. Městské části nemohou vydávat právní předpisy. Ve věcech, které jsou svěřeny městským částem, jednají orgány městských částí jménem města. Pokud zákon výslovně nestanoví jinak, pouţijí se přiměřeně ustanovení zákona o obcích i pro statutární města a jejich městské části. Z hlediska právního postavení navenek není rozdíl v oblasti samosprávy mezi jakoukoliv obcí a statutárním městem. Samostatná působnost malé obce je právně definována stejně jako samostatná působnost statutárního města. Samozřejmě je zde však rozdíl materiální. Právní rovnost je spjatá s nerovností faktickou. Města, a zvláště pak statutární města, díky své velikosti, z níţ vyplývá i více rozpočtových zdrojů a větší majetek, mají mnohem lepší moţnosti realizovat samostatně svou působnost v oblasti samosprávy bez cizího, a to i státního vlivu. Konkrétním případem je samostatná působnost v oblasti sociální péče o starší občany. Malá obec nemůţe sama financovat ze svého nevelkého rozpočtu výstavbu domova důchodců a jeho následný 13
Koudelka Zdeněk, Samospráva, Praha, nakladatelství Linde Praha,a.s., 2007, str. 399, ISBN 978-80-7201-665-5, s. 242. 14 Koudelka Zdeněk, Samospráva, Praha, nakladatelství Linde Praha,a.s., 2007, str. 399, ISBN 978-80-7201-665-5, s. 244.
17
provoz, střední obec tak můţe učinit povětšinou s dotací státu či kraje, jeţ však mohou poskytnutí dotací vázat na určité své podmínky při následném provozování. Velké statutární město můţe podobné zařízení vystavět a provozovat bez jakékoliv vnější dotace a jen podle svých vlastních kritérií v rámci zákonných norem, tj. knihovnu, domov důchodců, stacionář apod. Naopak do velkých projektů, jako např. nemocnice apod. se statutární město bez finanční pomoci a dotace z fondů EU samo pouštět nebude, zvláště v době celosvětové hospodářské krize. V kapitole 6. uvádím některé z projektů. Územně nečleněné statutární město se v oblasti práva, aţ na některé označení svých orgánů, neodlišuje od jiných měst. Značný právní rozdíl spojený s vnitřní organizací výkonu samosprávy je mezi městy a územně nečleněnými statutárními městy na jedné straně a územně členěnými statutárními městy na druhé straně. V těchto městech se vytváří dvojí soustava samosprávných orgánů (dvě roviny samosprávy města). Vedle celoměstských orgánů to jsou orgány městských částí. Účelem zřizování městských částí je lepší uspokojování a hájení místních zájmů, které často mohou být na úrovni města viděny jako nedůleţité a soustavně zanedbávány. Jde o realizování principu subsidiarity v oblasti samosprávy velkých měst, tedy přiblíţení rozhodování o veřejných záleţitostech občanům v příslušných městských částech. Existence městských částí můţe téţ napomáhat územnímu rozšiřování statutárních měst s tím, ţe samostatné obce nebudou postaveny před skutečnost, ţe jejich svébytnost zcela zanikne, pokud se připojí ke statutárnímu městu. Je problémem nastavení míry rozdělení působností mezi orgány města a městských částí. Často dokonce mohou vznikat konflikty mezi orgány města a městských částí při řešení určitých samosprávných otázek, protoţe město hájí zájmy celoměstské a městská část zájmy místní. Takovéto konflikty je nutné povaţovat za prospěšné z hlediska veřejné správy statutárního města, protoţe nelze absolutizovat umělou jednotu a jednoznačně nadřazovat celoměstské zájmy nad zájmy místní komunity. Statut města musí na moţné konflikty pamatovat a umět nalézt jejich řešení (dohadovací řízení, podíl orgánů městských částí na přípravě rozhodnutí města apod.). Umělé vytváření jednoty a potlačování místních zájmů můţe vést aţ k odstředivým tendencím vedoucím ke snaze o osamostatnění některých městských částí a jejich oddělení od statutárního města. Obecně lze říci, ţe územně členit se mají především velká statutární města a čím je město větší, tím více působností by mělo přenést na městské části. Pro statutární město platí určité pojmové odlišnosti. Působnost městského úřadu plní magistrát města, v němţ působí tajemník magistrátu. Působnost starosty přísluší primátorovi, který má právo pouţívat primátorské insignie a kterého zastupují náměstci primátora. Písemnosti v samostatné působnosti se označují slovy „Statutární město“ a jeho názvem, písemnosti v přenesené působnosti se označují slovy „Magistrát města“ a jeho názvem, pro městskou část se 18
uţívá slov „Městská část“ a „Úřad městské části“ s připojením názvu městské části. Pokud dojde k povýšení města na statutární město během funkčního období zastupitelstva, nemění se sloţení orgánů města. Tedy starosta se stane primátorem ze zákona a zastupitelstvo primátora nově nevolí.15
3.2. Statut Územně členěné statutární město musí vydat statut jako svůj základní organizační předpis pro výkon veřejné správy ve městě, a to jak v oblasti samostatné, tak i přenesené působnosti města. Statut je vydáván formou obecně závazné vyhlášky. Statut zejména obsahuje: a.) výčet jednotlivých městských obvodů či městských částí a vymezení jejich území, b.) pravomoc orgánů města na úseku samostatné a přenesené působnosti, c.) pravomoc orgánů městských obvodů a městských částí na úseku samostatné a přenesené působnosti, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, d.) vzájemnou součinnost orgánů města a městských částí, e.) zdroje peněţních příjmů městských částí a druhy výdajů v souvislosti s plněním úkolů v samostatné a přenesené působnosti, f.) způsob projednávání návrhů právních předpisů města s městskými částmi a způsob jejich vyhlášení v městských částech, g.) způsob projednání územně plánovací dokumentace města a programu rozvoje města s městskými částmi, h.) majetek města, který se svěřuje městským částem, a rozsah oprávnění městských částí při nakládání s tímto majetkem a při výkonu s tím souvisejících práv, i.) rozsah oprávnění městských částí zakládat, zřizovat a rušit právnické osoby a organizační sloţky.16
15
Koudelka Zdeněk, Samospráva, Praha, nakladatelství Linde Praha,a.s., 2007, str. 399, ISBN 978-80-7201-665-5, s. 236 – 238. 16 Koudelka Zdeněk, Obce a kraje podle reformy veřejné správy v roce 2001, 2.aktualizované a doplněné vydání, Praha, nakladatelství Linde Praha,a.s., 2001, str. 423, ISBN 80-7201-272-X, s. 141.
19
3.2.1. Sněm starostů Statut můţe zřídit sněm starostů sdruţující všechny starosty městských částí. Tento orgán, který zákon o obcích přímo nezná, nemůţe mít právo rozhodovat o právech a povinnostech osob. Můţe však výrazně napomáhat koordinaci činnosti mezi městem a jeho městskými částmi, a to zvláště v oblastech, kde dochází k prolínání působnosti města a městských částí a kde můţe dojít i k vzájemným konfliktům. Sněm starostů nemůţe mít ţádné rozhodovací pravomoci navenek (vůči právnickým a fyzickým osobám). V oblasti přípravy rozhodnutí městských orgánů záleţí na statutu města, jakou bude mít sněm starostů roli v rámci iniciativní a poradní činnosti vůči celoměstským orgánům. Statut města Olomouce sněm starostů nezřizuje.
3.2. Působnost městských částí Městské části nemají vlastní právní subjektivitu. Jednají však jménem statutárního města v záleţitostech, které jim svěřil zákon nebo statut. Tedy právně závazné jednání pro město uskutečňují orgány a představitelé městských částí pod hlavičkou města přímo bez jakéhokoliv dalšího zmocnění, např. plná moc primátora pro starostu městské části. Takováto plná moc by se vyţadovala jen tam, kde by orgán či představitel městské části chtěl jednat za město se souhlasem jeho orgánů v oblasti, která není městské části svěřena. Pokud městské části vydávají správní rozhodnutí v první instanci podle správního řádu, o odvolání rozhoduje magistrát, jestliţe zákon výslovně nestanoví jinak. V případě obecního ţivnostenského úřadu, pokud by jeho působnost vykonával úřad městské části, o opravných prostředcích rozhoduje krajský úřad. Pro koordinaci svých zájmů v rámci státu městské části zřídily Výbor městských částí a městských obvodů Svazu měst a obcí.17
3.3.1. Samostatná působnost Statutární město můţe zejména svěřit městským částem na úseku samostatné působnosti: a.) schvalování programů rozvoje městských částí, b.) schvalování rozpočtů městských částí a výsledků jejich hospodaření, c.) rozhodování o majetkoprávních úkonech, a to zejména převod a zastavení svěřených nemovitých věcí, převod a zastavení movitých věcí a práv, postoupení pohledávek, 17
Koudelka Zdeněk, Samospráva, Praha, nakladatelství Linde Praha,a.s., 2007, str. 399, ISBN 978-80-7201-665-5, s. 238 – 239.
20
vzdání se práva a prominutí pohledávky, uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru nebo půjčky, výpůjčky, dotace, o převzetí dluhu, ručitelství, o přistoupení k závazku a smlouvy o sdruţení, vkladech do obchodních společností, majetkové účasti na podnikání jiných právnických osob, dohody o splátkách, uzavírání nájemních smluv, d.) zřizování fondů městské části e.) úkony související se zakládáním, zřizováním a rušením právnických osob a organizačních sloţek potřebných pro rozvoj městské části a uspokojování jejích obyvatel, např. správa a údrţba domů, komunikací, zeleně, otázky komunálního odpadu, sociální péče, kultury, sportu, rekreace, cestovního ruchu, mateřské a základní školství, jednotky sboru dobrovolných hasičů, f.) poskytování darů fyzickým osobám, g.) ukládání pokut za nesplnění povinnosti při označování budov čísly a názvy veřejných prostranství, za neudrţování čistoty, pořádku, za znečištění veřejného prostranství a za porušování právních předpisů obce, h.) výkon funkce zaměstnavatele pro zaměstnance obce zařazené do úřadu městské části nebo její organizační sloţky V rámci samostatné působnosti můţe zastupitelstvo městské části podat komunální ústavní stíţnost Ústavnímu soudu proti nezákonnému zásahu státu do územní samosprávy svěřené statutem městské části.
3.3.2. Přenesená působnost Statutární město vykonává v oblasti přenesené působnosti působnost obce s rozšířenou působností, a tedy i niţšího přenesení pro matriční, stavební a pověřený obecní úřad. Jen statutární města na rozdíl od jiných musí v přenesené působnosti pořizovat územní energetickou koncepci obdobně jako kraje. U ostatních obcí je to jen moţnost v samostatné působnosti. Statutární město můţe svým statutem určit, ţe určité městské části vykonávají některé činnosti v přenesené působnosti i pro určité jiné městské části s jejich souhlasem (pověřené městské části), či ţe je bude vykonávat magistrát. Pokud statut neurčí jinak, vykonávají městské části přenesenou státní správu v rozsahu přenesení na všechny obce a město (magistrát) v rozsahu příslušejícím obcím s pověřeným obecním úřadem a obcím s rozšířenou působností. Město můţe statutem svěřit zcela či zčásti výkon přenesené působnosti obcí s pověřeným obecním úřadem městským
částem i některých působností obcí s rozšířenou působností,
21
nestanoví-li zvláštní zákon jinak. Je-li to účelné, město můţe se souhlasem dotčené městské části vyhradit některé přenesené působnosti magistrátu nebo jiné městské části, i pokud se jedná o základní přenesenou působnost obcí. Některé zvláštní zákony zakazují přenos určené působnosti obce s rozšířenou působností na městské části vzhledem k významu dané agendy, např. působnost vyvlastňovacího úřadu. Souhlas ke jmenování a odvolání tajemníka městské části dává tajemník magistrátu.18
3.3.3. Dozor Dozor nad zákonností všech orgánů statutárního města se provádí podle obecných zásad. Dozor vůči orgánům městské části provádí magistrát na místo Ministerstva vnitra i krajského úřadu. Magistrát rozhoduje o pozastavení výkonu vadných opatření městské části v samostatné působnosti a vyzve městskou část k nápravě ve lhůtě tří měsíců. V oblasti přenesené působnosti můţe magistrát vadné opatření městské části zrušit i bez předchozí výzvy k nápravě. Ministerstvo vnitra a krajský úřad má v případě městských částí postupovat pouze následně, kdyţ nápravu nezajistí orgány města. Zákon tak výslovně nestanoví, ale vyplývá to z toho, ţe městské části a jejich orgány jsou součástí statutárního města, nad nimiţ dozor vykonávají tyto subjekty. Právo rozpouštět zastupitelstvo městské části přísluší zastupitelstvu města.19
3.3.4. Územní působnost Územní působností (prostorovou či místní působností) rozumíme rozsah území, na němţ konkrétní subjekt veřejné správy můţe upravovat určitý okruh společenských vztahů. Územní působnost samosprávy města se vztahuje na administrativní teritorium města. Územní působnost pro území města vyplývá přímo ze zákona o obcích a ústavního charakteru města jako veřejnoprávní územní korporace, taková územní působnost nemusí být přímo uvedena. Naopak často se obce dopouští formální chyby, ţe územní působnost definují katastrem obce, respektive katastrálním územím. Větší města se mohou skládat z více katastrálních území. Katastrální území je navíc pojmem státní správy v oblasti geodézie a kartografie, nikoliv pojmem pojícím se s městskou samosprávou. Nelze ovšem vyloučit přímý úmysl města, aby její akt působil nikoliv na jejím celém správním území, ale jen na jeho části vymezené jedním katastrálním územím,
18
Koudelka Zdeněk, Samospráva, Praha, nakladatelství Linde Praha,a.s., 2007, str. 399, ISBN 978-80-7201-665-5, s. 239 – 242. 19 Koudelka Zdeněk, Samospráva, Praha, nakladatelství Linde Praha,a.s., 2007, str. 399, ISBN 978-80-7201-665-5, s. 242.
22
např. pro venkovskou oblast připojenou k městu nebo naopak pro vlastní centrum města bez připojených katastrálních území. V přenesené působnosti můţe město vykonávat určité úkony nejen pro své území, ale i území sousedních obcích, a to v rozsahu v jakém je pověřena výkonem přenesené státní správy.20
3.4. Majetek ve statutárním městě Majetek statutárního města se dělí na majetek, s kterým hospodaří město přímo, a majetek, s nímţ hospodaří městské části – svěřený majetek. O svěření majetku města městské části a jejímu odnětí rozhoduje zastupitelstvo města. Svěřený majetek lze odejmout městské části jen: a.) za účelem, pro který lze majetek vyvlastnit, b.) souhlasí-li městská část, c.) jestliţe městská část porušuje při svém hospodaření se svěřeným majetkem právní předpisy a nezjedná nápravu ve lhůtě stanovené městem, ne kratší 60 dnů. Statutární město tedy nemůţe odejmout majetek městské části libovolně, ale jen při splnění uvedených zákonných předpokladů. Samozřejmě město nemusí odejmout svěřený majetek vţdy, kdyţ bude chtít realizovat účel, pro který je odejmutí moţné, daný záměr můţe v rámci rozhodnutí městských orgánů realizovat sama městská část. Statutem můţe město svěřit městským částem rozhodování zejména v těchto majetkoprávních úkonech vůči majetku města, který je svěřen městské části: a.) převod a zastavení nemovitostí, b.) převod a zastavení movitých věcí a práv, c.) postoupení pohledávek, d.) vzdání se práva a prominutí pohledávky, e.) uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru, půjčky, výpůjčky, dotace, převzetí dluhu, o převzetí ručitelství, o přistoupení k závazku a smlouvy o sdruţení, f.) vklady do obchodních společností, g.) majetková účast na podnikání jiných právnických osob s výjimkou právnických osob zaloţených nebo zřízených městskou částí, h.) dohody o splátkách, 20
Koudelka Zdeněk, Obce a kraje podle reformy veřejné správy v roce 2001, 2.aktualizované a doplněné vydání, Praha, nakladatelství Linde Praha,a.s., 2001, str. 423, ISBN 80-7201-272-X, s. 88.
23
i.) uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčkách. Při rozhodování o majetkoprávních úkonech postupují orgány městské části obdobně jako orgány obce. To platí zejména pro příslušnost rady nebo zastupitelstva rozhodovat v jednotlivých věcech.21
3.4. Statutární město Olomouc Město Olomouc je podle zákona o obcích č. 128/2000 Sb. statutárním městem, je pátým největším městem České Republiky a třetím na Moravě. Město Olomouc má samostatnou, přenesenou a rozšířenou působnost. Díky tomuto, ale rovněţ také díky geografické poloze a socioekonomickému významu je důleţitým centrem střední Moravy a silnou spádovou oblastí nejenom pro okres Olomouce, ale v podstatě pro celý kraj. Město Olomouc je z vybraných středisek ve velmi dobré pozici, a to zejména podle hodnocení jeho komplexní velikosti – v případě města Olomouce došlo mezi lety 1991 a 2001 k jednomu z nejvyšších nárůstů tohoto indikátoru (vyšší byl pouze v případě Českých Budějovic a Jihlavy). V devadesátých letech se tak zvýšil regionální význam města Olomouce, především díky relativnímu nárůstu pracovních příleţitostí ve městě se Olomouc zařadila roku 2001 před konkurenční město Zlín, celkově je pak na 5. místě v ČR.22 Od 1.1.2001 je Olomouc centrem Olomouckého kraje a tedy i sídlem Krajského úřadu Olomouckého kraje. Olomoucký kraj je vymezený pěti okresy: Olomouc, Prostějov, Přerov, Šumperk a Jeseník. Velikostí zaujímá kraj 6,7% rozlohy České Republiky a osmé pořadí mezi čtrnácti kraji, podle počtu obyvatel je na šestém místě. Spolu se Zlínským krajem tvoří tzv. NUTS II. – Střední Morava – Nomenclature of Units for Territorial Statistics – Územní statistická jednotka, pouţívaná v rozhodování pro přidělování dotací z programů EU.23
3.5.1. Postavení města v rámci okresu Okres v České republice je označení typu územně-správní jednotky větší neţ obec a menší neţ kraj. Okresní úřady byly k 1.lednu 2003 zrušeny. Okresy jako jednotka státní správy
21
Koudelka Zdeněk, Samospráva, Praha, nakladatelství Linde Praha,a.s., 2007, str. 399, ISBN 978-80-7201-665-5, s. 240 - 241. 22 http://olomoucko.certicon.cz/oblasti_news_detail.php?url_id=10 23 Statutární město Olomouc, Profil města Olomouce, Olomouc, 2008, str. 15, s. 2.
24
nadále existují, zůstaly pouze jako jednotky statistické a územně-orientační, dále jako obvody působnosti policie, státních zastupitelství a soudů. Některé úřady mají okresní působnost, např. okresní soudy.24 Město Olomouc je přirozeným obchodním a kulturně-společenským centrem celého Olomouckého kraje. Olomoucký kraj zahrnuje okresy Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk. Okres Olomouc je, co do počtu obyvatel, nejlidnatějším okresem střední Moravy. Co se týče prakticky všech oblastí ţivota zdejších obyvatel, představuje město silné spádové území. Olomoucko leţí ve východní části republiky, sousedí s okresy Šumperk, Bruntál, Přerov, Svitavy, Prostějov, Nový Jičín a Opava, jeho rozloha je
1 451 km2 (patří mezi větší,
v republikovém srovnání na 14. místě). Přes vhodné podmínky pro zemědělskou výrobu dominuje průmysl a sluţby. Z průmyslových odvětví převaţuje strojírenství a potravinářský průmysl. Dále je zastoupen dřevozpracující, elektrotechnický a chemický průmysl, stavebnictví. Velké průmyslové podniky jsou soustředěny do šesti hlavních středisek: Olomouc, Šternberk, Uničov, Litovel, Lutín a Hlubočky. Tato centra jsou rozloţena hlavně po střední a západní, hustěji osídlené části okresu. Zemědělská výroba zde má dlouhou tradici a svými výsledky i podmínkami se řadí na přední místo v republice. Zemědělská druţstva jsou převáţně orientována na rostlinnou výrobu, zejména pěstování obilnin, olejnin aj. Olomouc má rovněţ značný dopravní význam, procházejí jím důleţité ţelezniční spoje i mezinárodní a další silniční tahy. Okres Olomouc, a zejména Olomouc, je centrem vzdělanosti a kultury. V Olomouci sídlí Univerzita Palackého se sedmi fakultami, město je druhou největší městskou památkovou rezervací v ČR. Mezi další zajímavosti okresu patří hrady Bouzov a Šternberk, zámek Náměšť na Hané, jeskyně Mladeč a Javoříčko. Celkem je zde evidováno asi 850 památkových objektů. Rekreační lokality v okrese jsou většinou jen místního významu, počet rekreačních objektů je ve srovnání s ČR podprůměrný. Vzhledem ke kulturní a historické základně má okres Olomouc v cestovním ruchu a turistice značné moţnosti rozvoje. Okres měl, podle ČSÚ, k 1.1.2005 celkem 228 593 obyvatel, z toho 45% ţije v Olomouci. Ţeny tvoří 51,7% populace okresu, muţi 48,3%. Přirozený přírůstek je záporný, počet uzavřených manţelství i počet narozených dětí nadále klesá. Také objem migrace se zmenšuje. Pro příští léta se prognózuje sniţování celkového přírůstku obyvatelstva. Hustotu zalidnění 156 obyvatel/km2 je v rámci ČR okres Olomouc přibliţně dvacátý. Nejhustěji osídlená
24
http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%A1_republika
25
je střední a západní část okresu. Na území okresu leţí celkem 5 územně správních center, tzn. města Olomouc (103 373 obyvatel), Šternberk (14 489), Uničov (12 666), Litovel (10 104) a obec Hlubočky (4 659). Z vesnického obyvatelstva ţije nejvíce osob v obcích velikostní kategorie 1 000 – 1 999 obyvatel (celkem asi 37 000), nejméně je zastoupena skupina obcí do 199 obyvatel.25
3.5.2. Postavení města v rámci regionu Termín „region“ je obecný pojem, označující vymezené území o stejných charakteristikách. Dnes z pohledu města Olomouce je moţné rozlišovat asi tři regiony. Region Haná – území tří okresů – Olomouc, Prostějov, Přerov. Tento region je jedním ze tří pilotních v rámci České republiky, které byly vybrány pro ověření a přípravu podmínek pro čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU. Region Haná je
moţné
charakterizovat jako region, který má vytvořeny všechny předpoklady pro další moţný rozvoj – vhodná poloha, hospodářská i kulturní tradice, dopravní dostupnost i dostatek kvalifikovaných pracovních sil. Dalším regionem je Střední Morava – tzv. NUTS II. Jedná se spojené kraje Olomoucký a Zlínský, celkem o 9 okresů. NUTS II. je statistická územní jednotka, vymezená pro účel regionálních statistik a analýz. V strukturální politice Evropské unie hrají hlavní roli právě tyto regiony. Město Olomouc je významným centrem celého regionu Střední Moravy. Toto konstatování platí v podstatě po všech stránkách – hospodářské, vzdělání, doprava, kultura a další a je dáno polohou i historickým vývojem města. VÚSC Olomouc (Olomoucký kraj, NUTS III.) – V rámci reformy veřejné správy, jako jeden z prvních kroků, byly zřízeny vyšší územní celky – kraje. Olomoucký kraj je tvořen pěti okresy – Olomouc, Prostějov, Přerov, Šumperk a Jeseník. Město Olomouc je přirozeným centrem tohoto kraje. Kraj samotný je sloţen ze dvou poměrně rozdílných částí. První částí je jiţ výše zmiňovaný region Haná, druhou část tvoří okresy Šumperk a Jeseník, jejichţ socioekonomické charakteristiky jsou poněkud odlišné. Tyto dva okresy lze charakterizovat jako hospodářský slabé, na druhé straně s výrazným přírodním potenciálem. Při srovnání úrovně hrubého domácího produktu jednotlivých krajů v rámci České republiky, je moţné konstatovat, ţe náš Olomoucký kraj je jeden z hospodářsky nejslabších. 26 25
Komise pro strategický rozvoj ve spolupráci s Berman Group a Regionální agenturou pro rozvoj střední Moravy, Strategický plán rozvoje města Olomouce a mikroregionu Olomoucko, Olomouc, 2000, Příloha A, s. 6 - 7. 26 Komise pro strategický rozvoj ve spolupráci s Berman Group a Regionální agenturou pro rozvoj střední Moravy, Strategický plán rozvoje města Olomouce a mikroregionu Olomoucko, Olomouc, 2000, Příloha A, s. 7 – 8.
26
NUTS (Nomenklatura územních statistických jednotek) jsou územní celky vytvořené pro statistické účely Eurostatu pro porovnání a analýzu ekonomických ukazatelů, statistické monitorování, přípravu, realizaci a hodnocení regionální politiky členských zemí EU. Klasifikaci NUTS zavedl Eurostat v roce 1988. Normalizovaná klasifikace územních celků v České republice nese název CZ-NUTS. Vedle soustavy NUTS od roku 1990 existuje i soustava LAU (Místní samosprávné jednotky), která zahrnuje obce a okresy. V současnosti tato soustava nahrazuje dřívější stupně NUTS 4 a NUTS 5. Aby bylo pro celou Evropskou unii dosaţeno srovnatelnosti jednotlivých statistických celků, jsou pro jednotlivé úrovně soustavy NUTS stanoveny meze počtu obyvatel. NUTS 1 – Stát
NUTS 4 (LAU 1) - Okres
NUTS 2 – Region
NUTS 5 (LAU 2) - Obec27
NUTS 3 - Kraj
3.6. Samospráva a její orgány Nejvyšším orgánem samostatné působnosti (samosprávy) je 45 členné zastupitelstvo města. Výkonným orgánem v oblasti samostatné působnosti na úrovni města je 11 členná Rada města Olomouce v čele s primátorem a náměstky. Funkční období je čtyřleté. Zástupci volebních stran ODS, ČSSD, KSČM, KDU-ČSL, Strany zelených, jejichţ členové byli zvoleni do Zastupitelstva města Olomouce pro volební období 2006 – 2010.
3.6.1. Zastupitelstvo města Olomouce Je nejvyšším orgánem samosprávy města. Členy zastupitelstva jsou zvolení zástupci jednotlivých politických stran, případně nezávislí kandidáti zvolení na dobu 4 let. Členové zastupitelstva ze svých řad zvolí Radu města a Primátora. Jednání zastupitelstva je veřejné, jednání se řídí jednacím řádem. Počet členů zastupitelstva je závislý na počtu obyvatel obce, ve statutárních městech mají 50 – 70 členů. Město Olomouc ve volebním období 2006 – 2010 má 45 členů a jsou v něm zastoupeny tyto volební strany: ODS (21 členů), ČSSD (13 členů), KSČM (5 členů), KDU-ČSL (4 členi), Strana zelených: (1 člen), Nezařazený (1 člen).28 Město Olomouc se řídí podle zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, podle § 27, Volební obvody, ods. c). Dle tohoto zákona má město Olomouc určeno
27 28
http://cs.wikipedia.org/wiki/NUTS http://www.olomouc.eu/phprs/view.php?cisloclanku=2006110108
27
místně a podle počtu obyvatel nad 50 tis. 5 volebních obvodů s 9 členy zastupitelstva, celkem tedy 45 členů. Zastupitelstvo: -
stanovuje program rozvoje města a rozpočet města
-
schvaluje vydávání emisí komunálních cenných papírů
-
schvaluje zřízení rozpočtových a příspěvkových organizací
-
schvaluje obecně závazné vyhlášky
-
schvaluje čestné občanství
-
schvaluje nabytí a převod majetku města
-
schvaluje bezúplatné převody peněţních prostředků
-
schvaluje převody movitých věcí
-
rozhoduje o převodu vlastnických práv nemovitostí, o předání a pronájmu majetku
-
je zřizovatelem organizací (základní školy, komunální dopravní podnik, organizace vytvořené za účelem podnikání a dosaţení zisku)
-
je zřizovatelem obecní policie a integrovaného záchranného systému v obci
3.6.2. Výbory Výbor je orgán, který je zřízen zastupitelstvem ( výbor finanční, kontrolní, zaměstnanosti, dopravy, školství). Výbory předkládají návrhy a stanoviska zastupitelstvu. Počet členů jednotlivých výborů je lichý, nejméně pětičlenný a členové se scházejí dle potřeby.29
3.6.3. Rada města Olomouce Je výkonným orgánem města Olomouce v oblasti samostatné působnosti (samosprávy), má 11 členů, z toho 7 uvolněných členů a 4 neuvolnění členové. Obecní rada je podřízená obecnímu zastupitelstvu a předkládá zprávy o své činnosti. Počet členů městské rady je lichý, tvoří maximálně třetinu počtu členů zastupitelstva, jednání je neveřejné, narozdíl od zasedání zastupitelstva, které je vţdy veřejné.
29
Káňa Pavel, Základy veřejné správy, 2.přepracované a doplněné vydání, Ostrava, nakladatelství Montanex, 2007, str. 375, ISBN 978-80-7225-244-2, s. 52 – 53.
28
Rada města projednává a vykonává činnosti: -
připravuje návrhy pro jednání zastupitelstva a zabezpečuje plnění jeho usnesení
-
plní vůči právnickým osobám města úkoly zakladatele nebo zřizovatele, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu
-
vydává nařízení města
-
projednává a řeší návrhy, připomínky a podněty předloţené jí členy zastupitelstva nebo komisemi rady
-
na návrh tajemníka jmenuje a odvolává vedoucí odborů Magistrátu města, rozhoduje o platech vedoucích odborů
-
zřizuje a zrušuje odbory a oddělení Magistrátu města30
-
zabezpečuje hospodaření města podle schváleného rozpočtu
-
řídí činnost komisí, zřizuje a zrušuje komise rady, jmenuje a odvolává jejich předsedy a ostatní členy
-
kontroluje činnost orgánů, které městská rada zřídila
-
ukládá sankce a pokuty
-
projednává připomínky a petice občanů31
3.6.4. Odborné komise Rady města Olomouce Počet komisí je závislý na počtu obyvatel města, na pravomoci, na působnosti městské samosprávy. Odborné komise Rady města Olomouce zřizuje a ruší Rada města Olomouce ve smyslu ustanovení zákona č. 128/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jako své poradní, iniciativní a kontrolní orgány. Ze zákona o obcích jsou zřízeny komise finanční a kontrolní. Komise Rady města nemají rozhodovací pravomoc. Rozhodovací pravomoci má pouze tehdy, pokud jí byly delegovány RMO. Počet členů komise je 11, pokud RMO nestanoví jinak. Písemné návrhy na členy komise RMO podávají volební strany zastoupené v Zastupitelstvu města Olomouce. Členy komise, předsedu a tajemníka jmenuje a odvolává RMO. Tajemníkem komise je zaměstnanec Magistrátu města Olomouce nebo organizace zaloţené či zřízené městem. Komise je usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina členů komise, usnesení je přijato, hlasuje-li pro něj nadpoloviční většina všech členů komise.32
30
Koudelka Zdeněk, Obce a kraje podle reformy veřejné správy v roce 2001, 2.aktualizované a doplněné vydání, Praha, nakladatelství Linde Praha,a.s., 2001, str. 423, ISBN 80-7201-272-X, s. 109 – 110. 31 Káňa Pavel, Základy veřejné správy, 2.přepracované a doplněné vydání, Ostrava, nakladatelství Montanex, 2007, str. 375, ISBN 978-80-7225-244-2, s. 53. 32 http://www.olomouc.eu/samosprava/rada_mesta/komise_rmo/statut_odbornych_komisi_rmo2006-2010.doc
29
V současné době působí 20 komisí Rady města: -
Ekonomická komise,
-
Sociální komise,
-
Bytová komise,
-
Majetkoprávní komise,
-
Škodní a likvidační komise,
-
Komise pro architekturu a územní plánování,
-
Dopravní komise,
-
Kulturní komise,
-
Komise pro prodej domů,
-
Komise pro prevenci kriminality a bezpečnosti,
-
Komise pro výchovu a vzdělávání a vyuţití volného času,
-
Komise pro Fond rozvoje bydlení,
-
Komise cestovního ruchu,
-
Zdravotní komise,
-
Komise pro program regenerace památek MPR,
-
Komise ţivotního prostředí,
-
Komise pro sport a tělovýchovu,
-
Povodňová komise,
-
Komise pro projednávání přestupků,
-
Sbor pro občanské záleţitosti.33
3.6.5. Komise městských částí Při vzniku Statutárního města Olomouce zákonem o obcích,34 město nevyuţilo práva dělit se na městské části a obvody s vlastními orgány samosprávy, ale pro lepší řízení a uţší kontakt obyvatel s městem zřídila Rada města Olomouce jako své poradní a iniciativní orgány Komise městských částí. Vznik Komisí městských částí (dále jen KMČ) se datuje od roku 1992, kdy byly vytvořeny v sedmadvaceti částech města Olomouce, kde jsou doposud. Tvoří se iniciativně, působí v určených územních obvodech a rada města jim delegovala určité pravomoci. V současné době působí v Olomouci 27 komisí městských částí. Znázorněnou mapu komisí městských částí uvádím v Příloze č.2. 33 34
http://www.olomouc.eu/phprs/view.php?cisloclanku=2006110801 Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) ve znění pozdějších předpisů
30
KMČ jsou zřizovány za účelem získávání místních znalostí pro rozhodování RMO a pro lepší informovanost občanů města Olomouce o práci RMO. Na základě přímého vyţádání RMO či z vlastní iniciativy předkládají KMČ písemná stanoviska či návrhy, které se týkají příslušné městské části, a to zejména k těmto oblastem: a.) nakládání s majetkem města, b.) plánování investičních akcí, c.) územně plánovací dokumentaci, d.) otázkám bezpečnosti, e.) protipovodňovým opatřením, f.) ţivotnímu prostředí, pořádku a čistotě, g.) stavebnímu řízení cestou majetkoprávního odboru zastupujícího Statutární město Olomouce ve správním řízení. Při své činnosti KMČ spolupracují: a.) se členy Zastupitelstva města Olomouce (dále jen ZMO), b.) s odborovými komisemi RMO, c.) s odbory Magistrátu města Olomouce, d.) s organizacemi zaloţenými nebo zřízenými městem a dalšími orgány města, e.) s městskou policií, f.) se sborem pro občanské záleţitosti, g.) s pověřenými členy RMO.35 Podle Statutu KMČ, nově schváleného RMO dne 23. ledna 2007, můţe v jednotlivých KMČ pracovat 7-11 členů. Členy na základě písemných návrhů volebních stran, které jsou zastoupeny v ZMO, jmenuje RMO. Členové KMČ ani předsedové nejsou v zaměstnaneckém poměru s Magistrátem, dokonce nemají sjednanou ţádnou dohodu. Jejich odměna vyplývá ze zákona. Výši odměn předsedům i členům KMČ stanovila RMO. Ve svém rozhodnutí se opírá o ustanovení Nařízení vlády č. 614/2006 o odměnách za výkon funkce členů a zastupitelstev, ve znění pozdějších předpisů. Předsedové KMČ dostávají měsíční odměnu ve výši 2.500,- Kč, členové pololetní odměnu v průměrné výši 1.500,- Kč, která však můţe být navýšena či sníţena podle účasti a aktivity na jednáních komise. V současné době se navrhuje pro předsedy navýšení o 500,- Kč, neboť se má zato, ţe výše odměny není adekvátní ani nákladům na činnost, ani
35
Rada města Olomouce. Statut komisí městských částí. Olomouc, 2006.
31
důleţitosti vlastní práce předsedy. Osvědčilo se, ţe předsedy jsou většinou lidé, kteří jsou čerstvými důchodci, znají důvěrně lokalitu i činnost úřadu36. Komise se scházejí zpravidla jednou měsíčně. Plán zasedání je stanoven na začátku roku a bývá zveřejněn ve vitrínách komisí, Radničních listech a na serveru města. Na svých schůzích členové komisí projednávají dlouhodobé strategické cíle, ( např. Územní plán sídelního útvaru a jeho případné změny), zejména však analýzou zápisů kaţdodenní nedostatky v jednotlivých městských částech a navrhují nejvhodnější řešení. Jednání KMČ jsou veřejná, jen ve výjimečných případech tomu tak být nemusí. Občané této moţnosti aktivně vyuţívají většinou aţ tehdy, pokud se jich nastalé problémy bezprostředně dotýkají (kanalizace, značení silnic, propadlé kanalizační vpusti, stav chodníků a komunikací, zeleň, opoţděný svoz odpadů atd.). Z jednání se pořizují zápisy, které se nejpozději do sedmi dnů po konání vyvěšují ve vitrínách KMČ, na internetových stránkách Statutárního města Olomouce nebo na samotných internetových stránkách jednotlivých komisí. Od druhého pololetí roku 2007 jsou takto zveřejňovány jiţ všechny zápisy k veřejné kontrole. Odbor vnějších vztahů a informací (OVVI) spravuje přibliţně 5 mil. CZK určených na činnost KMČ. V prvním čtvrtletí obdrţí všechny komise poloţkově rozpracovaný rozpočet, na jehoţ základě připraví plán čerpání a v průběhu roku konzultují čerstvé poţadavky s OVVI. Komise nemají právní subjektivitu, proto nemohou samostatně vystavovat objednávky. Ty jsou vystavovány a hrazeny OVVI. Předsedové komisí jako kontaktní osoby zakázky kontrolují, na závěr potvrzují zhotovení a teprve pak můţe být faktura proplacena. Protoţe jde o finanční prostředky menšího rozsahu (většinou nepřekročí 180 tisíc korun),bývají pouţity například na opravy chodníků, výsadbu zeleně, opravu a zřízení pískovišť, doplnění hracími prvky, opravu kontejnerového stání, osvětlení, laviček apod. Finančně náročnější poţadavky bývají zpracovány s investičním odborem nebo stran poţadavků s nejvíce frekventovaným odborem dopravy. Komise městských částí jsou jiţ neodmyslitelným demokratizačním prvkem veřejné správy. Jejich význam však není moţné přeceňovat, protoţe výhradně nedisponují ţádným mocenským nástrojem. Často bývají jejich poţadavky nevyslyšeny, neboť se míjejí se strategickými plány města, omezené finanční moţnosti jsou téţ důvodem, proč některé poţadavky jsou realizovány aţ po letech. V souvislosti s činností KMČ je nutné se zmínit i o detašovaných pracovištích Magistrátu města Olomouce, která byla zřízena v 11 okrajových částech města se snahou vyjít vstříc občanům v městských částech při vyřizování nejběţnějších ţádostí v oblasti územního a 36
Magistrát města Olomouce, Odbor vnějších vztahů a informací, Oddělení komisí městských částí a detašovaných pracovišť.
32
stavebního řízení, ţivotního prostředí, evidence pobytu, matriky a dalších kompetencí v oblasti přenesené státní správy. Detašovaná pracoviště Magistrátu města Olomouce byla v průběhu roků 1997 – 1998 zřízena v 11-ti okrajových částech města Olomouce, a to v částech: 1. Černovír
7. Nemilany
2. Droţdín
8. Radíkov
3. Holice
9. Slavonín
4. Chomoutov
10. Svatý Kopeček
5. Lošov
11. Topolany
6. Nedvězí Pracoviště byla zřízena v době, kdy probíhala politická diskuse o vytvoření územně členěného Statutárního města Olomouce a tzv. „malých radnic.“ Další okolnosti, které ovlivnily vznik detašovaných pracovišť a vyplynuly z průzkumu veřejného mínění, kdy respondenti z integrovaných obcí v rubrice nedostatky uváděli, ţe všechny běţné záleţitosti se musí vyřizovat na Úřadu města v centru města. Provoz pracovišť je jak z hlediska rozsahu úředních dnů – jednou týdně, tak i časového rozsahu – 8 hodin, dostačující. Cílem je zejména zajistit a zlepšit přístup občanů k internetu a veřejným informacím. Občané mají přístup k internetovým stránkám Statutárního města Olomouce, dále mají moţnost komunikace s městem pomocí elektronické pošty, vydávání tiskopisů, podávání podnětů a ţádostí v rámci magistrátu města. Díky sluţbám, které nabízí detašovaná pracoviště – poskytování tiskopisů, potřebných informací a konzultací k vyplnění podkladů a k zajištění další dokumentace, která je potřebná k ţádostem v oblastech přenesené státní správy, navštíví detašovaná pracoviště ročně více jak třetina obyvatel města.37
37
Magistrát města Olomouce, Odbor vnějších vztahů a informací, Oddělení komisí městských částí a detašovaných pracovišť
33
3.7. Magistrát města Olomouce Je instituce města plnící úkoly v oblasti místní samosprávy a vybrané úkoly státní správy. Magistrát Města Olomouce tvoří primátor, náměstci primátora, kteří ho zastupují v době jeho nepřítomnosti, dále tajemník a další pracovníci. Jednotlivé oblasti činnosti Magistrátu města Olomouce jsou zajišťovány specializovanými odbory a odděleními. Magistrát města Olomouce je tvořen 20-ti odbory, 83 odděleními.
3.7.1. Primátor Magistrátu města Olomouce Primátora města Olomouce volí zastupitelstvo města, zastupuje město navenek, má právo uţívat primátorských insignií a závěsného odznaku se státním znakem České republiky. Stojí v čele Magistrátu města Olomouce. Svolává a zpravidla řídí zasedání zastupitelstva a schůze rady. Ze své činnosti v oblasti samostatné působnosti je odpovědný Zastupitelstvu města Olomouce. Primátor města Olomouce dle zákona o obcích a Statutu města Olomouce zejména: -
spolu s prvním náměstkem podepisuje právní předpisy města, opatření obecné povahy, kterými se vydává územně plánovací dokumentace města, zápisy ze zasedání Zastupitelstva a schůzí Rady města Olomouce
-
můţe pozastavit výkon usnesení Rady města Olomouce, má-li za to, ţe je nesprávné, věc pak předloţí k rozhodnutí nebliţšímu zasedání Zastupitelstva města Olomouce
-
zastupuje město jako účastník řízení v územních řízeních na území sousedních obcí
-
jmenuje a odvolává se souhlasem ředitele Krajského úřadu tajemníka Magistrátu města Olomouce a stanovuje mu plat podle zvláštních předpisů
-
odpovídá za informování veřejnosti o činnosti města a za zpracování a zveřejnění výroční zprávy o činnosti města za předcházející kalendářní rok
-
můţe svěřit komisi výkon přenesené působnosti v určitých věcech
-
zřizuje zvláštní orgány města pro výkon přenesené působnosti podle zvláštních právních předpisů (např. povodňovou komisi apod.)
-
poţaduje po Policii ČR spolupráci při zabezpečení místních záleţitostí veřejného pořádku
-
je oprávněn pro účely záchranných a likvidačních prací vyţadovat pomoc podle poplachového plánu integrovaného záchranného systému kraje
38
schvaluje vnější havarijní plány, při zajišťování krizového řízení38
http://www.brno.cz/index.php?nav01=34&nav02=1985&nav03=221&nav04=225
34
3.7.2. Tajemník Magistrátu města Olomouce Je pracovníkem úřadu města a je nadřízen všem ostatním pracovníkům Magistrátu, plní funkci statutárního orgánu zaměstnavatele, ze své činnosti v oblasti samostatné působnosti je odpovědný radě města a primátorovi, v oblasti přenesené působnosti je odpovědný pouze primátorovi.
3.7.3. Odbory a oddělení Magistrátu města Olomouce Magistrát města Olomouce je vedený tajemníkem a je tvořen 20-ti odbory, 83 odděleními, 2 funkčními místy – zaměstnanec pověřený organizací práce a samostatnými zaměstnanci. Vedoucí odboru – jednotlivé odbory jsou sloţeny ze zaměstnanců, jejichţ práci řídí vedoucí odboru. Vedoucí oddělení – odbory se mohou členit na oddělení, které řídí vedoucí oddělení. Podrobný přehled odborů a jednotlivých oddělení Magistrátu města Olomouce uvádím v příloze č. 3.39
3.8. Městské části Olomouce Olomouc se členila na 26 částí města, v podstatě odpovídala původním historickým obcím, i kdyţ katastrální hranice se jiţ poněkud liší. Od 23. ledna 2007 je stanoveno 27 komisí městských částí. Komise městských částí nejsou komisemi správních celků v pravém slova smyslu, ale poradní orgány rady města Olomouce. Městské části města Olomouce se člení na: - Bělidla, Černovír, Droţdín, Hejčín, Hodolany, Holice, Chomoutov, Chválkovice, Klášterní Hradisko, Lazce, Lošov, Nedvězí u Olomouce, Nemilany, Neředín, Nová Ulice, Nové Sady, Nový Svět, Olomouc – město, Pavlovičky, Povel, Radíkov, Řepčín, Slavonín, Svatý Kopeček, Topolany, Týneček.40
39 40
http://www.olomouc.eu/phprs/view.php?cisloclanku=2002070102 http://cs.wikipedia.org/wiki/Olomouc#.C4.8Clen.C4.9Bn.C3.AD_m.C4.9Bsta
35
3.9. Postavení Magistrátu jako obce s rozšířenou působností pro další okolní obce Obec s rozšířenou působností vykonává přenesenou působnost pro více obcí v zákonem stanoveném rozsahu a ve správních obvodech daných vyhláškou Ministerstva vnitra. Tyto obce stanoví zákon a nyní je jich 205. Obce s rozšířenou působností vznikly k 1.1.2003 a převzaly většinu působnosti zrušených okresních úřadů v rámci 2 etapy reformy veřejné správy. Původně se však počítalo, ţe nebude vytvořena nová kategorie obcí s přenesenou působností, ale ţe působnost okresních úřadů převezmou obce s pověřeným obecním úřadem, jejich počet se sníţí na cca 250. Ukázalo se však politicky neprůchodné sníţit počet obcí s pověřeným obecním úřadem, na které v jejich původním mnoţství
nemohla být z důvodů ekonomických,
personálních i materiálních převedena působnost okresních úřadů. Takto došlo k vytvoření nové kategorie obcí s rozsáhlou mírou výkonu přenesené státní správy. Na obec s rozšířenou působností můţe Ministerstvo vnitra po projednání s věcně příslušným úřadem svým rozhodnutím, které nepodléhá správnímu řádu, přenést celý nebo část výkonu přenesené působnosti jiné obce s rozšířenou působností, která není sama schopna zajistit její řádný výkon vlastním obecním úřadem. Toto rozhodnutí, které ministerstvo přijme do 60 dnů ode dne, kdy se dozvědělo rozhodné skutečnosti, se zveřejní ve Věstníku právních předpisů kraje, nejméně 15 dnů na úřední desce obecního úřadu obce s rozšířenou působností, které je přenesená působnost odnímána, dále na úředních deskách obecních úřadů v jejím správním obvodu. Ministerstvo vnitra na návrh obce s pověřeným obecním úřadem s doporučením krajského úřadu a po projednání s dotčenou obcí s rozšířenou působností můţe rozhodnout o delegování určitého rozsahu výkonu státní správy obce s rozšířenou působností na obec s pověřeným obecním úřadem.41
41
Koudelka Zdeněk, Samospráva, Praha, nakladatelství Linde Praha,a.s., 2007, str. 399, ISBN 978-80-7201-665-5, s. 152 – 153.
36
4.
ROZPOČET MĚSTA
4.1. Tvorba rozpočtu a jeho uţití Rada města Olomouce schvaluje na své schůzi zpravidla v září téhoţ roku Organizační postup přípravy rozpočtu statutárního města Olomouce na nadcházející rok. Postup je rozeslán všem členům RMO, tajemníkovi MmOl, členům Ekonomické komise RMO, ředitelům příspěvkových organizací města Olomouce, vedoucím odborů MmOl a řediteli Městské policie. Pro všechny jiţ zmíněné je schválený Organizační postup zároveň pozvánkou na příslušná jednání k rozpočtu na nacházející rok a rovněţ poskytuje informace o jejich povinnostech, tedy zejména nutnosti doručit své poţadavky a podkladové materiály na místo, v rozsahu a termínu v Organizačním postupu uvedeném. Na koncepčním jednání za přítomnosti RMO a zástupců radniční koalice se stanovují základní priority přípravy rozpočtu SmOl pro nadcházející rok v oblasti příjmů, provozních výdajů, příspěvkových organizací, objednávek veřejných sluţeb a investic. Je nutno přesně specifikovat ukazatel, který bude při posuzování poţadavků jednotný a závazný (např. v rámci provozních výdajů stanovit % zvýšení nebo sníţení či případné zachování výše schváleného rozpočtu ještě neuplynulého roku, jasně definovat oblast mzdových výdajů, a to i u příspěvkových organizací).42
4.1.1. Příjmy - ekonomický odbor, odd. rozpočtu, ve spolupráci s dalšími odbory MmOl, které jsou napojeny na příjmovou část rozpočtu města, zpracuje předběţný návrh příjmů Statutárního města Olomouce na nadcházející rok. Ekonomický odbor osloví příslušné odbory na začátku září, odbory své návrhy předají na ekonomický odbor do stanoveného termínu. V návrhu příjmů bude vazba na státní rozpočet (globální dotace do školství a na výkon státní správy) promítnuta pouze odhadem, přesná částka je známa aţ v 1. čtvrtletí následujícího roku. Ekonomický odbor zpracuje návrh příjmů SmOl nejpozději do 30. září. V souladu s příslušnými pravidly zpracuje rozpis očekávaných příjmů i výdajů na nadcházející rok správce účelového Fondu rozvoje bydlení, a to nejpozději do 15. září. V rámci rozpočtu má Statutární město Olomouc zřízenu Hospodářskou činnost. Jedná se o zdroj finančních prostředků do rozpočtu, kde se promítají 42
Magistrát města Olomouce, Odbor ekonomický, Oddělení rozpočtu
37
prodeje majetku města (bytové či nebytové prostory, pozemky), pronájem městského majetku, ale i „pachtovné“ ze zahrádek, parkování aj. Tento finanční zdroj přispívá výraznou částí k financování provozních či kapitálových výdajů města.
4.1.2. Provozní výdaje - odbory MmOl vypracují a předají na ekonomický odbor, odd. rozpočtu, kompletní souhrn svých poţadavků na provozní část rozpočtu. Poţadavky dále jsou zpracovány formou, která odpovídá platné rozpočtové skladbě (paragrafy, poloţky, popř. grafy). Jednotlivé poloţky lze komentovat, forma komentáře není stanovena. Poţadavky odborů – provozní část (mimo objednávky veřejných sluţeb) jsou předány ve formě dle zadání ekonomického odboru na oddělení rozpočtu EO do stanoveného termínu v průběhu září všemi odbory a Městskou policií. Poţadavky na objednávky veřejných sluţeb jsou na ekonomický odbor předány do konce září odborem dopravy, odborem ochrany, odborem ţivotního prostředí, odborem správy, odborem vnějších vztahů a informací a majetkoprávním odborem. Poţadavky odborů musí respektovat ustanovení zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, zejména § 7 – 10 v platném znění. Poţadavky jednotlivých odborů na provozní část rozpočtu jsou projednávány odbornou skupinou pod vedením ekonomického náměstka. U projednávání poţadavků je vţdy přítomen věcně příslušný náměstek (primátor) a příslušný vedoucího odboru. Jednání probíhá v předem stanovených termínech v zasedací místnosti ekonomického odboru v budově radnice. Odbory, jejichţ poţadavek odborná skupina upraví, jsou povinny upravený poţadavek předat ke zpracování ekonomickému odboru, odd. rozpočtu, následující pracovní den. U škol – právních subjektů – shromaţďuje informace a poţadavky zřizovatel, tj. odbor školství, dle daných zásad, při respektování specifik právních subjektů škol. Zřizovatel – odbor školství projedná a vyhodnotí poţadavky od škol s právní subjektivitou a připraví materiály na jednání odborné skupiny. Odborná skupina projedná tyto poţadavky za přítomnosti věcně příslušného náměstka a vedoucího odboru školství na ekonomickém odboru v budově radnice. V případě úpravy poţadavků odbornou skupinou je zřizovatel, tj. odbor školství, povinen upravený poţadavek předat ke zpracování ekonomickému odboru, odd. rozpočtu (vzhledem k nutným konzultacím s řediteli škol) v prodlouţeném termínu, nejpozději však do poloviny října.
38
Ekonomický odbor, odd. rozpočtu, zpracuje projednané provozní poţadavky všech odborů do přehledných tabulek v daném termínu v měsíci říjnu.
4.1.3. Příspěvkové organizace města - projednávání poţadavků příspěvkových organizací na provozní výdaje v Ekonomické komisi RMO za účasti ředitelů a ekonomů příspěvkových organizací je časově orientováno v měsíci říjnu. Jednání Ekonomické komise probíhá ve stanoveném termínu. K jednání RMO předloţí příspěvkové organizace na ekonomický odbor:
stručnou analýzu hospodaření PO, obsahující interpretaci dlouhodobých trendů vývoje ekonomických ukazatelů organizace (s důrazem na identifikaci pozitivních resp. negativních faktorů) a prezentaci střednědobé strategie managementu organizace
výsledovku a rozvahu
poţadavek na příspěvek dle jednotlivých činností organizace a podle jmenovitých výdajů
případný komentář k jednotlivým poloţkám
Dále musí být vyplněn jednotný formulář, který příspěvkovým organizacím rozešle ekonomický odbor MmOl, na začátku září a v němţ organizace vykáţí mimo jiné tyto hospodaření upřesňující údaje:
stav fondů organizace
popis věcných plnění hlavních úkolů
celkový počet pracovníků
průměrná mzda pracovníků
uvést poměr, kolik výdajů organizace je hrazeno jejími vlastními příjmy (mimo příspěvku od zřizovatele)
plán účetních odpisů městského majetku
plán účetních odpisů vlastního majetku
přehled zhodnocování volných finančních prostředků Veškeré výše uvedené údaje včetně poţadavků na objem finančních prostředků
z rozpočtu města Olomouce na nadcházející rok je nutné odevzdat na ekonomický odbor MmOl, odd. evidence městského majetku a finanční strategie do uvedeného termínu tak, aby mohly být předem odeslány členům ekonomické komise. Podklady členům Ekonomické komise jsou odeslány nejpozději 7 dní před prvním jednáním EK. Jednání EK se mimo ředitelů
39
příspěvkových organizací zúčastní i věcně příslušní náměstci (Moravské divadlo, Divadlo hudby, Moravská filharmonie, Knihovna města Olomouce, příspěvková organizace, Hřbitovy města Olomouce, ZOO Sv. Kopeček a Správa lesů města Olomouce). Dalším bodem jednání Ekonomické komise RMO je projednávání předběţného návrhu rozpočtu na nadcházející rok, tzn. návrh příjmů, sumář provozních výdajů odborů, upravené poţadavky příspěvkových organizací.
4.1.4. Objednávky veřejných sluţeb u akciových společností - akciové společnosti nejsou klasickým ţadatelem o finanční prostředky z rozpočtu statutárního města Olomouce, na jeho výdajové části se podílí formou fakturace svých sluţeb. Funkci ţadatele plní věcně příslušné odbory MmOl (tj. odbor dopravy, odbor ţivotního prostředí, odbor ochrany, odbor správy, odbor vnějších vztahů a informací, odbor majetkoprávní), které dodají podklady pro RMO na Ekonomický odbor do konce září. Poţadavky na veřejné sluţby bývají projednány na řádné schůzi RMO v první polovině měsíce října. V druhé polovině měsíce října zpracuje ekonomický odbor, odd. rozpočtu sumarizaci všech provozních poţadavků a provede formální úpravu dle rozpočtových pravidel. První kompletní návrh rozpočtu na nadcházející rok bývá zpravidla projednán v první polovině měsíce listopadu Radou města Olomouce.43
4.1.5. Sumarizace - návrh rozpočtu, projednaný odbornou skupinou, Ekonomickou komisí RMO (provoz vč. Příspěvkových organizací + příjmy) a Radou města Olomouce (objednávky veřejných sluţeb), bude včetně návrhu rozpočtu investic předloţen k prvnímu čtení Radě města Olomouce. Rada města Olomouce případně na své schůzi v uvedeném termínu měsíci listopadu můţe určit pracovní skupinu, sloţenou ze členů RMO, k projednání návrhu rozpočtu po prvním čtení v RMO. Návrh rozpočtu se předkládá do druhého čtení Radě města Olomouce, kde se znovu odsouhlasí návrh rozpočtu. Podrobný návrh rozpočtu na nadcházející rok (vč.rozpočtu odborů) bude rozeslán poslaneckým klubům RMO v termínu odeslání zpráv do ZMO členům ZMO. Zveřejnění návrhu rozpočtu na úřední desce nejpozději do konce listopadu – tento termín je závislý na datu prosincového jednání ZMO (nutnost dodrţet 15-ti denní termín zveřejnění 43
Magistrát města Olomouce, Odbor ekonomický, Oddělení rozpočtu
40
návrhu rozpočtu). Návrh rozpočtu se předkládá na řádném zasedání Zastupitelstvu města Olomouce k projednání a schválení zpravidla v polovině prosince.
4.1.6. Investice Pro projednávání investiční části rozpočtu je závazný následující postup:
sumarizace všech poţadavků (návrhů) na odboru investic MmOl
další organizační postup zpracování návrhu rozpočtu investic ponechán k řešení náměstkovi primátora pro investice – do rozpočtu pro nadcházející rok je nutné zahrnout veškeré investiční akce
návrh rozpočtu investic na nadcházející rok bude zpracován v třídění dle platné rozpočtové skladby, tedy s uvedením příslušných paragrafů a poloţek rozpočtové skladby (tuto formu při schvalování rozpočtu vyţaduje zákon č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, § 12) v platném znění. Je nutná kontrola správného rozpočtového zatřídění, proběhne ve spolupráci s Ekonomickým odborem, odd. rozpočtu.
Návrh rozpočtu investic bude předloţen Radě města Olomouce současně s návrhem provozní části rozpočtu a příjmů.
Projednává se na řádném zasedání zpravidla
v listopadu. Zveřejnění návrhu rozpočtu se uskuteční v souladu se zněním zákona o obcích formou vyvěšení na úřední desku patnáct dní před termínem zasedání zastupitelstva, které jej bude schvalovat. Zastupitelstvu je prezentována stručnější verze, tzn. materiál zpracovaný formou sumarizačních tabulek a jmenovitý rozpis investičních akcí. Podrobný návrh rozpočtu na nadcházející rok (vč. Rozpočtu jednotlivých odborů MmOl) je rozeslán pouze poslaneckým klubům. Po schválení rozpočtu zastupitelstvem na následující rok, je všem zainteresovaným stranám (tzn. odborům MmOl a příspěvkovým organizacím) rozeslán schválený rozpočet ještě do konce roku.44
44
Magistrát města Olomouce, Odbor ekonomický, Oddělení rozpočtu
41
4.2. Rozpočet města Olomouce za rok 2009 Město Olomouc v roce 2009 hospodařilo se zhruba dvoumiliardovým rozpočtem. Rozpočet na rok 2009 vytvořila Rada města Olomouce, schválilo ho Zastupitelstvo města na svém zasedání. Schválený rozpočet za rok 2009 má být vyrovnaný, příjmy a výdaje jsou stanoveny ve výši 2,073 miliardy korun. Částka vyčleněná na investice dosahuje 445 milionů korun. Navrţený rozpočet pro rok 2009 se sestavoval na konci roku 2008, nebyl sestavený do definitivní podoby, v průběhu prvního čtvrtletí roku 2009 se ještě upřesňoval. Jeho závěrečná podoba je závislá na úspěšnosti dotačních řízení a rozhodnutí o čerpání investičního úvěru. Radní zároveň přijali usnesení s doporučením, aby Zastupitelstvo města Olomouce pověřilo Radu města Olomouce jednáním o moţnosti přijetí investičního úvěru aţ do výše 1,5 miliardy korun na tříleté období 2009 – 2011. Tyto peníze by městu pomohly při spolufinancování investičních akcí, na které se podaří získat dotace z Evropské unie. Evropské programy, ze kterých by se dalo čerpat peníze, jsou vypsané aţ do roku 2013, potom tato moţnost skončí. Město povaţuje čerpání úvěru za rozumné, neboť by byla škoda nevyuţít čerpání veškerých dotací z Evropské unie. Splácení předpokládaných půjček by město tolik nezatíţilo, neboť by se začalo splácet aţ v roce 2016, kdy uţ bude většina dřívějších úvěrů uhrazena. Zastupitelstvo tento návrh schválilo, a město tak mohlo s bankou uzavřít takzvaný úvěrový rámec.45 Tvorba rozpočtu: PŘÍJMY – VÝDAJE = PŘEBYTEK ( + ) / SCHODEK ( - ) = minus/plus FINANCOVÁNÍ ( deficit musí být vţdy roven financování )
V případě rozpočtového schodku, tj. větších výdajů neţ příjmů musí mít financování kladné znaménko. V případě přebytku rozpočtu, tj. příjmy jsou větší neţ výdaje, musí mít financování záporné znaménko46. 45 46
http://www.olomouc.eu/radnicni-listy/radnicni-listy-2008/radnicni-listy-prosinec-2008_(cesky)?article_id=3905 Provazníková Romana a kol., Financování měst, obcí a regionů, 2.aktual. a rozšířené vydání, Praha, vydala GRADA Publishing, a.s., 2007, str. 304, ISBN 978-80-247-2789-9, s. 118.
42
V tabulce č. 3 jsou zachyceny příjmy celkem a výdaje celkem včetně financování tak, aby byla zachována rovnice. Podrobný rozpočet Statutárního města Olomouce na rok 2009 schválený Zastupitelstvem města Olomouce dne 15.12.2008 uvádím v příloze č. 4. Tabulka č.3: Schválený rozpočet Statutárního města Olomouce na rok 2009
Rozpočet
rok 2009
příjmy celkem z toho daňové příjmy nedaňové příjmy přijaté dotace
2.093.902 tis. Kč
výdaje celkem z toho provozní výdaje odborů provozní výdaje přísp. organizací provozní výdaje škol. práv. subjektů objednávky veřejných služeb u a.s. výdaje účel. fondů (FRB) vrácené DPH investice
2.047.444 tis. Kč
1.519.545 tis. Kč 53.709 tis. Kč 520.648 tis. Kč
797.376 tis. Kč 173.609 tis. Kč 145.000 tis. Kč 503.031 tis. Kč 23.106 tis. Kč -40.000 tis. Kč 445.322 tis. Kč
financování celkem
-46.458 tis. Kč
Zdroj: Magistrát města Olomouce, odbor ekonomický
Graf č.3:
Sloţení příjmové části města Olomouce na rok 2009
Přijaté dotace 24,9%
Nedaňové příjmy 2,6 % Kapitálové příjmy 0% Daňové příjmy 72,5%
Zdroj: Magistrát města Olomouce, odbor ekonomický
43
44
mil. K č
Graf č.4:
Porovnání příjmů a výdajů
3 000 K č 2 500 K č 2 000 K č příjmy celkem
1 500 K č
výdaje celkem
1 000 K č 500 K č 0 Kč 2002
2003
2004
2005
Zdroj: Magistrát města Olomouce, odbor ekonomický
Graf č.5:
Přehled výdajů v posledních letech
Zdroj: Magistrát města Olomouce, odbor ekonomický
45
2006
2007
2008
2009
46
mil. K č
Graf č.6:
Porovnání schválených rozpočtů s rozpočty skutečnými
3
0
0
0
K
č
2
5
0
0
K
č
2
0
0
0
K
č
1
5
0
0
K
č
1
0
0
0
K
č
5
0
0
K
č
s chválený roz počet s kutečnos t
0 Kč 2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Zdroj: Magistrát města Olomouce, odbor ekonomický
Tabulka č. 6: Celková zadluţenost města Olomouce (bez úroků) za poslední roky k 31.12. Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 zadluţenost v tis. Kč 512 033 617 064 640 366 802 176 937 616 918 921 865 440
mil Kč
Graf č.7:
Graf celkové zadluţenosti města Olomouce 1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 2002
2003
2004
2005
Zdroj: Magistrát města Olomouce, odbor ekonomický
47
2006
2007
2008
4.3. Sestavení rozpočtu na rok 2010 Sestavování rozpočtu na rok 2010 bylo v porovnání s předchozími roky sloţitější. Následky finanční krize i změna v rozpočtovém určení daní mají na ekonomickou situaci Olomouce drtivé dopady. Olomoucká radnice se potýkala zhruba se čtvrtmiliardovým propadem především daňových příjmů. Aby zachovala vyrovnaný rozpočet, musela udělat více neţ stomilionové škrty ve výdajích. Další peníze hodlá vedení města získat prodejem domů ze svého majetku. I tak ale budou finanční potíţe pokračovat také v dalších letech.47 Velkým problémem jsou nyní mimořádně nízké daňové odvody firem. Firmy minimalizují zisky, aby nemusely na daních odvádět vysoké částky. Navíc se změnila pravidla, podle kterých se daňové výnosy dělí mezi stát, kraje a města. I tato změna přispěla k tomu, ţe město Olomouc prodělalo. Město navíc sčítá i další ztráty. „O 150 aţ 170 milionů město přišlo zrušením hranice obcí pod a nad sto tisíc obyvatel, hůře se prodává i městský majetek, zejména pozemky developerským firmám“ uvedl primátor. „Museli jsme proto udělat škrty v rozpočtu ve výši 112 milionů korun. Odsunuli jsme například některé menší plánované investiční akce, díky krizi ve stavebnictví se nám podařilo sníţit náklady staveb, vnitřní úspory jsme nalezli v chodu magistrátu,“ sdělil primátor města Martin Novotný.48 RMO při sestavování návrhu rozpočtu jen těţko odhadovala, jak se bude situace dále vyvíjet v dalším roce a zda budou dopady hospodářské krize ještě horší neţ letos nebo se situace naopak zlepší. Rada hledala další moţnosti, jak v rozpočtu pro příští rok ušetřit. Nakonec se podařilo sníţit plán výdajů ve výši téměř 150 milionů korun. Město plošně sníţí výdaje na provozní náklady, výdaje na objednávky veřejných sluţeb i na investice. Magistrát také ustoupí od plánu rekonstrukce ulice 8. května, čímţ ušetří zhruba 100 milionů korun.49 Další prostředky v minimálně stejné výši bude muset radnice ještě nalézt. A to například tím, ţe prodá některé nemovitosti ze svého majetku. Při sestavování rozpočtu byla RMO hodně konzervativní a počítala raději s velkým propadem v příjmech. Rozpočet na rok 2010 byl schválen zastupitelstvem města v pondělí 21. prosince 2009. Rozpočet počítá s příjmy ve výši 1,903 miliardy Kč, výdaje jsou rozpočtovány na 2,058 miliardy Kč. Statutární město Olomouc poprvé od roku 2004 vstoupí do nového roku s rozpočtovými příjmy pod dvě miliardy korun. Sestavený rozpočet na rok 2010 je niţší v souvislosti 47
http://www.zpravodajstvi.olomouc.cz/clanky/Radnice-resi-problemy-s-rozpoctem-prodavat-bude-i-domy-vcentru-mesta-12545 48 http://www.zpravodajstvi.olomouc.cz/clanky/Radnice-resi-problemy-s-rozpoctem-prodavat-bude-i-domy-vcentru-mesta-12545 49 http://www.olomouc.eu/radnicni-listy/radnicni-listy-2009/radnicni-listyprosinec2009_(cesky)?article_id=7870http
48
s očekávaným poklesem daňových příjmů, který souvisí i se světovou ekonomickou krizí. Propad v příjmech se odrazil i v částce určené na investice příštího roku. Zastupitelé vyčlenili v rozpočtu na investice částku zhruba 418 milionů korun, ve finančním plánu na letošní rok figurovalo zhruba 480 milionů korun. Většina investic bude pouţita na jiţ rozpracované akce, nových je ale méně. Radnice dokončí v roce 2010 poslední etapu úprav prostoru před hlavním vlakovým nádraţím a rozsáhlou rekonstrukci Přichystalovy ulice v městské části Nový Svět. Do seznamu investičních akcí na příští rok se naopak nedostaly plánované opravy ulice 8. května či energeticky úsporná opatření ve školách, jejichţ zřizovatelem je město. Realizace by se mohly dočkat i další investice, které zatím v seznamu na příští rok nefigurují. Pokud by se situace vyvíjela pozitivně, město se k některým plánovaným investicím vrátí. V tuto chvíli se ještě neví, jestli město dostane na některé plánované akce dotace. V oblasti veřejných sluţeb, tj. svoz odpadů, úklid a osvětlení města, radnice počítá pro rok 2010 s částkou zhruba o 50 milionů korun niţší neţ v roce 2009.50 Čerpáním úvěru od Evropské investiční banky i prodejem dalšího majetku by si měla radnice trochu pomoci. Je to však ale oddalování problému, který stále narůstá.51 Jak se bude situace vyvíjet se uvidí v průběhu roku, prognóza však není příliš pozitivní, neboť město bude potřebovat dostatek financí v letech 2011 a 2012, tedy v době, kdy bude nejvíc akcí s dotacemi z evropských fondů, na které je potřeba počítat s finanční spoluúčastí.
50
http://www.olomouc.eu/phprs/view.php?cisloclanku=2009122304 http://www.zpravodajstvi.olomouc.cz/clanky/Radnice-resi-problemy-s-rozpoctem-prodavat-bude-i-domy-vcentru-mesta-12545 51
49
5.
ROZVOJ MĚSTA A JEJÍ INFRASTRUKTURY
5.1. Doprava Z hlediska dopravy osob a nákladů je v současné době pro Olomouc klíčová doprava silniční a ţelezniční. Letecká, cyklistická, vodní doprava plní především účely rekreační, turistické nebo sportovní. Vnější dopravní spojení Olomouce je s ohledem na její vnitrozemskou polohu vynikající a budováním dálnice D11 a rychlostní komunikace R35 se ještě zlepší a vzroste význam města na křiţovatce dvou klíčových vnitrostátních i mezinárodních komunikací. Význam města bude posílen i budováním dálnice D1 resp. D47. V říjnu 2003 byl uveden do provozu patnáctikilometrový obchvat Olomouce, který výrazně urychluje dopravu zvláště ve směru na Brno, Přerov a Hranice na Moravě. V listopadu 2007 byla do provozu uvedena další cca 5 km dlouhá část tohoto obchvatu převádějící zejména tranzitní dopravu ve směru Mohelnice – Hradec Králové. Obchvat je součástí budoucí 173 km dlouhé rychlostní komunikace R 35 Hradec Králové – Lipník nad Bečvou. Mezinárodní silnice E462 zajišťuje severojiţní spojení Polska s Moravou a Rakouskem. Napojení rychlostní komunikace R46 na dálnici D1 ve Vyškově je zabezpečeno komfortní dopravní spojení s Brnem a další pokračování na Prahu (D1) a Bratislavu (D2). Olomouc je důleţitým ţelezničním uzlem s hlavním nádraţím v blízkosti centra města. V budově hlavního nádraţí se nachází ČD Centrum, poskytující nadstandardní sluţby cestujícím. Ţelezniční doprava ve městě je součástí pěti tratí ČD, včetně přímé trasy na Prahu. Ţelezniční trať je modernizována výstavbou spojovacího ramene I. a II. koridoru Česká Třebová – Olomouc – Přerov. Veřejná hromadná doprava je realizována formou Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje (autobusy, tramvaje, včetně nízkopodlaţních vozů pro tělesně postiţené). Dopravci města Olomouce jsou: Dopravní podnik města Olomouce, a.s., Conner Morava a.s.. Mimo integrovaný systém zajišťují veřejnou dopravu další soukromí dopravci. Letecká doprava – 3,8 km západně od středu města leţí veřejné mezinárodní letiště Olomouc pro letouny, kluzáky, vrtulníky, ultralehká letadla, volné balony a vzducholodě. Provozovatelem letiště je od roku 2007 Magistrát města Olomouce – odbor dopravy, správa letiště. Letiště má omezené parametry (dráha 800 m, travnatý povrch) a je tedy dopravně
50
nevýznamné. Nejbliţší významná letiště: Praha 278 km, Brno 75 km, Ostrava 90 km, Vídeň 198 km (A). Nejbliţší významný přístav: Bratislava 200 km (SK). Ţelezniční doprava – Olomouc je velmi důleţitým ţelezničním uzlem s hlavním nádraţím na okraji centra města, které je významnou přestupní stanicí mezi vlakovou dopravou a MHD. Hlavní nádraţí odbavuje osobní i nákladní dopravu, zastavují rychlíkové spoje, spojující Prahu (Cheb) s městy v Polsku, na Slovensku a v Pobaltských republikách. Dále zde jsou odbavovány místní a regionální spoje. Z hlediska obratu cestujících je nejvyšší obrat na hlavním nádraţí, denně je zde odbaveno zhruba 20 tis. cestujících. Ţelezniční trati ve městě jsou situačně stabilizované. Dráhy mají zpracovány studie na rozvoj ţeleznice, např. studie na pěší propojení pod hlavním nádraţím. Dále existuje studie na vyuţití lehkých kolejových vozidel pro obsluhu města a okolí. Vzhledem k tomu, ţe právě trať 275 prochází přes význačnou část města, je výhodné ji pro tento záměr vyuţít. Ţelezniční trať procházející Olomoucí, jako hlavní trať, je součástí třetího koridoru a je zrekonstruována pro rychlost 160 km/h. Silniční doprava – největší rozvoj v dopravní infrastruktuře jsou pozemní komunikace silniční dopravy. Olomouc leţí na hlavních tazích Brno, Ostrava, Hradec Králové, Praha, Břeclav, Přerov, Liberec, ale i Slovensko. K tomu nasvědčuje i urychlené vybudování obchvatu města, který vyvede tranzitní dopravu za městské hradby. Hlavní výhledové dopravní záměry: přeloţka trasy silnice I/35 (R35), která bude vedena zcela mimo město v koridoru od stávající křiţovatky se silnicí R46 směrem na sever ke Křelovu, kde se napojí na stávající silnici R35. Tím bude svedena tranzitní doprava ve směru východ – západ zcela mimo město. ve směru sever – jih je plánována přeloţka silnice I/46 východním směrem mimo zástavbu v celém průtahu městem aţ po mimoúrovňovou křiţovatku silnic R35 se silnicí I/55 včetně návazností na stávající komunikační skelet. přeloţka silnice II/448 od západního okraje Topolan přes křiţovatku s rozestavěnou silnicí R35 a dále na východ mezi Hejčínem a Řepčínem a mezi Kláštěrním Hradiskem a Lazci s dalším pokračováním na přeloţenou silnici I/46. Realizací těchto třech staveb dojde k odklonění tranzitní dopravy mimo centrum města. Místní komunikace budou doplňovány k novým rozvojovým plochám a rekonstruovány v místech největších závad.
51
Rozvoj cyklistické dopravy je řešen Generelem cyklistické dopravy na území města Olomouce a územní plánem města, který jasně definuje koridory cyklistických tras. Určují se zde ve výkresové části hlavní cyklistické trasy, hlavní cyklistické trasy v koridoru jiné komunikace a cyklistická vybavenost. Ţelezniční doprava – ţelezniční trať a vlečková síť je na území města stabilizovaná. Počítá se s dobudováním vlečkového systému k některým navrţeným rozvojovým plochám. Ostatní dopravní záměry – předpokládá se vybudování nových tramvajových tratí směrem do Holice, do Nemilan, na Tabulový vrch, úprava konečných v Pavlovičkách, na Nové Ulici, v Neředíně a dále některé další změny. V rámci ÚP je hájena územní rezerva pro průplav Dunaj – Odra – Labe.52
5.2. Technická infrastruktura Pitná voda je dodávána do vodárních sítí z podzemních zdrojů skupinového vodovodu Olomouc. Dodavatelem vody a provozovatelem vodovodů je MORAVSKÁ VODÁRENSKÁ, a.s., Olomouc. Odpadní vody jsou odváděny jednotnou kanalizační soustavou na městskou čistírnu odpadních vod (ČOV), která je po rekonstrukci a splňuje technické i kapacitní poţadavky na čištění. Provozovatelem ČOV a kanalizace je MORAVSKÁ VODÁRENSKÁ, a.s., Olomouc. Elektrická energie je rozváděna sítí vysokého a nízkého napětí. Dodavatelem elektřiny jsou společnosti ČEZ Distribuce, a.s., která zajišťuje distribuci elektřiny, a ČEZ Prodej, s.r.o., která zajišťuje prodej elektřiny konečným zákazníkům, se svými místními závody, jeţ se staly nástupnickými společnostmi Severomoravské energetiky, a.s. Teplo je vyráběno v teplárně na uhlí a špičkové výtopně na mazut a zemní plyn. Teplárna je po rekonstrukci a splňuje s rezervou poţadavky zákona na ochranu ovzduší. Teplo je k odběratelům přiváděno soustavou horkovodů a parovodů. Dodavatelem tepla je společnost Dalkia Česká Republika, a.s., závod Olomouc. Zemní plyn je k odběratelům přiváděn soustavou plynovodů. Plynofikováno je celé území města. Dodavatelem plynu je Severomoravská plynárenská, a.s., Ostrava. Telekomunikační sluţby prostřednictvím veřejné pevné telefonní sítě zajišťuje Telefónica O2 Czech Republic, a.s. Praha, která vznikla spojením nejvýznamnějšího
52
http://olomoucko.certicon.cz/oblasti_news_detail.php?url_id=10
52
provozovatele pevných linek Českého Telecomu a.s. a nejsilnějšího mobilního operátora Eurotel Praha , spol. s r.o. do jedné telekomunikační společnosti a tím se stala prvním integrovaným operátorem v České Republice. Dalšími operátory jsou zejména společnosti Alcatel, Contactel, eTel, GTS Novera, InWay.53
5.3. Kultura a tradice města Olomouc vţdy vydatně obohacovala vzdělanost a kulturní a umělecké dění na celé Moravě, po Praze je druhou největší městskou památkovou rezervací. Mýtus o zaloţení Olomouce Gainem Juliem Caesarem se stal po třicetileté válce tématem, které plně ovládlo tvářnost veřejných městských prostranství. Nepřehlédnutelný výtvarný a architektonický výraz jim vtiskla šestice figurálních kamenných kašen s mytologickými motivy, jeţ jednotou doby vzniku i mnoţstvím patří k evropským unikátům. Chráněn je nejen velmi rozsáhlý soubor historických, architektonicky a umělecky významných objektů, ale i vzácně zachovalý půdorys starověkého města. Historická Olomouc nabízí unikátní projevy monumentální architektury, zbytky středověkých opevnění, měšťanské paláce a mnoţství volných plastik. Bohaté parky a středověké hradby obklopují katedrálu sv. Václava s nejvyšší věţí na Moravě, barokní chrám Panny Marie Sněţné, barokní kostel sv. Michala i radnici s orlojem. Z dalších památek nelze opomenout národní kulturní památku Přemyslovský hrad, gotický chrám sv. Mořice a klášter Hradisko, Arcibiskupský palác, kde byl v roce 1848 korunován císař František Josef I., ani soubor šesti olomouckých barokních kašen. Zcela ojedinělým dílem barokního monumentálního sochařství, architektury a urbanismu je Sloup Nejsvětější Trojice se svou výškou 35 m, který byl v roce 2000 pro svou unikátnost zapsán do seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO.54 Církevní vliv po mnoho století zásadním způsobem určoval duchovní, politický i ekonomický rozvoj města a jeho okolí. Význam města Olomouce dále vzrostl v 18. století povýšením biskupství. Dokladem tohoto vlivu jsou monumentální církevní stavby, jejichţ počet je na mnoţství obyvatel největší v České Republice. Při návštěvě papeţe Jana Pavla II. v roce 1996 byla bazilika Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku prohlášena papeţem Bazilikou Minor. Kulturní historie je spojena s takovými jmény, jako např. W. A. Mozart nebo Gustav Mahler. Ve městě působí profesionální divadelní soubory činohry, opery, operety a baletu (např. Moravské divadlo Olomouc). Kaţdoročně pořádaný mezinárodní varhanní festival umoţňuje mistrům předvést své umění na 53 54
Profil města Olomouce, Olomouc, Statutární město Olomouc, 2008, str. 15, s. 9 - 11. Langerová Blanka, Olomoucký kraj, 1. vydání, Praha, nakladatelství ACR Alfa, s.r.o., 2003, str. 183, ISBN 8086408-07-8, s. 20.
53
největším dochovaném barokním nástroji M. Englera. Dvořákova Olomouc je mezinárodním hudebním festivalem klasické hudby, který se koná pravidelně v květnu. S hudební historií města je velmi významně spojen Antonín Dvořák, který zde v letech 1888-1898 často umělecky působil a spolupracoval s hudebně pěveckým spolkem Ţerotín. Moravská filharmonie Olomouc navázala při svém vzniku na tradice Ţerotína. Dramaturgie festivalu je orientována nejen na Dvořákova slavná díla, ale také na další významné české autory (Fibich, Foerster, Novák, Suk, Eben). Olomouc je sídlem Moravské filharmonie, Krajského vlastivědného muzea, Divadla hudby, Divadla umění, Muzea umění, mnoha pěveckých souborů, komorních hudebních těles a celé řady menších galerií. V současné době se dokončuje významný projekt Arcidiecézního muzea. Tyto instituce kaţdý rok nabízejí široké spektrum významných kulturně společenských událostí.55 Malé i velké návštěvníky města jistě zláká zoologická zahrada na Svatém Kopečku, která je situována v nádherném prostředí smíšeného lesa o rozloze 42,5 ha. a chová přes 250 druhů zvířat. Olomoucké parky o rozloze 47 ha obklopují jako prstenec historické jádro a jsou jednou z cenných hodnot města. Kaţdoročně jsou zde pořádány mezinárodní květinové výstavy FLORA. Řada stylových restaurací, diskoték, barů, hudebních klubů ve spojení s kvalitním hotelovým zázemím zpříjemní pobyt ve městě kaţdému návštěvníkovi. Folklorní tradice – tradiční lidová kultura znovu oţívá i v mikroregionu Olomoucko. Citlivé rekonstrukce památek lidového stavitelství, skanzen v Příkazích u Olomouce, ale také Vesnické muzeum ve Střelicích u Uničova jsou dokladem umu našich předků. Četné folklorní soubory navazují na předchozí lidové zvyky a nově je přetvářejí. Typické hanácké kroje rozzáří oči diváků při folklorních slavnostech a ukázkách krajových zvyků – jízdy králů, masopustu s maškarami, hodů, doţínek, hanácké svatby a jiných zapomenutých lidových tradic.
5.4. Sport Metropole Olomouc patří také k významným sportovním centrům. Nabízí vrcholné sportovní záţitky díky prvoligové tradici fotbalu, házené a basketbalu. Moţnosti aktivního sportovního odpočinku, jeţ představují např. tenis, bowling, squash, minigolf, fitcentra, plavání nebo projíţďky na koních a kolech, jsou v celém regionu velmi široké. Fotbalový stadion, zimní stadion, plavecký stadion, sportovní hala a tenisové kurty jsou situovány jako obrovský sportovní komplex v těsné blízkosti centra města. Kromě tradičních sportovních zařízení, zde 55
Langerová Blanka, Olomoucký kraj, 1. vydání, Praha, nakladatelství ACR Alfa, s.r.o., 2003, str. 183, ISBN 8086408-07-8, s. 26 – 30.
54
najdeme i zařízení ojedinělá, jako např. projekt OUTDOOR – Areál lanových aktivit. Pro příznivce golfu je v provozu 1. etapa 18-ti jamkového hřiště v Dolanech-Vésce cca 10 km od Olomouce. Na území regionu se nachází Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví o rozloze 9 600 ha. jak parky, tak především Litovelské Pomoraví jsou protkány stezkami pro cykloturistiku a jsou součást Moravské cyklistické stezky podél toku řeky Moravy, navazující na podunajskou cyklostezku v Rakousku.56
56
Langerová Blanka, Olomoucký kraj, 1. vydání, Praha, nakladatelství ACR Alfa, s.r.o., 2003, str. 183, ISBN 8086408-07-8, s. 28.
55
6.
PROJEKTY S PODPOROU EU Fondy Evropské unie slouţí k financování cílů regionální a strukturální politiky EU,
podpoře hospodářského růstu členských států, podpoře vzdělanosti aj. Dále existují fondy na pomoc zemím, které kandidují na vstup do EU, a nejsou tedy ještě jejími členy. Pro Českou republiku, po jejím vstupu do Evropské unie, je důleţitá podoba regionální politiky EU ve stávajícím programovém období. První programové období od roku 2004 – 2006 jiţ skončilo, nyní jsme ve druhém období, které začalo v roce 2007 a pokračuje aţ do roku 2013. Důvodem je nízká hospodářská vyspělost většiny členských regionů oproti průměru EU. Evropská unie povaţuje za prvořadý úkol sniţování rozdílů mezi regiony a postupné vyrovnávání odlišné sociálně ekonomické úrovně zemí pro současném zachování jejich historických a kulturních hodnot. V souladu s principy hospodářské a sociální soudrţnosti byly postupně vytvořeny strukturální fondy, jejíchţ základním účelem je sniţovat zaostalost znevýhodněných regionů včetně venkovských a zajistit v těchto oblastech vyrovnaný a udrţitelný rozvoj prostřednictvím rozvojových programů a projektů. Na rozdíl od Společné zemědělské politiky EU, která se striktně drţí dohodnutých norem a pravidel a má spíše nárokový charakter. Strukturální fondy poskytují značný prostor pro individuální přístupy k řešení konkrétních problémů. Strukturální politika EU je významnou součástí politiky EU a je výrazem solidarity zemí s vysokým ekonomickým potenciálem vůči těm, které za nimi ekonomicky zaostávají. Strukturální politika EU je v souladu s tímto principem zaměřena na vytváření srovnatelných podmínek pro hospodářskou soutěţ mezi členskými státy. Je to politika ekonomické a sociální soudrţnosti, která vyjadřuje obecnou vůli po solidaritě v EU. Cílem strukturálních fondů je tedy především napomáhat vytvoření ekonomické a sociální rovnováhy v rámci EU a postupně sniţovat rozdíly mezi jednotlivými regiony.57
6.1. Cílová území strukturální politiky Zaměření pomoci ze strukturálních fondů podléhá přísným ustanovením a pravidlům formulovaným v Nařízeních Rady EU a souvisí s vytyčenými cíli strukturální politiky ve vazbě na priority regionálně politických opatření. Od roku 2000 byly stanoveny dva regionální cíle a jeden horizontální cíl pro lidské zdroje. 57
Potluka Oto a kolektiv, Průvodce strukturálními fondy Evropské unie, 1. vydání, Praha, IREAS, Institut pro strukturální politiku, o.p.s., 2003, str. 198, ISBN 80-86684-02-4, s. 43.
56
Cíl 1. je určen zaostalým regionům, jejichţ HDP/obyvatele je niţší neţ 75% průměru HDP/obyvatele za celé Evropské společenství. Dodatečná podpora by měla být poskytnuta regionům s velmi vysokou nezaměstnaností. Cíl 2. se bude týkat regionů postiţených změnami v průmyslu, sluţbách a upadajících venkovských oblastí. Je určen především pro sociální restrukturalizaci regionů. Intervence EU bude kombinována se všemi formami strukturální podoby pro oblasti spadající pod Cíl 2., včetně opatření směřujících k lidským zdrojům, přičemţ je cílena na regiony velikosti NUTS III. Cíl 3. bude podporovat rozvoj lidských zdrojů, modernizovat systém vzdělávání a vytvářet vyšší zaměstnanost. V regionech Cíle 1. bude moţnost
čerpat podpory ze všech strukturálních fondů
k posílení hospodářské a sociální soudrţnosti -
na větší koncentraci pomoci ze strukturálních fondů,
-
na větší míru decentralizace rozhodování o vyuţití strukturálních fondů a na celkové zjednodušení jejich zavádění,
-
na posílení účinnosti strukturálních fondů a kontroly vyuţívání finančních prostředků poskytovaných z těchto fondů.58
6.2. Strukturální fondy Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF) ERDF (European Regional Development Fund) je nejdůleţitější ze strukturálních fondů. Aktivity fondu jsou zaměřeny zejména do zaostávajících regionů. Poskytuje podporu investic především v regionech s niţší úrovní rozvoje, a to ve vzdělávání a zdravotnictví, dále podpory na výstavbu tzv. transferových sítí, na výzkum apod. V zásadě se tento fond týká hospodářsky zaostávajících regionů, tj. regionů, u nichţ HDP/obyvatele je niţší neţ 75% průměru celé EU (cílová oblast 1), dále se týká regionů s odeznívající průmyslovou výrobou, kde je nezbytná restrukturalizace regionální ekonomiky (cílová oblast 2) a regionů, u kterých jde o podporu rozvoje venkovského prostoru (cílová oblast 2).59
58
Potluka Oto a kolektiv, Průvodce strukturálními fondy Evropské unie, 1. vydání, Praha, IREAS, Institut pro strukturální politiku, o.p.s., 2003, str. 198, ISBN 80-86684-02-4, s. 43 – 45. 59 Potluka Oto a kolektiv, Průvodce strukturálními fondy Evropské unie, 1. vydání, Praha, IREAS, Institut pro strukturální politiku, o.p.s., 2003, str. 198, ISBN 80-86684-02-4, s. 45.
57
Jeho hlavní cíle jsou: zlepšování infrastruktury podpora nových pracovních míst podpora malých a středních podniků rozvoj technologií ochrana a zlepšování ţivotního prostředí rozvoj turistiky Evropský sociální fond (ESF) ESF (European Social fond) patří k nejvýznamnějším nástrojům regionální politiky EU. Čerpání ESF je podobně jako u ERDF vázáno na cílové oblasti 1 a 2, neboli regionálně vymezené. Jde zejména o podporu vzdělávacích systémů v hospodářsky zaostávajících regionech, o podporu jak všeobecného, tak profesního vzdělávání ve vymezených regionech, přičemţ pomáhá lidem efektivněji se zapojit do trhu práce. Fond financuje opatření v oblasti profesní přípravy a systému získávání nových pracovníků. ESF je celkově určen pro podporu odstraňování dlouhodobé nezaměstnanosti a začleňování mladistvých do ekonomicky aktivního ţivota.60 Zaměřuje se na činnost spojenou s oblastí: doplňování sociálních programů členských států EU pomoc mladým nezaměstnaným a lidem s hendikepy podpora rovných příleţitostí na trhu práce pro ţeny a muţe podpora vzdělávacích a rekvalifikačních kurzů zlepšování mobility pracovních sil
Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond (EAGGF) EAGGF (European Agricultural Guidance and Guarantee fund). Jak je patrno z názvu, tento fond je sloţen ze dvou částí podpůrné a záruční.
60
Potluka Oto a kolektiv, Průvodce strukturálními fondy Evropské unie, 1. vydání, Praha, IREAS, Institut pro strukturální politiku, o.p.s., 2003, str. 198, ISBN 80-86684-02-4, s. 45.
58
Záruční část tvoří 95% všech výdajů a slouţí k financování společné zemědělské politiky. Za pomoci této části EAGGF se například podporuje vývoz zemědělských přebytků EU do zahraničí nebo cenová a stabilizační opatření na trhu se zemědělskými výrobky. Podpůrná část je jedním z prostředků pro financování regionální a strukturální politiky. Tato část EAGGF má za úkol: podpora investic a konkurenceschopnosti zemědělských závodů pomoc začínajícím farmářům a farmářům v předdůchodovém věku kompenzace zemědělcům ve znevýhodněných oblastech optimální vyuţití lesů a jejich ochrana aktivity na udrţení přirozeného rázu krajiny podpora ekonomik v zemědělských oblastech, jejich řemeslné výroby a turistického ruchu marketingové a poradenské sluţby pro zemědělské produkty61 Finanční nástroj pro podporu rybolovu (FIFG) FIFG (Financial Instrument for Fisheries Guidance) se podílí na modernizaci rybářského průmyslu. Mezi jeho aktivity patří: posilování konkurenceschopnosti a modernizace podpora uplatnění rybářských výrobků na trhu pomoc oblastem závislých na rybolovu
6.2. Kohezní fond (CF) Kohezní fond (Cohesion Fund), nebo také Fond soudrţnosti, nepatří mezi strukturální fondy a jako zvláštní fond solidarity byl ustanoven v roce 1993 na pomoc čtyřem nejméně rozvinutým státům (Řecko, Portugalsko, Irsko, Španělsko). Na rozdíl od strukturálních fondů je tato pomoc určena na přímé financování velkých projektů v oblasti ţivotního prostředí a rozvoje dopravy. Dále spolufinancuje propagační a informační kampaně. Podmínky nutné pro přidělení finančních prostředků jsou, ţe stát musí mít HNP na obyvatele menší neţ 90% průměru EU a v minulosti se zavázal k hospodářské a měnové konvergenci.
61
http://cs.wikipedia.org/wiki/Fondy_Evropsk%C3%A9_unie
59
6.3. Evropský fond solidarity (EUSF) Evropský fond solidarity, zaloţila Evropská komise po ničivých záplavách, které propukly v srpnu 2002 a zasáhly střední Evropu. Fond funguje nezávisle na ostatních fondech. Členské a přistupující státy mohou ţádat o pomoc při velké přírodní katastrofě, tzn. při které jsou odhadované škody vyšší neţ 0,6% HDP postiţeného státu. Fond vznikl za účelem poskytování rychlé a flexibilní finanční pomoci, mohou se z něj hradit náklady na dočasné ubytování nebo provizorní opravy důleţitých dopravních tepen.
6.5. Fondy předvstupní pomoci 6.5.1. Phare Fond PHARE (Poland and Hungary Aid for Reconstruction of the Ekonomy) byl vytvořen v roce 1989 původně pro pomoc Polsku a Maďarsku, kdy se transformovala jejich ekonomika z centrálně plánovaných na trţní. Po jeho vzniku byla působnost fondu rozšířena do dalších 11 zemí EU. Zahrnuje celkem 17 aktivit s desítkami projektů, patří mezi ně například podpora vzdělávání, dopravy, veřejných institucí, energetiky, zemědělství, sociální a hospodářské soudrţnosti, harmonizace s evropským právem aj.
6.5.2. Sapard Fond SAPARD (Special Accession Programme for Agriculture and Rural Development) mohou vyuţívat kandidátské země do data vstupu do Evropské unie (na rozdíl od fondu PHARE). Jeho náplní je přispět k zavádění práva Evropského společenství v oblasti společné zemědělské politiky, řešit problémy v sektoru zemědělství a ve venkovských oblastech kandidátských zemí
6.5.3. Ispa Fond ISPA (Instrument for Structural Policie for Pre-Accession) má v podstatě podobné priority jako Kohezní fond, mohou z něj čerpat pouze kandidátské země. Jeho hlavní specializací je v oblasti ţivotního prostředí a dopravy.62
62
http://cs.wikipedia.org/wiki/Fondy_Evropsk%C3%A9_unie
60
6.6. Současné vyuţití čerpání prostředků města Olomouce z EU 6.6.1. Regionální operační program Střední Morava (ROP SM) ROP Střední Morava představuje klíčový strategický programový dokument, vycházející ze sociálně-ekonomických rozvojových priorit regionu při realizaci projektů podporovaných ze strukturálních fondů EU v průběhu programového období 2007 – 2013. Jde o dokument, který je zaměřen především na řešení problémů, které je efektivní řešit prostřednictvím regionálních intervencí (např. rozvojové problémy v oblasti cestovního ruchu), nebo se jedná o problémy, jejichţ řešení je vymezeno kompetencemi krajských samospráv. Cílem ROP Střední Morava je podstatné zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky v regionu, trvalé zlepšování ţivotní úrovně jeho obyvatelstva a zvyšování prosperity. ROP Střední Morava přispěje k výraznému zrychlení ekonomického rozvoje metropolitních oblastí tvořící rozvojové póly regionu a ke stabilizaci venkovského prostoru, a to zejména prostřednictvím posílení rozvoje vnitřního potenciálu regionu a posílení vazeb mezi centry zaměstnanosti a jejich venkovským zázemím. Regionální operační program regionu soudrţnosti Střední Morava je určen pro region soudrţnosti Střední Morava sestávající z Olomouckého a Zlínského kraje. Zaměřuje se na zlepšení dopravní dostupnosti a propojení regionu vč. modernizace prostředků veřejné dopravy, podporu rozvoje infrastruktury i sluţeb cestovního ruchu, přípravu menších podnikatelských ploch a zlepšování podmínek k ţivotu v obcích a na venkově především prostřednictvím zkvalitnění vzdělávací, sociální a zdravotnické infrastruktury, odstraňování ekologických zátěţí. ROP SM obsahuje 4. prioritní osy rozdělující operační program na logické celky, a ty jsou dále konkretizovány prostřednictvím tzv. oblastí podpory, které vymezují, jaké typy projektů mohou být v rámci příslušné prioritní osy podpořeny. Prioritní osa 1 Doprava Oblast podpory 1.1 Regionální dopravní infrastruktura Oblast podpory 1.2 Veřejná doprava Oblast podpory 1.3 Bezmotorová doprava Prioritní osa 2 Integrovaný rozvoj a obnova regionu Oblast podpory 2.1 Rozvoj regionálních center Oblast podpory 2.2 Rozvoj měst Oblast podpory 2.3 Rozvoj venkova Oblast podpory 2.4 Podpora podnikání
61
Prioritní osa 3 Cestovní ruch Oblast podpory 3.1 Integrovaný rozvoj cestovního ruchu Oblast podpory 3.2 Veřejná infrastruktura a sluţby Oblast podpory 3.3 Podnikatelská infrastruktura a sluţby Oblast podpory 3.4 Propagace a řízení Prioritní osa 4 Technická pomoc Oblast podpory 4.1 Podpora řídících, implementačních a kontrolních úkolů řídícího orgánu Oblast podpory 4.2 Podpora zvyšování absorpční kapacity regionu63
6.6.2. Projekty města realizované v rámci ROP Střední Morava Dalších úprav se díky dotacím z EU dočkalo i přednádraţí, protoţe stav ve kterém přednádraţí bylo, byl podle vedení města dlouhodobě neudrţitelný. Na nepříliš šťastné řešení dopravní situace si stěţují i obyvatelé Olomouce. Prioritou v tomto ohledu je především zvýšit bezpečnost chodců a preferovat tramvaje a autobusy městské hromadné dopravy před osobními automobily. Realizací tohoto projektu bude dokončena výstavba jakési novodobé vstupní brány do města. Důraz je kladen především na preferenci pěší a hromadné dopravy, čímţ se výrazně zvýší bezpečnost a komfort vyuţití celého území. Součástí posledních dvou etap bude jednak vybudování odbavovacího terminálu a dopravního napojení přednádraţí na přilehlé ulice Kosmonautů, Masarykovou a Jeremenkovu včetně tramvajové trati. Dále se úpravy budou týkat vybudování křiţovatek, přeloţek inţenýrských sítí, zpevnění ploch a parkoviště. Zbývá se zamyslet nad tím, zda novou rozptylovou plochu neoţivit nějakým uměleckým dílem nebo nevšedně pojatým informačním centrem pro návštěvníky města. Město nakonec ustoupilo od plánu vybudovat ještě okruţní křiţovatku u pošty. Rekonstrukce přednádraţí začala v roce 2001, poslední etapa by měla být ukončena v roce 2010.64 Rovných 100 milionů korun získala Olomouc z evropských fondů na dostavbu prostoru před olomouckým hlavním nádraţím. Je to téměř polovina částky, která je potřeba na vybudování nového terminálu městské hromadné dopravy, úpravy ploch se zelení a lavičkami či velkoplošnou informační tabuli.65 V rámci projektu bude nově vytvořeno 9 zastávek MHD. 63
http://www.olomouc.eu/phprs/view.php?cisloclanku=2008030701 Radniční listy, měsíčník občanů statutárního města Olomouc, 9. ročník, Olomouc,vydává statutární město Olomouc ve spolupráci s vydavatelstvím Strategic Consulting, s.r.o., 2007, str. 31, s. 10. 65 Olomoucký deník, č.203,Olomouc, vydává VLTAVA-LABE-PRESS, A.S.,Tisk Novotisk s.r.o., 2008,str. 28, s. 1. 64
62
Podrobnější popis projektu66 včetně etapy rekonstrukce přednádraţního prostoru67 a výše čerpání dotace uvádím v Příloze č. 5.
6.6.3. Program rozvoje venkova ČR (PRV ČR) Program rozvoje venkova České republiky na období 2007 – 2013 vychází z Národního strategického plánu rozvoje venkova. Byl zpracován v souladu s nařízením Rady ES č. 1698/2005 a prováděcími pravidly uvedené normy. Program rozvoje venkova ČR je spolufinancován Evropskou unií z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV). Existence a realizace PRV ČR přispívá k rozvoji venkovského prostoru České republiky na bázi trvale udrţitelného rozvoje, k zlepšení stavu ţivotního prostředí a k sníţení negativních vlivů intenzivního zemědělského hospodaření. Program dále vytváří podmínky pro konkurenceschopnost ČR v základních potravinářských komoditách. Program podporuje rozšiřování a diverzifikaci ekonomických aktivit ve venkovském prostoru s cílem rozvíjet podnikání, vytvářet nová pracovní místa, sniţovat míru nezaměstnanosti na venkově a posilovat sounáleţitost obyvatel na venkově.68
6.6.4. Projekty města realizované v rámci PRV ČR Město Olomouc realizuje v rámci projektu PRV ČR dva projekty - Celková oprava lesní cesty Horecká a projekt Celková oprava lesního hřiště robinzonárodního typu „Bělidla“. Popis projektů uvádím v Příloze č. 5. 69
6.6.5. Integrovaný plán rozvoje území Olomouc (IPRÚ Olomouc) Integrovaný plán rozvoje území Olomouc je soubor vzájemně obsahově a časově provázaných projektů, které směřují k rozvoji cestovního ruchu v Olomouci, s důrazem na koncentraci a provázanost aktivit a jejich efektivnost. IPRÚ Olomouc a individuální projekty předloţené v rámci IPRÚ Olomouc koordinuje a monitoruje statutární město Olomouc, konkrétně Odbor evropských projektů. Projekty se budou realizovat v letech 2008 – 2015 a budou zaměřené na podporu a rozvoj cestovního ruchu. 66
http://www.olomouc.eu/projekty_eu/rop-sm/prednadrazi.pdf Radniční listy, měsíčník občanů statutárního města Olomouc, 8. ročník, Olomouc, vydává statutární město Olomouc ve spolupráci s vydavatelstvím Strategic Consulting, s.r.o., 2009, str. 31, s. 17. 68 http://www.olomouc.eu/phprs/view.php?cisloclanku=2009011401 69 http://www.olomouc.eu/phprs/view.php?cisloclanku=2009011401 67
63
Projekty realizované v rámci IPRÚ Olomouc jsou financovány v Evropské unie, konkrétně z Regionálního operačního programu regionu soudrţnosti Střední Morava, z prioritní osy 3 Cestovní ruch, která se dělí na dvě pro IPRÚ Olomouc podstatné oblasti:
3.1 Integrovaný rozvoj cestovního ruchu – určeno pro veřejné subjekty s alokací 100 milionů Kč a s moţností získat dotaci aţ 85% uznatelných výdajů projektu
3.3. Podnikatelská infrastruktura a sluţby – určeno pro podnikatelské subjekty s moţností získat dotaci 40 – 60% uznatelných výdajů projektu a to v závislosti na velikosti podniku – rozděleno na dvě podoblasti: 3.3.1 Podnikatelská infrastruktura a sluţby na území definovaném oblastí podpory 3.1 a alokací 140 milionů Kč 3.3.3 Aquaparky, golfová hřiště, kongresová centra a výstaviště.
Globální cíl IPRÚ Olomouc je zvýšení atraktivnosti území pro turisty a návštěvníky města zkvalitněním infrastruktury pro rozvoj cestovního ruchu a rozvojem sluţeb v cestovním ruchu do roku 2013.70
6.6.6. Projekty města realizované v rámci IPRÚ Olomouc Město Olomouc realizuje v rámci IPRÚ Olomouc tyto projekty: Arcibiskupský palác Olomouc71, Výstavba Hotelu U Parku72, Koordinace a řízení IPRÚ Olomouc – Jesenicko a Šumpersko.73 Ke schváleným projektům města v rámci IPRÚ Olomouc lze přiřadit projekty Modernizace ubytování a zkvalitnění sluţeb Hotelu Flora74 a Výstavba Hotelu Tara.75 Podrobnější popis najdete v Příloze č. 5.
6.6.7. Operační program ţivotní prostředí (OPŢP) Operační program Ţivotní prostředí nabízí v letech 2007 – 2013 z evropských fondů (konkrétně Fondu soudrţnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj) přes 5 miliard euro. Objemem financí – 18,4% všech prostředků určených z fondů EU pro ČR, se jedná o druhý největší český operační program. 70
http://www.olomouc.eu/iprm/ipru/zakladni-informace-ipru_(cesky) http://www.olomouc.eu/iprm/ipru/uspesne-projekty-ipru/realizovane-projekty_(cesky)?detail=6689#arci 72 http://www.olomouc.eu/iprm/ipru/uspesne-projekty-ipru/realizovane-projekty_(cesky)?detail=6689#arci 73 http://www.olomouc.eu/iprm/ipru/uspesne-projekty-ipru/realizovane-projekty_(cesky)?detail=6689#arci 74 http://www.olomouc.eu/iprm/ipru/uspesne-projekty-ipru/schvalene-projekty_(cesky) 75 http://www.olomouc.eu/iprm/ipru/uspesne-projekty-ipru/schvalene-projekty_(cesky) 71
64
Cílem operačního programu je ochrana a zlepšování kvality ţivotního prostředí jako základního principu trvale udrţitelného rozvoje. Kvalitní ţivotní prostředí je základem zdraví lidí a přispívá ke zvyšování atraktivity České republiky pro ţivot, práci a investice, a podporuje tak naši celkovou konkurenceschopnost. Operační program Ţivotní prostředí, který připravil Státní fond ţivotního prostředí a Ministerstvo ţivotního prostředí ve spolupráci s Evropskou komisí, přináší ČR prostředky na podporu konkrétních projektů v těchto oblastech: Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a sniţování rizika povodní Zlepšení kvality ovzduší a sniţování emisí Udrţitelné vyuţívání zdrojů energie Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěţí Omezování průmyslového znečištění a sniţování environmentálních rizik Zlepšování stavu přírody a krajiny Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu
6.6.8. Projekty města realizované v rámci OPŢP Město Olomouc realizuje v rámci projektu OPŢP projekt Ošetření dřevin v historických parcích.76 Více o projektu uvádím v Příloze č. 5.
6.7. Záměry do budoucna IPRM je základním koordinačním rámcem navazujícím na celkovou vizi a strategii rozvoje města za účelem identifikace a řešení problémů rozvojových oblastí města v návaznosti na vyuţití podpory ze strukturálních fondů v programovém období 2007 – 2013. Integrovaný přístup by tedy měl dosáhnout stanoveného cíle ve vybrané městské zóně nebo v tématické oblasti daného města. IPRM je nástrojem naplnění strategie rozvoje města. Pro účely efektivního zajištění přípravy a realizace IPRM byl na základě Metodického pokynu vydaného Regionální radou soudrţnosti Střední Morava ustanoven Řídící výbor pro tvorbu a realizaci IPRM. Při tvorbě IPRM je kladen důraz na to, aby jednotlivé projekty byly provázané a realizované na principu partnerství soukromé a veřejné sféry. Problematika tvorby a realizace Integrovaného plánu rozvoje je upravena Metodikou Ministerstva pro místní rozvoj, která je pro všechny stanovené municipality závazná a vznikla na 76
http://www.olomouc.eu/phprs/view.php?cisloclanku=2010010702
65
základě Usnesení vlády ČR ze dne 13.8.2007 č. 883 a Metodickým pokynem Integrovaný plán rozvoje města vydaným Úřadem Regionální rady regionu soudrţnosti Střední Morava. Koordinátorem aktivit IPRM je Odbor evropských projektů Magistrátu města Olomouce.77 Hejtman Olomouckého kraje s primátorem města Olomouce podepsali smlouvy o realizaci integrovaných plánů v listopadu 2009. První smlouva se týká zóny městských parků a druhá je zaměřená do tématické oblasti nazvané „Atraktivní a konkurenceschopná Olomouc“. Smlouva o realizaci Integrovaného plánu rozvoje města Olomouce – Městské parky z Regionálního operačního programu regionu soudrţnosti Střední Morava uzavřená mezi Regionální radou regionu soudrţnosti Střední Morava a Statutárním městem Olomouc je závazným dokumentem a nástrojem řízení pro průběh realizace IPRM. Město se dle této smlouvy zavazuje realizovat IPRM Olomouc, které je zaměřeno na zónu Městské parky Olomouc. V rámci IPRM se budou rozvíjet následující prioritní oblasti: Ekonomický rozvoj Přitaţlivá města Ţivotní prostřední Regionální rada se zavazuje alokovat na realizaci dílčích projektů v průběhu let 2010 – 2012 částku ve výši 9,7 mil. Eur. Finanční prostředky budou z alokované finanční částky uvolňovány formou poskytnutí dotací na dílčí projekty. Globálním cílem IPRM Městské parky je zvýšit atraktivitu vymezené zóny města, aby se stala přitaţlivým místem nejen pro realizaci investic dalších subjektů především podnikatelských, ale zejména pro zájmové aktivity a aktivity pro volný čas obyvatel města a tím přispěla ke zvýšení jejich kvality ţivota.78 Samotná obnova městských parků začala v roce 2009 a trvat by měla do prosince 2012. Mezi priority plánu patří rozvoj Výstaviště Flora, zejména rozšíření a modernizace výstavních ploch a výstavba příjezdové komunikace k areálu výstaviště a parkování. Obnova historických parků by pak měla spočívat v jejich revitalizaci jako infrastruktury pro zájmové aktivity a aktivity pro volný čas a obnově nedostatečně vyuţívaných prostranství, jejich zpřístupnění a také vy výstavbě a rekonstrukci sociálního zázemí.79 Kromě výměny stromů v Rudolfově aleji se lidé v parcích budou procházet po opravených cestách, nové budou i lampy či lavičky. Stezky, které 77
http://www.olomouc.eu/iprm/mestske-parky/zakladni-informace-mp_(cesky) http://www.olomouc.eu/iprm/mestske-parky/zakladni-informace-mp/cile-opatreni-alokace_(cesky) 79 Radniční listy, měsíčník občanů statutárního města Olomouc, 10. ročník, Olomouc, vydává statutární město Olomouc ve spolupráci s vydavatelstvím Strategic Consulting, s.r.o., 2008, str. 31, s. 6. 78
66
dnes s oblibou vyuţívají i cyklisté nebo bruslaři, zůstanou i v budoucnu na stejných místech. O úpravě cest v parcích začal olomoucký magistrát jednat uţ v roce 2005. Město oţivilo několik let starý plán na obnovu cest především proto, ţe má nyní moţnost získat na něj peníze z Regionálního operačního programu Střední Morava.80 Smlouva o realizace Integrovaného plánu rozvoje města Olomouc „Atraktivní a konkurenceschopná Olomouc“ z Regionálního operačního programu regionu soudrţnosti Střední Morava uzavřená mezi
Regionální radou regionu soudrţnosti Střední Morava a
Statutárním městem Olomouc je závazným dokumentem a nástrojem řízení pro průběh realizace IPRM. Město se dle této smlouvy zavazuje realizovat IPRM Olomouc „Atraktivní a konkurenceschopná Olomouc“, který je zaměřen na následující rozvoj: Revitalizace veřejných prostranství a místních komunikací Volnočasová infrastruktura Vzdělanostní struktura Výzkum, vývoj a inovace Regionální rada se zavazuje alokovat na realizaci dílčích projektů v průběhu let 2010 – 2013 částku ve výši 8,3 mil. Eur. Finanční prostředky budou z alokované finanční částky uvolňovány formou poskytnutí dotací na dílčí projekty.81 Globálním cílem IPRM Atraktivní a konkurenceschopná Olomouc je podpora socioekonomických funkcí centra jako akcelerátora růstu a rozvoje s pozitivním dopadem na území regionu.82 Město Olomouc dále plánuje v rámci realizace Integrovaného plánu rozvoje města Olomouc „Revitalizace a regenerace sídliště“ z Regionálního operačního programu regionu soudrţnosti Střední Morava. Integrovaný plán rozvoje města obsahuje soubor časově provázaných akcí (projektů, případně integrovaných projektů), které jsou realizovány ve vybrané zóně města (zonální přístup). Integrovaný plán rozvoje města a pilotní projekty pro romské komunity zahrnují následující typy intervencí: Revitalizace veřejných prostranství Regenerace bytových domů
80
Mladá Fronta DNES, Praha, vydává MAFRA, a.s., 21. května 2009, s. C2. http://www.olomouc.eu/iprm/mestske-parky/aktuality_(cesky) 82 http://www.olomouc.eu/iprm/atraktivni-a-konkurenceschopna-olomouc/zakladni-informace-ako/cile-opatrenialokace_(cesky) 81
67
Smyslem zónového přístupu k integrovanému rozvoji měst je koncentrovat finanční prostředky na územně vymezenou vybranou zónu města a zaměřit se na řešení nejzávaţnějších existujících problémů (deprimované, neboli problémové území) komplexním způsobem v této zóně. Integrovaný přístup by měl dosáhnout stanoveného cíle ve vybrané městské zóně daného města.83 Globálním cílem IPRM Revitalizace a regenerace sídliště je zajištění stability sociálně smíšené struktury obyvatel a zvýšení udrţitelnosti bydlení v bytových domech v částech města ohroţených fyzickým chátráním a sociálním vyloučením.84 Do soutěţe o dvě stě milionů korun pro nejproblémovější sídliště ve městech nad padesát tisíc obyvatel se zapojila olomoucká radnice jiţ v roce 2008. Peníze z evropských fondů, které rozděluje ministerstvo pro místní rozvoj, by mohly pomoci v městských částech Nový Svět, Nové Sady a Povel. Vedení radnice míní, ţe právě tato oblast je nejvíce postiţena kriminalitou, nízkou vzdělaností či nezaměstnaností. Magistrát zvaţoval pět míst ve městě, nakonec se rozhodl pro oblast mezi Novým Světem a Povlem. O peníze se podle odhadů radních bude v celé republice ucházet kolem dvaceti měst nad padesát tisíc obyvatel, ministerstvo pro místní rozvoj můţe uspokojit asi polovinu z nich.85 Magistrát města Olomouce do budoucna plánuje další projekty: DEJME ŠANCI PŘÍRODĚ – Interaktivní výuka přírodovědeckých předmětů na ZŠ Projekt by měl být financován (dotace = 100 % z celkových způsobilých výdajů projektu) z Operačního programu vzdělávání pro konkurence schopnost. Projekt je zaměřen na vytváření výukových materiálů do přírodovědných předmětů za vyuţití moderní ICT na základních školách. Město Olomouc jako zřizovatel plánuje projekt na rok 2010 – 2012. Projekt bude zahájen v březnu 2010. OBNOVA ZELENĚ ÚSTŘEDNÍHO HŘBITOVA V OLOMOUCI Projekt by měl být částečně financován (dotace = 90 % z celkových způsobilých výdajů projektu) z Operačního programu ţivotního prostředí. Radnice města Olomouce podala ţádost o čerpání finančních prostředků z fondů EU. Projekt by měl být zrealizován do roku 2013.
83
http://www.olomouc.eu/iprm/revitalizace-a-regenerace-sidliste/zakladni-informace-rrs_(cesky) http://www.olomouc.eu/iprm/revitalizace-a-regenerace-sidliste/zakladni-informace-rrs/cile-opatrenialokace_(cesky) 85 Olomoucký deník, Olomouc, vydává VLTAVA-LABE-PRESS, A.S., Tisk Novotisk s.r.o, 18. září 2008, s. 2. 84
68
VZDĚLÁVÁNÍ V eGOVERMENTU MV ČR – vzdělávání úředníků města Projekt by měl být částečně financován z Integrovaného operačního programu. Jedná se o vzdělávání úředníků a jejich přípravu na elektronizaci sluţeb úřadů. PO STOPÁCH SV. JANA SANKANDRA – zaměřeno na cestovní ruch Projekt by měl být částečně financován (český partner-dotace = 90 %/5 % ze státního rozpočtu ČR/, polský partner-dotace = 85 %) z Operačního programu Přeshraniční spolupráce PolskoČesko. Vedoucím partnerem projektu je statutární město Olomouc, partnery jsou pak Římskokatolická farnost sv. Michala v Olomouci a obec Skočov v Polsku. Cílem projektu vytvořit nové produkty cestovního ruchu zaměřené na osobu sv. Jana Sarkandra (turistická trasa, publikace, propagační materiály,…), rozšířit zázemí pro české turisty ve Skočově a polské turisty v Olomouci a navázat partnerství mezi městy Olomouc a Skočov.86
86
Magistrát města Olomouce, Odbor evropských projektů
69
ZÁVĚR Cílem mé bakalářské práce bylo popsat čtenáři postavení, působnost, funkce a sloţení samosprávy statutárního města všeobecně. Pro lepší znázornění a zkoumání, jak to vše v praxi funguje, jsem si zvolila a zaměřila se na statutární město Olomouc. V první kapitole se věnuji celé historii vzniku města Olomouce. Město vzniklo na křiţovatce obchodních cest, z nichţ jedna spojovala západní Evropu s Kyjevskou Rusí a druhá vedla k řece Dunaji. V dnešní době patří město Olomouc mezi turisticky nejatraktivnější místa v České republice. Uvádím zde i zmíňku o vývoji znaku a pečeti města aţ do dnešní podoby. Obrázek znaku a loga města včetně vlajky a primátorských insignií můţete vidět v příloze č.1. Do druhé kapitoly jsem zařadila geografický a demografický popis. Statisticky sledovaný vývoj populace za poslední období, věkovou strukturu obyvatel znázorňuji v grafech a tabulkách. V kapitole 3. blíţe specifikuji statutární město jako takové, jeho odlišnosti od jiných měst, které nejsou statutárním městem. Zde také blíţe specifikuji postavení města Olomouce v rámci okresu a regionu, jeho samosprávy včetně orgánů. Při vzniku Statutárního města Olomouce zákonem o obcích, město nevyuţilo práva dělit se na městské části a obvody s vlastními orgány samosprávy, ale pro lepší řízení a uţší kontakt obyvatel s městem zřídila Rada města Olomouce jako své poradní a iniciativní orgány Komise městských částí. V souvislosti s činností Komisí městských částí byla zřízena i detašovaná pracoviště Magistrátu města Olomouce v 11 okrajových částech města. Tyto pracoviště mají být nápomocni občanům při vyřizování nejběţnějších ţádostí aj. V kapitole 4. jsem se věnovala tvorbě rozpočtu města a jeho uţití. Jak jsem se jiţ zmínila v úvodu, zaměřila jsem se na rozpočet města za rok 2009, kde jsem uvedla přehled výdajů, příjmů a financování města v tabulkách a grafech. Zajímavé bylo srovnání loňského roku z předchozími roky aţ do roku 2002. Z tabulek vyplývá výše rozpočtů a vývoj zadluţenosti města, zároveň i snaha města se s touto skutečností postupně vyrovnat a dluh sniţovat. Z grafů můţeme zjistit, ţe nejvyšší zadluţenost města byla v roce 2006. Důraz přikládám také i v sestavení rozpočtu na rok 2010, který nebyl pro město zrovna jednoduchým. Zmiňuji se zde i o drtivých dopadech na město z hlediska celosvětové hospodářské krize, která jistě přispěla i k zadluţenosti města. Město Olomouc tuto situaci řeší čerpáním úvěru od Evropské investiční banky a částečně prodejem dalšího majetku města. Do budoucna není však prognóza příliš pozitivní, neboť město bude potřebovat hlavně finance v letech 2011 – 2012, kdy bude probíhat
70
nejvíce akcí spojených s čerpáním dotací z evropských fondů, kde bude třeba počítat s finanční spoluúčastí města. Do kapitoly 5. jsem zařadila rozvoj města a jeho infrastrukturu. Snaţila jsem se nezapomenout ani na sport, kulturu a tradice města Olomouce. Kapitolu 6., stejně jako kapitolu 4. povaţuji za jedny z nejdůleţitějších kapitol mé práce. V kapitole 6. se věnuji současným projektům města spolufinancovaných z fondů EU. Nejprve jsem se snaţila čtenáři přiblíţit strukturální politiku Evropské unie včetně jejích cílů a následovně popsat jednotlivé fondy EU, které slouţí k financování cílů regionální politiky EU, tzn. hlavně ke zvyšování hospodářské vyspělosti evropských regionů. Mezi nejvýznamnější projekty města lze zařadit projekt „Přednádraţní prostor“, který je zaměřený zejména na zlepšení dopravní situace pro Městskou hromadnou dopravu a Integrovaný dopravní systém, vylepšení sítě tramvajových tratí, nová parkovací místa, větší bezpečnost chodců a logičtější řešení celé dopravy. V příloze č. 5. můţete najít etapy rekonstrukce přednádraţního prostoru, kde jsou popsány podrobněji. Uvádím zde i další projekty města, jako např. Celková oprava lesní cesty Horecká, Celková oprava lesního hřiště robinzonárodního typu „Bělidla“, Arcibiskupský palác Olomouc, Výstavba hotelu U Parku a další. Z informací poskytnutých z Magistrátu města, odboru evropských projektů uvádím i záměry města plánované do budoucna v návaznosti na vyuţití podpory ze strukturálních fondů v programovém období 2007 – 2013. Primátor města Olomouce spolu s hejtmanem Olomouckého kraje podepsali v listopadu 2009 smlouvy o realizaci integrovaných plánů. První smlouva se týká zóny městských parků a druhá je zaměřená do tématické oblasti nazvané „Atraktivní a konkurenceschopná Olomouc“. Město Olomouc dále plánuje v rámci rozvoje města program „Revitalizace a regenerace sídliště“, mezi další projekty lze zařadit i „Dejme šanci přírodě“, „Obnova zeleně ústředního hřbitova v Olomouci“, „Vzdělání úředníků v eGOVERMENTU MV ČR“, „Po stopách sv. Jana Sankandra“. Záměrů města Olomouce je více, ale z důvodů hospodářské krize a své zadluţenosti si město ubralo ze svých plánů a bude realizovat projekty pouze na které zatím finančně má. Pokud by se situace změnila, vrátí se samozřejmě ke svým plánům, které jsou finančně náročnější.
71
SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY 1) Káňa Pavel, Základy veřejné správy, 2.přepracované a doplněné vydání, Ostrava, nakladatelství Montanex, 2007, str. 375, ISBN 978-80-7225-244-2. 2) Komise pro strategický rozvoj ve spolupráci s Berman Group a Regionální agenturou pro rozvoj střední Moravy, Strategický plán rozvoje města Olomouce a mikroregionu Olomoucko, Olomouc, 2000 3) Koudelka Zdeněk, Obce a kraje podle reformy veřejné správy v roce 2001, 2.aktualizované a doplněné vydání, Praha, nakladatelství Linde Praha,a.s., 2001, str. 423, ISBN 80-7201-272-X. 4) Koudelka Zdeněk, Samospráva, Praha, nakladatelství Linde Praha,a.s., 2007, str. 399, ISBN 978-80-7201-665-5. 5) Langerová Blanka, Olomoucký kraj, 1. vydání, Praha, nakladatelství ACR Alfa, s.r.o.,2003, str. 183, ISBN 80-86408-07-8. 6) Podhorský Marek, Olomoucký kraj, 1. vydání v českém jazyce, Praha, nakladatelství Freytag & berndt, 2008, str.184, ISBN 978-80-7316-145-3. 7) Potluka Oto a kolektiv, Průvodce strukturálními fondy Evropské unie, 1. vydání, Praha, IREAS, Institut pro strukturální politiku, o.p.s., 2003, str. 198, ISBN 80-86684-02-4. 8) Provazníková Romana a kol., Financování měst, obcí a regionů, 2.aktual. a rozšířené vydání, Praha, vydala GRADA Publishing, a.s., 2007, str. 304, ISBN 978-80-247-2789-9. 9) Schindler Antonín, Tajemná Olomouc II., Olomouc, nakladatelství Votobia, 2001, str. 91, ISBN 80-7198-483-3.
SEZNAM POUŢITÝCH ČASOPISŮ 1) Mladá Fronta DNES, Praha, vydává MAFRA, a.s., 21. května 2009. 2) Olomoucký deník, č.203,Olomouc, vydává VLTAVA-LABE-PRESS, A.S.,Tisk Novotisk s.r.o., 2008. 3) Olomoucký deník, Olomouc, vydává VLTAVA-LABE-PRESS, A.S., Tisk Novotisk s.r.o, 18. září 2008. 4) Radniční listy, měsíčník občanů statutárního města Olomouc, 10. ročník, Olomouc, vydává statutární město Olomouc ve spolupráci s vydavatelstvím Strategic Consulting, s.r.o., 2008.
72
5) Radniční listy, měsíčník občanů statutárního města Olomouc, 8. ročník, Olomouc, vydává statutární město Olomouc ve spolupráci s vydavatelstvím Strategic Consulting, s.r.o., 2009. 6) Radniční listy, měsíčník občanů statutárního města Olomouc, 9. ročník, Olomouc,vydává statutární město Olomouc ve spolupráci s vydavatelstvím Strategic Consulting, s.r.o., 2007. 7) Statutární město Olomouc, Profil města Olomouce, Olomouc, 2008 8) ZPRAVODAJ BIVŠ Z EVROPSKÉ UNIE, Bankovní Institut Vysoká Škola, a.s., ISSN 1803-8565.
SEZNAM ZÁKONŮ 1) Rada města Olomouce. Statut komisí městských částí. Olomouc, 2006. 2) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) ve znění pozdějších předpisů.
SEZNAM INTERNETOVÝCH ZDROJŮ http://ceskydomov.cz/olomouc/tisk/olomouc-zacina-zavadet-jednotny-vizualni-styl http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%A1_republika http://cs.wikipedia.org/wiki/Fondy_Evropsk%C3%A9_unie http://cs.wikipedia.org/wiki/M%C4%9Bstsk%C3%A1_%C4%8D%C3%A1st_a_m%C4%9Bstsk %C3%BD_obvod http://cs.wikipedia.org/wiki/NUTS http://cs.wikipedia.org/wiki/Olomouc#.C4.8Clen.C4.9Bn.C3.AD_m.C4.9Bsta http://olomoucko.certicon.cz/oblasti_news_detail.php?url_id=10 http://www.brno.cz/index.php?nav01=34&nav02=1985&nav03=221&nav04=225 http://www.olomouc.eu/iprm/atraktivni-a-konkurenceschopna-olomouc/zakladni-informaceako/cile-opatreni-alokace_(cesky) http://www.olomouc.eu/iprm/ipru/uspesne-projekty-ipru/realizovaneprojekty_(cesky)?detail=6689#arci http://www.olomouc.eu/iprm/ipru/uspesne-projekty-ipru/schvalene-projekty_(cesky) http://www.olomouc.eu/iprm/ipru/zakladni-informace-ipru_(cesky) http://www.olomouc.eu/iprm/mestske-parky/aktuality_(cesky) http://www.olomouc.eu/iprm/mestske-parky/zakladni-informace-mp/cile-opatrenialokace_(cesky) http://www.olomouc.eu/iprm/revitalizace-a-regenerace-sidliste/zakladni-informace-rrs/cileopatreni-alokace_(cesky) http://www.olomouc.eu/phprs/view.php?cisloclanku=2002070102 http://www.olomouc.eu/phprs/view.php?cisloclanku=2006110108 http://www.olomouc.eu/phprs/view.php?cisloclanku=2006110801 73
http://www.olomouc.eu/phprs/view.php?cisloclanku=2008030701 http://www.olomouc.eu/phprs/view.php?cisloclanku=2009011401 http://www.olomouc.eu/phprs/view.php?cisloclanku=2009122304 http://www.olomouc.eu/phprs/view.php?cisloclanku=2010010702 http://www.olomouc.eu/projekty_eu/rop-sm/prednadrazi.pdf http://www.olomouc.eu/radnicni-listy/radnicni-listy-2008/radnicni-listy-prosinec2008_(cesky)?article_id=3905 http://www.olomouc.eu/radnicni-listy/radnicni-listy-2009/radnicni-listy-zari2009_(cesky)?article_id=7238 http://www.olomouc.eu/radnicni-listy/radnicni-listy-2009/radnicni-listyprosinec2009_(cesky)?article_id=7870http http://www.olomouc.eu/samosprava/rada_mesta/komise_rmo/statut_odbornych_komisi_rmo200 6-2010.doc http://www.slidil.cz/super/clanek.php?id=1992 http://www.zpravodajstvi.olomouc.cz/clanky/Radnice-resi-problemy-s-rozpoctem-prodavatbude-i-domy-v- centru-mesta-12545
SEZNAM ZKRATEK ČD (České dráhy) EO (Ekonomický odbor) MHD (Městská hromadná doprava) MmOl (Magistrát města Olomouce) PO (Právnické osoby) RMO (Rada Města Olomouce) SmOl (Statutární město Olomouc) ZMO (Zastupitelstvo města Olomouce)
SEZNAM GRAFŮ A TABULEK Graf č.1.: Graf č.2.: Graf č.3.: Graf č.4.: Graf č.5.: Graf č.6.: Graf č.7.:
Vývoj populace v Olomouci v letech 1989 – 2008 Věková struktura obyvatel Sloţení příjmové části města Olomouce na rok 2009 Porovnání příjmů a výdajů Přehled výdajů v posledních letech Porovnání schválených rozpočtů s rozpočty skutečnými Graf celkové zadluţenosti města Olomouce
Tabulka č.1.: Tabulka č.2.: Tabulka č.3.: Tabulka č.4.: Tabulka č.5.: Tabulka č.6.:
Základní demografické údaje o Olomouci Věková struktura obyvatel Olomouce k 31.12.2008 Schválený rozpočet Statutárního města Olomouce na rok 2009 Schválené rozpočty – příjmy, výdaje a financování v tis. Kč Porovnání schválených a skutečných rozpočtů (údaje v tis. Kč) Celková zadluţenost města Olomouce (bez úroků) za poslední roky k 31.12. 74
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č.1.: Příloha č.2.: Příloha č.3.: Příloha č.4.: Příloha č.5.:
Erby, vlajky a insignie Mapa komisí městských částí Odbory a oddělení Magistrátu města Olomouce Rekapitulace rozpočtu na rok 2009 Současné projekty města
75
