Recesní mezera - ↓ AD, ↓Q, ↑ nezaměstnanost, ↓P (deflační mezera) Inflační mezera - ↑AD, ↑Q, přezaměstnanost, ↑P Růstová mezera - ↑AS, ↑Q, ↓P, přezaměstnanost (deflace) AS – celková nabídka výrobků a služeb v ekonomice vytvářená firmami ↑AS - ↓výrobních N, ↑produktivity práce a kapitálu, ↓daní a úrokových sazeb investičních úvěrů, ↓mezd ↓AS - ↓zaměstnanců, ↓ekon. podmínek AD – poptávka všech ekonomických subjektů AD = C + Ig + G + X ↑AD - ↑kupujících, ↓úrokových sazeb, daňové úlohy, ↑peněz v ekonomice, ↑bohatství ↓AD - ↓důchodů, ↓kupujících potenciální produkt – Q*, je dosahován při plném využití faktorů, vychází z plné zaměstnanosti → přirozená míra nezaměstnanosti makroekonomická rovnováha – bod, kde se protíná AS a AD, přirozená míra nezaměstnanosti – na úrovni Q*, plné využití výrobních faktorů, nejvyšší udržitelná úroveň zaměstnanosti nevyužité výrobní faktory – pod Q* přetěžované výrobní faktory – nad Q* GDP – celkový Q produkce vyrobený v dané zemi za určité období bez ohledu na to, kdo je vlastní Metody měření – výdajová, důchodová, odvětvová NDP – GDP – amortizace GNP – celkový Q produkce vyrobený v určitém období národními výrobními faktory bez ohledu na to, kde jsou umístěny Přidaná hodnota – Osobní důchod – PI - hrubé příjmy, které domácnosti obdrží z národního důchodu Disponibilní osobní důchod – DPI = PI – přímé daně, DPI = C + S Nominální GDP – celková peněžní hodnota výrobků a služeb v běžných (tržních) cenách Reálný GDP – ve stálých (srovnatelných) cenách Ekonomická síla země – absolutní velikost reálného GDP a jeho dynamika Ekonomická úroveň země – GDP, který připadá na jednoho obyvatele. Ekonomický blahobyt – hodnota volného času, zvyšování kvality výrobků, výrobky a služby, které vyprodukujme pro sebe, a výr. mající svůj původ v tzv. stínové ekonomice (nelegální) Funkce spotřeby – vztah mezi úrovní spotřebních výdajů (C) a úrovní disponibilní důchod (DI) - čisté záporné úspory – domácnosti spotřebovávají více než činí DI, zadlužují se - čisté kladné úspory – domácnosti nespotřebují celý DI, zbytek ušetří Funkce úspor – vztah mezi úrovní úspor (S) a úrovní DI domácností Funkce investic – vedou k akumulaci kapitálu, ↑Q*, podporují ekonomický růst - faktory: závislá na D po produkci, regulačních opatřeních a na výši úrokové sazby, nezávislá na DI Mezní sklon ke spotřebě – změna C připadající na změnu DI o jednu peněžní jednotku, s růstem DI roste C, ale pomaleji než DI, MPC = C/DI Mezní sklon k úsporám – změna S připadající na změnu DI o jednu peněžní jednotku, s růste DI rostou S, ale rychleji než DI, MPS = S/DI Multiplikátor – vztah mezi změnou produktu vyvolanou změnou výdajů (druhy – investiční, rozpočtový, zahraničně obchodní) k = 1 / 1 – MPC = 1 / MPS Investiční multiplikátor – přírůstek soukromých investic zvýší produkt ve větším, který převýší původní přírůstek souk. investic Peněžní agregáty: - M1 – mince, papírové peníze, depozita na požádanou - M2 – M1 a depozity s výpovědní lhůtou (termínová depozita) - M3 – M2 a vyšší částky úsporových účtů a podobná depozita (velká term. dep.) - L – M3 a krátkodobé cenné papíry, obligace a pokladniční poukázky - D – hypotéky, obligace, úvěry a všechny likvidní aktiva Rovnice směny – vztah mezi produkt (GDP, GNP)a penězi, rovnost mezi AS a AD P*Q=M*V V = (P * Q) /M Poptávka po penězích - MD – množství peněz v držbě ekonomických subjektů Funkce - prostředek směny, zúčtovací jednotka, uchovatel hodnoty Motivy – transakční, opatrnostní, spekulační Nabídka peněz - MS – jde přes bankovní soustavu, je ovlivňována bank. nástroji, souvisí s Q Multiplikátor AS – vztah mezi přírůstek depozit (D) a přírůstkem rezerv (R), závisí na stanovení míry rezerv centrální bankou D = 1/r*R
1
Měnový kurz – je cena, za níž jedna měna se směňuje za jinou Měnová parita – úředně stanovený, pevní poměr mezi různými měnami. Kurz kolísá okolo určené parity Apreciace – zhodnocení, růst kurzu měny Depreciace – znehodnocení, pokles kurzu měny Revalvace – zákonem stanovené zvýšení měnového kurzu dané měny (zvýšení kupní síly peněz) Devalvace – zákonem stanovené snížení měnového kurzu Systémy měnových kurzů – je soubor pravidel, úmluv a institucí, podle nichž se provádějí a inkasují transakce za hranicemi země. Formy – pevné, volně plovoucí a řízené měnové kurzy (zavěšené měnové kurzy a aktuální intervence) Ekonomický růst – zvýšení reálného Q* v čase aniž by došlo ke ↑P, ukazatel životní úrovně země. Je formován ↑množství výrobních faktorů a ↑produktivity výrobních faktorů, je ovlivněn velikostí trhu Cyklická expanze – krátkodobé zvýšení produktu nad Q*, vyvolané ↑AD Hospodářský potenciál země – Q* Měřitelný produkt – statistika v dnešní době nedokáže měřit Q* očištěný od cyklických výkyvů Aktuální produkt – Q Výrobní faktory – přírodní zdroje, práce, kapitál Akumulace kapitálu – hlavním zdrojem formulování ekonomického růstu (budovy, stavby, stroje, zařízení…) Hospodářský cyklus – opakující se kolísání aktuálního produktu kolem Q*, či růstového trendu. Jsou způsobeny změnami AS a AD Fáze hospodářského cyklu – vrchol, kontrakce (ve dvou čtvrtletích recese, dlouhodobý pokles deprese), dno (sedlo), expanze Konjunktura – je spojená s expanzí ekonomiky, nastává jestliže ekonomika roste nad předcházející vrchol Délka hospodářských cyklů: - krátkodobé (Kitchinovy) – výkyvy zásob, 36 až 40 měsíců - střednědobé (Junglarovy) – kolísání investic do strojů, 10 až 11 let - dlouhodobé (Kundratěvovy) – politické změny, 50 až 60 let Okunův zákon – klesne-li aktuální produkt o 2 % pod Q*, míra nezaměstnanosti vzroste o 1 %. Akcelerátor - teorie o faktorech, které určují investice. Úroveň investic určována růstem aktuálního produktu. Čisté investice kladné = produkt roste, čisté investice nulové = produkt se nemění Poptávka po práci – DL – je určena příjmem z mezního produktu po práci. Je závislá zejména na výši mzdové sazby Nabídka práce – SL - je závislá na mezních nákladech domácností při konání práce. Mzda Substituční efekt – při ↑W, domácnosti rádi zamění volný čas za práci → ↑DL Důchodový efekt – dále ↑W se ale zvyšuje i důchod a domácnosti už nechtějí více pracovat, ale mít více volného času Rovnováha na trhu práce – je spojena s E Poruchy na trhu práce – nedokonalá konkurence, vedou ke ↑ úrovně nezaměstnanosti →makroekonomická regulační opatření - strnulost DL – právními zásahy do trhu práce, W jsou často i delší dobu nad úrovní mezního produktu práce - strnulost SL – vychází z omezené volby domácností mezi W a rozsahem SL, strukturální různorodostí práce, segmentace trhu práce – rozdělení trhu na množství dílčích trhů různých profesí, navzájem nekonkurenčních Nezaměstnanost: - frikční – změna zaměstnání, přechodná, krátkodobá - strukturální – změna v národním hospodářství, technologii výroby, delší, nutná rekvalifikace - cyklická - ↓Q→↑nezaměstnanosti, trvá různě dlouhou dobu - dobrovolná – počet nezaměstnaných je nižší nebo roven počtu volných pracovních míst, nechtějí pracovat - nedobrovolná – počet volných pracovních míst je nižší než počet uchazečů, aktivně hledají práci - přirozená míra nezaměstnanosti Míra nezaměstnanosti – podíl nezaměstnaných na celkové pracovní síle u = (U/L)*100 - obecná míra nezaměstnanosti = nezaměstnané / pracovní síly - specifická míra – to stejné, ale jen z dané skupiny - míra registrované = přesná evidence registrovaných nezaměstnaných / registrovaní + zaměstnaní - ekonomicky aktivní – zaměstnaní a nezaměstnaní - ekonomicky neaktivní – nejsou aktivní
2
- pracovní síla – zaměstnaní a nezaměstnaní - zaměstnaní - nezaměstnaní - podzaměstnaní Inflace – růst cenové hladiny Míra inflace – výše inflace je měřena cenovými indexy Cenové indexy – měření inflace pomocí indexu spotřebitelských cen, indexu cen výrobců, implicitního cenového deflátoru Stupně inflace: - inflace mírná – jednociferní roční růst míry inflace, je přijatelná - pádivá – 2 až 3 ciferný, vážné ekonomické poruchy, kupní síla peněž klesá, investování - hyperinflace – 4 až 5 ciferný, ceny nestabilní, přímá směna zboží, rozpad peněžní soustavy Poptávková inflace - ↑AD a neroste Q (↓daní, ↓úrokových sazeb za úvěry, ↑výdajů státního rozpočtu,↑mezd) Nabídková inflace - ↓AS, Q je nižší než Q* (↑N, ↑mezd, cen energie, materiálu) = inflace nákladová Stagflace – značná míra nezaměstnanosti a inflace Setrvačná inflace – pokračuje určitou dobu stejným tempem i když už nepůsobí původní inflační tlaky Inflační spirála – je poháněna setrvačnou inflací, AS i AD rostou pořád nahoru Platební bilance – statistický účetní záznam, sestavený v podvojném účetnictví, transakce mezi devizovými tuzemci a cizozemci Kreditní záznam platební bilance – příjem plateb od cizích rezidentů, příliv zahraniční měny + Debetní záznam platební bilance – platby cizím rezidentům, odliv zahraniční měny Struktura platební bilance 1. Běžný účet – obchodní bilance, bilance, služeb, výnosů, transfery 2. kapitálový účet 3. finanční účet – přímé investice, portfoliové investice a ostatní 4. saldo chyb a opomenutí 5. změna devizových rezerv Salda platební bilance: - dílčí saldo platební bilance – rozdíl kreditu a debetu příslušné položky - kumulativní salda (horizontální čára) - saldo výkonové, bilance na běžném účtu, základní bilance, maximální likvidity Systém národních účtů - poskytování informací o stavu národního hospodářství, makroekonomická analýza, mezinárodní komparace, stanovení makroekonomické politiky, makroekonomické modelování Základní kategorie systému národních účtů – Institucionální jednotky a sektory ( sektor nefinančních podniků, peněžních institucí a pojišťoven, veřejné správy, soukromých neziskových institucí, domácností) Ostatní svět – všechny jednotky, které nejsou rezidentské na daném ekonomickém území a vstupují do ekonomických vztahu s národním hospodářstvím Odvětví – souhrn jednotek stejnorodé produkce se stejnou činností se specifickými vstupy, procesem výroby a výstupy stejnorodých produktů Transakce – ek. operace mezi institucionálními jednotkami - transakce ve zboží a službách (změna zásob), rozdělování (rozdělování důchodů a kapitálové transfery) a transakce finanční Účet produkce – je základním národním účtem. Levá strana obsahuje důchody výrobních činitelů (užití), a pravá zachycuje hlavní složky národohospodářské poptávky (GDP) Účet spotřeby – svodným účtem v SNÚ, základním ukazatelem je ukazatel disponibilního důchodu Účet kapitálu – zobrazuje hrubé investice a jejich financování. Zákl. ukazatel jsou úspory. Účet ostatního světa – zdrojem ostatního světa je užitím pro národní hospodářství a opačně
Monetární politika – peněžní a úvěrová politika zaměřená na ovlivňování množství peněz, na regulaci úrokových měr a podmínek úvěru. Je řízená CB, ovlivňuje MS Přímé nástroje – změna úvěrových limitů Nepřímé nástroje: - Repo sazba – slouží k odčerpávaní likvidity bank, jestliže s ↑ banka se ochotna uložit více peněz → ↓MS - Diskontní a lombardní sazba – poskytuje ostatním bankám 1% sazbu (di) a 3% u velkých, rizikových (lom)
3
Povinné minimální rezervy – každá banka musí se svých depozit odtrhnout min. rezervu a uložit jí u CB na clearingový účet (2%) - Operace na volném trhu – CB nakupuje a prodává státní cenné papíry Expanzivní politika – zvyšování MS (↑úvěrových limitů, ↓nepřímých nástrojů) Restriktivní politika – snižování MS (↓úvěrových limitů, ↑ nepřímých nástrojů) Dilema centrální banky – nemůže současně ↑ a ↓ MS a součastně provádět expanzivní a restriktivní politiku. Musí zvolit jeden z cílů Bezprostřední cíle: - expanzivní (↑MS při nezměněné MD, banka brání ↓M a ↑i) - restriktivní (↓MS při nezměněné MD, banka brání ↑M a ↓i) Konečné cíle – úroveň produktu, zaměstnanosti a cenová úroveň Fiskální politika – ovlivňuje chod ekonomiky prostřednictvím změn státních příjmů a výdajů ovlivňující úroveň AS a AD Státní rozpočet – nástroj, centralizovaný peněžní fond, který vytvářejí, rozdělují a používají ústřední státní orgány. - Daňové příjmy – přímé (daň z příjmu, daně majetkové), nepřímé (daň z přidané hodnoty, spotřební daně, daně k ochraně životního prostředí) - Nedaňové příjmy – cla, obvody, poplatky, ostatní - Výdaje státního rozpočtu – státní nákupy zboží a služeb, transfery Čisté daně – rozdíl mezi daněmi a transfery Deficit státního rozpočtu: - cyklický deficit - důsledek hospodářského cyklu, vzniká automaticky - strukturální deficit - vyvolán permanentně vyššími výdaji než jsou příjmy z daní. Krytí: vypůjčit od jiných subjektů na trhu cenných papírů (stát emitent cenných papírů - operace na volném trhu) a od CB (↑množství peněz →↑P – inflační efekt) Cíle – bezprostřední (ovlivňování AS a AD), konečné (formování úroveň Q, zaměstnanost a P) Nástroje: - záměrná opatření – změna ve struktuře příjmů a výdajů - vestavěné stabilizátory – progresivní daň z příjmu, pojištění v nezaměstnanosti, státní výkup zemědělských přebytků, subvence k cenám zemědělské produkce (v době expanze brzdí ↑AD a v kontrakci brzdí ↓AD, zmírňují cyklické kolísání ekonomiky) Expanzivní politika - ↑AD a AS což vede ke ↑Q, ↓nezaměstnanosti a změně P Restriktivní politika – brždění růstu AD a AS nebo jejich ↓, tlumení růstu Q, ↓nezaměstnanosti nebo ↓Q a ↑nezaměstnanosti a v obou případech změna P Keynesiánské pojetí fiskální politiky – je poptávkově orientovaná, zabývá se působením změn státních výdajů a čistých daní a AD. Jsou toho názoru, že vzniká nedobrovolná nezaměstnanost, způsobena nedostatečnou AD - Multiplikátor státních nákupů – o kolik se zvýší Q jestliže se státní nákupy ↑ o jednu peněžní jednotku e = 1/(1 – MPC) je větší než ↓ - Multiplikátor čistých daní – o kolik se zvýší Q jestliže se čisté daně ↓ o jednu peněžní jednotku t = MPC/(1 – MPC) t = e -1 - Výdajový multiplikátor – rozšířený investiční multiplikátor k = 1/(1 – MPC * (1 – r)) Vytěsňovací efekt – říká že expanzivní fiskální politika nemá reálný efekt, ale má vytěsňovací efekt Časová zpoždění – informativní, rozhodovací, legislativní, realizační a zpoždění účinnosti Ekonomie strany nabídky – je orientovaná na nabídku. AS lze stimulovat ↓daňových sazeb. Státní intervencionismus realizovaný přerozdělováním má pouze negativní dopady na rozvoj hospodářství. Mezní sazby daní vyvolávají změny poměrných cen práce a úspor i tím formují změny v AS Lafferova křivka – změny sazby daní mění AS, mohou sazby daní a příjmy státu z daní být vůči sobě nepřímo úměrné. S růstem daní může klesat příjem státu z daní. Teoretická lafferova křivka – má pouze ilustrativní charakter Empirické lafferovy křivky – konkrétní -
Důchodová politika – ovlivňováním mzdové a cenové politiky, nejdiskutabilnější Mzdová inflace - ↑P, vysvětlováno jako výsledek snahy o rozdělování příjmů, kdy nároky na úroveň důchodů překračují možnosti růstu Q Mzdový vývoj – nejvýše přípustný nárůst mezd, východiskem zvýšení souhrnné produktivity práce Indikativní důchodová politika – neuplatňuje nátlak, mění prostor rozhodování zájmových skupin (výzvy, příkladné chování státu, sankce)
4
Kooperativní - integrace zájmových skupin do oficiální makroekonomické pol. Imperativní – nedodření potrestáno, je napadána
Mezinárodní obchodní politika – působí na přechod výrobků a služeb za hranice naší země, přispívá k ekonomické stabilitě Absolutní výhody – lepší podmínky pro určitě zboží než jiné země Komparativní výhody – větší komparativní výhoda – vývoz zboží, menší – dovoz zboží. Je založena na pracovní teorii hodnoty – vzniká kombinací vstupů všech potřebných výrobních faktorů Státní protekcionismus – přítomnost státu na trhu se neomezuje pouze na odstranění bariér trhu, ale snaží se chránit domácí firmy před zahraniční konkurencí Nepřímé nástroje – opatření monetární a fiskální politiky, intervence na devizových trzích Přímé nástroje – cla, kvóty, vývozní subvence, neviditelné překážky dovozu
Makroekonomická politika – úroveň GDP, zaměstnanosti, inflace, salda bilance zahraničního obchodu. Cíle – produkt, zaměstnanost, stabilita cenové úrovně, bilance zahraničního obchodu Nástroje – všechny výše politiky Magický čtyřúhelník – úspěšnost snažní státu o makroekonomickou stabilitu Krátkodobá Phillipsova křivka krátkodobá – předpokládá neměnnost očekávané míry inflace, vyjadřuje možnou zaměnitelnost mezi úrovní míry inflace a míry nezaměstnanosti Dlouhodobá P.k. – skutečná míra inflace neustále kolísá a mezi ní a očekávanou mírou inflace je úzký vztah. Očekávaná míra inflace se vyvíjí v závislosti na pohybu skutečné míry inflace Konečné řešení - není možné zvolit jednoznačnou odpověď Mundell-Flemingův model – IL-LM-BP IS – vyjadřuje fiskální politiky, odvozeno z trhu zboží, má negativní sklon, nepřímí vztah mezi i a Q LM – vyjadřuje monetární politiku, odvozeno z trhu peněz, vzrůstající tendence, přímý vztah mezi i a Q BP – vyjadřuje rovnovážnou platební bilanci a mobilitu kapitálu (změna úrokových sazeb, větší úrokový diferenciál, čím je vyšší, tím je křivka BP plošší) Dokonalá imobilita (dokonalá kapitálová mobilita) – jakákoliv změna úrokových sazeb a úrokového diferenciálu nevyvolá žádné toky kapitálu Dokonalá mobilita – křivka BP je vodorovná s osou x Intervence na devizovém trhu – banka sleduje úroveň měnových kurzů, provádí do nich zásahy a dodržuje je Fiskální expanze: - při dokonalé mobilitě kapitálu pevných měnových kurzů je velice účinná (↑IS) - při dokonalé mobilitě kapitálu flexibilních kurzů je neúčinná Monetární expanze: - při dokonalé mobilitě kapitálu a pevných kursech je neúčinná - při dokonalé mobilitě kapitálu a flexibilních kursech je účinná
5
